NPP BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ

Plán péče o NPP Bozkovské dolomitové jeskyně

na období 2013–2020

Plán péče o

NPP BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ na období 2013 – 2020



Obsah 1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ........................................................................................... 4 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................................ 4 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ........................................................................................................................ 4 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ........................................................................................ 5 1.3.1 Zvláště chráněné území ................................................................................................................................................. 5 1.3.2 Ochranné pásmo NPP ................................................................................................................................................... 7 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................ 7 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI ..................................................................................... 7 1.6 KATEGORIE IUCN ........................................................................................................................................ 7 1.7 HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY ........................................................................................................................ 8 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu .................................................................................................... 8 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav .......................................................................................................... 8 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL, S KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU .................................................................. 8 1.9 CÍL OCHRANY................................................................................................................................................ 8

2.

ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY.......................................................................... 9 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ................................................ 9 2.1.1 Obecně........................................................................................................................................................................... 9 2.1.2 Geologie a geomorfologie ............................................................................................................................................. 9 2.1.3 Hydrologie ..................................................................................................................................................................... 9 2.1.4 Klima ........................................................................................................................................................................... 10 2.1.5 Pedologie ..................................................................................................................................................................... 11 2.1.6 Rostlinstvo ................................................................................................................................................................... 11 2.1.6.1 Geobotanická rekonstrukce....................................................................................................................................................... 11 2.1.6.2 Fytogeografie ............................................................................................................................................................................ 11 2.1.6.3 Charakteristika současné vegetace ............................................................................................................................................ 12

2.1.7 Zvířena ........................................................................................................................................................................ 13 2.1.8 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ................................................................................................ 13 2.1.8.1 Rostliny ..................................................................................................................................................................... 13 2.1.8.2 Živočichové............................................................................................................................................................... 14 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI ................................................................................................................................... 15 2.2.1 Ochrana přírody .......................................................................................................................................................... 15 2.2.2 Lesní hospodářství ....................................................................................................................................................... 15 2.2.3 Zemědělské hospodaření ............................................................................................................................................. 15 2.2.4 Rekreace a sport .......................................................................................................................................................... 16 2.2.5 Těžba nerostných surovin ............................................................................................................................................ 16 2.2.6 Jiné způsoby využívání ................................................................................................................................................ 16 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY .............................. 16 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH ......................................... 17 2.4.1 Základní údaje o lesích ................................................................................................................................................ 17 2.4.1.1 Přehled LHC ............................................................................................................................................................................. 17 2.4.1.1.1 LHC 851201 .......................................................................................................................................................................... 17 2.4.1.1.2 LHC 501856 .......................................................................................................................................................................... 17 2.4.1.2 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů .................................................................................................................... 17 2.4.1.3 Porovnání přirozené a současné skladby lesa ........................................................................................................................... 18 2.4.1.4 Současný stav lesa .................................................................................................................................................................... 19

2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody ................................................................................................................... 21 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích ........................................................................................................................ 22 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP .................................................................................................................................................... 23 2.5.1 Lesy ............................................................................................................................................................................. 23 2.5.2 Nelesní pozemky .......................................................................................................................................................... 23 2.5.3 Útvary neživé přírody – jeskyně .................................................................................................................................. 23 2



2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE .......................... 24 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ............................................................................................................................................ 25 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ ...................................... 25 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání .............................................................................. 25 3.1.1.1 Péče o lesy ................................................................................................................................................................................ 25 3.1.1.2 Péče o rostliny .......................................................................................................................................................................... 27 3.1.1.3 Péče o živočichy ....................................................................................................................................................................... 27 3.1.1.3.1 Péče o živočichy na povrchu.................................................................................................................................................. 27 3.1.1.3.2 Péče o živočichy v jeskyních (netopýři) ................................................................................................................................ 27 3.1.1.4 Péče o útvary neživé přírody – jeskyně .................................................................................................................................... 27 3.1.1.5 Zásady jiných způsobů využívání území .................................................................................................................................. 27

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ........................................................................................... 28 3.1.2.1 Lesy .......................................................................................................................................................................................... 28 3.1.2.2 Nelesní pozemky ...................................................................................................................................................................... 28 3.1.2.3 Útvary neživé přírody – jeskyně ............................................................................................................................................... 29

3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................... 29 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ZCHÚ V TERÉNU .............................................................................................. 29 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ ZCHÚ .............................................. 29 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ....................... 30 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ZCHÚ ................................................................................................ 30 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING ZCHÚ ...................................................................... 30 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE........................................................................................................................................................... 31 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ).................................................................................................................................................. 31 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ............................................................................................... 32 4.3 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ............................................................................................................. 32

3



1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo:

2065

Kategorie ochrany:

Národní přírodní památka

Název území:

Bozkovské dolomitové jeskyně

Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno:

Vyhláška

Orgán, který předpis vydal:

MŽP

Číslo předpisu:

236/1999 Sb. (ve znění vyhlášky 165/2005 Sb.)

Datum platnosti předpisu:

5. 10. 1999 (19. 4. 2005)

Datum účinnosti předpisu:

24. 11. 1999 (1. 5. 2005)

1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj:

Liberecký

Okres:

Semily

Obec s rozšířenou působností:

Semily

Obec s pověřeným obecním úřadem:

Semily

Obec:

Bozkov

Katastrální území:

Bozkov

Příloha č. M1 – Orientační mapa s vyznačením území

4



1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí

Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov

-479 0

zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří

853 0

lesní pozemek

529

854 0

lesní pozemek

529

857 0

lesní pozemek

529

858 0

lesní pozemek

529

859 1

orná půda

412

859 2

trvalý travní porost

-403 0 -404 0 -405 0

859 3

ostatní plocha

861 2

lesní pozemek

865 0

lesní pozemek

86 866 0 6 86 4d 866 2

674 674 674 674

412 dobývací prostor

412 529 116

ostatní plocha

dobývací prostor

330

ostatní plocha

dobývací prostor

116

867 0

lesní pozemek

330

868 0

lesní pozemek

330

869 1

lesní pozemek

330

869 2

lesní pozemek

869 3

ostatní plocha

870 0

lesní pozemek

872 1

lesní pozemek

872 2

ostatní plocha

116 manipulační plocha

674 227 227

manipulační plocha

674

0,00 25 0,03 15 0,00 73 0,00 22 0,48 55 0,27 24 0,91 53 0,08 50 0,08 00 0,10 00 0,17 28 0,31 12 0,05 00 0,02 37

0,00 25 0,03 15 0,00 73 0,00 22 0,48 55 0,27 24 0,91 53 0,08 50 0,08 00 0,10 00 0,17 28 0,31 12 0,05 00

Poznámka

Výměra parcely celková (ha) podle KN Výměra parcely v ZCHÚ (ha)

Číslo listu vlastnictví

Způsob využití pozemku podle KN

Druh pozemku podle KN

Podlomení Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Číslo parcely podle KN

Katastrální území

1.3.1 Zvláště chráněné území

SJ ČR SJ ČR SJ ČR SJ ČR

Nad jeskyní

237 Nad jeskyní

0,08 47 0,20 21 0,03 63 0,19 53 0,21 57 0,08 97 0,19 45 0,32 03 0,02 67

847 0,20 21 0,03 63 0,19 53 0,21 57 0,08 97 0,19 45 0,32 03 0,02 67 5

Nad jeskyní Nad jeskyní Nad jeskyní Nad jeskyní Nad jeskyní SJ ČR Výkup předjednán Výkup předjednán SJ ČR

Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov Bozk ov

905 1

lesní pozemek

905 2

ostatní plocha

905 3

lesní pozemek

227 manipulační plocha

674 227

manipulační plocha manipulační plocha

905 4

ostatní plocha

905 5

ostatní plocha

906 0

lesní pozemek

406

907 1

lesní pozemek

296

907 2

lesní pozemek

296

908 0

lesní pozemek

674 526

296 neplodná půda

909 0

ostatní plocha

913 3

lesní pozemek

140

915 1

lesní pozemek

526

915 182 3 č. 182 5 182 6 č. 182 6 182 7 č. 182 8

lesní pozemek

2 1

ostatní plocha

1

ostatní plocha

1

ostatní plocha

3

ostatní plocha

0

orná půda

0

ostatní plocha

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace

296

526 100 01 529 529 529 100 02 100 01

Celkem Z toho pozemky k přednostnímu výkupu:

Výkup předjednán Další pozemky nad jeskyněmi Pozemek pod přístupovou komunikací

0,14 04 0,15 85 0,12 45 0,02 22 0,01 56 0,16 33 0,07 48 0,11 66 0,22 66 0,08 66 0,27 31 0,00 46 0,01 72 0,13 21 0,02 70 0,17 07 0,03 31 0,12 98 0,04 25

0,14 04 0,15 85 0,12 45 0,02 22 0,01 56 0,16 33 0,07 48 0,11 66 0,22 66 0,08 66 0,27 31 0,00 46 0,01 72 0,02 03 0,02 70 0,04 42 0,03 31 0,01 89 0,04 25

5,5147 0,77 97 0,84 52 0,01 56

6

Poznámka

Výměra parcely celková (ha) podle KN Výměra parcely v ZCHÚ (ha)

Číslo listu vlastnictví




Podlomení Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Číslo parcely podle KN

Katastrální území


Výkup předjednán SJ ČR Výkup předjednán SJ ČR Přístupová cesta Nad jeskyní AOPK ČR AOPK ČR AOPK ČR AOPK ČR

Nad jeskyní Nad jeskyní Obec Bozkov

PF ČR Obec Bozkov



1.3.2 Ochranné pásmo NPP Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy podle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.

Příloha č. M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ

OP

plocha v ha

plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

Lesní pozemky (včetně bezlesí) Vodní plochy

4,4247

0,0000

0,0000

0,0000 0,0000 0,0000

Trvalé travní porosty Orná půda Ostatní zemědělské pozemky Ostatní plochy

0,1000 0,0989 0,0000

0,0000 Zamokřená plocha Rybník nebo nádrž Vodní tok 0,0000 0,0000 0,0000

0,0866 0,7610

Zastavěné plochy a nádvoří

0,0435

0,0000 Neplodná plocha Ostatní způsob využití 0,0000

Plocha celkem

5,5147

0,0000

0,8476

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Národní park:

není

Chráněná krajinná oblast:

není

Jiný typ chráněného území:

Geopark Český ráj

Natura 2000: ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

není není

Příloha č. M1 – Orientační mapa s vyznačením území

1.6 Kategorie IUCN Kategorie:

III. – přírodní památka

7



1.7 Hlavní předmět ochrany 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je krasové území s komplexem Bozkovských dolomitových jeskyní a všemi dalšími krasovými jevy. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Útvar

Geologická charakteristika

Popis útvaru

Krasové území

Území je budováno horninami krkonošsko-jizerského krystalinika silurského stáří. Je tvořeno čočkou vápnitého, místy křemitého dolomitu, prostoupeného křemitými a křemennými žilkami. Dolomity jsou obklopeny nekrasovými horninami (fylity a zelenými břidlicemi). Těleso je protaženo ve směru V-Z v délce cca 400 m, šířka dosahuje 200 m, mocnost je přes 100 m. Ve východní části tělesa vystupují pevné dolomity až na povrch (bývalý lom), v západní části jsou hluboce rozvětrány a přeměněny na pískové eluvium až do hloubky cca 40 m. (Hromas J. (eds.) a kol., 2009).

Krasové území s komplexem Bozkovských dolomitových jeskyní - nejrozsáhlejší krasový systém v oblasti severovýchodních Čech (délka 1075 m, denivelace 43 m) vytvořený v metamorfovaném vápnitém dolomitu. Kromě klasických sintrových forem tvoří výzdobu jeskyní křemenné římsy a lišty vypreparované selektivní korozí, na některých místech trsy jehličkového aragonitu. Níže položené části jeskyní jsou vyplněny vodou, jejíž volná hladina tvoří pravděpodobně největší podzemní jezero v Čechách. Kromě podzemních krasových jevů se zde vyskytují krasové vývěry, netypické závrty (recentní propady) a škrapové skalky.

1.8 Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu NPP Bozkovské dolomitové jeskyně není v překryvu s žádnou EVL ani PO.

1.9 Cíl ochrany Cílem je zachování podzemního objektu, včetně sekundárních krasových výplní, modelace stěn s možností kulturně výchovného a vědeckého využití, udržení a zlepšení kvality podzemní vody.

8



2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Obecně Národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně se nachází v okrese Semily, na severozápadním okraji obce Bozkov, na severovýchodním svahu plošiny Na Vápenci spadajícím do údolí Kamenice a Vraštilovského potoka. Nadmořská výška území se pohybuje od 415 až 485 m n.m.

2.1.2 Geologie a geomorfologie Z hlediska geomorfologie lze území NPP Bozkovské dolomitové jeskyně zařadit dle Demkova členění následovně: ČESKÁ VYSOČINA IV Krkonošsko-jesenická soustava (Sudetská soustava) IVA Krkonošská podsoustava IVA-8 Krkonošské podhůří IVA-8A Železnobrodská vrchovina IVA-8A-a Bozkovská vrchovina Území je tvořeno silurskými horninami (ponikelská skupina) železnobrodského krystalinika (krkonošskojizerské krystalinikum). Převážnou část chráněného území buduje nepravidelné karbonátové těleso o rozměrech 400 x 300m a mocnosti více jak 100 m, které tvoří nažloutlý jemnozrnný v různé míře křemitý vápnitý dolomit, prostoupený žilkami křemene a polohami křemenců. Čočku vápenitých dolomitů obklopují chloriticko-sericitické a grafitické fylity. V průběhu třetihor a čtvrtohor podlehly krasové horniny poměrně silnému krasovění. Systémy puklin byly postupně rozšířeny do podoby korozních kanálů a jeskyní. Ve stření části dolomitové čočky tak vznikl systém jeskyní a krasových dutin o celkovém rozsahu cca 1100 m zasahující do hloubky minimálně 50 m pod dnešní povrch.

2.1.3 Hydrologie Z hlediska hydrologie patří území NPP Bozkovské dolomitové jeskyně do povodí vodárenského toku Kamenice. Podrobně je tedy lze zařadit následovně: pomoří:

Severního moře

hlavní povodí I.řádu:

Labe

dílčí povodí:

Jizera

vodohospodářsky významné vodní toky:

Kamenice

Jeskyně jsou odvodňovány přepadovým vývěrem Kramářova vyvěračka. 9



2.1.4 Klima Podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) náleží území NPP do mírně teplé oblasti B a okrsku vlhkého vrchovinového – B8. Z hlediska klimatických poměrů náleží území NPP do klimatické oblasti mírně teplé označené jako MT2, jejíž charakteristiky jsou následující: Charakteristika počet letních dnů

MT2 20 – 30

počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více

140 – 160

počet mrazových dnů

110 – 130

počet ledových dnů

40 – 50

průměrná teplota v lednu

-3 až -4 °C

průměrná teplota v červenci

16 až 17 °C

průměrná teplota v dubnu

6 až 7 °C

průměrná teplota v říjnu

6 až 7 °C

průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

120 – 130

srážkový úhrn ve vegetačním období

450 – 500 mm

srážkový úhrn v zimním období

250 – 300 mm

počet dnů se sněhovou pokrývkou

80 – 100

počet dnů zamračených

150 – 160

počet dnů jasných

40 – 50

Mikroklimatické poměry nejbližšího okolí jeskyní jsou mimo jiné ovlivněny sv. expozicí zalesněného svahu. Poměry v jeskyni jsou v současné době ovlivněny především zpřístupněním jeskyní (otevřením nových vchodů, propojením jednotlivých částí systému průkopy a v menší míře i návštěvním provozem). Původní mikroklimatické poměry v jeskyni před jejím zpřístupněním lze z ojedinělých měření teploty a vlhkosti vzduchu provedených v letech 1958 - 1959 jen těžko odhadnout. Systematické režimní měření mikroklimatických poměrů bylo provedeno v letech 1991-1993. V současné době jsou v jeskyních v pravidelných 6 měsíčních intervalech měřeny základní prvky mikroklimatu stanovené báňskými bezpečnostními předpisy (teplota, vlhkost, tlak, obsah O2 , CO2, CO, NO a proudění vzduchu). Na vytipovaných místech probíhá od roku 2002 kontinuální monitoring teploty, tlaku a obsahu Rn. Vzhledem ke převážně dynamickému charakteru mikroklimatu jeskyně je velikost změny teploty vzduchu v jeskyních vyvolaná ročním chodem teplot na povrchu závislá na vzdálenosti od vchodů. Ve vstupních partiích se teplota pohybuje od cca 3,5°C (únor, březen) po cca 8,5°C (září, říjen). Ve vzdálenějších částech jeskyně nejméně ovlivněných změnami venkovní teploty je kolísání teploty do 1°C. Průměrná roční teplota v těchto částech se pohybuje okolo 7,5 -7,8 °C, relativní vlhkost 94 – 100 %. Opakovaným měřením nebyl zjištěn obsah CO2 přesahující 1 %, či výskyt nadlimitních obsahů CO či NO a NO2. V podzemních prostorách, které mají obvykle nízký stupeň odvětrání, dochází ke zvýšení koncentrace radonu a jeho dceřiných produktů. Hodnoty kolísají jak během dne, tak v průběhu roku. Bozkovské dolomitové jeskyně mají v zimním období (cca listopad – březen) hodnoty koncentrace radonu 3-8x nižší než v létě. Denní 10



rytmika má zpravidla své maximum v pozdních nočních až časných ranních hodinách. Do konce roku 2007 probíhala v Bozkovských dolomitových jeskyních řada krátkodobých, jak rutinních, tak experimentálních měření koncentrace radonu a jeho dceřiných produktů a dalších veličin, ovlivňujících určení objemové aktivity radonu, resp. ekvivalentní objemové aktivity radonu a faktoru nerovnováhy, důležitých k vyhodnocení kontinuálních měření koncentrace radonu v jeskyních, především ve vztahu ke zdravotním rizikům zaměstnanců. Většinu odborných prací zde zajišťovala Katedra dozimetrie záření Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. V současné době se koncentrace radonu v Bozkovských dolomitových jeskyních měří průběžně, jednak jako doplněk měření pohybu hornin na tektonických puklinách, které v jeskyních provádí Ústav mechaniky hornin ČSAV Praha, jednak jako kontrola pro případ výskytu mimořádné objemové aktivity radonu ve zpřístupněné části jeskyní. Průměrné objemová aktivita radonu v Bozkovských dolomitových jeskyních se na zpřístupněné trase v současné době v zimě pohybuje mezi 400 – 800 Bq/m3, v letním období mezi 1000 – 2000 Bq/m3.

2.1.5 Pedologie Vzhledem k převaze středně živného podloží převládají kambizemě (hnědé půdy) oligo(mezotrofní). Dále se vyskytují kambizemě (hnědé půdy) podzolované, oligotrofní, arenické, ale i mezotrofní. Po stránce fyzikální jsou kambizemě (hnědé půdy) dosti hluboké, písčitohlinité, méně často hlinitopísčité, nepříliš kamenité.

2.1.6 Rostlinstvo 2.1.6.1 Geobotanická rekonstrukce Geobotanická rekonstrukce Mikyšky (1976) uvádí v řešené oblasti zastoupení společenstev květnatých bučin (svaz Fagion Luquet 1926 em. Pawlowski 1928) a bikových bučin a jedlin (svaz Luzulo-Fagion Lohmeyer et Tüxen 1954). Podle Neuhäuslové a kol. (1998) území NPP leží na rozhraní květnatých bučin (podsvaz Eu-Fagenion) asociace bučin s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) a acidofilních bučin a jedlin (svaz LuzuloFagion) - asociace bikových bučin (Luzulo-Fagetum)

2.1.6.2 Fytogeografie Na základě regionálního fytogeografického členění České republiky (Květena ČSR 1, 1988) je NPP součástí fytogeografické oblasti mezofytikum, vyznačující se uniformní květenou s převládajícími mezofyty. Rozpětí vegetačních stupňů odpovídá suprakolinnímu stupni, území je více méně srážkově nadbytkové, reliéf krajiny je plochý až svažitý, substrát pískovcový. Lesnaté plochy převládají nad plochami kulturními. Podrobněji lze zájmové území zařadit do: - obvod:

českomoravské mezofytikum

- okres:

Podkrkonoší

- podokres: Železnobrodské Podkrkonoší

11



2.1.6.3 Charakteristika současné vegetace Nedílnou součástí chráněného území, která má vliv na zachování jeskynního systému, je i její vegetační kryt. Původními společenstvy v NPP byly květnaté bučiny s fragmentárně vtroušenými suťovými i hájovými prvky. V současné době však většinu porostů tvoří druhově chudé smrkové monokultury, kde lze nalézt samorostlík klasnatý (Actaea spicata), kopytník evropský (Asarum europaeum), mařinku vonnou (Galium odoratum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), papratku samičí (Athyrium filix-femina), třtinu rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), devětsil bílý (Petasites albus), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), věsenku nachovou (Prenanthes purpurea),starček Fuchsův (Senecio ovatus), které indikují původní společenstvo květnatých bučin. Podrost smrčin tvoří jen několik druhů, například zběhovec plazivý (Ajuga reptans), psineček obecný (Agrostis capillaris), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), jestřábník lesní (Hieracium menorum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a další. Na mýtinách a prosvětlených porostech mají optimální podmínky paseková společenstva tvořená v keřovém patru bezem červeným (Sambucus racemosa), bezem černým (Sambucus nigra), v bylinném patru pak vrbovkou úzkolistou (Epilobium angustifolium), mléčkou zední (Mycelis muralis), ostružiníkem maliníkem (Rubus idaeus), ostružiníkem křovitým (Rubus fruticosus), starčkem Fuchsovým (Senecio ovatus). Podrost smrčin, zvláště na svazích, nepokrývá podklad ani z 10 %. Půda smrčin je vyluhována a při větších deštích jsou horní horizonty erodovány. Smrk má mělký kořenový systém, takže po jeho částečném obnažení dochází k vývratům a k dalšímu odkrytí podkladu, v němž jsou dutiny Bozkovských jeskyní. Pokud je stropní vrstva jeskyň slabší, dojde po obnažení hornin na povrchu k prořícení jeskynního nadloží. Přestože se ve sledovaném území střídají dvě horniny kyselý fylit a bazický vápenec – neprojevuje se tento fenomén výrazně v rozložení společenstev. Časté srážky zapříčiňují vymývání a ochuzování vápence o živiny, zejména vápník, a proto zde nacházíme stejná, často acidofilní společenstva jako na fylitech. Určitou výjimkou je jižně orientovaná část chráněného území s některými náročnějšími bučinnými i xerotermními hájovými prvky jako například klinopádem obecným (Clinopodium vulgare), kruštíkem širolistým (Epipactis helleborine), břečťanem popínavým (Hedera helix), černýšem hajním (Melampyrum nemorosum), dobromyslí obecnou (Origanum vulgare), zvonečníkem klasnatým (Phyteuma spicatum), lipnicí hajní (Poa nemoralis). Z keřů zde roste líska obecná (Corylus avellana), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Bezlesá území dnes pokrývají louky a pastviny s mezofilními společenstvy svazu Arrhenatherion s běžnými lučními druhy. Vzhledem k tomu, že povrch nad jeskyněmi je poměrně silně ukloněn, tvoří vegetační kryt přirozenou protierozní ochranu. Stropy některých podzemních prostorů jsou blízko pod povrchem, takže denudací půdního profilu a rychlou erozí jeskynního nadloží může vzniknout nebezpečí prořícení stropů jeskyní. Systematický botanický průzkum území ani podzemních prostor nebyl dosud proveden. Známy jsou pouze starší útržkovité údaje. Ze vzácnějších rostlinných druhů zde byl v minulosti zaznamenán lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), dymnivka dutá (Corydalis cava), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a orlíček planý (Aquilegia vulgaris). V severozápadní části území je poměrně bohatá lokalita s bledulí jarní (Leucojum vernum). 12



V jeskyních rostou na jediném místě u reflektorů, které je experimentálně ponechané bez chemického ošetření, mechy – zkrutek vláhojevný (Funaria hygrometrica), prutník drnový (Bryum caespiticium), dále játrovky a houby. Od roku 2009 je v jeskyních prováděn monitoring mikroskopických hub v ovzduší jeskyně, sedimentech, případně na organických zbytcích, guánu apod. Ze zajímavých druhů byly determinovány Oidiodendron rhodogenum, Penicillium cf. canescens, Trichoderma polysporum.

2.1.7 Zvířena Systematický zoologický průzkum území ani podzemních prostor nebyl dosud proveden. V jeskyních je pravidelně sledován výskyt zimujících letounů, sporadicky se vyskytují netopýr velký (Myotis myostis), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr severní (Eptesicus nilssonii), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). V jeskyni byl proveden základní biospeleologický průzkum zaměřený na výskyt hlavních druhů bezobratlých. Determinovány byly např. drabčíci (Omalium

validum, Quedius mesomelinus,

Quedius suturalis, Quedius fuliginosus, Philontus decorus, Atheta sp., Liogluta sp.), střevlíci (Trechus pilisensis sudeticus, Pterostichus melanarius, Pterostichus, Abax parallelepipedus), aj. V podzemním jezeře byl objeven korýš blešivec karpatský (Niphargus tatrensis). Na povrchu lze nalézt ještěrku živorodou (Lacerta vivipara), mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), sýkoru koňadru (Parus major), sýkoru modřinku (Parus caeruleus), šoupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris), brhlíka lesního (Sitta europaea), králíčka obecného (Regulus regulus).

2.1.8 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 2.1.8.1 Rostliny Název druhu

bledule jarní (Leucojum vernum) Vysvětlivky:

KO SO O

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

Kategorie podle vyhlášky č.395/1992Sb

stovky

O

= kriticky ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. = silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. = ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

13

Popis biotopu druhu

prameniště a údolní olšiny



2.1.8.2 Živočichové Název druhu

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) netopýr ušatý (Plecotus auritus) netopýr severní (Eptesicus nilssoni) netopýr vodní (Myotis daubentonii) netopýr velký (Myotis myotis) mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) Vysvětlivky:

KO SO O

Kategorie podle vyhlášky č.395/1992Sb.

Popis biotopu druhu

50 – 100 ex.

SO

vlhčí a chladnější lesní biotopy

zjištěn 1 – 3 ks

SO

zimování v jeskyni


SO



SO



SO

okraje jehličnatých lesů

10 – 20 ex.

SO


KO

vlhké listnaté nebo smíšené lesy, v blízkosti vodních toků původně pouze krasové jeskyně, dnes i budovy a sklepy

= kriticky ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. = silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. = ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

14



2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.2.1 Ochrana přírody Po objevu a následném zpřístupnění jeskyní převzala v roce 1968 péči o jeskyně a přilehlý areál Okresní správa krasových jeskyní Bozkov, zařazená v tehdejším resortu kultury. Následně v roce 1990 přešla péče o jeskyně pod resort životního prostředí prostřednictvím Českého ústavu ochrany přírody, posléze Agentury ochrany přírody a krajiny. V současné době je péčí o jeskyně pověřena Správa jeskyní České republiky (SJ ČR). Po dlouhou dobu již od roku 1965 usilovali správci jeskyní o zajištění ochrany jeskyní právním předpisem, což bylo realizováno vyhláškou č. 236/1999 Sb. V roce 2005 byly vyhláškou č. 165/2005 Sb. nově upraveny ochranné podmínky ZCHÚ. Od doby vyhlášení NPP je péče orgánů ochrany přírody směrována zejména k zachování krasového území s komplexem Bozkovských jeskyní, ochraně krasové výzdoby a kvality podzemní vody a s tím souvisejícími požadavky na úpravu hospodaření v lesních porostech spočívající v zajištění půdoochranných funkcí a ve zjemnění realizovaných hospodářských opatření a vedoucí k jeho trvalé udržitelnosti. Snahou orgánů ochrany přírody je postupný převod pozemku nad jeskyněmi do vlastnictví státu. 2.2.2 Lesní hospodářství Původní jedlo-bukové lesy byly činností člověka nahrazeny převážně smrkovými porosty se zastoupením modřínu, jasanu a ostatních listnáčů, čímž došlo a dochází i k významnému negativnímu ovlivnění celého krasového podzemí. V budoucnosti by měly být upřednostňovány funkce mimoprodukční před funkcemi produkčními. Cílem péče o lesní porosty by mělo být přiblížení se přirozené druhové skladbě včetně vhodné prostorové struktury. Při obhospodařování by tedy neměly být využívány intenzívní technologie jako v minulosti, ale k přírodě šetrné způsoby. V lesních porostech nad mělce uloženými jeskyněmi by mělo být zváženo zavedení speciálního režimu, který buď nebude vyžadovat plné zalesnění plochy lesními dřevinami po těžbě, nebo budou tyto plochy převedeny na bezlesí pokrytá pouze keřovým patrem. To je případ především Jezerního dómu, který se nachází pod parcelami č. 905/1 a 869/2. 2.2.3 Zemědělské hospodaření Pozemky zemědělského charakteru v rámci ZCHÚ mají celkem zanedbatelnou výměru a vesměs se jedná o neudržované plochy s postupnou sukcesí dřevin. Území ZCHÚ (zejména podzemní krasové vody) však bylo a je pod vlivem zemědělského hospodaření na pozemcích přiléhajících k NPP. Dokladem této skutečnosti bylo zvyšující se množství aniontů ve vodě (například dusičnany a chloridy). Kontaminace podzemních vod v jeskyních je patrně důsledkem velmi pomalého splachování reziduí chemických hnojiv používaných v minulosti v polích nad lokalitou. V současné době se obsahy nežádoucích aniontů v podzemní vodě postupně snižují.

15



2.2.4 Rekreace a sport Turistická přitažlivost jeskyní s sebou přináší všechny problémy moderní doby – sešlap bylinného patra, poškozování lesního prostředí, hromadění odpadků a tvorba divokých skládek, vjíždění vozidel atd. Ve vlastním krasovém podzemí může docházet díky zvýšené návštěvnosti k ovlivňování jeskynního mikroklimatu, poškozování sintrových forem a křemenných voštinových struktur návštěvníky, nežádoucímu výskytu organizmů (lampenflóra). 2.2.5 Těžba nerostných surovin V minulosti probíhala v rámci ZCHÚ drobná těžba dolomitu (malý stěnový lom činný do roku 1947), při které byly v roce 1947 objeveny první prostory Bozkovských jeskyní. V místech výskytu písčitých zvětralin probíhala cca do roku 1970 občasná těžba stavebních písků. Pozůstatkem jsou drobné těžební jámy na jižním okraji ZCHÚ. 2.2.6 Jiné způsoby využívání Součástí NPP jsou veřejnosti přístupné části Bozkovských dolomitových jeskyní a návštěvnický povrchový areál. V průběhu speleologických průzkumů jeskyní byly prováděny drobné průkopy sedimentů, zajišťování výdřevou apod. Na povrchu bylo vyraženo několik průzkumných šachtic a sond. Došlo k záměrnému snížení hladiny podzemní vody o cca 5 m a úpravě vyvěračky na výpustní a přepadový objekt. Jeskyně byly zpřístupněny v roce 1969 náročným, částečně hornickým způsobem. Jednotlivé podzemní prostory byly propojeny průkopy v sedimentech či prorážkami. Systém Starých a Nových jeskyní byl spojen 50 m dlouhou raženou štolou. Z podzemí tudíž bylo vyklizeno značné množství sedimentů, sutí a rubaniny, které byly uloženy do prostoru před vchody do jeskyní a tvoří základ návštěvnického areálu. Velká část nestabilních závalů či prostor uložených mělce pod povrchem byla zajištěna betonovými výztužemi. V jeskyních byly vybudovány betonové chodníky a schodiště, bylo instalováno i elektrické osvětlení. Součástí areálu jeskyní je administrativní budova správy spojená se vstupní halou a technickým zázemím, stánek rychlého občerstvení, prodejna suvenýrů a objekt v bývalém lomu. Přístupové cesty jsou zpevněné, kryté asfaltovou drtí a betonovou dlažbou. Průměrná roční návštěvnost jeskyní se pohybuje okolo 60 000 osob.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Bozkov a změny ÚPSÚ Bozkov I-III schválené v roce 2010 Lesní hospodářské plány (LHP) LHC

851201

LHP Lesy ve vlastnictví státu Liberecký kraj

- s platností 1.1.2007-31.12.2016

Lesní hospodářské osnovy (LHO) LHC

501856

LHO Semilsko - Semily - s platností 1.1.2003-31.12.2012

Oblastní plán rozvoje lesa (OPRL) OPRL - PLO 23 Podkrkonoší - s platností 1998 - 2017

16



2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.1.1 Přehled LHC 2.4.1.1.1 LHC 851201 Přírodní lesní oblast

23 – Podkrkonoší

Lesní hospodářský celek (zařizovací obvod)

851201 Lesy ve vlastnictví státu Liberecký kraj

Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ

0,53 ha (0,42 porostní, 0,11 bezlesí)

Období platnosti LHP (LHO)

1.1.2007–31.12.2016

Organizace lesního hospodářství

není

Nižší organizační jednotka

není

2.4.1.1.2 LHC 501856 Přírodní lesní oblast

23 – Podkrkonoší

Lesní hospodářský celek (zařizovací obvod)

501856 LHO Semilsko – Semily

Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ

3,86 ha (3,86 porostní)

Období platnosti LHP (LHO)

1.1.2003–31.12.2012

Organizace lesního hospodářství

není

Nižší organizační jednotka

není

2.4.1.2 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 23 – Podkrkonoší Název SLT

4A (4A1)

Lipová bučina

BK6, LP2, JV1, JD1

Výměra (porostní) (ha) 0,26

4B (4B4)

Bohatá bučina

BK7, JD2, DB1, LP

2,36

55,14

4S (4S1)

Svěží bučina

BK8, JD2

0,42

9,81

5D (5D3)

Obohacená jedlová bučina

BK6, JD3, KL1, JL, JS

1,19

27,81

5U (5U1)

Vlhká jasanová javořina

JV4, BK3, JD2, KL1, DB, SM

0,05

1,17

4,28

100

Označení SLT (LT)

Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša)

Celkem Příloha č. M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha č. M3 – Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. M4 – Lesnická mapa typologická podle OPRL Příloha č. M5 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 17

Podíl (%) 6,07



2.4.1.3 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Současné zastoupení Dřevina

Přirozené zastoupení (Průša) ha

ha

%

%

Jehličnany SM MD BO JD Suma jehličnaté

1,90 0,17 0,02 0,01 2,10

46,61 4,23 0,48 0,28 51,60

0,00 0,00 0,00 0,95 0,95

0,00 0,00 0,00 22,20 22,20

BR JS KL BK OL OS JR DB JL JV LP

0,69 0,59 0,31 0,25 0,11 0,02 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00

16,95 14,46 7,47 6,04 2,72 0,48 0,28 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,03 0,12 2,82 0,00 0,00 0,00 0,24 0,01 0,04 0,07

0,00 0,70 2,80 65,89 0,00 0,00 0,00 5,61 0,23 0,93 1,64

Suma listnaté

1,98

48,40

3,33

77,80

Jehličnaté+listnaté

4,08

100,00

4,28

100,00

Holina

0,20

Porostní půda (jehličnaté+listnaté+holina)

4,28

96,83

4,28

96,83

Bezlesí

0,14

3,17

0,14

3,17

Celkem

4,42

100,00

4,42

100,00

0,00

Pokud se týká porovnání současné a přirozené dřevinné skladby dle Průši, pak lze konstatovat, že v ZCHÚ převažují slabě jehličnany nad listnáči v poměru 51,6 % : 48,4 %, přičemž přirozená by měla být převaha listnáčů v poměru – 77,8 % : 22,2 %. Z jehličnanů by měla být zastoupena pouze jedle bělokorá (Abies alba) s vtroušeným smrkem ztepilým (Picea abies), která by měla dosahovat hodnoty přes 22 %. Ostatní jehličnany by se neměly v dřevinné skladbě vyskytovat. 18



I v rámci listnatých dřevin jsou v současné dřevinné skladbě zastoupeny zejména druhy, které se v přirozené druhové skladbě nevyskytují, anebo jsou zastoupeny minimálně – jedná se o břízu bělokorou (Betula pendula) – téměř 17% současně oproti 0% přirozeně, jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) – 14,5% oproti necelému 1% a olše lepkavé (Alnus glutinosa) – téměř 3% oproti 0%. Podíl buku lesního (Fagus sylvatica), který by měl být zcela dominantní, je desetinový. Další přirozené dřeviny jako duby (Quercus), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides) a jilmy (Ulmus) se prakticky nevyskytují. 2.4.1.4 Současný stav lesa Stav lesních porostů byl posouzen a popis aktualizován terénním šetřením. Vymezení dílčích ploch se kryje na lesní porostní půdě s hranicemi porostních skupin a jejich popis je uveden v tabulkové příloze č. 1 – „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“.

19



Věkovou strukturu jednotlivých dřevin nejlépe dokládá následující sloupcový graf, na kterém je zřejmá převaha 7. a 10. věkového stupně.

Příloha č. T1 – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3 – Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. M4 – Lesnická mapa typologická podle OPRL Příloha č. M5 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

20



2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody Bozkovské dolomitové jeskyně (kód JESO K162 50 10-J-00001) Jeskynní komplex je tvořen více méně samostatnými systémy chodeb a prostor, které byly v rámci zpřístupňovacích prací navzájem propojeny štolou a průkopy. Pravděpodobně starší výše položenou část (zhruba 456 m n. m.) nazvanou Staré Bozkovské jeskyně tvoří navzájem se křížící úzké puklinové chodby, které sledují směr hlavních většinou strmých až svislých poruch směru SV-JZ, SZ-JV. Východní část Starých jeskyní je tvořena rozsáhlými řícenými prostorami tzv. Bludiště. Horninový masiv je zde rozvolněn až k povrchu, což dosvědčují hojně se vyskytující kořeny stromů v puklinách. Jeskyní prostory zde tvoří především dutiny mezi zřícenými bloky, jenom místy jsou zachovány zbytky původních korozních tvarů a chodeb. Puklinový charakter Starých jeskyní si zachovává i severněji položená, izolovaná část systému tzv. Větrná jeskyně. Zcela odlišný charakter mají Nové Bozkovské jeskyně, které leží ve střední části karbonátového tělesa zhruba v úrovni hladiny podzemních vod (průměrně 447 m n. m.). Tvoří ji systém mohutnějších chodeb a dómů protažený ve směru V-Z až JV-SZ. Průběh a tvar chodeb výrazně ovlivňují křemenné žíly a křemencové polohy, které jsou velmi často hlavním bočním omezením prostor např. v Blátivé chodbě a v Loupežnické jeskyni. Ve Vánočních a Novoročních jeskyních tyto 50-80 cm mocné křemencové polohy od sebe oddělují jednotlivé paralelní chodby. K jejich propojení došlo pouze v místech tektonického porušení a mechanického rozpadu křemenců. Východní část Nových jeskyní tvoří Jezerní dóm, nepravidelně oválná prostora o rozměrech 24 x 14 m a maximální výšce až 17 m. Na jejím vzniku se podílelo zejména řícení korozí silně postižených stropních bloků. Opadané bloky spolu s křemenným reziduem pokrývají dno jeskyně. Pouze při okrajích zabíhají menší dutiny a kanály propasťovitého charakteru do hlubších trvale zaplavených částí systému (Podvodní jeskyně – 428 m n. m.). Nejsevernější část Nových jeskyní se vzhledem k ubíhajícímu svahu přibližuje velice blízko k povrchu. V některých místech dosahuje síla stropu pouhé 3 m. Tomu odpovídá řícený charakter prostor postižených mrazovou destrukcí. Na modelaci jeskyně se kromě klasických korozních tvarů a již zmiňovaných mocnějších poloh křemenců uplatňuje hustá síť křemenných žilek (řádu mm-cm). Tyto nerozpustné složky horniny byly selektivní korozí obnaženy a vypreparovány do podoby různě silných lupínků, lišt, říms, síťových či plástevnatých struktur, které zejména na stěnách a stropech Nových jeskyní tvoří ojedinělé tvary. V zatopených prostorách jsou vlivem hydrostatického tlaku zachovány i velice tenké lístkové římsy vystupující ze stěn 20 – 30 cm daleko. Sekundární krasové jevy v podobě krápníkové výzdoby, mohutných záclon, podlahových sintrových desek s hrázkami a jezírky, sintrových povlaků na stěnách jsou dobře vyvinuty ve Staré jeskyni. Kromě těchto klasických tvarů se na řadě míst nacházejí excentrické kapilární krápníky. Především na přilehlé prostory Bludiště je omezen výskyt hříbkovitých pizolitů. Starší generace krápníkové výzdoby jsou postiženy destrukcí. Její části (odlomené stalaktity a záclonky) jsou zachovány ve vrstvách podlahových sintrů. Krasová výzdoba Nových jeskyní je oproti Starým daleko chudší. Je tvořena především tenkými brčky a drobnějšími stalaktity, méně často sintrovými kůrami a polevami. Zajímavé jsou výskyty krystalického kalcitu v podobě aerosolových povlaků na hranách drobných křemenných lišt v Blátivé chodbě a trsy aragonitových krystalků (řádu mm) na několika místech ve Vánočních jeskyní.

21



Prostory Bozkovských jeskyní byly z velké části zaplněny mocnými vrstvami zvětralin, které byly s výjimkou nezpřístupněných částí většinou odklizeny. Tvoří je nejčastěji reziduální jílovitý písek s vysokým obsahem křemene, vrstvy křemitých římsiček z opadu, případně kamenité sutě s dolomitovými bloky. Paleontologické ani archeologické nálezy nejsou z jeskyní známé. Délka známých částí jeskynního systému je 1075 m, z toho turisticky zpřístupněno 350 m. Hloubka systému dosahuje 43 m.

2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích V rámci ZCHÚ se nachází několik nelesních pozemků, které byly vylišeny podle druhu pozemku parcel katastru nemovitostí a následně označeny malým písmenem (návaznost na lesnické značení porostu od „z“) a očíslovány řadou od 901. Číslo parcely podle KN

Podlomení

Označení v mapě



1823 č.

1

104 A

z

901 ostatní plocha

-404

0

104 B

z

901 zastavěná plocha a nádvoří

872

2

104 B

z

902 ostatní plocha

-405

0

104 B

z


budova

-479

0

104 B

z


budova

905

2

104 B

z

903 ostatní plocha


zázemí vstupu

905

4

104 A

z

902 ostatní plocha


cesta

-403

0

104 A

v 907 zastavěná plocha a nádvoří

1828

0

104 A

z

859

1

104 A

y 902 orná půda

sukcesní nárosty

859

2

104 A

y 902 trvalý travní porost

sukcesní nárosty

859

3

104 A

y 903 ostatní plocha

dobývací prostor

sukcesní nárosty

1826

3

104 B

y 906 ostatní plocha

ostatní komunikace

cesta

866

0

104 A

x 904 ostatní plocha

dobývací prostor

elektrovod

104 A

x 905

sukcesní nárosty cesta

907 ostatní plocha

ostatní komunikace

Aktuální stav pozemku

cesta budova


budova

chata ostatní komunikace

cesta

1827 č.

0

104 A

w 906 orná půda

909

0

104 A

t

908 ostatní plocha

neplodná půda

sukcesní nárosty

905

5

104 B

s

905 ostatní plocha


cesta

1826 č.

1

104 A

m 909 ostatní plocha

ostatní komunikace

cesta

869

3

104 B

z

903 ostatní plocha


les

1825

1

104 A

n 910 ostatní plocha

ostatní komunikace

cesta

Příloha č. M3 – Mapa dílčích ploch a objektů

22



2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup 2.5.1 Lesy Největším nebezpečím narušení jeskynních stropů je přetrvávající nevhodná skladba lesních porostů, v níž převažují dřeviny náchylné k vývratům při větrných kalamitách (zejména smrk ztepilý). Rovněž na prosvětlených (proředěných) částech lesních porostů se objevuje nebezpečí vzniku erozivních jevů. Zároveň je však nutné vzít na vědomí skutečnost, že většina lesních porostů je na pokraji mýtného věku a měly by být obnoveny. V žádném případě by neměly být však aplikovány holosečné prvky, ale měl by být zvolen podrostní způsob obnovy případně postupný skupinovitý výběr. Zařazením lesních porostů do lesa ochranného – subkategorie 21a – les půdoochranný, které bylo navrhováno v minulém plánu péče, se problém obnovy nevyřeší, ale maximálně odloží dobu zahájení obnovy. Z důvodů nutnosti zahájit dlouhodobou postupnou obnovu lesních porostů v NPP postačí zařadit porosty do lesa zvláštního určení – subkategorie 32h. V lesních porostech nad mělce uloženými jeskyněmi by bylo vhodné zavedení speciálního režimu, který by buď nevyžadoval plné zalesnění plochy lesními dřevinami po provedení obnovní těžby lesních porostů, nebo by mohly být tyto plochy převedeny na lesní bezlesí pokrytá pouze keřovým patrem. Ve spolupráci se Správou jeskyní by bylo vhodné vyznačit tyto plochy na povrchu a projednat tuto možnost s vlastníky lesních porostů. 2.5.2 Nelesní pozemky Bezlesá území, kromě komunikací a prostoru před vstupem do jeskyní, v minulosti pokrývaly louky a pastviny s mezofilními společenstvy svazu Arrhenatherion s běžnými lučními druhy. Dnes tyto plochy nejsou obhospodařovány a vlivem hromadění nesklizené biomasy, šíření náletových dřevin, zvyšování obsahu živin v půdě dochází k jejich degradaci, spojené se snížením druhové diverzity. Degradaci porostu dokládá výskyt nitrofilních a ruderálních rostlin. Plochy je nadále vhodné udržovat kosením. V prostoru vstupního areálu BDJ byla provedena rozsáhlá rekonstrukce přístupových cest pro turisty, kterou bylo dosaženo významného omezení zanášení nečistot a organického materiálu do jeskyní. V okrajové části NPP byla provedena likvidace a rekultivace divoké skládky odpadů. Odstraněny byly některé pozůstatky původních průzkumných prací (zavalené šachtice). Tyto práce nebyly dosud dokončeny a je třeba v nich pokračovat. 2.5.3 Útvary neživé přírody – jeskyně Péče o jeskyně a související jevy na povrchu je zajišťována SJ ČR. V průběhu minulých let došlo k provedení zásadních opatření zlepšujících stav a omezujících možné ohrožení chráněného fenoménu. Vstupy do jeskyní byly rekonstruovány a opatřeny novými uzávěry, dále byly zajištěny prvky elektronického zabezpečovacího systému, čímž se snižuje možnost vloupání a poškození jeskyně. Zcela nově byl instalován uzávěr Vánočních jeskyní do ústí šachtice Na Vápenici. Vlastní vstup do jeskyně byl zabezpečen a vyčištěn. Ochrana krápníkové výzdoby na exponovaných místech je zajištěna z velké části rovněž elektronickým

23



zabezpečovacím systémem. Tento systém upozorňuje zvukovým signálem na překročení vymezeného prostoru a v jeskyních se osvědčil jako jedno z nejúčinnějších ochranných opatření. Významný podíl na zabezpečení ochrany jeskyní před poškozováním ze strany návštěvníků má úprava turistického provozu, jednak omezením počtu osob ve výpravách na 20 – 25 a dále zavedením časového rozpisu sestupu skupin do jeskyní s minimálním rozestupem sestupů 10 minut. V jeskyni byla provedena kompletní výměna kovových prvků zábradlí za nekorodující materiály, čímž se zamezilo používání nátěrových hmot v jeskyni. Ochrana podzemních vod a protierozní opatření v místě vývěru byla zajištěna vybudováním nového výpustního a přepadového objektu Kramářovy vyvěračky. V jeskyni byly upraveny povrchy betonových chodníků tak, aby znečištěné vody z jejich povrchů odtékaly do instalovaných záchytných nádrží a filtrů, z nichž je voda čerpána mimo jeskyně. Součástí těchto opatření bylo i průběžné čištění dna jezera od splavenin, deponií sedimentů a vhozených předmětů. Cíleným, pravidelným ošetřováním míst s výskytem lampenflóry se daří tento problém řešit. Nežádoucí rostliny se v jeskyních v současné době téměř nevyskytují. Rovněž zásahy proti šíření pracho-plísňových a houbových povlaků se podařilo omezit jejich výskyt pouze na vyústění Tunelu do Starých jeskyní. Pro udržení případně zlepšení tohoto stavu doporučujeme pokračovat v provádění včasných zásahů.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nejsou očekávány.

24



3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.1.1 Péče o lesy Obecné zásady péče o lesy, které odpovídají výskytu lesních porostů na jednotlivých lesních typech respektive na souborech lesních typů (SLT) náležícím do přírodní lesní oblasti č. 23 – Podkrkonoší, jsou zpracovány ve formě rámcové směrnice hospodaření. Lesy musí být obhospodařovány tak, aby nedocházelo k narušování jeskyní především: Hlubokým kořenovým systémem stromů – zkrátit obmýtí případně na parcelách nad jeskyněmi omezit lesní hospodaření Těžbou dřeva – nevyužívat těžkou techniku především v místech jeskynních prostor mělce pod povrchem

25


Číslo směrnice 44

Kategorie lesa 32h


Soubory lesních typů 4A, 4B, 4S, 5D, 5U

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4A BK 60, LP 20, JV 10, JD 10 4B BK 70, JD 20, DB 10, LP+ 4S BK 80, JD 20 5D BK 60, JD 30, KL 10, JL+, JS+ 5U JV 40, BK 30, JD 20, KL 10, DB+, SM+ Porostní typ A smrk (modřín)

Porostní typ B buk (dub, ostatní tvrdé listnáče)

Porostní typ C bříza (ostatní měkké listnáče)

Základní rozhodnutí Hospodářský způsob P (V)

Hospodářský způsob P (V)

Hospodářský způsob P (V)

Obmýtí 100

Obnovní doba 20

Obmýtí 120

Obnovní doba 30

Obmýtí 70

Obnovní doba 20

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty - zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds)

Způsob obnovy a obnovní postup - obnova podrostně nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Umělá obnova ve formě skupinovité podsadby

4A = 30% 4B = 25% 4S = 25% 5D = 25% 5U = 25%

Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 4A BK, LP, JV, JD skupinovitě na proředěná stanoviště, JD na dolní části svahů, listnáče do horních partií 4B BK, JD, DB LP 4S BK, JD 5D BK, JD KL, JL, JS 5U JV, BK, JD, KL, DB, SM Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií - ochrana proti zvěři (zejm. listnáče) - ošetření proti buřeni méně naléhavé - podpora cílové příměsi, usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr

Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií - důsledná ochrana proti okusu - klest nepálit v NPP, ponechat v hromadách či pruzích

Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií - především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. - ponechávat tlející dřevo a doupné stromy mimo SM

Poznámka

Příloha č. M4 – Lesnická mapa typologická podle OPRL Příloha č. M5 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 26



3.1.1.2 Péče o rostliny Management botanicky významných ploch by měl v ZCHÚ spočívat zejména v těchto činnostech: -

pečovat o chráněné a významné rostlinné druhy na celém území ZCHÚ takovým způsobem, aby byl podpořen jejich optimální rozvoj

-

při všech lesnických činnostech postupovat s ohledem na stávající výskyt chráněných a významných rostlinných druhů a umožnit jejich optimální rozvoj

-

sledovat šíření invazních a ruderálních druhů

3.1.1.3 Péče o živočichy 3.1.1.3.1 Péče o živočichy na povrchu Lesní hospodářskou činností jsou dotčeny všechny druhy živočichů, ale zejména ptáků a jejich hnízd přímo, je-li obnovní nebo výchovná těžba prováděna v hnízdním období nebo v období toku, t.j. od 1.2. do 31.7. Mimo toto období mohou být některé druhy ohroženy změnou nebo likvidací stanoviště, doupných stromů, hnízda apod. Návrh ochranných opatření je následující: -

těžební odpad nepálit, ale ponechat samovolnému rozkladu v hromadách či v pruzích. V případě rizika množení hmyzích škůdců (Ips sp.) hmotu štěpkovat nebo likvidovat mimo ZCHÚ.

-

vyloučit těžbu jednotlivě stojících starých listnatých stromů ve všech porostech ZCHÚ a ponechávat vybrané staré a doupné listnaté stromy

3.1.1.3.2 Péče o živočichy v jeskyních (netopýři) Netopýři jsou nejčastějšími a nejhojnějšími stálými obyvateli jeskyní, ve kterých mají zaručeny stálé mikroklimatické podmínky – vlhkost nebo teplotu, ale zároveň i dostatek stanovišť mimo proudící vzduch. Podzemní prostory poskytují také dokonalou ochranu před slunečním svitem a před mnohými predátory. Stěny a stropy jeskyní poskytují značné množství příhodných úchytů k pohodlnému zavěšení netopýrů. Je tedy důležité snažit se nadále o zachování: - stálých neměnných klimatických podmínek (regulace množství vstupů návštěvníků, pečlivé zavírání) - zajištění průchodnosti vletových a výletových otvorů - zachování klidových zón v částech jeskyní využívaných netopýry v období jejich hibernace i mimo ni 3.1.1.4 Péče o útvary neživé přírody – jeskyně Péče o jeskyně spočívá v odstranění či nápravě negativních jevů spojených se zpřístupňovacími a průzkumnými speleologickými pracemi, ale také s provozem zpřístupněné části jeskyní. Je třeba zajistit bezpečný a trvale udržitelný provoz zpřístupněné jeskyně a dále zajistit ochranu sintrových a dalších útvarů a zabezpečit ochrany zdrojů podzemní vody. 3.1.1.5 Zásady jiných způsobů využívání území Podmínky provozu jeskyně jsou stanoveny provozním řádem, jehož součástí je i návštěvní řád. Návštěvní řád obsahuje podmínky pro vstup turistů do jeskyně, omezení a doporučení, která jsou nutná pro ochranu krasového útvaru. Při nedodržení těchto podmínek není turistům vstup do jeskyně umožněn. 27



3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.1.2.1 Lesy Výčet navrhovaných zásahů je uveden v samostatné příloze. Příloha č. T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3 – Mapa dílčích ploch a objektů 3.1.2.2 Nelesní pozemky Číslo parcely podle KN

Označení v mapě



ostatní komunikace

Aktuální stav pozemku

Navržený zásah

1823 č. 1 104 A

z

901

ostatní plocha

-404

0 104 B

z

901

zast. plocha, nádvoří

budova

872

2 104 B

z

902

zázemí vstupu

-405

0 104 B

z

902

ostatní plocha manipulační plocha zast. plocha, nádvoří

údržba čistoty údržba budov, rekonstrukce interiéru vstupní haly a dobudování vstupní expozice údržba plochy, úklid odpadků, údržba zařízení pro turisty

budova

údržba

budova

cesta

-479

0 104 B

z

902


905

2 104 B

z

903

ostatní plocha


zázemí vstupu

údržba údržba plochy, úklid odpadků, údržba informačních tabulí, údržba uzávěrů vchodů , očista vstupních portálů

905

4 104 A

z

902

ostatní plocha


cesta

údržba cesty

-403

0 104 A

v 907


chata

údržba

1828

0 104 A

z

ostatní plocha

cesta

údržba cesty

859

1 104 A

y 902

orná půda

sukcesní nárosty

bez zásahu

859

2 104 A

y 902

trvalý travní porost

sukcesní nárosty

bez zásahu

859

3 104 A

y 903

ostatní plocha

dobývací prostor

sukcesní nárosty

úklid odpadků

1826

3 104 B

y 906

ostatní plocha

ostatní komunikace

neznatelná cesta

údržba čistoty

866

0 104 A

x 904

ostatní plocha

dobývací prostor

elektrovod

bez zásahu

104 A

x 905

dobývací prostor

sukcesní nárosty

úklid odpadků

1827 č. 0 104 A

w 906

orná půda

cesta

údržba čistoty

909

0 104 A

t

908

ostatní plocha

neplodná půda

sukcesní nárosty

bez zásahu

905

5 104 B

s

905

ostatní plocha


cesta

1826 č. 1 104 A

m 909

ostatní plocha

ostatní komunikace

nevyužívaná cesta

869

3 104 B

z

903

ostatní plocha


mimolesní zeleň

údržba cesty, úklid údržba čistoty, likvidace divoké skládky, odstranění pozůstatků starých průzkumných prací, údržba uzávěru vchodu údržba zeleně, kosení, Instalace venkovní části expozice a informačních zařízení pro turisty

1825

1 104 A

n 910

ostatní plocha

ostatní komunikace

Neužívaná cesta

bez zásahu

907

ostatní komunikace

28



3.1.2.3 Útvary neživé přírody – jeskyně Jedná se zejména o následující činnosti: -

V návaznosti na předchozí odstranění staré dřevěné výztuže bude dále probíhat likvidace houbových povlaků a plísní. Tyto zásahy budou provedeny chemickými prostředky určenými pro ošetřování takto napadených materiálů a mechanickým očištěním napadených míst.

-

Údržba a obnova a doplnění elektronické ochrany sintrových útvarů na exponovaných místech zpřístupněné trasy.

-

Stávající osvětlení bude postupně nahrazeno zařízením s vyšší účinností.

-

Očista stěn jeskyně chodníků a portálů vchodů tlakovou vodou – odstranění prachu a zavlečených organických nečistot, vláken apod.

-

Likvidace lampenflóry – postřikem NaClO, peroxidem vodíku a vodou

-

Pravidelně čištění dna podzemního jezera (splachy, vhozené předměty a pod), včetně údržby a čištění záchytných filtrů oplachové vody a souvisejících zařízení

-

Rekonstrukce části poškozené výzdoby na zpřístupněné trase jeskyní (většinou dle staré originální fotodokumentace) bude prováděna s použitím inertních modelovacích hmot (modurit, hlíny, cement a přírodního materiálu).

-

Pokračovat v odstraňování nefunkčních zařízení a pozůstatků starých průzkumných a zpřístupňovacích prací.

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma Orgán ochrany přírody nevyhlásil pro ZCHÚ ochranné pásmo, a proto podle § 37zákona č. 114/92Sb. je platným ochranným pásmem území do vzdálenosti 50 metrů od hranice tohoto zvláště chráněného území. Zájmem ochrany přírody je směřovat veškeré zásahy v ochranném pásmu (obnovu i výchovu) ve prospěch listnatých dřevin a zamezit možnosti zmlazování nebo šíření nežádoucích dřevin do ZCHÚ (například introdukované dřeviny nebo modřín). Při obnovních těžbách je třeba šetřit doupné stromy.

3.3 Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu Vyznačení ZCHÚ v terénu červenými pruhy je nutné obnovit stejně jako značení tabulemi. V průběhu platnosti plánu péče lze předpokládat poničení cedulí se státním znakem, proto je jejich předpokládaná obnova součástí navržených činností.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření ZCHÚ Zajistit převod pozemků v ZCHÚ (zejména v prostoru nad jeskyněmi) do vlastnictví ČR – AOPK ČR nebo SJ ČR. Lesní porosty v NPP zařadit porosty do kategorie lesa zvláštního určení – subkategorie 32h. V lesních porostech nad mělce uloženými jeskyněmi by bylo vhodné zavedení speciálního režimu, který by buď nevyžadoval plné zalesnění plochy lesními dřevinami po provedení obnovní těžby lesních porostů, nebo by mohly být tyto plochy převedeny na lesní bezlesí pokrytá pouze keřovým patrem. Ve spolupráci se Správou jeskyní by bylo vhodné vyznačit tyto plochy na povrchu a projednat tuto možnost s vlastníky lesních porostů. 29



3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Regulace rekreačního a sportovního využívání zájmového území ZCHÚ není v současnosti nutná.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití ZCHÚ Se SJ ČR koordinovanou prací s veřejností podporovat zvýšení povědomí o významu a nutnosti ochrany NPP V areálu BDJ jsou instalovány informační tabule. Je potřeba provádět jejich průběžnou údržbu, v případě potřeby i výměnu tabulí a stojanů. Provést rekonstrukci interiéru vstupní haly včetně vybudování vnitřní i venkovní expozice o krasu, geologické stavbě a významu jeskyní s možností instalovat tematické výstavky. Využití informačního systému o chráněných územích a jeskyních (infopanely, informační kiosek apod.). Využití přepadu vody z jeskyní k vytápění objektu (tepelné čerpadlo voda – voda) a prezentování tohoto technického prvku veřejnosti. Pořádat jednorázové kulturní akce v prostoru Jezerního dómu

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring ZCHÚ V ZCHÚ je nezbytné provádět inventarizační botanické, bryologické, lichenologické, mykologické a zoologické průzkum a ověřit rozsah karbonátů a případných dutin pomocí geofyzikálních metod. Ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Českou speleologickou společností pokračovat ve speleologickém průzkumu a dokumentaci nezpřístupněných částí jeskyní. Dále pokračovat v monitoringu mikroklimatu a kvality jeskynního ovzduší (Rn, mikroskopické houby…). Ve spolupráci s AV ČR pokračovat v 3D monitoringu tektonických mikropohybů. Realizovat srovnávací biospeleologický průzkum a pravidelné kontroly zimujících netopýrů. Provést srovnávací fotodokumentaci stavu jeskyně, poškození sintrových útvarů a dalších antropických zásahů.

30



4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení hranic – celková obnova (cca 1,2 km – 2500 Kč/1 km) Obnova cedulí se státním znakem a informační tabule (4ks) Provedení základních průzkumů (botanický, zoologický, mikrobiologický, geologický atd.) Provedení výzkumů jeskynních výplní Pokračování speleologického průzkumu včetně pořízení komplexní dokumentace Sledování vlivu návštěvnosti na dochovaný stav jeskyně s vyhodnocením ke konci platnosti PP Odstranění pozůstatků po starých průzkumných a zpřístupňovacích pracích zejména v nepřístupných částech jeskyní (deponie materiálu, stará výdřeva) Oprava informačních tabulí s informacemi o jeskyních v areálu BDJ Likvidace divoké skládky na hranici NPP

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

3 000 12 000

50 000 80 000 30 000 30 000

100 000 15 000 15 000

Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)

335 000

Opakované zásahy Ošetření stěn proti šíření hub a plísní (8x) Likvidace lampenflóry (8x) Úklid prostoru ZCHÚ, údržba mimoletní zeleně a travních porostů v areálu BDJ (okolí jeskyní a turistické cesty - 8x) Monitoring mikroklimatu a složení ovzduší jeskyně Opravy a údržba cestní sítě a turistických tras v jeskyni i na povrchu, odvodnění cest apod. Údržba a doplnění zařízení sloužících pro ochranu kvality a regulaci podzemních vod v jeskyni (5x) Údržba uzávěrů vchodu do jeskyní (dle potřeby) Údržba a obnova technických a elektronických zařízení pro ochranu krasové výzdoby (dle potřeby) Očista jeskyně a výzdoby od prachu, splavenin a nečistost zavlečených do jeskyní návštěvníky (8x)

2 000 2 000

16 000 16 000

3 000

24 000 50 000

5 000

40 000

2 000

10 000 20 000 50 000

1 000

8 000

Opakované zásahy celkem (Kč)

234 000

Náklady celkem (Kč)

569 000

31



4.2 Použité podklady a zdroje informací Dostupné podklady CHKO Český Ráj Plán péče pro NPP Bozkovské dolomitové jeskyně na období 2000 - 2012 (AOPK ČR, Pardubice) LHP pro LHC 851201 – Lesy ve vlastnictví státu Liberecký kraj – s platností 1.1.2007–31.12.2016 (numerická a grafická část LHP) LHO pro LHC 501856 – LHO Semilsko - Semily – s platností 1.1.2003–31.12.2012 (numerická a grafická část LHP) OPRL - PLO 23 podkrkonoší – ÚHÚL Brandýs nad Labem Hromas J. ed) a kol. (2009): Jeskyně. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, Svazek XIV. AOPKČR a EkoCentrum Brno, Praha. 608 pp. Zprávy z monitoringu průzkumů a dokumentací managementových opatření v BDJ za období 2000-2011. Archiv SJ ČR - Bozkov Vlastní terénní šetření EKOLES-PROJEKT s.r.o. v roce 2011. Internet Foto

4.3 Seznam používaných zkratek LHC LHP LHO SLT LT MZD Cds (CDS) lvs(LVS) pds (PDS) N H P š v ρ nd PÚ PN MÚ MN UKT SLKT ev. S,J,Z,V LHP PND RSH HS CHS SJ ČR BDJ

– lesní hospodářský celek – lesní hospodářský plán – lesní hospodářská osnova – soubor lesních typů – lesní typ – meliorační a zpevňující dřeviny – cílová druhová skladba – lesní vegetační stupeň – přirozená druhová skladba – násečný hospodářský způsob – holosečný hospodářský způsob – podrostní hospodářský způsob – šířka seče – výška porostu – zakmenění porostu – návratná doba – předmýtní úmyslná těžba – předmýtní nahodilá těžba – mýtní úmyslná těžba – mýtní nahodilá těžba – univerzální kolový traktor – speciální lesní kolový traktor – eventuelně – označení světových stran – lesní hospodářský plán – porost náhradních dřevin – rámcové směrnice hospodaření – hospodářský soubor – cílový hospodářský soubor - Správa jeskyní České republiky - Bozkovské dolomitové jeskyně 32


AK BK BKS BO BOC BR DB DBZ DBC DG HB JD

- trnovník akát - buk lesní - borovice banksovka - borovice lesní - borovice černá - bříza bradavičnatá - dub letní, zimní - dub zimní - dub červený - douglaska tisolistá - habr obecný - jedle bělokorá

JIV JL JR JS JV KJ KL KR KS LP LTX MD


- vrba jíva - jilm horský - jeřáb ptačí - jasan ztepilý - javor mléč - kaštanovník jedlý - javor klen - keře - jírovec maďal - lípa malolistá - ostatní listnáče - modřín opadavý

33

OL OLS OR OS SM SMP TP TR VJ VR

- olše lepkavá - olše šedá - ořešák černý - topol osika - smrk ztepilý - smrk pichlavý - topoly - třešeň ptačí - borovice vejmutovka - vrby



SOUČÁSTÍ PLÁNU PÉČE JSOU DÁLE TYTO PŘÍLOHY A TABULKY Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje

Tabulky: Příloha č. T1:

Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

Mapy: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická podle OPRL Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha č. M6: Průmět známých podzemních prostor do parcel Příloha č. M7: Průmět známých podzemních prostor do vrstevnicového plánu a katastrální mapy Příloha č. M8: Průmět známých podzemních prostor do vrstevnicového plánu Příloha č. M9: Rozvinutý řez podzemními prostorami

34

NPP BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ

Recommend Documents