Plán péče pro Přírodní rezervaci KYSELOVSKÝ LES.
na období 1.1.2006 – 31.12.2015
EKOSERVIS Výzkumné středisko krajinné ekologie
370 01
Široká ulice 8 České Budějovice 1 + Fax 386352723
X/2007
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kód IUCN Název: Kyselovský les Kategorie: Přírodní rezervace Evidenční kód: 1788 Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace (území pro management stanovišť/druhů: chráněná území zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů) 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ Vyhláška o zřízení PR Kyselovský les: Vydal: Správa NP a CHKO Šumava ve Vimperku Číslo: 1/95 Dne: 20.3.1995 1.3 Územně – správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Jihočeský Obec s rozšířenou působností: Český Krumlov Obec: Černá v Pošumaví Katastrální území: Kyselov CHKO (NP): Chráněná krajinná oblast Šumava Natura 2000: Ptačí oblast (SPA): 38 - CZ0311041 Evropsky významná lokalita (EVL): 884 - CZ0314024 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Parcela dle KN
Parcela dle PK
Druh pozemku dle KN
Katastrální území:
Kyselov
456/1 456/3 Celkem
lesní pozemek lesní pozemek
Způsob využití pozemku dle KN
Číslo LV Výměra celková (m2) Výměra v ZCHÚ (m2) 15 10002
689800 87129
67446 395 6,7841 ha
Parcely zaujaté v zákonem stanoveném ochranném pásmu (území do vzdálenosti 50 m od hranice rezervace – samostatně není vyhlášeno): 456/1 část (k.ú. Kyselov) 456/3 část (k.ú. Kyselov) 491/1 část (k.ú. Kyselov) 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku Lesní pozemky
ZCHÚ plocha (ha) 6,7841
OP – vyhlášené plocha (ha)
ZCHÚ plocha (ha)
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
vodní plochy trvalé travní porosty orná půda zemědělské pozemky ostatní ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem (ha)
Způsob využití pozemku
neplodná půda ostatní způsoby využití 6,7841
1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle platného zřizovacího předpisu Citace z vyhlášky Správy NP a CHKO Šumava ve Vimperku číslo 1/95 ze dne 20.3.1995: „Posláním přírodní rezervace je ochrana ekosystému údolního rašeliniště s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů a podpora jejich přirozeného vývoje.“
1.6.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. přírodní společenstva Název společenstva Rašelinné brusnicové bory sv. Dicrano-Pinion Přechodová rašeliniště sv. Eriophorion gracilis
Podíl plochy v ZCHÚ (%) 90 10
Popis biotopu společenstva Řídké stromové patro na částečně odtěženém ložisku rašeliny (19. století), které bylo opuštěno a ponecháno samovolnému vývoji (komplex Pinus sylvestris-rotundata). Rašelinná vegetace s převahou Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris, Eriophorum vaginatum, četnými ostřicemi. Nově vznikající rašeliniště Leuco-Scheuchzerion palustris.
B. populace druhů Název druhu Bezobratlí Žluťásek borůvkový Colias palaeno Střevlík Carabus menetriesii Plazi Ještěrka živorodá Lacerta vivipara Zmije Vipera berus Ptáci Jeřábek lesní Tetrastes bonasia Tetřívek obecný Tetrao tetrix Cévnaté rostliny Klikva bahenní Oxycoccus palustris Vachta trojlistá Menyanthes trifolia Ďáblík bahenní Calla palustris Kyhanka sivolistá Andromeda polifolia Ostřice mokřadní Carex limosa Blatnice bahenní Scheuchzeria palustris
Aktuální početnost či vitalita
Stupeň ohrožení podle červeného seznamu
Popis biotopu druhu
Silně ohrožený Kriticky ohrožený
Údolní rašeliniště Údolní rašeliniště
Silně ohrožená Kriticky ohrožená
Údolní rašeliniště Údolní rašeliniště
Silně ohrožený Silně ohrožený
Porosty dřevin, rašeliniště Porosty dřevin, rašeliniště
Ohrožená Ohrožená Ohrožený Ohrožená Silně ohrožená Kriticky ohrožená
Údolní rašeliniště Údolní rašeliniště Údolní rašeliniště Údolní rašeliniště Údolní rašeliniště Údolní rašeliniště
1.7 Cíl ochrany Prioritním cílem péče o ZCHÚ je zabezpečit a udržet stanovištní podmínky nezbytné pro zachování společenstev rašelinných druhů rostlin a na ně vázaných druhů živočichů v údolním rašeliništi. Území bude ponecháno bez zásahů, pouze v případě prokazatelného úbytku Scheuchzeria palustris a Carex limosa bude v souladu se závěry „Floristického ochranářského výzkumu květeny Šumavy“ narušena část rašeliniště „borkováním“ s cílem obnovit podmínky pro šíření druhů postupně sukcesí vytlačovaných (nálety dřevin v místech výskytu ohrožených druhů rostlin budou v době vegetačního klidu vytrhávány). Plocha nebude veřejně přístupná. Zvěř nebude do ZCHÚ lákána přikrmováním, lov zvěře však omezen není.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět a cíl ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních podmínek Přírodní rezervace leží v nadmořské výšce cca 740 metrů, jižně od pravého břehu Lipenského jezera blízko státní hranice s Rakouskou republikou. Je součástí lesního komplexu Kyselovský les. Podle regionálního geomorfologického členění České republiky (Studia geographica 23 - RNDr. Tadeáš Czudek, CSc., Geomorfologické členění ČSR, Geografický ústav ČSAV, Brno, 1972) náleží Kyselovský les do provincie Česká vysočina, soustavy Šumavské, podsoustavy Šumavská hornatina a celku Šumava. V jeho rámci je součástí konkrétního podcelku Vltavická brázda. Tento útvar má střední nadmořskou výšku 851 metr a střední sklon 2°42´. Převládá výšková členitost 50 až 100 metrů. Nejnižší nadmořská výška je 711 metrů, nejvyšší je 814 metrů. Geologický podklad území tvoří pararula překrytá písčito-hlinitými až hlinito-písčitými sedimenty, případně nezpevněnými hlinitými a písčitými sedimenty. Půdním pokryvem je převážně organozem. Podle klimatické rajonizace ČSSR (QUITT, 1970) leží Kyselovský les na přechodu mírně teplé oblasti (okrsku MT 3) a oblasti chladné (okrsku CH 7). Léto je zde krátké až velmi krátké, mírně chladné. Přechodná období jsou dlouhá s mírně chladným jarem a mírným podzimem; zima je normálně dlouhá až dlouhá, mírná až mírně chladná. Doba trvání sněhové pokrývky je normální. Základní klimatické charakteristiky: počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v říjnu průměrný počet dní se srážkami nad 1 mm srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období
10 - 30 120 - 140 130 - 160 40 - 60 -3 - -4°C 15 - 17°C 4 - 7°C 6 - 7°C 110 - 130 350 - 600 mm 250 - 400 mm
počet dnů se sněhovou pokrývkou počet zamračených dnů počet jasných dnů
60 - 120 120 - 160 40 - 50
Z rekonstrukčně geobotanického hlediska (Mikyška, 1968) leží Kyselovský les ve stupni podmáčených smrčin (Bazzanio-Piceetum, Soldanello-Piceetum, Sphagno-Piceetum). Mapa potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäslová a kol., 1998) vymezuje na pravém břehu Lipna podmáčenou rohozcovou smrčinu (Mastigobryo-Picetum) v komplexu s rašelinnosu smrčinou (Sphagno-Piceetum). Charakteristiku území podle lesnické typologické klasifikace (používané Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem) je uvedena v samostatné kapitole. Aktuální vegetace: Převažujícím typem vegetace jsou rašelinné brusnicové bory sv. Dicrano-Pinion v mozaice s přechodovým rašeliništěm sv. Eriophorion gracilis. Ve stromovém patře dominují jehličnany – borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice blatka (Pinus rotundata), smrk ztepilý (Picea abies), dále se zde poměrně hojně vyskytuje bříza bělokorá (Betula verrucosa). Bylinný podrost odpovídá údolnímu minerotrofnímu rašeliništi pokrytému ostřicovo-rašeliníkovou vegetací s dominancí zeleně a hnědě zbarvených rašeliníků ze sekcí Cuspidata a Subsecunda, statných rašeliníků ze sekce Sphagnum i ploníků (Polytrichum commune a P. strictum). Mezi rašeliníky jsou vtroušeny jednotlivé lodyžky jiných mechorostů, nejčastěji špičatý, štíhlý a řídce olistěný Calliergon stramineum, místy i Drepanocladus exannulatus. Bylinné patro má nižší pokryvnost, uplatňují se ostřice (Carex limosa, Carex nigra, Carex rostrata), ale i jiné šáchorovité rostliny (Eriophorum vaginatum), přesličky (Equisetum fluviatile), místy rostou i keříčky (klikva Oxycoccus palustris, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea). Významný je výskyt blatnice Scheuchzeria palustris, vachta trojlistá Menyanthes trifolia, ďáblík bahenní Calla palustris, kyhanka Andromeda polifolia. Lesní porost je ve východní části řídký (borovice lesní a bříza), západní část je zapojený porost borovice a smrku s břízou. Zvířena: Významný je výskyt živočichů vázaných na rašeliništní vegetaci, především žluťáska Colias palaeno a střevlíka Carabus menetriesii. Pravidelně se zde vyskytuje tetřívek, jeřábek, zmije obecná a ještěrka živorodá. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin, hub a živočichů Stupeň ohrožení dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Skupina druhy ohrožené Bezobratlí Plazi Ptáci Rostliny cévnaté
Klikva bahenní Oxycoccus palustris Vachta trojlistá Menyanthes trifolia Ďáblík bahenní Calla palustris Kyhanka sivolistá Andromeda polifolia
druhy silně ohrožené Žluťásek borůvkový Colias palaeno Ještěrka živorodá Lacerta vivipara Jeřábek lesní Tetrastes bonasia Tetřívek obecný Tetrao tetrix Ostřice mokřadní Carex limosa
druhy kriticky ohrožené Střevlík Carabus menetriesii Zmije Vipera berus Blatnice bahenní Scheuchzeria palustris
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Vývoj vlastnických vztahů: Po odsunu německy hovořícího obyvatelstva z oblasti Sudet se stal Kyselovský les jako celek majetkem národním, nyní státním (plochy jsou v majetku České republiky). Lesní hospodaření: Na celém území mají právo hospodařit Lesy České republiky s.p., a to podle schváleného LHP pro decennium 1999 až 2008, který respektuje požadavky ochrany přírody stanovené předchozím plánem péče pro období 1996 – 2005. Současný lesní porost je výsledkem sukcese na rašeliništi opuštěném již koncem 19. století. V lese hospodářské zásahy neprobíhají. Ochrana přírody: Celé území je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava, přičemž do 90. let minulého století byla oblast velmi obtížně přístupná. V současnosti vede v blízkosti rašeliniště turistická stezka, lokalita je ovšem nepřístupná. Těžba nerostných surovin: Přírodní rezervace Kyselovský les je částečně výsledkem antropogenní činnosti – jedná se o opuštěné rašeliniště (mocnosti cca 50 cm), přičemž v budoucnu nelze vyloučit obnovu těžby borkováním za účelem vytvoření odpovídajícího prostředí pro rostliny, které v průběhu sukcese postupně mizí. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy LHP pro LHC Vyšší Brod na období od 1.1.1999 do 31.12.2008 (lesní porost je zařazen do kategorie 21 – ochranný les na mimořádně nepříznivém stanovišti).
2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Mezi nejškodlivější vlivy dnes patří zarůstání náletem (především krušinou olšovou), kterému bude potřebné v budoucnosti čelit, a to pravděpodobně i obnovením těžby rašeliny kvůli obnažení části plochy. Potenciálně nebezpečná může být změna vodního režimu v okolí lokality, stejně jako zvýšená návštěvnost. Vyklízení dřeva je prováděno v ochranném pásmu tak, aby nebyla postižena chráněná plocha. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní závod Lesní hospodářský celek Výměra lesa v ZCHÚ
Šumava (č. 13) Vyšší Brod Vítkův Kámen 6,7841 ha
Přehled výměr a zastoupení lesních typů Lesní typ 6I1 6R2 7G1 7P2 7R2 Celkem
Název LT Uléhavá kyselá smrková bučina s bikou chlupatou Svěží rašelinná smrčina olšová na prameništích a potočních aluviích Podmáčená jedlová smrčina přesličková v plochých úžlabinách Kyselá jedlová smrčina třtinová s rašeliníkem Kyselá rašelinná smrčina borůvková v terénních sníženinách
Přirozená dřevinná skladba Sm 40, Bk 40, Jd 20 Sm 90, Ol 10, Bo, Br, Os, Ols Sm 80, Jd 20, Bo, Jr, Br Sm 70, Jd 20, Bo 10, Jr, Br Sm 70, Bo 30, Br
Zastoupení lesních typů 7R2
7P2 6I1
7G1
6R2
Výměra (ha) 3,39 1,56 0,2 0,14 1,49 6,78
Podíl (%) 50 23 3 2 22 100
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Jehličnany JD Abies alba SM Picea abies BO Pinus sylvestris BL Pinus rotundata Listnáče BK Fagus sylvatica BR Betula verrucosa JR Sorbus aucuparia OLS Alnus incana OL Alnus glutinosa OS Populus tremula Celkem
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
1,7 2,71 1,02
25 40 15
0,75 4,36 0,01 +
11 64,3 0,2 +
1,36 + + + + 6,78
20 + + + + 100
1,36 + + + 0,31 + 6,78
20 + + + 4,5 + 100
Stávající hospodářské soubory jsou vymezeny následovně:
Značná část plochy je podmáčená, což dokládá následující snímek z lesnické mapy (modrá oblast):
2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Vzhledem k tomu, že lokalita je ponechána spontánnímu vývoji, v lesním porostu se nehospodaří a místo není přístupné je možné konstatovat, že předchozí péče byla odpovídající s tou výhradou, že nelze predikovat vývoj náletů krušiny olšové. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody v případě jejich možné kolize Na ploše přírodní rezervace se nepředpokládá kolize zájmů ochrany přírody, kterou by nebylo možné jednoduše vyřešit obvyklými způsoby (jedná se především o tlak veřejnosti požadující zpřístupnění lokality.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Zásady péče o lesní porost jsou zpracovány formou rámcové směrnice. Číslo směrnice Kategorie lesa
Soubor lesních typů
1
6I, 6R, 7G, 7P, 7R
21
Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny
ostatní dřeviny
6I1 6R2 7G1 7P2 7R2
Bk 40, Jd 20 Ol 10 Jd 20 Jd 20, Bo 10 Bo 30
Bo, Br, Os, Ols Bo, Jr, Br Jr, Br Br
A) Porostní typ
B) Porostní typ
C) Porostní typ
Přírodě blízký smíšený porost na rašeliništi
Přírodě vzdálený porost na rašeliništi
Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
-
150
40 (nekonečná)
Sm 40 Sm 90 Sm 80 Sm 70 Sm 70
-
Hospodářský způsob
Hospodářský způsob
-
Výběrný
Obmýtí
Obnovní doba
Hospodářský způsob
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Samovolný vývoj přírodními procesy.
Samovolný vývoj na základě přírodních procesů.
Způsob obnovy a obnovní postup Bez úmyslných těžebních zásahů. Veškerá padlá hmota se ponechává na místě k samovolnému rozkladu. Po dohodě s OOP lze v případě potřeby připustit zpracování kůrovcového dříví. Cílem péče je přirozená obnova dřevin skladby odpovídající přírodním poměrům.
Bez úmyslných těžebních zásahů. Veškerá padlá hmota se ponechává na místě k samovolnému rozkladu. Po dohodě s OOP lze v případě potřeby připustit zpracování kůrovcového dříví. Cílem péče je úprava druhové skladby dřevin směrem k přírodním poměrům, a to za maximálního využití přirozeného zmlazení.
Péče o nálety, nárosty a kultury Tlumení smrkových náletů po 5 letech. Likvidace krušiny olšové dle potřeby.
Tlumení smrkových náletů po 5 letech. Likvidace krušiny olšové dle potřeby.
Výchova porostů Přírodní výběr.
Přírodní výběr kombinovaný s eliminací nepůvodních druhů dřevin.
Opatření ochrany lesa Udržení a trvalá podpora přírodě blízké až přírodní druhové skladby lesa.
Podpora návratu k přírodě blízké až přírodní druhové skladbě lesa.
Provádění nahodilých těžeb Pouze se souhlasem OOP.
Pouze se souhlasem OOP.
Doporučené technologie LKT s nízkotlakými pneumatikami, kůň, lanová dopravní zařízení a jejich kombinace.
Poznámka Jakákoli manipulace s dřevní hmotou musí být prováděna s ohledem na minimální narušení půdního krytu, nesmí docházet ke vzniku významnějších škod na stojících stromech a existujícím přirozeném zmlazení. Zásahy, které by mohly jakkoli negativně ovlivnit hydrologický režim území jsou zcela vyloučeny.
b) péče o nelesní pozemky V přírodní rezervaci se nenacházejí.
c) péče o rostliny V souvislosti s péčí o rostliny je navržen stálý monitoring (prováděný pracovníky SCHKO a NP Šumava) za účelem sledování populace Scheuchzeria palustris a Carex limosa. V případě jejího oslabování bude v souladu se závěry „Floristického ochranářského výzkumu květeny Šumavy“ narušena část rašeliniště „borkováním“ s cílem obnovit podmínky pro šíření druhů postupně sukcesí vytlačovaných (a nálety dřevin – především krušiny olšové – v místech výskytu ohrožených druhů rostlin budou v době vegetačního klidu vytrhávány). c) péče o živočichy V území žije několik chráněných druhů živočichů s úzkou vazbou na rašeliniště, jejichž ochrana spočívá v ochraně rašeliniště jako takového před vnějšími zásahy. V PR ani jejím ochranném pásmu nesmí být umísťována žádná krmná zařízení, která by lákala zvěř v době zimní nouze. Z hlediska lovu nejsou ochranná opatření potřebná. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Viz přílohu Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Lesní porosty zahrnuté do ochranného pásma přírodní rezervace (území do vzdálenosti 50m od její hranice) jsou součástí ochranného lesa na mimořádně nepříznivém stanovišti, hospodaří se zde podle schváleného LHP, přičemž při vyklízení dřeva je území PR šetřeno. Porosty v OP ZCHÚ mají změněnou druhovou skladbu, a měly by být postupně obnovovány nebo přeměňovány na porosty vhodné druhové skladby a původu. Všude kde je to možné je potřeba zásadně využívat přirozené obnovy. Při umělé obnově je potřebné používat reprodukční materiál místní provenience. Menší část OP leží na TTP, kde není potřebné při zachování současného stavu specifikovat žádné zásady. Vyloučeno je v OP hnojení, vápnění a aplikace biocidů. Ani na ploše ochranného pásma nebudou umísťována myslivecká zařízení k přikrmování zvěře. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ZCHÚ je vyhlášeno na části velké lesní parcely, specifikované ve zřizovacích předpisech prostorovým rozdělením lesa, včetně uvedení ploch zaujatých porostů. Zaměření již bylo provedeno a kopie snímku tvoří přílohu tohoto materiálu. Na snímku jsou součást zaměřeny lomové body hranice i uvedeny jednotlivé délky hranice. Pruhové značení na stromech je v současnosti dobře zřetelné, během decennia je ale vhodné zajistit jeho obnovu. 3.4 Návrhy potřebných administrativně – správních opatření v území Nejsou. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností S výjimkou případné vyhlídkové plochy na severním okraji PR (na základě žádosti obce Černá v Pošumaví) dostupné povalovým chodníkem a osazené informačním panelem není pohyb návštěvníků v přírodní rezervaci žádoucí. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití Ve výše uvedeném případě toto zajišťuje již zmiňovaný informační panel s popisem přírodních hodnot lokality a upozorněním na nutnost dodržování základních ochranných podmínek. Vzdělávací využití rezervace formou odborných exkurzí (např. v rámci ekologické výchovy) je možné po předchozím souhlasu orgánu ochrany přírody. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring S časovým odstupem navrhujeme na lokalitě provést opakované botanický inventarizační průzkum se zaměřením na Scheuchzeria palustris a Carex limosa. Získané údaje budou využity k případné akci v souladu se závěry „Floristického ochranářského výzkumu květeny Šumavy“, část rašeliniště bude „borkováním“ narušena a tím se obnoví podmínky pro šíření druhů postupně sukcesí vytlačovaných. 3.8 Vztah k jiným plánům péče Tento plán péče navazuje na plán na období od 1.1. 1996 do 31.12. 2005, zpracovaný ing. Josefem Majerem v roce 1995.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené náklady V části bez stromů narušení vegetačního pokryvu pro zvýšení biodiverzity Celkem (Kč) Opakované zásahy Obnova pruhového značení (1x za 5 let) 2x Tlumení smrkového náletu (1x za 5 let) 2x Celkem (Kč)
Náklady ročně (Kč)
Náklady za období platnosti PP (Kč)
20000
20000 20000
5000 8000
10000 16000 26000
4.2 Použité podklady a zdroje informací • • • • • • •
Chán V. (ed.) (1999): Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. – Příroda, Praha Majer J. (1995): Plán péče pro chráněné území Kyselovský les na období 1996-2005, SCHKO a NP Vimperk Míchal I., Petříček V., eds. (1998): Péče o chráněná území II., Praha Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha Průša E. (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy Údaje katastru nemovitostí (informace o parcelách) Lesní hospodářský plán pro LHC Vyšší Brod na území CHKO Šumava (1999 – 2008)
4.3 Seznam mapových listů a) Základní mapa České republiky 1:10 000 čísla mapových listů: 32-23-21 4.4 Seznam používaných zkratek Zkratky dřevin (SM, JD ...) odpovídají příloze č. 4 Vyhlášky Mze č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování. 4.5 Plán péče zpracoval Na základě předaných podkladů v říjnu 2007 EKOSERVIS České Budějovice, Široká 8, 370 01 České Budějovice e-mail:
[email protected]
Nedílnou součástí plánu péče jsou následující přílohy Příloha č. 1: Mapa orientační (z mapového serveru Atlas.cz) Příloha č. 2: Letecký snímek Příloha č. 3: Letecký snímek s vyznačením plochy PR Příloha č. 4: Mapa se schematickým vyznačením PR v katastrální mapě Příloha č. 5: Snímek zaměření PR Příloha č. 6: Letecký snímek se zákresem lesnické mapy Příloha č. 7: Porostní lesnická mapa Příloha č. 8: Snímek z lesnické mapy typologické Příloha č. 9: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha č. 10: Popis lesních porostů a výčet zásahů v nich Příloha č. 11: Mapa vymezení dílčích ploch
Příloha č. 1: Mapa orientační (z mapového serveru Atlas.cz)
Příloha č. 2: Letecký snímek
Příloha č. 3: Letecký snímek s vyznačením plochy PR
Příloha č. 4: Mapa se schematickým vyznačením PR v katastrální mapě
Příloha č. 5: Snímek zaměření PR
Příloha č. 6: Letecký snímek se zákresem lesnické mapy
Příloha č. 7: Porostní lesnická mapa
Příloha č. 8: Snímek z lesnické mapy typologické
Příloha č. 9: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Kritéria stanovená pro hodnocení stupňů přirozenosti lesních porostů (Vrška T., Hort L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. - AOPK ČR, Brno):
Stupně přirozenosti lesních porostů
Druhová skladba dřevin přítomnost stanovištně a přítomnost všech hlavních geograficky nepůvodních stanovištně a geograficky dřevin (%) původních dřevin*)
Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů
Barva v mapě
1. Les původní
0-5
+
2. Les přírodní
0-5
+
3. Les přírodě blízký
0-10
+
4. Les přírodě vzdálený 5. Les nepůvodní
0-50
-
51-100
-
-
červená
-
-
-
bílá
6. Holina
1. mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, zelená 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hoshnědá podářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundární sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posl. 50-ti letech (v současnosti ne) 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hosžlutá podářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů (BO, SM) nalétnutých kůrovci a odvoz tohoto dříví v současnosti modrá
*) přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, se zastoupením reprodukce schopných jedinců Kyselovský les je na přechodu mezi stupněm 3. a 4., protože se v něm delší dobu neprováděly hospodářské zásahy, ale současně v něm roste větší množství stanovištně nepůvodních dřevin.
Příloha č. 10: Popis lesních porostů a výčet zásahů v nich Dílčí JPRL plocha v LHP 1
Plocha SLT Zastou(ha) pení SLT (%) 149F10 3,39 6I 100 část
2
149F10 1,56 část
6R
100
3
149F10 0,2 část
7G
100
4
149F10 0,14 část
7P
100
5
149F10 1,49 část
7R
100
Číslo rámcové Dřeviny Zastoupení Věk Doporučený zásah směrnice / (%) porostní typ 1B BO 40 99 Ponechat přirozenému SM 25 vývoji, pouze likvidovat BR 20 stromy napadené kůrovBL 15 cem. Obmýtí = fyzický věk, obnovní doba = nepřetržitá. Hospodářský tvar vysoký. 1A BO 40 99 Ponechat přirozenému SM 25 vývoji, pouze likvidovat BR 20 stromy napadené kůrovBL 15 cem. Obmýtí = fyzický věk, obnovní doba = nepřetržitá. Hospodářský tvar vysoký. 1A BO 40 99 Ponechat přirozenému SM 25 vývoji, pouze likvidovat BR 20 stromy napadené kůrovBL 15 cem. Obmýtí = fyzický věk, obnovní doba = nepřetržitá. Hospodářský tvar vysoký. 1A BO 40 99 Ponechat přirozenému SM 25 vývoji, pouze likvidovat BR 20 stromy napadené kůrovBL 15 cem. Obmýtí = fyzický věk, obnovní doba = nepřetržitá. Hospodářský tvar vysoký. 1A BO 40 Ponechat přirozenému SM 25 vývoji, pouze likvidovat BR 20 stromy napadené kůrovBL 15 cem. Obmýtí = fyzický věk, obnovní doba = nepřetržitá. Hospodářský 99 tvar vysoký.
Stupně naléhavosti uvedené v tabulce: 1. stupeň – zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany) 2. stupeň – zásah potřebný 3. stupeň – zásah odložitelný
Naléhavost Poznámka Stupeň přirozenosti 1 V případě 3/4 potřeby likvidace krušiny olšové vytrháváním. 1
V případě 3/4 potřeby likvidace krušiny olšové vytrháváním.
1
V případě 3/4 potřeby likvidace krušiny olšové vytrháváním.
1
V případě 3/4 potřeby likvidace krušiny olšové vytrháváním. V případě 3/4 potřeby likvidace krušiny olšové vytrháváním. 1
Příloha č. 11: Mapa vymezení dílčích ploch
