Botanická ilustrace mechorosty

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a environmentálních studií

Botanická ilustrace – mechorosty

Autor: Bc. Martina Kolářová Vedoucí práce: PhDr. Petr Novotný

Praha 2013

ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá studiem mechorostů jako učiva v základním vzdělávání, víceletém gymnaziálním a gymnaziálním vzdělávání. Zjišťuje probírané učivo a očekávané výstupy ve vzdělávacím obsahu Člověk a příroda, hledá spojitost mechorostů a průřezových témat. Vztah klíčových kompetencí žáka k mechorostům je zde také reflektován. Porovnává rozsah tématu mechorostů v učebnicích. Práce dále shrnuje historii botanické ilustrace ve světě i u nás, zjišťuje základní pravidla botanické ilustrace a techniky kresby perem. Formou rešerše učebnic, populární i odborné literatury, internetových portálů kompletuje současnou určovací literaturu. Na základě teoretické části diplomové práce stanovuje metodiku kresby mechorostů. Seznam mechorostů vhodných pro vytvoření perokreseb dále použitelných jako didaktická pomůcka vychází z výzkumné části diplomové práce. Autorské kresby v počtu 43 kusů s jednotným měřítkem přikládá jako přílohu.

KLÍČOVÁ SLOVA Mechorosty, vědecká ilustrace, perokresba.

Botanical Illustration - Bryophytes ABSTRACT This diploma thesis deals with Bryophyta studies as a part of curriculum at primary schools as well as at lower and upper grammar schools. It determines the field of studies and the expected outcomes in the Human and Nature subject matter, it searches for the link between bryophyta and cross-sectional topics. The relation of pupil's key competences to bryophyta is being reflected, too. It compares the subject range of Bryophyta in school books. Furthermore, the thesis sums up the history of botanical illustration in the world as well as in our country, it inquires into basic rules of botanical illustration and line drawing techniques. The contemporary field guides are completed by the means of the research of students' books, popular and specialist literature and internet portals. Based on the theoretical part, this diploma thesis determines the teaching methodology of bryophyta drawing. The list of bryophyta, which are suitable for line drawings and usable as a teaching aid, is based on the practical part of this diploma thesis. 43 author's drawings with uniform measuring scale are attached.

KEY WORDS Bryophyta, scientific illustration, line drawing

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyznačením všech použitých pramenů a spoluautorství. Souhlasím se zveřejněním diplomové práce podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

V Praze dne

podpis

Poděkování

Dovoluji si poděkovat PhDr. Petru Novotnému, vedoucímu své diplomové práce, za rady a připomínky a za pozornost věnovanou této diplomové práci. Také děkuji za poskytnutou literaturu. Dále děkuji za spolupráci pracovnici NP České Švýcarsko Mgr. Ivaně Markové za poskytnutou literaturu, terénní asistenci, ale především připomínkování perokreseb.

Obsah 1

Úvod ..........................................................................................................8

2

Teoretická část ........................................................................................10 2.1 2.1.1

Vztah k RVP pro ZV a víceletá gymnázia k mechorostům .................................. 10

2.1.2

Vztah k RVP pro GV k mechorostům................................................................. 13

2.1.3

Použití obrazů v přírodopisu ............................................................................ 14

2.2

3

4

Mechorosty jako učivo ..............................................................................10

Kresba jako didaktický prostředek ............................................................17

2.2.1

Historie botanické ilustrace.............................................................................. 17

2.2.2

Teorie botanické ilustrace ................................................................................ 36

2.2.3

Technika kresby perem .................................................................................... 38

Informační zdroje vhodné pro výuku .......................................................40 3.1

Atlasy ........................................................................................................40

3.2

Portály ......................................................................................................42

3.3

Populární knihy .........................................................................................45

Výzkumná část ........................................................................................48 4.1

Cíle ............................................................................................................48

4.2

Metody .....................................................................................................48

4.3

Seznam používaných učebnic ....................................................................50

4.3.1

Seznam učebnic pro základní školy a víceletá gymnázia .................................... 50

4.3.2

Seznam učebnic pro gymnázia ......................................................................... 51

4.4

Výsledky ....................................................................................................53

4.4.1

Zástupci mechorostů ....................................................................................... 53

4.4.2

Rozsah učebního textu..................................................................................... 57

4.4.3

Zařazení do systému ........................................................................................ 59

4.4.4

Rozmnožování ................................................................................................. 61

4.4.5

Význam mechorostů ........................................................................................ 63

4.4.6

Obrazový materiál ........................................................................................... 67

4.4.7

Kontrolní otázky a náměty pro samostatnou práci žáků .................................... 71

6

4.4.8

4.5

5

Odborné pojmy ............................................................................................... 74

Komentář k hodnocení učebnic .................................................................77

Autorské kresby .......................................................................................78 5.1

Metodika kresby mechorostů ...................................................................78

5.2

Seznam kreseb mechorostů ......................................................................80

6

Diskuse ....................................................................................................82

7

Závěr........................................................................................................86

8

Dodatky ...................................................................................................87

9

8.1

Seznam tabulek .........................................................................................87

8.2

Seznam grafů ............................................................................................87

8.3

Seznam obrázků ........................................................................................87

8.4

Seznam příloh ...........................................................................................88

Seznam použité literatury........................................................................90

7

1 Ú VOD Cílem této diplomové práce jsou perokresby mechorostů. Diplomová práce na téma „Botanická ilustrace – mechorosty” částečně vychází a navazuje na moji bakalářskou práci „Mechorosty vrchu Růžák v Národním parku České Švýcarsko“, ve které jsem mapovala výskyt mechorostů ve vybraných lokalitách. Součástí její přípravy bylo i seznámení se s dostupnou odbornou literaturou a studium speciální určovací literatury. Po dopracování bakalářské práce a po několikaletých praktických zkušenostech z výuky jsem došla k závěru, že je vhodné sestavit seznam odborné literatury a vyhodnotit, zda žáci mají k dispozici dostatek odpovídající a kvalitní literatury nejen pro teoretické studium, ale i pro práci v terénu i při laboratorních činnostech. Diplomová práce se skládá ze čtyř částí. První část mé diplomové práce je část teoretická. Zde jsem zjistila především obsah rámcového vzdělávacího plánu pro základní vzdělávání, víceletá gymnázia a čtyřletá gymnázia s akcentem na zastoupení problematiky bryoflóry. Uvádím správný postup při používání knih a dalších informačních zdrojů v hodinách přírodopisu a biologie. Na toto plynule navazuje studium historie botanické ilustrace. Diplomová práce zahrnuje podrobné shrnutí historie vědecké ilustrace od starověku až po dnešní dobu, a to jak ve světě, tak i u nás. Zároveň jsem také shrnula základní pravidla vědecké ilustrace. Praktická část vychází z teorie botanické ilustrace a techniky kresby perem. Inspiraci jsem hledala v publikacích od Teissiga a Roeselové

(Roeselová,

1996;Teissig, 2010). Druhá část diplomové práce je rešeršní přehled problematiky mechorostů jako obsahu výuky. Dílčím cílem je přehledně shrnout a porovnat odbornost veškerých dosavadních a dosažitelných informačních zdrojů zaměřených na mechorosty. V současné době žáci mohou vyhledávat informace nejen v učebnicích, ale i v atlasech, populárních knihách, časopisech, ale i na odborných portálech. Populární knihy a

8

učebnice jsou řazeny abecedně. Vzhledem k malému množství atlasů a klíčů, uvádím všechny, které jsou v současné době dostupné. Z portálů jsou vybrány všechny, které jsou doporučovány i na přírodovědeckých vysokých školách. Na internetu jsem vyhledala i další portály vhodné pro výuku mechorostů. Ty jsou ověřeny i mou předešlou bakalářskou prací. Prostřednictvím Národní knihovny shromažďuji tituly věnované mechorostům a třídím je na populární knihy, atlasy a klíče. Odůvodňuji potřebnost atlasů a určovacích klíčů. Ve třetí části práce – výzkumné – jsem porovnala učebnice dostupné na trhu a používané ve školách (ZV a GV). Učebnice biologie pro odborné školy nezahrnuji do porovnávání. Zpracování tématu v učebnicích, zastoupení jednotlivých druhů mechorostů v nich a konečně i jejich zobrazení je pak podrobnou náplní této části práce. Předem jsem stanovila kritéria, vyhodnotila kvantitativní i kvalitativní znaky učebnic. Na základě výsledků, jsem sestavila seznam druhů mechorostů vhodných pro určování. V poslední části – praktické – jsem studovala jednotlivé druhy mechorostů „in natura“, vyhledávala v literatuře i v dalších informačních zdrojích, setkávala se a vedla diskusi s bryology a dalšími odborníky. Stanovila jsem si metodiku kresby, kdy na jednom listu (kartonu formátu A4) je celkový habitus a detail rostliny dle toho, zda daný rys bude významně charakteristický. Určila jsem také jednotné měřítko pro celý soubor druhů. Nedílnou součástí mé diplomové práce jsou autorsky vyhotovené originály perokreseb mechorostů, které jsou přílohou.

9

2 T EORETICKÁ ČÁST 2.1 M ECHOROSTY

JAKO UČIVO

2.1.1 V Z T A H

PRO

K

RVP

ZV

A VÍC ELET Á GY M NÁ Z IA K M EC HOR OS TŮ M

Mechorosty jsou součástí výukového obsahu již od základní školy a promítají se v RVP. Také se zde řeší klíčové kompetence, uplatnění vědomostí a dovedností a postojů v praktickém životě. Cituji (vyznačené kurzívou) a komentuji vybrané pasáže dotýkající se zaměření mé diplomové práce. Zpracování očekávaných výstupů a učiva však do jisté míry závisí na jednotlivé škole. Práce s klíči, atlasy, populárně naučnými publikacemi splňují potřebu získávat očekávané výstupy formou činnostního vyučování. Vytváří předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání klíčových kompetencí jak na základní vzdělávání (ZV), tak na gymnaziální vzdělávání (GV). Výchovné a vzdělávací postupy jsou důležité i při promýšlení zpracování tématu mechorostů, protože i zde se směřuje k utváření a utužování klíčových kompetencí.

2.1.1.1

Klíčové kompetence

Na úrovni tohoto učiva se může rozvíjet kompetence k učení formou přiblížení učiva na základě procházky do přírody, vést k samostatnému získávání informací o druzích v okolí, provést pokusy s příjmem vody rostliny, zjistit stav mechorostů v okolí, prezentovat svá zjištění, vyhledávat a třídit informace o jednotlivých meších a játrovkách, aktivně je zařazovat do systému, postupně vyvozovat systematické skupiny, aktivně pracovat s tabulkami a klíči, znovu využívat související základní pojmy, spirálovitě rozvíjet jejich obsah moderními vyučovacími metodami, hledat a uvádět souvislosti mezi různými rody, mezi základními ději v přírodě, využívat znalostí

10

významu mechorostů v mezipředmětové souvislosti, aktivně sestavovat zobecňující schémata, pozorovat přírodu, zařazovat praktická cvičení, získávat základní dovednosti pozorování s využíváním lupy, mikroskopu a dalekohledu, počítačové techniky, využívat úkoly v učebnicích a odborných časopisech, na internetových portálech. Vyhledávání informací o jednotlivých rodech i o přírodních ekosystémech, shromažďování informací na základě vlastního pozorování v okolní přírodě, organismů v domácnosti apod., na základě využívání atlasů a klíčů i moderních médií, využívání odborných textů, atlasů, map, webových stránek, porovnávání zpráv, publikování názorů, jejich předávání a sdílení vedou ke kompetenci žáka k řešení problémů kompetence komunikativní (Výzkumný ústav, 2004). Kompetence sociální a personální jsou obsaženy v organizování práce ve skupinách při pozorování přírody, laboratorních pracích, při zapojování všech členů pracovní skupiny. Při těchto činnostech je žák veden k citlivým postojům k přírodě (Výzkumný ústav, 2004).

2.1.1.2

Konkrétní výstupy

Z RVP pro ZV jsem vybrala s ohledem na cíle mé práce ze vzdělávacího obsahu učivo a očekávané výstupy, ve kterých se aplikuje téma mechorostů. Ve vzdělávacím obsahu Obecná biologie a genetika je očekávaným výstupem žáka třídění organismů a zařazení vybraných organismů do říší a nižších taxonomických jednotek. Tento bod postihuje důležitou část učiva i ve vztahu k mechorostům. Žák zařadí mechorosty do systému organismů a uvědomí si, že mechorosty mají další dělení. Dle habitů a životních cyklů si ujasní charakteristické znaky nadoddělení (Výzkumný ústav, 2004). Ve vzdělávacím obsahu Biologie rostlin žák konkretizuje nadoddělení mechorostů a podrobněji dělí mechorosty, zjišťuje důležitost binomické nomenklatury.

11

Pomocí klíčů určuje zástupce mechorostů, pozoruje hlavní znaky, opakuje si stavbu rostliny. Osvojuje si práci s klíči a atlasy. Porovnáním zjišťuje klady a zápory fotografie, perokresby a skutečného mechu nebo játrovky. Žák rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů. Porovnává vývoj jednotlivých zástupců s ostatními rostlinami. Dává do souvislostí jejich význam, hospodářské využití (Výzkumný ústav, 2004). Ve vzdělávacím obsahu Praktické poznávání přírody žák pozoruje nižší rostliny, poznává přírodu všemi smysly, měří, bádá, sbírá rostliny. Používá přírodovědné pomůcky (mikroskop, binokulární mikroskop, lupu, pinzetu, GPS, atlasy, klíče, jinou odbornou literaturu). Organizuje výstavky. Školním výstupem žáka dle jeho možností je, že uvede místa a podmínky výskytu mechů, popíše mechovou rostlinku podle přírodniny nebo obrázku, uvede, že mech je výživově soběstačný a vysvětlí to, uvede 3 příklady mechů, uvede, že se rozmnožují výtrusy, popíše podle obrázku rozmnožování mechů, využívá dovedností a znalostí k pozorování prostředí, samostatně zkoumá přírodu v okolí, samostatně s využitím tabulek a klíčů třídí organismy do systematických skupin, vytvoří přehled probraných skupin organismů, charakterizuje základní znaky probraných skupin organismů (Výzkumný ústav, 2004). V rámci okruhu EKOSYSTÉMY, LIDSKÉ AKTIVITY A PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, VZTAH ČLOVĚKA K PROSTŘEDÍ průřezového tématu Environmentální výchova si žák propojí získané informace.

12

2.1.2 V Z T A H

K

RVP

PRO

GV

K M EC HOR OS TŮ M

I zde je velmi důležité jak si vytvoří školní vzdělávací plán (ŠVP) jednotlivá škola. Vzhledem k velkému objemu učiva na gymnáziích, vidím jako problém nedostatek času. Orientace na pamětní učení na úkor činnostního vyučování se dá očekávat. I zde vybírám, cituji (vyznačené kurzívou) a komentuji učivo a očekávané výstupy z RVP pro GV s ohledem na téma mechorostů.

2.1.2.1

Konkrétní výstupy

Ve vzdělávacím obsahu Obecná biologie je očekávaným výstupem žáka, že vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy. Zde je důležité na mechorostech zdůraznit přítomnost nebo nepřítomnost vodivých pletiv, zmínit hyalocysty, chloroplasty, odůvodnit pojem stélka. Odvodí hierarchii recentních organismů se znalostí o jejich evoluci. Důležitým učivem je evoluce mechorostů. Žák vymezí důležitost mechorostů v rámci vývoje organismů (Balada, 2007). Očekávaným výstupem ve vzdělávacím obsahu Biologie rostlin popíše žák stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů, zdůrazní rozdíly vzhledem k ostatním organismům. Objasní princip životních cyklů a způsoby rozmnožování výtrusných rostlin. Porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin. Pozná a pojmenuje (pomocí atlasů, klíčů, internetu) významné mechorosty a uvede jejich ekologické nároky. Zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a možnosti využití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti. Posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla. Zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany v České republice a blízkém okolí (Balada, 2007). Vzdělávací obsah Ekologie je syntézou znalostí. Očekávaným výstupem žáka je používání správných ekologických pojmů bioindikátor ovzduší, koloběh živin, biotop, biomasa. Dává do vztahu význam mechorostů v přírodě, objasní vztahy s dalšími organismy.

13

Z RVP jsem vybírala pouze vzdělávací obsahy a tematické okruhy, které se nějakým způsobem dotýkají tématu mechorostů. Vzdělávací obsahy jsou celkem dané. Na jednotlivých školách si mohou téma mechorostů zjednodušit nebo naopak rozšířit v ŠVP. Nejbližší průřezové téma z RVP je Environmentální výchova, a i zde se může téma mechorostů promítnout. Dle mého názoru i v jiných průřezových tématech se může téma mechorostů (mediální výchova, výchova demokratického občana, apod.) promítnout.

2.1.3 P OU Ž I T Í

OBR A Z Ů V P Ř Í R ODOP ISU

Jednou z hlavních náplní biologie je vlastní pozorování a ověřování nabytých vědomostí. Tato činnost žáky podněcuje k aktivnímu přijímání podnětů spojeného s myšlením. Žák uplatňuje a zdokonaluje praktické dovedností. Aby si žák vytvořil jasnou představu o probíraných přírodninách a jevech je pozorování a manipulace s nimi jednou z alternativ. Tyto výsledky pak může dále aplikovat, interpretovat a dávat do souvislostí. Některé probírané jevy se dají studovat za uměle vytvořených podmínek, dají se ovlivňovat, řídit, měnit, což je ve školních podmínkách z hlediska časového někdy výhodnější, než vycházka do přírody. Význam žákovských pokusů se projevuje při osvojování nových poznatků i nových dovedností, trénování pozorovacích schopností, vedou jak samostatnosti, tak i k práci v kolektivu. Při morfologických cvičeních jde o jiný typ metody bezprostřední manipulace s přírodninami. Žáci se při nich seznamují se stavbou (morfologií) přírodnin. Využívají jednoduchých pomůcek, učí se manipulovat s přírodninami, pomůckami a osvojují si jednoduché dovednosti. Při morfologických cvičeních dostávají pojmy konkrétní obsah, snadněji se pamatují a vybavují. Zároveň morfologická cvičení zaměřují pozornost žáků na podstatné (diakritické) znaky. Žáci tak nejen poznávají morfologii, ale také třídí přírodniny podle znaků, které přímo pozorují (Podroužek, 1999)

14

2.1.3.1

U RČ O VÁNÍ

P O DLE ATLAS U

Žák pozoruje rostlinu a dle diakritických znaků porovnává s vyobrazením v atlase. Při určování mechorostů dle atlasu se musí dodržovat pravidla. Před vlastní činností je nutné upozornit na charakteristické znaky dané rostliny. Pro správné určení vybíráme atlasy, kde jsou vědecké kresby, fotografie a mikrofotografie správně a názorně vyobrazené. V opačném případě činí tato poměrně jednoduchá aktivita žákům potíže a dopouští se nepřesností a chyb. Pro tuto činnost bych doporučila publikaci od Kremera (Kremer et al., 1998a) nebo Rabšteinka (Rabšteinek et al., 1988).

2.1.3.2

U RČ O VÁNÍ

M EC H O ROS T Ů S VYUŽ IT ÍM T ABULEK

V nižších ročnících doporučuji spolupráci učitele a žáka, ve vyšších ročnících si žák tabulku vytvoří sám. Důležité je didakticky vhodně vymezit druhy a jejich přiměřený počet, se kterými se bude pracovat a ty zapsat do řádků. Do sloupců se zvolí významné diakritické znaky opět v přiměřeném počtu. Předpokladem je, že žák již zná základní znaky mechorostů. Činnost bude úspěšná pouze tehdy, když bude tabulka přehledná. Doporučuji používat i schematické obrázky (habity, diakritické znaky).

2.1.3.3

U RČ O VÁNÍ

P O DLE KLÍČ Ů ROS T LIN

Využívá se většinou v přírodovědě od 4. a 5. ročníku. Běžné botanické klíče jsou však pro základní školu příliš složité a určování je pro žáky obtížné. Proto je vhodné používat v základní škole klíče, které jsou zjednodušeny, a lze podle nich spolehlivě určit rozlišovací znaky daných rostlin.

15

Především využíváme klíče s dichotomickým členěním (žáci vybírají ze dvou možností odpovědi). Klíče často doplňujeme jednoduchými schematickými nákresy. Před samotnou prací s klíčem musíme seznámit žáky s jejich významem a strukturou. Žáci musí rovněž bezpečně ovládat jednotlivé morfologické pojmy a umět určovat jednotlivé znaky u rostlin. Předpokladem pro správné určení mechorostů je nutné znát bezpečně morfologické pojmy (tobolka, žebro, gemy) a umět určovat jednotlivé znaky mechorostů. Ještě než se začne určovat, musíme seznámit žáky s podstatou klíčů, jejich strukturou a významem. Nezapomeneme na použití obrazové části. Atlasy (Svrček, 1976) jsou vhodné pro starší ročníky. V současné době není nabídka atlasů vhodná pro tuto věkovou kategorii příliš velká. Metodický postup práce s klíčem podle Podroužka (Podoružek, b.r.):  Zopakovat morfologické pojmy (stonek, lodyha, stvol, stéblo, list jednoduchý,

list složený, tvary listů, květ, květenství, plod atd.).  Rozdat rostliny, které budeme určovat a které mají všechny určované části

(lístky, lodyžky, popřípadě tobolky) a rozdat vhodné klíče mechorostů.  Seznámit žáky s principem určovacího klíče - v klíči postupujeme formou

jednotlivých kroků, které nám umožňují vybrat si správnou odpověď, a my postoupíme na číslo, které je uvedeno za vybranou správnou odpovědí, to nám umožní volbu dalšího kroku nebo určení přírodniny.  Při prvním seznámení s klíčem řídí postup práce žáků sám vyučující formou

frontální práce. Společně s žáky přečte první řádek, přesvědčí se, zda žáci rozumí všem pojmům a zda našli daný znak na určované rostlině, teprve pak postoupí na další krok. Pracují pomalu a do poznámek zaznamenávají čísla uvedená za jednotlivými kroky klíče. Správné určení přírodniny podle klíče zkontrolují ještě s vyobrazením v atlase.  Postupně žáci pracují samostatně s jednoduchými příklady rostlin, později s rostlinami méně známými nebo takovými, u kterých je obtížnější určit jednotlivé morfologické znaky (Podroužek, b.r.)

16

Z hlediska didaktického se toto činnostní vyučování jeví jako dobré pro nácvik správného pozorování jednotlivých znaků mechorostů, opakování pojmů, hledání rozdílů mezi rostlinami.

2.2 K RESBA

JAKO DIDAKTICK Ý PROSTŘEDEK

2.2.1 H I S T OR I E

BOT A NI C KÉ I L U ST R AC E

2.2.1.1

S T ARO VĚKU KE ST ŘED O VĚKU

OD

O BRÁZEK 1 - N ATURALIS

HISTORIE

(P LINIUS , 77)

Rozvojem medicíny a lékařství ve starověku vznikla potřeba používat a popsat rostliny. Díky vynálezu papyru se v Egyptě začaly vytvářet ilustrované herbáře a odtud se vědomosti dostaly do řeckých lékařských škol. Řekové nabyté přírodovědné vědomosti přepisovali štětcem, nebo psací tyčinkou do sloupců a sem vkládali mezi

17

text i obrázky. Rukopisy uchovávali v rolích. Nejen papyrus 1 ale i pergamen2 byl pro rozvoj řeckého písemnictví důležitý. Vzhledem k choulostivosti a křehkosti papyru se nejvýznamnější díla dochovala až z raně středověkých kopií. Centrum vzdělanosti se později přesunulo do Říma. Napodobování stylu ilustrace řeckých mistrů vedlo ke stejnému zasazování neorámovaných obrázků na okraj textu, nebo do sloupce. Až v rukopise Plinia staršího Historia naturalis se poprvé objevují ilustrace samostatných druhů rostlin. Tyto slouží k rozpoznání jednotlivých druhů rostlin. Přestože antika tvoří počátek tradice výtvarného a vědeckého studia rostlin až středověké deskové obrazy, iluminované rukopisy a lékařské spisy jsou podkladem pro bohatou botanickou ilustraci, tzv. herbáře. Nejčastějším důvodem pro kresbu rostlin ve středověku byla jejich symbolika v náboženských výjevech. Technika perokresby vznikla v 9. – 10. století a přesně vyhovovala knižní písařské práci. S citem byly zasazovány do sloupců a často se i kolorovaly. V 6. století dominuje ilustrace především v kodexech praktické medicíny, které se opisovaly z arabštiny a řečtiny do latiny. Kolorovalo se v duchu kreslířské tradice vrcholného středověku a psalo se perem a hnědou tuší na pergamen. Náměty byly zobrazovány dobovým způsobem, který vedl k nereálnosti spojený s tradiční ikonografií. Užívaly se čisté barvy, které zapříčinily odklon od naturalismu. Samotná rostlina nebyla v popředí zájmu autora. Daleko více byly do textu zasazeny poznámky např. o receptu. Obrazová informovanost v porovnání s pozdějšími díly druhotná. Nakreslen byl pouze obrys rostlin, ty pak postrádaly charakteristické znaky. Byly kresleny především elegantně. S původní funkcí botanické ilustrace byla tato stylizace v ostrém kontrastu. Přírodní realita námětu byla potlačena. Ilustrace svou plošností připomínala lisované exponáty. Důsledkem bylo vystižení krásy a elegance na úkor přírodní reality.

1

Papyrus je psací materiál, sloužící k zápisu textů. Základní surovinou pro výrobu byla stébla šáchoru papírodárného (Cyperus papyrus). 2 Pergamen (česky bělpuch) je nevydělaná při napětí sušená a hlazená zvířecí kůže.

18

Popisný naturalismus zvítězil nad nevědeckým schematizmem a stylizací až v období 1200 – 1400 našeho letopočtu. Vlivem arabské technologie začali postupně Evropané při výrobě knih používat papír. Intelektuální prostředí mělo vliv na rozvoj nových vědních disciplín. Staré obrázky z herbářů revidovaly. Srovnávali se s přírodou. Místní flóra, která je dostupná přímému pozorování, se dostává do popředí zájmu. Protože ilustrátoři herbářů té doby byli nejenom dobří kreslíři, ale i vynikající botanici pojímali rostliny v její celistvosti, se všemi rostlinnými orgány (Chumchalová, 2003).

2.2.1.2

R ENES ANC E

A H UM ANIS M US

O BRÁZEK 2 - MATERIA MEDI CA (D IOSCORIDES , 40-90)

Hlavním krédem konce 14. století až do druhé poloviny 16. století je „imitatio natura“, tedy nápodoba přírody. Bylo to období plné nových myšlenek a obdobím

19

rozkvětu umění. V duchu tohoto hesla pracoval i tak vyhraněný umělec jako Leonardo da Vinci či Albrecht Dürer Jejich práce sloužila k poznání přírody. Ze studií těchto dvou umělců čerpali pozdější vydavatelé herbářů i přesto, že v té době tito průkopníci stáli mimo hlavní proud renesančního umění. Botanika byla v 16. století jednou z prvních přírodních věd, vycházela z potřeby lékařů a zemědělců. Důraz byl kladen na přímé a analytické pozorování rostlin. Brzy se stala teoreticky založenou vědou. Důležitým zdrojem poznání bylo dílo Dioscoridesovo Materia medica. Z komentářů od antických a arabských autorit se vyvinuly herbáře z doby renesance. Vyznačovaly se velkým formátem a velkým množstvím citací antických a středověkých autorit. I přes odkaz na antiku u herbářů 16. stol. převládá naturalistické pojetí ilustrace. Dochází ke snaze vytvořit nějaký seznam bylin a hlavně systém, protože množství bylin potřebných v lékařské praxi stoupá. Nejen slovní popis morfologie léčivých rostlin, ale i věrnější ilustrace rostlin byla důležitou součástí bylinářů a rostlinářů. Obě tyto složky vedly ke spolehlivějšímu určování. Předpokládalo se, že je také nutné seznamy doplňovat v závislosti na dosaženém stupni poznávání rostlin. 15. století je důležitým mezníkem ve vývoji ilustrace, protože v této době dochází k velkým zeměpisným objevům. V 16. stol. začalo být nezbytné rostliny z nových cest třídit. Shrnují se poznatky o druzích a jejích léčivých účincích. Vzniká nová věda s názvem popisná (deskriptivní) botanika. Stále se v renesanci objevují popisy rostlin neexistujících nebo fantazijních. Převažují již ale popisy reálně existujících rostlin. Rozvojem vědy a snahou o realismus se odsouvá fantazie na okraj vědecké ilustrace. Dalším revolučním mezníkem ve vědě i kultuře se stal vynález knihtisku (v druhé polovině 14. století). Tištěné slovo i obraz (dřevěné špalíčky – štočky) se stal převratem také pro ilustraci. Díky této technologii byly až do konce renesance přírodovědné knihy vybaveny dřevořezovými ilustracemi. Pevná a jasná linie, jednoduchá obrysová kresba byla typickým znakem prvních dřevořezných tisků. Vznikaly tak obrazy rostlin, které šly

20

špatně identifikovat, jen titulek a jméno napovídalo, o jakou rostlinu se jedná. Vývojem této techniky se tisky začaly postupně vyznačovat přesnějšími obrazy. Perfektní modelací a jemností řezání se přibližují charakteru dřevorytu, který byl vynalezen později (roku 1771). Dílo P. Schoeffera se 140 vyobrazeními léčivých rostlin vydané v Mohuči roku 1484 bylo jedním z prvních tištěných herbářů. Dílo German Herbarius vzniklé o rok později, ilustrované s realismem a svobodou se stalo dalších 500 let vzorem většiny rostlinných ilustrací. U nás vstoupil do historie litomyšlský lékař Jan Černý, který vydal roku 1517 první tištěný herbář s názvem Kniha lékařská. Průkopníkem oddělení botaniky od lékařství se stal Adam Zálužanský (1555 – 1613). Ustanovil botaniku jako samostatnou vědu na území Čech a Moravy. Důležitým dílem té doby byl Mattioliho (1500 – 1577) Herbář. Autor knihy, italský lékař a botanik, O BRÁZEK 3 - HERBÁŘ (MATTHIOLI, 1561)

21

působil na pražském dvoře jako osobní lékař Ferdinanda I. Jeho knihtisk se stal nejoblíbenější knihou své doby, což dokazuje 60 vydání v různých jazycích. Konzultoval problematiku se zakladateli německé botaniky první poloviny 16. století, se zkušeným malířem G. Libaralisem, V. Meierpeckem Misnensisem. Z obrázků vyzařoval maximální realismus. Bezduché napodobování starších vzorů chybí. Dřevořezy jsou technicky dokonalé. Podélné čárkování jemnými liniemi vytváří při rytí silnější stíny mřížkovým čárkováním. Některé výtisky tohoto vydání byly ručně kolorované. Překladem výše zmíněného herbáře do češtiny Tadeáš Hájek z Hájku (1525 – 1600) položil základy českého botanického názvosloví. Nový herbář vydalo nakladatelství Jiřího Melantricha z Aventina roku 1562 s původními dřevořeznými ilustracemi. Toto vydání se odlišovalo nově pojatými obrázky „ad vivum“, ilustrace směřující k naturalismu. Znalost rostlin a technika kresby vyžadovala mnohaletou botanickou a výtvarnou průpravu. O znovuvydání Herbáře se také zasloužil Adam z Veleslavína. Dodnes se zachovalo 50 exemplářů, které mají především botanicko-lékařský charakter. Grafická podoba Veleslavínových naučných tisků se již velmi blíží střízlivému profilu současné, dobře upravené vědecké knihy. Hájkův herbář však zůstal z jazykového hlediska cennější a z uměleckého pohledu nepřekonatelný (Chumchalová, 2003).

22

2.2.1.3

M ANÝRIS M US

A KLAS IC IS M US

O BRÁZEK 4 - MANÝRISMUS (ARCIMBOLDO, 1551)

V období manýrismu přírodní vědy vzkvétaly a to mělo za následek rychlý vývoj vědecké kresby. Nejvíce postihlo italské umění v letech 1530 – 1590. Typický představitel vlámský malíř Guissepe Arcimboldo byl povolán císařem Rudolfem II. na dvůr. Zde nakreslil legendární dva cykly alegorických portrétů: Čtyři roční období a Čtyři živly v podobě lidských hlav složených z různých předmětů, rostlin, plodů. Mědiryt umožňující přesnost a jemnější detail splňoval potřeby té doby. V druhé polovině 16. století vznikala nákladná díla, kterými manýrističtí umělci chtěli ukázat mistrovské zvládnutí detailu a schopnost pozorování, proto volili tuto grafickou techniku. Pozdější lept překonal technologii mědirytu kulminující v 17. Století. Důvodem se stal snadnější postup a větší možnosti vyjádření umělce. Za zmínku stojí atlas přírodnin Archetypa studigae od Georgi Hoefnagela s jemnými ručně kolorovanými akvarely na pergamenu. Vázy s květinami, rostliny všeho druhu a ovoce, různě dekorativně rozmístěné na ploše papíru věrně reprodukují přírodu a zároveň dávají alegorický smysl. Naturalistický vzhled modelů a jejich důsledné vykreslení splňuje současné ztvárnění zátiší. Georgi Hoefnagel je renesanční představitel malby miniatur v Itálii a Nizozemí.

23

Vzhledem k cíli své práce musím zmínit práci Carola Clusi Rariorum plantarum historia (1601), se zabýval houbami a jako první upozornil na nižší rostliny. Propagoval spolu s dalšími kolegy třídění dle znaku do skupin. Bohatě se rozvíjela ediční činnost botanické literatury. Grafické produkce zaznamenávají charakter vzrůstu rostlin, tvar listů, květenství i plodů. V práci přírodovědců se odráží potřeba květiny věrně znázornit i přesto, že květiny jsou aranžovány do kytic. Dbalo se, aby každá květina měla své dostatečné místo, kde by vynikla, a bylo možno pozorovat specifické znaky. Manýristé si potrpěli na ornamentální a exotickou malbu. Klasicismus ovlivnil vědeckou ilustraci asi nejvíce. Již z podstaty svého přesvědčení se klasicističtí autoři snažili vybalancovat znázorňování neexistujícího ideálu na jedné straně a realitu na straně druhé. Tím se velmi liší od barokního slohu. Přesná kresba, jemné kolorování tvoří jako celek jednoduchý, zobecňující a slohově čistý výtvarný směr. Styl založený na linii, racionálním konceptu, smyslu pro míru a přísný řád položil základy vědecké ilustrace. Cíl klasicistů mířil jinam než u barokních malířů, mířil zpět k navrácení ideálu antiky a renesance. V 17. století šel hlavní proud ilustrace jinudy a klasicismus stál stranou.

24

2.2.1.4

OD

P O Č ÁT KU BARO KA DO KO NC E

18. S T O LETÍ

O BRÁZEK 5 - SVĚT V OBRAZECH (KOMENSKÝ, 1658)

Barokní kytice vypadaly jinak než ty manýristické. Obsahovaly velké množství druhů rostlin. Svým jemným kolorováním z nich vyzařovala intimní nálada, která nijak nenarušovala botanicky přesný naturalismus. Počátky vědecké ilustrace lze také hledat v zátiších z poloviny 16. století. Rozvíjející se botanika jako vědní obor otevřela nové možnosti pozorování přírody, upozornila na nutnost vidět i drobné detaily. V zátiších se nejvíce uplatnila a vytříbila pozorovací schopnost a cit pro jemné detaily. Výtvarná askeze, čistá a racionální kompozice byly korunovaná mistrovským podáním zobrazených věcí, které mají blízko k naučné ilustraci (Chumchalová, 2003). Důležitým mezníkem v pozorování přírody se stalo zkonstruování mikroskopu. Botanici začali zkoumat rostliny z jiného úhlu, než bylo obvyklé. Vnitřní stavba objektů

25

se stala prvořadým zájmem. Fascinace vnitřním světem se odrážela na obrázcích. Odhalovaly se nové formy rostlin, jejich fyziologie, skryté struktury lidskému oku do té doby skryté. Vědci prováděli nová pozorování, na jejichž základě stanovovali nové vědecké teorie. První závěry jsou shrnuty v pozoruhodné knize Micrographia Roberte Hookem (1635 – 1703). V této době vstoupila do popředí slavná trojice Marcello Malphigi, Jan Swammerdam a Antoni Leeuwenhoek, jejichž díla jsou opatřena skvostnými obrazovými tabulemi. Drobnohled se stal důležitou součástí vědeckého pozorování a dal podnět nejen botanice k dalšímu bádaní, ale i jiným oborům biologie. O BRÁZEK 6 - GUIRLANDE DE JULIE (ROBERT, 1641) -

Významným posunem v technice botanické ilustrace se stala technologie mědirytin. Najdeme je v díle Historia Plantarum vydané francouzskou Královskou akademii. Ty k naprosté dokonalosti dovedl Nicolas Robert (1614 – 1685), zaměstnán panovníkem Ludvíkem XIV. Zaujal vládce svou kreslířskou citlivostí, kterou projevil

26

v dalším svém známém díle květinovém albu Guirlade de Julie. Autor nejkrásnějších florilegií 17. století se stal mistrem botanické ilustrace všech dob. V českých zemích se bitvou na Bílé hoře vědecká práce víceméně zastavuje. Přírodní vědy na školách se vyučovaly jen okrajově jako doplňkové předměty. I když byl český národ vlivem politické situace ekonomicky i populačně ochromen (r. 1648) zcela se věda ani kulturní život nezastavil. Veškeré poznatky o přírodě, člověku a bohu shrnula do filosofie s názvem pansofie hlavní postava tohoto období, Jan Ámos Komenský (1592 – 1670). Přestože prožil 30 let v exilu, ovlivňoval české země svými názory promítnutými v jeho dílech. Důležitým dílem pobělohorského období lze označit Svět v obrazech. Originálně propojil obrázky s textem pomocí číselných odkazů. Šířil přes výchovu a vzdělání nové myšlenky, které předběhly období osvícenství. O BRÁZEK 7 - SYSTEMA NATURAE (LINNE, 1735)

27

Carl Linné (1707 – 1778) představoval v 18. století vědu na rozdíl od umělců 17. století, jejichž prvořadým úkolem bylo detailní popsání rostlin, živočichů a hub. Byl lékařem a přírodovědcem, zakladatelem botanické a zoologické systematické nomenklatury. Vydal dílo Systema naturae. Nový pohled na určování rodů vedl k novému pohledu na rostliny. Klíčem k zařazování se staly jednotlivé rostlinné orgány. Studium květů, plodů, pohlavnosti se stalo zdrojem nových poznání. Takováto prezentace rostlin změnila kresbu rostlin.

Vyjádření tvarů pohlavních orgánů

v kresbách plně odpovídalo požadavkům přírodovědců. Nově se objevující kresby v duchu Linnéa pomáhaly k přesnému určení jednotlivých druhu. Nová éra botanické ilustrace začíná okamžikem spojení mikroskopických detailů na papíře s detaily rostlin. 18. století nepřináší na poli ilustrace významné jméno malíře rostlin. Vydávají se díla od anonymních autorů. Na konečné podobě herbářů se podílí více osob. Spolupracují spolu kreslíři a botanici. Výsledkem jejich spolupráce je kvalitní kniha. Daleko více je toto století ve znamení nové reprodukce obrázků. Revolučním objevem se stala technika zvaná litografie (kamenotisk). Vyznačuje se svou jemností a jednoduchostí. Vědecká ilustrace doznala obrození, nepodléhala tolik módním a stylovým vlivům, plnila věcnou úlohu v následujícím století. Toto období označujeme jako zlatý věk botanické ilustrace. Hlubotisk 3 upozadila touha ilustrátorů dokonale výtvarně popsat skutečnost. První práce, v jejíchž ilustracích je úspěšně využita barevná mezzotinta4 vyšla v letech 1737-45 pod názvem Phytanthoza – Iconographia. Především Paříž dala vzniknout nejlepším grafikám. Gerri van Spaendock maloval neprůhlednými vodovými barvami (kvaší), ale od roku 1783 začal používat transparentní akvarelové barvy, které mu pomohly vytvořit

3

Hlubotisk je tisková technika pracující na principu tisku z hloubky. Tisková forma je reliéfní a tiskové prvky jsou zahloubeny pod úroveň prvků netisknoucích – je tomu tedy opačně než u tisku z výšky. Tisková místa jsou zaplněna řídkou rychle zasychající barvou a při tisku dochází k převzetí barvy potiskovaným materiálem, ponejvíce papírem. K fixaci barvy na papíru dochází odpařením těkavých rozpouštědel. 4 Mezzotinta je grafická technika. Je jednou z nejpůsobivějších technik - výsledná grafika rozehrává celou škálu sametových odstínů zvolené barvy. Dnes ji umělci pro její obtížnost a časovou náročnost téměř nepoužívají. Častěji se jí používá při kombinaci s jinou technikou.

28

jemnosti a půltóny. Kresby nereprodukoval lineárně pomocí vodorovných čar, nýbrž tečkovací technikou. V roce 1800 také vydal knihu květin, kde byly ilustrace provedeny tečkovanou technikou, ale nebyla kolorována. V této černobílé podobě jde vůbec o nejjemněji provedené rytiny v historii botanické ilustrace. Pierre Joseph, který původně pracoval metodou kolorované lineární rytiny, přijal výše popsanou techniku malování transparentními barvami. Tyto akvarely pak převáděl do grafiky novou tečkovací technikou poupeé, kterou sám vymyslel. Kromě toho začal tisknout černou tiskařskou barvou na svítivě bílý papír, protože do té doby užívané jemné barevné inkousty se při kolorování smývaly a na papíře se silně okrově žlutým odstínem nevytvářely dostatečný kontrast (Chumchalová, 2003). Toto období bylo zlatým časem botanické ilustrace a jmenuji ještě některé významné ilustrátory: Jean Prevos, Pierre Joseph Buc´hoz, Nicolaus Joseph Jacquin a další. Rozvojem mikroskopování badatelé začali popularizovat i nižší rostliny a houby. Roku 1729 objevil Ital Miceli výtrusy u stopkatých hub, které viděl pod drobnohledem dokonce klíčit. V této práci považuji za důležité zmínit Johanna Jacoba Dillenia. V roce 1741 vydal Přírodopis mechů. V tomto díle uvádí rod hypnum (rokyt). Na obsáhlejší systém mechů od Johanna Hedwiga si musíme počkat ještě dalších 40 let. V českých zemích 18. století se věnovalo botanické ilustraci mnoho malířů, kreslířů a grafiků. Malování květin se stalo módní záležitostí. Klasicismus a empír vysledujeme z noblesně a věcně kolorovaných kreseb profesora botaniky na filosofické fakultě v Praze F. W. Smiddta (1764 – 1796). Kniha Flora Boemica iconibus illutsrata je výsledkem citlivého přístupu ke znázorňování rostlin.

29

O BRÁZEK 8 - TECHNIKA POUPEÉ (JOSEPH, 1750)

2.2.1.5

B O T ANIC KÁ

ILUS T RAC E

19. S T O LET Í

A NÁRODNÍ O BR O Z ENÍ

V polovině 19. století pronikl do vědy realismus. Pozitivní myšlení v rámci celé Evropy se odráželo ve vědecké práci. Podání vědeckých fakt veřejnosti se děje na základě věcného pozorování, analýza je racionální striktně popisná, neosobní. Ve vědeckých dílech obrázky odráží informace psané v textu. Objevuje se nový pracovní postup reprodukce. V 19. století litografie

5

a xylografie

6

upozaďuje klasickou

5

Litografie (kamenotisk) používá tiskové formy bez jakéhokoliv reliéfu, vystouplého či vyhloubeného. Tisknoucí i netisknoucí prvky jsou na jedné výškové úrovni. Její podstatou je jemně vyhlazený kámen, druh vápence. Na jeho povrch se ručně mastnou tuší přenese kresba písma nebo obrazu. Namaštěná místa přijímají mastnou tiskovou barvu, jsou to tedy místa tisknoucí. Místa netisknoucí se navlhčí vodou, aby barvu nepřijímala. Pórovitý kámen přijímá jak mastnotu, tak i vodu. Při výrobě tiskové formy se tedy využívá vzájemné odpudivosti mastnoty a vody. 6 Xylografie (dřevoryt) -matrice je nařezána napříč létům. Tyto malé nařezané kousky dřeva se sklíží a jejich povrch zbrousí. Tím vznikne dřevěný štoček neboli tisková matrice. Pro tyto účely je vhodné

30

mědirytinu a lept. Xylografie je obdoba dřevorytu, jen se technika zdokonalila, aby lépe vyhověla potřebám vydavatelů i ilustrátorů. Na této metodě měl zásluhu pražský rodák Alois Senefelder (1771 – 1834). Nová metoda tisku si rychle získala své příznivce. Potřeby vydavatelů byly uspokojeny rychlou výstavbou dalších litografických tiskáren. Protože technologie nebyly zpočátku dokonalé a muselo se ručně kolorovat, Senefelder roku 1826 vymýšlí pracovní postup tak, aby se mohlo tisknout barevně. První, kdo začal používat barevný tisk, byl William Sharp (1803 - 1875). Díky dalšímu novátorovi Waltru H. Fitchovi se obohatil litografický proces kreslením přímo na kámen bez předkresby. Díky těmto pokrokovým metodám se zaručila rychlost zpracování. O BRÁZEK 9 - OZDOBNÉ ŘASY (HAECKEL, 1862)

tvrdé dřevo: zimostráz nebo buk. K rytí je potřeba mít speciální xylografická rydla, vyrobená ze zakalené oceli. Hloubka vrypu je cca 1 mm, přičemž matrice je volně ložená na stole.

31

Použití malby kytic jako vědecké ilustrace již nebylo přípustné pro vědce. Používali ve stále větší míře ke zkoumání mikroskopy, které měli v rostoucí míře dokonalejší parametry, což umožňovalo přesnější sledování detailů rostlin. Předmětem zájmu jsou rostlinné orgány, zvětšené průřezy listy, plody, stonky i semena. Studují se v daleko větší míře mechorosty, kapraďorosty. Došlo k objevu rodozměny. Důsledkem zacházení do podrobností světa rostlin se botanika diferencuje na další obory (algologie, mykologie). Ve druhé polovině 19. století se začala prosazovat myšlenka studia květeny určitého území. Charakteristickými pracemi se staly statisticko floristické, které obsluhovaly výčet druhů a jejich popis. Do módy přichází tisk nejen základních botanických květen, ale i metodicky pojaté příručky, botanické slovníky, ilustrované botanické encyklopedie. Z vědeckých expedic přiváželi odborníci nové exponáty, které bylo potřeba zaznamenat. Novinkou bylo zaznamenávání rostlin v rámci ekosystémů. Zmiňuji proto i Ernsta Haeckela (1834 – 1919) skvělého malíře, darwinistu. Okouzlily ho jednobuněčné organismy, ozdobné formy řas, játrovky (Pediastrum a Hydrodictyon). Zabýval se problematikou tvarů a tvarové souměrnosti. Z jeho díla je cítit hluboká oddanost estetice.

32

2.2.1.6

Č ES KÁ

BOT ANIC KÁ ILUST RAC E

20.

ST O LET Í

O BRÁZEK 10 - HORSKÉ ROSTLINY (SVOLINSKÝ, 1963)

Ve 20. století botanické tituly obsahují populárně naučný text, jsou výpravné, v zadní části mají přílohy s barevnými litografiemi. Až dílo J. Velenovského Morphologie de Pflanzen prorazilo stagnaci kresby. Ta dlouho ustrnula na úrovni 19. století. V roce 1902 vyšel Atlas botanický A. Bernarda. Potřeba osvěty ve školách způsobila rozkvět nástěnných tabulí. Propagátorem a vydavatelem průkopnické myšlenky byl Kobera. Společenskou poptávku uspokojil bestseller Malý Brehm profesora Jana Johna. Z dalších jmenuji Jiřího Jandu, H. Hájka, O. Nauhause, Karla Domina. Poslední jmenovaný spatřoval smysl vědeckého bádání v našich zemích od dob národního obrození především ve vzdělávání veřejnosti, přičemž kladl důraz na výchovný vliv přírody.

33

Potřeba atlasů a botanických klíčů ve školách vyvolala u ilustrátorů snahu postihnout rostliny vědecky. Z didaktického hlediska určovací klíče obsahovaly názorné a přesné obrázky. Rostliny se umisťovaly jak do přirozeného prostředí, tak izolovaně s čísly u jednotlivých druhů a textem. Typ interpretace záležel na typu díla (učebnice, atlas, encyklopedie, klíč). Dodnes používaný Klíč k úplné květeně zemí koruny české od Františka Polívky z roku 1912 se stal vzorem pro další botanické malíře. Během dvacátých let učinily nové školní zákony přírodopis povinným předmětem národních škol. Rostlinopisy vycházející v této době ovlivnily pozdější tvorbu učebnic botaniky u nás. Začaly se objevovat knihy zabývající se způsobem přírodopisného vyučování (Chumchalová, 2003). Jemné linie, čistota kresby, barvy použité s citem zařadily K. Svolinského mezi vrcholné klasiky kolorované perokresby. Osobitá popisnost, jednoduchost základního tvaru zachycuje atlas Rostliny vydaný roku 1937. Výraznou osobností po roce 1945 byl mistr klasického akvarelu u nás F. Severa. Jeho botanické ilustrace patří k nejvýraznějším projevům svého druhu nejen u nás, což dokazuje skutečnost, že byl zařazen mezi 90 nejvýznamnějších ilustrátorů světa v oblasti botaniky od 15. století. Mezi jeho díla patří: Atlas léčivých rostlin, Botanický klíč k určování rostlin, Kapesní atlas rostlin, Kvetoucí zahrada. Květoslav Hýsek (narozen 1931) maluje výhradně akvarelem, aniž by do něho míchal krycí barvy. Kniha M. Deyla Naše květiny byla díky Hískovým ilustracím vyhlášena za nejkrásnější knihu roku 1973 (Chumchalová, 2003). Poválečnou ilustraci zastupují F. Procházka, V. Urbanová, A. Příhoda, J. Krejčí, Z. Krejčová, z mladších výtvarníků H. Štorchová, A. Skoumalová – Hadačová, Z. Berger. Během 2. poloviny 20. století se vědecká ilustrace potýkala s kvalitou tisku. Umělci museli slevovat z nároků na tisk jejich ilustrací. Výsledkem byla redukce barev, slabá intenzita, laciný papír a tím nízká kvalita ofsetového tisku. V 90. letech vlivem

34

digitalizace obrazu a díky kvalitnímu papíru se reprodukce opět mohla porovnat s okolním světem. V současné době je kresba konfrontována s fotografií. Při hlubším studiu rostlin dospějeme k závěru, že pouhá fotografie k určování nestačí, zvláště u organismů menší velikosti. Obě reprodukce mají své výhody, ale i omezení. Fotografie sice zachycují rostliny jako celek, avšak mnohdy je nucena se omezit na zvýraznění květu. Kromě toho může detaily ukázat pouze při velkém zvětšení a nezachytí části rostlin skryté v půdě, jež jsou často důležitým poznávacím znakem. V botanice má fotografie značná omezení, a to zejména při tvorbě určovacích klíčů nebo při zobrazování nižších rostlin (hub a mechů) a trav. Především se však osvědčuje kombinace fotografií s kresbami, které promyšleně zvýrazní určovací znaky popisovaných druhů. Názornost a věcnost rostlin představuje hlavní cíl moderních vědeckých ilustrátorů. Stylizace není na místě. Na fundovaného ilustrátora jsou kladeny veliké nároky jak z oblasti výtvarné, tak odborné. Musí vyloučit překrývání listů, květů aj. částí rostliny a činit tak vše náležitě patrným. U jednotlivého druhu nesmí zapomenut vedle habitu rostliny anatomické detaily a řezy, mikroskopické struktury. Zdůraznit a naopak vynechat některé znaky vyžaduje znalost objektu. To vše klade veliké nároky na odborníka. Většinou spolupracuje botanik s ilustrátorem, vzájemně konzultují popisované druhy. Celkové dílo se prezentuje v jednotném stylu, vyřeší se kompozice. Nejen přesnost ale i hluboký vztah k přírodě a láska k malování se dá vyčíst z práce našich vědeckých ilustrátorů.

35

2.2.2 T EOR I E

BOT A NI C KÉ I LU S T R AC E

V rámci mé práce je nutné se zabývat vědeckou ilustrací, vymezit tento pojem. Poučit se z historie botanické ilustrace. Ve vědecké ilustraci jde o vztah dvou oborů lidské činnosti, které se protínají. Vědecký popis pozorovaného objektu analyzuje, zobecňuje. Na druhou stranu umění vyjadřuje jedinečnost objektu (rostliny). Navzájem se tyto obory respektují a dávají vzniknout dílu, které vystihuje co nejpřesněji poznávací záměry. Potřeba vědecké ilustrace vychází ze skutečnosti, že samotný text ne vždy vystihuje přesnou podstatu (herbáře). Tam, kde nestačí slova, nastupuje obraz a tedy názornost. V případě vědecké ilustrace je nutná exaktní vázanost na text či zkoumanou předlohu. Říkáme tomu faktologická vázanost. Na rozdíl od knižní ilustrace neposuzujeme vědeckou prvoplánovitě z hlediska estetiky, bývá totiž velmi často estetická bezděčně. Neobjevuje se jen v knihách, ale také volně (grafické listy, plakáty, nástěnné tabule). Funkce se mění dle vývoje vědy. Hlavní charakteristikou je vědeckovýzkumný záměr, který převažuje nad cílem výtvarným. Šindelář (Šindelář, 1973) dělí vědeckou kresbu na reprodukční a ilustrační. Rozdíl je ve funkcích. Reprodukční umělec používá jako podklad cizí předlohu, nejde však o autentický výklad. Ilustrační umělec si klade za cíl předmětnost, názornou vědeckou analýzu. Vědecká ilustrace představuje typizační zkratku věcného obsahu našeho poznání. Přičemž smyslem tohoto poznání rozumíme určení existenciální druhovosti určitého jevu. Vědecká ilustrace sleduje ve zvoleném faktu to, co je pro jeho existování nutné a typické, rodové a druhové (Šindelář, 1973). Pro úplnost uvádím dle Šindeláře (Šindelář, 1973) vybrané druhy ilustrace. Pro potřebu botanika přichází v úvahu tzv. technická ilustrace. Má splňovat exaktnost, osobitost a geometričnost. Svým pojetím představuje krajní bod ve vědecké ilustraci. Příkladem může být Mattioliho herbář. Dalším typem je transkripce, té se v botanice

36

využívá dostatečně. Vychází z již existujících předmětů a převádí je v kresbu. Didaktická ilustrace začala rozkvétat na začátku 16. stol. Popisuje, poučuje. Promítá se v různých didaktických pomůckách. Filosofie Jana Ámose Komenského se promítla právě do vědecké ilustrace. Didaktická kresba je dodnes živá a promítá se v učebnicích, tabulích atd. Pojetí kolísá mezi strohou instruktivní kresbou, grafem, schématem a volnějším ztvárněním. Instruktážní ilustrace skvěle splňuje požadavky pro tvorbu botanických klíčů svou přehledností a názorností. Dlouholetou tradice našich klíčů zajistili malíři zvučných jmen: J. Kaplická, L. Jiřincová, F. Procházka, O. Ušák, B. Franc.

37

2.2.3 T EC HNI KA

KR ES BY PER EM

Perokresba vychází z citlivé lineární kresby. Její vlastnosti závisí na druhu pera a charakteristické stopě. Vzhled kresby dále ovlivňuje charakteristický způsob jejího podání. Poutavost perokresby spočívá v kontrastu významných linií a bílých a tmavších ploch, který se odráží v prokreslení detailů, členitých materiálů, objemů nebo dekorativních motivů. Stínovaná kresba perem pracuje se zahuštěním a zředěním krátkých čar, kterými citlivě reaguje na proměny intenzity světla a stínu. Uspořádání čar a způsob podání kresby v sobě skrývá rozdílné výrazové účinky. Často se používají pravidelně řazené čárky, které se kříží a vytvářejí stíny. Výsledek na malých formátech připomíná chladně působící staré rytiny. Dynamická textura rázných různosměrných tahů pera dokáže modelovat velké a velmi výrazné plochy, ale na drobnějších kresbách někdy vypadá nečistě. Plocha, modelovaná hustými a řidšími shluky stejnosměrných čar nebo bodů, má křehký ráz (Roeselová, 1996). Technika perokresby má dva zásadní účely a způsoby kreslení perem. První se týká kreslení podle živého modelu. Druhý, propracovanější způsob perokresby je vhodnější ke kreslení zpaměti anebo podle přípravných skic. Tuto techniku rádi používají ilustrátoři, novinoví kreslíři nebo propagační grafici, zejména proto, že perokresbu je možno jednoduše a levně reprodukovat zinkografickým štočkem nebo klišografem. Pérovkovité ilustrace lze kreslit tak, že si připravíme vedle sebe kompoziční záznam tužkou a podle něj si perem uděláme na papír jen orientační body. A pak řadíme zamýšlené objekty k sobě a řídíme se nejvíce zásadou kontrastu: vedle plochy silně zašrafované klademe plochu bílou, neprokreslenou. Dominujícími by však měla být liniová kresba. Jsou li tyto hodnoty ve správném poměru, zachová si kresba potřebnou rovnováhu. Nedoporučuje se, aby kreslíř podkresloval přípravnou kresbu tužkou a po obtažení perem tuto kresbu vymazával gumou. Je to bezpečný způsob, jak kresbu utahat a zploštit. Předměty a objemy bychom měli stínovat buď po formě, nebo tendencí forem postihovat paralelním šrafováním. Lze šrafovat přetínajícími se čarami dvakrát přes

38

sebe, takže vznikají jakési kosodélníky. Ve třetí vrstvě je možno ještě dělit kosodélníky čarami, jdoucí po úhlopříčce. Příkladem jiného šrafování může být kladení krátkých vodorovných čárek vedle sebe a přes sebe. Ty pak vytvářejí zajímavou čárovou osnovu. V perokresbě, více než kde jinde, platí příkaz šetřit plochy čistého papíru. Právě jimi perokresba „dýchá“. V perokresbě je třeba udržovat mezi bílými a prokreslenými místy určitou rovnováhu podle zákona kontrastu. Při kreslení perem se poměrně málo koriguje. Někdy lze to, co překáží, odstranit jehlou nebo vyškrabat čepelkou. Také jde do hustě zašrafované plochy (jen na silnějším papíře a v omezené míře) vyrývat grafickou jehlou negativní plošky nebo linky. Dělá se to tak, že ostrou jehlou vlastně vytrháváme nesvrchnější vrstvičku papíru i s částí kresby (Teisig, 1986).

39

3 I NFORMAČNÍ ZDROJE VHODNÉ PRO VÝUKU V této kapitole podávám přehled atlasů, portálů a populárních knih.

3.1 A TLASY

Atlasy jsem vybírala dle zadaných klíčových slov v databázi Národní knihovny, tento seznam jsem ještě porovnávala s doporučenými atlasy umístěnými na webu: http://bryoweb.prf.jcu.cz/univ/vyuka.php. Zde vyjmenovávám a komentuji pouze české atlasy. BALABÁN, Karel. 1960. Lesnicky významné lišejníky, mechorosty a kapraďorosty. 1. vyd. Praha: SZN. Malé lesnické atlasy, Sv. 2 V publikaci jsou pérovky a černobílé fotografie nevhodné pro určení a popis rostliny.

KALINA, Tomáš, Jiří VÁŇA a Karlova. 2005. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Vyd. 1. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-1036-1. Obsahují kresby a hodně textu.

KREMER, Bruno P., Hermann MUHLE, Herbert GRAMBIHLER a Hana JANÁČKOVÁ. 1998. Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty: evropské druhy. Vyd. 1. Praha: Ikar : Knižní klub. Průvodce přírodou. ISBN 80-7202-356-X. Obsahuje barevné fotografie, popis rostliny, jednoduchou kresbu (bokoplodý, vrcholoplodý,

játrovka,

mech,

hledík,

kapradina,

lišejník).

KUBEŠOVÁ, Svatava, Zdeněk MUSIL, Ivan NOVOTNÝ, Vítězslav PLÁŠEK a Magda

40

ZMRHALOVÁ. 2009. Mechorosty součást naší přírody. Prostějov: ČSOP ZO Hořepník. ISBN 978-80-254-6057-3. Obsahuje popis mechorostu, kvalitní fotografii, kresbu habitu i detaily.

RABŠTEINEK, Otomar, Josef SKUHROVEC a Miroslav PORUBA. 1988. Lišejníky, mechorosty a kapraďorosty ve fotografii. 1. vyd. Praha: SZN. Lesnictví, myslivost a vodní hospodářství Černobílé fotografie nesplňují současné požadavky, jsou velmi zastaralé.

SVRČEK, Mirko. 1976. Klíč k určování bezcévných rostlin: Sinice, řasy, hlenky, houby, lišejníky a mechorosty: Pomocná kniha k učeb. botaniky na všeobec. vzdělávacích školách (gymnáziích) a na školách odb. (pedagog. a zeměd.). 1. vyd. Praha: SPN. Pomocné knihy pro žáky škol 1. a 2. cyklu Tato publikace splňuje požadavky klíče. Jsou zde u některých mechorostů kresby. Množství kreseb je nedostačující, fotografie žádné.

Nejvhodnější atlasy pro žáky základních a gymnaziálních škol se mi jeví Svrček a Kremer. Vhodně se doplňují, protože první jmenovaný je částečně klíč a druhý je doplněný fotografiemi. V případě Svrčka jsem v perokresbách našla u některých mechorostů chyby v morfologii: Orthotrichum affine – špatně postavená tobolka, Hypnum cupressiforme – zakončení lodyhy, Funaria hygrometrica – posazení lístků na lodyžce, Schistostega pennata – špatně zakreslené lodyhy se štěty, Fissidens taxifolius – špatné postavení lodyžních lístků. Pro střední školy bych doplnila titul Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii od Kaliny. Zbylé publikace jsou pro odborníky.

41

3.2 P ORTÁLY

Portály jsem vybrala podle svých vlastních zkušeností ze své odborné práce v minulých letech. Mimoto jsem toto téma konzultovala se svými kolegy a vyučujícími, i v tomto případě jsem použila odkazy na českém bryologickém portálu. Posledním zdrojem informací bylo vyhledávání dle klíčových slov (mechorosty, bryologie apod.) v internetovém vyhledavači. Vzhledem k šíři internetu jsem si samozřejmě vědoma, že výčet nemusí být kompletní: 

Bryoweb PřF JU (Klíč, check+redlist, výuka…) http://botanika.prf.jcu.cz/bryoweb/ Tento portál obsahuje nejvíce informací z českých webů. Pro určování

mechorostů se hodí nejvíce. Je zaměřen na odbornou veřejnost. Při mé práci jsem zjistila, že chybí některé popisy běžných rodů, proto je nevyhovující pro žáky základních škol i gymnázií. 

B-L sekce ČBS (odkazy, Bryonora) http://botanika.prf.jcu.cz/BLS/ Zde nenajdeme klíč k určování, pouze odkazy.



Bryophyte Ecology – online publikace, J. M. Glime: http://www.bryoecol.mtu.edu/ Portál je psán v anglickém jazyce. Pro určování mechorostů se nehodí. Nachází

se zde fotografie, ale v malém množství a jen jako doplněk k textu.  

Missouri Botanical Garden, Bryology: (Index of Mosses, Bibliography, Glossary, checklisty, flóry…)

42

http://www.mobot.org/MOBOT/tropicos/most/welcome.shtml Neobsahuje mechorosty v plné šíři. Portál je v anglickém jazyce. 

International Association of Bryologists: http://www.bryology.org/ Toto jsou stránky bryologů. Na klíč je zde odkaz. Text je v anglickém jazyce.



British Bryological Society, Portal: http://www.britishbryologicalsociety.org.uk/ V současné době není funkční.



fotky Š. Kovala: http://www.bryo.cz/ Všechny fotografie byly pořízeny na území České republiky. Fotografované

mechorosty jsou důsledně určovány a téměř ke všem existují herbářové položky. U většiny fotografií naleznete odkaz do on-line klíče "Mechorosty ČR", kde jsou uvedeny detailní popisy jednotlivých druhů. 

http://www.biolib.cz/ Portál je v českém jazyce. Pro určování není vhodný, protože zde nejsou

všechny rody vyobrazené a popisy chybí úplně. 

http://www.bildatlas-moose.de/ Obsahuje fotografie habitu i detailů a mikrofotografie pro bližší určení. Text je

v německém jazyce. Mechorosty jsou seřazeny abecedně v latinském jazyce. 

http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_rostliny/list05_01.html

43

Vhodné pro žáky základních škol. Obrázky jsou zdařilé, ale druhů mechorostů je velmi málo. 

http://botany.cz/cs/rubrika/mechorosty/ Tento portál obsahuje dostatek fotografií s habitem mechorostů. Dá se ve

výuce použít jako atlas, není však dostatečně přehledný.

Vzhledem k malému počtu portálů uvádím i portály zahraniční. Na gymnáziích dají se docela dobře použít i přes cizojazyčnost. Fotografie ze zahraničních portálů mohou pomoci při určování také. Portál http://botanika.prf.jcu.cz/bryoweb/ je pro výuku velmi odborný a dá se využít v rámci rozšiřujícího učiva, jako podklad pro biologické nebo ekologické soutěže apod.

44

3.3 P OPULÁRNÍ

KNIHY

V případě výběru populárních knih jsem postupovala stejně jako u atlasů. Protože je knih velké množství, uvádím přehled titulů pouze od roku 2000. Atlasy jsem sice zmínila již v kapitole 3. 1, ale pro úplnost je vypisuji i zde. ANTONÍN, Vladimír. 2000. Houby, lišejníky a mechorosty Národního parku Podyjí = Pilze, Flechten und Moose des Nationalparks Thayatal. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-2391-0.

BABULA, Petr. 2009. Mechorosty, výtrusné cévnaté rostliny, nahosemenné rostliny. Vyd. 1. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. ISBN 978-80-7305-063-4.

KALINA, Tomáš, Jiří VÁŇA a Karlova. 2005. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Vyd. 1. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-1036-1.

KREMER, Bruno P., Hermann MUHLE, Herbert GRAMBIHLER a Hana JANÁČKOVÁ. 1998. Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty: evropské druhy. Vyd. 1. Praha: Ikar : Knižní klub. Průvodce přírodou. ISBN 80-7202-356-X.

KUBEŠOVÁ, Svatava, Zdeněk MUSIL, Ivan NOVOTNÝ, Vítězslav PLÁŠEK a Magda ZMRHALOVÁ. 2009. Mechorosty součást naší přírody. Prostějov: ČSOP ZO Hořepník. ISBN 978-80-254-6057-3.

KUČERA, Jan. 2005. Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR : Správa ochrany přírody ČR. Příroda :

45

sborník prací z ochrany přírody = papers in nature conservation, 23. ISBN 80-86064-913.

NOVOTNÝ, Ivan a Svatava KUBEŠOVÁ. 2004. Mechorosty známé neznámé: katalog výstavy. 2., přeprac. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum. ISBN 80-7028-224-X.

PLÁŠEK, Vítězslav. 2005. Základy bryologie: (systém, fylogeneze a ekologie mechorostů). Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita. Učební texty Ostravské univerzity. ISBN 80-7368-095-5.

STRAKOVÁ, Marie, Bohumír CAGAŠ a Svatava KUBEŠOVÁ. 2002a. Mechy a řasy v trávníku. Vyd. 1. Hrdějovice: Agentura Bonus. ISBN 80-902690-7-9.

VÁŇA, Jiří. 2006a. Speciální bryologie I. 1. vyd. Praha: Karolinum. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1164-3.

VÁŇA, Jiří. 2006b. Speciální bryologie II. 1. vyd. Praha: Karolinum. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1264-X.

VÁŇA, Jiří a Karlova. 2006. Obecná bryologie. 1. vyd. Praha: Karolinum. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1093-0.

Pro výuku mohu doporučit publikaci Kremera a Kubešové z ZO Hořepníku. Najdeme zde základní rody všech mechorostů. Jsou vyobrazeny jednoduchými perokresbami habitů i detailů, ale i fotografiemi. Popisy morfologie druhů jsou napsány

46

populárně naučně. Jsou ještě srozumitelné (s výkladem učitele) pro žáka základního i gymnaziálního vzdělávání.

47

4 V ÝZKUMNÁ ČÁST 4.1 C ÍLE

Cílem výzkumu bylo zjistit, které druhy mechorostů a v jakém množství se v učebnicích pro základní a gymnaziální vzdělávání objevují, protože tento seznam pak bude základem pro vytvoření autorských kreseb. Dalším cílem bylo porovnat kvalitu a množství fotografií, kreseb a mikrofotografií. Sledovala jsem správnost a kvalitu kreseb životních cyklů mechorostů. Pro

svou práci - kreslení mechorostů - jsem chtěla zjistit, zda je potřebná. Dohledala jsem všechny učebnice používané ve školách a postupovala dle dané metodiky. Jedním z hlavních zdrojů informací jsou pro žáky učebnice. Chtěla jsem zjistit, zda je dostatek informací k tématu mechorostů. Pro laboratorní práce a samostatné práce je také nutné vycházet z nějaké vhodné literatury. Vzhledem k menšímu množství učebnic jsem z hlediska statistického použila metodu jednoduchého porovnávání. Cílem této práce není kompletní analýza učebnice.

4.2 M ETODY

Učebnice je základní učební pomůckou. Jedním z mých úkolů je posoudit vybrané učebnice z různých hledisek. Vybrala jsem tato hlediska pro srovnávání učebnic: Zástupci: Přehled druhů (zástupců jednotlivých oddělení), které jsou v učebnici uvedeny nebo vyobrazeny. Provedení: Vypsání všech zástupců. Množství textu: Počet vět, které jsou věnovány mechorostům. Provedení: Číselně vyjádřený celkový počet stran věnovaný zmíněným kapitolám a formát učebnice.

48

Systém organismů: Zjistit, kde jsou v systému organismů jednotlivé rostlinné skupiny zařazeny. Provedení: Uvedení informace, jak podrobně je v určité učebnici systém rozebírán. Rozmnožování: Zjistit, jestli je v textu učebnice věnovaný alespoň krátký odstavec nebo nákres rozmnožování mechorostů, a zda se o něm hovoří obecně nebo na konkrétních příkladech. Provedení: Uvedení skupiny nebo zástupců, u kterých je rozmnožování popsáno v textu nebo v podobě nákresu. Význam mechorostů v přírodě a pro člověka: Uvést, zda autoři v učebnicích kladou důraz na význam v přírodě nebo pro člověka. Provedení: Uvedení významu u jednotlivých skupin nebo zástupců v jednotlivých učebnicích. Obrazový materiál, který doplňuje text: Nákresy (naskicované obrázky, schémata), barevné obrázky a fotografie. Provedení: Uvedení přehledu fotografií a ostatních grafických příloh (nákresů a obrázků). Kontrolní otázky a náměty pro samostatnou práci žáků: Zjistit, zda se u kapitol v textu vyskytují kontrolní otázky a náměty pro samostatnou práci žáků. Provedení: Vyhledání místa v textu, kde jsou otázky kladeny (popř. v jakém množství) a konkrétní náměty pro samostatnou práci žáků (pokud jsou v textu zařazené). Pojmy: Zjistit množství a konkrétní pojmy z oblasti mechorostů. Provedení: Uvést všechny odborné pojmy v textu učebnic.

49

4.3 S EZNAM

POUŽÍVANÝCH UČ EBNIC

Vybírala jsem pouze učebnice pro základní školy se vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (ZV) a víceletá gymnázia, protože učebnice pro jiné vzdělávací programy se velmi liší v závislosti na typu vzdělávacího programu (ZV pro lehké mozkové poruchy (LMP), ZV pro speciální školy apod.) Můj výzkum probíhal září až prosinec roku 2012. Jsem si vědoma, že v začátku roku 2013 se na trhu objevily nové tituly učebnic, ty zde nejsou zahrnuty.

4.3.1 S EZ NA M

U Č EBNI C P R O Z Á KLA DNÍ Š KOLY A VÍC ELET Á GY M N Á Z IA

Učebnice jsou seřazeny abecedně. V závorkách jsou tučně vyznačené zkratky citovaných učebnic. Toto zjednodušení používám v tabulkách a grafech:

ČABRADOVÁ, Věra et al. Přírodopis 7: pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2005. 3 sv. ISBN 80-7238-424-4. (FRAUS) ČABRADOVÁ, Věra et al. Přírodopis 7: pracovní sešit pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2005. 3 sv. ISBN 80-7238-425-2. (FRAUS PS) ČERNÍK, Vladimír, MARTINEC, Zdeněk a BIČÍK, Vítězslav. Přírodopis 1 pro 6. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. přeprac. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 1999. 103 s. ISBN 80-7235-068-4. (SPN U1) ČERNÍK, Vladimír et al. Přírodopis 2: zoologie, botanika: pro 7. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1., přeprac. vyd. Praha: SPN, 1999. 127 s. ISBN 807235-069-2. (SPN U2) ČERNÍK, Vladimír a MARTINEC, Zdeněk. Přírodopis. 1, Botanika. 2. část. 1. vyd. Praha: SPN, 1996. 110 s. ISBN 80-85937-06-9. (SPN U3)

50

DOBRORUKA, Luděk J. et al. Přírodopis II pro 7. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: Scientia, 2003. 151 s. ISBN 80-7183-302-9. (SCIENTIA) HEDBÁVNÁ, Hana a kol. Přírodopis: učebnice. 2. díl, Botanika. Brno: Nová škola, 2008. 96 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-093-4. (NOVÁ ŠKOLA) JURČÁK, Jaroslav a kol. Přírodopis 7. Olomouc: Prodos, 1998. 143 s. ISBN 80-7230-0156. (PRODOS) JURČÁK, Jaroslav a kol. Přírodopis 7: pracovní sešit. Olomouc: Prodos, ©1998. 63 s. ISBN 80-7230-017-2. (PRODOS PS) KVASNIČKOVÁ, Danuše et al. Ekologický přírodopis 6: pro 6. ročník základní školy. 4., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2009. 128 s. ISBN 978-80-7373-056-7. (FORTUNA) KVASNIČKOVÁ, Danuše. Ekologický přírodopis: pracovní sešit pro 6. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: Fortuna, 2003. 31 s. ISBN 80-7168-882-7. (FORTUNA PS) ŠVECOVÁ, Milada a TOBĚRNÁ, Věra. Botanika: učebnice pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. 2, Vyšší rostliny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1998. 64 s. Natura. ISBN 80-86034-28-3. (NATURA)

4.3.2 S EZ NA M

U Č EBNI C P R O GY M NÁ Z I A

Pro střední školy gymnaziálního typu přicházejí v úvahu tři učebnice, které uvádím v seznamu. Učebnice používané v současné době na gymnáziích jsou seřazeny abecedně a v závorce opět uvádím zkratky:

JELÍNEK, Jan a ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007. 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4. (OLOMOUC)

51

KINCL, Lubomír, KINCL, Miloslav a JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin: pro 1. ročník gymnázií. 4., přeprac. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 302 s. ISBN 80-7168-947-5. (FORTUNA) KUBÁT, Karel et al. Botanika. 2. vyd. Praha: Scientia, 2003. 231 s., [12] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7183-266-9. (SCIENTIA)

Mimo tyto tři učebnice existuje několik publikací, které je možno použít při výuce, ale neodpovídají plně RVP pro gymnázia. Nezahrnuji je do porovnávání učebnic.

ROSYPAL, Stanislav aj. Přehled biologie. 1. vyd. Praha: SPN, 1987. 686 s. Kostka. ROSYPAL, Stanislav a kol. Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003. 797 s. ISBN 80-7183-268-5. ROSYPAL, Stanislav a kol. Přehled biologie. 3. vyd., v nakl. Scientia 2. vyd. Praha: Scientia, 1998. 642 s. ISBN 80-7183-110-7. Biologie I: Základy mikrobiologie, botaniky a mykologie: Pracovní sešit. Klatovy: Klatovské gymnázium, 1992. 127 s. HANČOVÁ, Hana a VLKOVÁ, Marie. Biologie v kostce: pro střední školy: [obecná biologie, botanika, zoologie, biologie]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. 176 s. Maturita v kostce. V kostce. ISBN 978-80-253-0606-2

52

4.4 V ÝSLEDK Y

4.4.1 Z Á S T U PC I

M EC HOR OST Ů

Tabulka 1 – Zástupci mechorostů

Zástupci mechorostů ZV Učebnice

Fraus

Fraus PS

Výčet bělomech sivý, pokryvnatec Schreberův, ploník ztenčený, rašeliník kostrbatý, porostnice mnohotvárná

5

bělomech sivý, pokryvnatec Schreberův, ploník ztenčený, rašeliník kostrbatý, porostnice mnohotvárná, zkrutek vláhojevný porostnice

SPN U1

Počet

mnohotvárná,

ploník

ztenčený,

měřík

6 tečkovaný,

pokryvnatec Schreberův, bělomech sivý, rašeliník, rokyt cypřišový, bezvláska vlnkatá

SPN U2

8

porostnice mnohotvárná, rašeliník, bělomech sivý, ploník ztenčený, bezvláda

5

porostnice mnohotvárná, rašeliník, měřík tečkovaný, ploník ztenčený, SPN U3

rokyt cypřišový, bělomech sivý, travník Schreberův, kostrbatec, drábík stromkovitý, bezvláska vlnkatá

10

SCIENTIA

rašeliník, ploník, porostnice mnohotvárná, rokytník skvělý

4

NOVÁ ŠKOLA

ploník ztenčený, rašeliník křivolistý, bělomech sivý, měřík tečkovaný

4

porostnice mnohotvárná, ploník obecný, rokytník skvělý, pokryvnatec PRODOS

PRODOS PS

Schreberův, bělomech sivý, drábík stromkovitý, rohozub nachový, rašeliník

8

zástupci neuvedeni

0

53

FORTUNA

FORTUNA PS

NATURA

ploník

chluponosný,

ploník

ztenčený,

pokryvnatec

Schreberův,

bělomech sivý, měřík příbuzný

5

zástupci neuvedeni

0

ploník ztenčený, rašeliník kostrbatý, bělomech sivý, pokryvnatec Schreberův, měřík příbuzný, porostnice mnohotvárná, ploník obecný

7

Zástupci mechorostů GV Učebnice OLOMOUC

Výčet

Počet

porostnice mnohotvárná, rašeliník, ploník ztenčený

3

porostnice mnohotvárná, rašeliník, měřík příbuzný, bělomech sivý, FORTUNA

zkrutek

vláhojevný,

ploník

ztenčený,

dvouhrotec

chvostnatý, 8

pramenička obecná porostnice SCIENTIA

mnohotvárná,

kapraďovka

sleziníkovitá,

rašeliník,

dvouhrotec chvostnatý, měřík čeřitý, travník Shreberův, ploník ztenčený, 11 bělomech sivý, prutník stříbrný, paprutka nicí, rohozub nachový

54

Bělomech sivý Bezvláska vlnkatá Drábík stromkovitý Dvouhrotec chvostnatý Kapraďovka sleziníková Měřík čeřitý Měřík příbuzný Měřík tečkovaný Paprutka nící pravá Ploník chluponosný Ploník obecný Ploník ztenčený Porostnice mnohotvárná Pramenička obecná Prutník stříbřitý Rašeliník Rohozub nachový Rokyt cypřišovitý pravý Rokytník skvělý Trávník Schreberův Zkrutek vláhojevný Kostrbatec

Četnost výskytu

Četnost výskytu

Zástupci mechorostů ZV + GV

12

10 8

6

4

2

0

Učebnice ZV Učebnice GV

Graf 1 – Zástupci mechorostů

Druhy mechorostů v učebnicích pro ZV + GV

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 ZV

G

Mechorost

Graf 2 – Druhy mechorostů

55

Ve většině učebnic pro základní vzdělávání je uvedeno dostatečné množství zástupců jednotlivých skupin, kromě pracovních sešitů Prodos a Fortuna - zde má žák naopak zástupce uvést. Nejvíce zástupců (10) se objevuje v učebnici SPN Botanika pro 7. Ročník (SPN U3). Jsou uvedena rodová a druhová jména téměř u všech zástupců, pouze kostrbatec a rašeliník je uváděn jen jako rod. Játrovky zastupuje pouze jeden rod. Rodový název Pleurozium česky pokryvnatec uváděný v učebnicích odráží dobu, ve které byly učebnice vytvořeny. Dle nového názvosloví je třeba psát např. travník Schreberův (Pleurozium schreberi (Brid.) Mitt.). Nejvíce zástupců mechorostů v učebnicích pro gymnaziální vzdělávání vyjmenovává dle grafu č. 1 učebnice Scientia (11) nejméně Olomouc (3). Ve všech učebnicích se vyskytuje méně zástupců v porovnání s učebnicemi pro základní vzdělávání. Navíc zde nalezneme mechorosty žijící ve vodě (pramenička obecná) a dalšího zástupce játrovek (kapraďovka sleziníková), objevuje se rohozub nachový a paprutka nicí. Dle grafu č. 2 jsou v učebnicích základní vzdělávání výrazně často uváděny porostnice mnohotvárná, bělomech sivý, travník Schreberův a rašeliník. U učebnic pro gymnaziální vzdělávání to jsou porostnice mnohotvárná, ploník obecný a rašeliník. Ve všech učebnicích, kde se vyskytuje druh pokryvnatec Schreberův, by bylo přesnější uvádět název travník Schreberův.

56

4.4.2 R OZ S A H

U Č EBNÍ HO T EXT U

Tabulka 2 – Rozsah učebního textu

Rozsah učebního textu ZV Učebnice

Počet vět v učebním textu

Počet vět v rozšiřujícím učivu

FRAUS

37

6

FRAUS PS

10

0

SPN U1

30

7

SPN U2

44

6

SPN U3

51

0

SCIENTIA

51

6

NOVÁ ŠKOLA

20

4

PRODOS

40

5

PRODOS PS

16

0

FORTUNA

18

0

FORTUNA PS

2

0

NATURA

56

17

Rozsah učebního textu GV Učebnice

Počet vět v učebním textu

Počet vět v rozšiřujícím učivu

OLOMOUC

27

0

FORTUNA

36

15

SCIENTIA

42

4

57

Rozsah učebního textu ZV + GV 60 50

Počet vět v učebním textu

40 30

10

Učebnice ZV

Olomouc Fortuna Scientia

Fraus Fraus PS SPN U1 SPN U2 SPN U3 Scientia Nová škola Prodos Prodos PS Fortuna Fotruna PS Natura

0

Učebnice GV

Četnost výskytu

Počet vět v rozšiřujícím učivu

20

Graf 3 – Rozsah učebního textu Počet vět v učebnicích pro základní vzdělávání, které se věnují mechorostům, se různí. V průměru je každá kapitola popsána na dvou stránkách formátu A4. Porovnámli v jednotlivých učebnicích pouze holý text, pak nejvíce ho obsahuje učebnice Natura. Velké množství textu mi ale připadá zbytečné, protože žáci si zapamatují pouze základní informace a přebytečné zapomenou. V učebnicích je zařazeno rozšiřující učivo nejvíce dle grafu č. 3 v publikaci Natura a naopak chybí v učebnici Fortuna. Učební text pro gymnaziální vzdělávání v učebnici Fortuna a Scientia je rozlišen na základní a rozšiřující učivo. Toto v učebnici Olomouc chybí. Nejvíce vět se nachází dle grafu č. 3 v učebnici Scientia, ale rozšiřujícího učiva je v učebnici Fortuna nejvíce.

58

4.4.3 Z A Ř A Z ENÍ

DO S YS T ÉM U

Tabulka 3 – Zařazení mechorostů do systému

Zařazení mechorostů do systému ZV Učebnice

FRAUS

FRAUS PS

SPN U1

SPN U2

SPN U3

SCIENTIA

NOVÁ ŠKOLA

PRODOS

Komentář V textu se o systému nehovoří, jen je zmíněno, že mechorosty se dělí na skupinu játrovek a mechů. O systému se autoři nezmiňují. V textu se o systému nehovoří, jen je zmíněno, že mechorosty se dělí na skupinu játrovek a mechů. Podříše Vyšší rostliny - oddělení Mechorosty - třída Mechy a Játrovky, systematické skupiny rozlišeny barvou. Podříše Vyšší rostliny - oddělení Mechorosty - třída Mechy a Játrovky, systematické skupiny rozlišeny barvou V textu se k systému vyjadřují: Mechorosty tvoří dvě skupiny: játrovky a mechy. Mechy řadí mezi výtrusné rostliny. Nadpis je: podříše Výtrusné rostliny, oddělení Mechy Nadpis kapitoly je Vyšší rostliny, Výtrusné rostliny, Mechorosty a třídy Mechy a Játrovky.

PRODOS PS

V textu se o systému nemluví.

FORTUNA

V textu se o systému nemluví.

FORTUNA PS

V textu se o systému nemluví.

59

NATURA

Vyšší rostliny - mechorosty- mechy. Játrovky řadí do skupiny mechorostů.

Zařazení mechorostů do systému GV Učebnice

OLOMOUC

FORTUNA

SCIENTIA

Komentář Vyšší rostliny (Cormobionta) - oddělení Mechorosty (Bryophyta) - třída Játrovky (Marchantiopsida ) a Mechy (Bryopsida) Vyšší rostliny (Cormobionta) - vývojová větev Mechorosty (Bryophytae) oddělení Játrovky (Marchantiophyta) a oddělení Mechy (Bryophyta) Vyšší rostliny (Cormobionta, Embriobionta) - oddělení Mechorosty (Bryophyta) třída Játrovky (Marchantiopsida, Hepaticae) a Mechy (Bryopsida)

O systému rostlin se v učebnicích pro základní vzdělávání autoři zmiňují nepřesně. Jen učebnice Prodos obsahuje rozdělení mechorostů na dvě třídy - játrovky a mechy a vždy v nadpisu je uvedený jednoduchý systém - např. ROSTLINY – VYŠŠÍ ROSTLINY – MECHOROSTY – JÁTROVKY. Nová škola nepíše o játrovkách. Některé učebnice pak řeší systém rostlin v zadní části učebnice (Fortuna). Zařazení játrovek a mechů do tříd nebo oddělení je předmětem sporů odborníků a z tohoto vycházejí i nepřesnosti v učebnicích. Současné zařazení mechorostů jako vývojové větve streptofyt odpovídá klasifikaci na tři oddělení hlevíky, játrovky a mechy. Tohoto zařazení do systému se drží všechny tři tituly pro gymnaziální vzdělávání. Nesprávnost pojetí na úrovni tříd blíže vysvětluje Kalina (Kalina, 2005).

60

4.4.4 R OZ M NOŽ OVÁ NÍ

Tabulka 4 - Rozmnožování

Rozmnožování ZV Učebnice

Stručný výtah z učebnice

FRAUS

Způsob rozmnožování u mechů je vysvětlen v textu a zároveň na obrázku.

FRAUS PS

Žák šipkami označí průběh životního cyklu, dokreslí chybějící části a popíše. Rozmnožování mechů je vysvětleno na obrázku (Schéma rozmnožování mechů),

SPN U1

v textu se zmiňují o pohlavních orgánech, pohlavních buňkách (vaječné buňky, spermatozoidy). Život mechorostů je popsán menším písmem. Většinou jsou použity české

SPN U2

názvy. Vyobrazeno je schéma Rozmnožování mechorostů. Ve shrnujícím textu je zmíněno vegetativní rozmnožování. Rozmnožování mechů je vysvětleno na obrázku (Schéma rozmnožování mechů),

SPN U3

v textu se zmiňují pohlavních orgánech, pohlavních buňkách (vaječné buňky, spermatozoidy).

SCIENTIA

NOVÁ ŠKOLA

Způsob rozmnožování u mechů je vysvětlen v textu a zároveň na složitém obrázku. Rozmnožování je vysvětleno v textu velmi jednoduše a na jednoduchých obrázcích (Životní cyklus mechů). Rozmnožování mechů je vysvětleno na obrázku (Rozmnožování a životní cyklus

PRODOS

mechu). Vysvětlují se pojmy rodozměna. V nepovinné části se rozmnožování věnují podrobněji (pelatky, zárodečníky, prvoklíček).

PRODOS PS

FORTUNA

Žák zakreslí chybějící části životního cyklu mechu a doplní popis (nápověda).

Způsob rozmnožování u mechů je vysvětlen v krátkém odstavci a zároveň na

61

jednoduchém obrázku (Rozmnožování mechu na příkladu ploníku).

FORTUNA PS

NATURA

Otázky neprověřují znalosti o rozmnožování. Autoři vysvětlují vývojový cyklus v dlouhém odstavci poměrně odborně. Obrázek chybí.

Rozmnožování GV Učebnice

OLOMOUC

Stručný výtah z učebnice Rozmnožování věnován kratší odstavec. Zde jednodušeji řečeno vše podstatné. Přítomen životní cyklus porostnice mnohotvárné, ploníku obecného. Tématu je věnováno hodně prostoru. Vše je velmi podrobně popsáno.

FORTUNA

Podrobná morfologie. Používání přesných odborných názvů. Je přítomen jednoduchý obrázek životního cyklu a schéma životního cyklu. Tématu je věnováno hodně prostoru. Vše je velmi podrobně popsáno.

SCIENTIA

Podrobná morfologie. Používání přesných odborných názvů. Přítomen nepěkný obrázek životního cyklu mechorostů a obrázek pelatek, zárodečníků a pohárku u porostnice. Je zmíněno vegetativní rozmnožování.

U všech učebnic pro základní vzdělávání je vyloženo rozmnožování mechů na obrázcích (Schéma rozmnožování mechů, Životní cyklus…) a vždy i v textu. V učebnici Prodos je část s jednodušším vysvětlením a část rozšiřující (pelatky, zárodečníky). Učebnice Fortuna se tímto zabývá pouze okrajově. Učebnice SPN U1 a U3 vzhledem ke zbylému textu používá zbytečné pojmy. Kresba rozmnožování v učebnici Scientia je nepřehledná a naopak v SPN U2 a U3 žák vidí obrázek rozmnožování v barevné formě a přehledně. Oba pracovní sešity Fraus a Prodos (zde mají žáci nápovědu) vyžadují znalost rozmnožování. Chtějí pouze doplnit předkreslený obrázek. Rozmnožování mechorostů je věnován dostatečný prostor ve všech učebnicích pro gymnaziální vzdělávání. V celém textu se objevuje hodně nových pojmů. Připisuji

62

to modelovému typu rozmnožování jako je rodozměna. Nejpodrobněji je popsán v učebnici Scientia. Oceňuji poznámku o vegetativním rozmnožování. Naopak nelíbí se mi zde schéma rodozměny. Učebnice Olomouc obsahuje porovnání cyklu porostnice mnohotvárné a ploníku obecného.

4.4.5 V Ý Z NA M

M EC HOR OS T Ů

Význam psaný v učebnicích pro přesnost cituji celý. Tabulka 5 – Význam mechorostů

Význam mechorostů ZV Učebnice

Citace Zabraňují půdní erozi v lesích (především kolem cest), jsou zásobárnou vody

FRAUS

v ekosystémech. Mohou sloužit jako ukazatelé čistoty životního prostředí. Z odumřelých stélek rašeliníku vzniká rašelina, která se používá v zahradnictví a také k léčbě pohybového ústrojí.

FRAUS PS

Žák uvádí důležité funkce mechů v přírodě. Zadržují dešťovou vodu a chrání lesní půdu před vysycháním. Zabraňují odnosu

SPN U1

půdy vodou a větrem. Odpařují vodu, kterou zadržely při dešti, a tím zvlhčují ovzduší. Žijí i na skalách a po nějakém čase umožní uchytit se na těchto místech dalším rostlinám. Mechorosty jsou v naší přírodě běžnými rostlinami, ale s velkým významem. Zadržují dešťovou vodu a chrání tak lesní půdu před vysycháním. Zabraňují

SPN U2

odnosu půdy vodou a větrem. Odpařují vodu, kterou zadržely při dešti, a tak zvlhčují ovzduší. Žijí na skalách, podílejí se na vytváření humusu a po nějakém čase tak umožní chytit se na těchto místech dalším rostlinám.

63

Mechorosty jsou v naší přírodě běžnými rostlinami, ale s velkým významem. Zadržují dešťovou vodu a chrání tak lesní půdu před vysycháním. Zabraňují SPN U3

odnosu půdy vodou a větrem. Odpařují vodu, kterou zadržely při dešti, a tak zvlhčují ovzduší. Žijí na skalách a po nějakém čase tak umožní uchytit se na těchto místech dalším rostlinám. Řada mechorostů rychle osidluje čerstvě obnaženou půdu. Tím brání odnosu půdních částic vodou (tzv. erozi). Spolu s dalšími rostlinami se podílí na vytváření humusu. Důležité je zadržování vody v jejích rostlinkách. Přispívají k udržení vody v krajině a vyšší vzdušné vlhkosti na loukách a lesích. Nejvíce vody zadržují rašeliníky, více než 25 násobek množství ve srovnání s jejich váhou v suchém stavu. Z odumřelého rašeliníku vzniká na rašeliništi rašelina. Ta se dříve využívala jako palivo a stelivo pro dobytek. Dodnes se používá k léčení chorob pohybového ústrojí a v zahradnictví. Mechorosty mohou sloužit jako

SCIENTIA

ukazatele znečištění ovzduší. Využívají se hlavně druhy rostoucí na kmenech stromů. Některé pozemní druhy jsou ukazatele zatížení životního prostředí těžkými kovy (např. rokytník skvělý). Dříve byly mechy více využívány člověkem. Používaly se jako tepelná izolace při stavbě domů. V roubených domech byly přidávány do hmoty, kterou se vymazaly štěrbiny mezi trámy. Rašeliníky, díky své schopnosti nasáknout velký objem vody a desinfekčním účinkům byly používány ještě za 1. světové války jako náhražka obvazového materiálu. Dnes jsou nepostradatelné pro pěstování orchidejí. Některé jsou používány pro výrobu vložek do bot nebo jako dekorace (tento odstavec je nachází v učebnici na záložce jako rozšiřující učivo). Mechy mají schopnost zadržovat vodu, chrání tak půdu před vysycháním. Zabraňují odnosu půdy (půdní erozi) v lesích. Jsou velmi citlivé na znečištění ovzduší nebo vody, a proto jsou využívány jako ukazatele čistoty ovzduší. Jsou

NOVÁ ŠKOLA

potravou a úkrytem některých organizmů. Z odumřelých spodních částí lodyžek mechu rašeliníku vzniká rašelina. Ta se dříve používala jako palivo a stelivo. Dnes se pro svoje léčebné účinky využívá v lázeňství. Používá se také pro pěstování rostlin (Tato věta byla psána jako rozšiřující učivo).

64

Značný význam mají husté porosty rašeliníků. Rostou na bažinatých místech tak, že spodní části odumírají a svrchní stále dorůstají. Vzniká rašeliniště a PRODOS

z odumřelých rašeliníků za několik desítek tisíc let rašelina. Ta se používá k léčebným účelům i ke zlehčování půd. Mechy jsou důležité pro půdní ekologii. Zabraňují erozi půd a především zadržují (zejména v lesích) povrchovou vodu.

PRODOS PS

Žák uvede dva procesy, kterými mechy významně ovlivňují půdu, a jsou tedy významné z hlediska půdní ekologie. Mechové polštáře tvořené velkým množstvím mechových rostlinek tak zadržují

FORTUNA

hodně vody. Voda se z nich odpařuje postupně, pomalu, a tak v lese bývá větší vlhkost vzduchu než v okolí i v době sucha. Mechové polštáře chrání lesní půdu před vysycháním a žije v nich velké množství drobných živočichů.

FORTUNA PS

Autoři význam mechorostů neřeší. Porosty mechů zadržují velké množství vody a chrání půdu před nadměrným výparem. Přitom se dokáží přizpůsobit i dočasnému nedostatku vody.

NATURA

Schopnost mechů zadržovat vodu je důležitá i pro další rostliny a jiné organismy. Z odumřelých rostlin rašeliníku vzniká rašelina. Rašelina se využívá v zahradách k vylepšení vlastností půdy a v lékařství při léčení revmatických chorob. V menší míře nachází uplatnění jako méně kvalitní palivo.

Význam mechorostů GV Učebnice

OLOMOUC

Citace Význam mechorostů v přírodě je obrovský. Chrání půdu před erozí, ovlivňují vodohospodářský režim krajiny, poskytují rašelinu. Rašelina se kdysi používala jako palivo, dnes se hlavně uplatňuje při úpravě vlastní půdy, u některých druhů rašeliny se využívá léčebných účinků. V silně

FORTUNA

kyselém prostředí rašelinišť se dobře uschovávají zbytky organismů, které umožňují zjistit, které rostliny se vyskytovaly v dávných dobách na rašeliništi a v jeho okolí. Vazba velkého množství uhlíku v rašeliništích může rovněž ovlivnit i globální koloběh tohoto prvku.

65

SCIENTIA

Většina mechorostů nemá přímý hospodářský význam.

Významu těchto skupin v přírodě a pro člověka je věnováno v učebnicích pro základní vzdělávání celkem hodně prostoru. Nejvíce využití uvádí dle učebnice Scientia jak v základním textu, tak i v rozšiřujícím učivu. Také učebnice Nová škola se významu mechů věnuje hodně (i v rubrice rozšiřujícího učiva). Ve všech učebnicích je u mechorostů nejčastěji uváděná schopnost nasáknutí velkého objemu vody. V učebnici Scientia se zabývají používáním mechu při stavbě roubených domu. Toto se jinde nevyskytlo. Vzhledem k ekologickému zaměření učebnice Fortuna se tomuto tématu věnují velmi málo. V pracovních sešitech se autoři ptají žáka na význam mechů. V tabulce č. 5 přímo cituji obsah textu, který se věnuje problematice významu v učebnicích pro gymnaziální vzdělávání. V porovnání s učebnicemi pro základní vzdělávání je v textu věnováno velmi málo prostoru významu mechorostů. Vzhledem k motivovanosti studentů ke studiu toto vidím jako nedostatek učebnic. Nejvíce vět se nalézá v učebnici Fortuny.

66

4.4.6 O BR A Z OVÝ

M A T ER I Á L

Tabulka 6 – Obrazový materiál

Obrazový materiál ZV Učebnice

Výčet

Počet

Nákresy: Životní cyklus mechorostů Fotografie: Slať, Stavba stélky mechové rostliny, Bělomech sivý, FRAUS

Pokryvnatec

Schreberův, Ploník ztenčený, Rašeliník kostrbatý,

9

Porostnice mnohotvárná, Stélka rašeliníku s patrnými hyalocystami (mikrofotografie) Nákresy: Mechová rostlinka, Naznačený životní cyklus mechu FRAUS PS

2 Fotografie: Žádná Nákresy: Ploník, Bezvláska, Život mechorostů

SPN U1

Fotografie: Výtrusy mechů, Část lístku bezvlásky (mikrofotografie), 10 buňky lístku bezvlády (mikrofotografie), Mechová zahrádka, Porostnice mnohotvárná, Rašeliniště, Porost Nákresy: Stavba mechové rostlinky, Schéma rozmnožování mechů

SPN U2

Fotografie: Výtrusy mechů (mikrofoto), Porost rašeliníku, Lístek 8 rašeliníku (mikrofoto), Porostnice mnohotvárná, Bělomech sivý, Ploník ztenčený Nákresy: Stavba mechové rostlinky, Schéma rozmnožování mechů Fotografie: Mechová zahrádka, Porostnice mnohotvárná, Rašeliník,

SPN U3

Rašeliniště, Ploník ztenčený, Bělomech sivý, Rokyt cypřišový, Měřík 13 tečkovaný Mikrofoto: Lístek bezvlásky vlnkaté, Výtrusy, Lístek rašeliníku

67

Nákresy: Schéma rostlinky mechu (ploník), Životní cyklus dvoudomého mechu (ploník), Stavba lístku rašeliníku (pohled na část plochy SCIENTIA

jednovrstevnatého lístku, mikroskopický záběr)

7

Fotografie: Rašeliník, Ploník ztenčený, Ploník (obalné lístky), Porostnice mnohotvárná (lupenitá stélka) Nákres: Životní cyklus mechů NOVÁ ŠKOLA

Fotografie:

Bělomech sivý, Rašeliník křivolistý, Ploník ztenčený,

5

rašeliniště Nákres: Lupenitá stélka porostnice mnohotvárné, Ploník obecný, Porostnice mnohotvárná (bez tobolek), Životní cyklus mechu PRODOS

Fotografie: Lístek mechu měříku (mikrofotografie), Jednoduché vodivé 12 pletivo – střední žilka (mikrofotografie), Buňky pletiva lístku mechu měříku (mikrofotografie), Rokytník skvělý, Pokryvnatec, Bělomech, Rašeliník, Ploník ztenčený – štěty s tobolkami Nákresy: Chybějící části životního cyklu, Mechová rostlinka

PRODOS PS

2 Fotografie: Žádné Nákresy: Ploník ztenčený, Rozmnožování

mechů, Pokryvnatec

Schreberův FORTUNA

6 Fotografie: Rostlinky měříku příbuzného, Bochníkovité polštáře bělomechu sivého, Ploník chluponosný Nákresy: Stavba mechové rostliny

FORTUNA PS

1 Fotografie: žádné

68

Nákresy: 4 humorné obrázky, Ploník ztenčený, Bělomech sivý, Rašeliník kostrbatý

NATURA

7

Fotografie: žádné

Obrazový materiál GV Učebnice

Výčet

OLOMOUC

Počet

Nákresy: Porostnice mnohotvárná, Ploník obecný

2

Nákresy: Základní evoluční trend v životním cyklu rostlin, Životní cyklus FORTUNA

mechorostů,

Schéma

životního

cyklu

mechorostů,

Porostnice 6

mnohotvárná, Rašeliník, Významnější zástupci mechorostů Nákresy:

SCIENTIA

Životní

cyklus

mechorostů,

Kapraďovka

sleziníková,

Porostnice mnohotvárná

3

Četnost výskytu

Obrazový materiál ZV + GV 14 12 10 8 6 4 2 0

Učebnice ZV

Učebnice GV

Graf 4 – Obrazový materiál Nejvíce obrazového materiálu je v učebnici SPN U3. Je zde vidět i různorodost obrazového materiálu (nákresy, fotografie, mikrofotografie, celé rostliny, části rostlin,

69

nákresy.) V učebnici Scientia je nákres nejasný a složitý. V učebnicích pro základní vzdělávání se podle mého názoru objevuje dost fotografií a obrázků, což je velmi prospěšné. V pracovních sešitech se objevují nákresy a žák doplňuje pojmy. Humorné obrázky v učebnici Natura odlehčí těžké učivo, které představuje téma Mechorosty. Dle tabulky č. 6 vyniká v množství obrazového materiálu učebnice Fortuna pro gymnázia v počtu 6 schémat. Vedle učebnic pro žáky základní školy jsou učebnice pro gymnázia velmi neestetické, ale splňují pravidla schematického obrázku. Absence fotografií vychází z parametrů učebnic pro střední školy.

70

4.4.7 K ONT R OLNÍ

OT Á Z KY A NÁ M ĚT Y P R O S A M OST A TNOU P R ÁC I Ž Á KŮ

Tabulka 7 – Kontrolní otázky a náměty pro samostatnou práci

Kontrolní otázky a náměty pro samostatnou práci ZV Učebnice

Výčet

Počet

Klasické otázky jsou uvedeny za textem. Náměty pro práci jsou na záložce (3). Úkoly jsou položeny v rámci mezipředmětových vztahů. FRAUS

Samostatná práce je zde formou krátké laboratorní práce, kde jsou nejprve uvedené potřeby, pracovní postup (např. Pozorování zástupců

9 9

mechů). FRAUS PS

Otázky jsou jednoduché, postihují očekávané výstupy.

4

Otázky jsou až za textem o mechorostech. Jsou orientovány na konkrétní SPN U1

situaci v místě bydliště žáka. Úkoly jsou ukládány v průběhu textu ve značném množství. Námět na laboratorní práce v učebnici není.

1 12

Otázky jsou za textem. Nevycházejí z učebního textu. Žák musí na SPN U2

základě otázek hledat v jiných zdrojích informací, nutí ho přemýšlet.

11

Náměty na činnost jsou popsány v průběhu textu. Otázky jsou za textem. Nevycházejí z učebního textu. Žák musí na SPN U3

základě otázek hledat v jiných zdrojích informací, nutí ho přemýšlet.

8

Náměty na činnost jsou popsány v průběhu textu. Zde se nacházel námět na pokus (zadržování vody u mechů). Druhý úkol SCIENTIA

by se dal zařadit do mezipředmětových vztahů (Dle mapy ČR se pokus vysvětlit jak souvisí nadmořská výška s výskytem rašelinišť). Oba úkoly

2

byly zaznamenány na záložce učebnice. Otázky nebyly žádné.

Otázky k mechům byly pouze dvě z toho jedna doplňovací. Úkoly také NOVÁ ŠKOLA

dva. Otázka a úkoly jsou od sebe odlišeny graficky (sova, lupa). Laboratorní práce se nacházejí na konci učebnice. V kapitole mechové patro se nalézaly 3 otázky. Na konci učebnice jsou shrnující otázky a zde

7

71

také byla jen jedna otázka směřující k tématu mechorostů.

Otázky (velké množství) se nacházejí ihned po krátkém odstavci (játrovky, mechy, rozmnožování) s novou látkou. Zahrnují jak opakující PRODOS

otázky, tak otázky k textu. Na konci kapitoly jsou shrnující otázky, které

38

postihují Bloomovu taxonomii. Na konci učebnice jsou náměty na laboratorní práce. PRODOS PS

Žáci doplňují text. U některých mají k řešení nápovědu.

11

Otázky mají dvojí charakter. První typ otázek je opakující. Druhý typ je FORTUNA

prověřující pochopení textu. Laboratorní práce jsou graficky zvýrazněny

12

(pozorování zástupců mechů). FORTUNA PS

Žáci doplňují pojmy do obrázku. Na liště je vytvořena rubrika "Zkus to sám", kde žák najde dva náměty na

NATURA

samostatnou práci.

3

0

Kontrolní otázky a náměty pro samostatnou práci GV Učebnice

Výčet

Počet

Za textem nejsou žádné otázky. Na konci učebnice je několik otázek ve OLOMOUC

shrnujícím učivu. V praktické části nalezneme náměty na laboratorní

2

práce. Na konci textu jsou kontrolní otázky a úkoly směřované jak k textu na FORTUNA

přemýšlení tak i k vyhledávání informací z jiných zdrojů. S otázkami jsou

9

doporučené laboratorní práce. SCIENTIA

V učebnici nejsou otázky.

0

72

Četnost výskytu

Kontrolní otázky a náměty pro samostatnou práci ZV+GV 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Učebnice ZV

Učebnice GV

Graf 5 – Kontrolní otázky a náměty pro samostatnou práci Kontrolní otázky se nacházejí buď ihned po každém odstavci s novou látkou, nebo až na konci každé kapitoly. V některých učebnicích se objevují často krátké jednoduché úkoly, samostatné práce jsou nejčastěji uvedeny formou laboratorní práce. Domnívám se, že nejvhodnější a nejvíce zajímavé otázky v učebnici Fortuna. Vyskytují se zde otázky opakovací, pamětní, na přemýšlení, dostatečně a vyváženě. Zajímavé úkoly jsou obsaženy v učebnici Scientia. V učebnici SPN U1 je v průběhu textu hodně úkolů a činností na práci s mechy. Pracovní sešity kladou žákům otázky zaměřené pouze na pojmy. V učebnicích pro školy gymnaziálního typu se otázky a úkoly nevyskytují tolik jako v učebnicích pro základní školy. Nejvíce jich nalezneme dle grafu č. 5 v učebnici nakladatelství Fortuna. V učebnici Scientia nejsou laboratorní práce. Nejlépe kladené otázky dle mého názoru pokládají autoři učebnice Fortuna. Kontrolní otázky se většinou objevují v samostatných publikacích, o kterých se zde nezmiňuji. Tyto jsou návodné až pro studenty pokračující v biologii na vysoké škole nebo studenty skládající maturitu z biologie.

73

4.4.8 O DBOR NÉ

P OJM Y

Tabulka 8 – Odborné pojmy

Odborné pojmy ZV Učebnice

Výčet

Počet

prvoklíček, pelatka, zárodečník, štět s tobolkou, výtrus, játrovky, FRAUS

rodozměna, stélka, hyalocysta, lupenitá a listnatá stélka, pohárek,

14

příchytná vlákna, lodyžka s lístky FRAUS PS

SPN U1

SPN U2

SPN U3

žádný (musí se doplnit) tobolka krytá čepičkou, štět, lístky, lodyžka, příchytná vlákna, výtrusy, vaječná buňka, spermatozoid, prvoklíček příchytná vlákna, lodyžka s lístky, štět s tobolkou, výtrusy, prvoklíček, stélka tobolka, čepička, štět, lístky, lodyžka, příchytná vlákna, spermatozoid, prvoklíček, vaječná buňka

0

10

8

9

čepička, tobolka, štět, lístky, lodyžka, příchytná vlákna, játrovky SCIENTIA

lupenité, listnaté, pohárky, rozmnožovací tělíska, prvoklíček, pelatka,

13

zárodečník NOVÁ ŠKOLA

tobolka s výtrusy, štět, lístky, lodyžka, příchytná vlákna, prvoklíček

7

tobolka, čepička, štět, lístky, lodyžka, příchytná vlákna, výtrusnice, lupenitá stélka, kormus, rodozměna, samčí a samičí prvoklíček, PRODOS

výtrusy.

14

Rozšiřující učivo: pelatka, zárodečník

PRODOS PS

štět, lístky, lodyžka, příchytná vlákna, výtrusnice, výtrusy, prvoklíček pojmy z nápovědy se musí přiřazovat

7

74

FORTUNA

čepička, tobolka, štět, lístky, lodyžka, příchytná vlákna

6

FORTUNA PS

žádný (musí se doplnit)

0

NATURA

lodyžka, lístky, příchytná vlákna, štět, tobolka, víčko, čepička, výtrusy, prvoklíček, zárodečník, pelatka,

11

Odborné pojmy GV Učebnice

Výčet

Počet

gametofyt, sporofyt, lupenitá stélka, příchytná vlákna (rhizoidy), lodyžka (kaluoid), listek (fyloid), samčí gametangia (pelatky, OLOMOUC

antheridia),

spermatozoidy,

samičí

gametangia

(zárodečníky, 23

archegonia), tobolka, výtrusnice, prvoklíček (protonema), terč, štět, pohárky lupenitá stélka, lodyžka, lístky, rodozměna, prvoklíček (protonema), FORTUNA

gametofyt,

gametangia,

pelatky

(antheridia),

zárodečníky

(archegonia), spermatozoidy, sporofyt, noha, štět, tobolka, mrštníky,

21

pohárky, čepička, ústí tobolky gametofyt, sporofyt, stélka, lodyžka (kaluoid), lístek (fyloid), příchytná SCIENTIA

vlákna (rhizoid), rodozměna, prvoklíček (protonema), gametangia, pelatky (antheridia), zárodečníky (archegonia), spermatozoidy, štět,

21

tobolka, noha

75

Četnost výskytu

Odborné pojmy ZV + GV 30 25 20 15 10 5 0

Učebnice ZV

Učebnice GV

Graf 6 – Odborné pojmy Učebnice pro základní vzdělávání Fraus a Prodos obsahují nejvíce pojmů týkajících se tématu mechorosty. Výběr se týká pouze pojmů u učebnic pro gymnaziální vzdělávání úzce svázaných s mechorosty. Odborné pojmy, které jsou používány i u jiných skupin (spermatozoid, gametofyt atp.), nebyly zařazeny. Dle grafu č. 6 je patrné, že nejvíce pojmů obsahuje učebnice Scientia. Ve všech publikacích se pojmy vyskytují i v latinském jazyku a v hojném počtu. V množství pojmů se učebnice příliš neliší. Je na velkou úvahu, které odborné pojmy se vztahují pouze k mechorostům. Dle sdělení PhDr. Novotného (Novotný, 2013) jsou nová vydání, na základě analyzovaného výseku, skutečně revidována. Jedinou chybou, a to pouze na úrovni překlepu, je překlep v popisku životního cyklu porostnice u učebnice Olomouce.

76

4.5 K OMENTÁŘ

K HODNOCENÍ UČEBNIC

Podle mého názoru je nejvhodnější z posuzované výukové literatury pro základní vzdělávání učebnice Prodos. Obsahuje mnoho klasických fotografií i mikrofotografie (např. výtrusy mechu). Dále oceňuji velké obrázky s podrobně popsanými částmi rostlin. Učební text je přiměřeně odborný, není ani málo ani příliš (dobrým řešením je rozšiřující učivo). Další učebnicí, která splňuje současné potřeby dle RVP (mezipředmětové vztahy, klíčové kompetence, kritické myšlení, činnostní vyučování atd.) je učebnice Fraus. Součástí učebnice jsou i motivující otázky a úkoly. V učebnici SPN U1 je pojednáno o jednotlivých zástupcích mechorostů. Myslím, že tuto část učiva je lepší řešit při laboratorní práci nebo při jiném činnostním vyučování. Učebnici Fortuna bych doporučila školám zaměřeným na výuku v přírodě. Učebnice Natura obsahuje hodně informací, ale členění textu a obrazové části se mi jeví jako pro děti neatraktivní. V učebnicích SPN U1 a U3 je text i obrazová část věnovaná mechorostům v zásadě stejná a nepřináší kvantitativně ani kvalitativně nové učivo. Z učebnic pro gymnaziální vzdělávání bych doporučila publikaci od Kincla nakladatelství Fortuna, protože téma mechorostů vzhledem k RVP je studentům podáno v dostatečném množství.

77

5 A UTORSKÉ KRESBY 5.1 M ETODIKA

KRESB Y MECHO ROSTŮ

Na základě předcházející analýzy vybraných učebnic, jsem definovala seznam mechorostů určených ke grafickému znázornění perokresbou (viz níže kapitola č. 10). Vzhledem k zaměření mé bakalářské práce, kdy jsem v lokalitě České Švýcarsko v terénu mapovala zde se vyskytující mechorosty, tvoří tito zástupci základní část výběru. Dále jsem analýzou zjistila, které další mechorosty jsou uváděny v učebnicích pro ZV a GV, a ty jsem také do seznamu přiřadila. Konečně jsem zařadila další exempláře, aby seznam zahrnoval rody i jiných oddělení (hlevíky). Pomůcky pro kresbu jsem volila především z praktického hlediska, s ohledem na své výchozí praktické výtvarné zkušenosti a schopnosti. Po pečlivém zvážení, zda použít pro kresbu tuš nebo centropen, jsem se z praktického hlediska přiklonila k fixům. Jako základní pomůcku pro kresbu jsem používala tužku č. 2 a fixy řady Centropen: č. 0,1, 0,3, 0,5, 0,7. Pro kresbu jsem postupně vyzkoušela a použila kreslící kartony různé kvality a gramáže. Zjistila jsem, že na některých se fixy rozpíjí a na jiných je povrch kartonu hrudkovatý či vláknitý a špatně se kreslí linky. Také barevnost kartonu je odlišná. Jako výchozí zdroj informací mi posloužily publikace od Svrčka (1976), Váni (2006) a obrázky z internetu. Na některé detaily jsem používala lupu i mikroskop. Zvláště důležité byly okraje lístků a stavba tobolky. Tyto znaky se ve zmiňovaných zdrojích někdy lišily. Nesrovnalosti jsem pak konzultovala s bryoložkou Mgr. Ivanou Markovou ze Správy Národního parku České Švýcarsko. Při porovnávání odlišností jsem zjistila, že některé chybné znaky se překreslují do jiných publikací (Orthotrichum affine – špatně postavená tobolka, Hypnum cupressiforme – zakončení lodyhy, Funaria hygrometrica – posazení lístků na lodyžce, Schistostega pennata – špatně zakreslené lodyhy se štěty, Fissidens taxifolius – špatné postavení lodyžních lístků) a nepřesnosti

78

se tak dále přenáší. Některé mechorosty jsem po konzultacích s Mgr. Markovou musela vícekrát přepracovávat, mnohdy z důvodu drobných nepřesností v morfologických detailech, popř. ve velikostních poměrech. Časový interval přípravy a samotného kreslení jedné ilustrace byl povětšinou v rozmezí 4 – 5 hodin. Pro vlastní výtvarné zpracování jsem váhala mezi použitím techniky šrafování a technikou tečkování. Vzhledem k přesnějšímu vyjádření jsem použila techniku tečkování. Především ve vyjádření prostorového členění je tato technika příznivější. Postupně, se zvyšující se jistotou kresby, nebylo nutné si některé exempláře předkreslovat tužkou. Odpadlo tak následné dočišťování kresby pryží a možnost rizika poškození struktury kartonu a linky. Každou rostlinu jsem si musela rozvrhnout na karton tak, aby vše bylo v odpovídajícím poměru (tobolka, lístky, gametofyt, sporofyt). Nejvíce jsem jako zdroj používala on-line klíč Bryoweb. K některým mechorostům jsem nacházela ilustrace, ale ty nejběžnější druhy zde nebyly vyobrazeny. Jako zdroj velikosti jednotlivých orgánů mechorostů se však dal velmi dobře použít. Vždy jsem však hledala informace pro porovnání i jinde (viz seznam použité literatury). Velikosti se však velmi často lišily a bylo nutné konzultovat potřebně rozměry s bryoložkou. Vypracované a konzultačně odsouhlasené originály jsem pro další práci následně převedla do digitální formy skenerem. Pro další zpracování jsem zvolila formáty: JPG, PDF. Takto zpracované ilustrace jsem následně vytiskla na karton formátu A4. Získané tisky jsem následně opatřila odpovídajícím měřítkem. U habitu mechorostů úsečka vyjadřuje vždy 1 cm ve skutečnosti a lodyžních lístků úsečka značí vždy 1 mm ve skutečnosti. U rašeliníku jsem měřítko nevytvořila, protože výška je závislá na ekologii mechorostu. Takto jsem postupovala pro přehlednost a názornost. Vytvořený nový obrázek s měřítky jsem opět naskenovala. Tento postup, kdy jsem neumísťovala měřítko v digitálním formátu, ale až ručně na získaný tisk je pomalejší, ale považuji jej za přesnější a nezkreslující. Originály perokreseb byly uloženy pro další případné zpracování.

79

5.2 S EZNAM

KRESEB MECHORO STŮ

SEZNAM KRESEB MECHOROSTŮ č. Název – český

Název – latinský

Játrovky 1 drobnička Starkeova

Cephaloziella divaricata (Sm.) Schiffn.

2 křepenka dvoulaločná

Cephalozia bicuspidata (L.) Dumort.

3 ohřebenka různolistá 4 křižítka břichatá pravá 5 porostnice mnohotvárná

Chiloscyphus profundus (Nees) J. J. Engel & R. M. Schust. Lophozia ventricosa (Dicks.) Dumort. var. Ventricosa Marchantia polymorpha L. var. aquatica (Nees) Gottsche & al.

6 pobřežnice obecná

Pellia epiphylla (L.) Corda

7 kapraďovka sleziníkovitá

Plagiochila asplenioides (L.) Dumort.

8 kapraďovka podhořankovitá

Plagiochila porelloides (Torr. ex Nees) Lindenb.

9 brvitec chlupatý

Ptilidium ciliare (L.) Hampe

10 kýlnatka hajní

Scapania nemorea (L.) Grolle

Mechy 11 štěrbovka skalní

Andreaea rupestris Hedw.

12 rokýtek obecný

Amblystegium serpens (Hedw.) Schimp.

13 bezvláska vlnkatá

Atrichum undulatum (Hedw.) P. Beauv. var. Undulatum

14 baňatka obecná

Brachythecium rutabulum (Hedw.) Schimp.

15 prutník stříbřitý

Bryum argenteum Hedw.

16 rohozub nachový

Ceratodon purpureus (Hedw.) Brid.

17 drábík stromkovitý

Climacium dendroides (Hedw.) F. Weber & D. Mohr

18 dvouhroteček různotvárný

Dicranella heteromalla (Hedw.) Schimp.

19 dvouhrotec chvostnatý

Dicranum scoparium Hedw.

20 krondlovka tisolistá

Fissidens taxifolius Hedw.

21 pramenička obecná

Fontinalis antipyretica Hedw.

22 zkrutek vláhojevný

Funaria hygrometrica Hedw.

23 rokytník skvělý 24 rokyt cypřišovitý pravý

Hylocomium splendens (Hedw.) Schimp. Hypnum cupressiforme Hedw. var. Cupressiforme

25 bělomech sivý

Leucobryum glaucum (Hedw.) Ångström

26 měřík trsnatý

Mnium hornum Hedw.

27 šurpek tenkožeberný 28 měřík příbuzný

Orthotrichum affine Schrad. ex Brid. Plagiomnium affine (Blandow ex Funck) T. J. Kop.

29 měřík bodlavý

Plagiomnium cuspidatum (Hedw.) T. J. Kop.

80

30 měřík čeřitý

Plagiomnium undulatum (Hedw.) T. J. Kop.

31 lesklec čeřitý

Plagiothecium undulatum (Hedw.) Schimp.

32 travník Schreberův

Pleurozium schreberi (Willd. ex Brid.) Mitt.

33 paprutka nící pravá

Pohlia nutans (Hedw.) Lindb. subsp. Nutans

34 ploník ztenčený

Polytrichastrum formosum (Hedw.) G. L. Sm.

35 ploník obecný

Polytrichum commune Hedw.

36 ploník chluponosý

Polytrichum piliferum Hedw.

37 zoubkočepka různořadá

Racomitrium heterostichum ([Hedw. ex] Hedw.) Brid.

38 měřík tečkovaný

Rhizomnium punctatum (Hedw.) T. J. Kop.

39 dřípovičník zpeřený

Schistostega pennata (Hedw.) F. Weber & D. Mohr

40 rašeliník ostrolistý

Sphagnum capillifolium (Ehrh.) Hedw.

41 čtyřzoubek průzračný

Tetraphis pellucida Hedw.

42 kroucenec zední pravý

Tortula muralis Hedw. var. Muralis

Hlevíky 43 hlevík polní

Anthoceros agrestis Paton

81

6 D ISKUSE Po prostudování RVP (Balada, 2007, Výzkumný ústav, 2004) jsem došla k závěru, že téma mechorostů je dostatečně zpracováno. Doporučené očekávané výstupy a učivo zahrnují důležité body tématu mechorostů. Vzhledem k aktuální tvorbě ŠVP je v kompetenci jednotlivých škol, jak téma zpracují. V současné době se zdůrazňují klíčové kompetence žáka a proto práce s atlasy, klíči, populárními knihami a jinými zdroji je velmi důležitá. Jejich pomocí žák poznává, třídí, popisuje, analyzuje, syntetizuje, aplikuje, hodnotí znalosti, v tomto případě o mechorostech. Důležitá fakta o historii vědecké ilustrace nacházím v článcích od Chumchalové (2003). Časopis Živa vydal šest podrobných textů k této problematice. V jiných publikacích dostupných v České republice nenacházím tak přesnou a podrobnou studii. Věnuje se obsáhle jak světové ilustraci, tak i české. Článek od Bryana Forda (1992) pouze potvrzuje fakta již vyskytující se v Živě. Oba autoři zmiňují jako příklad nepřesného, nevhodného a neověřeného přenosu informace chybnou kresbu nosorožce, který byl v pozdějších letech neustále dalšími ilustrátory překreslován a dále přenášen se špatnou anatomií těla. Podobný případ i v botanice představuje vyobrazení tolity se nesprávným rovnoběžným žebrováním listu. Ve své diplomové práci shrnuji především historii ilustrace z hlediska botaniky. Historie ilustrace také dokládá, že i v minulosti docházelo k překreslování chybných znaků. Při své práci jsem shodné zjištění ověřila a potvrdila. Zjišťuji a tvrdím, že revize perokreseb je nutná. Již ze studia historie botanické ilustrace (Purkyně et al., 1853) a později i z teorie botanické ilustrace (Šindelář, 1973) vychází, že perokresba má své přednosti i nedostatky. Nejlepší pro určování je kombinace kreseb s fotografií a mikrofotografií. Každý způsob zobrazení pak poukazuje na jiné detaily mechorostů. Pro určování mechorostů ve výuce se používají i doplňkové zdroje ve formě naučné literatury, zde doporučuji i přes některé nepřesnosti v kresbě publikaci Svrčka (Svrček, 1976) a Kremera (Kremer et al., 1998b). V nabídce populární a naučné

82

literatury chybí knihy s vyobrazeními mechorostů. V některých publikacích (Svrček, 1976) jsem také zaznamenala chyby (Orthotrichum, Schistostega pennata) Nejvíce se potřebám výuky blíží publikace vydaná ČSOP Hořepník (Kubešová et al., 2009). Dalším zdrojem informací jsou internetové portály. Nenašla jsem však žádný vhodný pro didaktické účely. Buď je příliš odborný, nebo je zde málo zástupců. Z praktického hlediska tato forma není příliš dobrá. Při exkurzích a přírodovědných vycházkách jsou zatím těžko použitelné. Avšak vzhledem k technologickému pokroku v miniaturizaci mobilních zobrazovacích zařízení (tablety, multimediální telefony) a širší dostupnosti internetu, je absence kvalitního webového portálu pro základní a gymnaziální možné považovat za významný nedostatek. Z porovnávání učebnic je patrné, že učebnice kopírují doporučení RVP. Oblastí, na kterou jsem se zaměřila nejvíce, bylo druhové zastoupení mechorostů. Zde bylo zjištěno, že v učebnicích pro ZV a víceletá gymnázia se objevuje 16 druhů mechorostů. Nejvíce jich vyjmenovává učebnice SPN UIII (10). V učebnicích pro čtyřletá gymnázia se mechorosty vyskytují v počtu druhů 14, nejvíce v učebnici Scientia (11). Celkem je druhů zařazených do učebnic také 22. Vyobrazení v těchto učebnicích není kompletní, vždy je zobrazena pouze část zástupců buď jako perokresba nebo jako fotografie. Pro použití při laboratorních pracích, nebo při vycházkách jsou nevyhovující. Z mechorostů jsou nejčastěji uváděny ploník ztenčený a rašeliník 12 x, dále bělomech sivý, porostnice mnohotvárná 11x, trávník Schreberův 8x. Pouze jednou jsou uváděna kapraďovka sleziníkovitá, měřík čeřitý, paprutka nicí, ploník chluponosný, pramenička obecná, prutník stříbrný, kostrbatec. Ploníky jsou uváděny 3: ploník ztenčený, obecný, chluponosný. Měříky jsou uváděny 3: měřík příbuzný, tečkovaný, čeřitý. Rašeliník je uváděn jako kostrbatý nebo bez druhového jména a kostrbatec také bez druhového jména.

83

Zařazení mechorostů v systému organismů v učebnicích přírodopisu, je uváděno vždy zjednodušeně a podle toho jak se systém měnil dle závislosti na nových vědních poznatcích. Dalším důvodem vzniku mé diplomové práce je nedostatek perokreseb mechorostů vyskytujících se v učebnicích. Druhy mechorostů jsem k zobrazení v atlasu vybírala podle více kritérií. Jedním z hlavních hledisek byly mé závěry z porovnávání učebnic pro základní a gymnaziální vzdělávání. Všechny druhy, které se objevují v učebnicích, jsem zařadila do výběru a ztvárnila. Další, co jsem brala na zřetel, bylo zastoupení hlavních rodů a různorodost habitů. Z hlediska didaktického a motivačního jsem chtěla do atlasu zahrnout především mechorosty, které mají odlišnou stavbu a relativně dobře se dají rozpoznat z atlasu nebo klíče dle charakteristických znaků. Tuto didaktickou pomůcku vytvářím pro naučné stezky s tematikou mechorostů, a proto výběr druhů postihuje běžné druhy na běžných stanovištích. Protože svou prací navazuji částečně na mou předešlou bakalářskou práci, zvolené druhy se vyskytují i na území CHKO Labské pískovce. Mým záměrem bylo použít tyto druhy i pro konkrétní lokality Dolský Mlýn a Boreč. A konečně jsem také zohlednila požadavky rámcově vzdělávacího programu. Současná technika počítačová i mikroskopická je na vysoké úrovni, přesto se neobjevuje v informačních zdrojích dostatek určovacího materiálu.

Každá z nich

poukazuje na jiné detaily mechorostů. Na internetových stránkách se vyskytuje nepřeberné množství fotografií a mikrofotografií, ale nejsou odborně uspořádány. Chybí ucelená publikace obsahující vždy k jednomu druhu mechorostu fotografii habitu, detail lístku (tobolky, výtrusu, obústí apod.) a perokresbu. Při zpracovávání určovacích klíčů, tabulek nebo atlasů doporučuji zohlednit současné možnosti ve výpočetní technice (notebooky, tablety, telefony přenosné mikroskopy, laminovací přístroje, GP apod.). Neměli bychom zapomínat na kvalitní tištěné publikace. Z hlediska názorného doporučuji typické zástupce mechorostů v přiměřeném počtu. Podoba atlasu se mi jeví jako nejlepší. Klíče vyžadují znalost odborných termínů.

84

Techniku perokresby jsem zvolila pro její názornost. Technika tečkování je sice náročná na čas, ale lépe zdůrazňuje znaky rostliny. Kolorování jsem zavrhla z důvodu nákladnosti

na

vydání

atlasu.

Druhým

důvodem

je

lepší

odpozorování

charakteristických znaků. Každou rostlinu jsem vyobrazila v celém habitu a připojila důležité rozpoznávací znaky (tobolka, lístek, báze lístku apod.). Detaily jsem připojila pouze tehdy, když je daný znak významně charakteristický. Jednotlivé rostliny a detaily jsem rozvrhla na arch papíru z hlediska estetického. Nejsou zakresleny ve vzájemném poměru. Pro přesnost a úplnost sdělení je nutné zakreslit měřítko. Zvolila jsem úsečku, která znázorňuje 1 cm ve skutečné velikosti habitu mechorostu. U lístku mechorostu značí úsečka 1 mm. Ilustrování jednoho druhu mechorostu mi trvalo i s přípravami v průměru 4 hodiny, u řady exemplářů i déle. Naskenované

mechorosty

s měřítkem

a

názvem

přikládám

v příloze.

Mechorosty bez názvu (použitelné pro poznávání mechorostů) jsou uloženy v mém archivu. Jsou připraveny pro tisk jako didaktická pomůcka. Část mých kreseb použila Bc. Davídková a Bc. Barcalová pro tvorbu určovacích klíčů. Originály autorských kreseb přikládám k nahlédnutí při obhajobě diplomové práce.

85

7 Z ÁVĚR Rámcově vzdělávací program obsahuje v dostatečné míře učivo věnované problematice mechorostů. Každá škola může ve svých školních vzdělávacích programech v rámci očekávaných výstupů, průřezových témat a osvojování si klíčových kompetencí dostatečné probrat mechorosty. Vhodné je mechorosty vyučovat při laboratorních cvičeních, procházkách do přírody a exkurzích. Zde se nabízí používat určovací klíče, atlasy, internetové zdroje. Z historie ilustrace, je patrné, že ilustraci mechorostů se věnuje málo ilustrátorů. V popředí zájmu jsou cévnaté rostliny. Na základě studia pravidel vědecké ilustrace stanovuji svou metodiku kresby. Zjišťuji přednosti a nedostatky perokreseb. Sestavila jsem seznam na základě předešlé teoretické, rešeršní a výzkumné činnosti. Důležitým zdrojem poznatků byla má bakalářská práce. Nakreslila jsem 43 mechorostů z toho játrovek 10, mechů 39, hlevík jeden. Vyobrazen je vždy jeden na kreslícím archu formátu A4. U celkového habitu rostliny je vždy detail charakteristický pro daný druh. Má práce je podkladem pro vytvoření jednoduchého určovacího klíče nebo atlasu vhodného jako didaktická pomůcka při laboratorních pracích, exkurzích, terénních cvičeních. Výběr druhů, množství druhů a zpracování jsem zohlednila pro potřeby žáků na základních školách a gymnáziích.

86

8 D ODATKY 8.1 S EZNAM

TABULEK

TABULKA 1 – ZÁSTUPCI MECHOROSTŮ ................................................................................................. 53 TABULKA 2 – ROZSAH UČEBNÍHO TEXTU .............................................................................................. 57 TABULKA 3 – ZAŘAZENÍ MECHOROSTŮ DO SYSTÉMU ........................................................................... 59 TABULKA 4 - ROZMNOŽOVÁNÍ ............................................................................................................. 61 TABULKA 5 – VÝZNAM MECHOROSTŮ .................................................................................................. 63 TABULKA 6 – OBRAZOVÝ MATERIÁL ..................................................................................................... 67 TABULKA 7 – KONTROLNÍ OTÁZKY A NÁMĚTY PRO SAMOSTATNOU PRÁCI............................................ 71 TABULKA 8 – ODBORNÉ POJMY ............................................................................................................ 74

8.2 S EZNAM

GRAFŮ

GRAF 1 – ZÁSTUPCI MECHOROSTŮ ....................................................................................................... 55 GRAF 2 – DRUHY MECHOROSTŮ ........................................................................................................... 55 GRAF 3 – ROZSAH UČEBNÍHO TEXTU .................................................................................................... 58 GRAF 4 – OBRAZOVÝ MATERIÁL ........................................................................................................... 69 GRAF 5 – KONTROLNÍ OTÁZKY A NÁMĚTY PRO SAMOSTATNOU PRÁCI.................................................. 73 GRAF 6 – ODBORNÉ POJMY .................................................................................................................. 76

8.3 S EZNAM

OBRÁZKŮ

OBRÁZEK 1 - NATURALIS HISTORIE (PLINIUS, 77) .................................................................................. 17 OBRÁZEK 2 - MATERIA MEDICA (DIOSCORIDES, 40-90) ......................................................................... 19 OBRÁZEK 3 - HERBÁŘ (MATTHIOLI, 1561) ............................................................................................. 21 OBRÁZEK 4 - MANÝRISMUS (ARCIMBOLDO, 1551) ................................................................................ 23

87

OBRÁZEK 5 - SVĚT V OBRAZECH (KOMENSKÝ, 1658) ............................................................................. 25 OBRÁZEK 6 - GUIRLANDE DE JULIE (ROBERT, 1641) -............................................................................. 26 OBRÁZEK 7 - SYSTEMA NATURAE (LINNE, 1735).................................................................................... 27 OBRÁZEK 8 - TECHNIKA POUPEÉ (JOSEPH, 1750)................................................................................... 30 OBRÁZEK 9 - OZDOBNÉ ŘASY (HAECKEL, 1862) ..................................................................................... 31 OBRÁZEK 10 - HORSKÉ ROSTLINY (SVOLINSKÝ, 1963) ............................................................................ 33

8.4 S EZNAM

PŘÍLOH

Kresba 1 - drobnička starkeova Kresba 2 - křepenka dvoulaločná Kresba 3 - ohřebenka různolistá Kresba 4 - křížitka břichatá pravá Kresba 5 - porostnice mnohotvárná Kresba 6 - pobřežnice obecná Kresba 7 - kapraďovka sleziníkovitá Kresba 8 - kapraďovka podhořankovitá Kresba 9 - brvitec chlupatý Kresba 10 - kýlnatka hajní Kresba 11 - štěrbovka skalní Kresba 12 - rokýtek obecný Kresba 13 - bezvláska vlnkatá Kresba 14 - baňatka obecná Kresba 15 - prutník stříbřitý Kresba 16 - rohozub nachový Kresba 17 - drábík stromkovitý

88

Kresba 18 - dvouhroteček různotvárný Kresba 19 - dvouhrotec chvostnatý Kresba 20 - krondlovka tisolistá Kresba 21 - pramenička obecná Kresba 22 - zkrutek vláhojevný Kresba 23 - rokytník skvělý Kresba 24 - rokyt cypřišový pravý Kresba 25 - bělomech sivý Kresba 26 - měřík trsnatý Kresba 27 - šurpek tenkožeberný Kresba 28 - měřík příbuzný Kresba 29 - měřík bodlavý Kresba 30 - měřík čeřitý Kresba 31 - lesklec čeřitý Kresba 32 - trávník screberův Kresba 33 - paprutka nící pravá Kresba 34 - ploník ztenčený Kresba 35 - ploník obecný Kresba 36 - ploník chluponosný Kresba 37 - zoubkočepka různořadá Kresba 38 - měřík tečkovaný Kresba 39 - dřípovičník zpeřený Kresba 40 – rašeliník Kresba 41 - čtyřzoubek průzračný Kresba 42 - kroucenec zední pravý Kresba 43 - hlevík polní

89

9 S EZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANON. 140441.jpg (JPEG obrázek, 300 × 419 bodů). [online]. b.r. Dostupné z : http://antikvariat11.cz/files/140441.jpg ANON. 220px-Ranunculus_arvensis_de_Pierre_Garidel_1659-1737.jpg obrázek, 220 × 365 bodů). [online]. b.r. Dostupné z

(JPEG

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Ranunculus_arvensis_de_ Pierre_Garidel_1659-1737.jpg/220px-Ranunculus_arvensis_de_Pierre_Garidel_16591737.jpg ANON. Giuseppe+Arcimboldo+-+Autumn+and+Winter.jpg (JPEG obrázek, 640 × 469 bodů). [online]. b.r. Dostupné z: http://www.allpaintings.org/d/69137-2/Giuseppe+Arcimboldo++Autumn+and+Winter.jpg ANON. il_fullxfull.211979776.jpg (JPEG obrázek, 1090 × 1500 bodů) - Měřítko (31%). [online]. b.r Dostupné z: http://img0.etsystatic.com/000/0/6135775/il_fullxfull.211979776.jpg ANON. LARGE_48_2009_7_Fig1_HTML.jpg (JPEG obrázek, 1937 × 2181 bodů) Měřítko (21%). [online]. b.r. Dostupné z: http://www.springerimages.com/img/Images/Springer/JOU=00048/VOL=2010.18/ISU= 1/ART=2009_7/MediaObjects/LARGE_48_2009_7_Fig1_HTML.jpg ANON. mattioli1.jpg (JPEG obrázek, 285 × 410 bodů). [online]. b.r. Dostupné z: http://botany.cz/foto/mattioli1.jpg ANON. napoli.jpg (JPEG obrázek, 1663 × 1392 bodů) - Měřítko (33%). [online]. b.r. Dostupné z: http://www.ub.uio.no/om/organisasjon/uhs/uhs/samlinger/bokskatter/dioscorides/napoli. jpg

90

ANON. obr_119912.jpg (JPEG obrázek, 300 × 403 bodů). [online]. b.r Dostupné z: http://www.dantikvariat.cz/nahled/obr/obr_119912.jpg ANON. Orbis pictus.png (PNG obrázek, 795 × 626 bodů) - Měřítko (75%). [online]. b.r. Dostupné z: http://www.grundschulservice.de/Orbis%20pictus.png ANON. robert.jpg (JPEG obrázek, 353 × 478 bodů) - Měřítko (98%). [online]. b.r. Dostupné z: http://www.lib.udel.edu/ud/spec/exhibits/hort/hortimages/robert.jpg WIKIMEDIA. 220px-Naturalishistoria.jpg (JPEG obrázek, 220 × 371 bodů). [online]. b.r. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/67/Naturalishistoria.jpg/220p x-Naturalishistoria.jpg

BALABÁN, Karel. 1960. Lesnicky významné lišejníky, mechorosty a kapraďorosty. 1. vyd. Praha: SZN. Malé lesnické atlasy, Sv. 2 BALADA, Jan. 2007. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. ISBN 978-80-87000-11-3. ČABRADOVÁ, Věra. 2005a. Přírodopis 7: pracovní sešit pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus. ISBN 80-7238-425-2.

ČABRADOVÁ, Věra. 2005b. Přírodopis 7: pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus. ISBN 80-7238-424-4. ČERNÍK, Vladimír a Jaroslav BÉZA. 1999. Přírodopis 2: zoologie, botanika: pro 7. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1., přeprac. vyd. Praha: SPN. ISBN 807235-069-2.

91

ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Vítězslav BIČÍK. 1999. Přírodopis 1 pro 6. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. přeprac. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství. ISBN 80-7235-068-4. ČERNÍK, Vladimír, Hana STORCHOVÁ, Eduard STUDNIČKA a Zdeněk MARTINEC. 1996. Přírodopis. 1. vyd. Praha: SPN. ISBN 80-85937-06-9.

DOBRORUKA, Luděk J. 2003. Přírodopis II pro 7. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: Scientia. ISBN 80-7183-302-9.

FRAHM, Jan-Peter. 2006. Moose: eine Einführung. S.l.: Weissdorn-Verlag. ISBN 9783936055535. HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. 2008. Biologie v kostce: pro střední školy: [obecná biologie, botanika, zoologie, biologie]. 1. vyd. Praha: Fragment. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0606-2.

HEDBÁVNÁ, Hana. 2008. Přírodopis: učebnice. Brno: Nová škola. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-093-4. CHUMCHALOVÁ, Magdalena. Botanická ilustrace 4. Od počátku baroka do konce 18. století. Živa. Praha: Academia, 2003, č. 4, s. 188. ISSN 0044-4812.

CHUMCHALOVÁ, Magdalena. Botanická ilustrace 6. Česká ilustrace 20. století. Živa. Praha: Academia, 2003, č. 6, s. 284. ISSN 0044-4812.

CHUMCHALOVÁ, Magdalena. Botanická ilustrace 5. 19. století a národní obrození. Živa. Praha: Academia, 2003, č. 5, s. 237. ISSN 0044-4812.

CHUMCHALOVÁ, Magdalena. Botanická ilustrace 3. Manýrismus a rané baroko. Živa. Praha: Academia, 2003, č. 3, s. 141. ISSN 0044-4812.

92

CHUMCHALOVÁ, Magdalena. Botanická ilustrace 2. Renesance a humanismus. Živa. Praha: Academia, 2003, č. 2, s. 93. ISSN 0044-4812.

CHUMCHALOVÁ, Magdalena. Botanická ilustrace 1. Od starověku do konce středověku. Živa. Praha: Academia, 2003, č. 1, s. 46. ISSN 0044-4812. JURČÁK, Jaroslav. 1998. Přírodopis 7: pracovní sešit. Olomouc: Prodos. ISBN 80-7230017-2. JURČÁK, Jaroslav a Jiří FRONĚK. 1998. Přírodopis 7. Olomouc: Prodos. ISBN 80-7230015-6. KALINA, Tomáš a Jiří VÁŇA. 2005. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Vyd. 1. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-1036-1. KINCL, Lubomír, Miloslav KINCL a Jana JAKRLOVÁ. 2006. Biologie rostlin: pro 1. ročník gymnázií. 4., přeprac. vyd. Praha: Fortuna. ISBN 80-7168-947-5. KISLINGER, František. 1992. Biologie I: Základy mikrobiologie, botaniky a mykologie: Pracovní sešit. Klatovy: Klatovské gymnázium KREMER, Bruno P., Hermann MUHLE, Herbert GRAMBIHLER a Hana JANÁČKOVÁ. 1998. Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty: evropské druhy. Vyd. 1. Praha: Ikar : Knižní klub. Průvodce přírodou. ISBN 80-7202-356-X.

KUBEŠOVÁ, Svatava, Zdeněk MUSIL, Ivan NOVOTNÝ, Vítězslav PLÁŠEK a Magda ZMRHALOVÁ. 2009. Mechorosty součást naší přírody. Prostějov: ČSOP ZO Hořepník. ISBN 978-80-254-6057-3.

KVASNIČKOVÁ, Danuše. 2003. Ekologický přírodopis: pracovní sešit pro 6. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: Fortuna. ISBN 80-7168-882-7. KVASNIČKOVÁ, Danuše. 2009. Ekologický přírodopis 6: pro 6. ročník základní školy. 4.,

93

upr. vyd. Praha: Fortuna. ISBN 978-80-7373-056-7.

NOVOTNÝ, Petr.: Mechorosty v učivu středních škol, Biologie-Chemie-Zeměpis, ročník 22, č. 1, SPN Praha, 2013, ISSN 1210-3349, s.10-14.

PATON, Jean A. 1999. The liverwort flora of the British Isles. Colchester: Harley Books PLÁŠEK, Vítězslav a univerzita OSTRAVSKÁ. 2005. Základy bryologie: (systém, fylogeneze a ekologie mechorostů). Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita. Učební texty Ostravské univerzity. ISBN 80-7368-095-5.

PURKYNĚ, Jan Evangelista, Jan KREJČÍ, Eduard GRÉGR, Bohuslav RAÝMAN a Oldřich Vilém HYKEŠ. 1853. Živa: časopis přírodnický. Praha: Matice česká při Museu Království českého RABŠTEINEK, Otomar, Josef SKUHROVEC a Miroslav PORUBA. 1988. Lišejníky, mechorosty a kapraďorosty ve fotografii. 1. vyd. Praha: SZN. Lesnictví, myslivost a vodní hospodářství ROESELOVÁ, Věra. 1996. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah. ISBN 80-9022671-X. ROSYPAL,

Stanislav.

1987.

Přehled

biologie.

1.

vyd.

Praha: SPN.

Kostka

ROSYPAL, Stanislav. 1998. Přehled biologie. 3. vyd., v nakl. Scientia 2. vyd. Praha: Scientia. ISBN 80-7183-110-7. ROSYPAL, Stanislav. 2003. Nový přehled biologie. 1. vyd. vyd. Praha: Scientia. ISBN 807183-268-5. SVRČEK, Mirko. 1976. Klíč k určování bezcévných rostlin: Sinice, řasy, hlenky, houby, lišejníky a mechorosty: Pomocná kniha k učeb. botaniky na všeobec. vzdělávacích školách (gymnáziích) a na školách odb. (pedagog. a zeměd.). 1. vyd. Praha: SPN. Pomocné knihy pro žáky škol 1. a 2. Cyklu

94

ŠINDELÁŘ, Dušan. 1973. Vědecká ilustrace v Čechách. 1. vyd. Praha: Obelisk ŠLJAKOV, Roman Nikolajevič. 1975. Pečenočnyje mchi: Morfologija, filogenija, klassifikacija. Leningrad: Nauka ŠVECOVÁ, Milada a Věra TOBĚRNÁ. 1998. Botanika: učebnice pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti. Natura. ISBN 80-86034-28-3. TEISSIG, Karel. 2010. Kresba. Praha: Aventinum. Výtvarné techniky. ISBN 978-80-7442009-2. VÁŇA, Jiří. 2006a. Obecná bryologie. 1. vyd. Praha: Karolinum. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1093-0.

VÁŇA, Jiří. 2006b. Speciální bryologie I. 1. vyd. Praha: Karolinum. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1164-3.

VÁŇA, Jiří. 2006c. Speciální bryologie II. 1. vyd. Praha: Karolinum. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1264-X.

VÝZKUMNÝ, ústav pedagogický v Praze. 2004. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Vyd. 1. Stařeč: Infra. ISBN 80-86666-24-7.

HOSKOVEC, LADISLAV. BOTANY.cz » Homo botanicus: Presl, Karel Bořivoj. [online]. b.r. Dostupné z: http://botany.cz/cs/presl-k-b/ KUČERA, Jan. BRYOWEB. [online]. b.r..Dostupné z: http://botanika.bf.jcu.cz/bryoweb/ LUETH, MICHAEL. Bildatlas Moose. [online]. b.r. Dostupné z: http://www.bildatlasmoose.de/

95

PODROUŽEK, LADISLAV. Přírodovědná pozorování a pokusy. [online]. b.r. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/1101/PRIRODOVEDNA-POZOROVANI-A-POKUSY.html/

96

drobnička Starkeova Cephaloziella divaricata (Sm.) Schiffn.

97

křepenka dvoulaločná Cephalozia bicuspidata (L.) Dumort.

98

ohřebenka různolistá Chiloscyphus profundus (Nees) J. J. Engel & R. M. Schust.

99

křížitka břichatá pravá Chiloscyphus profundus (Nees) J. J. Engel & R. M. Schust.

100

porostnice mnohotvárná Marchantia polymorpha L. var. aquatica (Nees) Gottsche & al

101

pobřežnice obecná Pellia epiphylla (L.) Corda

102

kapraďovka sleziníkovitá Plagiochila asplenioides (L.) Dumort.

103

kapraďovka podhořankovitá Plagiochila porelloides (Torr. ex Nees) Lindenb.

104

brvitec chlupatý Ptilidium ciliare (L.) Hampe

105

kýlnatka hajní Scapania nemorea (L.) Grolle

106

štěrbovka skalní Andreaea rupestris Hedw.

107

rokýtek obecný Amblystegium serpens (Hedw.) Schimp.

108

bezvláska vlnkatá Atrichum undulatum (Hedw.) P. Beauv. var. Undulatum

109

baňatka obecná Brachythecium rutabulum (Hedw.) Schimp.

110

prutník stříbřitý Bryum argenteum Hedw.

111

rohozub nachový Ceratodon purpureus (Hedw.) Brid.

112

drábík stromkovitý Climacium dendroides (Hedw.) F. Weber & D. Mohr

113

dvouhroteček různotvárný Dicranella heteromalla (Hedw.) Schimp.

114

dvouhrotec chvostnatý Dicranum scoparium Hedw.

115

krondlovka tisolistá Fissidens taxifolius Hedw.

116

pramenička obecná Fontinalis antipyretica Hedw.

117

zkrutek vláhojevný Funaria hygrometrica Hedw.

118

rokytník skvělý Hylocomium splendens (Hedw.) Schimp.

119

rokyt cypřišovitý pravý Hypnum cupressiforme Hedw. var. Cupressiforme

120

bělomech sivý Leucobryum glaucum (Hedw.) Ångström

121

měřík trsnatý Mnium hornum Hedw.

122

šurpek tenkožeberný Orthotrichum affine Schrad. ex Brid.

123

měřík příbuzný Plagiomnium affine (Blandow ex Funck) T. J. Kop.

124

měřík bodlavý Plagiomnium cuspidatum (Hedw.) T. J. Kop.

125

měřík čeřitý Plagiomnium undulatum (Hedw.) T. J. Kop.

126

lesklec čeřitý Plagiothecium undulatum (Hedw.) Schimp.

127

travník Schreberův Pleurozium schreberi (Willd. ex Brid.) Mitt.

128

paprutka nicí pravá Pohlia nutans (Hedw.) Lindb. subsp. Nutans

129

ploník ztenčený Polytrichastrum formosum (Hedw.) G. L. Sm.

130

ploník obecný Polytrichum commune Hedw.

131

ploník chluponosný Polytrichum piliferum Hedw.

132

zoubkočepka různořadá Racomitrium heterostichum ([Hedw. ex] Hedw.) Brid.

133

měřík tečkovaný Rhizomnium punctatum (Hedw.) T. J. Kop.

134

dřípovičník zpeřený Schistostega pennata (Hedw.) F. Weber & D. Mohr

135

rašeliník ostrolistý Sphagnum capillifolium (Ehrh.) Hedw.

136

čtyřzoubek průzračný Tetraphis pellucida Hedw.

137

kroucenec zední pravý Tortula muralis Hedw. var. Muralis

138

hlevík polní Anthoceros agrestis Paton

139