Plán péče o přírodní rezervaci Lesy nad mladějovskou úzkokolejkou. na období návrh na vyhlášení

Plán péče o přírodní rezervaci Lesy nad mladějovskou úzkokolejkou na období

2015 - 2025

návrh na vyhlášení

Plán péče o přírodní rezervaci Hřebečovský hřbet na období 2015 - 2025

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

přírodní rezervace Lesy nad mladějovskou úzkokolejkou

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec:

Pardubický kraj Svitavy, Ústí nad Orlicí Moravská Třebová, Lanškroun Moravská Třebová, Lanškroun 547921 Trpík 578282 Kunčina 578401 Mladějov na Moravě 578444 Moravská Třebová

katastrální území:

624691 Trpík 705641 Nová Ves u Moravské Třebové 696927 Mladějov na Moravě 607991 Boršov u Moravské Třebové

Příloha M1 (Orientační mapa s vyznačením území)

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Úplný aktuální výčet parcelních čísel pozemků nacházejících se uvnitř zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma dle aktuálního stavu v katastru nemovitostí je uveden v příloze T2. Ochranné pásmo není vyhlášeno, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon), území do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha T2 (Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí) Příloha M2 (Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma)

2


1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 352,68

Způsob využití pozemku

OP plocha v ha

vodní plochy

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

trvalé travní porosty orná půda

0,81 0,55

ostatní zemědělské 0,08 pozemky ostatní plochy 10,50

neplodná půda ostatní způsoby využití

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

10,50

0,01 365

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne ne ne ne CZ0530020 Hřebečovský hřbet

1.6 Kategorie IUCN III. - přírodní památka

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana zachovalých přirozených a polopřirozených bučin a suťových lesů s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a ojedinělého geomorfologického útvaru. Ochrana suťových bučin s bohatě zastoupeným tisem červeným (část území, PP Pod skálou). Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, bučiny asociace AsperuloFagetum (EVL Hřebečovský hřbet). 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. ekosystémy název ekosystému Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin svazu Cystopteridion

podíl plochy v ZCHÚ (%) 1

3

popis ekosystému rozpadavé křídové skalky a prudké skalnaté svahy, převážně v bezlesých světlinách


název ekosystému

podíl plochy v ZCHÚ (%) Květnaté bučiny svazu Fagion sylvaticae 34

popis ekosystému

Suťové lesy svazu Tilio platyphylliAcerion

prudké i mírnější svahy s převažující východní expozicí prudké svahy a rokle s častými skalními výchozy

4

B. druhy název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 91 ks, vitalita populace dobrá

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

prudké svahy s častými křídovými skalními výchozy, ve světlinách i v podrostu bučin a smrčin Pozn.: stupeň ohrožení: KO - druhy zvláště chráněné dle vyhlášky .č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona, v kategoriích kriticky ohrožené; C1 – druhy kriticky ohrožené dle červeného seznamu cévnatých rostlin. Informace o výskytu, početnosti a vitalitě uvedených druhů jsou uvedeny na základě vlastního pozorování. ploštičník evropský (Cimicifuga europaea)

KO/C1

C. útvary neživé přírody útvar kuesta Hřebečovského hřbetu

geologická charakteristika geologický útvar zvaný kuesta tvořící východní okraj České křídové pánve

popis útvaru asymetrická litická antiklinála, na jejímž okraji se vytvořila soustava kuest, strmé čelní svahy spadají k východu a mírné týlové svahy k západu

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v ZCHÚ (%) 8210 Chasmofytická vegetace vápnitých 1 skalnatých svahů 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

2

9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

34

9180 * Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

4

popis biotopu typu přírodního stanoviště rozpadavé křídové skalky a prudké skalnaté svahy, převážně v bezlesých světlinách mírnější svahy s převažující východní expozicí prudké i mírnější svahy s převažující východní expozicí prudké svahy a rokle s častými skalními výchozy

1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany v tomto zvláště chráněném území je: a) udržení optimálních podmínek pro existenci a rozvoj zachovalých přírodních biotopů a na ně vázaných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů b) zachování nebo zlepšení dřevinné skladby původních lesních společenstev c) ochrana biodiverzity území na úrovni zvláště chráněných a významných rostlinných a živočišných druhů d) obnova autoregulačních funkcí přírody a vyloučení nevhodných lidských zásahů e) eliminace ruderálních a invazních druhů rostlin

4


f) na plochách, které nebyly součástí stávajících ZCHÚ, je cílem ochrany zachování porostních typů, které jsou předmětem ochrany EVL - zachování přirozené druhové skladby porostů g) na plochách, které nebyly součástí stávajících ZCHÚ, je v porostech se změněnou druhovou skladbou cílem ochrany zlepšování druhové skladby porostů ve prospěch dřevin přirozené druhové skladby

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů EVL Hřebečovský hřbet leží západně od Moravské Třebové na prudkých východních svazích kuesty Hřebečovského hřbetu v nadmořské výšce 450 – 647 m. Je rozděleno na tři samostatné části, které jsou přerušeny tunelem a estakádou rychlostní komunikace u Kamenné Horky a na kopci Strážný vrch (611m) jihozápadně od části obce Kunčina, Nová Ves. Na jihu lokalita dosahuje k silnici Křenov – Pohledy, na severu končí severozápadně od obce Mladějov na Moravě v severní části kopce Mirand (640 m). Přírodní rezervace Lesy nad mladějovskou úzkokolejkou zaujímá dvě severní části EVL Hřebečovský hřbet ležící nad Hřebečovským tunelem. Jižní část EVL bude vyhlášena v kategorii národní přírodní rezervace. Geologické podloží je pestré. Svrchní část kuesty a plošina západně od zlomu hřebene je budována turonskými opukami, jemnozrnnými vápnitými pískovci a prachovci, místy i spongilitickými pískovci až spongility s vložkami chalcedonických rohovců. Východní část je tvořena mořskými i sladkovodními cenomanskými glaukonitickými nebo železitými pískovci, jílovci a prachovci a je překryta pláštěm hlinitých až hlinitokamenitých sedimentů z nadložních hornin turonu. Na lokalitě se roztroušeně vyskytují antropogenní útvary související s bývalou těžbou žáruvzdorných jílovců a lupků, jako jsou odkryvy po lámání kamene, opuštěné zasypané štoly, stupňovité a příkopové svahové deformace – pukliny. Půdní pokryv tvoří kambizemě (kambizem typická a její kyselá varieta, kambizem rubefikovaná a pseudoglejová) a rankery, podél menších vodních toků gleje a pseudogleje. Na prudkých horních i mírnějších spodních částech svahů se zachovaly rozsáhlé přírodě blízké porosty bučin svazu Fagion sylvaticae, které na příkřejších svazích a v roklích přecházejí do suťových lesů svazu Tilio platyphylli-Acerion. Floristicky nejvýznamnější je především výskyt ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea). Ploštičník evropský dosahuje na Moravě západní hranici svého rozšíření. Hřebečovský hřbet představuje navíc významnou, v České republice nejsevernější arelu tohoto druhu. Hřebečovský hřbet je také významnou lokalitou zvláště chráněného tisu červeného (Taxus baccata), a to jak v regionálním, tak celostátním měřítku. Na lokalitě byly zaznamenány i další zvláště chráněné druhy rostlin, jako jsou vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), árón plamatý (Arum maculatum), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Z ohrožených druhů zařazených do červeného seznamu jsou zastoupeny druhy kozlík trojený (Valeriana tripteris), sleziník zelený (Asplenium viride), hruštička menší (Pyrola minor), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a přeslička největší (Equisetum telmateia).

5


Území Hřebečovského hřbetu je velmi zajímavé i faunisticky. Především na odumřelé tlející dřevo v podobě odumírajících a odumřelých stromů, pahýlů, vývratů a starých pařezů je vázána řada druhů brouků. Na lokalitě byly nalezeny druhy zařazené do červeného seznamu, jako jsou dřepčík (Mniophila muscorum muscorum), pýchavovník (Endomychus coccineus), krasec (Buprestis rustica), střevlík nepravidelný (Carabus irregularis irregularis), nosatci (Acalles camelus, A. echinatus) a kozlíček (Pogonocherus ovatus). V minulosti byl z území uváděn zvláště chráněný kriticky ohrožený tesařík alpský (Rosalia alpina), jehož výskyt nebyl již v několika desetiletích potvrzen. Ze zvláště chráněných obojživelníků lze zejména za vlhkého počasí na lokalitě zpozorovat mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), který se ukrývá ve spadaném listí, ropucha obecná (Bufo bufo) byla výjimečně pozorována pod kameny, spadlými větvemi a kmeny stromů, skokan hnědý (Rana temporaria) byl nalézán zejména při vlhčím úpatí kuesty, z plazů byly zaznamenány ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Rozsáhlé lesy s převahou přirozených bučin jsou příhodným biotopem pro výskyt většiny chráněných druhů ptáků, mezi něž patří čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), kavka obecná (Corvus monedula), krahujec obecný (Accipiter nisus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), lejsek malý (Ficedula parva), sýc rousný (Aegolius funereus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus corax), lejsek šedý (Muscicapa striata), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), rorýs obecný (Apus apus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), výr velký (Bubo bubo) a pro veverku obecnou (Sciurus vulgaris). Jeskyně a štoly bývalých lupkových dolů jsou vhodným úkrytem a zimovištěm pro zvláště chráněného netopýra černého (Barbastella barbastellus), netopýra velkého (Myotis myotis), vrápence malého (Rhinolophus hiposideros), netopýra řasnatého (Myotis nattereri), netopýra severního (Eptesicus nilssoni), netopýra ušatého (Plecotus auritus), netopýra vousatého (Myotis mystacinus) a netopýra vousatého/Brandtova (Myotis mystacinus/Brandti).

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu

ploštičník evropský (Cimicifuga europaea) tis červený (Taxus baccata) árón plamatý (Arum maculatum) okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vitalita populace dobrá

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. KO

vitalita populace dobrá vitalita populace dobrá vitalita populace slabá

SO

vitalita populace slabá

O

O O

6

popis biotopu druhu, další poznámky prudké svahy s častými křídovými skalními výchozy, ve světlinách i v podrostu bučin a smrčin v podrostu bučin a suťových lesů, většinou na prudkých svazích listnaté lesy, obvykle na vlhčích místech světlé bučiny nebo smíšené lesy, převážně v blízkosti lesních cest světlé lesy, osluněná místa v lesích


Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu

netopýr černý (Barbastella barbastellus)

netopýr velký (Myotis myotis)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 1 ex.

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. KO

1 – 3 ex.

KO

popis biotopu druhu, další poznámky v podzemní štole bývalých lupkových závodů při hibernaci, výskyt lze předpokládat i ve skalních štěrbinách možný výskyt - dlouhodobě je monitorován jeho výskyt v jeskyni U mariánského obrazu kde hibernuje možný výskyt -opakovaně zjištěn při hibernaci v jeskyni U mariánského obrazu i přímým pozorováním při lovu potravy a při výletech z podzemních prostor bývalých štol Moravskoslezských lupkových závodů v samotné PR nehnízdí, zjištěn opakovaně pouze při přeletu, jeho hnízdění lze předpokládat v lesních celcích západně od PR možný výskyt - opakovaně byl zaznamenán v trvalých kalužích na staré cestě, v severní části Rohu možný výskyt - je vázán zejména na starší pralesovité bučiny, kde hnízdí nejčastěji v dutinách šplhavců, zaznamenán v okolí Rohu a Hřebečova nejpočetnější dílčí populace opakovaně zjištěny na hraně kuesty a těsně pod ní, zaznamenávána nejčastěji na výslunných místech mýtin, vývratů a také na okraji lesní cesty, která lemuje východní okraj PR

vrápenec malý jednotlivé ex. (Rhinolophus hiposideros)

KO

čáp černý (Ciconia nigra)

jednotlivé ex.

SO

čolek horský (Triturus alpestris)

60 ex.

SO

holub doupňák (Columba oenas)

5 – 10 párů, odhad početnosti

SO

ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)

300 – 500 ks, odhad početnosti

SO

kavka obecná (Corvus monedula) krahujec obecný (Accipiter nisus)

vzácně

SO

zaznamenána pouze při přeletu

vzácně

SO

lejsek malý (Ficedula parva)

3 – 4 páry, odhad početnosti

SO

pozorován ojediněle při lovu kořisti na okraji Hřebče nad Hřebečským tunelem hnízdí především v zachovalých pralesovitých bučinách v opuštěných stromových dutinách možný výskyt - dospělí jedinci pozorováni za vlhkého počasí ve spadaném listí, ve Stříbrném potoce zaznamenány larvy, výskyt především v okolí Rohu, u Hřebče a nad Mladějovem

mlok skvrnitý desítky ex. (Salamandra salamandra)

SO

7


název druhu

netopýr řasnatý (Myotis nattereri)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 8 – 10 ex.

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO

netopýr severní (Eptesicus nilssoni)

3 – 5 ex.

SO

netopýr ušatý (Plecotus auritus)

5 – 8 ex.

SO

netopýr vousatý (Myotis mystacinus)

jednotlivé ex.

SO

netopýr vousatý/Brandtův jednotlivé ex. (Myotis mystacinus/Brandti)

SO

slepýš křehký (Anguis fragilis)

50 - 100 ex., odhad početnosti

SO

sýc rousný (Aegolius funereus)

jednotlivé ex.

SO

jestřáb lesní (Accipiter gentilis)

jednotlivé ex.

O

krkavec velký (Corvus corax)

jednotivé ex.

O

lejsek šedý (Muscicapa striata)

2 páry, odhad početnosti

O

ořešník kropenatý jednotlivé ex. (Nucifraga caryocatactes)

O

8

popis biotopu druhu, další poznámky možný výskyt - nepravidelně zjištěn při hibernaci v jeskyni U mariánského obrazu a při ultrazvukovém detektoringu možný výskyt - zjištěn při ultrazvukovém detektoringu při lovu nad lesní mýtinou při východním okraji rezervace pod Rohem byl zaznamenán ultrazvukovým detektorem při výletech z úkrytů v podzemních prostorách starých štol Moravskoslezských lupkových závodů, druh zde s největší pravděpodobností také zimuje možný výskyt - opakovaně zjišťován při hibernaci v jeskyni U mariánského obrazu opakovaně zjišťován při hibernaci v jeskyni U mariánského obrazu a v blízkosti podzemních úkrytů ve starých štolách Moravskoslezských lupkových závodů zjištěn pouze dvakrát na okraji PR u Hřebče, těžiště jeho výskytu v PR se pravděpodobně nachází v otevřené části Hřebečovského hřbetu v blízkosti obce Hřebeč opakovaně zjištěna 2 až 3 obsazená hnízdní teritoria jižně od Hřebče a v severní části Hřebečova opakovaná pozorování adultů, pravděpodobné hnízdění 1 páru pravidelně a opakovaně zjišťován téměř celoročně na přeletu v různých částech PR, na Hřebečovském hřbetu pravděpodobně hnízdí celkem min. 2-3 páry krkavců, výskyt zjištěn především v oblasti Udánského lesa možný výskyt - předpokládáno hnízdění v lužním porostu v nivě Stříbrného potoka nad Boršovem na území PR zcela jistě nehnízdí, zjištěn v mimohnízdním období na potulkách za potravou


název druhu

ropucha obecná (Bufo bufo)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ jednotlivé ex.

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. O

rorýs obecný (Apus apus) užovka obojková (Natrix natrix)

jednotlivé ex.

O

10 – 20 ex., odhad početnosti

O

veverka obecná (Sciurus vulgaris)

roztroušeně

O

vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

jednotlivé ex.

O

výr velký (Bubo bubo)

jednotlivé ex.

O

Informace o výskytu a početnosti jednotlivých druhů jsou inventarizačních průzkumů (BUBO 2013) a (Staněk 2008).

popis biotopu druhu, další poznámky

možný výskyt - v úkrytech pod spadlými větvemi a kmeny stromů či pod kameny, druh se rozmnožuje v rybnících a nádržích nad Boršovem, v Pohledech a Dlouhé Loučce, odkud proniká v suchozemské fázi do přilehlých částí PR zaznamenán pouze při přeletu a při lovu potravy možný výskyt - opakovaně zjišťována v nivě Stříbrného potoka nad Boršovem v celé PR, rozmnožování doloženo pozorováním mláďat, doložen výskyt obou barevných forem na území PR nehnízdí, zaletuje však do vzdušného prostoru okrajově za potravou možný výskyt - zjištěn na dvou teritoriích na Rohu a jižně od Rohu, pravděpodobné hnízdění uvedeny na základě vlastního průzkumu a

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území navrhované PR Lesy nad mladějovskou úzkokolejkou zahrnuje dříve vyhlášené zvláště chráněné území PP Pod skálou a PR Rohová. Počátky ochrany přírody v PP Pod skálou jsou datovány do roku 1990, kdy byla lokalita vyhlášena vyhláškou Okresního úřadu ve Svitavách jako chráněný přírodní výtvor za účelem ochrany suťových bučin s bohatě zastoupeným tisem červeným. V roce 1992 bylo území převedeno na základě § 90 odst. 7 zákona do kategorie přírodní památka. PR Rohová byla zřízena nařízením Okresního úřadu Svitavy č. 1/1998 k ochraně zachovalých přirozených a polopřirozených porostů květnatých bučin a suťových lesů s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a ojedinělého geomorfologického útvaru. Zbytek Hřebečovského hřbetu nebyl územně chráněn až do roku 2012, kdy byla nařízením vlády č. 208/2012 Sb. vyhlášena evropsky významná lokalita Hřebečovský hřbet (CZ0530020). Předmětem ochrany EVL jsou lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů a bučiny asociace Asperulo-Fagetum. V současné době je navrženo vyhlášení Hřebečovského hřbetu na základě § 45c odst. 4 zákona jako zvláště chráněné území v kategorii přírodní rezervace. Území EVL Hřebečovský hřbet budou tvořit dvě zvláště chráněná území - PR Lesy nad mladějovskou úzkokolejkou a národní přírodní rezervaci (zaujímající větší jižní část dříve vyhlášené přírodní rezervace Rohová ležící pod Hřebečovským tunelem).

9


b) lesní hospodářství Na Hřebečovském hřbetu nedošlo v minulosti pravděpodobně k rozsáhlejšímu odlesňování. Důvodem byl především svažitý terén, který znemožňoval zemědělství. Velká část území byla využívána lesnicky, pouze na nejvíce exponovaných svazích bylo lesnické hospodaření omezeno. S počátkem ochrany přírody v devadesátých letech 20. století došlo k postupnému snižování lesnické činnosti v hodnotných částech lesa a vyhlašování bezzásahových zón, v nichž byly lesní porosty ponechány samovolnému vývoji.

Negativní vlivy lesnického hospodaření: výsadba nevhodných dřevin – výsadba nepůvodních druhů dřevin jako jsou především smrk ztepilý a modřín opadavý. V menší míře se též vyskytuje zavlečená douglaska tisolistá. Tyto nepůvodní druhy negativně ovlivňují druhovou skladbu a kvalitu lesních společenstev. obnova lesních porostů holosečným způsobem – řada porostů na lokalitě byla obnovena holosečným způsobem. Důsledkem holosečného způsobu hospodaření jsou stejnověké porosty, obvykle s nepůvodní dřevinnou skladbou a s nedostatečně vyvinutým dřevinným podrostem. Tyto lesy jsou obvykle nestabilní a náchylné k větrným i kůrovcovým kalamitám. těžba starých, suchých a padlých stromů – především v hospodářské části mimo stávající ZCHÚ, bylo odstraňováno mrtvé dřevo, které je nezbytné pro vývoj xylofágního hmyzu. Pozitivní vlivy lesnického hospodaření: výsadba tisu – v některých místech je snaha o umělou obnovu tisu červeného, jehož přirozená obnova je značně ztížena z důvodu vysokého přezvěření. Potenciální negativní vlivy: těžba a odstraňování dřevní hmoty – odvoz dřeva listnatých stromů, které může obsahovat snůšky a larvy xylofágních druhů hmyzu, v období od 1. 5. do 31. 7, což může mít negativní vliv na populace vzácných druhů hmyzu vyvíjejícího se ve dřevě. Těžba v období od 1. 4. do 31. 7. může mít negativní dopad na reprodukci ptáků hnízdících na lokalitě, kteří jsou náchylní na rušení zejména v hnízdním období. c) myslivost Lesnaté území Hřebečovského hřbetu je významným refugiem zejména pro spárkatou zvěř. Hojně je zastoupena především srnčí a černá zvěř, častá je také mufloní zvěř, v poslední době se na území šíří nepůvodní jelen sika. Z drobné zvěře lze zpozorovat zajíce, vzácně i bažanta. Lokalita je od roku 1992 rozdělena do honiteb mysliveckých sdružení Křenov, Boršov, Udánky, Nová Ves a Dětřichov. Negativní vlivy myslivosti: přemnožení spárkaté zvěře – na celém území je přemnožena černá zvěř, srnčí zvěř, v jižní části je nežádoucí hojný výskyt mufloní zvěře. Důsledkem je značné narušení bylinného patra, což znemožňuje přirozenou obnovu lesa, černá zvěř rozrývá půdu, vyrývá pařezy odumřelých dřevin a likviduje tak přirozené úkryty střevlíků a jiných druhů hmyzu, je také významným predátorem bezobratlých živočichů i drobných obratlovců. Odstřel spárkaté zvěře byl v minulosti nedostatečně intenzivní.

10


Potenciální ohrožující vlivy: budování zařízení pro přikrmování zvěře - způsobují obohacování blízkého okolí živinami a mohou být také zdrojem semen zavlečených ruderálních druhů například v dováženém seně nebo krmivu. d) rekreace a sport Od roku 1998 je mezi Mladějovem a Novou Vsí zprovozněna pro turistické a výletní účely úzkokolejná trať o délce 6 km, která v minulosti sloužila k přepravě žáruvzdorných lupků z dolů na Hřebči a nad Mladějovem do šamotových závodů v Mladějově. V roce 2001 zbudovaly Lesy České republiky v jižní části přírodní rezervace Rohová 7 informačních cedulí týkajících se lesnického hospodaření pod názvem Demonstrační objekt, v roce 2002 bylo Okresním úřadem Svitavy v přírodní rezervaci Rohová zřízeno informační vybavení v podobě 6 zastávek s cedulemi popisujícími její historii a přírodní hodnoty a ve stejném roce byla umístěna informační cedule také do přírodní památky Pod skálou před vstupem do jižního lomu, v roce 2009 byla na Hřebečovském hřbetu otevřena naučná stezka Boršovský les s 9 naučnými cedulemi a v roce 2010 síť Hřebečských důlních stezek s 24 naučnými cedulemi, několika vyhlídkami, maketami štol, rozhlednou na Strážném vrchu a s řadou zastávek s posezením. e) těžba nerostných surovin Na Hřebečovském hřbetu probíhala v minulosti povrchová i důlní těžba nerostných surovin. Od druhé poloviny 19. století se zde dolovalo nekvalitní černé uhlí, jehož těžba byla na počátku 20. století vystřídána těžbou žáruvzdorných lupků, která byla ukončena v roce 1991. Na jižním a východním úbočí Červené hory se nacházejí dva povrchové lomy, které v minulosti sloužily k získávání stavebního kamene. Pozůstatky bývalé těžební činnosti jsou patrné až dodnes v podobě antropogenních útvarů, jako jsou odkryvy po lámání kamene, opuštěné zasypané štoly, výsypky, haldy, stupňovité a příkopové svahové deformace – pukliny. Potenciální ohrožující vlivy: uzavírání starých štol a podzemních prostor – opuštěné štoly a podzemní prostory po těžbě nerostných surovin, které jsou regionálně významným úkrytem netopýrů, jsou Báňským úřadem zabezpečeny mřížemi proti vstupu nepovolaných osob do podzemí. Nežádoucí by bylo jejich úplné uzavírání zavalením vchodu nebo jiným způsobem, čímž by byl znemožněn vlet a výlet netopýrů do těchto prostor. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nařízení Okresního úřadu Svitavy č. 1/1998, ze dne 29. 6. 1998 Nařízení vlády č. 208, ze dne 25. 4. 2012 Plán péče o přírodní rezervaci Rohová na období 2009 – 2018, Ekologická projekce s.r.o., 2007 Plán péče pro přírodní památku Pod Skálou na období 2008 – 2017, Višňák R., 2007 Vyhláška okresního úřadu ve Svitavách, ze dne 21. 11. 1990 LHC Svitavy 2009 – 2018, Lesprojekt Brno, a. s.

11


2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

31 Českomoravské Mezihoří Svitavy 352,68 ha 2009 - 2018 Lesy České republiky, LS Svitavy Nová Ves, Bílá Studně

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních Název SLT typů (SLT) 3L Jasanová olšina 4A Lipová bučina 4B Bohatá bučina 4C Vysýchavá bučina 4D Obohacená bučina 4H Hlinitá bučina 4K Kyselá bučina 4S Svěží bučina 4Z Zakrslá bučina 5A Klenová bučina 5B Bohatá jedlová bučina 5D Obohacená jedlová bučina 5F Svahová jedlová bučina 5J Suťová (jilmo-jasanová) javořina 5K Kyselá jedlová bučina 5O Svěží (buková) jedlina 5S Svěží jedlová bučina 5U Vlhká jasanová javořina 5V Vlhká jedlová bučina Celkem

Přirozená dřevinná skladba SLT OL 7 JS 3 SM (TPČ OS) BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 JL BK 8 JD 2 DBZ LP BK 7 JD 1 DBZ 2 LP BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 BK 8 JD 2 DBZ LP BK 7 DBZ 1 JD 2 BK 8 JD 2 BK 6 DBZ 2 JD 1 BR 1 JR BK 5 JD 3 SM 1 KL 1 BK 6 JD 4 KL (SM) BK 6 JD 3 KL 1 BK 6 JD4 KL JL BK 4 JD 3 KL 2 JLH 1 JS SM JD 3-4 BK 5-6 SM 1 BK 2 JD 7 SM(OS) 1 JD 5 BK 5 KL BK 4 JD 2 JS 2 KL 2 JL SM BK 5 JD 4 KL 1 JS (SM)

Výměra (ha) 0,35 0,70 129,79 0,71 78,65 3,88 10,93 29,63 0,35 24,69 7,76 12,34 1,06 17,99 3,88 1,06 26,09 2,46 0,35 352,68

Podíl (%) 0,1 0,2 36,8 0,2 22,3 1,1 3,1 8,4 0,1 7,0 2,2 3,5 0,3 5,1 1,1 0,3 7,4 0,7 0,1 100

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany BO borovice lesní DG douglaska tisolistá JD jedle bělokorá MD modřín opadavý SM smrk ztepilý Listnáče AK trnovník akát BK buk lesní

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

3,52 0,71 7,05 28,22 112,86

1 0,2 2 8 32

0 0 77,59 0 2,82

22 0,8

0,35 169,29

0,1 48

0 236,30

67

12


BR bříza bělokorá 7,05 2 0,35 DB dub letní 0,35 0,1 0 DBZ dub zimní 0,35 0,1 1,06 HB habr obecný 0,71 0,2 0 JIV vrba jíva 0,35 0,1 0 JL jilm habrolistý 0 0,35 JLH jilm horský 0,71 0,2 1,76 JR jeřáb ptačí 0,35 0,1 0 JS jasan ztepilý 3,53 1 0,71 JV javor mléč 0,71 0,2 7,76 KL javor klen 14,11 4 7,76 LP lípa srdčitá 0,35 0,1 15,87 LPV lípa velkolistá 0,35 0,1 0 OL olše lepkavá 0,35 0,1 0,35 OS topol osika 0,35 0,1 TR třešeň ptačí 0,35 0,1 TS tis červený 0,71 0,2 Celkem 352,68 100 352,68 Pozn.: Přirozená druhová skladba byla odvozena dle Plívy 1971, současná druhová skladba byla kvalifikovaným odhadem dle aktuálního stavu lesa.

0,1 0,3

0,1 0,5 0,2 2,2 2,2 4,5 0,1

100 stanovena

V navrhované přírodní rezervaci jsou vymezeny tyto lesní dílčí plochy: Plocha 1 – bezzásahová plocha – území bude ponecháno bez zásahů s výjimkou zpracování kůrovcového dřeva, nahodilé těžby v okolí silnice, značených turistických cest a naučných stezek a těžby za účelem uvolnění vybraných skupin tisu červeného z důvodu zajištění plodnosti. Plocha se dělí na 3 podplochy. podplocha 1a - zachovalé bučiny, na prudkých svazích přechází do suťových lesů, světliny se štěrbinovou vegetací vápnitých skal a drolin a pohyblivými sutěmi, smrčiny na prudkém svahu. Výskyt ploštičníku evropského, starčku skalního, tisu. podplocha 1b - zachovalá bučina, místy prudké svahy a skalní výchozy, porostem prochází silnice III. třídy, výskyt tisu. podplocha 1c - zachovalá bučina na prudkém skalnatém svahu, hojný výskyt tisu, místy okrotice bílá. Plocha 2 – potenciální bezzásahová plocha – lesní porosty, u nichž se v budoucnu počítá s bezzásahovým režimem, plánovány jsou pouze zásahy v podobě mírného snížení zakmenění, redukce smrku, modřínu a břízy, nahodilá těžba pouze v případě soustředěné kalamity nad 20 m3, v okolí značených turistických cest a naučných stezek se souhlasem krajského úřadu, zpracování kůrovcového dřeva. Plocha se dělí na 3 podplochy. podplocha 2a - zachovalé bučiny, místy výskyt tisu. Plocha 3 – plocha s prodlouženým obmýtím – lesy s významným zastoupením zvláště chráněného tisu a ploštičníku evropského, pozvolná, plynulá obnova porostů, redukce nežádoucího smrku a modřínu, citlivé, mírné zásahy s ohledem na výskyt vzácných druhů rostlin a živočichů, snaha o přirozenou obnovu bučin a suťových lesů. Plocha se dělí na 2 podplochy. podplocha 3a - suťový les s významným zastoupením TS, ve stromovém patře převažuje JVK a SM, hojně též LP a BK, částečně oploceno.

13


podplocha 3b - lesy s převahou BK a SM, částečně zachován bylinný podrost s výskytem ploštičníku evropského. Plocha 4 – plocha s přirozenou obnovou lesa – bučiny a suťové lesy, místy s hojným zastoupením smrku a častým zmlazením původních dřevin, především buku, obnova porostů clonnou sečí s využitím přirozeného zmlazení. Plocha se dělí na 4 podplochy. podplocha 4a - různověké bučiny, místy s hojným zmlazením BK v podrostu, náseky a clonné seče, výskyt tisu. podplocha 4b - bučiny s častým výskytem SM, MD, místy DG. podplocha 4c - různověké lesy s převahou SM, místy hojně zastoupen BK, s častým zmlazením BK v podrostu, paseky s náletem nebo výsadbou BK. podplocha 4d - mladé porosty blížící se dřevinnou skladbou suťovému lesu, převažuje JVK, JS, místy BK, přimíšen SM a MD. Výskyt tisu a árónu plamatého. Plocha 5 – plocha s převažující umělou obnovou – porosty s převahou smrku, místy s hojným výskytem modřínu a douglasky, vzácně se vyskytuje tis, bylinný podrost pozměněn (okyselení, ochuzení), paseky s výsadbou smrku, modřínu nebo náletem břízy a čerstvé paseky bez zalesnění, možná holosečná obnova porostů s nežádoucí dřevinnou skladbou, výsadby buku a jedle. Plocha 6 – ostatní lesní plochy – nálety pionýrských dřevin a průseky pod elektrovodem s náletem dřevin nebo ruderální vegetací na lesních pozemcích. Plocha se dělí na 2 podplochy. podplocha 6a - Nálet pionýrských dřevin s převahou BR, OS a JIV, bylinné patro ruderalizováno. podplocha 6b - Průseky pod elektrovodem zarostlé mladými dřevinami nebo ruderální vegetací. Příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) Příloha M6 (Mapa navržených zásahů a opatření v lesních porostech) 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky, vodní nádrže a toky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Významnou součástí neživé přírody je geologicko-geomorfologický útvar zvaný kuesta se strmými, místy skalnatými čelními svahy spadajícími k východu a mírnými týlovými svahy ukloněnými k západu tvořící okraj České křídové pánve. Kuesta Hřebečovského hřbetu zahrnuje celé území navržené přírodní rezervace, proto nebyla vymezena jako samostatná dílčí plocha. Zajímavostí neživé přírody je rozsáhlá suť o rozloze 0,62 ha, která se nachází ve střední části Hřebečovského hřbetu severně od areálu Moravských šamotových a lupkových dolů na Hřebči a byla vymezena jako dílčí plocha 7b. Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů)

14


2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V navrhované přírodní rezervaci je vymezena jedna dílčí nelesní plocha číslo 8 o rozloze 1,07 ha, kterou tvoří dva staré opuštěné lomy vedené v katastru nemovitostí částečně jako lesní pozemky a částečně jako dobývací prostor. Nelesními pozemky dle katastru nemovitostí jsou také silnice, ostatní komunikace a dráha. Tyto objekty jsou však z pohledu plánování managementu nevýznamné, proto nebyly jako samostatné dílčí plochy vymezeny. Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Převážná část území navrhované PR Lesy nad mladějovskou úzkokolejkou byla lesnicky obhospodařována. Výjimkou jsou snad jen místa s velmi nepřístupným terénem v podobě strmých svahů s častými skalními výchozy. Po vyhlášení maloplošných chráněných území PR Rohová a PP Pod skálou začaly být v ekologicky nejhodnotnějších částech lesnické zásahy omezovány s cílem zachovat vhodnou dřevinnou skladbu a strukturu lesních společenstev, především rozsáhlých bučin. Převážná část Hřebečovského hřbetu však nebyla územně chráněna až do roku 2012, kdy byla vyhlášena EVL Hřebečovský hřbet. Především v dostupnějších částech území byly lesy místy holosečně vytěženy a zalesněny stejnověkými porosty s převahou nebo hojným zastoupením smrku ztepilého a modřínu opadavého. Na řadě ploch bylo prováděno šetrnější lesnické hospodaření s využitím přirozené obnovy především buku lesního clonnými sečemi. V dosavadních plánech péče o PR Rohová a PP Pod skálou jsou navržena vhodná opatření pro zlepšení dřevinné skladby a přirozené obnovy původního listnatého lesa v podobě odstraňování smrku ztepilého a modřínu opadavého, podpory původních listnatých dřevin, jedle a tisu, využívání menších obnovních prvků, clonných sečí, ochrany mladých náletů proti okusu zvěří a redukce přemnožené spárkaté zvěře. Jsou v nich také uvedeny žádoucí managementové zásahy pro zachování a zlepšení populace tisu, jako je citlivé uvolnění vybraných skupin tisů za účelem fruktifikace a přirozené obnovy, výsadba tisů a jejich ochrana proti poškození zvěří. V plánu péče o PR Rohová jsou též popsány vhodné zásady péče o živočichy, jako je ponechávání mrtvého dřeva, nezasahování do starších porostů s druhově příznivou dřevinnou skladbou a okamžitý odvoz bukového dřeva po těžbě. V plánu péče o PP Pod skálou nejsou zásady péče o živočichy vůbec uvedeny. V obou stávajících zvláště chráněných územích došlo ke změnám ve vymezení bezzásahových ploch na základě současného stavu lesních společenstev. Nadále je v nich třeba zachovávat nebo zlepšovat druhovou skladbu lesních společenstev, které jsou předmětem ochrany EVL Hřebečovský hřbet a vytvářet vhodné podmínky pro jejich dosavadní předměty ochrany. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na lokalitě se nepředpokládá žádný významný konflikt zájmů mezi jednotlivými předměty ochrany. V případě, že by takový konflikt nastal, je třeba upřednostnit ochranu štěrbinové vegetace vápnitých skal a drolin svazu Cystopteridion, květnatých bučin svazu Fagion sylvaticae a suťových lesů svazu Tilio platyphylli-Acerion. Udržení těchto společenstev v dobrém stavu je základním předpokladem pro zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří jsou na ně vázáni.

15


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1

Kategorie lesa Soubory lesních typů lesy ochranné, 3L, 4A, 4B, 4C, 4D, 4H, 4K, 4S, 4Z, 5A, 5B, 5D, 5F, 5J, 5K, 5O, 5S, lesy hospodářské 5U, 5V

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3L OL 7 JS 3 (OS) 4A, 4B, 4C, 4D, BK 7, JD 2, KL 1, LP, JV, JL, JLH, DBZ, TS 4H, 4K, 4S, 4Z, 5A, 5B, 5D, 5F, 5J, 5K, 5O, 5S, 5U, 5V Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C bukový smrkový Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) podrostní

Hospodářský způsob (forma) holosečný nebo násečný

Hospodářský způsob (forma)

Obmýtí 150

Obmýtí 100

Obmýtí

Obnovní doba 50

Obnovní doba 40

Obnovní doba

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Podpora přirozené druhové skladby Redukce nežádoucích dřevin SM, a struktury porostů. MD, DG a BO, změna druhového složení na porosty se skladbou blížící se přirozené druhové skladbě. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Kombinovaný - přirozená obnova, Umělý nebo v případě přirozeného v případě nedostatečného zmlazení původních dřevin přirozeného zmlazení možná umělá kombinovaný. obnova. Umělou obnovu lesa provádět Umělou obnovu lesa provádět vhodným sadebním materiálem, vhodným sadebním materiálem, nejlépe místního původu. nejlépe místního původu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu V maximální možné míře využít Jamková sadba BK, JD, KL, JV, přirozeného zmlazení původních LP, JL, JLH, DBZ a TS, v případě dřevin, v případě potřeby možné přirozeného zmlazení původních doplnit jamkovou sadbou BK, JD, dřevin využít přirozené obnovy KL, JV, LP, JL, JLH, DBZ a TS, lesa, meliorační dřeviny 70%. meliorační dřeviny 70%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově

16


3L

OL 7 JS 3

Výsadba pouze v případě nedostatečného přirozeného zmlazení uvedených dřevin.

4A, 4B, 4C, 4D, BK 5, JD 4, LP 1, JV, JL, JLH, 4H, 4K, 4S, 4Z, DBZ, TS 5A, 5B, 5D, 5F, 5J, 5K, 5O, 5S, 5U, 5V Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Ochrana proti okusu zvěří natěry, Ochrana proti okusu zvěří natěry, oplocenkami, plasty nebo oplůtky, oplocenkami, plasty nebo oplůtky, ochranu je třeba uplatňovat ochranu je třeba uplatňovat především u TS a JD. především u TS a JD. Ochrana proti buřeni vyžínáním. Ochrana proti buřeni vyžínáním. Při výchově mladých porostů je Při výchově mladých porostů je třeba se zaměřit na redukci SM, třeba se zaměřit na redukci SM, MD a BR. MD a BR. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ponechávat doupné stromy i Na prudších svazích je zapotřebí odumřelou dřevní hmotu. provádět holosečnou obnovu lesa Těžbu a vyklizování vytěžené na menších plochách, zvolit dřevní hmoty je třeba provádět za vhodnou přibližovací technologii vhodných klimatických podmínek (kůň, lanovka), aby nedocházelo (sucho, namrzlo) a zabránit vjíždění k nadměrné erozi půdy. těžké techniky do porostů. Těžbu a vyklizování vytěžené Především na prudších svazích dřevní hmoty je třeba provádět za zvolit šetrnou přibližovací vhodných klimatických podmínek technologii (kůň, lanovka), aby (sucho, namrzlo). nedocházelo k nadměrné erozi půdy Případné odřené stromy po těžbě a a odírání stromů. přibližování je nutné okamžitě Dávat přednost mechanickému zatřít prostředkem proti odkorňování kůrovcového dřeva houbovému onemocnění. před chemickou asanací. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ponechávat neškodící souše, zlomy i vývraty. Poznámka Na dílčích plochách 1 a 2 je zakázáno provádět těžbu, vyklizování a odvoz dřevní hmoty ve vegetační sezóně v období od 15. 3. do 30. 7. z důvodu rušení živočichů při jejich reprodukci. Na celém území přírodní rezervace je v tomto období zakázán odvoz dřeva buku a jedle z lesa, jehož důsledkem je podstatné oslabení populací xylofágního hmyzu na lokalitě.

Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) b) péče o nelesní pozemky Opuštěné lomy, které jsou zahrnuty do dílčí plochy 8, není třeba udržovat. Pro zachování jejich otevřeného charakteru je možné provést občasné vyřezání dřevin. c) péče o rostliny - základním předpokladem pro zachování většiny původních druhů rostlin na Hřebečovském hřbetu je ochrana lesních společenstev, v nichž se vyskytují. Hlavním cílem ochrany by mělo být udržení či zlepšení dřevinné skladby lesa, zejména redukce nepůvodních jehličnanů, jako jsou smrk ztepilý, modřín opadavý, douglaska tisolistá a borovice lesní, které vytváří jiné prostředí než původní listnaté dřeviny (např. odlišné

17


zastínění, odlišné složení a pH opadu), což většině autochtonních druhů rostlin nevyhovuje. - dalším důležitým kritériem pro zachování a obnovu původních lesních společenstev je redukce přemnožené spárkaté zvěře, která na mnoha místech znemožňuje svým okusem zdárnou přirozenou obnovu lesa. - pro zajištění přirozené obnovy tisu červeného je vhodné pokusit se na několika vybraných místech o jeho citlivé uvolnění s cílem zajistit jeho fruktifilaci a následné přirozené zmlazení. Místa, kde budou tyto zásahy provedeny, by měla být vybrána za účasti příslušného orgánu ochrany přírody a zároveň by měla být určena intenzita zásahu. Vzhledem k tomu, že je tis stínomilná dřevina, která nesnáší velké změny v zastínění, je žádoucí provést pouze jeho mírné odclonění. Po tomto zásahu je nezbytné plochu v okolí tisů chránit oplocením proti okusu zvěře. Posílit populaci tisu lze také jeho výsadbou, což už bylo na některých místech provedeno. Při jakýchkoliv těžebních zásazích se vyhnout kácení či vyřezávání tisu. - lesy s nevhodnou dřevinnou skladbou, především s hojným zastoupením smrku, v nichž roste ploštičník evropský a v nichž je významně zastoupen tis červený (dílčí plocha 3), je možné obnovovat výběrným způsobem, postupně, kontinuálně, pouze prováděním mírných zásahů, s využitím přirozeného zmlazení původních listnatých dřevin. Těžba za účelem obnovy a výchovy lesa nebude časově a prostorově rozlišena, bude zaměřena především na nepůvodní jehličnany, zejména na smrk a modřín, listnaté dřeviny budou ponechány. Cílem tohoto hospodaření je postupné zlepšení dřevinné skladby a přirozená obnova lesa. Těžbu a přibližování dřevní hmoty je třeba dělat citlivě s ohledem na výskyt obou zvláště chráněných druhů. Místa s výskytem ploštičníku evropského je před zásahem vhodné viditelně vyznačit a při těžbě i přibližování se jim vyhnout. Lesnické zásahy a jejich intenzitu v těchto lesích by měl předem odsouhlasit příslušný orgán ochrany přírody. - v lesích, kde se v bylinném patře hojně šíří nepůvodní netýkavka malokvětá, je vhodné provádět její likvidaci vytrháváním celých rostlin i s kořenovým systémem. Vhodným termínem je červen, před vysemeněním netýkavky. Vytržené rostliny je třeba soustřeďovat na kupy a následně je odstranit z rezervace. d) péče o živočichy - pro vývoj xylofágního hmyzu je třeba v lese ponechávat vývraty, zlomy, odumřelé pařezy a souše zejména jedle, buku, klenu a dubu, ale i jiných druhů dřevin k zetlení, které jsou jeho vhodným úkrytem a zimovištěm. Dutiny v suchých stromech a pahýlech jsou mimo to vhodným místem k hnízdění mnohých druhů ptáků. - zachování vhodné dřevinné skladby bučin a suťových lesů je důležité nejen pro rostliny, ale také pro mnohé druhy hmyzu, nežádoucí je především velkoplošná výsadba monokultur smrku a modřínu, která způsobuje úbytek vhodných stanovišť pro řadu druhů hmyzu. - holosečným odlesnění suťových svahů může dojít ke změnám mikroklimatu, což představuje ohrožení některých citlivých druhů měkkýšů. Proto je vhodné dát přednost podrostnímu hospodaření nebo dělat menší obnovní prvky např. náseky. - ve vegetačním období od 1. 4. – 31. 7. je třeba v lese udržovat klid, toto omezení se vztahuje na dílčí plochy 1 a 2. Neměla by v něm probíhat žádná těžba, přibližování ani odvoz dřeva. Toto lesnické hospodaření má negativní rušivý vliv především na hnízdění ptáků, ale i na reprodukci ostatních obratlovců. - na celém území přírodní rezervace je v období od 1. 5. – 31. 7. zakázán odvoz dřeva buku

18


a jedle, jehož důsledkem je likvidace vývojových stádií xylofágního hmyzu. - přemnožená černá zvěř narušuje půdu, vyrývá pařezy a likviduje tak přirozené úkryty některých druhů živočichů např. hmyzu, je významným predátorem bezobratlých, drobných obratlovců např. na zemi hnízdících ptáků, proto je nutné ji značně redukovat. - nežádoucím opatřením je úplné uzavření bývalých štol po důlní těžbě např. zavalením vchodu. Tyto podzemní prostory jsou významným úkrytem a zimovištěm netopýrů, proto je žádoucí je ponechat uzavřené pouze mříží s vletovým otvorem o rozměrech alespoň 15 x 30 cm. - doporučuje se realizovat vyvěšování budek pro ptáky a netopýry, ty jsou vhodnou kompenzací úbytku přirozených dutin ve starých stromech v důsledku lesní těžby. Budky je třeba pravidelně čistit (na podzim) a průběžně obnovovat. Smysluplné je především umísťování budek do mladších a stejnověkých porostů s častou a intenzivní těžbou dřeva. e) péče o útvary neživé přírody Útvary neživé přírody, jimiž jsou kuesta Hřebečovského hřbetu a rozsáhlá suť (dílčí plocha 7b), není třeba udržovat žádnými managementovými zásahy. Otevřený charakter suti je možné zachovat občasným vyřezáním vrůstajících dřevin. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Na dílčích plochách 1 - 6 definovaných v kapitole 2.4.1 jsou uvedeny všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o lesní společenstva. Podrobný výčet a formulování doporučených a plánovaných zásahů v lesních porostech obsahuje příloha TI (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich). Příloha T1 ((Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich)) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) b) útvary neživé přírody Útvary neživé přírody, jimiž jsou kuesta Hřebečovského hřbetu, jeskyně u Mariánského obrazu (dílčí plocha 7a) a rozsáhlá suť (dílčí plocha 7b), není třeba udržovat. Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů)

c) nelesní pozemky Opuštěné lomy, které jsou zahrnuty do dílčí plochy 8, není třeba udržovat. Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu vymezeném jako 50 metrů široké území podél hranice navrhované PR Hřebečovský hřbet se navrhuje uplatňovat přírodě blízké způsoby obhospodařování lesů: - obnova lesních porostů s přirozenou dřevinnou skladbou by měla být prováděna zejména

19


podrostním způsobem s využitím přirozeného zmlazení dřevin. V porostech s převahou geograficky nepůvodních druhů, jako jsou především smrk a modřín je možné provádět obnovu násečným popř. i holosečným způsobem. Je však třeba upřednostnit menší obnovní prvky před obnovou většího rozsahu. Holosečný způsob hospodaření je nutné vyloučit při západní hranici zvláště chráněného území, kde by v důsledku nadměrného otevření porostu mohlo dojít k větrným kalamitám. - nežádoucí je výsadba nepůvodních druhů dřevin, zvláště smrku, modřínu, borovice a douglasky. - z důvodu ochrany xylofágního hmyzu je zakázán odvoz veškerého vytěženého dřeva buku a jedle z lesa v období od 15. 3. do 30. 7. - vhodným opatřením je vyvěšování budek pro ptáky a netopýry. 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - pruhového značení, dle geodetického zaměření nově navržené přírodní rezervace a odstranění značení části PR Rohová a PP Pod skálou - instalace hraničních tabulí vyznačujících přírodní rezervaci. 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V období platnosti plánu péče se v přírodní rezervaci nenavrhují žádná administrativně správní opatření. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností V okolí naučných stezek, značených turistických cest a zpevněných lesních cest zpracovávat nahodilou těžbu, aby nedošlo pádu stromů na cestu. Současná síť turistických tras a naučných stezek je dostatečná, proto již není žádoucí vymezovat nové značené cesty pro vstup veřejnosti do přírodní rezervace. Na přístupových cestách je možné umístit cedule se základními pravidly chování v rezervaci, jako je neznečišťovat území odpadky, nesbírat planě rostoucí rostliny ani jejich části s výjimkou sběru lesních plodů, neodchytávat volně žijící živočichy, udržovat v lese klid a ticho. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V období platnosti plánu péče je třeba provádět průběžnou kontrolu a údržbu stávajících tabulí naučných stezek a informačního vybavení rezervace. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Na území PR Rohová, která je součástí Hřebečovského hřbetu byly v minulosti zhotoveny botanické i zoologické inventarizační průzkumy. V ostatních částech lokality však tyto průzkumy dělány nebyly. Komplexní botanický průzkum pro celou navrhovanou PR Hřebečovský hřbet byl proveden v roce 2013. Na území PR Hřebečovský hřbet se navrhuje doplnit informace o stavu území zejména v částech, kde nebyly doposud zajištěny inventarizační průzkumy v následujících oblastech: - monitoring klíčových skupin hmyzu (především řády Coleoptera) - inventarizační průzkum obratlovců

20


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy ochrana tisu, jedle a listnatých dřevin proti okusu zvěří oplocenkami nebo individuálně oplůtky – 30 ha výsadba listnatých dřevin a jedle – 10 ha

400 000 200 000

vyvěšování budek pro ptáky a netopýry – 100 ks likvidace netýkavky malokvěté vytrháváním s odstraněním vytržené hmoty – 2 ha doplnění a údržba hraničních tabulí, pruhového značení a hraničníků údržba informačních tabulí naučné stezky

25 000 50 000 100 000 30 000

doplnění inventarizace obratlovců a bezobratlých – 2 ks zpracování nového plánu péče – 1 ks

120 000 100 000

Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy údržba a čištění budek

Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

1 225 000 5 000

50 000

5 000

50 000 1 275 000

4.2 Použité podklady a zdroje informací Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. Ekologická projekce s.r.o., 2007: Plán péče o přírodní rezervaci Rohová na období 2008 – 2017. - Ms. [Depon in: KÚ Pardubického kraje]. Faltysová H., Bárta F. a kol., 2002: Chráněná území ČR – Pardubicko, svazek IV. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Lustyk P., 1995: Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace Rohová. - Ms. [Depon in: KÚ Pardubického kraje]. Ministerstvo životního prostředí, 2006: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Planeta XIV, 9/2006, Praha. Občanské sdružení Bubo, 2013: Výsledky průzkumu obratlovců v PR Rohová (Pardubický kraj, okr. Svitavy) v roce 2013. - Ms. [Depon in: KÚ Pardubického kraje]. Procházka F., 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. - Příroda, Praha. Sedláček V., 2013: Inventarizační průzkum navrhované PR Hřebečovský hřbet. - Ms. [Depon in: KÚ Jihomoravského kraje]. Staněk T., 2008: Brouci (Coleoptera) přírodní rezervace Rohová, evidenční kód 1891. Ms. [Depon in: KÚ Pardubického kraje]. Šumpich J., 2007: Synekologické hodnocení fauny nočních druhů motýlů v PR Rohová

21


(okres Svitavy, Pardubický kraj): ekologie, diverzita. - Ms. [Depon in: KÚ Pardubického kraje]. Višňák R., 2007: Plán péče pro přírodní památku Pod skálou na období 2008 – 2017. Ms. [Depon in: KÚ Pardubického kraje]. Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mapové podklady WMS – Ortofoto © Český úřad zeměměřický a katastrální. WMS - ZM25 © Český úřad zeměměřický a katastrální. 4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka C1 EVL IP IUCN KN KO KÚ LHC LHO LHP LS OP O PK PO PP PR SLT SO ZCHÚ

obsah zkratky kriticky ohrožený druh evropsky významná lokalita inventarizační průzkum světový svaz ochrany přírody katastr nemovitostí kriticky ohrožený druh krajský úřad lesní hospodářský celek lesní hospodářská osnova lesní hospodářský plán lesní správa ochranné pásmo ohrožený druh pozemkový katastr ptačí oblast přírodní památka přírodní rezervace soubor lesních typů silně ohrožený druh zvláště chráněné území

předpis definující zkratku Černý a červený seznam cévnatých rostlin

Vyhláška č. 395/1992 Sb.



4.4 Plán péče zpracoval: RNDr. Vojtěch Sedláček Sušice 139 571 01 Moravská Třebová - v roce 2013 pro projednání upravila Ing. Jana Svobodová – září 2014

22


5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje 1.2 Údaje o lokalizaci území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 1.6 Kategorie IUCN 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu 1.9 Cíl ochrany 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek 4.4 Plán péče zpracoval

23

2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 4 4 5 5 9 11 12 12 14 14 15 15 16 16 16 16 19 20 20 20 20 20 21 21 21 21 22 23


Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 - Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 - Mapa navržených zásahů a opatření v lesních porostech

24

Plán péče o přírodní rezervaci Lesy nad mladějovskou úzkokolejkou. na období návrh na vyhlášení

Recommend Documents