Návrh plánu péče o Přírodní rezervaci Radost. pro období

Návrh plánu péče o Přírodní rezervaci Radost pro období 2017 - 2031

foto: Jiří Bohdal

foto: David Půbal

1

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

3370 přírodní rezervace Radost Nařízení Správy Správa NP a CHKO Šumava Nařízení č. 6/06 23. 10. 2006 7. 11. 2006

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Jihočeský Prachatice Vimperk Vimperk Vimperk Vimperk, Lipka u Vimperka, Klášterec u Vimperka

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 782084, Vimperk Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Číslo listu vlastnictví

Výměra parcely celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

2309/3

ostatní plocha

ostatní komunikace

1710

768

768

2326/1

ostatní plocha

jiná plocha

1710

44 377

44 377

1710

33 969

33 969

1710

33 884

33 884

2326/2

ostatní plocha

2434

ostatní plocha

sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha

2

(LV)

*

2435

lesní pozemek

2436

ostatní plocha

2437

ostatní plocha

2438/1

ostatní plocha

2438/2

ostatní plocha

2439

lesní pozemek

2441

ostatní plocha

2442

25

139

139

ostatní komunikace

1710

1 867

1 867

neplodná půda

1710

721

721

1710

7 627

7 627

1710

7 894

7 894

25

sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha

1 295

1 295

neplodná půda

1710

306

306

ostatní plocha

neplodná půda

1710

103

103

2443

ostatní plocha

sportoviště a rekreační plocha

1710

34 810

34 810

2444

ostatní plocha

neplodná půda

1710

510

510

1710

17 940

17 940

1710

10 509

10 509

1710

6 752

6 752

1710

67 991

67 991

sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha

2445

ostatní plocha

2446

ostatní plocha

2448

ostatní plocha

2449

ostatní plocha

2451/2

ostatní plocha

jiná plocha

1710

25 198

25 198

2452/2

ostatní plocha

jiná plocha

1710

6 191

6 191

2455/2

ostatní plocha

jiná plocha

1710

8 996

8 996

311 847

Celkem * 1710 – Česká republika: Správa Národního parku Šumava 25 – Česká republika: Vojenské statky a lesy ČR, s.p.

Katastrální území: 665550, Lipka u Vimperka Číslo parcely podle KN







163/3

ostatní plocha

manipulační plocha

1943

2597

2 597

194/2

ostatní plocha


1943

120 143

120 143

206/1

ostatní plocha


1943

59 029

59 029

206/2

trvalý travní porost

221/1

ostatní plocha

221/2


221/3

ostatní plocha

230 232

(LV)

*

1943

2 237

2 237

1943

18 990

18 990

1943

1 880

1 880

1943

1 617

1 617


1943

11 638

11 638


1943

1 131

1 131

233/1


1943

10 233

10 233

233/2


1943

2 927

2 927

236

ostatní plocha

1943

1 059

1 059

237


1943

16 336

16 336

240


1943

878

878

242


1943

12 932

12 932


neplodná půda

neplodná půda

3

246/2

ostatní plocha


1943

3 015

3 015

250

ostatní plocha

neplodná půda

1943

427

427

253/2

ostatní plocha

neplodná půda

1943

34 744

34 744

253/3


1938

30 107

30 107

253/4

ostatní plocha

1938

5 121

5 121

253/5


neplodná půda

1938

16 601

16 601

253/6


1943

13 439

13 439

253/7


1943

21 325

21 325

309/3

ostatní plocha

ostatní komunikace

1943

2 909

2 909

317/1

ostatní plocha

ostatní komunikace

1943

1 699

1 699

Celkem

393 014

* 1938 – Jiří Brautferger 1943 – Česká republika: Správa Národního parku Šumava

Katastrální území: 665533, Klášterec u Vimperka Číslo parcely podle KN







350

ostatní plocha

neplodná půda

1816

1 250

1 250

353/1

ostatní plocha

neplodná půda

1816

21 375

21 375

353/4

ostatní plocha

neplodná půda

1816

484

484

359/1

ostatní plocha


1816

4 816

4 816

402/8

ostatní plocha

neplodná půda

1821

31 914

31 914

543/1


1816

23 001

23 001

560/2


1816

3 021

3 021

669/5

ostatní plocha

neplodná půda

1816

125

125

704/2

ostatní plocha

neplodná půda

1816

907

907

(LV)

*

Celkem * 1816 – Česká republika: Správa Národního parku Šumava 1821 – Jiří Brautferger

100 360

Ochranné pásmo: Katastrální území: 665533, Klášterec u Vimperka Číslo parcely podle KN




Číslo listu vlastnictví (LV)

*



353/2


1816

4 338

4 338

355/1


1816

9 129

9 129

Celkem

13 467

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 4

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha

lesní pozemky

0,1434

0

vodní plochy

0

0

trvalé travní porosty

16,7686

1,3467

orná půda

0

0

ostatní zemědělské 0 pozemky

0

ostatní plochy

62,2634

0

zastavěné plochy a 0 nádvoří

0

plocha celkem

1,3467

79,1754

Způsob pozemku

využití ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha

0

rybník nebo nádrž

0

vodní tok

0

neplodná půda

10,0663


20,8590

ostatní komunikace

0,7243

sportoviště a rekreační plocha

22,1376

jiná plocha

8,4762

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

není Šumava biosférická rezervace UNESCO CHOPAV Šumava

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

není CZ0314024 Šumava

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

5

1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Samovolně se vyvíjející stádia sukcesních společenstev na zaniklých zemědělských půdách, suťové útvary v mozaice s podmáčenými plochami a vybraná nelesní společenstva obhospodařovaná šetrnými zemědělskými způsoby se stanoveným typem managementu.

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy (stav k roku 2012 – EKRT 2012) název společenstva

podíl plochy v ZCHÚ (%)

Makrofytní vegetace stojatých vodních ploch – 0,03 V1F Vegetace rákosin stojatých vod – M1.1

0,04

Vegetace vysokých ostřic – M1.7

0,04

Vegetace vlhkých acidofilních písků – M2.2

0,01

Luční prameniště – R1.2

0,07

Nevápnité lesní prameniště – R1.4

0,06

Nevápnitá mechová slatiniště – R2.2 Horské trojštětové louky – T1.2

popis biotopu společenstva vodní společenstva (tůňky, rybníček – dílčí plochy č. 10, 15, 16, 9) mělké pobřeží vodních tůněk (dílčí plocha č. 15) zvodnělé plochy bývalých rašelinišť, lučních pramenišť či přorozené sníženiny v rašelinných komplexech s dominantními porosty Carex rostrata historicky disturbované stanoviště v rámci tehdejších vojenských aktivit (dílčí plocha č. 15) porosty na mohutnějších pramenných vývěrech s druhy Stellaria amara, Caltha palustris, Cardamine amara aj. (např. dílčí plochy 3, 5, 9, 24) plochy bývalých lučních pramenišť silně zarostlých, prameniště v historických lesích (dílčí plocha č. 29 v severní enklávě PR) luční plochy na vlhkém a mělkém humolitu nepříliš vyhraněné mezofilní porosty, na jižních expozicích s přechody do ovsíkových luk, absencí hospodaření

1,60 9,69

6

Vlhké pcháčové louky – T1.5

10,58

Horská vlhká tužebníková lada – T1.6

0,72

Střídavě vlhké louky – T1.9

4,92

Podhorské smilkové trávníky bez jalovce – 3,79 T2.3B

Mokřadní vrbiny – K1

1,25

Údolní jasanovo-olšové luhy – L2.2

0,10

Podmáčené smrčiny - L9.2B

Nálety pionýrských dřevin – X12

místy ruderalizovány s vysokobylinným charakterem různorodé vlhkomilné porosty často v terénních depresích - horské vlhké louky s pcháčem různolistým, vlhké humózní stanoviště v nivě potoka, místa s akumulací vody s expanzí Scirpus sylvaticus apod. niva bezejmenného potoka v severní enklávě PR a plošně nevýznamné porosty v rámci jiných mapovacích vegetačních jednotek, sukcesně do těchto porostů směřují neobhospodařované porosty vlhkých pcháčových luk slaběji vyhraněné porosty s přechodem do vlhkých luk nízké acidofilní trávníky s dominantní Nardus stricta, Agrostis capillaris a dalších travin na oligotrofních substrátech na sušších, mírně svažitých plochách roztroušeně v terénních sníženinách opuštěných vlhkých luk s dominancí Salix aurita místy Salix cinerea či Frangula alnus fragmentární výskyt v severní enklávě PR na vlhkých stanovištích v místech pramenných vývěrů, porosty jsou vyvinuty z náletů Alnus incana na historickém bezlesí

1,27

ojedinělé výskyty při okraji lučních mokřadních biotopů, edaficky podmáčené smrčiny s dominantním Picea abies ve stromovém patře

52,52

plošně převažující biotop s různověkými porosty náletů pionýrských dřevin s dominantním zastoupením Betula pendula, Picea abies. Pinus sylvestris a Alnus incana.

7

B. druhy název druhu Čečetka zimní (Acanthis flammea) Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Husa velká (Anser anser) Linduška luční (Anthus pratensis) Linduška horská (Anthus spinoleta) Krkavec velký (Corvus corax) Vrána černá (Corvus corone) Křepelka obecná (Coturnix coturnix) Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) Strakapoud malý (Dendrocopos minor) Datel černý (Dryocopus martius) Ostříž lesní (Falco subbuteo) Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Orel mořský (Haliaeetus albicilla) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

Žluna šedá (Picus pica) Žluna zelená (Picus viridis) Sluka lesní (Scolopax rusticola) Skřivan lesní (Lullula

popis biotopu druhu

hnízdní teritorium, 5 párů

NT

součást teritoria, 1 pár

EN

tah pravděpodobné hnízdění, 1 pár

EN

rozvolněné porosty s převahou břízy a olše bez přímého vztahu k lokalitě, potravní teritorium bez přímého vztahu k lokalitě

LC

v severní enklávě PR, bezlesí

tah

CR

bez přímého vztahu k lokalitě


EN

otevřená lesní i nelesní krajina

tah

NT


pravděpodobné hnízdění, 1 samec

NT

otevřená nelesní krajina

možné hnízdění, 1 pár

EN

starší sukcesní plochy zarůstající břízou a olší


EN

staré březové nálety

součást teritorií

LC

staré lesní porosty

raritní zálet z okolí

EN



EN

diverzifikované lesní komplexy, bohatě členěné, s převahou jehličnanů


CR


součást teritoria

LC

vazba na urbanizované prostředí

LC

vlhčí otevřená stanoviště s vysokým bylinným pokryvem a ojedinělými keři

LC

řídké světlé listnaté porosty

dvou

hnízdních

Cvrčilka zelená (Locustella pravděpodobné hnízdění, 1 naevia) pár Lejsek šedý (Muscicapa striata) Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)

stupeň ohrožení*

pravděpodobné hnízdění, 5 párů pravděpodobné hnízdění, zimování, 3 páry pravděpodobné hnízdění, zimování, 3 páry součást teritoria, zimování, 1 - 2 páry pravděpodobné hnízdění, součást teritoria, 2 samci součást teritoria, 0 – 1 pár

8

EN EN LC EN EN

jehličnaté diverzifikované lesy s dostatkem keřů, především lísky listnaté a smíšené lesy, v rezervaci absence starých hnízdních porostů rozvolněné řídké lesní porosty vlhké lesy, měkké, bažinaté půdy, jižní enkláva PR úhory obklopené stromy s půdou

arborea) Bekasina otavní (Gallinago gallinago) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Chřástal polní (Crex crex)

1 pár

EN

historický výskyt, poslední tokající samci v roce 2008, poté jen podzimní sporadické pozorování slepiček prokázané hnízdění, zimování 9 – 10 kohoutů pravděpodobné hnízdění, 1 samec

EN

bažinatě rašeliništní a vřesovištní společenstva, ranně sukcesní plochy

EN

skrytě v lesních komplexech s bohatším podrostem a světlinami

EN

vlhčí louky, pastviny a lada

EN

lesní komplexy

EN

lesní společenstva

EN

bývalý tankodrom Na Radosti bývalý tankodrom Na Radosti, nelesní sukcese s dostatkem keřových porostů

Čáp černý (Ciconia nigra)

nehnízdí, příležitostně

Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) Pěnice vlašská (Sylvia nisoria)

pravděpodobné hnízdění 1 – 2 páry pravděpodobné hnízdění, 1 2 páry

Ťuhýk obecný (Lanius collurio)

prokázané hnízdění, 1 pár

NT


LC

roztroušeně

EN

desítky ks.

NT

desítky ks.

LC

desítky ks.

LC

Ropucha obecná (Bufo bufo)

naposledy vzácně pozorován v r. 2002

NT

Čolek obecný (Lissotriton vulgaris)

vzácně

NT

Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Zmije obecná (Vipera berus) Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) Slepýš křehký (Anguis fragilis) Užovka obojková (Natrix natrix)

Čolek horský (Ichthyosaura alpestris) Rys ostrovid (Lynx lynx)

Plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata)

Tučnice obecná pravá (Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris) Rosnatka okrouhlolistá

naposledy vzácně pozorován v r. 2002 součást teritoria ranně sukcesní druh, jedna omezená populace (v roce 2002 na ploše min 100 m2), v současné době nezvěstná, poslední pozorování v roce 2014 ranně sukcesní druh, původně vzácně, v současné době nezvěstná ranně sukcesní druh, vzácně,

9

převážně bez vegetace - bývalý tankodrom Na Radosti bažinaté louky s nepříliš vysokou vegetací

NT EN

vlhké louky s vtroušenými skupinkami křovisek výslunná, ale vlhká místa v lesní i nelesní krajině rozmanité biotopy bez výrazné preference některého biotopu stanoviště v okolí vod ale i na suchých biotopech lesní celky s menšími vodními plochami louky i lesy, s širokou ekol. valencí, mokřadní deprese, tůňky kosených ploch zarostlejší vodní nádrže, bez zřetelné preference biotopu napříč spektrem všech biotopů

CR

původně obnažená plocha enklávě PR (dílčí plocha 15)

v jižní

EN


v jižní

VU

původně obnažená plocha

v jižní

(Drosera rotundifolia) Všivec lesní pravý (Pedicularis sylvatica subsp. sylvatica) Lilie cibulkonosná (Lillium bulbiferum) Dřípatka horská (Soldanella montana) Klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea)

ustupující

enklávě PR (dílčí plocha 15)

ranně sukcesní druh, vzácně, ustupující

EN

zrašelinělé louky, disturbované plochy

jedna populace, vzácně (pozorování z roku 2002)

EN

luční lada

místy hojně

VU

sukcesní plochy, podmáčené smrčiny

VU

nevápnitá mechová slatiniště

vzácně (pozorování z roku 2002) tři omezené populace, na ústupu

EN

vřesoviště,

podhorské smilkové trávníky (dílčí plochy 16, 17 a omezeně také 28) nově zjištěn od roku 2013 v dílčí ploše 16 po razantním odlesnění na konci roku 2012, na obnažených podmáčených místech

Bezosetka štětinovitá (Isolepis setacae)

vzácně v jižní enklávě PR

VU

Plavuň vidlačka pravá (Licopodium clavatum subsp. clavatum)

vzácně

VU

obnažené plochy v jižní enklávě PR

VU

podmáčené a rašelinné luční biotopy

Pleška stopkatá pravá (Willemetia stipitata subsp. vzácně stipitata) Prha arnika pravá (Arnica vzácně montana subsp. montana) Prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis roztroušeně subsp. majalis)

VU VU

vřesoviště, podhorské smilkové trávníky nevápnitá mechová slatiniště, vlhké pcháčové louky, vlhká tužebníková lada přechodová rašeliniště, vlhké pcháčové louky, střídavě vlhké bezkolencové louky

Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii)

roztroušeně

LR

Vranec jedlový pravý (Huperzia selago subsp. selago)

vzácně

VU

Jedle bělokorá (Abies alba)

roztroušeně až vzácně v jižní enklávě PR

LR

vzácně v severní enklávě PR

DD

vzácně

LR

vlhké a střídavě vlhké louky

roztroušeně

VU

vlhké, střídavě vlhké a rašelinné louky

roztroušeně až hojně

LR

mezofilní a střídavě vlhké louky i smilkové trávníky


LR

vlhké až rašelinné louky (dílčí plocha 14)

Bříza karpatská (Betula carpatica agg.) Ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) Ostřice stinná (Carex umbrosa) Chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia) Zábělník bahenní (Comarum palustre)

10

obnažené plochy v jižní enklávě PR lesní komplexy na nelesní půdě, vzácně jako podrost v náletech pionýrských dřevin rašelinné půdy se zvýšenou hladinou podzemní vody

Korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) Škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia) Kapraď podobná (Dryopteris expansa) Bahnička bradavkatá pravá (Eleocharis mamillata subsp. mamillata) Vrbovka tmavá (Epilobium obscurum) Vrbovka bahenní (Epilobium palustre) Chrastavec lesní (Knautia maxima) Bradáček vejčitý (Listera ovata) Zvonečník černý (Phyteuma nigrum) Chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca) Hruštička menší (Pyrola minor) Ostružiník skalní (Rubus saxatilis) Vrba pětimužná (Salix pentandra) Vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) Hadí mord nízký (Scorzonera humilis) Starček potoční (Tephroseris crispa) Jetel kaštanový (Trifolium spadiceum) Kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) Rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) Violka trojbarevná různobarevná (Viola tricolor subsp. polychroma)

velmi vzácně (v roce 2012 ca 40 kvetoucích jedinců)

EN

rašelinné louky před razantním odlesněním (dílčí plocha 16 a 28)


VU

střídavě vlhké, vlhké ale i mezofilní louky

vzácně jedna rostlina v severní enklávě PR

LR

odvodňovací strouha


LR

vlhké až rašelinné louky (dílčí plocha 16)

vzácně v severní enklávě PR

VU

luční prameniště (dílčí plocha 5)

roztroušeně

LR

vlhké až rašelinné louky


LR

lesní lemy, střídavě vlhké louky

vzácně (pozorování z roku 2002)

LR

hojně

VU


VU


VU

nálety pionýrských dřevin

vzácně jedna populace v severní enklávě PR

VU

nálety pionýrských dřevin

vzácně

LR

zarůstající vlhké louky

vzácně čtyři polykormony v severní enklávě PR

VU

střídavě vlhké louky (dílčí plocha 9)


LR

mezofilní a krátkostébelné trávníky


LR

vlhké a rašelinné louky


EN


roztroušeně až vzácně

LR


vzácně

LR


roztroušeně

VU

mezofilní a krátkostébelné trávníky

světlé březové nálety dřevin v jižní enklávě PR především mezofilní a střídavě vlhké louky horské mezofilní porosty, smilkové trávníky

* zoologický údaj dle PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184. (CR – kriticky ohrožený, EN – ohrožený, VU – zranitelný, NT – téměř ohrožený, LC – málo dotčený)

11

* botanický údaj dle GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. (CR – kriticky ohrožený, EN – silně ohrožený, VU – ohrožený, LR – méně ohrožený) (informace čerpány z prací: PROCHÁZKA et KOVÁŘÍKOVÁ 1999, ŠRAITOVÁ et MAŠKOVÁ 2002a, 2002b, EKRT et PŮBAL 2005, EKRT 2012, VONDRKA 2016, VONDRKA et HROMAS in verb. a vlastní pozorování)

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť (stav k roku 2012 – EKRT 2012) název společenstva

podíl plochy v ZCHÚ (%)

Makrofytní vegetace stojatých vodních ploch – V1F / Habitat 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Vegetace vlhkých acidofilních písků – M2.2 / Habitat 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Nevápnitá mechová slatiniště – R2.2 / Habitat 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště

0,03

vodní společenstva (tůňky, rybníček – dílčí plochy č. 10, 15, 16, 9)

0,01

historicky disturbovaná stanoviště vojenskou technikou (dílčí plocha č. 15)

1,6

luční plochy na vlhkém a mělkém humolitu

Horské trojštětové louky – T1.2 / Habitat 6520 Horské sečené louky

9,69

Vlhká tužebníková lada – T1.6 / Habitat 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

0,72

Střídavě vlhké bezkolencové louky – T1.9 / Habitat 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách

4,92

Podhorské a horské smilkové trávníky bez jalovce – T 2.3B / Habitat 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech

3,79

Údolní jasanovo-olšové luhy – L2.2 / Habitat 91E0* Smíšené jasanovo – olšové lužní lesy

0,10

12

popis biotopu společenstva

nepříliš vyhraněné mezofilní porosty, na jižních expozicích s přechody do ovsíkových luk, absencí hospodaření místy ruderalizovány s vysokobylinným charakterem niva bezejmenného potoka v severní enklávě PR a plošně nevýznamné porosty v rámci jiných mapovacích vegetačních jednotek, sukcesně do těchto porostů směřují neobhospodařované porosty vlhkých pcháčových luk slaběji vyhraněné s přechodem do vlhkých luk

porosty

nízké acidofilní trávníky s dominantní Nardus stricta, Agrostis capillaris a dalších travin na oligotrofních substrátrch na sušších, mírně svažitých plochách fragmentární výskyt v severní enklávě PR na vlhkých stanovištích v místech

temperátní a boreální Evropy

Podmáčené smrčiny – L9.2B / Habitat 9410 Acidofilní smrčiny horského až alpínského stupně

pramenných vývěrů, porosty jsou vyvinuty z náletů Alnus incana na historickém bezlesí ojedinělé výskyty při okraji lučních mokřadních biotopů, edaficky podmáčené smrčiny s dominantním Picea abies ve stromovém patře

1,27

B. evropsky významné druhy a ptáci (zdroj: VONDRKA 2016) název druhu Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Chřástal polní (Crex crex) Čáp černý (Ciconia nigra) Datel černý (Dryocopus martius) Rys ostrovid (Lynx lynx)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ součást teritoria, 1 pár historický výskyt, poslední tokající samci v roce 2008, poté jen podzimní sporadické pozorování slepiček prokázané hnízdění, zimování 9 – 10 kohoutů pravděpodobné hnízdění, 1 samec nehnízdí, příležitostně součást dvou hnízdních teritorií součást teritoria

stupeň ohrožení*

popis biotopu druhu

EN

diverzifikované lesní komplexy, bohatě členěné, s převahou jehličnanů

EN


EN


EN


EN

lesní komplexy

LC

staré lesní porosty

EN

napříč spektrem všech biotopů

Kategorie podle Červeného seznamu ČR: * zoologický údaj dle PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184. (CR – kriticky ohrožený, EN – ohrožený, VU – zranitelný, NT – téměř ohrožený, LC – málo dotčený)

1.9 Cíl ochrany Cílem je zachování samovolných procesů, nerušený vývoj i ochrana všech stávajících přírodních biotopů, včetně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Dále pak zajištění ochrany přirozeně se vyvíjejících společenstev na zaniklých zemědělských půdách a dosažení jejich přirozeně stabilního stavu samovolným vývojem. Dalším cílem je udržet zachování estetické hodnoty a krajinného rázu území a pomocí vhodných managementů udržet co nejdéle bezlesé otevřené části na bývalých loukách a pastvinách.

13

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní rezervace Radost je tvořena především historickými lučními komplexy, které byly opuštěny po společenských změnách v minulém století. Velká část území podléhá sukcesním změnám s rozvojem různě starých komplexů pionýrských náletových dřevin. V 50. letech 20. století byla na části jižní enklávy PR zřízena vojenská posádková střelnice ČSLA „Klášterec“, která sloužila pro střelbu z bojových vozidel pěchoty (střelba kanónem a kulometem), obrněných transportérů, tanků i pěchotních zbraní. Část severní enklávy PR sloužila jako výcvikový prostor „Radost“. V roce 2001 byl výcvikový prostor i střelnice zrušeny. Území PR představuje komplex různě degradovaných a zachovalých především lučních společenstev s převahou vlhkých, střídavě vlhkých, rašelinných, smilkových a mezofilních luk. Luční porosty byly do roku 2012 z převážné většiny dlouhodobě neobhospodařovány. Od roku 2012 je z programu péče o krajinu menší část porostů pravidelně ručně kosena příp. kácena. Většina území PR se nalézá ve fytogeografickém okresu (fytochorionu) 88d – Boubínskostožecká hornatina, pouze nejsevernější část severní enklávy zasahuje již do 88b – Šumavské pláne (fytogeografický obvod – České oreofytikum) (SKALICKÝ 1988). Jižní enkláva se vyskytuje v kvadrantu 6948c a severní enkláva leží na rozhraní kvadrantu 6948c a 6948a středoevropského sítového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). Potencionální přirozenou vegetaci území tvořila podle Neuhäuslové (NEUHÄUSLOVÁ 1998) kombinace květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou as. Dentario enneaphylli-Fagetum a acidofilních bikových bučin as. Luzulo Fagetum. Území PR Radost je dle geomorfologického členění ČR (DEMEK 1987) součástí podsoustavy Šumavská hornatina, konkrétně celku Šumava a podcelku Boubínská hornatina. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 815 m n. m do 909 m n. m. Klimaticky území spadá do chladné oblasti CH7 (QUITT 1971). Geologické podloží je tvořeno biotitickým granitem a migmatitem (ČGS 2004). Potoky vyskytujících se v PR mají spádovou oblast do řeky Volyňky, která se ve Strakonicích vlévá do Otavy.

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu Linduška horská (Anthus spinoleta) Křepelka obecná (Coturnix coturnix) Strakapoud malý (Dendrocopos minor) Ostříž lesní (Falco subbuteo) Kulíšek nejmenší

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

popis biotopu druhu

tah

SO


pravděpodobné hnízdění, 1 samec

SO

otevřená nelesní krajina


O

staré březové nálety


SO



SO

diverzifikované

14

lesní

komplexy,

(Glaucidium passerinum) Orel mořský (Haliaeetus albicilla) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

bohatě členěné, s převahou jehličnanů raritní zálet z okolí

KO

součást teritoria

Cvrčilka zelená (Locustella pravděpodobné hnízdění, 1 naevia) pár

O

vazba na urbanizované prostředí

O

vlhčí otevřená stanoviště s vysokým bylinným pokryvem a ojedinělými keři

O

řídké světlé listnaté porosty

Lejsek šedý (Muscicapa striata) Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) Sluka lesní (Scolopax rusticola)

pravděpodobné hnízdění, 5 párů pravděpodobné hnízdění, zimování, 3 páry pravděpodobné hnízdění, součást teritoria, 2 samci

Skřivan lesní (Lullula arborea)

součást teritoria, 0 – 1 pár

SO

Bekasina otavní (Gallinago gallinago)

1 pár

SO

Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Chřástal polní (Crex crex)

historický výskyt, poslední tokající samci v roce 2008, poté jen podzimní sporadické pozorování slepiček prokázané hnízdění, zimování 9 – 10 kohoutů pravděpodobné hnízdění, 1 samec

O O


SO


SO


SO

lesní komplexy

O

lesní společenstva

SO

bývalý tankodrom Na Radosti bývalý tankodrom Na Radosti, nelesní sukcese s dostatkem keřových porostů

nehnízdí, příležitostně

Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) Pěnice vlašská (Sylvia nisoria)

pravděpodobné hnízdění 1 – 2 páry pravděpodobné hnízdění, 1 2 páry

Ťuhýk obecný (Lanius collurio)


O


O

Ropucha obecná (Bufo bufo)

12 ks/ha

KO

desítky ks.

SO

desítky ks.

SO

desítky ks.

O

naposledy vzácně pozorován v r. 2002

O

15

jehličnaté diverzifikované lesy s dostatkem keřů, především lísky vlhké lesy, měkké, bažinaté půdy, jižní enkláva PR úhory obklopené stromy s půdou převážně bez vegetace - bývalý tankodrom Na Radosti bažinaté louky s nepříliš vysokou vegetací

SO

Čáp černý (Ciconia nigra)

Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Zmije obecná (Vipera berus) Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) Slepýš křehký (Anguis fragilis) Užovka obojková (Natrix natrix)


vlhké louky s vtroušenými skupinkami křovisek výslunná, ale vlhká místa v lesnaté krajině rozmanité biotopy bez výrazné preference některého biotopu stanoviště v okolí vod ale i na suchých biotopech lesní celky plochami

s menšími

vodními

Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) Čolek horský (Ichthyosaura alpestris) Rys ostrovid (Lynx lynx)

Plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata)

Tučnice obecná pravá (Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris) Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) Všivec lesní pravý (Pedicularis sylvatica subsp. sylvatica) Lilie cibulkonosná (Lillium bulbiferum) Dřípatka horská (Soldanella montana) Klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) Pleška stopkatá pravá (Willemetia stipitata subsp. stipitata) Prha arnika pravá (Arnica montana subsp. montana) Prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii)

vzácně

SO

naposledy vzácně pozorován v r. 2002 součást teritoria ranně sukcesní druh, jedna omezená populace (v roce 2002 na ploše min 100 m2), v současné době nezvěstná, poslední pozorování v roce 2014 ranně sukcesní druh, původně vzácně, v současné době nezvěstná ranně sukcesní druh, vzácně, ustupující

SO SO

louky i lesy, s širokou ekol. valencí, mokřadní deprese, tůňky kosených ploch zarostlejší vodní nádrže, bez zřetelné preference biotopu napříč spektrem všech biotopů

SO


v jižní

SO


v jižní

SO


v jižní

ranně sukcesní druh, vzácně, ustupující

SO

zrašelinělé louky, disturbované plochy

jedna populace, vzácně (pozorování z roku 2002)

SO

luční lada

místy hojně

O

sukcesní plochy, podmáčené smrčiny

O

nevápnitá mechová slatiniště

O

podhorské smilkové trávníky

vzácně

O

podmáčené a rašelinné luční biotopy

vzácně

O

roztroušeně

O

roztroušeně

O

vzácně (pozorování z roku 2002) tři omezené populace, na ústupu

vřesoviště,

vřesoviště, podhorské smilkové trávníky nevápnitá mechová slatiniště, vlhké pcháčové louky, vlhká tužebníková lada přechodová rašeliniště, vlhké pcháčové louky, střídavě vlhké bezkolencové louky

Vranec jedlový pravý (Huperzia selago subsp. vzácně O obnažené plochy v jižní enklávě PR selago) Korálice trojklaná velmi vzácně (v roce 2012 ca rašelinné louky před razantním SO (Corallorhiza trifida) 40 kvetoucích jedinců) odlesněním (dílčí plochy 16 a 28) Kategorie podle Vyhlášky 395/1992 Sb.: KO - kriticky ohrožený druh, SO - silně ohrožený druh, O - ohrožený druh. (informace čerpány z prací: PROCHÁZKA et KOVÁŘÍKOVÁ 1999, ŠRAITOVÁ et MAŠKOVÁ 2002a, 2002b, EKRT et PŮBAL 2005, EKRT 2012, VONDRKA 2016 a vlastní pozorování)

16

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Celé území PR bylo před druhou sv. válkou využíváno k zemědělskému hospodaření, stály zde i obytné budovy (samoty). S velkou pravděpodobností zde také existovali plochy určené k pasení. Z pamětí tehdejších usedlíků víme, že se zde pomístně udržovaly i plochy určené pro polaření. Dá se předpokládat, že se v této době na lokalitě vyskytovala přírodovědně optimální druhově i biotopově pestrá mozaika lučních společenstev v kombinaci s plošně omezenou mimolesní zelení. V 50. letech 20. století však došlo k zabrání této lokality pro vojenské účely a byla zde zřízena posádková střelnice ČSLA „Klášterec“ a výcvikový prostor „Radost“. Vojenskou historii posádkové střelnice ČSLA Klášterec výstižně popisuje KOS (2013). Z této práce vyplývá, že první písemný návrh na zřízení střelnice pochází z 8. února 1951 a to od tehdejšího velitele Posádkové správy ve Vimperku. Z tohoto dokumentu mj. vyplývá, že území původně sloužilo jako pastviny a louky nedostatečně hospodářsky využité. Dále se např. uvádí, že v místě plánované výstřelné je obydlená stará hájovna, kterou bude nutno vysídlit. Jižní část navrhované výstřelné se jeví jako mokřina, nechá se však podle terénu odvodnit. Na základě tohoto návrhu byla střelnice realizována. V rámci současné PR byly na střelnici realizovány pouze objekty terčových kolejových drah a to konkrétně tp1-11, u tp 2 (jen menší část). Tp1 až 7 kolejové dráhy pro pohyblivé terče. Vozíky s terči se pohybovaly po kolejovém svršku, byly poháněny buď elektromotorem a tahem za lano nebo elektromotorem přímo na vozíku a tažným kabelem. Pohon přes lano byl obvyklejší – na jednom konci dráhy byl „bunkr“ s motorem, na druhém konci odpružená kladka a koncový spínač. Tyto terčové kolejové dráhy sloužily pro střelbu z bojových vozidel pěchoty (střelba kanónem a kulometem), obrněných transportérů, tanků i pěchotních zbraní. Cílová plocha byla pravidelně udržována silami obsluhy, brigádníky z jednotek posádky Vimperk – sekání trávy, vysekávání části křovin a náletových dřevin bylo prováděno úměrně nutnosti zajištění dobré viditelnosti cílů, ale také v rámci snahy co nejvíce snížit nebezpečí požárů, způsobených hořícími zbytky střeliva. V této době byly některé pozemky v PR ponechány zcela bez zásahu, a jiné byly využívány jako dopadové plochy (poškození střelbou, požáry, stavbami kolejišť). V severní enklávě PR byla situace obdobná, jen místo střelnice byly pozemky využívány jako cvičiště k fyzické přípravě vojáků v terénu. V rámci dílčí plochy č. 11 se nachází stará skládka odpadu neznámého původu, která vznikla pravděpodobně se zřízením uvedeného civičiště. Po odchodu armády v roce 2001 zůstala naprostá většina pozemků ponechána bez zásahu. Postupující neřízenou sukcesi pionýrských dřevin v současné době (především v jižní enklávě PR) lze ve vztahu k obnovení a udržení populace tetřívka obecného či pěnice vlašské označit za velmi negativní. Za negativní činnost v současnosti lze do jisté míry označit i pastvu mimo plochu PR před velínem, která dříve sloužila jako tokaniště tetřívka. Paradoxně se armádními aktivitami zejména pak v jižní enklávě PR vytvořily příhodná stanoviště pro zdárnou existenci ohrožených druhů rostlin i živočichů.

17

a) ochrana přírody Od roku 1963 je území součástí CHKO Šumava, od 50. let minulého století je území využíváno jako vojenský prostor, v některých částech prostoru se plně prosazuje samovolný vývoj s vojenskými disturbancemi (např. pohyb vojenské techniky, dopadové plochy). Na těchto plochách je v současnosti stanoven vhodný management za účelem udržení hodnotných biotopů s výskytem mnoha druhů živočichů a rostlin zapsaných v červeném seznamu. Ostatní části PR jsou ponechány bez zásahu s uplatněním samovolného procesu všech sukcesních stádií. b) lesní hospodářství Podle zjištěných skutečností vycházejících z mapových podkladů z 50. let (archivní mapy, mapová aplikace „Kontaminová místa“) je zřejmé, že v této lokalitě zapojený porost lesa v minulosti nebyl, opomeneme-li skupiny náletových dřevin na tehdy rozložených pastvinách. K lesnickému hospodaření v pravém slova smyslu na lokalitě v minulosti nedocházelo. V současnosti se na ploše PR nachází jeden jehličnatý porost s vtroušenou břízou, ve vlastnictví VLS ČR s.p. (divize Horní Planá). Dle platného LPH nejsou v tomto porostu o výměře 0,15 ha plánovány žádné zásahy. c) zemědělské hospodaření V území se pomístně udržovaly i plochy určené pro polaření. Většinu, v té době obhospodařované plochy, tvořila bezpochyby pastvina, spásána hospodářskými zvířaty až do 50. let 20. století. V současné době je území z většiny bez zásahu. U vhodných nelesních biotopů s navrženým managementem je prováděna pastva skotu. Ostatní zbylé části mají stanoven management pravidelné kosení, popřípadě výřez náletů. d) myslivost Severní enkláva PR je součástí honitby „Vimperk“, která má celkovou rozlohu 647 ha. Držitelem a uživatel této honitby jsou Vojenské lesy a statky ČR s.p. Jižní enkláva PR je součástí honitby „Pod Boubínem“ o celkové rozloze 1412 ha. Držitelem honitby jsou Lesy České republiky, s.p. a uživatelem honitby je soukromá osoba (kontaktní osoba: Vladimír Vlk). V PR a je myslivost omezena pouze na lov vysoké, černé a škodné zvěře. Z prostoru PR jsou vyloučena všechna myslivecká zařízení (újediště, krmeliště) s výjimkou kazatelen či posedů. Množství zvěře, především vysoké v podstatě limituje odrůstání přirozeného zmlazení, především cílových druhů dřevin v bezzásahové dílčí ploše 29 (smrk, buk, jedle, apod.). Neúměrné stavy prasete divokého a lišky obecné příp. kun pak jsou limitujícím faktorem pro zdárnou existenci populace tetřívka obecného nebo jeřábka lesního. V současnosti je vhodné pokračovat v redukci stavů zvěře černé, vysoké a škodné (lišky obecné). V případě výskytu nepůvodních živočichů, zařazených mezi zvěř (především psík mývalovitý, norek americký či jelen sika), je nutná dohoda s uživateli honiteb o postupu jejich tlumení.

18

e) jiné způsoby využívání Plochy v minulosti (tj. od 50. let min. století) sloužily jako vojenské cvičiště a střelnice, nebyly již intenzivně hospodářsky využívány. Současný způsob užívání území se z hlediska stanovených cílů ochrany PR jeví jako nedostačující a je proto žádoucí přijmout taková opatření (managementová), která dlouhodobě zajistí zachování či zlepšení stavu předmětu ochrany PR.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nařízení č. 6/06 Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava ze dne 23. 10. 2006 o zřízení přírodní rezervace Radost. Plán péče o CHKO Šumava, (platnost od 2012 – 2027). Schválený LHP pro LHC Kramata, (platnost od 1. 1. 2015 – 31. 12. 2024).

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast

13 – Šumava

Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod

LHC Kramata

Výměra LHC v ZCHÚ (ha)

0,15

Období platnosti LHP (LHO)

1. 1. 2015 – 31. 12. 2024

Organizace lesního hospodářství

VLS ČR s.p., divize Horní Planá, Lesní správa Nová Pec

Nižší organizační jednotka

úsek Kramata

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Soubor lesních typů (SLT)

Název SLT

6V

vlhká smrková bučina

Přírodní lesní oblast: Přirozená dřevinná skladba SLT * SM +-3, JD 2-4, BK 3-7, JV +-1, (KL, JL, LP, OLL) 0+-

Celkem

Výměra (ha)

Podíl (%)

0,1434

100 %

0,1434

100 %

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Jehličnany SM

Název dřeviny

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

smrk

0,1291

90

0,0430

30

19

BO JD Listnáče BK KL JV JL

borovice jedle

0,0143 0

10 0

0 0,0287

0 20

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0,0574 0,0143

40 10 + +

OLL

0

0

0

+

Celkem 0,1434 ha 100 % 0,1434 ha 100 % * Přirozená dřevinná skladba byla stanovena dle publikace: MÍCHAL I. et PETŘÍČEK V. [eds] (1998): Péče o chráněná území II. – AOPK, Praha, 714 pp.

Údaje o současné skladbě lesů jsou převzaty z LHP. Při šetření v terénu v rámci obnovy LHP však nebyl vždy kladen důraz na přesnou registraci vtroušených dřevin, zejména pak druhů hospodářsky málo významných. Proto není výskyt těchto druhů vždy plně podchycen. Přibližná přirozená skladba lesa v ZCHÚ byla stanovena na základě výměr jednotlivých lesních typů a jejich předpokládané přirozené skladby. Přílohy: - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3a - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Na ploše ZCHÚ (v severní enklávě) se nachází bezejmenný vodní tok, bez čísla hydrologického pořadí, tvořící hranici pozemků p.č. 2326/1 a 2326/2 v k.ú. Vimperk, který se ve vzdálenosti cca 630 m od hranice PR vlévá jako levostranný přítok do řeky Volyňky. Dále se na území roztroušeně vyskytují maloplošné vodní plochy (rybníček, tůňky), které jsou vymezeny zvlášť jako dílčí plochy (č. 10 a 15) nebo jsou součástí větších segmentů (např. č. 9, 16, 28).

2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Objekty neživé přírody jako jsou zejména jeskyně a krasové jevy, pozůstatky vulkanismu apod. se na území ZCHÚ nevyskytují. Vojenskými aktivitami došlo u dílčích ploch č. 15, 16 a 17 k obnažení půdního krytu, místy až na matečnou horninu, která v současné době na lokalitě vytváří maloplošné povrchové skalní útvary s mělkým nebo žádným půdním profilem.

20

2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plochy na nelesních pozemcích byly vymezeny na základě botanického inventarizačního průzkumu (EKRT 2012), ornitologického inventarizačního průzkumu (VONDRKA 2016) a na základě vlastního terénního šetření. Vlastnické a nájemní vztahy nebyly při vymezení dílčích ploch respektovány. Číslování dílčích ploch je seřazeno od severu k jihu.

Severní enkláva PR (k.ú. Vimperk) Dílčí plocha 1 Dlouhodobě neobhospodařovaná, biotopově i druhově pestrá, náletem příp. ostružiníky zarůstající plocha. V sušších partiích jsou formovány mezofilní porosty sv. Arrhenatherion (T1.1) s přechody do sv. Polygono-Trisetion (T1.2) s druhy Poa pratensis, Alopecurus pratensis, Cirsium heterophyllum, Centaurea pseudophrygia, Dactylis glomerata, Angelica sylvestris, Lathyrus pratensis, Carex umbrosa, Arabidopsis hallerii, Galium album, Aegopodium podagraria, Hypericum maculatum, Bistorta officinalis, Pimpinella major, Knautia arvensis. Dále je zde zastoupeno druhově bohaté společenstvo střídavě vlhkých luk sv. Molinion (T1.9) s druhy Molinia coerulea, Carex umbrosa, Carex nigra, Angelica sylvestris, Lysimachia vulgaris, Sanguisorba officinalis, Hypericum maculatum, Arabidopsis hallerii, Cirsium heterophyllum, Knautia arvensis, Avenula pubescens, Poa pratensis, Succisa pratensis, Geum rivale, Lathyrus pratensis, Holcus lanatus, Eriophorum angustifolium, Crepis mollis subsp. succisifolia, Dactylorhiza majalis subsp. majalis, Filipendula ulmaria. Nejvlhčí a zrašelinělé partie dílčí plochy hostí druhově bohaté společenstvo mechových slatinišť sv. Caricion canescenti-nigrae (R2.2) přechodné do vlhkých luk sv. Molinion (T1.9), a to s druhy Eriophorum angustifolium, Carex rostrata, Valeriana dioica, Geum rivale, Tephroseris crispa, Filipendula ulmaria, Carex nigra, Carex panicea, Carex umbrosa, Dactylorhiza majalis subsp. majalis, Pimpinella major, Scorzonera humilis. Při severním okraji dílčí plochy se vytvořily mokřadní vrbiny sv. Salicion cinereae (K1) s dominantní vrbou ušatou (Salix aurita), kde dochází k pomístnímu zarůstání stromovými nálety OLS a BR. V nivě a ve svazích bezejmenného potoka zarůstajícími dřevinami se vytvořilo druhově bohaté společenstvo vlhkých luk sv. Calthion (T1.6) s druhy Filipendula ulmaria, Caltha palustris, Chaerophyllum hirsutum, Poa trivialis, Cirsium oleraceum, Crepis paludosa, Geum rivale, Scirpus sylvaticus, Bistorta officinalis, Tephroseris crispa, Angelica sylvestris. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny a mozaikovitá redukce mokřadních vrbin na úkor zarůstajících kvalitních trávníků. Dílčí plocha 2 Od roku 2012 poprvé, následně pak pravidelně a systematicky ručně kosený porost střídavě vlhkých luk sv. Molinion (T1.9), v severní části s náznakem ruderalizace (expanze Rubus idaeus), která kosením pomalu mizí. Z druhů se vyskytují Molinia coerulea, Carex umbrosa, Succisa 21

pratensis, Lathyrus pratensis, Pimpinella major, Sanguisorba officinalis, Hypericum maculatum, Centaurea pseudophrygia. Geograficky významný výskyt Colchicum autumnale. Pokračovat v nastaveném zemědělském managementu + redukovat náletové dřeviny. Dílčí plocha 3 Dlouhodobě neobhospodařovaný, náletem zarůstající, druhově bohatý porost vlhkých luk sv. Calthion (T1.5) místy přecházející do tužebníkových lad (T1.6) s výskytem lučního prameniště (R1.2) a na severovýchodním okraji dílčí plochy s výskytem smilkových trávníků sv. Violion caninae (T2.3B). V podmáčených lokalitách se vyskytují druhy: Scirpus sylvaticus, Bistorta officinalis, Cirsium oleraceum, Caltha palustris, Lysimachia vulgaris, Tephroseris crispa, Carex panicea, Stellaria alsine, Myosotis nemorosa, Poa palustris, Carex rostrata, Caltha palustris, Filipendula ulmaria. Smilkové trávníky jsou zastoupeny druhy: Festuca rubra, Avenula pubescens, Arabidopsis hallerii, Nardus stricta, Cirsium heterophyllum, Polygala vulgaris, Leucanthemum vulgare agg., Vicia cracca, Scorzonera humilis, Crepis mollis subsp. succisifolia, Knautia arvensis, Thymus pulegioides, Carex pilulifera, Potentilla erecta, Carlina acaulis, Phyteuma nigrum, Galium pumilum, Centaurea pseudophrygia, Poa pratensis, Briza media, Carex caryophyllea, Viola canina, Pilosella officinarum. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. V případě smilkových trávníků je vhodná pastva. Dílčí plocha 4 Strojově kosený mezofilní porost horských luk sv. Polygono-Trisetion (T1.2) s přechodem k ovsíkovým loukám sv. Arrhenatherion (T1.1) na východním svahu. Druhově bohatý porost rovněž s prvky střídavě vlhkých trávníků sv. Molinion (T1.9) - Hypericum maculatum, Aegopodium podagraria, Centaurea pseudophrygia, Phyteuma nigrum, Alopecurus pratensis, Betonica officinalis, Sanguisorba officinalis, Cirsium heterophyllum, Pimpinella major, Angelica sylvestris, Vicia sepium, Dactylis glomerata, Galium album, Rumex acetosa, Tanacetum vulgare, Festuca rubra, Poa pratensis, Knautia arvensis, Avenula pubescens, Campanula patula, Luzula campestris, Deschampsia cespitosa, Leontodon hispidus, Trifolium pratense, Veronica chamaedrys. Pokračovat v nastaveném zemědělském managementu. Dílčí plocha 5 Dlouhodobě neobhospodařovaný druhově velmi bohatý porost mokrých luk sv. Calthion (T1.5) zarůstající nálety stromových dřevin a mokřadních vrb. Místy luční prameniště (R1.2) a podmáčené až zvodnělé plochy. Místy s tendencí do mechových slatinišť sv. Caricion canescenti-nigrae (R2.2). Rostou zde druhy: Scirpus sylvaticus, Chaerophyllum hirsutum, Caltha palustris, Angelica sylvestris, Lysimachia vulgaris, Dactylorhiza majalis subsp. majalis (v roce 2012 hojně), Tephroseris crispa, Eriophorum angustifolium, Galium palustre, Stellaria alsine, Carex rostrata, Epilobium obscurum, Myosotis nemorosa. 22

Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. Dílčí plocha 6 Dlouhodobě neobhospodařovaný, náletem zarůstající, druhově bohatý porost vlhkých luk sv. Calthion (T1.5) přecházející do střídavě vlhkých porostů sv. Molinion (T1.9). Rostou zde druhy: Juncus effusus, Carex nigra, Molinia coerulea, Senecio ovatus, Cirsium heterophyllum, Carex umbrosa, Potentilla erecta, Scirpus sylvaticus, Sanguisorba officinalis, Angelica sylvestris, Mentha arvensis, Veronica scutellata, Juncus filiformis, Carex panicea, Carex demissa, Valeriana dioica, Crepis mollis subsp. succisifolia, Carex pallescens, Succisa pratensis. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. Dílčí plocha 7 Dlouhodobě neobhospodařovaný postupně náletem zarůstající biotopově mozaikovitý luční segment. Mozaika druhově bohatých střídavě vlhkých luk sv. Molinion (T1.9), v jižní části s přechodem do vlhkých luk sv. Calthion (T1.5). Z rostlinných druhů se v rámci dílčí plochy uplatňují např.: Festuca rubra, Molinia coerulea, Avenula pubescens, Cirsium heterophyllum, Calamagrostis villosa, Phyteuma nigrum, Potentilla erecta, Carex umbrosa, Hypericum maculatum, Bistorta officinalis, Tephroseris crispa, Succisa pratensis, Anthoxanthum odoratum, Nardus stricta, Lychnis flos-cuculi, Centaurea pseudophrygia, Scorzonera humilis, Pimpinella major, Juncus filiformis, Carex nigra, Scirpus sylvaticus, Chaerophyllum hirsutum, Valeriana dioica, Angelica sylvestris, Carex panicea, Alopecurus pratensis, Equisetum fluviatile, Lathyrus pratensis. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. V rámci obnovení zemědělského managementu vyřešit přístup k lokalitě nejlépe z jv. strany (např. vybudováním poválkového mostku přes cestní příkop). Dílčí plocha 8 Neobhospodařovaný porost zarůstající dřevinami, místy silně disturbovaný pojezdem těžké techniky (plocha z části slouží jako dočasné složiště dřeva po těžbě a záchytné místo pro odvoz travní biomasy). Vyskytují se druhy Scirpus sylvaticus, Juncus effusus, Sanguisorba officinalis, Phyteuma nigrum, Lysimachia vulgaris, Angelica sylvestris, Carex umbrosa, Cirsium heterophyllum, Odontites vernus subsp. serrotinus, Pedicularis sylvatica. Manipulační prostor s možností silných disturbancí půdního krytu. Dílčí plocha 9 Od roku 2012 (menší severní část plochy až od roku 2016) poprvé pravidelně a systematicky ručně kosený porost, biotopově i druhově velice bohatý s přechody od vlhkých luk (T1.5) a tužebníkových lad (T1.6), přes střídavě vlhké louky (T1.9) až do horských mezofilních luk (T1.2) 23

a do smilkových trávníků (T2.3B), to vše s pomístně zarůstajícím náletem mokřadních vrb (K1). Vyskytují se zde druhy Scirpus sylvaticus, Caltha palustris, Lathyrus pratensis, Carex nigra, Chaerophyllum hirsutum, Carex umbrosa, Angelica sylvestris, Dactylorhiza majalis subsp. majalis (hojně), Tephroseris crispa, Willemetia stipitata, Valeriana dioica, Geum rivale, Sanguisorba officinalis, Filipendula ulmaria, Lysimachia vulgaris, Juncus filiformis, Juncus inflexus (vzácně), Molinia coerulea, Centaurea pseudophrygia, Salix rosmarinifolia, Ranunculus acris, Arabidopsis hallerii, Nardus stricta, Cirsium heterophyllum, Dactylis glomerata, Alopecurus pratensis, Avenula pubescens, Galium album, Potentilla erecta, Hypericum maculatum, Phyteuma nigrum, Pimpinella major, Agrostis capillaris, Knautia arvensis, Bistorta officinalis, Scorzonera humilis, Succisa pratensis, Betonica officinalis, Carlina acaulis, Campanula rotundifolia, Festuca rubra, Calluna vulgaris, Anemone nemorosa, Arnica montana. Ve východní části dílčí plochy se nachází čočkovitě vyklenutý mikroreliéf, který je místy zrašelinělý (R2.2.) a hostí následující druhy: Eriophorum angustifolium, Viola palustris, Agrostis canina, Scirpus sylvaticus, Carex nigra, Carex panicea, Tephroseris crispa, Carex umbrosa. Rovněž se zde nachází dvě mohutná luční prameniště (R1.2) s druhy Stellaria alsine, Cardamine amara, Lemna minor, Caltha palustris, Persicaria hydropiper, Mentha arvensis, Carex nigra, Carex canescens nebo Scirpus sylvaticus. Při východním a severním okraji dílčí plochy expanduje Calamagrostis villosa. Součástí plochy jsou luční tůňky. Managementově navázat na roky 2012, 2013, 2014, 2015, 2016 a pokračovat v započatém kosení. V případě kácení či vyřezávání dřevin rostoucích mimo les, ponechat zapojené remízky bez zásahu. Dle možností managementově sladit s požadavky na ochranu chřástala polního, bekasiny otavní, hýla rudého a pěnice vlašské.

Dílčí plocha 10 Malý historický rybníček s makrofytní vegetací zarůstající náletovými dřevinami, dochází k zazemňování. Vyřezání břehů a obnova vodní hladiny. Dílčí plocha 11 Historicky vzniklá skládka, která byla pravděpodobně vytvořena v důsledku zřízení vojenského cvičiště. V současné době se plocha naturalizuje, nicméně se jedná o silně ruderalizovaný porost (X7B) s dominantními druhy Rubus idaeus, Urtica dioica, Alopecurus pratensis, Aegopodium podagraria. Mezi odpadky lze najít plasty, gumy, kov či železo. V rámci platnosti plánu péče se pokusit o likvidaci této deponie, poté nechat samovolnému ozelenění a případně přičlenit k dílčí ploše 9. Dílčí plocha 12 Degradovaná vlhká louka sv. Calthion (T1.5) s výskytem invazního druhu Heracleum mantagazzianum. Původně se zde vyskytovaly mohutné, dospělé rostliny v porostech a to i s podrostem mladších rostlin, které regenerovali ze semenné banky. Na lokalitě probíhá 24

systematická likvidace mechanickou i chemickou cestou již od roku 2010. K nahodilé eliminaci tohoto druhu však docházelo už i několik let předtím. V současné době je druh na výrazném ústupu a hubeny jsou především rostliny vzcházející ze semenné banky. Managementově navázat na předchozí roky a pokračovat v započaté mechanické i chemické likvidaci invazního druhu. Dílčí plocha 13 Vyježděné polní nezpevněné cesty (X6) na několika místech v severní enklávě PR, místy s ruderalizovanými okraji a sporadickou vegetací sešlapávaných míst. V katastru nemovitostí nejsou evidovány. Nahodilé používání pro lesní a zemědělskou techniku.

Jižní enkláva PR (k.ú. Lipka u Vimperka a Klášterec u Vimperka) Dílčí plocha 14 Dlouhodobě neobhospodařovaný postupně náletem zarůstající biotopově i druhově velmi pestrý luční segment. Mozaika mezofilních porostů sv. Arrhenatherion (T1.1) s přechodem do krátkostébelných trávníků sv. Violion caninae (T2.3B) místy (především ve východní části) v kombinaci s dlouhodobě neudržovanými vlhkými loukami sv. Calthion (T1.5), které přecházejí až do ostřicovo-mechových slatinišť sv. Caricion canescenti-nigrae (R2.2). Na menší rozloze (severovýchodní osamocená plocha) se omezeně projevují dlouhodobě neudržované, druhově omezené, horské mezofilní louky sv. Polygono-Trisetion (T1.2) s pomístní expanzí Calamagrostis villosa. V porostech mezofilních porostů a krátkostébelných trávníků se uplatňují druhy: Hypericum maculatum, Knautia arvensis, Avenula pubescens, Agrostis capillaris, Lathyrus pratensis, Arabidopsis hallerii, Pimpinella major, Cirsium heterophyllum, Lychnis floscuculi, Veronica chamaedrys, Aegopodium podagraria, Nardus stricta, Scorzonera humilis, Potentilla erecta, Angelica sylvestris, Phyteuma nigrum, Alopecurus pratensis, Molinia coerulea, Centaurea pseudophrygia, Heracleum sphondylium, Poa pratensis, Silene dioica, Vicia sepium, Achillea millefolium, Avenella flexuosa, Galium album. Vlhké a rašelinné partie dílčí plochy jsou reprezentovány druhy: Carex panicea, Carex nigra, Angelica sylvestris, Juncus filiformis, Crepis paludosa, Juncus effusus, Tephroseris crispa, Lathyrus pratensis, Agrostis canina, Phyteuma nigrum, Comarum palustre, Caltha palustris, Valeriana dioica, Filipendula ulmaria, Deschampsia cespitosa, Carex canescens, Carex umbrosa, Crepis mollis subsp. succisifolia, Carex hartmanii, Scirpus sylvaticus, Lysimachia vulgaris, Chaerophyllum hirsutum, Dactylorhiza majalis subsp. majalis, Galium palustre. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny a mozaikovitá redukce mokřadních vrbin na úkor zarůstajících kvalitních trávníků. 25

Dílčí plocha 15 Lokalita vzniklá v důsledku historických terénních úprav těžkou vojenskou mechanizací při stržení původního půdního profilu až na minerální podloží, v době budování zemního valu terčové kolejové dráhy (tp6), pro účely pohyblivých vojenských cílů tehdejší vojenské střelnice. Na dvou místech vojenskými aktivitami vytvořeny periodické tůně (V1F a M1.1) s vodními makrofyty Lemna minor a Potamogeton natans, které se v současné době zazemňují zarůstáním Typha latifolia a rašelinnou vegetací. V západní části dílčí plochy je vytvořen fragment rašelinné loučky zarůstající náletovými dřevinami. Vyskytují se zde druhy Juncus filiformis, Carex nigra, Carex canescens, Cirsium palustre, Holcus lanatus, Tephroseris crispa, Anthoxanthum odoratum, Veronica scutellata, Nardus stricta, Molinia coerulea. Místy mělké zrašelinění a obnažené vlhké písky (M2.2) s výskytem Lycopodiella inundata †, Drosera rotundifolia, Pedicularis sylvatica, Lycopodium clavatum, Calluna vulgaris, Carex canescens. Na konci roku 2012 byl proveden první pokus o disturbanci povrchu vč. vykácení náletových dřevin na regeneraci Lycopodiella inundata, bohužel bez zjevného účinku. Odstranit okolní nálety - prosvětlení tůněk, obnova tůněk a disturbance povrchu na regeneraci Lycopodiella inundata a dalších konkurenčně slabých druhů obnažených vlhkých písků.

Dílčí plocha 16 Biotopově a druhově pestrá lokalita vzniklá v důsledku historických terénních úprav těžkou vojenskou mechanizací při stržení původního půdního profilu až na minerální podloží, v době budování zemního valu terčové kolejové dráhy (tp6), pro účely pohyblivých vojenských cílů tehdejší vojenské střelnice. Na konci roku 2012 byla v severní části dílčí plochy provedena razantní redukce náletových dřevin, od roku 2014 je tato část plochy pravidelně kosena. Podmáčená místa jsou druhově velmi bohatá a místy dochází i ke zrašelinění (R2.2). Objevují se druhy: Carex nigra, Carex canescens, Dactylorhiza majalis subsp. majalis (v roce 2012 před zásahem ca 80 kvetoucích jedinců), Veronica scutellata, Trifolium spadiceum, Succisa pratensis, Carex umbrosa, Tephroseris crispa, Lathyrus pratensis, Gymnadenia conopsea, Peplis portula, Carex panicea, Lotus pedunculatus, Corallorhiza trifida (v roce 2012 před zásahem ca 40 kvetoucích jedinců), Eleocharis mamillata subsp. mamillata. Po redukci náletových dřevin byla následující rok nalezena menší populace bezosetka štětinovité (Isolepis setacea). Jižní cíp dílčí plochy byl vykácen na konci roku 2016. Dochází zde k pomístnímu zrašelinění (R2.2) a v sušších partiích ke vzniku biotopu střídavě vlhkých luk (T1.9) s fragmenty smilkových trávníků (T2.3). Převažují druhy Molinia coerulea, Angelica sylvestris, Ranunculus acris, Juncus effusus, Anthoxanthum odoratum, Cirsium palustre. V terénních depresích jižní části dílčí plochy vlivem pomístního zamokření (prameniště) dochází ke vzniku náznaku tůněk. Managementově navázat na roky 2012, 2014, 2015, 2016 a pokračovat v započatém kosení, v případě batrachologického zájmu přikročit k tvorbě tůněk v místech terénních depresí.

Dílčí plocha 17 Biotopově pestrá lokalita vzniklá v důsledku historických terénních úprav těžkou vojenskou mechanizací při stržení původního půdního profilu až na minerální podloží, v době budování zemního valu terčové kolejové dráhy (tp7), pro účely pohyblivých vojenských cílů tehdejší 26

vojenské střelnice. V letech 2015 a 2016 zde byla provedena razantní redukce náletových dřevin na podporu přírodovědně cenných lučních biotopů a ochranářsky cenných druhů. Na mělké půdě jsou jednak vytvořeny krátkostébelné trávníky blízké sv. Violion caninae (T2.3B) s druhy Agrostis capillaris, Pilosella officinarum, Festuca ovina, Knautia arvensis a jednak mokřiny, místy zrašeliněné zarůstající Typha latifolia. Dále se zde vyskytují Veronica scutellata, Ranunculus flamula, Juncus articulatus, Trifolium spadiceum, Dactylorhiza majalis subsp. majalis, Carex demissa, Juncus bulbosus. Při okraji suchý lem s druhy Veronica officinalis, Hypericum perforatum, Rumex acetosella, Campanula rotundifolia, Hypochaeris radicata, Gymnadenia conopsea a Phyteuma nigrum. Managementově navázat na roky 2015, 2016 zavedením pravidelného kosení příp. pastvy.

Dílčí plocha 18 Dlouhodobě neobhospodařovaný postupně náletem zarůstající biotopově mozaikovitý luční segment. Mozaika mezofilních horských luk sv. Polygono-Trisetion (T1.2) s různou mírou degradace v kombinaci s dlouhodobě neudržovanými vlhkými loukami sv. Calthion (T1.5) a na ně navazujícími pomístními prameništi. Při okraji ve východní části dílčí plochy se dále vytváří mezofilní lemy (T4.2) s Trifolium medium. V porostech horských mezofilních luk (T1.2) se uplatňují druhy Poa pratensis, Dactylis glomerata, Avenula pubescens, Cirsium heterophyllum, Chaerophyllum aureum, Centaurea pseudophrygia, Aegopodium podagraria, Vicia sepium, Heracleum sphondylium, Galium album, Lathyrus pratensis, Campanula patula, Pimpinella major, Alopecurus pratensis, Silene dioica, Hypericum maculatum, Veronica chamaedrys, Scorzonera humilis, Arabidopsis hallerii, Phyteuma nigrum, Potentilla erecta, Galeopsis bifida, Knautia arvensis, Cruciata laevipes. Vlhké a zvodnělé partie dílčí plochy (především v západní části) jsou reprezentovány druhy: Scirpus sylvaticus, Chaerophyllum hirsutum, Juncus effusus, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Caltha palustris, Molinia coerulea, Carex nigra, Carex panicea, Carex hartmanii, Tephroseris crispa, Valeriana dioica, Viola palustris, Galium palustre, Galium uliginosum, Crepis paludosa, Deschampsia cespitosa, Cirsium palustre, Lathyrus pratensis, Filipendula ulmaria, Eriophorum angustifolium. Pomístní degradace biotopů, především v západní části dílčí plochy, se projevuje v důsledku částečného odvodnění v minulosti a v expanzi druhu Carex brizoides. Z druhů indikující různý stupeň ruderalizace se projevují: Urtica dioica, Rumex obtusifolius, Rubus idaeus, Chaerophyllum aureum, Dactylis glomerata, Alopecurus pratensis, Aegopodium podagraria. Dle tvrzení místních obyvatel byla značná část této dílčí plochy před odsunem německého obyvatelstva využívána jako orná půda. Vhodné zavézt management kosení (v severovýchodním cípu možná pastva) + redukovat náletové dřeviny. Dílčí plocha 19 Dlouhodobě neobhospodařovaný postupně náletem zarůstající biotopově mozaikovitý luční segment. Mozaika druhově bohatých střídavě vlhkých luk sv. Molinion (T1.9) místy s přechodem do vlhkých luk sv. Calthion (T1.5) v kombinaci s dlouhodobě neudržovanými mezofilními horskými loukami sv. Polygono-Trisetion (T1.2). Z rostlinných druhů se v rámci dílčí plochy uplatňují např.: Molinia coerulea, Scirpus sylvaticus, Carex umbrosa, Cirsium heterophyllum, 27

Carex panicea, Scorzonera humilis, Carex nigra, Succisa pratensis, Arabidopsis hallerii, Tephroseris crispa, Anthoxanthum odoratum, Potentilla erecta, Phyteuma nigrum, Deschampsia cespitosa, Geum rivale, Valeriana dioica. Poa pratensis, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Avenula pubescens, Thalictrum aquilegiifolium, Heracleum sphondylium, Caltha palustris, Cirsium palustre, Pimpinella major, Juncus effusus, Lysimachia vulgaris, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Crepis paludosa, Ranunculus acris. V jižní části dílčí plochy je vytvořeno zvodnělé stanoviště s dominantním porostem Carex rostrata a místy s Scirpus sylvaticus. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. Dílčí plocha 20 Dlouhodobě neobhospodařovaný postupně náletem zarůstající luční segment druhově bohaté střídavě vlhké louky sv. Molinion (T1.9). Z rostlinných druhů se v rámci dílčí plochy uplatňují např.: Molinia coerulea, Deschampsia cespitosa, Carex hartmanii, Cirsium heterophyllum, Carex panicea, Knautia maxima, Valeriana dioica, Crepis mollis subsp. succisifolia, Tephroseris crispa, Carex umbrosa. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. Dílčí plocha 21 Dlouhodobě neobhospodařovaný postupně náletem zarůstající luční segment druhově bohaté střídavě vlhké louky sv. Molinion (T1.9) s přechodem do vlhké louky sv. Calthion (T1.5). Z rostlinných druhů se v rámci dílčí plochy uplatňují např.: Molinia coerulea, Scirpus sylvaticus, Filipendula ulmaria, Cirsium heterophyllum, Tephroseris crispa, Lychnis flos-cuculi, Deschampsia cespitosa, Caltha palustris. Pomísně expanduje Rubus idaeus a Holcus mollis. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. Dílčí plocha 22 Dlouhodobě neobhospodařovaný postupně stromovým náletem a mokřadními vrbami zarůstající luční segment velmi druhově bohaté střídavě vlhké louky sv. Molinion (T1.9). Z rostlinných druhů se v rámci dílčí plochy uplatňují např.: Molinia coerulea, Phyteuma nigrum, Carex umbrosa, Scorzonera humilis, Cirsium heterophyllum, Caltha palustris, Soldanella montana, Carex panicea, Valeriana dioica, Tephroseris crispa, Angelica sylvestris, Crepis paludosa, Lychnis flos-cuculi, Carex hartmani, Knautia maxima, Carex nigra, Crepis mollis subsp. succisifolia. Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny. Dílčí plocha 23 Strojově kosený (přepasený), druhově velmi bohatý porost horských mezofilních luk sv. Polygono-Trisetion (T1.2) místy s přechodem k mezofilním ovsíkovým lukám sv. Arrhenatherion (T1.1) na východně exponovaném mírném svahu. V dolní části mírně 28

ruderalizované. Z rostlinných druhů se v rámci dílčí plochy uplatňují např.: Poa pratensis, Dactylis glomerata, Centaurea pseudophrygia, Campanula patula, Rumex acetosa, Rhinanthus minor, Plantago lanceolata, Phyteuma nigrum, Alopecurus pratensis, Anthoxanthum odoratum, Geranium sylvaticum, Festuca rubra, Leucanthemum vulgare agg., Crepis mollis subsp. succisifolia, Avenula pubescens, Silene dioica, Trifolium pratense, Pimpinella major, Carex pallescens, Leontodon hispidus, Heracleum sphondylium, Ranunculus acris, Luzula campestris, Hypericum maculatum. Pokračovat v nastaveném zemědělském nadstavbovém managementu.

Dílčí plocha 24 Dlouhodobě neobhospodařovaná postupně náletem zarůstající mokrá louka sv. Calthion (T1.5) s přechody do ostřicovo-mechových slatinišť sv. Caricion canescenti-nigrae (R2.2), místy vytvořená prameniště. Dominuje Scirpus sylvaticus, dále je zastoupena např. Caltha palustris, Chaerophyllum hirsutum, Molinia coerulea, Crepis paludosa, Cirsium palustre, Equisetum palustre, Mentha arvensis, Tephroseris crispa, Viola palustris, Carex panicea, Carex nigra, Filipendula ulmaria. Na zrašeliněných půdách jsou dále zastoupeny Eriophorum angustifolium, Valeriana dioica, Angelica sylvestris, Dactylorhiza majalis subsp. majalis (v roce 2012 - 3 kvetoucí exempláře). Vhodné zavézt management kosení + redukovat náletové dřeviny.

Dílčí plocha 25a Strojově kosený, druhově bohatý horský mezofilní porost sv. Polygono-Trisetion (T1.2) přechodný do smilkových trávníku sv. Violion caninae (T2.3B) na mírném svahu. Z rostlinných druhů se v rámci dílčí plochy uplatňují např.: Festuca rubra, Agrostis capillaris, Avenula pubescens, Knautia arvensis, Hypericum maculatum, Polygala vulgaris, Veronica chamaedrys, Cirsium heterophyllum, Trifolium pratense, Poa pratensis, Potentilla erecta, Centaurea pseudophrygia, Phyteuma nigrum, Campanula patula, Leontodon hispidus, Hieracium aurantiacum, Rhinanthus minor, Nardus stricta. Pokračovat v nastaveném zemědělském nadstavbovém managementu.

Dílčí plocha 25b Strojově kosený zkulturněný horský mezofilní porost sv. Polygono-Trisetion (T1.2) na mírném svahu. Z rostlinných druhů se v rámci dílčí plochy uplatňují např.: Poa pratensis, Pimpinella major, Avenula pubescens, Festuca rubra, Centaurea pseudophrygia, Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Alopecurus pratensis, Veronica chamaedrys, Cirsium heterophyllum, Taraxacum sect. Taraxacum. Pokračovat v nastaveném zemědělském nadstavbovém managementu. 29

Dílčí plocha 26 Skotem pasený odvodněný a zkulturněný porost (X5) v severní části s přechodem do degradované mokré louky (T1.5). Reprezentativnost prostorově různá místy mapovatelné jako silně degradovaná T1.5 či T2.3B. Bez ochranářsky významných druhů. Patrná ruderalizace Juncus effusus, Ranunculus acris, Trifolium pratense, Lathyrus pratensis, Alopecurus pratensis, Ranunculus repens, Scirpus sylvaticus, Rumex crispus, Rumex obtusifolius. Pokračovat v nastaveném zemědělském managementu, možnost vyjmutí z PR.

Dílčí plocha 27 Zemědělskou technikou vyježděná polní nezpevněná cesta (X6) vedoucí ze Staré Lipky přes PR do Klášterce u Vimperka. Místy různě hluboké kaluže. V souvislosti s budoucí údržbou dílčích ploch 15, 16, 17, 18 a 28 bude potřeba cestu jen pomístně a extenzivně upravovat. V katastru nemovitostí není evidována.

Dílčí plocha 28 Biotopově pestrá lokalita vzniklá v důsledku historických terénních úprav těžkou vojenskou mechanizací při stržení původního půdního profilu až na minerální podloží, uzavřený prostor mezi zemními valy kolejišť. V současné době celá rozloha dílčí plochy intenzivně zarůstá náletovými dřevinami (X12A) především BR, OLS, OS nebo SM. Na východním okraji navazuje na dílčí plochu 16 a v rámci samotné plochy byla vylišena extra managementová dílčí plocha 15. Původním biotopem byly jednak různě vlhké až rašelinné trávníky (R2.2) s řadou mokřadních a vzácných druhů např.: Juncus filiformis, Epilobium palustre, Carex nigra, Viola palustris, Anthoxanthum odoratum, Galium uliginosum, Galium palustre, Dactylorhiza majalis subsp. majalis, Corallorhiza trifida, Veronica scutellata, Pyrola minor a jednak mezofilní travnaté plochy místy s náznaky krátkostébelných trávníků blízké sv. Violion caninae (T2.3B). Vzácně se na vlhčích partiích plochy vyskytují jednotlivé exempláře vrby pětimužné (Salix pentandra). Dále jsou v prostoru dílčí plochy pomístně vytvořeny mělké terénní deprese sloužící v deštivých obdobích jako vodní tůňky. Dle tvrzní místních obyvatel sloužila tato plocha jako jedno z posledních tokanišť tetřívka obecného. Mozaikovitá redukce náletových dřevin s následným periodickým blokováním nastupující sukcese (vyřezávání výmladků a náletů, příp. kosení nebo pastva, ta jen na mezofilních porostech). Prioritním zájmem je obnova vhodného biotopu pro ohroženou ornitofaunu (tetřevovití či skřivan lesní).

Dílčí plocha 29 Ostatní plocha PR. V rámci této plochy jsou dle aktuálního stavu dochovaného prostředí vymezeny následující vegetační jednotky: nálety pionýrských dřevin (X12A), mokřadní vrbiny sv. Salicion cinereae (K1), mezofilní křoviny (K3), ruderální porosty (X7B), opuštěné kulturní louky (X5), místa s expanzí Carex brizoides (X7A), kultury jehličnanů na nelesní půdě (X9A), 30

olšové luhy (L2.2) na nelesní půdě, podmáčené smrčiny (L9.2B) na nelesní půdě, lesní prameniště (R1.4) na nelesní půdě a degradované nebo velmi silně dřevinami zarostlé biotopy mezofilních porostů (T1.1 a T1.2), vlhkých a střídavě vlhkých luk (T1.5 a T1.9) a smilkových trávníků (T2.3B) u nichž nemá obnova a management smysl. V jižní enklávě PR se v tomto segmentu pomístně vyskytují zbytky vojenských staveb (kolejové dráhy s „bunkry“, rozvodny elektřiny, hnací a napínací stanice apod.) a ruiny bývalé usedlosti, která se nacházejí i v severní enklávě PR. Z hlediska obnovy bezlesí nemá tato dílčí plocha praktický význam, nicméně z hlediska ornitologického se jedná o významnou lokalitu např. pro strakapouda prostředního, strakapouda malého či datla černého. Na ploše nejsou nutné žádné zásahy. Případně zásah proti významně přemnoženým lesním škůdcům především v okrajových partiích s procentuelně vyšším zastoupením smrku ztepilého. Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3b

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Aktivní péče o území od doby vyhlášení PR (2006) probíhala jen v omezené míře. Především spočívala v naplnění dikce ZOPK monitoringu předmětu ochrany a aktuálního stavu území (tj. vyhotovení inventarizačních průzkumů jako podklad pro plán péče a zhodnocení stavu území). Systematická péče o ochranářsky nejcennější úseky bezlesí byla zajištěna dodavatelsky až od roku 2012. Nároky jednotlivých druhů a typů biotopů byly následně zohledněny při propachtování pozemků ZO ČSOP Šumava a navazující registraci půdních bloků v rámci nastavení nadstavbových titulů AEKO. Další konkrétní péče o území spočívala v eliminaci náletových dřevin ve vybraných dílčích plochách PR (15, 16, 17) prováděných v období vegetačního klidu 2012, 2015 a 2016 v jižní enklávě PR. V severní enklávě PR dochází k pravidelné eliminaci invazního bolševníku velkolepého. Jiná konkrétní péče o území v praxi nebyla prováděna. V budoucích letech Správa uvažuje se znovuzavedením častějších extenzivních způsobů zemědělského hospodaření (především kosení) v jednotlivých vhodných lokalitách PR. V této souvislosti se pro tento účel jeví jako nejvhodnější možnost uzavření pachtovních smluv. Lesní porost, nacházející se v rezervaci, který je ve vlastnictví Vojenských lesů a statků ČR, je vhodné ponechat bez zásahu s možností zasahování proti lesním škůdcům. Plošně dominující porosty samovolně vzniklé přirozenou dřevinnou sukcesí je vhodné ponechat samovolnému vývoji, s výjimkou kulturních smrčin, kde je uvažováno s možností eliminace lesních škůdců. 31

Bez aktivního přístupu k ochraně této PR a realizace, alespoň části z níže navrhovaných opatření může většina předmětů ochrany tohoto ZCHÚ brzy zaniknout (podobně jak se tomu stalo již v případě tetřívka obecného nebo skřivana lesního).

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Při péči o ZCHÚ se nepředpokládá, že by mohlo dojít k vážnější kolizi zájmů, kterou by nebylo možné vyřešit obvyklými způsoby (tj. např. posunutí termínu práce mimo hnízdní období, předběžnou kontrolu, zda se na ploše zásahu nenacházejí ohrožené druhy, jimž by zásah uškodil apod.). Vzhledem k tomu, že většina pozemků je ve vlastnictví státních organizací, lze předpokládat minimální kolize se zájmy ochrany přírody. Prioritní zájmy ochrany přírody pro PR jsou následující: - zachování a rozvoj populací chráněných druhů vyskytujících se na území PR - zachování a rozvoj druhově pestrých rostlinných společenstev - ponechání převažující části území samovolnému vývoji s využitím přírodních procesů - způsob managementu je nutno sladit se zájmy ochrany všech významných fenoménů ZCHÚ (vegetace, flóra, ornitofauna, entomofauna).

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů č. 1 Číslo směrnice / HS

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

1/57 Oglejená stanoviště vyšších poloh

les zvláštního určení

6V

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 6V

SM +-3, JD 2-4, BK 3-7, JV+-1, (KL, JL, LP, OLL) 0+-

Porostní typ A

Porostní typ B

Porostní typ C

32

smíšený Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma)

Hospodářský způsob (forma)

Hospodářský způsob (forma)

Obmýtí

Obmýtí

dle lesního zákona a platného LHP Obmýtí

Obnovní doba

110

30

Obnovní doba

Obnovní doba

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Přiblížení porostní struktury přirozené, tj. maximální diferenciace věkové struktury, maximální přiblížení druhové skladby přirozené, maximální respektování přirozené obnovy, přirozené ponechávání odumřelého dřeva v porostech, postupnými zásahy se přibližovat k přírodě blízkému lesu Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií hospodaření dle lesního zákona a platného LHP s využitím šetrnějších technologií, úmyslné zásahy vedoucí k obnově lesa provádět pouze výběrným způsobem s cílem uvolnění podrostu při zajištění jeho odrůstání ve stínu či polostínu. Všechny těžební zákroky provádět výhradně v zimním období, těžbu provádět s ohledem na podmáčená stanoviště, s minimalizací vzniku erozních rýh. V porostu zachovávat keře a dřeviny z náletu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu dle LHP a lesního zákona, podíl MZD dle vyhl. č. 83/1996 Sb., v případě existujícího vyššího zastoupení v porostech jeho zachování, zalesnění možné s odkladem 10 let v případě, že se nedostaví zřetelná přirozená obnova. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově využití dřevin shodných Vyloučeno je zalesňování geograficky nepůvodními druhy s přirozenou skladbou Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií dle lesního zákona a platného LHP Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií

33

Dle lesního zákona a platného LHP. Vyloučení všech mysliveckých zařízení, v případě silnějšího poškozování porostů, redukce stavů této zvěře. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií dle lesního zákona a platného LHP Poznámka Porost odpovídá 6V4 - Vlhká buková smrčina šťavelová

Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (na podkladě lesnické mapy obrysové 1:10 000) – příloha č. M5

b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky V rámci několika ochranářsky významných dílčích ploch (např. č. 9, 10, 15 a 28) je vhodné prosvětlení (vyřezání či vysekávání břehů) a obnova vodní hladiny rybníčku a tůní (asanace).

c) péče o nelesní pozemky Popis opatření pro jednotlivé plochy je uveden v příloze tabulka č. T2. Pro území PR byly stanoveny následující managementy, které mají za cíl zachování či zlepšení stávajících „Naturových biotopů“, zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů.

Druh managementu: Kosení - v současné době je v okrajových částech PR (dílčí plochy 4, 23 a 25a, b) zavedena strojová seč vybraných luk a poprvé v roce 2012 byla zavedena ruční seč na cenných lučních komplexech severní enklávy (dílčí plochy 2 a 9). Od roku 2014 je pravidelně kosena také severní část dílčí plochy 16. Plán péče v tabulce T2 vymezuje další plochy určené k ručnímu kosení a to se stupni naléhavosti (naléhavý a vhodný). Tento typ managementu na lokalitě by byl vhodným až nezbytným pro udržení bezlesého charakteru druhově a vegetačně cenných částí PR. Je však pravděpodobné, že jednorázové zavedené kosení na tak velké ploše je v současné době nereálné. Není nutné kosit každý rok. Dílčí plochy určené ke kosení podle tabulky T2 lze rozdělit do několika bloků a každým rokem kosit pouze část tedy alespoň 1/3. Za 3 roky by se tak pokosila nejvýznamněji zachovalá luční část PR. Pokosenou biomasu je nezbytné z lokality odstranit nejlépe odvézt mimo lokalitu či spálit na předem dohodnutých plochách (degradované části lokality apod.) a za předem dohodnutých podmínek (počet ohnišť, likvidace popela apod.). 34

V žádném případě neukládat do kompostu na ploše lokality. Na kosení budou reagovat pozitivně konkurenčně slabé vzácné druhy rostlin, které se na lokalitě vyskytují maloplošně a jsou dosud udržovány pouze v místech narušení např. lesní zvěří nebo technikou (Drosera rotundifolia, Pedicularis sylvatica, Dactylorhiza majalis subsp. majalis, Trifolium spadiceum aj.). Vlivem kosení se na lokalitě také mohou obnovit další vzácné druhy rostlin, které dosud mohou být přítomné v několika málo jedincích, ve sterilním stavu či semenné bance, a tedy pod hranicí nalezitelnosti. Na těchto cenných lokalitách, které budou koseny, by bylo zároveň vhodné provézt redukci náletových dřevin. Při obnově seče je však žádoucí, aby probíhala nejlépe od poloviny června, začátkem červencem až do konce srpna. V odůvodnitelných případech (především z hlediska entomologického a ornitologického) lze akceptovat pozdnější seč tj. do poloviny či konce září. Příliš pozdní seč má na potlačení expanzních druhů většinou jen velmi omezený vliv. Dále je třeba dbát na důkladné vyhrabání pokosené biomasy a její včasnou likvidaci. Při návrhu kosení je nutno respektovat požadavky na ochranu ornitofauny (např. v dílčí ploše 9).

Pastva - pastva skotu je v současné době okrajovým typem managementu PR, je praktikována pouze na zkulturněných loukách vedených v LPISu v jižním okraji jižní enklávy (dílčí segment 26), na severovýchodním cípu dílčí plochy 18 a jako podzimní přepasení louky v dílčí ploše č. 23. Zavedení pastvy na další mezofilní či oligotrofní krátkostébelné trávníky (tj. zejména suché smilkové a trojštětové louky) v rámci PR je vhodným nástrojem, avšak pastvu pro ochranářské účely nelze praktikovat jako celoroční kontinuální pastvu najednou na celé ploše. Pro ochranu diverzity zejména v součinnosti s ochranou bezobratlých a ptáků je nezbytné pást plochu krátkodobě, intenzivně a časově a prostorově diverzifikovaně. Plán péče s tímto typem managementu počítá jen okrajově a jen na vymezených vodou neovlivněných plochách (např. dílčí plochy 3, 17, 28).

Ruční vyřezávání náletových dřevin a narušování povrchu - redukce náletu dřevin je žádoucí, jak již bylo zmíněno u kosení, na plochách, kde se zavádí ruční kosení. Dále je redukce náletu důležitá u ploch, kde se vyskytují ochranářsky cenné druhy rostlin i živočichů, jako je např. Gymnadenia conopsea, Drosera rotundifolia, Lycopodiella inundata nebo Lyrurus tetrix (jižní segment PR). V případě plavuňky zaplavované (Lycopodiella inundata) je nezbytné navíc plochu výskytu mechanicky narušit, aby se obnovil narušený povrch s nízkou konkurencí dalších bylin, který je nezbytné pro regeneraci tohoto kriticky ohroženého druhu. Vzhledem k silnému zazemnění tůněk (především v centrální části jižní enklávy) by výhledově bylo vhodné provézt jejich asanaci s obnovením vodní hladiny. Redukce náletu je nutné provádět v době vegetačního klidu a vybírat dřeviny ochranářsky neatraktivní. Např. v rámci dílčí plochy 28 je nutné zachovat všechny perspektivní jedince vrby pětimužné (Salix pentandra). Současně s tím to, je nutno při redukci náletu zohlednit požadavky ornitologické [viz podkap. e) péče o živočichy]. 35

Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu kosení Vhodný interval každoročně Minimální interval 1x / 3roky křovinořez, ručně vedená sekačka, lehká mechanizace, ruční Prac. nástroj / hosp. zvíře nebo lehká technika na svážení biomasy Kalendář pro management 15. 6. – 15. 8. (30. 9.) trávu doporučeno sušit na lokalitě, nicméně sklidit do 10 - 14 dní, před každým zásahem zohlednit možnost ornitologických Upřesňující podmínky zájmů, nepřípustné je mulčování, obsékání ochranářsky cenných druhů (např. Salix rosmarinifolia)

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

pastva (krátkodobá, intenzivní) každoročně 1x / 3roky ovce, kozy, (skot) 15. 7. do 31. 8. k omezené rozloze se doporučuje pastva s přenosným oplocením, pastevní zvířata se doporučují ovce, příkrm je vyloučen

lokální redukce náletových dřevin 1x / 3-5let 1x / 5-10let křovinořez, pila, výjimečně specializované mechanizované štěpkovací soupravy, mechanizace na odvoz biomasy doporučuje se od 1. 11. do 31. 3. štěpkování klestu a větví jen mimo území PR, pálení klestu a větví je možné přímo na lokalitě, ale popel se vždy z lokality musí odvést, mechanizované štěpkovací soupravy pouze na únosných terénech (např. dílčí plocha 28), v případě prokázaného výskytu tetřívka obecného v dotčené lokalitě se termín realizace posunuje od 15. 9. do 15. 11.

36

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management

Upřesňující podmínky

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management

Upřesňující podmínky

mechanické narušení půdního krytu 1x / 3-5let 1x / 5-10let krumpáč, motyka, rýč, železné hrábě, lopata, kultivátor, lehčí i těžší pojezdová mechanizace, mechanizace na odvoz biomasy dle konkrétní fenofáze zájmového druhu Smyslem narušení drnu je vytvoření mezernatého porostu s „gapy“ tj. volné plošky obnažené hlíny pro klíčení semen či spór kapradin. Narušením drnu musí dojít k odstranění velkého procenta nárůstu mechorostů a vytvořit gapy až do velikosti cca 10-20 cm x 10-20 cm. Veškerý vyhrabaný či vyvláčený materiál je nutné z lokality odstranit. Intenzita a frekvence závisí na typu vegetace.

obnova tůní a ostatních vodních ploch dle potřeby dle potřeby, předpoklad 1x / 10 let lehký bagr, rýč, lopata, lehký nákladní automobil od srpna do konce října v případě intenzivního zazemňování vodní plochy podle potřeby provádět obnovu částí vodní plochy – odstranění sedimentů, spadlých větví a zarůstající vegetace v části tůně, případně rozšíření tůní. Při odstraňování sedimentů je nutné neprohlubovat příliš tůň a vytvořit opět mělké litorální pásmo. Vytěžený materiál je vhodné odstranit z lokality. V případě intenzivního zarůstání menších vodních ploch porostem orobince je nutné co nejdříve přistoupit k jejich potlačování. Rozšiřování porostů orobince je možné potlačit vytrháváním rostlin, příp. obnovou určité části tůně s odstraněním většiny oddenků orobince.

d) péče o rostliny (na základě údajů EKRTA 2008 a vlastního zjištění) Podmínky pro existenci zvláště chráněných, ohrožených a vzácných druhů by měly být zajištěny výše stanovenými managementy. Vybrané níže uvedené druhy rostlin jsou tučně zvýrazněny v komentářích dotčených dílčích ploch a je zde uveden i nastavený typ managementu. Plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata) Druh představuje zřejmě nejvýznamnější druh v PR (dílčí plocha č. 15). Jedná se o druh rostoucí na stanovištích s nízkou konkurencí dalších rostlin, na vlhkých píscích a mělkých rašelinách. Na 37

lokalitě byl druh zaznamenán poprvé v r. 2002 (ŠRAITOVÁ et MAŠKOVÁ in HADINEC et al. 2003) a to na ploše větší než 100 m2. Naposledy byl druh na lokalitě zaznamenán v roce 2014 (D. Půbal in verb.). Z důvodu postupující sukcese a zapojování vegetace bylo na konci roku 2012 přistoupeno k vyřezání náletů a k disturbanci povrchu, bohužel bez zjevného účinku. V každém případě se jednalo o jedinou lokalitu, která historicky i v současné době byla zaznamenána ve fytochorionu 88d Boubínsko-stožecká hornatina (PROCHÁZKA et ŠTECH 2002). Bylo by více než vhodné nastavit na ploše management, sledovat a kácet náletové dřeviny na ploše a v blízkém okolí a mechanicky narušovat drn (např. hrábě, lopata, kultivátor, přiměřená kolová nebo pásová mechanizace), aby se obnovily nezapojené plochy vegetace, v kterých plavuňka zaplavovaná dokáže úspěšně přežívat. Odstraňování náletu dřevin, a to vždy podle aktuálního stavu a vývoje stanoviště (předpokládané opakování v 3–6letých intervalech) a vytváření dostatečně volné plochy pomocí částečného obnažování půdy a to i pro další konkurenčně slabé druhy. Korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) Vzácný druh rašelinných lesů, zarůstajících rašelinišť a pramenišť je v oblasti Šumavy i v celé ČR silně ohroženým druhem. Na Šumavě byl recentně (po r. 1990) zaznamenán již jen na nemnohých lokalitách např. u Prášil, na Rybárenské slati, na úpatí Antiglu, na Huťské hoře a jižních svazích Zhůří u Horské Kvildy, na rašeliništi v pramenné oblasti Olšinky u Kvildy, na Chalupské slati, u Nicova, na Malé nivě, u Srní (PROCHÁZKA et ŠTECH 2002). Korálice trojklaná byla v PR poprvé zaznamenána v rámci botanického inventarizačního průzkumu L. Ekrtem v roce 2012. Na lokalitě se druh vyskytoval v centrální části na dně malého zrašeliněného údolíčka v podrostu náletových dřevin na zarůstající zrašeliněné louce (dílčí plocha 16). V roce 2012 zde bylo zaznamenáno asi 40 kvetoucích jedinců, což představovalo středně velkou populaci. Širší místo výskytu bylo na konci roku 2012 razantně odlesněno od náletových dřevin. Pozorování, jak korálice zareagovala na toto osvětlení stanoviště, nejsou k dispozici, nicméně do budoucna je nutno tento stav pravidelně sledovat. Ostružiník skalní (Rubus saxatilis) Tento spíše teplomilnější lesní a relativně snadno určitelný druh ostružiníku se na Šumavě vyskytuje ojediněle v nižších partiích pohoří. Druh je zde znám z širšího okolí Kašperských Hor, u Houžné a pak až v Hornovltavské kotlině a přilehlých oblastech Predšumaví (PROCHÁZKA et ŠTECH 2002). V Květeně ČR existuje ještě údaj z fytochorionu 88. Šumava od Vimperka (HOLUB in SLAVÍK 1995), který by mohl být tedy ze stejné oblasti Šumavy jako zaznamenaná lokalita. Ostružiník skalní se v PR vyskytuje v jednom menším porostu, v ruderalizovaném náletovém lesíku nedaleko lesní silnice (49°02'46,3''N, 13°43'02,3''E – dílčí plocha 29). Výskyt na tomto stanovišti je zřejmě druhotného charakteru a v souladu s doporučeným zásahem zůstane lokalita i nadále bez zásahu. Ocún jesenní (Colchicum autumnale) Ocún jesenní byl na lokalitě poprvé zaznamenán v r. 2003 (STEINBACHOVÁ in EKRT et PŮBAL 2008) v místě neobhospodařované střídavě vlhké louky zarůstající Rubus idaeus, kde roste dodnes v počtu do deseti kusů (49°03'03,0''N, 13°43'12,3''E – dílčí plocha 2). Uvedená lokalita v současné době představuje jediné místo, kde lze tento druhu pro českou část Šumavy nalézt. V roce 2012 zde byly zaznamenány 2 kvetoucí rostliny a v tomto roce byla plocha také poprvé po dlouhé době pokosena. Pravidelné kosení lokality poté následovalo každým rokem až do současnosti. Podobně jako u dílčí plochy 9 zde došlo k propachtování zemědělsky hospodařícímu 38

subjektu (ZO ČSOP Šumava), který ochranářsky ideálním přístupem obě lokality managementuje. Druhotný charakter výskytu druhu v PR nelze vyloučit, jelikož v oblasti bylo v minulosti četné osídlení a i dodnes zde v blízkosti ruin bývalých budov přežívá rada v minulosti pěstovaných druhů. Lokalita ocúnu se však nevyskytuje v bezprostřední blízkosti historických budov. I v současné době však lze místy spatřit pěstování ocúnu jesenního ve staročeských zahrádkách (R. Roučková in verb.) v této oblasti, a proto je možné se domnívat, že druh zde mohl být pěstován i dříve nebo naopak vyrýpáván na lokalitách původního výskytu (které vlivem meliorací a zkulturněním luk zmizely) a přežívá v zahradách. Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) Vzácný druh orchideje, v PR poprvé zaznamenán již v roce 2002 v rámci přírodovědného průzkumu zaměřeného na ohrožené druhy rostlin a živočichů (P. Hubený in verb.). V jižní části Čech je tento druh v současné době považován za kriticky ohrožený, přičemž počet známých lokalit na Šumavě dosahuje maximálně do dvou desítek. Druh byl zaznamenán pouze v jižní enklávě PR a to konkrétně v dílčích plochách 16 (včetně navazujících světlin dílčí plochy 28) a 17. Obě tyto zásadní lokality byly na konci roku 2012 a 2016 razantně prosvětleny vykácením náletových dřevin. Podobně jako u korálice trojklané nejsou v současné době k dispozici data s aktuální početností populace. V budoucích letech je bezpodmínečně nutné monitorovat stav dotčených lokalit tohoto druhu. Na území PR byl zjištěn relativně malý počet – 28 nepůvodních taxonů, které nijak zásadně neovlivňují kvalitu rostlinných společenstev na lokalitě. Z pohledu doby kolonizace nepůvodních druhů na území ČR bylo nalezeno 16 neofytů (kolonizace po r. 1500) a 12 archeofytů (kolonizace před r. 1500). Bylo zde zaznamenáno 18 taxonů naturalizovaných v České republice. Jedná se o druhy v minulosti pěstované a dnes běžněji v krajině rozšířené, jako: večernice vonná (Hesperis matronalis), jabloň domácí (Malus domestica), hrušeň obecná (Pyrus communis), rybíz červený (Ribes rubrum), oměj zahradní (Aconitum cf. ×cammarum), šeřík obecný (Syringa vulgaris), jetel zvrhlý (Trifolium hybridum), dále polní plevele – segetální druhy vyskytující se v místě bývalého mysliveckého políčka: chrpa modrá (Centaurea cyanus), heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea), hořčice polní (Sinapis arvensis), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), dále jsou to druhy dříve invazní, které se již v zásadě etablovaly v naší krajině jako janovec metlatý (Cytisus scoparius), vrbovka žláznatá (Epilobium adenocaulon), sítina tenká (Juncus tenuis), vratič obecný (Tanacetum vulgare), kapustka obecná (Lapsana communis), či další ruderální druhy jako lopuch větší (Arctium lappa), silenka širolistá bílá (Silene latifolia subsp. alba). Dále bylo v PR zaznamenáno 6 druhů invazních. Roztroušeně jako ruderální druhy se vyskytují druhy ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pcháč oset (Cirsium arvense), v místech bývalých usedlostí zejména na severní enklávě se místy rozrůstá pámelník bílý (Symphoricarpos albus), na bývalém mysliveckém políčku byla pěstována slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). Při okraje silničky v severní části severní enklávy (jižní cíp dílčí plochy 13) se vyskytuje nepatrný porost zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis), který zatím nejeví známky invazního chování. Naopak invazní charakter má porost bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) v dílčí ploše 12. Porost bolševníku na lokalitě je pravidelně a vhodně několikrát za rok asanován postřikem herbicidu a setnutím květenství u případných dospělých rostlin. 39

Mezi druhy vysazené patří taxony s nahodilým výskytem, jako např. rostliny původně vysazené na bývalém mysliveckém políčku – hrách setý (Pisum sativum), kukuřice setá (Zea mays) nebo chrastice rákosovitá var. pikta (Phalaris arundinacea var. picta), která byla v minulosti vysazena u lidských usedlostí a v současné době na některých enklávách expanduje (např. západní okraj dílčí plochy 9). e) péče o živočichy (na základě údajů EKRTOVÉ et ŠTORKA (2008) a VONDRKY (2016) Podmínky pro existenci zvláště chráněných, ohrožených a vzácných druhů, by podobně jako u rostlin, měly být zajištěny stanovenými managementy. tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) Tetřívek má nejraději krajinu, kde se střídají lesní porosty prostoupené pasekami a světlinami s loukami, pastvinami, vřesovišti, rašeliništi a různými typy rozptýlené zeleně. Na tokaništi Klášterec v roce 1977 tokalo 80 kohoutků, v roce 1991 7 kohoutků, v r. 1996 5 kohoutků, v r. 1998 2 kohoutci a 1 slepička (FOREJTEK et al. 2013). VONDRKA (2016) ještě v roce 2002 na lokalitě pozoroval 5 tokajících samců a to až do jejich úplného vymizení v roce 2008. Od té doby pozoroval na lokalitě velmi sporadicky, zvláště v podzimním období, jednotlivé ptáky – slepičky. Jejich výskyt dává do pravděpodobné spojitosti s nedalekým výskytem relativně stabilní populace (i když také na hranici přežití). Tetřívek obecný, obzvláště samice, se v podzimním období pravidelně potulují v širším okolí hnízdišť. Pokud by se v PR zlepšily životní podmínky druhu, autor předpokládá v opakované osídlení plochy. Tetřívek obecný je velmi citlivý na změny prostředí a na rušení. Ohrožení představují také vysoké stavy prasete divokého a lišky obecné. Negativní vliv má také intenzivní pastva dobytka. Podpora tetřívka spočívá hlavně v zamezení zarůstání tokanišť, podpoře potravně významných dřevin, ve vyloučení pastvy na hnízdištích a tokaništích (zde pouze v době toku), regulace stavů prasete divokého a lišky obecné a ve snižování rušení člověkem obzvlášť v kritických obdobích, tj. období toku, hnízdění, vyvádění kuřat a zimování. Obzvlášť důležité je zachování ranně sukcesních ploch s výskytem borůvky a vřesu, které díky svému energetickému obsahu a vysokého podílu bílkovin tvoří významnou složku potravy po celý rok. V zimě je potrava doplňována lístky, jehlicemi, jehnědami a pupeny různých dřevin (bříza, olše, borovice, líska aj.), v letní potravě převažují generativní a vegetativní části trav. Kuřata v prvních dvou týdnech života se živí převážně hmyzem, nejvíce jsou zastoupeni mravenci, housenky motýlů apod. (FOREJTEK et al. 2013). Negativní vývoj populace v rezervaci je jistě způsoben celým komplexem příčin. Za zásadně negativní lze označit především postupující sukcesi pionýrských dřevin na většině plochy PR. Zásah do porostů vzrostlých náletových dřevin je žádoucí právě pro podporu populace tetřívka obecného, který vyžaduje významné zastoupení mlazin. Podle poznatků z Krušných hor a VVP Libavá (ŠŤASTNÝ et al. 2000, DŽUBERA 2000) je důležité udržet na lokalitě mozaiku bezlesí/mlází/vzrostlý les v poměru zhruba 40/50/10. Mlázím je míněn porost břízy (případně s příměsí SM) s výškovou strukturou 0,5-6 m. Podíl nízkých zmlazujících porostů dřevin a křovin je na území PR nízký a v budoucnu může znamenat limitní faktor pro potencionální přežívání populace tohoto významného druhu. Z tohoto důvodu je nezbytné začít postupně po maloplošných částech zmlazovat porosty březin odstraněním většiny vzrostlých jedinců. Těmito zásahy dojde k posunu zpět k raným sukcesním stádiím, tak cenným nejen pro populaci tetřívka obecného, ale i pro další druhy živočichů. Za negativní lze do jisté míry označit 40

i pastvu mimo plochu PR před velínem, která sloužila jako tokaniště. Je však jisté, že bez pastvy by plocha zarostla a stala se zcela nevhodnou pro tetřívka. Chřástal polní (Crex crex) Tento evropsky ohrožený druh je vázán na extenzivní zemědělské hospodaření. Obývá především mokřadní otevřené louky s prameništi apod. Základem jeho ochrany je udržení šetrného hospodaření, kdy k seči či pastvě hospodářských zvířat dochází až po 15. srpnu (to je již vyvedena většina druhých hnízdění). Zavedení trvalé pastvy vede k úplnému vymizení druhu. V ohrazených velkoplošných pastvinách je nutno instalovat vnitřní ohradníky kolem pramenišť a dalších podmáčených ploch ještě před začátkem pastvy. Tyto místa lze přepásat/kosit od 15. 8. do zimy, pokud bude zamezeno rozšlapání pramenišť hospodářskými zvířaty. Při senoseči je nutno postupovat od středu plochy ke krajům. Na ploše PR došlo k pravděpodobnému ústupu – v současnosti zjištěn 1 pravidelně vokalizující teritoriální samec v blízkosti PR. Ve vlastní ploše PR zjištěn 1 teritoriální samec v severní enklávě (dílčí plocha 9), výskyt je zde však nepravidelný, zjištěn pouze v některých letech. Pro zachování druhu by bylo vhodné zachovat současné bezlesí a rozšiřovat jej vyřezáváním řídkých náletů s ponecháním solitérních keřů. Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) Druh je vázán především na staré duby. V ČR se vyskytuje především v nížinách do 500 m n. m. V PR pravděpodobně hnízdí jeden pár. Je zde vázán na starší sukcesní plochy zarůstající břízou a olší. Zda se jedná o ojedinělý výskyt či trvalé osídlení se prokáže až po určité době. Mezi ochranná opatření patří ponechání mrtvého dřeva a doupných stromů v porostech. Strakapoud malý (Dendrocopos minor) Obývá hlavně nižší a střední polohy. Na Šumavě hnízdí nejvýše do 800 m n.m. V PR byl jeho hnízdní výskyt zjištěn ve starých březových náletech (1 pár v jižní enklávě). Ochrana tohoto druhu spočívá v zachování starých listnatých a smíšených porostů s dostatkem stojícího i ležícího mrtvého dřeva. Bekasina otavní (Gallinago gallinago) Tento druh obývá mokré louky, rašeliniště a bažiny. Početní stavy v ČR stále klesají, současná početnost je odhadována na 500 až 800 párů. V PR v současnosti hnízdí v důsledku pokročilé sukcese pouze 1 pár (severní enkláva – dílčí plocha 9). Druh lze podpořit vyřezáním náletů pionýrských dřevin ze zarůstajícího bezlesí a vhodným managementem mokřadních lokalit, spočívajících ve vyloučení pastvy a seče před 15. červencem, seč by měla být prováděna mozaikovitě na co nejnižší strniště s ponecháním alespoň 15% plochy bez zásahu do září. Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Výskyt tohoto druhu se v posledních 3 desetiletích několika znásobil. Hlavními hnízdními oblastmi v ČR jsou jižní a západní Čechy. Typickými hnízdními stanovišti jsou diverzifikované lesní komplexy, bohatě členěné, s převahou jehličnanů v různých nadmořských výškách. PR je součástí teritoria 2 párů. Podpora druhu spočívá v zachování horizontálně i vertikálně diverzifikovaných porostech s převahou smrku. Důležité je ponechání dostatečného množství odumírajících, chřadnoucích stromů a mrtvého dřeva v porostech za účelem podpory strakapouda velkého, v jehož starých dutinách kulíšek nejčastěji hnízdí.

41

Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) V ČR je výskyt vázán na vyšší polohy s jehličnatými lesy. Celorepubliková početnost je odhadována na 2500 až 5000 párů. V rezervaci hnízdí (či je součástí teritoria) 3 páry. Zachování druhu spočívá v šetrném lesním hospodaření se zachováním diverzifikovaných porostů (vertikální i horizontálně) a podporou keřovitého patra, jež by měla tvořit především líska obecná. Skřivan lesní (Lullula arborea) Druh s evropským typem rozšíření. V ČR hnízdí roztroušeně především v západní polovině státu, celková početnost je odhadována na 600 – 1100 párů. Těžištěm výskytu v Jižních Čechách je Pošumaví a Třeboňsko. Druh vyhledává suchá otevřená prostředí se sporou vegetací, s roztroušenými stromy, vřesoviště, rozvolněné světlé lesy s pasekami apod. V jižní enklávě PR byl druh pozorován naposledy v roce 2008. Absence druhu je zřejmě způsobena postupující sukcesí pionýrských dřevin a zánikem obnažených ploch s velmi řídkou vegetací či bez vegetace. V současné době skřivan lesní nepravidelně hnízdí (1 pár) v blízkosti jižní enklávy PR. Sluka lesní (Scolopax rusticola) Žije ve vlhkých lesích všech typů. Druh je vázán na měkké, bažinaté půdy, v nichž hledá potravu svým dlouhým zobákem (píchákem). K hnízdění vyhledává zvláště vlhké (bažinné) lesní porosty listnatých dřevin s bujným keřovým (stromovým) podrostem. V PR byl zjištěn jeden kvorkající kohoutek na jižní enklávě, jako součást teritoria slouží severní enkláva. Pro ochranu druhu je nutné zachování pionýrských vegetačních formací pravidelným výřezem. Jako důležité se jeví i management bezlesých společenstev, tak aby tvořila řídké a nízké porosty. Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) Druh je přísně tažný. Usazuje se v loukách s roztroušenými keři, často v blízkosti vodních toků. Hýl rudý u nás poprvé zahnízdil v roce 1962 na Moravě. První pozorování z hlavní oblasti výskytu na Šumavě pocházejí z roku 1971 od Horní Plané. První prokázané hnízdění bylo zaznamenáno r. 1975 u Želnavy. Potrava je téměř výhradně rostlinná. Mláďata jsou krmena nezralými semeny změkčenými ve voleti dospělců. Typickým hnízdním prostředím jsou vlhké tužebníkové louky s keři. Ochrana druhu spočívá ve vyloučení pastvy a seče v okolí současných hnízdišť do konce července. Mláďata jsou potravně závislá na semenech bylin v mléčné zralosti. Mezi další ochranná opatření patří pravidelný výřez náletových dřevin a ochrana soliterních ,,bochníkovitých“ vrb, které slouží jako hnízdiště, chránit je třeba také porosty tužebníku a tužebníková lada. V PR v současné době hnízdí 1 – 2 páry (dílčí plocha 9) a další jeden pár v těsné blízkosti (tankodrom Klášterec). Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) Druhu nejvíce vyhovuje otevřená krajina s pásy hustých trnitých křovin, zarůstající výsypky, zanedbané pastviny s roztroušenými keři a právě opuštěná vojenská cvičiště. V jižní enklávě PR došlo v důsledku postupující sukcese pionýrských dřevin k úplnému vymizení druhu. Pěnice vlašská však byla zaznamenána jako hnízdící (1 pár) v severní části (dílčí plocha 9). Zde obsazuje mozaiku mezofilních a mokřadních luk. Hnízdiště pěnice vlašské ohrožuje jak nadměrné zarůstání, tak naopak úplné odstraňování křovinné vegetace.

42

Jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) Stálý pták žijící skrytým způsobem ve starých jehličnatých a smíšených porostech s bohatým podrostem listnáčů a dobře vyvinutým bylinným podrostem, včetně brusnicovitých rostlin. Důležité jsou světliny, paseky, kotlíky a přechody mezi jednotlivými typy lesa. Šumava společně s Novohradskými hory představují zásadní území pro přežití jeřábka lesního v ČR. V současnosti jeden z nejvýznamnějších ptačích druhů, jež si v PR zasluhuje nejvyšší ochrany. Je zde vázán na plochy osídlené pionýrskými dřevinami, jež mu vytvářejí ideální potravní biotop. V PR zaznamenáno 9 - 10 teritoriálních kohoutků. Sledujeme-li podrobněji mapku distribuce druhu v PR je zřejmé, že jeřábek se zde vyskytuje hlavně na přechodu les/bezlesí a v částech PR, kde se tyto základní typy biotopů střídají. V zimě jsou potravou jeřábků pupeny stromů, bobule, jehličí, v létě přibývají semena, hmyz a měkkýši. V rámci sledovaného území je nutno přizpůsobit režim využívání jeřábku lesnímu. Mezi nejzásadnější se zdá být zachování současné bohaté potravní nabídky, skrze zachování vysokého zastoupení listnatých dřevin, vysokého poměru mozaikovitého bezlesí a vysokého zastoupení ploch s probíhající primární sukcesí těchto poloh, kde převažují bříza bělokorá, líska obecná, olše, smrk ztepilý apod. Důležitý je bylinný podrost, který musí zastupovat brusnicovité rostliny a řídké porosty jehličnanů, jež poskytují ptákům úkryt před predátory i v zimním období. Mezi zásadní faktory pro přežití populací se řadí zachování klidového režimu ploch s maximálním vyloučením rušivých činitelů z okolí (např. omezení turistiky, cyklistiky či sběru lesních plodů), mezi vhodná propopulační opatření patří eliminace predace v podobě zvýšeného odstřelu predátorů (hl. liška obecná a kuna skalní, kuna lesní apod.). Mezi důležité faktory se řadí i eliminace prasete divokého, jakožto významného predátora na zemi hnízdících druhů. V tomto kontextu se jako absolutně nevhodné řadí obě újediště v těsné blízkosti jižní enklávy PR, v důsledku čehož se prase divoké drží v lokalitě po většinu roku. Mezi zásadní body všeobecné ochrany druhu patří:  zásahy do lesních porostů provádět s ohledem na zachování biotopu, tyto postupy mozaikovitě prosazovat na celém území PR,  nepoužívat chemické látky pro ochranu lesních porostů,  využívat přirozené zmlazení při obnově,  zavádět podrostní hospodaření, mýtní těžby realizovat maloplošně,  podporovat přirozenou sukcesi v lesích,  podporovat přirozenou sukcesi na holinách, vnášet listnaté porosty do jehličnatých,  v rozsáhlých homogenních mlazinách listnáčů podpořit či uměle vnést skupiny jehličnanů pro zajištění krytu,  chránit ekotony na rozhraní les/bezlesí a podél cest,  ponechávat části lesa přirozenému vývoji včetně ponechání stojících i padlých odumřelých stromů,  podporovat olši, vrbu, břízu, lísku,  omezit, případně vyloučit nevhodné sportovní aktivity, zachovávat klid,  v případě užití oplocenek na ochranu výsadby či zmlazení používat typy s horním břevnem, jež jsou opticky výraznější,  provádět eliminaci potenciálních predátorů – kuna skalní a lesní, liška obecná, prase divoké. Výkon myslivosti a péče o lesní zvěř je omezen částečně, a to i v případě oborních a jim podobných chovů. V případě výskytu nepůvodních živočichů, zařazených mezi zvěř (především 43

psík mývalovitý, norek americký či jelen sika), je nutná dohoda s uživateli honiteb o postupu jejich tlumení. V současnosti je vhodné pokračovat v redukci stavů zvěře černé, vysoké a škodné (lišky obecné). Zřizování slanisek a příkrmišť je v PR nepřípustné. Zásady rybářského využívání vod v území se pro danou lokalitu neuvádějí.

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Zásahy v lesích jsou podrobně uvedeny v příloze T1 „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3a b) rybníky (nádrže) a vodní toky V rámci dílčích ploch č. 10 a 15 je vhodné prosvětlení a obnova vodní hladiny rybníčku a tůní. c) útvary neživé přírody Bez navrhovaných opatření. d)

nelesní pozemky

Zásahy na nelesních pozemcích jsou podrobně uvedeny v příloze T2 „Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha M3b. Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3b.

44

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Orgán ochrany přírody vyhlásil pro ZCHÚ ochranné pásmo dle zákona 114/1992 Sb. (§37) Ochranné pásmo území tedy tvořící parcely podle KN č. 353/2, 355/1 v k.ú. Klášterec u Vimperka. Podle § 37 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, lze jen se souhlasem Správy v ochranném pásmu provádět plošné změny v chemizmu půdy, vodním režimu a plošné používání toxických látek, které by mohly přímo ovlivnit vývojová stádia přírodních společenstev v rezervaci v míře větší než nepatrné a dále k činnostem zásahům podle zvláštních předpisů. Pro tyto plochy je navržený stávající způsob hospodaření, kterým je kosení a odvoz travní hmoty. Jedná se o polopřirozené luční porosty, u kterých by absencí hospodaření hrozila degradace lučního společenstva spojená se zarůstáním dřevin. Jiné využívání ochranného pásma není navrhováno.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V období plánu péče bude podle potřeby (cca 1 x za 5 let) obnovováno pásové značení.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Z důvodu nabytí některých okolních pozemků Správou NP Šumava, které v tuto dobu nejsou součástí PR a z důvodu plánovaných směn některých pozemků mezi Správou a soukromými vlastníky, by bylo vhodné stávající PR v budoucnu přehlásit na aktuální stav. Příležitostně, např. v rámci KPÚ, je vhodné u pozemků se způsobem využití dle katastru nemovitostí sportoviště a rekreační plocha na „vodní plochu“ se způsobem využití „zamokřená plocha“ a u sušších stanovišť na „ostatní plochu“ se způsobem využití „neplodná půda“. V rámci provádění aktivního managementu na bezlesí lze využít možnosti uzavření pachtovní smlouvy. V rezervaci, především v okrajových částech navazujících na sousední lesní porosty se nachází větší množství vzrostlých smrků ztepilých. Tyto jedinci se nachází především na nelesních pozemcích. V případě napadení podkorním hmyzem, a při vyhodnocení, že je vhodné provést asanaci, bude nutné před vlastním zahájení kácení požádat příslušný orgán ochrany přírody o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les. 45

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností S návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností se do budoucnosti nepočítá.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Správa bude v roce 2017 instalovat na území PR 4 informační tabule s informacemi o předmětu ochrany, rozloze, apod.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Bude zadáno provedení podrobného zoologického průzkumu (obojživelníci, plazi, vážky, vodní hmyz, motýli bezlesí a křovin, fytofágní hmyz a epigeičtí predátoři, netopýři), mechů a lišejníků. Uvedené průzkumy jsou plánovány v rámci projektu „Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a inventarizace maloplošných zvláště chráněných území v národně významných územích v České republice“ (projekt Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, 2016). Dále bude pokračováno v prováděném biomonitoringu lesních ekosystémů v zájmovém území v režii Správy NP Šumava. Biomonitoring lesních ekosystémů ve zvláště chráněných maloplošných územích (ZCHMÚ) v CHKO Šumava je dlouhodobý inventarizační projekt založený na opakovaných měřeních na trvalých monitorovacích plochách. V roce 2015 byla v jeho rámci poprvé změřena také PR Radost (viz mapa M6).

46

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)

Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za Orientační náklady období platnosti plánu za rok (Kč) péče (Kč)

Kosení travního porostu s odklizením hmoty (1 x za tři roky)

478 000 1 x za 3 roky

2 390 000

31 200

468 000

Výřez náletů (1 x za 3roky)

200 500 1 x za 3 roky

1 002 500

Výřez náletů (1 x za 5 let)

125 000 1 x za 5 let

375 000

Disturbance povrchu – stržení travního drnu

12 000

180 000

Obnova tůní (obnova hladiny, výřez náletů)

150 000 1 x za 10 let

150 000

4 900

73 500

12 930 1 x za 5 let

38 790

Kosení travního porostu s odklizením hmoty (každoročně)

Likvidace invazních mantegazzianum)

druhů

(především

Heracleum

Pásové značení 2x po dobu platnosti plánu péče N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

4 677 790

4.2 Použité podklady a zdroje informací        

DEMEK J. [ed] (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha. DŽUBERA P. (2000): Vývoj rozšíření a početnosti tetřívka obecného (Tetrao tetrix) ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. In: MÁLKOVÁ P. (ed.): Sb. příspěvků mezinár. konf. Tetřevovití – Tetraonidae na přelomu tisíciletí. České Budějovice: 121–129. EKRT L. (2012): Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace Radost. Ms. [depon. in: Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk]. EHRENDORFER F. et HAMANN U. (1965): Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: 35–50. EKRT L. et PŮBAL D. (2005): Botanický průzkum navrhované PR "Radost" část II (Klášterec). Ms. [depon. in: Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk]. EKRT L. et PŮBAL D. (2008): Novinky v květeně cévnatých rostlin české Šumavy a přiléhajícího Předšumaví. I. Silva Gabreta 14(1): 19–38. FOREJTEK P., ČERVENÝ J., VODŇANSKÝ M., 2013: Problematika tetřevovitých v česko bavorském příhraničí. Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. 88 pp. GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: 631–645. 47

               

HADINEC J., LUSTYK P. et PROCHÁZKA F. (2003): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. II. Zprávy České Botanické Společnosti 38: 217−288. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. et. LUSTYK P. [eds] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 445 str. KOS P. (2013): Posádková střelnice ČSLA Klášterec. Nakladatelství Brigadýr. Praha, 26 pp. LEPŠÍ P., LEPŠÍ M., BOUBLÍK K., ŠTECH M. et HANS V. [eds] (2013): Červená kniha květeny jižní části Čech. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 503 p. MÍCHAL I. et PETŘÍČEK V. [eds] (1998): Péče o chráněná území II. AOPK, Praha, 714 pp. NEUHÄUSLOVÁ Z. [ed.] (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1–184. PROCHÁZKA F. et KOVÁRÍKOVÁ J. (1999): Významnější nové nálezy v květeně české Šumavy a nejvyšších poloh Předšumaví. Erica 8: 23–74. PROCHÁZKA F. et ŠTECH M. (2002): Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava et EkoAgency KOPR, Vimperk, 140 pp. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. – Studia geogr. 16, Geografický ústav ČSAV, Brno. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In. HEJNÝ S. & SLAVÍK B.[eds], Květena ČSR 1, 103–121, Academia, Praha. SLAVÍK B. (ed.) (1995): Květena České republiky. 4. Ed. Academia, Praha, 529 pp. ŠŤASTNÝ K., MÁLKOVÁ P. et BEJČEK V. (2000): Tetřívek obecný. Sylvia 36: 43–47. ŠRAITOVÁ D. et MAŠKOVÁ Z. (2002a): Botanický průzkum bývalého vojenského cvičiště „Klášterec“. Ms. [depon. in: Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk]. ŠRAITOVÁ D. et MAŠKOVÁ Z. (2002b): Botanický průzkum bývalého vojenského cvičiště „Radost“. Ms. [depon. in: Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk]. VONDRKA A. (2016): Inventarizační průzkum PR Radost z oboru ornitologie. Ms. [depon. in: Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk].

Internet: http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php http://oldmaps.geolab.cz/ http://geoportal.cenia.cz http://portal.gov.cz http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ CGS (2004): GeolINFO – geovední informace na území CR [online]. – Ceská geologická služba, Praha [cit. 2010-09-23]. Prístupné z www

48

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR EVL CHKO CHOPAV IUCN KN k.ú. LČR LHC LHP LPIS MŽP OP PO PR tp6,7 SM OLS OS KL BR ZCHÚ ZOPK ZO ČSOP Šumava

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod Mezinárodní svaz ochrany přírody katastr nemovitostí katastrální území Lesy České republiky, s.p. lesní hospodářský celek lesní hospodářský plán veřejný registr půdy Ministerstvo životního prostředí České republiky ochranné pásmo ptačí oblast přírodní rezervace terčové kolejové dráhy pro pohyblivé terče (KOS 2013) smrk ztepilý olše šedá topol osika javor klen bříza bělokorá zvláště chráněné území zákon č. 114/1992. Sb., o ochraně přírody a krajiny základní organizace Českého svazu ochránců přírody Šumava

49

5. Obsah 1. Základní identifikační a popisné údaje .................................................................................................................. 2 1.1 Základní identifikační údaje ................................................................................................................................ 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ..................................................................................................................................... 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .......................................................................... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ............................................................................................................ 5 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ..................................................................................................... 5 1.6 Kategorie IUCN .................................................................................................................................................. 6 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ...................................................................................................................................... 6 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu .................................................................................. 6 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ......................................................................................... 6 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu .................................................................... 12 1.9 Cíl ochrany ........................................................................................................................................................ 13 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ......................................................... 14 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ......................................................................... 14 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ............................................................................................................................................................. 17 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ......................................................... 19 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ..................................................................... 19 2.4.1 Základní údaje o lesích .............................................................................................................................. 19 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ............................................................................. 20 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody .................................................................................................. 20 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích ...................................................................................................... 21 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ................................................................................................................................................................................. 31 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ...................................................... 32 3. Plán zásahů a opatření ........................................................................................................................................... 32 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ................................................................ 32 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání .......................................................... 32 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ......................................................................... 44 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností . 45 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ............................................................................................................... 45 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ...................................................................... 45 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ...................................................... 46 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ................................................................................................................. 46 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring ......................................................................................... 46 4. Závěrečné údaje ..................................................................................................................................................... 47 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ................................................................................................................................................................................. 47 4.2 Použité podklady a zdroje informací ................................................................................................................. 47 4.3 Seznam používaných zkratek ............................................................................................................................ 49 5. Obsah ...................................................................................................................................................................... 50

50

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1, 2.4.2, 3.1.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.3 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3a - Mapa dílčích ploch a objektů - lesní pozemky Příloha M3b - Mapa dílčích ploch a objektů - nelesní pozemky Příloha M4 – Mapa aktuální vegetace (stav k roku 2012) Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 - Mapa ploch biomonitoringu

Zpracoval: Ing. Josef Majer, říjen 2016

51

Tabulka: T1 k bodu 2.4.1, 2.4.2, 3.1.1 a 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich * označení JPRL

výměra plochy (ha)

113E10

0,15

číslo rámcové směrnice / porostní typ

1 / smíšený

stupně přirozenosti lesních porostů 1. Les původní (prales) 2. Les přírodní 3. Les přírodě blízký 4. Les kulturní 5. Les nepůvodní

dřeviny

SM BO

zastoupení průměrná výška dřevin porostu (%) (m)

90 10

30 26

barva v mapě -

zelená hnědá žlutá modrá červená

52

stupeň přirozenosti

doporučený zásah

naléhavost

poznámka

4

Dle platného LHP a lesního zákona, úmyslné zásahy provádět pouze výběrným způsobem s cílem uvolnění podrostu při zajištění jeho odrůstání ve stínu či polostínu.

-

-

Tabulka: T2 k bodům 2.4.4, 3.1.1 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu

název

výměra (ha)

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

1

mozaika zarůstajících lučních biotopů

2,05

Dlouhodobě neobhospodařovaná mozaika mezofilních (T1.1, T1.2) a mokřadních biotopů (T1.6, T1.9, R2.2) v nivě a svazích nivy bezejmenného potoka.

2

střídavě vlhká louka

0,15

Maloplošný zemědělsky obhospodařovaný segment s výskytem Colchicum autumnale.

3


0,20

Dlouhodobě neobhospodařovaný porost vlhkých luk (T1.5, T1.6, R1.2), na západním okraji dílčí plochy s výskytem smilkových trávníků (T2.3B).

4

strojově kosený okraj louky

0,08

Mozaika mezofilních porostů (T1.1, T1.2) na východním svahu.

0,20

5 6 7 8

mozaika zarůstajících lučních biotopů mozaika zarůstajících lučních biotopů mozaika zarůstajících lučních biotopů manipulační plocha

doporučený zásah

naléhavost

redukce náletových dřevin a mozaikovitá redukce mokřadních vrbin + kosení jednou ročně pokosit a travní hmotu z plochy odklidit + redukce náletových dřevin redukce náletových dřevin kosení (příp. pastva na T2.3B)

+

1-2 1 2

kosení

2

Dlouhodobě neobhospodařovaný porost vlhkých luk (T1.5, R1.2, R2.2).

redukce náletových dřevin + kosení

1

0,76

Dlouhodobě neobhospodařovaný porost vlhkých luk (T1.5, T1.9).


2

0,36

Dlouhodobě neobhospodařovaný porost vlhkých luk (T1.5, T1.9).

0,12

Neobhospodařovaný porost zarůstající dřevinami, místy silně disturbovaný pojezdem těžké techniky. Biotopově i druhově velice bohatý porost s přechody od vlhkých luk (T1.5) a tužebníkových lad (T1.6), přes střídavě vlhké louky (T1.9) až do horských mezofilních luk (T1.2) a do smilkových trávníků (T2.3B), to vše s pomístně zarůstající náletem mokřadních vrb (K1). Na části výskyt chřástala polního, bekasiny otavní, hýla rudého a pěnice vlašské.

redukce náletových dřevin + kosení. Zajistit vjezd na louku poválkem. disturbance půdního krytu těžkou technikou

1

1x ročně 1x za 3 roky (případně častěji) 1x ročně 1x za 3 roky (případně častěji) 1x za 3 roky (případně častěji) 1x za 3 roky (případně častěji) -

redukce náletových dřevin a mozaikovitá redukce mokřadních vrbin + kosení

1

15. června až 15. září, mimo vegetační sezónu

1x ročně

6,39

10

rybníček

0,014

Malý historický rybníček s makrofytní vegetací.

vyřezání břehů a obnova vodní hladiny

1

11

skládka

0,11

Historicky vzniklá skládka v souvislosti s vojenskými aktivitami.

asanace skládky (sklo, plasty, železo, guma…)

3

12

plocha s Heracleum mantagazzianum

0,23

Degradovaná vlhká louka (T1.5) s výskytem invazního druhu Heracleum mantagazzianum.

13

polní nezpevněná cesta

53

1x za 3 roky (případně častěji)

celoročně

zemědělsky využívaná extenzivní louka

Vyježděná polní nezpevněná cesta (X6) s ruderalizovanými okraji a sporadickou vegetací sešlapávaných míst.

15. června až 30. září; mimo vegetační sezónu 15. června až 15. července; mimo vegetační sezónu 15. června až 30. září; mimo vegetační sezónu 15. června až 15. srpna; mimo vegetační sezónu 15. června až 30. září; mimo vegetační sezónu 15. června až 30. září; mimo vegetační sezónu 15. června až 30. září; mimo vegetační sezónu

interval provádění

-

9

0,31

termín provedení

mechanická a chemická likvidace vč. monitoringu lokality běžné využívání cesty pro zemědělskou a lesní techniku

pozdní vegetační sezóna a mimo vegetační sezónu mimo vegetační sezónu

dle aktuálního stavu plochy -

1

květen - září

2-3x ročně

-

celoročně

-

14


3,42

Dlouhodobě neobhospodařovaná mozaika mezofilních (T1.1, T1.2, T2.3B) a mokřadních biotopů (T1.5, R2.2).

15

periodické tůně a obnažená plocha

0,12

Vojenskými aktivitami vzniklá plocha, původně silně disturbovaná, v současné době silně zarůstající náletem dřevin.

16

ručně kosená louka

0,37

Druhově a biotopově pestrá louka vzniklá v důsledku vojenských disturbancí. Pomístní zvodnění terénu až tůňky.

ručně kosená louka mozaika zarůstajících lučních biotopů mozaika zarůstajících lučních biotopů zarůstající střídavě vlhká louka mozaika zarůstajících lučních biotopů zarůstající střídavě vlhká louka strojově kosená (přepasená) louka mozaika zarůstajících lučních biotopů

0,29

Mělké půdy s krátkostébelnými trávníky blízké sv. Violion caninae (T2.3B) s mokřadními depresemi terénu, skalní výchozy. Dlouhodobě neobhospodařovaná mozaika úživných mezofilních (T1.2) a mokřadních biotopů (T1.5) s prameništi (R1.2), pravděpodobně v místech bývalé orné půdy.

17 18 19 20 21 22 23 24

3,80

redukce náletových dřevin a mozaikovitá redukce mokřadních vrbin + kosení redukce náletových dřevin + prosvětlení a obnova tůněk + disturbance povrchu na regeneraci Lycopodiella inundata a dalších druhů

1-2

15. června až 15. září; mimo vegetační sezónu


1

pozdní vegetační sezóna (srpenříjen)

dle aktuálního stavu plochy

kosení, v případě batrachologického zájmu možnost vybudování mělkých tůní

1

kosení, pastva

1

redukce náletových dřevin, pastva + kosení

2

15. června až 15. září; pozdní vegetační sezóna (srpen – říjen) 15. června až 15. září 15. června až 15. září; mimo vegetační sezónu 15. června až 15. září; mimo vegetační sezónu 15. června až 15. září; mimo vegetační sezónu 15. června až 15. září; mimo vegetační sezónu 15. června až 15. září; mimo vegetační sezónu

1x ročně; dle aktuálního stavu plochy 1x ročně 1x za 3 roky (případně častěji)

0,43

Dlouhodobě neobhospodařovaná mozaika mokřadních biotopů (T1.9, T1.5) s přechody do mezofilních luk (T1.2).


2


0,27

Dlouhodobě neobhospodařovaná střídavě vlhká louka T1.9.


2

0,15

Dlouhodobě neobhospodařovaná druhově bohatá střídavě vlhká louka (T1.9) s přechodem do mokřadní luky (T1.5).


2

0,05

Dlouhodobě neobhospodařovaná druhově bohatá střídavě vlhká louka T1.9.


1

0,57

Druhově bohatý porost horské mezofilní louky (T1.2) s přechodem k mezofilním ovsíkovým loukám sv. Arrhenatherion (T1.1,) na východně exponovaném mírném svahu.

kosení + podzimní přepasení

1

15. června až 31. října

1x ročně

0,24

Dlouhodobě neobhospodařovaná mokřadní louka (T1.5) s přechody do ostřicovo-mechových slatinišť sv. Caricion canescenti-nigrae (R2.2)


1

15. června až 15. září; mimo vegetační sezónu


1x za 3 roky (případně častěji) 1x za 3 roky (případně častěji) 1x za 3 roky (případně častěji)

25a

strojově kosená louka

0,17

Druhově bohatý horský mezofilní porost sv. Polygono-Trisetion (T1.2) přechodný do smilkových trávníku sv. Violion caninae (T2.3B) na mírném svahu.

kosení

1


1(2)x ročně

25b

strojově kosená louka

0,19

Horský mezofilní porost sv. Polygono-Trisetion (T1.2).

kosení

1


1(2)x ročně

26

kulturní pastvina

2,11

Skotem pasený, odvodněný a zkulturněný porost (X5), v severní části s přechodem do degradované mokré louky (T1.5).

pastva

3

květen až říjen

1(2)x ročně

27

polní nezpevněná cesta

0,45

Vyježděná polní nezpevněná cesta (X6) se sporadickou vegetací sešlapávaných míst a četnými kalužemi.

běžné využívání cesty pro zemědělskou a lesní techniku, v nejnutnějších případech úprava povrchu

-

celoročně

-

54

28

29


ostatní plocha PR

2,49

Vojenskými aktivitami vzniklá plocha, původně silně disturbovaná, v současné době silně zarůstající náletem především listnatých dřevin.

redukce náletových dřevin pro obnovu tokaniště tetřívka obecného, po vyhodnocení zásahu případně přistoupit k aktivnímu managementu kosení či pastvy

52,98

Nálety pionýrských dřevin (X12A), mokřadní vrbiny sv. Salicion cinereae (K1), mezofilní křoviny (K3), ruderální porosty (X7B), opuštěné kulturní louky (X5), místa s expanzí Carex brizoides (X7A), kultury jehličnanů na nelesní půdě (X9A), olšové luhy (L2.2) na nelesní půdě, podmáčené smrčiny (L9.2B) na nelesní půdě, lesní prameniště (R1.4) na nelesní půdě a degradované nebo velmi silně dřevinami zarostlé biotopy mezofilních porostů (T1.1 a T1.2), vlhkých a střídavě vlhkých luk (T1.5 a T1.9) a smilkových trávníků (T2.3B). Pomístně se vyskytují zbytky vojenských staveb (kolejové dráhy s „bunkry“, rozvodny elektřiny, hnací a napínací stanice apod.) příp. ruiny bývalých usedlostí.

bez zásahu, případně zásah proti významně přemnoženým lesním škůdcům především v okrajových partiích s procentuelně vyšším zastoupením smrku ztepilého

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. 2. 3.

stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), stupeň - zásah vhodný, stupeň - zásah odložitelný.

55

1

mimo vegetační sezónu; případný aktivní management 15. června až 15. září

5 x ročně, v případě aktivního menagementu každoročně

-

-

-

56

57

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

Návrh plánu péče o Přírodní rezervaci Radost. pro období

Recommend Documents