Plán péče o přírodní rezervaci MYSLIVNA
na období 2015 - 2017
návrh
-1-
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: údaje o vyhlášení:
253 přírodní rezervace Myslivna Nařízení Ústeckého kraje č. 2/2007 ze dne 6. 12. 2006
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území:
Ústecký kraj Litoměřice Lovosice, Roudnice nad Labem Libochovice, Budyně nad Ohří, Poplze, Kostelec nad Ohří
1.3 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
-
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
CZ0420015 Myslivna
Poznámka: tento plán péče je zpracován pouze s navrhovanou dobou platnosti 2015 – 2017. V souvislosti s platností lesního hospodářského plánu (LHP) do konce roku 2016 bude v dohodě s vlastníky dotčených lesních porostů zpracován nový plán péče v souběhu s připravovaným LHP pro další období.
-2-
1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Poplze Číslo parcely podle KN
Druh pozemku podle KN
409/1 409/2 409/3 405 412 413 656 657 658 659 660 662 666/2 673 674 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692/1 692/3 697 731 736 740/1 741 747
ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek Ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha vodní plocha
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu vlastnictví
511 511 511 16 není na LV 44 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 není na LV 16 16 16 44 16 16 16 není na LV
Výměra parcely celková dle KN (m2)
20842 102 99 1114 3636 1288 9130 83217 502 331 1092 10963 211 13462 5123 4735 1466 14276 2000 4418 574 1661 4445 57760 10708 52371 300042 75829 148182 6283 2592 8397 1605 1023
Celkem
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
8811 102 99 61 3636 1288 301 30220 502 331 1092 7817 169 13462 5123 4735 1466 14276 2000 4418 574 1661 4445 57760 10708 52371 300042 73290 1020 1780 281 2958 1605 500 608904
Katastrální území: Kostelec nad Ohří Číslo parcely podle KN
102
Druh pozemku podle KN
lesní pozemek
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu vlastnictví
není na LV
Celkem
-3-
Výměra parcely celková dle KN (m2)
3384
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
3384 3384
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo bude vyhlášeno na pozemcích p.č. 679, 736 část, 747 část, 678/1, 666/3 část, 678/2, 680/1, 680/2, 680/3, 692/4 část, 693/1 část, 740/2 v k.ú. Poplze a p.č. 602 část, 95/4 v k.ú. Kostelec nad Ohří.
1.5 Kategorie IUCN IV. - přírodní rezervace
1.6 Předmět ochrany ZCHÚ Nařízením Ústeckého kraje č. 2/2007 ze dne 6. 12. 2006 byla zřízena přírodní rezervace Myslivna k ochraně souvislého komplexu mokřadů, lužních lesů a svahových pramenišť v nivě dolní Ohře. Po přehlášení přírodní rezervace bude předmět ochrany upraven následovně: Předmětem ochrany jsou následující typy přírodních stanovišť ve smyslu směrnice Rady 92/43/EHS: 7220 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91F0 Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), pro které byla vyhlášena evropsky významná lokalita Myslivna a drobnější tůně s trvale stagnující vodou obklopené mokřadními olšinami as. Carici acutiformisAlnetum (L1 Mokřadní olšiny). Dále pak zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin, hub a živočichů: bledule jarní (Leucojum vernum), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), žebratka bahenní (Hottonia palustris), růžkatec potopený (Ceratophyllum submersum), mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), pavučinec nancyský (Cortinarius nanceiensis), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), páchník hnědý (Osmoderma eremita), zlatohlávek skvostný (Cetonischema aeruginosa).
1.7 Cíl ochrany Cílem je zachování a zlepšení stavu biotopů, které jsou předmětem ochrany, umožnění jejich přirozeného vývoje. Zásadní je zachování jedinečného lužního lesa, ochrana společenstev tůní s trvalou vodou (mokřadní olšiny), ochrana vydatných pramenišť s limonitickými pěnovci s návaznými sukcesními stádii společenstva kapradiníku bahenního a ochrana smíšených doubrav a bučin na svazích říční terasy.
2. Charakteristika zvláště chráněného území, přírodní poměry 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází mezi obcemi Poplze a Klášterec nad Ohří, v k. ú. Poplze a Klášterec nad Ohří, v okrese Litoměřice, na území Ústeckého kraje.
-4-
Zájmové území patří do soustavy Česká tabule, podsoustavy Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule. Leží na rozhraní podcelků Terezínská kotlina a Řípská tabule, okrsku Perucká tabule, Budyňská pahorkatina, severně od hranic území je pak vymezena Oharská niva (DEMEK 1987). Podloží tvoří druhohorní slínové sedimenty, částečně překryté čtvrtohorní štěrkopískovou terasou řeky Ohře. Území leží v nadmořské výšce 162–221 m n. m. Lokalita leží v teplé klimatické oblasti T2 (QUITT 1971). Ta je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Dle fytogeografického členění leží území EVL v Českém termofytiku, na rozhraní fytogeografickém okresu 5a. Dolní Poohří a 7a. Libochovická tabule. Lokalita leží na rozhraní 1.7 Polabského a 1.2 Řípského bioregionu (CULEK 1996). Přírodní rezervace Myslivna je jedním z nejzachovalejších ploch lužního lesa dolního Poohří. Severní hranici PR tvoří tok Malé Ohře, jižní opuková terasa s dubohabřinami a bučinami. Území je mimořádné především zastoupením několika odlišných typů biotopů. Severní část představuje fragment lužního lesa. Na ni navazuje opuková terasa s dubohabřinami, teplomilnými doubravami a bučinami. Při bázi svahu se nacházejí vydatná prameniště s limonitickými pěnovci. V nížinné části tvoří vegetaci mozaika tůní, bahenních olšin a různých typů lužního lesa. Přírodní biotopy podíl plochy popis biotopu v ZCHÚ (%)
název biotopu lesní pěnovcová prameniště (R1.3)
0,3%
hercynské dubohabřiny (L3.1)
34%
tvrdé luhy nížinných řek (L2.3B)
37%
údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2A)
10%
Ostatní biotopy (T3.4C, T3.4D, M7, T1.6, T1.1, L4, L6.1, L6.4, L1)
8,7%
Prameniště s inkrustacemi, často s charakteristickou morfologií pěnovcových suků, brad a jazyků a s převládající mechovou vegetací. Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). Jilmové a topolové doubravy a jaseniny s dominanci dubu letního (Quercus robur) a jilmu habrolistého (Ulmus minor). Porosty tvořené dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a příměsí dalších listnáčů - javorem mlečem (Acer platanoides), j. klenem (A. pseudoplatanus), střemchou obecnou pravou (Prunus padus subsp. Padus) apod.
Rostliny Název druhu bledule jarní
aktuální početnost místy velmi hojně
stupeň ohrožení O, C3
česnek medvědí
místy masový výskyt
kruštík polabský
vzácně
SO, C2
kruštík modrofialový kapradiník bažinný kostival český
vzácně roztroušeně lokálně
O, C3 O, C3 O, C2
-5-
popis charakteru výskytu lužní les, v místech s vysokou hladinou spodní vody lužní les, na místech s vysokou hladinou spodní vody lužní les, místa s vysokou hladinou spodní vody habrové doubravy místy koncentrovaněji, olšiny, lužní les lužní les, místa s vysokou hladinou spodní vody, břehové porosty
ladoňka dvoulistá
místy hojně
SO, C3
lilie zlatohlávek oměj vlčí mor růžkatec potopený žebratka bahenní
roztroušeně relativně hojně velmi ojediněle vzácně
O, C4a O, C4a SO, C1 O, C3
prorostlík dlouholistý okrotice bílá řeřišnice bahenní
vzácně vzácně
C2 O, C3 C2
lužní les, hojně na místech s vysokou hladinou spodní vody na opukovém svahu říční terasy lužní les - okraj opukové říční terasy lokálně - jezero v olšině, podél kanálů lužní les - podél kanálů (občas nekvetoucí) habrové a teplomilné doubravy doubravy a bučiny lužní les
* Kategorie ochrany podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: O: ohrožené, SO: silně ohrožené, KO: kriticky ohrožené podle červeného seznamu: C2: silně ohrožený, C3: ohrožený, C4: druh vyžadující pozornost
Houby Z provedeného průzkumu vyplývá, že se jedná o území mykologicky dosti hodnotné, což je z velké části dáno rozmanitostí biotopů. Bylo zaznamenáno 25 druhů Červeného seznamu. Vzhledem k omezenému rozsahu průzkumu, který byl proveden, je pravděpodobné, že výčet bude daleko širší. název druhu mozkovka rosolovitá pavučinec nancyský
stupeň ohrožení SO,VU SO, EN
aktuální početnost velmi vzácně velmi vzácně
popis charakteru výskytu lignikolní druh mykorhizní druh, ve vápnomilné bučině
Živočichové Území přírodní rezervace se vyznačuje rovněž bohatou faunou bezobratlých a obratlovců. Jedná se o významné hnízdiště ptactva. Během průzkumu dřevního hmyzu bylo nalezeno 150 druhů brouků, z toho 3 druhy chráněné zákonem a 13 druhů Červeného seznamu ohrožených druhů ČR. Významný výskyt lesáka rumělkového. Z měkkýšů byla zjištěna řada lesních druhů, významné jsou zejména nálezy druhů typických pro zachovalé lužní lesy jako řasnatka břichatá Macrogastra ventricosa a dvojzubka lužní Perforatella bidentata. . název druhu břehule říční jestřáb lesní krahujec obecný
stupeň ohrožení aktuální početnost druh zaletující za O potravou hnízdící druh O hnízdící druh SO
krutihlav obecný
hnízdící druh
SO
lejsek šedý luňák červený
hnízdící druh protahující druh
O KO
rorýs obecný
druh zaletující potravou hnízdící druh
za
druh zaletující potravou hnízdící druh roztroušeně místně místně
za
slavík obecný vlaštovka obecná žluva hajní lesák rumělkový zlatohlávek skvostný páchník hnědý
O O O SO O,EN O,EN SO, CR
-6-
popis charakteru výskytu strmé břehy řek, pískoven, cihelen hnízdí v lesích hnízdí v lesích sousedících s otevřenou krajinou hnízdí v dutinách v okrajích lesů, ve skupinách dřevin hnízdí v okrajích lesů lesy a skupiny dřevin v okolí vodních ploch a toků hnízdí ve štěrbinách, často na lidských sídlech nížinné lesy s hustým křovinným podrostem hnízdí na lidských sídlech listnaté lesy odumírající dřevo SZ část přírodní rezervace SZ část přírodní rezervace
Útvary neživé přírody V rámci přírodní rezervace Myslivna je registrován významný biotop R1.1 – luční pěnovcová prameniště. Prameniště s usazeninami železitých pěnovců tvoří před zaústěním do umělých kanálů jedinečný fenomén s velmi rozšířeným vzácným druhem kapradiník bažinný. útvar prameniště s pěnovci
geologické podloží opuka, slín na říční terase Ohře
popis výskytu útvaru usazené limonitické pěnovce podél vydatných pramenišť
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Snahy o územní ochranu plochy lesa Myslivna (tzv. „Jägerhaus“) pochází již z přelomu 19. a 20. století, kdy se část stávající plochy přírodní rezervace stala místem častých vycházek z Libochovic. Návštěvníci obdivovali masově rozkvetlé lužní lesy (především bledule jarní, česnek medvědí, ladoňka dvoulistá a oměj vlčí mor). Na místě dnešní stabilnější vodní plochy stávala i vyhlídková věž (sloužící především jako hláska pro případné lesní požáry). Právní ochrana území formou státní přírodní rezervace byla zajištěna roku 1968. V roce 2006 došlo k přehlášení přírodní památky nařízením Ústeckého kraje č. 2/2007 ze dne 6. 12. 2006. b) hospodářské vlivy Vliv stanoviště se odrazil na způsobu hospodaření v lesích PR Myslivna. Druhová skladba byla ovlivněna zájmem vlastníka (např. pěstování košíkářské vrby, zkrácené obmýtí, zavádění geograficky nepůvodních amerických a kanadských topolů a jejich kultivarů). Území bylo využíváno především lesnicky, s důrazem na ochranářské hodnoty lesa. Územní ochrana nad plochou lužního lesa Myslivna (Jägerhaus) byla vyhlášena sice v roce 1968, ale snahy o jeho ochranu spadají již na přelom 19. a 20. století. Území tzv. Jägerhausu (blízkost stejnojmenné restaurace a ubytovny) tvořilo součást libochovického a budyňského rekreačního prostoru. V území stávala vyhlídková věž na tůně a porosty olšin. Důležitým faktorem bylo vybudování spojovacího kanálu s Malou Ohří a střídavé napouštění a regulace výšky vodní hladiny v lužním lese. Pro les byla poč. 20. století vyčleněna pracovní síla pro čištění kanálů. Kanály byly neudržováním po 2. svět. válce zaneseny a staly se nefunkčními. Prvním pokusem o obnovu kanálů bylo jejich pročištění trhavinou v 80. letech 20. století. Další čištění kanálů stejnou technikou bylo provedeno v roce 1999. Při okraji PR Myslivna směrem od Libochovic je situována školka okrasných a lesních dřevin. Školka je oplocena, přes intenzivní přihnojování a ochranu výpěstků nemá větší vliv na okolní přírodní rezervaci. Myslivost, která byla v minulosti často význačnější než les, byla jedním z faktorů ovlivňujících stav lesa. Nepřípustné je instalovat myslivecká krmná zařízení do vlastní rezervace. V rámci ploch přírodní rezervace je prováděno každoroční kosení vlhké louky. c) turistika Část území stávající přírodní rezervace bylo využíváno turisticky již v minulosti. Na přelomu 19. a 20. století stávala na okraji lužního lesa dřevěná rozhledna s výhledem na lužní les. Tzv. „Jägerhaus“ byl víkendovým výletním cílem mnoha návštěvníků. V objekty myslivny byl v době první republiky penzion, vyhledávaný pražskými umělci. Později zde bylo zřízeno školkařské středisko. V současnosti prochází územím červeně značená turistická stezka vedoucí z Libochovic do Doksan. Tato stezka je užívána pěšími turisty, méně i cyklisty.
2.3 Související plánovací dokumenty Lesní hospodářský plán (2007-2016)
-7-
2.4 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup lesní hospodářství V současné době je v přírodní rezervaci lesní hospodaření prováděno podle schváleného plánu péče. Vlastník lesa s ohledem na ochranu území provádí zásahy zaměřené jen na výchovu k dosažení druhové skladby blízké přírodě. Ojedinělé maloplošné mýtní těžby jsou konzultovány s příslušným orgánem ochrany přírody. Při hospodaření je třeba udržovat v porostech podíl mrtvé dřevní hmoty (včetně stojících a ležících objemných kmenů) ponechaných přirozenému rozkladu. Její množství by nemělo dlouhodobě klesnout pod 50 m3/ha. To je podstatné pro biodiverzitu zejména ve skupinách hub a lignikolního hmyzu. Úmyslné zásahy v lesních porostech je vhodné omezit pouze na těžbu stanovištně nevhodného smrku a modřínu, tlumit topol kanadský. Výchovnými zásahy podpořit dřeviny přirozené skladby. Starší porosty ponechat bez zásahu, pouze případně tlumit zmlazení jasanu ztepilého. V ojedinělých případech využívat výběrný způsob hospodaření. Je třeba ponechávat v porostech na dožití vybrané exempláře dlouhověkých dřevin jako doupné stromy a substrát lignikolních druhů hub a bezobratlých živočichů. Problematika odvodňovacích kanálů v přírodní rezervaci Vybudování spojovacího kanálu s Malou Ohří původně umožňovalo střídavé napouštění a regulaci výšky vodní hladiny v lužním lese. Pro tuto činnost byla vyčleněna pracovní síla. Kanály se absencí údržby postupem času zanášely a staly se nefunkčními. V 80. letech minulého století byl proveden první pokus o odstřel usazenin trhavinou, opakován byl v roce 1999. Jak uvádí HAMERSKÝ (2006), čištění kanálů je nutné pravidelně opakovat za účelem pomalého odvádění vody z prostoru lužního lesa. Nahromadění vody na lokalitě na delší dobu by znamenalo odumření olšových i dalších porostů. Naopak dle KOČVARY a KURASE (2014) se jedná o zásah nežádoucí. Pokud je prioritním zájmem ochrany přírody zachování přirozené mokřadní vegetace a ochrana společenstev trvalých tůní, jeví se jako kontraproduktivní provádět cílené opakované zásahy vedoucí ke stabilizaci odvodnění území. Silné podmáčení plochy lužního lesa je prioritním momentem a je třeba jej vnímat jako velmi cenný stabilní jev na lokalitě. V kontextu současných výkyvů počasí se jeví jako vhodnější ponechat území bez zásahů a přistoupit k pročištění kanálů pouze v odůvodněném případě po zhodnocení vývoje území po delší době. Za nežádoucí je nutno považovat důsledky provedení odstranění nánosů z kanálů. Forma odstřelu má výhodu v praktičnosti, nižší pracovní náročnosti, a rychlosti. Nevýhodou je možnost rozvoje necílových, zejména ruderálních společenstev na uvolněných plochách se sníženou hladinou spodních vod. Odstřelené usazeniny se hromadí okolo kanálů a právě zde dochází k postupné změně společenstev (HAMERSKÝ 2006). Případná mechanizovaná těžba sedimentů by vedla k poškození okolních porostů. Odumírání části lesních porostů při větším zamokření je přirozený jev, který by měl být vnímán jako součást přirozeného vývoje přírodních biotopů. V současnosti nejsou poznatky o vodním režimu, jeho krátkodobých a dlouhodobých změnách a následném vývoji území natolik dostatečné, aby mohla být jednoznačně stanovena únosná míra vlivu obnoveného odvodnění na celkový stav lokality, chráněné biotopy a vzácné druhy rostlin a živočichů, které se zde vyskytují. Pokud by k takovému zásahu mělo dojít, musí mu předcházet podrobná hydrologická a hydrobiologická studie, která potvrdí jeho nezbytnost. Takováto studie podrobně zmapuje
-8-
hydrologický a hydrobiologický stav území, stav rostlinných a živočišných společenstev a podrobně vyhodnotí vliv zásahů do kanálů na všechny složky území. Stanoví jejich nezbytnost, rizika s nimi spojená, časový harmonogram a přesný postup prací. Z takovéto studie musí jednoznačně vyplynout nutnost uvedeného zásahu pro zachování a ochranu přírodní rezervace. Pokud by závěry podrobné studie stanovily zásahy do kanálů jako nezbytné, budou tyto před jejich realizací projednány s vlastníky pozemků. zemědělské hospodaření Vlhká louka mezi Kostelcem nad Ohří a Libochovicemi je v současnosti pravidelně kosena, její druhová diverzita se postupně zvyšuje. Podél části jižního okraje rezervace se nachází intenzivně obhospodařované chmelnice. V PR Myslivna nebyl zaznamenán dopad obhospodařovaní chmelnic na předmět ochrany.
2.5 Současný stav zvláště chráněného území 2.5.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
PLO 17 - Polabí 1247 Litoměřice 61 ha Platnost LHP 2007-2016 Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Litoměřice Revír 07 – Budyně
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů (SLT) 1G 1L
1B
1T 2D
2S
2K Celkem
Název SLT
Přirozená dřevinná skladba SLT
Výměra Podíl (%) (ha) vrbová olšina BR +-5, BK +, JV +-5, JL +-15, TP +-35, 17,2 32 VR 60-95 jilmový luh DB 35-65, HB 0-10, OS +, JV 1-6, JS 1015,3 28 25, LP 2-15, JL 10-30, TP +-10, VR +-5, BB 0-5, OLL +-5 bohatá habrová doubrava JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 4,4 9 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BRK 0-+, BB 0-+ olšina DB 0-10, BR 5-25, SM 0-15, JD +, BO 02,4 5, OS +-4, OLL 60-80 obohacená buková doubrava JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 8,4 16 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BRK 0 -+, BB 0 -+ svěží buková doubrava JD +-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 7,4 14 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BRK 0 -+, BB 0 -+ kyselá bkDB 0,5 1 100 %
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny SM MO BK DB* DBC
smrk ztepilý modřín opadavý buk lesní dub dub červený
Současné zastoupení (ha) 0,19 0,5 2,5 7,5 0,2
Současné zastoupení (%) 0,3 0,9 4,5 13,5 0,4
-9-
Přirozené zastoupení (ha) 0 0 4,5 18,5 0
Přirozené zastoupení (%) 0 0 8,4 34,5 0
javor mléč jasan ztepilý lípa malolistá topol černý olše lepkavá jilm habrolistý, j. vaz Zkrat-ka Název dřeviny JV, KL JS LP TP OL JL
HB TPS Celkem
habr obecný topoly šlechtěné
1,6 19,6 6,7 0 13,3 0
2,9 3135,2 512 0 23,9 0
1,9 4,1 6,2 3,4 11,5 2,6
3,6 167,7 11,5 6,9 21,5 5,9
Současné zastoupení (ha) 0 3,6
Současné zastoupení (%) 0 6,4 100 %
Přirozené zastoupení (ha) 0,8 0 -----
Přirozené zastoupení (%) 1,5 0 -----
* převážně dub zimní na SLT 2D,1B, 2S, dub letní na 1L, 1G, 1T
Poznámka: tento plán péče je zpracován pouze s navrhovanou dobou platnosti 2015 – 2017. V souvislosti s platností lesního hospodářského plánu (LHP) do konce roku 2016 bude v dohodě s vlastníky dotčených lesních porostů zpracován nový plán péče v souběhu s připravovaným LHP pro další období.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize V území PR Myslivna není v současnosti známa ani předpokládána žádná kolize zájmů v rámci ochrany přírody. Případné zásahy do odvodňovacích kanálů musí být potvrzeny podrobnou studií, popsanou výše. Takové zásahy by byly samostatně projednány s vlastníky pozemků.
- 10 -
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Péče o lesní porosty 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Číslo směrnice
Kategorie lesa les zvláštního určení
Soubory lesních typů 2D
Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny 2D DB 60 BK 10, LP 10, HB 10, JV 10, JL
ostatní dřeviny
A) Porostní typ Jasanové porosty s DB, OL a JV Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 120 20-30 Hospodářský způsob Násečný clonný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Dosažení přírodě blízké skladby Způsob obnovy a obnovní postup Přirozená obnova, v případě nezdaru sadba jamková. Umělou obnovou doplnit BK, LP, HB. Dvoufázová clonná seč, v přípravné seči obseknutí semenných dubů a likvidace křovité etáže v obvodu korun, dostaví-li se DB zmlazení, porost rychle vyklidit. Vybrané DB držet jako výstavky. Péče o nálety, nárosty a kultury Ošetření proti buřeni, v případě tlaku zvěře individuální ochrana, u větších ploch oplocenky. Výchova porostů Zaměření výchovných zásahů na přirozenou skladbu. Opatření ochrany lesa Ochrana proti zvěři (především spárkaté). Ohrožení buření. Ohrožení DB žírem na asimilačních orgánech. Provádění nahodilých těžeb Pouze výjimečně, dřevní hmotu ponechat na místě
Doporučené technologie Univerzální kolový traktor (UKT), za zámrzu či za sucha Poznámka Ponechávat doupné stromy, odumřelé dřevo
- 11 -
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice
Kategorie lesa les zvláštního určení
Soubory lesních typů 1L
Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny 1L DB 40 JL 20, HB 10, LP 10, JV 10, BB
ostatní dřeviny JS, TPC, OL, BK, STR
A) Porostní typ Jasanové porosty s DB, OL a TPS Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 120 10-20 Hospodářský způsob Výběrný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Dosažení přírodě blízké skladby Způsob obnovy a obnovní postup Přirozená obnova DB, v případě nezdaru sadba jamková. Umělou obnovou doplnit JV, LP, JL.
Péče o nálety, nárosty a kultury Ošetření proti buřeni, v případě tlaku zvěře individuální ochrana, u větších ploch oplocenky. Výchova porostů Zaměření výchovných zásahů na přirozenou skladbu. Opatření ochrany lesa Ochrana proti zvěři (především spárkaté). Ohrožení buření. Ohrožení DB žírem na asimilačních orgánech. Provádění nahodilých těžeb Nahodilé těžby provádět pouze z bezpečnostních důvodů v blízkosti cesty v severní části PR. Dřevní hmotu ponechat v porostu. Doporučené technologie Při zámrzu UKT, lesní kolový traktor (LKT) s nízkotlakými pneumatikami Poznámka Neumisťovat myslivecká zařízení. Ponechávat doupné stromy, odumřelé dřevo
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice
Kategorie lesa les zvláštního určení
Soubory lesních typů 1G
Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny 1G OL 90-100, VR +-10
ostatní dřeviny LP, OS, BRP, JS, DB, VRkeř
A) Porostní typ OL porosty Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Fyzický věk Nepřetržitá Hospodářský způsob Výběrný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Dosažená přírodě blízké skladbě Způsob obnovy a obnovní postup Preferovat přirozenou obnovu. Pro umělou obnovu vrb a topolu lze používat řízky, u olše je vhodná vyvýšená sadba odrostků v řídkém sponu. Nepřekročit zastoupení JS, likvidovat nálety TPS. Péče o nálety, nárosty a kultury Ošetření proti buřeni, v případě tlaku zvěře individuální ochrana, u větších ploch oplocenky. Výchova porostů Zaměření výchovných zásahů na přirozenou skladbu, věnovat pozornost náletům JS a TPS.. Opatření ochrany lesa Ochrana proti zvěři (především spárkaté). Ohrožení buření a zabahněním. Provádění nahodilých těžeb Nahodilé těžby provádět pouze z bezpečnostních důvodů v blízkosti cesty v severní části PR. Dřevní hmotu ponechat v porostu. Doporučené technologie Při zámrzu UKT, LKT s nízkotlakými pneumatikami Poznámka Neumisťovat myslivecká zařízení. Ponechávat doupné stromy.
Poznámka: tento plán péče je zpracován pouze s navrhovanou dobou platnosti 2015 – 2017. V souvislosti s platností lesního hospodářského plánu (LHP) do konce roku 2016 bude v dohodě s vlastníky dotčených lesních porostů zpracován nový plán péče v souběhu s připravovaným LHP pro další období.
Základními principy pro lesní hospodaření v přírodní památce pro období po roce 2016 by mělo být: - vyloučení výsadby geograficky a stanovištně nepůvodních druhů dřevin a jejich postupné odstranění z porostů; - úmyslné zásahy v lesních porostech omezit pouze na těžbu stanovištně nevhodného smrku, modřínu, tlumit topol kanadský - výchovnými zásahy podpořit dřeviny přirozené skladby - starší porosty ponechat bez zásahu, pouze případně tlumit zmlazení jasanu - v ojedinělých případech využívat výběrný způsob hospodaření - ponechávání vybraných torz dřevin a ležících kmenů, přirozený rozklad - k výsadbám topolu černého používat sadbový materiál výhradně s ověřeným původem z přírodních populací dolní Ohře, dolního Labe; tyto výsadby evidovat
3.5 Péče o nelesní pozemky V severní části PR Myslivna se nachází v rámci lesa 1 lesní loučka. Tato vlhká louka ja pravidelně v letním období kosena a seno odklizeno z plochy louky. Pokračování stávajícího režimu managementu (kosení v letním období, odklizení sena z plochy) se jeví z hlediska druhové pestrosti louky a její zachovalosti jako nejvýhodnější. Lehké přepásání dobytkem je možné pouze v sušších periodách roku (problematická otázka pastvy v lese). Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Pravidelné kosení a odvoz biomasy z plochy 1x ročně 1x ročně Lehká mechanizace Konec VII, VIII
3.6 Péče o útvary neživé přírody V rámci přírodní rezervace Myslivna je registrován biotop R1.1 – luční pěnovcová prameniště (prioritní stanoviště soustavy Natura 2000). Jedná se o svahová, relativně vydatná prameniště s minerálně bohatou vodou s obsahem Ca2+. Svrchní půdní horizont i části rostlin jsou pokryty výrazně viditelnou vrstvou (červeno-hnědá, sedimentující a částečně inkrustující vrstva) vápnitých minerálních sedimentů a limonitu. Speciální managementové opatření není navrhováno, důležité je zachování biotopu.
3.7 Zásady využívání ochranného pásma Ochranné pásmo bude vyhlášeno na pozemcích p.č. 679, 736 část, 747 část, 678/1, 678/2, 680/1, 680/2, 680/3, 692/4 část, 693/1 část, 740/2 v k.ú. Poplze a p.č. 602 část, 95/4 v k.ú. Kostelec nad Ohří. Péče by měla spočívat ve vyloučení geograficky nepůvodních dřevin na tomto pozemku a zachování stávajícího stavu.
3.8 Zaměření a vyznačení území v terénu Území rozšířené přírodní rezervace bude nutné geodeticky zaměřit a vyznačit v terénu.
3.9 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Vydání Nařízení Ústeckého kraje o zřízení (přehlášení) přírodní rezervace Myslivna.
3.10 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nejsou.
3.11 Návrhy na vzdělávací využití území Na vhodném místě při vstupu na území přírodní rezervace umístit informační tabule o chráněném území, význačných druzích, které se zde vyskytují a s vysvětlením prováděného managementu, resp. zaktualizovat stávající informační cedule.
3.12 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Průběžně monitorovat vliv managementových zásahů na vývoj vegetace a přítomnost ohrožených druhů. Dopracovat, resp. doplnit alespoň o další sezonu průzkum mykologický a entomologický. Pořídit aktuální botanický, mykologický, koleopterologický, malakozoologický a vertebratologický (batrachologie, chiropterologie, ornitologie) průzkum. Podle možností pořízené průzkumy aktualizovat.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy rekonstrukce a doplnění pruhového značení hranic přírodní rezervace rekonstrukce a doplnění cedulí se státním znakem doplnění a aktualizace informačních panelů Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy kosení loučky v lese (včetně odstranění biomasy) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)
Orientační náklady Orientační náklady za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč) 12.000,20.000,30.000,30.000,40.000,-
80.000,142.000,-
Náklady jsou vyčísleny pouze orientačně, závisí na mnoha faktorech, jako je nabídková cena firem, rychlost narůstání biomasy apod. 4.2 Použité podklady a zdroje informací Hamerský R. (2006): Plán péče o přírodní rezervaci Myslivna Kočvara R., Kuras T. (2014): Zpracování inventarizačního průzkumu vážky (Odonata), brouci (Coleoptera), motýli (Lepidoptera) a měkkýši (Mollusca) Zíbarová L. (2014): Mykologický průzkum Kopecký T., Pavel F. (2010): Zpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) PR Myslivna Kolektiv (2006): Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v EVL soustavy Natura2000.- Planeta, 14, 9:1-40. Rezervační kniha ZCHÚ (Depon in AOPK ČR - stř. Ústí n.L., KÚ Ústeckého kraje)
4.3 Plán péče zpracoval Zpracováno podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. na základě plánu péče o přírodní rezervaci Myslivna pro období 2007 – 2016, Ing. Roman Hamerský, upravil: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
Přílohy: Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem přírodní rezervace a ochranného pásma Příloha M3 - Ortofotomapa s vyznačením plochy zásahu Příloha M4 - Lesnická mapa Příloha M5 - Lesnická mapa typologická0 Příloha M6 – Mapa stupňů přirozenosti
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území
Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem přírodní rezervace a ochranného pásma
Příloha M3 - Ortofotomapa s vyznačením plochy zásahu
Příloha M4 - Lesnická mapa
Příloha M5 - Lesnická mapa typologická
Příloha M6 – mapa stupňů přirozenosti
