Agentura ochrany p írody a krajiny R Správa Chrán né krajinné oblasti T ebo sko Valy 121, 379 01 T ebo
Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast T ebo sko na období 2008-2017
2
Obsah
1. Úvod 1.1.Základní údaje 1.2.Strategie ochrany p írody a krajiny v CHKO 2. Cíle ochrany p írody 2.1. Ochrana p írody 2.1.1. CHKO 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic a na zm nu bližších ochranných podmínek 2.1.1.2. Návrhy na zm nu zonace CHKO 2.1.2. Vybraná zvlášt chrán ná území 2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chrán ných území 2.1.2.2. P ehlášení i úpravy stávajících zvlášt chrán ných území 2.1.2.3. Pot eba zajišt ní vybraných zvlášt chrán ných území 2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000 2.1.4. Památné stromy 2.1.4.1. Návrh vyhlášení nových památných strom 2.1.4.2. Opat ení k ochran památných a významných strom 2.1.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK 2.1.5.1. Záchrana genofondu chrán ných nebo významných druh 2.1.5.1.1. Rostlinná spole enstva 2.1.5.1.2. Rostliny 2.1.5.1.3. Živo ichové 2.1.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy 2.1.6. Neživá p íroda 2.1.7. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) 2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu 2.1.9. Monitoring, výzkum 2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby 2.2. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny 2.2.1. Lesní hospodá ství 2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) 2.2.1.2. St edn dobé cíle a zp soby pé e o lesy 2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodá ství 2.2.1.4. Limity pro lesní hospodá ství 2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji 2.2.1.6. Lesní hospodá ství ve vztahu k p edm tným druh m PO T ebo sko 2.2.2. Hospoda ení na zem d lské p d šetrné k životnímu prost edí 2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF 2.2.2.2. Cíle na významných nelesních biotopech 2.2.2.3. Další obecná doporu ení k aktivitám na zem d lské p d 2.2.3. Myslivost a rybá ství 2.2.3.1. Cíle OPK v pé i o zv 2.3.3.2. Cíle OPK v pé i o rybá ské revíry 2.2.3.3. Cíle OPK v hospoda ení na rybnících 2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodá ství 2.2.4.1. Pé e o vodní plochy a toky 2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových a podzemních vod
3
strana 5 5 5 7 7 7 7 7 8 8 9 9 9 11 11 11 12 12 12 13 14 15 16 17 18 20 21 23 23 23 23 24 24 24 24 25 25 25 26 27 27 28 29 30 30 33
2.2.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry 2.2.5.1. Rozvojové aktivity slu itelné s posláním CHKO 2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby 2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy 2.2.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady 2.2.5.5. Zásady umís ování technické infrastruktury a inženýrských sítí 2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti t žby nerostných surovin a rašeliny 2.2.6. Rekreace, sport, turistika 2.2.6.1. innosti v konfliktu s OPK 2.2.6.2. Trvale udržitelné využívání oblasti s ohledem na turistiku, rekreaci a sport 2.2.6.3. St edn dobé a krátkodobé cíle OPK 2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s ve ejností 3. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO 4. Literatura 5. Seznam použitých zkratek
33 33 36 37 38 39 40 42 43 43 44 44 46 47 49
6. P ílohy . 1 Požadavky pta ích druh a lokality se specifickým managementem v pta í oblasti . 2 Opat ení na ochranu druh pták a vymezení lokalit se zvýšenou ochranou na území pta í oblasti T ebo sko mimo hranice CHKO T ebo sko . 3 Rámcové sm rnice pé e o les . 4 Rybníky ve II. zón CHKO T ebo sko vyžadující zvýšenou pozornost z d vodu ochrany p írody . 5 Zásady sanace a rekultivace t žeben št rkopísku z hlediska ochrany p írody na území CHKO T ebo sko
4
1. Úvod 1.1. Základní údaje Plán pé e CHKO je odborný a koncep ní dokument ochrany p írody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a sou asném stavu zvlášt chrán ného území navrhuje opat ení na zachování nebo zlepšení stavu p edm tu ochrany ve zvlášt chrán ném území (§ 38, odst. 1 zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny v platném zn ní). Zpracování plán pé e o CHKO zajiš uje Ministerstvo životního prost edí eské republiky (dále MŽP) prost ednictvím Agentury ochrany p írody a krajiny R (dále AOPK), zejména p íslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zp sobu zpracování a obsahu plán pé e jsou stanoveny provád cím p edpisem a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zve ejn ném ve V stníku MŽP . 6/2004. Plán pé e slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany p írody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán pé e neobsahuje opat ení, která jsou povinností správy CHKO vyplývající p ímo ze zákona o ochran p írody a krajiny. Plán pé e o CHKO T ebo sko je zpracován na období let 2008 až 2017 a navazuje na p edchozí plán pé e schválený MŽP na období 1996 až 2005 ( . j. OOP/3988/96 ze dne 18. 7. 1996 a OOP/7111/98 ze dne 7. 1. 1999) s platností následn prodlouženou do roku 2010 ( . j. 620/6022/04 ze dne 4. 3. 2005). Termín jeho zpracování vychází z celostátního harmonogramu aktualizace plán pé e CHKO. Plán pé e byl zpracován kolektivem autor složeným z pracovník sekce ochrany p írody a krajiny editelství AOPK R a Správy CHKO T ebo sko. 1.2. Strategie ochrany p írody a krajiny v CHKO CHKO T ebo sko je r znorodou harmonicky utvá enou krajinou s charakteristickým reliéfem. Typický charakter krajiny vytvá í složitý systém p írodních i um lých vodních tok a ploch, jehož páte í je eka Lužnice, rozsáhlé plochy les a mozaika zem d lsky obhospoda ovaných pozemk a drobných sídel s charakteristickými stavbami lidové architektury. P irozeným centrem oblasti je láze ské m sto T ebo s adou historických památek. P írodní podmínky i dlouhodobá kultivace krajiny umožnily vznik a zachování široké škály rostlinných i živo išných spole enstev s adou chrán ných druh . Poslání oblasti se odvíjí od defini ních znak CHKO uvedených v § 25 zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny a od poslání a bližších podmínek uvedených ve stávajícím z izovacím výnosu CHKO, p íp. v jeho aktualizované podob . V n m je poslání v § 2 definováno takto: „Posláním Chrán né krajinné oblasti T ebo sko je uchování a obnova jejího p írodního prost edí, zejména ekosystém a p írodních stanoviš s výskytem voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin, a zachování typického harmonického rázu krajiny za sou asného rozvíjení ekologicky optimálního a trvale udržitelného systému využívání krajiny a jejích p írodních zdroj . V rámci poslání oblasti se rovn ž realizují mezinárodní závazky eské republiky v ochran p írody, vyplývající zejména z Ramsarské úmluvy a z mezivládního programu lov k a biosféra UNESCO.
5
Dlouhodobým cílem ochrany p írody a krajiny v CHKO je uchování typického rázu krajiny p i zachování pestré škály druhov bohatých p irozených a polop irozených spole enstev se vzácnými druhy rostlin a živo ich ”. V rámci pln ní poslání CHKO dochází zárove k napl ování tradi ních funkcí biosférické rezervace podle klasické koncepce programu MAB UNESCO: Funkce konzerva ní: Ochrana T ebo ska jako mezinárodn uznávaného p íkladu harmonické krajiny, která vznikla v dlouhodobé interakci lov ka a p írody a uchovala si svoji funk nost i p írodní a kulturní hodnoty do sou asnosti. Zajišt ní územní ochrany a vhodného managementu reprezentativních ástí p írody, ochrana biodiverzity oblasti se zvláštním d razem na m lké vody a mok ady a na zvlášt chrán né druhy v r zném stupni ohrožení, pro které má T ebo sko mimo ádný význam, se zvláštním d razem na druhy evropsky významné (nap . vodní ptáci, orel mo ský, vydra í ní atd.). Ochrana krajinného rázu typického pro T ebo sko ve volné krajin i v sídlech, regulace nové výstavby s ohledem na specifika krajinného rázu i tradi ní formy místní architektury. Funkce logistická: Praktické napl ování mezinárodních závazk a statutu T ebo ska – Pta í oblast T ebo sko, evropsky významné lokality, mok ady mezinárodního významu (Ramsar sites), biosférická rezervace MAB UNESCO, potenciáln pln ní funkce ochranného pásma navržené památky Sv tového d dictví UNESCO („T ebo ské rybníká ské d dictví“) P im ené využívání p írody a krajiny a jejích složek pro ekologickou výchovu a osv tu a pro v du a výzkum. Funkce rozvojová: Regulace hospodá ských aktivit využívajících krajinu a místní p írodní zdroje (rybá ství, lesnictví, zem d lství, t žba št rkopísk a rašeliny, turistika, rekreace, láze ství) s cílem zajistit jejich trvale udržitelné využívání. užívání krajiny a dalších opat ení vedoucích Podpora vhodných zp sob k ekonomické prosperit a sociální stabilit oblasti p i sou asném zachování jejích p írodních a kulturních hodnot. V ochran p írody bude pozornost zam ena na následující okruhy: - zachování, ochrana a rozvoj všech vyskytujících se p irozených lesních spole enstev - zvyšování ekologické stability lesních porost , podpora a prosazování p írod blízkého lesního hospodá ství - udržování druhové pestrosti území pé í o stávající cenná vodní, mok adní, rašelinná a píse ná stanovišt a vytvá ením podmínek pro obnovu nebo vznik nových stanoviš - udržování, p íp. vytvá ení vhodných životních podmínek pro vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich a jejich spole enstva - udržování, p íp. vytvá ení vhodných podmínek pro rozvoj pta ích populací - prosazování a podpora šetrného, p írod blízkého rybníká ství zachovávajícího všechny mimoproduk ní funkce rybník a podpora p írod blízké rekultivace pískoven V ochran krajiny bude pozornost soust ed na na zachování a ochranu typického krajinného rázu, jeho pestrosti, v etn tradi ních urbanistických forem sídel a architektury jednotlivých staveb, a na uchování volné krajiny jako specifické hodnoty. Obecn bude v nována pozornost pln ní mezinárodních závazk realizovaných na území CHKO a dále ekologické výchov , osv t a vzd lávání obyvatel i návšt vník CHKO.
6
2. Cíle ochrany p írody a krajiny 2.1. Ochrana p írody 2.1.1. CHKO 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic a na zm nu bližších ochranných podmínek Charakteristika problematiky CHKO T ebo sko byla vyhlášena v roce 1979. Hranice uvedená ve výnosu je v n kolika úsecích nesprávn nebo nedostate n p esn popsána. Navíc v pr b hu let existence CHKO n které hranice uvedené ve výnosu v terénu zanikly. V roce 2005 byl p ipraven návrh vládního na ízení, který problémy ve vymezení CHKO odstra uje. Dochází v n m také ke slad ní spole ných úsek hranic CHKO a Pta í oblasti T ebo sko. Nové vedení hranic území CHKO nerozši uje. Návrhy na zm ny bližších ochranných podmínek jsou v souladu s aktuální legislativou a vychází z více než p tadvacetiletých zkušeností Správy CHKO T ebo sko se spravováním oblasti. Zm ny bližších ochranných podmínek jsou obsaženy v uvedeném návrhu na ízení vlády. Dlouhodobý cíl - zachování krajinných i p írodních hodnot území Navrhovaná opat ení - podle pokyn a harmonogramu MŽP spolupracovat p i p íprav návrhu vládního na ízení a p i jeho projednávání
kone ného
2.1.1.2. Návrhy na zm nu zonace CHKO Charakteristika problematiky Zonace CHKO T ebo sko byla schválena MŽP R 3. 10. 1995 ( . j. OOP/4976/95). Pro území CHKO, které je zárove biosférickou rezervací, byla zvolena t ístup ová zonace, ale dlouhodobé zkušenosti ukázaly na ur ité administrativní problémy spojené s ochranou území rozd leného jen do t í zón. V souladu s platným R Metodickým pokynem MŽP k vymezení zón ochrany p írody v CHKO z 23. 12. 2005 (viz V stník MŽP, ro ník XVI, ástka 2 - únor 2006) se navrhuje zm na zonace CHKO T ebo sko. Základními kriterii pro zonaci jsou p írodní hodnoty, krajinný ráz a další, z izovacím p edpisem specifikované hodnoty (nap . realizace mezinárodních závazk ochrany p írody na území CHKO, optimální a trvale udržitelné využívání p írodních ekosystém atd.). Dlouhodobý cíl - zachování krajinných i p írodních hodnot území Navrhovaná opat ení - p ipravit návrh, podle pokyn a harmonogramu MŽP p edložit podklady pro zm nu zonace (vydání vyhlášky MŽP) a spolupracovat p i jejich projednávání - v návrhu zonace vycházet z t chto princip :
7
• dosavadní t ístup ová zonace bude nahrazena zonací ty stup ovou, nov tedy dojde k vymezení tvrté zóny, která by mohla zahrnovat souvisle zastav ná území, v tší výrobní areály a pozemky v jejich blízkosti, jejichž p ípadným zastav ním nedojde k narušení krajinného rázu • zonace bude koncipována tak, že t etí a tvrtá zóna CHKO budou dohromady tvo it p echodovou zónu (transitional area) biosférické rezervace T ebo sko • dosavadní pom rn rozsáhlá druhá zóna CHKO (p evážn tvo ená lesem a soustavami rybník ) bude zmenšena tak, že ást nejhodnotn jších lesních porost a dalších p írodních stanoviš v etn MZCHÚ bude za azena do první zóny, a ást mén kvalitní p ejde do zóny t etí • v zonaci se výrazn promítne existence pom rn velkého po tu MZCHÚ vyhlášených v období 1994-2005 a existence 16 evropsky významných lokalit uvedených v národním seznamu • významným kritériem pro zonaci bude kvalita krajinného rázu; zde se bude vycházet z existujících studií klasifikace krajinného rázu CHKO (VOREL a kol. 1996) a z jejich plánované aktualizace • zonace CHKO T ebo sko musí i do budoucna umož ovat tradi ní hospodá ské využívání ásti p írodních a p írod blízkých ekosystém (lesy, louky, rybníky) a vhodné formy cestovního ruchu 2.1.2. Vybraná zvlášt chrán ná území Charakteristika problematiky Území chrán ná v MZCHÚ podchycují nejvýznamn jší typy stanoviš a nejd ležit jší lokality výskytu chrán ných rostlinných a živo išných druh a n která cenná území z hlediska geologie. V MZCHÚ mají nejv tší zastoupení lesní ekosystémy, zejména na rašeliništích, významný je i po et MZCHÚ chránících vodní a mok adní ekosystémy. Po et MZCHÚ je pom rn vysoký a jejich podíl na celkové ploše CHKO iní 5,75 %. Pom rn velký po et MZCHÚ byl vyhlášen Správou CHKO v letech 1994-2004. P esto z stávají cenná území, jejichž ochrana není zajišt na zonací CHKO nebo vyhlášením MZCHÚ. Pro n která MZCHÚ r zných kategorií je vhodné zpracovat návrh p ehlášení s úpravou hranic, zahrnující zmenšení o mén hodnotné ásti, rozší ení o dosud nezahrnuté hodnotné p írodní lokality a v n kolika p ípadech sjednocení n kolika menších MZCHÚ navazujících na sebe. Dlouhodobý cíl - zajišt ní ochrany cenných území dopln ním sít MZCHÚ v CHKO o další území a zabezpe ení odpovídající pé e o n 2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chrán ných území - zpracovat návrh a vyhlásit PP Branské doubí - návrh na ochranu lesního spole enstva (smíšený porost s výskytem v tšího množství starých exemplá dubu letního) s výskytem zvlášt chrán ných druh živo ich , zejména hmyzu - zpracovat návrh a vyhlásit PR V luhu - zachovalý zbytek lužního lesa u Frahelže s p evahou dubu letního - na základ aktuálních pr zkum a analýzy možného ohrožení lokalit zvážit možnost vyhlášení PR Opatovický rybník, PR Rašeliništ Vimperky, PR Rašeliništ Kramá ka, PP Vstava ová louka u Pístiny 8
-
-
provést botanický a zoologický (bezobratlí) pr zkum geologických lokalit (zejména skalní výchozy v oblasti Chlum u T ebon - Maršovina a v oblasti Jem ina - Lann v k íž) a na jeho základ p ípadn vybrat n kterou z lokalit k vyhlášení v kategorii PP p ipravit podklady pro p ípadné vyhlášení PP v n kterých ástech EVL, jejichž základní ochranu není vzhledem k tvaru nebo velikosti lokality možné zajistit zonací CHKO (nap . hráze rybník v EVL T ebo , drobné rybníky s výskytem puchý ky útlé)
2.1.2.2. P ehlášení i úpravy stávajících zvlášt chrán ných území - p ipravit odborné podklady pro vyhlášení NPR Stará a Nová eka; návrh spojí stávající NPR Stará eka, PR Novo ecké mo ály a PR Meandry Lužnice, z území NPR budou vypušt na mén hodnotná území (zejména kulturní lesní porosty v NPR Stará eka) - p ipravit odborné podklady pro p ehlášení NPR Žofinka; návrh spojí stávající NPR Žofinka a PR Trpnouzské blato - po p edchozím p ehlášení uvedených NPR zajistit zrušení PR Novo ecké mo ály, PR Meandry Lužnice, PR Trpnouzské blato - p ipravit odborné podklady pro p ehlášení NPR ervené blato rozší ením na celé území EVL ervené blato 2.1.2.3. Pot eba zajišt ní vybraných zvlášt chrán ných území - provést zam ení u MZCHÚ PR Dra ice, PP Hliní , PR Horní Lužnice, PP Kozí vršek, PR Krabonošská niva, PP Lhota u Dynína, PR Na Ivance, PR Olšina u P eseky, PR Rašeliništ Hovízna, PR Rašeliništ Pele, PR Rod, PR Ruda u Kojákovic, PP Slepi í vršek, PP Soví les, NPP Vizír, PR Výtopa Rožmberka - zajistit u všech p ístupných MZCHÚ návšt vnickou infrastrukturu (viz kap. 2.1.10.) 2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000 Charakteristika problematiky V souvislosti s p ipojením eské republiky k Evropské unii a s implementací její legislativy, konkrétn sm rnice . 79/409/EEC o ochran voln žijících pták a sm rnice . 92/43/EEC o ochran p írodních stanoviš , voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin, byla na T ebo sku v roce 2004 vyhlášena Pta í oblast T ebo sko (na ízení vlády . 680/2004 Sb.) a 16 (resp. po úprav 15) evropsky významných lokalit (EVL), za azených do Národního seznamu v rámci území sít Natura 2000 (na ízení vlády . 132/2005 Sb.). Pta í oblast se nachází z velké ásti uvnit hranic CHKO (centrální a severní ást T ebo ska s malým rozší ením za hranice CHKO na východ území - oblast Homolky) a na severu (rybníky severn od Drahova), její ochrana a management jsou z velké ásti pokryty plány pé e o CHKO a MZCHÚ. Vhodná opat ení jsou i sou ástí rámcových sm rnic pé e o lesy. Vzhledem k plošnému výskytu naturových druh (nap . vydra í ní, orel mo ský) i n kterých evropsky významných stanoviš (rašeliništ a rašelinné lesy), zahrnuje sí chrán ných území soustavy NATURA 2000 zna nou ást území T ebo ska. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ.
9
Dlouhodobý cíl - zachování a obnova ekosystém významných pro druhy pták , pro které je oblast vyhlášena, v jejich p irozeném areálu rozší ení a zajišt ní podmínek pro zachování populací t chto druh ve stavu p íznivém z hlediska ochrany. - zachování stavu biotop a druh , které jsou p edm tem ochrany v EVL Navrhovaná opat ení pro pta í oblast - p i hospoda ení v lesích využívat p írod blízké zp soby hospoda ení, podporovat p vodní druhy lesních d evin, ponechávat v porostech výstavky a stromy trouchniv jící, odum elé a stromy doupné (viz kap. 2.2.1.) - zachovat p irozený charakter b eh vodních tok , zejména obnažených b ehových st n vhodných pro hnízd ní led á ka í ního ízenou pé í zvýšit a udržet kvalitu lokalit druh obývajících k oviny a litorální porosty, podpo it lenitost krajiny výsadbou remízk a stromo adí - iniciovat snížení stav prasete divokého z d vodu snížení predace pta ích hnízd - provád t monitoring hnízd, hnízdních lokalit a stavu populací druh pták , uvedených v p íloze I. sm rnice 79/409/EHS, vyskytujících se v oblasti - omezit rušivou innost v okolí známých hnízd ápa erného, dravc a sov (uvedených v p íloze I. sm rnice 79/409/EHS) v dob hnízd ní a vyvád ní mlá at - omezit rušivou innost na shromaždištích vodních pták - zvýšit informovanost ve ejnosti o pta í oblasti a soustav Natura 2000 - v návaznosti na pot eby jednotlivých druh pták , pro které je pta í oblast T ebo sko z ízena, byly vymezeny další specifické požadavky t chto druh a lokality se specifickým managementem (viz p íloha . 1) - pro ást pta í oblasti, která p esahuje hranice CHKO T ebo sko, byly sestaveny požadavky a navrhovaná opat ení na ochranu jednotlivých druh pták a vymezení lokalit se zvýšenou ochranou t chto druh (viz p íloha . 2) pro Evropsky významné lokality - monitorovat spole enstva obnažených den rybník (M2.1) s výskytem Coleanthus subtilis v EVL Malý Horusický ryb., Velký a Malý Tisý, Lomnický rybník a Šti í rybník a monitoring rozší it na další lokality druhu v rámci CHKO - udržovat vlhké louky s výskytem modráska bahenního v EVL Žofina Hu (zamezení odvod ování luk a úpravy vodního režimu, pravidelné kosení jednose né, mozaikovité, ru ní a p ed obdobím letu modrásk ) - v EVL ervené blato a Široké blato zabezpe it vhodný hydrologický režim lokalit a tím cílen p edcházet postupující genetické korozi populace blatkových bor (nap . hrazení meliora ních p íkop ) - v EVL T ebo , Purkrabský ryb. a To ník, Nad jská soustava a T ebo sko-st ed ve zvýšené mí e dbát na ochranu a obnovu hrázových porost starých dub , z d vodu ochrany páchníka hn dého a tesa íka obrovského - pravideln odstra ovat náletové d eviny v EVL Ruda u Horusického rybníka a monitorovat zdejší populaci Liparis loeselii - v EVL Cepská pískovna a Hliní zamezit zar stání lokalit náletovými d evinami a vhodným managementem odstra ovat zazem ující materiál - v EVL Lužnice-Nežárka monitorovat kvalitu vodního prost edí a p ípadné zm ny geomorfologie toku v souladu s aktuálními metodikami a monitorovacími
10
-
programy, v p ípad zales ování p vodních d evin monitorovat populaci vydry í ní
nivy
prosazovat
výsadbu
stanovištn
2.1.4. Památné stromy Charakteristika problematiky Cílev domá ochrana významných strom jejich vyhlašováním za památné je na území CHKO dlouhodob uplat ována. Památných strom je vyhlášeno velké množství (celkem 227 ks), v tšina z nich je v n kolika památných alejích. Správa CHKO zajiš uje pravidelné sledování zdravotního stavu památných strom a vhodné ošet ování a údržbu, do které vkládá desítky tisíc K ro n . V krajin je zachováno další velké množství významných strom . Krom strom již vyhlášených se na území CHKO vyskytuje ada jedinc nadstandardních dimenzí, jedinc zvláštních svým tvarem, v kem, estetickým p sobením i jiným zp sobem zajímavých. Správa CHKO T ebo sko má v evidenci údaje o cca 400 významných stromech. I když n které z nich svými parametry odpovídají památným strom m, není ú elné všechny vyhlašovat, ale k vyhlášení vybrat jen nejohrožen jší nebo nejmohutn jší i jinak významné. Zachování významných strom je možné dosáhnout dohodou s obcemi nebo vlastníky pozemk . Dlouhodobý cíl - zachování významných strom v krajin Díl í cíle - uchování dobrého zdravotního stavu a estetické hodnoty památných strom - zajišt ní dobrého stavu ostatních významných strom 2.1.4.1. Návrh vyhlášení nových památných strom - vyhlásit následující stromy a zajistit pé i o n : • duby a lípy v okolí Nežárky mezi Jem inou a Metelem (cca 5-10 ks), k. ú. Hatín a Stráž nad Nežárkou • Kr ín v dub na Hráde k hrázi, k.ú. T ebo • duby na hrázi Opatovického rybníka (cca 5 ks), k. ú. Domanín • duby na hrázi rybníka Starý Kanclí (cca 3 ks), k. ú. Lutová • duby u ervené bašty poblíž Novo ecké hráze (cca 3 ks), k. ú. Holi ky - zvážit možnost vyhlásit za památné n které ze strom neplatn vyhlášených bývalým ONV Tábor - zrušit ochranu strom padlých 2.1.4.2. Opat ení k ochran památných a významných strom - dokon it ošet ení stávajících památných strom (cca 30-50) - stav památných strom pr b žn monitorovat, v p ípad pot eby provést nutná opat ení k jejich stabilizaci (zdravotní o ez, ošet ení dutin, vazby, odstran ní výmladk apod.) - pr b žn aktualizovat databázi významných strom a stromo adí a zajistit sledování jejich stavu
11
-
u evidovaných významných strom v lese dohodnout jejich ponechání na dožití bez nutnosti vyhlašovat je za stromy památné a spolupracovat s vlastníky lesa p i p ípadných návrzích vhodného zp sobu jejich ošet ení u evidovaných významných strom mimo les zpracovat návrh nutného ošet ení a dohodnout jeho provedení vlastníkem nebo obcí nebo z p íslušných dota ních titul
2.1.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK 2.1.5.1. Záchrana genofondu chrán ných nebo významných druh 2.1.5.1.1. Rostlinná spole enstva Charakteristika problematiky CHKO T ebo sko je typické zvýšeným výskytem mok adních a rašelinných biotop , vázaných na í ní nivu ek Lužnice a Nežárky a na ložiska rašeliny, protínající CHKO od severu k jihu podél prastarého tektonického zlomu. Území má pom rn vysokou lesnatost, ale d evinná skladba sou asných lesních porost se výrazn liší od porost p vodních. Reliktní zbytky p irozených lesních spole enstev se zachovaly jen na rašelinných p dách (rašelinné a blatkové bory), na pís itých terasách (acidofilní bory, borové doubravy a kyselé doubravy) a v pozm n né form áste n i jako poz statek tvrdého luhu v niv Lužnice. Velké nelesní enklávy jsou intenzivn obhospoda ované a rozsáhlé lu ní porosty jsou vesm s druhov velmi chudé, nekv tnaté a s ú astí ruderálních druh . Bohat zastoupené hydrosérie litorálních porost nízkých a vysokých ost ic a vlastního litorálu jsou na v tšin lokalit v p ímém st etu s intenzivním rybni ním hospoda ením a zvýšeným eutrofním zatížením. Dlouhodobý cíl - udržení a p ípadné zlepšení stavu rašelinných spole enstev blatkových a rašelinných bor - zachování travních porost pravidelnou se í i pastvou p i sou asném vylou ení dodatkového hnojení v souladu s evidencí v databázi LPIS - prosazení maximální míry zvyšování podílu p vodních, zejména listnatých d evin p i obnov lesních porost a v í ní niv - snížení tlaku intenzivního rybni ního hospodá ství na litorální porosty Díl í cíle - zabránit zhoršování stavu rašelinných a mok adních biotop v území - údržba lu ních a mok adních porost s významným výskytem druh erveného seznamu R - zachování nivních ekosystém se ením navazujících luk a nahrazováním topolových výsadeb d evinami tvrdého luhu Navrhovaná opat ení - zachovat p íznivý vodní režim blatkových rašeliniš (nap . hrazení meliora ních p íkop ) - pe ovat o cenné lu ní porosty (p edevším sv. Molinion, Calthion), aby byla zachována plná diverzita jejich spole enstev i druh (pravidelná se ,
12
-
na asovaná podle typu spole enstva a období kv tu ohrožených druh ), nutno zohlednit výskyt vzácných druh živo ich (viz kap. 2.1.5.1.2.) aktivn vytvá et v lesních pískovnách a na okraji velkých DP vhodné lokality pro rozvoj spole enstev vlhkých písk zasazovat se o áste né letn ní v period 1-3 let rybník s výskytem ohrožených druh spole enstev obnažených den, zejména letn ných pl dkových a výtažníkových rybník , s puchý kou útlou zabránit poškozování cenných litorálních porost vyhrnováním rybník p i obnov lesa v MZCHÚ nevysazovat žádné stanovištn nep vodní d eviny a odstranit i jejich p ípadné samovolné zmlazení (viz kap. 2.2.1.)
2.1.5.1.2. Rostliny Charakteristika problematiky T ebo sko je floristicky relativn bohaté, aktuáln se zde vyskytuje 75 druh zvlášt chrán ných druh cévnatých rostlin, jak je uvádí § 14 odst. 1 vyhlášky MŽP . 395/1992 Sb. a p íloha . II této vyhlášky. Ve zvýšené mí e jsou zastoupeny p edevším druhy mok adních a rašelinných biotop . Významné jsou populace zejména Liparis loeselii, Pulsatilla vernalis, Chimaphilla umbelata a Carex chordorrhiza. Praktická ochrana v tšiny druh spo ívá v zachování jejich stanoviš a je uskute ována údržbou jejich biotop a bezprost edního okolí. Dlouhodobý cíl - zachování diverzity rostlinných druh v životaschopných populacích Díl í cíle - podpora zvlášt chrán ných druh aktivním managementem na stanovištích - aktivní podpora kriticky ohrožených druh s omezeným výskytem vytvo ením náhradních populací nebo záchrannou kultivací ve spolupráci s odbornými botanickými pracovišti Navrhovaná opat ení - ve spolupráci s BÚ AV R v T eboni pokra ovat v projektu záchranných kultivací a s následným vysazováním na vhodné lokality pro druhy: Centunculus minimus, Crassula aquatica, Cyperus flavescens, Illecebrum verticillatum, Juncus capitatus, Juncus tenageia, Lindernia procumbens, Littorella uniflora, Nuphar pumila, Pilularia globulifera, Pseudognaphalium luteo-album, Radiola linoides, Ranunculus lingua, Sparganium minimum - inventarizovat vlhké louky v CHKO a zajistit kosení lokalit s výskytem chrán ných druh (nap . Dactylorhiza majalis, Gentiana pneumonanthe, Iris sibirica, Orchis morio, Parnassia palustris, Pedicularis palustris, P. sylvatica, Tephroseris crispa, Carex pulicaris) - sledovat lokality dalších chrán ných, vzácných a ohrožených druh s cílem zabránit jejich možné likvidaci (nap . zavážením, odvodn ním nebo lesní t žbou) a nep ipustit jejich omezování a poškozování - monitorovat a aktivn zvýhod ovat na stanovišti populaci Chimaphilla umbelata - sbírat vyzrálá semena Pulsatilla vernalis z populace na Kozím vršku a rozp stované semená e zp tn vysazovat na historicky uvád né lokality
13
-
v NPR Ruda likvidací náletových d evin a travin podporovat populaci Carex chorrdorhiza a Liparis loeselii pravideln monitorovat a kosit významnou lokalitu Dactylorhiza majalis u obce Pístina sledovat a stanovištn zvýhod ovat populaci Ajuga pyramidalis u PR Pele pe ovat o lokality chrán ných druh hub údržbou jejich biotop (mok adní stanovišt viz kap. 2.1.5.1.1.; na hrázích zachovat porosty dub ) o realizaci zásah na podporu chrán ných druh budou dot ení vlastníci (p íp. nájemci) informováni
2.1.5.1.3. Živo ichové Charakteristika problematiky CHKO T ebo sko pat í mezi faunisticky nejvýznamn jší území celé eské republiky. Vztaženo na pom rn malou plochu 700 km2 se zde vyskytuje velké množství druh živo ich v rámci celého státu. ada z nich zde má navíc své v bec nejbohatší populace v rámci celého areálu rozší ení. Toto bohatství je dáno p edevším obrovskou diverzitou biotop , od r zných typ mok ad na jedné stran až k extrémn suchým a pís itým lokalitám na stran druhé. ada cenných druh živo ich je vázána na nejvýznamn jší fenomén oblasti - rybníky - a kone n n které druhy se zde vyskytují i v závislosti na rozsáhlých, i když v tšinou kulturních, lesních komplexech. Tyto podmínky vytvá ejí základní p edpoklad pro dlouhodobé udržení druhové rozmanitosti, což platí jak pro bezobratlé živo ichy, tak i pro obratlovce. Ochrana druh , v drtivé v tšin bezobratlých, ale z velké ásti i obratlovc , je dána p edevším ochranou biotop . Z toho vyplývá strategie ochrany druh v prostoru CHKO T ebo sko. V tšina níže uvedených plánovaných terénních zásah se tedy netýká pouze jednoho ur itého druhu, ale vždy ur itých spole enstev. Dlouhodobý cíl - zachování sou asné rozmanitosti biotop jako základního p edpokladu druhové diverzity živo ich - zachování a úprava p írodních pom r území CHKO s ohledem na výskyt významných a zvlášt chrán ných druh živo ich a druh soustavy Natura 2000 Díl í cíle - i nadále zajiš ovat ochranu významných druh pták (jejich hnízd, hnízdních kolonií, shromaždiš apod.) - udržovat stávající a vytvá et nová stanovišt pro obojživelníky - stabilizovat populaci pisko e pruhovaného na území CHKO - zachování a odpovídající ochrana mok adních biotop jako stanoviš mnoha druh živo ich Navrhovaná opat ení - pokra ovat ve výstavb lagun a obnov zaniklých slepých ramen v inunda ním území ek, které jsou stanovišt m cenných spole enstev a významných druh nap . pisko e pruhovaného (Misgurnus fossilis)
14
-
-
-
udržovat stávající a pokra ovat v obnov drobných pískoven a zemník , které jsou mimo jiné stanovišt m ady cenných druh obojživelník – nap . ropucha krátkonohá (Bufo calamita) a olek velký (Triturus cristatus) p ípadnou t žbu v lesní pískovn u Cepu sm ovat tak, aby byly vytvo eny další t n s maximální diverzitou stanoviš pr b žn odstra ovat nálet d evin v PR Pískový P esyp, PP Slepi í vršek a PR Pískovna u Dra ice monitorovat známá a vyhledávat nová hnízda orla mo ského (Haliaeetus albicilla), zajiš ovat jejich ochranu, provád t zimní p ikrmování tohoto druhu (viz kap. 2.2.3.1.) monitorovat známá a vyhledávat nová hnízda dravc a zabezpe it jejich ochranu, a to p edevším lu áka hn dého (Milvus migrans), lu áka erveného (Milvus milvus), v elojeda lesního (Pernis apivorus), motáka pochopa (Circus aeruginosus), motáka lužního (Circus pygargus) a jest ába lesního (Accipiter gentilis) zajistit klid na letních a migra ních shromaždištích vodních pták , p edevším husy velké (Anser anser) – viz také kap. 2.2.3.1. zajistit ochranu v koloniích hnízdících druh pták , kvakoše no ního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo) a volavky popelavé (Ardea cinerea) a dále kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) zajistit ochranu kolonií b ehule í ní (Riparia riparia) - zejména regulací t žby v bezprost ední blízkosti hnízdích kolonií v dob hnízd ní pokra ovat v instalaci nových a údržb stávajících budek pro vybrané druhy pták , p edevším hohola severního (Bucephala clangula) a sovu pálenou (Tyto alba) ešit negativní vliv vysazovaných kachen divokých z farmových chov na rybni ní ekosystémy – viz kap. 2.2.3.1. v p ípad nové výstavby a rekonstrukcí odstra ovat migra ní p ekážky pro vydru í ní vylepšováním parametr mostních objekt , propustk apod. o realizaci zásah na podporu chrán ných druh budou dot ení vlastníci (p íp. nájemci) informováni
2.1.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy Charakteristika problematiky Invazní druhy p edstavují v dané oblasti geograficky nep vodní taxony, které se v území nekontrolovan ší í. Invazní druhy rostlin asto mají sklony vytvá et celé porosty a negativn tak ovliv ují p vodní vegetaci. Mezi problematické druhy, vysazované v minulosti jako sou ást hrázových porost rybník , pat í na T ebo sku dub ervený (Quercus rubra) a trnovník akát (Robinia pseudacacia) a kultivar topolu kanadského (Populus x canadensis), vysazovaný v minulém století jako zpev ující d evina b ehových porost eky Lužnice a Nežárky. Nivy ek elí po povodních v letech 2002 a 2006 intenzivní invazi netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), v lesních porostech p iléhajících k niv se masov ší í netýkavka malokv tá (Impatiens parviflora). Do volné krajiny se ší í k ídlatky (Reynoutria japonica, R. sachalinesis) a v blízkosti sídelních útvar topinambur (Helianthus tuberosus), t apatka d ípatá (Rudbeckia laciniata), a asto i celíky (Solidago canadensis, S. gigantea).
15
Nep íznivý vliv na cenná rostlinná spole enstva mohou mít také expanzivn se ší ící druhy, hlavn t tina k ovištní (Calamagrostis epigejos). Z invazních druh živo ich je nejvýznamn jší výskyt raka pruhovaného (Orconectes limosus), který vytla uje p vodního raka í ního (navíc je odolný v i „ra ímu moru“ a funguje jako jeho p enaše ), a dále výskyt norka amerického (Mustela vison), který má na n kterých rybnících zásadní negativní vliv na populace ady mok adních druh živo ich , mimo jiné vodních pták . Dlouhodobý cíl - zamezení výskytu a rozši ování invazních druh - p ednostn na cenných lokalitách, v etn likvidace jejich ohnisek v okolí - zamezení výskytu expanzivních druh na lokalitách, kde dochází ke st etu s ochranou ohrožených druh a spole enstev Díl í cíle - zabrán ní ší ení invazních i expanzivních druh rostlin na ochraná sky cenných plochách (lokality ohrožených druh a spole enstev) - odstra ování stávajících výskyt invazních i expanzivních druh rostlin na lokalitách vzácných a ohrožených spole enstev a druh - likvidace ohnisek i všech výskyt v území u nejrychleji se ší ících invazních druh rostlin Navrhovaná opat ení - odstranit akáty a dub ervený z MZCHÚ a snižovat jejich zastoupení v I. a II. zón CHKO - omezit výskyt i ší ení t tiny k ovištní na cenných lokalitách psamofilní vegetace (vyhrabávání oddenk a se ) - soustavn potla ovat výskyt bolševníku a k ídlatek na všech lokalitách - možná je kombinace post iku herbicidem a kosení; bolševníku je t eba zabránit v kv tu, u k ídlatky je vhodný postup nejprve rostliny pokosením oslabit a po následném zmlazení aplikovat post ik ke konci vegeta ní sezóny - o realizaci zásah proti invazním druh m budou dot ení vlastníci (p íp. nájemci) informováni - monitorovat výskyt dalších invazních a expanzivních druh rostlin na celém území CHKO, p edevším na území MZCHÚ, I. zóny a lokalit chrán ných druh rostlin - sledovat výskyt raka pruhovaného - monitorovat výskyt norka amerického, p edevším v centrální ásti CHKO (NPR Stará eka, PR Novo ecké mo ály, PR Meandry Lužnice) 2.1.6. Neživá p íroda Charakteristika problematiky V CHKO T ebo sko jsou geologickým podkladem p edevším nezpevn né sedimenty, pouze ve východní ásti vystupují metamorfity a granitoidy moldanubika. Ve srovnání s jinými CHKO je T ebo sko na jevy neživé p írody, zasluhující ochranu, pom rn chudé. V tšina významných geologických lokalit (píse né p esypy, rašeliništ , balvanitý tok Dra ice aj.) se nachází ve vyhlášených maloplošných zvlášt chrán ných územích. Dosud nechrán ny jsou jen dv lokality evidované eskou
16
geologickou službou (Bor-Synochov, U Huberta) a lokalita Rybník Švarcenberk navržená z d vod archeologických a paleoekologických. Mnohé zajímavé lokality vznikají (a zanikají) v t žebnách písku. Zde bylo v minulosti vyhlášeno i MZCHÚ – P írodní památka Pískovna u Dra ice. Mezi jevy potenciáln navržené k ochran je nutno za adit i skalní útvary a balvany v místech žulových výchoz ve východní ásti CHKO. Dlouhodobý cíl - zachování všech významných geologických lokalit - aktivní pé e o vybrané lokality Navrhovaná opat ení - udržovat MZCHÚ s eolickými písky (ochrana p ed zar stáním, udržování bezlesí a volných ploch istého písku) - podporovat rašelinotvorné procesy v MZCHÚ s rašeliništi (udržením, p íp. úpravou vodního režimu) - zachovat p írodní procesy v po í ních MZCHÚ (dynamika eky, geomorfologie í ní nivy, profily b ehových nátrží apod.) - zabránit nevhodným rekultivacím i zavážení starých pískoven a lom - zvážit vyhlášení dalších MZCHÚ geologického charakteru (nap . skalní výchozy a solitérní balvany v etn skalních mís, skalní h ib a viklan - oblast Jem inska /Lann v k íž/ nebo Chlumecka /Maršovina, Klikov–Františkov/) a zajistit a vyhodnotit k tomu pot ebné terénní pr zkumy a jiné odborné podklady - zajistit základní evidenci nejvýznamn jších lokalit a jejich ochranu p ed poškozováním (právní a ekonomické nástroje existující pro CHKO), p ípadn je zp ístupnit ve ejnosti (spolu s poskytnutím základních informací na vybraných místech) - ve spolupráci AOPK R a eské geologické služby vydat informa ní materiál o geologii CHKO T ebo sko (edi ní ada skláda ek Geologie NP a CHKO) - zajistit pomocí právních nástroj CHKO základní ochranu lokality bývalého jezera Švarcenberk u obce Pon drážka s cílem zamezit nežádoucím zm nám sediment p íb ežní zóny bývalého jezera (obsahujícím unikátní paleoekologický záznam historie krajiny a osídlení na T ebo sku v posledních 15000 letech) Zóna 1 (p íb ežní zóna jezera se zachovalými sedimenty): Navrhuje se zachování stávajícího stavu, je t eba zamezit p edevším terénním zm nám (bagrování p íb ežních partií vyjma již existujících deponií, stavba nových odvod ovacích kanál , stavby všeho druhu). Rušivým elementem jsou existující deponie materiálu vyhrnutého z rybníka, jejich odstran ní v budoucnu by bylo žádoucí. Vegetace by m la být udržována ve stávajícím stavu, p edevším v jižní partii je t eba zabránit postupnému zar stání vrbami (které mimo jiné urychlují mineralizaci organického sedimentu). Zóna 2 (nejlépe dochovaný okrajový píse ný val jezera): Navrhuje se zachování stávajícího stavu, je t eba zamezit všem terénním zm nám (bagrování a t žba písku, stavební aktivity).
-
v rámci povolovacích proces a regulace t žby nerostných surovin a rašeliny (souhlasy s vyhlášením nových dobývacích prostor , souhlasy se z izováním t žeben na nevýhradních ložiscích, schvalování plán p ípravy, otvírky a dobývání, schvalování plán rekultivace) zajistit do asnou nebo trvalou ochranu zajímavých jev neživé p írody (viz Zásady pro p írod blízkou rekultivaci t žeben nerostných surovin a rašeliny v CHKO T ebo sko v kap. 2.2.5.5.)
17
2.1.7. Územní systém ekologické stability Charakteristika problematiky Stávající kostru ekologické stability krajiny v CHKO T ebo sko je možno ve srovnání s jinými oblastmi eské republiky hodnotit celkov jako vyhovující. Na území CHKO jsou zastoupeny p evážn existující funk ní nebo áste n funk ní skladebné prvky ÚSES. Neexistujících skladebných prvk , navržených k založení, je vzhledem k celkovému po tu prvk minimum (cca 20 biocenter a 30 biokoridor místní úrovn ). Zejména se jedná o oblasti soust ed né zem d lské výroby a potenciální biocentra navržená ve vyt žených dobývacích prostorech s po ínající p írodní sukcesí. Územní systém ekologické stability krajiny je na celém území CHKO T ebo sko vymezen dostate n v podob jednoho spojitého „generálního plánu“, díl í plány ÚSES jsou pr b žn aktualizovány a schvalovány jako sou ást územních plán obcí zpracovávaných na celé správní území obce. Nadregionální a regionální úrove ÚSES je zanesena v aktuální podob v konceptu územního plánu VÚC Jiho eského kraje. Dlouhodobý cíl - zajišt ní funk nosti ÚSES na celém území CHKO, budování dosud nefunk ních prvk a posilování funk nosti stávajících skladebných prvk ÚSES, definitivní zakotvení a schválení ÚSES ve všech územních plánech na území CHKO a jejich promítnutí do komplexních pozemkových úprav Navrhovaná opat ení - chránit stávající prvky ÚSES a posilovat jejich funk nost , zejména NRBC (Stará eka, ervené blato a Ruda-Horusický rybník) a NRBK (Lužnice v úseku státní hranice – NRBC Stará eka) - iniciovat a podporovat budování nových skladebných prvk ÚSES - biocentra, biokoridory i interak ní prvky (zejména v zem d lské krajin ), využít stávajících i p ipravovaných dota ních program MZe a MŽP podporovat rekultivaci t žených pískoven a rašeliniš p irozenou sukcesí jako cestu ke vzniku nov navržených skladebných prvk ÚSES - zlepšovat migra ní propustnost krajiny – zajišt ní funk nosti regionálního biokoridoru Bukovského potoka (k ížení s železni ní tratí Veselí nad Lužnicí – eské Bud jovice a dálnicí D3) jako významné migra ní trasy pro velké obratlovce 2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu Charakteristika problematiky Krajinným rázem se ve smyslu § 12 zákona . 114/1992 Sb. míní zejména p írodní, kulturní a historická charakteristika ur itého místa i oblasti. Krajinný ráz je tedy tvo en souborem p írodních i lov kem vytvá ených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvo í obraz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen p írody samotné, ale v sou asné dob zejména charakteru využívání zemského povrchu lov kem. Území CHKO není terénn lenité, mnohé krajinné prostory jsou pohledov uzav ené a jejich hranici vytvá í okraj lesa. Území CHKO není od okolní krajiny morfologicky výrazn ji odd leno, p echody do jiných morfologických celk jsou
18
plynulé. Na ráz krajiny má vliv i lesní a zem d lské hospodá ství a t žba nerostných surovin, ale problémy ve vztahu ke krajinnému rázu m že p sobit p edevším výstavba, zejména pr myslové objekty a rozši ování sídel. Zna n mohou ovlivnit krajinný ráz výškové stavby, které se vzhledem k charakteru terénu (výškov málo lenitá pánev) uplat ují i v širších vztazích a dálkových pohledech. Podle zákona (§ 12) je na území CHKO k innostem, které by mohly snížit nebo zm nit estetickou nebo p írodní hodnotu krajinného rázu, nezbytný souhlas orgánu ochrany p írody. Dlouhodobý cíl - uchování sou asného stavu tam, kde se zachovaly p írodní prvky nebo kde je hospodá ské využívání provád no zp soby šetrnými k p írod , p i rozvoji sídel udržení jejich architektonicko - urbanistického charakteru Navrhovaná opat ení - ovliv ováním dokument územního rozvoje, zejména územních plán i jednotlivých stavebních projekt v rámci územního, stavebního a kolauda ního ízení chránit krajinný ráz T ebo ska p ed nevhodnými zásahy, které by ho mohly trvale poškodit nebo nep ijateln zm nit; úzce p itom spolupracovat s orgány územního plánování a stavebními ú ady krajinného rázu vycházet ze zpracovaných a periodicky - p i ochran aktualizovaných studií a z klasifikace hodnot krajinného rázu na území CHKO T ebo sko (VOREL a kol. 1996) a ve složit jších p ípadech z individuálních posudk nezávislých externích odborník ; zásahy do krajinného rázu posuzovat s p ihlédnutím na umíst ní stavby v p íslušném pásmu ochrany krajinného rázu - mimo ádnou pozornost v novat ochran krajinného rázu a hledání ešení, která nesníží jeho p írodní a estetickou hodnotu, p i jednání o zám rech staveb výškového charakteru (nap . telekomunika ní v že, elektrické vedení vysokého a velmi vysokého nap tí, výškové budovy, komíny, zásobní sila na rybnících, vodojemy, v trné elektrárny), staveb s velkým záborem plochy (nap . mimoúrov ová k ížení silnic a železnic, fotovoltaické solární parky, skladové a nákupní haly) nebo s výrazným estetickým p sobením - prosazovat umis ování rozvodných energetických a telekomunika ních vedení v zastav ných ástech obcích pod zem (v souladu s vyhláškou 137/1998 Sb). - p i rekonstrukcích stávajících negativních krajinných dominant snižovat vhodnými opat eními jejich ú inek na krajinný ráz, p ípadn dosáhnout jejich odstran ní - stavby pro bydlení a rekreaci situovat p evážn do stávajících obcí v rámci jejich historického p dorysu a v t sné návaznosti na n j, s p ednostním využitím proluk a území vhodných k p estavb („brownfields“ – opušt né pr myslové a zem d lské areály) - omezovat pr nik nové zástavby do volné krajiny; zejména na území rozptýlené zástavby, v menších sídlech a na p echodu do volné krajiny udržet tradi ní formy vesnické zástavby charakteristické pro T ebo sko (parcelace, p dorysné, hmotové a výškové ešení objekt , použité materiály, barevnost, použití zelen ). - místa zaniklých obcí (Nová Ves u Klikova, Kunšach), která jsou dnes již zcela zapojena do okolních p írodních ekosystém a jsou tvo ena nezastav nými a nezastavitelnými pozemky, považovat nadále za volnou krajinu, v rámci projednávání ÚPD je chránit p ed zastav ním
19
-
v rámci procesu EIA posuzovat vliv staveb na krajinný ráz na území CHKO T ebo sko u staveb umíst ných uvnit CHKO; u staveb umíst ných mimo CHKO, které však jeho území mohou vizuáln ovliv ovat (nap . telekomunika ní v že nebo v trné elektrárny t sn za hranicí CHKO), spolupracovat v procesu EIA s dot eným orgánem ochrany p írody
2.1.9. Monitoring, výzkum Charakteristika problematiky V CHKO T ebo sko byla až doposud nejv tší pozornost v nována monitoringu cévnatých rostlin a monitoringu rostlinných spole enstev. P edevším údaje o ohrožených a botanicky významných druzích je t eba pr b žn aktualizovat. V sou asné dob se vybraná MZCHÚ dopl ují o recentní údaje výskytu a tyto se zapisují do databáze. Opomíjeny byly doposud bezcévné rostliny (houby, mechorosty a lišejníky). Zoologické pr zkumy se zam ovaly na obratlovce, p edevším ptáky, z bezobratlých pak nejvíce na motýly a vážky a vybrané skupiny brouk . Staršího data jsou údaje o m kkýších. Z n kterých MZCHÚ dosud chybí jakékoliv zoologické údaje. Pro další zajišt ní následné pé e o druhy, stanovišt i krajinu je nutné sledovat a vyhodnocovat provád né managementové zásahy, stejn jako vliv dalších initel na cílovou biotu (hospoda ení, tlak zv e, sukcese apod.). Dlouhodobý cíl - získání uceleného p ehledu znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živo išných druh i jejich spole enstev, o jejich vývoji a dlouhodob jších zm nách - definování významných ohrožujících faktor a stanovení vhodných managementových opat ení pro jednotlivé druhy i celá spole enstva (jako základní podklad pro praktickou ochranu p írody v území) Díl í cíle - komplexní inventarizace území p ipravovaných k vyhlášení - zpracování inventariza ních pr zkum pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty nebo pro n ž jsou údaje již zastaralé - monitoring výskytu ohrožených druh v CHKO - vyhodnocování vlivu managementových opat ení na cílové druhy i spole enstva - podrobný monitoring ohrožených populací vybraných chrán ných rostlinných druh (viz kap. 2.1.5.2.) - monitoring vybraných invazních a geograficky nep vodních druh Navrhovaná opat ení - komplexn zpracovat lokalitu navrhované PP Branské Doubí - dokon it rozpracované mykologické pr zkumy, p edevším v NPR Stará eka a PR Bukovské kopce, a dále zam it mykologický pr zkum na NPR ervené blato, NPR Žofinka a PR Široké blato - získat aktuální informace o mechorostech a lišejnících ve v tšin MCHÚ, zpo átku zejména na rašelinných a mok adních lokalitách
20
-
provést revize botanických a zoologických inventariza ních pr zkum ve všech p ípadech, kde je inventariza ní pr zkum starší deseti let; zam it se p edevším na zvlášt chrán né druhy pokra ovat v dlouhodobém monitoringu a výzkumu vybraných živo išných a rostlinných spole enstev, klí ových pro dané biotopy ve stávajících MZCHÚ ve spolupráci s externími oborníky zajistit inventariza ní pr zkumy vybraných skupin bezobratlých v MZCHÚ, kde dosud nebyl pr zkum realizován, i n kterých cenných lokalit mimo MZCHÚ monitorovat NPR ervené blato a NPR Žofinka (vliv kolísání vody, rychlost samovolného zazem ování odvod ovacích kanál , výskyt nep vodních a invazních druh , genetická koroze borovice blatky) monitorovat sukcesní zm ny na nov vytvo ených a vyhrnutých lagunách v PR Novo ecké mo ály, PR Na Ivance a v PR Meandry Lužnice pr b žn monitorovat vývoj spole enstev na obnovených t ních v lesních písnících získat aktuální informace o stavu lu ních spole enstev (složení, výskyt ohrožených a invazních druh ) v celé CHKO podílet se na monitoringu navržených evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a na sledování populací pta ích druh a jejich biotop ve vyhlášené Pta í oblasti T ebo sko zajistit pokra ování dlouhodobých program biomonitoringu již na T ebo sku provád ných (hladinové s ítání ptactva, zimní s ítání dravc , liniové s ítání sov, s ítání v NPR Velký a Malý Tisý) monitorovat a vyhodnocovat dopady pravidelného kosení travních porost na vegeta ní a zoologické pom ry ve vybraných MZCHÚ (nap . Záblatské louky) vytvo it a dopl ovat botanickou a zoologickou databázi CHKO T ebo sko, zprvu se zam it na chrán né a ohrožené druhy p ebírat a dopl ovat do databáze v decké údaje a informace, získávané na území CHKO jinými institucemi vybrané výsledky biomonitoringu poskytovat dalším eským nebo zahrani ním institucím (nap . Integrovaný monitoring biosférických rezervací - BRIM, projekt MABBIRD apod.), p ípadn je publikovat udržovat trvale p ehled o výzkumných aktivitách na území CHKO, zejména v oblasti botanického, zoologického, hydrobiologického a obecn ekologického výzkumu usm r ovat výzkumné aktivity, které se dotýkají zvlášt chrán ných území nebo ohrožených druh rostlin a živo ich , s cílem omezit riziko nadm rného rušení (nap . v hnízdním období) nebo jiných zásah do p irozeného prost edí aplikovat výsledky výzkumu i monitoringu p i odborné pé i o CHKO
2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby Charakteristika problematiky V tšina nejcenn jších lokalit CHKO T ebo sko se nachází v terénech, které jsou obecn špatn p ístupné (rašeliništ , mok adní biotopy) a nejsou ani pro návšt vníky atraktivní. Sezónní návšt vnost je usm r ována a ovliv ována ve spolupráci s obcemi a jinými institucemi (Lesy R, Povodí, Klub turist aj.) ú edními akty (trasování a zp ístup ování p ších, cyklistických a vodních stezek) a pomocí terénního informa ního systému. Terénní informa ní systém vytvo ený a udržovaný
21
správou CHKO T ebo sko se skládá z n kolika nau ných stezek orientovaných na p ší i cyklisty a informa ních tabulí v místech návšt vnicky snadno dostupných a zárove z p írodního hlediska zajímavých (nap . okraj MZCHÚ). Za údržbu terénního informa ního systému je zodpov dný jeden z pracovník správy CHKO, který dbá na zachování funk nosti terénních za ízení a ve spolupráci s ostatními odbornými pracovníky správy zabezpe uje aktualizaci poskytovaných informací. Z ízení stráže p írody, pokud by m la plnit i funkci kontrolní, p íp. represivní, se jeví jako neefektivní a sama služba (profesionální nebo dobrovolná), by pak p i pravidelných kontrolách lokalit mohla být zdrojem rušení, protože se zpravidla jedná i o hnízdišt pták . Dlouhodobý cíl - kvalitní terénní informa ní systém ve funk ním a aktuálním stavu Navrhovaná opat ení - pr b žn pe ovat o nau né stezky z ízené správou CHKO; udržovat za ízení usm r ující pohyb návšt vník a informa ní panely ve funk ním stavu, v etn aktualizace podávaných informací - pr b žn pe ovat o další samostatné informa ní panely umíst né v terénu, udržovat je ve funk ním stavu v etn aktualizace podávaných informací - zajistit vybavení všech MZCHÚ, která jsou návšt vnicky snadno p ístupná, návšt vnickou infrastrukturou (nap . tabulemi s informa ními texty) a provád t b žnou údržbu t chto za ízení - spolupracovat s jinými subjekty z izujícími objekty informa ního charakteru p i zajišt ní odborné úrovn podávaných informací a p i výb ru lokalit (koordinace umíst ní) - p i navrhování informa ních tabulí respektovat zásady postupného sjednocování jejich grafické podoby (grafický manuál AOPK R) - spolupracovat se zájmovými organizacemi (nap . K T) p i sledování stavu p írody a p i prevenci jejího poškozování
22
2.2. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny 2.2.1. Lesy a lesní hospodá ství Charakteristika problematiky CHKO T ebo sko má pom rn velkou lesnatost a lesní hospodá ství je jednou z inností, které mají na stav území významný vliv. V tšina les CHKO je za azena ve II. zón a plocha les v I. zón CHKO je v tší než ve III. zón . Lesy jsou v rámci CHKO rozmíst ny nerovnom rn , ve st ední, východní a jižní ásti CHKO vytvá í rozsáhlé souvislé celky, naopak na severozápad CHKO je les mén a jsou rozptýleny v zem d lské krajin . Místy jsou lesy p erušovány soustavami rybník , nap . v prostoru mezi Chlumem u T ebon a ekou Lužnicí. Vlastnictví les v CHKO je r znorodé (státní vlastnictví, v tší soukromý majetek, obce, drobní soukromí vlastníci) s rozhodujícím podílem státních les obhospoda ovaných Lesy eské republiky, s.p. Drobné obecní a soukromé majetky se vyskytují rozptýlen po celé CHKO. Odlišný zp sob hospoda ení v minulosti lze pozorovat v jižní ásti CHKO na území LS Nové Hrady. Pro lesní hospodá ství na T ebo sku je charakteristické p stování kvalitní borovice. Zvláštností jsou i pom rn rozsáhlé porosty borovice blatky, v tšinou již zahrnuté v MZCHÚ. 2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) Cílový stav lesa je popisován v asovém horizontu jednoho obmýtí (100-120 let). Jako stanovištn (ne)p vodní d evina je ozna en druh d eviny, který se na daném typu stanovišt p irozen (ne)vyskytoval. I. zóna V I. zón jsou cílen p stovány porosty stanovištn p vodních d evin (v závislosti na stanovištích i SM a BO) a prakticky se nevyskytují geograficky nep vodní druhy. Lesní porosty jsou jednotliv nebo skupinov smíšené, druhov , v kov a prostorov diferencované, s vysokou ekologickou stabilitou. P i obnov lesních porost se využívá p irozená obnova v závislosti na ekologických nárocích d evin nebo maloplošné obnovní prvky, b žn jsou ponechávány výstavky vhodných d evin. Ve vybraných ástech MZCHÚ jsou lesy ponechány samovolnému vývoji. II. zóna Ve II. zón jsou p stovány druhov bohaté, v kov a prostorov diferencované lesní porosty tvo ené p evážn geograficky p vodními produk n významnými druhy. V porostech se jednotliv i skupinov vyskytují meliora ní a zpev ující d eviny (hlavn DB, JD). Nejsou zakládány velkoplošné monokulturní porosty (za velkoplošné se považují plochy v tší než 1 ha). Souvislé plochy les jsou bez výskytu geograficky nep vodních druh . P irozená obnova porost je kombinována s pase nými prvky, aby se dob e využilo reproduk ních schopností cílových d evin. III. zóna Ve III. zón se p stují porosty obdobn jako ve II. zón , ale jejich porostní skladba i struktura je zjednodušená, nedochází však k zakládání velkoplošných monokultur (za velkoplošné se považují plochy v tší než 1 ha). V závislosti na ekologických nárocích d evin a stanovištních podmínkách se uplat uje p irozená i um lá obnova.
23
2.2.1.2. St edn dobé cíle a zp soby pé e o lesy - udržení p írod blízké skladby a genetické kvality porost - podpora druhové pestrosti stanovištn p vodních d evin v lesních porostech - udržení, p ípadn zlepšení v kové a prostorové diferenciace lesa, p ednostn v I. a II. zón , v MZCHÚ a EVL St edn dobé cíle vycházejí z dlouhodobých cíl a sledují udržení nebo zlepšování kvality biotopu druh vázaných na lesní prost edí, zp soby pé e v jednotlivých zónách jsou podle cílových hospodá ských soubor a aktuálního d evinné skladby porostu rozpracovány v Rámcových sm rnicích pé e o les (p íloha . 3). 2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodá ství - podporovat vlastníky lesa p i používání p irozené obnovy stanovištn p vodních d evin - podporovat vlastníky lesa p i p stování vtroušených d evin p irozené skladby v etn druh hospodá sky nevýznamných a lesních ke - prosazovat zvýšené používání jedle b lokoré p i obnov lesních porost na vhodných stanovištích a vlastníky lesa p i jejím p stování podporovat - zmapovat ve spolupráci s lesním provozem výskyt starých nebo jinak (nap . p vodních d evin a dohodnout jejich esteticky) významných exemplá dlouhodobé nebo trvalé ponechání v porostech - ponechávat ve spolupráci s lesním provozem jednotlivé stromy nebo skupiny stanovištn p vodních d evin jako trvalé výstavky do úplného rozpadu - vyhledávat a ve spolupráci s vlastníky lesa chránit doupné stromy v p edmýtných porostech; ochrana vybraných strom bude spo ívat v tom, že vlastník lesa je nebude odstra ovat v pr b hu výchovy 2.2.1.4. Limity pro lesní hospodá ství - místní populace lesních d evin: • zachování a posílení místní populace borovice blatky • zachování a posílení místní populace b ízy pý ité - geograficky nep vodní d eviny (zám rné rozši ování zakázáno - možno pouze na základ výjimky ze zákona): • I. zóna - geograficky nep vodní druhy nepovolovat, p i obnov a výchov je z porost odstra ovat • II. a III. zóna - povolovat pouze mod ín na vhodných stanovištích do 5 % v cílové druhové skladb 2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji - ponechání samovolnému vývoji na ásti plochy deklarovat v plánu pé e o NPR ervené blato - vytipovat vhodnou ást pro ponechání samovolnému vývoji v NPR Žofinka, event. v PR Široké blato a PR Losí blato u Mirochova - managementovými zásahy p ipravovat PR Bukové kopce do stavu umož ujícího ponechání samovolnému vývoji
24
2.2.2. Hospoda ení na zem d lské p d šetrné k životnímu prost edí Charakteristika problematiky Podíl orné p dy na celkové ploše zem d lsky obhospoda ovaných ploch se po roce 1990 výrazn snížil a v jižních ástech CHKO T ebo sko (okolí Horní Lužnice, Vitorazsko a Chlumecko) již p evládají trvalé travní porosty, i když v evidenci pozemk jsou tyto plochy asto stále vedené v kategorii orná p da. Na Suchdolsku a v severozápadní ásti CHKO stále p evládá orná p da (pom r zoraných a zatravn ných ploch je okolo 3-4:1). Na orné p d p evládá p stování obilovin (p edevším pšenice, kuku ice a je men) a olejnin (p edevším epka), víceleté pícniny se vyskytují z ídka a p stování okopanin již tém zaniklo. Pouze minimální plocha pozemk z stává ležet ladem. V oblasti chovu hospodá ských zví at došlo k výrazným zm nám hlavn v chovu skotu, b hem uplynulých 10 let výrazn poklesly stavy krav s tržní produkcí mléka, naopak se rozvíjí pastva a chov masných plemen skotu. Celkov nižší po ty dobytka mají za následek i nižší úrove využití luk a není zde zájem o další rozši ování travních porost . Situace m že vést k opoušt ní n kterých ploch zatravn ných pozemk . Na Suchdolsku a Lomnicku se vyskytuje nejvíce lokalit s negativn pozm n nou krajinou, což se projevuje hlavn výskytem rozlehlých ploch orné p dy, absencí drobných krajinotvorných prvk , rozptýlené zelen a vodních ploch, vysokým stupn m zorn ní pozemk , plošným odvodn ním a velkým po tem výrazných technických prvk , jako jsou linie stožár vysokého nap tí a stavby zem d lských areál , asto na vyvýšených místech. Komplexní pozemkové úpravy, které by m ly vytvo it podmínky pro realizaci ÚSES a zlepšit podmínky ady mimoproduk ních funkcí zem d lské krajiny, se zatím realizují pouze místy. 2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF Dlouhodobý cíl - na území III. zóny udržovaná otev ená zem d lská krajina s vysokým zastoupením luk a pastvin, roz len ná pomocí drobných krajinotvorných prvk , jako nap . skupinek strom , mezí, remízk a drobných pískoven; postupné zatravn ní pozemk v inundacích ek i drobn jších tok - na území I. a II. zóny udržované extenzivn obhospoda ované trvalé travní porosty, tzn. nehnojené louky a extenzivní pastviny Díl í cíle - dopl ování krajinotvorných prvk v rozlehlých otev ených plochách orné p dy, výsadba pásové i skupinové zelen , - zvýšení informovanosti zem d lsky hospoda ících subjekt , podpora jejich zapojení do agroenviromentálních program 2.2.2.2. Cíle na významných nelesních biotopech Mokré louky (rašelinné louky v okolí m sta T ebon ) nejsou sou ástí žádného maloplošného chrán ného území. Tato lokalita je sou ástí II. a III. zóny CHKO. Velká ást ostatních podmá ených luk v okolí T ebon je sou ástí n kterého z MZCHÚ a probíhá zde management zam ený k ochran druh (je zde vylou ené hnojení), tzn. že zde nejsou p íliš výhodné podmínky pro zem d lství, proto nebylo hospoda ení na Mokrých loukách ze strany ochrany p írody výrazn ji omezováno.
25
Navrhovaná opat ení - v jižní ásti (jižn od silnice I. t ídy T ebo – Jind ich v Hradec) vylou it hnojení - podpo it pravidelné kosení spojené s odvozem pokosené hmoty mimo pozemky mokrých luk - z d vodu ochrany hlavn hnízdících druh pták je nutné vylou it jarní válcování luk a je vhodné posunout první se do pozd jšího letního termínu (p ibližn po 10. ervenci); v tomto p ípad by pravd podobn dosta ovalo provád ní pouze jedné se e v pr b hu roku - v severní ásti hnojení omezit na nižší úrove , v souladu s pravidly agroenvironmentálních program (max. 40 kg dusíku na 1 ha) - v nejsevern jší ásti v blízkosti b ehu rybníka Rožmberk, která je zna n podmá ená, nejvíce zaplavovaná a vzdálená od m stské zástavby, je možné ponechat ást ploch i bez zásahu; pravd podobn se zde vytvo í mok adní porosty, které se bez dodávek živin hnojením postupn vyvinou v pestrou mozaiku mok adních spole enstev, p ípadné nevhodné zar stání k ovinami m že ešit Správa CHKO v rámci Programu pé e o krajinu MŽP - mul ování ploch je možné doporu it pouze na p echodnou dobu (1-2 vegeta ní sezóny) 2.2.2.3. Další obecná doporu ení k aktivitám na zem d lské p d - pozemky na území I. a II. zóny CHKO obhospoda ovat extenzivn (nehnojit pr myslovými hnojivy ani prase í kejdou, neprovád t rychloobnovu drnu p eoráním, nepoužívat herbicidy) - podporovat údržbu a obnovu stávající zelen rostoucí mimo les, v etn starých stromo adí, drobných chlum i starých ovocných sad - podporovat výsadby ovocných strom v krajin , vytipovat vhodné tradi ní odr dy pro obnovu - v rámci projekt komplexních pozemkových úprav podporovat vytvá ení dostate ného prostoru pro umíst ní a realizace navržených prvk ÚSES (biokoridory a interak ní prvky), prosazovat výsadby liniové i skupinové zelen - zales ování ZPF p ipoušt t jen výjime n ve III. zón a to na pozemcích orné p dy nebo kulturních travních porost - vytvá ení plantáží energetických d evin povolovat jen výjime n , pouze ve III. zón (p ípadn po zm n zonace i ve IV. zón ) a jenom tam, kde neohrozí blízké biotopy nebo chrán né druhy - menší plochy neobd lávaných pozemk je možné ponechat p irozenému vývoji v p ípadech, kdy nehrozí porušení povinností majitele vyplývajících z p íslušných zákon (nap . ší ení plevel do okolí) - z izování polních hnojiš a silážních jam p ipustit jen výjime n a to pouze ve III. zón na místech vodohospodá sky bezpe ných a s pot ebnými opat eními k zabrán ní kontaminace vod - výstavbu nových zem d lských staveb povolovat pouze výjime n a to výhradn ve III. zón , podporovat spíše využití stávajících tradi ních areál a statk - podpo it odstran ní nevyužitých zem d lských staveb, které negativn ovliv ují krajinný ráz oblasti (nap . plechové seníky a rozm rné haly) - podpo it vydání informa ního materiálu o zásadách hospoda ení v CHKO - spolupracovat s obcemi a majiteli pozemk p i erpání dotací z krajinotvorných program
26
2.2.3. Myslivost a rybá ství 2.2.3.1. Cíle OPK v pé i o zv
(problematika myslivosti)
Charakteristika problematiky Z mysliveckých aktivit v CHKO T ebo sko je nejvýznamn jším problémem masové vysazování hybrid kachny divoké nedefinovatelného p vodu. Jedná se o po ty 2535 000 exemplá ro n , z ehož p ibližn 25 000 vysazuje na t ech lokalitách Rybá ství T ebo a.s. Zbytek p ipadá na jednotlivá myslivecká sdružení, vysazující ádov stovky kus . Negativní vliv vysazování kachen divokých, pocházejících z um lých odchov , do volné p írody má n kolik aspekt a je podrobn uveden v Rozborech. Další negativní jevy vyplývající z provozování myslivosti jsou p edevším: a) Nezákonný lov chrán ných druh , nelegální kladení otrávených návnad. b) Vysoké stavy jelena evropského a srnce mají negativní vliv na p irozenou obnovu lesních porost , starší porosty jsou navíc poškozovány loupáním problém se áste n se dotýká i porost nacházejících se na lokalitách zvýšeného zájmu ochrany p írody. c) Preda ní tlak vysokých stav prasete divokého má negativní vliv na adu druh , mimo jiné na ptáky hnízdící na zemi, a to v etn druh hnízdících v rákosinách a na ostr vcích. d) Živelná výstavba mysliveckých za ízení v krajin je problémem z hlediska možnosti zavle ení plevel do n kterých cenných lokalit Mimo výše uvedených problém nemá provozování myslivosti na kvalitu p írodních proces výrazn jší dopad. Dlouhodobý cíl - usm rn ní mysliveckého hospoda ení, dochovaného stavu p írodního prost edí
aby nedocházelo
ke zhoršování
Navrhovaná opat ení - ve spolupráci s orgánem státní správy myslivosti výrazn omezit po etnost vypoušt ných kachen divokých, stanovit lokality a množství únosné pro r zné typy rybník - ve spolupráci s orgánem státní správy myslivosti zredukovat po et lokalit s masovým vypoušt ním kachen pro komer ní lovy na dv lokality ( ást Chlumské a ást Nad jské soustavy), stávající lokalitu Vitmanov vypustit z d vodu ochrany NPR Stará eka a PR Rybníky u Vitmanova, - spolupracovat s policií R a IŽP p i vyšet ování a objas ování všech p ípad lovu chrán ných živo ich a p ípad kladení otrávených návnad; zjišt né p ípady nezákonného jednání medializovat, podílet se na osv tové innosti - vy ešit ochranu migrujících vodních pták na vybraných rybnících, a to vytvo ením sít lokalit (i mimo vyhlášená MZCHÚ), kde bude vylou en lov tzv. "vodní pernaté zv e"; mimo stávající MZCHÚ p ipadají v úvahu lokality P ední Sax, Horusický, Bošilecký, Koclí ov - do ešit v rámci plán pé e o MZCHÚ myslivecké využívání jednotlivých lokalit; zajistit, aby v rozsáhlejších MZCHÚ (nad 100 ha) byly loveny pouze druhy, u kterých chybí p irozený predátor (jelen, srnec, prase, dan k, liška), a druhy introdukované i zavle ené (psík mývalovitý, ondatra pižmová, norek americký)
27
-
a stanovit podmínky provozování myslivosti v MZCHÚ, aby touto inností nebyly narušovány ostatní složky fauny a flóry hledat možnosti výrazné redukce po etnosti prasete divokého zlepšovat podmínky pro život drobné zv e (nap . v rámci údržby a budování prvk ÚSES) ovliv ovat umis ování mysliveckých za ízení v krajin zú ast ovat se s ítání zv e ve vybraných honitbách (velká MZCHÚ), p ípadn provést kontrolní s ítání
2.2.3.2. Cíle OPK v pé i o rybá ské revíry Charakteristika problematiky Výkon rybá ského práva na území CHKO T ebo sko je provád n na ece Lužnici revír . 7A, 8, 10A a 11, dále na Nežárce - revír . 1 a 2 a na Nové ece - revír . 1. Mimo eky je provád no na pískovnách u Vlkova - revír . 7B a u Suchdola - revír . 10B. Na t etím v tším toku, ece Dra ici, lov ryb provád n není, lokalita slouží jako chrán ná plocha z hlediska chovu pstruha. Sportovní rybolov je zde zakázán a ani do budoucna nebude povolován. Složení a po etnost ichtyofauny se na uvedených úsecích tok a na nov vzniklých pískovnách zásadn liší od p irozeného stavu, je výrazn ovliv ováno zp sobem obhospoda ování jednotlivých rybá ských revír , jak intenzivním odlovem vybraných druh ryb, tak i jejich masovým vysazováním. Vzhledem k návaznosti na rybni ní soustavy se zde vyskytuje i ada nep vodních druh chovaných v rybnících. Návrat k p irozenému složení ichtyofauny je jak po kvalitativní tak i kvantitativní stránce v sou asných podmínkách nereálný. Druhy kruhoústých a ryb, které jsou v zájmu ochrany p írody, tj. jsou za azeny vyhláškou . 395/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , mezi druhy zvlášt chrán né, nejsou p edm tem zájm sportovních rybá a jejich populace nejsou jejich inností zásadn ovlivn ny. Jedná se o mihuli poto ní, sekavce podunajského, mníka jednovousého, pisko e pruhovaného, st evli poto ní a vranku obecnou. Pohyb velkého po tu sportovních rybá v n kterých úsecích ek (PR Horní Lužnice, PR Meandry Lužnice, PR Novo ecké mo ály, NPR Stará eka) je rušivým prvkem p edevším v období hnízd ní pták i na jejich migra ních stanovištích (inunda ní území Nové eky). Masový pohyb sportovních rybá v n kterých úsecích zp sobuje až destrukci b ehové vegetace. Zvýšené po ty ichtyofágních druh živo ich (volavka popelavá, kormorán velký, vydra í ní) lovících na vodních tocích z ejm v budoucnu povedou ke snaze rybá ských organizací o uzákon ní jejich lovu. Dlouhodobý cíl - zachovat po etnost a druhovou pestrost ryb, zajistit ochranu jejich p irozených biotop a trdliš Navrhovaná opat ení - provád t pravidelný ichtyologický monitoring a výzkum - zajistit dodržování zákazu pohybu rybá v PR Novo ecké mo ály - nepovolovat rybá ské aktivity v PR Dra ice - p edcházet vysazování dalších z hlediska ochrany p írody nep vodních druh , realizovat opat ení, která povedou k redukci po etnosti t chto druh
28
2.2.3.3. Cíle OPK v hospoda ení na rybnících Charakteristika problematiky Na území CHKO T ebo sko došlo ješt p ed platností zákona . 114/1992 Sb. v roce 1992 k plošné privatizaci rybník , v etn nádrží, které byly již v té dob sou ástí sít maloplošných zvlášt chrán ných území. P estože byla tato privatizace n kolikrát zpochybn na, je nutno pohlížet na rybníky v MZCHÚ jako na soukromý majetek a o stanovení limit hospoda ení jednat s vlastníky pozemk , v etn ešení náhrad vzniklých újem dle § 58 zákona. Dominantním vlastníkem rybník na území CHKO T ebo sko je Rybá ství T ebo a.s., které hospoda í na rybnících ve svém vlastnictví a áste n i na plochách pronajatých od obcí i drobných soukromých vlastník . Rybníky ležící áste n nebo celou plochou v maloplošných zvlášt chrán ných územích v CHKO T ebo sko jsou v sou asnosti v majetku této akciové spole nosti. Hospoda ení na rybnících ležících v MZCHÚ a v I. zón CHKO ovliv uje Správa CHKO v souladu s jednotlivými plány pé e vydáváním rozhodnutí, která stanovují pravidla hospoda ení na t chto lokalitách. Pokud dochází k hospodá ské újm , postupuje se zde v režimu § 58 zákona. Probíhá i jednání s majitelem rybník o možnosti jejich výkupu zp t do vlastnictví státu. Toto ešení je ale ovlivn no tím, že rybníky jsou v tšinou sou ástí ucelených soustav, kde probíhá pom rn složitá manipulace s vodou. Na rybnících ležících na území II. (v tšina rybni ních soustav T ebo ska) a III. zóny CHKO není hospoda ení Správou CHKO p ímo omezováno, Správa spolupracuje s p íslušnými vodohospodá skými orgány p i ud lování výjimek k aplikaci cizorodých látek na základ aktuálního sledování kvality vody. Dlouhodobý cíl - na území I. zóny a na území maloplošných chrán ných území zajišt ní takových podmínek hospoda ení, aby nebyl hospoda ením poškozován ekosystém, tzn. aby nedocházelo ke zmenšování rozlohy litorálních porost , byly zachovány porosty submerzní vegetace a po celou vegeta ní sezónu byla zachována p ítomnost velkého nebo st edního zooplanktonu a pr hlednost vody neklesala pod 50 cm - na rybnících, které byly v minulosti poškozeny intenzivním hospoda ením a došlo zde k významnému úbytku litorálních porost a submerzní vegetace, tyto porosty obnovit (p edevším v MZCHÚ a I. zón ) - na území II. a III. zóny zachovat pestrou mozaiku r zných biotop , tzn. lenitá pob eží s pásy litorálních porost a podílem submerzní vegetace, dosáhnout odstran ní nevhodn umíst ných deponií na b ezích i v hladinách rybník Navrhovaná opat ení na území I. zóny CHKO a v MZCHÚ - rybníky na území I. zóny CHKO a MZCHÚ obhospoda ovat extenzivn nebo polointenzivn (nehnojit pr myslovými hnojivy ani prase í kejdou, hnojení a vápn ní povolovat pouze výjime n tam, kde neohrozí stav rybni ního ekosystému, nepoužívat herbicidy a biocidy), krmení ryb není nutné omezovat, pokud krmný koeficient nebude p ekra ovat hodnotu 2 - vylou it chov býložravých ryb, s výjimkou cíleného použití tzv. meliora ní obsádky p i nadm rném zár stu rybníka nevhodným typem vegetace - stanovit maximální výše obsádek kapra, aby nep ekra ovaly v pr b hu roku hodnotu 500 kg kapr na 1 ha vodní plochy
29
-
ovliv ovat manipulaci s vodou, aby nedocházelo ke kolísání hladiny v dob hnízd ní vodních pták , výjimkou m že být cílené snižování hladiny z d vod rozvoje vegetace obnažených rybni ních den odbahn ní rybník provád t pouze ve stávající vodní ploše, nezasahovat do litorálních porost s výjimkou nadm rného rozr stání porost zblochanu i orobince umožnit výstavbu technických objekt pouze tradi ního vzhledu na hrázích rybník (nikoliv ocelových zásobník krmiv, sdružených betonových objekt a širokých betonových schodiš )
na území II. a III. zóny CHKO mimo MZCHÚ - na rybnících mimo MZCHÚ ve II. a III. zón CHKO spolupracovat s vodoprávními ú ady p i stanovování výjimek k aplikaci cizorodých látek tak, aby nedocházelo k poškozování ekosystém rybník - na vybraných rybnících ve II. zón CHKO (viz p íloha . 4), kde existuje zvýšený zájem ochrany p írody z d vod vyšší koncentrace výskytu zvlášt chrán ných druh nebo druh p ílohy II Sm rnice EU . 92/43/EHS, je nutné pe liv posuzovat sou asnou intenzitu rybá ského hospoda ení a její dopady na ekosystém rybník a p ípadn zajistit zm ny ve zp sobu hospoda ení - u vyhrnovaných rybník nezasahovat do porost rákosu (výjimkou mohou být porosty na nevhodn umíst ných deponiích zeminy) a zachovat p irozené sklony b eh , aby mohlo dojít k obnovení pás pob ežní vegetace - podporovat odstran ní nevhodn umíst ných deponií z b eh i hladiny rybník - p i zemních úpravách podporovat budování drobných plochých ostr vk na vhodných rybnících - p i odbahn ní a vyhrnování umís ovat sediment p ednostn mimo pozemky rybníka - podporovat obnovu drobné tradi ní “rybni ní architektury” - d ev ných nebo zd ných staveb se sedlovou st echou na hrázích, klasických výpustních za ízení (požerák apod.) - podpo it odstran ní nevyužitých staveb, které negativn ovliv ují krajinný ráz oblasti (ocelová sila a zbytky odchoven kachen) - podpo it vydání informa ního materiálu o zásadách hospoda ení na rybnících v CHKO - podpo it zapojení majitel rybník do programu Evropského rybá ského fondu s cílem zavád ní mén intenzivních zp sob hospoda ení 2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodá ství 2.2.4.1. Pé e o vodní plochy a toky Charakteristika problematiky Nejd ležit jší vodní toky, tvo ící prakticky osy CHKO T ebo sko, p edstavují eky Lužnice a Nežárka. Z dalších vodních tok jsou to um le vybudované kanály Nová eka a Zlatá stoka a dále í ka Dra ice a Košt nický potok. eky Lužnice a Nežárka pat í k tok m s pom rn vysokou fragmentací na díl í úseky, což má významný vliv na stav populací ryb, ale i ostatních organism , jejichž populace jsou svým vývojem na populace ryb a jejich migraci vázány (nap . mlži).
30
Vedle p irozených tok je pro T ebo sko charakteristická nesmírn složitá sí um lých stok a kanál , sloužících k vypoušt ní a napájení rybník , které jsou krajinným fenoménem oblasti. V tšina drobných tok je svedena do tohoto systému a proto není reálné zde uvažovat o komplexní revitalizaci menších povodí s výjimkou drobn jších tok , které byly v pr b hu minulých desetiletí narovnány a opevn ny. Dlouhodobý cíl - obnova kontinua í ního systému - ochrana zvýšených reten ních schopností krajiny a istoty vod Díl í cíle - odstran ní migra ních p ekážek na tocích, zejména úsek s výskytem populací chrán ných druh ryb i bezobratlých - revitalizace drobných vodních tok a pé e o b ehové porosty - protipovod ová opat ení p ijatelná pro ochranu p írody a krajiny Navrhovaná opat ení - podporovat zpr chodn ní horního toku Lužnice v úseku Krabonoš – Novo ecké splavy; tento úsek eky je sou ástí evropsky významné lokality T ebo sko – st ed s výskytem populace evropsky významných druh ryb - pisko e pruhovaného (Misgurnus fossilis) a sekavce podunajského (Cobitis elongatoides); možnostem migrací t chto druh je nutné p izp sobit i parametry budovaných rybích p echod a z toku je nutné odstranit i nízké p í né prahy, v uvedeném úseku toku bude podporováno zpr chodn ní t chto migra ních bariér: jez v Nové Vsi nad Lužnicí ( . km 146,3), jez v Suchdole nad Lužnicí ( . km 126,7), jez Pila ( . km 116,8), kamenný stupe u Majdaleny ( . km 115,2) a Novo ecké splavy ( . km 108,8), dále odstran ní kamenných prah u mlýna Na Primárn ( . km 133,5) a v Suchdole nad Lužnicí ( . km 129,5) - podpo it zpr chodn ní migra ních bariér v úseku eky Nežárky mezi jezem Jem ina ( . km. 23,8) a ústím; uvedený tok eky je sou ástí evropsky významné lokality Lužnice – Nežárka s výskytem populace evropsky významného druhu – velevruba tupého (Unio crassus); v této ásti toku bude podporováno zpr chodn ní t chto migra ních bariér: jez Metel ( . km 11,5), jez Hamr ( . km 8,85), jez Krkavec ( . km 3,8) a jez Veselí nad Lužnicí ( . km 1,1) - zpr chodn ní dalších migra ních p ekážek na ostatních úsecích toku Lužnice, Nežárky a Dra ice, pokud tím dojde k obnov významn jšího souvislého úseku toku - na jednotlivých objektech bude preferována výstavba balvanitých skluz ve form obtoku nebo rampy; pouze pokud není možné tento typ p echodu použít, je možné jednat o jiných typech - komplexní revitalizace menších povodí na vhodných lokalitách, tzn. v místech, kde tyto toky neslouží jako vypoušt cí stoky z rybník , voda má dostate n vysokou kvalitu a stav povodí zaru uje zlepšení stavu ekosystému - podpora výsadby skupinových i pomístních b ehových porost v lokalitách nevhodných pro komplexní revitalizaci (u tok , které procházejí otev enou zem d lskou krajinou s minimem rozptýlené zelen ) - obnova a pro išt ní odstavených nebo slepých ramen a t ní v niv eky Lužnice v úseku pod rybníkem Rožmberk, ve kterém je koryto nap ímeno a opevn no; v t chto lokalitách bude podporováno i zatravn ní zoraných ploch v inundaci eky
31
-
-
-
-
podpora samovolné renaturace toku Nežárky a to p edevším v místech, kde p ípadný vznik p irozených ostr vk , kamenitých lavic a nátrží neohrozí stavby a soukromé pozemky na b ezích eky; podobn jako v p edchozím p ípad bude i zde podporována obnova a pro išt ní odstavených nebo slepých ramen a t ní v niv eky podpora soust ed ní pozemk v majetku státu v rámci komplexních pozemkových úprav do inundace eky tak, aby umožn ní p ípadných rozliv a zm n koryta toku neohrozilo pozemky ve vlastnictví nestátních subjekt p i pé i o b ehové porosty prosazovat jejich zachování v maximální mí e, pr b žnou obnovu (p i respektování geografické p vodnosti d evin) a postupné zvyšování jejich druhové a v kové diverzity p i respektování ekologických a estetických hledisek odstra ování nebo jiné razantní zásahy do b ehových porost povolovat pouze v nezbytných p ípadech z d vod zajišt ní bezpe nosti vodní turistiky na tradi ních vodáckých trasách, z d vod protipovod ové ochrany (volný pr chod povod ových vod v kritických místech) a v jiných p ípadech, kdy hrozí bezprost ední ohrožení osob a majetku aktivn spolupracovat s Jiho eským krajem, obcemi, správci tok a vlastníky rybni ních soustav p i p íprav a realizaci regionální koncepce protipovod ové ochrany, p i tom prosazovat tyto zásady: • podpora „p írod blízkých“ pasivních protipovod ových opat ení (využívání reten ních kapacit p irozených í ních niv Lužnice a Nežárky, rybni ních soustav, vyt žených pískoven a rašeliniš , p irozených polder a do asných rozliv vod na zem d lských a lesních pozemcích ve volné krajin mimo osídlení) oproti jednostranným technokratickým ešením (budování p ehrad, nap imování, rozši ování a zpev ování í ních koryt apod.) • ochrana í ní nivy a jiných p írodních území významných z hlediska rozlivu povod ových vod p ed další urbanizací (v rámci procesu územního plánování), postupné odstra ování stávajících nevhodných zp sob využití t chto území ; ú inná kombinace zájm ochrany p írody a ochranu p ed povodn mi (nap . retence na území p írodních rezervací v í ní niv ) • soust ed ní úprav koryt vodních tok a jiných technických protipovod ových opat ení do souvisle zastav ného území sídel v kombinaci s lokální ochranou jednotlivých objekt v krajin (nap . ohrázování usedlostí v í ní niv ) • realizace technických opat ení ve volné krajin zam ených na posílení funk nosti prvk „p írod blízké“ protipovod ové ochrany (izolace a zpev ování rybni ních a inunda ních hrází, výstavba bezpe nostních p eliv , budování p írod blízkých polder , zvyšování kapacity stavidel a jez apod.) za podmínek, že nadm rn nepoškodí p írodní prvky a nenaruší nep ípustn krajinný ráz • podpora prioritního významu systému Nová eka – rybník Rožmberk v protipovod ové ochran centrálního a severního T ebo ska a dolních ástí povodí Lužnice • zvyšování reten ní kapacity rybník jejich odbah ováním neprovád t na úkor jejich biologické hodnoty, zejména pokud jde o rozsah a kvalitu litorálních porost • využití moderních metod matematického modelování ú innosti protipovod ových opat ení
32
2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových a podzemních vod Dlouhodobý cíl - vodní hospodá ství a využívání vod bez poškození nebo ohrožení cenných p írodních ekosystém Navrhovaná opat ení - vodárenské využití podzemních vod regulovat na základ hydrogeologických studií (sou ást EIA) tak, aby nedošlo k poškození nebo ohrožení cenných p írodních ekosystém na povrchu, zejména rašeliniš a slatiniš na výv rech podzemních vod (nap . slatiništ v NPR Ruda ve vztahu k odb r m FONTEA a.s., NPR ervené blato ve vztahu k odb ru HBSW Dobrá voda) - v sou innosti s vodoprávními ú ady sladit v rámci CHKO podmínky, postupy a opat ení vyplývající ze zákona . 114/1992 Sb. a z na ízení vlády o z ízení CHOPAV T ebo ská pánev (85/1981 Sb.) 2.2.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry 2.2.5.1. Rozvojové zám ry slu itelné s posláním CHKO („inverzní zonace“) Charakteristika problematiky Ustanovení zákona . 114/1992 Sb. (základní ochranné podmínky CHKO a MZCHÚ), zonace CHKO, z izovací výnos CHKO a pta í oblasti T ebo sko, ochrana evropsky významných lokalit a další dokumenty a podklady (klasifikace hodnot krajinného rázu, schválené ÚSES atd.) ur ují základní omezení pro urbanizaci území a budoucí rozvojové zám ry. Existence CHKO však není absolutní bariérou, která by znemož ovala veškerý rozvoj území a bránila prosperit regionální ekonomiky a místních obyvatel. Naopak, existence CHKO by m la p ispívat k atraktivit území a m la by podporovat trvale udržitelný rozvoj t ch aktivit a odv tví místní ekonomiky, které jsou s posláním CHKO v souladu. V krajin T ebo ska, po staletí ovliv ované lov kem, to platí obzvlášt , lidské aktivity zde nelze vylou it ani do budoucna. Vylou eny musí být naopak ty zám ry a innosti, které by vedly k degradaci p írodních a krajinných hodnot oblasti a které lze realizovat v jiných územích mimo CHKO. P i pohledu na zonaci CHKO z hlediska možného rozvoje docházíme k jakési "inverzní zonaci", kterou však lze formulovat pouze v obecné rovin s uvedením ur itých p íklad . Ud lat vy erpávající vý et p ípustných rozvojových zám r v CHKO není možné a mohlo by být i zneužitelné. Stejn tak není možné p esn vyjád it rozvojové možnosti ve form mapové. To je úkolem územn plánovací dokumentace od zásad územního rozvoje (d íve územní plány velkých územních celk ) až po územní a regula ní plány jednotlivých obcí. Správa CHKO vystupuje v procesu p ípravy územních plán jako dot ený orgán. Dlouhodobý cíl rozvoj území bez negativního ovlivn ní p írody a krajiny
33
Navrhovaná opat ení - p íklady aktivit slu itelných s posláním CHKO T ebo sko I. zóna (a MZCHÚ mimo tuto zónu) - na ásti zóny trvale udržitelné a p írod blízké zem d lství, rybá ství a lesní hospodá ství zam ené na uchování nebo posílení stávajících p írodních hodnot a provád né s p im enou intenzitou v souladu se základními i bližšími ochrannými podmínkami ZCHÚ a p íslušným plánem pé e ZCHÚ - udržování a opravy stávajících stavebních objekt (pokud je jejich p etrvávání s této zón žádoucí) a to s respektováním jejich historicky dochovaného charakteru a s použitím tradi ních materiál (vesm s se jedná o drobné stavby rybni ního a lesního hospodá ství - nap . vypoušt cí za ízení rybník , mostky, oplocenky, krmelce, zpevn né hráze, kádišt apod., dále za ízení pro regulaci návšt vnosti a ekologickou výchovu a výjime n o stavební objekty s obytnou funkcí – samoty, rybni ní bašty) II. zóna - zem d lské, rybá ské a lesnické hospoda ení v krajin provád né v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO, v souladu se schválenými lesními hospodá skými plány, manipula ními a provozn -hospodá skými ády rybník a s dohodnutým zp sobem a intenzitou zem d lské výroby; na vhodných místech provoz a p im ený rozvoj tradi ních výrobních odv tví T ebo ska ve form , která respektuje ekologickou únosnost krajiny a v dlouhodobém výhledu nepoškozuje krajinu, nesnižuje biodiverzitu a maximáln šet í p írodní zdroje ("trvale udržitelné a p írod blízké zem d lství, rybá ství a lesní hospodá ství") - udržování, opravy a ve výjime ných p ípadech novostavby drobných stavebních objekt s respektováním historicky dochovaného charakteru stávajících staveb, okolní zástavby a krajinného rázu; jedná se p itom v tšinou o drobné stavby rybni ního, lesního a zem d lského hospodá ství a kulturn -sakrální stavby (boží muka apod.), zcela výjime n o obytné stavby obnovované z d vodu zachování typického rázu krajiny na místech tradi n osídlených a na p dorysech zaniklých objekt (rozptýlené osady, samoty) - zakládání do asných vodáckých tábo iš a d tských letních tábor na místech vymezených se souhlasem Správy CHKO a jejich provoz s odpovídajícím hygienickým a vodohospodá ským zajišt ním - udržování stávající komunika ní sít , výjime n budování nových ú elových komunikací pro ú ely hospoda ení v krajin - budování a údržba cyklistických stezek, nau ných stezek, zna ených turistických a cyklistických a vycházkových tras s drobnými doprovodným za ízeními - udržovaní stávajících liniových i bodových staveb technické infrastruktury, ve výjime ných p ípadech, kdy trasu i za ízení nelze umístit jinde, budování nových staveb v nezbytném rozsahu (v p ípad elektrických vedení p ednostn podzemních) III. zóna - zem d lské, rybá ské a lesnické hospoda ení v krajin provád né v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO, v souladu se schválenými lesními hospodá skými plány, manipula ními a provozn -hospodá skými ády rybník a s dohodnutým zp sobem a intenzitou zem d lské výroby; konkrétn jsou podporovány zejména tyto aktivity: alternativní zem d lství, pastevectví a pícniná ství na p vodních i nov založených pastvinách a loukách, všechny
34
-
-
-
formy agroturistiky, extenzivn jší rybá ství v etn zavád ní sportovního rybolovu na rybnících, p írod blízké lesní hospodá ství a drobná t žba nerostných surovin pro místní pot ebu zvyšující diverzitu krajiny p im ený rozvoj menších sídel (vesnice a osady) v souladu se schválenými územními plány a plány ÚSES, rozvoj funkce bydlení a všech dalších funk ních systém obcí a nezbytné technické infrastruktury p i zachování urbanistických a stavebních forem charakteristických pro celou oblast; rozvoj sídel situovaný p edevším na vhodná volná místa (proluky) uvnit jejich zastav ného území a na pozemky v t sné návaznosti na n j p im ený rozvoj rekrea ní a láze ské funkce území s ohledem na únosné zatížení krajiny t mito aktivitami a pot ebnou infrastrukturou, preference rozptýlené rekreace v obcích ("letní byty" v soukromí, agroturistické farmy, levné turistické ubytovny, malé penziony a kempy) p ed budováním nových velkokapacitních rekrea ních za ízení ve volné krajin ; rozvoj aktivit cestovního ruchu využívajících specifických místních tradic a atraktivit (výlovy rybník , prezentace kulturních památek a p írodních hodnot, kulturní, výchovné a v decké akce), p ednostní využívání stávajících objekt v obcích po jejich vhodné rekonstrukci rekonstrukce a budování nezbytných nových liniových, bodových a plošných za ízení technické infrastruktury a udržování stávající základní komunika ní sít v etn budování nových obchvat sídel a doprovodných za ízení silni ní dopravy v souladu s požadavky ochrany p írody a krajiny; obsluha sídel v celé oblasti ve ejnou dopravou
IV. zóna (výhledov ) - stavební rozvoj v tších sídel, zejména funkce bydlení, rekreace a láze ství a budování nezbytné technické infrastruktury v souladu se schválenými územními plány; intenzivní zem d lství zejména na orné p d - ve schválených výrobních zónách v tších sídel budování a provoz malých a st edních výrobních závod , které zhodnocují místní suroviny a zem d lské produkty a snižují tlak na erpání p írodních zdroj (zem d lské provozy, zpracování ryb a zem d lských produkt , d evozpracující pr mysl, stavební a keramická výroba, tradi ní lidová rukod lná výroba) a zárove budování menších provoz nových „environmentáln neutrálních“ výrobních odv tví, která podporují zam stnanost pracovník uvoln ných z primárního sektoru (nap . elektrotechnika, služby); budování za ízení pro racionální využívání odpad a biomasy (kompostárny, bioplynové stanice, obecní výtopny) a pro racionální využívání zdroj podzemních vod; nezbytné skládky odpadu produkovaného na území CHKO - t žba rašeliny pro láze ské ú ely na schválených místech a v omezeném množství a t žba št rkopísku a dalších nerostných surovin ve vyhlášených dobývacích prostorech s možností racionálního dot žení navazujících volných zásob rozt žených ložisek v dlouhodobém výhledu a p i respektování podmínek ze strany ochrany p írody a krajiny
35
2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby Charakteristika problematiky Tradi ní lidská sídla i jednotlivé stavby harmonicky zakomponované do p írodního rámce jsou sou ástí krajinného rázu, který je jedním z p edm t ochrany CHKO. Na T ebo sku se prolínají a dotýkají t í výrazné oblasti lidové architektury. Z Doudlebska na jihozápad p sobí vliv velmi prosté architektury jednoduchých forem bez výrazných ozdob, od severovýchodu sem zasahuje architektura Jind ichohradecka, která má obdobné lapidární vyjád ení, a jako klín mezi tyto až puristicky isté sm ry proniká od severozápadu vliv blatenského selského baroka. Významnými komponenty oblasti je ada samot ("jednot"), zakládaných na volných plochách mezi rybníky (nap . mezi obcemi Chlum u T ebon a Sta kov) nebo uprost ed zem d lských pozemk (nap . v jižní ásti CHKO na Vitorazsku). Další zvláštnost tvo í bašty - rybni ní statky vodního hospodá ství a roubené seníky, dochované zejména na Mokrých loukách kolem T ebon . P vodní urbanistická struktura obcí i tradi ní rysy jednotlivých staveb p etrvaly plošn až do 50. a 60. let 20. století, kdy do vesnic prudce vtrhla „moderní doba,“ ve zvlášt nep íznivé podob kolektivizace a zpr mysln ní zem d lství. Do té doby harmonická struktura vesnic byla rozbíjena moderními i p ímo cizorodými objekty. V n kterých obcích i ástech jejich katastr se od 60. let rozb hla i masová výstavba rekrea ních objekt – chat. V sou asné dob se obnovuje ada zchátralých objekt a objevují se i kvalitní a tradi n pojaté novostavby, zárove jsou však vesnice pod tlakem výstavby nevhodných objekt – zejména „katalogových“ rodinných dom Dlouhodobý cíl - zachování tradi ního rázu obcí, nenarušeného cizorodými prvky - rozvoj obcí v souladu s udržením jejich hodnot - uchování volné krajiny bez zástavby Díl í cíle - zvýšení pov domí obyvatel o tradi ní zástavb a jejích hodnotách - dobrá informovanost státní správy a samosprávy a projektant o postojích a požadavcích správy CHKO v oblasti výstavby - ochrana krajinného rázu v územním plánování a ve všech správních ízeních souvisejících se stavbami a využitím území Navrhovaná opat ení - poskytovat aktuální informace a poradenskou innost v oblasti krajinného rázu a tradi ní zástavby v jednotlivých obcích - realizovat koordina ní setkání se zástupci p íslušných stavebních ú ad s p sobností na území CHKO - komunikovat pr b žn s projektanty p sobícími v oblasti - p i individuálním posuzování zám r na výstavbu a p estavbu objekt v CHKO T ebo sko zohlednit legitimní požadavky na zachování životaschopnosti obcí a jejich p im ený rozvoj - v úzké spolupráci s obcemi zpracovat soubor doporu ení pro stavebníky na území CHKO, a to diferencovan pro oblasti s rozdílnou kvalitou krajinného rázu, materiál projednat do 2 let po schválení plánu pé e
36
-
rozvoj obcí sm rovat do ploch schválených v územních plánech, zamezit narušování tradi ního rázu obcí výstavbou „satelit “ zabránit pronikání výstavby do volné krajiny, udržet tradi ní vzhled stávajících staveb p i jednání s orgány státní památkové pé e iniciovat obnovu souboru seník na Mokrých lukách u T ebon z d vodu ochrany krajinného rázu této lokality; z t chto d vod doporu it realizaci konkrétních projekt na obnovu seník zamezit umís ování velkoplošných reklam p sobit na obce, které dosud nemají zpracovanou ÚPD, aby bylo pokryto celé území CHKO spolupracovat s obcemi na maximálním zapracování pravidel a postup k zachování hodnot tradi ní zástavby a krajinného rázu do územn plánovací dokumentace v návaznosti na schválené územní plány iniciovat zpracování regula ních plán nebo podrobn jších zastavovacích studií v rozvojových lokalitách, promítnout do t chto materiál požadavky ochrany krajinného rázu aktivn spolupracovat s po izovateli i zpracovateli ÚPD a dot enými obcemi dle oborového dokumentu Preventivní studie krajinného rázu v CHKO T ebo sko, tento dokument aktualizovat v návaznosti na vývoj metodik a stav krajiny spolupracovat s dalšími odbornými organizacemi na koncep ních dokumentech a ešení modelových situací
2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy Charakteristika problematiky Územím CHKO prochází n kolik d ležitých dopravních tras. Silnice 1. t ídy protínají nap í území CHKO v severojižním i západovýchodním sm ru. Na n je navázána další sí komunikací 2. a 3. t ídy. Na území CHKO se vyskytuje pouze jedna významn jší železni ní tra , ta však prochází v severojižním sm ru celým územím. Dopravní stavby v sou asné podob nejsou významnými migra ními bariérami. Problémem jsou n které navrhované zm ny tras dopravních staveb a tendence zvyšovat jejich kapacitu. Zimní údržba komunikací je provád na na v tšin území bez použití chemických prost edk . ást komunikací (vybrané úseky silnic I. t ídy a jeden úsek silnice II. t ídy) je v zim ošet ována chemicky na základ výjimky, za p edpokladu pln ní stanovených podmínek je tato praxe z hlediska ochrany p írody a krajiny p ijatelná Dlouhodobý cíl - doprava s minimálním narušením krajinného rázu, území MZCHÚ, lokalit chrán ných druh rostlin a živo ich a migra ní propustnosti krajiny - slad ní nezbytných dopravních staveb celostátního a regionálního významu procházejících CHKO nebo v jejím bezprost edním okolí se zájmy ochrany p írody a krajiny - zimní údržba silnic v rozsahu nepoškozujícím okolní prost edí Navrhovaná opat ení k plánovaným významným dopravním stavbám v CHKO: U staveb, které jsou sou ástí územních plán se zapracovaným stanoviskem orgánu ochrany p írody, prošly procesem posouzení vlivu na ŽP a byl pro n vydán souhlas 37
nebo závazné stanovisko orgánu ochrany p írody, je nezbytné v dalších fázích procesu investi ní p ípravy zam it pozornost na kontrolu pln ní stanovených podmínek a zajišt ní kontinuity koncep ního p ístupu: - Optimalizace IV. železni ního koridoru (tra Veselí nad Lužnicí – eské Velenice a Veselí nad Lužnice – eské Bud jovice) - Dálnice D3 (Sob slav – Bošilec a Bošilec – Úsilné) - P eložka silnice I/34 u osady Vranín u T ebon (varianty AB a A) U dalších plánovaných staveb: - p eložku silnic II/154, 155 v T eboni p ipustit až po jednozna ném prokázání jejího dopravního významu - nep ipustit na území CHKO vedení železni ních tratí velmi vysokých rychlostí nebo zdvoukolejn ní železni ní trati Veselí nad Lužnicí – eské Velenice - zamezit rozší ení provozu na hrani ním p echodu Spáleništ – Brand o motorová vozidla, na p echodu Sta kov-Schlag p ipustit celoro ní provoz motorových vozidel do 3,5 t - zám ry na p ípadné z ízení sportovního letišt a vymezení ploch pro vzlet a p istání sportovních létacích za ízení zvažovat mimo jiné z hlediska ochrany pták (hnízdišt , shromaždišt , tahové cesty) k zachování migra ní propustnosti krajiny: - p i zásadních opravách stávajících komunikací a souvisejících objekt (mosty, propustky) a p i výstavb nových komunikací prosazovat odstran ní migra ních bariér (viz kap. 2.1.5.1.3.) k zimní údržb komunikací: - chemickou údržbu komunikací zachovat maximáln v dosavadním rozsahu (silnice I/34 v úseku Vranín – Stráž nad Nežárkou, silnice I/24 v úseku Veselí nad Lužnicí – hrani ní p echod Halámky, silnice II/103 Halámky - Nová Ves nad Lužnicí), na základ výjimky a v ní uvedených podmínek - s ohledem na vysokou frekvenci dopravy a nízkou kvalitu silni ní vegetace p ipustit zimní chemickou údržbu v úseku silnice II/153 Majdalena - Chlum u T ebon v rozsahu a za podmínek, které zajistí dobrou sjízdnost p i co nejmenším vlivu na okolí (kombinace pluhování a chemické údržby, zejména p i mimo ádných pov trnostních situacích) - ve stanovisku k ud lení výjimky na chemickou údržbu požadovat zajišt ní nadstandardní údržby a p ednostní dosadby doprovodné silni ní zelen geograficky p vodních a stanovištn vhodných druh v místech s negativními ú inky solení - v sou innosti s vlastníkem komunikací I. t ídy ( editelství silnic a dálnic R) zajistit zpracování odborných projekt obnovy silni ní zelen a tyto projekty realizovat v n kolika etapách (priorita obnovy silni ní zelen je v úsecích silnic I/24 Vlkov -T ebo a I/34 T ebo - Vranín) 2.2.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady Charakteristika problematiky CHKO T ebo sko není významnou pr myslovou oblastí, pr mysl je zde zastoupen okrajov v podob n kolika st edn velkých podnik a v tšího po tu menších
38
provoz a drobných živností. Výroba asto navazuje na zde tradi n zastoupená odv tví primárního sektoru – na t žbu nerostných surovin a rašeliny, na lesnictví, zem d lství a rybá ství. Stále v tší význam získávají i podniky zužitkovávající bohatství podzemních vod T ebo ské pánve. Specifickým odv tvím T ebo ska je láze ství v T eboni. Pro území CHKO existují legální možnosti ukládání všech druh odpad , ve v tších obcích existují sb rové dvory a organizované sb rové dny pro ve ejnost. V tší starší nepovolené nebo áste n povolené, avšak nezabezpe ené obecní skládky byly ukon eny a v tšinou rekultivovány. Rozší ení nejv tší a jediné povolené a pln zabezpe ené skládky TKO Stráž nad Nežárkou o t etí skládkovací bazén bylo shledáno z hlediska OPK p ípustným a prošlo zjiš ovacím ízením EIA. Tzv. evidované staré zát že jsou sledovány p íslušnými orgány v oblasti vodního hospodá ství a zacházení s odpady a p ípadn je ešena jejich asanace. Drobné skládky inertních odpad v nedávné dob byly nebo dosud jsou se souhlasem Správy CHKOT provozovány v lokalitách B ilice – Katovy jámy, Dvory nad Lužnicí, Hamr, Drahov – Šibeni ní vrch, Rapšach – Spáleništ . Po vypln ní volné skládkové kapacity jsou tyto lokality ízen nebo spontánn rekultivovány a zapojeny do okolního p írodního prost edí. P ímé poškozování zájm OPK není zjišt no. Dlouhodobý cíl - zachování relativní neporušenosti krajiny a cenných p írodních fenomén regionu p i zohledn ní hospodá ských, kulturních a sociáln ekonomických pot eb obyvatelstva, rozvoj služeb a emesel pouze v sídelních útvarech Navrhovaná opat ení - v povolovacích ízeních týkajících se za ízení na zneškod ování odpadu na území CHKO prosazovat t výhradn zneškod ování odpadu produkovaného na území CHKO, nikoliv odpadu do CHKO dováženého z jiných území; výjimkou mohou být za ízení v majetku svazku obcí, z nichž p evážná ást je na území CHKO a menší ást mimo (skládky TKO ve Stráži nad Nežárkou) - spolupracovat s obecními ú ady p i odstra ování nelegálních skládek a p edcházení jejich vzniku d sledným informováním ob an , kam odpady ukládat, a v asným podchycením vznikajících skládek - neud lovat souhlas s umís ováním nových pr myslových a skladových závod nebo jiných plošných technických za ízení (nap . solární fotovoltaické elektrárny) na jiná místa do volné krajiny, pokud existují v daném území v územních plánech schválené a dostate n kapacitní pr myslové zóny - vylou it na území CHKO umis ování rozsáhlých výrobních a skladovacích areál , p ekladiš a obdobných za ízení celostátního i evropského významu, která mohou být umíst na mimo ZCHÚ 2.2.5.5. Zásady umis ování technické infrastruktury a inženýrských sítí Charakteristika problematiky Jako pom rn hust osídlená oblast rozkládající se p i okraji eskobud jovické sídelní regionální aglomerace je CHKO T ebo sko protkáno adou sítí technické infrastruktury. Krom vedení místního a regionálního významu oblastí procházejí také nad azené sít celostátního významu, a to jak vedení elektrické, tak i plynové.
39
Zatímco u podzemních vedení je umíst ní z hlediska OPK v tšinou ešitelné, v p ípad nadzemních elektrických vedení a v ží i stožár telekomunika ních sítí dochází v ad p ípad ke st et m s ochranou krajinného rázu. Na rozdíl od jiných oblastí není CHKO T ebo sko zatím p edm tem zájmu, pokud jde o výstavbu v trných elektráren. Dlouhodobý cíl - minimalizovat další zásahy do krajiny, zejména do volné krajiny mimo významn jší sídla Navrhovaná opat ení - minimalizovat další vedení sítí technické infrastruktury územím CHKO a povolovat jejich výstavbu pouze v p ípadech, že jsou z hlediska celostátního i pro rozvoj regionu prokazateln nezbytná (bez reálné alternativy), a na základ vyhodnocení všech vliv na p írodu a krajinu; koncep n je nutno v as sít ešit a regulovat v rámci územn plánovací dokumentace - na místech významných z hlediska ochrany pták je nutné prosazovat bezpe nou úpravu elektrických vedení i nad rámec povinností vyplývajících pro provozovatele a investory p ímo ze zákona . 114/1992 Sb.; preferováno je obecn podzemní vedení, zejména na území MZCHÚ, v p ípad elektrických sítí nižších ád je preferováno podzemní vedení na celém území CHKO, u ostatních vedení volba a umíst ní sloup s ohledem na krajinný ráz a ochranu pták (v etn zp sob vrcholového zna ení z d vod bezpe nosti leteckého provozu) - p i umis ování telekomunika ních v ží (základnových stanic a stožár sítí mobilní komunikace) prosazovat požadavek na sdílení technické infrastruktury více operátory a princip minimalizace t chto za ízení na území CHKO (p i zachování funk nosti komunika ních sítí); v maximální mí e využívat pro umís ování anténních systém stávající objekty (tovární komíny, v žové vodojemy – hydroglobusy, výškové budovy), pokud je to možné, umís ovat nov budované stožáry tak, aby byla ást jejich konstrukce zakrývána lesními porosty 2.2.5.5. Cíle OPK v oblasti t žby nerostných surovin a rašeliny Charakteristika problematiky St ety mezi t žbou nerostných surovin a zájmy ochrany p írody a krajiny pat ily v 80. a v první polovin 90. let 20. století mezi nejvážn jší problémy CHKO T ebo sko. Na území CHKO je soust ed no p ibližn 6 % zásob št rkopísku v eské republice. V roce 2003 bylo v CHKO vyt ženo 1309 tis. tun št rkopísk a 99 tisíc tun živcových surovin, nachází se zde 14 dobývacích prostor V období platnosti plánu pé e CHKO z roku 1996 prob hl proces rebilancí zásob ložisek nerostných surovin a postupný p evod zásob nejvíce st etových ložisek z kategorie volných zásob mezi zásoby vázané. V n kolika etapách bylo mezi vázané zásoby p evedeno celkem p es 130 milion m3 št rkopísk .. Tím byly odstran ny nejvýznamn jší st ety mezi zájmy t žby a ochrany p írody. Z dalších ložisek ozna ovaných jako st etová se jedná bu o nevyužívaná ložiska jílové suroviny, kde není v sou asnosti registrován žádný tlak na zahájení t žby, nebo jde o menší lokality, kde lze dosáhnout nepovolení t žby nebo p ijatelného kompromisu s pomocí právních nástroj , které má ochrana p írody
40
na území CHKO k dispozici (stanoviska k územním plán m, závazná stanoviska k povolovacím ízením, EIA, hodnocení vliv na soustavu Natura 2000 atd.). Na území CHKO T ebo sko je uloženo více než 30 % zásob rašeliny celé eské republiky, rozloha rašeliniš zde iní na padesáti lokalitách zhruba 6 500 ha s celkovým objemem 140 mil. m3. Zásoby rašeliny chrán né jako p írodní lé ivý zdroj s vyhlášenými ochrannými pásmy jsou v CHKO rozloženy na ploše 256 ha s objemem cca 9 mil. m3. V sou asnosti na území CHKO T ebo sko dobíhá pr myslová t žba rašeliny na dvou lokalitách a jedné lokalit t sn za hranicemi, t ží se zde ro n cca 40 000 m3. Z hlediska ochrany p írody je výhledov akceptovatelná pouze drobná t žba rašeliny jako p írodního lé ivého zdroje pro láze ské ú ely. P ípadné rozpory budou ešeny pomocí právních nástroj , které má ochrana p írody na území CHKO k dispozici. Dlouhodobý cíl - úplné vylou ení t žby nerostných surovin a rašeliny v I. a ve II. zón CHKO a v maloplošných zvlášt chrán ných územích (s výjimkou p ípadných plošn a objemov nevýznamných zásah do terénu, vyplývajících ze schválených plán pé e, pot eby revitalizace a zvýšení biodiverzity území) - postupný útlum t žby ve III. zón CHKO (a v p ípadné IV. zón ) - vytvá ení ochraná sky cenných ploch p i rekultivacích t žeben (biotopy chrán ných druh ) Díl í cíle - snižování po tu rozt žených dobývacích prostor i zmenšování ro ních objem t žby, podpora dlouhodob jší perspektivy t žby št rkopísk na vybraných rozt žených lokalitách p i menších objemech ro ních t žeb ("ekologicky únosná t žba") - p i rekultivacích t žeben prosazování zp sob „p írod blízké rekultivace“ vedoucích ke zvýšení diverzity krajiny a k vytvá ení biotop vhodných pro p ežívání ohrožených druh rostlin a živo ich , s využitím obnovy p irozené sukcese (p edevším mok ady a m lká jezírka oligotrofního charakteru, xerothermní stanovišt na obnažených píscích apod.) - zajišt ní ochrany nevýhradních ložisek št rkopísku p ed nadm rnou exploatací t žbou v režimu stavebního zákona - ukon ení t žby rašeliny na území CHKO (po dot žení zásob v rozt žených prostorech), krom t žby pro láze ské ú ely Navrhovaná opat ení - v již vyhlášených a rozt žených dobývacích prostorech umožnit racionální dot žení zásob, za p edpokladu lokálních kompromis mezi t žbou a ochranou p írody (detailní asový a místní postup t žby, ponechání ochranných pilí a zájmových ploch ochrany p írody a zp sob rekultivace) - zmenšit dot žované DP tak, aby se celková rozloha území zatíženého tímto druhem využívání zmenšovala (DP Tuš z 73,00 na 19,47 ha, DP Horusice z 39,28 na 9,28 ha, DP Veselí nad Lužnicí celý – 19,05 ha, DP Veselí nad Lužnicí I celý – 42,2 ha, DP Horusice I z 33,31 na 10,00 ha), zmenšení DP by m lo prob hnout v letech 2007-2009 - zam it se na stanovení podmínek pro t žbu a p írod blízkou rekultivaci p i rozší ení DP Cep II (o 39,93 ha) a p i zahájení t žby ve vyhlášených, ale net žených dobývacích prostorech Stráž nad Nežárkou a Tuš I
41
-
-
-
-
-
-
-
v od vodn ných p ípadech požadovat aplikaci procesu posuzování vlivu na ŽP i na menší t žební zám ry (na vyhlašování a zm nu dobývacích prostor se vztahuje povinnost posouzení vliv na životní prost edí p i t žb nad 10 000 t/rok) p ednost p ed otvírkou nových lokalit dávat projekt m na p et žení zbytkových zásob starších dobývacích prostor novými technickými postupy, nap . sacím bagrem za limitní ro ní t žbu považovat v CHKO T ebo sko maximáln 1500 tisíc tun št rkopísku vyt ženého všemi t žebními spole nostmi a dalšími oprávn nými subjekty dohromady, v etn t žby živcových písk p i p ípadném povolování komer ních t žebních zám r na výhradních i nevýhradních ložiscích v mén hodnotných lokalitách III. zóny dávat p ednost tzv. drobné t žb s ro ním limitem maximáln 50 tisíc tun vyt žené suroviny na jedné lokalit (p i sou asném dodržení souhrnného ro ního limitu t žby pro celé území CHKO) v od vodn ných p ípadech p ipoušt t na vhodných lokalitách III. zóny plošn a objemov nevýznamnou t žbu št rkopísku pro místní pot ebu obcí ( ádov max. stovky tun za rok) a ídit její postup s cílem vytvá et ochraná sky cenné biotopy; zajistit kontrolu dodržování podmínek t žby aplikovat zásady p írod blízké rekultivace vyt žených pískoven, p i schvalování rekultivací postupovat podle „Zásad sanace a rekultivace t žeben št rkopísku z hlediska ochrany p írody na území CHKO T ebo sko“ (viz p íloha . 5); v od vodn ných p ípadech navrhnout zm nu schválených plán rekultivace podle t chto zásad drobnou t žbu rašeliny pro místní láze ské ú ely (lokalita Spálená borkovna) ve p ipustit ve stávající podob a objemu ( ádov 2000 tun/rok), II. zón v rozhodování o území zohlednit existenci pásem hygienické ochrany p írodních lé ivých zdroj vyhlášených na ložiscích rašeliny p ipustit velkoplošnou pr myslovou t žbu rašeliny pouze na již rozt žených plochách ve III. zón (Branský les I, Hrdlo ezy–Hranice u Nových Hrad ) a za hranicemi CHKO (P íbraz), postup t žby asov , objemov a místn limitovat tak, aby byly zásoby rašeliny racionáln využívány v delším asovém období za únosnou t žbu rašeliny v CHKO považovat maximáln 50 tisíc m3 ro n na všech povolených lokalitách celkem, do doby vy erpání jejich zásob nep ipustit rozší ení t žby rašeliny v lokalit Branský les II rekultivace vyt žených rašeliniš zam it p edevším na zvýšení reten ní schopnosti a zlepšení vodního režimu krajiny, na obnovu rašelinotvorných proces a na vytvá ení ochraná sky cenných p írodních biotop uvažovat o vytvo ení rozsáhlého reten ního prostoru na ploše vyt ženého rašelinného ložiska Branná – Branský les I, rekultivaci menších lokalit zcela pod ídit zájm m ochrany p írody (p ípadn tyto plochy vykoupit nebo chránit po dohod s vlastníky jako biocentra ÚSES nebo vyhlásit jako MZCHÚ – nap . Kramá ka)
2.2.6. Rekreace, sport, turistika Charakteristika problematiky Území CHKO T ebo sko je oblastí soust ed né rekreace, cestovního ruchu a turistiky. Návšt vnost T ebo ska spadá pod tzv. sezónní cestovní ruch, nejv tší
42
nár st rekreant je v dob letních prázdnin. Problémem je ubytování rekreant , které se koncentruje do n kolika st edisek (T ebo a okolí, kempy v oblasti Chlumu u T ebon , Sta kova a Suchdola nad Lužnicí). V posledních letech vzniklo mnoho nových hotel a penzion , p esto však ubytovací kapacita v letní sezón stále nesta í. Dosud chybí ubytovací za ízení pro náro n jší hosty. Problémem je i nedostate ná vybavenost rekrea ních st edisek pro aktivity p i špatném po así. Individuální pobytová rekreace ve vlastních objektech má na T ebo sku spíše formu chalupa ení. Výstavba rekrea ních chat není ve srovnání s jinými oblastmi po tem ani plošn rozsáhlá a v tší chatové kolonie jsou omezeny na n kolik lokalit. Ze sportovních aktivit je nejrozší en jší p ší a cyklistická turistika. Sí zna ených cest je hustá, k nežádoucímu pohybu návšt vník mimo turistické trasy v chrán ných územích b žn nedochází. Problémem ve vztahu k ochran p írody jsou v místech s vysokou návšt vností hlavn jevy spojené s neukázn ností návšt vník (rozd lávání ohn , odpady, ni ení ozna ení MZCHÚ a za ízení terénního informa ního systému). Dlouhodobý cíl - vyvážený stav mezi rekrea ním využívání území CHKO a ochranou p írody - umožn ní rozvoje území bez negativních dopad na ochranu p írody a krajiny (podpora tzv. „m kkých“ forem rekreace a cestovního ruchu) 2.2.6.1. innosti v konfliktu s OPK Rekrea ní a sportovní aktivity se mohou dostat do konfliktu se zájmy ochrany p írody a krajiny v r zné mí e. Turistika má negativní vliv hlavn v p ípad koncentrace osob (hromadné akce), ale asto je spojena s dalšími negativními aktivitami (rozd lávání ohn , tábo ení, odpady). Obdobn p sobí i vodáctví, které má výrazn sezónní charakter, ale dochází p i n m asto k v tšímu soust ed ní lidí na dostupných trasách (Lužnice, Nová eka, Nežárka). Cykloturistika provozovaná mimo stezky by mohla zp sobit poškození vegetace, ale cenné lokality díky charakteru krajiny v tšinou nep ístupné. Rekrea ní a sportovní aktivity je t eba systematicky usm r ovat do míst, kde nebudou v rozporu se zájmy ochrany p írody a krajiny. 2.2.6.2. Trvale udržitelné využívání oblasti s ohledem na turistiku, rekreaci a sport Pro zajišt ní trvale udržitelného rekrea ního a sportovního využívání oblasti je vhodné podporovat, p ípadn iniciovat vznik zájmových sdružení, která budou partnerem pro jednání a p evezmou odpov dnost za stav konkrétních území. P i rozvoji aktivit cestovního ruchu je nutno rozvíjet spolupráci s již existujícími sdruženími, obcemi a podnikatelskými subjekty. Pro usm r ování využití území pro rekreaci, turistiku a sport je nutno v maximální mí e využívat územní a regula ní plány. I. zóna - individuální turistika mimo MZCHÚ (v nich po zna ených stezkách), cykloturistika po vyzna ených trasách a zpevn ných komunikacích - výstavba nových rekrea ních staveb v etn tábo iš je nežádoucí II. zóna - individuální turistika; cykloturistika po vyzna ených trasách a zpevn ných komunikacích a s ohledem na režim MZCHÚ
43
-
agroturistika ve stávajících objektech bez výstavby nových sportovních areál rekrea ní stavby vzniklé rekonstrukcí stávající zástavby bez snížení estetické hodnoty krajinného rázu, bez terénních úprav a vzniku nových staveb v okolí
III. zóna - bez zvláštních limit pro pohyb s výjimkou motorových vozidel a MZCHÚ - bez nové individuální i hromadné rekrea ní výstavby mimo místa ur ená v územních plánech, rekrea ní stavby vzniklé rekonstrukcí stávající zástavby limitovány nesnížením hodnoty krajinného rázu - nové sportovní areály (v souladu s územn plánovací dokumentací) limitovány nesnížením hodnoty krajinného rázu IV. zóna (výhledov ) - rekrea ní stavby nebo sportovní areály limitovány nesnížením hodnoty krajinného rázu 2.2.6.3. St edn dobé a krátkodobé cíle OPK - vybavit území CHKO ve spolupráci s obcemi dostate ným informa ním systémem pro pohyb návšt vník , zajistit jeho funk nost a pravidelnou údržbu, zapojit do ní obce a zájmové organizace - podporovat údržbu tras pro p ší turistiku, cykloturistiku, p íp. kole kové bruslení - usm r ovat návšt vníky, aby nedocházelo k poškozování p írodních hodnot území - podle pot eby ve spolupráci s vlastníky pozemk , chovateli koní a obcemi zpracovat návrh sít hipostezek pro návšt vníky tak, aby se vyhýbaly MZCHÚ a nekolidovaly s turistickými a cykloturistickými stezkami - podporovat r zné formy agroturistiky ve stávajících objektech - spolupracovat se zájmovými organizacemi a školami p i po ádání exkurzí zam ených na ochranu p írody - v územních plánech nep ipustit budování dalších velkokapacitních kemp a tábo iš , zejména v lokalitách Suchdolska a Chlumecka; usm r ovat zám ry rekrea ní výstavby do obcí s malou návšt vností - v územních plánech nep ipustit budování nových chatových a zahrádká ských kolonií a osad - iniciovat, p íp. zajistit vytvo ení nové cyklistické nau né stezky na Jem insku (zam ení na rodi e s d tmi, délka do 30 km a max. 10 informa ních panel ) 2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s ve ejností Charakteristika problematiky Práci s ve ejností chápe Správa CHKO T ebo sko jako jednu z významných sou ástí svého poslání, v oblasti EVVO zajiš uje exkurze, p ednášky, výstavy a publikuje v regionálním tisku. Správa CHKO vydává informa ní a propaga ní materiály a distribuuje je ve spolupráci se školami, m stskými a obecními ú ady, informa ními a kulturními centry. V dubnu roku 2004 bylo otev eno v prostorách Státního zámku T ebo návšt vnické centrum a trvalá expozice CHKO a BR T ebo sko „Krajina a lidé“. Tuto expozici a centrum provozuje Informa ní a kulturní st edisko m sta
44
T ebon , Správa CHKO se podílela na jeho z ízení koncep n a odborn a podporuje jeho provoz. Od roku 1999 zajiš uje Správa CHKO ve spolupráci s dalšími partnery terénní kurzy environmentální výchovy. Kurzy probíhají v okolí terénní stanice Hajnice, p i výuce jsou využívány dv školní nau né stezky. Vedle systematické práce s ve ejností v oblasti školství spolupracuje Správa CHKO s dalšími partnery v regionu p i organizaci každoro ních akcí pro ve ejnost, mezi které pat í nap . Den Zem , Evropský den park , Clean up, Den strom apod. Zájemc m z ad ve ejnosti slouží videotéka a knihovna Správy CHKO. Dlouhodobý cíl - kvalifikovaná a koordinovaná práce s ve ejností a výchovné p sobení na místní obyvatelstvo a návšt vníky CHKO T ebo sko, zabezpe ující co nejv tší omezení negativního p sobení t chto skupin na území a získávající podporu pro další aktivity Správy CHKO Navrhovaná opat ení - zpracovat koncepci využití terénní stanice Správy CHKO Hajnice pro vzd lávání a osv tu ve ejnosti (v etn odborné) - p ispívat do místního a regionálního, p ípadn i celostátního tisku, prezentovat se v po adech v TV a rozhlasu a na internetu - zajiš ovat exkurze a p ednášky, organizovat tématické výstavy zam ené na ochranu p írody pro školy i ve ejnost - odborn vést programy v návšt vnickém centru „T ebo sko - krajina a lidé“ v zámku T ebo - rozší it spolupráci p i akcích EVVO pro ve ejnost s dalšími partnery (obecními ú ady, školami, nevládními organizacemi, kulturními institucemi) - vydávat informa ní a propaga ní materiály o CHKO a jednotlivých MZCHÚ v CHKO T ebo sko (spolupráce s informa ními a kulturními centry a návšt vnickým centrem a trvalou expozicí „T ebo sko-krajina a lidé“) - zkvalitnit výp j kovou službu knih a videofilm ve ejnosti
45
3. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO pro dobu platnosti plánu pé e -
spolupracovat p i p íprav nového vládního na ízení, kterým bude výhledov p ehlášena CHKO T ebo sko (úprav hranic, úprava bližších ochranných podmínek) navrhnout novou ty stup ovou zonaci CHKO, respektující zachování áste né kompatibility se zonací BR T ebo sko; p ipravit pot ebné podklady pro její schválení a spolupracovat na jejím projednávání zajistit aktivní ochranu zvlášt druh chrán ných rostlin a živo ich s d razem na druhy kriticky a siln ohrožené a druhy chrán né sm rnicemi Evropských spole enství udržet nebo zlepšit stav rašelinných spole enstev a jejich vodního režimu aktivn pe ovat o ohrožená mok adní a lu ní spole enstva a spole enstva písk zajistit zpracování pot ebných inventariza ních pr zkum MZCHÚ a nezbytný monitoring spole enstev a rostlinných a živo išných druh v koordinaci s celostátními programy a mezinárodními závazky iniciovat p ehlášení vybraných MZCHÚ v hranicích, zajiš ujících efektivní ochranu v etn zájm soustavy Natura 2000 (NPR Stará eka, NPR Žofinka, NPR Ruda) postupn vyhlásit další památné stromy (podle stanovených priorit) zajistit ú inn jší ochranu zájm ochrany p írody na rybnících v MZCHÚ a v Pta í oblasti T ebo sko s využitím kombinace legislativních a ekonomických nástroj , v p ípad ochoty vlastník vybrané lokality vykoupit (p ednostn MZCHÚ) zajistit zvýšení biodiverzity v místech narušených t žbou št rkopísk a rašeliny použitím p írod blízkých rekultivací spolupracovat p i p íprav a realizaci regionální koncepce protipovod ové ochrany T ebo ska, uplat ovat p i tom principy vhodné z hlediska ochrany p írody a krajiny rozvíjet v regionu propagaci ochrany p írody, ekologickou výchovu a osv tu ve ejnosti i s využitím návšt vnického st ediska v T eboni a terénní stanice správy CHKO Hajnice
46
4. Literatura DYKYJOVÁ D. (2000): T ebo sko - p íroda a lov k v krajin p tilisté r že (T ebo sko - Nature and People in the Country of the Five-Petalled Rose). – CARPIO, T ebo , 111 pp.. DYKYJOVÁ D. & KV T J. (1978), eds.: Pond Littoral Ecosystems. Structure and functioning. – Ecological Studies 28, Springer-Verlag, Berlin/Heidelberg/New York. HÁTLE M., HLÁSEK J. (1995), eds.: Plán pé e CHKO T ebo sko. Správa CHKO T ebo sko, 306 pp. (In Czech). HÁTLE M., HLÁSEK J., ŠEV ÍK J., BUREŠ J., ERNÁ O., JANDA J., JANDOVÁ J., KU ERA S. & LUKEŠOVÁ M. (1996): Biosférická rezervace T ebo sko. - In JENÍK J. et al. (eds.).: Biosférické rezervace R (p íroda a lidé pod záštitou UNESCO), Empora, Praha, pp. 138-160. HEATH M.F., EVANS M.I. (2000), eds.: Important Bird Areas in Europe: Priority sites for conservation. 1: Northern Europe. - BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 8), Cambridge, UK, p. 130. HLÁSEK J. a kol. (2003): Chrán ná krajinná oblast T ebo sko. In ALBRECHT J. a kol. (203): Chrán ná území R eskobud jovicko, svazek VIII. Agentura ochrany p írody a krajiny R a EkoCentrum Brono, Praha 68 pp. JENÍK, J., P IBIL, S. (1978), eds.: Ekologie a ekonomika T ebo ska. Sborník p ednášek. - Botanický ústav SAV T ebo , 470 p. CHYTIL J., HAKROVÁ P., HUDEC K., HUSÁK Š., JANDOVÁ J., & PELLANTOVÁ J. (1999), eds.: Mok ady eské republiky - p ehled vodních a mok adních lokalit R. eský ramsarský výbor, Mikulov, 327 pp. IUCN (1996): Význam rybník pro krajinu st ední Evropy. Trvale udržitelné využívání rybník v CHKO a BR T ebo sko. - eské koordina ní st edisko IUCN - Sv tového svazu ochrany p írody Praha a IUCN Gland, Švýcarsko a Cambridge, Velká Británie, 198 pp. JENÍK J. & KV T J. (1983), eds.: Ecological study of inundated ecosystems near T ebo , South Bohemia, Czechoslovakia. - Studie SAV, 1988/4, pp.1–147. KV T J. (1992): Wetlands of the T ebo Biosphere Reserve - an overview. – In FINLAYSON M. (ed.): Integrated Management and Conservation of Wetlands in Agricultural and Forested Landscapes. – IWRB Special Publication, No. 22, Slimbridge, England, pp. 11–14. KV T J., JENÍK J. & SOUKUPOVÁ L (2001), eds.: Freshwater wetlands and their sustainable future: A case study of the Trebon Basin Biosphere Reserve, Czech Republic. - Man and the Biosphere Series 28, UNESCO, Paris & The Parthenon, pp. 500.
47
POKORNÝ J., ŠULCOVÁ J., HÁTLE M.& HLÁSEK J. (2000), eds.: T ebo sko 2000 ekologie a ekonomika T ebo ska po dvaceti letech. Sborník p ednášek. - ENKI o.p.s., T ebo , 344 pp. PRACH K., JENÍK J. & LARGE A.R.G. (1996), eds.: Floodplain ecology and management. The Lužnice River in the T ebo Biosphere Reserve, Central Europe. SPB Academic Publishing bv, Amsterdam, 285 pp. P IBIL, S., JANDA, J., JENÍK, J. (1990), eds.: Ekologie a ekonomika T ebo ska po deseti letech.Sborník p ednášek. - Botanický ústav AV R, MAB/UNESCO, T ebo , 371 pp. K ELINA B. a kol. (2002): Nerostný surovinový potenciál chrán ných krajinných oblastí a limity jeho využití – CHKO T ebo sko. MŽP Praha a Gekon s.r.o. Praha, 289 pp. VOREL I. a kol. (1996): T ebo sko - hodnocení území CHKO a BR z hlediska krajinného rázu. ATELIER V, Praha, 115 pp.
48
5. Seznam použitých zkratek AOPK R - agentura ochrany p írody a krajiny eské republiky AV R - akademie v d eské republiky BR - biosférická rezervace IŽP - eská inspekce životního prost edí SAV - eskoslovenská akademie v d DP - dobývací prostor EIA - Environmental Impact Assesment (posouzení vlivu na životní prost edí) EU - Evropská unie EVL - evropsky významná lokalita EVVO - environmentální vzd lávání, výchova a osv ta CHKO - chrán ná krajinná oblast CHKOT - chrán ná krajinná oblast T ebo sko CHOPAV - chrán ná oblast p irozené akumulace vod K T - Klub eských turist k.ú. - katastrální území LS - lesní správa MAB - Man and biosphere (program lov k a biosféra) MZD - meliora ní a zpev ující d eviny MZCHÚ - maloplošné zvlášt chrán né území MZe - ministerstvo zem d lství MŽP R - ministerstvo životního prost edí eské republiky NRBC - nadregionální biocentrum NRBK - nadregionální biokoridor NPP - národní p írodní památka NPR - národní p írodní rezervace ONV - okresní národní výbor OOP - orgány ochrany p írody OPK - ochrana p írody a krajiny PP - p írodní památka PR - p írodní rezervace TKO - tuhý komunální odpad ÚSES - územní systém ekologické stability VÚC - velký územní celek ZCHÚ - zvlášt chrán né území ZPF - zem d lský p dní fond ŽP - životní prost edí
49
