Plán péče o Národní přírodní rezervaci Razula

Plán péče o Národní přírodní rezervaci Razula

na období 2016–2025

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno1): orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: 1)

369 národní přírodní rezervace Razula výnos Ministerstvo školství a národní osvěty 143.547/33 31. 12. 1933

Podrobněji v kapitole 2.2a

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Zlínský Vsetín Vsetín Karolinka Velké Karlovice Velké Karlovice

Příloha č. M 1 - Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Velké Karlovice (779016) Číslo parcely podle KN

6515/3

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

Lesní pozemek

menší chráněné území národní přírodní rezervace pozemek určený k plnění funkcí lesa

Celkem

Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)

1726

225700

Výměra parcely v OP (m2)

225700

225700

Geometrický plán byl vypracován dne 7. 11. 2004 pod č. j. 216/2004 Ing. Petrem Randýskem. Výměra NPR byla geometrickým plánem stanovena na 22,57 ha. Ve výnosu z r. 1933 je uvedena plocha 20,20 ha, podle vyhlášky z r. 1949 má NPR výměru 23,52 ha (převzata i do výnosu z r. 1988) a v LHP na období 2006-2015 22,64 ha. Rozdíly ve výměrách jsou dány rozdílnými mapovými podklady a způsoby měření výměr. Nejpřesnější výměra byla stanovena při zpracování geometrického plánu, podle kterého byl proveden zápis parcely do katastru 2

nemovitostí Katastrálním úřadem ve Vsetíně. NPR Razula má od této doby v katastru nemovitostí vedenou výměru 22,57 ha.

Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 22,57

vodní plochy

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

0,00

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

trvalé travní porosty orná půda

0,00

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

0,00

0,00

0,00

neplodná půda ostatní způsoby využití

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

0,00 22,57

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

Beskydy CHOPAV Beskydy

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

CZ 0721023 Horní Vsacko CZ 0724089 Beskydy

Příloha č. M 1 - Orientační mapa s vyznačením území

1.6 Kategorie IUCN Ia. přísná přírodní rezervace (strict nature reserve)

3

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Důvodem ochrany byl dle výnosu z r. 1933 porost jedle a buku ve stáří přes 170 let, od r. 1949 se částečná rezervace mění na úplnou tzn. území se oficiálně stává rezervací bez hospodářských zásahů.

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Předmětem ochrany v NPR Razula je zbytek přírodního lesního porostu na stanovišti jedlových bučin, který se dřevinnou skladbou, strukturou a texturou blíží modelu potenciální přirozené vegetace a je dlouhodobě ponechán samovolnému vývoji. A. ekosystémy název ekosystému*

podíl plochy v ZCHÚ (%) 100

L5.1 – květnaté bučiny

popis ekosystému přírodní typ porostu na stanovišti jedlových bučin

* Katalog biotopů (Chytrý at. al.,2010)

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště* L5.1 – květnaté bučiny/9130 bučiny typu Asperulo-Fagetum

podíl plochy v ZCHÚ (%) 100

popis biotopu typu přírodního stanoviště Jednotka květnatých jedlobučin je na lokalitě zastoupena celoplošně, a to jako vegetace asociace Dentario enneaphylli-Fagetum s diagnostickým druhem kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos).

* Katalog biotopů (Chytrý at. al.,2010)

B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu

medvěd hnědý (Ursus arctos) vydra říční

(Lutra lutra)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ pravidelně se vyskytující druh výskyt potvrzen v potoce a jeho přítoku přímo v NPR

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

CR

lesní komplexy, druh mimořádně citlivý na změnu okolí a vyrušování okolí vodotečí

VU

4

rys ostrovid

(Lynx lynx)

puštík bělavý

(Strix uralensis) čáp černý

(Ciconia nigra) datlík tříprstý

(Picoides tridactylus) jeřábek lesní

(Tetrastes bonasia) lejsek malý

(Ficedula parva) strakapoud bělohřbetý

(Dendrocopos leucotos)

každoročně potvrzený výskyt poprvé potvrzen 2004 pravidelně hnízdící druh (1 pár) pravidelně se vyskytující druh zalétává z okolí

EN

EN

lesní komplexy, druh mimořádně citlivý na změnu okolí a vyrušování pralesovité typy porostu se zastoupením doupných stromů lesní komplexy, druh mimořádně citlivý na změnu okolí a vyrušování strukturované smíšené porosty

VU

strukturované smíšené porosty

výjimečně bohatý výskyt (8-10 párů) pravidelně hnízdící druh (1 pár)

VU

strukturované smíšené porosty

EN

staré horské porosty pralesovitého typu

CR VU

*Stupeň ohrožení u obratlovců je stanoven dle zařazení v Českém červeném seznamu ke stavu v roce 2003 (Plesník a kol., 2003): CR – kriticky ohrožený, EN - ohrožený, VU - zranitelný

1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem péče o NPR Razula je ponechání lesního společenstva samovolnému vývoji s maximální dosažitelnou eliminací primárních (těžba dřeva, resp. selekce stromů apod.) i sekundárních (nadměrné stavy zvěře apod.) antropických vlivů. Dlouhodobý cíl péče je v souladu s původním záměrem ochrany při vyhlašování území.

5

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů NPR Razula se nachází cca 1,5 km jihovýchodně od obce Velké Karlovice – část Léskové v okrese Vsetín, kraji Moravskoslezském, na území CHKO Beskydy. Celé území se nachází v lesní oblasti 41 – Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky (PLÍVA et ŽLÁBEK 1986). Biogeografická regionalizace: podprovincie karpatská, biogeografický region 3.9 - vsetínský (CULEK et al. 1995).

2.1.1 Geomorfologie Nadmořská výška NPR Razula se pohybuje v rozpětí 660–812 m n. m. Území je tvořeno dvěma výraznými hřbety se strmými svahy orientovanými převážně k S, SZ a SV. Hřbety jsou rozděleny potočním zářezem, který se při S okraji spojuje s potokem, tvořícím S hranici celého území. Četná vývratiště, zejména ve strmějších partiích, vytvářejí velmi členitý mikroreliéf.

2.1.2 Geologie V geologickém podloží převládají jílovce zlínských vrstev (flyšové pásmo západních Karpat), šedé barvy, středně bohaté, lasturnatě odlupčivé, snadno zvětrávající. Méně jsou zastoupeny glaukonitické pískovce, zelenošedé, jemně a středně zrnité. Tvoří hřbety, které hůře zvětrávají (PRŮŠA et HOLUŠA 1976).

2.1.3 Klima Klimatické poměry jsou charakterizovány v tab. I. - III. Tab. I Průměrné měsíční srážky (mm) v období 1901-1950, stanice Velké Karlovice-Javorníky, 952 m n. m., (KOLEKTIV 1961) ---------------------------------------------------------------------------------------------------------I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ROK IV-IX X-III 72 71 81 79 80 108 121 113 81 85 88 78 1057 582 475 Tab. II Průměrné měsíční srážky (mm) v období 1901-1950, stanice Velké Karlovice-Podťaté, 631 m n. m., (KOLEKTIV 1961) ---------------------------------------------------------------------------------------------------------I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ROK IV-IX X-III 75 73 76 73 83 118 132 115 83 88 87 80 1083 604 479 Tab. III Průměrné měsíční teploty (oC) v období 1901-1950, stanice Nový Hrozenkov, 460 m n. m., (KOLEKTIV 1961) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ROK IV-IX -3,6 -2,3 2,2 7,1 13,0 15,5 17,2 16,3 12,8 8,1 3,0 -0,9 7,4 13,6 Území náleží do chladné oblasti - CH6 (QUITT 1974).

6

2.1.4 Botanika a lesní porosty Mykofloristická charakteristika Na území NPR Razula bylo zjištěno celkem 101 druhů makromycet, z toho 9 druhů askomycet a 92 druhů basidiomycet a 2 druhy hlenek. Jedná se o typickou mykoflóru horské jedlobučiny. Z celkového počtu nalezených druhů představují nejpočetnější skupinu saprofytické dřevní druhy. V menším počtu jsou zastoupeny terestrické druhy mykorhizní. Nízký počet zjištěných terestrických mykorhizních druhů je pravděpodobně dán antagonistickými vztahy dřevních druhů. Přestože horské jedlobučiny patří obecně z mykologického hlediska k poměrně druhově chudým porostům, byl zde zjištěn výskyt řady vzácných a zajímavých druhů: Cordyceps militaris — housenice červená — je poměrně vzácný askomycet, který parazituje na larvách hmyzu, zejména lišajů. Hydnellum peckii — lošák palčivý — roste velmi vzácně v borových a smrkových lesích. Je nápadný svou palčivou chutí dužniny a červenými krůpějemi tekutiny na povrchu klobouku. Hydnellum imbricatum — lošák jelení — roste vzácně ve smrčinách a borech, na písčitých a kyselých půdách. Je nápadný velkými šupinatými masitými plodnicemi. Dříve byl dosti hojný, nyní téměř vymizel, podobně jako většina lošákovitých hub. Lentinellus castoreus — houžovec bobří — roste dosti vzácně na rozkládajícím se dřevě jehličnanů (smrků a jedlí), je typickým druhem podhorských a horských přirozených jedlobučin. Inocybe hystrix — vláknice — vyskytuje se vzácně v půdě v listnatých lesích, zejména pod buky. V severní a severozápadní Evropě je častější (Phillips 1998). Bondarzewia montana — bondarcevka horská — zjištěna na bázi odumírající jedle. Bondarcevka roste jako parazit (saproparazit) na živých, pak mrtvých kořenech, bázích kmenů nebo pařezech jehličnanů, především jedlí ve vyšších polohách. Ischnoderma benzoinum — smolokorka pryskyřičná — roste poměrně vzácně na odumřelých kmenech, pařezech a větvích jehličnanů, zejména smrků, borovic a jedlí. Je rozšířena od nížiny vysoko do hor, ale těžiště výskytu má také v montánním stupni. Hericium coralloides — korálovec jedlový — představuje poměrně vzácný, ohrožený druh, který roste paraziticky, později saprofyticky na jedli a smrku, vzácně i buku. Svou existencí je vázán na výskyt mohutných starých kmenů těchto dřevin, na nichž fruktifikuje. Tricholomopsis decora — šafránka ozdobná — roste poměrně vzácně na dřevě jehličnanů (smrků a jedlí) v podhorských a horských oblastech. (VAŠUTOVÁ et WOLFOVÁ in HORSÁK et al. 2003). Lichenologická charakteristika V NPR Razula bylo zaznamenáno celkem 108 druhů lišejníků a šest lichenikolních nebo lišejníkům podobných hub. Více než třetinu tvoří druhy z Červeného seznamu. Jeden druh patří mezi kriticky ohrožené (Gyalecta flotowii – krytovka Flotowova), 13 mezi ohrožené a 26 mezi zranitelné. Jeden taxon (Bacidina saxenii – hůlkovka) nebyla zatím z ČR publikována. Převážnou většinu tvořily lišejníky epifytické (přibližně 70 %), hojně zastoupeny jsou také epixylické druhy (25 druhů lišejníků, 23 %, avšak zde překryv s epifyty). Saxikolní druhy jsou koncentrovány pouze na okolí potoka, kde se nacházejí vhodné substráty k jejich růstu. Zastoupeny jsou 13 druhy (12 %). V chráněném území zcela chybějí terestrické druhy, které zde nenacházejí vhodné světlé biotopy. Čtyři z dříve uváděných lišejníků (Palice 1999, Malíček et al. 2010) nebyly během recentního průzkumu potvrzeny. Jedná se však o běžnější druhy vyskytující se v území v nízké abundanci nebo o velmi nenápadné mikrolišejníky (např. Micarea nigella – třpytka lesklá).

7

Nejvíce druhů bylo nalezeno na buku. Staré exempláře s částečně trouchnivou borkou jsou ideálním substrátem pro vzácné epifytické lišejníky Biatora helvola (hůlkovka medožlutá), Gyalecta flotowii (kryptovka Flotowova), Lopadium disciforme (šálečka), Biatoridium monasteriense (biatorela klášterní), Melaspilea gibberulosa (kloboučenka), Opegrapha trochodes (kreskovec) a Pertusaria hemisphaerica (děratka polokulovitá). Podobná, ale druhově chudší byla společenstva na javorech klenech, které v pralese tvoří jen menší příměs. Na jedlích a smrcích rostla jen acidofilní společenstva lišejníků tvořená běžnými druhy. Pro lišejníky jsou velmi dobrým substrátem torza mohutných stromů a rozkládající se dřevní hmota. Z nejvýznamnějších druhů byly zjištěny Arthonia mediella (artonie prostřední), Biatora veteranorum (biatora bílá), Chaenotheca brachypoda (prachouleček krátkonohý), C. chlorela (p. zelenavý), C. stemonea (p. pazderkovitý), Trapelia corticola (změnověnka koromilná) a Trapeliopsis viridescens (změnověnka zelenavá). Na rozkládajícím se dřevě roste třpytka Micarea byssacea, vzácnější druh z okruhu M. prasina (t. trávozelená). Razula je po lichenologické stránce velmi cenným územím a je jednou z nejlepších ukázek původních horských lesních porostů na Moravě. To dokazuje vysoký podíl druhů uvedených na Červeném seznamu. Mnohé z nich jsou vázány na pralesovité porosty a v ČR se vyskytují už jen na omezeném množství lokalit. (Malíček, Vondrák 2013). Bryologická charakteristika Při bryofloristickém průzkumu bylo na území NPR Razula zaznamenáno 66 druhů mechorostů (23 játrovek a 43 mechů). Kromě všeobecně rozšířených mechorostů častých v listnatých lesích, jsou zde přítomné také druhy vázané na vyšší vlhkost (potok nebo jeho okolí - vlhká hlína kameny)Amblystegium varium, Blepharostoma trichophyllum, Brachythecium rivulare,

Conocephalum conicum, Fissidens pusillus, Metzgeria conjugata, Pellia neesiana, Rhynchostegium riparioides. Jiným důležitým stanovištěm je dřevo padlých a tlejících kmenů (buků, jedlí) — Cephalozia bicuspidata, C. catenulata, C. lunulifolia, Herzogiella seligeri, Nowelia curvifolia, Riccardia latifrons, R. palmata, Tetraphis pellucida a kmeny hostící epifytické druhy jako Frullania dilatata, Homalia trichomanoides, Neckera crispa, N. pennata, Orthotrichum pallens, Pseudoleskeella nervosa.

Jeden druh náleží do kategorie kriticky ohrožených podle Červeného seznamu mechorostů v ČR (Kučera & Váňa 2003, CR)* — Discelium nudum, játrovky Cephalozia catenulata, Jamesoniella autumnalis jsou řazené k ohroženým (VU). Játrovky Calypogeia fissa, Jungermania leiantha jsou druhy pouze slabě ohrožené (LR-nt), mechorosty Fissidens pusillus, Nowelia curvfolia, Riccardia latifrons, Riccardia palmata patří do kategorie stojící mezi slabě ohroženými a neohroženými (LC-att) a u játrovky Scapania scandica se jedná o druh s nedostatkem dat o ohrožení, rozšíření (DD). Neckera pennata — epifyticky rostoucí silně ohrožený druh naší bryoflóry (EN) zde nalezl Z. Palice v r. 1998. Pospíšil (1950) z území uvádí ohrožený druh (VU) Platydictya subtilis. (KUBEŠOVÁ in HORSÁK et al. 2003). * V Červeném seznamu mechorostů (Kučera, Váňa, Hradílek 2012) uvedené druhy zařazeny do stejných kategorií, kromě Neckera pennata - VU

Cévnaté rostliny Na území NPR Razula bylo v roce 2003 zaznamenáno celkem 97 druhů cévnatých rostlin, z toho 8 náleží do některé z kategorií ohrožení dle aktuálního seznamu ohrožených druhů rostlin (Grulich V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky):

8

C3 C4a

Dentaria glandulosa, Dentaria enneaphyllos, Stachys alpina Abies alba, Aruncus dioicus, Euphorbia amygdaloides, Polystichum aculeatum, Veronica montana

Zhodnocení aktuální vegetace Vegetační kryt území je z naprosté většiny tvořen různověkými lesními porosty pralesovitého charakteru. V aktuální vegetaci převažují květnaté karpatské bučiny asociace Dentario glandulosae-Fagetum, resp. květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou Dentario enneaphylliFagetum. V oblasti se dle mapy potenciální vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) potkávají oba typy bučin, a lesní porosty mají tedy přechodné druhové složení, ve kterém se na složení bylinného patra lesních porostů uplatňují jak druhy typické pro první typ, např. Dentaria glandulosa, Euphorbia amygdaloides, Salvia glutinosa, tak i pro druhý, např. Dentaria enneaphyllos, Actaea spicata, Viola reichenbachiana. Bučiny místy inklinují k eutrofním suťovým lesům asociace Arunco-Aceretum, nejvíce v úzkém zářezu potoka, kde na prudkých svazích dochází k pohybům půdních částic, nebo lokálně na místech, kde je více skeletovitá půda. Zde se také hojněji vyskytují druhy Aruncus dioicus, Polystichum aculeatum, či Impatiens nolitangere. Z hlediska flóry a vegetace je současný stav vyhovující, je tedy nejvhodnější zachovat bezzásahový režim (KOČÍ et KOČÍ in HORSÁK 2003). Použité zkratky: Kategorie ohrožení dle ”Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky” (Grulich 2012.) V závorkách uvedeny zkratky odpovídající kategoriím IUCN (IUCN 1994). C1 (= CR) — kriticky ohrožené (critically endangered), C2 (= EN) — silně ohrožené (endangered), C3 (=VU) — ohrožené (vulnerable), C4a (=LR) — vzácnější taxony vyžadující další pozornost — méně ohrožené (lower risk), C4b (=DD) — vzácnější taxony vyžadující další pozornost — dosud nedostatečně prostudované (data deficient).

Z hlediska flóry a vegetace je současný stav vyhovující, je tedy nejvhodnější zachovat bezzásahový režim (KOČÍ et KOČÍ in HORSÁK 2003). Lesní porosty a stanovištní poměry Bohatá jedlová bučina mařinková – 5B– 18 ha - 79 % Lesní typ bohatá jedlová bučina mařinková zaujímá cca 2/3 plochy rezervace. Půdní subtyp je kambizem mezotrofní, půdní druh půda písčitohlinitá, humusová subforma mullový moder. Okamžitý obsah výměnných bází je velmi nízký, půdy jsou sorpčně mírně nenasycené. Klenová bučina – 5 A – 1,38 ha – 6% Dvě plochy s bohatším výskytem javoru klenu na drobně kamenitých půdách. Obohacená jedlová bučina devětsilová – 5D – 0,41 ha - 2 % Na V svazích se na menších plochách v místech podsvahových deluvií nachází stanoviště obohacené jedlové bučiny devětsilové. Půdní subtyp je kambizem mezotrofní oglejená, půdní druh půda písčitohlinitá, humusová subforma mullový moder. Svahová jedlová bučina kapradinová – 5F – 0,84 ha 4 % Souvislý pás v úzkých, strmých potočních zářezech při dnech potočních údolí zaujímá svahová jedlová bučina kapradinová.

9

Vlhká jedlová bučina – 5V– 0,17 ha - 1 % Pouze na 2 menších ploškách se nachází vlhká jedlová bučina. Jedná se o sníženinu (žlíbek) s prameništěm, které svým mírným vývěrem ovlivňuje okolní půdy, takže zde došlo k jejich oglejení. Vlhká jasanová javořina - 5U – 1,91 ha - 8% Stanoviště vázané na okolí hraničního potoku a zářez probíhající přibližně středem NPR.

2.1.5 Zoologie Malakozoologická charakteristika Celkově je doposud z území NPR Razula doloženo 42 druhů plžů (41 suchozemských a 1 vodní). Pro malakofaunu celé rezervace je charakteristická naprostá převaha lesních druhů (81%) s dominací přísně lesních druhů (52%), mezi nimiž jsou téměř všechny ze zjištěných citlivých a ohrožených druhů. Dále se uplatňují mezofilní a v našem případě také euryvalentní druhy (9,5%). Pouze doprovodně jsou zastoupeni vlhkomilní plži (7%) a vodní měkkýši (2%), kde byl zjištěn pouze jediný zástupce. Z malakozoologického hlediska je nejcennější unikátní zachovalé společenstvo vlastního pralesa, nejen pro vysokou druhovou bohatost, ale hlavně z důvodu přítomnosti silně ohrožených pralesních závornatek Macrogastra latestriata a Bulgarica cana. Výskyt kriticky ohrožené karpatské závornatky Macrogastra latestriata v NPR Razula představuje, podle dosavadních znalostí, jedinou lokalitu v moravských Karpatech mimo Beskydy. Na většině plochy vlastního pralesa je díky pedologickým poměrům přirozeně velmi chudá epigeická složka malakofauny. Přesto se i zde setkáme s místy, která vytváří podmínky pro výskyt bohatších malakofaun, zahrnujících i vzácné druhy. Především se jedná o severní část nad údolím potoka, kde se setkáme s plochami, kterou jsou porostlé bohatou nitrofilní bylinnou vegetací (Mercurialis perennis, Dentaria sp.). Na takových ploškách bylo zjištěno až 17 druhů plžů, včetně několika ohrožených druhů (např. Vitrea transsylvanica a Oxychilus depressus). Druhově nejbohatší společenstva epigeických plžů se vyskytují na kamenitých náplavech porostlých bujnou bylinnou vegetací s dominujícím devětsilem bílým (Petasites albus) v údolí potoka na severní hranici. Zde bylo nalezeno 23 epigeických plžů, celá řada z nich patří k ohroženým druhům, zjištěných v rámci rezervace pouze zde. K ohroženým druhům patří plži vyžadující úživnější substráty (Platyla polita, Acanthinula aculeata), druhy preferují suťová stanoviště (Oxychilus depressus, O. glaber) a vlhkomilné druhy (např. Macrogastra tumida). (HORSÁK in HORSÁK et al. 2003). Lepidopterologická charakteristika Celkově se na lokalitě NPR Razula podařilo zaznamenat 318 druhů motýlů a to v rámci 30 čeledí. Přestože se počet zjištěných druhů může jevit jako vysoký (reálně odpovídá asi 9% druhového bohatství řádu Lepidoptera v ČR), nelze předložený seznam považovat za vyčerpávající. Z lepidopterologického hlediska jsou pro vlastní rezervaci významné zejména dvě skupiny druhů (druhy smrčin a bučin), je tedy zřejmé, že primárně by se tedy ochrana motýlů NPR Razula měla soustředit na ochranu lesních stanovišť. V rámci všech skupin jsou jednotlivě zastoupeny významné prvky typické pro horské ekosystémy.

10

1. skupina druhů klimaxových smrčin: NPR Razula se nachází v jedlobukovém stupni, přesto se zde vyskytují některé druhy typické pro jehličnaté porosty klimaxových smrčin. Jedná se primárně o tyto druhy:

Epinotia tedella, Dioryctria tedella, Cosmotriche lobulina, Xanthorhoe incursata, Lithomonia solidaginis, Hyppa rectilinea, Panthea coenobita. Obecně lze konstatovat, že společenstvo smrčinových druhů rezervace není příliš bohaté. Přičemž některé z těchto ”typizačních” druhů mají tendenci osídlovat také lesní smrkové kultury, resp. mají širší ekologickou valenci (vyskytují se rovněž ve smíšených porostech smrkobukového typu ap.).

2. skupina druhů bukových porostů: Podstatně diverzifikovanější je společenstvo motýlů vlastní bučiny. Je zde zastoupena řada indikačních, vzácných a lokálně se vyskytujících druhů, které jsou vázány jak na dřeviny, tak na bylinný podrost. K typickým (dominantním) zástupcům motýlů bučin, kteří byli v této v rezervaci nalezeni patří: Eidophasia messingiella, Pandemis corylana, Alcis repandata, Calospilos sylvata,

Lampropteryx suffumata, Aglia tau, Calliteara pudibunda, Eilema depressa, Plagodis pulveraria, P. dolabraria, Watsonalla cultraria, Odontoptera bidentata, Dileptenia ribeata, Alcis bastelbergeri, Puengeleria capreolaria, Chloroclysta siterata, Lampropteryx suffumata, Stauropus fagi ap. Mezi relativně vzácné druhy bučin patří hřberozubec Drymonia obliterata. V

místech, kde se v porostní skladbě uplatňuje smrk a jedle nacházíme druhy s trofickou vazbou na jehličnany (viz Epinotia tedella, Cosmotriche lobulina, Lithomonia solidaginis, Panthea coenobita ap.). Mezi významné nálezy druhů s vazbou na jehličnany patří dva druhy píďalek Macana signaria, Thera stragulata. Oba druhy se vyvíjí na jedli. Květnaté bučiny, ve kterých se v podrostu uplatňují netykavky (Impatiens ssp.), představují typický biotop pro některé další druhy motýlů, jakými jsou např. píďalky Ecliptoptera capitata a Eustroma reticulata. Na kapradiny je vázána vzácná blýskavka Phlogophora scita, se kterou se setkáme spíše v pásmu přirozených smíšených a bukových lesů. Neopomenutelnou složkou jsou též druhy, které jsou vázané na doprovodné dřeviny (břízy, jívy, topoly). Tyto druhy jsou mnohdy považovány za ohrožené. V této souvislosti je možno uvést výskyt Endromis versicolora, Leucodonta bicoloria, Odontosia carmelita, Catocala fraxini, Apatura iris aj. Nejvýznamnější a typickou složkou pralesních biotopů, která odráží biologickou kvalitu stanovišť, jsou saproxylická a mykofágní společenstva motýlů. Z pohledu zastoupení těchto druhů bezobratlých je důležitý významný podíl přirozeně se rozkládající dřevní hmoty (ať již stojících souší nebo padlých kmenů). Trofickou vazbu na taková stanoviště vykazuje primárně skupina molovitých (Tineidae). K typickým zástupcům, kteří byli v rámci rezervace registrováni, patří: Morophaga choragella, Tinea trinotella, Nemapogon cloacella, Monopis monachella. Stojící uschlé stromy představují další významný merotop pro některé další druhy drobných motýlů. Příkladem může být vzácná krásněnka Oecophora bractella, resp. zástupci čeledí Depressariidae, Chimbachidae a Oecophoridae, jejichž imaga často přezimují pod odlupující se kůrou stromů. Entomologická charakteristika – saproxyličtí brouci Při výzkumu v roce 2013 bylo zjištěno 89 saproxylických druhů brouků, z toho 2 druhy patří mezi zvláště chráněné a 15 druhů je zařazeno do Červeného seznamu bezobratlých (Farkač et al. 2005). Celkem bylo do ND OP zaneseno 150 záznamů. Výskyt Konvičkou (2010) publikovaného ochranářsky významného druhu Mycetoma suturale se podařilo při průzkumu potvrdit. Lokalita je entomologicky velmi cenná s množstvím nálezů vzácných a ohrožených druhů, zejména saproxylických, mykosaproxylofágních a mykofágních. V rámci CHKO Beskydy se jedná o velmi významné refugium saproxylických druhů hmyzu a zasluhuje si zvýšenou pozornost. Jako faunisticky a ochranářsky nejvýznamnější nálezy lze označit druhy Xestobium austriacum (červotoč), Mycetoma suturale (lenec) a Lopheros rubens (dlouhoústec).

(KONVIČKA, 2013)

11

Ornitologická charakteristika Ve hnízdním období bylo v pralese zjištěno celkem 37 druhů ptáků, z toho 25 druhů bylo vyhodnoceno jako hnízdící v celkovém počtu 115,5 párů. Nejhojnějším druhem byla pěnkava obecná, u níž bylo zjištěno celkem (27 párů), za ní následovali sýkora uhelníček (17 párů) a červenka obecná (15 párů). Z ochranářsky významných druhů byly zaznamenány: lejsek malý (Ficedula parva) SO-5 párů, holub doupňák (Columba oenas) SO - 2 páry, strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) SO - 1 pár, datel černý (Dryocopus martius) - 1 pár, žluna šedá (Picus canus) - 1 pár, puštík bělavý (Strix uralensis) KO - +, kos horský (Turdus torquatus) +, datlík tříprstý (Picoides tridactylus) SO - +, dále zde pravidelně hnízdí čáp černý. + znamená zjištěná přítomnost bez hnízdění resp. bez vyhodnocení hnízdního teritoria

V ptačím společenstvu jsou významně zastoupeny druhy hnízdící v dutinách. Většina dutin se nachází v bucích, malá část v jedlích, na souších a v pahýlech. Šoupálek dlouhoprstý obvykle hnízdí za odchlíplou kůrou jehličnanů. Lejsek malý hnízdí v různých polodutinách, které jsou prakticky na každém buku ve věku od cca 50 let, u starších buků jsou ve větším množství. Jeho hnízda jsem rovněž nacházel i za odchlíplou borkou odumírajících stromů a pahýlů jehličnanů, obvykle jedlí. Holub doupňák je úzce vázán na dutiny vytvořené datlem. Ostatní drobní dutinoví hnízdiči (sýkory, brhlík aj.) často využívají dutiny od strakapouda velkého. Buk je ze všech dřevin stromem s nejvyšší četností dutin a polodutin, což je dáno poměrně snadným tlením poškozených částí po odlomených větví, snadno vyhnívá i vnitřek kmene – z těchto důvodů v něm datlovití vytesávají dutiny nejčastěji (J.Pavelka 2005). Mammalogická charakteristika – zemní savci V NPR Razula se vyskytují druhy typické pro lesní biotopy. Na sledované ploše se stabilně vyskytují běžné druhy hlodavců, šelem a sudokopytníků. Výskyt rejska obecného byl zaznamenán pouze mimo území NPR, ale to nevylučuje jeho výskyt přímo na sledované lokalitě. Je zřejmé, že průzkum probíhal fázi pesima tohoto druhu, kdy byla v rámci běžné dynamiky početnosti populace, jeho abundance nízká a tím se snížila i pravděpodobnost detekce druhu na lokalitě. Z ohrožených druhů se zde vyskytuje veverka obecná, která byla zaznamenána při průzkumu a zároveň je často zmiňována i v literatuře. Z hlediska tohoto druhu je oblast NPR vhodná, ale ne významná. V minulosti byl na sledovaném území zaznamenán i výskyt plcha velkého, přestože oblast plně vyhovuje nárokům tohoto druhu, nebyl během průzkumu zaznamenán. Dále je z literatury znám výskyt silně ohroženého plšíka lískového, tyto záznamy ale byly pořízeny na hranici lesa a místní části Léskové, tedy mimo území NPR. Na samotném území NPR nebyl zaznamenán. Na základě zjištěných dat o výskytu savců lze konstatovat, že sledovaná lokalita vyhovuje běžnému spektru savců typických pro sledované biotopy a může být důležitá pro ochranářsky významnějších druhů savců (veverka obecná, plši). Především plši dávají přednost porostům listnatých stromů. Dalším důležitým faktorem pro výskyt drobných savců je přirozená struktura lesa a přítomnost padlých stromů, které vytváří vhodné prostředí pro tyto živočichy. Přestože byl během průzkumu potvrzen jen výskyt vlka obecného, lokalita vyhovuje kriticky ohroženým šelmám (Pavluvčík, Losík 2013). V průběhu posledních cca 15 let byl v bezprostřední blízkosti NPR i v jejím širším okolí opakovaně zaznamenán výskyt medvěda, rysa i vlka (stopy, trus, škody na hospodářských zvířatech). NPR Razula je součástí širšího teritoria velkých šelem. Přímo v NPR byl rys zjištěn při mapování velkých šelem 22. 2. 2004, medvěd zde byl zjištěn v září 2000 (L. Kunc) a 18. 4. 2007 (M.Bojda)(Bartošová 2014). 12

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

kategorie popis biotopu druhu, další podle poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb.

medvěd hnědý

pravidelně se vyskytující druh

kriticky ohrožený druh

vydra říční

výskyt potvrzen v potoce a jeho přítoku přímo v NPR každoročně potvrzený výskyt

silně ohrožený druh

plšík lískový

zpráva o výskytu z 1979


plch velký

zpráva o výskytu z 1979

ohrožený druh

veverka obecná

výskyt opakovaně potvrzený v NPR a její blízkosti

ohrožený druh

puštík bělavý

poprvé potvrzen 2004


čáp černý

pravidelně hnízdící druh (1 pár)


kos horský

Columba oenas

pravidelně hnízdící druh (1-2 páry) pravidelně se vyskytující druh pravidelně hnízdící druh (2-4 páry)

silně ohrožený druh silně ohrožený druh silně ohrožený druh

jeřábek lesní

zalétává z okolí

krahujec obecný


silně ohrožený druh silně ohrožený druh

lejsek malý

výjimečně bohatý výskyt (8-10 párů) pravidelně hnízdící druh (1 pár) výskyt potvrzen při hranici NPR pravidelně se vyskytující druh pravidelně hnízdící druh (1-3 páry)

Savci

Ursus arctos Lutra lutra rys ostrovid

Lynx lynx

Muscardinus avellanarius Glis glis

Sciurus vulgaris


lesní komplexy, druh mimořádně citlivý na změnu okolí a vyrušování okolí vodotečí

lesní komplexy, druh mimořádně citlivý na změnu okolí a vyrušování lesní komplexy i okraje lesů – vzhledem k nočnímu způsobu života uniká pozornosti lesní komplexy i okraje lesů – vzhledem k nočnímu způsobu života uniká pozornosti lesy všech typů, remízy, parky, dosud poměrně běžný, všeobecně rozšířený druh

Ptáci

Strix uralensis Ciconia nigra Turdus torquatus datlík tříprstý

Picoides tridactylus holub doupňák

Tetrastes bonasia Accipiter nisus

Ficedula parva strakapoud bělohřbetý

Dendrocopos leucotos sýc rousný

Aegolius funereus jestřáb lesní

Accipiter gentilis lejsek šedý

Muscicapa striata

silně ohrožený druh silně ohrožený druh silně ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh

13

pralesovité typy porostu se zastoupením doupných stromů lesní komplexy, druh mimořádně citlivý na změnu okolí a vyrušování strukturované smíšené porosty strukturované smíšené porosty staré bučiny, smíšené porosty se zastoupením doupných stromů strukturované smíšené porosty lesnatá krajina, čisté, chemicky neznečištěné prostředí strukturované smíšené porosty staré horské porosty pralesovitého typu staré porosty s doupnými stromy klidné lesní komplexy strukturované smíšené porosty

název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ pravidelně se vyskytující druh pravidelně se vyskytující druh pravidelně hnízdící druh (1 pár) nepravidelně protahující

kategorie popis biotopu druhu, další podle poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený druh strukturované smíšené porosty ohrožený druh strukturované smíšené porosty ohrožený druh strukturované smíšené porosty ohrožený druh strukturované smíšené porosty

trvalý výskyt, potvrzen i v současnosti občasný až trvalý výskyt občasný výskyt (pravidelný výskyt v údolí VT Malá Hanzlůvka)


slunné lesní okraje a světliny

silně ohrožený druh ohrožený druh

slunné lesní okraje a světliny

ropucha obecná

občasný výskyt

ohrožený druh

mlok skvrnitý

trvalý výskyt


rozmnožuje se ve vhodných vodních lokalitách mimo NPR rozmnožuje se v potůčcích a prameništích v listnatých a smíšených lesích, prostředí NPR mu vyhovuje


ohrožený druh

okolí vodotečí

v častý výskyt, zejména imág v květnu a červnu lezoucí po mrtvém dřevě. obecně častěji nalézaný druh vyskytující se po celé ČR od nížin do hor silná populace


saproxylický druh, rozkládající se kmeny zejména mrtvých jedlí

ohrožený druh

vývoj larev v odumřelé dřevní hmotě, která je často v kontaktu s půdou


prameniště, vodní toky

zpráva o výskytu výskytu z r. 1973

ohrožený druh

V blízkosti vodních toků

zpráva o výskytu výskytu z r. 1973

ohrožený druh

Vlhké kyselé stanoviště

krkavec velký

Corvus corax

ořešník kropenatý

Nucifraga caryocatactes sluka lesní

Scolopax rusticola brkoslav severní

Bombycilla garrulus Plazi ještěrka živorodá

Zootoca vivipara slepýš křehký

Anguis fragilis užovka obojková

Natrix natrix

okolí potoků, mokřady, prameniště - v lesích i mimo les

Obojživelníci

Bufo bufo

Salamandra salamandra Bezobratlí batolec duhový

Apatura iris

roháček jedlový

Ceruchus chrysomelinus

zdobenec skvrnitý

Trichius fasciatus

střevlík hrbolatý

Carabus variolosus Vyšší rostliny cévnaté kamzičník rakouský

Doronicum austriacum Kapradiny vranec jedlový

Huperzia selago

14

název druhu

Lycopodium annotinum

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ zpráva o výskytu výskytu z r. 1973

kategorie popis biotopu druhu, další podle poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený druh vlhké a stinné lesy, často na rozpadajících se pařezech

Houby bolinka černohnědá

pravidelný výskyt


plavuň pučivá

Camarops tubulina

15

Výskyt na silně zetlelých kmenech jedlí, vzácněji bucích

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území NPR bylo v r. 1933 vyhlášeno za částečnou rezervaci, od r. 1935 je bez hospodářských zásahů. V r. 1949 se částečná rezervace mění oficiálně v úplnou. Potvrzení bezzásahového režimu obsahuje vyhláška z r. 1988 a v r. 1992 je Razula zařazena do kategorie „národní přírodní rezervace“. Význam území podtrhuje měření vývoje dynamiky vývoje lesních porostů, které bylo zahájeno v r. 1972. V roce 1995 a 2009 (dosud nepublikováno) bylo provedeno v NPR Razula opakované šetření dendrometrických, typologických a porostních charakteristik na celé ploše pralesa. Práce probíhaly jako součást dlouhodobého projektu Výzkum dynamiky vývoje pralesovitých rezervací v ČR, řešeného skupinou pracovníků. Práce navazuje na podrobné šetření Ing. Eduarda Průši, CSc. a Ing. Jaroslava Holuši z roku 1972 a snaží se postihnout vývojové změny ve sledovaném území, odvodit z nich obecné vývojové zákonitosti a také poskytnout kvalifikovaný podklad pro management území. b) lesní hospodářství Lesy v Javorníku, tak jako všude na Valašsku, prošly pohnutým vývojem. Do pralesovitých porostů se koncem 15. století začala rozšiřovat po hřebenech hor valašská kolonizace z Uher. V tuto dobu se začíná v nedotčených lesích klučit a vznikají tzv. pustě, tj. louky pro chov valašského dobytka (ovcí a koz). Současně se rozšiřuje tlak místního obyvatelstva na lesy z údolí do hor. Ovčářství bylo velmi rozšířeno. Na počátku 19. stol. mívali sedláci 30-60 ovcí, které v létě společně pásli na salaších a na horských pastvinách, hlavně však v pastevních lesích. Též lesy velkostatkářů byly do roku 1850 zatíženy služebností pastvy. Od r. 1834, kdy tlak na lesy vyvrcholil, je patrna rozdrobenost lesů a množství enkláv i ve vysokých polohách. Rozsáhlé zalesňování, zejména zpustlých pastvin, bylo uskutečněno zejména od roku 1875 zalesňovací akcí vedenou lesmistrem Bernardem a subvencovanou Zemským úřadem. Rozsáhlé zalesňování podpořil zákon o zalesňování území Vsetínské Horní Bečvy z roku 1896. Tyto akce měly velkolepý výsledek. Např. na katastrálním území Velké a Malé Karlovice vzrostl les z plochy 3690 ha v roce 1834 na 6307 ha, což představuje nárůst o 2617 ha (71%). (PRŮŠA et HOLUŠA 1976). Vývoj skladby lesů od směsí buku a jedle směřoval ke smrkovému hospodářství. Tak na velkostatku Velké Karlovice fasse josefinského katastru z roku 1787 uvádí JD 60, BK 30, SM 10 %, oceňovací elaboráty stabilního katastru z roku 1839 – JD 65, BK 10, SM 25 %. Podle taxace z roku 1822 bylo ve výnosovém lese JD 65, BK 30, SM 5 %, v pastevních lesích JD 25, BK 20, SM 55 % a podle lesního hospodářského plánu z roku 1935 měl již SM 78, JD 14, BK 8 %. Do roku 1908 (před postavením železnice ze Vsetína do Velkých Karlovic) převládalo toulavé hospodářství. Od tohoto roku se zavádí holosečné smrkové hospodářství. Klest se spaluje, klučí se pařezy, paseky se pronajímají k polaření. Po sklizni brambor byl v druhém roce vysazen smrk a vyset oves, lesní (dvouleté) žito a kmín, takže ještě tři roky se sklízelo. Naposled se polařilo v roce 1930 (PRŮŠA et HOLUŠA 1976). V souvislých smíšených hvozdech bylo dost zvěře. V transaktu vsetínského panství z roku 1700 se uvádí povinnost hajného odvádět ročně vlka, lišku, 2 kuny, 8 zajíců, 6 jeřábků, 30 kvíčal, 10 koroptví a 100 drobných ptáků. Téměř celé 18. století se tu každoročně střílelo několik vlků. Ještě na počátku 19. století se často objevoval na uherských (slovenských) hranicích vlk, rys, a medvěd. Zvěř jelení a černá se již v 18. stol. vyskytovala, ale jen jako zvěř střídavá pro rušení pastvou dobytka.

16

Vedlejší porosty byly obnoveny holosečí a polařením, byl tu i tlak blízkých enkláv. Údaje o pralese se nám dochovaly z lesního hospodářského plánu z roku 1924 (revír Léskové, porost 20a) (tab. Evidence provedené těžby (porost 20a)). Popis porostu: JD 5, BK 5. Dobře vyvinutý, řídce zakmeněný, místy po způsobu tmavé seče upravený porost s četným bukovým podrostem. Předpis: pozvolna prosvětlit na celé ploše. Z tabulky vyplývá, že se v tomto porostu ještě v roce 1924-1933 hospodařilo (tmavá seč) a vyklízelo se padlé dříví (zlomy, vývraty), celkem 2048 m3. Lesní hospodářský plán z roku 1935, vypracovaný Ing. Čeňkem Fránkem (revír Léskové, porost 20a, plocha 23,52 ha), uvádí věk 171 let, zastoupení dřevin JD 48, BK 42, SM 10 %. Popis porostu: přestárlá, prořídlá kmenovina s četným podrostem, ponechána jako rezervace. Návrh opatření: vzhledem k tomu, že porost je ponechán jako rezervace, v níž nebude nijak hospodařeno, vylučuje se tento porost z pravidelného hospodaření. Taktéž i všechna taxační data v důsledku toho odpadají. Je vyloučena těžba, a to i nahodilá. Z tohoto dokladu vyplývá, že od roku 1935 byl porost lesním hospodářským plánem prohlášen za úplnou (přísnou) rezervaci, v níž se nesmělo těžit a vyvážet ani padlé dříví (PRŮŠA et HOLUŠA 1976).

Tab. Evidence provedené těžby (porost 20a) rok 1924

způsob těžby tmavá seč a zlomy

1925

těžba 308,93 v m3 414,17

1926

556,29

tmavá seč

10,40

tmavá seč a zlomy zlomy

1927

316,09

1928

53,19

zlomy

1929

84,15

zlomy

1930

44,38

tmavá seč

17,50

zlomy

1931

85,43

zlomy a vývraty

1932

151,16

zlomy a vývraty

1933

8,42

zlomy a vývraty

Celkem

zlomy a vývraty

2047,61

Po vyhodnocení opakovaného měření v období 1972-1995 byly stanoveny následující závěry: Výrazný nárůst výčetní základny i objemu kmenů odumřelých stromů je určován především odumíráním staré generace jedlí, kdy odumřením jednoho starého stromu o výčetní tloušťce d1,3=110 cm dochází k nárůstu objemu mrtvého dřeva na výčetní základně o 0,95 m2 a na objemu cca o 20 m3. V roce 1972 již byla značná část jedlí odumřelých, ale ve formě stojících souší. Naproti tomu v roce 1995 většina z odumřelých jedlí již ležela. Protože k uhnití dochází často ve výši 2-3 m, zůstalo v prostoru značné množství pahýlů, které mají vzhledem ke svojí výčetní základně velmi malý objem.

17

Průměrné hektarové hodnoty přehledně dokazují jak nárůst živé, tak i odumřelé dendromasy na celé sledované ploše a tedy stále dokonalejší vyplňování růstového prostoru jednotlivými dřevinami resp. jednotlivými stromy. V tloušťkové třídě 2 prudce vzrostl počet stromů z původních 145 na 773. Zde se výrazně projevil nástup plošného zmlazení buku ze 60. let 20. stol. Z hlediska ovlivnění území NPR člověkem rozlišujeme plochu tzv. “pralesa” – jedná se o převážnou část plochy (cca 20,7 ha), která nebyla v minulosti systematicky clonně obnovována. Plošně malá, východní část NPR, byla v minulosti obnovena clonnou sečí. Ještě v roce 1972 byla patrná souvislá etáž mýtně zralého buku, která se však v průběhu posledních třiceti let postupně rozpadá, vytváří mozaiku různě velkých a různě distribuovaných plošek, na kterých se pod částečnou clonnou vyvíjí nová generace převážně buku. Z hlediska vývojové dynamiky a strukturní diferenciace již tato část splynula s dominantní částí rezervace a proto ani v plánu managementových opatření již není vylišena. Změny dřevinného patra NPR Razula v období 1972-95 -2009 zachycují následující tabulky a obr. I-IV. V tomto období došlo ke zvýšení celkového počtu živých stromů z 2436 na 2974 resp. 4067 a odumřelých ze 483 na 1116 kusů resp. 1625 ks. To znamená, že v roce 1995 tvořily odumřelé stromy 27,3% a v roce 2009 28,5% z celkového počtu stromů. Tab. Vývoj dřevinného patra v NPR Razula v období 1972-1995 -2009*

RAZULA – CELÁ PLOCHA

počet stromů

živé stromy (ks)

mrtvé stromy (ks)

celkem (ks)

živé stromy (%)

mrtvé stromy (%)

celkem (%)

1972

2436

483

2919

83,5

16,5

100

1995 2009

2974 4067

1116 1625

4090 5692

72,7 71,5

27,3 28,5

100 100

* data z let 1972-1995 Vrška a kol. 2011, 2009 dosud nepublikována (Vrška a kol. VUKOZ v.v.) Tab. Nejmohutnější zaznamenané živé stromy v NPR v roce 1994

dřevina

výčetní tloušťka (cm)

jedle (Abies alba)

152 113 123 85

smrk (Picea abies) buk (Fagus sylvatica)

124

18

výška (m) neměřena, ale nepřesahovala 55 m 55 56 48 neměřena, ale nepřesahovala 48 m

Celková situace v lesních porostech v okolí NPR Razula na snímku z r.1950

Na leteckém snímku z r. 1950 je ještě patrná souvislá etáž na východě rezervace po clonné seči.

19

V NPR Razula se setkáváme s generací jedle v rozpadu a na ústupu. Podle některých starších prací (Fabricius, 1928 in Chmelař, 1957) klíčivost semen jedle se stářím jedinců neklesá, ale dokonce mírně stoupá. I Fröhlich (1942 in Chmelař, 1957) tvrdí, že stáří stromů jedle nerozhoduje o produkci semen a jejich klíčivosti, na rozdíl od ostatních dřevin. Ale vzhledem k rychlosti rozpadu místní generace jedle je předpoklad, že její reprodukční možnosti se začnou velmi rychle zmenšovat. Jak už vyvodil ze svého měření Průša (1994), čeká Razulu přeměna v bukový prales bez jedle. Naprosto determinujícím faktorem budoucí účasti jedle v dřevinné složce porostu jsou stavy zvěře, popř. intenzita ochranných opatření. Při měření bylo pozorováno, že například několik odrostlejších jedinců jedle (výška přibližně do 1 m) bylo uvolněno pádem velkého buku, v roce 2009 netrpěli žádným poškozením, ovšem v roce 2010 už byli zablokováni v růstu okusem terminálních pupenů. Ze šetření vyplývá, že jedle ve výškové třídě 15–50 cm poměrně dosti trpí okusem spárkatou zvěří. Na inventarizačních plochách byl zjištěn okus terminálního výhonu u 60 % jedinců této výškové třídy (PŘÍVĚTIVÝ 2012). V těsné blízkosti NPR se na 2 skládkách koncentruje přiblížené dříví z okolních porostů. S tím je spojen krátkodobý intenzivní pojezd těžké mechanizace a vytvoření výrobního pracoviště před vstupem do NPR. d) myslivost Současné stavy zejména jelení zvěře, jakožto důsledek dlouhodobého mysliveckého obhospodařování území, neumožňují samovolný vývoj populace jedle bělokoré a částečně ani smrku ztepilého. NPR Razula je součástí honitby Podťaté pronajaté mysliveckým sdružením Leskové. Bez cílené ochrany semenáčů dvou uvedených dřevin nedochází ke kontinuální obnově jejich populací, neboť téměř veškeré terminální výhony semenáčků jsou permanentně zkousávány spárkatou zvěří. Ohrožení vývojové kontinuity dvou ze tří hlavních dřevin v NPR je v režimu samovolného vývoje nejzásadnějším negativním vlivem, který lze v současnosti v území pozorovat. Při reálném zhodnocení současné situace je nepravděpodobná rychlá změna mysliveckého hospodaření v širším okolí (tzn. především snížení stavů spárkaté zvěře), tudíž lze tento zásadní negativní vliv označit za těžko odstranitelný a z této skutečnosti vycházet při plánování managementových opatření v NPR. Z důvodu minimalizace škod zvěří na území NPR je třeba umisťovat myslivecká přikrmovací zařízení v dostatečné vzdálenosti od chráněného území a v širším okolí zvyšovat potravní nabídku ponecháváním většiny náletových dřevin a keřů. Zároveň bude vzhledem ke stále nedostatečnému zastoupení velkých šelem (hlavně vlka jako predátora jelena) i nadále nutné lovit spárkatou zvěř. e) rekreace a sport Ke zvýšení turistického ruchu přispěla obnova hotelu Razula a dalších rekreačních zařízení v údolí Hanzlůvka. V blízkosti NPR je vedena značená cyklostezka, která je v zimním období využívána i jako běžkařská trasa. Přestože je vstup do NPR veřejnosti zakázán, je vzhledem ke snadné dostupnosti území poměrně často porušován. Sportovní aktivity (jízda na kole, běžkaři) se zdržují mimo NPR na vyznačených lesních cestách, po kterých jsou okruhy vedeny. Výskyt hlívy ústřičné občas zláká ke vstupu a sběru některé houbaře.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Aktuálně platné plánovací dokumenty: Plán péče pro ZCHÚ Razula na období 1996-2005, schválen MŽP pod č.j. OOP/188/96 Lesní hospodářský plán pro LHC Velké Karlovice, platnost 1. 1. 2006 – 31. 12. 2015 Nařízení vlády č. 208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu. 20

Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Nařízení vlády č. 686/2004 Sb., o vymezení ptačí oblasti Horní Vsacko. CHOPAV Beskydy – nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb.

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha)* Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka *)

41 – Hostýnsko-vsetínská hornatina a Javorníky Velké Karlovice 22,64 platnost současného LHP: 1. 1. 2006 – 31. 12. 2015 Lesy České republiky s. p., lesní správa Vsetín revír Podťaté

Výměra převzata z LHP pro LHC Velké Karlovice na období 2006-2015

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 40 - Moravskoslezské Beskydy Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT* Výměra** typů (SLT) (ha) 5A klenová bučina BK 5, JD 3, KL 2, JL, JS + 1,8 5B bohatá jedlová bučina BK 7, JD 3, KL, SM + 17,94 5D obohacená jedlová bučina BK 6, JD 3, KL 1 0,41 5F svahová jedlová bučina BK 6, JD 4, KL, JL + 0,84 5U vlhká jasanová javořina BK 4, JD 2, JS 2, KL 2, JL, SM + 1,91 5V vlhká jedlová bučina BK 5, JD 4, KL 1, JS + 0,17 22,64 Celkem *)

Podíl (%) 6,11 79,24 1,79 3,70 8,42 0,75 100,00

Přirozená skladba stanovena dle OPRL 41 – ÚHÚL Brandýs n. L., pobočka Frýdek-Místek Výměry SLT jsou získány z digitální vrstvy typologie (OPRL) - http://geoportal1.uhul.cz/wms_oprl/

**)

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka

Název dřeviny

Jehličnany JD jedle bělokorá SM smrk ztepilý Listnáče BK buk lesní ostatní klen, jasan, habr (1 ex.) Celkem

Současné zastoupení (ha)*

Současné zastoupení (%)**

Přirozené zastoupení (ha)***

Přirozené zastoupení (%)***

4,73 2,97

20,9 13,1

6,70 +

29,60 +

14,92 0,02

65,9 0,1

14,84 1,10

65,55 4,85

22,64 ha

100 %

22,64 ha

100 %

* - přepočteno jako redukovaná plocha ze zastoupení živých stromů dle kruhové výčetní základny (Vrška a kol. 2009) ** - přepočteno ze zastoupení živých stromů dle kruhové výčetní základny *** Přirozená skladba stanovena dle OPRL 41 – ÚHÚL Brandýs n. L., pobočka Frýdek-Místek

21

Porovnání současné a přirozené dřeviné skladby Součastné zastoupení

Přirozené zastoupení

70,0 60,0 50,0 40,0

% 30,0 20,0 10,0 0,0 BK

JD

SM

KL,JS,JL,HB

dřeviny

Z porovnání současné a přirozené dřevinné skladby je zřejmé, že hlavní dřeviny (buk, jedle) jsou téměř v optimálním zastoupení. Tento stav však není trvalý a jak vyplývá z podrobných měření jedle, bude neustále na ústupu a dojde ke zvyšování zastoupení buku. Obdobná situace jako u jedle bude i v případě smrku ztepilého. Vtroušené dřeviny mají okrajové zastoupení kromě javoru klenu, který má místy hojné odrůstající zmlazení. Příloha č. M 4- lesnická mapa typologická 1:5000 podle OPRL Příloha č. M 5 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha č. T 1 – tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V období 1996 - 2004 se managementové zásahy soustředily na individuální ochranu přirozeně zmlazené jedle pomocí drátěných oplůtků a košů. V tomto období bylo instalováno 200 ks drátěných oplůtků, 165 kovových klecí a 200 ks drátěných košů. V ochranném pásmu bylo vysazeno 500 ks autochtonních jedlí vypěstovaných ze sběrů v r. 2003. Rovněž byla postavena oplocenka v porostní mezeře o obvodu 60 m. Tab. Přehled zásahů a opatření v NPR Razula v období 2006 -2014 Rok 2009

Porost 212 A 17/5/3

2010

212 A 17/5/3

2011

212 A 17/5/3

Příspěvek z programu péče o krajinu MŽP Odstranění 195 ks individuálních ochran (180 ks drátěných oplůtků, 15 ks drátěných košů), rozmístěných v porostu v letech 2000 a 2001, stabilizace kovových klecí Ochrana 1100 ks přirozeně zmlazených jedlí ovčí vlnou proti okusu zvěří Ochrana 1000 ks přirozeně zmlazených jedlí ovčí vlnou proti okusu zvěří

22

2012

212 A 17/5/3

Ochrana 900 ks přirozeně zmlazených jedlí ovčí vlnou proti okusu zvěří v NPR a 100 ks v OP

2013

212 A 17/5/3

2014

212 A 17/5/3

Ochrana 900 ks přirozeně zmlazených jedlí ovčí vlnou proti okusu zvěří v NPR a 200 ks v OP Ochrana 700 ks přirozeně zmlazených jedlí ovčí vlnou proti okusu zvěří v NPR a 750 ks v OP

V roce 2009 se přistoupilo k odstranění individuálních ochran po vyhodnocení jejich přínosu pro odrůstání jedle. Vzhledem k prosperitě bukového zmlazení jednotlivě chráněné jedle po porostu stagnovaly v růstu a ani dlouhodobou ochranou se nedokázaly v podrostu prosadit vůči bukové konkurenci. Navíc po 6 letech od opravy oplůtků docházelo často ke zlomení kůlů ve spodní části a deformaci jedlí vyvráceným oplůtkem. Po odstranění oplůtků zůstala část jedlí chráněných kovovými klecemi a drátěnými koši, ale i zde dochází ke stagnaci růstu. Na terminály perspektivních mechanicky nechráněných jedlí se začala aplikovat ovčí vlna. K ochraně terminálů je tento způsob dostatečný, ale nezabrání poměrně intenzivnímu bočnímu okusu. Rovněž není ojediněle odrostlý nálet ochráněn proti vytloukání. Jedle vysazené v ochranném pásmu jsou poškozovány bočním okusem a částečně ohryzem, ale na otevřené ploše odrůstají. Pro další období je zapotřebí: 1) na vhodných místech (světliny, porostní okraje) přistoupit k mechanické ochraně pomocí menších oplocenek anebo oplotit větší části porostu ve stadiu rozpadu. 2) perspektivní jednotlivě odrůstající jedle chránit mechanicky (např. individuálními oplůtky, ovazy – nutná každoroční kontrola a případné opravy) 3) jedlové nárosty je možné v počáteční fázi chránit pomocí ovčí vlny 4) v semenném roce provést sběr osiva a zajistit pěstování sadebního materiálu pro obnovu porostů v ochranném pásmu Území NPR je vhodnou lokalitou pro naplňování „Dohody o spolupráci při vymezování lesních porostů ponechávaných samovolnému vývoji a lesních porostů bez provádění hospodářských zásahů ve zvláště chráněných územích a zajištění jejich monitoringu“.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Teoreticky možná kolize zájmů může vzniknout při vhodných klimatických podmínkách pro gradaci lýkožrouta smrkového. Celá NPR je dlouhodobě ponechána samovolnému vývoji a proto by v ní ani v tomto případě nemělo být zasahováno. Smrk ztepilý má v současnosti cca 12% zastoupení podle počtu stromů, navíc je lokalizován zejména do severní části území na bázi svahu v chladnějším údolním zářezu. I při teoretickém napadení a odumření všech stromů by nemělo dojít k zásadní změně stability porostů v NPR. V takovém případě je samozřejmě nutná zvýšená preventivní a asanační činnost v okolních porostech. V samotné NPR je nutné se jakýchkoli těžebních zásahů vyvarovat. Prioritou ochrany území je zachování samovolného vývoje a jeho dlouhodobé sledování. Z tohoto pohledu je doporučena ochrana přirozeného zmlazení jedle pomocí oplocení, i když to může kolidovat s výskytem některých rostlinných a živočišných skupin, které ke svému vývoji potřebují otevřené plochy bez zastínění.

23

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1

Kategorie lesa les zvláštního určení

Soubory lesních typů 5B – dominantní; 5U,5A, 5F,5D,5V

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 5B BK 7, JD 3, SM+, KL+ 5A BK 5, JD 3, KL 2, JL+, JS+ 5D BK 6, JD 3, KL 1 5F BK 6, JD 4, KL+, JL+ 5U BK 4, JD 2, JS 2, KL 2, JL+, SM+ 5V BK 5, JD 4, KL 1, JS+ Porostní typ - A smíšený, diferencovaný porost Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Obmýtí fyzický věk

Obnovní doba nepřetržitá

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty ponechat samovolnému vývoji Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií neuplatní se Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu neuplatní se Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově neuplatní se Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií ochrana zmlazené JD před okusem oplocenkami doplněná ochranou ovčí vlnou, individuální oplůtky, ovazy, odpuzující přípravky

24

Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií neuplatní se Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Nahodilé těžby zásadně neprovádět Poznámka Síť loveckých chodníků je možně udržovat. Přitom je však nutné provádět jen nezbytné zásahy, tj. příp. vyříznout část kmene padlého přes chodník s ponecháním dřeva mimo chodník, ale v žádném případě neupravovat terén. Příloha č. M 4 - lesnická mapa typologická podle OPRL Příloha č. M 5 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

b) péče o rostliny Pro další rozvoj mykoflóry horské jedlobučiny pralesa Razuly je nutné zachovat lokalitu bez zásahů člověka. Důležité je podpořit zmlazení jedle tak, aby byl zajištěn substrát pro další růst druhů hub, které jsou na něj vázány svou existencí (VAŠUTOVÁ et WOLFOVÁ in HORSÁK et al. 2003). Pro zachování bohatosti bryoflóry je nutné lokalitu ponechat samovolnému vývoji. Z porostů neodstraňovat padlé, tlející kmeny, které poskytují jeden z významných substrátů pro výskyt mechorostů. Nenarušovat přirozený tok potoka a jeho přítoků (KUBEŠOVÁ in HORSÁK et al. 2003). Z hlediska flóry a vegetace je současný stav vyhovující, je tedy nejvhodnější zachovat bezzásahový režim (KOČÍ et KOČÍ in HORSÁK 2003). Pro výskyt lišejníků je zásadní především přítomnost starých stromů, dostatek mrtvého dřeva v různých fázích rozpadu, stálé mikroklima a dlouhodobá kontinuita vývoje lesního porostu. Bohužel i toto území bylo poznamenáno kyselými dešti. To je dobře patrné právě na kůře jehličnanů, kde nyní rostou už jen běžné acidofilní druhy, zatímco citlivější lišejníky vázané na jedle či smrky vlivem acidifikace vymizely. Rovněž méně běžné makrolišejníky v rezervaci prakticky žádné nerostou. Přesto ale mnohé drobnější korovité druhy na lokalitě stále přežívají, ačkoliv zpravidla jen ve velmi málo početných populacích (Malíček, Vondrák 2013) c) péče o živočichy Pro ochranu druhové pestrosti malakofauny je nutné omezit jakékoliv negativní vlivy a zásahy, lokalita vyžaduje bezzásahový režim v plném rozsahu (HORSÁK in HORSÁK et al. 2003). Druhová ochrana motýlů musí vycházet z ochrany stanovišť. V případě pralesních jedlobukových společenstev se jeví jako nejlepší tzv. non-action strategy, tedy ponechání samovolnému vývoji. Z výsledků průzkumu saproxylických brouků vyplývá, že nejohroženějšími druhy jsou ty, které jsou vázány na staré mrtvé stojící jedle. Tento fakt je alarmující, protože staré jedle postupně dožívají a mrtvé stromy postupně padají. Zcela chybí střední generace jedlí, která by postupně padlé jedince nahradila a zajistila tak kontinuitu. Jedním ze zásadních úkolů ochrany 25

přírody je zajistit další generace jedlí. To lze zřejmě podpořit pouze individuální ochranou mladých stromků, případně ve spojitosti s níže uvedenými opatřeními. Velkým problémem NPR Razula je její malá rozloha a její izolovanost. Jakékoliv zvětšení území by bylo velmi žádoucí. Bylo by vhodné využít alespoň ochranné pásmo. V ochranném pásmu by měla probíhat výběrná těžba tak, aby se smrkové porosty postupně rozvolňovaly a dostávaly se do nich jiné dřeviny (jedle, buk, klen, jilm, atd.). Pokud by to bylo možné, bylo by vhodné co nejvíce pokáceného dřeva ponechat na místě k zetlení, což poskytne další vhodné prostředí pro některé další saproxylické druhy. Ideální by však bylo rezervaci rozšířit a propojit tak s dalšími alespoň trochu zachovalejšími porosty a v tomto území praktikovat výše uvedenou výběrnou těžbu (s ponecháváním jen části pokáceného dřeva, pokud by se jednalo o smrkové monokultury). Zvětšené území by bylo postupně méně náchylné na nejrůznější ekologické „výkyvy“ a z hlediska přežití druhů by poskytovalo stabilnější prostředí. Výběrná těžba by také výrazně podpořila regeneraci jedlí. Velmi důležité a nezbytné je, aby v potocích, které se nacházejí na hranici, příp. uvnitř NPR Razula, zůstávalo veškeré spadené mrtvé dřevo. Prostředí potoka vytváří zcela odlišné a unikátní podmínky oproti ostatním partiím rezervace. Na značně vlhké, případně přeplavované dřevo je vázána řada významných saproxylických druhů, jejichž výskyt je v NPR možný a pravděpodobný (např. velmi vzácný saproxylofágní stehenáč Dytilus laevis). Mrtvé dřevo velkých průměrů také potřebuje pro zimování silně ohrožený střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), který má v NPR Razula silnou populaci (Konvička 2013). Z hlediska avifauny daného území je nejpodstatnější podporovat v porostech velmi cenné stádium rozpadu, které vyžaduje řada dutinových druhů ptáků, zejména strakapoud bělohřbetý, který je na něm existenčně závislý. Prales z hlediska uchování významných ptačích druhů nevyžaduje zvláštní managementové zásahy. Je však potřeba nadále usilovat o zvýšení zastoupení jedle v nejmladších vývojových stadiích její podporou zejména v místech světlin a mýtin, aby se z původně jedlobukového lesa nestala čistá bučina. Na starých jedlích lze zejména v mimohnízdní době často pozorovat při hledání potravy strakapouda bělohřbetého. Jehličnany v pralese zvyšují celkovou biologickou rozmanitost pralesa, tzn., zvyšují i rozmanitost potravních zdrojů. Jsou např. příznivé i pro vyšší populaci veverky obecné, která je mj. významnou složkou potravy puštíka bělavého. Po odumření se na nich nacházejí četné dutiny a polodutiny, štěrbiny za odchlipující se borkou, které využívá řada druhů ostatních ptáků v pralese (datlovití, šoupálek dlouhoprstý aj.), v zimě jsou jehličnany účinnějším krytem před nepřízní počasí pro všechny přítomné druhy. Pro hlavní ochranářsky významné druhy jsou staré nebo odumírající stromy či pahýly a zlomy s četnými dutinami, polodutinami důležité pro jejich rozmnožování. Puštík bělavý mimo jiné hnízdí i na vrcholech zlomů (pahýlů), které najde v dostupné nabídce pouze v pralesovitém porostu. Bylo by velmi žádoucí minimálně v 50 m ochranném pásmu NPR trvale zvyšovat zastoupení buku včetně případných výstavků ve stávajících starých porostech. Z důvodů trvale udržitelnosti některých význačných druhů jako strakapoud bělohřbetý, puštík bělavý, datel černý, žluna šedá, ale i lejska malého, by bylo velmi potřebné postupně zvětšit zvláště chráněné území minimálně na 150-160 ha do okolních porostů, kde by se již dnes měly při kácení starých smrkových lesů systematicky ponechávat výstavky buků (minimálně do 600 m od stávajících hranic NPR, zejména východním, jv., j. a jihozápadním směrem). Z výsledků je patrné, že i takový druh jako lejsek malý s nepatrnou rozlohou hnízdního okrsku má velmi rozkolísanou početnost a ta by se dala kompenzovat jedině dostatečně velkým územím, kde by se druh rozmnožoval. Stávající rozloha pralesa 23,5 ha je pro udržení většiny populací cílových druhů ptáků žalostně malá

(Pavelka 2005).

26

Na základě zjištěných dat o výskytu savců lze konstatovat, že sledovaná lokalita vyhovuje běžnému spektru savců typických pro sledované biotopy a může být důležitá pro ochranářsky významnější druhy savců (veverka obecná, plši). Především plši dávají přednost porostům listnatých stromů. Dalším důležitým faktorem pro výskyt drobných savců je přirozená struktura lesa a přítomnost padlých stromů, které vytváří vhodné prostředí pro tyto živočichy. Pro kriticky ohrožené šelmy není toto území pro jejich výskyt samo o sobě dostatečné. Může tvořit jen část domovského okrsku některých jedinců těchto druhů nebo ho tyto velké šelmy využívají jen při migraci. Důležité je zachovat stávající trend v péči o NPR, který vyhovuje zjištěným druhům savců i širokému spektru zástupců avifauny a obojživelníkům (např. mlok skvrnitý). (Pavluvčík,

Losík 2013)

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Na základě výsledků historického průzkumu, výsledků opakovaných šetření a s ohledem na:  naznačený průběh nyní již spontánních vývojových procesů v rezervaci;  nedokonalost existujících poznatků o návratu člověkem ovlivněných společenstev na vývojovou trajektorii přírodního lesa a z toho plynoucích nedostatků při péči o lesní rezervace;  skutečnost, že lesních porostů ponechaných samovolnému vývoji je v ČR minimum (i většina národních přírodních rezervací je předmětem aktivních lesnických zásahů); je navrženo:  nezasahovat do vývoje lesního společenstva v NPR žádnou těžbou stromů; NPR je přednostně určena k samovolnému vývoji, což nevylučuje starost o následnou generaci jedle, případně ostatních dřevin.  zmlazení jedle a v případě potřeby i zmlazení smrku, zejména na plochách ve stadiu rozpadu a stadiu optima, kde jsou nebo v kratší budoucnosti mohou být dobré světlostní podmínky pro obnovu jedle příp. smrku, bude prováděna ochrana semenáčků. Vhodná místa budou v počáteční fázi zabezpečena pomocí ovčí vlny, při i větší koncentraci výjimečně i formou menších oplocenek.  naopak ve stadiu dorůstání je ochrana zmlazení jedle a případně smrku nadbytečná vzhledem k předpokladu dlouhotrvajícího zástinu, který je fatální i pro stín snášející jedli;  odrůstající jedince jedle chránit individuálně proti loupání běžně užívanými prostředky (mechanické zábrany, repelentní přípravky, ovčí vlna, ovazy )  neprovádět ani u zmlazené jedle selektivní zásahy v hloučcích;  sbírat osivo z plodících jedlí v omezeném množství (pomocí bezeškodných technologií) a formou síjí v semeništích a následnou podsadbou ji vnášet do porostů přiléhajících k rezervaci. Příloha č. T1- tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Primární funkcí ochranného pásma je tlumení zásadních vlivů z NPR do okolních porostů hospodářského lesa a naopak. Ochranné pásmo není určeno k ponechání samovolnému vývoji, ale k trvalému, přírodě blízkému hospodaření. Na podzim 2002 se přehnala přes porosty 218

27

B, C bezprostředně navazující na NPR Razula větrná smršť, po které zůstalo ve smrkových porostech celkově 2,50 ha holin. Severní okraj holiny končí prakticky na hranici rezervace. Holina po nahodilé těžbě byla zalesněna v r. 2004 mezi smrkový nálet BK, JD a KL. Proto by ochranné pásmo mělo být tvořeno: - porosty přírodě blízké dřevinné skladby (JD 40, BK 40, SM 20), která však umožňuje plnění produkční funkce; - porosty strukturně (a tedy i věkově) diferencovanými, které je možno obhospodařovat jinými než holosečnými způsoby; Zásadními kritérii pro další činnost v ochranném pásmu je postupná přeměna dřevinné skladby, ve které by vedle hlavní hospodářské dřeviny (SM) měly mít i větší zastoupení JD (alespoň 15%) a BK (také alespoň 15%). Vyšší zastoupení JD a BK oproti současnému umožní větší prostorovou diferenciaci porostu a tedy ve vzdálenější budoucnosti i jeho větší mechanickou stabilitu. JD a BK je možno vnášet formou podsadeb, příp. doplnění výsadeb v porostech postižených větrnou kalamitou), následně je možno provádět strukturní diferenciaci pomocí výchovných zásahů a po delší době přejít k podrostnímu až výběrnému způsobu hospodaření. Proto je důležité rozvržení obnovy současných mýtních porostů v OP do delšího časového úseku, který umožní dlouhodobější existenci současné hlavní etáže při zakmenění cca 0,3-0,4 a vytvoří tak podmínky pro vznik strukturně diferencovaných porostů. Tím dojde k vytvoření stabilního pásu na obvodu NPR, který bude chránit porosty v NPR proti bořivým větrům a naopak bude eliminovat případné ohrožení širšího okolí případnými disturbancemi v NPR – např. vznik rozsáhlejších ploch stadia rozpadu nebo zvýšení stavu lýkožrouta smrkového rychlým odumřením populace smrku v NPR.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území bylo v říjnu 2004 geodeticky zaměřeno a hranice byly stabilizovány v terénu plastovými označníky. Během platnosti plánu péče je nutno obnovit pruhové značení po celém obvodu rezervace. V případě odumření a pádu stromů s označením hranice NPR je třeba aktuálně obnovovat značení hranic na vhodných sousedních stromech.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Je navrženo vyhlášení ochranného pásma, v rozloze současného OP rozšířeného o porosty 218 B, C, D a 221 B, C (plocha: 83,91 ha). Současně vymezené ochranné pásmo v šíři 50 m po celém obvodu rezervace neplní zejména při jejím západním okraji svoji funkci. Právě západní okraj území na relativně strmém svahu je nejvíce vystaven nárazovým větrům. Zde je třeba vytvořit hlubší, mechanicky stabilnější porosty, které by v dostatečné šíři dokázaly vliv bořivých větrů eliminovat. Dalším problémem je malá rozloha NPR a izolovanost porostu ve velké ploše převážně smrkových porostů. Rozšířením OP a následnou postupnou přeměnou porostů by se částečně eliminovala nedostatečná rozloha současné NPR.

28

Nesoulad výměry stanovené v platném vyhlašovacím předpisu s výměrou po zaměření v r. 2004 lze řešit pouze vydáním nové vyhlášky pro NPR podle údajů v katastru nemovitostí. Nutná výjimka ze základních ochranných podmínek podle § 29 písm. i) zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny pro sběr osiva.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Vzhledem k nutnosti trvalé redukce vysokých stavů spárkaté zvěře je nezbytné udržovat síť loveckých chodníků. Přitom je však nutné provádět jen nezbytné zásahy, tj. příp. vyříznout část kmene padlého přes chodník s ponecháním dřeva mimo chodník, ale v žádném případě neupravovat terén. V NPR je třeba intenzivně a pravidelně lovit zvěř, aby se toto území nestalo vyhledávaným stávaništěm zvěře. Vzhledem k malé rozloze NPR by území mělo být ponecháno pro veřejnost nepřístupné. Vstup by měl být umožněn pouze na zákonnou výjimku za podmínek a z důvodů, pro něž lze výjimku udělit (vhodné zejména za účelem výzkumu či odborných exkurzí jako demonstrační objekt).

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na okraji NPR bude instalována rozměrná naučná tabule s informacemi o NPR. Na obvodu rezervace budou na označnících se státním znakem připevněny menší tabulky se základními informacemi o chráněném území. Rozsáhlejší zpřístupnění rezervace se neplánuje. V omezené míře je možné provádět odborné exkurze.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Aktuálně bylo provedeno anebo je rozpracováno 5 inventarizačních průzkumů: bryologický, entomologický – saproxyličtí brouci, fytofágní brouci, pavouci a mammalogický – savci. Během příštího desetiletí budou doplněny o průzkumy k prohloubení poznatků o dalších významných zoocenózách a fytocenózách. Opakované práce mohou přispět k hlubšímu poznání dynamiky vývoje přírodního prostředí na jeho jednotlivých složkách ovlivňovaných vnějším prostředím.

29

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Počet opakování

Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova pruhového značení (2,2 km, 1500Kč/1km) Inventarizační průzkumy Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Individuální ochrana přirozeného zmlazení – ovčí vlna (1000 ks/rok, 1 Kč/ks) Ochrana proti loupání a vytloukání –spirály- 100 ks -20Kč/ks, ind.oplůtky(50ks - 300 Kč/ks) Ochrana přirozeného zmlazení -oplocenky – (1 000m, 1 km/135 000 Kč) Oprava označníků Oprava tabulí Oprava oplocenek, ind. oplůtků Sběr autochtonního sad. materiálu Zvýšení MZD v OP (20 Kč/1 sazenice – 10 000 ks) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 3 300 150 000 153 300

1000

10

10 000

3400

5

17 000

45 000

3

135 000

1000 2000 1500 10000 50000

10 2 10 2 4

10 000 4 000 15 000 20 000 200 000 411 000 564 300

4.2 Použité podklady a zdroje informací     

ANONYMUS (2003): Přirozená druhová skladba dle SLT. Manuscript, depon. in: pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. ANONYMUS (2004): Rezervační kniha NPR Razula. Manuscript, depon. in: Správa Beskydy. ANONYMUS (2000): OPRL PLO 41 – Hostýnské a Vsetínské vrchy a Javorníky. Brandýs nad Labem. CULEK, M. a kol. (2005): Biogeografické členění České republiky, II. díl. Praha: ČR. DOSTÁL, J. (1989): Nová květena ČSSR 1, 2. Praha, Academia: 1548 s.

30

Ústav CHKO ÚHÚL AOPK



HORSÁK, M., KOČÍ, K., KOČÍ, M., KROČA, J., KURAS, T., KUBEŠOVÁ, S., VAŠUTOVÁ, M., WOLFOVÁ, J. (2003): Botanicko-zoologický inventarizační průzkum NPR Razula

s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany. 

            

       

Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy. CHMELAŘ, J. (1957): Studie o vývoji jedle v podmínkách přirozeného člověkem neovlivněného lesa, jako příspěvek k řešení otázky celkového ústupu jedle. Kandidátská disertační práce. Katedra lesnické botaniky a fytocenologie lesnické fakulty VŠZL v Brně. Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy. KONVIČKA, O. (2013):Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Razula z oboru saproxyličtí brouci. Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy. KOLEKTIV (1961): Podnebí ČSSR (tabulky). Praha, HMÚ: 379. MACKŮ, J., VOKOUN, J. (1993): Klasifikační systém lesních půd uplatňující morfogenetický klasifikační systém půd. Brandýs nad Labem, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem: 54. MALÍČEK, J., VONDRÁK, J. (2013): Inventarizační průzkum NPR Razula z oboru lichenologie. Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy. MÍCHAL, I.(1983): Dynamika přírodního lesa I. - VI. Živa, XXXI (LXIX), 1-6: 8-13, 48-53, 85-88, 128-133, 163-168, 233-238. MÍCHAL, I. (1992): Ekologická stabilita. Brno, Veronica pro MŽP: 244 s. PAVELKA, J. (2005): Inventarizační průzkum NPR Razula z oboru ornitologie. Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy. PAVLUVČÍK, P., LOSÍK, J. (2013): Inventarizační průzkum NPR Razula z oboru mammaliologie – zemní savci. Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy. PLÍVA, K., ŽLÁBEK, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha, MLVH ČSR v SZN: 316 s. PRŮŠA, E., HOLUŠA, J. (1976): Prales Razula. Lesnictví, 22 (XLIX), 5: 343-368. PRŮŠA, E. (1985): Die böhmischen und mährischen Urwälder - ihre Struktur und Ökologie. Praha, Academia: 580. PŘÍVĚTIVÝ, T. (2010): Zhodnocení stavu a péče o vybraná chráněná území v CHKO Beskydy, Bakalářská práce. - [Ms., Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm] PŘÍVĚTIVÝ, T. (2012): Dynamika obnovy jedle a buku v Západních Karpatech (Mionší, Razula, Salajka), Diplomová práce. Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendlovy univerzity, Brno, 58 s. Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy. QUITT, E. (1974): Klimatické oblasti ČSR - mapa 1:1 000 000. Praha, Kartografie n. p. RANDUŠKA, D., VOREL, J., PLÍVA, K. (1986). Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava, Příroda: 344 s. ŘEHÁK, J. (1963): Poznatky ze studia přirozených lesů reservace Mionší a jejich využití v podrostním hospodářství. [Závěrečná zpráva výzkumného úkolu “Výzkum lesní biocenosy 7-3”, dílčí úkol “Výzkum reservací 7-3.4”.] Zbraslav, VÚLHM: 119 s. VRŠKA, T., HORT, L., ODEHNALOVÁ, P., ADAM, D., HORAL, D. (2001): Razula virgin Výpisy z rezervační knihy NPR Razula -[Ms., Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm] forest after 23 years (1972-1995). Journal of Forest Science, 47: s 15-37. ŽALOUDÍK, V. (1984): Historie lesů LZ Vsetín. Lesprojekt Brandýs nad Labem, Pobočka Frýdek – Místek. ŽALOUDÍK V. (1984): Historie lesů ve II. A III. Cyklu (všeobecné a speciální šetření). – pp. 134 [Ms. Depon in Lesprojekt Brandýs n. Labem, pobočka Frýdek-Místek]. – textová + mapová část.

31

Legislativa: Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Vyhláška ministerstva zemědělství České republiky č.83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Internet: Agentura ochrany a přírody krajiny ČR, Ústřední seznam ochrany přírody http://drusop.tmapserver.cz/ Český hydrometeorologický ústav, Odbor klimatologie http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html Hydroekologický informační systém VÚV T. G. M., Mapy a data http://heis.vuv.cz/data/spusteni/identchk.asp?typ=0 Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska - http://oldmaps.geolab.cz/ Portál veřejné správy České republiky, Mapové služby http://map.env.cz/mapmaker/cenia/portal/index.php Turistické mapy portálu Turistika.cz - http://www.turistika.cz/mapy/ Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Oblastní plány rozvoje lesů 2005 http://212.158.143.149/mapserv/php/mapserv3.php?project=oprl2005 Ústav územního rozvoje - http://www.uur.cz/

4.3 Seznam používaných zkratek CHOPAV IUCN KN LHC LHO LHP MZCHÚ NPR OP OPRL PK PLO SLT ZCHÚ

chráněná oblast přírodní akumulace vod světový svaz ochrany přírody katastr nemovitostí lesní hospodářský celek lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán maloplošné zvláště chráněné území národní přírodní rezervace ochranné pásmo oblastní plán rozvoje lesů pozemkový katastr přírodní lesní oblast soubor lesních typů zvláště chráněné území

32

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ............................................................ 2 1.1 Základní identifikační údaje......................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................................. 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ..................................................... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma .................................................................................... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ............................................................................... 3 1.6 Kategorie IUCN ......................................................................................................................... 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ............................................................................................................. 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ................................................................................... 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ......................................................................................... 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu .................................................... 4 1.9 Cíl ochrany ................................................................................................................................ 5

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .............. 6

2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ...................................................... 6 2.1.1 Geomorfologie ........................................................................................................................................... 6 2.1.2 Geologie ....................................................................................................................................................... 6 2.1.3 Klima ............................................................................................................................................................ 6 2.1.4 Botanika a lesní porosty ............................................................................................................................... 7 2.1.5 Zoologie ..................................................................................................................................................... 10 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ...................................................................................................................... 16 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ....................................... 20 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ................................................ 21 2.4.1 Základní údaje o lesích ............................................................................................................................... 21 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ............................................................................................................................ 22 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .................................... 23

3. Plán zásahů a opatření ......................................................................................... 24

3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................................. 24 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ........................................................... 24 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ......................................................................... 27 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ........................................................................................................................................ 27 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ....................................................................................... 28 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .................................................. 28 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností.................................... 29 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................................... 29 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ........................................ 29

4. Závěrečné údaje ................................................................................................... 30

4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ................................................................................................................................ 30 4.2 Použité podklady a zdroje informací .......................................................................................... 30 4.3 Seznam používaných zkratek .................................................................................................... 32

5. Obsah ................................................................................................................... 33

33

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1 – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2).

Mapy: Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a objektů (podklad ortofotomapa) Příloha M4 – Lesnická mapa typologická Příloha M5 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 – Mapa se zákresem pásem nahodilých těžeb Příloha M7 – Lesnická mapa porostní

Fotodokumentace (pouze v elektronické formě na CD) Snímky č. 1 – 24 (autoři fotografií: 1,3 – J. Lehký, 2, 4 -24 – P. Popelář)

34

Plán péče o Národní přírodní rezervaci Razula

Recommend Documents