PLÁN PÉČE. o přírodní rezervaci Tesák na období Českomoravské sdružení pro ochranu přírody

PLÁN PÉČE o přírodní rezervaci Tesák na období 2015-2024

Objednatel:

Zlínský kraj třída Tomáše Bati 21 761 90 Zlín IČO: 70891320 Zhotovitel:

Českomoravské sdružení pro ochranu přírody Poutní 588

768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 65274521 E-mail: [email protected] http://www.cspop.cz Vypracoval: Ing. Tomáš Svačina

prosinec 2014

Výtisk č.

OBSAH ÚVOD..................................................................................................................... 3 1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ............................... 4 1.1

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................... 4

1.2

ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ ......................................................................... 4

1.3

VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ........... 4

1.4

VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................ 5

1.5

PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI............................................ 6

1.6

KATEGORIE IUCN ...................................................................................... 6

1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ......................................................................... 6 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ........................ 6 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav............................... 6 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL ANEBO PO, S KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU ........ 9 1.8.1 Další významné biotopy (nejsou předmětem ochrany dané EVL) ................................................................................................ 10 1.9 CÍL OCHRANY........................................................................................... 12 2

ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY ................................................................................ 13 2.1 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ .......................................................................... 13 2.1.1 Geologie (podle Geologické mapy ČR)........................................... 13 2.1.2 Geomorfologie (Bína et Demek, 2012) ........................................... 13 2.1.3 Nadmořská výška............................................................................ 14 2.1.4 Pedologie podle Půdní mapy ČR a taxonomického klasifikačního systému půd ČR (Němeček, 2013)........................... 14 2.1.5 Klima (Quitt, 1971) .......................................................................... 15 2.1.6 Hydrologie ....................................................................................... 15 2.1.7 Fytogeografie .................................................................................. 15 2.1.8 Biogeografické členění.................................................................... 15 2.1.9 Potenciální vegetace ....................................................................... 16 2.1.10 Fyziotyp aktuální vegetace (Petříček,1999 et Löw et al.,1995) ....... 16 2.1.11 Typ mapovací jednotky (Pellantová et al., 1994) ............................ 16 2.1.12 Typ aktuální vegetace (Vondrušková, 1994)................................... 16 2.1.13 Lesní vegetační stupeň (Kolektiv, 1999) ......................................... 16 2.1.14 Porosty (Geoportál LČR, LHP 2012)............................................... 16 2.1.15 Přehled všech zjištěných biotopů .................................................... 16 2.1.16 Přehled zvláště chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů ......................................................................................... 17

_______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

2.2 2.3

HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI .....................

21

SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY ................................................................................................ 27

2.4

SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH ..................................................................................................... 27 2.4.1 Základní údaje o lesích ................................................................... 27 2.4.2 Přehled dílčích ploch ....................................................................... 29 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP............... 31 2.6 2.7 3

STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE .........................................................................................

32

DALŠÍ ÚDAJE, ZAJÍMAVOSTI ....................................................................... 32

PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ..................................................................... 35 3.1

VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ..................................................................................................... 35 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ......................................................................................... 35 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ ......................................... 38

4

3.3

ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU ................................................... 38

3.4

NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ ...... 38

3.5

NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ............................................................................................. 39

3.6

NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...................................................... 39

3.7

NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ ......................................................................................................

39

ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE.................................................................................. 40 4.1

PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) .............................. 40

4.2

POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ .................................................. 40

4.3

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK .................................................. 44

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ........................................................................... 45 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................ 46


© ČSPOP 2014

3

ÚVOD Předložený plán péče byl vypracován v souladu se zákonem č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a vyhláškou č. 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Při zpracování plánu péče byla také využita poslední verze osnovy plánů péče, kterou se stanoví postup zpracování plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma (MŽP, 2009). Hlavním zdrojem dat o biotopech a druzích byly terénní průzkumy, DISOPdatabázový informační systém ochrany přírody ČSPOP a v části 4.2 uvedené použité podklady a zdroje informací.


© ČSPOP 2014

4

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1

Základní identifikační údaje

evidenční číslo-kód kategorie ochrany název území druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

1.2

621 přírodní rezervace (PR) Tesák nařízení Okresní úřad Kroměříž 8/01 3.10. 2001 1.11. 2001

Údaje o lokalizaci území

kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Zlínský Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem Rajnochovice Rajnochovice

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3

Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí

Zvláště chráněné území PR Tesák se nachází v katastrálním území Rajnochovice, její výměra je 9,1881 ha. Katastrální území: (739006, Rajnochovice) Číslo parcely Číslo podle Druh pozemku parcely PK podle KN podle KN nebo jiných evidencí 2028/12 lesní pozemek Celkem

Způsob využití pozemku podle KN -

Číslo listu vlastnictví

973

Výměra parcely celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ dle GIS (m2)

91881

91881 91881

LV 769: Arcibiskupství olomoucké, Wurmova 562/9, 77900 Olomouc, IČO: 00445151 Pozn.: výměra dle vyhlašovacího předpisu byla 9,1871. Obnovou operátu (Z4010/2010-740) došlo ke změně výměry dle KN na 9,1881 ha. _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

5 Ochranné pásmo Ochranné pásmo PR Tesák nebylo vyhlášeno, je jím tedy podle § 37, odst.1 zákona o ochraně přírody a krajiny území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Katastrální území: (739006, Rajnochovice)

2028/1

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí -

2251

-

ostatní plocha

2085/1 Celkem

lesní pozemek

Číslo parcely podle KN

Druh pozemku podle KN

lesní pozemek

Způsob využití pozemku podle KN ostatní komunikace -

Výměra parcely celková podle KN 2 (m )

Výměra parcely v ZCHÚ dle GIS 2 (m )

973

1188099

192

973

11471

249

973

2890611

68293 68734

Číslo listu vlastnictví

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

1.4

Výměra území a jeho ochranného pásma

Druh pozemku lesní pozemky

vodní plochy

trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

9,1881

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

-

-

-

ostatní plochy

-

zastavěné plochy a nádvoří

-

plocha celkem

9,1881

neplodná půda ostatní způsoby využití

-

Pozn.: Výměry se vypočítají z údajů uvedených v tabulkách v kapitole 1.3., výměra ochranného pásma se uvádí jen v případě vyhlášeného OP a nevypisuje se v pravé části tabulky podle způsobu využití pozemku.


© ČSPOP 2014

6

1.5

Překryv území s jinými chráněnými územími

národní park: bez překrytí chráněná krajinná oblast: bez překrytí jiný typ chráněného území: Natura 2000 (Ptačí oblast Hostýnské vrchy, EVL Hostýnské vrchy) Natura 2000 ptačí oblast: Hostýnské vrchy evropsky významná lokalita: Hostýnské vrchy (CZ0724429) Území přírodní rezervace se nachází v Ptačí oblasti Hostýnské vrchy. Ptačí oblast byla vymezena nařízením vlády č.22/2005 Sb. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace druhů ptáků - strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotop. Dále PR zasahuje do EVL Hostýnské vrchy, která je součástí národního seznamu evropsky významných lokalit podle nařízení vlády č.318/2013 Sb.

1.6

Kategorie IUCN

IV. - Území pro management stanovišť/druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů (řízená přírodní rezervace) Pozn.: kategorie IUCN podle ”Zásad pro kategorizaci chráněných území na základě managementu” (edice Planeta 2001).

1.7

Předmět ochrany ZCHÚ

1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana přirozeného ekosystému horské květnaté jedlobučiny, ochrana druhové skladby a genové rozmanitosti přirozeného lesního porostu s dosud významným zastoupením jedle bělokoré, ochrana území významného pro udržení ekologické stability - lokální biocentrum Tesák, ochrana jednoho z nejlépe zachovaných porostů uvedeného typu v Hostýnských vrších. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Ve zvláště chráněném území se nachází přírodní biotop květnaté bučiny, který zaujímá 90% výměry PR, největší plochu zaujímá vylišený segment s nejvyšším stupněm zachovalosti (A), který je vyhraněný a bez pochyb klasifikovatelný. Stupeň zachovalosti je také nejvyšší (Lustyk et Guth, 2013).


© ČSPOP 2014

7 Tabulka 1: Ekosystémy-předměty ochrany podíl název eko- plochy systému v ZCHÚ (%)

L5.1 Květnaté bučiny

95

V nejreprezentativnější a nejzachovalejší podobě se nachází květnaté bučiny ve střední a jižní části lokality (dílčí plocha B1, porostní skupina 5B17/¨5), kde má porost pralesovitou strukturu. Nachází se zde hojně stojící nebo padlé mrtvé dřevo. Tato dílčí plocha zaujímá největší rozlohu území. Stromové patro je většinou 3 etážové. Horní etáži dominuje Fagus sylvatica, subdominantou je Abies alba, přimíšený je Acer pseudoplatanus a vtroušený Ulmus glabra. Střední a nižší stromové etáže tvoří většinou Fagus sylvatica a Fraxinus excelsior s vtroušenou Tilia cordata V oplocenkách převládá Abies alba a Fagus sylvatica. Keřové patro je méně zřetelně vyvinuto, podílí se na něm hlavně Fagus sylvatica, ale místy i Fraxinus excelsior. Většinou se jedná o porosty zařaditelné k asociaci Dentario enneaphylli-Fagetum. Stav struktury a funkce biotopu jsou příznivé. Z hlediska hodnocení typických druhů je biotop v příznivém stavu-mimo bazálních druhů jsou přítomné specifické druhy v dostatečném množství. V severní a severovýchodní části území je biotop tvořen mladším porostem 1-2 etážového charakteru (dílčí plocha C, porosty 5B8, 5C8), mimo převládajícího buku je přimíšen Fraxinus excelsior a vtroušen Picea abies a Acer pseudoplatanus. Mrtvé dřevo je zde roztroušeně. Stav struktury a funkce biotopu jsou méně příznivé. Pokud jde o hodnocení typických druhů je zde biotop také v méně příznivém stavu-kromě bazálních druhů jsou přítomné i specifické druhy, ale jen v malém množství. Zbývající část biotopu, která se nachází v jihovýchodní části území-dílčí plocha B2 (v blízkosti segmentu s nepřírodním biotopem X9A – dílčí plochou B3), tvoří 2 etážový porost dominantního buku s přimíšeným Picea abies. Mrtvé dřevo (stojící i ležící) se nachází v hojném množství. Biotop je vyhraněný, bez pochyb klasifikovatelný. Z hodnocení typických druhů vyplynulo, že je zde biotop v méně příznivém stavu-kromě bazálních druhů jsou přítomné i specifické druhy, ale jen v malém množství. Bylinné patro je chudé.

+

Oba biotopy jsou zastoupeny pouze jako bodové segmenty v západní části lokality. Biotopy jsou vyhraněné, bez pochyb klasifikovatelné. Stav struktury a funkce biotopů je příznivý. Z hlediska hodnocení typických druhů jsou v méně příznivém stavu-kromě bazálních druhů jsou přítomné i specifické druhy, ale jen v malém množství.

R1.3 Lesní pěnovcová prameniště R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců

popis ekosystému


© ČSPOP 2014

8 B. druhy Tabulka 2: Druhy-předměty ochrany název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

kategorie ohroženívyhl. č.395/92 Sb./ČS*

14.5. 2013, 1 M, hlasové projevy, dílčí plocha B1, porostní skupina 5B17/5 střední část

strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) 2.5. 2014, 1F, dílčí plocha B2,

SO/ENohrožený

porostní skupina 5B17/5, severní část

lejsek malý (Ficedula parva)

střevlík hrbolatý (Carabus variolosus)

2.5.2014, dílčí plocha C, 1 M, hlasové projevy, porostní skupina 5B17/5, střední část

13.7.2011, 1 F, dílčí plocha B1, porostní skupina 5B17/5, nejjižnější část, (Moravec et Veselý 2011) 10.4.2004, 1 M 1 F, dílčí plocha B1, porostní skupina 5B17/5, zimující pod kůrou padlých stromů, (Resl et Drozd, 2006) 1998-2005, desítky ex., dílčí plocha B1, porostní skupina 5B17/5, výskyt v korytě potoka na jižní hranici rezervace, zaznamenáno velmi hojné zimování do vzdálenosti cca 10 metrů od koryta potoka, (Resl in Spitzer et Konvička, 2010)

SO/VUzranitelný

SO/VUzranitelný

popis biotopu druhu Biotop L5.1. Dílčí plochy B1, B2. Obecně jsou biotopem staré bučiny, nebo i smíšené lesy s dutými stromy, často lesní ZCHÚ. Ke stavbě hnízda slouží dutiny zpravidla v odumřelých nebo aspoň částečně poškozených stromech. Vyžaduje dostatečné zastoupení mrtvého dřeva i jako prostředí pro zdroj potravy. Biotop L5.1. Obecně listnaté lesy, zejména bučiny, hnízdí v dutinách a polodutinách, proto je nutný podíl starých stromů v porostech, zdržuje se nejčastěji ve spodním patře stromových korun, kde loví hmyz.

Biotop L5.1., niva přítoku Rychtářky. Biotopem jsou tekoucí, ale i stojaté drobnější vody, mokřiny u potoků, prameniště a bažinaté biotopy v lesích, nejčastěji s původními druhy dřevin.

*vyhl. č.395/92 Sb.: KO-kriticky ohrožený, SO-silně ohrožený a O-ohrožený ČS = PLESNÍK, Jan, Vladimír HANZAL et Lucie BREJŠKOVÁ [eds.]. 2003. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 184 s., Obratlovci. Příroda, sv. 22. ISBN 80-860-6433-6 = FARKAČ, Jan, David KRÁL et Martin ŠKORPÍK [eds.]. 2005. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Praha: AOPK ČR, 760 s. ISBN 80-86064-96-4.


© ČSPOP 2014

9

1.8

Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu

A. typy přírodních stanovišť podíl kód a název plochy typu přírodního v ZCHÚ stanoviště (%) L5.1 90 Květnaté bučiny

obecný popis biotopu typu přírodního stanoviště podle Chytrého, Kučery, Kočího, Grulicha et Lustyka [eds.], 2010 Viz text pod tabulkou

L5.1 Květnaté bučiny Struktura a druhové složení Listnaté lesy s převládajícím Fagus sylvatica, který může být v některých případech doprovázen příměsí dalších listnatých dřevin (Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Q. robur, Tilia cordata, T. platyphyllos a Ulmus glabra). Ve vyšších polohách nebo na stinných severních svazích se k nim přidávají ještě Abies alba a Picea abies. V nižších polohách se P. abies přirozeně vyskytuje jen na vlhčích půdách. Přirozené zastoupeni jedle je dosti proměnlivé a závisí hlavně na předchozím hospodaření v konkrétních porostech. V keřovém patře bučin rostou kromě zmlazujících dřevin stromového patra také Corylus avellana, Lonicera nigra, L. xylosteum, Sambucus racemosa, Sorbus aucuparia aj. Pokryvnost bylinného patra zpravidla nepřesahuje 30 %, na vlhčích stanovištích bývá větší. V bylinném patře se nejčastěji vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů jako Actaea spicata, Bromus benekenii, Carex pilosa, Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, Dryopteris filix-mas, Festuca altissima, Galeobdolon luteum s. l., Galium odoratum, Gymnocarpium dryopteris, Hordelymus europaeus, Melica uniflora, Mercurialis perennis, Milium effusum, Paris quadrifolia, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Scrophularia nodosa, Senecio ovatus a Viola reichenbachiana. V porostech květnatých jedlin rostou ještě Galium rotundifolium, Luzula pilosa, Moehringia trinervia a Sanicula europaea. Výrazné dominanty se vyskytují v podrostu některých květnatých bučin. Na středni Moravě je to hlavně Melica uniflora, v karpatských submontánních bučinách Carex pilosa a na zazemněných eutrofních sutích Festuca altissima. Na vlhčích místech a v okolí pramenišť mohou dominovat také druhy Chaerophyllum hirsutum, Lysimachia nemorum a Petasites albus. Mechorosty rostou spíše na padlých kmenech a kamenech než na povrchu půdy.


© ČSPOP 2014

10 Ekologie Květnaté bučiny se vyskytují na eutrofních, obvykle kambizemních půdách s rychlou mineralizací humusu, na různých druzích hornin. Na horninách minerálně chudých nebo na vápencích se vyskytují pouze na plošinách nebo mírných svazích, kde je vyvinuta hlubší půda, která omezuje vliv chemismu horniny na vegetaci. V nižších a středních nadmořských výškách osídlují chladnější rokle a severní svahy, v submontánním a montánním stupni přecházejí na plošiny a svahy všech orientací. Jen výjimečně rostou v nadmořské výšce nad 1000 m. Ohrožení a management Biotop je ohrožen především převody na jehličnaté monokultury a vysokými stavy zvěře. Přezvěření způsobuje škody na přirozeném zmlazení, ruderalizaci a eutrofizaci prostředí, což přispívá k šíření některých nepůvodních druhů, (např. Impatiens parviflora). Na lokalitách zatížených imisemi dochází k acidifikaci, ochuzováni bylinného podrostu a přeměně na chudší typy acidofilních bučin. Pro ochranu bučin je podstatné udržování nízkých stavů zvěře a ochrana přirozeného zmlazení. 1.8.1 Další významné biotopy (nejsou předmětem ochrany dané EVL) R1.3 Lesní pěnovcová prameniště Struktura a druhové složení Biotop většinou tvoří maloplošné inkrustace pěnovců na pramenech porostlých mechorosty. Dominantní mech Palustriella commutata má tmavě zelenou až načervenalou barvu a vyznačuje se pravidelným větvením, vlášenitou lodyžkou a srpovitě zahnutými zubatými lístky. Podobný Cratoneuron filicinum je drobnější a roste na silně zastíněných prameništích nebo na okrajích pramenišť. Často se vyskytuje i světle zelený statný bokoplodý mech Brachythecium rivulare. Na kolmo ukloněných stěnách pěnovcových sedimentů se mohou vyvinout porosty drobného, inkrustacemi zcela obalenéo mechu Eucladium verticillatum. Na druhovém složení se podíejí i játrovky (Aneura pinguis, Conocephalum conicum a Pellia endiviifolia) nebo vláknité řasy. Játrovky mohou někdy co do biomasy a druhového složení převládnout. Výjimečně mohou mechorosty scházet a pěnovec je v takovém případě zcela bez vegetace. Bylinné patro bývá druhově chudé, s malou pokryvností a někdy může i chybět. Většinou je tvořeno semenáčky dřevin a druhy z okolního lesa, nejčastěji Brachypodium sylvaticum, Geranium robertianum a Petasites albus. Na ploškách s méně intenzivním srážením uhličitanu vápenatého se vyskytují podobné druhy jako na ostatníh lesních prameništích a v olšinách (např. Cardamine amara, Carex remota a C. sylvatica). Na mírně osluněných prameništích nebo dříve lučních prameništích, která zarostla lesem, mohou přežívat i některé světlomilné druhy, např. Carex flacca a C. fl ava. Ve vlhčích a teplejších letech, kdy je srážení pěnovců intenzivnější, může dříve přítomné bylinné patro zcela vymizet.


© ČSPOP 2014

11 Ekologie Jde o zastíněná, aktivní ložiska pěnovců vznikajjící buď na pramenných vývěrech, nebo tvořící kaskády na toku, často i daleko od pramene. Výjimkou nejsou ani pěnovce vytvářející se na přítoku menšího potoka do většího. Vyskytují se v lesním podrostu nebo i v křovinných lesních lemech s minerálně bohatou a silně bazickou vodou. Lesní pěnovcová prameniště mohou být obklopena téměř jakýmkoliv typem lesa, častější jsou však v olšinách a bučinách. Často jde o starší prameniště než v případě lučních pěnovcových pramenišť, a proto mohou pěnovcové sedimenty dosahovat i několikametrové mocnosti. Na některých lokalitách se kromě uhličitanů usazují také sloučeniny železa (limonit a bahenní ruda). Většímu rozvoji bylinného patra brání zastínění, silné srážení pěnovce a často i mohutná vrstva listového opadu. Ohroženi a management Biotop může být ohrožen rozježděním lesní mechanizací, odvodněním nebo jinou změnou vodního režimu. Nevyžaduje žádnou zvláštní péči. R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců Struktura a druhové složení Prameniště s řídce zapojenou bylinnou nebo mechovobylinnou vegetací, v některých případech téměř bez vegetace. Fyziognomii udávají nejčastěji ostřice (Carex remota a C. sylvatica, vzacněji C. pendula) a trávy (např. Brachypodium sylvaticum, Glyceria nemoralis a Festuca gigantea), z ostatních cévnatých rostlin zejména Cardamine amara, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium, C. oppositifolium, Impatiens noli-tangere, Petasites albus, Veronica montana, vzácněji i přesličky Equisetum arvense a E. sylvaticum. Často se vyskytuji i porosty s Caltha palustris. Na některých lokalitách roste vysokobylinná vegetace s Eupatorium cannabinum, Impatiens noli-tangere nebo Stachys sylvatica. V mechovém patře nejčastěji převládají statné bokoplodé mechy (např. Brachythecium rivulare a Cratoneuron filicinum) a jatrovky (např. Pellia epiphylla). Ekologie Lesní zastíněná prameniště, kde malý obsah vápníku nebo hydrogenuhličitanových iontů ve vodě neumožňuje sráženi pěnovců. V oblastech s vápnitými prameništními vodami jde o iniciální vegetaci na nově vzniklých prameništích nebo v plochých sníženinách pod pramenem, kde vzniká mocna vrstva měkkého bahna s jednotlivými zrnky pěnovce. Vegetace je potlačovaná zastíněním korunami stromů a hromadění listového opadu. _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

12 Na rozsáhlejších prameništích méně ovlivněných zástinem dřevin se proto nacházejí zapojenější a vyšší porosty. Lesní prameniště se vyvíjejí na humózních, bahnitých nebo kamenitých substrátech, často i na mokrých skalách. Na kamenitých a skalnatých substrátech mohou byt převládající složkou vegetace mechorosty. Kromě vlastních pramenných vývěrů se tato vegetace může vyvíjet také podél menších lesních potoků, v příkopech podél lesních cest, na mokvavých zářezech lesních cest nebo prudkých svazích zaříznutých potočních žlebů. Vegetace v terénních zářezech vznikající mimo silné pramenné vývěry však má pouze dočasný charakter. Ohroženi a management Biotop může být ohrožen odvodněním, rozjížděním lesní mechanizací, eutrofizací nebo výsadbou smrkových kultur. Nevyžaduje žádnou speciální péči. Výše uvedený popis biotopů je převzat dle Chytrého, Kučery, Kočího, Grulicha et Lustyka [eds.] (2010). B. evropsky významné druhy a ptáci Lejsek malý (Ficedula parva), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), střevlík hrbolatý (Carabus variolosus). Předměty ochrany jiných ptačích oblastí jsou je další zjištěný druh: čáp černý (Ciconia nigra). Podrobněji viz Tabulka 2: Druhy-předměty ochrany v části 1.7.2 a tabulka č.6.

1.9 • • • •

Cíl ochrany Udržení nebo zlepšení stavu, reprezentativnosti a zachovalosti přírodních biotopů L5.1 Květnaté bučiny a R1.3 Lesní pěnovcová prameniště a R1.3 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců. Zachování přirozených ekosystémů udržením a podporou nebo návratem k plnému uplatnění autoregulačních procesů. Zvýšení stupně přirozenosti lesních porostů. Zachování příznivého stavu populací lejska malého (Ficedula parva), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus) a dalších ohrožených druhů organismů.

Porosty v přírodní rezervaci Tesák patří k nejlépe zachovalým autochtonním porostům květnatých bučin ve Zlínském kraji s ojedinělým vysokým zastoupením jedle bělokoré v druhové skladbě.


© ČSPOP 2014

13

2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1

Charakteristika území

Lokalita leží v hřebenové části Hostýnských vrchů mezi vrcholem Čerňava (843,6 m n.m.) a Ožiňák (680,5 m n.m.). PR se rozkládá na mírném jihovýchodním svahu s četnými prameništi (hlavně v severovýchodní části) a několika hlubokými stržemi. Území se nachází 5 km jihozápadně od obce Rajnochovice, 5,8 km jihovýchodně od obce Chvalčov a 1,3 km severovýchodně od rekreační oblasti Tesák. Patří k územím s dosud nejvíce zastoupenou jedlí bělokorou v dřevinném patru a nejzachovalejším územím s biotopem květnatých bučin a přirozeným lesem v rámci Zlínského kraje. 2.1.1 Geologie (podle Geologické mapy ČR) A) Alpsko-karpatská horská soustava. Součást oblasti flyšového pásma vnějších západních Karpat. Račanská jednotka magurské skupiny příkrovů. Ve východní polovině území (plošně spolu s jednotkou 13 plošně nejrozsáhlejší jednotka) Souvrství soláňské, vrstvy ráztocké. Oddělení křída svrchní, paleocén. Genezesediment marinní. Horniny: pískovec, jílovec. Flyšové vrstvy s proměnlivým podílem pískovců a jílovců. Typ hornin: sediment zpevněný. Jednotka 1912. V severní části území (plošně nejméně zastoupená jednotka) Souvrství kaumbergské. Oddělení křída svrchní. Geneze-sediment marinní. Horniny: pískovec, jílovec. Vrstvy s rudohnědými a zelenošedými jílovci místy flyšového charakteru. Typ hornin: sediment zpevněný. Jednotka 1914. B) Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity. Součást oblasti kvartéru. Západní polovina území Geneze-deluviální. Hornina: kamenitý až hlinito-kamenitý sediment. Typ hornin: sediment nezpevněný. Zrnitost kamenitá až hlinito-kamenitá. Místy bloky nebo eolická příměs. Jednotka 13. 2.1.2 Geomorfologie (Bína et Demek, 2012) Zařazení území do geomorfologického systému je následující. Provincie: Západní Karpaty Soustava: Vnější Západní Karpaty Podsoustava: Západní Beskydy Celek: Hostýnsko - vsetínská hornatina Podcelek: IXE-1A Hostýnské vrchy Okrsek: Rusavská hornatina Popis: jihovýchodní svah _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

14 2.1.3 Nadmořská výška 565-650 m n.m. 2.1.4 Pedologie podle Půdní mapy ČR a taxonomického klasifikačního systému půd ČR (Němeček, 2013) Severní část území (cca 1/3 plochy území) Skupina půd: kambisoly Půdy s výrazným braunifikovaným či pelickým diagnostickým horizontem, vytvořeným v hlavním souvrství svahovin z přemístěných zvětralin pevných či zpevněných hornin či v analogickém souvrství jiných substrátů (zahliněné písky, štěrkopísky), se širokou škálou zrnitosti, vyluhování a acidifikace, s možností výskytu všech typů nadložního humusu a několika typů humózních horizontů (melanický, umbrický, andický). Půdní typ: kambizem KA Půdy s kambickým hnědým (braunifikovaným) horizontem, vyvinutém převážně v hlavním souvrství svahovin magmatických, metamorfických a sedimentárních hornin, ale i jim odpovídajících souvrstvích, např. v nezpevněných lehčích až středně těžkých sedimentech. Půdy se vytvářejí hlavně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin, v menší míře (sypké substráty) v rovinatém reliéfu. Vznik těchto půd z tak pestrého spektra substrátů podmiňuje jejich velkou rozmanitost z hlediska trofismu, zrnitosti a skeletovitosti, při uplatnění více či méně výrazného profilového zvrstvení zrnitosti, skeletovitosti, jakož i chemických (biogenní prvky, stopové potenciálně rizikové prvky) a fyzikálních vlastností (ulehlost bazálního souvrství, ovlivňující laterální pohyb vody v krajině). V hlavním souvrství dochází obecně k posunu zrnitostního složení do střední kategorie v relaci k bazálnímu souvrství, k čemuž přispívá i jejich obohacení prachem. Subtyp: kambizem rankerová KAs z přemístěných zvětralin drob, pod horizontem akumulace organických látek O (moder) a Ad se nachází barevně nevýrazný kambický horizont Bv, který přechází do substrátu IIC; Bv i IIC jsou tvořeny z více než 50% skeletem. Střední a jižní část území (většina plochy) Skupina půd: kambisoly Popis výše viz severní část území Půdní typ: kambizem KA Popis výše viz severní část území Subtyp: kambizem KAa´ Varieta: mesobazická a´ V horizontu Bv (kambickém horizontu s hnědým zbarvením) nasycenost VM (metamorfického horizontu) < 60 – 30 % u zemědělských a V (horizontu hnědnutí a tvorby jílu) < 50 - 20 % u lesních půd.


© ČSPOP 2014

15 2.1.5 Klima (Quitt, 1971) Celé území náleží do klimatické oblasti MT2 (mírně teplá oblast) s charakteristikou krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké. Přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. 2.1.6 Hydrologie Jižní hranicí území přírodní rezervace protéká levostranný přítok toku Rychtářka. Do tohoto přítoku vyúsťují (často z hlubokých strží) drobné vodní toky, které vysychají a nejsou vyznačeny ani v podrobných mapách. Rychtářka je levostranným přítokem říčky Juhyně, která ústí do Bečvy u Choryně. Bečva se vlévá do Moravy a ta do Dunaje. 2.1.7 Fytogeografie Z hlediska regionálně-fytogeografického (Skalický, 1988) náleží území k: fytogeografické oblasti mezofytika /Mesophyticum/-M, fytogeografickému obvodu Karpatského mezofytika /Mesophyticum Carpaticum/-Karp. M, fytogeografickému okresu 81-Hostýnské vrchy. 2.1.8 Biogeografické členění Podle Biogeografického členění České republiky (Culek [ed.], 1996) je území součástí biogeografického regionu 3.8. Hostýnské vrchy. Bioregion zahrnuje biocenózy 4. a 5. vegetačního stupně, tvořené typickými karpatskými bučinami, suťovými lesy a jejich náhradními stanovišti. Charakteristické je velké zastoupení subatlantských prvků a typických bučinných druhů. Dnes zcela převládají lesy, hlavně smrkové kultury, zastoupení původních bučin je také významné, místy i s přežívající jedlí. Culek [ed.] (2005) zařadil celou plochu území (včetně ochranného pásma), do biochory 5ZK (hřbety na pískovcovém flyši 5. v.s.). 5ZK-reliéf je typický protáhlými, převážně úzkými, méně širšími hřbety rozsoch a horských skupin se sedly.Svahy hřbetů jsou příkré. Skalní tvary a izolované skalní výchozy jsou hojnější a morfologicky významné v Hostýnském bioregionu. Jsou to izolované skalní výchozy vypreparovaných vrstev odolných pískovců a slepenců s výškou i přes 10 m. Zpravidla se na nich vyskytují pseudokrasové jevy (i jeskyně). Mimo morfologicky významné skalní tvary je zde roztroušena celá řada menších skalních výchozů, často doprovázená kamenitými svahy až suťovisky. V půdním pokryvu Hostýnského bioregionu plošně převažují typické kambizemě, místy kyselé, středně těžké. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří ochuzené květnaté bučiny, které vzácně na živnějších stanovištích doplňují květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou. Nyní převažují rozsáhlé lesní komplexy ve kterých jsou vklíněny enklávy travních porostů-původních luk a pastvin vzniklých odlesněním hřbetů během valašské kolonizace.


© ČSPOP 2014

16 2.1.9 Potenciální vegetace Podle Mikyšky (1968): Z hlediska rekonstruované přirozené vegetace se v předmětném území nachází společenstvo: Květnaté bučiny (Fagion Luquet 1926 em. Pawlowski 1928). Podle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al., 1997, 1998) pak společenstvo: Květnaté bučiny (Eu-Fagenion) 18. Bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario-enneaphylli-Fagetum) 2.1.10 Fyziotyp aktuální vegetace (Petříček,1999 et Löw et al.,1995) BU (chudé kyselé bučiny, květnaté bohaté bučiny, jedlobučiny, květnaté jedliny, květnaté bučiny na vápenitém podkladu). 2.1.11 Typ mapovací jednotky (Pellantová et al., 1994) 4.b lesy ostatní, lesy přírodní a přirozené s přirozenou dřevinnou skladbou (i se změněnou strukturou). 2.1.12 Typ aktuální vegetace (Vondrušková, 1994) 51 - lesy přírodní a přirozené (porosty s přirozenou druhovou skladbou odpovídající stanovištním podmínkám se změněnou strukturou). 2.1.13 Lesní vegetační stupeň (Kolektiv, 1999) 5 – jedlobukový, 400-920 m n.m., prům. teplota 4,8-7,3 ºC, roční srážky 8501050 mm, vegetační doba (dny nad 10 ºC) 105-160. 2.1.14 Porosty (Geoportál LČR, LHP 2012) Tabulka 3: Porostní skupiny (nebo jejich části) v zájmovém území (dle LHP 2012-2021)*. Porost Plocha (ha) dle GIS % 5B17/5 7,0520 76,8 5B8 1,0969 11,9 5C8 0,8714 9,5 5B2 0,0599+0,0554+0,0525=0,01678 1,8 100 Celkem 9,1881 * - v detailu se výměra vypočítaná pomocí GIS (zejména v případě menších skupin) od údajů LHP mírně liší, viz tabulka č.9) Příloha č. M6: Porostní mapa 2.1.15 Přehled všech zjištěných biotopů Tabulka 4: Biotopy v zájmovém území. Biotop Název biotopu CZ/EN Plocha (ha) Přírodní biotopy Květnaté bučiny L5.1 9130 Asperulo-Fagetum beech 8,7033 forests _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

%

95

Pozn.

17

X9A

R1.3

R1.4

Lesni kultury s nepůvodnimi jehličnatymi dřevinami Forest plantations of allochtonous coniferous trees Lesní pěnovcová prameniště Forest springs with tufa formation Lesní prameniště bez tvorby pěnovců Forest springs without tufa formation

Celkem

0,4848

5

+

+

bod

+

+

bod

9,1881

100

2.1.16 Přehled zvláště chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů Tabulka 5: Zvláště chráněné a významné druhy rostlin a hub.

název druhu

Abies alba (jedle bělokorá) Buxbaumia viridis (šikoušek zelený)

Carex pendula (ostřice převislá)

Circaea alpina (čarovník pařížský)

Daphne mezereum (lýkovec jedovatý)

Dentaria enneaphyllos (kyčelnice devítilistá)

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb./ČS*

popis biotopu druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ, další poznámky

Dílčí plochy B1, B2, A1-3, -/C4a= NT-téměř 10.8.2014 biotop L5.1, porostní skupina ohrožený roztroušeně 5B17/5, střední a jižní část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, 28.4.2010 - 5 -/EN-ohrožený** porostní skupina 5B17/5, při tobolek, Berka jižní hranici PR. 2010 Dílčí plocha B1, biotop L5.1, R1.3, R1.4, porostní skupina 22.6. 2008, 5B17/5, západní, střední a jižní roztroušeně, část, prosvětlená místa v okolí Batoušek 2008 -/C4a= NT-téměř pramenišť a potoka. ohrožený Dílčí plocha B1, biotop L5.1, R1.3, R1.4, porostní skupina 10.8.2014, 5B17/5, západní část, v okolí roztroušeně pramenišť. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, 1985, 1 ex., porostní skupina 5B17/5 -jižní Musil, Šmiták, část, v prosvětleném okraji Vlašín 1985 -/C4a= NT-téměř porostu. ohrožený jen 16.7. 2008, ČS3*** Dílčí plocha B1, biotop R1.3, roztroušeně, R1.4, porostní skupina 5B17/5, Batoušek 2008 západní část, v okolí pramenišť. 10.8.2014, roztroušeně 20.4. 2008, -/C4a= NT-téměř Dílčí plocha B1, biotop L5.1, jednotlivě, ohrožený jen porostní skupina 5B17/5, Batoušek 2008 ČS3*** západní část. 14.5.2014, jednotlivě 20.4. 2008, -/C3=VUDílčí plocha B1, B2, biotop L5.1, roztroušeně, zranitelný porostní skupina 5B17/5. Batoušek 2008 _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

18

JZ okrajová část pod nad hranou bočního žlíbku tvořící Z hranici PR. Epipactis purpurata (kruštík modrofialový)

O/C3=VUzranitelný

Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, jihozápadní části, v širším okolí prameniště na mezofilní půdě Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, jihozápadní část.

-/C4a= NT-téměř Dílčí plocha B1, B2, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5. ohrožený Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, střední a jižní část.

Hericium flagellum (korálovec jedlový)

-/NT-téměř ohrožený***

Metzgeria violacea (fruticulosa) (kroknice keříčkovitá)

-/LC-málo dotčený

Neottia nidus-avis (hlístník hnízdák)

10.8.2014, 2 ex. 25.5. 2008, Batoušek 2008

Euphorbia amygdaloides (pryšec mandloňovitý)

14.5.2014, roztroušeně 1985, 1 ex., Musil, Šmiták, Vlašín 1985 4.8.2008, 11 ex. v jihozápadní části, Batoušek 2008

Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5.

-

Dílčí plocha B1, biotop L5.1, -/C4a= NT-téměř porostní skupina 5B17/5 -v ohrožený severní okrajové části.

Rubus nemorosus (ostružiník hajní)

-/C2=ENohrožený

-

Stachys alpina (čistec alpínský)

-/C3=VUzranitelný

Dílčí plocha B1, biotop L5.1, střední část.

Viscum album subsp. abietis (jmelí bílé)

-/C3=VUzranitelný

-

14.5.2014, roztroušeně 10.8.2014, roztroušeně 10.8.2014, 16.8.2014, 16.12.2014, jednotlivě 1985, Musil, Šmiták, Vlašín 1985 1985, Musil, Šmiták, Vlašín, vzácně, 1985 1985, Musil, Šmiták, Vlašín 1985 16.8. 2008, Batoušek 2008 1985, Musil, Šmiták, Vlašín 1985

*vyhl. č.395/92 Sb.: KO-kriticky ohrožený, SO-silně ohrožený a O-ohrožený *ČS = GRULICH, Vít. 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia: časopis české botanické společnosti, Praha: Česká botanická společnost, roč. 84, č. 3, s. 631-645. ISSN 0032-7786. **ČS2 = KUČERA, Jan et. Jiří VÁŇA. 2003. Seznam a Červený seznam mechorostů České republiky. Preslia 75(3): 193–222, 2003 [vid. 10.8.2014] Dostupné z: http://www.preslia.cz/P033CKuc.pdf.

***ČS3 = PROCHÁZKA, František [ed.]. 2001. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav roce 2000). Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 146 s., Příroda, sv. 18. ISBN 80-860-6452-2 ****HOLEC Jan et Miroslav BERAN [eds.]. 2006. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Příroda, č. 24, 282 s., ISBN 80-87051-02-5.


© ČSPOP 2014

19 Tabulka 6: Zvláště chráněné a významné druhy živočichů.

název druhu

Bielzia coerulans (modranka karpatská)

Bombina variegata (kuňka žlutobřichá)

Bythinella austriaca (praménka rakouská)

Calliteara (Dasychira)abietis (štětconoš smrkový)

Carabus variolosus (střevlík hrbolatý)

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb./ČS*

-/VUzranitelný

SO/ VUzranitelný

-/VUzranitelný

-/NT-téměř ohrožený

SO/VUzranitelný

popis biotopu druhu Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, střední část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část. Jen ochranné pásmo, s od PR, koleje lesní cesty naplněné vodou. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část. Dílčí plocha B1, porostní skupina 5B17/5, nejjižnější část. Dílčí plocha B1, porostní skupina 5B17/5.

Dílčí plocha B1, porostní skupina 5B17/5.

Ciconia nigra (čáp černý)

SO/VUzranitelný

Columba oeneas (holub doupňák)

SO/VUzranitelný

Daudebardia rufa (sklovatka rudá)


Dílčí plocha B1, porostní skupina 5B17/5. Dílčí plocha B1, porost.ní skupina 5B17/5 Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 1C17/9, horní část.

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ, další poznámky 10.8.2014, 2 ex.

25.9. 2010, M. Horsák in verb.

15.8.2009, J. Novák, M. Novák 2010

2.5.2014, 2 ex.

10.8.2014, jednotlivě


1994, vzácně, Záruba 1994

13.7.2011, 1 F, Moravec et Veselý, 2011 10.4.2004, 1 M 1 F, zimující pod kůrou padlých stromů, Resl et Drozd, 2006 1998-2005 shrnutí údajů, desítky ex., výskyt v korytě potoka na jižní hranici rezervace, zaznamenáno velmi hojné zimování do vzdálenosti cca 10 metrů od koryta potoka, (Resl in Spitzer a Konvička 2010) 10.8.2014, 1 ex. přeletěl 2.5.2014, 1 ex. přeletěl, hlasové projevy 25.9. 2010, M. Horsák in verb.


© ČSPOP 2014

20

Dendrocopos leucotos (strakapoud bělohřbetý)

SO/ENohrožený

Deroceras praecox (slimáček lesní)


Discus ruderatus (vrásenka pomezní)


Fagivorina arenaria (různorožec černopásný)


Ficedula parva (lejsek malý)

SO/VUzranitelný

Laciniaria plicata (vřetenatka mnohozubá)


Lithosia quadra (lišejníkovec čtveroskvrnný)


Macrogastra plicatula (řasnatka lesní)

Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, střední část. Dílčí plocha B2, porostní skupina 5B17/5, severní část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část Dílčí plocha C, porostní skupina 5B17/5, střední část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část. -


Macrogastra ventricosa (řasnatka břichatá)


Mesotriton alpestris (Triturus alpestris)

SO/NT-téměř ohrožený

Oxychilus glaber (skelnatka hladká)


Petasina unidentata (srstnatka jednozubá)


Picoides tridactylus (datlík tříprstý)

SO/ENohrožený

Rana temporaria (skokan hnědý)


Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část. Dílčí plocha A2, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5 střední část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5.

14.5. 2013, 1 M, hlasové projevy

2.5. 2014, 1F



1994, hojně, Záruba 1994 2.5.2014, 1 M, hlasové projevy 25.9. 2010, M. Horsák in verb. 1994, nehojný, Záruba 1994 15.8.2009, J. Novák, M. Novák 2010



2.5.2014, 1 ex



1992, J. Moštěk in verb.

Na různých místech.

1985, cca 10 juv. ex.,Musil, Šmiták, Vlašín 1985

Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní

2.5. 2014, 2 ex.


© ČSPOP 2014

21

Salamandra salamandra (mlok skvrnitý) Scardia boletella (polypori) (mol chorošový)

SO/VUzranitelný -/ENohrožený

Sciurus vulgaris (veverka obecná)

O/NEnevyhodnoce ný

Synanthedon (Aegeria) cephiformis (nesytka jedlová)


Vestia ranojevici moravica (vřetenatka moravská)

-/ENohrožený

skupina 5B17/5 střední část. Dílčí plocha B1, A2, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, střední část.

2.10. 1985, Musil, Šmiták, Vlašín, 1 ex. ve střední části, 1985 10.8.2014, 5 ex.

-

1994, vzácný, Záruba 1994

-

1985, Musil, Šmiták, Vlašín, 1 ex. ve střední části, 1985

Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5 střední část.

20.10.2014, 1 ex., samice

-

1994, velmi vzácně, 1 ex. Záruba 1994

Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, střední část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část. Dílčí plocha B1, biotop L5.1, porostní skupina 5B17/5, horní část.

10.8.2014, 3 ex.

15.8.2009, J. Novák, M. Novák 2010


*vyhl. č.395/92 Sb.: KO-kriticky ohrožený, SO-silně ohrožený a O-ohrožený ČS = PLESNÍK, Jan, Vladimír HANZAL et Lucie BREJŠKOVÁ [eds.]. 2003. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 184 s., Obratlovci. Příroda, sv. 22. ISBN 80-860-6433-6 = FARKAČ, Jan, David KRÁL et Martin ŠKORPÍK[eds.]. 2005. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Praha: AOPK ČR, 760 s. ISBN 80-86064-96-4.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) obecná historie a ochrana přírody Název Tesák je uveden již na mapě I. vojenského mapování (1764-1768). Byla jím označena louka vyskytující se přibližně v prostoru dnešní sjezdovky (cca 300 m JZ od hranic PR). V současné době se tímto pojmenováním běžněji rozumí rekreační oblast 1,2 km JZ od PR (s první turistickou chatou otevřenou v roce 1932). Původ názvu pravděpodobně souvisí s tesáním dřeva. Podle rezervační knihy byl prvním doporučením k ochraně území jako státní přírodní rezervace (zachování původního autochtonního lesního porostu jedlového s bukem) výnos MŠK č.j. B-50861/47-III/1 z 11.3.1947. Tehdejší _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

22 navržená výměra činila 7 ha. Další podnět vyšel ve Zprávách krajského vlastivědného ústavu v Gottwaldově v roce 1960, jeho autorem byl Hynek Zavřel. V roce 1957 byla v soupisu lesních lokalit, které podával Lesprojekt Kroměříž Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa v Brandýse nad Labem, pro plochu ZCHÚ uvedena poznámka úplná rezervace. V lesním hospodářském plánu 1962-1971 je v popisu porostu uvedeno přímá lesní rezervace. Porost rezervace navržené výnosem z roku 1947 se stal účelovou lesní rezervací, kterou rada ONV v Kroměříži na 73. schůzi rady ONV dne 5. dubna 1967 doporučila k převedení na státní přírodní rezervaci podle zákona č.40/1956 Sb. o státní ochraně přírody a to na základě prověrek chráněných území z 22.10. 1964 (Musil, Šmiták, Vlašín 1985). K samotnému vyhlášení ZCHÚ došlo však až v roce 1975, kdy byla vyhlášena Výnosem MK ČSR čj.7 828/75 ze dne 28.9. 1975 vyhlášena státní přírodní rezervace o výměře 7,55 ha a to k „ochraně přirozené staré jedlobučiny s převahou jedlí“. Současná přírodní rezervace Tesák byla vyhlášena v roce 2001 na ploše o výměře 9,1871, resp. 9,1881 (viz část 1.3). Provedená speciální opatření ochrany přírody jsou uvedeny v části 2.5. b) lesní hospodaření Vývoj hospodaření v částí lesů Hostýnských vrchů Hospodářská úprava Zařízení lesů bylo provedeno roku 1815 staťovou hmotovou soustavou s novým rozdělením lesa podle terénu. Staťová hmotová soustava patří (jako i např. soustava lánová nebo věkových tříd) k základním metodám těžební úpravy. Cílem metod těžební úpravy je dosažení trvalého a vyrovnaného výnosu těžby). Staťová hmotová soustava upravuje těžbu na kratší období, než je obmýtí, na tzv.stati, obecně 20 - 40 let, pro tyto byly určovány stejné příděly ploch nebo zásob. V rámci tzv. distriktů byly porosty sestaveny do 33 letých věkových statí. Revíry byly dva-Podhradní Lhota a Tři kameny (dnešní Kotáry). Nové lesní zařízení bylo provedeno v roce 1840. Distrikty byly ponechány a nově byly zaměřeny porosty. Rozvrh těžby mýtní byl vypracován na celé obmýtí tj. na 100 let. Nebyl však ještě plán těžeb a zalesnění. Při revizi roku 1890 byly utvořeny revíry tři, ke dvěma stávajícím přibyl revír Rajnochovice. V roce 1894 arcibiskup dr. Kohn zřídil v Kroměříži zařizovací kancelář a roku 1897 k ní přidružil kancelář katastrální. Ta provedla také zběžnou revizi rajnochovských lesů. V letech 1910-20 byl vedoucím zařizovací kanceláře dr. Josef Konšel, který pořídil pro rajnochovské lesy hospodářský plán na dvacetiletí 1906-25, v němž uplatnil své vědecké zásady a snahy. Uvedl, že na statcích olomouckého arcibiskupství nemůže být vedeno čisté porostní hospodářství ve smyslu finančním, ale že je tu nejvýhodnější kombinace způsobu hmotového s hospodářstvím porostním. Uplatňoval požadavek trvalého zajištění všech produkčních sil lesa se zaměřením na přirozenou obnovu. Místo velkoplošného hospodaření zavádí systém maloplošný s pestřejším rozčleněním porostů k obnově, převážně maloplošnou a skupinovitou clonnou sečí tak, aby při zdejším nadbytku mýtních a přestárlých porostů byla do budoucna zajištěna stabilita porostů sousedních, _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

23 mladších. Dr. Konšel poprvé sestavil plán těžby předmýtní. Místo dosavadních extenzivních probírek vytyčil nové, cenné zásady pěstební a výchovné. Lesy tvořící v roce 1985 LHC Rajnochovice byly původně z velké části majetkem velkostatkářským a to především bývalého arcibiskupského panství Kelč, jehož revíry Rajnochovice, Kotáry, Podhradní Lhota a od roku 1934 také Chvalčov, zaujímaly 4921 ha lesní půdy. Lesní hospodářský plán na období 1929-1938 byl vlastně revizí předešlého, zpracovaného v intencích dr. Konšela. Jako reálný požadavek k udržení a zlepšení výnosu v něm bylo stanoveno toto zastoupení dřevin. JD 20-30%, BK 10-20%, SM 60%. V roce 1939 byl pro celý zvětšený majetek (o revír Chvalčov v r.1934) vyhotoven LHP na období 1939-48 s jednotným obmýtím 90 let (obmýtí bylo sníženo ze 100 let na 90, neboť stouplo zastoupení smrku). LHP pro období 1950-59 byl vypracován již pro lesy zestátněné a v horní části bylo zavedeno opět obmýtí 100 let, v dolní části LHC bylo 90 let ponecháno (Musil, Šmiták, Vlašín 1985). Hospodářský stav lesa Způsob hospodaření byl po staletí toulavý a za něho zde dosáhla nejvyšší míry zastoupení vedle buku jedle – přes 50 %. Až do konce třicetileté války se v rajnochovských lesích uplatňovalo hospodářství činžovní, jak je zachoval urbář z roku 1654 a olomoucké instrukce z roku 1652 a 1656, z nichž poslední nařizuje již lesy šetřit. Lesní hospodářství a dříví bylo stále málo ceněno, jak ukazuje seznam z roku 1637, kde výnos z rozsáhlých lesů činil pouze 6% celkového výnosu panství. Později se ke zvýšení výnosů z lesů používalo valašského salašnictví, prováděného i režijně. Nejstarší přehled a popis porostů, včetně porostů ve ZCHÚ Tesák je z roku 1828 (obmýtí 100 let): revír: Tři kameny distrikt: Malý a Hrubý Tesák rozloha porostů: 449,3 měřic předpis roční výtěže: 3,8 měřic druh dřevin: 1/3 jedle, 2/3 buk, výstavkový vybraný les. Od zavedení intenzivního hospodaření začíná v porostech rychle ubývat jedle, což způsobovaly hlavně tyto skutečnosti: 1/ holé seče s výsadbou smrku, 2/ silné proředění starých jedlových a jedlobukových porostů, 3/ nevhodná výchova, 4/ škody okusem zvěří. Ve starých, proředěných, prosvětlených a zatravnatělých porostech se jedle přestávala přirozeně zmlazovat a koncem 19. století se přistoupilo k její umělé obnově. V provizorní hospodářské osnově z roku 1896 se doporučuje do kotlíků podsadba silných předškolkovaných jedlových sazenic v těsném sponu. Již 2 roky před tím, roku 1894 se prováděla síje jedle do školky i do porostů pod zástin, od roku 1895 pak sadba 2-4 letých sazenic jedle ve sponu 1,5 x 1,5 m. Díky této péči si v těchto revírech udržela jedle do roku 1929 ještě zastoupení 21 %. Hospodářský plán z roku 1929 věnuje znovu velkou pozornost jedli. Doporučuje ve starých prosvětlených a zatravnělých jedlových a jedlobukových porostech _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

24 dělat úzké paseky nebo kotlíky a podsazovat je jedlí a bukem. Později však péče o umělé zavádění jedle byla značně zanedbávána a její zastoupení v porostech pokleslo. Až opět v letech 1940-1960 nastalo její hromadné zavádění do hospodářské skupiny A 120 (les vysokokmený s hlavní dřevinou bukem), takže v roce 1961 dosáhla v 1. věkové třídě (1-20 let) zastoupení 6 %. Úbytek jedle v rajnochovských lesích uvádí následující tabulka: rok celková výměra lesů 1840 6015 jiter 1896 3658 ha 1906 3470 ha 1929 3462 ha 1961 2291 ha (Musil, Šmiták, Vlašín 1985)

zastoupení v ha 3183 neuvedeno 1160 717 100

jedle % 53 41 32 21 4,4

Údaje z hospodářských knih LHP 1962-1971 Popis: 43a4, přímá lesní rezervace, skupinovitý, různě starý podrost bk, spor. jd, hlavně v porost. okrajích. Hodně ležících kmenů, jd souše. jd při žlebu silných dimensí. Plocha porostu 7,55 ha, věk 147 let, zakmenění 8, zásoba neuvedena. Plán hospodářských opatření: bez zásahu ! zast. (%) 50 JD 40 BK 10 SM KL (LHP 1962-1971)

výměra (ha) 3,7 3,0 0,68 0,17

stř. výška (m) 38 34 36

stř. tloušťka (cm)

zásoba/ha 3 (m )

zásoba celkem 3 (m )

neuvedeno

1972-1981 Popis: 43a4, rezervace Tesák. Přestárlá silná kmenovina-sm, jd, přirozeného původu. Jedle silně chřadne, četné souše. Smrk pravděpodobně ze síje, výborné kvality, jednotlivě a v hloučcích, v SZ okraji při hranici s 43a3 čistý. 3 Plocha porostu 7 ha, věk 157 let, zakmenění 8, zásoba celkem 5030 m hroubí s kůrou Provozní plán: bez zásahu zast. (%) 50 JD 40 BK 10 SM (LHP 1972-1981)

výměra (ha) 3,5 2,8 0,7

stř. výška (m) 38 34 36

stř. tloušťka (cm) 68 54 50

zásoba/ha 3 (m ) 480 183 60

zásoba celkem 3 (m ) 3360 1250 420

1982-1991 Popis: 47D17, JV mírně zvlněný svah rozdělený ve střední části bočním žlebem. Rezervace Tesák. Přestárlá silná kmenovina přirozeného původu. Smrk pravděpodobně ze síje jednotlivě až hloučkovitě, v SZ okraji ve skupině. Bukový podrost hlavně v porostních okrajích a v okolí bočního žlebu. Jedle silně prosychá, četné souše. 3 Plocha porostu 7 ha, věk 167 let, zakmenění 7, zásoba celkem 3926 m hroubí s kůrou _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

25 zast. (%) 50 BK 40 JD 10 SM (LHP 1982-1991)

výměra (ha) 3,5 2,8 0,7

stř. výška (m) 35 38 36

výč. tloušťka (cm) 55 68 52

zásoba celkem 3 (m ) 1451 2138 337

zásoba/ha 3 (m ) 207 305 48

1992-2001 Popis: 15D17/3 - JV mírně zvlněný svah. Ve spodní části 2 potůčky. Výskyt pramenišť až vrchovišť. Rezervace Tesák. Přestárlá kmenovina na začátku rozpadu, podrost BK. JD usychá, hniloba, zlomy, okus zmlazení. 3 Plocha porostu 7 ha, věk 177/28 let, zakmenění 9/9, zásoba celkem 4407 m .

etáž.

zast. (%)

3

100

17

50 42 8 (LHP 1992-2001)

výměra (ha)

stř. výška (m)

výč. tloušťka (cm)

zásoba/h a 3 (m )

zásoba celkem 3 (m )

BK

2,1

15

12

145

305

BK JD SM

2,45 2,06 0,39

39 42 40

58 63 53

368 400 69

1804 1960 338

2012-2021 Popis: Dílec 5B: Popis dílce: Dílec tvoří přírodní rezervace Tesák, NRBC Kelčský Javorník Plocha dílce 8,97 ha 5B17/5 - značně strukturovaný porost přírodě blízkého charakteru - rezervace Tesák. + KL (horní etáž), JS (dolní etáž); místy zmlazení BK, JD. Zásahy v souladu s plány péče. Plocha porostní skupiny 7,2 ha, věk 187/45 let, zakmenění 4 dolní a 6 horní etáž, zásoba celkem 4106 3 m. 5B8 - značně dimenzemi diferencovaná; + KL. Plocha porostní skupiny 1,6 ha, věk 75 let, 3 zakmenění 10, zásoba celkem 675 m . 5B2 - + JL, JR, JS; různověká skupina. Další LT 5B1. Zásah provádět v souladu s plány péče. Plocha porostní skupiny 0,17 ha, věk 13 let, zakmenění 10. Dílec 5C: Popis dílce: Dílec v prudkém JV svahu, stanoviště živná, J a V hranice tvořena potokem, NRBC Kelčský Javorník Plocha dílce 11,72 ha (součástí PR je pouze část jedné porostní skupiny dílce – viz Příloha č. M6: Porostní mapa) 3 5C8 - + JL. Plocha porostní skupiny 3,96 ha, věk 75 let, zakmenění 10, zásoba celkem 1598 m . výměra výč. zásoba/h zásoba etáž zast. etáže výška tloušťka a pl.et. celkem (skup.) (%) (skup.) (m) 3 3 (cm) (m ) (m ) (ha) Dílec 5B 5 100 5,76 19 17 89 510 BK 17 67 7,2 39 54 307 2210 BK 25 40 60 148 1065 JD 8 39 58 45 321 SM _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

26 8

75 20 5

BK SM JS

1,6

2

55 40 5

JD BK KL

0,17

60 20 15 5 (LHP 2012-2021)

BK SM JS KL

3,96

8

27 30 28 2 2 3 Dílec 5C 26 30 28 27

26 32 30

281 125 16

450 200 25

25 33 29 29

212 125 47 19

839 495 188 76

Lesní porost v původní PR (v hranicích vyhlášených v roce 1975, dílčí plochy B1-3, A2-3) byl dlouhodobě ponechán (mimo podpory přirozené obnovy v oplocenkách) bez zásahu. Díky bezzásahovému režimu se vytvořila diferencovaná struktura lesa. Tomuto režimu odpovídá i množství ponechaného mrtvého dřeva. V severní a severozápadní části PR, které byly přičleněny při přehlášení v roce 2001 a před tím byly lesnicky běžně obhospodařovány, nedošlo k negativní změně druhové skladby. Věková ani prostorová struktura však není téměř diferencována, jedná se o jednoetážový porost. Množství mrtvého dřeva, které bylo před přičleněním k PR minimální, se během uplynulých 13 let, kdy nedochází k jeho vyklizování začíná pozvolně zvyšovat. c) zemědělské hospodaření V PR se nenahází pozemky zemědělského půdního fondu, žádné zemědělské hospodaření neprobíhá. d) myslivost Zájmové území je součástí honitby 7201206004-Čerňava. V současné době však probíhá v širším okolí majetkové narovnání a dojde ke změně. Biotopy a lesní porost (druhová a věková skladba) v PR jsou ovlivňovány vysokým stavem zvěře (především daněk skvrnitý). Ke zvýšené koncentraci zvěře v území přispívají bohatší potravní možnosti a relativní klid oproti okolním porostům. Nejvíce je poškozována jedle bělokoré a vzácnější druhy dřevin jako jilm horský. Téměř výhradně jde o škody okusem přirozeného zmlazení a tím prakticky znemožnění přirozené obnovy. Méně výrazné jsou škody vytloukáním. Rovněž se začíná objevovat poškození terénu, především pramenišť, prasetem divokým. Z uvedených důvodů je žádoucí přechod na přírodě blízké myslivecké hospodaření (ve smyslu Míchala et Petříčka, 1999) nejen ve vlastní PR a ochranném pásmu, ale i v celé honitbě ve kterém se ZCHÚ nachází. Ve vlastním území a ochranném pásmu není nežádoucí zřizovat krmná nebo jiná myslivecká zařízení. e) rekreační a sportovní využití Vlastní plochou PR neprochází turistická trasa, ta vede pouze v ochranném pásmu, 25 m severně od její hranice. Rezervace je navštěvována nejčastěji houbaři a to se snižující se intenzitou v jižním směru od turistické trasy. Návštěvnost (snad mimo vrcholné houbařské sezóny) není příliš významná. _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

27 f) těžba nerostných surovin Na území PR neprobíhá (ani v minulosti neprobíhala žádná těžba). Nejbližší stopy po menších lomech se nachází v masivu Čerňavy (844 m n.m.) cca 800 m severozápadně od hranice PR. Kámen se zde lámal od druhé poloviny 19. století asi do prvních desetiletí 20. století. Současné škodlivé vlivy a nevhodné jevy; současná ohrožení Nejvýznamnějším škodlivým vlivem je vysoký stav spárkaté zvěře a s tím spojené ztížení přirozené obnovy. Předpokládaná ohrožení v budoucnosti 1. Lesní hospodaření (provádění úmyslných těžeb v „bezzásahové části“, zalesňování nepůvodními druhy dřevin, odvoz dřevní hmoty, nevhodně prováděná výchova porostů apod.). 2. Neprovádění plánem péče stanoveného managementu. 3. Intenzivní lesní obhospodařování v ochranném pásmu a sousedních pozemcích (holoseče, zalesnění nepůvodními druhy dřevin a s ním související možné změny porostního klimatu, pojezdy lesní techniky přes plochu PR, přibližování dříví, ponechávání klestu atd.

2.3

Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy

- Územní plán obce Rajnochovice. Zde je plocha PR podle funkčního členění zařazena do ploch přírodních, nachází se v nezastavitelném území, v nadregionálním biocentru Kelčský Javorník. - Oblastní plán rozvoje lesa. PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Platnost 2000-2019. - Lesní hospodářský plán, platnost 1.1. 2012 - 31.12. 2021.

2.4

Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch

2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky 1330 Bystřice pod Hostýnem 12604 ha 1.1. 2012 - 31.12. 2021 Lesy ČR s.p., Lesní správa Bystřice pod Hostýnem Revír Kotáry


© ČSPOP 2014

28

Tabulka 7: Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky

Lesní typ

5B1

5D6

5D3

5V3

5B3

Celkem

Název lesního typu

BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA mařinková OBOHACENÁ BUČINA devětsilová OBOHACENÁ BUČINA bažanková VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA devětsilová BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA s kostřavou nejvyšší na svazích x

Přirozená dřevinná skladba (dle Výměra (ha) Podíl (%) OPRL, Kolektiv 1999)

Cílový hospodářský soubor (dle OPRL, Kolektiv 1999)

BK7 JD3 KL

4,2516

46,3

55 - Živná stanoviště vyšších poloh

BK6 JD3 KL1

3,4955

38,0


BK6 JD3 KL1

0,8307

9,0


BK5 JD4 KL1 JS

0,5365

5,8

57 - Oglejená stanoviště vyšších poloh

BK7 JD3 KL

0,0738

0,8


x

9,1881

100

x

Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická Tabulka 8: Porovnání přirozené (dle OPRL, Kolektiv, 1999) a současné skladby lesa (dle LHP, 2012) ZkratNázev Současné Současné Přirozené Přirozené ka dřeviny zastoupení zastoupení zastoupení zastoupení (ha) (%) (ha) (%) Jehličnany 1,1143 12,1 2,7564 30 JD jedle bělokorá 0,6885 7,5 SM smrk ztepilý Listnáče 7,2261 78,6 5,9723 65 buk lesní BK 0,0569 0,6 0,4594 5 javor klen KL 0,1023 1,1 + + JS jasan ztepilý + + + + JLH jilm horský Celkem 9,1881 100 % 9,1881 100 % Pozn.: jednotlivě byla zjištěna olše lepkavá v Lesnickém inventarizačním průzkumu PR Tesák (Svačina, 2001) bylo zjištěno zastoupení dřevin BK 78,8; JD 11,4, SM 4,1; JS 2,9; KL 2,9; JLH+


© ČSPOP 2014

29

Graf 1 k tabulce 7 80

78,6 65

70 60

Současné zast.

%

50 40

Přirozené zast.

30

30 20

12,1 7,5

10

5

1,1

0,6

0

0

0

0

0 JD

SM

BK

dřeviny

KL

JS

JLH

2.4.2 Přehled dílčích ploch Území bylo podle porostních skupin a vlastností rozděleno do sedmi dílčích ploch. Toto rozdělení odpovídá potřebě plánování opatření podle charakteru ploch. Dílčí plochy A1-A3 jsou stejného charakteru, byly vylišeny pouze z důvodu jejich různé polohy a sjednocení s porostní mapou, Dílčí plochy B1-B3 byly vylišeny pro svůj odlišný charakter a potřebu stanovení různých opatření i když tvoří jednu porostní skupinu. Naopak vzhledem ke stejnému charakteru byly do dílčí plochy C sloučeny 2 porostní skupiny. Dílčí plochy A1, A2, A3 (0,0633+0,0433+0,1399=0,2465 ha) Dílčí plochy tvoří v minulosti vybudované oplocenky pro ochranu zmlazení cílových dřevin (zejména jedle bělokoré) proti škodám zvěří. Oplocenky byly budovány od roku 1992. Podrobněji viz část 2.5. Dílčí plocha B1 (5,2816 ha) Dílčí plocha zahrnuje ekologicky nejcennější část území PR. Nejsou zde patrné známky lesnického obhospodařování (minimálně 50 let zde prokazatelně nebyl prováděn hospodářský zásah, již v LHP 1962-1971 je na ploše porostního typu uváděna „přímá lesní reservace“ i když k jejímu vlastnímu vyhlášení došlo až v roce 1975). V dílčí ploše se nachází větší množství mrtvého dřeva a to jak stojících, tak ležících (přibližně v poměru 1 : 4). Na ploše byly zjištěny biotopy květnaté bučiny, lesní pěnovcová prameniště a lesní prameniště bez tvorby pěnovců. Porostní typ má přirozenou dřevinnou skladbu, i přírodní prostorovou strukturu. Spontánně se obnovuje BK. Dílčí plocha B2 (1,1490 ha) Charakterem značně podobná dílčí ploše B1. Plocha se spolu s B1 a B3 také nachází na území původní PR, v jihovýchodní svažité části svahu, porostní skupině 2B17/5. Z biotopů jsou zastoupeny květnaté bučiny (L5.1) v typické podobě. JD je přimíšená do 5%, zastoupení SM je cca 10%.


© ČSPOP 2014

30 Dílčí plocha B3 (0,4847 ha) Nejméně hodnotná dílčí plocha ve východní části PR. Zastoupení SM je přes 50%. Jednoetážový porost. Porost nemá přirozenou dřevinnou skladbu ani strukturu, Přestože k lesnickému hospodaření již cca 20 let nedochází není množství mrtvého dřeva odpovídající. Dílčí plocha C (1,1443+0,8820=2,0263 ha) Dílčí plocha zaujímající předeším severní část PR, a v malé míře západní a východní okraj. Dílčí plocha, nebyla před přehlášením v roce 2001 součástí PR. Byla proto běžně lesnicky obhospodařována, to vyplývá i z nízkého výskytu mrtvého dřeva – ve srovnání s ostatním územím PR. I přes lesnické obhospodařování má přirozenou dřevinnou skladbu (mimo přímíšeného SM), avšak výrazně pozměněnou strukturu.

Tabulka 9: Dílčí plochy podle porostních skupin (skutečné plochy dle GIS). Porostní skupina 5B2 5B2 5B2 5B17/5 5B17/5 5B17/5 5B8 5C8

Název A1 A2 A3 B1 B2 B3 C Celkem

Plocha (ha) 0,0633 0,0433 0,1399 5,2816 1,1490 0,4847 1,1443 0,8820 9,1881

%

Biotopy

0,7 0,5 1,5 57,4 12,5 5,3 12,5 9,6 100

L5.1 L5.1 L5.1 L5.1 L5.1 X9A L5.1 L5.1

Příloha č. T1: Popis lesních porostů (dílčích ploch) a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch Přirozenost lesních porostů Přirozenost lesních porostů byla stanovena dle vyhlášky č.64/2011 Sb. Nejvyšší stupeň přirozenosti lesních porostů (les přírodní) byl zjištěn v dílčí ploše B1. Les přírodě blízký byl vymezen v menší části dílčí plochy B1, zahrnuje však především celou dílčí plochu C. Dílčí plochy B3 a větší část B2 byly zařazeny do stupně přirozenosti IV. les kulturní. Zásada o hodnocení ploch menších než 1 ha dle výše uvedené vyhlášky byla uplatněna také pro plošky oplocenek. Byly sloučeny s okolními plochami. V rámci stupně přirozenosti V. – les kulturní související mapě M5 rozlišeny plochy Va, Vb. zastoupením stanovištně nepůvodních dřevin zařazen ke stupni přirozenosti VI.-nepůvodní,

byly v níže uvedené tabulce i Plocha Vb obsahuje porost se nad 50%, který by mohl být vzhledem k zásadě hodnocení


© ČSPOP 2014

31 ploch menších než 1 ha (viz výše) byla však přirozenost klasifikována stupněm V. Přirozenost lesních porostů v dílčích plochách Stupeň Plocha (ha) % Dílčí plocha přirozenosti II. les přírodní 5,7413 62,5 B1, A2, A3 III. les přírodě 2,1836 23,8 C, B1, B2, A1 blízký Va. les kulturní 0,7795 8,5 B2 Vb. les kulturní 0,4837 5,3 B3 Celkem 9,1881 100 Pozn.: stupněm přirozenosti IV. se dle vyhlášky č.64/2011 Sb. souhrnně označují lesní porosty zařazené do st. přirozenosti I.-III., proto je v tabulce toto označení vynecháno. Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

2.5

Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup

Na podzim roku 1992 byly vybudovány 3 pokusné oplocenky pro průzkum přirozené obnovy jedle bělokoré o výměře cca 10 x 10 m Tyto oplocenky byly na podzim roku 2000 rozšířeny na plochy 25x25 m, 20x20 m a cca 54x30x46x30 m - viz dílčí plochy A1-A3 příloha č.M3: Dílčí plochy. Tyto plochy byly umístěny v mezernatých částech porostu v místech s vysokým zmlazením. Především do největší oplocenky A3 byly dosazeny původní druhy dřevin (zejména jedle bělokoré). Dále probíhala mimo nepravidelných oprav těchto oplocenek každoroční péče spočívající ve vyžínání buřeně, kterou v současnosti postupně nahrazují prořezávky při kterých jsou odstraňování nežádoucí druhy dřevin, resp. je upravována hustota nárostů a mlazin. Mimo vytváření podmínek pro přirozenou obnovu původních druhů dřevin (zejména jedle bělokoré, ale i jilmu horského, javoru klenu a dalších) a opatření v dílčí ploše B3, budou porosty v PR obecně ponechány bez zásahu. Přirozené zmlazení bude chráněno proti okusu spíše plošně (oplocenkami malých výměr) než individuálně. V oplocenkách bude redukována buřeň a upravována druhová skladba. V současném LHP je les téměř v celém současném rozsahu PR (mimo menší nepřesnosti dané porostní mapou) zařazen do kategorie lesů zvláštního určení. V minulém LHP byla do této kategorie zahrnuta plocha PR před přehlášením. Toto zařazení mělo zásadní vliv i na hospodaření, mimo ojedinělého provádění nahodilých těžeb smrku ztepilého nebyly prováděny žádné zásahy. V této ploše je dostatečné množství mrtvého dřeva, kterým je podmíněna existence mnoha druhů organismů, včetně strakapouda bělohřbetého a lejska malého, který je předmětem ochrany PR i Ptačí oblasti Hostýnské vrchy. Pokud nedojde k nepředvídaným událostem (např. rozvrácení větších částí porostu větrem, plošné napadení chorobami a škůdci) nebudou _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

32 žádné větší zásahy v této části prováděny i nadále, bude se jednat jen např. o ochranu přirozené obnovy proti poškozování zvěří a individuální podsadby. Na zbývající části plochy, přičleněné k území PR bylo před rokem 2001 prováděno běžné lesnické hospodaření (probírky) a vyklizování dřeva. Pro vytvoření vertikální struktury a vyšší druhové, věkové i prostorové diferenciace v této části a v dílčí ploše B3 je nutné používat jemnější způsoby hospodaření. Výhledovým pěstebním cílem v dílčí ploše B3 bude převod na výběrný les, který bude uskutečněn přes přechodné podrostní tvary a víceetážové porosty. Limitujícím faktorem bude, díky vysokým stavům zvěře, ztížená přirozená obnova, která nebude možná bez důsledné ochrany zmlazení. V případě, že nebude dostatečně intenzivní přirozená obnova, budou do oplocenek prováděny umělé výsadby dřevin přirozené druhové skladby, v porostu pak případně individuální podsadby. Při všech způsobech bude v porostu ponecháno mrtvé dřevo dřevin původní dřevinné skladby (včetně usychajících stromů nebo zlomů). Při výchovných zásazích budou podporovány cílové dřeviny v neprospěch smrku. Myslivecké hospodaření by mělo spočívat ve snížení početních stavů spárkaté zvěře (zejména daněk skvrnitý a prase divoké), a nepřikrmování zvěře mimo vlastního území minimálně v ochranném pásmu PR (viz též část 2.2 d).

2.6

Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize

Kolize se nepředpokládají.

2.7

Další údaje, zajímavosti

Porost v PR Tesák patří k nejreprezentativnějším a nejzachovalejším biotopům květnatých bučin v rámci celého Zlínského kraje s dosud nevyšším zastoupením jedle bělokoré. Území PR bylo v posledních letech předmětem několika závěrečných prací. V obecnější bakalářské práci Švarce (2006), která se zabývá hodnocením stavu a péče v lesních rezervacích Hostýnských vrchů je PR Tesák uváděna jako příklad pro výstavbu většího počtu oplocenek pro ostatní území. U oplocení doporučuje použití pevnějšího pletiva a sloupků. I když stav sítě maloplošných chráněných území v Hostýnských vrších hodnotí kladně, uvádí u všech zkoumaných území obecně jako nejvážnější problém péči o obnovu. Stabilitu porostů PR před působením větru má zajistit zachování ochranného pásma a podpora stanovištně vhodných společenstev. Stejný autor (Švarc, 2008) ve své diplomové práci Geobiocenologická charakteristika a návrh péče o lesní porosty přírodní rezervace Tesák udává mimo jiné zastoupení JD 11% (v plánu péče 12%), SM 4% (oproti 7%). Na zkusné ploše 50x50 m, která měla reprezentovat převážnou část porostu území provedl dendrometrické šetření se zjištěním objemu porostu bez kůry na 1 ha 612 m3 (dle LHP je zásoba por. sk. 5B17/5 4106 m3, tj. 570 m3/ha). Zastoupení v porostu na této zkusné ploše stanovil u BK 89% a JD 11%. Stav území hodnotil kladně s rezervami v péči o obnovu. Podrobně zkoumal poškození _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

33 dřevin zvěří na základě kontrolních ploch. Z tohoto pohledu konstatuje mimořádně nepříznivé podmínky pro vývoj dřevinné vegetace a tím i přirozený vývoj lesa. Dále uvádí, že selekce dřevin okusem je na kritické úrovni, lze sledovat nárůst počtu okusovaných dřevin při zvyšující se výšce s následkem téměř 100% okusu vyšších věkových tříd a tedy vyloučení dřevin z obnovy (především potravně atraktivní dřeviny jako javor a jedle). Velmi silně jsou poškozeny i ostatní druhy. U buku se poškození více soustřeďuje na boční prýty, což sice umožní obnovu, ale přeživší jedinci jsou netvární a nekvalitní. Nejméně je poškozen početně nepříliš zastoupený smrk. Dřeviny v oplocence vykazují znatelný výškový přírůst a výskyt minimálního poškození je nejspíš zapříčiněn krátkodobou nefunkčností oplocení pádem stromu. I přes podobné růstové podmínky je průměrná výška stromků v oplocence několikanásobně větší než mimo ni. Shrnuje že okus je limitním faktorem obnovy, enormní je ohrožení jedle. Nutnost účinných opatření pro snížení devastace jedlové obnovy zdůvodňuje vymizením posledních mateřských stromů a znemožnění další přirozené obnovy. Uvedené zevšeobecnil i pro další autochtonní dřeviny. Význam oplocenek zdůrazńuje tvrzením, že v oplocené části dochází j přirozenému vývoji zmlazení a obnova lesa probíhá nanejvýš příznivě. V plánu krátkodobých opatření navrhuje obdobně jako plán péče výstavbu oplocenek (4 nové a rozšíření 1 stávající), jejich velikost je srovnatelná, poloha se částečně liší. Stejně jako plán péče navrhuje před zimním obdobím nátěr terminálních pupenů repelentem pro případ dočasného poškození oplocenky v době kdy nebude kontrolována. Jako další zásahy doporučuje výchovné, probírkové a obnovní těžby ve formě jednotlivých výběrů v místech s vysokým podílem nepůvodního smrku. V diskusi uvádí, že pro nerušený vývoj populací cenných autochtonních porostů se nejvýhodněji jeví oplocení celé PR, což není vzhledem k vysoké finanční náročnosti a pracnosti možné a předpokládá budoucí rozšiřování již zajištěných částí nárostů přiřazováním nových oplocených ploch. Rekapituluje, že současnosti uplatňované opatření k ochraně vznikajícího nárostu proti okusu zvěří v podobě oplocenek se ukazuje jako jediné reálné jak zajistit obnovu lesa. Zatím poslední prací, zabývající se PR je bakalářská práce Hodnocení dřevinné složky geobiocenóz PR Tesák (Kudláček, 2013). Autor zdůrazňuje unikátnost a výjimečnost lokality díky pralesovité struktuře a zachovalým porostům jedlobukového vegetačního stupně. Mimo hodnocení bylo cílem práce získání číselných informací, které mohou být v budoucnu využity při studiu vývoje území. Práce se podrobně zabývá dendrometrickými charakteristikami porostů a hodnocením stupně přirozenosti. Autor zjistil, že průměrná hektarová zásoba na zkusné ploše je 549,26 m³. Zásobu celé PR na základě vytyčovacích údajů zkusných ploch vyčíslil na 5046,09 m³. Celkovou zásobu mrtvé hmoty stanovil na 1083 m³ (t.j. 118 m³/ha). Věstník MŽP 2014 uvádí jako doporučený management u skupiny A (ZCHÚ nebo jejich části, v nichž cílem ochrany je zachování nebo dosažení přírodního nebo původního stavu lesních společenstev-zpravidla stupeň přirozenosti A, B, C, nebo ochrana přírodních procesů, nebo zvýšení druhové diverzity lesních ekosystémů, v nichž není cílem ochrany stav vzniklý dřívějšími způsoby hospodaření) pro biotop L5.1 ponechat k zetlení bez dalšího zpracování veškeré mrtvé dřevo a cílový objem 120240 m³/ha. Pokud objem tlejícího dřeva klesá pod 100 m³/ha, bylo dřevo v minulosti pravděpodobně vyklízeno. _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

34 jako doporučený management u skupiny B (ZCHÚ nebo jejich části, v nichž cílem ochrany je zachování lesních společenstev zpravidla vzniklých historickým-dlouhodobě uplatňovaným-způsobem hospodaření a ochrana druhů na takto vzniklá společenstva vázaných, zpravidla oligotrofních až mezotrofních; dále postupný přechod lesů ve stupních přirozenosti C, D, E -přírodě blízkých, kulturních nebo nepůvodních-na společenstva přírodě bližší, u stupňů přirozenosti D a E se obvykle jedná o arondované části ZCHÚ) pro biotop L5.1. jsou-li předmětem ochrany přírodě blízké lesní ekosystémy a na ně vázané vzácné a ohrožené druhy, 80 - 150 m3/ha mrtvého dřeva. Minimálně 50 % tohoto objemu by měly tvořit silné stromy. Na vzniku tlejícího dřeva by se vedle buku a přimíšených listnáčů měla podílet zejména jedle.

Kudláček (2013) pokračuje, že podíl mrtvého dřeva představuje v průměru 17 % celkové dendromasy. Zásoba živých jedlí byla vyčíslena na 929,52 m³ a odumřelých na 858,56 m³. Stupeň přirozenosti lesních porostů stanovil v poddobně jako plán péče (s nepatrně rozsáhlejší plochou lesa kulturního). V celkovém hodnocení PR se domnívá, že aktuální plocha PR není dostatečná pro samovolný vývoj. Zvětšení plochy na dostatečných 15 ha, však nepovažuje za vhodné. Argumentuje současným managementem ochrany, který neponechává porosty striktně samovolnému vývoji a malou vhodností okolních porostů k přičlenění (vzhledem k jejich struktuře). Závěrem poukazuje na nekonečné diskuse o neúměrně vysokých stavů spárkaté zvěře a stejně jako Švarc (2008) považuje jako nejefektivnější oplocení celého obvodu rezervace, z finančních důvodů však souhlasí s nastoleným trendem budování oplocenek. Tabulka 10: Zásoba v PR (dle LHP 2012-2021). Porost

Plocha (ha) dle GIS

%

5B17/5 7,0520 76,8 5B8 1,0969 11,9 5C8 0,8714 9,5 5B2 0,01678 1,8 100 Celkem 9,1881 Pozn. *zásoba vztažena k ploše získané dle GIS

Zás./ha 589 422 403 -


© ČSPOP 2014

Zásoba celkem m³ * 4154 463 351 4968

35

3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1

Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ

3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Cílem dlouhodobé péče o území (mimo dílčí plochy B3) je směřovat k jeho ponechání samovolnému vývoji. V nejbližší době budou prováděny pouze menší zásahy jako např. podpora přirozené obnovy. Proto je v plánu péče v souvislosti s péči o území této části PR použito slovní spojení „bez zásahu“, které menší zásahy nevylučuje. V dílčí ploše B3 bude provedeno postupné odstranění smrku. Podrobně je budoucí hospodaření popsáno i v části 2.5. Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice* 546

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

Les zvláštního určení

5B, 5D, 5V

Účelové bukové hospodářství v PR a PP Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin (CDS) LT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (desítky %) Za celé území, přepočítáno podle ploch LT Jednotlivé LT BK6,5 JD3 KL0,5 JS+ JLH+ 5B1 BK7 JD3 KL1

5D6 5D3 5V3 5B3

BK6 JD3 KL1 BK6 JD3 KL1 BK5 JD4 KL1 JS BK7 JD3 KL

Porostní typ A Bukový (smíšený) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) výběrný Obmýtí fyzický věk

Obnovní doba nepřetržitá

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Udržení nebo zlepšení stavu, reprezentativnosti a zachovalosti přírodě blízkých biotopů květnatých bučin a zároveň zachování příznivého stavu prostředí strakapouda bělohřbetého, lejska malého, střevlíka hrbolatého a dalších ohrožených druhů. Podpora rozrůzněné věkové a prostorové struktury lesa. Usilování o dosažení stavů zvěře, které umožní bezproblémové odrůstání přirozeného zmlazení všech zastoupených dřevin přirozené-cílové druhové skladby. Provedenými zásahy směřovat k ponechání porostů samovolnému vývoji. _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

36 Způsob obnovy a obnovní postup Přirozená obnova, dosadba JD, KL, JL (BK, JS). Poměrně dobré předpoklady přirozené obnovy jsou limitovány vysokým stavem zvěře a nebezpečím zabuřenění, bude proto nutné použít prostředky na ochranu přirozeného zmlazení, případně kultur. Přirozené zmlazení přednostně chránit oplocenkami, které budou postupně rozšiřovány (orientační návrh oplocenek viz příloha č.7). Případné obnovní zásahy, provést pouze při výskytu nečekané situace (např. rozsáhý polom) při současném respektování předmětů ochrany a předchozím projednání s orgány ochrany přírody. Uplatňování výběrných principů při tvorbě skupinovitě uspořádaného různověkého lesa s vertikálním zápojem. V porostech s neodpovídající druhovou skladbou její přeměna kombinací skupinové clonné a holé seče s využitím přirozené obnovy cílové listnaté příměsi.

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přednostně všestranně podporovat přirozenou obnovu. Při neúspěchu přirozené obnovy umělá obnova sadbou (i přesazením) do oplocenek. Individuální a hloučkovité podsadby vzácnějších a chybějících dřevin přirozené druhové skladby do porostních mezer. Všechny cílové dřeviny jsou MZD.

Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) druh a zastoupení dřevin BK6-7, JD3, KL, JS, JL

komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Umělá obnova výsadbou, počty prostokořenných sazenic BK 8-9 tis. ks/ha, KL, JL, JS 4-5 tis. ks/ha, JD 3-4 tis. ks/ha

Péče o nálety, nárosty a kultury, výchova porostů Skupinové zmlazení plotit oplocenkami. U dosadeb provádět individuální ochranu proti zvěři a buřeni. Při případné výchově šetřit podúroveň a geograficky původní druhy dřevin, provádět záporný výběr v úrovni. Podpora přimíšených cílových dřevin, odstraňování nepůvodních. Zvýšení ekologické stability a biodiverzity, úprava druhové skladby, podpora přirozeného zápoje a vertikálního členění skupin a etáží. Opatření ochrany lesa V porostu ponechat mrtvé dřevo dřevin přirozené druhové skladby, včetně stojících souší. Předcházet koncentraci zvěře a jí působeným škodám na lesních porostech. Poškozené oplocenky ihned opravovat. Provádění nahodilých těžeb U dřevin cílové druhové skladby neprovádět nahodilou těžbu. Doporučené technologie Oplocenky stavět z pevnějších druhů pletiv, z plochy oplocenek předem odstranit dřevní hmotu bránící ve větším měřítku obnově. Odstranit také stromy v oplocence a bezprostředním okolí, hrozící pádem a jejich poškozením. Po skončení funkčnosti oplocenek provést jejich odstranění. Těžba bude (mimo dílčí plochu B3) provedena jen při výjimečných okolnostech (polom). Těžbu provádět v době vegetačního klidu (od 1.11. do 1.3., při výjimečných okolnostech od 1.8. do 1.3). Při těžbě či dalších zásazích vyloučit poškození plochy PR (např. směrové kácení k minimalizaci škod na stávajícím porostu, kmeny vytáhnout nejkratší cestou mimo PR). K odklízení a odvozu dřeva zásadně nepoužívat koryta vodních toků včetně 5 m pásma na obou stranách toku. Použít prostředky šetřící přirozené zmlazení a půdní povrch-koně, lanové systémy, případně navijáky bez neopodstatněných pojezdů traktorů. Individuální ochrana proti zvěři: ruční aplikace repelentních přípravků, dřevěné, drátěné nebo plastové oplůtky nesené na dřevěných kůlech. Skupinová ochrana: klasické nebo lesnické pletivo. _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

37 Odchylky od RS pro dílčí plochu B3 (B2) Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Postupná přeměna druhové skladby současné stejnověké smrkové monokultury na přirozenou a různověkou. Způsob obnovy a obnovní postup Skupinovitě clonná obnovní seč pro přirozenou obnovu - obnova porostu se provede několika kotlíky (do 0,1 ha). V případě výskytu dřevin CDS mohou být (podle velikosti) v kotlících ponechány. Obnova porostu bude postupovat východním směrem od hranice s dílčí plochou B1 (oplocenka D1) vkládáním dalších kotlíků-jednoduchá bavorská seč, případně se původní kotlíky rozšíří podél svých okrajů (okrajová obrubná seč do 1 výšky porostu) a postupně spojí. Při pomalém postupu a delší obnovní době se pak vytvoří různé růstově a věkově diferencované skupiny. Kotlíky bude nutné plotit. Poznámky Ke směrnici přihlédnout i při hospodaření v přilehlém ochranném pásmu. * V platném LHP je uvedeno číslo směrnice 4446, jako sběrný HS.

Tabulka 11: Navržené oplocenky Oplocenka č.

Stávající

A1 A2 A3 B1 B2 C1 C2 C3 D1

X X X

Nová

Porostní skupina

X X X X X X

5B17/5 5B17/5 5B17/5 5B17/5 5B17/5 5B17/5 5B17/5 5B17/5 5B17/5

Výměra (m2) 633 432 1399 633 404 506 415 630 404

Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha č. M7: Mapa navržených oplocenek Plánované zásahy jsou uvedeny v příloze č. T1. Příloha č. T1: Popis lesních porostů (dílčích ploch) a výčet plánovaných zásahů v nich b) péče o živočichy Vzhledem k výskytu ohrožených druhů ptáků i dalších živočichů je nutné provádět kácení a vyklizování dřeva mimo hnízdní období a období rozmnožování (březen-červenec), nejlépe v době vegetačního klidu. V porostu ponechat co nejvíce mrtvého dřeva včetně stojících souší (dřevin přirozené druhové skladby). Tak jak je uvedeno i v RSH při těžbě a vyklizování dřeva _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

38 použít prostředky šetřící biotop střevlíka hrbolatého-koně, lanové systémy, případně navijáky bez neopodstatněných pojezdů traktorů. K odklízení a odvozu dřeva zásadně nepoužívat koryta vodních toků včetně 5 m pásma na obou stranách toku. Podrobný výčet dalších navrhovaných zásahů a činností v území je uveden v RSH a příloze č.T1.

3.2

Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností

Vzhledem k výraznému omezení přirozené obnovy (v případě jedle bělokoré k úplnému znemožnění) v důsledku přezvěření je potřebné snížit stavy spárkaté zvěře (především daňka skvrnitého a prasete divokého) nejen v honitbě kde se PR nachází, ale i v sousedních. S vysokými stavy spárkaté zvěře souvisí i požadavek neumísťovat myslivecká zařízení, krmeliště a nepřikrmovat zvěř. Při provádění těžeb v okolních porostech je nutné pro skládkování nebo vyklizování dřeva a těžebních zbytků nepoužívat plochu PR. Při výchovné těžbě je vhodné podporovat geograficky původní druhy dřevin a tyto šetřit. Vytěženou dřevní hmotu pokud možno alespoň zčásti ponechat v porostu (ne smrk ztepilý). Vzhledem k výskytu ohrožených druhů ptáků je vhodné provádět případné kácení a vyklizování dřeva mimo hnízdní období (březen-červenec), viz též Nařízení vlády č.22/2005 Sb. ze dne 15. prosince 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Hostýnské vrchy. Příloha č. M6: Porostní mapa

3.3

Zaměření a vyznačení území v terénu

Geodetické zaměření hranic PR již bylo provedeno v souvislosti s přehlášením PR v roce 2001. Pruhové značení a označení PR tabulemi se státním znakem v souladu s vyhláškou č. 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území bude v průběhu platnosti plánu péče obnovováno. V případě jejich potenciálního poškození je třeba provést výměnu resp. opravu.

3.4

Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území

V novém LHP vyznačit hranice PR do lesnických map s větší přesností a podle této hranice event. provést i drobné změny v prostorovém rozdělení lesa. Při projednávání nového LHP zařadit (tak jako nyní) porosty v PR do kategorie lesa zvláštního určení § 8, odst.2, písm. a) zákona o lesích-kód 32a.


© ČSPOP 2014

39

3.5

Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností

Turisticky značená trasa po lesní účelové komunikaci probíhá v ochranném pásmu PR podél severní hranice území, proto není regulace potřeba.

3.6

Návrhy na vzdělávací využití území

Vzhledem k lokalizaci mimo turistické trasy a mimořádnému významu území se nepředpokládá umístění informační tabule. Území by mohlo být využito k exkurzím s odborným doprovodem, nejlépe v mimohnízdní době.

3.7

Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území

V druhé polovině období platnosti plánu péče provést inventarizační průzkum botanický-cévnaté rostliny (včetně fytocenologie). Vyhotovit inventarizační průzkum entomologický (se zaměřením na Coleoptera), malakologický, batrachologický, ornitologický, a speciální botanický se zaměřením na mechorosty, lišejníky a inventarizační průzkum hub. Průběžně monitorovat populace zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin a stav lokality.


© ČSPOP 2014

40

4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1

Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)

Příloha č. T2: Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)

4.2

Použité podklady a zdroje informací

BÍNA, Jan et Jaromír DEMEK. 2012. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1.vyd. Praha: Academia, 343 s. ISBN 978-80-200-2026-0. BATOUŠEK, Petr, 2008. Inventarizační průzkum rostlin PR Tesák. Zlín. Nepublik. Depon in Lesy ČR s.p. et KÚ Zlínského kraje. CULEK, Martin [ed.]. 1996. Biogeografické členění České republiky. 1.vyd. Praha: Enigma, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. CULEK, Martin [ed.]. 2005. Biogeografické členění České republiky II. díl. 1.vyd. Praha: AOPK ČR, 590 s. ISBN 80-86064-82-4. FARKAČ, Jan, David KRÁL et Martin ŠKORPÍK [eds.]. 2005. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Praha: AOPK ČR, 760 s. ISBN 80-86064-96-4. GUTH, Jiří. 2002. Metodiky mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a SMARAGD (metodiky podrobného a kontextového mapování). 3. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 35 s. CHYTRÝ, Milan, Tomáš KUČERA et Martin KOČÍ, Martin [eds.], 2001. Katalog biotopů České republiky: interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 304 s. ISBN 80-860-6455-7. CHYTRÝ, Milan, Tomáš KUČERA, Martin KOČÍ, Vít GRULICH et Pavel LUSTYK, [eds.]. 2010. Katalog biotopů České republiky. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 445 s. ISBN 978-80-87457-02-03. JATIOVÁ, Matilda et Jindřich ŠMITÁK. 1996. Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Třebíč: Arca JiMfa, 539 s. ISBN 80-857-6635-3. KOLEKTIV. 1999. Oblastní plán rozvoje lesa. PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Platnost 2000-2019. ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek. KOLEKTIV. 2001. Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu. 2. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí. Planeta IX,5/2001: 1-20. ISSN 1213-3396. KOLEKTIV. 2004. Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. Praha: Ministerstvo životního prostředí. Planeta XII, 3/2004: 24 s. ISSN 1213-3393. KOLEKTIV. 2006. Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Praha: Ministerstvo životního prostředí. Planeta XIV, 9/2006: 39 s. ISSN 1801-6898. KOLEKTIV. 2012. Lesní hospodářský plán pro LHC Bystřice pod Hostýnem 2012-2021. Brno: LHProjekt a.s. Depon in Lesy ČR s.p. et KÚ Zlínského kraje. _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

41 KUBÁT, Karel, Lubomír HROUDA, Jindřich CHRTEK, jun., Zdeněk KAPLAN, Jan KIRSCHNER et Jan ŠTĚPÁNEK (ed.). 2002. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia. KUČERA, Jan et. Jiří VÁŇA. 2003. Seznam a Červený seznam mechorostů České republiky. Preslia 75(3): 193–222, 2003 [vid. 10.8.2014] Dostupné z: http://www.preslia.cz/P033CKuc.pdf. KUDLÁČEK, Martin. 2013. Hodnocení dřevinné složky geobiocenóz PR Tesák. Bakalářská práce, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 56 s. LUSTYK, Pavel et Jiří GUTH. 2013. Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 32 s. MARHOUL, Pavel et Danuše TUROŇOVÁ [eds.]. 2008. Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. MÍCHAL Igor, Václav PETŘÍČEK [eds.]. 1999. Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. Praha: AOPK ČR. 713 s. MIKYŠKA, Rudolf et al.. 1968. Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. 1. vyd. Praha: Academia, 204 s. MORAVEC, Jaroslav. et al. 1994. Fytocenologie. 1. vyd. Praha: Academia, 403 s. ISBN 80-2000457-2. MORAVEC, Jaroslav et al. 1995. Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Litoměřice: Severoč. Přír., suppl.: 1-206. MORAVEC, Josef et Jiří VESELÝ. 2011: Inventarizační průzkum EVL Hostýnské vrchy z oboru koleopterologie (střevlík hrbolatý). Praha: Mott MacDonald Praha, spol. s r. o. Nepublik. Depon. In Krajský úřad Zlínského kraje. MUSIL, Oldřich et Jindřich ŠMITÁK et Mojmír VLAŠÍN. 1985. Státní přírodní rezervace Tesák. Inventarizační průzkum. Nepublikováno. Depon in KÚ Zlínského kraje. MŽP ČR. 2013. Osnovy plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. Praha: MŽP ČR. [online] [vid. 15. říjen 2013]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/osnova_planu_pece. NOVÁK, Jiří et Michal NOVÁK. 2010. Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších - 1. díl. Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21-25:2010. NĚMEČEK, Jan, et al. 2004. Elektronický taxonomický klasifikační systém půd ČR. Taxonomický klasifikační systém půd ČR. [Online] Beneta.cz, s.r.o., ÚVT, s.r.o., [vid. 18.6.2013] Dostupné z: http://klasifikace.pedologie.cz/ NEUHÄUSLOVÁ, Zdenka, Jaroslav MORAVEC, Milan CHYTRÝ, Jiří SÁDLO, Kamil RYBNÍČEK, Jiří KOLBEK et Jaroslav JIRÁSEK. 1997. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Průhonice: Botanický ústav AV ČR. 1 s. NEUHÄUSLOVÁ, Zdenka et al. 1998. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. Praha: Academia. 341 s. ISBN 80-200-0687-7 PELLANTOVÁ, Jana et al. 1994. Metodika mapování krajiny. Brno: ČÚOP. 44 s. PETŘÍČEK, Václav, et al. 1999. Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva. Praha: AOPK ČR. 451 s. _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

42 PROCHÁZKA, František [ed.]. 2001. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav roce 2000). Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 146 s., Příroda, sv. 18. ISBN 80-860-6452-2 PLESNÍK, Jan, Vladimír HANZAL et Lucie BREJŠKOVÁ [eds.]. 2003. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 184 s., Obratlovci. Příroda, sv. 22. ISBN 80-860-6433-6 PLÍVA, Karel. 1991. Funkčně integrované lesní hospodářství. Díl 1-3. Brandýs nad Labem: ÚHÚL. QUITT, Evžen. 1971. Klimatické oblasti ČSSR. Brno: GÚ ČSAV. Academia, Studia Geographica 16, 73 s. RESL, Květoslav et Pavel DROZD. 2006. II.F.4 Metodika monitoringu evropsky významného druhu střevlík hrbolatý (Carabus variolosus). Praha: AOPK ČR. biomonitoring.cz [online] [vid. 15. říjen 2013]. Dostupné z: http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/Metodika-Carabusvariolosus.pdf. 17 s. Rezervační knihy a inventarizační průzkumy MChÚ nacházející se v oblasti Hostýnských vrchů. Dep. in KÚ Zlín et. MěÚ OŽP Bystřice pod Hostýnem. SPITZER, Lukáš et Ondřej KONVIČKA. 2010. Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. Opava: Časopis Slezského muzea Opava. č. 59. s.59-70. ISSN 1211-3026. SKALICKÝ, Vladimír. 1988. Regionálně fytogeografické členění České republiky. In. Hejný Slavomil et Slavík Bohumil [eds.]: Květena České socialistické republiky 1. Praha: Academia, pp. 103-121. SVAČINA, Tomáš. 2001. Lesnický inventarizační průzkum PR Tesák (včetně fytocenologie a typologie). Studie ČSPOP. Dep. in OKÚ-RŽP v Kroměříži et ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. ŠVARC, Petr. 2006. Hodnocení stavu a péče v Lesních rezervacích Hostýnských vrchů. Bakalářská práce, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Fakulta lesnická, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 56 s. ŠVARC, Petr. 2008. Geobiocenologická charakteristika a návrh péče o lesní porosty přírodní rezervace Tesák. Diplomová práce, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Fakulta lesnická, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 70 s. VRŠKA, Tomáš. 2011. Metodika hodnocení přirozenosti lesů v ČR. Brno: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., 17 s. VRŠKA, Tomáš et Libor HORT. 2003. Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. Brno: AOPK ČR. Dostupné z: www.pralesy.cz VOKOUN, Jiří. 1997. Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů. Rozpracování příloh č. 2, 3 a 4 vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Příloha časopisu Lesnická práce. Praha: Silva Regina. 48 s. VONDRUŠKOVÁ, Helena et al. 1994. Metodika mapování krajiny. Praha: ČÚOP a MŽP. 55 s. VYMAZAL, Martin. 2013. Habitatové nároky strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) v Hostýnských vrších. Diplomové práce, Katedra ekologie a životníhoprostředí, Přírodovědecka fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, 55 s., 4 přílohy.


© ČSPOP 2014

43 ZÁRUBA, Petr. 1994. Entomologický inventarizační průzkum chráněného území přírodní rezervace TESÁK (Lepidoptera, Ephemeroptera, Dermaptera).Praha: Český ústav ochrany přírody. Nepublikováno. Depon in KÚ Zlínského kraje.

LEGISLATIVA • • • • • • • • • • • •

Metodický pokyn sekce ochrany přírody a krajiny Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných území. Věstník MŽP. Ročník XIV. Listopad-prosinec 2014. Částka 7. Nařízení vlády č.22/2005 Sb. ze dne 15. prosince 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Hostýnské vrchy a příloha č.2. Příloha č.2 k nařízení vlády č.22/2005 Sb. Nařízení vlády č.318/2013 Sb. ze dne 21. srpna 2013 o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit Příloha č. 977 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb. Směrnice Rady č.92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování Vyhláška MŽP ČR č.64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb. ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Zákon Parlamentu ČR č.289/1995 Sb. ze dne 3. listopadu 1995 o lesích a o změně a doplnění některých zákonů.

SOFTWARE - QGIS, ver. 2.2, dostupné z http://qgis.org/en/site/forusers/download.html ze dne 10.12.2014 - JANITOR, (JanMap), ver. 2.6.4, dostupné z http:// http://janitor.cenia.cz/www/j2_dwnview.php?idmn=19&lang=cze ze dne 10.12.2014

MAPOVÉ A DALŠÍ PODKLADY, DATABÁZE - Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer (ASTER) GDEM Version 2. [vid. 10. října 2013]. Dostupné z: http://gdex.cr.usgs.gov/gdex/ maintained by the NASA Land Processes Distributed Active Archive Center (LP DAAC), USGS/Earth Resources Observation and Science (EROS) Center, Sioux Falls, South Dakota. ASTER GDEM is a product of METI and NASA. - DIBAVOD, A - základní jevy povrchových a podzemních vod, [online]. [vid. 10. září 2013]. Dostupné z: http://www.dibavod.cz/index.php?id=27&PHPSESSID=1c55c461ace86bde03f9ea432a215536 - DISOP, 2014. Databázový informační systém ochrany přírody. Chvalčov: ČSPOP - Geologická mapa České republiky 1 : 50 000 (GEOČR50), [online]. [vid. 25. září 2014]. Dostupné z: http://ags1.geology.cz/ArcGIS/services/rebilance/geocr50_wms/MapServer/WMSServer, Česká geologická služba - Geoportál LČR [WMS]-Porostní mapa-LHP 2012, [online]. [vid. 25. září 2014]. Dostupné z: http://geoportal.lesycr.cz/wms_lhp_facade/wmservice.aspx?SID=10122013_0554434355000000 0_ODPOLEDNE_012135887935, Lesy ČR, s.p. - Historická ortofotomapa © CENIA 2010 a GEODIS BRNO, spol. s r.o. 2010. [vid. 20. prosince 2014]. Dostupné z: http://kontaminace.cenia.cz/. - Mapomat, [online]. [vid. 22. září 2014]. Dostupné z: http://mapy.nature.cz/, AOPK ČR. - OPRL-Typologická mapa, [online]. [vid. 21. září 2014]. Dostupné z: http://geoportal1.uhul.cz/wms_oprl et http://geoportal1.uhul.cz/OprlMap/, ÚHÚL _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PR TESÁK

© ČSPOP 2014

44 - Půdní mapa České republiky 1 : 50 000, AOPK ČR et ČÚZK - Účelová katastrální mapa Zlínského kraje, © Zlínský kraj. Polohopis informativního charakteru odvozen z katastrální mapy - Základní mapa České republiky 1:50 000, [online]. [vid. 28. září 2014]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ZM50_PUB/WMService.aspx?service=WMS&request=getCapabi lities, © ČÚZK - terénní průzkumy

4.3

Seznam použitých symbolů a zkratek

AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

EVL GIS LHC LHP OP PR RSH S-JTSK ÚKM WMS ZCHÚ

evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 geografický informační systém (zde myšleno jako software) lesní hospodářský celek Lesní hospodářský plán ochrana přírody přírodní rezervace rámcová směrnice hospodaření Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální Účelová katastrální mapa Zlínského kraje Web Map Service zvláště chráněné území


© ČSPOP 2014

45

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1: Ekosystémy-předměty ochrany....................................................................... 7 Tabulka 2: Druhy-předměty ochrany ................................................................................ 8 Tabulka 3: Porostní skupiny (nebo jejich části) v zájmovém území (dle LHP 20122021)*. ............................................................................................................................ 16 Tabulka 4: Biotopy v zájmovém území. ........................................................................ 16 Tabulka 5: Zvláště chráněné a významné druhy rostlin a hub........................................ 17 Tabulka 6: Zvláště chráněné a významné druhy živočichů. ........................................... 19 Tabulka 7: Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů........................................ 28 Tabulka 8: Porovnání přirozené (dle OPRL, Kolektiv, 1999) a současné skladby lesa (dle LHP, 2012) ............................................................................................................. 28 Graf 1 k tabulce 7............................................................................................................ 29 Tabulka 9: Dílčí plochy podle porostních skupin (skutečné plochy dle GIS). ............... 30 Tabulka 10: Zásoba v PR (dle LHP 2012-2021)............................................................. 34 Tabulka 11: Navržené oplocenky ................................................................................... 37


© ČSPOP 2014

46

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území ...................................................... 4 Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma.............. 5 Příloha č. M6: Porostní mapa ......................................................................................... 16 (součástí PR je pouze část jedné porostní skupiny dílce – viz Příloha č. M6: Porostní mapa) .............................................................................................................................. 25 Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická..................................................................... 28 Příloha č. T1: Popis lesních porostů (dílčích ploch) a výčet plánovaných zásahů v nich ........................................................................................................................................ 30 Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch.................................................................................. 30 Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů .............................................. 31 Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch.................................................................................. 37 Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická..................................................................... 37 Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů .............................................. 37 Příloha č. M7: Mapa navržených oplocenek................................................................... 37 Příloha č. T1: Popis lesních porostů (dílčích ploch) a výčet plánovaných zásahů v nich ........................................................................................................................................ 37 Příloha č. M6: Porostní mapa ......................................................................................... 38 Příloha č. T2: Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)................................................................................... 40 Příloha č.F1: Fotodokumentace Příloha č.E1: Elektronická příloha Obsahem přiloženého CD nosiče je textová část zprávy ve formátu *.doc a *.pdf, mapové přílohy ve formátu *.pdf a vektorové vrstvy ve formátu .SHP (v adresáři MAPY SHP).


© ČSPOP 2014

PLÁN PÉČE. o přírodní rezervaci Tesák na období Českomoravské sdružení pro ochranu přírody

Recommend Documents