plán péče o přírodní rezervaci Hynkovice na období 2017-2026
Plán péče o přírodní rezervaci Hynkovice na období 2017-2026
Návrh
1
plán péče o přírodní rezervaci Hynkovice na období 2017-2026
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
2235 přírodní rezervace Hynkovice nařízení 1. 12. 2002 Okresní úřad Ústí nad Orlicí nařízení č. 2/2002 1. 12. 2002 1. 12. 2002
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Pardubický Ústí nad Orlicí Žamberk Jablonné nad Orlicí Těchonín Těchonín
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území. 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: č. 765490, Těchonín Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
669
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
lesní pozemek
Číslo listu vlastnictví
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
397
17584
17584 17584
Celkem
Rozlohy parcel uvedené v katastru nemovitostí jsou informativní a nemusejí zcela odpovídat skutečné rozloze. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
2
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
1,76
OP plocha v ha
vodní plochy
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
neplodná půda ostatní způsoby využití
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
1,76
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Chráněná oblast přirozené akumulace vody Žamberk-Králíky Přírodní park Suchý vrch - Buková hora 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní rezervace je uchování a zlepšení přírodního prostředí, ochrana svahového rašeliniště s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a zachování typického vzhledu krajiny.
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy název ekosystému (dle Katalogu biotopů ČR, Chytrý et al. 2010) Přechodové rašeliniště
podíl plochy v ZCHÚ (%)
popis ekosystému
přibližně 15 % Rašeliništní část lokality Hynkovice má charakter přechodového rašeliniště a jeho vegetace odpovídá asociaci Carici echinataeSphagnetum. Bylinné patro je velmi chudé a dosahuje pokryvnosti pouze 50–60 %. Hojněji se v něm vyskytují zejména trávy Nardus stricta (místy výrazněji dominantní), Agrostis, Avenella flexuosa a Anthoxanthum odoratum, četný je Eriophorum angustifolium. Z bylin se místy masově nachází Drosera rotundifolia, hojnější jsou ještě Potentilla erecta či Equisetum sylvaticum. Ostřice se vyskytují ve vegetaci řídce, jsou to druhy Carex echinata, C. panicea a C. rostrata. Pokryvnost mechového patra je na většině plochy více než 90 %. V něm výrazně dominují rašeliníky, zejména Sphagnum fallax, S. palustre, S. russowii, méně četný je Sphagnum capillifolium. Přítomen je i ploník Polytrichum commune. Rašeliništní vegetaci lokality v rámci širšího regionu Orlických hor a Podorlicka lze hodnotit jako velice zachovalou (popis převzat a mírně upraven z práce Gerža 2012, fytocenologické zápisy včetně determinace mechového patra obsahuje práce Gerža 2010).
B. Druhy název druhu rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)
aktuální početnost nebo stupeň vitalita populace v ZCHÚ ohrožení Šafářová (2011) odhaduje C3 populaci na řádově stovky rostlin, dle mého pozorování bude dosahovat patrně až tisíců rostlin. Jedinci jsou vitální a hojně plodní. Druh v rámci rašeliniště roste na dvou plochách oddělených plochou ostřic. Šafářová velikost plochy s výskytem rosnatky odhadla na cca 4 ary.
popis biotopu druhu Druh je výskytem vázán na zachovalou vegetaci přechodových rašelinišť asociace Carici echinatae-Sphagnetum. Populace je velmi vitální a není, stejně jako společenstvo samotné, bezprostředně ohrožována. Lokalita je jedním z nejbohatších, ne-li zcela nejbohatším recentním nalezištěm druhu v širším regionu Orlických hor a podhůří (Gerža 2011).
Vysvětlivky: Ohrožení dle červeného seznamu rostlin (Grulich 2012) C3 – ohrožené 1.8 Cíl ochrany
Zachování vegetace přechodového rašeliniště se svými zejména trofickými a hydrologickými podmínkami. Podpora a zachování bohaté populace rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia).
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází na úpatí Suchého vrchu v jižní části Orlických hor. Jedná se o menší svahové rašeliniště na úpatí svahu na pravém břehu Černovického potoka. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 720 až 730 m. Tvoří ji především menší nelesní enkláva uprostřed rozlehlého komplexu kulturních smrčin. Na lokalitě roste patrně nejbohatší recentní populace rosnatky okrouhlosté (Drosera rotundifolia) na území Orlických hor a jejich podhůří. Geomorfologie, geologie a pedologie Provincie: Česká vysočina Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava Podsoustava: Orlická podsoustava Celek: Orlické hory Podcelek: Bukovohorská hornatina Okrsek: Orličský hřbet Lokalita leží na úpatí jihozápadního svahu Těchonínského lesa, který patří do masívu Suchého vrchu v Bukovohorské hornatině. Její nadmořská výška je přibližně 720 až 730 m. Má protáhlý tvar na úpatí svahů podél Černovického potoka. Její reliéf je jen mírně modelovaný. Geologické podloží lokality a širšího okolí tvoří ruly, proterozoické horniny orlicko-kladského krystalinika. Údolí potoků a úpatní partie svahů jsou vyplněny kvarterními sedimenty. Půdní pokryv širšího okolí tvoří kryptopodzol modální, v údolí Černovockého potoka se vyskytuje kryptopodzol glejový. Na prameništích na úpatí svahů se vyvinuly rašelinné půdy (organozem). Podle Bureše (2000) byla orientačními sondami naměřena hloubka rašeliny přes 60 cm. Hydrologické a klimatické poměry Území lokality odvodňuje Černovický potok, který protéká po jeho jižním okraji. Černovický potok je levostranným přítokem Tiché Orlice. Rašeliniště samotné je pravděpodobě syceno výrony spodní svahové vody. Území se nachází v klimatické oblasti chladné CH 7, která se vyznačuje následujícími charakteristikami (dle Quitta 1975): počet letních dnů
10-30 o
počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více
120-140
počet mrazových dnů
140-160
počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci
50-60 -3 až -4 °C 15-16 °C
průměrná teplota v dubnu
4-6 °C
průměrná teplota v říjnu
6-7 °C
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
120-130
srážkový úhrn ve vegetačním období
500-600 mm
srážkový úhrn v zimním období
350-400 mm
počet dnů se sněhovou pokrývkou
100-120
počet dnů zamračených počet jasných dnů
150-160 40-50
Fytogeografické poměry a potenciální vegetace Z fytogeografického hlediska se lokalita nachází v obvodu České oreofytikum, okrese 95 Orlické hory, podokrese 95b Králická hornatina. Ten je charakterizován květenou uniformní s převahou mezofytů nad oreofyty, vegetačním stupněm montánním, méně submontánním, srážkově je nadbytečný (oceanický), reliéf je svažitý, substrát je chudý, výjimečně i vápnitý, krajinný pokryv je lesní (Skalický 1988). Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová et al. 1997) jsou potenciální vegetací širšího okolí květnaté bučiny asociace Dentario ennephylli-Fagetum. Vzhledem k lokálním edafickým podmínkám, především silnému zamokření, lze na lokalitě předpokládat i azonální vegetaci lesních pramenišť či rašelinišť. Flóra Flóra lokality není především díky své malé rozloze a také povaze vegetačního krytu příliš bohatá. Šafářová zde při nedávné botanické inventarizaci (Šafářová 2011) zjistila výskyt 88 druhů cévnatých rostlin. Bureš v roce 2000 v bezlesé části PR zaznamenal 50 druhů. Nejcennější partií PR a hlavním motivem k ochraně lokality je svahové přechodové rašeliniště v západní části území. Významnou složkou vegetace jsou různé druhy rašeliníků a místy ploník. Z cévnatých rostlin se vyskytují nízké ostřice – ostřice šedavá (Carex canescens), o. ježatá (Carex echinata), o. prosová (Carex panicea), o. obecná (Carex nigra), dále suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a několik druhů trav – psineček psí (Agrostis canina), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), kostřava červená (Festuca rubra) a hojně smilka tuhá (Nardus stricta), která hlavně směrem k sušším okrajům převažuje nad rašeliníky. Mezi vyskytující se dvouděložné byliny patří např. violka bahenní (Viola palustris), mochna nátržník (Potentilla erecta) nebo pcháč bahenní (Cirsium palustre). Místy velmi bohaté jsou porosty rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). V nelesní ploše PR lze vedle přechodového rašeliniště ještě rozlišit na sušších místech chudou vegetaci s dominancí medyňku měkkého (Holcus mollis), s dominancí třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a ve vlhčích partiích s dominancí skřípiny lesní (Sciprus sylvaticus) a vzácně s převahou metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). Lesní porosty mají převážně podobu smrčin, které zde vznikly na místech dřívějšího bezlesí. Zcela ojediněle je vtroušena jedle a místy hojněji i buk. Při potoce se vyskytují i klen a olše. V porostu jsou vtroušeny i statné a odumírající exempláře buků, zejména podél severní hranice rezervace ohraničující někdejší rozsah bezlesí. Bezesporu nejvýznamnějším druhem lokality je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) rostoucí zde v populaci čítající stovky až tisíce rostlin. Podle nedávné revize veškerých známých lokalit druhu v Orlických horách a jejich podhůří (Gerža 2011) je PR Hynkovice jednou z nejbohatších, ne-li zcela nejbohatším recentním nalezištěm druhu v tomto regionu. Z druhů aktuálně řazených do červeného seznamu ČR (sensu Grulich 2012) zde roste ještě jedle bělokorá (Abies alba) a v roce 2011 Šafářová nalezla také ptačinec bahenní (Stellaria palustris) a rozrazil horský (Veronica montana). Bureš zde v roce 2000 nalezl dále oměj šalamounek (Aconitum napellus) a v regionu Orlických hor dosti vzácný suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum).
Mykologickým průzkumem z roku 2002 (Hemerka 2002) bylo v PR nalezeno přibližně padesát druhů hub. Fauna Podrobnější průzkum živočichů dosud na území PR proveden nebyl. Dosavadní záznamy pocházejí jen z náhodných pozorování a týkají se výhradně obratlovců. S ohledem na malou rozlohu lokality nemá území pro obratlovce přílišný význam. V roce 2016 jsem zde pozoroval ještěrku živorodou (Zootoca vivipara). Pravděpodobně jen z hlediska obojžovelníků může mít lokalita nějaký význam. V roce 2009 byl pozorován dále čolek horský (Triturus alpestris) (NDOP, Mikát Z.). Předpokládat lze přítomnost skokana hnědého (Rana temporaria) a čolka obecného (Triturus cristatus). Z ptáků zde byl zaznamenán např. datel černý (Dryocopus martius) (NDOP, Dusík M. 2014). Odonatologický průzkum z roku 2001 nepotvrdil výskyt ani běžných druhů vážek (Rejl 2001). S ohledem na charakter lokality by bylo žádoucí provést zejména průzkum brouků (Coleoptera) a pavoukovců (Arachnida). Přehled zvláště chráněných druhů název druhu
rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)
čolek horský (Triturus alpestris)
ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie popis biotopu druhu, další poznámky podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Šafářová (2011) odhaduje §2 Druh je výskytem vázán na zachovalou populaci na stovky rostlin, vegetaci přechodových rašelinišť asociace dle mého pozorování bude Carici echinatae-Sphagnetum. dosahovat patrně až tisíců Lokalita je jedním z nejbohatších, ne-li zcela rostlin. Jedinci jsou nejbohatším recentním nalezištěm druhu v vitální a hojně plodní. širším regionu Orlických hor a podhůří (Gerža 2011). 2009 Z. Mikát (NDOP), 1 §2 Žije hlavně v horách a podhůří, ale vyskytuje jedinec se i v nížině. Dává přednost biotopům v blízkosti vod, jako například údolí potoků či listnaté lesy. Rozmnožuje se hlavně v lesních tůních, klidných úsecích potoků nebo v horských jezerech. Během období rozmnožování žijí čolci horští ve vodě, jinak žijí většinou skrytě suchozemsky. Na podzim (většinou v říjnu) vyhledávají bezmrazé úkryty, kde ve strnulém stavu přečkají zimu. 2009 Z. Mikát (NDOP), 1 §2 Oproti ještěrce obecné se jedná o druh s jedinec vyššími nároky na vlhké a mírně zastíněné 2016, vlastní pozorování, prostředí. V ČR se vyskytuje od nížin do 1 jedinec 1500 m n. m., kde osidluje zahrady, parky, lesy, louky.
Bureš v roce 2000 na lokalitě našel ještě chráněný (v kategorii §3) oměj šalamounek (Aconitum napellus). Jeho výskyt ale nebyl později potvrzen. Vysvětlivky: Chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §1 – kriticky ohrožené §2 – silně ohrožené §3 – ohrožené
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Rosnatka okrouhlolistá byla na lokalitě objevena (či znovuobjevena) v roce 1999. V roce 2000 byl na lokalitě proveden podrobnější botanický průzkum a byl zpracován návrh na vyhlášení ZCHÚ (Bureš 2000). PR byla vyhlášena v roce 2002 (Okresním úřadem Ústí nad Orlicí). Hned následujícího roku bylo započato s managementovými zásahy. Nejdříve byly odstraněny výsadby olše a smrku z plochy rašeliniště a započalo se s pravidelným kosením plochy. Populace rosnatky je víceméně pravidelně monitorována. Po přibližně patnácti letech od vyhlášení ZCHÚ lze konstatovat, že stav lokality je uspokojivý a populace rosnatky velmi početná a patrně stabilní. b) lesní hospodářství Území PR ještě v relativně nedávné době přímo navazovalo na nelesní enklávu Zakopanka. K rozvoji dřevin a zalesnění došlo patrně až s útlumem zemědělského hospodaření a poklesu počtu obyvatel v této oblasti v druhé polovině 20. století. Bezlesé zůstávaly zejména nejvíce podmáčené partie vlastního rašeliniště a bezprostředního okolí. Toto bezlesí bylo až ve druhé polovině 90. let osázeno olší a smrkem. Po vyhlášení rezervace v roce 2002 byly výsadby zrušeny. Pokud by se tak nestalo, rašeliniště a populace rosnatky by záhy zanikly. V současnosti je PR součástí lesního půdního fondu. Část rezervace je zařazena jako lesní porost, část jako bezlesí. V dřevinné skladbě výrazně převažuje smrk, místy je přimíšen buk a to i starší rozpadající se jedinci. Ty jsou na území PR velmi cenným prvkem a je žádoucí je zde zachovávat (alespoň z části) i při obnově porostů. Lesní porosty s výjimkou starých buků nejsou z hlediska ochrany přírody nijak významné, ale pro plochu rašeliniště představují ochrannou zónu. Je důležité udržovat jejich věkovou různorodost (podél hranice s rašeliništěm), aby nebyla hlavní rašelinná louka příliš stíněna. Dále je žádoucí odstraňovat nálety smrků i dalších dřevin na rašeliništi, případně i na dalších dosud otevřených ploškách mimo hlavní rašeliniště. Na otevřených ploškách ve východní části PR hojně zmlazuje především buk. c) zemědělské hospodaření Lokalita byla v minulosti využívána k zemědělskému hospodaření a byla součástí dříve větší zemědělské enklávy, dnes zvané Zakopanka. S ohledem na charakter lokality lze předpokládat pouze luční hospodářství – kosení trávy na seno, případně pastvu. Kdy ke vzniku enklávy došlo, mi není známo, ale je zakreslena již v mapách přibližně z poloviny 19. století. Rozsah někdejšího bezlesí na lokalitě je patrný i z leteckých snímků z roku 1953. Teprve až od poloviny 20. století dochází k rozvoji dřevin, částečně spontánně na od té doby ladem ležící ploše a částečně cíleným zalesněním. Rozsah někdejšího bezlesí dokumentuje nesouvislá linie statných buků podél severní hranice PR. d) myslivost PR se nachází v honitbě Hynkovice CZ5315206005. Nelesní enklávy v lesních komplexech jsou místy, která lesní zvěř přirozeně s oblibou vyhledává. Proto tam jsou také často umisťována lovecká zařízení. To má pro přírodně cenné lokality často velmi negativní důsledky a PR Hynkovice není v tomto ohledu bohužel výjimkou. V severovýchodním rohu bezlesí s plochou rašeliniště bylo v roce 2011 nalezeno aktivní krmiště pro prasata. Podle Šafářové (2011) bylo při opakovaných návštěvách možné sledovat i pravidelnou obnovu tohoto krmiště (obilí, kukuřice, zbytky mrtvých zvířat) a ruderalizaci v jeho okolí (šťovík tupolistý – Rumex obtusifolius, kopřiva dvoudomá – Urtica dioica). Okolo krmiště – přímo v plochách s rosnatkou, stejně jako v nedalekém okolí, byla patrná aktivita divokých prasat –
rozrývání, rozšlapávání, kaliště. Zřízení krmeliště a zásah do PR bylo i předmětem šetření Policie ČR a následně bylo vyhodnoceno jako přestupek. Zřízením krmeliště a zvýšenou činností prasat docházelo k eutrofizaci prostředí (rašeliniště jsou na zvýšení trofie velmi citlivým ekosystémem) a mechanické narušování povrchu půdy zvěří. Rosnatka patří mezi mělce kořenící rostliny a vyrývání a otáčení drnů má pro ni zpravidla letální následky. Vliv disturbancí, způsobených třeba právě zvěří, nemusí mít na rosnatku však vždy nutně negativní dopad. Velmi záleží na míře disturbance, stavu populace a lokality a míře eutrofizace spojenou s koncentrací zvěře. Rosnatka je konkurenčně velmi slabý druh, a proto často roste na místech s řídkým zápojem cévnatých rostlin nebo i na zcela obnažených substrátech. Na základě revize lokalit rosnatky okrouhlolisté v Orlických horách (Gerža 2011) mohu tvrdit, že na řadě lokalit má určitá disturbance pro rosnatku pozitivní vliv (ať jde o disturbanci zvěří nebo mechanizací při managementu). Rosnatka má i značnou schopnost vegetativního rozmnožování a v případě lokality Hynkovice, kde také bohatě plodí, má určitá míra disturbance zvěří na její populaci pozitivní efekt. Koncentrace zvěře však nesmí být v žádném případě dále podporována. e) rekreace a sport Území není nijak využíváno k rekreačním nebo sportovním aktivitám. Severně od PR, v těsné blízkosti jejích hranic, vede údolím potoka značená turistická trasa. f) jiné způsoby využívání Další vlivy nebo způsoby využívání nejsou známy.
Srovnání stavu území PR v současnosti (nahoře), v roce 1953 (uprostřed) a v 19. století (dole). PR je přibližně vyznačena červenou linkou. Zdroj: historická mapa www.mapy.cz., ortofoto z roku 1954 http://kontaminace.cenia.cz, aktuální ortofoto © ČÚZK
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
LHP k LHC 510000 Lanškroun
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
25 Orlické hory LHC 510000 Lanškroun 1,76 1. 1. 2017 – 31. 12. 2026 Lesy České republiky, státní podnik Lesní správa Lanškroun, revír Mladkov
Území PR je kategorizováno jako les zvláštního určení (32a). V PR se nachází jediný porost 235H4 o celkové rozloze 0,97 ha (do PR zasahuje jen část o velikosti přibližně 0,9 ha). Část PR je vedena jako bezlesí (popis dále, kap. 2.4.3). Podle současného prostorového rozdělení lesa jde o plochy 235H 503, 504 a 505. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů (přirozená skladba dle Plívy 1971) Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů je vypočten pouze pro část porostu 235H4, která zasahuje do PR. V hospodářské knize je pro porost určen lesní typ 6V2. Podle typologické mapy se porost nachází víceméně rovnoměrně na dvou SLT, což bylo jednoznačně zřejmé i při terénním šetření. Proto v následujících tabulkách a výpočtech vycházím ze stavu reálně odpovídajícímu skutečnosti a na území PR počítám se dvěma SLT. Pro plochu rašeliniště (bezlesí) je dále určen lesní typ 6R1. Přírodní lesní oblast: Soubor Název SLT lesních typů (SLT)
Přirozená dřevinná skladba SLT
Výměra (ha)
Podíl (%)
6V 6S Celkem *Hrubý odhad
vlhká smrková bučina svěží smrková bučina
BK 3 JD 4 SM 3 KL JS SM 3 BK 4 JD 3
0,45 0,45
50* 50* 100 %
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany smrk obecný SM jedle bělokorá JD Listnáče buk lesní BK javor klen KL jasan ztepilý JS Celkem
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
0,81 +
90 +
0,27 0,32
30 35
0,09
10
0,9
100 %
0,32 + + 0,9
35 + + 100 %
Údaje o zastoupení dřevin jsou upraveny podle terénního šetření, nejsou zcela převzaty z hospodářské knihy. V ní je totiž pro porost 235H4 určeno 100 % smrku, ve skutečnosti je v porostu i příměs buku. Porost zasahuje do PR jen svou částí a podíl dřevin je určen jen pro tuto část. Příloha č. M3 Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. M4 Mapa typologická podle OPRL Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha č. M6: Porostní mapa PR a blízkého okolí Příloha č. T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Část PR je vedena jako bezlesí. Jde o „lesní pozemek“, který není zařazen do porostní půdy (podle současného prostorového dělení lesa to jsou plochy 235H503, 504 a 505). Z tohoto důvodu je část PR popsána v této kapitole a i v následujících částech plánu péče s ní zacházím jako s nelesními pozemky. Popis dílčích ploch (DP) a objektů označení výměra plochy (ha) 0,32 1
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Nejcennější plocha PR tvořená z velké částí vegetací přechodového rašeliniště s rosnatkou okrouhlolistou a dalšími typy vegetace. Dlouhodobým cílem je zachování bezlesé enklávy s vegetací přechodového rašeliniště a
0,15
2
0,02
3
0,09
4
5
0,12
6
0,17
populací rosnatky. Plocha s dosud nezapojeným, spontánně vzniklým porostem smrku, v menší míře i buku a při potoku olše a klenu. Její součástí je malá podmáčená až zrašelinělá ploška s rašeliníky a druhy jako violka bahenní (Viola palustris), smilka tuhá (Nardus stricta), třtina chloupkatá (Calamagrostis vilosa) či ostřice ježatá (Carex echinata). Ta se postupně uzavírá náletem klenu a smrku. Dlouhodobým cílem je občasnou prořezávkou udržet, případně i zvětšit dosud otevřenou plošku, zbývající partie je možné ponechat samovolnému vývoji. Okrajová část centrálního bezlesí s porostem smrku a buku. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji. Zamezit rozrůstání dřevin do plochy bezlesí. Plocha tvořena převážně mladším smrkovým porostem, v severní části je porost vzrostlý s příměsí buku. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy víceméně samovolnému vývoji. Zamezit rozrůstání dřevin do plochy bezlesí. Při jižním okraji navazujícím na centrální bezlesí je vhodné redukovat mladé smrky. Buky při S okraji nechat na místě k dožití a rozpadu. Drobné plošky zanikajícího bezlesí střídající se s mladšími porosty smrku, klenu a buku. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji. Zarůstající plošky někdejšího, převážně suššího bezlesí. Zarůstá především mlazinami buku. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji.
Příloha č. M3 Mapa dílčích ploch a objektů 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Od vyhlášení PR v roce 2002 byl zahájen management lokality. Byly zde provedeny následující zásahy:
V roce 2003 byly odstraněny výsadby smrku a olše z centrální plochy bezlesí. Od roku 2003 probíhalo na centrální ploše bezlesí kosení partií s dominantním medyňkem a třtinou chloupkatou. Od roku 2005 bylo sečení rozšířeno na celou plochu centrálního bezlesí mimo partií s hustou denzitou rosnatky. Zároveň jsou na rašeliništi likvidovány nálety dřevin.
Zásahem zásadního významu pro zachování rašeliniště a populace rosnatky bylo odstranění výsadeb olše a smrku. Po několikaletém kosení je patrné, že medyněk měkký ustupuje, dále se nešíří dominantní druhy třtina chloupkatá a skřípina lesní a kosením partií s hojnou smilkou na okraji ploch s populací rosnatky se úspěšně denzita i plocha populace rosnatky udržuje. Lze konstatovat, že dosavadní management je účinný a je žádoucí v něm pokračovat. Dále lze doporučit rozšíření drobné otevřené plošky na západním okraji rezervace vyřezáním náletu smrku a klenu hlavně jejím jižním (od potoka) a východním (směrem k centrálnímu bezlesí) směrem.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize zájmů ochrany přírody se v PR nepředpokládá. Nicméně pokud takové situace nastanou, je prioritním zájmem naplňovat hlavní cíl ochrany – zachování nelesní enklávy s vegetací přechodového rašeliniště a populací rosnatky okrouhlolisté.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) Péče o lesy Rámcová směrnice péče o lesní porosty Číslo směrnice
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
1
32a
6V, 6S
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT
Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě
6V, 6S SM 6, JD 2, BK 2, KL Porostní typ A smrkový Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) pN (pruhová clonná seč, clonná skupina) Obmýtí
Obnovní doba
100 S ohledem na nízkou kvalitu SM porostů na dřívější zemědělské půdě jsou doba obmýtí a obnovy stanoveny na spodní možné hranici .
30
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
Postupná přeměna na porosty s minimálním zastoupením 25 % MZD (v tomto případě JD a BK). Podpora horizontálně a vertikálně členěné struktury s ponecháváním alespoň některých jedinců starých buků do rozpadu (tak jak se víceméně děje již v současnosti)
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií
Obnova kombinací náseků a skupinových sečí. Ponechávání jednotlivých buků na dožití a přirozenému rozpadu. Šetření přirozeného zmlazení a mladších (podúrovňových) dřevin přirozené skladby pro vyšší věkovou heterogenitu nastávajícího porostu. Ponechávání zlomů, souší a vývratů zejména dřevin přirozené skladby. Šetření doupných stromů.
Způsob zalesnění, stanovení druhů a % melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Obnova především umělá, sadba jamková s krytokořennými sazenicemi, podíl MZD 25 % → Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy 6V, 6S SM 6, JD 2, BK 2 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií
Míšení dřevin do skupin, výsadba BK a JD v předstihu. Běžná výchova s podporou dřevin cílové skladby, Tvorba a udržování složitější prostorové struktury porostů. Ochrana umělé i přirozené obnovy dřevin přirozené skladby proti zvěři (individuální ochranou, oplocenkami při skupinové výsadbě, případně i repelenty).
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií
U dřevin přirozené skladby skupinová ochrana oplocením. Průběžná kontrola a oprava oplocení. Udržení normovaného stavu zvěře. Ochrana proti buřeni vyžínáním.
Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií
Bez omezení lze zpracovávat stromy a jejich části padlé na cesty a do plochy centrálního bezlesí s vegetací přechodového rašeliniště. Zlomy, souše a vývraty s výjimkou výše uvedených případů ponechávat na místě k zetlení. Při obnově ponechávat alespoň část starých buků na místě do rozpadu.
b) Péče o nelesní plochy Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu
Kosení travinobylinné vegetace
Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/ hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
1x za jeden až dva roky 1 x za 4 roky kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka červenec-září Rozsah sekané plochy centrálního bezlesí ponechat v dosavadním rozsahu – vynechávat partie přechodového rašeliniště s vysokou denzitou rosnatky. Plochu sekat optimálně na dvě etapy (na dvě cca poloviny), přičemž mezi sekáním by měla být alespoň měsíční pauza. Toto opatření má význam předeším pro zde žující živočichy. Pokosení celé plochy naráz v krátkém termínu by na ně mohlo mít negativní vliv. Pokosenou hmotu z plochy odklidit a to nejpozději do deseti dnů od kosení.
Typ managementu
Odstraňování dřevin z ploch bezlesí
Vhodný interval Minimální interval
1 x za 5 let 1 x za 10 let
Prac. nástroj/ hosp. zvíře Kalendář pro management
V případě nastolení regulačního managementu na vyřezané ploše (kosení) se bude jednat o jednorázové opatření. ruční nástroje – pilka, zahradnické nůžky, křovinořez, motorová pila V období vegetačního klidu (od listopadu do března).
Upřesňující podmínky
V případě odstraňování mladšího a jen jednotlivého nebo velmi řídkého náletu lze provádět opatření celoročně. Vyřezané dřeviny z plochy odklidit. Možné je její uložení na hromadách v okraji lesního porostu (po dohodě s uživatelem pozemku). Uloženou a tlející dřevní hmotu na hromadách využijí ke svému životu i četné druhy organismů.
c) Péče o rostliny Mezi hlavní předměty ochrany PR patří rosnatka okrouhlolistá. Zvláštní opatření na její podporu nejsou navrhována, neboť se aktuálně nejeví jako potřebná. Péče o populaci je zabezpečována kosením těsně přilehlých porostů, jehož cílem je mimo jiné potlačovat druhy s expanzními tendencemi, zejména medyňku vlnatého a třtiny chloupkaté. Populaci je žádoucí pravidelně monitorovat. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Tato část je zpracována formou tabulky, která je uvedena v příloze č. T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. b) nelesní plochy označení výměra doporučená zásah plochy (ha)
naléha- termín vost provedení 1 červenec-září
1
0,32
2
0,15
3 4
0,02 0,09
Sečení plochy mimo partie rašelinné vegetace s vysokou denzitou rosnatky – pokračování v dosavadním rozsahu. Kosená plocha místy mírně zasahuje i do sousedních DP. Odhad velikosti kosené plochy je 0,3 ha Částečná redukce dřevin (viz zákres v 2 příloze M3, na ploše cca 0,04 ha) s cílem rozšířit nelesní plošku. Bez navrhovaného zásahu Bez navrhovaného zásahu.
0,12
V budoucnu bude patrně nutné proředění mladších porostů smrků na hranici centrálního bezlesí. Bez navrhovaného zásahu.
5
listopad-březen
interval provádění jednou ročeně
jednou za 10 let
6
0,17
Bez navrhovaného zásahu.
naléhavost 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný 3. stupeň - zásah odložitelný 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je tvořeno lesními porosty. Pro hospodaření v něm je žádoucí dodržovat následující pravidla: vyloučit používání biocidů a dalších chemických přípravků při ochraně lesa vyloučit vápnění lesních porostů (rašelinné ekosystémy jsou na tento zásah zvláště citlivé) při obnově porostu umisťovat meliorační a zpevňující dřeviny přednostně k hranici PR 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je vyhlášeno na jednu celou parcelu a zaměření není potřebné. Pruhové značení a hraniční stojany byly v roce 2016 v dobré kondici. Jak bude značení dožívat, bude nutná jeho obnova.
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V současnosti není známa žádná potřeba administrativně-správních opatření. 3.5 Návrhy na vzdělávací využití území K turistické trase vedoucí v těsné blízkosti PR je možné instalovat stručný informační panel. 3.6 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Území rezervace je celkem dobře prozkoumáno po botanické stránce. V roce 2011 zde byl realizován podrobnější zejména floristický průzkum (Šafářová). V roce 2000 zde provedl průzkum včetně charakteristiky vegetace Bureš. Na lokalitě jsem v nedávných letech zapsal několik fytocenologických snímků rašelinné vegetace včetně determinace mechového patra, které byly publikovány v rámci fytocenologické studie rašeliništní vegetace celého regionu Orlických hor a podhůří (Gerža 2010). Žádoucí je v území provést průzkumy zoologické. S ohledem na jeho charakter se mi jeví nejpotřebnější průzkum zaměřený na brouky (Coleoptera) a pavoukovce (Arachnida). Na rašelinné biotopy jsou totiž často vázány významnější druhy pavoukovců, vzácnější druhy brouků by pak mohly být vázány zase na staré buky a rozpadající se dřevo.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Ceny vycházejí z ceníku AOPK ČR pro rok 2016 Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova pruhového značení po celém obvodu PR
Orientační náklady za rok (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
----------
1500
----------
24500
----------------------------
10000 20000 4000
Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------Opakované zásahy Sečení travních porostů s likvidací pokosené biomasy na ploše centrálního bezlesí (DP 1) o rozloze cca 0,3 ha (pro podmáčení a odlehlost je kalkulována cena 27000 Kč/ha). Opakované zásahy celkem (Kč) ---------N á k l a d y c e l k e m (Kč)
60000
(kalkulováno je s délkou 1,0 km a cenou 1500 Kč/1 km)
Výroba a instalace hraničních cedulí a odstranění a odvoz starých cedulí (7 ks, kalkulována je cena 3500 Kč/ks) Výroba a instalace informačního panelu Průzkumy (Arachnida, Coleoptera) Vyřezání dřevin na části DP 2 (na ploše cca 0,04 ha). Perioda zásahu je navržena desetiletá, tudíž v rámci platnosti plánu péče se jedná o jednorázové opatření.
8100
81000
5400
81000 141000
4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. Bureš L. (2000): Rašeliniště Hynkovice: návrh chráněného území, ochranářská studie. – Ms. [depon. in: AOPK ČR Pardubice, Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Pardubice]. Bureš L. (2002): Navrhovaná přírodní rezervace Hynkovice: plán péče 2002-2006. – Ms. [depon. in: Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Pardubice]. Bureš L. (2006): Přírodní rezervace Hynkovice. Plán péče pro období 2007-2016. – Ms. [depon. in: Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Pardubice]. Demek J. (ed.) (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia. Faltysová H., Bárta F. et al. (2002): Pardubicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 316 pp. Gerža M. (2010): Vegetace tříd Scheuchzerio palustris-Caricetea nigrae a OxycoccoSphagnetea v Orlických horách a jejich podhůří. Zprávy Čes. Bot. Spleč. 45: 221–268. Gerža M. (2011): Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) v Orlických horách. Orlické hory a Podorlicko, Rychnov nad Kněžnou, 17: 133-146. Gerža M. (2012): Rašeliniště Orlických hor a jejich podhůří. Vč. sb. přír. – Práce a studie, 19 (2012): 93–124. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: 631–645. Hemerka A. (2002): Mykologický průzkum navržené přírodní rezervace Hynkovice. – Ms., 1pp. [depon. in: Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Pardubice]. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. Plesník J., Hanzal V. et Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. List of threatened species in the Czech Republic. Vertebrates. AOPK ČR, Praha. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. 16: 1 – 79. Quitt E. (1975): Mapa klimatických oblastí ČSR 1 : 500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno.
Rejl J. (2001): VKP Rašeliniště Hynkovice. Odonatologický průzkum. – Ms. [depon. in: Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Pardubice]. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In Hejný S., Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. Šafářová L. (2011): Přírodní rezervace Hynkovice. Inventarizační průzkum. – Ms. [depon. in: Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Pardubice]. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Internetové zdroje AOPK ČR. NDOP (nálezová databáze ochrany přírody). [on-line databáze; portal.nature.cz]. AOPK ČR. Ústřední seznam ochrany přírody, URL: http://drusop.nature.cz/ Česká geologická služba. Geologické mapy online. URL: http://www.geology.cz/ Česká geologická služba. Půdní mapa 1:50000 online. URL: http://mapy.geology.cz/pudy/ Český ústav zeměměřičský a katastrální, Nahlížení do katastru nemovitostí, URL: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Katalog mapových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa, URL: http://uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska, URL: http://http://oldmaps.geolab.cz/ Mapový server Mapy.cz, URL: http://www.mapy.cz/ 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky DP – dílčí plocha IUCN – International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody) LHC – lesní hospodářský celek LHP – lesní hospodářský plán SLT – soubor lesních typů PR – přírodní rezervace ZCHÚ – zvláště chráněné území 4.4 Zhotovitel plánu péče Mgr. Michal Gerža Sedloňov 133, 517 91 Deštné v Orlických horách e-mail:
[email protected], tel. 776 829 741 IČO: 72804602
5. Obsah 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.7.1 1.7.2 1.8 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.5 2.6 3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 4 4.1 4.2 4.3 4.4
Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Zhotovitel plánu péče
2 2 2 2 3 3 3 3 3 4 4 5 5 8 11 11 11 12 13 13 14 14 14 16 16 17 17 17 17 18 18 19 20 20
Přehled příloh Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 - Porostní mapa PR a blízkého okolí Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Fotodokumentace
