Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54: 1-10, 2005
Mechorosty NPP Rešovské vodopády (Nízký Jeseník) Vítězslav P l á š e k Bryophytes of National Nature Monument Rešovské vodopády waterfalls (Nízký Jeseník Mts.) – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54: 1-10, 2005. A b s t r a c t : The results of bryofloristic survey of National Nature Monument Rešovské vodopády waterfalls carried out in 2004 are summarized by author. The commentary on the interesting bryophytes is given as well as the complete species list, containing 95 species (28 liverworts and 67 mosses). Two endangered species were recorded on the locality: liverwort Cololejeunea rossettiana and moss Buxbaumia viridis. A comparison of all historical known and current data is shown in a table. K e y w o r d s : Bryophytes, inventory, Buxbaumia viridis, Cololejeunea rossettiana, Nízký Jeseník Mts., Rešovské vodopády, Czech Republic.
Úvod Národní přírodní památka Rešovské vodopády se nachází Z až SZ od obce Rešov v podhůří Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 395-559 m. Chráněné území zahrnuje jak údolí říčky Huntavy a jejího přítoku (Tvrdkovského potoka), tak také přilehlé lesní komplexy. Geomorfologicky nejzajímavější částí je těsná skalnatá rokle, kde říčka Huntava překonává asi 50 m vysoký skalní stupeň četnými peřejemi a několika vodopády (Kříž 1994, Weissmannová a kol. 2004). Geologicky jde o území ležící na kontaktu dvou regionálních jednotek, silezika (na západě) a moravskoslezského kulmu (na východě). Skalní výchozy jsou nejčastěji tvořeny komplexem kyselých, vulkanogenních, slabě metamorfovaných hornin. Pouze v místech těsně pod vodopády se vyskytují i bazické vulkanity – diabasy (Weissmannová a kol. 2004). To se projevuje viditelnou změnou ve složení mechového spektra, v němž výrazně přibývá bazofilních druhů. Chráněné území je pokryto různorodými lesními porosty. V jižní části se zachovaly fragmenty přirozených habřin (Melampyro-Carpinetum) a suťových lesů (Tilio-Acerion). Jinak je však většina lesních porostů, původně náležejících k jedlobučinám svazu Eu-Fagion, silně ovlivněna hospodařením a převládá v nich druhotně smrk. Skalní výchozy jsou bohatě osídleny společenstvy mechorostů a kapradinami. Národní přírodní památka Rešovské vodopády byla vyhlášena v r. 1966 a následně v r. 1989. Dnes zahrnuje území o celkové výměře 71,61 ha (viz mapa - obr.1). Historie bryologického výzkumu na lokalitě Toto geomorfologicky i botanicky atraktivní území bylo v minulosti navštíveno i některými bryology. Již Podpěra (1908,1913) počátkem minulého století uvádí z lokality 14 druhů. Otruba (1934) později lokalitu zkoumal detailněji a zaznamenal 52 taxonů mechorostů. Několik bryologických exkurzí na tuto lokalitu uskutečnil i Josef Duda. Výsledky první z nich byly publikovány (Duda 1966), zbylé dvě pak byly zpracovány formou manuskriptu a jsou uloženy na AOPK ČR v Ostravě (Duda 1993, 1994). Celkem zde bylo Dudou v průběhu všech návštěv zaznamenáno
1
89 mechorostů. Komparace historických dat s recentním výzkumem je zpracována tabelárně (viz tab.1). Metodika výzkumu Recentní inventarizační bryologický průzkum probíhal na území NPP Rešovské vodopády od června do září r. 2004. Celkem se uskutečnilo sedm terénních návštěv v intervalech cca. 14 dnů. Výzkum byl prováděn nejprve ve spodní části chráněného území, po obou březích říčky Hutnavy - od lokality zvané Fialův mlýn až po spodní část soustavy vodopádů (lok. 1 – viz obr.1). Následně byla zkoumána středová část – tedy vlastní soustava vodopádů a přilehlých skalních stěn, tvořících soutěsku (lok. 2). Nakonec byly mechorosty sledovány i v lesním komplexu nad vodopády proti směru říčky Hutnavy a Tvrdkovského potoka až po hranici rezervace (lok. 3). V seznamech druhů jsou tyto tři lokality rozlišeny. Mechorosty byly zaznamenávány přímo v terénu do škrtacích seznamů, kritičtější taxony byly sbírány a determinovány mikroskopicky, popř. následně revidovány specialisty (J. Duda, Z. Hradílek, J. Kučera a J. Żarnowiec). Bryologický materiál, který byl na studovaném území odebrán, byl zařazen do herbářových sbírek Slezského zemského muzea v Opavě (herb. OP). Pro taxonomickou nomenklaturu a hodnocení vzácnosti či ohroženosti druhů byla použita práce Kučera & Váňa (2003).
Seznam zaznamenaných mechorostů 1. Les, břehy potoka a skalky v úseku od lok. Fialův mlýn směrem k soustavě vodopádů játrovky (Hepaticopsida) Calypogeia azurea, Cephalozia bicuspidata, Chiloscyphus coadunatus, C. polyanthos, C. profundus, Cololejeunea rossettiana, Conocephalum conicum, Lepidozia reptans, Lejeunea cavifolia, Marchantia polymorpha subsp. polymorpha, Metzgeria conjugata, M. furcata, Pellia epiphylla , P. neesiana, Plagiochila porelloides, Porella cordeana, Scapania nemorea mechy (Bryopsida) Amblystegium fluviatile, A. serpens, Anomodon attenuatus, Atrichum undulatum, Brachythecium populeum, B. reflexum, B. rivulare, B. rutabulum, B. salebrosum, B. velutinum, Bryum laevifilum, B. klinggraeffii, Buxbaumia viridis, Calliergonella cuspidata, Ceratodon purpureus, Climacium dendroides, Dichodontium pellucidum, Dicranella heteromalla, Dicranodontium denudatum, Dicranum montanum, D. scoparium, Eurhynchium angustirete, Fissidens gracilifolius, Grimmia hartmanii, Herzogiella seligeri, Heterocladium heteropterum, Homalia trichomanoides, Homalothecium sericeum, Hypnum cupressiforme, H. pallescens, Isothecium alopecuroides, Mnium stellare, M. hornum, Neckera complanata, N. crispa, Orthothecium intricatum, Plagiomnium affine, P. undulatum, Plagiothecium curvifolium, P. laetum, P. succulentum, P. undulatum, Platyhypnidium riparioides, Platygyrium repens, Pohlia nutans, Polytrichum formosum, Pseudotaxiphyllum elegans, Pterigynandrum filiforme, Racomitrium aciculare, Rhizomnium punctatum, Sanionia uncinata, Schistidium apocarpum, Sphagnum girgensohnii, S. palustre, Tetraphis pellucida, Thamnobryum alopecurum, Thuidium tamariscinum, Tortella tortuosa 2. Kaňonovitá soutěska s komplexem vodopádů na říčce Huntavě játrovky (Hepaticopsida) Bazzania trilobata, Blepharostoma trichophyllum, Calypogeia integristipula, Cephalozia bicuspidata, Chiloscyphus polyanthos, Cololejeunea rossettiana, Conocephalum conicum, Diplophyllum albicans, Lepidozia reptans, Lejeunea cavifolia, Lophozia attenuata, Marchantia polymorpha subsp. polymorpha, Metzgeria conjugata, Pellia neesiana, Plagiochila porelloides, Porella cordeana, Preissia quadrata, Riccardia latifrons, Scapania nemorea, S. undulata mechy (Bryopsida) Andreaea rupestris, Anomodon attenuatus, Amblystegium fluviatile, Atrichum undulatum, Brachythecium populeum, B. rivulare, Cratoneuron filicinum, Cynodontium polycarpon, Dicranella heteromalla, Dicranodontium denudatum, Dicranum undulatum, Fissidens gracilifolius, F. pusillus, Grimmia hartmanii, Herzogiella seligeri, Heterocladium heteropterum, Homalia trichomanoides, Hypnum cupressiforme,
2
Obr. 1. Mapa území s vyznačením hranic NPP a jednotlivých studovaných lokalit (1-3). Použitý mapový podklad - podle Weissmannové, H. a kol. (2004), upraveno.
Obr. 2. Pohled na Rešovské vodopády na říčce Huntavě (foto V. Plášek).
3
2
1
3
4
Obr. 3. Zajímavé mechorosty nalezené na území NPP Rešovské vodopády: 1 – játrovka Preissia quadrata; 2 – mladá tobolka mechu Buxbaumia viridis; 3 – vyprášená tobolka mechu Buxbaumia viridis; 4 – játrovka Cololejeunea rossettiana; (foto V. Plášek).
4
Isothecium alopecuroides, Mnium stellare, M. hornum, Neckera complanata, N. crispa, Paraleucobryum longifolium, Plagiomnium affine, P. undulatum, Plagiothecium succulentum, Platyhypnidium riparioides, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum formosum, Pseudotaxiphyllum elegans, Racomitrium aciculare, Rhizomnium punctatum, Sanionia uncinata, Schistostega pennata, Tetraphis pellucida, Thamnobryum alopecurum 3. Les, břehy potoka a skalky nad vodopády (podél Tvrdkovského potoka a Huntavy) játrovky (Hepaticopsida) Bazzania trilobata, Blepharostoma trichophyllum, Cephalozia bicuspidata, Chiloscyphus profundus, Conocephalum conicum, Diplophyllum albicans, Jungermannia gracillima, Lepidozia reptans, Lophozia ventricosa, Marchantia polymorpha subsp. polymorpha, Metzgeria conjugata, M. furcata, Pellia neesiana, Plagiochila porelloides, Ptilidium pulcherrimum, Riccardia latifrons, Scapania nemorea, S. undulata mechy (Bryopsida) Amblystegium serpens, Anomodon attenuatus, Atrichum undulatum, Brachythecium populeum, B. reflexum, B. rivulare, B. rutabulum, B. salebrosum, B. velutinum, Bryum laevifilum, Climacium dendroides, Cynodontium polycarpon, Dicranella heteromalla, Dicranodontium denudatum, Dicranum montanum, D. scoparium, Eurhynchium angustirete, Grimmia hartmanii, Herzogiella seligeri, Heterocladium heteropterum, Homalia trichomanoides, Hypnum cupressiforme, Isothecium alopecuroides, Mnium stellare, M. hornum, Neckera complanata, N. crispa, Paraleucobryum longifolium, Plagiomnium affine, P. undulatum, Plagiothecium cavifolium, P. curvifolium, P. laetum, P. succulentum, Platyhypnidium riparioides, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum formosum, Pseudotaxiphyllum elegans, Pterigynandrum filiforme, Racomitrium aciculare, Rhizomnium punctatum, Sanionia uncinata, Schistidium sp., Tetraphis pellucida, Thuidium tamariscinum, Thamnobryum alopecurum
Komentář k současnému stavu bryoflóry na lokalitě Výsledky ukazují, že mechové patro na lokalitě je druhově velmi pestré. Je to dáno především rozmanitostí a střídáním jednotlivých substrátů. Roste zde mnoho terestrických, ale tak také epixylických, epifytických i epilitických druhů (a to jak acidofilních tak bazofilních). Diverzitu zvyšují i druhy osidlující kameny v potoce nebo přirozeně narušované břehy v jeho těsné blízkosti. Celkový počet recentně nalezených druhů je 95. Z toho 28 játrovek a 67 mechů. To je ve srovnání s historickými daty největší dosud zaznamenaný počet mechorostů na lokalitě! Mimo běžných druhů se podařilo recentně zaznamenat 2 mechorosty považované za silně ohrožené (EN - endangered), 1 zástupce vzácnějších taxonů, které vyžadují pozornost (LR-nt - lower risk; near threatened) a 3 druhy tzv. zajímavé, i když dosud bez aktuálního ohrožení (LC-att Least Concern; attention list) – viz tabulka 1. Komentář k zajímavým druhům mechorostů na lokalitě: • Nejzajímavějším druhem, nově nalezeným na dvou mikrolokalitách podél potoka pod vodopády, je epixylický mech Buxbaumia viridis. Přesná lokalizace druhu upřesněná pomocí GPS zaměření je následující:
1) asi 150 m S od lok. Fialův mlýn, tlející smrkový kmen na břehu říčky Huntavy, 400 m n.m., GPS S1942, M33: E=3659,024; N=5529,889, leg. V. Plášek 10.9.2004 (1 ex. herb. v OP) – celkem zaznamenány 2 mladé tobolky 2) tlející smrkový kmen v lese cca. 100m pod vodopády, 450 m n.m., GPS S-1942, M33: E=3658,911; N=5530,179, not. V. Plášek 10.9.2004 - celkem zaznamenány 3 tobolky (2 juvenilní, 1 zralá) a jeden loňský štět
Vzhledem ke zkušenostem s mapováním tohoto druhu (Plášek 2001, Plášek 2004) i s ohledem na studium jeho populační biologie (Plášek & Vacínová 2001), lze tuto lokalitu hodnotit jako velmi perspektivní pro existenci a rozmnožování tohoto silně ohroženého mechu. Dostatek vhodného substrátu, mikroklimatické podmínky i přítomnost tobolek v juvenilních i pokroči-
5
lých stádiích vývoje je dobrým předpokladem pro výskyt druhu Buxbaumia viridis i v příštích letech. • Nově byl také nalezen silně ohrožený druh játrovky Cololejeunea rossettiana. Tento druh je z území ČR znám pouze z několika separovaných lokalit na Moravě (cf. Duda & Váňa 1975). Na studovaném území roste zejména ve skulinách skal s přítomností bazických hornin (diabasů) pod vodopádem. Přesná lokalizace sebraného dokladu upřesněná pomocí GPS zaměření je následující: Lok: ve skulinách skal pod vodopádem, 450 m n.m, GPS S-1942, M33: E=3658,862; N= 5530,203, leg. V. Plášek 10.9.2004, teste J. Duda (herb. OP)
Mimo to se tato játrovka vyskytuje roztroušeně také ve spárách skal v těsném okolí vodopádu. • Lophozia attenuata – Listnatá játrovka hojnější ve vyšších polohách našich hraničních hor. Na dané lokalitě se vyskytuje zřejmě díky inverzi vegetačních stupňů, které jsou způsobeny zaříznutým stinným a vlhkým údolím. Zde byla zaznamenána jediná bohatá populace na tlejícím smrkovém kmeni poblíž potoka těsně nad vodopádem. • Porella cordeana – Játrovka s rozšířením většinou ve vyšších polohách. V inverzních místech je vzácnější. Zde porůstá zejména skalní stěny poblíž potoka. Populace jsou zde bohaté a bez ohrožení. • Riccardia latifrons – Játrovka rostoucí výhradně na tlejícím dřevě, častěji ve vyšších polohách. Byla zaznamenána celkem na 10 tlejících kmenech smrků a populace byly životaschopné a početné. Na lokalitě nalezena poprvé. • Fissidens gracilifolius – Drobný skalní bazofilní druh mechu. Na lokalitě byla nalezena jediná populace rostoucí ve skalní štěrbině v blízkosti horní hrany vodopádu (teste Z. Hradílek). Na lokalitě byl tento mech zaznamenán poprvé. • Fissidens pusillus – Drobný skalní druh mechu, rostoucí nejčastěji na pískovcích nebo flyši (př. v Beskydech je velmi hojný). Na lokalitě roste hojně na stěnách i ve štěrbinách zastíněných skal a také na kamenech u potoka. • Hypnum pallescens – epifytický mech, hojnější spíše ve vyšších polohách. Zde byla zaznamenána pouze jediná populace rostoucí na ležícím kmeni Betula pendula ve smíšeném lese pod vodopády (teste Z. Hradílek) • Orthothecium intricatum – Bazofilní druh hojnější v krasových oblastech, ale jinak se vyskytuje řídce až vzácně. Na lokalitě byl zaznamenán poprvé. Roste na jediném místě – ve spáře zastíněné skalky asi 300 m pod vodopádem (teste Z. Hradílek). Srovnání historických a recentních dat Tab. 1 Tabelární srovnání historických a recentních dat Podpěra Podpěra 1908 1913 Játrovky (Hepaticopsida) Anastrophyllum minutum Apometzgeria pubescens Bazzania trilobata Blepharostoma trichophyllum Calypogeia azurea Calypogeia integristipula Calypogeia muelleriana Cephalozia bicuspidata Cephalozia lunulifolia Cephaloziella divaricata
6
Duda 199394
Otruba 1934
Duda 1960
+
+
+ +
+
+
+ +
+ + + +
Plášek 2004
+
+ + +
+ + + + +
Kučera & Váňa 2003 LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC
Chiloscyphus coadunatus Chiloscyphus minor Chiloscyphus polyanthos Chiloscyphus profundus Cololejeunea rossettiana Conocephalum conicum Diplophyllum albicans Diplophyllum obtusifolium Gymnocolea inflata Jungermannia gracillima Lejeunea cavifolia Lepidozia reptans Lophozia attenuata Lophozia barbata Lophozia hatcheri Lophozia ventricosa Marchantia polymorpha subsp. polymorpha Metzgeria conjugata Metzgeria furcata Nardia geoscyphus Nardia scalaris Pedinophyllum interruptum Pellia epiphylla Pellia neesiana Plagiochila porelloides Porella arboris-vitae Porella cordeana Porella platyphylla Preissia quadrata Ptilidium pulcherrimum Reboulia hemisphaerica Riccardia latifrons Scapania curta Scapania irrigua Scapania nemorea Scapania undulata Trichocolea tomentella Tritomaria exsecta Tritomaria quinquedentata Játrovky celkem:
+
+
+ +
+
+
LC LC LC LC EN LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC
+
+
+
+
LC
+
+ +
+ +
+ + +
LC LC LC-att LC VU LC LC LC CR LR-nt LC LC LC LR-nt LC-att LC LC LC LC LR-nt LC-att LC
+ + +
+ + + + + +
+
+ + + + + +
+ + + + +
+ +
+ + + +
+
+
+
+ + + + + + +
+ +
+ +
+
+
+ + + +
+ + + +
+ +
23
28
+
+ +
+
2
5
12
+ + 25
Mechy (Bryopsida) Amblystegium fluviatile Amblystegium serpens Amblystegium tenax Andreaea rupestris Anomodon attenuatus Anomodon viticulosus
+
+ + +
+
+ +
LC LC LC-att LC LC LC
7
Atrichum undulatum Brachythecium populeum Brachythecium reflexum Brachythecium rivulare Brachythecium rutabulum Brachythecium salebrosum Brachythecium starkei Brachythecium velutinum Bryoerythrophyllum recurvirostrum Bryum klinggraeffii Bryum laevifilum Buxbaumia viridis Calliergonella cuspidata Ceratodon purpureus Cirriphyllum tommasinii Climacium dendroides Cratoneuron filicinum Cynodontium polycarpon Dicranella heteromalla Dicranodontium denudatum Dicranoweisia crispula Dicranum montanum Dicranum polysetum Dicranum scoparium Dichodontium pellucidum Drepanocladus polygamus Encalypta vulgaris Eurhynchium angustirete Fissidens gracilifolius Fissidens pusillus Fontinalis antipyretica Grimmia hartmanii Herzogiella seligeri Heterocladium heteropterum Homalia trichomanoides Homalothecium sericeum Hylocomium splendens Hypnum cupressiforme s.l. Hypnum pallescens Isothecium alopecuroides Isothecium myosuroides var. rivulare Leucobryum glaucum Mnium hornum Mnium marginatum Mnium stellare Neckera complanata Neckera crispa
8
+
+
+ + + +
+ + + + + + +
+
LC + + + + +
+ + +
+
+ + + + + + + + +
+ + + + + +
+ + + + + + + + +
+ + + + + + + + +
+ +
+ +
+
+
+
+ + + + + + + +
+ + + + +
LC LC EN LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LR-nt LC LC LC LC-att LC LC LC LC LC LC LC LC LC-att LC LC-att
+
+ +
LC LC LC LC LC LC LC-att LC
+ + +
LC LC LC LC LC LC
Orthothecium intricatum Paraleucobryum longifolium Plagiomnium affine Plagiomnium undulatum Plagiothecium cavifolium Plagiothecium curvifolium Plagiothecium denticulatum Plagiothecium laetum Plagiothecium succulentum Plagiothecium undulatum Platygyrium repens Platyhypnidium riparioides Pleurozium schreberi Pogonatum aloides Pohlia nutans Pohlia wahlenbergii Polytrichastrum formosum Polytrichastrum pallidisetum Polytrichum commune Pseudoleskeella nervosa Pseudotaxiphyllum elegans Pterigynandrum filiforme Pylaisia polyantha Racomitrium aciculare Rhizomnium punctatum Rhytidiadelphus triquetrus Sanionia uncinata Schistidium apocarpum Schistostega pennata Serpoleskea subtilis Sphagnum girgensohnii Sphagnum palustre Tetraphis pellucida Thamnobryum alopecurum Thuidium abietinum Thuidium tamariscinum Tortella tortuosa Warnstorfia fluitans Mechy celkem: MECHOROSTY celkem:
+
+
+
+
+ + + + + + + + +
+ + +
+ + + +
+ + + + + + + + + + + + +
+ + +
+
+ + + + + + + +
+ +
+
+ + + + + + + +
+ + +
+ + 0 2
7 12
40 52
+ + + + +
0 25
+ 51 74
+ + + + + + 67 95
LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC-att LC LC LC LC LC LC LC LC LC LC VU LC LC LC LC LC LC LC LC
Vysvětlivky: + označuje přítomnost druhu na lokalitě. Kategorie ohroženosti uvedené v posledním sloupci tabulky byly převzaty z práce Kučera & Váňa (2003). Poděkování Rád bych poděkoval AOPK ČR za finanční podporu tohoto výzkumu. Dále chci vyjádřit díky J. Dudovi, Z. Hradílkovi, J. Kučerovi a J. Żarnowcovi za revize některých mých položek.
9
Literatura D u d a , J. (1966): Doplněk k poznání játrovek Rešovského vodopádu.- Zprávy Vlastivědného Ústavu, Olomouc, 126:2-4. - (1993): Mechorosty NPR Rešovské vodopády (jižní polovina rezervace - stav ke dni 10.5.1993).- ms., depon in: AOPK Ostrava. - (1994): NPR Rešovské vodopády - severozápadní část (Mechorosty - stav k 2.5.1994).- ms., depon in: AOPK Ostrava. D u d a , J. & V á ň a , J. (1975): Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei – XVIII.- Čas. Slez. Muz. Opava (A), 24:169-187. K ř í ž , J. (1994): Vodopády severní Moravy a Slezska.- Čas. Slez. Muz. Opava (A), 43:35-44. K u č e r a , J. & V á ň a , J. (2003): Check- and Red List of bryophytes of the Czech Republic (2003).- Preslia, Praha, 75:193-222. O t r u b a , J. (1934): Mechy Rešovského vodopádu.- Čas. Vlast. Spol. Mus. v Olomouci, 47:107-109. P l á š e k , V. (2001): Příspěvek k rozšíření mechu Buxbaumia viridis v Moravskoslezských Beskydech.- Čas. Slez. Muz. Opava (A), 50/supl.:1-3. - (2004): The Moss Buxbaumia viridis (Bryopsida, Buxbaumiaceae) in the Czech part of the Western Carpathians – distribution and ecology.- In: S t e b e l , A. & O c h y r a , R. [eds.]: Bryological Studies in the Western Carpathians, Sorus, Poznań, p. 37-44. P l á š e k , V. & Va c í n o v á , I. (2001): Příspěvek k poznání ekologie a populační biologie mechu Buxbaumia viridis.- Čas. Slez. Muz. Opava (A), 50(supl.): 11-19. P o d p ě r a , J. (1908): Výsledky bryologického výzkumu Moravy za rok 1907-1908.- Zpr. Komm. Přírod. Prozk. Moravy, Brno, 41p. - (1913): Výsledky bryologického výzkumu Moravy za rok 1909-1912.- Čas. Mor. Zem. Muz., Brno, 13: 3254. W e i s s m a n n o v á , H. a kol. (2004): Ostravsko. In: M a c k o v č i n , P. & S e d l á č e k , M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp. Adresa autora: Dr. Vítězslav P l á š e k , Ph.D., botanické pracoviště Slezského zemského muzea, Tyršova 1, 746 06 Opava & KBE Ostravské univerzity, Chittussiho 10, 710 00 Ostrava, e-mail:
[email protected]
10
