Plán péče o Přírodní rezervaci

Plán péče o

Přírodní rezervaci NEBE na období 2016 - 2030 Správa NP Šumava 2015

Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav 1.8 Předmět ochrany EVL a PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu 1.9. Cíl ochrany 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Poloha přírodní rezervace 2.1.2 Geologie 2.1.3 Pedologie 2.1.4 Hydrobiologie 2.1.5 Klimatologie 2.1.6 Vegetace 2.1.7 Fauna 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správnírozhodnutí a právní předpis 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring předmětu ochrany 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ Příloha M3: Letecký snímek se zákresem výskytu biotopů Příloha M4: Letecký snímek se zákresem lokalizace případné aplikace speciálního managementu

1

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo ZCHÚ: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

1758 přírodní rezervace Nebe vyhláška Správa NP a CHKO Šumava 5 13. 1. 1995 1. 6. 1995

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Plzeňský okres: Klatovy obec s rozšířenou působností: Kašperské Hory obec s pověřeným obecním úřadem: Kašperské Hory obec: Kašperské Hory katastrální území: Kašperské Hory Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Kašperské Hory

Číslo parcely podle KN

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

1468

ostatní plocha

sportoviště a rekreační plocha

Způsob ochrany nemovitosti podle KN menší chráněné území

Číslo listu vlastnictví

Výměra parcely celková podle 2 KN (m )

není na LV

142671

138882

142671

138882

celkem v k.ú.

Výměra parcely 2 v ZCHÚ (m )

Pozemky dle PK: 1462/2, 1462/3, 1463, 1464, 1465, 1467, 1468, 1470/1, 1470/2, 1473/1, 1481/1, 1482/2, 1483/1, 1484/2, 1485/1, 1486/1, 1486/2, 1487/1, 1487/2, 1487/3, 1488/1, 1488/2, 1489, 1490/1, 1490/2, 1490/3. Vlastník (příslušnost hospodařit) uvedených pozemků: Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Žižkov, 13000

Ochranné pásmo Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

2

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma

Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha

ostatní plochy

13,8882

-

plocha celkem

13,8882

-

Způsob využití pozemku neplodná půda ostatní způsoby využití

1.5 Překryv s jinými chráněnými územími chráněná krajinná oblast: Chráněná krajinná oblast Šumava jiný typ chráněného území: CHOPAV Šumava Natura 2000 ptačí oblast: CZ 0311041 Šumava evropsky významná lokalita: CZ 0314024 Šumava

1.6 Kategorie IUCN III. - přírodní památka

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany dle zřizovacího předpisu je přírodní útvar menší rozlohy, zejména naleziště vzácných nebo ohrožených druhů rostlin a živočichů ve fragmentech ekosystémů s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem.

3

1.7.2

Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav

A. vzácnější rostlinná společenstva název společenstva Sv. Arrhenatherion elatioris

Sv. Calthion palustris, podsv. Calthenion

Sv. Alnion incanae, podsv. Alnenion glutinosoincanae

Sv. Molinion caeruleae

Sv. Calthion palustris, podsv. Filipendulenion

Sv. Salicion cinereae

podíl plochy charakteristika v ZCHÚ (%) 14 (ca 1,96 ha) T1.1 - mezofilní ovsíkové louky Větší segment v SZ části rezervace, v současné době bez managementu, silně degradovaný. Pro zlepšení kvality by bylo vhodné kosení, vzhledem k převážně bezzásahovému charakteru celé rezervace však nevznikne velká újma, ponechá-li se sukcesi. Dále jsou fragmenty zbytkového bezlesí zejména v J a JV části rezervace, které postupně zarůstají dřevinami. *1 5,9 (ca 0,82 T1.5 - vlhké pcháčové louky ha) Většinou fragmenty porostů degradované expanzí Carex brizoides, Rubus fruticosus a zarůstáním dřevinami. Druhově chudší. 5,7 (ca 0,8 ha) L2.2 - údolní jasanovo-olšové luhy Jediný segment v Z části rezervace (ostatní porosty jsou náletového charakteru). Dobře zvodnělé, podél menší vodoteče, místy menší plošná prameniště. Porost není zcela vyhraněný, ale minimálně degradovaný. *2 4,9 (ca 0,69 T1.9 - střídavě vlhké bezkolencové louky ha) Ne zcela vyhraněné, avšak cenné porosty v centrální části rezervace, zejména pro výskyt Iris sibirica (místy dokonce dominantní pokryvnost). *3 4,4 (ca 0,62 T1.6 - vlhká tužebníková lada ha) Velmi pěkný porost v JZ části rezervace. Minimální degradace, hodně zvodnělé. Dominance Filipendula ulmaria a Lysimachia vulgaris, s výskytem Carex hartmanii. *4 3,9 (ca 0,54 K1 - mokřadní vrbiny ha) Segment v S části rezervace. E2 hodně zapojené, vlhké, ale degradované expanzí Carex brizoides.

Příloha M3: Letecký snímek se zákresem výskytu biotopů

4

B. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu cévnaté rostliny Arnica montana Carex flava agg. Carex hartmanii Corallorhiza trifida Dactylorhiza fuchsii Dactylorhiza majalis Daphne mezereum Epipactis helleborine Iris sibirica Juniperus communis Listera ovata Platanthera bifolia Platanthera chlorantha Scorzonera humilis Soldanella montana Valeriana dioica

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ roztroušeně roztroušeně roztroušeně ojediněle ojediněle ojediněle ojediněle ojediněle hojně ojediněle ojediněle roztroušeně roztroušeně roztroušeně roztroušeně roztroušeně

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

C3, §3 C4a C3 C2, §2 C4a, §3 C3, §3 C4a C4a C3, §2 C3 C4a C3, §3 C3, §3 C3 C3, §3 C4a

X12A X12A T1.6, T1.9 X12A X12A K1, L2.2, T1.5, T1.6,T1.9, X12A X12A T1.1 T1.1, T1.9, X12A X12A X12A T1.1, T1.9, X12A T1.1, T1.9, X12A T1.9, X12A L2.2, X9A, X12A T1.9, L2.2

Kategorie ohrožení druhů viz: Procházka, F., Štech, M. (eds.), 2002: Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. Správa NP a CHKOŠ  Eko-Agency KOPR, Vimperk. Taxony v různém stupni ohrožení (IUCN) C1 kriticky ohrožené; C2 silně ohrožené; C3 ohrožené; C4 vzácnější, vyžadující další pozornost Taxony chráněné dle vyhl. MŽP 395/92 Sb. §1 kriticky ohrožené; §2 silně ohrožené; §3 ohrožené

název druhu živočichové Bufo bufo Rana temporaria Vipera berus Lacerta vivipara Strix uralensis Coturnix coturnix Saxicola ruberta Lanius collurio Lynx lynx

stupeň ohrožení §3 §3 §1 §2 §1 §2 §3 §3 §2

Taxony chráněné dle vyhl. MŽP 395/92 Sb. §1 kriticky ohrožené; §2 silně ohrožené; §3 ohrožené

5

1.8 Předmět ochrany EVL a PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště 6410 bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách 6430 vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 extenzivní sečené louky nížin až podhůří 91E0* smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy

podíl plochy v ZCHÚ (%) 4,9

popis biotopu typu přírodního stanoviště viz *3

4,4

viz *4

14

viz *1

5,7

viz *2

B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu

Lynx lynx

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ občasný výskyt

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

§2

celé území PR

Kategorie ohrožení druhů viz: Taxony chráněné dle vyhl. MŽP 395/92 Sb. §1 kriticky ohrožené; §2 silně ohrožené; §3 ohrožené

6

1.9 Cíl ochrany Zachování přirozeně se vyvíjejících společenstev, ochrana mokřadů s výskytem významných a chráněných druhů rostlin a živočichů. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Poloha přírodní rezervace Rezervace leží na jihozápadně orientovaném úpatí vrchu Chlum (962,4 m n.m.) v pramenné oblasti bezejmenné vodoteče pod silnicí směr Kašperské Hory - Vimperk. Nadmořská výška v rozmezí 748 – 815 m. 2.1.2 Geologie Horninové podloží je součástí krystalinika Českého masivu. Převažujícím skalním podkladem je sillimanitbiotitická migmatitizovaná pararula s lokálními polohami křemene. Hornina je známa vysokým zastoupením zlata, nicméně přímo v přírodní rezervaci nejsou stopy po těžební činnosti. Podložní horniny kryje souvislý mocný zvětralinový plášť a svahové deluviálně kongeliflukční hlinito-kamenité až blokové sedimenty (pleistocén). 2.1.3 Pedologie V půdním pokryvu převažuje kyselá kambizem pseudoglejová s přechody ke kambizemi dystrické, na trvale podmáčených plochách vznikly menší ostrůvky gleje organozemního a typického, místy také organozemě glejové. Půdní typ: horská hnědá půda skeletová. Humusová forma: moder – surový humus. 2.1.4 Hydrobiologie PR Nebe leží v povodí Zlatého potoka a po vodohospodářské stránce má retenční charakter. Hydrobiologie je blízká makrozoobentosu Zlatého potoka a odpovídá neznečištěným čistým horským a podhorským tokům s neutrální až mírně kyselou reakcí. Převažují xenosaprobní druhy: pošvatky Diura bicaudata, Protonemura meyeri, ploštěnka Crenobia alpina, jepice Baetis alpinus, chrostíci Odontocerum albicorne, Philopotamus montanus, Rhyacophila preamorsa. 2.1.5 Klimatologie Klimatický okrsek: mírný o Průměrná roční teplota: 10 C Průměrný úhrn srážek: 900 mm Průměrná délka vegetační doby: 170 – 190 dní. 2.1.6 Vegetace Na území přírodní rezervace se vyskytují lokální prameniště s rozličnou vydatností, odvod'nované drobnými vodotečemi směrem k západu a jihozápadu. Mezi zamokřenými lokalitami jsou suchá vyvýšená místa. Díky různým úrovním zamokření zdei samovolně vytvořila mozaika mnohde ostře oddělených typů biotopů, a to prameništní olšiny podsv. Alnenion glutinoso-incanae, bažinné vrbové křoviny na rašelinných půdách sv. Salicion cinereae, střídavě vlhké louky sv. Molinion, vysokostébelná společenstva s dominantním tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) ze podsv. Filipendulenion a mezofilní louky podhorského stupně sv. Arrhenatherion. Více než polovina plochy chráněného území je pokryta náletem dřevin, tvořených převážně břízou bělokorou (Betula pendula), olší lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou popelavou (Salix cinerea), v. ušatou (S. aurita) a smrkem ztepilým (Picea abies), s vtroušenými skupinami topolu osiky (Populus tremula), růže šípkové (Rosa canina) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus), ojediněle se vyskytuje jalovec obecný (Juniperus communis) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Místy jsou na sušších stanovištích vytvořeny souvislé porosty konvalinky lesní (Convallaria majalis), na vlhkých místech převládá sítina rozkladitá (Juncus effusus) a porosty rašeliníků (Sphagnum sp.). Ze vzácnějších a ohrožených druhů zde mimo jiné rostou kosatec sibiřský (Iris sibirica), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), bradáček vejčitý (Listera ovata), prstnatec Fuchsiův (Dactylorhiza fuchsii), p. májový (D. majalis), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), prha chlumní (Arnica montana), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), o. rusá (C. flava agg.), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), dřípatka horská (Soldanella montana) a vzácně i korálice trojklanná (Corallorhiza trifida).

7

Seznam druhů cévnatých rostlin (2013) Acer pseudoplatanus Corallorhiza trifida Aegopodium podagraria Corylus avellana Achillea millefolium Crataegus sp. Ajuga reptans Crepis paludosa Alchemilla sp. Dactylis glomerata Alnus glutinosa Dactylorhiza fuchsii Alnus incana Dactylorhiza majalis Alopecurus pratensis Daphne mezereum Anemone nemorosa Deschampsia cespitosa Angelica sylvestris Dryopteris filix-mas Anthoxanthum odoratum Epilobium sp. Anthriscus sylvestris Epipactis helleborine Arnica montana Equisetum fluviatile Asarum europaeum Equisetum palustre Athyrium filix-femina Equisetum sylvaticum Avenella flexuosa Festuca pratensis Betonica officinalis Festuca rubra Betula pendula Filipendula ulmaria Bistorta major Fraxinus excelsior Briza media Galeopsis sp. Calamagrostis villosa Galium aparine Caltha palustris Galium mollugo Campanula patula Galium palustre Campanula rotundifolia Galium uliginosum Cardamine amara Geranium robertianum Carex brizoides Geranium sylvaticum Carex canescens Geum urbanum Carex flava agg. Glyceria fluitans Carex hartmanii Heracleum sphondylium Carex hirta Holcus lanatus Carex nigra Holcus mollis Carex ovalis Hypericum maculatum Carex pallescens Chaerophyllum hirsutum Carex panicea Iris sibirica Carex remota Juncus articulatus Carex rostrata Juncus effusus Centaurea pseudophrygia Juniperus communis Cerastium holosteoides Knautia arvensis Cirsium heterophyllum Knautia dipsacifolia Cirsium oleraceum Lathyrus pratensis Cirsium palustre Listera ovata Cirsium vulgare Luzula campestris agg. Convallaria majalis Luzula luzuloides

8

Lychnis flos-cuculi Lysimachia vulgaris Melampyrum pratense Mentha arvensis agg. Molinia caerulea Mycelis muralis Myosotis sp. Phleum pratense Phyteuma spicatum Picea abies Pimpinella major Plantago lanceolata Platanthera bifolia Platanthera chlorantha Poa trivialis Populus tremula Potentilla erecta Prunus padus Ranunculus acris Ranunculus repens Rosa sp. Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rumex acetosa Salix sp. Sambucus nigra Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scorzonera humilis Senecio ovatus Soldanella montana Sorbus aucuparia Stellaria graminea Trifolium medium Urtica dioica Vaccinium myrtillus Valeriana dioica Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Veronica officinalis Vicia sp. Viola palustris Viola sp.

Komentář k výskytu chráněných druhů cévnatých rostlin Iris sibirica (kosatec sibiřský) §2 Dle sdělení místních obyvatel je výskyt kosatce vázán na odvážení odpadu ze zahrad v 60. a 70. létech minulého století, nicméně populace kosatce se dnes chová zcela přirozeně a stabilně. V posledních ca 20.letech je patrný její postupný nárůst jak kvantitativní, tak plošný. Na konci 80. let byla populace soustředěna do východní části PR a do mokřadu v jihozápadní části. Postupně se z těchto lokalit přesunula do nelesní centrální části, přičemž část východní populace se pod vlivem konkurenčního prostředí odrůstajících vrb téměř rozpadla (přežívají jednotlivé trsy). V centrální části se kolem roku 2000 vytvořila silná populace o cca 450 trsech. Celková populace kosatce při posledním podrobném sčítání v roce 2001 činila 507 trsů s cca 15 000 kvetoucími lodyhami. V současné době zde vytváří místy téměř monodominantní porosty. Ačkoli je kosatec zastíněním dřevinami částečně vytlačován, ani v zastíněných lokalitách nezaniká zcela, pouze redukuje svoji početnost a počet kvetoucích lodyh v trsu. Corallorhiza trifida (korálice trojklanná) §2 Jediný exemplář byl zjištěn roku 2002 v blízkosti silnice při severním okraji PR. Dactylorhiza fuchsii (prstnatec Fuchsiův) §3 Vyskytuje se v počtu několika jedinců zejména v těsné blízkosti silnice (škvárové náplavy). Dactylorhiza majalis (prstnatec májový) §3 Druh původně na ploše PR velmi hojný, v posledních 10 - 20 letech ustoupil vlivem konkurence jiných rostlinných druhů a také díky přímému poškození. Jeho populace se v 90. létech dosahovala počtu kolem 30 60 jedinců, v současné době se pohybuje mezi 20 – 30 jedinci. Rostliny jsou rozptýleny zejména při jižní hranici centrálního bezlesí, přičemž prstnatec roste jak v mokřinách, tak na poměrně suchých lokalitách při silnici podél hranice PR. Část populace prstnatce v těchto suchých lokalitách byla zničena při provádění průzkumných prací TVX Bohemia důlní (část populace byla transferována k mokřadům, část pak byla roku 1995 zničena pojíždějící technikou). Platanthera bifolia (vemeník dvoulistý) §3 Jeho populace je tvořena jedinci rozptýlenými po ploše zejména v centrální až východní části PR s četnějším výskytem v pásu podél silnice (podle klimatických podmínek v jednotlivých vegetačních sezónách osciluje mezi 50 – 200 jedinci). V PR kvete jak na otevřených osluněných lokalitách, tak pod hustým porostem vrb, osik a bříz. Sterilní nekvetoucí jedinci byli zjištěni i pod zapojenými smrkovými skupinami. Platanthera chlorantha (vemeník zelenavý) §3 V PR se vyskytuje kolem centrální části spíše jednotlivě, roku 2000 byl však přímo v centrální části PR zjištěn hojně. V historických záznamech mohlo při sčítání docházet k záměně za druh Platanthera bifolia. Arnica montana (prha chlumní) §3 Vyskytuje se roztroušeně zejména v místech zarůstajících druhotně nálety smrku. Soldanella montana (dřípatka horská) §3 Druh expandoval do území až po vytvoření lesních enkláv. Jeho početnost se pohybuje v desítkách jedinců a soustředí se především ke smrkovým skupinám. Závislá na zastínění, případným osluněním populace klesá.

2.1.7 Fauna Systematický zoologický výzkum nebyl proveden. Výskyt puštíka bělavého (Strix uralensis) souvisí s reintrodukčním programem. Lokalita je občas navštěvována rysem ostrovidem (Lynx lynx). Zjištěné druhy: Motýli: V roce 1998 bylo zjištěno v PR 62 druhů motýlů (15,7 % motýlí fauny ČR). Z toho 41 druhů je vázáno na biotopy ležící vně PR, převážně na reliktní bory a listnaté lesní porosty svazu Carpinion – dubohabřiny. Dále 13 druhů patří k typickým projevům biotopu PR: Acleris hastiana, Adela minimella, Biselachista utonella, Carterocephalus palaemon, Cataolectica profugella, Coleophora pratella, Depressaria pimpinellae, Elachista alpinella, Eriopygodes imbecillus, Eupoecilia sanguisorbana, Eurois occultus, Chortodes minima, Perizoma albulatum Obojživelníci: Bufo bufo (ropucha obecná) §3 Rana temporaria (skokan hnědý) §3

9

Plazi: Vipera berus (zmije obecná) §1 Lacerta vivipara (ještěrka živorodá) §2 Ptáci: V PR bylo zjištěno celkem 29 druhů. V hnízdním období bylo při bodovém sčítání ptáků zjištěno 8 - 9 druhů / bod s početností 12 až 21 jedinců. Druhy chráněné: Strix uralensis (puštík bělavý) §1 Coturnix coturnix (křepelka polní) §2 Saxicola ruberta (bramborníček hnědý) §3 Lanius collurio (ťuhýk obecný) §3 Ostatní druhy: Aegithalos caudatus (mlynařík dlouhoocasý) Buteo buteo (káně lesní) Carduelis spinus (čížek lesní) Columba palumbus (holub hřivnáč) Dendrocopos major (strakapoud velký) Emberiza citrinella (strnad obecný) Erithacus rubecula (červenka obecná) Fringilla coelebs (pěnkava obecná) Loxia curvirostra (křivka obecná) Parus ater (sýkora uhelníček) Parus caeruleus (sýkora modřinka) Parus major (sýkora koňadra) Parus palustris (sýkora babka)

Phylloscopus collybita (budníček menší) Phylloscopus sibilatrix (budníček lesní) Phylloscopus trochilus (budníček větší) Prunella modularis (pěvuška modrá) Pyrrhula pyrrhula (hýl obecný) Regulus regulus (králíček obecný) Sitta europaea (brhlík lesní) Sturnus vulgaris (špaček obecný) Sylvia atricapilla (pěnice černohlavá) Sylvia borin (pěnice slavíková) Turdus merula (kos černý) Turdus philomelos (drozd zpěvný) Turdus viscivorus (drozd brávník)

Savci: Lynx lynx (rys ostrovid) §2 Nepravidelně zde loví. K běžně rozšířeným druhům patří: Capreolus capreolus (srnec obecný) Cervus elaphus (jelen evropský) Martws martes (kuna lesní) Microtus arvalis (hraboš polní) Sus scrofa (prase divoké) Vulpes vulpes (liška obecná) 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) Využívání území Rok 1837 - Veškeré pozemky byly evidovány jako bezlesí, pravděpodobně obhospodařované - komplex luk a pastvin. V jižní části byly pozemky orány. V západní části území stávala usedlost – dosud patrné zbytky základů a přežívající ovocné dřeviny. Současnost - Bývalý zemědělský pozemek byl posléze po 30 let vojenským zařízením a byl ponechán z velké části samovolnému vývoji. Po dobu užívání pozemku k vojenským účelům bylo území evidováno jako zemědělský půdní fond. b) Ochrana přírody Území bylo výnosem Ministerstva školství a kultury č. 53855/63 ze dne 27. 12. 1963 zahrnuto do Chráněné krajinné oblasti Šumava a tím požívalo ochrany jako velkoplošné chráněné území dle zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. V roce 1995 zde vyhlásila Správa NP a CHKO Šumava přírodní rezervaci vyhláškou č. 5 s účinností od 1.6.1995, pozemky jsou převedeny do kategorie ostatní plocha. c) Lesní hospodářství V PR není provozována lesní hospodářská činnost.

10

d) Myslivost Výkon práva myslivosti nebyl ani není orgánem ochrany přírody v přírodní rezervaci omezen. PR je součástí honitby Chlum CZ3214105011, jejíž uživatel je Statek Kašperské Hory, s.r.o. se sídlem Dlouhá 95, 341 92 Kašperské Hory, IČ 648 33 330 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpis Plán péče o CHKO Šumava pro období 2012-2027. ÚPN-SÚ Kašperské Hory 08/1993 2.4 Současný stav zvláště chráněného území 2.4.1 Základní údaje o lesích Lokalita je tvořena pestrou mozaikou biotopů, lesní porosty jsou převážně sukcesního původu. Struktura biotopů samovolně vzniklých lesů: (sledováno v roce 1995) Při severozápadní hranici je porost dřevin nezapojený, spíše skupinovitý, ve kterém převažují keřovité formy vrb se střemchou (77%), doplněné jednotlivými břízami (9%), šípkem (5%) a hlohem (5%). Ve zmlazení, které je početně shodné s počtem dřevin vyšších 1,3 m, představuje vrba 90%, hloh 5% a bříza také 5%. Dřeviny o průměrech kmene nad 25 cm se zde prakticky nevyskytují. V centrální části PR dominují rovněž keřovité vrby s 74%, doplněné smrky (21%) a břízami (5%). Ve zmlazení však převažuje javor klen (97%) s vtroušeným hlohem (3%). Celková početnost zmlazení dosahuje 177% vzrostlých dřevin nad 1,3 m výšky. Dřeviny o průměrech kmene nad 25 cm zde představují 16% všech dřevin s výškou nad 1,3 m. V jihovýchodní části je již patrný vliv blízkého lesního porostu. Převažuje smrk (51%), následovaný vrbou (22%), břízou (15%) a osikou (3%), jasanem (1%), třešní (1%), jabloní (1%) a krušinou (1%). Ve zmlazení dominuje jasan (expanduje nepochybně z uměle vysázené aleje podél silnice) se 45%, následován osikou s 39%, vrbou s 13% a příměsí smrku a javoru klenu. Početnost jedinců ve zmlazení je dvojnásobná oproti jedincům nad 1,3 m. Dřeviny o průměru nad 25 cm zde představují 21% všech dřevin s výškou nad 1,3 m. Je tedy zřejmé, že míra zapojení dřevin, jeho stáří a druhová rozmanitost roste ve směru od severozápadu k jihovýchodu, tj. od hranice se zemědělskou půdou (zemědělský odlesněný prostor) k lesu (převážně smrková kultura). Hustota dřevin byla zjišťována na transektech 50 x 10 m. Celkový počet dřevin vyšších 1,3 m/ha se pohybuje kolem 340 - 1160 ks/ha, přitom dřeviny s průměry kmene nad 10 cm je 180 - 860 ks/ha. Role jednotlivých druhů dřevin: Picea abies (smrk ztepilý) Na území nalétával pravděpodobně jednotlivě, později i ve skupinách, a zřejmě v druhém sledu za pionýrskými dřevinami. V současné době je zmlazování na většině plochy slabé, nejvýrazněji je vyvinuté pod břízami a vrbami v pásu souběžném se silnicí. Betula pendula (bříza bělokorá) Patří k pionýrským dřevinám obsazujícím území, nicméně pravděpodobně nikdy plošně nedominovala. Nejpočetněji se vyskytuje v pásu souběžném se silnicí a kolem kamenných snosů. Populus tremula (topol osika) Patří k pionýrské sukcesi, která expandovala zejména do prostoru kamenných snosů. Tvoří skupiny nebo jednotlivé solitery, v současné době lokálně silněji zmlazuje. Salix sp. (vrby) Rod je zde zastoupen více druhy, převažuje Salix cinerea. Tvoří převážně polykormony keřovitých forem. Jsou rozptýleny po celé ploše, přičemž v jihovýchodní části již ustupují pod tlakem dřevin druhého sledu. Pod keřovitými vrbami místy zmlazuje Daphne mezereum (lýkovec jedovatý). V PR se vyskytují: Salix aurita (vrba ušatá), Salix carpes (vrba jíva), Salix cinerea (vrba popelavá), Salix pentadra (vrba šedá pětimužná), Salix repens (vrba plazivá). Crataegus oxyacantha (hloh obecný) Obsazuje jednotlivě spíše sušší partie PR a to spíše polokeřovými jedinci. Místy zmlazuje. Fraxinus excelsior (jasan ztepilý) Nejstarší stromy zasahující do PR jsou v krajnici silnice a jsou z původní úmyslné výsadby staré cca 90 let. Z těchto semenných stromů jasan expanduje do prostoru, velmi hojný je v pásu podél silnice (škvára, výkop), ale vyskytuje se i níže v PR. Má tendenci v zapojených porostech pionýrských dřevin (vrba, bříza, osika) tvořit podrost. Acer pseudoplatanus (javor klen) Má podobnou populační dynamiku jako jasan, expanduje ze starších stromů vysázených podél silnice s jasany, nicméně proniká sem nepochybně i z jiných zdrojů v okolí (klen je v okolní krajině běžný). V centrální části PR

11

tvoří hlavní dřevinu s tendencemi vytvořit podrost pod porostem. Nejhojnější je v centrální části a v pásu podél silnice. Rosa canina (růže šípková) Vyskytuje se sporadicky na osluněných sušších stanovištích. Daphne mezereum (lýkovec jedovatý) Ojediněle se vyskytuje pod vrbami v severní části PR. Prunus padus (střemcha obecná) Vyskytuje se sporadicky v centrální a SZ části PR. Frangula alnus (krušina olšová) Vyskytuje se rozptýleně zejména v SZ části území. Viburnum opulus (kalina obecná) Vyskytuje se nahodile, spíše v SZ části. Juniperus communis (jalovec obecný) V PR se vyskytuje jediný exemplář. Souše Nejvyšší úmrtnost vykazují břízy, osiky a vrby do průměru 15 cm v nejhustších náletech (v pásu pod silnicí). K úhynu dřevin dochází zejména konkurenčním bojem jednotlivců, ohýbáním a vylamováním větrem, těžkým sněhem a námrazou, nebo silným větrem. Často k úhynu dojde kombinací všech těchto vlivů. Dřevina často neuhyne ihned, ale ještě několik let přežívá jako zlom nebo částečný vývrat.

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Část území tvoří pramennou oblast bezejmenné vodoteče, která se vlévá do Zlatého potoka. Kromě této drobné vodoteče nejsou v území žádné další vodní toky, rybník ani jiné vodní nádrže. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody V území nejsou žádné významné útvary neživé přírody.

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V letech 2002 – 2012 byl v centrální části PR ve společenstvech střídavě vlhkých bezkolencových luk a vlhkých pcháčových luk každoročně prováděn speciální management - kosení s odvozem biomasy, v rozsahu ca 0,3 – 1 ha v jednotlivých letech. Cílem tohoto opatření bylo zabránit možnému šíření expanzních a ruderálních druhů, zejména Carex brizoides a Holcus mollis, a podpořit tak výskyt Iris sibirica. Během tohoto odobí došlo k postupnému plošnému i kvantitativnímu nárůstu populace zájmového druhu, v současné době místy tvoří Iris sibirica téměř monodominantní porosty. Ohrožení expanzí ruderálních druhů se nyní jeví jako minimální, proto bylo od každoročního kosení upuštěno. Doporučení: V intervalech min. 1x za 3 roky monitorovat stav populace Iris sibirica, v případě zjištění ohrožení populace expanzí ruderálních druhů zvážit zopakování speciálního managementu.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Hlavním cílem je zachování mozaiky samovolně se vyvíjejících společenstev se zachováním nebo rozvinutím populací chráněných druhů rostlin, zejména kosatce sibiřského (Iris sibirica), vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia), vemeníku zelenavého (Platanthera chlorantha), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a prstnatce Fuchsiova (Dactylorhiza fuchsii). Případná podpora populací všech výše jmenovaných druhů by neměla příliš ovlivňovat směr přirozeného vývoje společenstev, jejichž jsou součástí. Jedná se o druhy schopné přežívat i v částečném zastínění jako hájové byliny, proto v současnosti není potřeba redukovat zastínění způsobené postupným zapojováním porostu. Pouze v případě podpory populace kosatce sibiřského je přípustné odstraňování organické hmoty (kosení s odstraněním biomasy, vyhrabování stařiny), rozsah zásahu by však v jednotlivých letech neměl překročit 5 % plochy rozlohy PR (viz bod 3.1.1.d).

12

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1

Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání

a) Péče o lesy Samovolně vzniklé lesní porosty budou i nadále ponechány přirozenému vývoji. b) Péče o vodní toky Se speciální péčí o vodní tok se v PR nepočítá. Z důvodu zamezení zasolení půdy v rezervaci a kontaminace drobných vodotečí nebyl vydán souhlas pro použití chemického posypu cesty Kašperské Hory – Stachy, procházející ochranným pásmem rezervace. Odklonění tavných vod z komunikace mimo rezervaci naráží na technické problémy a je zřejmé, že by nepříznivě ovlivnilo vodní režim PR. c) Péče o nelesní pozemky Nelesní pozemky budou ponechány samovolnému vývoji, vyjma případných cílených opatření na podporu populace kosatce sibiřského (Iris sibirica) – viz bod 2.5, 3.1.1d. d) Péče o rostliny: Se speciální péčí o rostlinné druhy se nepočítá. Pouze v případě zjištění opětovného ohrožení populace Iris sibirica expanzí ruderálních druhů rostlin bude zvažován návrat k aplikaci speciálního managementu, avšak v delších intervalech (např. 1x za 3 roky). Při tomto opatření vždy musí být posekaná hmota do 1 týdne odstraněna a odvezena mimo PR. Příloha M4: Letecký snímek se zákresem lokalizace případné aplikace speciálního managementu e) Péče o živočichy: Se speciální péčí o živočichy se v PR nepočítá. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území V případě příznivého vývoje nejsou v území navrhovány žádné činnosti a opatření. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností. Smyslem ochranného pásma je vyloučení negativních vlivů ovlivňujících PR. Optimální pro ochranné pásmo je udržet ho v přírodě blízkém stavu, resp. konzervovat současný stav. Hlavním problémem užívání ochranného pásma je otázka aplikace chemického posypu na silnici Kašperské Hory – Stachy. Zde se používá trvale inertní posyp, ten však na části komunikace významně mění charakteristiky sjízdnosti. Možným řešením je provádění chemického posypu na této komunikaci s tím, že tavné zasolené vody a aerosoly budou svedeny mimo PR. Odvodnění komunikace však může zapříčinit nežádoucí změnu vodního režimu zejména v severní části PR, která byla dosud dotována povrchovou vodou ze svahu a mokřadů nad silnicí a která se do rezervace dostávala průsakem a trubními propustky pod tělesem komunikace. Zabránění šíření aerosolu by navíc znamenalo provést technická opatření přímo v PR (mimo ochranné pásmo), což není z pohledu předmětu ochrany žádoucí. V ochranném pásmu PR (v patě náspu komunikace) se nachází vodovodní přivaděč. Z důvodu zajištění možnosti údržby a popřípadě i řešení havarijních situací vodovodu je žádoucí udržovat nezbytně nutný pás nad přivaděčem bez náletu dřevin. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Geodetické zaměření hranic NPR a jejich zákres do katastrální mapy je provedeno. Hranice je vyznačena v terénu pruhovým označením (dvěma červenými pruhy na hraničních stromech) a osazena na vhodných místech dřevěnými hraničníky v souladu s vyhláškou č. 64/2011 Sb. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nenavrhují se. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností

Využívání území veřejností se nenavrhuje, nepočítá se ani se zpřístupněním PR novými stezkami.

13

3.6 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring předmětu ochrany Doporučuje se dle možností provádět ornitologický průzkum a sledování populací chráněných druhů cévnatých rostlin, zejména pak podrobnější monitoring populační dynamiky kosatce sibiřského (Iris sibirica).

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova pásového značení rezervace

2000,-

Opakované zásahy C e l k e m (Kč)

2000,- Kč

4.2 Použité podklady a zdroje informací Albrecht, J. a kol. (2003): Českobudějovicko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 pp. Hubený, P. (2001): Ptáci přírodních rezervací CHKO Šumava, okres Klatovy, V/2001. Chytrý, M., Kučera, T. & Kočí, M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR:, Praha. Nakládal, V. a kol. (1988): Monitorování geobiocenózy Přírodní rezervace Nebe, závěrečná zpráva, AQUATEST SG, a.s., TVX Bohemia důlní a.s., X/1998. Procházka, F., Štech, M. (eds.), 2002: Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. Správa NP a CHKOŠ  Eko-Agency KOPR, Vimperk. Kolektiv (2004): Plán péče o Přírodní rezervaci NEBE na období od 1.1.2004 do 31.12.2014. Správa NP a CHKOŠ, Vimperk. 4.3 Seznam používaných zkratek EVL CHKO CHOPAV IUCN KN PK MŽP NP OP PO PR ZCHÚ LČR Mze

evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod Mezinárodní svaz ochrany přírody katastr nemovitostí pozemkový katastr Ministerstvo životního prostředí národní park ochranné pásmo předmět ochrany přírodní rezervace zvláště chráněné území Lesy České republiky, státní podnik Ministerstvo zemědělství

14

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

Legenda: hranice PR

15

Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ

Legenda: hranice PR

16

Příloha M3: Letecký snímek se zákresem výskytu biotopů

Legenda: hranice PR K1 L2.2 T1.1 T1.5 T1.6 T1.9 X7B X8 X12A

mokřadní vrbiny údolní jasanovo-olšové luhy mezofilní ovsíkové louky vlhké pcháčové louky vlhká tužebníková lada střídavě vlhké bezkolencové louky ruderální bylinná vegetace mimo sídla křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy nálety pionýrských dřevin – potenciální přírodní biotopy

17

Příloha M4: Letecký snímek se zákresem lokalizace případné aplikace speciálního managementu

Legenda: hranice PR hranice největšího výskytu Iris sibirica možné rozšíření managementu na sousední sušší plochu se sporadickým výskytem Iris sibirica

18