Plán péče o NPP Lužní potok

Plán péče o NPP Lužní potok a její ochranné pásmo

na období 2006-2017

1

1 Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN evidenční kód ZCHÚ: kategorie: název: kategorie IUCN:

1167 národní přírodní památka Lužní potok IV.- řízená rezervace

1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: dne:

Okresní národní výbor v Chebu 14.12.1989

1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj:

Karlovarský

obec s rozšířenou působností třetího stupně: obec:

Aš Hranice, Krásná

katastrální území:

Trojmezí, Pastviny u Studánky, Štítary, Újezd u Krásné

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

není CZ 0413177 Bystřina – Lužní potok

1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Viz příloha č. 2 a 3 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma (dle výměry pozemků z doby vyhlášení) Druh pozemku

lesní pozemky vodní plochy

ZCHÚ plocha v 0,0000 ha 78.7309

OP plocha v 0,0000 ha 507,5194

1,0982

17,6765

trvalé travní porosty

32,2299

25,5709

orná půda

11,9656

_

_

_

12,969

9,0422

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

Zastavěné plochy a nádvoří

0,4984

0,1314

plocha celkem

137,492

559,9404

2

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v 0,0000 ha

zamokřená plocha

_

rybník nebo nádrž

_

vodní tok

1,0982

neplodná půda

5,5353

ostatní způsoby využití

7,4337

Celková výměra NPP (dle vymezení podle současného stavu KN): 121 ha Celková výměra ochranného pásma (dle vymezení podle současného stavu KN): 443 ha U pozemků, ležících v ZCHÚ svou částí, byla výměra odhadnuta s přesností na 0,1 ha. Podle zřizovacího předpisu je výměra NPP 123 ha a výměra ochranného pásma 423 ha, tato výměra zřejmě neodpovídá skutečnému vymezení (viz níže). Nedostatky parcelního vymezení: V samotném zřizovacím předpise jsou chyby, např. není uvedena parcela č. 585 v k.ú. Újezd, ležící celá uvnitř ochranného pásma, parcela č. 559 v k.ú. Újezd je uvedena celá, přestože v zákresu území z doby vyhlášení je hranice vedena uvnitř parcely a část parcely leží za rozvodím Lužního potoka, kde ochrana ztrácí smysl. Výměry jednotlivých parcel byly v poslední době katastrálním úřadem upraveny, takže výměra dle zřizovacího předpisu nesouhlasí s výměrou, zjištěnou dle současného stavu katastru nemovitostí.

1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Lužní potok a jeho široké okolí, velmi bohatá lokalita perlorodky říční. 1.6.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav Ochrana a obnova oligotrofního povodí s výskytem perlorodky říční. Jedná se o zbytek populace kdysi v této oblasti poměrně hojného mlže. V osmdesátých letech byla populace v Lužním potoce odhadnuta německou stranou na 45 000 jedinců, v srpnu 1995 byla provedena inventarizace výskytu perlorodky s výsledkem necelých 18 000 jedinců. V roce 2001 byla provedena opětovná inventarizace s výsledkem necelých 7 000 jedinců. B. druhy název druhu

Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) Hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Okolo 5000 jedinců

Malá životaschopná populace

stupeň ohrožení popis biotopu druhu

Druh ohrožený vyhynutím

Část toku Lužního potoka

Druh ohrožený vyhynutím

Nekosené louky s výskytem čertkusu lužního

1.7 Dlouhodobý cíl péče Obnova a zachování vhodných podmínek pro populaci perlorodky říční současně se zachováním stabilního oligotrofního ekosystému celého povodí a podporou dalších rostlinných a živočišných druhů. Obnova a zachování stabilního oligotrofního ekosystému celého povodí Lužního potoka a vhodných podmínek pro zachování a obnovu stávající populace perlorodky říční, zejména zajištění vhodné úrovně teplotní stability, dostatečného potravního zásobení a prostupnost dnových sedimentů spolu se zachováním vhodných chemických a fyzikálních

3

poměrů (iontová síla, pH, teplota, zákal), při kterých nedochází k destabilizaci přirozených organických suspenzí v toku.

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Národní přírodní památka Lužní potok se nachází v severozápadním cípu Ašského výběžku, při hranici se Spolkovou republikou Německo. Území NPP zaujímá téměř celé povodí Lužního potoka na české straně od soutoku s Rokytnicí po pramennou část u obce Štítary. Území je rozděleno na vlastní území NPP (hraniční část toku a úsek potoka po obec Pastviny) a ochranné pásmo (zbytek toku Lužního potoka k jeho pramenům). Povodí Lužního potoka zaujímá výměru 15,27 km2, z toho na území SRN se nachází 6,33 km2 (cca 44 %). Lesy v tomto povodí zaujímají 10,82 km2 (71 %), orná půda zaujímá výměru 0,47 km2 (pouze na území SRN) a ostatní plochy 3,98 km2. Nadmořská výška kolísá v rozmezí 549,7 (ústí do Rokytnice) až 686 m n.m (konec ochranného pásma). Sklonitost pozemků je zde značná a pohybuje se v rozmezí od 3 do 13 % s délkou svahu od 150 do 300 metrů. Z hlediska geologického podloží tvoří největší část území nepravidelně páskovaný chloriticko-sericitický fylit s hojným sekrečním křemenem, v pramenné oblasti chloritickosericitický fylit s hojným albitem, oba kambrického až ordovického stáří. Před ústím do Rokytnice se vyskytují nepravidelně páskované fylitické břidlice a rovnoploše břidličnatý chloriticko-sericitický fylit, místy slabě grafitický, obojí ordovického stáří. Podél vlastního toku se vyskytují kvartérní fluviální písčitojílovité nebo hlinitojílovité náplavy s úlomky hornin a deluviální usazeniny všech typů. Místy se kolem vlastního toku a jeho přítoků vyskytují slatiny a rašeliny. Kromě slatin a rašelin s velkou chemickou reaktivitou se jedná o málo reaktivní až nereaktivní horniny (deluviální sedimenty a metamorfity s nízkým obsahem alkalických kovů a kovů alkalických zemin). Z půdního hlediska se jako nejčastější jeví hnědé půdy silně kyselé uložené a hnědé půdy podzolované na fylitech, podél vlastního toku se vyskytuje glej na nivních nekarbonátových uloženinách, který je částečně vystřídán v pramenné oblasti pseudoglejem na deluviofluviálních nekarbonátových uloženinách a polygenetických kyselých hlínách. Převážnou část zvláště chráněného území pokrývají jehličnaté kulturní lesy smrkové, částečně borové s vtroušenými dalšími dřevinami. Samotný tok Lužního potoka pak doprovází zpravidla porosty olší, v některých částech však břehy lemují smrkové porosty. V ochranném pásmu rostou lesy téměř výhradně jehličnaté. Z nelesních formací se v území nachází kosené louky a pastviny, část nelesních ploch však zaujímají v minulosti obhospodařované mezofylní i mokré louky, dnes v různém stupni degradace. Nivu potoka, pokud zde nejsou smrčiny, vyplňují mozaikovitě porosty s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), metlicí trsnatou (Deschampsia caespitosa), tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), fragmentárně jsou zde zrašeliněné louky s převažující ostřicí obecnou (Carex nigra) nebo zobánkatou (Carex rostrata). Na svazích v jižní části se nacházejí mezofylní druhově chudé porosty s převažujícími travami. Pro všechny neobhospodařované plochy je společné, že jsou zarůstány náletem dřevin (smrk, bříza, krušina olšová, vrba). Z botanického hlediska je v území pouze mozaikovité rozšíření některých zvláště chráněných druhů rostlin, soustředěných především do nivy na mokřadní biotopy, např. klikva bahenní, všivec lesní, vachta trojlistá, prha arnika atd. Ze zoologického hlediska je území významné kolonií perlorodky říční (největší v západních Čechách, na společné státní hranici se Spolkovou republikou Německo), která je úzce vázána 4

na oligotrofní ekosystémy. Kromě tohoto druhu se v území vyskytují další zvláště chráněné druhy (čáp černý, kulíšek nejmenší, ořešník kropenatý, čolek horský, zmije obecná aj.). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu

aktuální početnost nebo kategorie vitalita populace v ZCHÚ podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. perlorodka říční asi 5000 jedinců KO mihule potoční malá prosperující populace KO zmije obecná jednotlivé exempláře KO skokan krátkonohý malá populace KO čolek horský jednotlivé mikropopulace SO skokan zelený malá populace SO ještěrka živorodá plošné rozšíření SO bekasina otavní jednotlivé páry SO čáp černý jeden pár SO krahujec obecný jednotlivé páry SO kulíšek nejmenší jednotlivé páry SO ropucha obecná řídký výskyt O bramborníček hnědý jednotlivé páry O jestřáb lesní jednotlivé páry O krkavec velký jednotlivé páry O ořešník kropenatý jednotlivé páry O ťuhýk obecný jednotlivé páry O veverka obecná jednotlivý výskyt O rosnatka stabilní výskyt na vhodných okrouhlolistá SO (Drosera biotopech rotundifolia) tučnice obecná (Pinguicula asi 50ex SO vulgaris) všivec mokřadní ustupující druh, jen na 1 (Pedicularis SO lokalitě sylvatica) klikva bahenní stabilní výskyt na vhodných (Oxycoccus O biotopech palustris) prha chlumní (Arnica montana) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris) vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) vrba plazivá (Salix repens)

5

popis biotopu druhu

koryto Lužního potoka koryto Lužního potoka bezlesí a holiny tůňky v ochranném pásmu tůňky v nivě vodních toků a prameniště tůňky v ochranném pásmu bezlesí a nekosené louky vlhké nekosené louky borovice v ochranném pásmu mozaika lesních a nelesních biotopů les v okolí vodních toků a mokřin tůňky v nivě vodních toků vlhké nekosené louky lesní porosty lesní porosty lesní porosty nelesní plochy s křovinami lesní porosty přechodová a nevápnitá rašeliniště – v NPP vzácně, v OP roztroušeně, též i v odvodňovacích příkopech narušené břehy upravené vodoteče při jižní hranici OP mokřadní lado při levém břehu Lužního potoka v S části OP, existence ohrožena sukcesí dřevin přechodová a nevápnitá rašeliniště – v NPP vzácně, v OP roztrouš. až hojně podhorské a horské smilkové trávníky, sekundární podhorská a horská vřesoviště – v OP vzácně, existence ohrožena sukcesí dřevin přechodová a nevápnitá rašeliniště, vlhké pcháčové louky – v NPP vzácně, existence ohrožena sukcesí dřevin přechodová a nevápnitá rašeliniště, pcháčové louky – v NPP roztroušeně, v OP vzácně

ustupující druh, jen na 2 lokalitách

O


O

stabilní výskyt na vhodných biotopech

O


O

vlhká tužebníková lada, přechodová a nevápnitá rašeliniště – v NPP vzácně

O

přechodová a nevápnitá rašeliniště, podhorské a horské smilkové trávníky, vlhká tužebníková lada – v NPP vzácně, v OP roztroušeně

stabilní výskyt na vhodných biotopech

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Ještě před 2. světovou válkou bylo území osídleno formou jednotlivých zemědělských usedlostí, obyvateli převážně německé národnosti. Po druhé světové válce došlo k vysídlení obyvatel, likvidaci usedlostí a následně k přísnému režimu pohybu osob vzhledem k blízkosti státní hranice. Dříve zemědělská půda byla ponechána ladem, částečně došlo k přeměně na lesní porosty. V sedmdesátých letech 20. století byla většina zemědělské půdy a podmáčených lesních ploch odvodněna systematickou drenáží, vodní toky napřímeny a zahloubeny a zemědělská půda byla využívána jako orná půda a kulturní louky. S útlumem zemědělství byla všechna orná půda v NPP i ochranném pásmu převedena na trvalé travní porosty s využitím pro pastvu dobytka a extenzivní louky. a) ochrana přírody Koncem 80 let byl na německém území vybudován paralelní podzemní sběrač, svádějící odpadní vody z obce Pastviny a německých usedlostí včetně většiny drobných přítoků z německé strany mimo povodí Lužního potoka. V druhé polovině 90. let 20. století bylo v nivě Lužního potoka vybudováno paralelní meandrující koryto, sloužící jako odchovný prvek pro mladá stadia perlorodek. Okolí meandrujícího koryta je několikrát ročně koseno a travní hmota kompostována. Zralý kompost je rozprostírán znovu na kosenou plochu. Součástí odchovného prvku je kromě kompostovacích ploch i obslužný srub, sloužící jako terénní základna a úschovna nářadí. Koncem 90. let byly v okolí odchovného prvku a pod obcí Pastviny vytvořeny další meandrující koryta, sloužící jako potravní stružky. Okolí těchto stružek je rovněž každoročně koseno. b) lesní hospodářství Zásadním vlivem v oblasti lesního hospodářství byla přeměna původních smíšených lesů na smrkové monokultury, zalesnění nelesních pozemků včetně údolní nivy Lužního potoka a především provedení systematického odvodnění lesních porostů v pramenné části Lužního potoka v 70. letech minulého století pomocí odvodňovacích kanálů, včetně prohloubení a napřímení vlastního toku Lužního potoka až k jeho pramenům. c) zemědělské hospodaření V období před druhou světovou válkou byla větší část území mimo lesní porosty využívána jako zemědělské pozemky (extenzivní louky a pastviny a malá políčka). Po válce došlo ke zcelení pozemků, částečnému zalesnění (umělému či sukcesnímu), přeměně větší části luk na ornou půdu a odvodnění systematickou drenáží. V devadesátých letech 20. století došlo k přeměně orné půdy na trvalé travní porosty s využitím jako extenzivní louky a pastviny, menší části bývalé zemědělské půdy byly ponechány ladem. d) rybníkářství V samotném území NPP a v ochranném pásmu leží několik rybníků, z nichž většina je již nefunkční a zazemněná. Pouze několik rybníků, ležících v ochranném pásmu na lesních pozemcích je funkčních a v současné době využívaných k chovu ryb.

e) myslivost Výkon práva myslivosti je vykonáván běžným způsobem (odstřel spárkaté zvěře z posedů) a nemá žádný zjistitelný vliv na předmět ochrany.

6

f) rybářství Tok Lužního potoka má charakter pstruhového pásma. Vzhledem k tomu, že je tokem hraničním, je poměrně malý a nachází se zde zvláště chráněné území, není tok využíván jako sportovní revír, ani zde nedochází k cílenému odlovu či vysazování pstruhů a dalších ryb za účelem rybářského hospodaření. g) rekreace a sport Při okraji NPP probíhá červená turistická stezka a cyklostezka. Větší pohyb osob je možno nárazově zaznamenat pouze v letních měsících. h) těžba nerostných surovin Průmyslová těžba nerostných surovin v území neprobíhala, pouze pro výstavbu usedlostí byl pravděpodobně získáván místní kámen bez podstatného vlivu na okolí. i) jiné způsoby využívání Z důvodu blízkosti státní hranice bylo v minulosti zřízeno ženijně – technické zabezpečení státní hranice, spočívající v drátěném zátarase s hraničním udržovaným pásem a asfaltové komunikaci, křižujícími Lužní potok. Rovněž zde byly vybudovány objekty, sloužící ozbrojeným složkám (střelnice), jejichž pozůstatky tvoří skládky stavební sutě a dalšího materiálu.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Vzhledem k tomu, že část toku Lužního potoka tvoří státní hranici, je pro způsob jejího udržování vytvořena mezinárodní komise zmocněnců pro hraniční toky. Dále byly vytvořeny čtyři pracovní skupiny, jejichž doporučeními se tato komise řídí a jež slouží také jako podklady pro státní správu. Na základě práce těchto skupin byl vytvořen mezinárodní plán péče pro povodí Lužního potoka, kde jsou uvedeny obecné zásady péče o vlastní tok, přilehlé pozemky a další ekosystémy v povodí. Při schvalování lesního hospodářského plánu byly všechny lesy v povodí Lužního potoka převedeny do kategorie lesa zvláštního určení. Území je součástí evropsky významné lokality „Bystřina-Lužní potok“ - CZ 0413177, která je zařazena do „Národního seznamu evropsky významných lokalit“, který byl vládou schválen v prosinci roku 2004. Nařízení vlády s národním seznamem vyšlo ve Sbírce zákonů č. 132/2005 Sb. a nabylo účinnosti dnem vydání 25.4. 2005. Celková výměra lokality je 1 129,58 ha. Vymezení území v povodí Lužního potoka odpovídá přibližně rozsahu rozvodnice.

2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) lesní hospodářství Na rozdíl od stavu před několika desítkami let je měněna druhová a prostorová skladba lesních porostů ve prospěch přírodního stavu poměrně více, ale vzhledem k době obnovy lesních porostů stále nedostatečně. Rovněž zalesňování nelesních půd a odvodňování podmáčených ploch, které působilo negativně, již v současnosti neprobíhá tak intenzivně. Kromě možnosti poškození ekosystému při projíždění vodotečí mechanizačními prostředky je možné negativní ovlivnění při haváriích, použití pesticidů či hnojiv (např. vápence) a jejich splavení do vodotečí.

7

b) zemědělské hospodaření Současný způsob zemědělského hospodaření (extenzivní louky a pastviny) je v souladu s požadavky na ochranu oligotrofních povodí, možné nebezpečí hrozí při koncentraci dobytka v některých místech (sešlap břehů vodotečí, znečištění močůvkou) či při haváriích strojů a použití chemických látek. c) rybníkářství V současné době je pouze několik rybníků v ochranném pásmu využíváno k chovu kaprovitých ryb. V těchto rybnících dochází ke zhoršení parametrů vody např. zákalem. V případě, že tyto nádrže jsou průtočné, může dojít ke zhoršení parametrů vody i pod nimi a rovněž k zachycování detritu, tvořícího potravu perlorodek. d) myslivost Vlastním výkonem práva myslivosti nedochází k pozorovatelnému ovlivnění předmětu ochrany. Nutno je dbát na nevjíždění motorovými vozidly mimo zpevněné komunikace. e) rybářství V současné době není tok Lužního potoka využíván ze strany rybího hospodářství. Možným negativním jevem je nadměrný odlov ryb či vysazování nepůvodních druhů či populací. f) rekreace a sport Ze strany rekreace obyvatel není v současnosti patrné žádné negativní ovlivnění, nutné je provádět kontroly dodržování zákazu vjezdu motorovými vozidly. g) těžba nerostných surovin Těžba nerostných surovin v území neprobíhá, ani není předpoklad této činnosti v budoucnu. Pouze při revitalizaci vodních toků je předpoklad použití místního materiálu (zemina, kámen) v bezprostřední blízkosti toků. h) jiné způsoby využívání Z důvodu blízkosti státní hranice je území pravidelně kontrolováno ze strany Policie ČR včetně vjezdu motorových vozidel. Dále slouží území jako studijní plocha pro posuzování výsledků opatření v povodí odborníky z české i německé strany včetně různých výzkumů. Na základě zkušeností z jiných území existuje možnost využít perlorodek pro zisk perel či pro konzumaci (např. asijskými trhovci).

2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství * Nižší organizační jednotka **

8

Krušné hory LHC Františkovy Lázně 527,82 1999-2008 LS Františkovy Lázně

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Krušné hory Soubor lesních Název SLT typů (SLT) 1T březová olšina 5K kyselá jedlová bučina 5L montánní jasanová olšina 5M chudá jedlová bučina 5V vlhká jedlová bučina 6G podmáčená smrková jedlina 6M chudá smrková bučina 6P kyselá smrková jedlina 7R kyselá rašelinná smrčina 7T podmáčená chudá jedlová smrčina

Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra Podíl (%) (ha) OL8, BR1, SM1 0,40 0,08 BK6, JD3, SM1 283,59 58,00 OL5,SM3,JS2 3,98 0,81 BK6, JD2, BR1, BO(SM)1 130,01 26,59 BK5, JD4, KL1, JS 1,50 0,31 JD8, OL1, BK1 15,43 3,16 BK4, SM4, JD1, BR1 0,31 0,06 JD5, SM4, BK1 46,29 9,47 SM9, BR1 3,10 0,63 SM8, JD1, BR1 4,38 0,90

Celkem

488,99

100 %

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Jehličnany SM BO MD DG SMP JD Listnáče BK BR OL DB KL JR VJ KR JS Celkem

Název dřeviny

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

smrk borovice modřín douglaska smrk pichlavý jedle

416,92 36,1 6,418 0,034

85,26 7,38 1,31 0,01 0,07

55,31 11,97

11,31 2,45

147,23

30,12

buk bříza olše dub klen jeřáb vrba jíva krušina jasan

3,540 9,478 7,396 0,110 0,777 1,898 5,880 0,084 + 488,99

257,34 12,7 3,57

52,63 2,59 0,73

0,13 + + + 0,73 488,99

0,03

+ 0,72 1,94 1,51 0,02 0,16 0,39 1,20 0,02 100 %

Přirozená druhová skladba použita dle Průši (1985)

9

0,15 100%

2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Číslo hydrologického pořadí* Úsek dotčený ochranou (řkm od – do) Charakter toku** Příčné objekty na toku Manipulační řád *** Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír *** Zarybňovací plán ***

1-15-05-006 celý tok lososové vody 4x trubní propust Povodí Ohře s.p. Chomutov

2.5.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody V území se nevyskytují. 2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Viz přílohy č. 8 a 9

2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Pro obnovení funkce oligotrofního povodí je nutné zahájit revitalizaci toku Lužního potoka a všech jeho přítoků. Dílčí práce již byly zahájeny v okolí odchovného prvku a v okolí obce Pastviny. Rychlost postupu revitalizace je však nedostatečná a závisí na zpracování studie či projektu revitalizace, vyřízení všech administrativních úkonů a objemu finančních prostředků. Podmínkou pro zahájení dalších prací na revitalizaci povodí Lužního potoka je zpracování studie revitalizace, dle zpracovaného materiálu budou dále zpracovány jednotlivé konkrétní návrhy opatření. Posilování populací perlorodky polopřirozeným odchovem a vysazováním juvenilních perlorodek bylo provedeno již dvakrát, ale bez návaznosti na další opatření v povodí a proto bylo neúčinné.

2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Základní prioritou v tomto zvlášť chráněném území je záchrana biotopu a populace perlorodky říční. Tomuto cíli je zapotřebí podřídit všechny opatření v území prováděná. Znamená, to že u všech kolizí ochranných opatření pro další živočišné i rostlinné zvlášť chráněné druhy má ochrana perlorodky říční přednost. Největší kolizí může být kosení, jež je managementovým opatřením pro hnědáska chrastavcového a pro některé zvláště chráněné druhy bylin. Dokud není proveden důkladný rozbor rostlinných formací na jednotlivých navrhovaných lokalitách, je nutné kosení nerealizovat, nebo nakosený materiál podřídit speciálnímu režimu kompostování, který je dnes uplatňován v odchovném prvku pro perlorodku říční. V lesním hospodaření je nutná zásadní změna složení porostů, což je proces velmi dlouhodobý. Jeho nadměrné urychlování plánováním razantnějších těžebních a obnovních zásahů do porostů však vyvolává nebezpečí ohrožení populace perlorodky zvýšením podílu splavenin pronikajících do hlavního toku a případně i znečištěním ropnými deriváty při použití lesní techniky. Proto je sice třeba sledovat trvalou přeměnu druhové skladby lesa, ale

10

spoléhat přitom hlavně na procesy přirozeného vývoje porostů, byť bude cílového efektu dosahováno v mnohem delším časovém horizontu,

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy V řešeném území je deceniální obnova lesního hospodářského plánu od 1. 1. 2009. To znamená, že současný plán péče plánuje konkrétní opatření pouze na necelé tři roky a omezuje se jen na nevelká opatření, která jsou uvedena v přílohách č. 4, 5, 6 a 7. K ochraně lesa je možno používat všechny povolené přípravky tak, aby v žádném případě nedošlo k jejich splachům do vodních toků včetně občasných vodotečí či spodních vod. Při aplikaci chemických přípravků je nutno zohlednit např. svažitost terénu, aktuální stav vegetace, hladinu spodní vody, klimatické podmínky apod. Totéž platí o vápenných hnojivech, kde je nutno vyloučit plošnou aplikaci a aplikaci na březích vodních toků a podmáčených místech. Po roce 2008 bude třeba konkretizovat další opatření a to jak formou rámcových hospodářských směrnic, tak i konkrétních předpisů pro jednotlivé porosty a porostní skupiny. To ovšem není možno provést ihned, proto se pro období po roce 2008 omezíme jen na základní návrhy strategie řízení lesa. Ty bude nutno rozpracovat do konkrétní podoby v rámci přípravy obnovy LHP na daném LHC. K tomuto plánu péče budou pak doplněny a schváleny ve formě dodatku plánu péče. Základní strategické postupy v ošetření lesa pro celé období jsou následující: 1. Vyvarovat se, především v první polovině decenia, jakýchkoli razantních těžebních, ale namnoze i výchovných zásahů vyžadujících nasazení techniky a tím vyvolávajících nebezpečí vzniku nadměrného množství splavenin a případného znečištění ropnými deriváty. 2. Revitalizační zásahy na lesních prameništích mohou vyvolat potřebu úpravy lesních porostů v těchto částech k zvýšení efektivity účinku revitalizací ( např. odstranění některých porostů z revitalizovaných míst apod.). V přesné podobě dnes není možno je plánovat, neboť je stanoví až revitalizační studie. Protože se počítá s jejím dohotovením do konce roku 2007, bude možno její direktivy v tomto směru ještě v přípravě dodatku plánu péče při obměně LHP využít. 3. Trvale je třeba sledovat přeměnu skladby lesa k přirozené, což v daném území znamená postupné snižování podílu smrku a vnášení listnáčů. Jak již bylo výše uvedeno, je třeba k tomuto cíly využívat maximálně přirozených procesů ve vývoji lesa. 4. Významným prvkem péče o lesy musí být i udržování všech existujících bezlesí, případně v rozumném rozsahu počítat i s jejich rozšířením. b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Veškeré funkční nádrže, ležící v povodí Lužního potoka, je vhodné převést na obtokové s případným napouštěním v období vyšších průtoků a rybí obsádku přizpůsobit přírodním poměrům (varianty – bez rybí obsádky či chov střevle). Pro hraniční část toku Lužního potoka je zpracován společný česko-bavorský vodohospodářský elaborát "Plán péče o vody v hraničním úseku Lužního potoka" z r. 1993, který zpracovala firma Ekavos a Wasserwirtschaftsamt Hof/Saale a schválila ho česká i

11

bavorská strana. V tomto plánu je především zohledněna péče o Lužní potok jako hraniční tok – ošetření meandrů, hrozících protržením, pomocí vrbových zápletů, výsadby olší apod. V celém toku Lužního potoka je třeba průběžně odstraňovat překážky bránící průtoku a způsobující zanášení splaveninami (kmeny stromů, dřevní odpad). V nivě Lužního potoka a přítoků je třeba obnovit mělkou povrchovou odvodňovací síť všude, kde budou zjištěny její zbytky a kde je předpoklad, že chemismus vody z těchto přítoků negativně neovlivní chemismus vody vlastního toku. V celém povodí Lužního potoka mimo hraniční úsek je potřeba provést takovou úpravu toku včetně přítoků, u kterých je to technicky možné, která bude blízká přirozenému stavu a která bude eliminovat nepříznivé ukazatele vody a současně umožní dostatečné zásobení vodního toku detritem ve formě přístupné pro perlorodku (kap. 3.4.). Z důvodu zachycení změn v kvalitě vody je nutné pravidelně sledovat měrnou el. vodivost, pH, teplotu a zákal vody ve vybraných profilech a zjištěné údaje evidovat. V profilech sledovaných Povodím Ohře a Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka je žádoucí pokračovat ve sledování kvality vody stejným způsobem jako dosud (1x měsíčně) - BSK5, CHSKMn, těžké kovy, obsah iontů apod. Při výskytu havarijních stavů je nutno provést laboratorní rozbor s ohledem na pravděpodobné příčiny vzniku tohoto stavu. Rozhodující součástí opatření na vodních tocích je revitalizace prameništní oblasti. Cílem je především zlepšení potravních podmínek perlorodek říčních, které z revitalizovaných úseků budou lépe zásobeny detritem vhodné struktury a složení. Je třeba vybrat takové úseky pramenišť, z nichž odcházející voda nevykazuje zatížení nevhodnými chemickými látkami, pramenišť nezamrzajících a těch jejichž vhodnost byla ověřena biologickým pokusem na nejmladších ročnících perlorodek v podmínkách umělého chovu. Na bavorské straně jsou činěny pokusy o zkvalitnění biotopu perlorodky říční mj. zlepšením kyslíkových poměrů v intersticiálu dna a to propíráním písku vyňatého z koryta hlavního toku a navraceného na stejné místo po propírání. Poradní sbor záchranného programu pro perlorodku říční v České republice došel na základě výsledků sledování významných lokalit perlorodky říční na území České republiky k názoru, že jde o metodu nepříliš významnou pro zlepšení biotopu perlorodek, ale na druhé straně dosti nebezpečnou současnému výskytu perlorodek. Proto nehodláme tuto metodu uplatňovat, a v případě, že ji bavorská strana bude chtít opakovat na společné části toku, budeme ji omezovat na pokusná opatření s povinností řádně je vyhodnocovat. Bez řádného doložení opatřením vyvolaného zvýšení vitality a počtu perlorodek, nebude tento zásah povolován. Všechny práce na vodním toku a přítocích musí být zajištěny tak, aby nedošlo k zanášení toku jemnými pískovými a jílovými částicemi a k úniku ropných látek při použití mechanizačních prostředků (zejména dodržováním přiměřené vzdálenosti od toku, nebroděním v toku apod.). Práce provádět pokud možno na sucho, pak postupně vpouštět vodu, používat odkalovací jímky, možnost vypuštění zakalené vody na luční porost s malými štěrkovými jímkami, používat postupy obvyklé v I. ochranném pásmu vodních zdrojů - např. dvojitá olejová vana, biologicky odbouratelné oleje apod.). Současně je nutno zabránit většímu vyplavování sraženin železa, vzniklých změnou hladiny spodní vody při terénních pracích.

12

Ukazatele vhodnosti biotopu (dle Bauer 1998, Buddensiek 1991, Hruška 1991, 1992) ukazatel optimum maximum jednotka ______________________________________________________________ konduktivita/20° C 65 75 ŢS.cm2 pH 6,3 6,0-7,1 jedn. pH o-PO43- 0,08 mg.l-1 NH4+ 0,5 " NO3- 2,5 6,0 " Cl- 10,0 " Ca2+ 2-4 8,0 " Cd2+ 0,001 " poměr Mg:Ca 1:3 BSK5 1,5 2,0 mg O2.l-1 CHSKMn 8,0 " zákal /1 15,0 j.ZF saprobita 0,5-1,5 S teplota /2 20,0° C Pro ostatní ukazatele platí maximální přípustné hodnoty stanovené pro vodárenské toky. ______________________________________________________________ /1 - krátkodobý zákal vlivem činnosti v povodí, která bude předem oznámena orgánu ochrany přírody, nesmí překročit dobu 5 hodin a hodnotu 15 j.ZF - zákaly způsobené při činnostech v povodí, které v okamžitých hodnotách přesáhnou 50 j.ZF jsou přímým ohrožením předmětu ochrany (nevztahuje se na zákalové situace v době mimořádných průtoků, kdy nedochází k výrazné sedimentaci) /2 - vrchol teplotní křivky (roční průběh průměrné denní teploty vody) musí na více než 10 dnů překročit 15,5° C

c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

ruční kosení 2/3 1/3 kosa, křovinořez 2/2 VII. - VIII., VIII. - IX na biotopech s čertkusem lučním (dílčí plochy č.1, 2, 3 a 6) je nutné obsekávat jeho trsy a kosit jen části ploch – vždy v termínu 1/2 VI. s ohledem na bionomii hnědáska chrastavcového, též nutné odklizení biomasy , možno provádět jen tehdy, když nakosený materiál bude zkompostován a vrácen na louku v této podobě ( okolí odchovného prvku) a nebo bude vymístěn spolehlivě mimo hranice povodí

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management

kosení lehkou mechanizací 2/3 1/3 lištová či bubnová sekačka V. - VI.

Upřesňující podmínky

nutné odklizení biomasy mimo povodí

13

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management

Pastva nebo ruční kosení 6/3 3/3 ovce (skot), kosa, křovinořez V. – VI., IX. – X.


dle velikosti pastviny je nutné zvážit její maximální zatížení (např. 3-5, 7-10 dní), v případě jen 1 pastvy V. – VI. je potřebné plochy ručně kosit (IX.– X.) - ruční kosení použít jen v případě nezajištění pastevních zvířat (kosením těchto biotopů nelze zcela nahradit management pastvou) a zajistit odvoz biomasy mimo povodí

Typ managementu Vhodný interval

odstranění dřevinného náletu 3/3

Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře

2/3 ruční mechanizace, motorová pila

Kalendář pro management

I. – IV., IX. – XII.


nejvhodnější způsob likvidace odstraněných dřevin je štěpkování, při spalování je nutno dbát na umístění spálenišť, které musí být umístěno mimo povodí (v prostoru, kde nehrozí možný splach)


rozrušení půdního povrchu 3/3


2/3 ruční mechanizace (lopata, rýč, železné hrábě)

Kalendář pro management Upřesňující podmínky

IX. – X. při provádění zásahu je nutno dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k poškození listových růžic rosnatek, tučnic a k narušení vodního režimu

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

údržba odvodňovacích stružek 3/3 2/3 ruční mechanizace (lopata, rýč, železné hrábě) IV. – V., IX. – XI. při provádění zásahu je nutno dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k narušení vodního režimu , stružky pročišťovat jen do 20 – 25 cm, výjimečně v odchovném prvku, bude-li to nutné pro zachování předmětu ochrany i hlouběji


hloubení tůněk pro obojživelníky 1/3


1/3 ruční mechanizace (lopata, rýč, malý bagr)

Kalendář pro management

VIII. – XI.


velikost tůněk přizpůsobit druhovému složení a populaci obojživelníků, tůńky hloubit v místech s předpokladem nadržení vody a o rozměrech 1 (2) x 2 (3) m a hloubce vody okolo 0,5 m s podporou litorálních porostů

14

Uvedená opatření nejsou směřována k ochraně perlorodky říční a jejího biotopu, jejíž záchrana je hlavním a rozhodujícím důvodem, pro který byla NPP zřízena. Uvedená opatření je možné realizovat pouze v případě, že nedojde k ohrožení populace perlorodky říční a jejího biotopu. Při všech zásazích technického rázu je třeba úzkostlivě bránit vnikání splavenin do hlavního toku s výskytem perlorodky a pokud by nebylo možno tuto podmínku dodržet, je nutno od zásahů upustit. Kosení může být prováděno pouze za podmínky, že pokosená hmota bude zpracována speciálním způsobem kompostování používaným již v současnosti při péči o odchovný prvek. Pokud se z jakýchkoli důvodů nezdaří toto kompostování zajistit ( např. nadměrně zvýšené náklady na práce) je nutno vyvážet nakosený materiál nejen mimo NPP a její ochranné pásmo, ale až za hranice dotčeného povodí. Protože i toto řešení vyvolá enormně vysoké náklady, je nutno počítat s kosením těchto prvků jako s opatřením odsunutelným nebo případně i vynechatelným.

d) péče o rostliny rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)

rozrušování půdního povrchu, nepravidelné ruční kosení biotopů, zajištění optimálního vodního režimu, odstraňování náletových dřevin

tučnice obecná (Pinguicula vulgaris) všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica) klikva bahenní (Oxycoccus palustris)

rozrušování půdního povrchu, zajištění optimálního vodního režimu, odstraňování náletových dřevin rozrušování půdního povrchu, nepravidelné ruční kosení biotopů, zajištění optimálního vodního režimu zajištění optimálního vodního režimu, odstraňování náletových dřevin

Existují i další druhy rostlin, jež by si zasloužily ochranná opatření managementového typu, s ohledem na ochranu perlorodky je však kosení ploch v blízkosti toku a pramenišť příliš riskantní a jeho dobré zabezpečení (odvoz nakoseného materiálu či kompostování) je příliš nákladné. d) péče o živočichy Perlorodka říční Zásadním způsobem péče o populaci perlorodky je úprava vodních poměrů v toku Lužního potoka a jeho přítoků jednak z hlediska morfologie toku formou revitalizace povodí viz bod 3.1.1 b), jednak z hlediska chemismu vody včetně přítomnosti organické složky – detritu vhodného složení. Nadále je nutné pokračovat v polopřirozeném odchovu juvenilních perlorodek za účelem zachování genofondu populace, současně se při tomto odchovu získává dostatečné množství juvenilních perlorodek, sloužících jako bioindikátor vhodnosti prostředí po provedených úpravách v povodí, především posouzení dostatečnosti a vhodnosti potravního zásobení toku. V pravidelných intervalech je potřeba provádět inventarizaci populace perlorodky metodikou použitou při předchozích inventarizacích. Hnědásek chrastavcový V místech výskytu čertkusu lučního provádět ruční kosení v období mezi 5. – 25. červnem, s přihlédnutím k průběhu vegetační sezóny v tom kterém roce (optimálně při začátku plného květu rdesna hadího kořene) s odklizení posečené hmoty. Přitom je třeba zachovat jednotlivé trsy čertkusu, kosení je nutno provádět pouze na části plochy (1/3 – 2/3) z důvodu zachování vysoké heterogenity včetně výskytu kvetoucích rostlin jako potravní základny dospělců hnědáska. Kosená plocha by měla být nepravidelná, jedná se o různé

15

plošky, pruhy a pod. s nepravidelnými okraji. V následujícím roce by mělo dojít k částečnému překryvu loni kosené a nekosené plochy. Nakosený materiál je s ohledem na perlorodku nutno kompostovat, nebo vyvážet mimo povodí. Proto je třeba kosení omezit na nejnezbytnější minimum. K tomu je třeba trvale sledovat případné šíření čertkusu a hlavně reálný výskyt hnědáska chrastavcového na něm. Obojživelníci Populace obojživelníků (především skokan hnědý, čolek horský, skokan krátkonohý) byly negativně ovlivněny provedeným odvodněním pozemků a tím razantnímu úbytku vhodných ploch pro jejich rozmnožování. V současnosti je v území několik malých rybníků a tůní v ochranném pásmu, na zbylé části území jsou obojživelníci odkázáni převážně na koleje od zemědělské a lesnické techniky. Pro podporu obojživelníků se navrhuje vyhloubení několika drobných tůní v místech, kde dochází k jejich koncentraci v době rozmnožování a není zde dostatek vhodných ploch. Tato místa se nacházejí například v okolí odchovného prvku a u výtoku pravostranného přítoku Lužního potoka z lesa nad Pastvinami, kde k rozmnožování obojživelníků dochází pouze ve vyjetých kolejích od vozidel. Ve stávajících tůních a nádržích je vhodné v delších časových intervalech odstranit nahromaděnou biomasu z části vodní plochy, toto opatření se zatím nejeví jako nutné v nejbližším období. Ptáci Z ptáků je nutno zabezpečit ochranu hnízdiště čápa černého, ležícího za hranicí ochranného pásma včetně zabránění rušení hnízdících ptáků v době hnízdění. Dalším vhodným opatřením je zachování co největšího počtu doupných stromů, které především v ochranném pásmu poskytují dostatek hnízdních příležitostí např. pro kulíška nejmenšího.

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Viz příloha č. 6 a 7. Opatření pro lesní porosty, uvedená v příloze č. 7 jsou v souladu s LHP na období 1999 – 2008, tudíž není nutná jeho změna. Pro období dalšího LHP 2009-2018 bude v případě nutnosti zpracován dodatek plánu péče. b) rybníky (nádrže) a vodní toky Na rybnících nejsou navrhována žádná konkrétní opatření. Na vodních tocích budou realizována významná revitalizační opatření s cílem obnovit detritové potravní zásobení hlavního toku a současně provést celkovou revitalizaci říčního systému. Studie revitalizace povodí Lužního potoka na území NPP bude zpracována ve dvou etapách, v první etapě bude provedeno podrobné zmapování a průzkum pramenišť a prameništních stružek včetně zhodnocení funkce jednotlivých prameništních stružek k dílčím přítokům a až k hlavnímu toku, spolu s jejich podrobným zhodnocení a to včetně přilehlých pozemků. Dále bude proveden průzkum stavu a oživení dílčích přítoků a hlavního toku, průzkum způsobu napojení cestních, odvodňovacích a dalších povrchových příkopů, průzkum přirozených tůní nebo umělých nádrží se zhodnocením jejich případného nežádoucího vlivu na zadržování organogenního detritu. Součástí mapování bude dále průzkum bodového a plošného znečištění nebo jiné ohrožení funkce toku. Dále bude provedeno vyhodnocení jednotlivých pramenišť - chemického prostředí, popis jejich hydrologického stavu, zjištění nezamrzajících pramenišť a prověření vhodných

16

pramenišť biologickým pokusem s mladými ročníky perlorodek. Na základě získaných podkladů budou vybrána prameniště vhodná k revitalizaci. Součástí druhé etapy zpracování studie budou návrhy konkrétních revitalizačních opatření a to až do fáze konkrétního technického řešení včetně návrhů na úpravy lesních porostů v území řešených pramenišť. V návrhové části studie je nutné posoudit rovněž vlastnické vztahy, problematiku konfliktu navrhovaných opatření s ustanoveními lesního zákona a platného lesního hospodářského plánu, finanční možnosti realizace, ustanovení příslušných právních předpisů, týkající se hraničních toků, Na základě zpracované studie, zejména návrhové části, budou zahájeny práce na postupné revitalizaci Lužního potoka. Nezbytnou součástí návrhu realizace jednotlivých opatření musí být opatření bránící vzniku většího množství splavenin. Konkrétní návrh realizace revitalizačních opatření bude zpracován jako dodatek plánu péče včetně návrhu harmonogramu jednotlivých opatření. c) útvary neživé přírody Nejsou navržena žádná opatření. d) nelesní pozemky Viz přílohy č. 8 a 9.

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Viz kapitola 3.1.1

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Vlastní území NPP bylo zaměřeno v roce 1996, geometrický plán byl zapsán na Katastrálním úřadu v Chebu. Vyznačení území v terénu je dle tohoto geometrického plánu, který sleduje hranici zřetelnou v terénu (bývalý hraniční pás). Obnova značení na stávající hranici je sporná vzhledem k následujícímu bodu.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Vzhledem k věcným chybám ve zřizovacím předpisu je nutné území přehlásit, vhodné je využít hranice dané zaměřením a ochranné pásmo upravit na hranici sledující hranici rozvodí, která je v terénu identifikovatelná (lesní cesty). Při vyhlašování nového území je nutné zvážit rozšíření národní přírodní památky v souvislosti s hranicí evropsky významné lokality Lužní potok – Bystřina. Obě území byla také vymezena jako společné EVL v návrhu systému Natura 2000 předloženém EU.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nejsou plánována žádná opatření

17

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Instalace informačních tabulí u přístupových cest (2 ks) a u odchovného prvku (1 ks). Zřízení a provozování odchovného prvku i další opatření pro podporu populace perlorodky jsou vhodným předmětem studia odborníků z ČR i dalších zemí.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Z provedených průzkumů území a na základě výsledků provedené inventarizace počtu jedinců perlorodky říční vyplývá, že je nutné přistoupit k revitalizaci celého oligotrofního povodí Lužního potoka. Před zahájením revitalizačních prací musí být zpracována studie revitalizace celého povodí Lužního potoka na území České republiky. Obsah a způsob zpracování revitalizační studie je uveden v kapitole 3.1.2 odst. b). Nadále je nutno pokračovat ve sledování chemických i biologických ukazatelů vodního prostředí včetně posouzení všech přítoků a ve sledování početnosti populace perlorodky. Z dalších průzkumů by bylo vhodné zpracovat kompletní inventarizační průzkum území. Výsledkem by měla být souhrnná inventarizační zpráva v podobě, zachycující všechny znalosti o území. Znamená to doplnit botanický průzkum, provést průzkum bezobratlých, a z valné většiny i všech skupin obratlovců. Rovněž doplnit podklady lesnické, geologické, pedologické a sumarizovat výsledky hydrologických a dalších speciálních sledování.

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)

Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy Zpracování revitalizační studie (projektu) Revitalizační opatření* Tůně pro obojživelníky Odstranění náletových dřevin / 0,75 ha Narušení půdního povrchu / 50 m2 Inventarizační průzkum, provedení jednotlivých částí a kompletace C e l k e m (Kč) Opakované zásahy Údržba a kontrola odchovného prvku, kompostování pokosené trávy Nepravidelné ruční kosení / 3,8 ha s odvozem mimo povodí Extenzivní pastva ovcí (skotu) / 2,1 ha Pravidelné ruční kosení po extenzivní pastvě / 1,5 ha Údržba mělkých odvodňovacích stružek / 300 m C e l k e m (Kč)

18

Orientační náklady Orientační náklady za za rok (Kč) období platnosti plánu péče (Kč) 200 000

200 000

10 000 7 500 2 500 150 000

10 000 15 000 5 000 150 000 380 000

160 000

1 920 000

45 600 50 000 18 000 5 000

1 200 000 600 000 30 000 60000 3 810 000

* zatím nelze konkrétně rozplánovat, bude předmětem příslušného dodatku plánu péče

4.2 Použité podklady a zdroje informací Plán péče o vody v hraničním úseku Lužní potok (Ekavos, duben 1993) LHP LHC Františkovy Lázně Program Margaritifera - závěrečné zprávy za rok 1992, 1993 a 1994 (ČÚOP Praha, 1992, J Hruška, Volary, 1993 a, 1993 b, 1994) Plán péče NPP Blanice (J. Hruška, Volary, 1993) Vliv chemismu vody na podmínky existence populace perlorodky říční – Závěrečná zpráva o řešení projektu VaV/650/4/01 ke dni 15.2. 2003 (VÚV T.G. Masaryka, 2003) Ekologie lokalit perlorodky říční – Závěrečná zpráva úkolu 3030 za rok 2004 (VÚV T.G. Masaryka, 2005) Rezervační kniha NPP Lužní potok (AOPK ČR, středisko Plzeň) Vlastní terénní šetření v roce 2005

4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa (měřítko)1:50 000 číslo mapového listu:Aš 11- 11 b) Státní mapa 1:5000 – odvozená číslo mapového listu:Štítary 0-0 Pastviny 0-9, 0-6, 0-7, 0-8 Aš 9-0 Hranice 9-6, 9-9 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: 11-11-12, 11-11-17, 11-11-18 4.4 Seznam používaných zkratek NPP – národní přírodní památka OP – ochranné pásmo ZCHÚ – zvláště chráněné území IUCN – světový svaz ochrany přírody

4.5 Plán péče zpracoval Agentura ochrany přírody a krajiny, středisko Plzeň Malá 9, 304 01 Plzeň ing. Václav Říš, ing. Daniela Lišková, Jiří Sladký, Daniela Brabcová, ing. Veronika Hlaváčová

19

Seznam příloh: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

20

Orientační mapa 1:50 000 Tabulka parcelního vymezení Mapa parcelního vymezení 1:5 000 Typologická mapa 1:10 000 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 1:10 000 Rámcové směrnice péče o les podle souboru lesích typů Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Mapa dílčích ploch a plánovaných zásahů 1:5 000 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

Plán péče o NPP Lužní potok

Recommend Documents