Mendlova zemědělská univerzita v Brně Agronomická fakulta
Vliv turistiky na přírodní rezervaci Údolí Doubravy Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Dr. Jaroslav Knotek, Ph.D.
Vypracoval:
Veronika Janáčková
Brno 2011
1
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv turistiky na přírodní rezervaci Údolí Doubravy vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendlovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne…………………………………………….
3
Poděkování
Děkuji vedoucímu práce Mgr. Dr. Jaroslavu Knotkovi, Ph.D., za cenné rady a připomínky při tvorbě mé práce. Dále Ing. Jiřímu Rusňákovi řediteli CHKO Železné hory za poskytnutí informací k naučné stezce Údolí Doubravy a za pomoc při tvorbě dotazníků.
4
ABSTRAKT Překládaná bakalářská práce na téma „Vliv turistiky na přírodní rezervaci Údolí Doubravy“, se zabývá hodnocením dopadu turismu na toto vybrané území. V úvodní části své práce se věnuji charakteristice přírodní rezervace a obecné charakteristice turismu a jeho dopadů na životní / přírodní prostředí. V druhé části se již zabývám samotnou
metodikou
sledování
turistické
návštěvnosti
formou
dotazníků,
vyhodnocování získaných dat a shrnutí dopadů této činnosti na dané území.
Klíčová slova: přírodní rezervace Údolí Doubravy, dotazníky, vliv turistiky na území ABSTRAKT Transfer, bachelor thesis "The influence of tourism on nature reserve Doubrava Valley", deals with assessing the impact of tourism on the selected area. In the first part of my job I deal with the characteristics of a nature reserve and the general characteristics of tourism and its impacts on the environment / natural environment. The second part deals with the methodology itself already tracking tourist visits through questionnaires, evaluation of obtained data and a summary of the impacts of activities on the territory.
Key words: Valley Nature Reserve Údolí Doubravy, questionnaires, the impact of tourism on the territory
5
OBSAH 1. Úvod ....................................................................................................................8 2. Charakteristika území .......................................................................................9 2.1 Geologie .................................................................................................9 2.2 Pedologie..............................................................................................11 2.3 Klimatické podmínky...........................................................................12 2.4 Hydrologie ...........................................................................................12 2.4.1 Vodní plochy a přítoky řeky Doubravy.................................13 2.5 Flóra .....................................................................................................14 2.6 Fauna....................................................................................................15 3. Turismus ...........................................................................................................16 3.1 Negativní vlivy turismu na životní prostředí .......................................16 3.1.1 Zábor a eroze půdy................................................................16 3.1.2 Ohrožení zdrojů vody............................................................16 3.1.3 Ovzduší a klima.....................................................................16 3.1.4 Poškozování stanovišť fauny a flory.....................................17 3.1.5 Rušení lesních živočichů.......................................................17 3.1.6 Poškozování krajiny provozem motorových vozidel ............17 3.2 Pozitivní vlivy turismu na životní prostředí.........................................17 4. Turistika ...........................................................................................................18 4.1 Naučná stezka Údolím Doubravy ........................................................18 5. Průzkum turistické návštěvnosti ....................................................................20 5.1 Metodika ..............................................................................................20 5.2 Dotazník ...............................................................................................21 5.3 Zpracování získaných informací ..........................................................21 6. Výsledky dotazníkového šetření .....................................................................22 7. Dopad turistiky na PR Údolí Doubravy ........................................................31 7.1 Dopad pěší turistiky na PR Údolí Doubravy .......................................31 7.2 Vliv horolezecké činnosti na PR Údolí Doubravy..............................32 7.2.1 Omezení horolezecké činnosti ..............................................32
6
7.3 Vliv vodní turistiky na PR Údolí Doubravy ........................................34 8. Navrhovaná opatření.......................................................................................34 8.1 Opatření na minimalizování dopadu pěší turistiky na PR....................35 8.1.1 Odpadky ................................................................................35 8.2 Ekologická výchova a vzdělávací akce................................................36 9. Diskuze ............................................................................................................ 38 10. Závěr ...............................................................................................................42 Použité zdroje..................................................................................................43 Seznam obrázků, tabulek a grafů..................................................................46 Přílohy..............................................................................................................48
7
1. ÚVOD Turistika je jistě nedílnou součástí života mnoha lidí, již celé generace rodin si navykly, jakmile se objeví konec týdne na obzoru, že vyjíždějí z města a obdivují krásy jak České země, tak i jiných cizích a z našeho pohledu exotických krajin. V současné době však turistická návštěvnost míst v Česku zažívá nebývalou obnovu. Češi jakoby měli již dost neustálého cestování po světě a objevují krásy naší země. To, že naši občané našli znovu zalíbení v naší krajině je jistě dobře, jak z pohledu vlasteneckého, tak se i vytváří nová pracovní místa související z turismem. Dochází k rozvoji infrastruktury firem, které poskytují ubytovací a jiné služby, které mají návštěvníkům zpříjemnit návštěvu různých koutů České země a tak jsou spokojená i samotná města a kraje. Již málo z nás se však pozastavuje nad otázkou: „Jaký dopad má toto chování na krajinu kolem nás?“. Jistě všichni víme, že životní prostředí stojí většinou na okraji podnikatelských zájmů, ale podvědomě cítíme, že je to špatně. Většina z nás si totiž uvědomuje, že krásná krajina kolem nás může zůstat jen pokud se k ní budeme lépe a obezřetněji chovat. Tato práce se zaměřuje na vliv turistiky na přírodní rezervaci Údolí Doubravy. Zde mě zajímá jaký počet turistů projde naučnou stezkou Údolí Doubravy za určitou dobu. Dále jsem se zaměřila i na to, jaká je věková struktura návštěvníků a na jejich informovanost o území, kde se právě nachází. Rozhodla jsem se samotný monitoring turistů na naučné stezce doplnit i dotazníky, z jejichž výsledků budu dále ve své práci vycházet.
8
2. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Přírodní rezervace Údolí Doubravy byla nejprve vyhlášena jako chráněný přírodní útvar v roce 1986 dle vyhlášky č. 31/86 národního výboru v Havlíčkově Brodě o zřízení Chráněného přírodního výtvoru Údolí Doubravy. Až od roku 1992 byl zaveden název přírodní rezervace a to podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Přírodní rezervace leží na katastrálním území obcí Bílek, Malochýn, Horní Sokolovec, Chotěboř v okrese Havlíčkův Brod. Výměra území je 92,55 ha v nadmořské výšce 446-538 m. n. m. Přírodní rezervace Údolí Doubravy patří do většího celku a to do CHKO Železné hory. Důvodem vyhlášení této rezervace je ochrana hluboce zaříznutého říčního údolí z množstvím skalních útvarů a doprovázejících lesních společenstev s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů (viz Fotografie PR Údolí Doubravy – Příloha č.7, Obr. č. 1, 2, 3) .
2.1. Geologie a geomorfologie Území patří geograficky do Českého masívu, podsoustavy Hornosázavské pahorkatiny. Ta je tvořena především břidlicemi. Sama řeka si hloubí své koryto v tvrdých krystalických břidlicích převážně v rulách. V minulosti byl povrch území tvořen křídovými sedimenty, ale u obce Bílek se již začaly objevovat tvrdé ruly. Postupem času byly křídové sedimenty odplaveny a tak vzniklo soutězkovité údolí. Tento jev se nazývá epigeneze a Údolí Doubravy je jeho typickým příkladem (viz Obr. č. 1) O síle vodního toku svědčí i velmi zajímavě vyvinutý obří hrnec o průměru 120 cm a hloubce 35 – 105 cm, který vznikl erozní činností vody. Dnes je tento hrnec 1 m nad hladinou řeky. (BÁRTA,1994)
9
Obr. č. 1: Geologická mapa širšího okolí
(BÁRTA,1994)
Vysvětlivky: a – dvojslídé až muskovité ortoruly (bílecká ortorula) b – biotické pararuly až migmatity c – serpentinity a amfibolity d – sedimenty svrchní křídy (křída Dlouhé meze) e – hranice geomorfologických jednotek Hornosázavské pahorkatiny na Českomoravské vrchovině
1 – Chotěbořská pahorkatina 2 – Sobiňovský hřbet 1+2 – Havlíčkobrodská pahorkatina 3 – Doubravská brázda 4 – Golčovskojeníkovská pahorkatina 3+4 – Kutnohorská pahorkatina
10
2.2. Pedologie Půdním typem na celé rozloze území jsou kambizemě a na části pseudogleje. Půdním druhem jsou zde hlinité a kamenité půdy (viz Obr. č. 2). (HAUPTMAN a kol., 2009)
Obr. č. 2 – Mapa půdních typů kraje Vysočina (HAUPTMAN a kol., 2009)
11
2.3. Klimatické podmínky Z klimatického hlediska spadá dané území do mírně teplé oblasti B 5.(viz Tab. č. 1 a Tab. č. 2). Tab. č. 1 Průměrná teplota vzduchu v jednotlivých měsících roku Měsíc
I.
II.
III.
IV.
V
VI.
VII. VIII. IX.
X
XI.
XII.
Průměrná teplota ve °C -3
-2
2
6
12
15
17
7
2
-2
16
12
Průměrná roční teplota je zde 7°C. Tab. č. 2 Průměr srážek v jednotlivých měsících roku Měsíc
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII. VIII. IX.
Průměr srážek v mm:
500 450 450 500 700 800 900 800
X.
XII.
600 500 500 500
Průměr srážek za rok je zde 700 mm. (TOLASZ, 2007)
2.4. Hydrologie Řeka Doubrava pramení 1 km jihozápadně od Radostína v nadmořské výšce 626 m n. m. v severním cípu Bítešské vrchoviny. Celková velikost povodí Doubravy je 598 km2. Vlastní tok Doubravy je dlouhý 89,5 km a vlévá se do Labe u Záboří nad Labem v nadmořské výšce 198 m n. m. Na horním a dolním toku protéká řeka Havlíčkobrodskou pahorkatinou, Kutnohorskou plošinou a nad Ronovem nad Doubravou vtéká do Čáslavské kotliny, kde zůstává až k ústí do Labe. (HOLEČKOVÁ, HRUŠKOVÁ, 2006) Průměrný spád řeky je 5,5 ‰. Největší spád v celé délce toku je v Údolí Doubravy a má hodnotu 18,8 ‰. Tento spád najdeme v místě zvaném Koryto, které se nachází v horní části údolí, kde řeka v úseku o délce 1 340 m překonává výškový rozdíl 55 m. Díky velkému převýšení se v této části vyskytují i časté peřeje a vodopády. Řeka má i velmi dobrou samočisticí schopnost díky horskému rázu toku. Znečištění řeky je způsobeno převážně odpady z výroby v Křížové a Novém Ransku. Toto znečistění se rok od roku snižuje díky užívání šetrnějších výrobních 12
XI.
technologií. Ukazatelem zlepšení kvality vody je znovu monitorovaný výskyt raka říčního a některých druhů chrostíků. (viz Fotografie PR Údolí Doubravy – Příloha č. 7, Obr. č. 4, 5 ). (BÁRTA, 1994) 2.4.1 Vodní plochy a přítoky řeky Doubravy Na toku Doubravy se nachází i několik vodních ploch jako rybníky Doubravník, Řeka, Panský, Pobočenský a také vodní nádrž Pařížov (viz Obr. č. 3). Levými přítoky jsou: Štírovský potok, Vernovka a Zlatý potok. Pravými přítoky jsou: Doubravka a Hostašovka. (RANČÁK, TOMIŠKA, 2006)
Obr. č. 3:Rybník Řeka
(zdroj: www 3)
13
2.5 Flóra Výskyt a početnost bylinných společenstev na tomto území je přímo závislá na druhové a věkové struktuře lesa. Současná struktura lesů na území přírodní rezervace Údolí Doubravy je značně odlišná od původních porostů bučin, bukojedlin a dubohabřin. Dnes zde převládají smrkové monokultury. Jedlové bučiny najdeme nejlépe zachované poblíž zastávky 5 a 6 naučné stezky Údolím Doubravy, kde v bylinném podrostu můžeme nalézt bukovinec kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), osladič obecný (Polypodium vulgare), starček Fuchsův (Seneci fuchsii) či keřík lýkovce jedovatého (Daphne mezerum) (viz Obr. č. 4). Z dubohabřin dnes zbyly jen jednotlivě rostoucí habry, u kterých se v podrostu vyskytuje např. violka divotvorná (Viola mirabilis), zvonek brosvolistý (Campanula persifolia),
zvonečník
klasnatý
(Phyteuma
spicatum)
a
hluchavka
žlutá
(Galeobdolon montanum). Zvláštním typem porostu jsou reliktní bory, které se na území zachovali na několika výchozech skal. Okolo toku jsou dále běžné i porosty olší, vrb a jasanů, které se převážně vyskytují v okolí údolních niv (viz Přehled rostlin – Příloha č. 1). (BUREŠ,1994)
Obr. č. 4: Bukovinec kapraďovitý
(zdroj: www 5)
14
2.6 Fauna Na celém území nalezneme zástupce živočichů téměř ze všech tříd. Nejhojnější skupinou živočichů jsou zde ptáci. Nejznámějším zástupcem a pomyslným symbolem přírodní rezervace Údolí Doubravy je sýkorka parukářka (Parus cristatus) a skorec vodní (Cinclus cinclus). Při troše štěstí a pozornosti můžeme zde záhlédnout i jednoho s nejkrásnějších českých ptáků a to ledňáčka říčního (Alcedo atthis) (viz Obr. č. 5) Pokud se zaměříme na samotnou řeku, i ta je plná života. Najdeme zde například zuboústku sametovou (Ignomostoma holosericeum), která je zástupcem plžů, dále kriticky ohroženého raka říčního (Ignomostoma holosericeum), který se do toku vrátil teprve nedávno díky zlepšení kvality vody. Nesmíme však opomenout ani na zástupce ryb pstruha obecného (Salmo trutta fario) a hrouzce vodního (Gobio gobio). Z plazů jsou zde najdeme slepýše křehkého (Anguis fragilit) a při vodním toku užovka obojková (Natrix natrix),. Ze savců jsou zde nejzajímavější silně ohrožená vydra obecná (Lutra lutra), z ohrožených druhů pak veverka obecná (Sciurus vulgarit) a plch velký (Glis glis) (viz Přehled živočichů – Příloha č. 2). (BÁRTA, 1994; ČECH, 2000)
Obr. č. 5: Sýkorka parukářka
( zdroj: www 6)
15
3. TURISMUS Výraz turismus odpovídá českému ekvivalentu cestovní ruch. Pod pojmem cestovní ruch rozumíme způsob uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky, lázeňské léčby a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné prostředí ve volném čase obyvatel. (zdroj: www 1)
3.1 Negativní vlivy turismu na životní prostředí 3.1.1 Zábor a eroze půdy
Výstavba rekreačních zařízení jako jsou: hotely, chaty, sjezdovky, lyžařské vleky, příjezdové komunikace apod., způsobuje zábor a erozi půdy, ale i ztrátu přirozených stanovišť fauny a flory v dané oblasti. (zdroj: www 1)
3.1.2 Ohrožení zdrojů vody
Voda patří mezi základní předpoklady pro stavbu turistických objektů. Tyto objekty či chatové osady jsou málo kdy napojené na kanalizační síť či čistírny odpadních vod, proto často dochází ke kontaminaci vody fekálním znečištěním. (zdroj: www 1) 3.1.3 Ovzduší a klima
Některé regiony a mikroregiony postavily svou nabídku turismu a rekreace právě na čistotě ovzduší v místě pobytu. K největšímu znečištění dochází především v dopravě na území a dále v používání sportovních potřeb jako jsou vodní skútry, motorové čluny apod., proto již některé lokality přistoupily k zákazu či omezení používání těchto sportovních potřeb. (zdroj: www 2)
16
3.1.4 Poškozování stanovišť fauny a flóry
Tyto stanoviště jsou poškozovány vlivem jak cestovního ruchu, tak i zemědělstvím či lesním hospodářstvím. Úplně největší dopad na stanoviště má však výstavba rekreačních objektů a stavba doprovodných zařízení jako jsou vleky, lanovky, golfová hřiště apod. Svůj díl viny na poškození stanovišť mají i samotní turisté, kteří jsou často neukáznění a pohybují se mimo vyznačené stezky, trhají rostliny a sbírají plody v chráněných územích. (zdroj: www 2)
3.1.5 Rušení lesních živočichů
Lesní živočichové jsou rušeni hlavně hlukem a pohybem většího počtu lidí na území, ale také nekontrolovaným pohybem psů. Majitelé rekreačních objektů si často svůj pozemek oplotí a tím zabraňují přirozenému pohybu zvěře v krajině. (zdroj: www 2)
3.1.6 Poškozování krajiny provozem motorových vozidel
Jedná se o vjíždění motorových vozidel přímo do lesa, znečišťování půdy a vody únikem provozních kapalin a zamořování okolí hlukem a výfukovými plyny. (zdroj: www 2)
3.2 Pozitivní vliv turismu na životní prostředí Turismus může působit i pozitivně na životní prostředí. Může sloužit jako pobídka a finanční zdroj k opravě některých historických budov či míst, podporuje tvorbu nových forem ochrany a jiných chráněných území. Také může napomáhat ke zlepšení dopadu turistiky na území např. výstavba čističek odpadních vod apod. (zdroj: www 2)
17
4. TURISTIKA Na území přírodní rezervace je nejčastěji provozovaná pěší turistika, dále pak horolezecká činnost a při zvýšení hladiny vody i vodní turistika. Výchozím bodem naučné stezky je zastávka č.1, která je u Dolního mlýna u Sokolovců a končí zastávkou č.11, která se nachází v obci Bílek, v místě bývalého lomu. Na území přírodní rezervace je i několik chat , které jsou během letního období hojně využívané.
4.1 Naučná stezka Údolím Doubravy Naučná stezka je 4,5 km dlouhá, překonává výškový rozdíl 83 m, turisticky je středně náročná. Otevřena byla až v roce 1993 a to na popud Českého svazu ochránců přírody v Chotěboři a za pomoci Správy chráněné krajinné oblasti Železné hory a v neposlední řadě i za pomoci města Chotěboř na jehož katastrálním území stezka leží. Samotná stezka je koncipována na 11 zastávek s informačními tabulemi, které na jednotlivých zastaveních informují návštěvníky o historii území tak i o jeho významu v krajině (viz Mapa trasy stezky – Příloha č. 3 a Letecký pohled na PR Údolí Doubravy – Příloha č. 6). Pro návštěvníky naučné stezky platí všeobecné ochranné podmínky dané zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a bližší ochranné podmínky dané vyhláškou o zřízení přírodní rezervace Údolí Doubravy (viz Obr. č. 6). (BÁRTA,1994)
18
Názvy jednotlivých zastávek jsou: 1. Voda a její význam v krajině 2. Ostrov 3. Kamenný potok 4. Lesní společenstva 5. Údolní niva 6. Kamenné moře 7. Čertův stolek 8. Sokolohrad 9. Koryto 10. Mikšova jáma 11. Lom Obr.č. 6: Údolí Doubravy
19
(autor)
5. PRŮZKUM TURISTICKÉ NÁVŠTĚVNOSTI
5.1 Metodika
Pro monitorování turismu v přírodní rezervaci Údolí Doubravy jsem si zvolila formu dotazníků s osobním dotazováním. Přišlo mi to jako nejlepší řešení, jak ve vyšším procentu návratnosti samotných dotazníku, tak i v úspoře finančních prostředků na tisku těchto dotazníků. Monitorování bylo prováděno v měsících červenec, srpen, září roku 2010. Monitorovala jsem převážně v pátek, sobotu a v neděli, kdy jsem měla vypozorovanou největší návštěvnost daného území. Celkem se jednalo o 10 dní. Vždy jsem v daný den sledování začínala v obci Bílek u bývalé vodárny a šla jsem po trase naučné stezky až po zastávku číslo 8. Sokolohrad, zde jsem buď přešla přes řeku a vyšla na Sokolohrad a dále pokračovala lesní cestou směrem k Bílku, nebo jsem šla dále směrem na Chotěboř (viz Obr. č. 7) . Každého návštěvníka, kterého jsem potkala, jsem oslovila a požádala ho o vyplnění dotazníku. Během osobního kontaktu s těmito lidmi jsem se setkala z velkou ochotou, tento dotazník vyplnit a jejich zájmem o dané území (viz Fotografie PR Údolí Doubravy – Příloha č.7, Obr.č. 6) .
Obr. č. 7: Budova, dnes již bývalé vodárny v Bílku
20
(autor)
5.2 Dotazník Dotazníky jsem si vytvořila sama za konzultace z Ing. Josefem Rusňákem ze Správy CHKO Železné Hory tak, aby měl optimální vypovídací hodnotu z pohledu informací zajímavých pro Správu CHKO Železné Hory a současně byl přijatelný pro respondenty. Během průzkumu bylo vyplněno 78 dotazníků. Dotazník vyplňovali jen dospělí a mladiství od 11 do 18 let. Děti od 3 do 10 let a horolezci dotazník nevyplňovali, ale jsou uvedeni v souhrnné statistice návštěvnosti. Dotazník se skládal z 15 otázek (viz Tiskopis dotazníku – Příloha č. 5).
5.3 Zpracování získaných informací Ke zpracování této práce bylo využito tabulkového procesoru Microsoft Excel 2003 a pro písemnou formu byl použit Microsoft Word 2003. Ke konečnému zpracování získaných dat od dotazovaných bylo použito souhrnných číselných charakteristik, jako je průměr, aritmetický průměr, procentuální vyjádření atd. Program Microsoft Excel 2003 byl použit i pro statistické zpracování získaných dat. Získané hodnoty jsou uvedeny v absolutním i relativním vyjádřením (v procentech). Pro znázornění byly použity koláčové grafy.
21
6. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
Otázka č. 1: Cílem úvodní otázky bylo zjistit, zda si návštěvníci uvědomují, že se nacházejí v přírodní rezervaci (viz Graf 1). Graf 1 Vyhodnocení otázky o existenci přírodní rezervace Údolí Doubravy Víte o existenci přírodní rezerva Údolí Doubravy ?
3%
ano: 76 (97%) ne: 2 (3%)
97%
Ze získaných odpovědí vyplývá, že 97 % dotazovaných o této skutečnosti vědělo.
Otázka č. 2: Smyslem této otázky bylo zjistit, z jakých zdrojů se návštěvníci dozvěděli o tomto území (viz Graf 2).
22
Graf 2 Vyhodnocení způsobu získání informací o tomto území Jak jste se o tomto území dozvěděli ?
internet: 8 (17%) periodika: 4 (8%) informační centrum: 7 (15%) známí: 59 (76%)
Z výsledků vyplývá, že nejlepším zdrojem informací pro návštěvníky byly jejich známí. Takto odpovědělo 76 % dotazovaných. Dalším zdrojem informací byl internet a to pro 17 % dotazovaných. Ze získaných výsledků, můžeme odvodit, jakým směrem by se dále měla ubírat propagace daného území (viz Diskuze).
Otázka č. 3: Cílem této otázky bylo zjistit, jakou mají návštěvníci znalost o hranicích tohoto území (viz Graf 3).
Graf 3 Vyhodnocení znalosti hranic přírodní rezervace Znáte hranice území?
40% ano: 29 (60%) ne: 19 (40%) 60%
23
Na tuto otázku odpovědělo jenom 48 dotazovaných.
Zbytek
30
dotazovaných, nechal otázku nevyplněnou. Z toho vyplývá že nejspíše o rozmístění hranic nevěděli, ale nechtěli to přiznat.
Otázka č. 4: Otázka č.4 byla zaměřena na to, zda jsou si návštěvníci vědomi, že se nacházejí v přírodní rezervaci a znají omezení týkajících se pobytu na tomto území (viz Graf 4). Graf 4 Vyhodnocení znalosti omezeních pro návštěvníky tohoto území Znáte omezení pro návštěvníky tohoto území ?
1%
ano: 77 (99%) ne: 1(1%)
99%
Z výsledků ankety vyplývá že 99 % návštěvníků si je vědomo omezeních na tomto území.
24
Otázka č. 5: Cílem této otázky bylo zjistit, jestli návštěvníci tyto omezení dodržují. (viz Graf 5)
Graf 5 Vyhodnocení otázky o dodržování těchto omezení Dodržujete tyto omezení ?
3%
ano: 76 (97%) ne: 2 (3%)
97%
Z odpovědí vyplývá že 97 % návštěvníků má za to,že tato omezení dodržuje.
Otázka č. 6: Otázka č. 6 byla zaměřena na ty, co tato omezení nedodržují. Nikdo na tuto otázku neodpověděl. Myslím si, že tato otázka zůstala nezodpovězena, protože se nikdo nerad přiznává k porušování omezení či zákazů.
25
Otázka č. 7: Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jaký mají návštěvníci názor na ochranu tohoto území (viz Graf 6).
Graf 6 Vyhodnocení otázky týkající se názoru návštěvníka na ochranu tohoto území Myslíte si, že ochrana tohoto území je nutná ?
ano: 46 (96%)
4% 96%
ne: 2 (4%)
Na tuto otázku odpovídalo jen 48 návštěvníku (62 %) ze všech dotazovaných. Z těch návštěvníků co na tuto otázku odpověděli bylo 96 % přesvědčeno, že ochrana tohoto území je nutná.
Otázka č. 8: V této otázce padaly návrhy na zlepšení značení stezky a úprava informačních tabulí na stezce ( viz Diskuze).
Otázka č. 9: Dalším důležitým ukazatelem, který mě v souvislosti s turistickou návštěvností zajímal, byl původ návštěvníků. Tímto se zabývala tato otázka (viz Graf 7).
26
Graf 7 Vyhodnocení otázky týkající se původu návštěvníků Jsem:
29%
místní: 14 (29%) chatař: 2 (4%) 4%
náhodný návštěvník: 32 (67%)
67%
Z daných výsledků vyplývá, že většina návštěvníků, tedy 67 %, jsou náhodní turisté. Většinou se jedná o turisty, kteří jsou zde poprvé.
Otázka č. 10: Dalším důležitým ukazatelem byl i způsob, jakým se návštěvníci na toto území dopravili. Tím se zabývala tato otázka (viz Graf 8).
Graf 8 Vyhodnocení otázky týkající se dopravy na toto území Jak jste se na toto územi dopravili ?
29%
31% auto: 24 (31%) vlak: 18 (23%) autobus: 7 (9%) kolo: 6 (8%)
Z daných výsledků vyplývá
pěšky: 23 (29%)
8% 9%
23%
27
Z daných výsledků vyplývá, že nejpoužívanějším dopravní prostředkem byl automobil a to u 31 % návštěvníků. Dále jsem zjistila, že 23 % návštěvníků se na území dostalo pěšky. Tito návštěvníci byli většinou s blízkého okolí, kde bydleli nebo byli na rekreaci.
Otázka č. 11: Na otázku co by návštěvníky o přírodní rezervaci Údolí Doubravy ještě zajímalo, odpovídali takto: návštěvníci by uvítali lepší informace o historii naučné stezky a celého údolí, více informací o hradu Sokolov a více informací o místní fauně a floře. Takto odpovědělo 16 dotazovaných návštěvníků. Dále se této problematice věnuji v diskuzi.
Otázka č. 12: Po bližší domluvě se správou CHKO Železné hory jsem do dotazníku zařadila i tuto otázku, jejíž cílem bylo zjisti, zda by byl zájem o exkurzi z odborným výkladem (viz Graf 9).
Graf 9 Vyhodnocení otázky týkající se zájmu návštěvníku o exkurze s odborným
výkladem na tom území V případě konání exkurze z odborným výkladem se zůčastním ?
33% ano: 13 (33%) ne: 27 (67%) 67%
Z výsledků vyplývá, že o tuto službu mezi návštěvníky není zájem (viz
Diskuze). 28
Otázka č. 13: Demografické ukazatele Tato otázka sloužila ke zjištění struktury zastoupení návštěvníků. Graf 10 je zaměřen na vyhodnocení věkové struktury u žen. Graf 11 vyhodnocuje věkovou strukturu u mužů.
Graf 10 Vyhodnocení věkového zastoupení jednotlivých návštěvníků - ženy Věkové zastoupení - ženy
14%
19%
10 až 14 let: 6 (14%) 7%
15 až 17 let: 3 (7%) 18 až 24 let: 6 (14%)
14% 25%
25 až 39 let: 9 (21%) 40 až 59 let: 11 (25%) 60 a více let: 8 (19%)
Graf 11 Vyhodnocuje věkové zastoupení jednotlivých návštěvníků - muži 21%
Graf 11 Vyhodnocení věkového zastoupení jednotlivých návštěvníků - muži Věkové zastoupení - muži
17%
23%
10 až 14 let: 8 (23%) 15 až 17 let: 2 (6%)
6% 26%
18 až 24 let: 4 (11%) 25 až 39 let: 6 (17%) 40 až 59 let: 9 (26%)
11%
60 a více let: 6 (17%)
17%
29
Z níže uvedeného grafu 12 vyplývá, že celková návštěvnost ve sledované dny byla 120 návštěvníků. Z toho bylo evidováno 13 horolezců a 14 dětí od 1 do 9 let, kteří nevyplňovali dotazník. Celkem bylo vyplněné 78 dotazníků, 15 návštěvníku odmítlo dotazník vyplnit. Celková návratnost dotazníků byla 84 %. To zjištění potvrzuje mojí předchozí domněnku, že osobní přístup a komunikace s návštěvníky je pro získávání potřebných dat nejlepší (viz Graf 12).
Graf 12 Celková bilance návštěvnosti Celková bilance návštěvnosti
13%
11% 12%
horolezci: 13 (11%) děti od 1 do 9: 14 (12%) dotazovaných: 78 (64%) odmítlo vyplnit:15 (13%)
64%
30
7. DOPAD TURISTIKY NA PR ÚDOLÍ DOUBRAVY
7.1. Vliv pěší turistiky na PR Údolí Doubravy Jako hlavní problém spojeným s pěší turistikou, na tomto území, je neukázněnost a nedisciplinovanost návštěvníků. Každoročně při akcích pořádaných ČSOP Chotěboř se na naučné stezce Údolím Doubravy sebere několik pytlů odpadků. Dále jsou zde monitorovány i známky o nepovoleném kempování a zakládání ohnišť na území, což vede k poškozování místního ekosystému (viz Tab. č. 3).
Tab. č. 3 Přehled vlivů pěší turistiky na PR Údolí Doubravy
Forma zatížení Pěší turistika Reliéf, podloží
Sešlap a utužování půdy, vyšlapávání erozních rýh, zrychlení eroze a zvětrávání půdy, větší míra podmáčení
Flóra
Sešlap a jiné poškozování vegetačního krytu např.pálení dříví, sběr lesních plodů a bylin, šíření nepůvodních druhů Rušení zvěře hlukem, sešlap a ničení stanovišť, šíření nepůvodních druhů, pohyb mimo vyznačené stezky
Fauna
31
7.2 Vliv horolezecké činnosti na PR Údolí Doubravy Horolezectví a horolezecké aktivity na tomto území jsou velmi oblíbené a mají po pěším turismu největší dopad na zdejší území. Jelikož se nacházíme v přírodní rezervaci tak i tato činnost je omezována Správou CHKO Železné hory. Horolezecká činnost nejenže poškozuje skalní útvary a jejich vegetaci, ale hrozí zde i nebezpečí pro návštěvníky díky samovolnému sesuvu kamenů, které můžou dopadnou na naučnou stezku. Dalším nebezpečím je velmi nepřístupný terén a v případě nehody by se záchranné složky na území jen těžko dostávali a tím by mohly vzniknou další nenávratné škody (viz Tab. č. 4)
Tab. č. 4 Přehled vlivů horolezecké činnosti na PR Údolí Doubrav
Forma zatížení
Horolezectví Poškozování povrch skály lany, skobami a jinými pomůc-
Reliéf, podloží
kami (jistící pomůcky jsou na některých místech trvale umístěny), lámání a obrušování skalních výstupů, narušení stability a kompaktnosti skalních stěn, urychlení zvětrávání a eroze,
Flóra
Poškozování vegetace na skalních terasách, římsách a vrcholech při jištění; ničení mechů a lišejníků ve spárách a úchytech ve skalní stěně
Fauna
Rušení hnízdících ptáků a možné ničení jejich hnízdišť
7 .2.1 Omezení horolezecké činnosti
Mimo stanovené období, které je od 1.6 do 30.4 následujícího roku, nelze na skalních útvarech v údolí provádět horolezeckou činnost. Orgány ochrany přírody nezodpovídají za bezpečnost osob ani vhodnost uvedených skalních útvarů pro horolezeckou činnost (viz Kompletní přehled
skalních útvarů a období, kdy lze horolezeckou činnost provádět - Příloha č. 4).
32
Při horolezecké činnosti je zakázáno používat magnézium a jiné sypké směsi, které napomáhají horolezeckým výstupům (viz Obr. č. 8) Při horolezecké činnosti není povoleno bivakování v území. Po ukončení
činnosti jsou osoby používající toto území povinni ho uvést do stavu před započetím činnosti. Při hromadných výstupech přesahujících deset osob je nutné činnost předem ohlásit na Správu CHKO Železné hory. Toto ustanovení se netýká akcí horolezeckého svazu.
I přes tyto zákazy a přesné vymezení podmínek, se na území objevují horolezci, kteří je nerespektují a lezou na nepovolené skalní stěny a touto činností ohrožují sebe a i jiné návštěvníky území. Správa CHKO Železné hory tuto problematiku řeší několikrát do roka a při namátkových kontrolách viníkům uděluje blokové pokuty. (KROUPA, 2001)
Obr. č. 8: Hradní stěna
(autor)
33
7.3. Vliv vodní turistiky na PR Údolí Doubravy
Provoz vodní turistiky není oficiálně na daném území povolen, přesto je zde provozována bez povolení a to převážně v době jarního tání a vydatných podzimních dešťů. Vodní hladina zde stoupá o 1 až 2 m a dochází k vylití toku mimo koryto
řeky, výrazně se zrychluje i průtok vody. Převážně je zde provozována kanoistika, výjimečně i rafting. Řeka je v tomto období velmi nebezpečná a zrádná a proto zde hrozí nebezpečí úrazu (viz Tab. č. 5)
Tab. č. 5 Přehled vlivů vodní turistiky na PR Údolí Doubravy
Forma zatížení Vodní turistika Reliéf, podloží
Poškozování dna toku: narušení pádly; na březích může vznikat intenzivní sešlap, tábořiště
Flóra
Poškozování břehových porostů (narušení jejich kořenových systémů), možné usmrcení organismů žijících na a pod kameny
Fauna
Plašení a rušení hlukem, poškození rybího potěru
34
8. NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ Než začneme vůbec navrhovat opatření na obnovu či záchranu poničených částí území, měli bychom se zamyslet, proč toto poškození vzniklo. Jistě velký díl viny mají pěší turisté, ale nesmíme zapomínat i na majitele rekreačních objektů a milovníky adrenalinových sportů jako jsou horolezectví či rafting. Většina poškození však vzniká z nedbalosti, nevědomosti, nebo jen proto, že návštěvníkům za toto jednání nehrozí žádné závažnější právní postihy. Proto jsem navrhovaná opatření rozdělila do několika částí.
8.1. Opatření na minimalizování dopadu pěší turistiky na PR Pěší turistika je na tomto území nejrozšířenějším druhem turistiky, proto její dopad na území je největší. I když musím říci, že se situace za posledních 10 let velmi zlepšila a turisté jsou ukázněnější, to však neznamená, že jsem zde nezaznamenala jisté prohřešky v chování.
8.1.1 Odpadky
Největším problémem jsou všudypřítomné odpadky. To je jistě problém číslo jedna na většině chráněných území. Řešení této problematiky je velmi složité a finančně náročné. Existuje několik způsobů řešení. Svoz a sběr odpadu je konkrétně na této lokalitě velmi finančně nákladný a děje se zde jen pod záštitou různých ekologických akcí typu „Ukliďme svět“ či „Den Země“. Dobrovolníci dostanou pytle a sbírají odpadky po celé délce stezky. Díky nepřístupnosti terénu jsou sběrná místa na pytle jen na několika málo přístupných místech. Trvalá instalace odpadkových košů proto není na tomto území možná. Odpad na tomto území nenechávají jen neukáznění turisté, ale i někteří obyvatelé obce Bílek. Nedávno jsem v řece monitorovala odpady jako je hlína z výkopových prací, zbytky cihel a písku z jedné stavby v obci.
35
Jednoznačné řešení této problematiky však neexistuje. Myslím si, že by se měli návštěvníci nějakým způsobem motivovat. Byly by dobré osvětové akce osvětlující problematiku odpadů a jejich dopadu na dané prostředí. Nejlevnějším a jistě i nejefektivnějším způsobem likvidace odpadů by bylo, kdyby se návštěvníci ukáznili a svůj odpad si zase odnesli. Ale abych nebyla jen kritická, v posledních letech sleduji výrazné zlepšení této problematiky. Kdyby tento trend pokračoval i do budoucnosti jistě by to prospělo nejen samotnému životnímu prostředí, ale i návštěvníkům, protože pobyt v krásné krajině bez odpadků je jistě příjemnější.
8.2 Ekologická výchova vzdělávací akce Ekologická výchova v posledních letech zažila velký rozvoj. Má své zastánce a odpůrce a to nejen v řadách veřejnosti, ale značné rozpaky projevují i samotné orgány státní správy. Pokud se však zaměřím na ekologickou výchovu, tak si ji nejdříve musíme rozdělit na dvě oblasti působení: první oblastí působení je místní obyvatelstvo (dospělí, děti) a druhou oblastí působení pak tvoří návštěvníci dané lokality (chataři, chalupáři a příležitostní rekreanti). Jednou z nejdůležitějších skupin jsou místní obyvatelé a na ty se již zaměřila i Správa CHKO Železné hory. Pořádá osvětové akce na místních školách i besedy pro dospělé. Největší efekt má však ekologická výchova na děti a ty často můžou pozitivně působit i na své rodiče, kteří se často neradi přizpůsobují novým trendům v oblasti ochrany přírody. Mnohem problematičtější skupinou jsou chataři a chalupáři, kteří si sice oblasti svých chatek zvelebují k obrazu svému, ale co se týče okolní přírody, končí zpravidla na hranici jejich pozemků a více je nezajímá. Zde by měli spíše působit orgány místní samosprávy. Ty můžou pro chataře pořádat neformální setkání a řešit zde problémy jednotlivých lokalit. Pokud se však s nimi nedohodnou po dobrém, tak by měly nastoupit tvrdé sankce a pokuty. Tímto způsobem se podařila vyřešit i
36
problematika znečišťování toku v důsledku chybějící jímky na fekální znečištění u některých objektů. (BÁRTA, 1996) Nejproblémovější skupinou návštěvníků, na tomto území, jsou běžní turisté. Ti svou neukázněností způsobují závažná poškození na naučné stezce a i v jejím okolí. Proto by se na tuto skupinu návštěvníků měli zaměřit osvětové akce, které by jim osvětlili jaké může mít dopad jejich chování na křehký ekosystém území (viz
Diskuze).
37
9. DISKUZE Při zpracování dotazníků od turistů jsem získala spoustu cenných podmětů a návrhů na zlepšení kvality stezky. Z dotazníků vyplívá, že toto území ve sledovanou dobu navštívilo více žen a to 43 což je 55 % a mužů 35 což je 45 %. Dále jsem zjistila, že většina návštěvníků se na toto území dostalo automobilem a to 24 což je 31 %. Další nejčastější odpovědí bylo že se na území dostali pěšky a takto odpovědělo 23 návštěvníků, což je 29 %. Tyto mé zjištěné výsledky jsou velmi podobné závěrům z odborného článku, který byl zaměřen na návštěvnické preference týkajících se naučných stezek ve velkoplošně chráněných území. Z toho vyplývá, že nároky návštěvníků na strukturu a kvalitu stezky jsou shodné, jako u naučných stezek v jiných chráněných územích. (NAVRÁTIL a kol., 2011) Díky individuálnímu přístupu ke každému návštěvníkovi jsem se v mnoha rozhovorech dozvídala, co je zde nejvíce zaujalo a i naopak, co jim zde nejvíce vadí. Zde jsem se dozvěděla, že zde návštěvníkům nejvíce chybí přesnější značení, jak se na naučnou stezku dostat, odpadkové koše a zlepšení kvality informačních tabulí na naučné stezce. Co se týče informačního značení, jak se na stezku dostat, je podle mého názoru velmi nedostatečné. Vezmeme- li v potaz počet informačních tabulek navádějících návštěvníky na naučnou stezku, je jedna v obci Bílek a to na příjezdové cestě k lomu. Tato tabulka je umístěna zhruba 600 m od parkoviště na návsi, proto bych další tabulku umístila přímo u parkoviště, aby návštěvníci nemuseli bloudit. Dalším místem, kde by měla být informační tabulka, je místním vlakové nádraží, neboť vlak je druhým nejpoužívanějším dopravním prostředkem, kterým se turisté na toto území dostávají. Investici do tohoto značení odhaduji ve výši maximálně několika stovek korun. Umístění košů na trase naučné stezky, byl jeden z nejčastějších návrhů návštěvníků. Instalace odpadkových košů přímo na stezce není možná, jak z ekonomického, tak i s technického hlediska. Náklady na údržbu a svoz odpadků by se ročně vyšplhali na několik desítek tisíc korun. Odpadkové koše jsou v dnešní době na území jen dva, první je u kiosku s rychlým občerstvením v lomu a druhý je 38
na konci naučné stezky u Dolního mlýna. Na těchto místech je svoz možný, protože jsou u veřejné komunikace. Tuto problematiku bych řešila dvěma většími informační tabulemi, které bych připojila k informačním tabulím na začátku a konci naučné stezky. Na tabulích by byla vysvětlená problematika odpadů, a jaký mají vliv na místní ekosystém. Dále bych na každou z osmi zbývajících tabulí umístila tabulky z hesla „Co si přineseš, to si taky odnes!“ s piktogramem panáčka s batohem a odpadem, který si do něj dává. Tabulka by mohla být velikosti cca 15 – 20 cm x 10 – 15 cm. Náklady na toto značení by byli v řádu několika tisíc korun. Dalším podmětem ze strany návštěvníku bylo změnit informační tabule na jednotlivých zastávkách stezky. Z grafickým řešením a tvarem tabulí byla většina návštěvníků spokojena, měli výtky jen k jejich obsahu, který se jim zdál zastaralý. Do obsahu by doplnili více informací o místní fauně a floře, o historii naučné stezky a o historii rozvalin hradu Sokolov (viz Obr. č. 9 a Obr. č. 10). Již v dnešní době jsou připraveny grafické návrhy na nové informační tabule v rámci projektu CHKO Železné hory. Tyto tabule obsahují původní text a jsou doplněny barevnými fotografiemi. Výroba a instalace těchto tabulí je však z důvodu problémů s financováním prozatím v nedohlednu. Proto by ještě mohl být návrh nových informačních tabulí po obsahové stránce přepracován a jejich obsah zmodernizován a více přizpůsoben přání návštěvníků. Co se týče změny textu na informační cedulí měl by být co nejkratší, schématicky strukturovaný a hlavně dostatečně srozumitelný. Grafickou část bych doplnila o barevné fotografie či obrázky, které by byli dostatečně velké a výstižné. Na fotografiích by se návštěvníci mohli postupně seznamovat s místní faunou, florou, geologickou stavbou území a jeho historií. Náklady na instalace a výrobu 11 tabulí se pohybují v řádech několika set tisíc korun. (DLOUHÁ, 2009) Na území by také mohly probíhat programy zaměřené na ekologickou výchovu a s ní spojené i různé vzdělávací akce. Cílem akcí by bylo seznámit děti s okolní přírodou, ukázat jim její krásy, vysvětlit některé přírodní jevy a v neposlední řadě je naučit poznávat základní druhy rostlin a živočichů, které mohou sami v lese vidět. Zázemím těchto programů by mohla být chata Doubravka, která je v blízkosti této lokality a podobné programy na ní již v minulosti probíhaly.
39
Tyto programy bych chtěla v budoucnu realizovat a to ve spolupráci z CHKO Železné hory a za podpory místní organizace ČSOP Chotěboř. Tyto programy mají však jeden zásadní problém a to nedostatek finančních prostředků. Tento problém by se dal řešit tak, že by se na projektu podílela skupina dobrovolníků a tím by náklady na realizaci výrazně klesly. Zbylé peníze by muselo poskytnou ze svých fondů CHKO Železné hory či jiní sponzoři.
Obr. č. 9: Informační cedule č. 9 (autor) Obr. č. 10: Informační cedule č. 10 (autor) V dotazníků jsem se také návštěvníků ptala, zda by měli zájem o exkurzi s odborným výkladem, který by se týkal naučné stezky Údolím Doubravy. Zde jasně vyplynulo, že zájem z jejich strany není. Myslím si však, že tyto akce by mohli být nabídnuté některým cílovým skupinám jako jsou např. žáci základních a středních škol. Tato exkurze by mohla doplňovat např. předměty zabývající se ekologií a ochranou přírody. V dotazníku jsem také zjišťovala, jak se návštěvníci vůbec o existenci naučné stezky Údolím Doubravy dozvěděli. Zde jsem zjistila, že většina návštěvníků (78 %) přijela na základě doporučení známých. Proto si myslím, že je propagace území
40
dostatečná. Pokud se uskuteční plánovaná údržba stezky a úpravy informačních tabulí, bude jistě přibývat spokojenějších návštěvníků a ti budou návštěvu Údolí Doubravy doporučovat dále svým přátelům a zmámím. Výsledky dotazníků a závěry z něj plynoucí, které jsem dále rozvedla v diskuzi, by mohli být v budoucnosti realizovány v plánovaném projektu renovace naučné stezky Údolím Doubravy. Tuto renovaci plánuje CHKO Železné hory. Tato práce byla také částečně tvořena pro potřeby tohoto projektu a proto bude poskytnuta CHKO Železné hory k dalšímu využití.
41
10. ZÁVĚR
Bakalářská práce na téma „Vliv turistiky na přírodní rezervaci Údolí Doubravy“ si kladla za cíl monitorovat dopad turistiky na toto území. Při zpracování této práce bylo využito dotazníkové metody a to formou přímého dotazování. Svou prací poukazuji na to, jaký mají vliv turisté navštěvující přírodní rezervaci Údolí Doubravy, na její existenci. Proto jsem se rozhodla zaměřit svou práci na monitorování počtu turistů na naučné stezce, které jsem doplnila i dotazníky, které mi napomohli zjistit, jaké jsou jejich znalosti o samotném území. Díky individuálnímu přístupu ke každému návštěvníkovi jsem se v mnoha rozhovorech dozvídala, co je zde nejvíce zaujalo a i naopak, co jim zde nejvíce vadí. Také jsme ji odpovídala na dotazy týkající se naučné stezky a jejího okolí. Výhodou mi bylo to, že jsem stezku navštěvovala již od ranného dětství a bydlím v její blízkosti. Tímto osobním kontaktem jsem získala nejen cenné informace i mimo vlastní odpovědi v dotazníku, ale i určitý přehled o smýšlení zdejších turistů. Tato práce je jen prvním stupněm sledování této lokality. Do budoucna mám v plánu dále monitorovat počty turistů na tomto území a jejich dopad v rámci spolupráce se správou CHKO Železné hory, pod kterou tato lokalita spadá. Proto nesmím ani v závěru opomenout pochválit výbornou spolupráci s vedením této organizace a to především z panem Ing. Josefem Rusňákem, který mi při tvorbě této práce poskytl velmi cenné rady. Tato práce a její výsledky v budoucnu poslouží správě CHKO Železné hory při plánované údržbě a tvorbě nových částí stezky.
42
POUŽITÉ ZDROJE BÁRTA F., 1996, Ekologická výchova v rámci CHKO Železné hory; sborník prací se záznamem konference o Aplikaci teoretických poznatku a nových metod v ochranářské praxi, Invence, Litomyšl, ISBN 80-902052-1-6
BÁRTA F., a kol., 1997, Plán péče přírodní rezervace Údolí Doubravy na období 1998 – 2009, Nasavrky
BARTA F., STEHLÍK J., 2001 Průvodce vlastivědnou stezkou, krajem Železných hor, Gratis s.r.o , Jihlava, ISBN 80-902400-6-2
BÁRTA F., 1994, Údolí Doubravy naučná stezka, Augusta, Litomyšl
BÁRTA F., 2009, Železné hory, chráněná krajinná oblast Údolí Doubravy, Vamberk
BUREŠ., HADAČ., JIRÁSEK., 1994, Květena Železných hor, Luděk Šorm, Nasavrky, ISBN 80-901702-1-8
ČECH L., ŠUMPLICH J., ZABLOUDIL V. a kol., 2000, Jihlavsko - Chráněná území České republiky VII, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Brno, ISBN 80-86064-54-9
DLOUHÁ M., 2009, Naučné stezky v okolí Hranic na Moravě – bakalářská práce, Brno MZLU
HAUPTMAN I., KULAK Z., POUŠMOURNÝ K. a kol., 2009, Půda v České republice,Consult, Praha, ISBN 80-903482-4-6
HOLEČKOVÁ M., HRUŠKOVÁ M., 2006, Krajinou řeky Doubravy, MH Beroun, ISBN 80-86720-28-4
43
KRČÁLOVÁ A., 2007, Procházka Údolím Doubravy, Informační centrum města Chotěboř, Chotěboř
KROUPA D., 2001, Skály v okolí Chotěboře, turistický průvodce, Prorys, Chotěboř NAVRÁTIL J., 2011, Czech Hospitality and Tourism Papers – Hotelnictví, lázeňství, turismus, časopis VŠH Praha, in press
PATZELT Z.,a kol., 2008, Ochrana přírody a krajiny v České republice – DVD ROM, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha
RANČÁK J., TOMIŠKA J., 2006, Turistická a cykloturistická mapa Podoubraví 1: 50 000, Reproprint s.r.o, Česká Lípa
TOLASZ R., a kol., 2007, Atlas podnebí Česka, Praha a Olomouc, ISBN 978–8086690-26-1
Vyhláška č. 31/86 národního výboru v Havlíčkově Brodě o zřízení chráněného přírodního výtvoru Údolí Doubravy Zákon č. 114/92 SB., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
44
Internetové zdroje www 1 : Cestovní ruch [online] citace 5.2.2011 Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cestovn%C3%AD_ruch
www 2: MOUREK D., Cestovní ruch a životní prostředí [online] citace 2.2.2011 Dostupná na: http://www.czp.cuni.cz/projekty/sdcz/moduly/3E/s01.pdf
www 3: Udržitelný turismus a jeho podoby [online] citace 2.2.2011 Dostupné na: http://www.enviport.cz/udrzitelny-turismus-a-jeho.aspx
www 4: Rybník Řeka[online] citace 24.4.2011 Dostupné na: http://files.radas.webnode.cz/2000003456cfa16d3d2/Mo%C5% 99e%201.JPG
www 5: Bukovinec kapraďolistý [online] citace 1.2.2011 Dostupné na: www.nature-diary.co.uk/nn-images/0808/080814
www 6: Sýkorka parukářky [online] citace 1.2.2011 Dostupné na: www.naturfoto.cz/sykora-parukarka-fotografie
www 7: Letecký pohled na PR Údolí Doubravy [online] citace 24.4.2011 Dostupné na: http://www.mapy.cz/#mm=TTtTcP@sa=s@st=s@ssq=B%C3%ADlek@sss=1@ ssp=120446060_124661452_150133868_150007500@x=136080128@y=13458 0736@z=12
45
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ
Seznam obrázků:
Obr. č. 1 Geologická mapa širšího okolí Obr. č. 2 Mapa půdních typů kraje Vysočina Obr č. 3 Rybník Řeka Obr. č. 4 Bukovinec kapraďovitý Obr. č. 5 Sýkora parukářka Obr. č. 6 Údolí Doubravy Obr. č. 7 Budova, dnes již bývalé vodárny v Bílku Obr. č. 8 Hradní stěna Obr. č. 9 Informační cedule č. 9 Obr. č.10 Informační cedule č. 10
Seznam tabulek:
Tab. č. 1 Průměrná teplota vzduchu v jednotlivých měsících roku Tab. č. 2 Průměr srážek v jednotlivých měsících roku Tab. č. 3 Přehled vlivů pěší turistiky na PR Údolí Doubravy Tab. č. 4 Přehled vlivů horolezecké činnosti na PR Údolí Doubravy Tab. č. 5 Přehled vlivů vodní turistiky na PR Údolí Doubravy
46
Seznam grafů:
Graf 1 Vyhodnocení otázky o existenci přírodní rezervace Údolí Doubravy Graf 2 Vyhodnocení způsobu získání informací o tomto území Graf 3 Vyhodnocení znalosti hranic přírodní rezervace Graf 4 Vyhodnocení znalosti omezeních pro návštěvníky tohoto území Graf 5 Vyhodnocení otázky o dodržování těchto omezení Graf 6 Vyhodnocení otázky týkající se názoru návštěvníka na ochranu tohoto území Graf 7 Vyhodnocení otázky týkající se původu návštěvníků Graf 8 Vyhodnocení otázky týkající se dopravy na toto území Graf 9 Vyhodnocení otázky týkající se zájmu návštěvníku o exkurze s odborným výkladem na tom území Graf 10 Vyhodnocuje věkové zastoupení jednotlivých návštěvníků – ženy Graf 11 Vyhodnocuje věkové zastoupení jednotlivých návštěvníků – muži Graf 12 Celková bilance návštěvnosti
47
PŘÍLOHY
48