Plán péče o Přírodní rezervaci Údolí Doubravy

SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŽELEZNÉ HORY A KRAJSKÉ STŘEDISKO PARDUBICE

Plán péče o Přírodní rezervaci Údolí Doubravy

na období 2014-2023

NASAVRKY, LISTOPAD 2013

Přírodní rezervace Údolí Doubravy

Plán péče na období 2014-2023

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum vydání předpisu: datum účinnosti předpisu:

960 přírodní rezervace Údolí Doubravy vyhláška ONV v Havlíčkově Brodě není 28. dubna 1986 1. června 1986

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec:

Vysočina Havlíčkův Brod Chotěboř Chotěboř Dolní Sokolovec, Chotěboř, Libice nad Doubravou Bílek, Horní Sokolovec, Chotěboř, Malochyně

katastrální území: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

-1-



1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 652873 BÍLEK Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

151 276/1

---

lesní pozemek vodní plocha

-koryto vodního toku přirozené nebo upravené

Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)

3233 1572

14349 1644

Celkem

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

14349 1644 15993

Katastrální území: 682713 HORNÍ SOKOLOVEC Číslo parcely podle KN




st. 73

--

8 10 12/1 12/2 25 28 29 31 40 43/2 324/1 324/1 324/3 324/4 329 332/6 --

----------323 324 ----355

zastavěná plocha a nádvoří lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek / účelová komunikace

stavba na parcele č.e. 11 --------------ostatní komunikace ostatní komunikace --

Celkem



987

88

88

839 839 980 839 299 253 253 980 253 253 980 980 985 985 10001 10001 851

486 334 64657 2525 2122 2518 1288 12720 195 1300 198825 527523 76952 46223 182 135 7425

486 334 64657 2525 2122 2518 1288 12720 195 1300 192416 4191 76952 46223 120 135 2558 410828

-2-



Katastrální území: 652831 CHOTĚBOŘ Číslo parcely podle KN



2200/1 2200/2 2433 2434 2435 2436/1 2436/2

--------

2436/3

--

2437/1 2437/2

---

4694

--

trvalý travní porost trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří vodní plocha

4695/1

--

4695/2

--

4696

--


------stavba na parcele č.e. 360 stavba na parcele č.e. 361 jiná plocha stavba na parcele č.p. 428 koryto vodního toku umělé vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené stastavěná plocha a stavba na parcele nádvoří č.p. 428 vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené



2880 4432 10001 10001 10001 10001 10001

2486 521 9590 9912 1885 1059817 37

2486 521 886 7022 167 429534 37

10001

45

45

10001 10001

2088 179

2088 179

60000

3726

868

1572

46292

41754

1572

6

6

1572

1618

1618

Celkem

487211

Katastrální území: 603651 MALOCHYNĚ Číslo parcely podle KN

127


-Celkem



lesní pozemek

--


754

20026


20026 20026

Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

-3-



1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

OP plocha v ha --

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 88,2469

vodní plochy

4,5884

--

zamokřená plocha

--

rybník nebo nádrž

--

vodní tok

4,5884

neplodná půda

--

ostatní způsoby využití

0,2343

trvalé travní porosty 0,3007

--

orná půda

--

--

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

--

--

0,2343

--

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

0,0355

--

93,4058

--

Pozn.: Výměra ZCHÚ dle vyhlašovacího předpisu je 92,065 ha. Hranice PR není geodeticky zaměřena a v řadě případů není totožná s hranicemi parcel. Výměra částí parcel v ZCHÚ byla zjištěna měřením v GIS. Původní vymezení území PR bylo provedeno podle podkladů Střediska geodézie a podle lesního hospodářského plánu, platného pro decenium 1977 až 1986. Rozdíl v původní a aktuálně udávané výměře je způsoben odlišným způsobem jejího zjištění. Výměra ochranného pásma se uvádí jen v případě, kdy je vyhlášeno. 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

není Železné hory – 1. zóna není

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

není není

ÚSES lokální biocentrum: regionální biocentrum: nadregionální biocentrum:

není není 58 Údolí Doubravy

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN III. - přírodní památka

-4-



1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Přirozený tok řeky, která zde postupným prohlubováním řečiště v tvrdém rulovém podloží vytvořila kaňonovité údolí s řadou geomorfologicky význačných tvarů. Území je cenné i z hlediska výskytu řady chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy

podíl plochy v ZCHÚ (%) 0,2

L4 Suťové lesy

0,2

L5.4 Acidofilní bučiny

4,9

L8.1B Boreokontinentální bory

0,5

S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin

3,9

-5-

popis ekosystému Porosty tvořené dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) s příměsí dalších listnáčů, např. javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V přírodní rezervaci se vyskytuje v několika fragmentech v nivě Doubravy. Ve stromovém patře je zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), případně lípy (Tilia cordata a T. platyphyllos) a jilm horský (Ulmus glabra). Listnaté nebo smíšené lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) místy s příměsí dalších listnáčů (Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Tilia cordata aj.) nebo jehličnanů (Abies alba, Pinus sylvestris a Picea abies). Dominantním druhem světlého stromového patra je borovice lesní (Pinus sylvestris), často zakrslého vzrůstu, občas s příměsí dalších dřevin, zejména Betula pendula a Quercus petraea. Fyziognomii porostů určují drobné acidotolerantní kapradiny, např. sleziníky (Asplenium spp.), i kapradiny robustnější, např. Dryopteris filix-mas, a někdy také dvouděložné suchomilné chamaefyty (Aster alpinus, Dianthus gratianopolitanus, Saxifraga rosacea aj.). Dominující petrofyty jsou doprovázeny acidofyty s širokou ekologickou amplitudou (např. Avenella flexuosa), mezofilními druhy lesů a křovin (např. Poa nemoralis) a někdy i druhy suchých trávníků (např. Allium senescens subsp. montanum). Velké pokryvnosti dosahují také mechorosty a lišejníky rostoucí jak na povrchu skal a balvanů (Hedwigia ciliata, Umbilicaria hirsuta aj.), tak na akumulacích humusu a jemnozemě (Bartramia pomiformis, Dicranum scoparium aj.). Porosty dosahují někdy plochy až několika stovek m2, bývají


Plán péče na období 2014-2023 řídké a podle přítomných dominant od 5 cm do 1 m vysoké.

B. útvary neživé přírody popis útvaru

geologická charakteristika

epigenetické údolí řeky Doubravy s řadou geomorfologicky význačných tvarů (skalní věže, vodopády, obří hrnec atd.)

dvojslídná až muskovitická ortorula (tzv. bílecká rula) kutnohorského krystalinika

1.8 Cíl ochrany Zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy v přírodě blízkých ekosystémech tvořících předmět ochrany chráněného území. Zachování geologických a geomorfologických fenoménů.

-6-



2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní rezervace Údolí Doubravy (vyhlášená v roce 1986 na ploše 92,06 ha) zaujímá 4,2 km dlouhý úsek údolí řeky Doubravy mezi Bílkem a osadou Dolní Mlýn východně od Chotěboře na území CHKO Železné hory. Převažující horninou je zde dvojslídná až muskovitická ortorula (tzv. bílecká rula), v níž vznikla většina skalních výchozů; menší zastoupení má biotitická pararula (BENEŠ et al. 1963 in VÍTEK J. 1993). Doubrava pramení na Českomoravské vrchovině asi 1 km jz. od Radostína v 626 m n. m., do Labe ústí v Záboří nad Labem v 198 m n. m.; délka toku je 89,5 km, plocha povodí 598,8 km2 (VLČEK et al. 1984 in VÍTEK J. 1993), průměrný dlouhodobý roční průtok 0,730 m3/s v hlásném profilu č. 44 stanice Bílek(zdroj Povodí Labe). Dle regionálního geomorfologického členění (CZUDEK et al. 1972, DEMEK et al. 1987 in VÍTEK J. 1993) náleží dané území do Havlíčkobrodské pahorkatiny, okrsek Chotěbořská pahorkatina. Pramenný tok Doubravy vytéká z rašelinišť na sedimentech křídy Dlouhé meze. Od Bílku vytváří Doubrava údolí převážně v krystalických břidlicích na rozmezí moldanubika, středočeské a kutnohorsko-svratecké oblasti (MÍSAŘ et al. 1983 in VÍTEK J. 1993). Střídají se zde různé typy rul až migmatitů, např. bílecká rula v údolí pod Bílkem. Ke geomorfologicky nejzajímavějším partiím horního a středního toku Doubravy patří úseky se skalními výchozy. Pro blízkost a původně nepochybně větší rozsah svrchnokřídových sedimentů v zájmovém území lze většinu z nich považovat za epigenetické. Skalní výchozy krystalických hornin vystupují na údolních svazích jednak v místech, kde říční eroze protnula podél tektonických zón strukturní hřbety, jednak nad nárazovými břehy v zakleslých meandrech. Na modelaci skalních výchozů se vedle eroze uplatnily zejména kryogenní pochody, jejichž největší intenzita byla v pleistocénu. Recentní (respektive holocenní) jsou některé mikroformy (skalní dutiny, voštiny aj.) převážně chemického zvětrávání a odnosu a evorzní tvary (obří hrnec). (Zpracováno dle VÍTKA J. 1993) Flora Zachovalá lesní společenstva lze přiřadit ke společenstvům suťových jedlin asociace Deschampsio flexuosae-Abietetum a suťových javořin asociace Lunario-Aceretum. Na většině území, zejména pak na náhorních rovinách a v přístupnějších částech rezervace se převážně jedná o kulturní lesní porosty. Přírodě blízká společenstva se zde dochovala pouze ve fragmentech. V inverzním údolí v podrostu suťových lesů roste zimolez černý (Lonicera nigra), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), růže převislá (Rosa pendulina), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), silenka dvoudomá (Silene dioica) ad. U řeky bledule jarní (Leucojum vernum), violka bahenní (Viola palustris), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), prvosenka vyšší (Primula elatior), řeřišnice hořká (Cardamine amara), na slunných bezlesích na horní hraně svahů smolnička obecná (Steris viscaria), klinopád obecný (Clinopodium vulgare). Hluboká inverzní údolí nabízejí řadu stanovišť vyhovujících mechorostům. Vedle druhů acidofilních se zde vyskytují i druhy bazifilnější, např. roženka dutolistá (Lejeunea cavifolia), pohárovec Mougeotův (Amphidium mougeotii) a kalaminka ztenčená (Anomodon attenuatus). Vlhké stinné skály, kameny i sutě hojně porůstají zdvojenka bělavá (Diplophyllum albicans), křížitka alpská (Lophozia sudetica) atd. Na suchých osluněných -7-



skalách Sokolohradu jsou nápadné povlaky žlutého lišejníku Biatoria lucida. (FALTYSOVÁ H., BÁRTA F. A KOL., 2002) Fauna V řece Doubravě se vyskytuje početná populace zvláště chráněné vranky obecné (Cottus gobio) a pstruha obecného (Salmo trutta m. fario), který je společně s vrankou dominantním druhem (ŠVÁTORA M., 2011). Dále se v řece vyskytuje hrouzek obecný (Gobio gobio), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatulus) a jelec tloušť (Leuciscus cephalus). Obojživelníci se na území přírodní rezervace vyskytují jen sporadicky a pouze v suchozemské fázi života. Přímo na území PR totiž nejsou žádné významnější trvalé vodní plochy s netekoucí vodou. K jejich rozmnožování dochází nejspíše pouze ve vodních plochách v blízkém okolí PR, jako např. na území přírodní památky Písník u Sokolovce v zatopené bývalé pískovně, v tůních v Horním Sokolovci atp. Vyskytuje se zde čolek horský (Triturus alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan zelený (Rana esculenta), vzácně skokan hnědý (Rana temporaria). Z plazů v PR žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Při srovnání ptačího společenstva sedmi lesních zvláště chráněných území ležících na území CHKO Železné hory (RŮŽIČKA M., 2010) vykázala PR Údolí Doubravy nejnižší diverzitu i ornitologickou hodnotu území. Je to nejpravděpodobněji způsobeno uniformním smrkovým porostem, jenž na většině území (zatím) převládá a je málo diferencovaný i co do prostorové struktury. Ze vzácných druhů ptáků se zde vyskytuje např. holub doupňák (Columba oenas) hnízdící v dutinách stromů, ve větších dutinách mohutných stromů hnízdí puštík obecný (Strix aluco). Na svazích údolí poblíž zříceniny hradu Sokolohrady pravidelně hnízdí výr velký (Bubo bubo) a kalous ušatý (Asio otus). Na řeku je svým výskytem vázán skorec vodní (Cinclus cinclus) či relativně silná populace konipase horského (Motacilla cinerea). V zimním období na řece loví i ledňáček říční (Alcedo atthis). Z chiropterologického hlediska je v PR významné především zimoviště netopýrů ve staré štole u Horního Sokolovce, kde bylo dosud pozorováno 8 druhů letounů (Chiroptera). Z nich pravidelně ve štole zimuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis) a netopýr vodní (Myotis daubentonii). Ze šelem (Carnivora) je na řeku Doubravu svým výskytem vázána vydra říční (Lutra lutra). (RŮŽIČKA M., 2009) Z coleopterologického hlediska jsou významné fragmenty přírodě blízkých lesních společenstev, kulturní lesy jsou z tohoto pohledu zásadně ochuzené. Zbytky přírodě blízkých lesů tvořící refugia zejména pro nelétavé druhy brouků (Coleoptera) jelikož smrkové porosty jsou pro tyto druhy do jisté míry migrační bariérou. Celkem bylo v území v roce 2008 nalezeno 208 druhů brouků, z toho dva druhy zvláště chráněné, a to svižník polní (Cicindela campestris campestris) a svižník lesomil (Cicindela sylvicola), dva druhy ohrožené (EN) dle Červeného seznamu bezobratlých (FARKAČ, KRÁL & ŠKORPÍK 2005), a to krytohlav (Cryptocephalus pusillus) a dřepčík (Chaetocnema conducta), který byl v době objevu zároveň novým druhem pro území Čech, dále dva druhy se statusem zranitelný (VU) kovařík Quasimus minutissimus; lesák Silvanoprus fagi a jeden druh se statusem téměř ohrožený (NT) – kovařík Athous zebei. Kromě již zmíněných druhů byly nalezeny vzácné, mnohé bioindikačně významné dřevní druhy jako jsou např.: mandelinka Aphthona atrocaerulea – nehojný druh na výslunných stráních, lenec Abdera flexuosa, Tetratoma fungorum, trojáč Triplax rufipes – nehojné druhy na různých dřevních houbách v zachovalých listnatých lesích pralesního typu, červotoč šiškový (Ernobius abietis) – dřevní druh na odumřelých částech stromů obvykle v zachovalých místech, mokřadníci Elodes marginata, a E. hausmanni, Cyphon palustris - bioindikační vodní druhy v zachovalých tocích a na mokřadech, střevlík svraštělý (Carabus intricatus intricatus) – lesní „stromový“ střevlík v obvykle zachovalejších porostech. (KOPECKÝ T., 2008)

-8-



Z dalších bezobratlých živočichů je nejvýznamnější silná, stabilní populace raka říčního (Astacus astacus) v řece Doubravě, kde (prozatím) nalézá pod kameny hojnost úkrytů. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu

ROSTLINY bledule jarní (Leucojum vernum) jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) BEZOBRATLÍ svižník polní (Cicindela campestris campestris)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

popis biotopu druhu, další poznámky

desítky

ohrožený

niva Doubravy

jedinci

silně ohrožený

stovky

ohrožený

břehová hrana řeky Doubravy (levý břeh) suťové lesy

nízká početnost

ohrožený

svižník lesomil (Cicindela sylvicola)

nízká početnost

rak říční (Astacus astacus)

vyšší stovky až tisíce, stabilní populace

OBRATLOVCI holub doupňák (Columba oenas)

ještěrka obecná (Lacerta agilis)

netopýr černý (Barbastella barbastellus) netopýr Brandtův (Myotis brandtii)

netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus)

netopýr řasnatý (Myotis nattereri)

osluněné plochy bezlesí, v PR zjištěn na lesní cestě v oblasti Čertova stolku (okrajová část PR) ohrožený osluněné plochy bezlesí, v PR zjištěn na lesní cestě v oblasti Čertova stolku (okrajová část PR) kriticky ohrožený řeka Doubrava

1 - 2 páry

silně ohrožený

Hnízdí ve starších světlých listnatých a smíšených porostech ve střední části rezervace. Hnízdo si zakládá ve stromových dutinách, hlavně v dubu, buku atd. do 10 jedinců silně ohrožený Dává přednost světlým travnatým biotopům, lesním cestám, okrajům lesa apod. Zjištěna na jihovýchodním okraji rezervace u obce Bílek. občasné zimování kriticky ohrožený Zimuje ve staré štole v údolí řeky jednotlivých u Horního Sokolovce. V létě je netopýrů vázán na lesnaté oblasti. vzácné zimování silně ohrožený Vzácně a nepravidelně zimuje ve jednotlivých staré štole v údolí řeky u Horního netopýrů (poprvé Sokolovce. V době aktivity žije zjištěn v roce 2012) v lese, hmyz loví na otevřenějších místech v lese, např. na lesních cestách. nepravidelný výskyt silně ohrožený Vzácně a nepravidelně zimuje ve jednotlivých staré štole v údolí řeky u Horního netopýrů Sokolovce. Mimo období hibernace žije v kulturní krajině s lidskými sídly. nepravidelný výskyt silně ohrožený Vzácně a nepravidelně zimuje ve jednotlivých staré štole v údolí řeky u Horního netopýrů Sokolovce, v létě se vyskytuje nejčastěji v lesnaté krajině

-9-



název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

netopýr ušatý (Plecotus auritus)

nepravidelný výskyt jednotlivých zimujících netopýrů v počtu do 3 jedinců pravidelně zimuje v počtu až 6 jedinců

netopýr velký (Myotis myotis)

netopýr vodní (Myotis daubentonii) ropucha obecná (Bufo bufo)

slepýš křehký (Anguis fagilis)

veverka obecná (Sciurus vulgaris)

vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

výr velký (Bubo bubo)

čolek horský (Triturus alpestris)

skokan zelený (Rana kl. esculenta)

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.


s dostatkem vodních ploch. Vzácně a nepravidelně zimuje ve staré štole v údolí řeky u Horního Sokolovce, v létě upřednostňuje členitou krajinu s menšími sídly. kriticky ohrožený Zimuje ve staré štole v údolí řeky u Horního Sokolovce. Mimo dobu hibernace dává přednost členité krajině, vyhýbá se rozsáhlým lesům. pravidelně zimuje silně ohrožený Zimuje ve staré štole v údolí řeky v počtu až 8 jedinců u Horního Sokolovce. V létě je vázán na vodní toky a vodní plochy. možné ohrožený Rozmnožuje se v tůních. Drobná rozmnožování dočasná tůně o ploše do 2 m2 v dočasných tůních, zjištěna v rezervaci pouze na odhad počtu pravém břehu v jižní části dospělých jedinců do rezervace. Dospělí a 10 kusů metamorfovaní jedinci žijí převážně v lese. zjištěn pouze jeden silně ohrožený Vyhledává vlhčí stanoviště exemplář ve střední s křovinami na okraji rezervace části rezervace, nebo přímo v lese. odhad početnosti – do 10 jedinců vzácný výskyt, ohrožený Žije v lesích všech typů. Hojnější cca 2 - 4 jedinci bývá v otevřenějších lesích např. v okolí chatových lesních osad, v rezervaci pozorována především u zříceniny hradu Sokolohrady. pravidelně zimují až kriticky ohrožený Zimuje ve staré štole v údolí řeky 4 jedinci u Horního Sokolovce. Mimo dobu hibernace dává přednost lidským sídlům, kde sídlí na půdách. pravidelné hnízdění ohrožený Žije v lesích, na lov však vylétá jednoho páru často na otevřenější stanoviště v okolí lesa. Hnízdo si zřizuje nejčastěji buď na skalních římsách, nebo u paty smrku rostoucího na svahu v údolí. do 5 jedinců silně ohrožený K rozmnožování potřebuje menší čisté tůně, zjištěn v ochranném pásmu PR (na území sousední PP Písník u Sokolovce), přímo v rezervaci nemá vhodné biotopy pro rozmnožování. Výskyt pouze mimo dobu rozmnožování, kdy žije převážně v lesích. ojedinělý silně ohrožený Rozmnožuje se v tůních, příležitostný výskyt rybnících a jiných vodních jednotlivých plochách. V rezervaci pouze skokanů ojedinělý výskyt u řeky Doubravy.

- 10 -

silně ohrožený


název druhu

vranka obecná (Cottus gobio) vydra říční (Lutra lutra)


aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ do jednoho tisíce

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený


nepravidelný výskyt jednotlivých vyder

silně ohrožený

Výskytem je vázána na řeku Doubravu a její přítoky.

řeka Doubrava

Zdroj: KOPECKÝ T. (2008), RŮŽIČKA M. (2009), RŮŽIČKA M. (2013) in verb., ŠVÁTORA M. (2011), RUSŇÁK J. (2013) in verb.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Přírodní rezervace byla zřízena vyhláškou ONV v Havlíčkově Brodě ze dne 28. 4. 1986, kterou se zřizuje chráněný přírodní výtvor Údolí Doubravy. Vyhláškou č. 395/1992 Sb., byl CHPV Údolí Doubravy zařazen do kategorie přírodní rezervace ve smyslu ust. § 33 zákona. Správa CHKO, jako orgán ochrany přírody, financovala v průběhu platnosti předchozího plánu péče realizaci opatření uvedených v kap. 2.5. Finanční prostředky byly uvolňovány v rámci dotačního titulu Ministerstva životního prostředí. b) lesní hospodářství Lesy v přírodní rezervaci jsou dlouhodobě ovlivňovány hospodářskou činností člověka. Zejména porosty na dobře přístupných náhorních plošinách mají oproti přírodnímu stavu výrazně změněnou strukturu. Hlavní porostotvorné dřeviny, buk lesní a jedle bělokorá, byly postupně hospodařením nahrazeny smrkovými monokulturami. Porosty hlavních stanovištně původních dřevin se zachovaly pouze ve fragmentech nebo jsou smíšeny se smrkem v obtížně přístupném údolí. Významné je vysoké zastoupení jedle bělokoré, v některých porostech má zastoupení 20-30 %, což odpovídá jejímu přirozenému podílu. V přírodní rezervaci z hlediska přirozenosti lesních porostů převažují lesy kulturní, za lesy přírodě blízké lze označit pouze fragmenty porostů převážně na mimořádně nepříznivých či exponovaných stanovištích. V průběhu platnosti předchozího plánu péče byla zahájena přeměna smrkových monokultur zejména na pravém břehu řeky Doubravy – LHC Sokolohrad a LHC Divišová (podrobně viz kap. 2.5). S ohledem na aktuální věk (120 let a více) a plochu obnovně nerozpracovaných kulturních smrkových porostů byla v souladu s plánem péče zvolena forma obnovy s krátkou obnovní dobou. Obnova probíhá hospodářským způsobem násečným s umělou obnovou hlavních stanovištně původních dřevin. Cílem je tvorba porostů se zastoupením dřevin blížícím se modelu potenciální přirozené druhové skladby (viz kap. 2.4.1). Porosty obnovené v rámci krátké obnovní doby nebudou věkově diferencované, jejich prostorová struktura bude oproti přírodnímu stavu zjednodušená, proto je nutno považovat tento stav a vývoj za první fázi komplexní úpravy struktury kulturních lesních porostů, ve které teď dochází „pouze“ k úpravě druhové skladby lesa, ale prostorová struktura bude upravována postupně v průběhu následujících obmýtí. Snaha vlastníků lesů postupně zvyšovat podíl hlavních stanovištně původních dřevin na úkor smrku je zásadní činností s obrovským ekologickým významem pro budoucí vývoj ekosystémů v přírodní rezervaci s pozitivním dopadem na širší okolí. c) rekreace a sport Územím přírodní rezervace prochází turisticky značené stezky a naučná stezka. Na území přírodní rezervace se nachází zřícenina hradu Sokolohrady (nazývaný též Sokolov). Území - 11 -



rezervace je turisticky velmi atraktivní a hojně využívané pro pěší turistiku. V minulosti bylo často využíváno trampy k přenocování, v současné době je táboření a rozdělávání ohňů na území rezervace zjišťováno spíše ojediněle. Území je k turistice využíváno zejména v měsících červenec a srpen, tedy mimo hlavní hnízdní období zvláště chráněných druhů ptáků. Přestože se jedná o turisticky velmi exponované území, nemá tato aktivita na předměty ochrany významný negativní vliv. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je investorem rekonstrukce naučné stezky, která byla zahájena v roce 2013. V rámci rekonstrukce má být provedena oprava kamenného chodníku, výměna lávky přes řeku Doubravu, oprava schodů na Sokolohrady a výměna naučných panelů. Akce je realizována s cílem usměrnění návštěvnosti území, zajištění relativně bezpečného průchodu údolím a informování veřejnosti o přírodních fenoménech zvláště chráněného území. Na území přírodní rezervace se dle evidence katastru nemovitostí nachází čtyři objekty určené k rodinné rekreaci. S využíváním těchto objektů souvisí negativní vlivy jako nepovolené vjezdy motorovými vozidly, rozdělávání ohňů či provizorní řešení sociálních zařízení a likvidace odpadů (suché WC) apod. Místní vyšší či nižší skalní stěny – výchozy rul a migmatitů jsou místem občasného skalního lezení. Nejvyšší a v minulosti nejčastěji navštěvovaná skalní stěna je ta pod vyhlídkou na Sokolohradech. Lezení na této skále je nejpravděpodobnější příčinou, proč výr velký přemístil své obvyklé hnízdiště ze skály na protější svah údolí řeky a níže po toku. O existenci lezeckých cest napovídají pouze jistící prvky ve stěně a číslování u paty stěny, problémy s magnéziem nebyly v PR zaznamenány. V korytě řeky v údolí se v poslední době rozmohlo nežádoucí stavění „mužiků“, tedy na sebe do výšky vyskládaných plochých kamenů. Tato činnost mimo jiné ubírá úkrytové příležitosti místním vodním živočichům.

Obr. 1- Turistická mapa PR Údolí Doubravy (zdroj: www.mapy.cz)

- 12 -



d) těžba nerostných surovin V severní části přírodní rezervace se ve svahu nad řekou nachází nefunkční průzkumná štola zabezpečená proti vstupu veřejnosti. Štola je pravidelným zimovištěm zvláště chráněných druhů letounů. Těžební, resp. geologicko průzkumná činnost měla tedy v tomto případě pozitivní vliv na zvláště chráněné druhy živočichů. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy a) ochrana přírody  tento plán péče navazuje na plán péče pro období let 1998 - 2009, resp. 2010 - 2013, zpracovaný Ing. Nožířovou,  vyhláška Okresního národního výboru v Havlíčkově Brodě ze dne 28. 4. 1986, kterou se zřizuje chráněný přírodní výtvor Údolí Doubravy a stanovují se v čl. 3 bližší ochranné podmínky přírodní rezervace (níže je uvedena doslovná citace bližších ochranných podmínek včetně neplatných právních předpisů – vždy je nutno postupovat podle aktuálně platných právních norem):  Veřejnosti je území přístupné pouze po veřejných a turistických cestách.  Orgány bezpečnostní, protipožární, zdravotnické, vodohospodářské, lesnické a jejich pracovníci, uživatelé honitby při výkonu práva myslivosti, uživatelé toku pro účely rybářství a orgány státní ochrany přírody a jimi pověření pracovníci (odborní) a vědečtí pracovníci mohou do chráněného přírodního výtvoru (aktuálně přírodní rezervace pozn. autora) vstupovat i mimo cesty.  Travní porosty (pastviny) na parc. č. 2200 (aktuálně 2200/1 a 2200/2 v k.ú. Chotěboř pozn. autora) mohou být obhospodařovány dosavadním způsobem. Nesmí však přitom být porušena jejich souvislá drnová vrstva ani ostatní území. Používání pesticidů a jiných chemických prostředků je zakázáno. Travní porosty nebudou meliorovány a rekultivovány.  V lesních porostech se hospodaří podle platných lesních hospodářských plánů, pro jejichž zpracování jsou podkladem ochranářské plány. Použití chemických prostředků v lesních porostech je povoleno s výjimkou účelového lesa o rozloze 32,99 ha na lesních odděleních 119b4c2, 120a,1,3,4,120d1,2,120e1 (toto ustanovení je v rozporu s aktuálně platným zněním zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který v § 34 odst. 1 písm. b) zakazuje používat biocidy na celém území přírodní rezervace – platí tedy ustanovení zákona, který má vyšší právní sílu pozn. autora).  Na toku řeky nesmějí být v prostoru rezervace budována žádná vodní díla.  Dosavadní provoz stávajícího zařízení Vrbkovy chaty a ubyt. zař. Jednoty není zřízením CHPV (aktuálně přírodní rezervace pozn. autora) omezen, pokud nebude negativně ovlivňovat chráněné území a jeho přírodní společenstva.  Stávající stavební objekty (chaty) je možno běžně udržovat. Ke stavebním pracem, měnícím podstatně jejich vnější vzhled a rozsah nebo k výstavbě nových zařízení je třeba povolení ministerstva kultury ČSR (toto ust. neodpovídá aktuálně platným předpisům na úseku ochrany přírody – nyní je v kompetenci orgánu ochrany přírody pozn. autora). Objektu nebude používáno k jiným účelům než dosud. Na celém území byla vydána odborem výstavby a územního plánování ONV stavební uzávěra (pozn. autora: jedná se o rozhodnutí ONV v Havlíčkově Brodě č. j. výst. 1972-F ze dne 15. 6. 1972 o stavební uzávěře oblasti „Údolí Doubravky“. Dle článku 6 toto rozhodnutí pozbývá platnosti dne, kdy bude oblast „Údolí Doubravky“ vyhlášena jako státní přírodní rezervace. Rozhodnutí o stavební uzávěře je tedy již neplatné).  Sportovní rybolov je v CHPV povolen s výjimkou lovu chráněných živočichů podle vyhl. č. 80/1965 Sb. a zákona 102/1963 Sb. o rybářství včetně raka říčního (rak říční - 13 -







je dle aktuálně platné vyhlášky č. 395/1992 Sb. kriticky ohroženým druhem – škodlivé zasahování do jeho přirozeného vývoje je dle ust. § 50 zákona č. 114/1992 Sb. zakázáno pozn. autora). Výkon práva myslivosti je povolen s těmito omezeními: o je zakázáno používat otrávených návnad o k výstavbě mysliveckých zařízení všeho druhu (s výjimkou posedů) je třeba souhlas orgánu státní ochrany přírody o na území CHPV je zakázáno v průběhu celého kalendářního roku lovit živočichy chráněné podle vyhlášky č. 80/1965 Sb. a zákona č. 23/1962 Sb. o myslivosti včetně kuny lesní a skalní a jezevce evropského. Dle čl. 4 bodu 2 zřizovací vyhlášky výzkum a průzkum v CHPV jsou oprávněny provádět pouze orgány státní ochrany přírody, Státní ústav památkové péče a ochrany přírody v Praze, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích a Okresní vlastivědné středisko v Havlíčkově Brodě.

 rozhodnutí správy CHKO Železné hory č.j. VL/8/S/1994-R ze dne 27. 1. 1994 – rozhodnutí o horolezecké činnosti v PR Údolí Doubravy, žadatel Český horolezecký svaz a rozhodnutí Správy CHKO Železné hory č.j. VL/1/S/2004-V ze dne 19. 1. 2004 – povolení výjimky žadateli Česká cesta s.r.o., ze zákazu vstupovat mimo značené cesty v přírodní rezervaci Údolí Doubravy za účelem konání horolezeckého výcviku. Dle výše uvedených rozhodnutí s neomezenou platností se žadatelům povoluje vstup mimo značené turistické cesty ke jmenovaným skalním útvarům a horolezecká činnost na nich následovně (mapa a popis skalních útvarů viz kap. 2.4.3):  Mašinka – bez omezení  Převislá – bez omezení  Dvojstěna – bez omezení  Doubravský pilíř – zákaz lezení od 1. 1. do 1. 5.  Bivaková – zákaz lezení od 1. 1. do 1. 5.  Jitčina stěna – trvalý zákaz  Mikšova skála – trvalý zákaz  Velký hrádek – zákaz lezení od 1. 1. do 1. 5. s omezením počtu přístupů ke skalní stěně  Malý hrádek – zákaz lezení od 1. 1. do 1. 5. s omezením počtu přístupů ke skalní stěně  Totemová – zákaz lezení od 1. 1. do 1. 5.  Hradní stěna – bez omezení mimo výstupních cest 16, 17, 18, s možností dočasného uzavření (hnízdění ptáků) celé stěny  Sokolohrad – trvalý zákaz  Galerie – trvalý zákaz  Vodnická – zákaz lezení od 5. do 12. měsíce v roce  Žába – trvalý zákaz  Čertův stolek – zákaz lezení od 1. 1. do 31. 5.  Mechová stěna - zákaz lezení od 1. 1. do 31. 5.  Poustevnická stěna – trvalý zákaz  Kocouři – trvalý zákaz  Nalezenec – trvalý zákaz Při vlastní akci bude přítomen instruktor s platným horolezeckým průkazem a bude postupovat v souladu s platným průvodcem, přičemž budou dodrženy následující podmínky: - 14 -



- Touto činností nebude narušena funkčnost ekosystémů, nebude rušeno a měněno zařízení sloužící ochraně přírody, vlastníkům a nájemcům pozemků. - Pokud by činnost narušovala výzkumné úkoly, či probíhala v době krajně nevhodné pro reprodukční cyklus živých složek, může Správa CHKO tuto činnost omezit nebo zakázat. - Účastníci akce budou vždy řádně poučeni, že akce je výjimečně prováděna ve zvláště chráněném území. - V odůvodněných případech bude při terénní činnosti přítomen pracovník Správy CHKO. - Při horolezecké činnosti nebude používáno magnezium či obdobné látky. Tato výjimka nenahrazuje souhlas vlastníka pozemku ke vstupu na pozemek. Tímto rozhodnutím není dotčena výjimka udělená dne 27. 1. 1994 pod č.j. VL/8/S/1994-R udělená Českému horolezeckému svazu.  Usnesení vlády České republiky ze dne 1. 6. 2009 č. 703 o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek Chráněné krajinné oblasti Železné hory, kterým vláda povoluje s platností do 31. 12. 2014 výjimku podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon), ze zákazů uvedených v § 26 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, a to za účelem rozdělávání ohňů pro pálení klestu na pozemcích v k.ú. Dolní Sokolovec a Libice nad Doubravou, na části lesního hospodářského celku Divišová, který se nachází na území chráněné krajinné oblasti Železné hory (podmínky výjimky povolené usnesením vlády jsou uloženy v sídle Správy CHKO Železné hory).  Usnesení vlády České republiky ze dne 8. 6. 2009 č. 748 o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek Chráněné krajinné oblasti Železné hory, kterým vláda povoluje s platností do 31. 12. 2014 výjimku podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon), ze zákazů uvedených v § 26 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, a to za účelem rozdělávání ohňů pro pálení klestu na pozemcích v lesním hospodářském celku Sokolohrad č. 13753 na území chráněné krajinné oblasti Železné hory (podmínky výjimky povolené usnesením vlády jsou uloženy v sídle Správy CHKO Železné hory).  rozhodnutí Správy CHKO Železné hory č.j. 02159/ZH/2011, ze dne 10. 11. 2011, nabytí právní moci dne 1. 12. 2011, kterým se podle ust. § 66 zákona č. 114/1992 Sb. zakazuje pokácení, provedení přípravy na kácení nebo poškození 17 kusů jedinců jedle bělokoré (Abies alba) rostoucích na části pozemkové parcely č. 12/2 KN v katastrálním území Horní Sokolovec v jednotce prostorového rozdělení lesa 138 Ba 13 (označení dle lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvod Chotěboř kód 513832 s platností od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018). Jednotlivé stromy jedle bělokoré a veškerá jejich dřevní hmota budou ponechány na místě do jejich fyzického rozpadu. Specifikace stromů včetně jejich orientační lokalizace je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí – viz níže.

- 15 -



Obr. 2 - Grafické vyjádření polohy jedlí bělokorých ponechaných na základě rozhodnutí Správy CHKO Železné hory do fyzického rozpadu.

b) lesní hospodářství - LHP pro LHC Městské lesy Chotěboř s platností od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2019 - LHP pro LHC Sokolohrad s platností od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2014 - LHP pro LHC Divišová s platností od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2014 - LHP pro LHC Velkostatek Štěpánov s platností od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2019 - LHP pro LHC Polná s platností od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2017 - LHO pro zařizovací obvod Chotěboř s platností od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018 c) myslivost Území přírodní rezervace se nachází na území následujících uznaných honiteb: - MSLR Chotěboř (kód 6104101003), kde jsou rozhodnutím o uznání honitby stanoveny následující minimální/normované stavy zvěře: srnčí 9/27, zajíc 11/46 - Bříza - Libice nad Doubravou (kód 6104110009), kde jsou rozhodnutím o uznání honitby stanoveny následující minimální/normované stavy zvěře: srnčí 25/86, zajíc 50/180, bažant 10/32

- 16 -



d) vodní hospodářství - rozhodnutí ONV v Havlíčkově Brodě ze dne 9. 8. 1990, č.j. vod/1135/90-Ca – povolení ke zřízení vodohospodářského díla a k nakládání s vodami (MVE Horní Mlýn). - Manipulační řád pro MVE Horní Mlýn, zpracovatel Ing. Jiří Petřík, Vysočanská 710, Světlá nad Sázavou, listopad 1991, schválený Okresním úřadem Havlíčkův Brod dne 2. 6. 1992, č.j. VOD.729/92-Bá e) územní plánování - zásady územního rozvoje kraje Vysočina s účinností od 22. 11. 2008 - územní plán Chotěboř, vydán dne 29. 9. 2010, účinnost od 8. 11. 2010 - územní plán Dolní Sokolovec, vydán dne 16. 5. 2008, účinnost od 2. 6. 2008 - pro Městys Libice nad Doubravou je platná následující ÚPD:  územní plán sídelního útvaru včetně změn 1 – 4  vymezení zastavěného území, platné pro správní území městyse, které není řešeno územním plánem sídelního útvaru

- 17 -



2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství

16 Českomoravská vrchovina Městské lesy Chotěboř (kód LHC 513434) 43,09 1. 1. 2010 - 31. 12. 2019 Technická a lesní správa Chotěboř, s.r.o.

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP

16 Českomoravská vrchovina Sokolohrad (kód LHC 513753) 27,78 (porostní půda 27,68 ha, bezlesí 0,10 ha) 1. 1. 2005 – 31. 12. 2014


16 Českomoravská vrchovina Divišová (kód LHC 513752) 11,92 1. 1. 2005 – 31. 12. 2014


16 Českomoravská vrchovina Velkostatek Štěpánov (kód LHC 513719) 1,85 1. 1. 2010 – 31. 12. 2019

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

16 Českomoravská vrchovina Polná (kód LHC 606002) 1,69 (porostní půda 1,39 ha, jiné pozemky 0,30 ha) 1. 1. 2008 – 31. 12. 2017 LČR, s. p., Lesní správa Ledeč nad Sázavou revír Maleč

Přírodní lesní oblast Zařizovací obvod Výměra zařizovacího obvodu v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO

16 Českomoravská vrchovina Chotěboř (kód LHO 513832) 1,10 (porostní půda 1,06 ha, jiné pozemky 0,04 ha) 1. 1. 2009 – 31. 12. 2018

- 18 -



Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 16 Českomoravská vrchovina Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra typů (SLT) (ha) 0Z zakrslý reliktní bor SM 0-5, JD 0-5, BO 85-95, DBZ 0-5, 0,80 BK 0-5, BŘ +-10 4K kyselá bučina JD 7-20, DBZ 5-30, BK 50-70, HB 0-3, 0,49 BŘ +-5, LP +-12 4S svěží bučina JD 7-20, DBZ 5-30, BK 50-70, HB 00,78 10, JV 0-5, JS 0-2, LP 5-15, JL 0-1 4Y skeletová bučina SM 0-+, JD +-5, BO +-45, DBZ +-10, 0,38 BK 55-70, BŘ +-5, JV + 5D obohacená jedlová bučina SM 3-15, JD 30-40, BK 40-65, JV +-8, 3,01 JS +, LP+-3, JL +-1 5F svahová jedlová bučina SM 2-15, JD 25-40, BK 40-60, JV +0,86 20, JS +-2, LP +-8, JL +-5 5J suťová (jilmojasanová) SM 5-25, JD 10-35, BK 15-45, JV 152,13 javořina 35, JS +-10, JL 5-20, LP 5-10 5K kyselá jedlová bučina SM 3-15, JD 20-40, BO +-10, BK 4529,41 65, BŘ +-1, LP + 5M chudá jedlová bučina SM 0-8, JD 7-20, BO +-12, DBZ 0-10, 0,31 BK 50-75, BŘ +-10, LP +-5 5N kamenitá kyselá jedlová SM 2-15, JD 15-35, BO +-15, BK 4526,61 bučina 70, BŘ 1-8, JV +-2, LP 0-2 5O svěží (buková) jedlina SM 10-45, JD 40-65, BK 10-30, OS +3,19 3, OLL + 5P kyselá jedlina SM 10-55, JD 40-65, BO 0-15, BK 56,39 20, BŘ +, OS 0-2 5S svěží jedlová bučina SM 3-15, JD 30-40, BK 40-65, JV +-8, 2,68 JS +, LP +-3, JL +-1 5U vlhká jasanová javořina SM 5-25, JD 20-30, BK 10-30, JV 150,85 30, JS 10-25, JL +-8, LP +-5, OLL +-2 5V vlhká jedlová bučina SM 5-35, JD 25-40, BK 30-65, JV +-6, 1,51 JS +-3, LP +-2, JL +-3, OLL + 5Y skeletová jedlová bučina SM 5-35, JD +-10, BO +-15, BK 457,59 65, BŘ +-5, JV +-2, JŘ + Celkem 86,99

- 19 -

Podíl (%) 0,9 0,6 0,9 0,4 3,5 1,0 2,4 33,8 0,4 30,6 3,7 7,3 3,1 1,0 1,7 8,7 100 %



Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany BO borovice lesní JD jedle bělokorá MD modřín opadavý SM smrk ztepilý Listnáče BK buk lesní BR bříza DB dub HB habr obecný JL jilm JR jeřáb ptačí JS jasan ztepilý KL javor klen LP lípa OL olše lepkavá OS topol osika Celkem

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

5,62 4,15 4,41 65,20

6,5 4,8 5,1 75,1

4,51 21,50 -13,56

5,2 24,7 -15,6

4,41 2,23 0,10 + + 0,01 + 0,27 + 0,39 + 86,79

5,1 2,6 0,1 + + + + 0,3 + 0,4 + 100 %

40,70 2,12 0,28 0,05 0,51 0,08 0,31 1,82 1,27 0,06 0,22 -----

46,8 2,4 0,3 0,1 0,6 0,1 0,4 2,1 1,5 0,1 0,3 -----

Pozn.: Současné zastoupení dřevin bylo převzato z platných LHP. Do údajů v tabulce nejsou promítnuty zásahy realizované v období jejich platnosti, kdy došlo ke snížení zastoupení smrku ve prospěch dřevin cílové skladby (zejména BK a JD). Plocha porostní půdy v ZCHÚ dle platných LHP celkem činí 86,99 ha. Celková plocha současného zastoupení dřevin je o 0,20 ha nižší než plocha porostní půdy. Tento rozdíl je způsoben holinou zařízenou v LHP o velikosti 0,20 ha (LHO Chotěboř, 138Be0). Tímto je způsoben i rozdíl ve výměře SLT a současného zastoupení dřevin. Model přirozeného zastoupení dřevin byl sestaven dle Planeta, 2006. Údaje o výměrách uvedené v tabulkách výše neodpovídají údajům uvedeným v tabulce v kap. 1.4. Důvodem je mírně odlišné grafické vedení hranic v katastrální mapě a v lesnických mapách. Pro přesné vymezení zvláště chráněného území by bylo nezbytné geodetické zaměření jeho hranic, které v mnoha případech v relativně dlouhých úsecích nejsou totožné s hranicemi parcel.

- 20 -



70

plocha dřeviny (ha)

60 50 40 30 20 10 0 BO

JD

MD

SM

BK

BR

DB

HB

současné zastoupení dřevin

JL

JR

JS

KL

LP

OL

přirozené zastoupení dřevin

Graf č. 1 – Porovnání současné a přirozené druhové skladby dřevin.

Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5

- 21 -

OS



2.4.2 Základní údaje o tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (administrativní řkm od–do)

Doubrava 1-03-05-0070-0-00 66,170 – 70,630

(zdroj: www.pla.cz)

Charakter toku Příčné objekty na toku (zdroj: www.pla.cz, Manipulační řád pro malou vodní elektrárnu Horní Mlýn, schválen Okresním úřadem Havlíčkův Brod dne 2. 6. 1992, č.j. VOD. 729/92-Bá)

Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán (zdroj: Český rybářský svaz, Východočeský územní svaz Hradec Králové)

Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Povolení k nakládání s vodami

Správce toku

lososový - pevný jez v ř. km 66,846 (vzdutí pro náhon MVE) - pevný jez v ř. km 67,500 (nezjištěn vlastník ani účel jezu) Pro MVE Horní Mlýn, vypracoval Ing. Jiří Petřík, schválil Okresní úřad Havlíčkův brod dne 2. 6. 1992, č.j. VOD. 729/92-Bá Povodí Labe, s.p. Český rybářský svaz, Místní organizace Chotěboř 453 011 Doubrava 5 pstruh obecný 5800 ks, pstruh duhový 500 ks, lipan podhorní 500 ks Kamenný potok 1-03-05-0070-0-00 0,000 - 0,400 ---Lesy České republiky, s.p. Český rybářský svaz, Místní organizace Chotěboř chovný přítok Doubravy, náleží rybářskému revíru 453 011 Doubrava 5 – sportovní rybolov zakázán -není (náhon k MVE Horní Mlýn) 1-03-05-0070-0-00 0,000 - 0,230 (úsek od jezu po MVE) + odpadní kanál od MVE v délce 26,0 m -viz technický popis zařízení MVE níže Pro MVE Horní Mlýn, vypracoval Ing. Jiří Petřík, schválil Okresní úřad Havlíčkův brod dne 2. 6. 1992, č.j. VOD. 729/92-Bá Rozhodnutí ONV v Havlíčkově Brodě ze dne 9. 8. 1990, č.j. vod/1135/90-Ca o povolení nakládání s vodami spočívající v oprávnění odebírat max. Qmax. 1,276 m3/s, při zachování průtoku v řece Doubravě minimálně Q355 0,094 m3/s. Povodí Labe, s.p. - 22 -


Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán


----

Základní hydrologické údaje řeky Doubravy v hlásném profilu č. 44 stanice Bílek (zdroj Povodí Labe): Provozovatel stanice: ČHMÚ Hradec Králové Staničení: 71,70 km Nula vodočtu: 524,47 m n.m. Průměrný roční stav: 44 cm Průměrný roční průtok: 0,730 m3/s N-leté průtoky (m3/s): Q1 5,06, Q5 16,2, Q10 23,5, Q50 47,2, Q100 60,9 Kvalita vody v řece Doubravě: V minulosti vznikaly problémy s kvalitou vody v důsledku provozu průmyslové výroby na horním toku Doubravy. S ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů se doporučuje alespoň vizuálně monitorovat kvalitu vody. Účel a popis vodohospodářského díla na řece Doubravě – MVE Horní Mlýn (zdroj: Manipulační řád pro MVE Horní Mlýn) Na řece Doubravě bylo v oblasti Horní Mlýn vodní dílo, ze kterého se zachoval pouze náhon. Na něm byla postavena malá vodní elektrárna s krátkým odpadním kanálem. Na Doubravě byl zřízen nový jez (viz rozhodnutí ONV v Havlíčkově Brodě ze dne 9. 8. 1990, č.j. vod/1135/90-Ca, o povolení k nakládání s vodami a povolení úpravy zařízení, umožňujícího nakládání s vodami). Z hlediska vodního hospodářství je rozhodujícím objektem MVE jez na Doubravě s vtokem do náhonu a propustí k zajištění minimálního průtoku v Doubravě mezi jezem a výtokem z odpadního kanálu. Jez je umístěn na místě původního jezu, sloužícího provozu mlýna, tj. v ř. km 66,846 a je obnoven v původních rozměrech. Je proveden jako pevný kolmý srubový jez s kamenným záhozem. Koruna jezu je v úrovni 452,15 m n. m. V této úrovni je i normální vzdutá hladina. Délka jezové zdrže je 40,0 m, její objem je 165,0 m3. Ve spodní stavbě jezu je umístěna nehrazená propust (odtok), tvořená troubou DN 300 mm, zajišťující převedení minimálního průtoku, který je stanoven na 0,094 m3/s. Další součástí hydraulického obvodu je původní náhon se sklonem 3,50 ‰, délky 230,0 m. Na vtoku do náhonu je ručně ovládané deskové stavidlo šířky 3,0 m s prahem v úrovni 451,58 m n.m. Průměrná šířka náhonu je ve dně 1,80 m, v úrovni hladiny 2,60 m. Na konci náhonu u MVE je jalový přepad délky 3,0 m s propustí. Odpadní kanál délky 25,0 m byl proveden nový. Má šířku dna 4,00 m a zpevněné boky do úrovně 0,50 m na úroveň normální hladiny, tj. 447,97 m n.m. Při minimálním průtoku rovném Q355, tj. 0,094 m3/s, je hladina vody nad jezem v úrovni prahu stavidla vtoku do náhonu a všechna voda protéká propustí do koryta Doubravy. Při větším průtoku se zvýší hladina nad jezem a voda vtéká do hydraulického obvodu MVE. Při dalším zvyšování průtoku nad kapacitu vtoku do náhonu a propustě začne voda přetékat přes korunu jezu. Při průtocích větších než jednoletá voda se vtok do náhonu ručně reguluje stavidlem. Automatická regulace MVE udržuje hladinu vody v náhonu před MVE v úrovni přelivné hrany jalového přepadu. Jez není vybaven rybím přechodem a působí jako nepřekonatelná překážka pro místní druhy ryb včetně vranky obecné při pohybu proti proudu řeky.

- 23 -



Manipulace s vodou (zdroj: Manipulační řád pro MVE Horní Mlýn) Pro manipulaci s vodou v Doubravě za normálních provozních podmínek je rozhodující stavební uspořádání odběrného objektu. To zaručuje, že do koryta Doubravy bude protékat přes jez vždy minimální průtok rovný Q355 = 0,094 m3/s. Hladina v nadjezí bude udržována nad úrovní prahu stavidla, tj. 451,58 m n.m. Pro manipulaci s vodou v náhonu za normálních provozních podmínek je rozhodující nastavení snímacích čidel hladiny. Ta mají být nastavena tak, aby úroveň hladiny byla v úrovni přelivné hrany jalového přepadu. Při malých průtocích je manipulace opět dána uspořádáním odběrného objektu. Při velkých průtocích do výšky přelivu přes jez do 0,600 m je manipulace opět dána uspořádáním odběrného objektu. Při výšce přelivu přes jez nad 0,600 m má být průtok odběrným objektem do náhonu ručně regulován stavidlem tak, aby hloubka vody v náhonu nepřesáhla 0,750 m. Obě tyto úrovně mají být u odběrného objektu vyznačeny vodními značkami. Stavidlo má být za normálních provozních podmínek nastaveno tak, aby spodní hrana hradící desky byla 0,400 m nad prahem stavidla. MVE funguje jako průběžná. Hladina vody v nadjezí se tedy bude pohybovat dle přirozeného přítoku. Min. však na kótě 452,00 m n.m. (BPV). Provozovatel MVE je povinen min. 1x týdně kontrolovat a čistit propust zajišťující Qmin pod vodním dílem Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Geomorfologie (Zpracováno dle VÍTKA J. 1993) Území přírodní rezervace patří k nejvýraznějším erozním tvarům na Českomoravské vrchovině. Na mnoha místech má charakter kaňonu hlubokého až 60 m se skalními výchozy nad nárazovými břehy i na protilehlých svazích. Sklon řečiště je zde největší na celém toku Doubravy; na vzdálenosti 4,2 km dosahuje průměrně 18,916 ‰ (BALATKA et SLÁDEK 1977 in VÍTEK J. 1993). V průběhu údolí lze sledovat soustavu zakleslých meandrů, v nichž se řeka vyhýbá strukturním elevacím, obvykle představujícím jádro (ostroh) meandru a kde dochází k nápadným změnám směrů toku. Hlavní směry odpovídají průběhu tektonických linií JJV SSZ (až JV - SZ) a SV - JZ (až SSV - JJZ, případně téměř S - J). V jv. části přírodní rezervace vznikly výraznější povrchové tvary v partii Tůňky a Mikšovy jámy. Jde o skalnaté partie v ohybu směru údolí se skalními prahy, vývařisky („jezírky“) a štěrkovými ostrůvky v řečišti. Na povrchu prahů jsou erozní žlábky (např. na levém břehu pod Tůňkou) nebo menší kaskády (např. 1,5 m vysoký stupeň nad Mikšovou jámou). Prvním větším zakleslým meandrem se Doubrava vyhýbá skalnatému ostrohu Hrádek (541 m). Ten vystupuje 35 m nad pravý břeh (východní stěna je souvisle 25 m vysoká), na vrcholové plošince jsou nepatrné pozůstatky (valy, příkopy) po hradišti. Výchozy nad levým břehem pod Hrádkem modelovala boční eroze a kongelifrakce do výrazných převisů. V následné části přechází údolí do nejtypičtější soutěsky na toku Doubravy, zvané Koryto. Je 65 m dlouhá, široká v horní části 4 - 6 m, na spodním okraji pouze 1,5 m. Řečiště tvoří soustava skalních prahů s kaskádami, včetně 1,5 m vysokého Horního vodopádu a 2,5 m vysokého Velkého vodopádu v uzávěru soutěsky. Pod ním je vývařisko se zřícenými balvany. Asi 20 m pod Velkým vodopádem vznikl nad pravým břehem jeden - 24 -



z nejdokonalejších evorzních tvarů na Českomoravské vrchovině. Jde o válcovitý obří hrnec (BALATKA et SLÁDEK 1977 in VÍTEK J. 1993) o průměru 120 cm a nejméně 35 cm hluboký. Nyní je 2 m nad průměrnou hladinou Doubravy a lze předpokládat, že jde o tvar fosilní, vzniklý v příslušné etapě zahlubování údolí. Poměrně velký spád má řečiště Doubravy i v následujícím úseku směrem ke skalnímu ostrohu Sokolohrady. Skalní výchozy vystupují zejména na pravém svahu, kdežto nad levým břehem je rozrušilo mrazové zvětrávání do souvislého balvaniště. V partii Sokolohradů a protilehlého Čertova stolku vystupují nejmohutnější skalní útvary údolí Doubravy. Sokolohrady jsou Skalnatým ostrohem nad pravým břehem v jádru zakleslého meandru; na plochém vrcholu jsou stopy (valy, příkopy) po hradišti. Nejvýraznější je jjv. Stěna , vysoká asi 30 m a téměř svislá, členěná podél puklin (směry v rozmezí 30-60°, 140-150°, 173-179° atd.) do výčnělků, hrotovitých výstupků atd. Ve spodní části stěny je pegmatitová poloha s drobnými skalními dutinami (tafoni) a voštinami, vzniklými procesy výběrového zvětrávání a odnosu. Většinou jsou protáhlé podle foliačních ploch; dosahují šířky až 35 cm, výšky 13 cm a hloubky 16 cm. Ostroh Sokolohradu vybíhá 60 m dlouhým a nahoře velmi úzkým hřebenem, pod kterým Doubrava protéká soutěskou s velkým spádem (stupňovité skalní prahy). Na levém svahu více než 50 m hlubokého údolí vystupují proti Sokolohradům skalní výchozy zejména v horní polovině. Většinou jde o mrazové sruby s úpatními sutěmi hranáčů, sestupujícími až k řečišti v podobě balvanových proudů. Od skalní hrany levého svahu je puklinovou průrvou vyčleněna nejvýraznější izolovaná skalní věž v údolí - Čertův stolek. Od východu až sv. je 23 m vysoká, v horní části („stolku“) zúžená a mírně převislá. Spodní část protínají v podélném směru úzké puklinové jeskyně (např. 5,5 m dlouhá Čertova jeskyně) a úpatní výklenky (např. Poustevna). Vznik Čertova stolku a jeho dílčích tvarů souvisel s mrazovou destrukcí horní části údolního svahu podél tektonických zón (sledujících směry 179°, 148-152° atd.) a ploch břidličnatosti, skloněných k sv. až vsv. Také další část svahu je výrazně skalnatá. Až k partii Točitý vír má údolí převážně ráz kaňonu s rulovými útesy na obou svazích. Pozoruhodným útvarem na levém svahu je skalní zeď (zvaná Kocouři) navazující na stěnu pod Čertovým stolkem. Je 40 m dlouhá (ve směru J-S), 13 m vysoká a 3 m široká. Na pravém svahu některé útesy zasahují až do řečiště, kde jsou podkopávány boční erozí. Mrazovou destrukci výchozů se tvoří balvanové proudy až kamenná moře, vyplňující sníženiny mezi útesy i souvislejší části svahu (např. od elevací 516 m na levém svahu). Točitý vír je údolní partie s ostrým ohybem řečiště (ze sz. směru k j. až jjz.) pod 7 m vysokou stěnou. V blízkosti jsou dva štěrkové ostrovy v řečišti konsolidované dřevinami. První (80 m dlouhý a 35 m široký) je nad Točitým vírem v místě, kde se ústupem levého svahu údolní niva výrazně rozšiřuje, druhý (poněkud menší) ostrov vyplňuje řečiště pod vyústěním levé pobočky Kamenný potok. V sz. části přírodní rezervace a v dalším pokračování údolí vystupují větší rulové výchozy zejména nad nárazovými břehy, např. v pravém svahu nad Dolním mlýnem.

- 25 -



Obr. 3 - Významné geomorfologické útvary (zdroj VÍTEK J., 1993) – 1. hranice přírodní rezervace, 2. řečiště Doubravy s ostrůvky a přítoky, 3. skalní výchozy (stěny, útesy sruby, věže), 4. balvanité sutě a proudy, kamenná moře, 5. kóta, 6. stavení, 7. silnice, 8. železniční trať

- 26 -



Skalní útvary (zpracováno dle CAKL J., KADLEC J.)

Obr. 4 - Mapa skalních útvarů (zdroj CAKL J., KADLEC J.) – 1. Mašinka (výška stěny 11 m), Převislá (10 m), 3. Dvojstěna (9 m), 4. Plátek (20 m), 5. Doubravský pilíř (15 m), 6. Bivaková (12 m), 7. Jitčina stěna (15 m), 8. Mikšova skála (10 m), 9. Velký hrádek (25 m), 10. Malý hrádek (12 m), 11. Totemová (12 m), 12. Hradní stěna (40 m), 13. Sokolohrad (40 m), 14. Galerie (pokračování Hradní stěny za ostrohem Sokolohradu), 15. Vodnická (18 m), 16. Žába (15 m), 17. Zbyškova skála, 18. Tuplák (14 m), 19. Čertův stolek (20 m), 20. Mechová stěna (13 m), 21. Poustevnická stěna (13 m), 22. Kocouři (13 m), 23. Nalezenec.

- 27 -



2.4.4 Základní údaje o zemědělské půdě Katastrální území: 652831 CHOTĚBOŘ Číslo parcely podle KN



2200/2

trvalý travní porost

4432

521

2200/1

trvalý travní porost

2880

2486


Aktuální stav

521 nekosená zastíněná louka v nivě Doubravy postupně zarůstající dřevinnou vegetací 2486 nekosená zastíněná louka v nivě Doubravy postupně zarůstající dřevinnou vegetací

Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Rok realizace

Dotační program

Číslo smlouvy

1998

PPK

--

1999

PPK

--

2001

PPK

--

2005

PPK

PPK-67a/65/05

2005

PPK

PPK-6a/65/05

2005

PPK

PPK-6b/65/05

2006

PPK

PPK-27a/65/06

2006

PPK

PPK-46a/65/06

2006

PPK

PPK-45a/65/06

Management Individuální ochrana dřevin cílové skladby – celkem cca 20 ha, sběr semen jedle bělokoré. Lokalizace: porost 350A, B, F, G, 349D. Výsadba jedle bělokoré, buku lesního a zřízení oplocenky. Množství jedle 200 ks, buk 350 ks, oplocení 80 bm. Lokalizace: p.č. 12/2 k.ú. Horní Sokolovec. Oprava lávky a naučné stezky po povodních. Zhotovení a vyvěšení nových textových tabulí k Přírodní rezervaci Údolí Doubravy 7 kusů Oprava Naučné stezky Údolím Doubravy v rozsahu: a) zpevnění kamenného průchodu před a pod železničním viaduktem tak, aby se zabránilo rozlévání vody na stezku, b) prořezávka spadlých větví a 5-ti kmenů v cestě stezky, c) nátěry kovových zábradlí na celé trase stezky včetně mostků a lávek (6 mostků, zábradlí k Hornímu mlýnu, Sokolohrady, Obří hrnec), d) nové nátěry 11-ti sloupů a třech základních informačních tabulí, e) výměna popraskané textové tabule číslo 11, f) kontrola ukotvení všech sloupů, doplnění chybějících šroubů. Oprava mechanicky poničeného zábradlí (pádem stromu) na Naučné stezce Údolím Doubravy. Jedná se o zábradlí u schodů vedoucí od lávky na Sokolohradu k vyhlídce na Sokolohradu. Délka zábradlí činí cca 40 metrů. Dále bude opraveno zábradlí na vyhlídce na Sokolohradu spočívající v opravě a doplnění chybějících lan (spodní zábrana zábradlí). Zalesnění jedlí bělokorou, bukem lesním a stavba drátěného oplocení. Množství: Jedle bělokorá - 750 ks, buk lesní - 1400 ks, oplocení 290 bm. Lokalizace: LHC 513753 Sokolohrad Porost 8B13, p.č. 323 PK, k.ú. Horní Sokolovec Stavba dřevěného oplocení. Množství: 150 bm. Lokalizace: LHC 513719 Velkostatek Štěpánov, porost 7C12, p.č. 127 KN, k.ú. Malochyně. Stavba dřevěného oplocení. Množství: 270 bm. Lokalizace: LHC 513752 Divišová, porost 4B12, p.č. 324/3 v k.ú. Horní

- 28 -


2006

PPK

PPK-27b/65/06

2007

PPK

PPK-18a/65/07

2007

PPK

PPK-20a/65/07

2007

PPK

PPK-54b/65/07

2008

PPK

PPK-4b/65/08

2008

PPK

PPK-18a/65/08

2008

PPK

PPK-11a/65/08

2009

PPK

PPK-12a/65/09

2010

PPK

PPK-31a/65/10

2011

PPK

PPK-38b/65/11

2011

PPK

PPK-7a/65/11

2011

PPK

PPK-9a/65/11

2011

PPK

PPK-9b/65/11


Sokolovec. Likvidace nepovolené drobné skládky odpadu. Lokalizace: LHC Sokolohrad, porost 12A13b, k.ú. Horní Sokolovec, p.p.č. 323 PK. Množství: cca 3,0 m3 Obnova lesa bukem lesním a stavba dvou dřevěných oplocenek. Lokalizace: p.č. 323 PK, k.ú. Horní Sokolovec LHC: Sokolohrad 513753 Platnost LHP: 1.1.2005 31.12.2014 Porost: 12 A 13a Množství: Zalesnění - 3200 ks buk lesní Oplocení: dvě samostatné dřevěné oplocenky 1. oplocenka - délka oplocení 300 bm 2. oplocenka - délka oplocení 130 bm Úklid odpadků v Přírodní rezervaci Údolí Doubravy - sběr a odvoz komunálního odpadu na pozemkových parcelách číslo 127 k.ú. Malochyně, p.p.č 324 k.ú. Sokolovec, p.p.č. 4695, 4694, 2436/1 k.ú. Chotěboř. Přednostně byl uklizen úsek na Naučné stezce Údolím Doubravy. Zhotovení a instalace barevných laminovaných cedulí formátu A3 k PR Údolí Doubravy - 2 kusy. Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) v PR Údolí Doubravy s důrazem na brouky vyvíjející se ve dřevě. Skupinová ochrana - standardní drátěné oplocení - 140 bm. Lokalizace: LHC Divišová (platnost LHP 1.1.2005 31.12.2014), porost 4B12. Množství: 4B12 - 140 bm Oprava a výměna hraničních tabulí se státním znakem. Lokalizace, množství: pozemková parcela č. 12/1 KN, 31 KN, 324/1 KN, 324/3 KN, k.ú. Horní Sokolovec, pozemková parcela č. 127 KN, k.ú. Malochyně, pozemková parcela č. 2436/1 KN, k.ú. Chotěboř Výsadba jedle bělokoré a stavba drátěných oplocenek na ochranu provedených výsadeb proti poškození zvěří. Lokalizace: Plocha č. 1, 2 - pozemková parcela č. 324 PK v k.ú. Horní Sokolovec, porost 10 Cc 8/1d (dle LHP s platností 2005 - 2014 pro LHC 513753 Sokolohrad). Plocha č 3 pozemková parcela č. 320/1 KN v k.ú. Horní Sokolovec, porost 11 Bb 9/1c (dle výše uvedeného LHP). Množství: Plocha č. 1 - jedle bělokorá 1100 ks, drátěné oplocení 200 bm Plocha č. 2 - jedle bělokorá 1200 ks, drátěné oplocení 250 bm Plocha č. 3 - jedle bělokorá 1000 ks, drátěné oplocení 200 bm Výsadba buku lesního (BK), jedle bělokoré (JD) a javoru klenu (KL) a skupinová ochrana provedených výsadeb. Lokalizace: LHC Sokolohrad (číslo 513753), porost 8 B 13 (dle LHP s platností 2005 - 2014), pozemková p. č. 323 PK, k.ú. Horní Sokolovec. Celková délka oplocení: 390 bm, jedle bělokorá (Abies alba) - počet kusů: 600 ks, buk lesní (Fagus sylvatica) - počet kusů: 3.000 ks, javor klen (Acer pseudoplatanus) - počet kusů: 500 ks Vyhodnocení aktuálního stavu ichtyocenóz vybraných úseků Doubravy v PR Údolí Doubravy. Oprava značení PR zpočívající z kontroly a opravy ukotvení, drobné opravy, doplnění kotvících šroubů, nátěry a vyrovnání 11 sloupků (jeden výměna). Obnova pruhového značení hranic PR Údolí Doubravy celková délka hranic - 8,25 km. Stavba drátěného oplocení k ochraně přirozeného zmlazení dřevin cílové skladby proti zvěři - 80 bm. Lokalizace: část pozemkové p.č. 12/2 KN v k.ú. Horní Sokolovec.

- 29 -



Výše uvedené zásahy byly provedeny v souladu s plánem péče na období let 1998–2009, resp. 2010–2013, zpracovaný Ing. Nožířovou. Velmi pozitivně lze hodnotit realizované výsadby dřevin cílové skladby včetně ochrany proti býložravé spárkaté zvěři. Výsadbami dochází k cílené postupné přeměně kulturních stejnorodých smrkových porostů. Zásahy byly provedeny převážně hospodářským způsobem násečným na náhorních rovinách. Důvodem tohoto hospodářského způsobu je potřeba relativně rychlé obnovy souvislých stejnorodých starých a přestárlých smrkových porostů. S ohledem na aktuální věk mýtních porostů se doporučuje i nadále využívat tohoto postupu s krátkou až středně dlouhou obnovní dobou. Jemnější hospodářské způsoby (podrostní či účelové výběry) s dlouhou obnovní dobou se navrhuje využívat na exponovaných až extrémních stanovištích. Individuální výběry, pokud je vůbec provádět, jsou nutností v lesích ochranných. Lze konstatovat, že rámcově lze pokračovat v dosavadním způsobu péče. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize zájmů se nepředpokládá.

- 30 -



3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice

1

Kategorie lesa les ochranný (21a)

Soubory lesních typů MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ 0Z, 4Y, 5J, 5Y

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin (CDS) SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 0Z SM 0-5, JD 0-5, BO 85-95, DBZ 0-5, BK 0-5, BŘ +-10 4Y SM 0-+, JD +-5, BO +-45, DBZ +-10, BK 55-70, BŘ +-5, JV + 5J SM 5-25, JD 10-35, BK 15-45, JV 15-35, JS +-10, JL 5-20, LP 5-10 5Y SM 5-35, JD +-10, BO +-15, BK 45-65, BŘ +-5, JV +-2, JŘ + Porostní typ A SMRKOVÝ

Porostní typ B

Porostní typ C

Hospodářský způsob (forma)


Obmýtí

Obmýtí

(SMÍŠENÝ, FRAGMENTY BUČIN, RELIKTNÍ BORY)

Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) - (ÚČELOVÝ VÝBĚR) Obmýtí fyzický věk

Obnovní doba

Obnovní doba

Obnovní doba

nepřetržitá

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty

samovolný vývoj cílová struktura porostů: na extrémních stanovištích (SLT 0Z) světlé porosty často zakrslého vzrůstu s nevýrazným keřovým patrem, na ostatních SLT diferencovaná většinou bohatá struktura s různým stupněm zápoje, jedle či smrk tvořící nadúroveň, buk a ostatní listnáče vyplňující hlavní úroveň a podúroveň s tvorbou přirozených světlin ve fázi rozpadu porostu Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Pouze rekonstrukční management. Minimalizace úmyslných těžebních zásahů pouze na případy nutnosti úpravy struktury porostu ve prospěch dřevin CDS nebo z důvodu eliminace geograficky či stanovištně nepůvodních druhů. Pouze jednotlivý, výjimečně skupinkovitý výběr. Přirozená obnova dřevin cílové skladby, při neúspěchu nebo při doplnění chybějících dřevin CDS umělá obnova do přirozených světlin. Doporučené technologie: JMP, lanovkové systémy, technika s nízkým tlakem na půdu, kůň Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Způsob zalesnění: listnáče a BO sadba štěrbinová či jamková, ostatní jehličnaté sadba jamková, případně síje, výsadba v nepravidelném sponu dle mikrostanovištních podmínek Minimální podíl MZD: 0Z – MZD 5 % - BK, BŘ, DBZ, JD 4Y – MZD 30 % - BK, BŘ, DBZ, JD 5J – MZD 60 % - BK, JV, JD, JL, LP, JS 5Y – MZD 30 % - BK, JD, BŘ, JŘ, JV Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově

- 31 -


0Z 4Y 5J 5Y


základní dřevina BO, MZD 5 % - BK, BŘ, DBZ, JD, přimíšené a vtroušené SM základní dřevina BK, BO, MZD 30 % - BK, BŘ, DBZ, JD, přimíšené a vtroušené SM, JV základní dřevina BK s JV, MZD 60 % - BK, JV, JD, JL, LP, JS, přimíšené a vtroušené SM základní dřevina BK, SM, MZD 30 % - BK, JD, BŘ, JŘ, JV, přimíšené a vtroušené BO Při zalesnění přizpůsobit podíl vysazovaných druhů dřevin aktuálnímu zastoupení dřevin v porostu tak, aby se skladba dřevin udržovala nebo směřovala k cílové druhové skladbě. Umělou obnovu omezit pouze na případy neúspěchu přirozené obnovy nebo doplnění chybějících či málo zastoupených druhů CDS. Výsadba v nepravidelném sponu dle mikrostanovištních podmínek do přirozených světlin či podsadba proředěných porostů. Drobné přirozené světliny (do 0,04 ha) nezalesňovat.

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Ochrana proti poškození zvěří (individuální či skupinová, mechanicky či repelenty), mechanická ochrana proti buřeni, neprovádět předmýtní úmyslnou těžbu (využít autoredukční a autoregulační mechanizmy), výchovu omezit pouze na rekonstrukční management k odstranění a redukci geograficky (i MD) či stanovištně nepůvodních druhů. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Asanace dřeva napadeného kalamitními škůdci (kůrovci) je přípustná pouze odvozem nebo odkorněním. Použití insekticdů za účelem ochrany kultur proti klikorohu borovému je přípustné pouze na základě povolené výjimky orgánu ochrany přírody. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií V porostech ponechat maximum dřevní hmoty do fyzického rozpadu (min. 5 ks dospělých stromů/ha), dřevo ponechávat přednostně v obtížně přístupných partiích. Nezasahovat do doupných stromů či stromů s dutinami. Doporučuje se údržba turisticky značených cest odklizením padlé dřevní hmoty, kácení nebezpečných stromů v blízkosti veřejně přístupných cest (cca ve vzdálenosti min. 1 výšky stromu) či stabilizace nebo bezpečnostní ořez nebezpečných stromů v případě biologicky či esteticky významných jedinců. Poznámka Základní ochranné podmínky přírodní rezervace jsou stanoveny v § 34 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

- 32 -


Číslo směrnice

2

Kategorie lesa les zvláštního určení (32a)


Soubory lesních typů 4K, 4S, 5D, 5F, 5K, 5M, 5N, 5O, 5P, 5S, 5U, 5V

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin (CDS) SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4K JD 7-20, DBZ 5-30, BK 50-70, HB 0-3, BŘ +-5, LP +-12 4S JD 7-20, DBZ 5-30, BK 50-70, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, LP 5-15, JL 0-1 5D SM 3-15, JD 30-40, BK 40-65, JV +-8, JS +, LP+-3, JL +-1 5F SM 2-15, JD 25-40, BK 40-60, JV +-20, JS +-2, LP +-8, JL +-5 5K SM 3-15, JD 20-40, BO +-10, BK 45-65, BŘ +-1, LP + 5M SM 0-8, JD 7-20, BO +-12, DBZ 0-10, BK 50-75, BŘ +-10, LP +-5 5N SM 2-15, JD 15-35, BO +-15, BK 45-70, BŘ 1-8, JV +-2, LP 0-2 5O SM 10-45, JD 40-65, BK 10-30, OS +-3, OLL + 5P SM 10-55, JD 40-65, BO 0-15, BK 5-20, BŘ +, OS 0-2 5S SM 3-15, JD 30-40, BK 40-65, JV +-8, JS +, LP +-3, JL +-1 5U SM 5-25, JD 20-30, BK 10-30, JV 15-30, JS 10-25, JL +-8, LP +-5, OLL +-2 5V SM 5-35, JD 25-40, BK 30-65, JV +-6, JS +-3, LP +-2, JL +-3, OLL + Porostní typ A SMÍŠENÝ (FRAGMENTY JEDLOVÝCH BUČIN, FRAGMENTY OLŠIN) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) PODROSTNÍ, NÁSEČNÝ (ÚCELOVÝ VÝBĚR) Obmýtí fyzický věk

Obnovní doba nepřetržitá

Porostní typ B

Porostní typ C

SMRKOVÝ

Hospodářský způsob (forma) NÁSEČNÝ, HOLOSEČNÝ, PODROSTNÍ (ÚCELOVÝ VÝBĚR) Obmýtí Obnovní doba fyzický věk

nepřetržitá

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty přeměna na přírodě blízké lesní přeměna na přírodě blízké lesní porosty porosty cílová struktura porostů: diferencovaná většinou bohatá struktura s různým stupněm zápoje, jedle či smrk tvořící nadúroveň, buk a ostatní listnáče vyplňující hlavní úroveň a podúroveň, běžný výskyt dřeva ponechaného do fyzického rozpadu

cílová struktura porostů: diferencovaná většinou bohatá struktura s různým stupněm zápoje, jedle či smrk tvořící nadúroveň, buk a ostatní listnáče vyplňující hlavní úroveň a podúroveň, běžný výskyt dřeva ponechaného do fyzického rozpadu

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Přednostně přirozená obnova dřevin Převážně obnova na holých CDS. Využívání clonných sečí a násecích o velikosti do 0,50 ha výběrů k iniciaci a podpoře s vnášením maxima MZD dle přirozené obnovy. Uvolňování CDS. Seče orientovat ve směru Vkorun vtroušených listnáčů a jedle Z. Postup obnovy ideálně od k podpoře fruktifikace. Umělá severu k jihu (tvorba clony pro obnova v případě nezdaru přirozené stinné listnáče a JD). V případě obnovy či potřeby úpravy struktury porostů na počátku obnovy (90porostů vnášením málo 100 let) vnášet MZD formou zastoupených či chybějících druhů předsunutých (holých či clonných) dřevin CDS. Obnovní prvky pro obnovních prvků o velikosti do umělou obnovu volit s ohledem na 0,20 ha. Uvolňování korun ekologické nároky jednotlivých vtroušených listnáčů a jedle

- 33 -


Obmýtí

Obnovní doba



dřevin. Stinné listnáče a JD obnovovat pod clonou nebo skupinovitými holými (clonnými) sečemi o velikosti 0,15-0,20 ha, smrk převážně přirozeně, DBZ na holých násecích o velikosti do 0,30 ha. Ponechání min. cca 3-5 ks/ha dospělých a starých listnatých dřevin v porostech na dožití do fyzického rozpadu. Jedli v porostech zachovat v maximální možné míře na dožití do fyzického rozpadu. Při mýtní těžbě v porostech s relativně vysokým zastoupením jedle (cca nad 10 %) upřednostňovat výběry a v případě náseků na průdkých svazích zachovat jedli ve skupinkách i smíšených s jinými dřevinami (i se smrkem), tak aby na holé obnovní ploše nezůstalo pouze několik jednotlivých jedlových výstavků. V případě uplatnění výběrů zde má jedle vysoký potenciál přirozené obnovy.

k podpoře fruktifikace a přirozené obnovy dřevin CDS. Smrk v geneticky vhodných porostech obnovovat přednostně přirozeně. Umělou obnovu smrku omezit pouze na případy nezdaru přirozené obnovy a jeho zastoupení postupně v dlouhodobém časovém horizontu eliminovat na podíl dle CDS. V případě alespoň minimálního zastoupení listnatých dřevin ponechávat alespoň část (optimálně min. cca 3-5 ks/ha) dospělých a starých listnatých dřevin v porostech na dožití do fyzického rozpadu. Jedli v porostech zachovat v maximální možné míře na dožití do fyzického rozpadu. Při mýtní těžbě v porostech s relativně vysokým zastoupením jedle (cca nad 10 %) upřednostňovat výběry a v případě náseků na prudkých svazích zachovat jedli ve skupinkách i smíšených s jinými dřevinami (i se Doporučené technologie: JMP, smrkem), tak aby na holé obnovní lanovkové systémy na ploše nezůstalo pouze několik exponovaných stanovištích, jednotlivých jedlových výstavků. harvestorové technologie, vyvážecí V případě uplatnění výběrů zde má soupravy, technika s nízkým tlakem jedle vysoký potenciál přirozené na půdu, kůň obnovy. Doporučené technologie: JMP, lanovkové systémy na exponovaných stanovištích, harvestorové technologie, vyvážecí soupravy, technika s nízkým tlakem na půdu, kůň Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Způsob zalesnění: listnáče a BO sadba štěrbinová či jamková, ostatní jehličnaté sadba jamková, případně síje, pravidelný spon Minimální podíl MZD: 50 %, podíl jednotlivých druhů MZD dle CDS Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 4K základní dřevina BK (SM), MZD 50 % - dle CDS 4S základní dřevina BK (SM), MZD 50 % - dle CDS 5D základní dřevina BK (SM), MZD 50 % - dle CDS 5F základní dřevina BK (SM), MZD 50 % - dle CDS 5K základní dřevina BK (SM), MZD 50 % - dle CDS 5M základní dřevina BK (SM), MZD 50 % - dle CDS 5N základní dřevina BK (SM), MZD 50 % - dle CDS 5O základní dřevina SM / SM s BO, MZD 50 % - dle CDS 5P základní dřevina SM / SM s BO, MZD 50 % - dle CDS 5S základní dřevina BK (SM), MZD 50 % - dle CDS 5U základní dřevina JV s JS, MZD 50 % - dle CDS 5V základní dřevina BK (SM), MZD 50 % - dle CDS

- 34 -



Při zalesnění přizpůsobit podíl vysazovaných druhů dřevin aktuálnímu zastoupení dřevin v porostu tak, aby se skladba dřevin udržovala nebo směřovala k cílové druhové skladbě!!! Smrk uvedený v závorce jako základní dřevina je považován za dočasnou variantu vycházející z aktuálního stavu porostů, se smrkem se jako se základní dřevinou v dlouhodobém časovém horizontu (horizont 1 obmýtí) nepočítá. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Ochrana proti poškození zvěří (individuální či skupinová, mechanicky či repelenty), mechanická ochrana proti buřeni, při výchově max. využít autoredukční a autoregulační mechanizmy, maximálně podporovat dřeviny cílové skladby, výchovou regulovat zastoupení dřevin směrem k přirozené druhové skladbě, redukovat geograficky (i MD) a stanovištně nepůvodní druhy dřevin Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Asanace dřeva napadeného kalamitními škůdci (kůrovci) je přípustná pouze odvozem nebo odkorněním. Použití insekticdů za účelem ochrany kultur proti klikorohu borovému je přípustné pouze na základě povolené výjimky orgánu ochrany přírody. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ve smrku bez omezení. V porostech ponechat maximum listnaté dřevní hmoty do fyzického rozpadu, dřevo ponechávat přednostně v obtížně přístupných partiích. Nezasahovat do doupných stromů či stromů s dutinami. Doporučuje se údržba turisticky značených cest odklizením padlé dřevní hmoty, kácení nebezpečných stromů v blízkosti veřejně přístupných cest (cca ve vzdálenosti min. 1 výšky stromu) či stabilizace nebo bezpečnostní ořez nebezpečných stromů v případě biologicky či esteticky významných jedinců. Poznámka Základní ochranné podmínky přírodní rezervace jsou stanoveny v § 34 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5 b) péče o vodní toky - zajištění průtočnosti koryt - lze odstraňovat stromy nebo jejich části padlé do koryt vodních toků, likvidovat naplavené odpady či jiné překážky, - dřevo ve vodním toku, které výrazně neomezí průtočnost koryt a nebude hrozit škoda na majetku či zdraví osob nebo obecné ohrožení apod. (je na odborném uvážení správce toku), je z hlediska ochrany přírody vhodné ponechat v korytě toku do fyzického rozpadu, - lze provádět zdravotní výběr a odstraňovat nebezpečné stromy v břehových porostech na nelesních pozemcích (kácení provádět v souladu s ust. § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění), za pokácené stromy ale i v jiných případech budou břehové porosty doplňovány výsadbou včetně provádění následné péče, s cílem porosty zachovat - vodní toky jsou biotopem zvláště chráněných druhů živočichů (viz kap. 2.1) proto jsou jakékoliv technické zásahy do jejich koryt nežádoucí (v případě potřeby je nutné individuální posouzení konkrétních záměrů) - náhon k malé vodní elektrárně na několika místech vykazuje nedokonalou těsnost a voda z náhonu protéká přes nivní louky do řeky Doubravy. V případě potřeby je přípustná citlivá oprava náhonu – konkrétní záměr je nutné předložit orgánu ochrany přírody k vyjádření. - pevný jez v ř. km 66,846 tvoří migrační barieru pro místní druhy ryb včetně vranky obecné. Minimální zůstatkový průtok je zajištěn nehrazenou propustí, která je tvořena troubou DN 300mm. V období nízkých průtoků protéká voda pouze propustí, v tomto období je migrace ryb nemožná. Pro zajištění migrace průchodnosti je v rámci případných rekonstrukcí jezu nutné vybudování rybího přechodu v tomto úseku.

- 35 -



- problematický je také příčný objekt (jez) v lokalitě Točitý vír, který rovněž působí jako migrační bariera pro místní druhy ryb. Je nutné prověřit u správce toku a příslušného vodoprávního úřadu, zda se jedná o dílo povolené a za jakým účelem zde bylo vybudováno (Jedná se zřejmě o starý nefunkční jez, obnovený v poslední době, bez zjevné vodohospodářské funkce. Jako důvod obnovy jezu se jeví zajištění rekreační funkce nadržením vody ke koupání). V případě, že bude zjištěno, že jez neplní důležité vodohospodářské funkce, navrhuje se jeho odstranění, jinak je nutné zřízení rybího přechodu.) - zajistit a dodržovat stanovené minimální zůstatkové průtoky na objektech ve vodních tocích c) péče o zemědělskou půdu Parcely č. 2200/1 a 2200/2 v k.ú. Chotěboř evidované v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty jsou úzké nekosené zastíněné nivní louky mezi řekou Doubravou a náhonem malé vodní elektrárny. Louky postupně zarůstají dřevinnou vegetací - javorem klenem a olší lepkavou. Nenavrhuje se speciální management. Možno ponechat samovolnému vývoji. d) péče o rostliny Nenavrhuje se speciální management zaměřený na zvláště chráněné druhy rostlin. Navrhuje se přednostní odstraňování geograficky nepůvodních druhů dřevin, včetně modřínu opadavého, v rámci výchovných zásahů. Záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin je na celém území přírodní rezervace zakázáno ust. § 34 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Za záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů dřevin je vedle jejich umělé obnovy považována i přirozená obnova záměrně iniciovaná např. ponecháváním výstavků těchto dřevin na obnovované ploše apod. e) péče o živočichy Péče o vzácné a zvláště chráněné druhy živočichů: Terestrické ekosystémy: V přírodní rezervaci byl zjištěn výskyt vzácných a zvláště chráněných druhů živočichů vázaných na staré až odumírající stromy, stromy s dutinami, na dřevo odumřelých stromů, ale i na dřevokazné houby rostoucí na odumřelém a tlejícím dřevě. Pro podporu a zachování těchto druhů živočichů je zásadní trvalé zajištění vhodných biotopů, za tím účelem se navrhuje: - z lesních porostů neodstraňovat tzv. doupné stromy, tzn. zejména staré či odumřelé listnaté stromy s dobře vyvinutými přírodními dutinami, s cílem zajistit dostatek hnízdních možností, potravních zdrojů a úkrytů pro živočichy - v obtížně přístupných částech rezervace, zejména na exponovaných stanovištích ve skalnatém údolí, ponechávat stromy dožít do fyzického rozpadu, s cílem zajistit vhodné biotopy pro saproxylické druhy živočichů a hub - úmyslnou těžbu včetně soustřeďování a odvozu dříví realizovat v období od 1. 9. do 31. 12. s cílem eliminovat rušení zvláště chráněných druhů živočichů, zejména ptáků v době hnízdění - postupně upravovat strukturu lesa k přírodě blízkému stavu – viz kap. péče o lesy - zachování opuštěné podzemní štoly u Horního Sokolovce a udržování funkčního vstupního a výletového otvoru – cílem je zachování zimoviště a podpora populací zvláště chráněných druhů letounů, současně však zachování nepřístupnosti štoly pro veřejnost

- 36 -



- při opravách či rekonstrukcích mostů zachovat či zajistit hnízdní možnosti pro skorce vodního (Cinclus cinclus) - zachování stávajícího rozsahu a trasování turisticky značených cest s cílem eliminace rušení zvláště chráněných druhů živočichů, zejména ptáků v době hnízdění - nepovolit lezení na skalní stěně Sokolohradů Vodní ekosystémy: Na vodní prostředí v přírodní rezervaci je přímo vázáno několik zvláště chráněných druhů živočichů. Jedná se především o raka říčního a vranku obecnou. Pro podporu těchto druhů se nenavrhuje speciální management. Zásadní pro udržení jejich populací je dodržení následujících zásad: - zachovat přirozený charakter toků - nezřizovat migrační bariéry v tocích (jezy, stupně apod.) - intenzivně nezasahovat a neměnit morfologii koryt - ke zlepšení aktuálního stavu zajistit migrační prostupnost stávajících jezů - důsledně dodržovat zajištění alespoň minimálního zůstatkového průtoku na příčných objektech ve vodních tocích Zásady myslivecké péče o zvěř: - Dle bližších ochranných podmínek přírodní rezervace stanovených v čl. 3 odst. 9 vyhlášky ONV v Havlíčkově Brodě ze dne 28. 4. 1986, je k výstavbě mysliveckých zařízení všeho druhu (s výjimkou posedů) nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. - Z důvodu ochrany lesa před poškozováním zvěří se doporučuje nepovolovat na území přírodní rezervace umístění zařízení k přikrmování nebo vnadění zvěře z důvodu omezení rizika zvýšení populační hustoty býložravé spárkaté zvěře v blízkosti těchto zařízení. - Na území přírodní rezervace je žádoucí intenzivní lov zejména býložravé spárkaté zvěře, tak aby její stavy odpovídaly stavu a úživnosti ekosystému a bylo možno realizovat výsadby a zajistit odrůstání dřevin cílové druhové skladby a vhodné lesní porosty obnovovat generativní přirozenou obnovou. - V případě výskytu invazních druhů zvěře, zvláště pak norka amerického (Mustela vison), podniknout ve spolupráci s uživateli honiteb a orgány státní správy myslivosti kroky k jejich omezení. Zásady rybářského využívání vod: Úsek řeky Doubravy v přírodní rezervaci je součástí rybářského revíru 453 011 Doubrava 5. Dle zarybňovacího plánu tohoto revíru je mj. plánováno vysazování pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Primárním areálem rozšíření tohoto druhu je úmoří Tichého oceánu u Kamčatky a od Aljašky (asi 61° s. š.) po Mexiko (asi 24° s. š.) (MLÍKOVSKÝ J. & STÝBLO P., 2006), jedná se tedy o geograficky nepůvodní druh živočicha ve smyslu § 5 odst. 4 ZOPK. Uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů živočichů (např. pstruha duhového) je na celém území přírodní rezervace zakázáno podle ust. § 34 odst. 1 písm. d) ZOPK a stejně tak na celém území CHKO (podle § 26 odst. 1 písm. d) ZOPK). K vypouštění geograficky nepůvodních druhů je nezbytné povolení výjimky podle § 43 ZOPK. Dle MLÍKOVSKÝ J. & STÝBLO P. (2006) dlouhodobé zkušenosti s chovem pstruha duhového nepřinesly důkazy o jeho negativním vlivu na původní druhy. Vždy ale záleží na konkrétní situaci, na množství vysazené ryby, pohybu rybářů v korytě atd. Tyto a další aspekty je vždy nutné pečlivě posoudit v rámci případného správního řízení o povolení výjimky. V případě povolení výjimky z výše uvedených zákazů je nutné monitorovat vliv pstruha duhového

- 37 -



zejména na populace raka říčního a vranky obecné. Populace obou těchto zvláště chráněných živočichů jsou v současné době stabilní a dostatečně početné (viz kap. 2.1). f) péče o útvary neživé přírody Doporučuje se nerozšiřovat stávající úpravu horolezecké činnosti na území přírodní rezervace. Podmínky pro tuto činnost stanovené v rozhodnutích Správy CHKO jsou z hlediska předmětu ochrany přírodní rezervace i z hlediska zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vyhovující. Vzhledem k charakteru údolí může docházet k lokálním sesuvům z vyšších poloh svahů ke korytu řeky Doubravy. Z důvodu zajištění průchodnosti rezervace a naučné stezky, která vede celým údolím, musí být tyto lokální sesuvy průběžně odstraňovány. V případě souhlasu vlastníků pozemků lze vybrané geomorfologické fenomény, které patří mezi hlavní předmět ochrany přírodní rezervace, odkrýt dočasným či trvalým odstraněním vegetace či prosvětlením porostů snížením zakmenění, a to přednostně tak, aby nedošlo ke vzniku holiny ve smyslu zákona o lesích či k jiným rozporům se zákonem o lesích či nebyla narušena ochranná funkce lesů v případě zařazení lesů do kategorie lesů ochranných. g) zásady jiných způsobů využívání území Stávající stavby pro rodinnou rekreaci lze udržovat, není přípustné jejich stavební rozšiřování či výstavba jakýchkoliv doprovodných staveb či příslušenství související s rekreací s výjimkou řešení aktuálně nevyhovujícího provizorního sociálního zařízení. Konkrétní záměry je vždy nutné předem posoudit. h) zásady péče o turistickou infrastrukturu V době zpracování návrhu tohoto plánu péče byla zahájena komplexní rekonstrukce naučné stezky, stavebně technické úpravy turistických tras a oprava či výměna technického vybavení stezky (výměna mostu pod Sokolohrady, oprava a výměna kovových schodů atd.). V případě potřeby je možná citlivá oprava, úprava či další rekonstrukce turistické infrastruktury a mobiliáře, vždy je však nutné předem posoudit konkrétní záměry a blíže upravit podmínky realizace těchto činností. Preferována by měla být manuální práce či využití lehké mechanizace a k přírodě šetrných technologií. Vnos cizorodých materiálů (betonu atd.) by měl být omezen na nezbytné minimum. Žádoucí je využití přírodních materiálů zejména dřevo a kámen. V případě využívání kamene musí být využívána hornina s obdobným petrologickým složením s místním geologickým podložím. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 b) nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3

- 38 -



3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Konkrétní zásahy v ochranném pásmu se nenavrhují. Do ochranného pásma záměrně nerozšiřovat geograficky nepůvodní druhy dřevin vč. modřínu opadavého. Dle § 37 odst. 2 ZOPK je v ochranném pásmu nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní rezervace není z velké části totožná s hranicemi parcel, v těchto případech je vedena po jednotkách prostorového rozdělení lesa a v terénu zřetelných objektech. Hranice není geodeticky zaměřena. Jelikož je vedení hranice v terénu dostatečně patrné, nenavrhuje se její geodetické zaměření či vytýčení. Hranice přírodní rezervace je v terénu vyznačena v souladu s vyhláškou č. 64/2011 Sb. Dva hraniční sloupky se státním znakem umístěné na turisticky značené naučné stezce u Horního mlýna u lomu v Bílku jsou umístěny výrazně mimo hranici přírodní rezervace. Navrhuje se jejich přemístění na hranici zvláště chráněného území. Na hraničních sloupcích se státním znakem jsou instalovány informační tabule se základními informacemi o zvláště chráněném území. Navrhuje se průběžná údržba, oprava nebo výměna (v případně potřeby doplnění) sloupků a informačních tabulí a údržba pruhového značení hranic přírodní rezervace. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Základní ochranné podmínky přírodní rezervace jsou stanoveny v § 34 ZOPK. Bližší ochranné podmínky jsou stanoveny ve vyhlášce ONV v Havlíčkově Brodě ze dne 28. 4. 1986 a jsou uvedeny v kap. 2.3 tohoto plánu péče. a) povolení výjimky ze nepůvodních druhů

zákazu uskutečňovat

záměrné

rozšiřování

geograficky

V území je dle zarybňovacích plánů plánováno vysazování geograficky nepůvodního pstruha duhového. Záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů je na celém území přírodní rezervace (§ 34 odst. 1 písm. d) ZOPK) a území CHKO (§ 26 odst. 1 písm. d) ZOPK) zakázáno. K této činnosti je nezbytné povolení výjimky orgánu ochrany přírody podle § 43 ZOPK. b) povolení výjimky ze zákazu používat biocidy Plán péče připouští výjimečné použití insekticidů při ochraně lesa před klikorohem borovým. Použití biocidů je zakázáno na celém území přírodní rezervace (§ 34 odst. 1 písm. b) ZOPK) a na území 1. zóny CHKO (§ 26 odst. 3 písm. a) ZOPK). K této činnosti je nezbytné povolení výjimky orgánu ochrany přírody podle § 43 ZOPK. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území je turisticky velmi atraktivní a vyhledávanou lokalitou (podrobně viz kap. 2.2 c). Doporučuje se nerozšiřovat síť turisticky značených stezek, stávající stav je dostačující. Doporučuje se nepovolovat na území přírodní rezervace hromadné sportovní akce (např. - 39 -



orientační běh atd.). Doporučuje se pravidelná kontrola turistického a rekreačního využívání území. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území je aktuálně vybaveno informačními tabulkami se základními informaci o přírodní rezervaci. Tabulky jsou umístěny na hraničních sloupcích se státním znakem. Doporučuje se pravidelná kontrola stavu infotabulek, v případě potřeby jejich oprava, výměna, doplnění či aktualizace. V případě potřeby je možné doplnění návštěvnické infrastruktury o informační panely o formátu max. cca A0. Územím prochází naučná stezka rekonstruovaná v roce 2013 (rok zahájení rekonstrukce). Doporučuje se pravidelná kontrola stavu stezky a technického vybavení, v případě potřeby oprava či výměna zařízení. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V průběhu platnosti tohoto plánu péče se za účelem monitoringu stavu a vývoje předmětu ochrany přírodní rezervace a zajištění podkladů pro plánování managementu pro další období doporučuje provedení následujících průzkumů: a) botanického průzkumu vyšších rostlin b) botanického průzkumu nižších rostlin (pouze kaňonovité údolí) c) zoologického průzkumu obratlovců (terestrické i vodní ekosystémy) d) zoologického průzkumu bezobratlých se zaměřením na saproxylickou entomofaunu e) mykologického průzkumu f) monitoring kvality vody (alespoň vizuální hodnocení)

- 40 -



4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy Údržba pruhového značení hranic 8300 m Údržba (výměna) hraničních sloupků se státním znakem 12 ks, přemístění 2 ks Vybudování rybího přechodu na jezu náhonu MVE Zrušení jezu v lokalitě Točitý vír Botanický průzkum vyšších rostlin Botanický průzkum nižších rostlin Zoologický průzkum obratlovců Zoologický průzkum bezobratlých Mykologický průzkum Podpora hnízdních možností – instalace, kontrola a údržba budek (sovy, lejsek, skorec aj.) Údržba technického vybavení naučné stezky + zajištění průchodnosti a bezpečnosti stezky (ošetření a stabilizace rizikových stromů, odstranění stromů padlých na stezku) Úklid odpadků v okolí naučné stezky Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)

Orientační náklady za rok (Kč)

-------------------

8 000 15 000

----------

2 000 000

----------------------------------------------------------------

100 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 7 000

----------

50 000

-------------------

5 000 2,310.000

Opakované zásahy Zvýšené náklady na výsadbu MZD (nad rámec stanovený zákonem o lesích a příslušnými vyhláškami) – cca 5,00 ha Skupinová ochrana MZD cílové druhové skladby proti zvěři – cca 13000 bm vč. oprav Individuální ochrana MZD cílové druhové skladby proti zvěři – 5000 ks/rok Monitoring kvality vody v řece Doubravě Odstraňování sesuvů půdy z turistických stezek z důvodu usměrnění návštěvnosti a zachování průchodnosti údolí Opakované zásahy celkem (Kč) ---------N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

----------

- 41 -

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

50 000

500 000

100 000

1 000 000

5 000

50 000

1 000 25 000

10 000 50 000

1,610.000 3,920.000



4.2 Použité podklady a zdroje informací CAKL J., KADLEC J.: není znám název ani rok vydání publikace, v plánu péče čerpáno z kopie části publikace, kap. Skály v Údolí Doubravy. ČHMÚ (1988): Základní hydrologické údaje pro tok – Doubrava, v profilu Chotěboř – Horní Mlýn. (úřední dokument) FALTYSOVÁ H., BÁRTA F. A KOL. (2002): Pardubicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha , 316 pp. KOPECKÝ T. (2008): Zpráva z průzkumu brouků (Coleoptera) v PR Oheb, PR Údolí Doubravy, PP Vršovská olšina 2008 – CHKO Železné hory. Depon. in Ústřední seznam ochrany přírody (AOPK ČR). MLÍKOVSKÝ J. & STÝBLO P., eds. (2006): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha: ČSOP, 496 pp. RŮŽIČKA M. (2009): Přírodní rezervace Údolí Doubravy. Inventarizační zoologický průzkum. Obratlovci. Depon. in Ústřední seznam ochrany přírody (AOPK ČR). RŮŽIČKA M.. (2010): Hnízdní společenstva ptáků v sedmi lesních přírodních rezervacích na území Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Panurus 19 (2010): 67–90. PLANETA (2006): Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Ministerstvo životního prostředí. Ročník XIV, číslo 9/2006. ISSN - tištěná verze 1801-6898. ŠVÁTORA M. (2011): Vyhodnocení aktuálního stavu ichtyocenóz vybraných úseků toků na území CHKO Železné hory. Praha. Nepubl. depon. in. Správa CHKO Železné hory. VÍTEK J. (1993): Příspěvek ke geomorfologii údolí Doubravy. Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd přírodních. Muzeum Vysočiny. ISSN 0505 – 8228, 113-120. Další podklady: - rozhodnutí ONV v Havlíčkově Brodě ze dne 9. 8. 1990, č.j. vod/1135/90-Ca - manipulační řád pro MVE Horní Mlýn, autor Ing. Jiří Petřík, schválen Okresním úřadem Havlíčkův Brod dne 2. 6. 1992, č.j. VOD. 729/92-Bá Internet: ČGS: Česká geologická služba (geologie): http://mapy.geology.cz/geocr_25/ ČGS: Česká geologická služba (pedologie): http://mapy.geology.cz/pudy/ Mapový server AOPK ČR Povodí Labe: http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_prfbk_detail.php?seq=20070907

- 42 -



4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR ČGS ČHMÚ GIS GP CHKO CHPV IUCN JMP KN KS LHC LHP MěÚ MVE MZD NRBC ONV OP OPRL PK PP PR SLT ÚHÚL ÚPD ÚSES ÚSOP WMS ZCHÚ ZOPK ZPMZ

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav geografický informační systém geometrický plán chráněná krajinná oblast chráněný přírodní výtvor International Union for Conservation of Nature jednomužná motorová pila katastr nemovitostí krajské středisko lesní hospodářský celek lesní hospodářský plán městský úřad malá vodní elektrárna meliorační a zpevňující dřeviny nadregionální biocentrum okresní národní výbor ochranné pásmo oblastní plány rozvoje lesů pozemkový katastr přírodní památka přírodní rezervace soubor lesních typů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability ústřední seznam ochrany přírody Web Map Services zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění záznam podrobného měření změn

4.4 Údaje o zpracovateli plánu péče Ing. Aleš Kopecký Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Železné hory a KS Pardubice Náměstí 317 538 25 Nasavrky tel.: 469 326 500 Použité fotografie: - foto na titulní straně – autor Zuzana Růžičková, AOPK ČR

- 43 -



5. Obsah 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ ................................................................- 1 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ....................................................................................................... - 1 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ .............................................................................................................. - 1 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ ........................................... - 2 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA.................................................................................... - 4 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI ............................................................................. - 4 1.6 KATEGORIE IUCN.............................................................................................................................. - 4 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ................................................................................................................ - 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu .....................................................................- 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav............................................................................- 5 1.8 CÍL OCHRANY ..................................................................................................................................... - 6 2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY .- 7 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ .......................................... - 7 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI ................................................................................................... - 11 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY ......................... - 13 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH ................................... - 18 2.4.1 Základní údaje o lesích ...............................................................................................................- 18 2.4.2 Základní údaje o tocích..............................................................................................................- 22 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ....................................................................................- 24 2.4.4 Základní údaje o zemědělské půdě...............................................................................................- 28 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP .................................................................................................................... - 28 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE ..................... - 30 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ ...........................................................................................................- 31 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ ................................ - 31 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ................................................- 31 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .............................................................- 38 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ .............................................................................................................................. - 39 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU ....................................................................................... - 39 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ ..................................... - 39 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ .................. - 39 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ......................................................................................... - 40 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ ............................. - 40 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE..........................................................................................................................- 41 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) ................................................................................................ - 41 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ ...................................................................................... - 42 4.3 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK .................................................................................................... - 43 4.4 ÚDAJE O ZPRACOVATELI PLÁNU PÉČE .............................................................................................. - 43 -

- 44 -



Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů M3a - LHC ML Chotěboř M3b - LHC Sokolohrad M3c - LHC Divišová M3d - LHC Velkostatek Štěpánov M3e - LHC Polná M3f - ZO Chotěboř M3g - Nelesní pozemky Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

- 45 -



Příloha T1 Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich LHC Městské lesy Chotěboř 513434 (popis dle LHP s platností od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2019) označení JPRL

dílčí plocha

výměra dílčí plochy (ha)

číslo rámcové dřeviny směrnice / porostní typ 2/A BK SM 2/A SM BK BR JD MD DB 2/B SM JD

3B1

3B1

0,37

3B8

3B8

4,77

3B13

3B13

2,15

4A1

4A1

0,31

2/A

4A9

4A9

1,96

2/B

4A11

4A11

0,91

2/B

4A13

4A13

2,19

2/A

4B9a

4B9a

2,81

2/B

zastoupení dřevin (%)

průměrná výška porostu (m)

stupeň přirozenosti

doporučený zásah

naléhavost

poznámka

90 10 60 22 9 5 3 1 75 25

1

C

Platný LHP: prořezávka 0,37 ha LHP 2020-2029: težba výchovná 0,37 ha

2

25

C/D

Platný LHP: těžba výchovná 4,77 ha, celkem 38 m3 LHP 2020-2029: těžba výchovná 4,77 ha, objem 200 m3

2

LHP 2020-2029: výběr po ploše, těžbu umístit do SM, MD, BR, uvolnění korun BK

28

C/D

Platný LHP: bez zásahu LHP 2020-2029: těžba obnovní 0,50 ha, objem SM 350 m3, zalesnění MZD dle CDS

2

LHP 2020-2029: 1 násek v nivě Doubravy, 1 násek po spádnici svahu ke Kamennému potoku + výběr SM po ploše, netěžit JD

BK JD BO SM BO BR

50 45 5 92 5 3

2

D

Platný LHP: prořezávka 0,31 ha LHP 2020-2029: těžba výchovná 0,31 ha

2

27

D

Platný LHP: bez zásahu LHP 2020-2029: těžba obnovní 0,50 ha, objem 300 m3, zalesnění MZD dle CDS

2

SM BO BK JD MD SM JD BO BK

95 2 1 1 1 75 20 4 1

27

D

Platný LHP: bez zásahu LHP 2020-2029: těžba obnovní 0,91 ha, objem 100 m3

2

28

C/D

Platný LHP: těžba obnovní 0,46 ha, celkem 218 m3, zalesnění SM 70 %, BK 30 % LHP 2020-2029: těžba obnovní 0,15 ha, objem 250 m3, zalesnění 0,15 ha MZD dle CDS

2

SM

65

27

D

Platný LHP: bez zásahu

2

-1-

LHP 2020-2029: 3 skupinovité holé (clonné) seče po cca 0,150,20 ha pro vnos MZD + výběr po ploše (uvolnění stávajících náletů a nárostů) LHP 2020-2029: výběr po ploše, těžbu umístit do SM a MD, uvolnění BK a JD, indukce přirozené obnovy dřevin CDS

LHP 2020-2029: 1 skupinovitá holá seč na náhorní rovině v JV části + výběr SM po ploše – uvolnit BK a JD k iniciaci přirozené obnovy dřevin CDS LHP 2020-2029: 2 holé náseky +


4B9b

4B9b

2,40

2/B

4B11

4B11

1,65

2/B

4B14/9

4B9

1,83

1/A

4B14

1,82

1/A

4E1

4E1

0,93

2/A

4E7

4E7

0,63

2/B

4E9

4E9

6,81

2/B

4F9

4F9

3,52

2/B (1/A)


MD BO BR BK SM BO JD BR OL SM BO JD SM BK BO JD BR OL SM JD BK KL

25 7 3 + 90 3 3 2 2 90 10 + 75 9 5 5 5 1 55 15 15 15

SM BK JD MD BR BO SM BO SM MD BO BR SM BO BR JD

63 20 10 5 1 1 75 25 90 6 3 1 90 5 3 1

LHP 2020-2029: těžba obnovní 0,70 ha, objem 500 m3, zalesnění 0,70 ha MZD dle CDS

výběr po ploše, uvolnění vtroušených BK k iniciaci přirozené obnovy, netěžit BK

26

D

Platný LHP: bez zásahu LHP 2020-2029: těžba obnovní 0,40 ha, objem 350 m3, zalesnění 0,40 ha MZD dle CDS

2

LHP 2020-2029: 2 skupinovité holé seče + výběr po ploše, uvolnění vtroušených JD k iniciaci přirozené obnovy, netěžit JD

27

D

Platný LHP: těžba obnovní 0,41 ha, celkem 203 m3 LHP 2020-2029: těžba obnovní 0,40 ha, objem 200 m3, zalesnění 0,40 ha MZD dle CDS

2

LHP 2020-2029: 1 holý násek přiřadit k náseku plánovanému v platném LHP

25

C

Platný LHP: bez zásahu LHP 2020-2029: bez zásahu, ve SM je přípustná výchova

3

Platný LHP: bez zásahu LHP 2020-2029: bez zásahu, v případě potřeby (např. při vzniku světlin nad 0,04 ha bez přirozené obnovy) jsou přípustné výsadby dřevin CDS do přirozených světlin Platný LHP: prořezávka 0,93 ha LHP 2020-2029: těžba výchovná 0,93 ha, redukce MD, zásah ve prospěch BK a JD

3

28

2

D

24

D

Platný LHP: těžba výchovná 0,63 ha, celkem 9 m3 LHP 2020-2029: těžba výchovná 0,63 ha, objem 30 m3

2

27

D

Platný LHP: bez zásahu LHP 2020-2029: těžba obnovní 2,00 ha, objem 1300 m3, zalesnění 2,00 ha MZD dle CDS

2

LHP 2020-2029: založit východiska obnovy - 4 holé náseky orientované V-Z + výběr po ploše

23

C/D

Platný LHP: těžba výchovná 3,52 ha, celkem 32 m3 LHP 2020-2029: těžba obnovní 0,50 ha, objem 300 m3, zalesnění 0,50 ha MZD dle CDS

2

LHP 2020-2029: založit východiska obnovy - 3 holé náseky orientované V-Z (2 po spádnici v jižní části skupiny,

-2-

2


4F14

4F14

0,66

1/A

4G1

4G1

0,56

2/A

4G6

4G6

0,31

2/A

4G7

4G7

3,68

2/B

4G13

4G13

2,82

2/B


BK

1

SM BK JD BO SM JD BK BO JR BR BR BO SM SM BR BO MD JD BK SM BO JD MD

85 10 4 1 35 34 25 3 2 1 65 25 10 60 18 15 5 2 + 87 10 2 1

jeden na náhorní rovině ve střední části skupiny při západní hranici) + výběr po ploše k uvolnění vtr. BK k iniciaci přirozené obnovy pouze kácení či stabilizace nebezpečných stromů, dřevní hmotu ponechat na místě

30

C

bez zásahu

--

2

D

Platný LHP: prořezávka 0,56 ha LHP 2020-2029: těžba výchovná 0,56 ha, podpora dřevin CDS a diferencované struktury

2

23

D

Platný LHP: bez zásahu LHP 2020-2029: bez těžebního zásahu

--

velmi prosvětlený porost, přípustná je podsadba MZD dle CDS

25

D

Platný LHP: těžba výchovná 3,68 ha, celkem 36 m3 LHP 2020-2029: těžba výchovná 3,68 ha, celkem 300 m3

2

v rámci výchovy uvolnit vtroušený BK a JD, redukce MD

28

D

Platný LHP: těžba obnovní 1,13 ha, celkem 482 m3 LHP 2020-2029: těžba obnovní 0,80 ha, celkem 400 m3

2

LHP 2020-2029: v případě provedení MÚ těžby dle platného LHP, po zajištění kultury, pokračovat v obnově holými (clonnými) náseky, umístit 3 seče – 1. západní část sk., 2. střední část sk. k rozšíření kotlíku, 3. východní část násek po spádnici, netěžit JD!

-3-



LHC Sokolohrad 513753 (popis dle LHP s platností od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2014) označení JPRL

dílčí plocha


číslo rámcové dřeviny směrnice / porostní typ 2/B SM OL 2/B SM 2/B SM JD BO BK

8A1a

8A1a

0,05

8A1b 8A11

8A1b 8A11

0,04 4,17

8A12

8A12

1,23

2/B

8A101

8A101

0,10

8A14

8A14

8B4

zastoupení dřevin (%)



doporučený zásah

naléhavost

75 25 100 82 13 2 3

1

D

Těžba výchovná (prořezávka): 0,05 ha

2

2 27

D D

Těžba výchovná: 0,04 ha Těžba obnovní: 0,50 ha, 350 m3 Zalesnění: 0,50 ha MZD dle CDS

2 3

SM JD

97 3

28

D

Těžba obnovní: 0,20 ha, 120 m3 Zalesnění: 0,20 ha MZD dle CDS

2

--

--

--

--

--

2,21

2/B

D

0,32

2/B

12

D

8B13

8B13

6,05

2/B

27

12A3

12A3

0,28

2/B

40 30 26 4 + + 100 + 82 14 3 1 + + + + 75 25

27

8B4

SM BO JD BR HB KL SM MD SM MD BO JD KL BK OL BR MD SM

údržba elektrovodu a jeho ochraného pásma výřezem vegetace, uložení vyřezané hmoty na místě k fyzickému rozpadu či štěpkování s manuálním podáváním hmoty a rozprostřením štěpky po ploše (údžba bez použití herbicidů či frézování nebo drcení hmoty a zapracováním hmoty do půdního profilu) Těžba obnovní: 0,30 ha, 200 m3 Zalesnění: 0,30 ha MZD dle CDS

10

poznámka

3 holé (clonné) náseky po spádnici + výběr po ploše k uvolnění korun BK a JD a podpoře přirozené obnovy (JD zde dobře zmalzuje nutná je ochrana proti okusu), netěžit JD a BK 1 holý (clonný) násek + výběr po ploše k uvolnění korun k podpoře přirozené obnovy, netěžit JD elektrovod

2

3 holé (clonné) náseky po spádnici + výběr po ploše k podpoře přirozené obnovy (JD zde dobře zmalzuje nutná je ochrana proti okusu), netěžit JD

Těžba výchovná: 0,32 ha, 15 m3

2

redukce MD

D

Těžba obnovní: do 1,00 ha, 600 m3 Zalesnění: 1,00 ha MZD dle CDS

2

3 holé (clonné) náseky po spádnici + výběr po ploše, netěžit JD a listnáče

D


2

podpořit BK, redukce MD

-4-


12A4

12A4

0,38

2/B

12A7a

12A7a

0,28

2/B

12A7b

12A7b

2,75

2/B (1/A)

12A8

12A8

1,25

2/B

12A13a

12A13a

4,48

2/B

12A13b

12A13b

4,19

1/A (2/A)


BK SM MD SM BO MD SM MD BO BR OL BK SM OL BK SM BO MD BK JD SM

+ 70 30 70 20 10 82 8 5 3 2 + 95 5 + 85 10 5 + + 76

BK

10

BO

5

MD

2

JD

3

BR

2

OL

2

16

D


2

23

D


2

redukce MD

23

C/D


2

uvolnit výstavky BK, redukce MD

23

D


2

uvolnit výstavky BK

27

D


2

6 holých náseků + výběr po ploše, netěžit BK a JD (navrhuje se realizace 5 neprovedených náseků umístěných v LHP 20052014 + vložení 1 dalšího náseku)

25

C/D

Těžba obnovní: SM, MD 100 m3

3

individuální výběr, uvolnění listnáčů a JD

-5-



LHC Divišová 513752 (popis dle LHP s platností od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2014) označení JPRL

dílčí plocha


4A12

4A12

4,78

číslo rámcové dřeviny směrnice / porostní typ 1/A SM BO MD JD BK

4B2

4B2

0,32

2/B

4B3

4B3

0,16

2/B

4B4a

4B4a

0,94

2/B

4B4b

4B4b

0,84

2/B

4B8a

4B8a

0,38

2/B

4B8b

4B8b

1,49

2/B

4B12

4B12

3,01

2/B

zastoupení dřevin (%) 60 13 6 3 18

SM MD SM MD SM JD MD BK KL SM MD BK SM MD BR SM MD BO BR SM

95 5 95 5 30 22 10 38 + 93 7 + 83 15 2 85 10 2 3 83

MD

10

BO

4

BK

3

průměrná výška porostu (m) 25

stupeň přirozenosti C

Těžba obnovní: SM 400 m3, MD 120 m3

3

5

D


2

Individuální výběr, uvolnění listnáčů a JD, redukce MD. Netěžit JD, BK. V lokalitě zříceniny hradu Soklohrady lze v případě souhlasu vlastníků pozemku úmyslnou těžbou částečně odkrýt vrchol skalní věže, a to rozvolněním zápoje lesního porostu (zakmenění nebude nižší než 0,7) nebo úplným odlesněním v ploše max. 0,04 ha. redukce MD

9

D


2

redukce MD

14

D


2

podpora listnáčů a JD, redukce MD

18

D


2

podpora BK, redukce MD

25

D


2

redukce MD

25

D


2

redukce MD

25

D

Těžba obnovní: do 1,00 ha, 500 m3 Zalesnění: 1,00 ha, MZD dle CDS

2

netěžit BK

-6-

doporučený zásah

naléhavost

poznámka



LHC Velkostatek Štěpánov 513719 (popis dle LHP s platností od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2019) označení JPRL

7C1 v PR pouze část porostní skupiny 7C13 v PR pouze část porostní skupiny

dílčí plocha

7C1

7C13

výměra dílčí plochy (ha) 0,27

1,58

číslo rámcové dřeviny směrnice / porostní typ 2/B SM

2/B

zastoupení dřevin (%) 75

BK

25

SM BO MD

75 20 5



doporučený zásah

naléhavost

poznámka

2

D

Těžba výchovná (prořezávka): 0,27 ha

2

podpora BK

27

D


2

umístit 2-3 holé (clonné) náseky + výběr po ploše

LHC Polná 606002 (popis dle LHP s platností od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2017) označení JPRL

116N7

116N14

dílčí plocha

116N7

116N14


1,10

číslo rámcové dřeviny směrnice / porostní typ 2/B MD

2/A


BO

30

BR

15

SM

15

DB

+

SM

50

BO

20

BR

10

OL

10

DB

5

BK

5

KL

+

OS

+

průměrná výška porostu (m) 22

stupeň přirozenosti D


2

25

D


2

-7-

doporučený zásah

naléhavost

poznámka

1 holou (clonnou) skupinovitou seč umístit do SZ části porostní skupiny + výběr po ploše k uvolnění korun listnáčů a iniciaci přirozené obnovy, listnáče vyjma BR netěžit



Zařizovací obvod Chotěboř 513832 (popis dle LHO s platností od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018) označení JPRL

138Ba1

138Ba13

138Bb15

138Bc13

dílčí plocha

138Ba1

138Ba13

138Bb15

138Bc13


0,15

0,09

0,17

číslo rámcové dřeviny směrnice / porostní typ 2/A JD

2/A

2/B

2/A


SM

15

BO

5

JD

100

DB

+

BO

50

SM

45

BR

5

BO

75

JD

25

BK

+

KL

+

DB

+

BR

+



doporučený zásah

naléhavost

2

D

Prořezávka: 0,11 ha

3

Podpora JD

26

D

bez zásahu, lze realizovat dosadbu dřevin CDS při okraji lesního porostu na lesním pozemku aktuálně s charakterem bezlesí

--

24

D


3

Jedli ponechat do fyzického rozpadu – rozhodnutí Správy CHKO Železné hory č.j. 02159/ZH/2011 ze dne 10. 11. 2011, nabytí právní moci dne 1. 12. 2011. Poskytnuta náhrada újmy za ztížení lesního hospodaření dle § 58 zák.č. 114/1992 Sb. plášť lesa – obnova ideálně přirozená postupným výběrem

24

D

Těžba obnovní: BO 30 m3

3

Individuální až skupinovitý výběr BO s cílem iniciovat přirozenou obnovu JD listnáčů cílové druhové skladby. Netěžit JD.

--

Dle LHO jiné pozemky – louka.

3

na ploše odumřelé či odumírající TP – lze ponechat sukcesi či realizovat výsadby či podsadby dřevin CDS, v případě potřeby těžby TP se doporučuje provedení zoologického posouzení – možný výskyt zvláště chráněných druhů živočichů vázaných odumřelé TP

138Bc502

138Bc502

0,04

--

--

--

--

--

138Be0

138Be0

0,20

2/A

TP

+

--

D

nenavrhuje se žádný zásah – lze zachovat současný stav v případě potřeby zalesnění dřevinami CDS

138Be5

138Be5

0,17

2/B

SM

100

15

D


2

D

3

2

138Be6

138Be6

0,15

2/B

SM

100

MD

+

poznámka

23

-8-

Těžba výchovná: 0,15 ha, 5 m

redukce MD

Přírodní rezervace Údolí Doubravy 138Bf11

138Bf11

0,02

2/B


SM

100

JD

+

DB

+

BO

+

26

D

Těžba obnovní: 0,02 ha, 7 m3

3

Netěžit JD.

Stupně přirozenosti lesních porostů stanoveny dle vyhl. č. 64/2011 Sb. A - les původní, B - les přírodní, C - les přírodě blízký, D - les kulturní, E - les nepůvodní. naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Příloha T2 Tabulka k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení název plochy nebo objektu 1N louka u Horního mlýna

výměra (ha) 0,30

1V

řeka Doubrava

4,40

2V

náhon k MVE

0,09

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

nekosená zastíněná louka v nivě Doubravy zásah se nenavrhuje postupně zarůstající dřevinnou vegetací (KL, OL), lze ponechat sukcesi přirozené koryto řeky Doubravy, zachovat stávající nenavrhuje se odstranění migračních stav překážek v toku zřízením rybího přechodu na jezu náhonu MVE a odstranění či zprůchodnění jezu v lokalitě Točitý vír umělé koryto náhonu k MVE, lze zachovat nenavrhují se konkrétní zásahy, rámcová stávající stav péče je uvedena v kap. 3.1.1 b)

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

-9-

naléhavost

termín provedení

interval provádění

--

--

--

2

v průběhu platnosti plánu péče

1x

--

--

--

Plán péče o Přírodní rezervaci Údolí Doubravy

Recommend Documents