Plán péče o přírodní rezervaci U parku. na období

Plán péče o přírodní rezervaci U parku na období 2013 - 2022

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo:

467.

Kategorie ochrany:

přírodní rezervace.

Název území:

U parku.

Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno:

Výnos Ministerstva kultury.

Orgán, který předpis vydal:

Ministerstvo kultury.

Číslo předpisu:

54 132/ 54 – IX ze dne 14. března 1955.

Datum platnosti předpisu:

14. března 1955.

Datum účinnosti předpisu:

14. března 1955.

Území bylo zřízeno výše jmenovaným výnosem původně jako „státní přírodní reservace“.

Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 29. listopadu 1988, č.j. 14.200/88-SÚOP o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná bylo prohlášeno za „státní přírodní rezervaci“.

Při přijetí nového zákona na ochranu přírody (zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“) bylo zařazeno do kategorie „přírodní rezervace“ (Příloha V vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále jen „vyhláška č. 395/1992 Sb.“).

1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj:

Pardubický.

Okres:

Pardubice.

Obec s rozšířenou působností:

Holice.

Obec s pověřeným obecním úřadem:

Holice.

Obec:

Vysoké Chvojno.

Katastrální území:

Vysoké Chvojno. 2

Příloha: M1 – Orientační mapa s vyznačením území.

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: (788210, Vysoké Chvojno) Číslo parcely podle KN 881 Celkem

Druh pozemku podle KN lesní pozemek

Způsob využití Číslo listu Výměra parcely Výměra pozemku vlastnictví celková podle parcely podle KN KN (m2) v ZCHÚ (m2) 282 704.640 44.300 44.300

V původním zřizovacím předpise je rozpor v textové části mezi jednotlivými částmi odstavce, jímž byla přírodní rezervace U parku (dále jen „PR“) vymezena. Dále je v něm rozpor mezi textovou částí a přiloženým mapovým zákresem v mapě 1 : 5 000. Ve výnosu se píše, že (citace): „Reservaci tvoří parcela č. 881 (les. odd. 120 B b, b1, b3, b4, e) v katastrálním území Vysoké Chvojno, okres Holice, ve výměře 4,43 ha.“. V přiložené státní mapě 1 : 5 000 – odvozené, na níž tento výnos odkazuje, je rezervace zakreslena nejen na části parcely č. 881, ale i na parcelách západně od ní označených č. 355 – 358. Tato společně označená plocha parcel je však v pozemkovém katastru součástí nejen parcel č. 355 – 358, ale i parcely č. 359 a části parcely č. 361. Daný zákres v mapě odpovídá tehdejším jednotkám prostorového rozdělení lesa uvedeným ve výnosu. Uváděná rozloha odpovídá však spíše pouze výměře části parcely č. 881. Podle dostupných GIS podkladů (www.cenia.cz) je rozloha části parcely č. 881 v PR o cca 600 m2 menší, tj. měří cca 3,86 ha. Z uvedeného je patrné, že vymezení přírodní rezervace U parku je zatíženo značnými rozpory a nejistotami. Také vymezení maloplošného zvláště chráněného území prostřednictvím JPRL je již mimo současné obvyklé postupy. Následné výše zmíněné právní akty tyto rozpory nevyřešily, pouze zařadily dané zvláště chráněné území do jedné z kategorií dle aktuálně platné právní normy na ochranu přírody. Z tohoto důvodu se navrhuje nové vyhlášení přírodní rezervace (viz kapitola 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území a) Nové vyhlášení).

3

Poznámka: V souladu s praxí posledních desetiletí (např. HAVLÍČEK 2003) a vymezením přírodní rezervace v terénu je za přírodní rezervaci U parku v tomto plánu péče považována pouze příslušná část parcely katastru nemovitostí č. 881.

Ochranné pásmo: Katastrální území: (788210, Vysoké Chvojno) Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.

Příloha: M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma.

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku Lesní pozemky

ZCHÚ plocha (ha)

OP plocha (ha)

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha (ha)

4,43 zamokřená plocha

Vodní plochy

rybník nebo nádrž vodní tok Trvalé travní porosty Orná půda Ostatní zemědělské pozemky Ostatní plochy

neplodná půda ostatní způsoby využití

Zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem

4,43

Poznámka: v tabulce je uvedena rozloha dle vyhlašovacího předpisu. Ta však neodpovídá zákresu v mapách informačních systémů ochrany přírody (např. www.cenia.cz), a pravděpodobně ani aktuálnímu vyznačení v terénu.

4

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Národní park:

ne.

Chráněná krajinná oblast:

ne.

Jiný typ chráněného území:

ne.

Natura 2000 Ptačí oblast:

ne.

Evropsky významná lokalita:

ne.

Příloha: M1 – Orientační mapa s vyznačením území.

1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace.

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ve zřizovacím předpisu není explicitně stanoven předmět ochrany. Z toho, že dané zvláště chráněné území bylo zřízena na lesních pozemcích, a z uvedených podmínek ochrany lze usoudit, že zamýšleným předmětem ochrany byl les jako takový a rostliny v jeho bylinném patře.

V ústředním seznamu ochrany přírody (www.nature.cz) je jako předmět ochrany uvedeno: „opukové stráně pod chvojeneckým zámkem s významnou teplomilnou květenou“.

5

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy Název ekosystému L3.1 Hercynské dubohabřiny

L5.1 Květnatá bučina

L5.4 Kyselá bučina

Podíl plochy Popis ekosystému v PR (%) 64,77 společenstva as. Melampyro nemorosi – Carpinetum. Dubohabrový porost s dominantním habrem obecným (Carpinus betulus), dubem letním (Quercus robur), dubem zimním (Q. petraea), lípou srdčitou (Tilia cordata) aj. 31,60 (výskyt vzrostlé porosty buku lesního (Fagus sylvatica) v mozaice) s významným zastoupením dalších dřevin a pestrým bylinným patrem. Ve stromovém patře roste např. habr obecný, jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), v keřovém patře také líska obecná (Corylus avellana), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) aj. Mezi bylinami se vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů. vzrostlé porosty buku lesního s příměsí dalších listnáčů nebo jehličnanů. Keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost. Pokud je vyvinuto, zmlazují se v něm dřeviny stromového patra. Bylinné patro bývá druhově dosti chudé. Převládají v něm běžné acidofilní lesní druhy. Na živných půdách představují druhotně degradovaná stadia společenstva svazu Fagion. Bikové bučiny se mohou vyskytovat i na bohatších horninách, ochuzovaných o živiny hospodářským využitím, kde potom tvoří degradační stadium květnatých bučin. Z tohoto důvodu nejsou přechody mezi těmito společenstvy vždy jasně patrné.

Zdroj: plocha ekosystémů dle (HAVLÍČEK 2003).

B. Druhy Název druhu

Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis)

Aktuální Stupeň početnost nebo ohrožení vitalita populace v PR 4 kvetoucí rostliny C4a, C3

Popis biotopu druhu

roste ve stinných listnatých, zřídka i jehličnatých lesích, v křovinách a v travnatých lesních lemech na živné, neutrální i zásadité, vlhké půdě. V PR zjištěn na úpatí stráně.

6

Jedle bělokorá (Abies alba)

desítky stromů

C4a, C3

Kruštík modrofialový (Epipactis purpurata)

11 kvetoucích rostlin

C3, C1

Kruštík širolistý (Epipactis helleborine)

2 kvetoucí rostliny

C4a, –

Lilie zlatohlavá (Lilium martagon)

2 kvetoucí rostliny a asi 20 jedinců sterilních

C4a, C3

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)

10 keřů

C4a, C3

Medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum)

cca 550 rostlin, většina nekvetoucí

C3, C2

Okrotice bílá (Cephalanthera 1 kvetoucí rostlina damasonium)

C3, C3

roste převážně v bukojedlových lesích na vlhké, zásadité až neutrální, výhřevné živné půdě. V PR se ve stromovém patře vyskytuje ojediněle, semenáčky lze nalézt až roztroušeně po celém území PR roste v sušších a stinných listnatých lesích a hájích, většinou na vlhkých živných zásaditých i neutrálních půdách. Druh je stejně jako ostatní naše orchideje silně mykotrofní. V PR má centrum výskytu okolo východní poloviny lesní cesty vedoucí napříč územím. roste v lesích, křovinách, na okrajích cest na vlhké, živné neutrální až slabě kyselé půdě. V PR nalezen na úpatí svahu. roste v listnatých i smíšených lesích a křovinách na vlhké, živné, zásadité až slabě kyselé, hluboké půdě. V PR má hlavní výskyt na terénním stupni pod patou svahu ve východní polovině PR. roste ve světlých lesích a na křovinatých stráních, na vlhké, živné, zásadité půdě.Roztroušeně ve střední části PR. roste ve světlých listnatých lesích na zásadité, vápenaté, výhřevné a humózní půdě. V PR má hlavní výskyt ve stejných místech jako lilie, tedy na terénním stupni pod patou svahu ve východní polovině PR. roste ve světlých listnatých lesích, v lesních lemech a na křovinatých stráních na vlhké, vápenaté, zásadité až neutrální půdě. V PR nalezena v centrální části u paty svahu, na plošině cca 4 m jižně od paty svahu.

Vysvětlivky: stupeň ohrožení podle červených seznamů: 1) Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (PROCHÁZKA et al. 2001)

7

C1 – taxon kriticky ohrožený, C2 – silně ohrožený, C3 – ohrožený, C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a – méně ohrožený). 2) Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území VČ (FALTYS 1995) A1 – taxon vyhynulý, A2 – nezvěstný, C1 – kriticky ohrožený, C2 – silně ohrožený, C3 – ohrožený, C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (potenciálně ohrožený nebo vzácný, sledovaný). Poznámka 1: první hodnota ve sloupci „Stupeň ohrožení“ je stanovena podle celorepublikového červeného seznamu, druhá podle regionálního červeného seznamu. Poznámka 2: Údaje ve sloupci „Aktuální početnost nebo vitalita populace v PR“ zobrazují situaci v roce 2012, zdroj informací: ŠŤASTNÝ (2012). Stejný zdroj byl i v případě popisu údajů o konkrétních místech výskytu v PR. Obecný popis biotopu zpracován podle DOSTÁLA (1989).

Obr 1. Část kvetoucí lodyhy kruštíku modrofialového

(foto

24.7.2012,

ochranné pásmo PR u obory).

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu Přírodní rezervace U parku není v překryvu ani s evropsky významnou lokalitou, ani s ptačí oblastí.

8

1.9 Cíl ochrany •

Přírodě blízký les.

•

Zajistit vhodné biotopové podmínky pro místní význačné rostlinné a živočišné druhy.

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území přírodní rezervace U parku je tvořeno jižně orientovanou strání a přilehlou mírně ukloněnou plošinou pod ní. Celá plocha je zalesněna a je součástí rozsáhlých lesů táhnoucích se od Hradce Králové přes Vysoké Chvojno až k Chocni. Celková udávaná rozloha je 4,43 ha. Nadmořská výška se pohybuje od 276 do 311 m (www.nature.cz).

a) Geologie V širším okolí lokality vystupují k zemskému povrchu druhohorní, svrchnokřídové horniny. Jde o zpevněné usazené horniny v jílovcovém až slínovcovém vývoji. Jsou to jedny z nejrozšířenějších hornin ve východním polabí (FUSÁN &KODYM & MATĚJKA & URBÁNEK 1967, www.geology.cz). Na území PR jde o horniny březenského souvrství, které stratigraficky patří do středního a svrchního coniaku, až počátku spodního santonu. Jde o horniny světle šedé až tmavě šedé, téměř horizontálně uložené, často vápnité, rozpadávající se na tenké lístky až plastický jíl. Na stráni jsou překryty tenkou zvětralou vrstvou, pod strání jsou mocnější čtvrtohorními deluviálními sedimenty.

Přímo v PR, ani v celém katastrálním území není vymezen dobývací prostor ani chráněné ložiskové území (zdroj: www.geofond.cz).

9

b) Geomorfologie Území PR leží v nadmořské výšce 276 – 311 m (www.nature.cz). Severní polovina PR se nachází na zpočátku prudkém, níže se zmírňujícím svahu. Vrstevnice mají převážně západo-východní průběh. Jižní polovina leží na již jen mírně ukloněné rovině. Z širšího pohledu je dané území součástí jihozápadního, zvlněného, strmého okraje plošiny mezi Vysokým Chvojnem a Žďárem nad Orlicí vystupující nad okolní východní polabí o přibližně 50 m.

Vzhledem k morfologii terénu a k místní geologii je zřejmé, že celá stráň je náchylná ke svahovým pohybům – sesuvům. To potvrzují i údaje České geologické služby (www.geofond.cz). Na celém svahu v PR s přesahem daleko za hranice PR na obě strany svahu je vymezeno potenciální sesuvné území.

Podle geomorfologického členění (CZUDEK 1976, nature.cz) patří území do: Systém: Subsystém: Provincie: Subprovincie: Oblast:

HERCYNSKÝ. HERCYNSKÁ POHOŘÍ. I Česká vysočina. I-VI Česká tabule. I-VIA Východočeská tabule.

Celek:

I-VIB-5 Orlická tabule.

Podcelek: Okrsek:

I-VIB-5B Třebechovická tabule. Vysokochvojenská plošina.

c) Pedologie Zájmové území náleží do oblasti s výskytem kambizemě modální, jižně a jihovýchodně od PR jsou rozšířeny kambizemě vyluhované (www.cenia.cz). Kambizem se vyvíjí ze středně těžkých a lehčích těžkých substrátech. Jako matečný substrát se uplatňují horniny skalního podkladu, v tomto případě to byly jílovce až slínovce. Původní vegetací byly listnaté lesy.

10

V dané PR vznikají na svahu zvětráváním místních jílovců a slínovců těžké, minerálně bohaté, špatně propustné zeminy. Půdy pod svahem vzniklé na deluviu jsou těžší, jílovitohlinité až jílovito-písčité, minerálně bohaté (HAVLÍČEK 2003). Horniny na svahu lze zařadit do půdního typu pararendzina pseudoglejová, horniny pod svahem do typu kambizem typická a arenická (FALTYSOVÁ 2002).

d) Hydrogeologie a hydrologie Hydrogeologicky leží dané území na jihovýchodním okraji rajonu 436 Labská křída, který patří do skupiny hydrogeologického rajónu Křída Středního Labe po Jizeru. (www.geology.cz). Tento rajón je důležitý pro zásobování vodou obcí a měst Holicka. Do PR zasahuje po celé délce severní hranice ochranné pásmo vodního zdroje PHO II b Chvojenec (zdroj: mapy.nature.cz).

V širším okolí lokality se nacházejí z hlediska propustnosti převážně nepropustné jíly a slínovce. Zvodnění je zde puklinové a průlinové (FRANKO & HAZDROVÁ 1966). Zvodněný systém je jednokolektorový tvořený nespojitým kolektorem. Pro odtok podzemní vody mají větší význam připovrchové zvětraliny, než podložní horniny. Odtok podzemní vody je velmi nízký (0,5 – 1 l.s-1.km-2) (DAŇKOVÁ & HANZEL 1981).

V západní části ochranného pásma PR leží dva obdélníkové obtočné rybníčky o přibližných rozměrech 23 x 8 m, dříve užívané jako sádka. Ty jsou dnes mělké, téměř úplně zastíněné okolními dřevinami a zapadány silnou vrstvou listí. Přímo v přírodní rezervaci se však žádné vodní plochy nevyskytují. Nepramení v ní, ani jí neprotéká žádný potok, či jiná vodoteč. V dolní části svahu, přibližně uprostřed šířky PR počíná v prameništi o velmi malé vydatnosti (maximálně kolem 1 l.min-1) jedno z per místní sítě odvodňující les. Je však rovné, bez tůní, s velmi slabým průtokem a během sezóny vysychá. Pokud teče, je jednou ze zdrojnic bezejmenného drobného vodního potoka, který je pravostranným přítokem Hlubokého potoka. Ten je zase přítokem Ředického potoka, který se vlévá již přímo do Labe.

11

e) Podnebí Dle „Mapy klimatických oblastí ČSSR“ (QUITT 1970) leží řešené území v rajónu T2 oblasti teplé. Pro ni je charakteristické dlouhé léto, teplé a suché. Přechodné období je velmi krátké s teplým, až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristiky podnebí

T2

Počet letních dnů

50 - 70

Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10oC

160 - 180

Počet mrazových dnů

100 - 110

Počet ledových dnů

30 - 40

Počet dnů se srážkami nad 1 mm

90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období

200 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 - 50

f) Rostlinstvo Podle fytogeografického členění (HEJNÝ & SLAVÍK 1987, mapy.nature.cz) leží území PR v termofytiku: Fytogeografická oblast: Fytogeografický obvod: Okres:

termofytikum. České termofytikum. 15. Východní Polabí.

Podokres:

15.c. Pardubické Polabí.

Podle mapy potencionální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ 1998) leží PR na území kyselých bučin svazu Luzulo-Fagion. Tento svaz je podle odborné literatury (CHYTRÝ & KUČERA & KOČÍ 2001) charakteristický převládajícím bukem lesním a příměsí dalších listnáčů (javor klen Acer pseudoplatanus, dub zimní Quercus petraea, dub letní Quercus robur, lípa srdčitá Tilia cordata aj.) nebo jehličnanů (jedle bělokorá Abies alba a smrk ztepilý Picea abies). Keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost. Pokud je vyvinuto, zmlazují se v něm dřeviny stromového patra. Bylinné patro bývá druhově dosti chudé. Převládají v něm běžné acidofilní lesní druhy (metlička křivolaká Avenella flexuosa,

12

bika bělavá Luzula luzuloides aj.). Mezi diagnostické a dominantní byliny patří dále kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) či brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Podle mapování biotopů (www.nature.cz) roste kyselá bučina (L5.4) v severní polovině PR ve směsi s květnatou bučinou (L5.1.) svazu Eu-Fagenion. Ta je bohatší v zastoupení dřevin i bylin. Kromě výše uvedených zde roste ještě např. habr obecný Carpinus betulus, jasan ztepilý Fraxinus excelsior a lípa velkolistá Tilia plathyphyllos, v keřovém patře také líska obecná Corylus avellana, lýkovec jedovatý Daphne mezereum, jeřáb ptačí Sorbus aucuparia aj. Mezi bylinami se vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů (samorostlík klasnatý Actaea spicata, kyčelnice devítilistá Dentaria enneaphyllos, kapraď samec Dryopteris filix-mas, strdivka jednokvětá Melica uniflora, bažanka vytrvalá Mercurialis perennis, violka lesní Viola reichenbachiana aj..

Pod svahem je vymapována hercynská dubohabřina (L3.1). V PR roste konkrétně zbytek černýšové dubohabřiny (as. Melampyro nemorosi-Carpinetum) (FALTYSOVÁ 2002). Černýšová dubohabřina představuje jednotku značné ekologické variability. Ve stromovém patře převládá na vlhčích stanovištích dominantní dub letní s častou příměsí lípy velkolisté a stanovištně náročnějších listnáčů: jasan ztepilý, javor klen, javor mléč (Acer platanoides). Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (jaterník podléška Hepatica nobilis, svízel lesní Galium sylvaticum, sasanka hajní Anemone nemorosa, violka lesní Viola reichenbachiana aj.) a méně často trávy (srha hajní Dactylis polygama, lipnice hajní Poa nemoralis).

Při aktualizaci botanického průzkumu ve vegetační sezóně 2012 (ŠŤASTNÝ 2012) bylo v PR nalezeno celkem 172 taxonů rostlin. Mezi nimi se podařilo ověřit čtyři ohrožené zvláště chráněné druhy rostlin (stupeň ohrožení uveden dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.). Je to okrotice bílá, kruštík modrofialový, lilie zlatohlavá a medovník meduňkolistý. Dalších třináct druhů je uvedeno v červených seznamech (PROCHÁZKA 2001, FALTYS 1995): jedle bělokorá, dřišťál obecný (Berberis vulgaris), řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa), lýkovec jedovatý, kruštík širolistý, jaterník podléška, bradáček vejčitý (Listera ovata), strdivka jednokvětá, hlístník hnízdák, prvosenka vyšší (Primula elatior), tavolník vrbolistý (Spiraea cf. salicifolia), jilm habrolistý (Ulmus minor) a barvínek menší (Vinca minor).

Zajímavostí je výskyt kerblíku lesklého (Anthriscus nitida) a lipnice širolisté (Poa chaixii), které běžně rostou spíše v horských a podhorských oblastech (FALTYSOVÁ 2002). 13

Ze zvláště chráněných druhů, uváděných v minulosti, se v roce 2012 nepodařilo potvrdit výskyt třech následujících ohrožený druhů: okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vemeník zelenavý (P. chlorantha). Z dalších ochranářsky významných rostlin se nepodařilo nalézt osm druhů: náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium), jestřábník hroznatý (Hieracium racemosum), ochmet evropský (Loranthus europaeus), hruštička menší (Pyrola minor), jilm vaz (Ulmus laevis), vikev křovištní (Vicia dumetorum) a vikev lesní (Vicia sylvatica). Uvedené druhy mohly vyhynout v důsledku změn stanovištních podmínek, především v důsledku velkého zápoje stromového patra, což se projevilo přespříliš intenzivním zastíněním. Zvětšení zápoje bylo způsobeno nárůstem přirozeně se zmlazujících, náletových dřevin. Vemeníky i jiné druhy omezuje též přílišný okus zvěří.

Obr. 2: Výskyt význačných druhů rostlin v přírodní rezervaci U parku v roce 2012 (převzato ze ŠŤASTNÝ (2012)).

14

g) Živočichové Při průzkumu brouků (Coleoptera) v roce 2012 (KOPECKÝ 2012) byly nalezeny vzácné saproxylofágní druhy indikující dlouhodobou kontinuitu smíšeného lesa a jeho současnou kvalitu s prvky pralesního rozpadu. Mezi vzácné druhy nalezené v PR patří zranitelný (VU) „houbojed“ Mycetophagus multipunctatus a Corticeus linearis a čtyři téměř ohrožení brouci (NT), tedy potemníkovitý brouk Platydema violaceum, nosatec Ruteria hypocrita, nosatec Acallocrates colonnellii a Ptinus coarcticollis. Všichni jsou vázáni na pralesní typ lesa. Každý z nich se však vyvíjí někde jinde. Potemníka lze najít v dutinách stromů, kde se živí trouchem, houbojed, jak již jeho jméno napovídá se vyvíjí v různých dřevních houbách a ve dřevě porostlém jejich myceliem, nosatci zase potřebují ke svému životu větve listnáčů, které leží po opadu na zemi. Dva druhy brouků, kteří jsou nejen v červeném seznamu (kategorie ohrožený EN), ale jsou to i zvláště chránění silně ohrožení živočichové podle zákona č. 114/1992 Sb. jsou lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a krajník hnědý (Calosoma inquisitor inquisitor). Dospělci i larvy lesáka rumělkového žijí pod kůrou listnatých stromů v horských oblastech i jehličnatých stromů, kde je lýko ve stádiu tzv. červeného rozpadu. Žije na stojícím i ležícím dřevě. Krajník hnědý žije obvykle v listnatých nebo smíšených lesích původního složení, kde je významným predátorem larev různých motýlů.

Obr. 3: Larva lesáka rumělkového. Rozpoznávacím znakem je stejně široký poslední a předposlední tělní článek (foto 12.11.2011).

15

Současné zastoupení obratlovců (Vertebrata) v rezervaci nevyniká přítomností opravdu vzácných druhů. Fauna místních obratlovců je zajímavá spíše díky poměrně široké pestrosti druhů a u ptáků (Aves) i díky nadprůměrné populační hustotě. Při zoologickém průzkumu v PR v roce 2012 (Centrum ochrany přírody 2012) bylo prokázáno hnízdění nebo bylo usuzováno na možné hnízdění celkem 32 druhů ptáků a dalších 4 druhů v ochranném pásmu. Početnost hnízdní populace dosáhla 135 párů.10 ha-1, také index druhové diverzity H' byl dosti vysoký, a to 3,350. Vysoká druhová pestrost a početnost místního společenstva ptáků je dána umístěním rezervace na okraji většího lesního komplexu (uplatňuje se v ní tedy efekt ekotonu les – louka, park, intravilán obce). K vysoké druhové rozmanitosti dále pak přispívá morfologická členitost, pestrost druhového a věkového zastoupení dřevin, pestrost fyzikálních podmínek (oslunění) a předpokladem nadprůměrné rozmanitosti je též v neposlední řadě i přítomnost starých stromů s dutinami.

Na dutiny a polodutiny ve stromech jsou existenčně vázány místní zvláště ohrožené druhy ptáků – holub doupňák (Columba oenas) a lejsek šedý (Muscicapa striata). Ale nejen tyto dva druhy. Společenstvo dutinohnízdičů je nejpestřejší skupinou místních ptáků. Patří mezi ně lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), strakapoud malý (Dendrocopos minor) i velký (Dendrocopos major), pět druhů sýkor (Parus sp.), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) i krátkoprstý (Certhia brachydactyla) atd. Početně je zastoupena také cenóza ptáků hnízdících a žijících převážně v korunách stromů včele se silně ohroženou žluvou hajní (Oriolus oriolus), či elegantně vybarveným dlaskem tlustozobým (Coccothraustes coccothraustes). A početná je také skupina ptáků žijících převážně v keřovém patře, jako např. červenka obecná (Erithacus rubecula), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) a budníček menší (Phylloscopus collybita) či náš nejmenší pták střízlík obecný (Troglodytes troglodytes). Nejpočetnějším hnízdícím druhem z ptáků je podle očekávání pěnkava obecná (Fringilla coelebs).

Ze savců (Mammalia) jsou ochranářsky nejvýznamnější skupinou místní letouni (Chiroptera). Při průzkumu v roce 2012 byly v PP pozorovány tři druhy, a to jeden z dvojice detektorem

ultrazvuku

nerozlišitelných

druhů

netopýr

Brandtův/vousatý

(Myotis

Brandtii/mystacinus), dále pak netopýr rezavý (Nyctalus noctula) a netopýr ušatý (Plecotus auritus). Z nedávné minulosti (LEMBERK 2004) je z katastru obce udáván také netopýr velký (Myotis myotis). Jde o druhy, které hledají úkryty i v dutinách stromů. Je proto možné,

16

že v PR nejen loví, ale že se zde vyskytují i ve dne ukrytí ve stromech. Především v případě netopýra Brandtového/ vousatého je možné, že se v PR ukrývala i jeho mateřská kolonie.

V PR se početně vyskytují i druhy, které jsou lovnou zvěří. Jde především o srnce obecného (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). Na výskyt početné tlupy prasete divokého upozorní dvě rozbahněná kaliště v prameništích u paty svahu. Srnec obecný je kontroverzní zvěří, která při zvýšeném počtu způsobuje škody na přirozeném zmlazení lesa, což je i případ předmětné PR. Jak upozornil botanický průzkum (ŠŤASTNÝ 2012), škody jsou páchány nejen okusem mladých stromků, ale i okusem zvláště chráněných druhů rostlin. Ze zvláště chráněných druhů savců byla v roce 2012 v PR prokázána také veverka obecná (Sciurus vulgaris).

Vzhledem k nepřítomnosti vodních ploch a toků v PR je nemožné, aby se zde rozmnožovali obojživelníci (Amphibia). Přesto se zde vyskytují vcelku hojně. Jde však nejčastěji o mladé jedince, kteří se ve zdejším listnatém lese vykrmují. Zvláště za noci lze v PR potkat skokana hnědého (Rana temporaria) i štíhlého (R. dalmatina), či ropuchu obecnou (Bufo bufo). Z plazů (Reptilia) zde byla v roce 2012 zjištěna pouze silně ohrožená ještěrka obecná (Lacerta agilis).

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Název druhu

ROSTLINY Kruštík modrofialový (Epipactis purpurata)

Lilie zlatohlavá (Lilium martagon)

Aktuální početnost nebo vitalita populace v PR

Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

11 kvetoucích rostlin

§2

2 kvetoucí rostliny a asi 20 jedinců sterilních

§3

Popis biotopu druhu, další poznámky

roste v sušších a stinných listnatých lesích a hájích, většinou na vlhkých živných zásaditých i neutrálních půdách. V PR má centrum výskytu okolo východní poloviny lesní cesty vedoucí napříč územím. roste v listnatých i smíšených lesích a křovinách na vlhké, živné, zásadité až slabě kyselé, hluboké půdě. V PR má hlavní výskyt na terénním stupni pod patou svahu ve východní polovině PR.

17

Medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum)

cca 550 rostlin, většina nekvetoucí

§3

Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium)

1 kvetoucí rostlina

§3

1 – 2 páry

§2

Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

do 5 jedinců

§2

Krajník hnědý (Calosoma inquisitor inquisitor)

nehojný (KOPECKÝ 2012)

§3

ŽIVOČICHOVÉ Holub doupňák (Columba oenas)

Lejsek šedý (Muscicapa 3 hnízdící páry striata)

Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus)

nehojný (KOPECKÝ 2012)

§3

§2

roste ve světlých listnatých lesích na zásadité, vápenaté, výhřevné a humózní půdě. V PR má hlavní výskyt ve stejných místech jako lilie, tedy na terénním stupni pod patou svahu ve východní polovině PR. roste ve světlých listnatých lesích, v lesních lemech a na křovinatých stráních na vlhké, vápenaté, zásadité až neutrální půdě. V PR nalezena v centrální části u paty svahu, na plošině cca 4 m jižně od paty svahu. obývá světlé listnaté a smíšené lesy s výskytem mohutných stromů. Někdy ho lze zjistit též ve velkých parcích. Hledat potravu zaletuje na otevřené plochy, jako jsou pole, louky, rumiště apod. Hnízdo si buduje v dutinách ve větších stromech, často v dubech nebo bucích. Rezervace byla součástí teritoria jednoho páru, jehož samec houkal na západním konci PR. Další samec houkal za východní hranicí PR v jejím OP. obývá sušší, teplejší místa, slunné stráně, křovinaté meze atp. V zemi si vyhrabává úkryty. S oblibou se sluní na exponovaných místech, jako na kamenech, na kládách, na okrajích cest atp. Byla pozorována na světlině na lesní cestě na západním okraji PR. je významným predátorem larev různých druhů motýlů. Dobře létá, obvykle se pohybuje v korunách stromů. V PR nalezen v jihozápadní části. hnízdí jednotlivě v listnatých porostech zvláště na jejich okrajích, nebo na okrajích světlin apod. Hnízdo je umístěno v polodutinách na stromech, či na lidských stavbách. Dva páry hnízdily na stromech rostoucích v horní polovině svahu v PR, jeden v dolní části PR poblíž obory. žije pod kůrou dožívajících listnatých stromů, a to stojících i ležících. Ke svému životu potřebuje lýko ve stádiu červeného rozpadu. Prokázán na základě nálezu 5 larev pod kůrou ležícího dubu ve středu PR.

18

Netopýr Brandtův/ vousatý (Myotis Brandtii/mystacinus)

nehojný, odhad populace do 5 jedinců

§2

Netopýr rezavý (Nyctalus noctula)

nehojný, odhad populace do 5 jedinců

§2

Netopýr ušatý (Plecotus nehojný, odhad auritus) populace do 5 jedinců

§2

Ropucha obecná (Bufo bufo)

do 10 dospělých jedinců

§3

Skokan štíhlý (Rana dalmatina)

do 5 dospělých jedinců

§2

byl zjištěn pomocí ultrazvukového detektoru, přesná determinace ovšem není touto metodikou možná. V PR nejenom loví, ale může zde nacházet i úkryt, a to včetně mateřské kolonie. Jedná se totiž o druh využívající k úkrytům nejrůznější štěrbiny včetně dutin ve starých stromech. Zjištěn lovící v okolí křovin a dolních částí korun stromů na rozvolněných okrajích především horního okraje PR a v jejím ochranném pásmu. loví ve volném vzdušném prostoru nad korunami stromů. V zimě i v létě se ukrývá jak ve stromových dutinách, tak např. ve štěrbinách zdí na lidských stavbách. Dává přednost oblastem pozměněným lidskou činností. Je možné, že prostředí PR využívá pouze jako loviště, není však vyloučeno, že k úkrytu využívá i stromové dutiny v PR. Zjištěn lovící nad celým územím PR. v létě se ukrývá v dutinách stromů, ve štěrbinách na půdách budov apod. Zimuje v podzemních prostorách, v jeskyních i ve sklepích. Obývá členité lesy, lesoparky apod. Hmyz sbírá z listí keřů a stromů. Při lovu létá nízko nad zemí v otevřenějších prostorech v lese. Zjištěn lovící v dolní části PR a v jejím ochranném pásmu směrem k okraji lesa u obory. na vodní plochu k rozmnožování není vybíravá, postačí ji i menší tůň nebo eutrofní rybník. Mimo dobu rozmnožování dává přednost listnatým lesům, kde se přes den ukrývá v zemních děrách, pod kameny, padlými kmeny apod. V PR nemá žádnou vodní plochu vhodnou k rozmnožování. Na horní hranici PR pozorováni tři dospělí jedinci. vodní plochy vyhledává pouze v době rozmnožování. Vyhovují mu menší, zarostlé rybníčky a tůně, jež jsou alespoň po část dne vystaveny slunečním paprskům. Mimo dobu rozmnožování typický lesní druh obojživelníka. Obývá listnaté lesy. Zjištěn v západní části PR.

19

Skokan zelený (Rana esculenta syn. Pelophylax esculentus)

do 10 dospělých jedinců

§2

Veverka obecná (Sciurus vulgaris)

do 5 dospělých jedinců

§3

Žluva hajní (Oriolus oriolus)

2 hnízdící páry

§2

rozmnožuje se ve stojatých vodách v rybnících, slepých ramenech atp. Celoročně vázán na vodní prostředí, adultní jedinci se vyskytují obvykle u míst rozmnožování, juvenilní zvířata se často rozprchávají po krajině a osídlují i menší vodní plochy. Zimuje zahrabán v bahně dna rybníka. Pozorován pouze v ochranném pásmu západně od PR, na okraji lesa, ve dvou tůních u obory. žije v lesních komplexech a parcích, často se vyskytuje i na okrajích lidských sídlišť. Ve svém teritoriu si staví vysoko na stromech několik kulovitých hnízd spletených z větviček, z trávy a z listí. Živí se semeny a plody stromů, je aktivní i v zimě, kdy žere převážně semena jehličnatých stromů. Dvě dospělé hnědé veverky byly pozorovány ve středu východní části PR, jedna rezavá veverka pak na opačném, západním konci PR, na hranicích rezervace. žije především v listnatých hájích a lesích. Pohybuje se skrytě v korunách stromů. Hnízdo si splétá ze stébel trav ve vidlici větví vysoko v koruně. V PR se vyskytovala v dolní části svahu na západním okraji PR.

Vysvětlivky – kategorie podle Vyhlášky č. 395/1992 Sb. §1 - druh kriticky ohrožený, §2 - druh silně ohrožený, §3 - druh ohrožený Zdroj: rostliny (ŠŤASTNÝ 2012), živočichové: pokud není uvedeno jinak vlastní zjištění (Centrum ochrany přírody 2012).

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) Ochrana přírody Území bylo původně zřízeno jako „státní přírodní reservace“. Při přijetí nového zákona č. 114/1992 Sb. bylo zařazeno do kategorie „přírodní rezervace“. Tato kategorie odpovídá zachovalosti a celistvosti místních ekosystémů. Jak je podrobně popsáno v kapitole 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí, jsou ve vyhlašovacím předpise značné nejasnosti a vnitřní rozpory. Není tak zcela zřejmé, jaké území bylo původně

20

vyhlášeno jako státní přírodní reservace U parku. Pozdější právní akty tyto nejasnosti nenapravily.

Obr.

4:

Mapa

území

pořízená v době prvního (josefského)

vojenského

mapování, v letech

které 1764

proběhlo až

s přibližným

1768

zákresem

dotčené lokality. PR byla pravděpodobně z části ještě nezalesněna.

(zdroj:

www.geolab.cz)

Obr.

5:

Mapa

zájmové

lokality pořízená v době druhého

(Františkova)

vojenského mapování, které proběhlo v letech 1806 až 1869 s přibližným zákresem dotčené lokality. Celá plocha současné

PR

zalesněna.

již

byla (zdroj:

www.mapy.cz)

Obr. 6: Letecký snímek lokality z roku 1954. Je na něm dobře vidět, že bukový porost na svahu nebyl v té době

zapojen

(zdroj:

www.kontaminace.cenia.cz).

21

Vzhledem k cíli ochrany (les směřující k pralesu – viz www.nature.cz) byla pochopitelně dosavadní hlavní filozofií péče o toto území minimalizace vnějších zásahů. V území proto nebyly v minulosti prováděny žádné managementové práce. V důsledku nezasahování se tak zdejší les dostal ve svém vývoji do fáze optima. To sebou přineslo jeho zhoustnutí a výrazné ztmavnutí. Jak je vidět na historické letecké fotografii z padesátých let minulého století (www.kontaminace.cenia.cz), měl les na svahu v době vyhlášení ještě spíše charakter lesoparku. Koruny stromů netvořily uzavřený zápoj. V důsledku těchto změn (zvýšení zastínění zemského povrchu) odsud postupně mizely a mizí světlomilné druhy bylin. Například z našich orchidejí zde ještě vcelku prosperuje už pouze jediný druh, a to kruštík modrofialový, který je ovšem stínomilný.

b) Lesní hospodářství Celá PR je vymezena na pozemku určeném k plnění funkcí lesa (viz § 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), dále jen „zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon“). Rozhodnutím příslušného orgánu státní správy lesů byl les v souladu s § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. lesní zákon (tj. les na území přírodní rezervace) zařazen do kategorie lesů zvláštního určení, což. bylo v zájmu ochrany přírody. Podle imisního zatížení lesa patří místní les do imisního pásma „C“.

Místní bučina byla před cca 200 lety vysázena částečně na místě „bílé stráně“. Druhé vojenské mapování, které proběhlo převážně v první polovině 19. století, vyznačilo v těchto místech již les, stráň západně od PR byla však stále ještě bezlesím. Bílé stráně jsou fenoménem východní poloviny polabí. Vyskytují se na svazích starších říčních teras, geologickým podložím jsou vápnité jílovce až slínovce. Zvláště pokud mají jižní expozici, jde v mnohých případech o botanicky bohaté lokality (např. národní přírodní rezervace Čtvrtě u Nymburka či národní přírodní rezervace Kněžičky u Chlumce nad Cidlinou). Za sucha se z otevřených ploch prášilo, proto se na stráni pod Vysokým Chvojnem dosud traduje místní název „Prachovská stráň“.

Lesní hospodaření se v posledních desetiletích omezilo na odstraňování uschlých a nebezpečných stromů zvláště v blízkosti místní lesní cesty a v blízkosti horního okraje přírodní rezervace na styku s parkem. Pozitivní je zavádění jemnějších způsobů hospodaření

22

s využitím přirozené obnovy hlavně buku lesního, obou dubů, javoru klenu a dalších dřevin přirozené skladby. Část plochy PR ale zarostla nevhodnými náletovými dřevinami – jasanem ztepilým, topolem osikou, břízou bílou atp. Ochrana proti zvěři oplocením, nátěry nebo plastovými obaly nebyla používána. Okusem zvěří trpí především semenáčky jedle bělokoré. U habru obecného bylo v minulosti částečně praktikováno i pařezinové hospodářství. Některé habry obecné tak mají vegetativní původ z výmladků pařezů. Díky jejich předržení nad dobu obmýtí běžnou pro nízký les (zpravidla 40 let a méně) se kvalitou a vzrůstem podobají dospělému porostu generativního původu (nepravá kmenovina).

Sousedství arboreta způsobilo, že se i v místním lese, zvláště v jeho dolní části pod lesní cestou vyskytují nepůvodní exotické dřeviny jako např. douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) (ŠŤASTNÝ 2012). V těchto případech velmi pravděpodobně nejde o přírodní nálet, ale o umístění zbylých sazenic, které se nevešly do parku. Problematickými jsou ale spíše dva druhy dřevin, které se sice běžně vysazují v hospodářských lesích, do přírodní rezervace však nepatří. Jde o dub červený (Quercus rubra) a borovici vejmutovku (Pinus strobus). Obě tyto dřeviny pocházejí ze severní Ameriky. Je na nich nepříjemné to, že ve vhodných podmínkách silně zmlazují. To se děje v případě dubu červeného i v okrajových částech přírodní rezervace U parku.

c) Myslivost Přírodní rezervace U parku se nachází na území uznané honitby Vysoké Chvojno, kód honitby 5303110007 o výměře 519 ha, kterou obhospodařuje Myslivecké sdružení Viselec Vysoké Chvojno (zdroj: internetové stránky ÚHUL Honitby 2011, WMS). Přímo v PR se pravidelně vyskytuje srnčí zvěř (srnec obecný Capreolus capreolus) v počtu nejméně 1 – 2 kusy. Srnec obecný způsobuje na místních dřevinách škody okusem semenáčků. Projevuje se to především na zmlazení jedle bělokoré. Podstatný je také jejich vliv na životaschopnost populací místních bylin v podrostu lesa, obzvláště těch vzácných (ŠŤASTNÝ 2012). Vlivem okusu mnohé byliny nevykvetou a tím je omezeno jejich rozmnožování a šíření.

Větší početnosti dosahuje prase divoké. V PR pravidelně hledá potravu a v mokřinách u paty svahu se tlupa (-y) prasat divokých často i kaliští. Jejich stopy byly nalézány častěji na jaře než v létě. Souvisí to s tím, že v PR samotné ani v jejím blízkém okolí nejsou mladé

23

porosty, kde by se mohla bezpečně ukrýt při odpočinku. Zásadní je blízkost obce a časté procházky místních obyvatel spojené nezřídka s venčením psů. Prasata divoká tak nacházejí v PR klid pouze v noci.

Spíše zajímavostí je výskyt jelena siky (Cervus nippon). Jeho výskyt je však ojedinělý.

Poznámka: Vzhledem k důležitosti vlivu divoké zvěře na místní ekosystémy byl příslušný orgán státní správy myslivosti (MěÚ Holice) i hospodařící myslivecké sdružení požádáno o poskytnutí bližších informací o místní zvěři. Požadovány byly stanovené kmenové stavy zvěře, případně skutečné jarní sčítané stavy atp. Žádný z oslovených subjektů však data neposkytl.

V PR ani v jejím blízkém okolí (s výjimkou obory) není žádné zařízení k přikrmování zvěře. To je z hlediska ochrany přírody pozitivní fakt. Daná zařízení by totiž lákala do PR další zvěř a škody zvěří by tak byly velmi pravděpodobně vyšší. Různé krmelce a zásypy pro zvěř jsou také často zdrojem semen ruderálních a invazních druhů rostlin. Tímto způsobem tak biologicky znečišťují své okolí.

V PR ani v jejím blízkém okolí není umístěno ani zařízení k lovu zvěře (posed apod.). Nebyly zde ani nalezeny žádné patrony svědčící o lovu místní zvěře. Svou roli zde hraje jistě blízkost obce a obory.

d) Rekreace a sport PR se nachází na jihovýchodním okraji obce Vysoké Chvojno. V roce 2012 bylo v obci přihlášeno k trvalému pobytu 353 obyvatel (www.obceamesta.info). Přírodní rezervaci od obce na severu odděluje pouze zámecký park a arboretum ve Vysokém Chvojně. Arboretum založil na konci 19. století markrabě Alexandr Pallavicini. V arboretu byly vysázeny různé cizokrajné stromy a keře. Mezi nejvzácnější druhy patří borovice jeffreyova (Pinus Jeffreyi), jeřáb prostřední (Sorbus intermedia), jeřáb břek (Sorbus torminalis), či liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera). V arboretu je po místní pěšině vytyčena zeleně značená turistická trasa. Pěšina tvoří v úseku dlouhém cca 120 m hranici přírodní rezervace. Tato turistická trasa není příliš využívaná pro dálkové cesty, více lidí ji společně s ostatními zpevněnými cestami v arboretu využívá ke krátkodobé rekreaci, k procházkám po

24

parku. Ještě větší návštěvnost lokality je spojena s oborou, která sousedí s PR na západě. Tvoří ji oplocený pruh okraje lesa a přilehlá louka. V oboře se chová jelen evropský (Cervus elaphus), daněk evropský (Dama dama) a muflon (Ovis musimon). Oboru – tzv. Zoo koutek provozuje Lesní družstvo s.r.o.Vysoké Chvojno. Největší návštěvnost v zoo koutku bývá na konci školního roku a v době prázdnin.

Obr. 7: Obora – ZOO

koutek

zasahující

do

ochranného PR

pásma

s

chovaným

jelenem

evropským

(foto 15.9.2012).

V území nejsou zbudovány žádné stavby. Nevede přes něj žádná komunikace pouze lesní svážnice. Z ní odbočuje podle plotu obory k jihu méně využívaná další lesní cesta. S výjimkou těchto lesních cest není přímo přes území PR vyšlapána ani žádná jiná pěšina.

e) Jiné způsoby využívání Nepříznivým především z pohledu hmyzu vázaného na mrtvé dřevo je samovýroba otopu místními občany. V tomto směru hraje nepříznivou roli poloha PR na okraji obce. Na lesní svážnici na vstupu do lesa od zámecké hájovny je sice instalována železná závora, ta je ale často otevřená. Nepovolená samovýroba dřeva se podílí na relativně malém množství na zemi ležícího mrtvého dřeva.

25

Obr. 8: Zbytek dřeva nachystaného střední

části

ve PR

k odvozu z PR (foto 15.9.2012).

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy

a) Ochrana přírody Posledním plánem péče o přírodní rezervaci U parku je plán péče zpracovaný Ing. Květoslavem Havlíčkem v září roku 2003 na období let 2004 – 2013.

b) Územně plánovací dokumentace Územní plán obce Vysoké Chvojno (KOPECKÝ 2000) byl schválen zastupitelstvem obce Vysoké Chvojno dne 28.5.2011 usnesením č. 7 (zdroj: www.uur.cz).

Územní plán obce Vysoké Chvojno – Změna č.1 ÚPO Vysoké Chvojno (KOPECKÝ 2002) byla schválena zastupitelstvem obce Vysoké Chvojno dne 2.10.2002 usnesením č. 3/2002 (zdroj: www.uur.cz).

V územním plánu je PR součástí většího celku – plochy lesa.

26

c) Územní systém ekologické stability Podél severní hranice a jižní částí PR prochází ve směru západ – východ územím PR lokální biokoridor (KOPECKÝ 2000).

c) Vodní hospodářství Do PR U parku zasahuje po celé délce severní hranice ochranné pásmo vodního zdroje PHO II b Chvojenec. Dané ochranné pásmo bylo stanoveno rozhodnutím Vod.2020/235/83Pe. Jeho platnost nebyla omezena.

d) Lesní hospodářství V lesích, jež leží na území PR se hospodaří dle lesního hospodářského plánu platného od 1.1.2005 do 31.12.2014 pro lesní hospodářský celek Vysoké Chvojno, revír Poběžovice.

e) Myslivost Přírodní rezervace U parku se nachází na území uznané honitby Vysoké Chvojno, kód honitby 5303110007 o výměře 519 ha (zdroj: internetové stránky ÚHUL Honitby 2011, WMS).

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC v PR (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

17 - Polabí Vysoké Chvojno 3,86 od 1.1.2005 do 31.12.2014 Lesní družstvo s.r.o.Vysoké Chvojno revír Poběžovice

27

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Soubor Název SLT lesních typů (SLT) 2D obohacená buková doubrava 2V vlhká buková doubrava 2P

kyselá jedlová doubrava

3S

svěží dubová bučina

Přirozená dřevinná skladba SLT

Výměra (ha)

Podíl (%)

DBZ 50-70, BK 0-25, LP 5-15, BO 0-5, JD +-5, JV 0-5, HB 0-20, JS 0-3, JL 0-3, BB +-0, keře

2,34

60,62

DBL 45-65, BK 0-15, LP 5-15, JD 0-10, HB +15, JS +-20, JV +-10, JL +-10, OLL +-5, OS +-5, BB 0-2 DBL 35-50, JD 20-35, BŘ 5-15, SM 0-5, BO +25, BK +-5, OS +-5 BK 50-70, DBZ 5-30, JD 7-20, HB 0-10, LP 515, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1

0,16

4,15

0,14

3,63

1,22

31,60

3,86

100 %

Celkem

Poznámka 1: Přirozená dřevinná skladba SLT je uvedena dle Pravidel hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Planeta 9/2006. Poznámka 2: Rozpor mezi výměrou SLT a celkovou výměrou PR, která je celá vymezena na PUPFL je obsažen již ve zřizovacím předpise – blíže viz kapitola 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí.

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany BO borovice lesní VJ borovice vejmutovka JD jedle bělokorá SM smrk ztepilý Listnáče BB bříza bělokorá BK buk lesní DBL dub letní DBZ dub zimní DBČ dub červený HB habr obecný JS jasan ztepilý KL javor klen JV javor mléč JL jilm LP lípa srdčitá OS topol osika Celkem

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

0,07 0,01

1,81 0,26

-

-

0,01 0,68

0,26 17,62

0,10 -

2,59 -

+ 38,09 7,25 7,25 0,26 16,84 8,03 0,78 1,55 + 100 %

0,98 0,08 1,85 0,24 0,01 0,24 0,02 0,33 0,01 3,86

25,39 2,07 47,93 6,22 0,26 6,22 0,52 8,55 0,25 100,00

1,47 0,28 0,28 0,01 0,65 0,31 0,03 0,06 3,86

Poznámka 1: Informace o zastoupení dřevin zpracovány podle (HAVLÍČEK 2003).

28

Přílohy: M4 – Lesnická mapa typologická. M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů.

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky, vodní nádrže ani vodní toky nejsou součástí přírodní rezervace U parku.

2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou součástí přírodní rezervace U parku.

2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky nejsou součástí přírodní rezervace U parku.

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Posledním plánem péče o přírodní rezervaci U parku je plán péče zpracovaný Ing. Květoslavem Havlíčkem v září roku 2003 na období let 2004 – 2013. V plánu péče bylo pro bučinu na svahu PR navrženo více méně ponechání porostu bez zásahu s podporou přirozené obnovy buku lesního, dubů a jedle bělokoré. Postupně měl být pouze úplně odstraněn jasan ztepilý a omezen habr obecný. Na zbylém území byla navržena obdobná péče s tím, že zde měl být postupně vyloučen smrk ztepilý a zcela zlikvidován dub červený a borovice vejmutovka.

Podle terénního šetření při přípravě daného plánu péče byla přírodní rezervace U parku ponechána v posledním desetiletí více méně samovolnému vývoji, respektive bez intervence orgánu ochrany přírody. Zásahy prováděné v lese se soustředily především na zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa, tzn. že byly odstraňovány nebezpečné stromy, a to

29

téměř na celém území PR, především však v blízkosti cest. V PR tak byly v roce 2012 nalezeny pouze dva stojící zlomy kmenů stromů a tři mrtvé stojící stromy. Všechny tyto stromy rostly poblíž paty svahu, tedy v dostatečné vzdálenosti od veřejně přístupných cest. V dožívajících a uschlých stromech jsou často hojně vytesány dutiny, což je důležité z důvodu zajištění

vhodných

životních

podmínek pro řadu místních druhů ptáků a netopýrů. Tyto stromy jsou také důležité jako biotop pro vývoj xylofágních a saproxylofágních druhů hmyzu, zvláště brouků. Proto by měly být

mohutné

stromy

s

dutinami

ponechávány všude kde to bude vzhledem k bezpečnosti návštěvníků možné.

Obr 9: Jeden ze dvou zjištěných zlomů stromů. Pod vrcholem zbytku kmene lze pozorovat řadu vytesaných dutin (foto 28.4.2012).

V lese je také relativně menší množství na zemi ležícího dřeva. Celkový objem mrtvého dřeva v lese by měl v MZCHÚ tvořit alespoň 15 % dřevní hmoty. Nejde jen o ležící kmeny stromů, které jsou z větší části po jejich pádu z lesa odstraněny, ale na zemi neleží ani silnější větve. V odstraňování mrtvého dřeva z lesa sehrává negativní roli blízkost velké obce a snadná přístupnost rezervace. Na vstupu do lesa po místní svážnici je sice instalována závora, ta však bývá často otevřena. Mrtvé dřevo má důležitou úlohu v koloběhu živin v lese. Musí mu vrátit to, co z něj za ta léta vyčerpalo. Odebráním dřeva z lesa se les ochuzuje o důležité živiny. Tlející biomasa vytváří bohatý substrát pro stromy, houby i rostliny. Ležící klády fungují také jako zásobárny vody. Prohnilá kláda dokáže pojmout více vody, než sama váží. Vodou nasáklé dřevo může zásobovat své okolí vodou v případě sucha. Proto v lesích s dostatkem padlého dřeva bývá mnohem bujnější vegetace. Ponecháním několika padlých kmenů v lese můžeme dosáhnout velkých změn v biodiverzitě lokality. Mrtvé dřevo je v lese 30

velmi důležité nejenom jako zdroj živin pro ostatní stromy, ale i jako místo úkrytů obratlovců, či jako biotop hmyzu vyvíjejícího se v rozkládajícím se dřevě, který je důležitou potravní složkou mnohých obratlovců, včetně silně a kriticky ohrožených netopýrů.

Obr. 10: Jedna z ponechaných ležících klád

ve

střední

části

PR

(foto

15.9.2012).

Obr. 11: Místy je zápoj

korun

mohutných

buků

lesních tak hustý, že po jejich olistění pod nimi

není

téměř

žádné světlo a ani žádný podrost

bylinný (foto

24.7.2012).

V důsledku nezasahování les dále houstl a tmavl. To má spolu s okusem srnci obecnými velmi neblahý vliv na místní populace vzácných druhů rostlin. Velká část z dříve

31

odsud uváděných druhů již vyhynula. Ze zvláště chráněných druhů vyhynuly tři ze sedmi, z dalších druhů červených seznamů (pro ČR a regionální pro východní Čechy) vyhynulo osm druhů z jednadvaceti. Pokud má být lokalita dále vhodná i pro světlomilné vzácné lesní byliny, je nutné podniknout pro ně účinné zásahy. V důsledku ztmavnutí a zhoustnutí lesa odsud také mizí zvláště chráněné světlomilné druhy obratlovců, např. strakapoud prostřední (Dendrocopos medius).

Z nebiologických charakteristik je problémem dané PR především nejistota v jejím vymezení, která byla založena již ve zřizovacím předpise a následnými právními akty nebyla odstraněna. Mimo současnou praxi je také vymezení území MZCHÚ pomocí jednotek prostorového rozdělení lesa. Je proto žádoucí provést vytyčení PR v terénu, zpracovat záznam podrobného měření změn (ZPMZ) definováním hranic nově vymezeného území formou souřadnic lomových bodů a přírodní rezervaci znovu vyhlásit. Nové vyhlášení je také důležité z důvodu jasného stanovení hlavního předmětu ochrany (viz následující kapitola), který nebyl ve zřizovacím předpise vůbec stanoven.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Stanovený cíl péče o PR, tedy les směřující k pralesu, předpokládá minimalizaci zásahů do vývoje místního ekosystému. Pokud se v území dosud téměř nezasahovalo, probíhaly zde změny, které vedly k mizení teplomilných a světlomilných vzácných druhů rostlin, které zde kvetly v době vyhlášení přírodní rezervace a které byly jedním z důvodů vyhlášení státní přírodní reservace. Vytvoření funkčního pralesa na výměře 4 hektary a v těsném sousedství obce je prakticky nemožné. Proto se navrhuje upřednostnění zájmu na zachování populací vzácných druhů rostlin a provádění některých plošně omezených zásahů k jejich podpoře.

32

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) Péče o lesy Přílohy: M3 - Mapa dílčích ploch a objektů. M4 – Lesnická mapa typologická. Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

Les zvláštního určení (32a)

2D – obohacená buková doubrava 2V – vlhká buková doubrava 2P – kyselá jedlová doubrava 3S – svěží dubová bučina

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 2D DBZ 50-70, BK 0-25, LP 5-15, BO 0-5, JD +-5, JV 0-5, HB 0-20, JS 0-3, JL 0-3, BB +-0, keře 2V DBL 45-65, BK 0-15, LP 5-15, JD 0-10, HB +-15, JS +-20, JV +-10, JL +-10, OLL +-5, OS +5, BB 0-2 2P DBL 35-50, JD 20-35, BŘ 5-15, SM 0-5, BO +-25, BK +-5, OS +-5 3S BK 50-70, DBZ 5-30, JD 7-20, HB 0-10, LP 5-15, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 Porostní typ A BUKOVÝ (LISTNATÝ JS, HB) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) VÝBĚRNÝ - ÚČELOVÝ VÝBĚR Obmýtí

Obnovní doba fyzický věk

nepřetržitá

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Světlý les se zastoupením dřevin cílové druhové skladby s cílem zachovat vhodné ekologické podmínky zejména pro druhově bohaté bylinné patro. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Jednotlivý až skupinkovitý účelový výběr, tvorba světlého lesa s jednoduchou strukturou a uvolněným horizontálním zápojem (úprava biotopových podmínek pro ZCHD rostlin). Podpora přirozené obnovy dřevin CDS – zvláště BK, DB. Uvolňování korun starých stromů CDS (oslunění korun a půdního povrchu – podpora fruktifikace, iniciace a podpora přirozené obnovy, tvorba a podpora biotopů zejména ZCHD rostlin, ptáků a saproxylofágního hmyzu). Technologie: - těžbu dříví při výchově provádět v době vegetačního klidu, nejlépe v zimním období při

33

-

zámrzu půdy nebo za sucha, JMP, kůň, ÚKT, malá (pásová) vyvážečka.

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Sadba jamková, štěrbinová. Umělou obnovu používat pouze v případě nezdaru přirozené obnovy a při vnášení chybějících nebo málo zastoupených druhů dřevin cílové skladby. SLT 2D, 2V (cílový hospodářský soubor CHS 25) – min. podíl MZD 20 %. SLT 2P (CHS 27) – min. podíl MZD 20 %. SLT 3S (CHS 45) – min. podíl MZD 20 %. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 2D DBZ 50-70, BK 0-25, JD +-5, Umělou obnovu provádět pouze v případě neúspěchu JL 0-3 přirozené obnovy. JD a JL používat při podsadbách, do některých přirozených světlin bez výskytu ZCHD rostlin. 2V DBL 45-65, BK 0-15, JD 0-10, JL +-10 2P DBL 35-50, JD 20-35 3S BK 50-70, DBZ 5-30, JD 7-20, JL 0-1 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Péče o nálety, nárosty, kultury: individuální nebo skupinová ochrana proti zvěři (chemická, mechanická). Péče o ZCHD rostlin: v místě jejich výskytu odstraňovat přirozené zmlazení dřevin (i druhů CDS), vyřezanou hmotu ukládat mimo místa s výskytem ZCHD, neprovádět v těchto mikrolokalitách umělou obnovu lesa. Výchova: maximální využití autoredukčních mechanizmů, podpora dřevin CDS, likvidace geograficky a stanovištně nepůvodních dřevin (mechanicky) – především DBČ, VJ (nebezpečí samovolného šíření v PR), ostatní nešířící se exotické dřeviny lze ponechat v porostech na dožití (dokládají historický vývoj území), tvorba světlého lesa s jednoduchou strukturou a uvolněným horizontálním zápojem (podpora bylinného patra, prosvětlením nesmí dojít k rozvoji nežádoucí buřeně a ke snížení zakmenění porostu pod 7), výřez nežádoucích keřů (bez černý apod.), výřez keřových lemů na severní hranici PR, uvolňování korun starých stromů CDS. Technologie: - těžbu dříví při výchově provádět v době vegetačního klidu, nejlépe v zimním období při zámrzu půdy nebo za sucha, - JMP, kůň, ÚKT, malá (pásová) vyvážečka. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Porosty jsou potenciálně ohroženy zvěří, tracheomykózami, žírem hmyzu a houbovými chorobami. Ochranu lesa provádět dle zásad integrované a biologické ochrany lesa. Průběžně provádět monitoring výskytu hmyzích škůdců (např. obaleč dubový) a houbových patogenů (tracheomykóza, padlí dubové). Případné zásahy předem konzultovat s orgány ochrany přírody. Stavy býložravé spárkaté zvěře udržovat na stavech odpovídajících úživnosti honitby, tak aby byla umožněna přirozená obnova celého spektra druhů dřevin CDS a jejich odrůstání. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Pro vývoj entomofauny a avifauny je nutné zachovat maximum stojících a ležících dutinových i mrtvých stromů. Tyto stromy lze bez omezení odstraňovat jen z bezpečnostních důvodů (okolí lesní cesty a okraje lesa). Poznámka

34

Obr.

12:

Stará

bučina

(oddělení 546 D 17, dílčí plocha 1) na spodním konci svahu brzy na jaře (foto 28.4.2012).

Obr. 13: Světlá část habřiny (oddělení 546 D 7, dílčí plocha

2)

bez

křovitého

podrostu ve střední části PR nad

lesní

cestou

(foto

28.4.2012).

Obr.

14:

Smíšený

les

s hustým podrostem křovin as

hustým

zmlazením

stromů (oddělení 546 D 9, dílčí

plocha

3)

(foto

28.4.2012).

35

b) Péče o rostliny V rámci péče o místní vzácné druhy rostlin se navrhují tato opatření: Úplná likvidace geograficky nepůvodních listnatých (především dub červený) a jehličnatých (borovice vejmutovka) dřevin. Postupné omezení až eliminace nežádoucích dřevin – především smrk ztepilý, borovice lesní, omezení náletů a nárostů jasanu ztepilého pro podporu a tvorbu biotopů ZCHD rostlin. Obzvláště ve staré bučině (dílčí plocha 1) neodstraňovat padlé kmeny, torza a zlomy buků lesních a dubů zimních a letních. Uvolněním semenáčků podporovat zmlazení dřevin odpovídajících potenciální přirozené vegetaci – buk lesní, dub zimní a letní, lípa srdčitá, javor mléč, jedle bělokorá atp. V případě jedle bělokoré a jilmů (Ulmus sp.) je možná její prostorově nepravidelná dosadba především do jižní části rezervace (dílčí plocha 3) s individuální ochranou sazenic proti okusu zvěří (uzlíkové pletivo, repelenty, pletivové tubusy). Sazenice je nutno umístit mimo plochy s výskytem zvláště chráněných a dalších ochranářsky významných druhů rostlin. Rozvolnit a prosvětlit lesní lem při severní hranici PR s arboretem, odstranit nálety nepůvodních introdukovaných dřevin z lemu lesa a zamezit jejich dalšímu šíření do prostoru PR. Pro ochranářsky významné druhy je především důležité prosvětlit plochy s hustým náletem dřevin. Odstraněny by měly být v první řadě nálety a nárůsty jasanu ztepilého, případně i habru obecného. Odstranění náletů musí být provedeno postupně a v první řadě na konkrétních místech výskytu vzácných rostlin a v jejich blízkém okolí. Jednorázové odstranění všech náletů najednou, tedy příliš razantní prosvětlení, by mohlo vést k zabuřenění ploch, proto je nutné smýcení křovin provádět postupně a v rozšiřování ploch vyčištěných od náletu pokračovat pouze na základě pozorování výsledků následného vývoje bylinného společenstva. Pokud by došlo k expanzi konkurenčně silných druhů, které by vytlačovaly ty ochranářsky významné, nesmělo by se v daném místě v odstranění zmlazení dřevin pokračovat. Při vyřezávání náletu nesmí být poškozeny keře lýkovce jedovatého, proto je vhodné jejich keře před prováděním zásahů v dané lokalitě viditelně označit. Opatření je nutné provádět v době vegetačního klidu, neboť se zde vyskytují zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin.

36

c) Péče o živočichy Žádný z živočišných druhů ani žádná jejich systematická skupina není předmětem ochrany dané PR. Řada místních druhů je však zařazena přílohou III vyhlášky č. 395/1992 Sb. mezi tzv. zvláště chráněné druhy. Proto jsou zde navrhována opatření i na jejich podporu. Jde především o tyto zásady: Neodstraňovat z lesa mrtvé dřevo. Mrtvé dřevo je v lese velmi důležité mimo jiné jako místo úkrytů obratlovců, či jako biotop hmyzu vyvíjejícího se v rozkládajícím se dřevě, který je důležitou potravní složkou mnohých obratlovců, včetně silně a kriticky ohrožených netopýrů. Ponechávat v lese stojící mohutné stromy s dutinami až do úplného rozpadu. Při průzkumu v roce 2012 byly zaznamenány jenom dva stojící zlomy kmenů stromů a tři mrtvé stojící stromy. Jak nasvědčují některé pařezy, jsou v současnosti usychající stromy z rezervace občas odstraňovány. To má své opodstatnění pouze v blízkosti veřejně přístupných cest. Dutiny slouží jako místo úkrytu zdejších netopýrů, jako místo hnízdění mnoha druhů ptáků (lejsci, všechny sýkory, strakapoudi, šoupálci aj.) i jako místo vývoje larev vzácných druhů hmyzu. Proto by měly být mohutné stromy s dutinami ponechávány všude tam, kde to bude vzhledem k bezpečnosti návštěvníků možné. V lese uměle nezalesňovat přirozené světliny (o ploše do 0,04 ha) uvolněné např. po pádu velkého stromu (-ů). Takováto místa v lese působí jako tepelné ostrovy. Například ptáci hnízdí s oblibou na jejich okrajích. Tyto světliny ponechat přirozenému vývoji. V PR nesmějí být používány žádné chemikálie, např. biocidy určené k likvidaci buřeně, insekticidy při ochraně lesa před hmyzími škůdci apod. (neplatí pro repelentní přípravky na ochranu lesa před poškozením zvěří). Případné použití chemikálií (pokud by se např. v lese vyskytla invazní rostlina nebo rostliny, která by nešly potlačit jiným způsobem) by muselo být omezeno na nejnutnější plochu. Zákaz použití biocidů na území přírodních rezervací je obsažen v jejich základních podmínkách ochrany (viz § 37 odst. 1 písm. b zákona č. 114/1992 Sb.). Jejich užití je proto vázáno na povolení výjimky z tohoto ustanovení příslušným orgánem ochrany přírody (tj. Krajským úřadem Pardubického kraje). Při péči o zvěř udržovat stavy býložravé spárkaté zvěře na stavech odpovídajících úživnosti honitby, tak aby byla umožněna přirozená obnova celého spektra druhů dřevin CDS a jejich odrůstání. Na území PR ani v jejím ochranném pásmu neumisťovat myslivecká zařízení sloužící k přikrmování nebo vnadění zvěře. Vnadění zvěře do území

37

PR není z hlediska zájmů ochrany přírody žádoucí. Myslivecká zařízení určená k lovu zvěře lze na území PR umisťovat po projednání a odsouhlasení s příslušným orgánem ochrany přírody.

Pro zajištění výše uvedených zásad je žádoucí provést tato opatření: 1. Zapracovat zásady omezeného zasahování do místního lesního ekosystému do lesního hospodářského plánu. 2. Umístit na přístupovou cestu informační tabuli s vysvětlením, co je v rezervaci chráněno, jaké jsou cíle a proč je v lese důležité mrtvé stojící i na zemi ležící mrtvé dřevo. 3. Důsledně zamykat závoru na přístupové cestě od zámecké hájovny.

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) Lesy Přílohy: T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich M3 - Mapa dílčích ploch a objektů.

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Dle ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. je ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským

úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury

pozemku v ochranném pásmu nezbytný souhlas příslušného orgánu ochrany přírody.

V ochranném pásmu by se mělo hospodařit obdobně jako v celé přírodní rezervaci U parku. Mělo by se tedy hospodařit podle těchto zásad: Úplně zlikvidovat nepůvodní listnaté (především dub červený) i jehličnaté (borovice vejmutovka) dřeviny včetně odstraňování mladých jedinců v rámci výchovy porostů. Postupně omezit až eliminovat nežádoucí dřeviny – především smrk ztepilý, borovice lesní.

38

Podporovat zmlazení dřevin odpovídajících potenciální přirozené vegetaci. Prosvětlit plochy s hustým náletem dřevin. Nezalesňovat uměle volné osluněné plochy vzniklé např. pádem mohutného stromu. V lese ponechávat alespoň část mrtvého dřeva, neodstraňovat všechny padlé kmeny, torza a zlomy buků lesních a dubů zimních a letních. Ponechávat v lese stojící mohutné stromy s dutinami až do úplného rozpadu. Nepoužívat při pěstování lesa žádné chemikálie, např. biocidy určené k likvidaci buřeně, otrávené lapáky na hmyzí škůdce apod.

K těmto zásadám přistupuje péče o místní dvě vodní plochy: Odstranit část sedimentu v rybníčcích v ochranném pásmu u obory tak, aby v nich vzniklo místo s hlubší vodou o ploše alespoň 6 m2 a hloubce v létě alespoň 60 cm. Prosvětlit porost dřevin rostoucích kolem lesních rybníčků tak, aby alespoň po část dne byla vodní hladina osluněna.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice chráněného území je v terénu vyznačena ve shodě s vyhláškou č. 64/2011 Sb. jen částečně, a to jak co se týká cedulí, tak pruhového značení. Dvě cedule se státním znakem jsou umístěny u obou konců parkové cesty v místě, kde tvoří hranici PR, další cedule je pak umístěna při vstupu do lesa po lesní cestě od zámecké hájovny. Cedule na severovýchodě území byla v létě 2012 poškozená – chyběla na ní cedule vyznačující kategorii ZCHÚ. V případě pruhového značení je možné vysledovat určité zjednodušení na severovýchodě území, kde byl při pruhovém značení pominut výběžek parcely KN č. 881. Podstatnější nedostatek je ale v samotném pruhovém značení – po celé délce hranice jsou prohozeny pruhy vyznačující MZCHÚ. Horní pruh má být po celém obvodu, dolní pruh pouze po výseči území nechráněného. Zde je to provedeno naopak, po celém obvodu je veden pruh dolní.

Navrhuje se doplnění tabule se státním znakem na lesních cestách při vstupu do PR od východu (na svážnici) a od jihu (na cestě vedoucí podél oborního plotu). Dále se navrhuje průběžná údržba, oprava, nebo výměna sloupků a cedulí. V případě červeného pruhového

39

značení se navrhuje přeznačení území ve shodě s vyhláškou č. 64/2011 Sb. Toto přeznačení je však

vhodné

pozdržet v případě, že bude PR znovu vyhlášena – viz dále.

Obr. 15: Nesprávně provedené

pruhové

značení při vstupu do lesa od obory (foto 24.7.2012).

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území a) Nové vyhlášení Z důvodu nejasností rozsahu území vyhlášeného za chráněné se navrhuje nové vyhlášení přírodní rezervace a zpracování záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) spojeném s definováním hranic nově vymezeného území formou souřadnic lomových bodů. V úsecích, kdy nově navržená hranice přírodní rezervace nebude totožná s hranicemi parcel (-y), je nutné zjištění souřadnic lomových bodů geodetickým měřením v terénu. Geodetické měření bude nutné (pokud bude hranice PR nově stanovena ve shodě s dosavadní praxí) provést pro zaměření vedení hranice na parcele KN č. 881 v k.ú. Vysoké Chvojno na jižní a východní straně přírodní rezervace. ZPMZ musí být zhotoven pro celé území. Celková délka hranic přírodní rezervace dle měření v GIS podle v současnosti dostupných vyznačení její hranice (např. www.cenia.cz) činí cca 900 m, z toho část hranice nutná ke geodetickému zaměření v terénu má délku cca 400 m.

40

V případě nového vyhlášení přírodní rezervace U parku se navrhuje stanovit předmět ochrany takto: přirozená lesní společenstva, zejména společenstva bučin a hercynských dubohabřin s výskytem chráněných a ohrožených rostlinných druhů jako např. medovníku meduňkolistého, kruštíku modrofialového a dalších hájových a vstavačovitých rostlin a s výskytem chráněných a ohrožených druhů živočichů.

b) Doplnění a změna údajů v katastru nemovitostí Po novém vyhlášení přírodní rezervace je nutné do katastru nemovitostí zavkladovat ZPMZ a u pozemků v přírodní rezervaci a v ochranném pásmu doplnit v katastru nemovitostí údaje o typu a způsobu ochrany nemovitosti dle přílohy č. 6 vyhlášky č. 26/2007 Sb., takto: u pozemků v přírodní rezervaci: typ ochrany 1 – ochrana přírody a krajiny, způsob ochrany 13 – přírodní rezervace nebo přírodní památka, u pozemků v ochranném pásmu: typ ochrany 1 – ochrana přírody a krajiny, způsob ochrany 14 - ochranné pásmo jiného zvláště chráněného území nebo památného stromu.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností PR sice sousedí s obcí Vysoké Chvojno, v době přípravy plánu péče však nebyly zjištěny žádné problémy z toho plynoucí – např. zakládání ohnišť, odhazování odpadků, chození návštěvníků mimo lesní cestu, volné pobíhání psů atp. Proto není navrhována žádná regulace této činnosti.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Přírodní rezervace U parku sousedí na severu s arboretem, ve kterém jsou naučné tabule týkající se tohoto parku a jeho historie. Cesty v parku byly v roce 2012 nově opraveny. Na západě sousedí zase se zookoutkem, který je taktéž postupně modernizován a rozšiřován

41

(oprava sádek, nová pozorovací věž). Lze tedy důvodně předpokládat spíše růst návštěvnosti celého území včetně území PR.

Navrhuje se proto navázání na tyto činnosti a to umístěním jedné tabule na vstupu do PR, nebo již do jejího ochranného pásma po lesní cestě od zookoutku. Tabule by měla shrnovat přírodní hodnoty PR a mimo jiné upozornit např. na důležitost ponechávání mrtvého dřeva v PR.

Obr. 16: Letecká fotografie PR s přibližným zákresem stávajících a navržených cedulí a tabule.

Na třech sloupcích umístěných na hranicích PR jsou pod státním znakem vyznačujícím přírodní rezervaci též nevelké informační tabule podávající základní informace a stručně popisující přírodní hodnoty přírodní rezervace. Navrhuje se jejich průběžná údržba, případně obnova, či aktualizace textu (např. v souvislosti s vymizením mloka skvrnitého). 42

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Navrhuje se zpracování následujících biologických průzkumů (ke konci platnosti tohoto plánu péče): inventarizační průzkum vyšších rostlin, inventarizační průzkum obratlovců, entomologický inventarizační průzkum – především brouci vázaní svým vývojem na dřevo (Coleoptera).

Poznámka: Pokud bude přistoupeno k odstraňování náletů – viz kapitola 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání, b) péče o rostliny, bude nutné nejméně na zasažených plochách a v jejich nejbližším okolí provádět zjednodušený botanický průzkum každoročně tak, aby bylo možno průběžně vyhodnocovat vliv prováděných zásahů na místní vzácné druhy rostlin a podle toho operativně upravovat postup v dalších letech.

43

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)

Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Geodetické práce (vyhotovení geometrického plánu a vytyčovací práce v terénu) – 900 m Označení hranic přírodní rezervace – 900 m Oprava a obnova hraničních cedulí se státním znakem Instalace dvou nových cedulí se státním znakem Výroba a instalace informačního panelu (včetně návrhu textu a grafického zpracování) Botanický průzkum Průzkum obratlovců Entomologický průzkum (brouci)

----------

90.000,-

-------------------------------------

1.600,4.500,8.700,22.800,-

----------------------------

12.000,12.000,12.000,-

Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ----------

163.600,-

Opakované zásahy Dosadba sazenic jedle bělokoré a jilmů + individuální ochrana Výřezy nevhodných keřů a zmlazení v lesním porostu a jeho lemu (cca 200 m2) Likvidace geograficky nepůvodních a invazních rostlin (dřevin)

Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

4.000,-

20.000

600,-

6.000

600,-

6.000

32.000,----------

195.600,-

44

4.2 Použité podklady a zdroje informací CZUDEK T. a kol., 1976: Regionální členění reliéfu. Geografický ústav ČSAV, Brno. DAŇKOVÁ H., HANZEL V. a kol., 1981: Mapa odtoku podzemní vody ČSSR. Ústřední hydrometeorologický ústav, Praha. DOSTÁL J., 1989: Nová květena ČSSR 1 a 2. Academia Praha. FALTYS V., 1995: Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. AOPK ČR středisko Pardubice, Pardubice. FALTYSOVÁ H., 2002: Chráněná území okresu Pardubice. In Chráněná území ČR Pardubicko. Praha : AOPK ČR a EkoCentrum Brno. Svazek IV. FARKAČ J., KRÁL D. a ŠKORPÍK M. (eds.), 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha. FIBICH P., 2007: PR U Parku (plán péče o přírodní rezervaci). Depon. Krajský úřad Pardubického kraje. FRANKO O., HAZDROVÁ M. A KOL., 1966: Hydrogeologická mapa ČSSR. Ústřední ústav geologický, Praha. FUSÁN O., KODYM O., MATĚJKA A., URBÁNEK L. (eds.), 1967: Geologická mapa ČSSR 1 : 500 000, Ústřední ústav geologický, Praha. HAVLÍČEK K., 2003: Plán péče pro přírodní rezervaci „U PARKU“ 2004 – 2013. Depon. Krajský úřad Pardubického kraje. HUDEC K. (eds.), 1983: FAUNA ČSSR. Ptáci – Aves III/1. Academia, Praha. HUDEC K., ŠŤASTNÝ K (eds.), 2005: FAUNA ČR. Ptáci – Aves 2/1. Academia, Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. (eds.), 2001: Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. KOPECKÝ P., 2000: Územní plán obce Vysoké Chvojno. A-projekt, Pardubice. KOPECKÝ P., 2002: Územní plán obce Vysoké Chvojno – Změna č.1 ÚPO Vysoké Chvojno. A-projekt, Pardubice. KOPECKÝ T., 2012: Průběžná zpráva z průzkumu brouků (Coleoptera) v PR U Parku 2012 (15.10.2012). Depon. Krajský úřad Pardubického kraje. NEUHÄUSLOVÁ Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha. LEMBERK V., 2004: Netopýři (Chiroptera) východních Čech. Lynx Praha, n.s., 35: 49-118.

45

PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. (eds.), 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Obratlovci. Red List of Threatened Species in the Czech Republic Vertebrates. Die Rote Liste der gefärdeten Arten der Tschechischen Republik Der Wirbeltiere. AOPK ČR, Praha. PROCHÁZKA F., 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha. QUITT E., 1970: Mapa klimatických oblastí ČSSR. Geografický ústav ČSAV Brno. ŠŤASTNÝ M., 2012: Botanický průzkum v PR U parku. Depon. Krajský úřad Pardubického kraje.

Vyhláška č. 26/2007 Sb. kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška). Vyhláška č. 60/2008 Sb., o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území). Vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, označování a evidenci chráněných území. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Výnos Ministerstva kultury číslo 54 132/ 54 – IX ze dne 14. března 1955: Vysoké Chvojno, okres Holice, zřízení státní přírodní reservace „U parku“. Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky za dne 29. listopadu 1988, č.j. 14.200/88-SÚOP o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná. Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v úplném znění. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon), v úplném znění. Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) v úplném znění.

46

Internet: AOPK ČR, mapový server: mapy.nature.cz. Česká Geologická služba: http://www.geology.cz (geologická mapa 1:50 000). Český úřad zeměměřičský a katastrální: http://www.cuzk.cz. Informace o obcích a městech v ČR: www.obceamesta.info. Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně: http://www.geolab.cz Pardubický kraj: http://www.pardubickykraj.cz Úhul Myslivost WMS: http://geoportal 12.uhul.cz/cgi-bin/honitby.asp?Service=WMS&. Ústav územního rozvoje: http://www.uur.cz.

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CDS – cílová druhová skladba CHS – cílový hospodářský soubor EVL – evropsky významná lokalita, viz § 45a zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v úplném znění GIS – geografický informační systém JPRL – jednotka prostorového rozdělení lesa KN – katastr nemovitostí LHC – lesní hospodářský celek LHP – lesní hospodářský plán OP – ochranné pásmo, v tomto plánu péče je jím vždy myšleno ochranné pásmo PR U parku OPRL – oblastní plán rozvoje lesů PO – ptačí oblast, viz § 45e zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (v úplném znění) PR – přírodní rezervace, v tomto plánu péče je pod touto zkratkou vždy myšlena přírodní rezervace U parku SLT – soubor lesních typů ÚHUL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů WMS – Web Map Services (webové mapové služby) ZCHD – zvláště chráněné druhy, viz § 48 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (v úplném znění)

47

ZCHÚ – zvláště chráněné území, viz § 14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (v úplném znění) ZPMZ – záznam podrobného měření změn.

4.4. Autor plánu péče o.s Centrum ochrany přírody Ing. Ilona Rusňáková (eds.) Náměstí č.p. 50 538 25 Nasavrky Zpracováno říjen 2012.

48

5. Obsah 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ ....................................................................... 2 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ............................................................................................................... 2 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ ...................................................................................................................... 2 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ................................................ 3 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA........................................................................................... 4 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI .................................................................................... 5 1.6 KATEGORIE IUCN....................................................................................................................................... 5 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ ........................................................................................................................ 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu............................................................................. 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ................................................................................... 6 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL ANEBO PO, SE KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU ............................................ 8 1.9 CÍL OCHRANY .............................................................................................................................................. 9 2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY ... 9 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ............................................... 9 a) Geologie...................................................................................................................................................... 9 b) Geomorfologie .......................................................................................................................................... 10 c) Pedologie .................................................................................................................................................. 10 d) Hydrogeologie a hydrologie ..................................................................................................................... 11 e) Podnebí ..................................................................................................................................................... 12 f) Rostlinstvo................................................................................................................................................. 12 g) Živočichové .............................................................................................................................................. 15 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI .......................................................................................................... 20 a) Ochrana přírody ........................................................................................................................................ 20 b) Lesní hospodářství .................................................................................................................................... 22 c) Myslivost .................................................................................................................................................. 23 d) Rekreace a sport........................................................................................................................................ 24 e) Jiné způsoby využívání ............................................................................................................................. 25 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY ............................. 26 a) Ochrana přírody ........................................................................................................................................ 26 b) Územně plánovací dokumentace .............................................................................................................. 26 c) Územní systém ekologické stability.......................................................................................................... 27 c) Vodní hospodářství ................................................................................................................................... 27 d) Lesní hospodářství .................................................................................................................................... 27 e) Myslivost .................................................................................................................................................. 27 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH........................................ 27 2.4.1 Základní údaje o lesích......................................................................................................................... 27 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ....................................................................... 29 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ............................................................................................ 29 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích................................................................................................. 29 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP ............................................................................................................................. 29 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE ......................... 32 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ .................................................................................................................... 33 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ..................................... 33 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ..................................................... 33 a) Péče o lesy................................................................................................................................................. 33 b) Péče o rostliny........................................................................................................................................... 36 c) Péče o živočichy ....................................................................................................................................... 37 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ................................................................... 38 a) Lesy........................................................................................................................................................... 38 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ ....................................................................................................................................... 38 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU .............................................................................................. 39 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ .......................................... 40

49

a) Nové vyhlášení.......................................................................................................................................... 40 b) Doplnění a změna údajů v katastru nemovitostí ....................................................................................... 41 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ..................... 41 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................ 41 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ .................................. 43 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE ................................................................................................................................... 44 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) ........................................................................................................ 44 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ.............................................................................................. 45 4.3 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ............................................................................................................ 47 4.4. AUTOR PLÁNU PÉČE .................................................................................................................................. 48 5. OBSAH............................................................................................................................................................. 49 SOUČÁSTÍ PLÁNU PÉČE JSOU DÁLE TYTO PŘÍLOHY ........................................................................................ 51

50

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

51

Tabulky - Příloha T1 k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Označení Dílčí Výměra JPRL plocha dílčí plochy (ha)

Číslo rámcové směrnice / porostní typ

Dřeviny

Zastoupení Průměrná dřevin výška (%) porostu (m)

Stupeň Doporučený zásah přirozenosti

Naléha- Poznámka vost

546 D 17

1

1,75

1/A

BK DB KL HB JS

74 19 1 1 1

31

D

dosadba jedle bělokoré a jilmů, odstranění zmlazení jasanu ztepilého v místech výskytu ZCHD rostlin

2

546 D 7

2

0,72

1/A

DB HB JS

15 80 5

25

D

dosadba jedle bělokoré a jilmů, odstraňovat zmlazení jasanu ztepilého, habru obecného a keřů (střemcha hroznovitá, bez černý apod.) v místech výskytu ZCHD rostlin

1

546 D 9

3

1,56

1/A

DB HB JS SM DBC

40 15 15 25 5

25

D

odstraňovat zmlazení smrku ztepilého, dubu červeného a v místech výskytu ZCHD rostlin i ostatních druhů dřevin (včetně druhů dřevin CDS) též jasanu ztepilého, a postupně v návaznosti na výsledky pravidelných zjednodušených botanických průzkumů keře (střemcha hroznovitá bez černý apod.),

1

tam kde to bude možné, zachovat i dožívající a mrtvé stromy, případně z nich ponechat bezpečná torza. odstranění křovin včetně zmlazení stromů provádět postupně každý rok po malých plochách v návaznosti na výsledky pravidelných zjednodušených botanických průzkumů. odstranění křovin včetně zmlazení stromů provádět postupně každý rok po malých plochách v návaznosti na výsledky pravidelných zjednodušených botanických průzkumů.

52

v rámci výchovy odstraňovat dub červený a borovici vejmutovku

Naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Stupeň přirozenosti dle vyhlášky č. 64/2011 Sb. – A – les původní, B – les přírodní, C – les přírodě blízký, D – les kulturní, E – les nepůvodní.

Obr. 17: Lesnická mapa obrysová podle platného LHP.

53