Plán péče. pro: Přírodní rezervaci Jílovka na období: (Návrh na vyhlášení)

Plán péče pro: Přírodní rezervaci Jílovka na období: 2010-2019 (Návrh na vyhlášení)

Plán péče pro PR Jílovka

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Jílovka druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Liberecký Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Holany, Zahrádky u České Lípy Holany, Zahrádky u České Lípy

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí: Zvláště chráněné území Parcelní vymezení navržené PR Jílovka – k. ú. 790273 Zahrádky u České Lípy parcela dle KN

druh pozemku

710

lesní pozemek

způsob využití

LV

154

výměra Výměra celkem v ZCHÚ

40873

vlastník

40873 ČR; Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové

výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí, totéž následující tabulky

Parcelní vymezení navržené PR Jílovka – k. ú. 640735 Holany parcela dle KN

druh pozemku

způsob využití

809

vodní plocha

rybník

811

trvalý travní porost

LV

výměra výměra vlastník celkem v ZCHÚ

10002

40036

10002

2197

40036 ČR; Pozemkový fond České republiky, Praha-Žižkov 2197 ČR; Pozemkový fond České republiky, Praha-Žižkov

Ochranné pásmo Je vymezeno v paušální šíři 50 metrů, avšak pouze po severním okraji navržené přírodní rezervace. Výměry dotčených částí parcel jsou stanoveny odborným odhadem (odečtem z digitalizované státní mapy odvozené 1:5000). Parcelní vymezení ochranného pásma – k. ú. 790273 Zahrádky u České Lípy parcela dle KN

druh pozemku

způsob využití

711

vodní plocha

rybník

LV

výměra výměra celkem v ZCHÚ

10002 163675

vlastník

35000 ČR; Pozemkový fond České republiky, Praha-Žižkov

Strana 2


712 713

trvalý travní porost vodní plocha

461

6770

koryto vodního 10002 toku přirozené nebo upravené

191

3270 Věra Kocmanová, Družstevní 114, Cvikov 135 ČR; Pozemkový fond České republiky, Praha-Žižkov

výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí

Parcelní vymezení ochranného pásma – k. ú. 640735 Holany parcela dle KN

druh pozemku

807

trvalý travní porost vodní plocha

808

způsob využití

výměra výměra celkem v ZCHÚ

LV

10002

3947

koryto vodního 10002 toku přirozené nebo upravené

191

vlastník

2860 ČR; Pozemkový fond České republiky, Praha-Žižkov 135 ČR; Pozemkový fond České republiky, Praha-Žižkov

výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma druh pozemku lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 4,0873

OP plocha v ha -

vodní plochy

4,0036

3,5270

trvalé travní porosty orná půda ostatní zem. pozemky

0,2197 -

0,6130 -

-

-

8,3106

4,1400

ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

Způsob využití pozemku zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

neplodná půda ost. způsoby využití

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

ne ne ne

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne ne

ZCHÚ plocha v ha 4,0036 -

-

ZCHÚ je součástí lokálního biocentra Holanské rybníky o rozloze 22,4 ha a jednou z navrhovaných lokalit v rámci projektu Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území (VYDROVÁ, KUCHAŘOVÁ & GRULICH 2006).

1.6 Kategorie IUCN doporučená kategorie: IV. Přírodní rezervace

Strana 3


1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu dosud nebyl specifikován – ZCHÚ se připravuje k vyhlášení 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému

podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%)

střemchová jasenina

60 %

litorální rákosiny

20 %

společenstva vodních makrofyt

10 %

etážovité porosty dubu, jasanu, střemchy aj., různého věku, hospodářsky ovlivněné, biotop vzácné mykoflóry porosty rákosu a orobince úzkolistého, významný biotop vodního ptactva a obojživelníků v současnosti druhově ochuzené porosty s dominantním růžkatcem ostnitým (Ceratophyllum demersum)

B. druhy (houby) název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

Arrhenia retiruga Rubinoboletus rubinus Russula solaris

stupeň ohrožení EX EN VU

popis biotopu druhu muscikolní parazit (na živých meších) druh tvořící mykorrhizu s duby na hrázi Kravského rybníka pod duby, osikami a vrbami

*) kategorie ohrožení podle: HOLEC J. & BERAN M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1 – 282.

(Dále je možno uvést zvláště chráněné a ohrožené druhy ptáků a obojživelníků. Dle metodiky se však u ZCHÚ kategorie přírodní rezervace uvádějí druhy jen výjimečně.) C. útvary neživé přírody - nejsou předmětem ochrany

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Území soustavy Natura 2000 nejsou v překryvu s PR Jílovka.

1.9 Cíl ochrany Navržená přírodní rezervace je tvořena dvěma odlišnými biotopy – smíšeným listnatým lesem a hospodářsky málo využívaným rybníkem. Hlavním předmětem ochrany v lese je výskyt bohaté mykoflóry, včetně řady druhů ohrožených a regionálně vzácných; nejvýznamnější je pak nález druhu Arrhenia retiruga (mecháčku síťnatého), dosud považovaného za druh v ČR vyhynulý. Z hlediska dalších složek bioty není les nijak výjimečný – klíčovým požadavkem je proto zajistit podmínky pro udržení a rozvoj cenné mykoflóry. Význačné druhy hub zjištěné na lokalitě mají různé ekologické požadavky, Strana 4


jsou vázány na živé i odumřelé rostliny či jejich části, a to nejen na dřeviny. Obecně lze říci, že houbám nejvíce vyhovují druhově pestré, strukturované lesní porosty s velkým podílem odumírajícího a odumřelého dřeva a dalšího organického materiálu. Řada druhů zjištěných od rybníka Jílovka je přednostně anebo výhradně vázána na duby, popř. jiné listnaté dřeviny. Proto je žádoucí, aby si lesní porosty na lokalitě zachovaly zhruba stávající složení a aby nebyly plošně mýceny, tj. aby zde nevznikaly holiny. Současně by zde měl být zachován určitý podíl mrtvého dřeva. Autor mykologického průzkumu, Josef Slavíček, rovněž navrhuje potlačování ostružiníku a prosvětlování keřového podrostu či mladých stromových porostů. Cílovým stavem by tedy měl být les listnatý, s vysokým podílem dubu (ale i s určitým zastoupením pionýrských dřevin, neboť některé houby jsou vázány např. na osiku), nestejnověký, spíše prosvětlený, ale bez větších otevřených ploch (holin) či přehoustlých mlazin. V porostu by měl být ponechán vysoký podíl starých stromů, včetně stromů dožívajících či víceméně odumřelých. Kravský rybník, který tvoří druhou část navrhované rezervace, patří k nejméně hospodářsky zatíženým rybníkům holanské soustavy. V současnosti je možná jediným bez výraznější rybí obsádky, což se mj. příznivě odráží v bohatém rozvoji vodních makrofyt, početných populacích ohrožených obojživelníků a pestré skladbě vodní avifauny. Tento stav by do budoucna měl být zachován, resp. v některých ohledech i zlepšen. Současně je nutno zabránit degradaci, k níž může výhledově dojít v důsledku pokračujícího zazemňování rybníka, rozrůstání litorálních porostů na úkor otevřené vodní hladiny, případně i eutrofizace – ta se již dnes zřejmě projevuje v druhovém složení společenstva vodních makrofyt. Rybník by měl nadále zůstat bez úmyslného zarybnění, případně s vhodnou rybí obsádkou umožňující optimální rozvoj vodní flóry a fauny. Rozsah litorálních porostů je vhodné zachovat zhruba na stávající úrovni. Měl by se také snížit objem živin ve vodě a v sedimentu, což si vyžádá aktivní zásahy, které by však neměly ohrozit předměty ochrany.

Strana 5


2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY

2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geomorfologie a geologie. Území přírodní rezervace náleží do České tabule, podsoustavy Severočeská tabule, celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina a okrsku Provodínská pahorkatina (hierarchie geomorfologických jednotek a níže uvedenou charakteristiku viz DEMEK et al. 1987). Lokalita leží v nejnižším stupni reliéfu, v nivě Bobřího potoka, v nadmořské výšce kolem 258 metrů. Terén je rovinatý, s výškovými rozdíly do 2 metru. Geologicky náleží lokalita do severočeské křídy. V Geologické mapě ČR měřítka 1:50 000 (KLEIN 1991) je v prostoru navrženého ZCHÚ vyznačena jednotka teplické souvrství, spodní část březenského souvrství, slínovce a vápnité jílovce, vápnitojílovité prachovce (spodní coniak-svrchní turon). Jihozápadně od Kravského rybníka pak sousedí jizerské souvrství, s převážně středně zrnitými křemennými pískovci (svrchní-střední turon). Ve sníženinách podél vodotečí jsou rozšířeny fluviální písčité hlíny holocénního stáří. Půdy zájmové lokality jsou různým stupněm hydromorfně ovlivněné. Dle syntetické půdní mapy ČR jsou v širším okolí rozšířeny pseudogleje, ve výrazněji podmáčených polohách jsou pak vystřídány glejem, případně (podél vodotečí) fluvizemí glejovou. Podnebí. Dle Atlasu podnebí ČSR (1958) náleží zájmové území do mírně teplé oblasti s okrskem mírně teplým, s mírnou zimou, pahorkatinným. QUITT (1971) oblast Holanských rybníků zařazuje do rajónu MT9 v rámci mírně teplé oblasti. Průměrné roční teploty za období 1961-1990 zde činily cca 7,5 °C, průměrný roční úhrn srážek se ve stejném období pohyboval mezi 600 a 650 mm. Hydrologie. Lokalita náleží do povodí Labe, do něhož je odvodňována prostřednictvím Bobřího potoka následně Ploučnice. Přírodní rezervace se nachází v dolní části holanské rybniční soustavy: zahrnuje nevelký Kravský rybník, její severní okraj a větší část ochranného pásma tvoří rybník Jílovka zvaný též Jílek. Holanské rybníky byly zakládány již ve druhé polovině 15. století, jde tedy o rybníky historické. Vývoj rybníků lze vysledovat z historických map. Na mapách I. vojenského mapování z let 1764-1768 je Kravský rybník (zde nazvaný Kühlager Teich) ještě podstatně menší než dnes, potok pod rybníkem má dosud přirozený průběh s četnými zákruty a meandry. Rozloha rybníka Jílovka (Latten Teich) je přibližně shodná se současnou (s vědomím značné nepřesnosti mapy). V mapě II. vojenského mapování z poloviny 19. století je již Kravský rybník rozlehlejší (dosahuje větší délky a zčásti i šířky než dnes), naproti tomu Jílovka je zde menší o západní zátoku, v níž se tehdy nacházela vlhká louka. Vodoteče pod oběma rybníky jsou v tomto období již napřímené. Totéž ve větším detailu nalezneme na mapách stabilního katastru z r. 1846, z nichž jsou mapy II. vojenského mapování odvozeny (jsou zde jen odlišně uváděné názvy rybníků: Kühltager Teich a Lettenteich). Rybník Jílovka byl tedy v pozdější době rozšířen v západní části, zatímco rozloha Kravského rybníka byla zmenšena sedimentací. V současnosti tvoří otevřená vodní hladina jen cca 15 % parcely rybníka (dle odečtu z ortofotomapy).

Fytogeografie. Zájmová lokalita se nachází v obvodu Českomoravské mezofytikum, v okrajové části fytogeografického okresu Podještědí, podokresu Českolipská kotlina. V bezprostřední blízkosti zde hraničí okresy Ralsko-bezdězská tabule (od východu) a Polomené hory (od jihu). Květena fytochorionu je poměrně bohatá, s hojným výskytem hygrofilních druhů vázaných na střídavě vlhké louky, mokřady, rybníky a jejich pobřeží. Území je pod subatlantským vlivem, vyskytují se však i chladnomilnější druhy demontánního rozšíření. Květena přírodní rezervace byla zdokumentována v rámci dvou botanických průzkumů. Vlastním průzkumem autora tohoto textu bylo z území navrženého ZCHÚ (bez ochranného pásma) doloženo 145 druhů cévnatých rostlin. Vzhledem k menší důkladnosti průzkumu,

Strana 6


zejména v okrajových ruderalizovaných partiích lze očekávat, že tento počet nebude konečný. To naznačují výsledky předchozího průzkumu ing. Knauerové z minulého roku (KNAUEROVÁ et al. 2008), která v dílčích floristických seznamech (souborný přehled druhů za celé území citovaná práce neobsahuje) uvádí celkem 229 druhů cévnatých rostlin, další druhy zmiňuje z vlhké louky ležící východně od navrženého ZCHÚ. Celkově je oběma autory z území uváděno 286 druhů (89 druhů je společných pro oba průzkumy), toto číslo je ovšem nutno brát s velkou rezervou, neboť v druhových soupisech Knauerové je řada nevěrohodných údajů. Hodnotnější květenu lokality tvoří zejména následující druhy: Abies alba (C4), Actaea spicata, Bromus benekenii, Carex elongata, Carex pseudocyperus (C4), Circaea lutetiana, Cirsium canum, Colchicum autumnale, Galeopsis pernhofferi, Galium odoratum, Hieracium racemosum, Iris pseudacorus, Lemna trisulca (C4), Listera ovata (C4), Lonicera xylosteum, Melampyrum nemorosum, Melica nutans, Milium effusum, Paris quadrifolia, Polygonatum multiflorum, Potentilla palustris (C4), Primula veris subsp. veris (C4), Pyrus pyraster (C4), Pulmonaria obscura, Rhamnus cathartica a Ulmus glabra. Jedná se převážně o druhy přirozených mezotrofních lesů, menší měrou o druhy nelesních vodních a mokřadních biotopů. Další druhy uvádí z Kravského rybníka MELINGEROVÁ (2000): Batrachium circinatum, Potamogeton lucens a Sagittaria sagittifolia. Jde o deset let staré údaje, které se při aktuálním průzkumu nepodařilo potvrdit. Potenciální přirozenou vegetaci (cf. NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) při Holanských rybnících tvoří komplex hygrofilních lesů s mokřadními olšinami (sv. Alnion glutinosae), střemchovými jaseninami (as. Pruno-Fraxinetum) a dalšími typy společenstev, jako jsou např. rákosiny a porosty vysokých ostřic (tř. Phragmito-Magnocaricetea). V okolním méně zamokřeném terénu je pak obklopují vlhké jedlové doubravy (as. Abieti-Quercetum), které ale musíme vnímat spíše jako rekonstrukční než potenciální vegetační formaci. V území jsou patrné přechody do méně typických hercynských dubohabřin (as. Melampyro nemorosi-Carpinetum). Současnou vegetaci je možné shrnout do tří hlavních typů: (a) lesní společenstva, (b) litorální rákosiny a navazující vlhkomilná nelesní společenstva, (c) společenstva vodních makrofyt v Kravském rybníce. Lesní porosty jsou poměrně přirozeného charakteru, zčásti však významně ovlivněné těžbou. Ve stromovém patře se jako hlavní druhy střídají dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který má těžiště rozšíření v mladších porostech v západní části lokality. Podružně jsou ve stromovém patře místy zastoupeny topol osika (Populus tremula), lípa srdčitá (Tilia cordata), smrk ztepilý (Picea abies), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč (Acer platanoides), třešeň ptačí (Prunus avium) aj. Bohatě vyvinuté vysoké keřové patro tvoří zejména střemcha obecná (Prunus padus), doprovodně líska (Corylus avellana), hloh (Crataegus sp.), mladá třešeň (Prunus avium) či lípa (Tilia cordata), krušina olšová (Frangula alnus) a svída krvavá (Cornus sanguinea), řídce i hrušeň polička (Pyrus pyraster), v nižší keřové etáži roste zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum) a srstka angrešt (Ribes uva-crispa). Bylinné patro je dobře vyvinuto, je však druhově značně chudé, což je možné vysvětlit sukcesní nezralostí porostů, případně degradačními vlivy. S vysokou pokryvností vystupuje zejména ostružiník (Rubus fruticosus agg.) a neofytní netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), z původnější lesní květeny bývá místy hojný svízel vonný (Galium odoratum) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Z dalších druhů se na podrostu lesa různou měrou podílí mj. čarovník pařížský (Circaea lutetiana), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), sveřep Benekenův (Bromus benekenii), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), kuklík městský (Geum urbanum), kostřava obrovská (Festuca gigantea), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), čistec lesní (Stachys sylvatica), ostřice lesní (Carex sylvatica), řídce též bradáček vejčitý (Listera ovata), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), ocún jesenní (Colchicum autumnale) či pr-

Strana 7


vosenka jarní (Primula veris). Při sušším východním okraji lesa je masivně rozšířen černýš hajní (Melampyrum nemorosum), roztroušeně tu roste kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) a konvalinka vonná (Convallaria majalis). Jarní aspekt je nevýrazný, tvoří jej zejména orsej jarní (Ficaria verna subsp. bulbifera), jen vzácně byla zjištěna sasanka hajní (Anemone nemorosa). V zamokřených partiích při březích obou rybníků již porosty inklinují k mokřadním olšinám, resp. k pobřežním vrbovým křovinám s vrbou popelavou (Salix cinerea). Na stromovém, resp. keřovém patře se podílí osika, střemcha, bříza, dub letní a vrba popelavá, v bylinném podrostu se místy z litorálu rozšiřuje rákos (Phragmites australis) a třtina šedavá (Calamagrostis canescens), dále se na druhové skladbě různou měrou podílí ostřice obecná (Carex nigra) a prodloužená (C. elongata), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) a penízková (L. nummularia), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), karbinec evropský (Lycopus europaeus), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata). Fytocenologicky lze lesy na území navržené rezervace hodnotit jako různé fáze střemchové jaseniny – asociace Pruno-Fraxinetum. Zastoupené druhy dobře odpovídají diagnostickým a konstantním druhům této asociace (cf. MORAVEC et al. 2000). Kravský rybník je mělkou nádrží s bujným porostem makrofyt a rozsáhlými litorálními rákosinami. Vodní květena je zde však navzdory masivnímu rozvoji druhově velmi chudá, téměř monodominantním druhem je růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), mnohem méně se vyskytuje rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum) a okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca). Výskyt dalších druhů makrofyt je nicméně možný v zadní části nádrže, která není dostupná z pobřeží ani ze člunu. V litorálu, který je rozsáhle vyvinut, roste především orobinec úzkolistý (Typha latifolia), na nějž v mělčích vodách a na přechodu na souš navazují porosty rákosu obecného (Phragmites australis). Monodominantní porosty tohoto druhu zaujímají velkou rozlohu ve zhlaví rybníka, Z dalších druhů se v pobřeží vyskytuje zejména zblochan vodní (Glyceria maxima) a lilek potměchuť (Solanum dulcamara). Houby. Hlavním důvodem ochrany území, resp. jeho lesní části, je výskyt bohaté a vzácné mykoflóry. Na lokalitě bylo dosud nalezeno a určeno 118 druhů hub, z nichž 8 je uvedeno v červeném seznamu (HOLEC & BERAN 2006) a 23 druhů představuje regionálně vzácné až velmi vzácné druhy (SLAVÍČEK 2009). Nejcennějším nálezem je Arrhenia retiruga (mecháček síťnatý), který byl dosud považován za vyhynulý na území ČR. Druhý nejvýznamnější nález je Rubinoboletus rubinus (hřib rubínový), pozoruhodný je výskyt dvou druhů vázaných na bučiny: Russula solaris (holubinka sluneční) a Plicaturopsis crispa (měkkouš kadeřavý). Dalšími vzácnými či ohroženými druhy jsou Aureoboletus gentilis (hřib pružný), Boletus impolitus (hřib plavý), B. radicans (hřib medotrpký), Clitocybe geotropa (strmělka veliká), Cortinarius uliginosus (pavučinec bažinatý), Crepidotus mollis (trepkovitka měkká), Entoloma sinuatum (závojenka olovová), Galerina sideroides (čepičatka zvoncovitá), Gymnopilus spectabilis (šupinovka nádherná), Gymnopus aquosus (penízovka vodnatá), Hyphoderma litschaueri (kornatec Litschauerův), H. mutatum (kornatec proměnlivý), Hyphodontia nespori (kornatec Nešporův), Inocybe erubescens (vláknice začervenalá), Lactarius controversus (ryzec osikový), Leccinum duriusculum (kozák topolový), Lyophyllum rancidum (líha páchnoucí), Mycena citrinomarginata (helmovka žlutobřitá), M. strobilicola (helmovka šiškomilná), Panellus serotinus (pařezník pozdní), Pholiota gummosa (šupinovka gumovitá), Pluteus leoninus (štítovka žlutá), Polyporus arcularius (choroš plástvový), Russula pseudointegra (holubinka ruměnná), Tricholoma album (čirůvka bílá), T. sejunctum (čirůvka odlišná).

Strana 8


V textu mykologického průzkumu ani v citovaném článku bohužel není uvedena bližší lokalizace jednotlivých nálezů, pouze je nesystematicky zmíněn biotop (hostitel), na nějž je daný druh v území vázán. Fauna území byla zdokumentována v rámci inventarizačního zoologického průzkumu z minulého roku (2008), přičemž byly excerpovány i starší údaje z faunistické kartotéky českolipského musea. Při průzkumu bezobratlých živočichů (HONCŮ in KNAUEROVÁ et al. 2008) bylo na lokalitě zjištěno 60 druhů. Převládají běžné druhy, eurytopní, (4 druhy střevlíkovitých a 10 druhů drabčíkovitých), adaptibilní (10 druhů střevlíkovitých a tři druhy drabčíkovitých), žádný druh není reliktní. Byly zde zjištěny 2 zvláště chráněné druhy hmyzu – čmelák zemní (Bombus terrestris) a mravenec lesní (Formica rufa), oba v kategorii druhů ohrožených. Počet zjištěných druhů není příliš vysoký, průzkum zřejmě není vyčerpávající. Obratlovci jsou na lokalitě zastoupeni celkem 37 druhy, z toho jsou 4 druhy obojživelníků, 2 druhy plazů, 23 druhy ptáků a 8 druhů savců (VITÁČEK in KNAUEROVÁ et al. 2008). Celkem 8 druhů je zařazeno mezi druhy zvláště chráněné dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Jsou to (zkratky v závorce KO, SO, O označují druh kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený): skokan skřehotavý (Rana ridibunda, KO), rosnička zelená (Hyla arborea, SO), skokan štíhlý (Rana dalmatina, SO), ropucha obecná (Bufo bufo, O), slepýš křehký (Anguis fragilis, SO) užovka obojková (Natrix natrix, O), kormorán velký (Phalacrocorax carbo, O) a žluva hajní (Oriolus oriolus, SO). Výše uvedené údaje se vztahují zejména na lesní porost a pobřeží obou nádrží, údaje za Kravský rybník byly sumarizovány dodatečně (KNAUEROVÁ et al. 2009), neboť tato lokalita nebyla původně zahrnuta do zadání zoologického průzkumu. Z Kravského rybníka je uváděno 27 druhů bezobratlých a 71 druh ptáka. Jediným zvláště chráněným bezobratlým je silně ohrožená škeble rybničná (Anodonta cygnea). Mezi ptáky je 21 zvláště chráněný druh. V kategorii druhů kriticky ohrožených to jsou: jeřáb popelavý (Grus grus) a luňák červený (Milvus milvus), v kategorii druhů silně ohrožených: čírka modrá (Anas querquedula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), chřástal kropenatý (Porzana porzana), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), lednáček říční (Alcedo atthis), lžičák pestrý (Spatula clypeata), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), volavka bílá (Casmerodius albus) a žluva hajní (Oriolus oriolus), v kategorii druhů ohrožených: čáp bílý (Ciconia ciconia), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), kopřivka obecná (Anas strepera), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), moták pochop (Circus aeruginosus), potápka malá (Podiceps ruficollis), potápka roháč (Podiceps cristatus) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos). V tomto výčtu jsou uvedeny jak druhy na lokalitě v současnosti či v minulosti hnízdící, tak i druhy zde pouze protahující. Kravský rybník je nicméně vzhledem ke své nevelké rozloze bohatou ornitologickou lokalitou, jejíž potenciál je dán minimální rybí obsádkou a plně vyvinutou litorální vegetací. Lokalita je velmi cená i z hlediska batrachologického – nachází se zde bohatá populace rosničky zelené (Hyla arborea) a skokana skřehotavého (Rana ridibunda). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A) Rostliny - zvláště chráněné druhy nebyly na území navržené přírodní rezervace nalezeny B) Živočichové

Strana 9

Plán péče pro PR Jílovka název druhu

škeble rybničná (Anodonta cygnea) čmelák zemní (Bombus terrestris) mravenec lesní (Formica rufa) skokan skřehotavý (Rana ridibunda) rosnička zelená (Hyla arborea) skokan štíhlý (Rana dalmatina) ropucha obecná (Bufo bufo) slepýš křehký (Anguis fragilis) ještěrka obecná (Lacerta agilis) užovka obojková (Natrix natrix) chřástal vodní (Rallus aquaticus) kopřivka obecná (Anas strepera) lednáček říční (Alcedo atthis) moták pochop (Circus aeruginosus) moudivláček lužní (Remiz pendulinus) potápka malá (Podiceps ruficollis) rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) slavík obecný (Luscinia megarhynchos) žluva hajní (Oriolus oriolus)

kategorie dle poznámka k rozšíření Vyhl. 395/92 SO Kravský rybník O O KO

bohatá populace

SO

bohatá populace

SO O SO SO

starší údaj od Kravského rybníka (1994)

O SO

pravidelně hnízdí na Kravském rybníce

O

nepravidelně hnízdí

SO

hnízdí

O

hnízdí nepravidelně

O


O

hnízdí pravidelně

SO


O


SO


z ptáků jsou uvedeny jen druhy v území hnízdící

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území navržené přírodní rezervace dosud nebylo ochranářsky využíváno. b) lesní hospodářství Katastrálně a hospodářsky evidované porosty zaujímají polovinu území, další porosty dřevin jsou rozšířeny na přilehlých nelesních pozemcích. Z archivních map je patrné, že ještě v polovině 19. století (jmenovitě v r. 1846) se mezi oběma rybníky rozkládalo pole, Kravský rybník byl po obou březích lemován úzkým pruhem vlhkých luk. Les je tedy v zájmovém území útvarem druhotným, patrně uměle založeným na dřívější zemědělské půdě. Dle LHP je věk nejstarších částí porostu 155 let. Je-li tento údaj věrohodný, byly porosty založeny v r. 1849, tedy nedlouho poté, co byl pořízen stabilní katastr. K zalesnění byl zřejmě použit dub (konkrétně dub letní – Quercus robur), další dřeviny se do porostu postupně rozšířily samovolně, případně byly dosazeny (snad případ smrku). Ze starých lesních hospodářských plánů by bylo možné dohledat, jak se porost dále vyvíjel – jeho západní část totiž tvoří převážně mladší skupiny, jež povstaly až po r. 1950. Stará doubrava byla před cca 20 lety rozpracována čtyřmi pruhovými sečemi o šířce 20-40 metrů, které byly zřejmě uměle zalesněny dubem (místy jsou dobře patrné brázdy po naorání). V současném LHP je předpis na obnovní těžbu 0,8 ha ve zbývající části starého porostu, tato těžba dosud nebyla provedena (do konce platnosti LHP zbývají ještě 4 roky). Při tomto postupu těžby by patrně během 1-2 decénií přestala stará doubrava mezi rybníky existovat, což je z hlediska poslání navržené rezervace nepřijatelné. Dosavadní způsoby lesnického hospodaření na lokalitě je možné z ohledem na předmět ochrany označit za problematické. Holosečná obnova spojená s umělým zalesněním, navíc

Strana 10


s brázdovou přípravou půdy znamená přírodě cizí zásahy, s převážně negativními dopady na biologickou diverzitu i celkový stav lesního ekosystému. Na druhou stranu je ovšem třeba poznamenat, že díky umělé obnově se v porostu podařilo udržet dub, který by v případě umožnění přirozené obnovy byl patrně vytlačen jasanem, lípou a dalšími listnatými dřevinami. d) rybníkářství Holanské rybníky jsou klasickou ukázkou produkčních rybníků zaměřených na chov kaprovitých ryb, případně i kachen. To má zcela zjevný dopad na jejich biologické kvality. Rybníky jsou víceméně bez vodních makrofyt, často jen s omezenými až takřka scházejícími porosty litorálních rostlin, vody jsou výrazně eutrofní, se sníženou průhledností, fyto- a zooplankton je zdecimován na několik málo eurytopních druhů. Tento stav lze pozorovat i u rybníka Jílovka, ležícího v ochranném pásmu navržené rezervace. Naproti tomu Kravský rybník je jednou z mála vodních ploch v soustavě, jež byla ušetřena (alespoň v posledních letech) intenzivního hospodářského využití. V rybníce patrně nejsou vysazeny žádné ryby, neprovádí se výlov a nádrž není příliš často vypouštěna. Tato „hospodářská zanedbanost“ se velmi markantně odráží ve stavu bioty na rybníce, v mohutném rozvoji vodní a pobřežní vegetace (na okolních rybnících nevídané), v bohaté ptačí fauně a vitálních populacích ohrožených obojživelníků. Lze jen litovat, že podobný režim je u našich vodních nádrží stále jen ojedinělý a zpravidla se omezuje jen na malé vodní plochy. f) rybářství Kravský rybník dnes patrně není významněji rybářsky využíván, především z důvodu pravděpodobně malého zarybnění.

Obrázek 1: Výřez z mapy I. vojenského mapování z let 1764-1768

Strana 11


Obrázek 2: Výřez z mapy II. vojenského mapování z poloviny 19. století

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Zájmové území pokrývají územní plány obcí Holany a Zahrádky. Respektují současný stav, kdy celá lokalita je součástí rozlehlého lokálního biocentra. Jediným autorovi známým záměrem, který se okrajově dotýká předmětného území, je Revitalizace údolní nivy Bobřího potoka. Zadavatelem byly poskytnuty výkresy (bez průvodní zprávy), v nichž jsou navrhovány technické úpravy v území východně od navrženého ZCHÚ, zahrnující mj. obnovení Malého Kravského rybníka. S ním souvisí i vyvedení odpadu (výtoku) do (Velkého) Kravského rybníka. Jde o rekonstrukci stávajícího zařízení – příkopu vedeného souběžně se silnicí do prostoru blízko hráze (Velkého) Kravského rybníka. Z hlediska předmětu ochrany není tento záměr konfliktní.

2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

18 – Severočeská pískovcová plošina a Český ráj 408000 4,09 ha 2004-2013 Lesy České republiky, s. p. LS Česká Lípa, revír Vlhošť

Evidované lesní porosty zaujímají zhruba polovinu území, skutečná rozloha stromových a keřových porostů je ještě o něco větší, neboť tyto částečně zasahují i na nelesní pozemky. Veškeré lesy v rezervaci jsou ve vlastnictví státu, spravované státním podnikem Lesy České republiky. Organizačně přísluší k Lesní správě Česká Lípa, do oddělení 530 a dílce E. V rámci tohoto dílce jsou vymezeny čtyři porostní skupiny, jejichž čísla odpovídají věkovému stupni porostu: 1, 5, 6 a 16. Porostní skupiny 1 a 16 se rozpadají do tří, resp. pěti samostatných částí. Základní údaje k porostním skupinám převzaté z aktuálního LHP (platnost 2004-2013) jsou shrnuty do následující tabulky:

Strana 12


porostní skupina 530 E 1

věk

530 E 5

47

10

530 E 6 530 E 16

54 155

10 10

10

zakmedruh. skladba výška obmýtí/ nění obn. doba 10 DB 90, JS 10, BR, JR, SM, OS 3 140/30 DB 90, JS 10, BR, TR, OS, JIV, OL DB 100, BR, TR, SM DB 100, SM

18

140/30

22 25

140/30 140/30

zásah prořezávka na celé ploše probírka probírka těžba obnovní 0,8 ha, zalesnění DB 100 %

Uvedená druhová skladba v zásadě odpovídá skutečnosti, s výjimkou skupiny 5, v níž je reálné složení stromového patra zhruba toto (údaje v procentech): DB 50, JS 35, OS 15, JV. Ve všech porostech, s výjimkou nejmladších je zpravidla bohatě vyvinuta podúroveň do cca 5 metrů výšky s převažující střemchou. Z hlediska předepsaných zásahů je zásadní informací navržená obnovní těžba (viz připojený obrázek), jejíž realizace by znamenala podstatné zmenšení nejcennějších částí lesního porostu a vážné ohrožení předmětů ochrany v této části území. Aby k této těžbě nedošlo, bylo ještě v průběhu zpracování plánu péče svoláno terénní šetření za účasti zástupce lesního správce, revírníka, zadavatele plánu péče a jeho zpracovatele. Výsledkem jednání je příslib lesního správce, že obnova části starého porostu bude realizována šetrnějším způsobem.

Obrázek 3: Předpis obnovní těžby v platném LHP (zelené plochy) Přehled výměr a zastoupení lesních typů Přírodní lesní oblast: 18 – Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lesní typ Název LT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra Podíl (%) (LT) (ha) 2L potoční luh pahorkatinný dbl 5, js 3, jv 1, lp 1, hb 1, tř, jd, os 4,09 100 Celkem 4,09 100 údaje v desítkách procent, druhová skladba dle různých podkladů ÚHÚL, částečně modifikováno na místní podmínky

Celý dílec 530 E je zahrnut do jediného souboru lesních typů 2L (potoční luh) a jediného lesního typu 2L1 (potoční luh pahorkatinný). Toto hodnocení je v souladu se skutečností, i když v porostu lze vylišit sušší a vlhčí stanoviště. Potenciální přirozená skladba pro tato stanoviště je dosti nejistá, neboť stávající zachovalé porosty byly v minulosti významně ovlivněny činností člověka, což vedlo ke zvýhodnění dubu nad dalšími listnatými dřevinami. Spektrum přiStrana 13


rozeně rozšířených dřevin je bohaté a přirozeně proměnlivé v prostoru a čase. Výrazným rysem porostů je i bohatě vyvinutá keřová, resp. dolní stromová etáž. Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka SM JD

smrk ztepilý jedle bělokorá

dub letní DBL jasan ztepilý JS javor mléč JV lípa srdčitá LP habr obecný HB třešeň ptačí TR topol osika OS Celkem

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%) Jehličnaté vtroušený 0-1 vzácně vtroušená 0,0 Listnaté 3,92 (2) 95,8 0,17 (3) 4,2 vtroušený + místy vtroušená + místy vtroušený + vtroušená + místy hojná + (4) 100 %

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

vtroušený ? (1)

vtroušený ?

2,05 1,23 0,41 0,41 0,41 + + -----

50 30 10 10 10 + + -----

Po zn ámk y: (1) přirozené zastoupení jedle v lokalitě nejasné, model přirozené druhové skladby s ní nepočítá, má zde však dobré růstové podmínky a historicky zde (resp. na podobných stanovištích) byla zřejmě velmi hojná (2) údaj dle LHP, skutečné zastoupení je nižší, cca na úrovni 80 %. Přirozené zastoupení je diskutabilní, v případě dlouhodobého bezzásahového režimu by byl dub patrně potlačen agresivnějšími druhy dřevin, jako je zejména jasan, případně lípa, habr a třešeň. Většina stávajících doubrav je výsledkem specifického způsobu hospodaření, pokud nejde o porosty přímo jako doubravy uměle založené – to je i případ naší lokality. (3) údaj dle LHP, skutečné zastoupení je vyšší, cca 15 % (4) osika je hojně rozšířena zejména v sukcesních pláštích po obvodu hospodářsky vedeného lesa, místy významnou příměs tvoří ale i v porostních skupinách, zvl. ve sk. 5. Její celkové zastoupení může činit i více než 1 %.

Z tabulkového srovnání je patrné, že současná druhová skladba je oproti přirozené pozměněna. Dominance dubu je zjevně kulturní povahy (a v mladých porostech je udržována holosečnou obnovou s umělou výsadbou dubu), což částečně ukazuje druhové složení nárostů. V cílové druhové skladbě by měly být větší měrou zastoupeny i jiné dřeviny než je dub. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Součástí navržené přírodní rezervace je Kravský rybník, severní části území se dotýká intenzivně obhospodařovaný rybník Jílovka (Jílek), který zasahuje i do ochranného pásma. Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření

Kravský rybník 4,00 ha 1,5 ha* 1,0 ha* 0,6 m* 1,2 m na dolním konci soustavy (spolu s ryb. Jílovka) ano ne vícehorkový, bez nasazování rybí obsádky extenzivní Strana 14


Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

není rybník IV. kategorie ČR, Pozemkový fond ČR Rybářství Doksy, s. r. o. ne

25 dní

* plocha stanovena odhadem

2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody - nejsou předmětem ochrany 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Jedinou nelesní parcelou v území je parcela č. 811 při pravém břehu Kravského rybníka. Ta je sice vedena jako trvalý travní porost, aktuálně je však porostlá náletovými dřevinami, takže se nijak výrazněji neodlišuje od okolního porostu. Charakter bezlesí má i část parcely 809 vedené jako vodní plocha. Otevřená hladina Kravského rybníka zaujímá jen malou část této parcely, její většinu tvoří porosty rákosu a orobince úzkolistého, zčásti i pobřežní vrbové houštiny či porosty pionýrských dřevin, především osiky.

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Na území navrženého ZCHÚ dosud neprobíhal žádný ochranářský management.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize V lesní části ZCHÚ jsou preferována opatření směřující k zachování a podpoře vzácné mykoflóry – z hlediska dalších složek živé přírody není toto území příliš významné. Na Kravském rybníce jsou preferována opatření ve prospěch obojživelníků a ptáků, případně i vodních makrofyt (pokud se objeví cennější druhy, než jsou zde dnes). Šetrné hospodaření v lese i rybníku minimalizující zásahy do ekosystémů by s těmito prioritními zájmy nemělo být v rozporu.

Strana 15


3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les Směrnice č. Kategorie lesa

Soubory lesních typů

les hospodářský

1

2L

Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 2L db 5, js 3 lp 1, jv 1, hb 1 tř, bk, jd, ol, sm, jl; stř, lís A) Porostní typ B) Porostní typ DB, starý porost

porosty DB a JS středního a mladého věku

Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) zjemnělý podrostní nebo výběrný

podrostní nebo skupinovitě výběrný

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

160

60

140

40

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty vytvoření strukturně bohatého porostu obnovovaného pouze lokálními těžbami (popř. ponechaného zcela samovývoji), s vysokým podílem odumřelého dřeva

strukturně bohatý smíšený listnatý les s převažujícím dubem letním, s ponecháváním odumřelého dřeva, vč. části hmoty z výchovných těžeb

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií maloplošná clonná obnova nebo výběrný způsob

maloplošná clonná obnova nebo výběrný způsob

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin oři obnově porostu přirozená, případně kombinovaná obnova s upřednostněním dubu a řídce vtroušených listnatých dřevin Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií podpora dubu a řídce vtroušených dřevin (lp, hb, jv, bk), v případě větších škod zvěří ochrana maloplošným plocením Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií obvyklé postupy Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií ponechání části kalamitní hmoty v porostu s nezbytnými sanačními opatřeními Poznámka odumřelé stromy (padlé i stojící) nechávat v porostu, nevyklízet klest

Strana 16


b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování

Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky

Kravský rybník bez umělého vysazování ryb, pouze v případě nepříznivého vývoje vodní vegetace dočasné vysazení menších býložravých ryb, např. perlína ostrobřichého nulová až nízká udržovat stálou hladinu zejména v době hnízdění ptactva zimování podle potřeby jednou za 2-5 let pro potlačení růžkatce a mineralizaci živin z dnových sedimentů v případě pokračujícího zazemňování šetrné odbahnění s ponecháním části litorálních rákosin, rozšíření zdrže o přítokovou část, zachování mělkovodní zóny s hloubkou do 60 cm na cca 40 % rozlohy zdrže nehnojit nepřikrmovat bez použití chemických látek viz způsob hospodaření

c) péče o nelesní pozemky Zvláštní opatření pro jediný nelesní pozemek v území nejsou navrhována. Výhledově zde lze provést částečný výřez (probírku) náletových dřevin s cílem upravit jejich druhovou skladbu ve prospěch dubu a dalších cenných listnáčů. Možné je i proředění porostu, úplné odlesnění ale není příliš žádoucí, neboť pozemek navazuje na ornou půdu. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Nejnaléhavějším požadavkem je zamezit obnovní těžbě, která je v dosud platném LHP předepsána na ploše 0,8 ha v nejstarších částech porostu (por. sk. 16). Jedná se o biologicky nejcennější úseky lesa, jejichž význam je z hlediska předmětů územní ochrany klíčový. Navrženým zásahem by se rozloha starých dubových porostů snížila o více jak 40 %, což je z pohledu ochrany přírody neakceptovatelné a zcela v rozporu se záměrem na vyhlášení zvláště chráněného území. Tato konfliktní situace byla předmětem řešení při terénní pochůzce dne 5. 5. 2010 za účasti zástupce lesního správce ing. Slánského a místně příslušného revírnika, zástupce objednatele ing. Malcové a autora tohoto textu. Po vzájemném vyjasnění postojů zúčastněných stran bylo dosaženo shody v tom, že obnova porostu je za určitých podmínek možná. Řešení, které obě strany akceptovaly, má následující podobu: Ještě v době platnosti stávajícího LHP bude provedena obnovní těžba na přibližně třetině výměry porostní skupiny 530 E 16, tj. na výměře cca 0,6-0,65 ha. Těžba bude provedena jako clonná, v obnovovaných částech porostu zůstane zachována část vzrostlých stromů tak, aby zakmenění nekleslo pod hodnotu 3.

Strana 17


Obnovní prvky budou oploceny, aby odrůstající zmlazení nebylo poškozováno zvěří. Podle potřeby bude k existujícím náletům doplněn dub letní z umělé obnovy, aby se mohl stát hlavní dřevinou budoucího porostu (postačí jeho 50 % podíl na cílové skladbě). Cílové dřeviny budou v oplocenkách podporovány výřezem konkurujících dřevin, zejména keřů. Žádoucí je nicméně pestrá druhovou skladba budoucího porostu, včetně zastoupení vtroušených dřevin, jako je např. třešeň. V porostu zůstane zachována smrková příměs, neboť přítomnost smrku je nezbytná pro přežívání některých druhů vzácných hub. Část vytěžené dřevní hmoty (cca desetina objemu, silné větve i části kmenů) bude v porostu ponechána na zetlení, to se týká i probírkové hmoty v mladších porostech. Dále budou v porostu ponechávány na dožití souše a staré chřadnoucí stromy s omezenou hospodářskou využitelností. Zástupce LČR si vymínil podmínku, že uvedený postup obnovy bude po 7 letech vyhodnocen a pokud obnova nebude splňovat kritéria a parametry platné legislativy ČR bude následně přistoupeno k obnově formou náseků. Zpracovatel plánu péče je toho přesvědčení, že v případě dodržení výše popsaného postupu (tj. přiměřeného prosvětlení horní etáže, zajištění dostatečného zastoupení dubu v mladém porostu, potlačování expanzních dřevin, případně další buřeně a neporušenosti oplocení), taková situace nenastane. Bude-li navrhovaný postup shledán úspěšným, nebude v daném deceniu, resp. po dobu platnosti tohoto plánu péče přistupováno k žádným dalším obnovním těžbám. Vzhledem k tomu, že se nejedná o standardní postup obnovy dubových porostů, požadují LČR, aby náklady na oplocení obnovních prvků a případnou dosadbu chybějících dřevin, byly hrazeny z prostředků ochrany přírody. V mladších porostech je cílem managementu určité prosvětlení porostu a úprava druhové skladby tak, aby vedle dominantního dubu byly v porostu dostatečně přimíšeny rozmanité další dřeviny, které zde dnes často vystupují jen jako řídce vtroušené. Bude potlačeno místy vysoké zastoupení osiky a zčásti i jasanu ve prospěch javoru, lípy, třešně, habru aj., nebo i dubu tam, kde je jen podružně zastoupen. Ve všech porostech se provede prořezání keřové podúrovně v místech, kde je souvisle a bohatě vyvinuta. Tyto zásahy by měly směřovat pouze k prosvětlení porostu, nikoliv k úplnému odstranění keřového patra! Výřez je třeba směřovat zejména na střemchu, která je převažujícím druhem podrostu, naopak šetřeny by měly být keře méně zastoupené, jako je líska, svída, zimolez a samozřejmě všechny mladé stromy. Cílem redukce keřového patra je zlepšení podmínek pro rozvoj mykoflóry, ale i pro odrůstání zmlazujících dřevin a rozvoj bylinného patra. Naléhavost tohoto opatření, respektive jeho lokalizace do určitých míst by měla vyplynout z požadavku mykologů. V mykologickém průzkumu J. Slavíčka je rovněž doporučováno odstranění ostružiníku. Ten je dnes jednou z nejpodstatnějších složek bylinného patra a jeho expanze odpovídá místním živinovým, vlhkostním a světelným poměrům. Potlačování ostružiníku v rozsahu celé navržené rezervace by bylo nesmírně pracné a v podstatě nereálné. Aby přineslo nějaký efekt, muselo by se každoročně opakovat. Na plošně omezených lokalitách (v řádu do desítek čtverečních metrů) ovšem proveditelné je, pokud půjde o lokality s výskytem velmi vzácných druhů a tyto lokality budou mykologem jednoznačně identifikovány. Také autorem (J. Slavíčkem) navrhované prosvětlení keřového a stromového porostu bude mít na ostružiník spíše příznivý vliv, takže je nutné zvážit, zda tyto doporučené zásahy podmínky pro růst hub na lokalitě zlepší či naopak zhorší. Houby jakožto heterotrofní organismy

Strana 18


nejsou závislé na dostupnosti světla a pokud mají vhodný substrát a mikroklima, daří se jim i v zapojeném porostu. Proto je k prosvětlování porostů nutné přistupovat s opatrností. b) rybníky Kravský rybník je dnes významnou lokalitou z hlediska výskytu obojživelníků, ptáků a rozvoje makrofytní flóry, čímž se nápadně odlišuje od okolních vodních nádrží. Tento stav je výsledkem skutečnosti, že se zde na rozdíl od okolních rybníků intenzivně nehospodaří. Tak by tomu mělo být i do budoucna. Především by do rybníka neměly být vysazovány ryby a nemělo by se manipulovat s vodní hladinou během doby hnízdění ptactva. Také k vypouštění rybníka by se mělo přistupovat v delších časových intervalech. Letnění rybníka je spíše nežádoucí, vhodnější je zimování jednou za 3-5 let. To by mělo umožnit redukci „měkké“ vodní vegetace, která je dnes tvořena prakticky jen růžkatcem, zatímco cennější druhy zde nenacházejí uplatnění. Dalším dobrým důvodem je mineralizace bahna, které je na dně rybníku uloženo ve velkém objemu a nejenže snižuje zásobní objem nádrže (z hlediska biologického to zatím není na překážku), ale je i vydatným zdrojem živin podmiňujícím eutrofnost vod. Výhledově bude nutné přistoupit k odbahnění rybníka. To by mělo proběhnout šetrným způsobem, se zachováním části litorálních porostů orobince a rákosu, velmi žádoucí je ovšem odbahnění přítokové části rybníka, která je dnes již zazemněna a bez vodní hladiny. Tím by se zmenšil i rozsah „terestrických rákosin“, které lze považovat za biotop nižší kvality. Při odbahnění rybníka je nutno dbát, aby zůstala v dostatečném rozsahu zachována mělkovodní zóna s hloubkou vody do 60 cm. V současnosti do ní náleží většina rybníka, po odbahnění by měla činit cca 40 % vodní hladiny. Opatřením, které nelze příliš doporučit, je sečení porostů rákosu a orobince. Letní sečení by vyžadovalo vypuštění rybníka, což je z výše uvedených důvodu málo vhodné. Zimní sečení by naopak podpořilo odnožování těchto rostlin a nepřineslo by očekávaný efekt.

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je vymezeno při severním okraji navrženého ZCHÚ v konstantní šířce 50 metrů. Je do něj zahrnut především jižní okraj intenzivně rybářsky využívaného rybníka Jílovka (Jílek), menší část plochy zaujímají vlhká sukcesní lada s dřevinami a neudržovaná druhově bohatá loučka. Tyto biotopy tvoří „nárazníkovou zónu“ lesního porostu mezi oběma rybníky a jejich současný stav a způsob využití lze označit za vyhovující, byť jistě ne ideální. Neměl by být dále zhoršován, žádoucí je jeho alespoň dílčí zlepšení. To se týká především rybníka Jílovka, kde intenzivní hospodaření významně snižuje potenciál pro rozvoj vodní a pobřežní fauny a flóry. Do budoucna by proto bylo vhodné přejít zde na extenzivnější způsob hospodaření, tím spíše, že prakticky všechny rybníky v okolí jsou dnes využívány podobným způsobem, který přírodě příliš neprospívá. Rovněž by zde neměl být podporován chov divokých kachen. Louku na parcele č. 712 (v osobním vlastnictví) by bylo dobré alespoň jednou za dva roky pokosit, z hlediska předmětů ochrany v rezervaci to ovšem není zapotřebí.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Navržená rezervace dosud nebyla geometricky zaměřena. Přestože jsou hranice ZCHÚ vedeny shodně s hranicemi parcel, lze doporučit geodetické zaměření, aby bylo možné hranice ZCHÚ jednoznačně vytyčit v terénu. Vyznačení se provede obvyklým způsobem červenými pruhy na stromech (případně na osazených kůlech tam, kde větší stromy chybí) a tabulemi s malým státním znakem. Doporučuji umístit 2-3 hraniční tabule: jednu k „parkovišti“ u ryb-

Strana 19


níka Jílovka, další u silnice v místě vyústění lesní cesty, a případně třetí k hrázi Kravského rybníka. V západní části rezervace není tabule třeba, neboť zde nejsou žádné cesty.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Doporučuji zvážit možnost převodu pozemku Kravského rybníka na Liberecký kraj nebo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, aby bylo možné lépe prosazovat zájmy ochrany přírody v této lokalitě.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Na vstupu do lesa budou umístěny informační tabule o mykologickém významu lokality s upozorněním na zákaz sběru hub (včetně zmínky o výskytu vzácných jedovatých druhů).

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Viz předchozí bod. Jiná opatření tohoto druhu nejsou zatím uvažována.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Na lokalitě budou probíhat doplňující mykologické průzkumy, případně další šetření dle aktuálních potřeb.

4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a kvantifikace

Jednorázové a časově omezené zásahy geometrické zaměření vyznačení hranic ZCHÚ (3 tabule, pruhové značení) výroba a osazení informačních tabulí (2 ks) obnova informačních tabulí (po cca 5 letech) oplocení obnovních prvků dosadba chybějících dřevin v obnovních prvcích zpracování nového plánu péče Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy vytrhání ostružiníku na vybraných místech (každoročně, cca 1000 m2)* výřez křovin ve vybraných místech (1x za 5 let)* Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

Orientační náklady Orientační náklady za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč) 25 000,25 000,30 000,10 000,56 000,28 000,20 000,194 000,3 000,-

30 000,-

10 000,-

20 000,50 000,244 000,-

*) méně naléhavá opatření, jejichž realizace a plošný závisí na odborném doporučení mykologa

Strana 20


4.2 Použité podklady a zdroje informací ANONYMUS (2004): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. – MŽP ČR, Praha. HÁKOVÁ A. [ed.] (2003): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy NATURA 2000. – AOPK ČR, Praha. HENNEKENS S. M. & SCHAMINÉE J. H. J. (2001): TURBOVEG, a comprehensive data base management system for vegetation data. J. Veg. Sci. 12: 589–591. HOLEC J. & BERAN M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1 – 282. HRAŠKO J. et al. (1991): Morfogenetický klasifikačný systém pôd ČSFR. 2. vyd. – Výzk. Ústav Pôd. Úrod., Bratislava. KLEIN V. [red.] (1991): Geologická mapa ČR (1:50 000). List 02-42 Česká Lípa. – Český Geol. Ústav, Praha. KNAUEROVÁ M., SLAVÍČEK J., HONCŮ M. & VITÁČEK Z. (2008): Zpráva z inventarizačního přírodovědného průzkumu v oborech botanika, dendrologie, mykologie, zoologie bezobratlých a zoologie obratlovců na lokalitě „Jílovka“ u Holan. – Ms., Přírod. odd. VMG Česká Lípa [depon. in: Odbor živ. prostř. Krajského úřadu Libereckého kraje]. KNAUEROVÁ M., HONCŮ M. & VITÁČEK Z. (2009): Kravský rybník – návrh na rozšíření územní ochrany záměru chráněného území Jílovka. – Ms., Přírod. odd. VMG Česká Lípa [depon. in: Odbor živ. prostř. Krajského úřadu Libereckého kraje]. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha MELINGEROVÁ M. (2000): Flóra a vegetace Holanských, Stvolíneckých a Manušických rybníků. – Severočes. Přír., Litoměřice, Suppl. 12: 63-75. MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. – Praha, 714 p. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. – Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, 1–206. MORAVEC J., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (2000): Přehled vegetace České republiky. Svazek 2. Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. – Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1:500 000). – Academia, Praha. PETŘÍČEK V. [ed.] et al. (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. – Praha, 452 p. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. SLAVÍČEK J. (2009): Výsledky výzkumu makromycetů na lokalitě Jílovka u Holan. – Bezděz, Česká Lípa, 18: 173-191. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. – Praha. VYDROVÁ A., KUCHAŘOVÁ P. & GRULICH V. [eds.] (2006): Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území v České republice. – Vč. sb. přír. – Práce a studie., Pardubice, suppl. 1 (2006): 1-218. Vyhláška MŽP ČR č. 60/2008 Sb., o plánech péče, označování a evidenci chráněných území. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb.

Strana 21


4.3 Seznam používaných zkratek LHC – lesní hospodářský celek, LHP – lesní hospodářský plán, LT – lesní typ, OP – ochranné pásmo, PR – přírodní rezervace, SLT – soubor lesních typů, ZCHÚ – zvláště chráněné území, další použité zkratky (pokud nejsou všeobecně srozumitelné) jsou vysvětleny na příslušných místech textu.

4.4 Plán péče zpracoval

RNDr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy

Mlýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem září 2009, aktualizace květen 2010

5. OBSAH 1. Základní údaje o zvláště chráněném území......................................................................2 1.1 Základní identifikační údaje .......................................................................................2 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí:................................2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ...................................................................3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ............................................................3 1.6 Kategorie IUCN..........................................................................................................3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .............................................................................................4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ............................4 1.9 Cíl ochrany .................................................................................................................4 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .......................6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .................................6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti................................................................10 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................12 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch ..........................................................12 3. Plán zásahů a opatření ................................................................................................16 4. Závěrečné údaje...............................................................................................................20 4.2 Použité podklady a zdroje informací ........................................................................21 4.3 Seznam používaných zkratek ...................................................................................22 4.4 Plán péče zpracoval ..................................................................................................22 5. Obsah ...............................................................................................................................22 Přílohy..................................................................................................................................23

Strana 22


P ŘÍLOHY Tabulky:

Příloha T1 – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 – Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 – Lesnická mapa typologická Příloha M5 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

Zvláštní příloha: Botanický průzkum

Strana 23

Příloha T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Za dílčí plochy na lesní půdě jsou považovány jednotlivé porostní skupiny, a to i v případě jejich rozdělení na několik samostatných částí (týká se por. sk. 1 a 16). JPRL 530 E 1 530 E 5

530 E 6

530 E 16

dílčí výměra RS/PT zast. dřevin prům. stupeň doporučený zásah plocha v ha výška přir. 0,74 1/2 dbl 100 (js, sm, 5 D prořezávka ve prospěch přimíšených cenných listnáčů bř, lp) (lp, hb, js, tř) 0,96 1/2 dbl 40, js 25, os 18 D silnější výchovný zásah s potlačením osiky a ve pro15, jv spěch vtroušených cenných listnáčů (lp, hb, tř) dle doporučení mykologa redukce keřového patra -

-

0,46

1,93

1/2

1/1

dbl 100 (tř)

dbl 95, sm 5

22

26

D

C

probírka s podporou cenných vtroušených listnáčů (lp, js, hb, tř) dle doporučení mykologa redukce keřového patra clonná seč na ploše 0,6-0,65 ha ve 3-4 obnovních prvcích, prosvětlení mateřského porostu na zakmenění 0,3-0,4, clonné prvky oplotit, pečovat o nárosty a dle potřeby doplnit dub; těžba stromů ohrožující bezpečnost na přilehlé silnici možná dle doporučení mykologa redukce keřového patra, případně maloplošné vyžínání ostružiníku

nal.

poznámka

1

možný i silnější zásah; alespoň část hmoty nechat ležet v porostu cca 10 % vytěžené hmoty (hroubí) ponechat v porostu k zetlení zásah hrazený z prostředků ochrany přírody cca 10 % vytěžené hmoty (hroubí) ponechat v porostu k zetlení zásah hrazený z prostředků ochrany přírody cca 10 % vytěžené hmoty (hroubí) ponechat v porostu k zetlení; zachovat příměs smrku; netěžit souše; v cílové skladbě postačí 50 % dubu zásah hrazený z prostředků ochrany přírody

1 3 1 3 2

3

V ysvě tlivk y: JPRL – jednotka prostorového rozdělení lesa výměra – je-li vyjádřena zlomkem, znamená čitatel plochu zaujatou ZCHÚ a jmenovatel celkovou rozlohu porostní skupiny; SLT – převažující SLT dle hospodářské knihy; zast. SLT – přibližný plošný podíl zastoupených SLT dle typologické mapy; RS/PT – rámcová směrnice / porostní typ (viz příloha č. 8); dřeviny, zast. dřevin – údaj v %, dle hospodářské knihy; prům. výška – průměrná výška (hlavního) porostu v metrech, stanovená odhadem stupeň přir. – stupeň přirozenosti dle příslušné metodiky (A – les původní, B – přírodní, C – přírodě blízký, D – kulturní, E – nepůvodní) nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný

Příloha T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich dílčí název plocha 1 Kravský rybník 2 3

výměra stručný popis charakteru plochy nebo objektu a doporučený zásah nal. (ha) dlouhodobý cíl péče 2 vodní plocha (rybník) s porosty submerzních rost- převážně bez zásahu, příležitostné zimo2 lin a litorálními rákosinami vání rybníka, výhledově odbahnění (viz kap. 3.1.2b) 2 zazemněné části rybníka a pobřeží s porosty ráko- bez zásahu, výhledově zvětšení litorálu 3 su, vrbovými křovinami a dalšími dřevinami v rámci odbahnění 0,22 zpustlá travní plocha s porosty keřových vrb a ná- bez zásahů, výhledově možná prořezávka 3 letových dřevin – podpora dubu, střemchy aj.

termín provedení

interval provádění

Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území

Podklad: Základní mapa 1:50 000, bez zachování měřítka

Příloha M2 Mapa parcelní situace

Hranice ZCHÚ vyznačeny plnou červenou čarou, hranice ochranného pásma přerušovanou světlejší čarou. Podklad katastrální mapy, bez zachování měřítka.

Příloha M3 Mapa dílčích ploch a objektů

Dílčí plochy na lesních pozemcích jsou totožné s porostními skupinami, včetně jejich označení. Dílčí plochy na nelesní půdě jsou označeny červenými čísly. Podklad lesní obrysová mapa (se státní mapou odvozenou 1:5000), bez zachování měřítka.

Příloha M4 Snímek lesní typologické mapy

Celá lokalita (dílec 530 E) je zařazena do jediného lesního typu – 2L1 (potoční luh pahorkatinný) – vyznačeno zelenou barvou.

Příloha M5 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

Stupně přirozenosti lesních porostů: žlutá barva – les přírodě blízký, modrá barva – les kulturní

Zvláštní příloha

BOTANICKÝ PRŮZKUM V rámci terénního šetření pro účely tohoto plánu péče byl autorem zpracován i orientační botanický průzkum. Lokalita byla navštívena ve třech termínech, dne 1. 5., 13. 7. a 23. 7. 2009. Při druhém z těchto termínů byl na hladinu Kravského rybníka spuštěn nafukovací člun a z něj byla provedena observace vodní a pobřežní vegetace. Vlastnímu terénnímu šetření, které bylo spíše jen orientační povahy, předcházel inventarizační botanický průzkum ing. Marty Knauerové z předchozího roku (2008). Autorka lokalitu navštívila mnohokráte v celém průběhu vegetační sezóny, výsledkem čehož je značně obsáhlejší seznam jí uváděných rostlinných druhů, a to i navzdory tomu, že v zadání tohoto průzkumu nebyl zařazen Kravský rybník, který byl do návrhu rezervace připojen až dodatečně. Srovnání výsledků obou botanických průzkumů je provedeno v dalším textu. Použita nomenklatura rostlin je dle KUBÁTA et al. (2002).

Květena území Při aktuálním průzkumu bylo na území navržené přírodní rezervace zaznamenáno 145 druhů cévnatých rostlin. Několik dalších druhů pak bylo zjištěno v ochranném pásmu, zejména na neudržované vlhké louce při západním pobřeží rybníka Jílovka. Úplný výčet zapsaných druhů je včetně doplňujících údajů obsažen v následujícím přehledu. Z ochranářského hlediska jde o poměrně běžnou květenu vlhkých mezotrofních lesů, rybničních pobřeží a litorálu. Nebyly zjištěny žádné zvláště chráněné druhy dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., z druhů zařazených do červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001) se v území vyskytují pouze nepočetné druhy nejnižší kategorie C4 – vzácnější druhy vyžadující pozornost: Abies alba (jedle bělokorá), Carex pseudocyperus (ostřice nedošáchor), Listera ovata (bradáček vejčitý), Lemna trisulca (okřehek trojbrázdý), Primula veris subsp. veris (prvosenka jarní pravá) a Pyrus pyraster (hrušeň polnička). Dalšími významnějšími druhy tu mimo jiné jsou: Actaea spicata, Bromus benekenii, Carex elongata, Circaea lutetiana, Cirsium canum, Colchicum autumnale, Galeopsis pernhofferi, Hieracium racemosum, Iris pseudacorus, Lonicera xylosteum, Melica nutans, Milium effusum, Paris quadrifolia, Polygonatum multiflorum, Pulmonaria obscura, Rhamnus cathartica. Jedná se převážně o druhy přirozených lesních společenstev, menší měrou o druhy nelesních vlhkých biotopů. Floristický přehled vědecké jméno Abies alba Acer platanoides Acer pseudoplatanus Actaea spicata Aegopodium podagraria Alliaria petiolata Angelica sylvestris Anthriscus sylvestris Arctium tomentosum Arrhenatherum elatius Avenella flexuosa Betula pendula Brachypodium sylvaticum Bromus benekenii Calamagrostis canescens Caltha palustris

autor Mill. L. L. L. L. (Mb.) Cavara et Grande L. (L.) Hoffm. Mill. (L.) J. et C. Presl (L.) Parl. Roth (Huds.) P. B. (Lange) Trimen (Web.) Roth em. Druce L.

české jméno jedle bělokorá javor mléč javor klen samorostlík klasnatý bršlice kozí noha česnáček lékařský děhel lesní kerblík lesní lopuch plstnatý ovsík vyvýšený metlička křivolaká bříza bělokorá válečka lesní sveřep Benekenův třtina šedavá blatouch bahenní

–1–

pův i i i i i i i i i i i i i i i i

žf p p p hg gh h h h h h h p h h h h

str c c c cs c cr c c c c cs c cs cs cs csr

urb 1 3 3 1 3 2 1 3 4 2 2 3 2 1 1 1

zel hem hoj 6 1 1 1 2 3 3 2 2 5 1 1 3 2 3 3 2 3 3 2 2 1 3 3 1 3 3 3 2 3 3 1 3 3 2 3 3 1 2 4 1 2 4 1 2 5 1 2

vědecké jméno Cardamine pratensis Carex acuta Carex elongata Carex hirta Carex pseudocyperus Carex sylvatica Carpinus betulus Ceratophyllum demersum Chaerophyllum aromaticum Circaea lutetiana Cirsium arvense Cirsium canum Cirsium oleraceum Cirsium palustre Colchicum autumnale Cornus sanguinea Corylus avellana Crataegus sp. Dactylis glomerata Daucus carota Deschampsia cespitosa Dryopteris carthusiana Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Epilobium angustifolium Epilobium hirsutum Equisetum arvense Fagus sylvatica Festuca gigantea Ficaria verna subsp. bulbifera Fragaria moschata Fragaria vesca Frangula alnus Fraxinus excelsior Galeopsis pernhofferi Galeopsis sp. Galium aparine Galium odoratum Galium palustre Geranium palustre Geranium robertianum Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria maxima Heracleum sphondylium Hieracium laevigatum Hieracium racemosum Humulus lupulus Hypericum perforatum Impatiens parviflora Iris pseudacorus Lamium album Lamium maculatum Lapsana communis Lathyrus pratensis Lemna trisulca Linaria vulgaris Listera ovata Lolium perenne Lonicera xylosteum

autor L. L. L. L. L. Huds. L. L. L. L. (L.) Scop. (L.) All. (L.) Scop. (L.) Scop. L. L. L. L. L. (L.) P. B. (Vill.) H. P. Fuchs (Hoffm.) A. Gray (L.) Schott L. L. L. L. (L.) Vill. Á. et D. Löve (Duchesne) Weston L. Mill. L. Wettst. L. (L.) Scop. L. L. L. L. L. (Hartman) Holmberg L. Willd. W. et K. ex Willd. L. L. DC. L. L. L. L. L. L. Mill. (L.) R. Br. L. L.

české jméno pův žf str urb řeřišnice luční i h csr 2 ostřice štíhlá i ga cs 1 ostřice prodloužená i h cs 1 ostřice srstnatá i g c 3 ostřice nedošáchor i ah cs ostřice lesní i h csr 1 habr obecný i p c 2 růžkatec ostnitý i a 1 krabilice zápašná i h c 2 čarovník pařížský i g cs 2 pcháč rolní (oset) i g c 3 pcháč šedý i h csr 1 pcháč zelinný i h c 2 pcháč bahenní i h c 2 ocún jesenní i g csr 1 svída krvavá i n c 2 líska obecná i n c 2 hloh i np c 2 srha laločnatá i h c 3 mrkev lesní i h cr 3 metlice trsnatá i h c 2 kapraď osténkatá i h cs 2 kapraď širolistá i h cs 1 kapraď samec i h cs 2 vrbovka úzkolistá i h c 2 vrbovka chlupatá i h c 2 přeslička rolní i g cr 3 buk lesní i p c 2 kostřava obrovská i h cs 2 orsej jarní hlíznatý i g csr 2 jahodník vyšší i h csr 2 jahodník lesní i h csr 2 krušina olšová i n c 2 jasan ztepilý i p c 2 konopice Pernhofferova i t cr 3 konopice i t cr svízel přítula i tl cr 3 svízel (mařinka) vonný i h s 2 svízel bahenní i h csr 1 kakost bahenní i h c 1 kakost smrdutý i th csr 3 kuklík městský i h csr 3 popenec břečťanový i gh csr 3 zblochan vodní i ah cs 2 bolševník obecný i h c 2 jestřábník hladký i h cs 2 jestřábník hroznatý i h csr 1 chmel otáčivý i hl c 3 třezalka tečkovaná i h c 3 netýkavka malokvětá n t sr 2 kosatec žlutý i ag cs 1 hluchavka bílá a h csr 3 hluchavka skvrnitá i h csr 2 kapustka obecná i ht cr 2 hrachor luční i hl c 2 okřehek trojbrázdý i a 1 lnice květel i gh csr 3 bradáček vejčitý i g csr 2 jílek vytrvalý i h c 3 zimolez pýřitý i n c 2

–2–

zel hem hoj 5 2 2 5 2 2 3 1 1 3 3 2 4 1 1 3 1 2 3 2 2 5 2 2 3 3 3 3 1 1 1 3 3 6 1 2 5 2 3 5 2 3 6 1 2 3 1 2 3 1 2 3 2 3 1 2 3 3 3 2 3 2 3 3 1 2 3 1 3 3 1 2 3 2 3 3 2 2 3 3 3 3 1 3 3 1 2 3 2 2 4 1 2 5 1 3 3 1 3 3 1 3 4 2 2 3 1 3 3 3 1 2 5 1 2 6 2 2 3 2 3 3 2 3 3 2 3 3 1 2 3 2 3 3 2 2 1 1 3 2 2 3 2 3 1 2 3 6 1 2 3 3 2 3 2 2 3 3 2 3 2 3 3 1 1 3 3 3 7 1 1 3 3 3 4 1 2

vědecké jméno Luzula divulgata Lycopus europaeus Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Melampyrum nemorosum Melica nutans Milium effusum Moehringia trinervia Molinia caerulea Mycelis muralis Myosotis sylvatica Myosoton aquaticum Myriophyllum spicatum Paris quadrifolia Phleum pratense Phragmites australis Picea abies Plantago major Poa nemoralis Poa trivialis Polygonatum multiflorum Populus tremula Potamogeton pectinatus Primula veris Prunus avium Prunus padus Pulmonaria obscura Pyrus pyraster Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus auricomus Ranunculus repens Rhamnus cathartica Ribes rubrum Ribes uva-crispa Rosa canina Rubus caesius Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rumex obtusifolius Salix cinerea Salix fragilis Sambucus nigra Sambucus racemosa Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Scutellaria galericulata Selinum carvifolia Senecio ovatus Solanum dulcamara Solidago virgaurea Sorbus aucuparia Stachys sylvatica Symphytum officinale Taraxacum sect. Ruderalia Tilia cordata Trifolium medium Tussilago farfara Typha angustifolia

autor Kirschner L. L. L. L. L. L. (L.) Clairv. (L.) Moench (L.) Dum. Ehrh. ex Hoffm. (L.) Moench L. L. L. (Cav.) Trin. ex Steud. (L.) Karsten L. L. L. (L.) All. L. L. L. (L.) L. L. Dum. (L.) Burgsdorf L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. L. (L.) L. Gaert., Mey. et Sch. L. L. L. L. L. Kirsch., Ollg. et Štěp. Mill. L. L. L.

české jméno bika obecná karbinec evropský vrbina penízková vrbina obecná černýš hajní strdivka nicí pšeníčko rozkladité mateřka trojžilná bezkolenec modrý mléčka zední pomněnka lesní křehkýš vodní stolístek klasnatý vraní oko čtyřlisté bojínek luční rákos obecný smrk ztepilý jitrocel větší lipnice hajní lipnice obecná kokořík mnohokvětý topol osika rdest hřebenitý prvosenka jarní třešeň ptačí střemcha obecná plicník tmavý hrušeň polnička dub letní pryskyřník prudký pryskyřník zlatožlutý pryskyřník plazivý řešetlák počistivý meruzalka červená srstka angrešt růže šípková ostružiník ježiník ostružiník křovitý ostružiník maliník šťovík tupolistý vrba popelavá vrba křehká bez černý bez hroznatý krvavec toten skřípina lesní krtičník uzlinatý šišák vroubkovaný olešník kmínolistý starček Fuchsův lilek potměchuť celík zlatobýl jeřáb ptačí čistec lesní kostival lékařský pampeliška lékařská lípa srdčitá (malolistá) jetel prostřední podběl lékařský orobinec úzkolistý

–3–

pův i i i i i i i i i i i i i i i i i a i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i

žf h ha c h tb gh h ht h h h gh a g h ga p ht h hc g p a h p pn h p p h h h n n n n zn n nz h n p n n h g h h h h nl h pn h hg h p h g ah

str csr cs csr cs csr cs csr cs csr csr cs csr c cs c csr csr csr csr c csr c c csr c c c csr csr c c c c c c c c c c c c c cs cs csr cs c c c c cs c csr c c csr cs

urb 1 2 3 1 2 1 1 2 1 2 2 2 1 1 2 2 1 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 3 1 2 3 2 3 2 2 3 2 2 3 2 1 1 2 1 1 2 3 2 2 2 2 3 2 1 3 2

zel hem hoj 4 1 2 5 2 2 5 2 2 5 2 2 5 1 2 5 1 2 3 1 2 3 1 2 5 1 2 3 1 2 5 1 1 5 2 2 6 2 2 4 1 2 5 2 3 5 2 3 5 2 3 3 3 3 3 1 2 1 3 3 3 1 2 3 2 3 1 2 1 5 1 1 5 2 3 5 1 2 4 1 2 6 1 1 3 1 3 3 2 3 3 1 2 3 2 3 3 1 1 4 2 2 3 2 2 3 2 2 3 2 2 3 2 3 3 2 3 1 2 3 3 1 2 3 2 2 1 2 3 3 2 2 5 2 2 5 2 2 3 2 2 3 1 2 6 1 2 3 1 3 3 2 2 5 1 2 3 1 3 3 1 2 5 2 2 3 3 3 3 2 2 3 1 2 3 3 3 3 1 1

vědecké jméno Typha latifolia Ulmus glabra Urtica dioica Vaccinium myrtillus Valeriana officinalis Veronica chamaedrys Viburnum opulus Vicia sepium Vicia cf. tenuifolia Viola riviniana

autor L. Huds. em. Moos L. L. L. L. L. L. Roth Rchb.

české jméno orobinec širolistý jilm horský kopřiva dvoudomá brusnice borůvka kozlík lékařský rozrazil rozekvítek kalina obecná vikev plotní vikev tenkolistá violka Rivinova

pův i i i i i i i i i i

žf ah p h z h c n hl hl h

str cs c c cs c csr c c c csr

urb 2 2 3 1 2 2 2 2 1 2

zel hem hoj 3 2 2 5 1 2 1 2 3 5 1 3 5 1 1 5 2 3 3 1 2 3 2 2 4 1 1 3 1 1

Vysvětlivky: pův: původnost výskytu v květeně: i – indigenní, a – archeofyt, n – neofyt; žf: životní forma: t – terofyt, g – geofyt, h – hemikryptofyt, c – bylinný chamaefyt, z – dřevnatějící chamaefyt, p – fanerofyt, n – nanofanerofyt, a – hydrofyt, l – liána, b – poloparazit; str: typ strategie (sec. GRIME 1979): hlavní strategie: C-konkurenční, S – stresová, R – ruderální); urb: urbanita (vztah k městskému prostředí, resp. sídlům – WITTIG et al. 1985): druhy 1 – urbanofobní, 2 – mírně urbanofobní, 3 – urbanoneutrální, 4 – mírně urbanofilní, 5 – urbanofilní; zel: kategorie zeleného seznamu: druhy 1 – progresivní hojné, 2 – progresivní méně běžné, 3 – stagnující hojné, 4 – stagnující méně běžné, 5 – ustupující hojné, 6 – ustupující méně běžné, 7 – vzácné, r – červený seznam (kategorie C1-C3), e – efemérní výskyt; hem: hemerobie – vztah k člověkem ovlivněným místům: 1 – druh rostoucí převážně v antropicky málo zasažených porostech; 2 – druh rozšířený převážně v polopřirozených formacích; 3 – výrazně synantropní druh, typický pro ruderální a segetální vegetaci ; hoj: regionální rozšíření druhu zhruba pro území Libereckého kraje: 1 – druh relativně vzácný, někdy ve specifických biotopech lokálně hojný; 2 – druh poměrně častý, ne však zcela běžně rozšířený, v některých územích může být i vzácný; 3 – všeobecně hojný, běžně rozšířený druh (ve specifických územích může být pouze roztroušený). Použité údaje jsou dílem převzaty z databáze FRANK & KLOTZ (1990), dílem vlastní.

Srovnání z průzkumem ing. Knauerové V inventarizačním botanickém průzkumu z minulého roku souhrnný floristický seznam chybí (ani nikde není uveden celkový počet zjištěných druhů), nahrazují jej dílčí floristické výčty pro jednotlivé biotopy, které ovšem nemají jednoznačné územní ohraničení. Aby bylo možné získat představu o květeně zájmového území, bylo nutné tyto dílčí seznamy zkompilovat. Ze syntézy jsem přitom vyloučil biotop „vlhká tužebníková lada“, neboť z popisu vyplývá, že je vymezen víceméně mimo aktuální zájmové území, východně od silnice Zahrádky-Holany. (Bohužel lze předpokládat, že i do dalších seznamů jsou zahrnuty výskyty z lokalit mimo území navržené rezervace.) Ve čtyřech sloučených druhových seznamech (lesní biotopy, rákosiny, mezofilní bylinné lemy, porosty pionýrských dřevin) je uvedeno celkem 229 druhů vyšších rostlin, tedy podstatně více než v mém průzkumu, který navíc zahrnul i Kravský rybník, který v zadání průzkumu z r. 2008 nebyl. V rámci obou průzkumů bylo v území zaznamenáno 286 druhů cévnatých rostlin, shoda je u 89 druhů, 140 druhů uvádí pouze Knauerová, 57 druhů je pouze v mém průzkumu. Dále uvádím výčet druhů z průzkumu ing. Knauerové, které v mém floristickém výčtu chybí: Agrimonia eupatoria, Agrostis capillaris, Agrostis stolonifera, Achillea millefolium, Ajuga reptans, Alchemilla vulgaris, Alisma plantago-aquatica, Allium vineale, Alnus glutinosa, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Anthemis arvensis, Arctium minus, Armeria elongata, Artemisia vulgaris, Astragalus glycyphyllos, Atriplex patula, Barbarea vulgaris, Bellis peren–4–

nis, Bidens frondosa, Bidens tripartita, Calamagrostis arundinacea, Calystegia sepium, Campanula patula, Campanula persicifolia, Campanula rapunculoides, Capsella bursa-pastoris, Cardamine amara, Carduus crispus, Carex acutiformis, Centaurea jacea, Cichorium intybus, Clinopodium vulgare, Convolvulus arvensis, Crepis biennis, Crepis paludosa, Echium vulgare, Elytrigia repens, Equisetum fluviatile, Equisetum palustre, Erodium cicutarium, Euphorbia cyparissias, Euphorbia helioscopia, Festuca altissima, Festuca pratensis, Festuca rubra, Filipendula ulmaria, Galeobdolon luteum, Galinsoga parviflora, Galium album, Galium sylvaticum, Galium verum, Geranium molle, Hieracium murorum, Hypericum maculatum, Chaerophyllum hirsutum, Chamaecytisus supinus, Chelidonium majus, Chenopodium album, Chenopodium bonus-henricus, Chrysosplenium alternifolium, Impatiens noli-tangere, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Knautia arvensis, Lamium purpureum, Lathyrus vernus, Lemna gibba, Lemna minor, Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare, Ligustrum vulgare, Lonicera nigra, Lotus corniculatus, Luzula campestris, Lythrum salicaria, Matricaria discoidea, Medicago lupulina, Melilotus albus, Mercurialis perennis, Myosotis arvensis, Myosotis palustris, Oenanthe aquatica, Persicaria amphibia, Persicaria hydropiper, Persicaria minor, Peucedanum oreoselinum, Peucedanum palustre, Phalaris arundinacea, Pinus sylvestris, Plantago lanceolata, Plantago media, Poa pratensis, Polygonatum verticillatum, Polygonum aviculare, Potentilla argentea, Potentilla palustris, Potentilla reptans, Prenanthes purpurea, Primula elatior, Pulmonaria officinalis, Quercus petraea, Ranunculus arvensis, Ranunculus flammula, Ranunculus lingua, Ranunculus sceleratus, Rorippa amphibia, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Rumex conglomeratus, Rumex crispus, Rumex hydrolapathum, Salix fragilis, Securigera varia, Senecio erucifolius, Silene latifolia subsp. alba, Sium latifolium, Stachys palustris, Stellaria alsine, Stellaria graminea, Stellaria holostea, Stellaria nemorum, Symphoricarpos albus, Tanacetum vulgare, Thlaspi arvense, Thlaspi perfoliatum, Tragopogon pratensis, Trifolium arvense, Trifolium campestre, Trifolium dubium, Trifolium pratense, Trifolium repens, Tripleurospermum inodorum, Urtica urens, Verbascum densiflorum, Verbascum thapsus, Vicia cracca, Vicia sylvatica, Viola odorata, Viola reichenbachiana, Viola tricolor. Tučně jsou v přehledu vyznačeny problematické údaje, jejichž zdroj je nesnadné vysvětlit (u některých lze připustit záměnu, u jiných je ale možnost záměny minimální). U dalších druhů je výskyt v území víceméně pravděpodobný, často jde o rostliny, které jsem zaznamenal v blízkém i širším okolí lokality. Některé druhy jsem v území zjevně přehlédl, resp. je zapomněl zapsat (např. Alnus glutinosa). Můj floristický výčet z území tedy jistě není kompletní, přesto však jeho doplnění o nálezy Knauerové nepovažuji za vhodný krok. Důvodem je nevěrohodnost některých údajů, a nakonec i nestandardní způsob zpracování, který snižuje výpovědní hodnotu tohoto materiálu. Pro doplnění uvádím výčet druhů, které jsou obsaženy pouze v mém floristickém průzkumu (z větší části jde o druhy nalezené v území, jemuž se věnoval i průzkum ing. Knauerové): Acer pseudoplatanus, Arctium tomentosum, Bromus benekenii, Cardamine pratensis, Carex acuta, Carex hirta, Carex pseudocyperus, Carex sylvatica, Ceratophyllum demersum, Corylus avellana, Dryopteris carthusiana, Dryopteris dilatata, Dryopteris filix-mas, Festuca gigantea, Galeopsis pernhofferi, Galeopsis sp., Heracleum sphondylium, Hieracium laevigatum, Hieracium racemosum, Chaerophyllum aromaticum, Impatiens parviflora, Lamium maculatum, Lapsana communis, Lathyrus pratensis, Lemna trisulca, Linaria vulgaris, Lolium perenne, Luzula divulgata, Lysimachia vulgaris, Milium effusum, Moehringia trinervia, Mycelis muralis, Myosotis sylvatica, Myriophyllum spicatum, Poa trivialis, Polygonatum multiflorum, Populus tremula, Pulmonaria obscura, Ranunculus auricomus, Rhamnus cathartica, Ribes rubrum, Ribes uva-crispa, Rubus caesius, Sambucus racemosa, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Selinum carvifolia, Sorbus aucuparia, Typha angustifolia, Ulmus glabra, Vaccinium myrtillus, Valeriana officinalis, Viburnum opulus, Vicia sepium, Viola riviniana. –5–

Řada těchto druhů je v území běžná a víceméně nepřehlédnutelná (např. Impatiens parviflora). Z porovnání obou předchozích výčtů lze také odvodit pravděpodobné záměny (na prvním místě je uveden nález Knauerové, na druhém možná správná interpretace (vesměs jde o mnou zapsané druhy, které v průzkum ing. Knauerové chybí): Carex acutiformis / C. acuta, Festuca altissima / Bromus benekenii nebo Festuca gigantea, Chaerophyllum hirsutum / Ch. aromaticum, Galeobdolon luteum / Lamium maculatum, Impatiens noli-tangere / I. parviflora, Luzula campestris / L. divulgata, Peucedanum oreoselinum / Selinum carvifolia, Polygonatum verticillatum / P. multiflorum, Pulmonaria officinalis / P. obscura, Rumex conglomeratus / R. obtusifolius, Stachys palustris / S. sylvatica, Viola tricolor / V. arvensis aj. Na lokalitě botanizovala cca před deseti lety MELINGEROVÁ (2000). V publikovaném textu, který je výtahem z její diplomové práce, jsou bohužel uvedeny jen souhrnné floristické údaje za všechny Holanské rybníky, přičemž bližší lokalizace je zmíněna jen u nejvzácnějších druhů (popř. u rostlinných společenstev). Z Kravského rybníka autorka uvádí ohrožený Potamogeton lucens a méně vzácné druhy Batrachium circinatum a Sagittaria sagittifolia. Ani jeden z těchto tří druhů se mi ovšem při současném průzkumu nepodařilo ověřit.

Poznámky k rozšíření významnějších druhů Abies alba (jedle bělokorá; C4) – ve východní, resp. střední části lesa řada podúrovňových stromků ve stáří 20-30 let, pravděpodobně z umělé obnovy (starší stromy chybí). Carex elongata (ostřice prodloužená) – roztroušený výskyt v podmáčeném terénu při severním břehu Kravského rybníka. Charakteristický druh mokřadních olšin, které jsou zde ovšem vyvinuty jen v nevýrazných fragmentech. Carex pseudocyperus (ostřice nedošáchor; C4) – řídce ve zvodnělých depresích při severním břehu Kravského rybníka. Regionálně poměrně častý druh. Colchicum autumnale (ocún jesenní) – v podrostu lesa, zejména při jeho jihozápadním okraji velmi roztroušeně. Druh vázaný na vlhké půdy na podloží těžších, zpravidla vápnitých sedimentů. Galeopsis pernhofferi (konopice Pernhofferova) – vzhledem k pozdní době květu a podobnosti s příbuznými druhy (Galeopsis bifida, G. tetrahit) zřejmě přehlížený druh, autorem nalézán na více místech na Českolipsku (mj. v okolí Zahrádek). Galium boreale (svízel severní; C4) – místy hojný výskyt na zanedbané louce východně od rybníka Jílovka, v ochranném pásmu. V pánevních polohách Českolipska běžný druh. Listera ovata (bradáček vejčitý; C4) – v severovýchodní části lesa ve starším porostu roztroušeně, řídce i poblíž přítoku na východě. Jedna z nejběžnějších našich orchidejí. Lemna gibba (okřehek hrbatý; C4) – druh uvádí ze západního okraje lesa Knauerová. Výskyt v tůních na přítoku do rybníka Jílovka možný, zřejmě i spatřen autorem, avšak nezaznamenán. Lemna trisulca (okřehek trojbrázdý; C4) – v zadní části vodní hladiny Kravského rybníka roztroušeně. Lonicera xylosteum (zimolez pýřitý) – teplomilný keř, v podrostu staré smíšené doubravy dosti hojný. Knauerová z lokality uvádí též zimolez černý (Lonicera nigra), který je rozšířen převážně ve vyšších polohách – jeho výskyt zde sice není vyloučen, je však jen málo pravděpodobný.

–6–

Peucedanum oreoselinum (smldník olešníkovitý; C4) – nápadný druh vysýchavých půd s vyšším obsahem bází, v širším území nikoliv vzácný. Druh z lokality uvádí Knauerová, a to z více míst při pobřeží obou rybníků. Zde však druh nemá vhodné ekologické podmínky, na rozdíl od vzdáleně podobného druhu Selinum carvifolia (olešník kmínolistý), který zde skutečně roztroušeně roste – patrně jde tedy o záměnu těchto druhů. Peucedanum palustre (smldník bahenní) – další z druhů uváděný Knauerovou, jehož výskyt se nepodařilo potvrdit. V rybničních polohách na Českolipsku jde nicméně o vcelku běžně rozšířený druh, jehož výskyt na lokalitě je pravděpodobný. Potentilla palustris (mochna bahenní; C4) – neověřený údaj Knauerové z jižního pobřeží rybníka Jílek; vzácný výskyt na místě sešlapávaném rybáři (1 poškozená rostlina), další 3 rostliny v západní části lokality. Primula veris subsp. veris (prvosenka jarní pravá; C4) – dosti roztroušeně v jihozápadní části lesa blízko Kravského rybníka (val z vyhrnutých sedimentů) a řídce i hlouběji v lesním porostu, v okolí jeho přítoku. Knauerová uvádí též příbuznou P. elatior, jejíž výskyt se ale při aktuálním šetření nepodařilo prokázat. Pyrus pyraster (hrušeň polnička; C4) – ve východní části lesa poblíž silnice více stromků. Regionálně poměrně častý, roztroušeně se vyskytující a přehlížený druh. Ulmus glabra (jilm horský) – sporadický výskyt ve východní části lesního porostu, mladší podúrovňové stromky. Nejběžnější zástupce domácích jilmů, na Českolipsku dosud poměrně častý zejména v suťových lesích, jeho populace je nicméně i zde poznamenána masovým hynutím na grafiózu, přežívají hlavně mladší stromy. Valeriana officinalis (kozlík lékařský) – roste roztroušeně na hrázi Kravského rybníka. V Českolipské kotlině poměrně častý druh, ve vyšších polohách je vystřídán druhem Valeriana excelsa.

Vegetační poměry Popis rostlinného krytu území je zpracován stručným způsobem po lokalitách vyznačených čísly v obrázku připojeném na konci této kapitoly. Lokalita 1 – por. sk. 5. Jde o mladší zapojenou kmenovinu jasanu a dubu letního, s kolísavým podílem obou dřevin. Jasan často převažuje, ve střední části skupiny je v souvislém úseku dominantně zastoupena osika. Z dalších dřevin ve stromovém patře vystupuje javor mléč, bohatou keřovou podúroveň tvoří především střemcha, přimíšeně hloh. V bylinném podrostu je přítomna Impatiens parviflora, Galium odoratum, zmlazení střemchy, třešně a jasanu, ve východní části roste Brachypodium sylvaticum (hoj.), Galium odoratum, Pulmonaria obscura, Circaea lutetiana, Deschampsia cespitosa, se zmlazením jasanu a lípy. Místy je bylinné patro v důsledku zapojenosti stromového a keřového nadrostu silně potlačeno. Lokalita 2 – jihozápadní břeh rybníka Jílovka. V pobřeží roste mladá osika, střemcha, bříza a dub letní, v bylinném patře zejména Lysimachia vulgaris, L. nummularia, Lycopus europaeus a Carex nigra. Při okraji litorálu navazují houštiny Salix cinerea, dále z vodní hladiny rozsáhlé porosty Phragmites australis. Lokalita 3 – jižní okraj por. sk. 5. Při okraji zadního litorálu Kravského rybníka se nachází hráz, resp. val z dříve vyhrnutých sedimentů. Na ní roste starší dub s podružně přimíšenou mladší břízou, v podúrovni je hojná střemcha, doprovodně vystupuje krušina, jeřáb, hloh aj. V bylinném patře roste mj. Poa nemoralis, Galium odoratum, Fragaria vesca, Impatiens parviflora, Rubus fruticosus agg., Brachypodium sylvaticum, Dactylis glomerata, Primula veris, Colchicum autumnale. –7–

Dále na jih vedle por. sk. 6 (zamokřené deprese, místy s drobnými stojatými vodami): starší dub s příměsí osiky a břízy, v bylinném patře Calamagrostis canescens, Carex elongata, Deschampsia cespitosa, Iris pseudacorus, Lycopus europaeus, Scutellaria galericulata, řídce Molinia caerulea, návazně Impatiens parviflora (hoj.), Rubus fruticosus agg. a Deschampsia cespitosa. Lokalita 4 – por. sk. 16, nejzápadnější část. Malá skupinka starých dubů s bohatým podrostem střemchy, v E1 Rubus fruticosus agg. (hoj.), Impatiens parviflora, Carex sylvatica, Galium odoratum, Deschampsia cespitosa aj. Lokalita 5 – por. sk. 6. Mladší kmenovina dubu s vtroušenou třešní, nerovnoměrně zapojená, převážně s bohatou, místy až neprostupnou podúrovní střemchy, třešně, jasanu, lípy a jeřábu do 5 m výšky. Jednotlivě vtroušená mladá jedle do 8 m výšky. V bylinném patře Impatiens parviflora, Galium odoratum, Rubus fruticosus agg., méně Deschampsia cespitosa, Brachypodium sylvaticum, Milium effusum aj. Lokalita 6 – por. sk. 16, druhá část od západu. Pruh volně zapojené, při okrajích dosti prosvětlené staré doubravy s vtroušeným smrkem, v keřové úrovni střemcha s příměsí jeřábu a třešně. V E1 převládá Rubus fruticosus agg. a Impatiens parviflora, doprovodně vystupuje Deschampsia cespitosa, Urtica dioica, Galium odoratum, Poa nemoralis, Circaea lutetiana, Angelica sylvestris, Stachys sylvatica, Pulmonaria obscura, zmlazení třešně, svídy aj. Lokalita 7 – por. sk. 1, západní část. Zapojená tyčkovina, resp. odrostlá mlazina dubu letního se slabou příměsí smrku (místy), jasanu a břízy, v E1 Impatiens parviflora (hoj.), Deschampsia cespitosa, Rubus fruticosus agg., Brachypodium sylvaticum, Carex sylvatica, Stachys sylvatica, Rubus idaeus, Urtica dioica. Lokalita 8 – por. sk. 16, střední (největší) část. Porost je rozdělen málo užívanou cestou na dvě přibližně stejně velké části. Situace jižně od cesty: volně zapojená stará doubrava, stromy až 32 metrů vysoké, řídce vtroušený mladší smrk. V bujném keřovém až nízkém stromovém podrostu střemcha, dále svída, třešeň a zimolez pýřitý. V bylinném patře hojně Galium odoratum a Rubus fruticosus agg., dále Impatiens parviflora, Poa nemoralis, Milium effusum, v prosvětlenějších partiích hojně Milium effusum, Rubus fruticosus agg., Galium odoratum aj. Severně od cesty: ve stromovém patře staré i mladší duby, místy příměs či vtroušení smrku, v podúrovni, resp. v keřovém patře střemcha s příměsí zimolezu, třešně, jeřábu, dále angrešt. V bylinném patře hojně Rubus fruticosus agg., místy Pulmonaria obscura, dále Galium odoratum, Impatiens parviflora, Circaea lutetiana, Geranium robertianum, Festuca gigantea, Bromus benekenii... Lokalita 9 – por. sk. 1, střední část. Mlazina dubu v naorané půdě (brázdy), vtroušeně jasan, porost kolem 4 m výšky. V keřovém patře nesouvisle střemcha, třešeň, mladší dub, jeřáb a hrušeň polnička. V bylinném podrostu Rubus fruticosus agg., Brachypodium sylvaticum, Pulmonaria obscura a Poa nemoralis. Lokalita 10 – por. sk. 16, druhá část od východu. Volně zapojená kmenovina staršího dubu se slabou příměsí mladšího smrku, dobře vyvinutá, ne však plně zapojená nízká podúroveň střemchy a třešně, podružně s lípou a lískou. V E1 hojně Poa nemoralis, směrem k Jílovce Melampyrum nemorosum (dom.), dále Rubus fruticosus agg., Fragaria vesca, Galium odoratum, Pulmonaria obscura, Ribes uva-crispa, Lonicera xylosteum, místy též Convallaria majalis a Polygonatum multiflorum. Lokalita 11 – por. sk. 1, východní část. Zapojená odrostlá mlazina dubu letního, v příměsi se střemchou, lípou, břízou a lískou, v keřové úrovni s krušinou, zimolezem a svídou, porost do 6 m výšky. V bylinném patře Rubus fruticosus agg., Galium odoratum, Pulmonaria obscura,

–8–

Deschampsia cespitosa, Brachypodium sylvaticum, podružně Melica nutans, Solidago virgaurea, Hieracium cf. racemosum aj. Lokalita 12 – por. sk. 16, nejvýchodnější část. Stará kmenovina dubu letní s vtroušeným mladším smrkem, sporadicky mladý habr, v bohatě vyvinuté nižší podúrovni střemcha, líska, hloh, zimolez a svída. Na bylinném patře se podílí Galium odoratum, Pulmonaria obscura, Melampyrum nemorosum (lok. hoj.), Rubus fruticosus agg., Poa nemoralis, Stachys sylvatica, Melica nutans, Festuca gigantea, vzácně Actaea spicata a Polygonatum multiflorum, při silnici je hojný Ribes uva-crispa. Lokalita 13 – levý (severní) břeh Kravského rybníka blíže hrázi. Za pruhem rákosin v litorálu rybníka následuje hustý a víceméně souvislý pás vrbových houštin se Salix cinerea. Dále následuje pruh převážně pionýrských dřevin rostoucích mimo lesní půdu, převážně s osikou, podružně s břízou, místy s přimíšeným starším dubem. V bylinném patře se uplatňuje Calamagrostis canescens, Phragmites australis, Deschampsia cespitosa, doprovodně Carex elongata, Glyceria maxima, Scirpus sylvaticus, Solanum dulcamara, Lysimachia vulgaris, Lycopus europaeus aj. Lokalita 14 – Kravský rybník – volná hladina s litorálem. V mělké nádrži je masově rozšířeno Ceratophyllum demersum, které pokrývá celou hladinu. Jen řídce k němu přistupuje Potamogeton pectinatus, Myriophyllum spicatum a v zadní části rybníka též Lemna trisulca. Vzhledem k tomu, že stav makrofyt byl prověřován na většině plochy nádrže (z člunu), lze toto hodnocení považovat za reprezentativní (situace v jednotlivých letech se ovšem může různit). V mělkých vodách při březích a zejména v zadní části rybníka vytváří rozsáhlé a místy rozvolněné (ostrůvkovité) porosty Typha angustifolia, v sušších polohách na ně pak navazují rákosiny s Phragmites australis, které vytvářejí rozlehlý porost zejména v přítokové části rybníka. Při březích roste Glyceria maxima a Solanum dulcamara, další druhy nejsou prakticky zastoupeny. Pobřežní rákosiny jsou lemovány souvislým pásem vrbových křovin s monodominantní Salix cinerea. Lokalita 15 – pravý břeh Kravského rybníka. Vyvýšený břeh zaujímá nesourodý liniový porost dřevin různého stáří. Celkově převažuje pionýrská osika, místy rostou duby středního i staršího věku, dále je zde skupina mladých smrků, patrně uměle vysazených, z dalších dřevin se vyskytuje jasan, střemcha a bříza. Bylinné patro je vzhledem k eutrofizaci ze sousedícího pole i s ohledem na sukcesí ráz porostu značně degradováno, časté jsou nitrofilní a nelesní druhy jako např. Anthriscus sylvestris, Arctium sp., Impatiens parviflora, Poa trivialis, Festuca gigantea, Ranunculus repens, Urtica dioica, přirozenější květenu zastupuje Brachypodium sylvaticum, Galium odoratum, Milium effusum a Circaea lutetiana, dále je v podrostu častý druhem Phragmites australis. Lokalita 16 – zhlaví Kravského rybníka. Za rybníkem se nachází rozsáhlá rákosina v zamokřeném, víceméně neprůchodném terénu. Druhově velmi chudý porost tvoří Phragmites australis se slabou příměsí dalších druhů: Glyceria maxima, Caltha palustris, Solanum dulcamara, v sušších partiích též Urtica dioica, Lamium maculatum, v keřovém patru místy Sambucus nigra. Blíže vodní hladině na rákosinu navazují porosty Calamagrostis canescens. Lokalita 17 – vlhká louka nad rybníkem Jílovka (v ochranném pásmu). Druhově poměrně bohatý hospodářsky zanedbaný travní porost tvoří zejména tyto druhy: Arrhenatherum elatius, Geranium pratense, Selinum carvifolia, Agrimonia eupatoria, Sanguisorba officinalis, Galium boreale, Lathyrus pratensis, Briza media, Cirsium canum (řídce), Betonica officinalis (lok.), Galium cf. wirtgenii, Angelica sylvestris, Alchemilla sp., Fragaria viridis, Colchicum autumnale, okrajově i Carex caryophyllea, na SV též Geum rivale, Filipendula ulmaria a Carex vesicaria.

–9–

Obrázek 1: Lokality botanického průzkumu (popisu vegetace) Fytocenologické snímky V nejzachovalejších částech lesního porostu byly zapsány dva fytocenologické snímky. Ty by měly sloužit nejen jako doklad botanického složení porostu, ale i jako materiál pro případný budoucí monitoring. Z tohoto důvodu byly snímky pečlivě zaměřeny přijímačem GPS a v terénu fixovány. Plochy obou snímků jsou čtvercového tvaru, s orientací po hlavních světových stranách, délka strany je 15 metrů. Snímky byly editovány v prostřednictví databázového programu Turboveg (HENNEKENS & SCHAMINÉE 2001), odkud byly také exportovány v textovém formátu (program bohužel nenabízí komfortnější export s rozlišením na patra porostu). Hlavičkové údaje jsou ponechány v původní anglické podobě. Date (year/month/day) Syntaxon code Relevé area (m2) Altitude (m) Slope (degrees) Cover tree layer (%) Cover shrub layer (%) Cover herb layer (%) Cover moss layer (%) Mosses identified (y/n) Coordinate system Locality Longitude Latitude Field_nr

: : : : : : : : : : : : : : :

2009/07/23 Pruno-Fraxinetum 225.00 260 0 63 65 60 1 N GPS Zahrádky u Č. Lípy, u rybníka Jílovka 143019.02 503730.42 1

– 10 –

Habitat Geology Soil

: relativně sušší poloha blízko silnice : těžší sedimenty svrchní křídy : pseudoglej

Cornus sanguinea-hl Crataegus species-s1 Galium odoratum-hl Impatiens parviflora-hl Lonicera xylosteum-hl Milium effusum-hl Picea abies-t1 Poa nemoralis-hl Prunus avium-hl Prunus avium-s1 Prunus padus-hl Prunus padus-s1

Date (year/month/day) Syntaxon code Relevé area (m2) Altitude (m) Slope (degrees) Cover tree layer (%) Cover shrub layer (%) Cover herb layer (%) Cover moss layer (%) Mosses identified (y/n) Coordinate system Locality Longitude Latitude Field_nr Habitat Geology Soil

+ + 2a 2m + + 2a-2b r r + 1 4

: : : : : : : : : : : : : : : : : :

Circaea lutetiana-hl Cornus sanguinea-s1 Deschampsia cespitosa-hl Frangula alnus-s1 Fraxinus excelsior-hl Fraxinus excelsior-s1 Galeopsis species-hl Galium odoratum-hl Impatiens parviflora-hl Prunus avium-hl

Quercus robur-hl Quercus robur-t1 Ribes uva-crispa-hl Rubus fruticosus agg.-hl Rubus idaeus-hl Sambucus nigra-hl Sambucus nigra-s1 Sambucus racemosa-hl Scrophularia nodosa-hl Sorbus aucuparia-hl Sorbus aucuparia-s1

+ 3-4 1 3-4 1 + + r r + +

2009/07/23 Pruno-Fraxinetum 225.00 260 0 55 65 40 2 N GPS Zahrádky u Č. Lípy, u rybníka Jílovka 143011.76 503734.07 2 mladší etážovitý porost těžší sedimenty svrchní křídy pseudoglej 1 + r + 1 1 r 1 2b +

Prunus avium-s1 Prunus padus-hl Prunus padus-s1 Quercus robur-t1 Rubus fruticosus agg.-hl Sambucus nigra-hl Sorbus aucuparia-hl Sorbus aucuparia-s1 Tilia cordata-t1

(hl = bylinné patro, s1 = keřové patro, t1 = stromové patro)

– 11 –

1 1 4 3-4 2b r r + 1

Shrnutí botanického průzkumu Zájmová lokalita zahrnuje dvě odlišná prostředí: relativně přirozený lesní porost typu sušší střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum) a hospodářsky nevyužívaný menší rybník s rozsáhlými litorálními porosty. Lesní část sledovaného území tvoří stará, místy již prosvětlená doubrava, která je po nedávných obnovních těžbách rozčleněná několika mladšími porostními skupinami podobného druhového složení (tj. s převažujícím dubem letním). V západní části porostu se nacházejí porosty středního věku (v lesnickém smyslu tenčí kmenoviny, místy spíše jen tyčoviny), v nichž je kromě dubu letního výrazně zastoupen i jasan ztepilý a lokálně též pionýrská osika. Charakteristická je pro celý porost bohatá podúroveň střemchy, k níž se menší měrou přidružují další dřeviny víceméně keřového vzrůstu: hloh, líska, mladá třešeň či lípa, zimolez pýřitý a svída krvavá, popř. řešetlák. Starší porosty jsou tak výrazně etážovité, byť jejich vertikální členitost do značné míry zajišťují dřeviny, které setrvávají v keřové úrovni. Z jehličnatých dřevin je ve starších porostech místy slabě přimíšen či jen řídce vtroušen smrk, zřejmě mladší 100 let. Ten zde může být i přirozené povahy, i když je pravděpodobné, že sem byl vysazen (jak ukazují pařezy, byl původně přimíšen větší měrou). Místy je v podúrovni přítomna též jedle, která sem byla pravděpodobně zavedena uměle i když jí dané stanoviště vyhovuje a v dávnější minulosti zde jistě v hojnosti rostla. Bylinné patro lesa svým složením víceméně odpovídá druhové garnituře asociace PrunoFraxinetum, jeví se však ochuzené a do jisté míry degradované. Příčinu tohoto stavu lze spatřovat v poměrně krátké historii lesního porostu, který byl zřejmě teprve před 160 lety založen na do té doby zemědělsky obhospodařované (orné!) půdě. Přirozenější složku podrostové květeny tu tvoří zejména Galium odoratum, Brachypodium sylvaticum, Bromus benekenii, Circaea lutetiana, Melica nutans, Milium effusum, Dryopteris carthusiana, Pulmonaria obscura, Carex sylvatica i Melampyrum nemorosum, které je masově rozšířeno v sušší východní části porostu. Jako dominanty se ovšem nejčastěji uplatňují Rubus fruticosus agg. a Impatiens parviflora, dále Galium odoratum a místy též Poa nemoralis. Významnějšími a vesměs jen zřídka se vyskytujícími druhy jsou dále Actaea spicata, Colchicum autumnale, Convallaria majalis, Fragaria moschata, Listera ovata, Polygonatum multiflorum, Primula veris a Ulmus glabra. Jarní aspekt je nevýrazný a kromě kvetoucích druhů, které v podrostu přetrvávají i po zbytek vegetační doby (jako je např. Galium odoratum, Melica nutans či Pulmonaria obscura), jej tvoří prakticky jen Ficaria verna subsp. bulbifera. Lesní část území lze označit jako botanicky mírně nadprůměrnou (i s přihlédnutím k druhovému složení a struktuře stromového patra), nikoliv však natolik cennou, že by sama o sobě byla argumentem pro vyhlášení zvláště chráněného území. Kravský rybník je patrně botanicky nejkvalitnějším rybníkem z holanské soustavy. Lze to konstatovat alespoň ve vztahu k rozvoji makrofytní flóry, která je na ostatních nádržích zdecimována početnou kapří obsádkou a dalšími zásahy, jako je časté vypouštění nádrží, hnojení rybníků či přikrmování ryb nebo chov kachen. Druhová garnitura vodních a pobřežních rostlin je zde ale překvapivě velmi chudá, postrádající jakékoliv vzácnější druhy. Ve vodním sloupci je masově rozšířen růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), z dalších druhů jen řídce přistupuje Lemna trisulca, Myriophyllum spicatum a Potamogeton pectinatus. Rozsáhlé litorální porosty tvoří Typha angustifolia a Phragmites australis, v blízkém pobřeží též Glyceria maxima, jíž zde doprovází Solanum dulcamara. Nepodařilo se potvrdit výskyt druhů Potamogeton lucens, Batrachium circinatum a Sagittaria sagittifolia, které z Kravského rybníka před 10 lety uváděla MELINGEROVÁ (2000). Výskyt dalších druhů sice nelze vyloučit (některé druhy mohou mít výraznou meziroční dynamiku rozšíření), zatím je ale nutné Kravský rybník označit za botanicky nepříliš hodnotný. Květenu navržené přírodní rezervace tvoří přibližně 150 aktuálně zaznamenaných druhů cévnatých rostlin. Tento počet zjevně není konečný, jak ukazuje důkladnější inventarizační prů– 12 –

zkum ing. Knauerové z r. 2008. Ten však obsahuje řadu nevěrohodných údajů a forma jeho zpracování neumožňuje přímé srovnání, resp. propojení obou botanických průzkumů v jeden celek. V území nebyly zjištěny žádné zvláště chráněné druhy dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., nepočetné druhy červeného seznamu náležejí do nejnižší kategorie C4, chybí i druhy regionálně vzácné. Celkově je možné říci, že zájmové území je sice botanicky hodnotné, ne však natolik, aby to motivovalo vyhlášení ZCHÚ – důvody jeho zřízení leží spíše v oblasti mykologické a zoologické (obojživelníci, ptáci). Vhodným managementem, který lze prosadit v režimu přírodní rezervace snáze než mimo ZCHÚ, lze nicméně zabránit degradaci stávajících přírodních hodnot (holosečnou obnovou lesa, násilnou obnovou rybníka a jeho zarybněním) a v delším časovém výhledu je i zvýšit. Použitá a citovaná literatura – viz závěrečná část vlastního plánu péče

– 13 –

Plán péče. pro: Přírodní rezervaci Jílovka na období: (Návrh na vyhlášení)

Recommend Documents