Plán péče o přírodní rezervaci STRÁŇ U CHROUSTOVA na období 2016-2025
1
Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství
schváleno protokolem č.j. ………………………………………….. ze dne ……………
Ing. Josef Keřka, Ph.D. vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství
2
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
414 přírodní rezervace Stráň u Chroustova vyhláška Ministerstvo školství, věd a umění 156.109/1950 1.2.1951 1.2.1951
1.2 Údaje o lokalizaci území Středočeský Kolín Kolín Pečky Radim Radim u Kolína
kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
3
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 737780 Radim u Kolína Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
277/1 278/2
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
ostatní plocha ostatní plocha
jiná plocha neplodná půda
212 367
17083 12416 29499
17083 12416
Celkem
Pozn.: Ve vyhlašovacím předpisu a v ÚSOP je uvedena rozloha PR celkem 3,1254 ha, t.j. 31 254 m2, zahrnující též výměry parcel p.p.č. 277/3 a p.č.st. 275 k.ú. Radim u Kolína (dříve zřejmě součást p.p.č. 277/1): Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
277/3 275
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří
neplodná půda
212 212
1323 508
1323 508
Tyto parcely jsou vedeny jako součást ZCHÚ též dle zákresu hranic PR a OP, který poskytl Krajský úřad Středočeského kraje. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
4
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v ha
Způsob využití pozemku
OP plocha v ha
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky vodní plochy
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
2,9499
neplodná půda
1,2416
ostatní způsoby využití
1,7083
2,9499
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
není není ÚSES – RBC Chroustovské údolí
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
není není
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmět ochrany není ve vyhlašovacím předpisu definován. Je zde pouze uvedeno, že se státní přírodní rezervace zřídila „k ochraně rostlinného společenstva“. Je třeba definovat předmět ochrany např. takto: Společenstva xerotermních trávníků a skalních výchozů s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
5
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému
podíl plochy v ZCHÚ (%) cca 20%
popis ekosystému
xerotermní až semixerotermní skalní výchozy a nízké trávníky s mělkou travinobylinná společenstva tř. vrstvou půdy Festuco-Brometea, sv. Festucion valesiacae xerotermní až semixerotermní cca 20% trávníky na hlubších půdách travinobylinná společenstva tř. Festuco-Brometea, sv. Bromion erecti pionýrská bylinná společenstva cca 15% acidofilní společenstvo na skalních primitivních půd tř. Sedovýstupech Scleranthetea, sv. Hyperico perforatiScleranthion perennis pozn.: podíly ploch jsou stanoveny hrubým odhadem, jde o mozaiku a přechody různých společenstev; některé plochy byly přerostlé vyššími expandujícími travinami (především ovsík vyvýšený) a při druhé pochůzce spaseny, což značně ztěžuje kvantitativní odhad; zbytek plochy ZCHÚ porůstají další společenstva, která nejsou považována za předmět ochrany B. druhy název druhu
aktuální početnost stupeň popis biotopu druhu nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ bělozářka liliovitá – DP 2 - vitální, §3, C3 skalní výstupy a jejich okolí Anthericum liliago celkově vyšší desítky až nižší stovky kavyl Ivanův – Stipa DP 2 - vitální, §3, C3 skalní výstupy a xerotermní trávníky pennata hojně, stovky až tisíce stupeň ohrožení dle Grulicha (2012) příp. Procházky /ed./ 2001, vysvětlivky zkratek ohroženosti v Příloze T2
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ZCHÚ není v překryvu s EVL či PO. 1.9 Cíl ochrany omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území, zachování a zlepšení stavu xerotermních společenstev s populacemi zvláště chráněných a ohrožených taxonů
6
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Předmětné území se rozkládá západně od obce a kóty Radim a je tvořeno skalnatými stráněmi se západní a jihozápadní expozicí. Nadmořská výška se pohybuje od 205 do 244 m n. m. (dle ÚSOP). Geomorfologicky náleží do Středolabské tabule. Roční průměr srážek ve vegetačním období činí 350-400 mm. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 9°C a ve vegetačním období kolem 14-15°C. PR leží v klimatické oblasti T2 (dle ÚSOP). Při západní hranici prochází železniční trať a jižní část je lemována tokem Výrovky. Nejjižnější část území je antropicky ovlivněna (stavby, zahrada, sad, intenzívně kosené trávníky, vysazené taxony). Geologie a pedologie Svahy nesouměrného erozního údolí Výrovky jsou orientovány k jihu až k jihozápadu. Podloží tvoří horniny kutnohorského krystalinika – červené dvojslídné ortoruly a migmatity, ve východní části území vystupují svorové ruly. Ve střední části je výrazná pegmatitová žíla o mocnosti až 70 cm. Ve východní části jsou výchozy křídových (svrchní cenoman) vápenců, ve střední pak slabé polohy křídových (spodní turon) slepenců a slínovců s četnými zkamenělinami mořských hub a ústřic. Jsou zde vyvinuty lehké hnědozemě, na svahových hlínách ve východní části území pak černozemě. U horní hrany plošiny se hromadí spraše i v několikametrových vrstvách (Ložek, Kubíková, Špryňar a kol. 2005), podrobněji Ziegler (1986). Botanika Svahy a skalní výstupy pokrývají xerotermní trávníky (sv. Festucion valesiacae), které tvoří např. kostřava walliská (Festuca valesiaca), mochna písečná (Potentilla arenaria), chrpa latnatá (Centaurea rhenana), kavyl Ivanův (Stipa pennata), k. vláskovitý (Stipa capillata), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), druhy rodu smělek (Koeleria sp.), tužebník obecný (Filipendula vulgaris) atd. Cenná xerotermní společenstva jsou na většině území degradována expanzí některých travin, především jde o ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a zmlazováním geograficky nepůvodních dřevin. Nebezpečný je především výskyt trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), který zmlazuje i v nejcennější části PR s bělozářkami. Na hlubších půdách se vyskytují trávníky s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum). Na vystupujících skalkách se vyskytují chudá společenstva sv. Hyperico perforati-Scleranthion perennis. Některé partie PR zarůstají křovinami. Podrobnější botanické průzkumy v minulosti provedly Pivničková (1971) a Molíková (1983), o stromech a keřích referuje Jaroš (1970), vliv seče a vypalování zde studovala Münzbergová (2001), existují též kratší příspěvky o výskytu rostlin, např. Vrabec (1995). Soupis taxonů zjištěných ve vegetační sezóně 2015 je přílohou tohoto plánu péče (Příloha T2). Jedná se o orientační průzkum zaměřený na předmět ochrany území (terénní pochůzky dne 23.5.2015 a 19.7.2015). Nomenklatura sjednocena dle Kubáta /ed./ 2002. Druhy, které byly z lokality uváděny v minulosti a nebyly potvrzené v roce 2015, nelze zcela vyloučit, mohou přežívat v menších populacích. Při druhé terénní návštěvě byla vegetace v důsledku dlouhotrvajících suchých a extrémně teplých dnů velmi seschlá, na většině PR po pastvě ovcí a některé taxony již nebylo možné s jistotou determinovat. Příloha č. T2: Botanický průzkum
7
Mykologie Z území přírodní rezervace je uváděna velmi vzácná bedlička mateřídoušková (Lepiota thymiphila), b. Josserandova (L. josserandii) a řada břichatek, např. vzácná plešivka fialová (Calvatia fragilis), p. bělostná (C. candida), prašnatka kořínkatá (Gastrosporium simplex), hvězdovka kvítkovitá (Geastrum floriforme), dosti hojná h. maličká (G. minimum) a velmi vzácná květka písečná (Montagnea radiosa) (Ložek, Kubíková, Špryňar a kol. 2005), další údaje k mykologii uvádí např. Šebek (1990), kde je uvedena i další literatura. Zoologie Cenná jsou společenstva bezobratlých. Z teplomilných pavouků jsou uváděni např. pavučenka Nematogmus sanguinolentus, běžník Xysticus robustus a především významný relikt černozemních stepí sklípkánek pontický (Atypus muralis). Z hmyzu např. stepní brouci potemník hladký (Crypticus quisquilius) a p. písečný (Opatrum sabulosum) a teplomilný křís Dictyophara europaea. Fauna měkkýšů je charakteristická pro stepní biotopy – zjištěné byly tyto druhy: páskovka žíhaná (Cepea vindobonensis) či Granaria frumentum, ojedinělý je nález trojzubky stepní (Chondrula tridens). Velmi pestrá je fauna zemních včel a na ně vázaných parazitů, např. majek (Meloe scabriusculus), řásníků (Screpsiptera) a kodulek (např. Myrmilla calva). V sypké půdě se vyvíjejí larvy mravkolva běžného (Myrmeleon formicarius). Významná je i fauna motýlů. Byl zde zjištěn modrásek vikvicový (Polyommatus coridon) a modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion), žije zde několik druhů vřetenušek (v minulosti zaznamenán i vzácný druh Zygaena laeta) a byl odtud udáván i okáč skalní (Chazara briseis). Z obratlovců se zde vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), z drobných savců byl zaznamenán výskyt běžných druhů – rejska obecného (Sorex araneus), r. malého (S. minutus), myšice křovinné (Apodemus sylvaticus) a hraboše polního (Microtus arvalis) (Ložek, Kubíková, Špryňar a kol. 2005). Malakologický průzkum provedl Ložek (1991), průzkum mandelinek Řehounek (2006). V roce 2015 byly během terénních pochůzek pozorovány následující druhy živočichů: hojně na skalních výchozech a nízkých trávnících ještěrka obecná (Lacerta agilis), druhy rodu čmelák (Bombus), druhy rodu vřetenuška (Zygaena), místy se vyskytují mraveniště, která je nutno šetřit při kosení. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ bělozářka liliovitá – DP 2 - vitální, Anthericum liliago celkově vyšší desítky až nižší stovky kavyl Ivanův – Stipa DP 2 - vitální, pennata hojně, stovky až tisíce ještěrka obecná – Lacerta hojně agilis
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
ohrožený
skalní výstupy a jejich okolí
ohrožený
skalní výstupy a xerotermní trávníky
silně ohrožený
skalní výstupy, nízkostébelné xerotermní trávníky
8
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody PR Stráň u Chroustova byla vyhlášena již v roce 1951. K zabezpečení rezervace byly stanoveny podmínky, mj. se vylučovaly jakékoli hospodářské zásahy, pouze v nejdolejší travnaté části p.p.č. 277/1 bylo dovoleno kosit trávu. V rámci péče o PR je prováděna likvidace nepůvodních dřevin, pastva ovcí a kosení, což má pozitivní vliv na uchování předmětů ochrany. Vyzkoušeno bylo i vypalování. b) lesní hospodářství Na území PR se nevyskytují lesní pozemky. c) zemědělské hospodaření Existence xerotermního společenstva je spjata s činností člověka. Území bylo v minulosti extenzívně hospodářsky využíváno (seč, pastva, kácení dřevin, vypalování), čímž byla blokována sukcese směrem k lesním společenstvům. Jaroš (1970) uvádí, že území v té době bylo ještě stále příležitostně spásáno kozami, což příznivě působilo na travnaté fytocenózy a zamezovalo převládnutí nežádoucích dřevin. Pozdější ústup od tohoto hospodaření spojený se splachy hnojiv z pole vedly k postupné degradaci a šíření ruderálních a expanzívních druhů rostlin. Skalní výchozy znemožnily intenzívní hospodářské využití. Po motorizaci železniční tratě se navíc snížila i četnost požárů. Vypalování jako jedno z možných managementových opatření však Münzbergová (2001) hodnotí jako méně účinné v porovnání se sečí. Občasné vypálení nesouvislých ploch považuje za vhodný prostředek k odstranění stařiny, doporučuje však kombinovat s odstraněním nadzemní biomasy sečením a pastvou. Tyto poznatky lze využít pro péči v blízké budoucnosti. V minulosti došlo k výsadbě geograficky nepůvodních druhů stromů a keřů, což má negativní vliv i v současné době. Obzvláště nežádoucí je výskyt trnovníku akátu, který místy hojně zmlazuje. V rámci managementových opatření a zásahů byla v roce 2015 zaznamenána pastva ovcí a likvidace dřevin ze skal i travních porostů. c) rybníkářství V území se nenacházejí vodní plochy. e) myslivost Nebyly zaznamenány myslivecké stavby (krmelce, posedy) ani přikrmování. Výskyt divoké zvěře je zde velmi žádoucí (spásání bylin, dřevin, disturbance). f) rybářství Při okraji rezervace protéká potok Výrovka. Rybářství zde neprobíhá. g) rekreace a sport Území je navštěvováno turisty a místními obyvateli zřejmě jen velmi vzácně. Území je přístupné z železniční tratě nebo z polních a travních ploch při S hranici. Nevedou zde cesty ani pěšiny a případný sešlap není negativním jevem. h) těžba nerostných surovin V minulosti těžba hornin, v současné době neprobíhá (pozůstatky lomové stěny v centrální části PR). Dle Jaroše (Jaroš 1970) zde dlouhodobým působením klimatických činitelů docházelo k uvolňování a sesuvu okrajových partií skal a tím ke zmenšování, ojediněle i k zániku lokalit se vzácnými druhy rostlin. Tímto procesem údajně zaniklo jedno naleziště bělozářky liliovité (Anthericum liliago). i) jiné způsoby využívání Jaroš (1970) uvádí ochuzenost společenstev nevhodnými antropickými zásahy. Konkrétní zásahy neuvádí. Nejjižnější části PR obsahují antropicky ovlivněné plochy – domek se zahradou, sad atd.
9
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Radim Územní systém ekologické stability – RBC Chroustovské údolí 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V rámci ochranářského managementu je realizována likvidace vybraných náletových a geograficky nepůvodních dřevin. V květnu 2015 byly odstraněny nálety akátu ze skal ve V části PR (DP 2, výskyt bělozářek a kavylů), což lze hodnotit velmi pozitivně. Jako méně vhodné je spalování biomasy při okraji plochy s výskytem bělozářek (hrozí expanze ruderálních taxonů na místě ohniště, byly zde zaznamenány např. pcháč oset – Cirsium arvense, kopřiva dvoudomá – Urtica dioica, kuklík městský – Geum urbanum atd.). Do budoucna lze řešit spalováním na ochranářsky méně hodnotné ploše či na plechu a popel odstranit mimo PR. Při červencové pochůzce byla celá PR po pastvě ovcí. Zvířata již na lokalitě přítomna nebyla, na několika místech zaznamenáno velké množství trusu svědčící o větším počtu zvířat na ploše. Celkově však lze hodnotit spasení celé PR jako velmi pozitivní management a je nutné v příštím roce vyhodnotit, zda vyšším počtem zvířat nedochází k přílišné eutrofizaci. V dalších letech se případně pokusit o snížení počtu zvířat na plochu či zkrácení doby pastvy. V následujících letech pokračovat v managementu – kombinovat pastvu se sečí, příp. vyzkoušet vypalování v zimních měsících např. na části plochy u trati, pokračovat v likvidaci především geograficky nepůvodních dřevin. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize zájmů se nepředpokládají. Prioritou je zachování, rozšíření a další zlepšení stavu xerotermních trávníků a vegetace skalních výchozů s populacemi zvláště chráněných a různým stupněm ohrožených či vzácnějších druhů rostlin a živočichů.
10
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Varianta č. 1 – kosení a likvidace nepůvodních dřevin: Dílčí plocha 1, 2: Typ managementu kosení, likvidace zmlazujících nepůvodních dřevin Vhodný interval 1x ročně Minimální interval 1x za 2 roky Prac. nástroj / hosp. zvíře křovinořez či kosa, pila, zahradnické kleště, Roundup Biaktiv Kalendář pro management část v červnu, červenec, srpen Upřesňující podmínky uvedeny níže Upřesňující poznámky: - kosení provádět mozaikovitě, po odkvětu a vysemenění ochranářsky významných druhů rostlin - v daném roce pokosit cca polovinu dílčích ploch a v následujícím roce pokosit ta místa, která v předchozím roce kosena nebyla, seč rozvrhnout do více týdnů a kosit postupně po menších plochách, kosit především plochy s vysokou bylinnou vegetací, s dominantním ovsíkem vyvýšeným či s ostružiníky a ruderálními druhy (v případě potřeby po nárůstu biomasy je možné realizovat druhou seč) - pokosenou biomasu důkladně odklidit a odstranit mimo území PR - pokud bude biomasa spalována, pak spalování provádět na plechu či jiném vhodném nehořlavém podkladu a popel odstranit mimo území PR - pokud bude biomasa kompostována, pak využít k uložení kup méně hodnotná místa při železniční trati (několik kupek pokosené biomasy nemusí být na závadu, může být využito živočichy např. k přezimování) - geograficky nepůvodní dřeviny mechanicky odstranit zahradnickými nůžkami či pilou a ihned na řeznou ránu (pařízek) aplikovat Roundup Biaktiv, tím eliminovat zmlazování nežádoucích dřevin v následujících letech; okolní porosty nesmí být herbicidem zasaženy; vyřezané geograficky nepůvodní dřeviny důkladně odklidit z území PR - průběžně redukovat i náletové dřeviny (javor klen, j. mléč) a ponechávat jen solitery či skupinky keřů a stromů - ponechávat solitery a skupinky hlohů, dubů, třešní, jilmů a jiných přirozených dřevin, vč. suchých torz - při kosení šetřit mraveniště, hnízda opatrně obsekat a nenarušovat je - skalní výstupy a jejich bezprostřední okolí s nízkou a řídkou bylinnou vegetací nevyžadují speciální management, pouze pokud by zde docházelo ke zmlazování dřevin či expanzi vysokých travin, pak realizovat opatření uvedená výše
11
Varianta č. 2 – kombinace s pastvou: Dílčí plocha 1, 2: Typ managementu pastva ovcí a koz Vhodný interval 1x za 1-2 roky Minimální interval 1x za 4 roky Prac. nástroj / hosp. zvíře ovce, kozy Kalendář pro management červen, červenec Upřesňující podmínky zkouška pastvy do konce června Upřesňující poznámky: - ideální počet zvířat na konkrétní ploše ověřit experimentálně (vyzkoušet např. 4 ks/ha) - případné nedopasky pokosit a biomasu odklidit, průběžně odstraňovat nespasené geograficky nepůvodní dřeviny - pro úbytek pokryvnosti ovsíku vyzkoušet pastvu do konce června (Dostálek a Frantík 2012) Pozn.: V jednom roce je možné provést kosení, v dalším roce pastvu ovcí a koz, nebo v daném roce kombinovat seč s pastvou (část území PR pokosit, část spásat). Dílčí plocha 3: Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
likvidace starých stromů trnovníku akátu jednorázově či postupně při odstraňování drobných nepův.dřevin, při zmlazování opakovat mechanickou a chemickou likvidaci výmladků motorová pila, Roundup Biaktiv září, říjen, výmladky odstraňovat v průběhu celého roku dřevní hmotu odstranit mimo PR, pařezy ihned po kácení natřít herbicidem
b) péče o rostliny Kosení a pastva je postačující. Skalní výstupy s nízkými bylinami, kde nedochází k expanzi vysokých travin, ponechat nekosené. Odstraňovat však případné zmlazující nepůvodní dřeviny. c) péče o živočichy Zvláštní péče o živočichy se nenavrhuje. Vhodné je šetřit mraveniště při kosení, ponechávat solitery přirozených stromů a keřů (třešeň, hloh, dub, jilm), včetně suchých torz. Po provedených zoologických průzkumech péči případně upravit s ohledem na aktuálně zjištěné zvláště chráněné a ohrožené druhy živočichů. d) péče o útvary neživé přírody Skalní výstupy ponechat samovolnému vývoji, neprovádět těžbu, udržovat osluněné výchozy bez dřevin.
12
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T1, mapová příloha č. M3 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ornou půdu v ochranném pásmu na SV území zatravnit a pravidelně každoročně kosit a začlenit do pastvy. Kosit travní porosty při S a SV okraji PR + pastva ovcí a koz, rozvolnit keřové porosty. Kosit travní porosty při železniční trati, stromy a keře možno ponechat jako ochrannou zónu. Důkladně odstranit veškeré akáty i v OP. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je nutné zaměřit a vyjmout z území PR p.p.č. 277/3 a p.č.st. 275, resp. jejich antropicky ovlivněné části (domek se zahradou). Vlivem povětrnostních podmínek dosluhují dřevěné stojany se státním znakem (zjištěny celkem 3 ks) a s informačními cedulemi (2 ks). Smaltované hraniční cedule se státním znakem instalovat na nové stojany či současné zachovalejší stojany natřít přípravkem Luxol. Počet stojanů okolo 5-6 ks je dostačující. Bylo by vhodné instalovat cedule se státním znakem na další 2-3 místa např. při SV hranici PR. Smaltovaná cedule se státním znakem nad železničním mostem je částečně zkorodovaná, bude potřeba ji vyměnit. Pruhové značení je možné provést na hraniční stromy. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Přehlášení ZCHÚ s uvedením přesné rozlohy, definicí předmětu ochrany, bližších ochranných podmínek atd. Pokud bude třeba, pak udělit výjimku pro použití herbicidů za účelem efektivní likvidace trnovníku akátu. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Tato regulace není v současné době nutná, svažité skalnaté území zřejmě není často navštěvováno a občasný sešlap a disturbance nejsou na závadu. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V současné době jsou umístěny 2 malé informační cedule při železniční trati (na S konci PR a nad železničním mostem přes potok Výrovka). Dřevěné stojany je nutné natřít Luxolem. V případě dostatku finančních prostředků je možné doplnit další cedulí s fotografiemi, instalovat např. v blízkosti železniční zastávky Chroustov či v osadě Chroustov (současné infocedule jsou totiž osazeny na méně přístupných místech, kde je minimální pohyb osob). 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Realizovat podrobné zoologické průzkumy (obratlovci, vybrané skupiny bezobratlých, včetně nočního entomologického „lovu na světlo“), mykologický průzkum. Před zpracováním nového plánu péče realizovat podrobný botanický průzkum. Vhodné založit trvalé monitorovací plochy pro vyhodnocování managementu (seč, pastva). Každoročně sledovat výskyt zvláště chráněných druhů a stav xerotermních společenstev. Na základě pozorování zde navržený management upřesňovat.
13
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy Nové dřevěné panely pro značení hranice (cca 6 ks) + opravy, nátěry zachovalejších stávajících Smaltovaná cedule (4 ks: 1 ks výměna za zkorodovanou, 3 ks nové osazení) Inventarizační průzkumy (zoologické – obratlovci, vybrané skupiny bezobratlých, mykologický, botanický, monitoring) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
Orientační náklady za rok (Kč)
----------
9 000,-
----------
3 600,-
----------
40 000,-
----------
52 600,-
Opakované zásahy Kosení travních porostů, celkem 1,45 ha/rok (v kombinaci s pastvou ovcí a koz), ztížené podmínky (svažitost, přístupnost)* Odstranění zmlazujících náletových dřevin (dle potřeby), aplikace Roundupu Biaktiv na pařízky** Opakované zásahy celkem (Kč) 54 150,N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
39 150,-
391 500,-
15 000,-
150 000,-
----------
541 500,594 100,-
* 18 000,- Kč/ha + 50 % ztížené podmínky (svažitost, přístupnost) ** zahrnuje i jednorázové či průběžné odstranění starých stromů trnovníku akátu, cenu stanovit dle skutečných nákladů spojených s odtěžením stromů ve ztížených podmínkách 4.2 Použité podklady a zdroje informací DOSTÁLEK, J. – FRANTÍK, T. 2012. Vliv pastvy na omezování ovsíku vyvýšeného a dřevin. Ochrana přírody, 67, č. 5, s. 16-17. GRULICH, V. 2012. Red List of vascular plants of the Czech Republic. 3. vyd. In Preslia, Praha: 84 (3), s. 631645. JAROŠ, V. 1970. Stromy a keře ve Státních přírodních rezervacích u Vrbčan a Chroustova. In Bohemia centralis. Poděbrady: Oblastní muzeum Poděbrady, 2, s. 25 –32. KUBÁT, K. (ed.) 2002. Klíč ke květeně České republiky. 1. vyd. Praha: Academia. 928 s. LOŽEK, V. 1991. Měkkýši rezervací Stráně u splavu a Stráň u Chroustova. In Bohemia centralis. Praha: Český ústav ochrany přírody v Zemědělském nakladatelství BRÁZDA, 20, s. 35 –41. LOŽEK, V. – KUBÍKOVÁ, J., ŠPRYŇAR, P. et al. 2005. Střední Čechy. In: MACKOVČIN, P. et SEDLÁČEK, M. (eds.) Chráněná území ČR - svazek XIII. 1.vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, s. 229-230.
14
MOLÍKOVÁ, M. 1983. Inventarizační průzkum z oboru botanika. Ms. Depon. in: ÚSOP. MORAVEC, J. et al. 1995. Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. In Severočeskou přírodou. Litoměřice. s. 1 - 206. MÜNZBERGOVÁ, Z. 2001. Obnova druhově bohatých xerotermních trávníků na příkladu rezervací Stráně u splavu a Stráně u Chroustova. In Příroda. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 19, s. 101 – 121. PIVNIČKOVÁ, M. 1971. Inventarizační průzkum – botanika. Ms. Depon. in: ÚSOP. PETŘÍČEK, V. /ed./ 1999. Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 456 s. PROCHÁZKA, F. /ed./ 2001. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). In Příroda. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 18, s. 1 – 166. ŘEHOUNEK, J. 2006. Mandelinky (Coleoptera: Chrysomelidae) přírodních rezervací Stráň u Chroustova a Stráně u Splavu. In Práce muzea v Kolíně, ser. natur. Kolín, 7, s. 107 – 112. SAMEK, R. – SAMKOVÁ, D. 2004. Plán péče o přírodní rezervaci Stráň u Chroustova na období 2005 – 2014. Ms. Depon. in: ÚSOP. ŠEBEK, S. 1990. Mykoflóra společenstev skalních stepí jižně od Peček (okr. Kolín, Středočeský kraj). In Bohemia centralis. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 19, s. 23 – 40. VRABEC, V. 1995. Nové doložení koniklece lučního v prostoru PR Stráň u Chroustova. In Práce muzea v Kolíně, ser. natur. Kolín, 5, s. 30. ZIEGLER, V. 1986. Inventarizační průzkum z oboru geologie. Ms. Depon. in: ÚSOP. Zákon č. 114/1992 Sb. Vyhláška č. 395/1992 Sb. Vyhláška č. 64/2011 Sb. ISO 690 Vyhlašovací dokumentace ZCHÚ. Data z ÚSOP. http://drusop.nature.cz/ Data z ČÚZK. http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Mapové podklady: http://gis.kr-stredocesky.cz/fx/ozp/opk/ Mapové přílohy zpracovány v programu JanMap. http://janitor.cenia.cz Vlastní terénní šetření v roce 2015.
Zpracoval: Mgr. Martin Šťastný, v Lomnici n. Pop. 15.9.2015
15
4.3 Seznam používaných zkratek DP – dílčí plocha IUCN – Mezinárodní svaz ochrany přírody KN – katastr nemovitostí k.ú. – katastrální území PR – přírodní rezervace OP – ochranné pásmo p.p.č. – pozemková parcela číslo RBC – regionální biocentrum S, J, V, Z – světové strany a jejich kombinace TTP – trvalý travní porost ÚSES – územní systém ekologické stability ÚSOP – ústřední seznam ochrany přírody ZCHD – zvláště chráněný druh ZCHÚ – zvláště chráněné území
16
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1- Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2 – Botanický průzkum
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 – Zákres ochranářsky významných druhů rostlin
17
Tabulka T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu
název
DP 1
S část PR
DP 2
V část PR
DP 3
J část PR
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
1,6 ha xerotermní travní porosty se skalními výchozy, eliminovat expanzívní traviny a zcela zlikvidovat zmlazující nepůvodní dřeviny, zlepšit kvalitu xerotermních porostů 0,7 ha xerotermní travní porosty se skalními výchozy, eliminovat expanzívní traviny a zcela zlikvidovat zmlazující nepůvodní dřeviny, zlepšit kvalitu xerotermních porostů 0,7 ha xerotermní travní porosty na skalách, zmlazuje akát, kosená travní plocha při toku Výrovky, cílem plocha bez výskytu akátů
doporučený zásah
naléhavost
termín provedení
kosení, pastva ovcí a koz, likvidace zmlazujících nepůvodních dřevin
1
červen, 1x červen ročně ec a srpen
kosení, pastva ovcí a koz, likvidace zmlazujících nepůvodních dřevin
1
červen, 1x červen ročně ec a srpen
zcela odstranit akáty, včetně starých stromů, aplikace herbicidu na řezné rány antropicky ovlivněné části (zahrada, zastavěná plocha) vyjmout z PR
1
září, říjen
*jednorázově či průběžně při odstraňování výmladků, v případě výmladnosti opakovat likvidaci mechanicky i chemicky naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.
19
interval provádění
*
