Plán péče pro přírodní rezervaci
BORŠOV
na období 2007 - 2016
Plán péče pro přírodní rezervaci
BORŠOV U LITĚTIN na období 2007 – 2016
listopad 2004 (upraveno leden – červen 2007)
Ing. Miroslav Mikeska (upraveno OOP)
2
1. Základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ 1.1 Evidenční kód ZCHÚ:
Bude dán nařízením.
1.2 Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ vydal : Pardubický kraj
Bude dáno nařízením.
1.3 Zařazení území do managementové kategorie podle klasifikace IUCN K ateg o r ie I I I – p ř ír o d ní r ezer vac e: chráněné území, zřizované převážně pro ochranu specifických přírodních jevů Definice: Oblast obsahující jeden či více specifických přírodních nebo přírodních/kulturních jevů s velmi vysokou nebo jedinečnou hodnotou díky své neobvyklosti, reprezentativním či estetickým kvalitám nebo kulturnímu významu. Cíle managementu: - chránit nebo uchovat na věčné časy specifické jedinečné přírodní jevy díky jejich přírodnímu významu, jedinečné či reprezentativní kvalitě; - v rozsahu přiměřeném předchozímu cíli, poskytovat možnosti pro výzkum, vzdělávání, popularizaci a uvědomování veřejnosti; - eliminovat a poté zabraňovat další exploataci nebo jiným způsobům využívání, které by byly v rozporu s důvodem vyhlášení; - poskytovat všem stálým obyvatelům veškeré výhody, slučitelné s ostatními cíli managementu.
1.4 Územní členění Pardubický kraj: okres Pardubice – obec s rozšířenou působností Holice – obec Dolní Roveň
1.5 Katastrální území 685 283 LITĚTINY
1.6 Začlenění do soustavy ochrany přírody Území není součástí velkoplošného ZCHÚ. 1952 – zřízení státní přírodní rezervace (SPR) 1992 – převod dle zákona do kategorie přírodní památka (PP) 2007 – plánované vyhlášení přírodní rezervace (PR)
3
Mapová příloha č. 1 Lokalizace PR Boršov u Litětin
1.7 Parcelní vymezení ZCHÚ podle aktuálního stavu katastru nemovitostí a pozemkového katastru PK
KN
výměra (ha)
420
0,2579
417/3
0,0295
část 419
1,7547
část 413/1
405/6
0,5913
část 417/1
0,0399
417/2
0,0306
celkem
2,7039
Tabulka č. 1 Parcelní vymezení ZCHÚ
1.8 Nedostatky parcelního vymezení Nejsou.
4
1.9 Základní údaje o organizaci lesního hospodářství v ZCHÚ a OP Součástí ZCHÚ nejsou lesní pozemky. V OP se nachází p. č. 156 v k. ú. Trusnov, který vlastní-viz tabulka: Vlastnické právo Jméno
adresa
podíl
Obec Dolní Roveň
Dolní Roveň, 533 71
1/4
Obec Ostřetín
Ostřetín, 534 01
1/4
Obec Trusnov
Trusnov, 534 01
1/4
Obec Uhersko
Uhersko, 533 73
1/4
1.10 Výměra ZCHÚ v ha a pozemky vyhlášeného ochranného pásma Celková rozloha zájmového území navrženého k zákonné ochraně je 2,7039 ha. Ochranné pásmo je stanoveno v souladu s § 37 odst. 1 zákona na pozemky v k. ú. Litětiny • pozemek KN 405/2 • pozemek KN 405/5 • pozemek KN 417/1 a v k. ú. Trusnov • pozemek KN 156
PK
KN
výměra (ha)
část 405/1 část 408/2 409/1 část 896 část 897 část 417/1 část 405/1 405/2 část 413/1 část 897
405/5 417/1
1,4551 0,2324
405/2 156 celkem
1,8357 7,1401 8,9758
5
2. Rozbor stavu chráněného území s ohledem na předmět a cíl ochrany 2.1 Předměty ochrany v pořadí podle významu Hlavními předměty ochrany jsou populace modráska hořcového (Maculinea alcon), hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe) a hvozdíku pyšného (Dianthus superbus) a jejich stanoviště bezkolencové louky (Molinion caerulae) v severní části přecházející do suššího stanoviště, jakož i další zákonem chráněné druhy vyskytující se na území.
2.2 Charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek se zřetelem na předmět ochrany Přírodní rezervace Boršov představuje fragment bezkolencové louky s výskytem ohrožených druhů organismů. V minulosti byly bezkolencové louky v území velice rozšířené. Po zkulturňování, odvodňování a dosévání travními směsmi zůstaly v krajině zachovány pouze maloplošné fragmenty, větší plochy těchto luk jsou v současné době v maloplošných chráněných územích.
kód biotopu
2.2.1 Přehled biotopů v ZCHÚ název biotopu
Podíl (%)
popis charakteru výskytu biotopu
Přírodní rezervace T1.9* X5 Σ
Střídavě vlhké bezkolencové louky
30
louky, které jsou předmětech ochrany v PR
Zkulturněná bývalá bezkolencová louka
70
louka tvořící přechod mezi T1.9
-----
100
Tabulka č. 3 Přehled biotopů v PR podle Katalogu biotopů ČR (Chytrý et al. 2001) poznámka: *Biotopy v zájmu evropského společenství (Natura 2000)
2.2.2 Přírodní poměry obecně Geograficky území přírodní rezervace patří do VIC-1C-f: Východočeská tabule-Východolabská tabulePardubická kotlina-Holická tabule. Přírodní rezervace leží na západním okraji lesa Boršov, 1 km jižně od obce Litětiny v nadmořské výšce 245 m. Geologie (Faltysová et al.2002 ): Podloží tvoří svrchnokřídové vápnité jílovce a slínovce teplického souvrství a hlinitopísčité holocenní naplaveniny, zvláště při březích rybníka Lodrant, který leží uvnitř bývalé obory východně od lokality. Pedologie (Faltysová et al.2002): Vyvinuly se tu pararendziny (p. pseudoglejová), organozem typická (glejová) – glej, na píscích především arenosoly (kambizem arenická a regozem arenická). Klimatologie: Klimaticky patří území do teplé oblasti A3 – mírně suché s mírnou zimou (Atlas podnebí ČR), či do teplé oblasti T2 (Quitt 1971) s následující charakteristikou: dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční srážky jsou 600-650 mm, srážky ve vegetačním období 350-400 mm. Průměrná roční teplota 6oC, průměrná teplota ve vegetačním období 14-15oC. Bioregion (Culek 1996): 1.9 – Cidlinsko-chrudimský Fytogeografie (Skalický 1988): České termofytikum: 15 – Východní Polabí, 15c – Pardubické Polabí Geobotanická rekostrukce (Mikyška et al. 1968): dubohabřiny (Carpinion) Potenciální rekonstrukční mapa (Neuhauslová et al. 1998): černýšové dubohabřiny (Melampyro – nemorosi Carpinetum)
6
2.2.3 Botanické poměry Přehled dosavadních výzkumů Lokalita Boršov u Litětin byla poprvé soustavně botanicky prozkoumána v 70. letech Procházkou. Již v té době autor (Procházka 1972) upozorňoval na vysokou diverzitu (98 taxonů cévnatých rostlin), výskyt významných druhů rostlin (26 taxonů cévnatých rostlin) a zároveň velikou zranitelnost chráněného území. Kladl důraz na nezbytnost pravidelného monitoringu lokality a populací jednotlivých vzácných druhů rostlin a na vhodný management. Lokalitu navštívil Fiedler (1972), ale neprovedl fytocenologickou analýzu vzhledem k nepatrné rozloze a značné heterogenitě porostu. Ve vegetační sezóně 2000 byla v PP Boršov u Litětin provedena botanická inventarizace (Prausová 2000). Fytocenologické snímkování nebylo z důvodu vyšší degradace porostu realizováno. Byl potvrzen výskyt silně ohrožených druhů rostlin - hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a hvozdík pyšný (Dianthus superbus), dále indikační druhy svazu Molinion caerulae, z významnějších např. koromáč olešníkový (Silaum silaus), čarovník prostřední (Circaea intermedia), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), svízel severní (Galium boreale), pomněnka bahenní (Myosotis palustris agg.), srpice barvířská (Serratula tinctoria). Příčinou degradace společenstva bezkolencových luk (Prausová 2000) byla absence kosení v posledních letech, která umožňuje konkurenčně zdatnějším travám (třtina křovištní – Calamagrostis epigeios, metlice trsnatá – Deschampsia caespitosa, bezkolenec modrý – Molinia caerulea agg.) expanzivní šíření, vytváření mohutných bultů. Bylinné druhy v konkurenci strádají zastíněním, nedostatkem prostoru v nadzemní i podzemní části rostliny. Pro zachování zatím vitálních populací hořce hořepníku, hvozdíku pyšného a celého společenstva bezkolencové louky byl navržen asanační management (potlačení přebujelých trsů bezkolence, metlice trsnatá a porostu expanzivní třtiny křovištní - každoročně až do doby, kdy bude znatelný útlum expanzivních trav, v úvahu připadají i obnažené zryté plochy pro posílení populací generativní cestou). Na další období byl navržen regulační management (mozaiková seč alespoň jednou za dva roky včetně fázového posunu sečí pro zajištění zralých semen pozdních druhů, např. hořec hořepník). Fytocenologie: V roce 1972 byla pro odbor kultury ONV v Pardubicích zpracována fytocenologická charakteristika pro lesní část lokality Žernov jako podklad pro vyhlášení chráněného území (Fiedler 1972). Fiedler navštívil i tehdejší SPR Boršov u Litětin, ale neprovedl fytocenologickou analýzu vzhledem k nepatrné rozloze a značné heterogenitě porostu. Taktéž v roce 2000 (Prausová 2000) nebyl zápis fytocenologických snímků proveden. Floristika: Celkem bylo ve stávající přírodní rezervaci Boršov nalezeno 98 druhů vyšších rostlin (Procházka 1972). Tento poměrně vysoký počet na malé ploše byl ekotonálním charakterem stanoviště. Při dílčí floristické inventarizaci v roce 2000 (Prausová 2000) bylo v přírodní památce zjištěno 97, v ochranném pásmu - les 62, v ochranném pásmu – kulturní louka 27 taxonů cévnatých rostlin.
2.2.3.1 Výsledky dílčího floristického průzkumu ve vegetační sezóně 2004 včetně výskytu ohrožených druhů cévnatých rostlin Během floristického průzkumu ve vegetační sezóně 2004 bylo v území stávající přírodní rezervace zaznamenáno 118 taxonů cévnatých rostlin, v ochranném pásmu v louce 74 a v lese 66 taxonů cévnatých rostlin. Seznam všech zaznamenaných taxonů je uveden v tabulce č. 7 v příloze. Seznam zjištěných ohrožených taxonů cévnatých rostlin ve vegetační sezóně 2004 je uveden v tabulce č. 6.
7
latinský název
vyhláš
čer. ČR
čer. VČ
§2
C2
C2
§2
C2
C2 1, 2,
1 trs v Z části PR, v OP roztroušeně 10 trsů na přechodu v kultur. louku, v OP hojně v lesním lemu
ostřice Hartmanova
C3
C3
1,
roztroušeně
hadí mord nízký
C3
C3
1,
do 10 jedinců ve V části PR
C3
C3 1, 2,
do 5 jedinců roztroušeně
C4a
C4 1, 2,
roztroušeně
svízel severní
C4a
C4
1, 2,
Hojně
prvosenka vyšší
C4a
C3
2,
roztroušeně v OP
Circaea x intermedia Ehrh. čarovník prostřední
C4
1, 3,
roztroušeně v ekotonu
Filipendula vulgaris Motužebník obecný ench Galeobdolon luteum Hudpitulník žlutý son
C4 1,
roztroušeně v PR
1, 3, 1, 2,
hojně v ekotonu hojně na přechodu v kultur. louku, v OP hojně v lesním lemu
Dianthus superbus L.
český název hvozdík pyšný
Gentiana pneumonanthe L. hořec hořepník Carex hartmanii Cajand. Scorzonera humilis L.
Silaum silaus (L.) Schinz et koromáč olešníkový Thell. Cerastium lucorum Schur rožec hajní Moschl Galium boreale L. Primula elatior (L.) Hill.
Serratula tinctoria L.
srpice barvířská
lokalita 1, 2,
charakteristika (2004)
C4 C4
Seznam lokalit: 1. Luční porost v bývalé přírodní památce, 2. Luční porost v bývalém ochranném pásmu, 3. Lesní porost v ochranném pásmu Vysvětlivky ke stupňům ochrany: Vyhláška MŽP. 395/1992 Sb. §1 - druh kriticky ohrož,, §2 - druh silně ohrož,, §3 - druh ohrožený Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (Procházka et al. 2001) C1 - taxon kriticky ohrož., C2 - taxon silně ohrož., C3 – taxon ohrož., C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a - méně ohrož.) Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrož. taxonů cévn. rostlin na území VČ (Faltys 1995) C1 - taxon kriticky ohrož., C2 taxon silně ohrož., C3 – taxon ohrož., C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (taxon potenc. ohrož. nebo vzácný, sledovaný)
Tabulka č. 6 Seznam ohrožených taxonů cévnatých rostlin zjištěných v území stávající PR ve veg. sezóně 2004
2.2.4 Zoologické poměry Vzhledem k malé ploše tehdejší státní přírodní rezervace nebyly v lokalitě prováděny soustavné zoologické inventarizace. Inventarizační seznam z roku 1972 (Sklenář et Svoboda 1972) obsahuje soupis obratlovců zaznamenaných v PR a jejím okolí. V roce 2004 byl proveden základní inventarizační průzkum motýlů s denní aktivitou zaměřený na bioindikační druhy čeledi Zygaenidae a nadčeledí Hesperioidea a Papilionoidea. Vzhledem k potvrzenému výskytu modráska hořcového (Maculinea alcon alcon) byl v zájmovém území orientačně mapován i výskyt mravenců rodu Myrmica.
2.2.4.1 Entomologie Přehled dosavadních výzkumů Lokalita Boršov nebyla doposud z entomologického hlediska soustavně studována. Existuje sice řada dílčích údajů, ale ty nebyly nikdy publikovány a neexistují ani žádné zprávy interního charakteru. Přibližně v roce 1990 lokalitu navštívil dr. Petr Bílek z Hradce Králové, který zde objevil nepočetnou populaci modráska hořcového (Maculinea alcon alcon). Bohužel zjištěné údaje nikdy nepublikoval, a to ani formou zprávy interního charakteru. Teprve až v roce 2000 byla provedena orientační entomologická inventarizace (Zámečník 2000) zaměřená na druhy motýlů s denní aktivitou. Zároveň byla opět potvrzena přítomnost modráska hořcového (Maculinea alcon) v území stávající PR, a proto byla lokalita nepravidelně navštěvována i v letech 2001 až 2003. Podrobný entomologický průzkum byl však z časových důvodů proveden až ve vegetační sezóně roku 2004 (Zámečník 2004). Výsledky dílčího entomologického průzkumu ve vegetační sezóně 2004 Vzhledem k charakteru zkoumaného území byl výzkum se zaměřením na denní motýli proveden i mimo PR Boršov u Litětin. Především byla sledována louka suššího charakteru a fragment svazu Molinion 8
Koch 1926 navazující na dubohabřinu. Tato lokalita leží na parcele č. 405/6. Bylo zjištěno, že je z přírodovědeckého hlediska velmi cenná a díky relativně zachovalým přírodním poměrům, se zde kumuluje značný počet druhů denních motýlů z celé zkoumané oblasti.
395/1992
Červený seznam ČR
NATURA 2000
─ ─ §3 ─ ─ ─
─ ─ ─ ─ ─ VU
─ ─ ─ ─ ─ ─
─
─
─
─
─
─
─
─
─
─
VU
─
ano ano mezofil - 2
─
─
─
Lycaenidae Satyridae Satyridae Pieridae Pieridae
ano ano ano ne ne
ano ano ano ano ano
─ ─ ─ ─ ─
─ ─ ─ ─ ─
─ ─ ─ ─ ─
soumračník máčkový
Hesperidae
ne
ano
─
─
─
žluťásek řešetlákový babočka paví oko perleťovec malý okáč zední bělásek Reálův bělopásek topolový ohniváček černokřídlý ohniváček černoskvrnný ohniváček celíkový modrásek hořcový okáč luční okáč bojínkový hnědásek černýšový babočka osiková soumračník rezavý otakárek fenyklový okáč pýrový bělásek zelný bělásek řepkový bělásek řepový babočka bílé - c modrásek jehlicový bělásek rezedkový soumračník jahodníkový soumračník čárečkovaný babočka admirál babočka bodláková vřetenuška štírovníková
Pieridae Nymphalidae Nymphalidae Nymphalidae Pieridae Nymphalidae Lycaenidae Lycaenidae Lycaenidae Lycaenidae Satyridae Satyridae Nymphalidae Nymphalidae Hesperidae Papilionidae Satyridae Pieridae Pieridae Pieridae Nymphalidae Nymphalidae Pieridae Hesperidae
ano ano ne ano ano ano ano ne ano ne ano ano ne ne ano ne ano ano ano ano ano ne ne ne
ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano
─ ─ ─ ─ ─ §3 ─ ─ ─ §1 ─ ─ ─ ─ ─ §3 ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─
─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ CR ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─
─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─
Hesperidae
ano ano mezofil - 1
─
─
─
Nymphalidae ano ano ubikvista Nymphalidae ano ano ubikvista Zygaenidae ano ano mezofil - 1
─ ─ ─
─ ─ ─
─ ─ ─
Čeleď
Okolí PR
ubikvista mezofil - 1 mezofil -3 mezofil - 1 mezofil - 2 mezofil - 2 xerotermofil – 2 xerotermofil – 1 mezofil - 1 xerotermofil – 2
Český název
PR
Latinský název
Biotopová vazba
DRUH
ano ano ne ano ano ne
ano ano ano ano ano ano
Aglais urticae Anthocharis cardamines Apatura ilia Aphantopus hyperantus Araschnia levana Argynnis adippe
babočka kopřivová bělásek řeřichový batolec červený okáč prosíčkový babočka síťkovaná perleťovec prostřední
Nymphalidae Pieridae Nymphalidae Satyridae Nymphalidae Nymphalidae
Argynnis paphia
perleťovec stříbropásek
Nymphalidae ne
ano
Aricia agestis
modrásek tmavohnědý
Lycaenidae
ne
ano
Boloria dia
perleťovec nejmenší
Nymphalidae ne
ano
Carcharodus alceae
soumračník slézový
Hesperidae
na
ano
soumarčník jitrocelový
Hesperidae
modrásek krušinový okáč poháňkový okáč strdivkový žluťásek tolicový žluťásek čičorečkový
Erynnis tages Gonepteryx rhamni Inachis io Issoria lathonia Lasiommata megera Leptidea reali Limenitis populi Lycaena phlaeas Lycaena tityrus Lycaena virgaureae Maculinea alcon Maniola jurtina Melanargia galathea Melitaea athalia Nymphalis antiopa Ochlodes sylvanus Papilio machaon Pararge aegeria Pieris brassicae Pieris napi Pieris rapae Polygonia c-album Polyommatus icarus Pontia daplidicae Pyrgus malvae
Carterocephalus palaemon Celastrina argiolus Coenonympha pamphilus Coenonympha arcania Colias erate Colias hyale
Thymelicus lineola Vanessa atalanta Vanessa cardui Zygaena filipendulae
mezofil - 3 ubikvista mezofil - 2 ubikvista ubikvista xerotermofil – 1 mezofil - 2 ubikvista ubikvista mezofil - 3 mezofil - 2 mezofil - 3 ubikvista mezofil - 1 mezofil - 2 mezofil - 1 ubikvista mezofil - 1 mezofil - 2 mezofil - 3 ubikvista ubikvista mezofil - 3 ubikvista ubikvista ubikvista mezofil - 3 ubikvista ubikvista mezofil - 2
Tabulka č. 8: Přehled všech zjištěných druhů motýlů s denní aktivitou na území PR
9
Vyhláška č. 395/1992 Sb. zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny §1 – kriticky ohrožený druh §2 – silně ohrožený druh §3 – ohrožený druh Červený seznam motýlů s denní aktivitou ČR (Beneš et all. 2002) CR = kriticky ohrožený VU = zranitelný
Celkem byl ve sledované oblasti prokázán výskyt 45 druhů motýlů bioindikační čeledi Zygaenidae a nadčeledí Hesperioidea a Papilionoidea. Z toho se 27 druhů vyskytuje na území stávající PR a 45 druhů v okolním území. Na území PR převažují v současnosti především druhy mezofilní, což jsou druhy s vazbou na mezofilní louky (Mezofil -1 viz tabulka), druhy preferující rozhraní lesních a lučních biotopů (Mezofil - 2 viz tabulka) a ubikvisté. Tento stav zcela odpovídá současnému charakteru biotopů v chráněném území. Oproti tomu se na zbytku sledovaného území (především louka suššího charakteru a na ni navazující fragment svazu Molinon na okraji dubohabřiny) vyskytuje všech 45 druhů motýlů zjištěných v studovaném území, což je ve východním Polabí velmi překvapivý počet druhů. Převažují zde především druhy mezofilní, samozřejmě ubikvisté, ale díky suššímu stanovišti také druhy s vazbou na otevřené xerotermní biotopy a druhy lesostepní. Řada nejvýznamnějších druhů jako soumračník Carcharodus alceae či modrásek Maculinea alcon se v současné době vyskytují právě jen zde. Druhy významné z hlediska ochrany přírody Významné druhy denních motýlů z hlediska ochrany přírody jsou uvedeny v tabulce č. 9. Komentáře jsou uvedeny pouze u druhů, které se prokazatelně vyskytovaly nebo vyskytují na území PR. DRUH
Latinský název
Český název
Apatura ilia Argynnis adippe
batolec červený perleťovec prostřední
Carcharodus alceae
soumračník slézový
Limenitis populi Maculinea alcon Nymphalis antiopa Papilio machaon
bělopásek topolový modrásek hořcový babočka osiková otakárek fenyklový
Tabulka č. 9: Přehled druhů motýlů s denní aktivitou významných z hlediska ochrany přírody Maculinea alcon (Denis et Schiffermüller, 1775) – modrásek hořcový Tento eurosibiřský druh modráska patří mezi nejvýznamnější a zároveň nejohroženější denní motýly na území České republiky. Obdobná situace platí i v celé střední Evropě. Druh je monofágní s vazbou na hořec hořepník (Gentiana pneumonathe) a také obligátně myrmekofilní, využívající pro svůj komplikovaný vývoj mravence rodu Myrmica. Celá situace je o to složitější, že v různých částech Evropy a na různých typech stanovišť je hostitelský druh mravence jiný (KŘENOVÁ 2001). Motýl má během sezóny jednu generaci a na území ČR obývá nejčastěji vlhké bezkolencové oligotrofní louky s výskytem živné rostliny. Rozšíření druhu na území ČR je velmi roztroušené a recentní populace jsou známy především z jižních a jihozápadních Čech (viz. mapa č. 2). Ještě v roce 2000 byl výskyt modráska hořcového prokázán také na území bývalé PP (Zámečník 2000), ale tento druh na lokalitě vyhynul! Naštěstí se nedaleko bývalé PP ve fragmentu svaz Molinion poblíž louky xerotermního charakteru zachovala nepočetná, ale stále přežívající populace tohoto druhu, která je však nesmírně zranitelná jakýmkoliv nevhodně zvoleným zásahem do jejího prostředí. Pokud však budou na území PR realizována navrhovaná managementová opatření, je zde šance na znovuosídlení dané lokality. Zároveň však musí být zajištěna dostatečná ochrana a management i mimo PR.
10
Mapa č. 2: Síťová mapa rozšíření modráska hořcového pravého (Maculinea alcon alcon) na území ČR (Beneš et all. 2002).
¡
výskyt do roku 1950
¥
výskyt v období 1951 až 1980
<
výskyt v období 1995 až 2001
2.2.4.2 Obratlovci V inventarizačním průzkumu obratlovců (Sklenář et Svoboda 1972) je uvedeno, že osídlení samotného území je velmi sporé a vyskytují se v něm druhy, které jsou rozšířené v širokém okolí. Proto i v inventarizačním seznamu z roku 2004 jsou zaznamenány druhy z okolí. Výše citovaní autoři z PR a jejího okolí uvádí výskyt 51 druhů. Ohrožené druhy obratlovců jsou uvedeny v tabulce č. 10.
Český název
Latinský název
Stupeň ochrany dle vyhlášky č. 395/92 Sb.
Poznámka
ještěrka obecná
Lacerta agilis
§2
běžně se vyskytující
slepýš křehký
Anguis fragilis
§2
na okrajích lesa
Bufo viridis
§3
potulka a lov potravy
ropucha zelená
Tabulka č. 10 Seznam ohrožených druhů obratlovců zjištěných v PR a OP (Sklenář et Svoboda 1972)
2.3 Současné škodlivé vlivy a nevhodné jevy; současná ohrožení, předpokládaná ohrožení v budoucnosti •
Absence hospodaření, samovolný vývoj Vzhledem k dlouhodobému nekosení má luční porost v současnosti bultovitý charakter. Konkurenční tlak trav vede k vytlačování konkurenčně méně zdatných druhů (především bylin) na okraj kontaktní kulturní louky. Přestože bylo území od roku 2001 kosené, dosud se nepodařilo konkurenční vztahy mezi druhy v bezkolencové louce výrazně ovlivnit. Tento proces je dlouhodobý a je na zvážení přistoupit v několika následujících letech k dvojímu sekání (lze zvážit i pásovou seč) a mechanickému narušování půdního povrchu. • Ekotonální charakter lokality Přírodní rezervace a její předmět ochrany jsou velmi zranitelné díky ekotonálnímu charakteru lokality. Maloplošný luční ekosystém je málo stabilní a vyžaduje vkládání energie formou vhodného managementu, který ovlivní konkurenční vztahy tak, aby zůstala zachována druhová diverzita a dostatečná vitalita ohrožených druhů organismů. • Ohrožení populace modráska hořcového (Maculinea alcon) Populace modráska hořcového je ohrožena několika faktory: a) nevhodnou dobou kosení lučních porostů včetně živné rostliny housenek hořce Gentiana pneumonathe; b) přílišným zastíněním kvetoucích hořců vzrostlými a dominantními trsy Molinia caerulea; 11
c) nedostatkem tzv. „rozvolněné“ vegetace s obnaženýma ploškama půdy – ta je potřeba pro klíčení semen hořce G. pneumonanthe a také pro zakládání nových hnízd mravenců r. Myrmica; d) jakýmkoliv nevhodným zásahem do populace (usmrcování motýlů alespoň do doby, než bude populace stabilizována, použití pesticidů, aj.).
2.4 Rozbor současného stavu ZCHÚ 2.4.1 Nelesní pozemky V rámci PR a jejího ochranného pásma byly vyčleněno více dílčích ploch, pro které byly navrženy v kapitole 3.1 návrhy opatření. Bezkolencová louka (p. č. 417/2, 417/2, 420 PK) Bezkolencová louka sv. Molinion s významnými diagnostickými druhy: psineček tenký (Agrostis capillaris), psárka luční (Alopecurus pratensis), bukvice lékařská (Betonica officinalis), ostřice hartmanova (Carex hartmanii), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice plstnatá (Carex tomentosa), pcháč šedý (Cirsium canum), ocůn jesenní (Colchicum autumnale), srha říznačka (Dactylis glomerata), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), svízel severní (Galium boreale), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), hrachor luční (Lathyrus pratensis), kohoutek luční (Lychnis flos – cuculi) a další. Díky ekotonálnímu charakteru v PR dochází k šíření lesních druhů. Velmi intenzivně se v lokalitě v kontaktu s lesním porostem šíří ostružiníky (Rubus idaeus, R. fruticosus agg.) a konopice (Galeopsis bifida, G. pubescens, G. tetrahit). Vzhledem k dlouhodobému nekosení má luční porost v současnosti bultovitý charakter. Dominantním druhem je bezkolenec modrý (Molinia caerulea). Konkurenční tlak trav vede k vytlačování konkurenčně méně zdatných druhů (především bylin) na okraj kontaktní kulturní louky. Kosení louky bylo obnoveno v srpnu 2001. Od té doby je pravidelně prováděno. Kulturní louka s prvky bezkolencových luk (p. č. 405/6 KN) Zkulturněná louka s prvky bezkolencových luk sv. Molinion. K dominantním travám patří kostřava luční (Festuca pratensis), kostřava červená (Festuca rubra agg.), bojínek luční (Phleum pratense), lipnice obecná (Poa trivialis). Hojně se šíří druhy bezkolencových luk a mezofilních lemů z přírodní rezervace a lesních okrajů podél p. č. 405/6. Louka bude kosena mozaikovitě.
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Po dlouhodobé absenci obhospodařování bylo v roce 2001 zahájeho pravidelné kosení bezkolencové louky křovinořezem na přelomu srpna a září. Sklizená biomasa je odvážena. Tento management je hrazen z finančních prostředků Krajského úřadu Pardubického kraje.
2.6 Dlouhodobý cíl péče o ZCHÚ – cíl managementu • • • •
komplexní ochrana biotopu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ochrana bezkolencové louky jako významného biotopu ohrožených druhů organismů s vysokou druhovou diverzitou - biotop v zájmu evropské unie, chráněný v soustavě Natura 2000 zajištění dostatečného managementu pro zachování všech hodnot ZCHÚ další možné rozšíření chráněného území o louky v blízkém okolí
2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody v případě možné kolize Ochrana bezkolencové louky a komplexní ochrana biotopu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (vyhláška č. 395/1992).
2.8 Speciální zásady nebo ekologické limity využívání péče o ZCHÚ V PR a jejím okolí by nemělo dojít k narušení stávajícího vodního režimu s výjimkou přírodě blízké 12
revitalizace stávajících vodních toků.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů na území PR Pro účely managementových (mng) opatření jsou definovány tyto plochy (viz mapa Zásahy a opatření v dílčích plochách): • Plocha č. 1 – přírodní památka (PP) •
Plocha č. 2 – evidovaný významný krajinný prvek (EVKP)
•
Plocha č. 3 – přechodová louka (PL)
Managementová opatření na jednotlivých plochách: PP – Základním cílem je zlepšení parametrů pro vznik nové mikrolokality pro modráska hořcového. – V současné době bezkolenec výrazně utlačuje chráněné druhy rostlin a hostitelské druhy mravenců, je tedy třeba jeho expanzi tlumit. Pro tyto potřeby je nutné lokalitu dvakrát ročně ručně kosit, a to mimo období mezi 15. červnem a 30. zářím – vždy s odstraněním biomasy z lokality. V úvahu připadá i vytvoření úkrytů pro živočichy – kompostů těsně za porostní stěnou o rozměrech 2 x 2 m z dřevěných kůlů vyplněných králičím pletivem (ochrana proti predátorům). Dále je nutné pokračovat s prosvětlováním lesního porostu i s možností ponechání několika solitérních exemplářů stromů (přednostně duby a hrušeň). Dále je třeba obnažovat půdní povrch a zbavovat ho vegetace, a to vždy maximálně na 1/3 rozlohy a v rozpětí pěti let. Toto opatření je z důvodu možnosti vysemenění chráněných druhů rostlin a nároků hostitelských druhů mravenců na stanoviště. V úvahu tak připadají např. pojezdy traktorem po podmáčené louce, skarifikace, odstraňování drnu, přepasení těžkým dobytkem, používání herbicidů ad. Vše v období od vysemeňování chráněných druhů rostlin (hořce a hvozdíky) do počátku vegetace. Po utlumení expanzivních trav je možné kosit pouze jednou ročně nebo dvakrát, a to v pásech. EVKP – Základním cílem je zlepšení parametrů mikrolokality pro předměty ochrany. – Nejdůležitějším prvkem je odstranění náletu, který se šíří směrem od lesního porostu. To by mělo proběhnout v etapách v době vegetačního klidu. Nejprve je třeba odstranit asi 2-5 m široký pruh na rozhraní louky a náletu, poté bude vhodné rozdělení zbývajícího náletu na 9 pruhů směřujících kolmo na porostní stěnu a z nich 1., 3., 5., 7. a 9. vyřezat, v úvahu připadá i ošetření pařezů herbicidy. V druhé etapě by měly být ze zbylých 4 pruhů odstraněny 2 a nakonec ve třetí etapě poslední 2. I zde připadá v úvahu ošetření herbicidy. Nálet je třeba průběžně odstraňovat, ale po konzultaci s odborníky je možné ho převést na menší pařezinu, kdy budou každý 5. rok odstraňovány 3 na sebe nenavazující pruhy. Bezpodmínečně nutné je plochu náletu postupně redukovat nejméně na polovinu stávající plochy. Náletové dřeviny je třeba odstranit i z příkopu na protilehlé straně a osvobodit tak letité ovocné dřeviny, které by bylo vhodné dosázet – doplnit novými ovocnými dřevinami a to i na PL. Dále je nutné lokalitu ručně kosit. Kosit by se mělo v pruzích o šířce záběru kosy či křovinořezu. Kosení může probíhat pouze jednou ročně, s tím, že každý rok bude kosena jiná část, a to opět mimo období mezi 15. červnem a 30. zářím. Seno z této plochy by bylo vhodné použít v době semenění chráněných rostlin pro výsev na PL (viz dále). V úvahu připadá např. odstraňování drnu, používání herbicidů a po dohodě s hasiči je možné i vypalování ad. Vše v období od vysemeňování chráněných druhů rostlin (hořce a hvozdíky) do počátku vegetace. PL – Základním cílem je vytvoření koridoru pro migraci předmětů ochrany a snahou by měla být i tvorba nových mikrolokalit. – Plocha by měla být kosena mimo období mezi 15. červnem a 30. zářím. Seč je vhodné provádět každoročně s ponecháním poloviny plochy území neposečeného, přičemž ponechaný neposečený porost musí být nespojitý a pokosené pásy by měly být orientovány od PP k EVKP. Šířka pásů by neměla přesahovat 4 m. Důležité je, aby pokosená biomasa nebyla ihned odvezena z lokality (např. senážování), ideální by bylo hmotu na místě dosušit. Velmi žádoucí by bylo po pokosení v době semenění chráněných rostlin některé pokosené pásy skarifikovat či přímo oddrnovat (v úvahu připadá po dohodě s hasiči i vypalování), což podpoří semenění rostlin a rozvoj hostitelských mravenců. Vhodný mng by byl pokosit polovinu louky v nespojitých pásech do 15. června, a poté po 30. září a pokosené pruhy převláčet těžkými bránami či jinak skarifikovat. Poté na ně přenést biomasu z EVKP, dosušit ji (kvůli vysemenění chráněných rostlin) a poté odvézt. 13
3.2 Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů v OP •
Plocha č. 4 – travní porosty v ochranném pásmu (TOP)
•
Plocha č. 5 – les v ochranném pásmu (LOP)
•
Plocha č. 6 – remízek v ochranném pásmu (ROP)
Managementová opatření na jednotlivých plochách: TOP – Základním cílem je umožnění migrace předmětů ochrany a snahou by měla být i tvorba nových mikrolokalit. – Mng na těchto plochách by měl být v zásadě podobný PL. Kosení by mělo být časované vždy tak, aby na těchto loukách byl dostatek nektaru pro modráska v době letu a dále aby se i do těchto luk mohli šířit chráněné rostliny. Seč by tedy měla opět probíhat mimo termín mezi 15. červnem a 30. zářím. A minimálně 1/3 plochy každé z luk, vymezených parcelně, by měla zůstat nepokosena. Pokosená biomasa by neměla být ihned odvezena z luk. Dále je možná i výsadba větrolamu z našich původních topolů (jednak zlepší podmínky pro ohrožené druhy na loukách, dále je to důležité vzhledem k výskytu dalších ohrožených druhů na i nedaleko PR vázaných na topoly) Vhodný mng by byl pokosit polovinu louky v nespojitých pásech do 15. června a poté po 30. září a pokosené pruhy převláčet těžkými bránami či jinak skarifikovat. LOP – Základním cílem mng by mělo být vytvoření vhodného prostředí pro světlinové druhy motýlů, a to především vznikem lesních světlin, které by měly být udržovány nezalesněné. – U lesa v ochranném pásmu je třeba preferovat při obnově clonný či výběrný způsob, a to především v části do 50 m od hranice PR Boršov. V úvahu však připadají i maloplošné holé seče (kotlíky), které mohou být udržovány dlouhodobě jako bezlesí. Velice vhodný by byl převod na les nízký nebo střední, a to alespoň maloplošně. Nevhodná je obnova melioračních příkopů, tak jak je prováděna doposud, tedy s ponecháním hromad zeminy bez jejich rozhrnutí na místě a podobně. ROP – Zásadní je ponechání tohoto remízu. Při prořezávání připadá v úvahu ponechání dřeva přímo na místě. Zároveň by bylo vhodné provést na území PR a OP revitalizaci stávajících vodních kanálů. Ty by měly být převedeny na přírodě bližší stav – např. rozmeandrováním a nebo tvorbou malých mělkých tůní.
14
Zásahy a opatření v dílčích plochách
15
3.3 Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu Přírodní rezervace je v současné době označena jedním státním znakem, značení bude obnoveno a nově umístěno z obou stran k přístupové cestě. Doplněna bude i informační tabule.
3.4 Způsoby dokumentace jednotlivých zásahů a vyhodnocení jejich účinků Účinnost jednotlivých zásahů je nutné každoročně dokumentovat a následně vyhodnocovat výsledky a využít jako podklad pro operativní změny v obhospodařování bezkolencové louky ve prospěch populací ohrožených druhů organismů. V ideálním případě by měl monitoring probíhat na trvale fixovaných plochách nebo transektech.
3.5 Návrhy na průzkum či výzkum ZCHÚ V přírodní rezervaci je nutné pokračovat v entomologickém průzkumu. Je žádoucí vytvořit záchranný program pro modráska hořcového (Maculinea alcon), ale také pro populace jejich živných rostlin (hořec hořepník – Gentiana pneumonanthe) a dalších významných druhů svazu Molinion. Ty však pravomocně spadají pod MŽP Lze doporučit fixaci trvalých čtverců pro fytocenologické snímkování a zachycení změn pokryvností jednotlivých druhů rostlin. Entomologie: Je třeba vypracovat podklady pro možný záchranný program pro modráska Maculinae alcon alcon, který by měl vycházet hl. z následujících výzkumných kroků: Botanika: a) zmapování stávajícího výskytu hořce Gentiana pneumonathe ve sledovaném území a provedení fytocenologických snímků v okolí každé rosliny na ploše 1x1 m v návaznosti na entomologii; b) založení trvalých pokusných ploch pro sledování změn ve vegetaci po realizaci managementových opatření (sledování klíčení G. pneumonathe, zároveň bude na vytyčených plochách sledováno osídlení obnažených ploch mravenci rodu Myrmica a také osídlení modráskem M. alcon).
4. Realizace a kontrola 4.1 Péči o ZCHÚ po odborné stránce garantuje, zajišťuje finanční prostředky, uzavírá smlouvy na realizaci, dohlíží na provedení a hotové práce protokolárně přejímá : Krajský úřad (KÚ) Pardubického kraje Pardubice, oddělení ochrany přírody.
4.2 Práce odborně dokumentuje a jejich výsledky vyhodnocuje : KÚ Pardubického kraje Pardubice, oddělení ochrany přírody, za spolupráce s AOPK ČR a s Přírodovědeckým oddělením Muzea východních Čech v Hradci Králové.
4.3 Předpokládané náklady hrazené orgánem ochrany přírody V době zpracování plánu péče o PR Boršov u Litětin činí příspěvek na kosení luk křovinořezem 12 000 Kč /ha. Vzhledem k vysoké náročnosti ručního kosení bultovitého porostu lze navýšit příspěvek až o 50 %. Dále kosení, vláčení PL cca 3000 Kč/ha.
16
5. Závěrečné údaje 5.1 Použité podklady a zdroje informací BENEŠ J. et KONVIČKA M. (eds.), 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha, 857 pp. CULEK, J. et al., 1996: Geomorfologické členění ČR. Enigma Praha. FALTYS, V., 1995: Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. 24 p., AOPK Pardubice. FALTYSOVÁ, H., et al, 2002: Pardubicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 316 pp. FIEDLER, J., 1972: Fytocenologické poměry chráněných a k ochraně navržených území Pardubicka. – Práce a studie, Pardubice, 4: 43 – 61. CHYTRÝ, M., et al., 2001: Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. KŘENOVÁ Z., 2001: Factors causing decline and extinction of the endangered species Gentiana pneumonathe and Maculinea alcon. Doktorská dizertační práce, Biologická fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha. MIKYŠKA, R., et al., 1969: Geobotanická mapa ČSSR. Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. MORAVEC, J., et al., 1995: Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2, Severočes. Přír., Litoměřice, append. (1995): 206 p. NEUHÄUSLOVÁ, Z., et al., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. 341 p., Academia, Praha. PROCHÁZKA F., [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18:1 – 166. PROCHÁZKA, F., 1972: SPR Boršov u Litětin – botanická inventarizace. – ms. dep. AOPK Pardubice. QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno, 16: 1 -73. SKALICKÝ,V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný, S. et Slavík, B. [eds.]: Květena ČSR 1:103-121. Academia, Praha. SKLENÁŘ, J. a SVOBODA, J., 1972: SPR Boršov u Litětin – zoologická inventarizace. – ms. Dep. AOPK Pardubice.
ZÁMEČNÍK J., 2000: Seznam druhů denních motýlů PP Boršov u Litětin a jejího okolí. Depon in Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Pardubice, 3 pp. ZÁMEČNÍK J., 2006: Výsledky inventarizačního průzkumu motýlů s denní aktivitou (Lepidoptera, Zygaenoidea, Hesperioidea, Papilionoidea) PP Boršov u Litětin a jejího nejbližšího okolí za období let 2004 až 2006. depon. in Regional Authority Pardubice. ZÁRUBOVÁ PRAUSOVÁ, R., 2000: Dílčí botanická inventarizace a návrh managementu v PP Boršov u Litětin. Depon in Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Pardubice, 8 pp. Vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., Zákon č. 114/1992 Sb. (ve znění pozdějších Rezervační kniha PP Boršov u Litětin, depon. In AOPK ČR středisko Pardubice
5.2 Seznam používaných zkratek AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny, KÚ - Krajský úřad, ORP - Obec s rozšířenou působností, OP - ochranné pásmo, LHC Lesní hospodářský celek, LHP - Lesní hospodářský plán, LHO - Lesní hospodářská osnova, ZCHÚ – zvláště chráněné území, PLO – přírodní lesní oblast, SPR – Státní přírodní rezervace, PP – Přírodní památka, PR – Přírodní rezervace, OP – Ochranné pásmo, NPP – Národní přírodní památka, PPK – Program péče o krajinu (dotační titul MŽP)
5.3 Plán péče zpracovali lesnictví, kompletace dokumentu: Ing. Miroslav Mikeska botanika, návrh managementu: RNDr. Romana Prausová Ph. D. zoologie, návrh managementu: Jaroslav Zámečník Dis. Za OOP doplnil: Jakub Horák datum: 1. července 2007
5.6 Schválení orgánem ochrany přírody Potvrzení o schválení plánu péče ……………………………………… na období ………………………………………. vydáno pod číslem jednacím ………………………………………. V …………………………… dne ………………………………
podpis :
razítko :
17
