Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno
Plán péče o přírodní rezervaci Halvovský potok na období 2014 - 2023
Zpracoval v listopadu 2013 ing. Darek Lacina
1
Obsah Obsah ...................................................................................................................................................................... 2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ......................................................................................................... 3 1.1 Základní identifikační údaje .......................................................................................................................... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................................................... 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .................................................................... 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ...................................................................................................... 4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ............................................................................................... 4 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................................................ 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ................................................................................................................................ 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ............................................................................. 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ................................................................................... 5 1.8 Předmět ochrany PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ................................................................................... 5 1.9 Cíl ochrany .................................................................................................................................................... 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ............................................................ 5 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .................................................................... 5 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti .............................................................................................................................................. 6 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ..................................................... 7 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ................................................................. 7 2.4.1 Základní údaje o lesích ........................................................................................................................... 7 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody .............................................................................................. 9 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup .................................................................................................................................................................. 9 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .................................................. 9 3. Plán zásahů a opatření ....................................................................................................................................... 10 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ .......................................................... 10 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ..................................................... 10 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ................................................................... 12 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností .......................................................................................................................................................................... 13 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ......................................................................................................... 13 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ................................................................ 14 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ................................................ 14 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................................................... 14 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ..................................................... 14 4. Závěrečné údaje ................................................................................................................................................ 14 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ................................................................................................................................................................. 14 4.2 Použité podklady a zdroje informací ........................................................................................................... 15 4.3 Seznam používaných zkratek ...................................................................................................................... 16 Přílohy ................................................................................................................................................................... 16 Tabulky ............................................................................................................................................................. 17
Upravil: Ing. Vladimír Němec, 18.3.2014
2
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2045 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Halvovský potok druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení Okresního úřadu orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Vsetín číslo předpisu: 19/1999 datum účinnosti předpisu: 24. 6. 1999 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Zlínský Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: (786764, Vsetín) Číslo parcely podle KN
9020
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
2631/9* Celkem
Druh pozemku podle KN
Lesní pozemek
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
5260
2 347 260
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
191 388 191 388
1. *) Ve vyhlašovacím dokumentu i v databázi AOPK je uvedena parcela č.2631/9 2. V tabulce uvedená výměra je převzata z vyhlašovací dokumentace a v databázi AOPK ČR, v návrhu plánu péče 2010 – 2019 je uvedena výměra 17,8086 ha, při přepočtu zákresu v GIS byla zjištěna hodnota 17,83924 ha (s touto hodnotou je pracováno i v dalším textu v případě, že bylo třeba zjišťovat dílčí výměry). Pozn.:
Tento pp nenavrhuje rozšíření stávající PR, avšak do budoucna je možno uvažovat o rozšíření na dvou místech na stejné parcele 9020 v celkovém rozsahu 2,7741 ha (0,7865 + 0,19876 ha). Zákres případných ploch pro rozšíření - viz mapa M5. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášené dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. jako pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
3
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma OP plocha v ha
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 19,1388
vodní plochy
0
0
zamokřená plocha
0
rybník nebo nádrž
0
vodní tok
0
neplodná půda
0
ostatní způsoby využití
0
Druh pozemku
trvalé travní porosty
0
0
orná půda
0
0
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
0
0
0
0
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0
0
19,1388
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími jiný typ chráněného území: RBC ÚSES Vsacký Cáb CHOPAV Vsetínské vrchy Natura 2000 ptačí oblast:
Horní Vsacko (2303)
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ekosystém horského jedlobukového lesa s přirozenou skladbou dřevin včetně význačných skalních výchozů vsetínských vrstev, s přítomností vzácné fauny skalních sutí a přirozených lesů daného vegetačního stupně. Lokalita je významnou součástí regionálních biocentra Vsacký Cáb v rámci územního systému ekologické stability krajiny.
4
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému Květnatá bučina
podíl plochy v ZCHÚ (%) 40
Suťový les
20
Lesní prameniště bez tvorby pěnovců
1
popis ekosystému Jižní část + okraje v SZ části; starší vzrostlá bučina s příměsí jedle, která zmlazuje; mladé BK porosty v SV a střední části Centrální část por.sk. 907E16/2b v S polovině; skalní výchozy a pod nimi balvanitý a suťovitý terén s domin. BK a KL, ale i JD, SM Bodově; více v J části (por. sk. 906B15/2); doplňující biotop bučin
B. útvary neživé přírody útvar
geologická charakteristika popis útvaru
Skalní výchozy
vsetínské vrstvy magurského flyše vsetínské vrstvy magurského flyše
Skalní sutě
Skalky v por. sk. 907E16/2b Balvanité sutě pod skalami v por. sk. 907E16/2b (vsetínské vrstvy magurského flyše)
1.8 Předmět ochrany PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Evropsky významné druhy ptáků (PO Horní Vsacko) název druhu
Čáp černý (Ciconia nigra) Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopus leucotos) Ťuhýk obecný (Lanius collunio)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 1 přelétající ex. 1ex.
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
§2 §2
V minulosti zaznamenán,
§3
Údaj z r. 2003 – ČSOP Orchidea Valašsko Pavelka, 2006 - stará bučina na SZ; Křenek, Czerneková, 2005 – stará bučina na J v současnosti nemá podmínky (mlaziny odrostly)
1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování skalních výchozů, přírodních stanovišť, zejména jedlobukových a bukových lesních porostů a na ně vázaných rostlinných a živočišných společenstev.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Hlavní část je tvořena dvěma přestárlými izolovanými jedlobukovými porosty, přičemž u jednoho z nich se nachází balvanitá suť. Balvanitá suť představuje výchozy vsetínských vrstev magurského flyše a ukázku morfogeneze reliéfu. Lesní porosty patří do 5. LVS, porosty s balvanitou sutí patří ke klenové bučině bažankové a druhý porost ke svahové bučině kapradinové. Mezi starými porosty se nachází mladé porosty ve věku 15 - 20 let s vyšším zastoupením uměle vysazeného smrku. V těchto porostech jsou přirozeně zastoupeny i dřeviny 5. LVS (zejména buk, dále klen a jedle). V ochranném pásmu a širším okolí se nacházejí většinou bukové porosty s jedlí a smrkem místy jsou patrné sesuvy – čerstvé s prameništi a tůněmi i historicky starší (tisíce let). Celá lokalita je součástí regionálního biocentra Vsacký Cáb v rámci ÚSES.
5
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (mimo výše uvedené) název druhu
Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vitální
Holub doupňák (Columba oenas) 1 – 2 hnízdící páry
kategorie popis biotopu druhu, další podle vyhlášky poznámky č. 395/1992 Sb. §3 Dolní části starých porostů (Křenek, Czerneková, 2005), potvrzeno 2013 §2 2003 – ČSOP Orchidea Valašsko (jih); Křenek, Czerneková, 2005, Pavelka, 2006 - jih §2 Pavelka, 2006 - stará bučina na SZ; Křenek, Czerneková, 2005 – stará bučina na J §2 2003 – ČSOP Orchidea Valašsko §3 v současnosti nemá podmínky (mlaziny odrostly) §3 2003 – ČSOP Orchidea Valašsko §3 2003 – ČSOP Orchidea Valašsko §3 2003 – ČSOP Orchidea Valašsko
Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopus leucotos)
1ex.
Čáp černý (Ciconia nigra) Ťuhýk obecný (Lanius collunio)
Rys ostrovid (Lynx lynx)
1 přelétající ex. V minulosti zaznamenán, 1 přelétající ex. 1 přelétající ex. Přelety vysoko nad lesem Ojediněle hnízdí v okolí PR Nález v minulosti – 1 pár 1 hnízdní pár Pravidelné přelety nad PR 1 ex. v r. 2003
Plch velký (Glis glis)
1 ex.
§3
Ještěrka živorodá (Lacerta vivpara) Mlok Skvrnitý (Salamandra salamandra) Střevlík Carabus obsoletus Střevlík Carabus scheidleri Roháček Ceruchus chrysomelinus
1. ex.
§2
2 ex.
§2
hojný hojný 1 poškozená krovka
§3 §3 §1
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Sluka lesní (Scolopax rusticola) Rorýs obecný (Apus apus) Kos horský (Turdus torquatus) Lejsek malý (Ficedula parva) Lejsek šedý (Muscicapa striata) Krkavec velký (Corvus corax)
§2
2003 – ČSOP Orchidea Valašsko
§2
2003 – ČSOP Orchidea Valašsko
§3 §3
2003 – ČSOP Orchidea Valašsko 2003 – ČSOP Orchidea Valašsko, potvrzeno 2013 2003 – ČSOP Orchidea Valašsko, stopy na J – JV okraji 2003 – ČSOP Orchidea Valašsko – svážnice na V okraji Křenek, Czerneková, 2005
§2
Křenek, Czerneková, 2005 – u potoka Spitzer, 2005 Spitzer, 2005 Spitzer, 2005
Další zajímavé druhy (Spitzer, 2009): Okáč kluběnkový (Erebia aethiops, Esper 1777): Velmi vzácný druh denního motýla, který na Moravě v současnosti žije pouze na Valašsku. Známy jsou dvě poslední lokality. Jednou z nich je PR Halvovský potok a její blízké okolí (lesní svážnice na severní straně rezervace, motýl se pohybuje i ve starém suťovém porostu tvořící jádro rezervace, v roce 2008 zastižena velmi slabá populace), druhou pak lesní louky v Halenkově, údolí Lušová. Dříve byl podstatně hojnější a rozšířený v podhůří Beskyd a Vsetínských vrchů víceméně plošně. Celková změna lesního hospodaření a zalesnění mnoha původně obhospodařovaných lesních luk jej dovedla na pokraj vymření. Píďalka jedlová (Thera vetustata, Denis & Schiffermüller 1775): vzácný a lokální druh vázáný na rozsáhlé lesní komplexy smíšených lesů vyšších poloh, housenky žijí převážně na jedli. Typický druh Moravskoslezských Beskyd a Vsetínska. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Ochrana přírody je na území praktikována od vyhlášení přírodní rezervace roku 1999. Vlastní činnost se orientovala spíše na vyznačení hranic ZCHÚ a na udržování bezzásahového režimu.
6
b) lesní hospodářství Celé území ZCHÚ je tvořeno lesem, který se v daném území zachoval kontinuálně od nepaměti. Část současných porostů jsou původně porosty s čistě hospodářským zaměřením, dnes pouze přestárlé, avšak do 90. let minulého století přímo ovlivněné lesnickými aktivitami, část je mladšího věku, kdy je možno rozlišit je na zcela nepůvodní uměle založené jehličnaté monokultury ve fázi mlazin až tyčkovin a stanovištně odpovídající tyčkoviny listnáčů s dominantním bukem, které vznikly přirozenou obnovou. c) myslivost Zásadním faktorem, retardující přirozenou autoregulaci lesa, je neúměrný stav spárkaté zvěře. Dokladem přírodě neúnosných stavů zvěře jsou jednak škody loupáním v okolních smrkových monokulturách probírkových růstových fází lesa, stejně jako intenzivní okus uměle kultivovaných sazenic i přirozeného zmlazení a nutnost ochrany jedlového zmlazení. Stávající myslivecká zařízení (posedy) je možné zachovat a provádět jejich údržbu. d) rekreace a sport Podél severního okraje PR vede silnička k hotelu Vsacký Cáb. Po této silničce je trasována i červená značka KČT a cyklotrasy 6119 a 6120. Pohyb turistů a cyklistů probíhá mimo PR. Jiné rekreační nebo sportovní aktivity tu nebyly zaznamenány, vzhledem k odlehlosti a terénním podmínkám se nepředpokládá ani pravidelný sběr hub či jiných lesních plodů. e) jiné způsoby využívání Aktuálně není známo s výjimkou specializovaných šetření ochrany přírody (viz zdroje). Nejvíce ohroženou složkou přírodního prostředí jsou lesní porosty. Hlavním ohrožením je pokračování způsobu hospodaření, při kterém by byl upřednostňován smrk na úkor jiných stanovištně odpovídajících dřevin (zejména buku, klenu a jedle). Dalším potenciálním nebezpečím by se mohla stát nově se rozvíjející forma rekreace, kterou je geocaching. Tato aktivita by mohla znamenat vstupování do rezervace, což samo o sobě je zakázané, navíc se pohyb může soustřeďovat do konkrétních bodů, což by znamenalo nejen rušení fauny, ale potenciálně i škody na půdním povrchu i vegetaci. V současnosti je nejbližší „keška“ umístěna na Vsackém Cábu. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 1. Lesní hospodářský plán LČR na období 1. 1. 2010 – 31. 12. 2019 2. Územní plán Vsetín z roku 2010 vydaný opatřením obecné povahy č. 1/2010 3. RURÚ ORP Vsetín 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 41 - Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky Lesní hospodářský celek / zařizovací LHC 1299 Vsetín obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) 17,8392 ha v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) 1. 1. 2010 – 31. 12. 2019 Organizace lesního hospodářství Lesy České republiky – LS Vsetín Nižší organizační jednotka Revír Jasenice
7
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 41 - Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT typů (LT) 5A3 klenová bk kapradinová bk5, jd3, kl2, jl (js) 5B1 5B6 5D3 5D5 5D8 5F2 5J3 5U3 5V3 Celkem
bohatá jdbk mařinková bohatá jdbk javorová obohacená jdbk bažanková obohacená jdbk netýkavková obohacená jdbk svahová jdbk kapradinová bohatší suťová jilmojasanová jv vlhká jsjv potoční vlhká jdbk devětsilová
Výměra (ha) 1,0419
Podíl (%) 5,84
bk7, jd3, kl (sm) bk6, jd3, kl1 bk6, jd3, kl1 bk6, jd3, kl1 bk6, jd3, kl1 bk6, jd4, kl, jl
0,0733 8,1219 1,0004 0,2551 0,3858 2,7871
0,41 45,53 5,61 1,43 2,16 15,62
bk4, kl2, jd3, jl1, js bk4, jd2, js2, kl2, jl, sm bk5, jd4, kl1, js
2,3115 1,5222 0,3400 17,8392
12,96 8,53 1,91 100 %
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany Smrk ztepilý 4,83 26,55 + SM Jedle bělokorá 0,70 3,85 +- 20 JD Listnáče Buk lesní 11,74 64,54 +- 60 BK Javor klen 0,92 5,06 +- 20 KL Jasan ztepilý 0 0 + JS Jilm horský 0 0 +- 5 JL Lípa 0 0 + LP Celkem 18,19 100 % ----+ dřevina se vyskytuje vtroušeně (pod 1%) Zdroj: KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2006, publikováno v edici PLANETA 2006, Ročník XIV, číslo 9/2006, ISSN 1801-6898 PLÍVA, K.: Typologický klasifikační systém ÚHÚL. Brandýs nad Labem, 1987, 52 str. Údaje současného zastoupení převzaty (bez úprav) z LHP Odlišnost výměry oproti kap. 1.4 i mezi tabulkami vychází z použití odlišných zdrojů. V tabulce zastoupení LT je využito výpočtu výměr podle ARCGIS a v tabulce Porovnání přirozené a současné skladby bylo použito údajů z hospodářské knihy.
Dílčí plochy v základu odpovídají jednotkám prostorového rozdělení lesa na nejnižší hierarchické úrovni, tj. porostním skupinám. A – 906 B15/2; bučina na svahu; přestárlý podrost BK, méně i JD, vtroušeně SM, ojediněle i MD; semenáče BK, KL, JD; na V okraji rozpadající se chatka B – 907 E16/2b; bučina na balvanitém svahu se sutěmi a především v horní části skalními výchozy; podrost méně bohatý – BK, JD, ojediněle KL; semenáče BK, JD; mrtvé dřevo; v E1 dominují kapradiny C – 906 B3 + 907 E4; cca 30 a 40 let staré porosty s převahou SM ve střední části PR D – 907 E2a + E3; východní cíp PR; většinou přehoustlé mladší porosty s převahou BK, občas skupinou SM, vtroušeně další listnáče; E - 907 E3; obdoba D, pouze oddělena skupinou C s dominantním smrkem Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 8
- mapa stupňů přirozenosti lesních porostů se zákresem porostů ponechaných samovolnému vývoji – příloha č. M5 (součástí mapy je i možnost návrhu na rozšíření MZCHÚ). 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody Balvanitá suť představuje výchozy vsetínských vrstev magurského flyše a ukázku morfogeneze reliéfu a je nedílnou součástí lesního porostu. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Vlivy způsobu hospodaření v lesních porostech je nejlépe patrný z mapy přirozenosti lesních společenstev a lesnické porostní mapy (viz přílohy). Plocha 17,8086 ha přírodní rezervace Halvovský potok je plochou minimální k udržení plnohodnotné přirozené porostní struktury zde klimaxového lesního společenstva. Plocha na samé spodní hranici reálného vytvoření mozaikovité struktury stádií lesa je v tomto případě vyvažována alespoň vhodným vymezením MCHÚ v terénu (koncentrovaný tvar, respektování konfigurace terénu). Závěr ostře zařezaného údolí Halvovského potoka, po jehož obou stranách se PR rozkládá, představuje mikroklimaticky jednotný prostor, nenarušovaný ostrými terénními předěly, výraznými hřebeny či jinak terénně exponovanými prvky, jež by i sekundárně (imisní tok) narušovaly výstavbu porostů. Staré lesní porosty zájmového území jsou tvořeny cennými zbytky místních populací dřevin – buku lesního (Fagus sylvatica), jedle bělokoré (Abies alba), cenných listnáčů, ale zřejmě i smrku ztepilého (Picea abies). Vzhledem k aktuálnímu věku dnes mýtných porostních skupin (14. a 15. věkový stupeň) lze předpokládat možné hospodářské využití bukového dříví původních porostů pro potřeby vsetínských skláren (zřejmě velkoplošné clonné seče bez umělé kultivace?). Odlehlost a s tím spojená obtížná technická dostupnost lokality, přítomnost rozsáhlého balvanitého pole a konečně i dnešní přítomnost stromů věkem zřejmě výrazně přesahujících výše uvedený věkový interval – to vše naznačuje pouhé extenzivní obhospodařování lesa. Jádrové porostní skupiny PR (906 B14/1a, 907 D15/1b) představují, minimálně v rámci přírodní lesní oblasti, společenstva unikátní co do míry přímého antropogenního ovlivnění. Snad jen pravidelná nahodilá těžba s odvozem vytěžené dendromasy ve 20. století a možné ovlivnění exploatačními těžbami na Vsetínském panství ve století devatenáctém znemožňují označit tyto segmenty lesa za les přírodní (přirozený) v pojetí dle Vršky (Vrška, Hort 2003). Rozhodujícím, negativně působícím faktorem na odrůstání nového pokolení lesa, a tedy i narušujícím přirozenou prostorovou výstavbu těchto zbytků jedlových bučin, zůstává od 2. poloviny 20. století spárkatá zvěř. Spásání přirozené obnovy zvěří vysokou (jelení), mufloní i srnčí přesto nezabránilo odrůstání bukového, smrkového, javorového, ale především jedlového přirozeného zmlazení. Byť jsou u stávajících jedlových nárostů zřetelné stopy retardace odrůstání vlivem okusu zvěří (pravidelná deformace terminálních výhonů), jsou tyto vitální a z hlediska pěstebního vykazují na několika místech PR známky plné zajištěnosti. Přítomnost na výšku několikametrových jedlových nárostů podél obou po svahu sestupujících stěn porostní skupiny 906 B14/1a, celoplošné zmlazování jedle v obou starých porostních skupinách a odhadované cca 5% zastoupení jedle v mlazinách (1. a 2. věkový stupeň v PR) je unikátní. Nutno podotknout, že v minulých letech prováděl správce lesa (podnik LČR s.p.) ošetření jedlových semenáčků repelenty proti okusu zvěří. Účel vyhlášení PR umocňuje její zařazení do regionálního biocentra Vsacký Cáb v rámci Územního systému ekologické stability. V novém LHP jsou porosty zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení 32a - lesy zvláštního určení v přírodních rezervacích a přírodních památkách 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nejsou známy zájmy ochrany přírody, které by byly v kolizi.
9
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Jádrem účelových lesnických opatření pro dosažení cílového stavu lesa v PR, tedy plnohodnotné rekonstrukce stavu potenciálního – z hlediska prostorové výstavby a druhového složení, bude v případě PR Halvovský potok, v pravém slova smyslu pěstební péče v mladých růstových fázích lesa. Ačkoliv větší část dnešních mlazin a tyčkovin, nepřirozeně oddělujících dva staré porostní zbytky, byla založena obnovou porostů náseky a procloněním, tedy převážně přirozeně, přesto tyto vyžadují několik výchovných zásahů v horizontu 2 – 3 deceníí, především pro úpravu druhové skladby. Smrk zde byl použit pro dolesnění náletem nepokrytých ploch. Nejintenzivnější pěstební péči v horizontu celého obmýtí vyžaduje smrková probírka (906 B3 a 907 E4) se zastoupením smrku cca 85%. Absence prořezávky predisponuje tento porost rozlámání bořivým sněhem, což již na několika místech v kolech proběhlo. V tomto pěstebně zanedbaném a ekologicky nevhodném prvku PR nedoporučuji přesto provést momentálně rekonstrukci, vhodnější bude postupovat dle známé zásady výchovy přehoustlých porostů „častěji a mírně“. Porost je nutné zpevnit a zamezit statickému rozvrácení porostu, se všemi důsledky z toho vyplývajících (např. šíření pasekové vegetace). Záměna druhové skladby tak bude komplexně řešena až při obnově této porostní skupiny (snížené obmýtí). Celoplošné podsouvání přirozené obnovy lesa pod mateřský porost ve zbytcích původních porostů, mnohde již odrostlých tlaku zvěře, s koncentrací podél porostních stěn, dokládá dostatek světla v porostních skupinách. Jádrové porosty v podstatě představují poslední zbytky starých porostů, až na jedinou výjimku (907 D16) obklopené porosty prvních tří věkových stupňů; jsou tedy dostatečně prosvětleny bočním světlem. Jedinečné je především jedlové zmlazení v severním a jižním lemu porostní skupiny 906 B 15/2, na západním okraji porostní skupiny 907 E 16/2b a hustý, pěstebně neovlivněný, cca dvacetiletý nárost buku pod porostem v JZ cípu PR - nad Halvovským potokem (potvrzení autoreprodukční schopnosti lesa). Úspěšná přirozená obnova jedle v PR jen potvzuje poznatek, že trvalá a plošně rozsáhlá převaha buku znamená pro obnovu jedle zvýhodnění ve srovnání s porosty s převahou jehličnanů. Odrůstající mladé jedlové skupiny mají dostatečný časový náskok před dalšími dřevinami na lokalitě se spontánně zmlazujícími (především před bukem). Navíc rozpadající se semknutá korunová vrstva (vývraty, zlomy, odumírání stromů v důsledku fyzického dožití, dostatek bočního světla) dostatečně porost v blízké budoucnosti prosvětlí. Uzavřená korunová vrstva tak zamezuje samoobnově lesa pouze v nitru porostní skupiny 906 B15/2 (porost se zde již ale začíná rozpadat ujížděním stromů na prameništích) a na celé ploše svahu s balvanitou sutí (907 E 16/2b), kde je skelet sám o sobě limitující pro nasemenění. Porostní okraje PR jsou dnes částečně otevřeny vůči všem světovým stranám a exponovány tak tvorbě větrných vývratů a zlomů. Odumřelá hmota (padlá i na stojato) v pralesích buku, jedle a smrku tvoří, na základě šetření, řádově jednu třetinu veškeré dendromasy. Veškeré dřevo bude tedy ponecháno na lokalitě k zetlení. Jedinou výjimkou bude dřevní hmota vytěžená ve smrkové porostní skupině 906 B3 a 907 E4 – a to jak z předmýtních těžeb, tak těžby obnovní. Hmota může být komerčně využita. Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5
10
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů (rámcové způsoby řízení vývoje lesa podle vymezených hospodářských souborů) Přírodní lesní oblast Hospodářský soubor 4502
Porostní typ (současné porosty) bukové (+ sm, jd, kl)
Soubory lesních typů Kategorie lesa
41 – Hostýnskovsetínská vrchovina a Javorníky
Cíĺové hospodářství hospodářství živných stanovišť vyšších poloh, les zvláštního určení (ochrana přírody, ÚSES – RBC, genová základna)
Halvovský potok
Funkční zaměření ochrana přírody, ÚSES, genová základna
Výměra, rozšíření
19,14 ha
5F, 5B, 5A, 5D, 5J, 5U, 5V
les zvláštního určení
Hospodářský tvar
Zákonná ustanovení (zákon č. 289/1995 Sb.) Maximální velikost holé seče (§31, odst. 2)
Přírodní rezervace
Maximální šířka holé seče (§31, odst. 2)
Doba zajištění kultur (§31, odst. 6)
les vysoký
Hospodářský způsob výběrný, podrostní
Základní hospodářská doporučení (vyhláška MZ č. 83/1996 Sb.) Obmýtí
Obnovní doba
fyzický věk
nepřetržitá
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin
Počátek obnovy
Náv. doba
Meliorační a zpevňující dřeviny (příloha č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.)
Minimální počty prostokořenného sadebního materiálu (tis. ks/ha) Cílová druhová skladba bk 6, kl2, jd2, sm+, js+. jl+ (přirozená druhová skladba)
Odchylky od modelu porostní skupina 906 B3 – obmýtí 100, obnovní doba 30 let, počátek obnovy 81 let Obnovní postup: pouhá podpora autoreprodukčních procesů porostů PR
Výchova porostu: Prořezávky v porostech 1. a 2. věkového stupně jedenkrát za decennium, v porostech starších jedna probírka v decenniu, prvořadé hledisko úpravy druhové skladby – redukce smrku a jeřábu, ve větších smrkových plochách postupné uvolňování listnatých dřevin, nezasahovat do smrkové nadúrovně (narušení mechanické stability tyčkovin), výhradně listnaté skupiny s jedlí ponechat samovolnému vývoji, v porostní skupině 906 B3 a 907 E4 dva zásahy v decenniu – mírné podúrovňové probírky, uvolňování jedle a listnáčů Opatření ochrany lesů, myslivost: Individuální ochrana jedlových semenáčků nátěrem repelenty, nebudovat žádná myslivecká přikrmovací zařízení Meliorace Zvláštní opatření, poznámky: Neprovádět nahodilou těžbu, veškerou padlou i na stojato udumřelou hmotu ponechat v porostu (s výjimkou komerčně využitelné hmoty v porostní skupině 906 B3 a 907 E4) ÚSES: součást regionálního biocentra Vsacký Cáb Další funkce: genová základna Doporučené výrobní technologie motomanuální technologie těžby, přibližování hmoty v porostní skupině 906 B3 a 907 E4 – koňský potah + SLKT Výměra odvozena z údajů v LHP
11
b) péče o rostliny Vzácné druhy rostlin vyskytující se v území, nevyžadují žádnou samostatnou péči. Pokud budou dodrženy zásady plánu péče s navrženým managementem, bude podpořen i výskyt daných druhů v území. c) péče o živočichy Bezzásahový režim v území a ponechání starých stromů k rozpadu zvyšuje hnízdní možnosti pro druhy ptáků hnízdící v dutinách (holub doupňák, strakapoud bělohřbetý, datel černý, …) a podmínky pro vývoj xylofágního hmyzu. Staré stromy s případnými zlomy a klid v lokalitě zvyšují hnízdní možnosti pro čápa černého, případně i dravce. Pro zachování vhodného biotopu okáče kluběnkového je třeba udržovat lesní lem na svážnici podél severního okraje PR alespoň částečně osluněný. Toho lze dosáhnout výřezem vybraných – jehličnatých – odrůstajících stromů pocházejících z umělé výsadby, které rostou pod svážnicovou cestou. Výřez by bylo vhodné provést do hloubky cca 10 až 15 metrů od hrany lesního porostu. Vyřezáno by v tomto pruhu mělo být přibližně 80 % stromů, ponechány by měly být přednostně mladé jedle a buky v náhodném sponu. Tento výřez zajistí delší oslunění svážnice a tím i možné přežití druhu. Další výhodou bude prostorové narušení uniformního a nyní velmi nepřirozeně hustého mladého porostu. Na vyřezané ploše postupně vznikne věkově i strukturálně rozrůzněný les. d) péče o útvary neživé přírody Nepředpokládají se speciální opatření – nejedná se o atraktivní lezecké terény, navíc odlehlost lokality působí také jako ochranný faktor. e) zásady jiných způsobů využívání území Je třeba redukovat stavy zvěře na normované nejen přímo v ZCHÚ, ale i v širším okolí. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Těžištěm lesnických opatření v následujících decenniích bude pěstební úprava nejmladších částí lesa v PR. Prořezávky v porostních skupinách 907 E2a, 907 E3 a 907 E4, částečně i 906 B3, budou motivovány preferencí listnatých dřevin (bk, jv, js, jl) a jedle na úkor smrku. Výchovné zásahy (nejdříve jedna prořezávka za decennium, později vždy jedna probírka v decenniu), oproštěné od hledisek pěstování jakostní hmoty, však nesmí narušit statickou stabilitu mladých lesních částí. Eliminace smrkové příměsi tedy bude postupná, v převážně smrkových částech důsledně podúrovňová. Místa s jen vtroušeným smr em, případně houštiny tvořené „cílovými dřevinami“ ponechat již v této fázi samovolnému vývoji. Zde ohýbání stromků mokrým sněhem v důsledku přeštíhlení, jen přispěje k přirozené diferenciaci mlazin a vytvoření prostorové struktury blízké stavu potenciálnímu. V těchto porostních skupinách se předpokládají 1 – 2 prořezávky (dle odrůstání a věku) a 1 -2 probírky, poté bude následovat zcela samovolný přirozený vývoj porostů. Pěstební interval (jeden zásah za decennium) je pro zvolený cíl zcela dostačující. Veškerou vytěženou hmotu (byť i obchodovatelnou) odvětvit, rozřezat na sekce a ponechat k zetlení. Rozřezání a odvětvení zajistí přístupnost porostu motomanuální technologii alespoň v následujících 30 letech (předpokládaná průměrná doba výchovy na ploše). Zásah bude vždy přísně individuální a již prořezávky musí být vyznačeny kompetentním pracovníkem státní správy ochrany přírody. Jiná situace je ve smrkové tyčkovině (906 B3). Zcela převládá smrk, účast listnaté složky je z pohledu její preference mizivá. Listnáče rostou pouze v neperspektivní podúrovni, ve spodní části porostní skupiny jakákoliv příměs téměř absentuje. Tyčkovina je pěstebně zanedbána. Začíná se prolamovat sněhem s nebezpečím vzniku holinek a šíření pasekové vegetace, zvláště třtin. Mottem zde prováděných účelových opatření bude porost zpevnit, i za cenu přetrvání monocenózy a dopěstovat jej k obnově. Obnovní těžba, komplexně řešící rekonstrukci druhové skladby, se zahájí na samé spodní hranici obnovní doby. Při první probírce, nahrazující v podstatě prořezávku, půjde pouze o zpřístupnění porostu, odstranění nehroubí a zlomených stromků. Navazující probírky se budou řídit konzervativními zásadami pěstování smrčin – „mírně a často“ (zpočátku dvakrát, později jednou v decenniu, pouze podúrovňový negativní výběr). Hmotu surových kmenů vyklizovat. V nejstarších částech přírodní rezervace (906 B15/2 a 907 E16/2b) pokračovat v individuální ochraně jedlových semenáčků repelenty. Nezpracovávat nahodilou těžbu, odumírající a padlé dřevo ponechat
12
k zetlení. Járové porostní skupiny jsou natolik ze stran uvolněny (vývraty na prameništích, přirozeně odumírající buky), že jakékoliv jejich další úmyslné procloňování je aktuálně zbytečné. Zamezení šíření geograficky nepůvodních dřevin, zde v postatě jen modřínu, je samozřejmé. Stanovení technologických postupů Zalesňování, ochrana kultur a nárostů Individuálně chránit jedlové perspektivní semenáčky – chemické ošetření repelenty. Zvolit přípravek s delší dobou působení (Recervin, Lavanol, Morsuvin). Čistky a prořezávky Motomanuální technologie těžby. Probírky Motomanuální technologie těžby. Hmotu surových kmenů vyklizovat pouze z porostní skupiny 906 B3. V horní části vyklizovat koňským potahem na odvozní cestu lemující PR, převážnou část formou kombinovaného přibližování (koňským potahem hromádkovat dříví na přibližovací lince procházející porostními skupinami 906 B2 a 906 B3, odtud SLKT a dále korytem Halvovského potoka na skládku č.105 a 103). Obnovní způsob, těžební technologie V PR v současnosti neprováděny. Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo ZCHÚ je vyhlášeno ve vzdálenosti 50 m od hranic přírodní rezervace Halvovský potok a je tvořeno věkově různorodými lesními porosty. Převažují skupiny do 40 let věku, převážně smrkové, s nezanedbatelnou účastí přirozeně zmlazené listnaté složky. Pouze u porostu 907 D16, se spontánně odrostlým bukovým nárostem - tvořícím již samostatnou etáž, možno uvažovat o obnovní těžbě (v případě zahrnutí porostu 907 D16 do rozšíření přírodní rezervace je nutno tento porost nechat již bez zásahu samovolnému vývoji). Strategie hospodaření v tomto pestrém lemu PR musí vycházet z: - preference listnáčů a jedle, nástrojem jsou pochopitelně výchovné zásahy počínaje čistkami v dominantně smrkových mlazinách až po přípravu k obnově u porostů ve fázi poslední probírky Převaha pěstebně ještě tvárných porostních skupin v ochranném pásmu PR se tak stává výhodou. Důsledně podúrovňové probírky vypreferují buk, javor klen a jedli. V ochranném pásmu jsme však již vedeni i hospodářským hlediskem – perspektivnost a tvárnost uvolňovaných jedinců - zajištění dostatečného světelného požitku pro navození přirozené obnovy jádrové části rezervace v potočním žlebu, tj. provedením obnovních těžeb v protilehlém rostoucím hospodářském lese. Clonná obnova v této části ochranného pásma je již sice komplikována výškou nárostu (náletu), a to minimálně technologicky, po uvolnění však lze zvláště zde předpokládat až agresivní odrůstání buku. Nelze opomenout ani klíčení bukvic z „půdní banky“. Při smysluplném naseměnění jedle v této části OP je doporučena její ochranu i za cenu oplocení menších částí porostu. I přes tato opatření bude však zřejmě účast jedle ve střední časové perspektivě spíše vtroušená, jedle nebude schopna bez dostatečného časového předstihu konkurovat agresivnímu buku, popř. javoru klenu. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Aktuálně je MZCHÚ ve svých hranicích stabilizováno. Je označeno i čtyřmi předepsanými tabulemi s malým státním znakem. Minimálně dvě tabule bude třeba obnovit z důvodu vybledlosti a částečně i destrukce stříšky – na SV a V okraji. Na severu je kromě předepsané tabule umístěna i tabule s naučným textem. Umístění je ale zcela nevhodné, protože se nachází zcela mimo turisticky
13
využívanou trasu. Od silnice není vidět. Proto bude třeba tyto tabule přemístit tak, aby byly vidět a plnily roli označující i výchovnou. Pruhové značení je obnoveno podél větší části hranice (jih, západ, severozápad, pouze na severovýchodě a východě není vždy zcela zřetelné. Jelikož má pruhové značení omezenou životnost, je třeba počítat v průběhu platnosti plánu péče minimálně 2x s jeho obnovou. OP bude označeno žlutým pruhovým značením. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území provést geodetické oddělení parcely ZCHÚ v katastru nemovitostí, 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nepředpokládá se rekreační ani sportovní využívání ZCHÚ. Vzhledem k blízkosti frekventované turistické cesty vedoucí po Cábské cestě ale nelze vyloučit vyšší návštěvnost lidmi na severním okraji území. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Žádná konkrétní opatření. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Předpokladem do budoucna je periodický monitoring zaměřený na různé skupiny organismů (botanické i zoologické průzkumy - zejména ptáci, brouci, motýli, měkkýši). Vhodný by byl i průzkum lesnický. Možností je spolupráce s univerzitami přírodovědného a/nebo lesnického zaměření při výzkumu specifického prostředí samovolně se vyvíjejícího lesa. Vhodný by byl dlouhodobější výzkum, avšak možnosti se nabízejí i pro zpracování bakalářských, diplomových nebo disertačních prací.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační náklady Orientační náklady plochy) za rok (Kč) bez za období platnosti DPH plánu péče (Kč) bez DPH Jednorázové a časově omezené zásahy Podrobný průzkum zoologický ---------30 000,- Kč Podrobný průzkum botanický ---------15 000,- Kč Instalace 2 ks tabulí s malým státním znakem ---------5 000,- Kč Přeinstalování 1 ks tabule s malým státním znakem + ---------4 000,- Kč tabule s textem Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------54 000,- Kč Opakované zásahy Kontrola a údržba infotabulí Pruhové značení ZCHÚ + OP (2x (2 000 + 2 250 m)) – 150,- Kč/100 m Prořezávky v mladých porostech s převahou listnáčů (2x) – cca 1,5 ha (8 800,- ha) Ochrana jedle – semenáče ind. nátěr repelentem Monitoring zoologický každé 2 roky (5x) Monitoring botanický každých 5 let (2x) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
14
c e l k e m (Kč)
1 000,- Kč 6 375,- Kč
10 000,- Kč 12 750,- Kč
13 200,- Kč
26 400,- Kč
2 500,- Kč 8 000,- Kč 5 000,- Kč
25 000,- Kč 40 000,- Kč 10 000,- Kč 124 150,- Kč
----------
178 150,- Kč
4.2 Použité podklady a zdroje informací AMBROS, Z., ŠTYKAR, J., 1999. Geobiocenologie I. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 63 s. ISBN 80-7157-397-3. ANONYMUS, 2003. Inventarizace ptáků v PR Halvovský potok. ZO ČSOP 76/06 Orchidea Valašsko. Uloženo na Krajském úřadu Zlínského kraje, odboru ŽPZ. 6 s. BUČEK, A., LACINA, J., 1999. Geobiocenologie II. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 240 s. ISBN 80-7157-417-1. CULEK, M. et al., 1995. Biogeografické členění ČR. Praha, Enigma, 347 s. ISBN 80-85368-0-3. DEMEK, J. et al., 2006. Hory a nížiny – Zeměpisný lexikon ČR. Brno, AOPK ČR, 580 s. ISBN 8086064-99-9. GUTH J., 2002. Praktické a metodické poznámky ke klasifikaci biotopů. Praha, AOPK ČR, 2002. 10 s. CHYTRÝ, M. et al., 2001. Katalog biotopů ČR. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 304 s. ISBN 80-86064-55-7. KOLEKTIV: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. PLANETA XII, 3/2004. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2004 KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2006 KŘENEK, D., CZERNEKOVÁ, B., 2005. Inventarizační botanický průzkum v PR Halvovský potok. Uloženo na Krajském úřadu Zlínského kraje, odboru ŽPZ. 9 s. MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M. A KOL., 2002. Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 s. ISBN 78-89562-23-6 MACKŮ, J. et al., 1993. Klasifikační systém lesních půd, ÚHÚL Brandýs nad Labem MARHOUL, P., TUROŇOVÁ, D., (eds.): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha. 2008 MÍCHAL, I., PETŘÍČEK, V. (eds), 1999: Péče o chráněná území, díl II. Lesní společenstva. AOPK ČR, Praha, 714 s. PAVELKA J., TREZNER J. (eds), 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 504s. + 64 s. bar. přílohy PAVELKA J., 2006. Inventarizační průzkum ptáků v PR Halvovský potok v roce 2006. Uloženo na Krajském úřadu Zlínského kraje, odboru ŽPZ. 2 s. PLÍVA, K. et al., 1984. Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve Státním zemědělském nakladatelství PLÍVA K., 1991: Funkčně integrované lesní hospodářství, svazek 1 – Přírodní podmínky v lesním plánování, ÚHÚL, Brandýs nad Labem, 263 s. PRŮŠA E., 1990: Přirozené lesy České republiky, SZN Praha, 248 s. QUITT, E., 1971. Klimatické oblasti Československa. Brno, Academia, GÚ ČSAV v Brně, 73 s SPITZER, L., 2005. Průzkum epigeické fauny PR Halvovský potok (část střevlíkovití – Carabidae). Uloženo na Krajském úřadu Zlínského kraje, odboru ŽPZ. 2 s. SPITZER, L., 2009. Závěrečná zpráva z inventarizačního průzkumu motýlů (Lepidoptera) na lokalitě PR Halvovský potok. Uloženo na Krajském úřadu Zlínského kraje, odboru ŽPZ. 11 s. TESAŘ V., 1989: Pěstění účelových lesů (přednášky). VŠZ Brno, 160 s. VRŠKA T., HORT L., 2003: Terminologie pro lesy v chráněných územích, Lesnická práce, s. 585 – 587, č. 11, r. 82 Nařízení Okresního úřadu Vsetín č. 19/1999 ze dne 20. 5. 1999 o vyhlášení přírodní rezervace Halvovský potok Rezervační kniha PR Halvovský potok http://drusop.nature.cz/index.php http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs http://geoportal2.uhul.cz/mapserv/php/mapserv3.php?project=oprl_2011&layers=PLO 15
http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=3&nabidka=hlavni http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Vlastní terénní šetření v roce 2013 a ústní sdělení pracovníků odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje. 4.3 Seznam používaných zkratek §1 – kriticky ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů §2 – silně ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů §3 - ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod ČR – Česká republika EVL – Evropsky významná lokalita KrÚ – Krajský úřad RBC - regionální biocentrum LHP – lesní hospodářský plán (M)ZCHÚ – (maloplošné) zvláště chráněné území OP – ochranné pásmo OPRL – oblastní plán rozvoje lesů ORP – obec s rozšířenou působností PO – ptačí oblast pp – plán péče PR – přírodní rezervace PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa RSH – rámcové směrnice hospodaření RURÚ – rozbory udržitelného rozvoje území (S)LT – skupiny lesních typů ÚP – územní plán ÚSES – územní systém ekologické stability
Přílohy Tabulka: Mapy:
T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 - Mapa prostorového rozdělení lesa (LHP, 2000- 2009) Příloha M7 – Mapa přibližovacích linek (906B3)
Schváleno orgánem ochrany přírody:
16
Tabulky T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL
dílčí plocha
výměra dílčí číslo rámcové dřeviny plochy směrnice (ha) / porostní typ 5,58 SM BK KL
zastoupení dřevin (%)
stupeň přirozenosti 5 (4)
906 B3
C
906 B 15/2
A
4,43
BK JD KL
90/95 5/5 5/0
35/3
3
907 E2a
D
0,66
BK KL
85 10
5
4
17
70 20 10
průměrná výška porostu (m) 14
doporučený zásah
naléhavost
pěstebně zanedbanou tyčkovinu zpevnit 1 mírnými, ale častými probírkami (dvakrát v decenniu), zásadně podúrovňový negativní výběr, pouze v horní části svahu s vtroušenými listnáči a jedlí uvolňovat tyto pozitivním výběrem v úrovni, první probírka nahradí zřejmě neprovedenou prořezávku a současně zpřístupnění porostu (likvidace zlomů, souší a nehroubí ), dle stavu porostu vytěžené stromky nakrátit a shromádkovat; při převaze listnáčů - jedna prořezávka v decenniu, úprava druhové skladby, redukce smrku a jeřábu, proces redukce smrku bude rozložen do několika výchovných zásahů, nesmí dojít k jednorázovému narušení smrkové úrovně a nadúrovně – riziko rozvrácení porostu, kombinace úrovňového a podúrovňového zásahu, části z přirozené obnovy ponechat již v tomto období samovolnému vývoji – přirozený proces diferenciace mýtní kmenovina s hojným a perspektivním zmlazením cílových dřevin, unikátní jedlová přirozená obnova zvláště po obvodu porostní skupiny, odrůstající jedle má dostatečný časový předstih před ostatními dřevinami, porostní zápoj začíná být narušován vývraty na podmáčených místech nebo i odumíráním buků z důvodu fyzického věku, pokračovat v nátěru jedlových semenáčků repelenty, dostatek světla (především bočního) zajistí nástup přirozené obnovy po celé ploše porostní skupiny bez umělého procloňování, neprovádět žádnou nahodilou těžbu, veškerou hmotu ponechat k zetlení. Zvážit obnovu chodníku (pěšiny) ke studánce. čistka - úprava druhové skladby (redukce 2
Poznámka (perspektivní záměr)
výchovou porost zpevnit, v rámci možností uvolnit řídkou bukovou a jedlovou příměs a dovést k mýtnosti, obnovu zahájit již v 9. věkovém stupni a vést snahou po celkové rekonstrukci druhové skladby; při převaze listnáčů - po prořezávce tři probírky (jedenkrát za decenium) – redukci smrku výchovou ukončit v 5. věkovém stupni a ponechat přirozenému vývoji. Zachovat stávající přibližovací linku viz. mapa M7
na celé ploše se zmlazující porost, od okrajů ke středům podsouvání mladého pokolení lesa – přechod fáze zmlazování ve fázi dorůstání, rozpad semknuté porostní úrovně – prostorově diferencovaný porost
přeštíhlení
husté
mlaziny
JD
5
jeřábu), dále ponechat přirozenému vývoji
907 E3
D, E
1,33
BK SM KL JD
73 15 10 2
10
4
907 E4
C
1,22
SM BK JD
60 30 10
15
5
907 E16/2b
B
4,99
BK JD Další příměs
95/90 5/10 +/+
32/3
3
18
jedna prořezávka v decenniu, úprava druhové 2 skladby, redukce smrku a jeřábu, proces redukce smrku bude rozložen do několika výchovných zásahů, nesmí dojít k jednorázovému narušení smrkové úrovně a nadúrovně – riziko rozvrácení porostu, kombinace úrovňového a podúrovňového zásahu, části z přirozené obnovy ponechat již v tomto období samovolnému vývoji – přirozený proces diferenciace, maximální podpora jedle jedna probírka v decenniu – opakovat dvakrát, 1 opatrně zasahovat i do smrkové úrovně pro protěžování cílových dřevin, uvolňovat koruny jedlí ojedinělá přirozená obnova v porostních stěnách, vysoký podíl skeletu vytváří specifické podmínky pro obnovu ve středu porostu, znatelné drobné gravitační pohyby sutí, pokračovat v ošetřování jedlových semenáčků repelenty, porost záměrně neprosvětlovat; neprovádět žádnou nahodilou těžbu, veškerou hmotu ponechat k zetlení
z přirozené obnovy záhy přivodí intenzivní přirozenou selekci, již dnes je místy zřetelná výšková diferencovanost, jedinečná možnost nezasahovat do samovolného vývoje listnatého nárostu z přirozené obnovy a sledovat procesy v něm probíhající po prořezávce tři probírky (jedenkrát za decenium) – redukci smrku výchovou ukončit v 5. věkovém stupni a ponechat přirozenému vývoji
v 5. věkovém stupni s výchovou skončit a porost ponechat samovolnému vývoji dostatek bočního světla a zhoršená mechanická stabilita buků na pozvolna se pohybující suti (vývraty, vychylování stromů z osy kmene) dávají předpoklad zmlazení celého porostu bez záměrného procloňování, jedle má povětšinou dostatečný časový náskok před bukem. Stávající přibližovací linku lze využívat při použití šetrných technologií ve vhodném období (mráz, sníh, vegetační klid); nesmí docházet k poškození okolního porostu a povrchu přibližovací linky (erozní rýhy)
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Stupně přirozenosti lesních porostů: 3 – les přírodě blízký 4 – les kulturní 5 – les nepůvodní
19
