Agentura ochrany přírody a krajiny České Republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Beskydy na období 2009-2018
2
Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................................... 5 1.1. Základní údaje............................................................................................................................. 5 1.2. Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO ............................................................................... 5 2. Cíle ochrany přírody a krajiny.............................................................................................................. 6 2.1. Ochrana přírody .......................................................................................................................... 6 2.1.1. CHKO .................................................................................................................................. 6 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic............................................................................................. 6 2.1.1.2. Návrhy na změnu bližších ochranných podmínek ...................................................... 6 2.1.1.3. Návrhy na změnu zonace CHKO................................................................................ 6 2.1.2. Maloplošná zvláště chráněná území................................................................................... 6 2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvláště chráněných území ................................................. 7 2.1.2.2. Přehlášení či úpravy stávajících zvláště chráněných území ...................................... 7 2.1.2.3. Potřeba zajištění vybraných zvláště chráněných území............................................. 7 2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000............................................................................................ 8 2.1.4. Památné stromy .................................................................................................................. 9 2.1.5. Druhy rostlin a živočichů významné pro OPK................................................................... 10 2.1.5.1. Záchrana genofondu chráněných nebo významných druhů .................................... 10 2.1.5.1.1. Rostliny ............................................................................................................. 10 2.1.5.1.2. Živočichové ....................................................................................................... 12 2.1.5.2. Invazivní druhy.......................................................................................................... 15 2.1.6. Neživá příroda................................................................................................................... 16 2.1.7. Územní systém ekologické stability .................................................................................. 16 2.1.8. Cíle OPK v ochraně krajinného rázu................................................................................. 17 2.1.9. Monitoring, výzkum ........................................................................................................... 19 2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby ................................................................................... 20 2.2. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny ....................................................................... 22 2.2.1. Lesy a lesní hospodářství ................................................................................................. 22 2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) .............................................................................. 22 2.2.1.2. Střednědobé cíle a způsoby péče o lesy .................................................................. 23 2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodářství .............................................................. 23 2.2.1.4. Limity pro lesní hospodářství .................................................................................... 23 2.2.1.5. Ponechávání částí lesa samovolnému vývoji ........................................................... 24 2.2.2. Hospodaření na zemědělské půdě šetrné k životnímu prostředí ..................................... 24 2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF ................................................................................ 25 2.2.2.2. Cíle OPK na významných nelesních biotopech........................................................ 25 2.2.2.3. Další obecná doporučení k aktivitám na zemědělské půdě ..................................... 25 2.2.3. Myslivost a rybářství.......................................................................................................... 26 2.2.3.1. Cíle OPK v péči o zvěř.............................................................................................. 26 2.2.3.2. Cíle OPK v péči o rybářské revíry............................................................................. 27 2.2.3.3. Cíle OPK v rybářském hospodaření na vodních nádržích........................................ 27 2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodářství.................................................................................... 28 2.2.4.1. Péče o vodní plochy a toky....................................................................................... 28 2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových i podzemních vod ......................................................................................................................................... 29 2.2.5. Hospodářské aktivity a rozvojové záměry ........................................................................ 30 2.2.5.1. Rozvojové záměry slučitelné s posláním CHKO („inverzní zonace“) ....................... 30 2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby...................................................................................... 31 2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy....................................................................................... 32 2.2.5.4. Průmysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady................................ 34 2.2.5.5. Zásady umisťování technické infrastruktury a inženýrských sítí .............................. 34 2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti těžby nerostných surovin............................................................ 35 2.2.6. Rekreace, sport, turistika .................................................................................................. 36 2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s veřejností ............................................................................... 37 3. Závěrečný přehled prioritních úkolů za celou CHKO pro dobu platnosti plánu péče........................ 39 4. Seznam použitých zkratek ................................................................................................................ 40 5. Seznam literatury .............................................................................................................................. 42
3
4
1. Úvod 1.1. Základní údaje Plán péče o CHKO je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území (§ 38, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - dále jen zákon). Zpracování plánů péče o CHKO zajišťuje Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP) prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), zejména příslušné správy CHKO. Podrobnosti ke způsobu zpracování a obsahu plánů péče jsou stanoveny prováděcím předpisem a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zveřejněném ve Věstníku MŽP č. 6/2004. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán péče neobsahuje opatření, která jsou povinností správy CHKO vyplývající přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Plán péče o CHKO Beskydy je zpracován na období let 2009 až 2018 a je druhým dokumentem tohoto druhu předkládaným ke schválení. Vychází z platného plánu péče CHKO Beskydy zpracovaného kolektivem autorů složeným z pracovníků správy CHKO Beskydy a schváleného MŽP ČR na období 1999 - 2008.
1.2. Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO CHKO Beskydy je typem harmonické krajiny s převahou lesa spoluutvářené dlouhodobou lidskou, především pastevní činností. Pro krajinu se silně členitým reliéfem typickým pro toto pohoří je chrakteristické střídání rozsáhlých komplexů lesa s pastvinami, loukami, remízy a zástavbou. Dlouhodobý cíl ochrany přírody a krajiny v CHKO je definován Výnosem o zřízení CHKO Beskydy: „Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu.“ V ochraně přírody bude pozornost zaměřena na zachování a ochranu všech vyskytujících se přirozených lesních společenstev, zvyšování ekologické stability lesů cestou změny druhové skladby a prostorové výstavby lesních porostů, zachování typických nelesních ekosystémů a udržování jejich druhové pestrosti (např. orchidejové louky), ochranu a obnovu vodních ekosystémů s důrazem na průchodnost vodních toků pro migrující organismy a udržování, příp. vytváření vhodných životních podmínek pro vzácné, ohrožené a chráněné druhy rostlin a živočichů (včetně velkých šelem). V ochraně krajiny bude pozornost soustředěna na zachování a ochranu typického krajinného rázu a udržení pestrosti a relativní nezastavěnosti krajiny, včetně zachování (případně obnovy) vybraných kulturních a historických charakteristik.
5
2. Cíle ochrany přírody a krajiny 2.1. Ochrana přírody 2.1.1. CHKO 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic 2.1.1.2. Návrhy na změnu bližších ochranných podmínek Charakteristika problematiky CHKO Beskydy byla zřízena Výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 5373/73 ze dne 5. března 1973. Popis hranice CHKO je uveden v příloze Výnosu. Většina hranic CHKO je vedena po jasně definovaných liniích – železnicích, silnicích a místních komunikacích, značná část hranice CHKO je současně státní hranicí ČR se Slovenskou republikou. Výjimkou je několik úseků, kde hranice není přesně definována, případně v terénu zanikly dříve zřetelné hranice (místní komunikace, lesní průseky). V několika případech (Zubří, Kunčice p. O.) je nutno ujednotit výklad vedení hranice vzhledem k existenci paralelních místních komunikací, v původním popisu nespecifikovaných. V k.ú. Střítež nad Bečvou a Mosty u Jablunkova hranice CHKO v některých místech rozděluje parcely v katastrálních mapách. V praktické činnosti se Správa CHKO setkala s problémy zařazení či nezařazení pozemků tvořících pozemkovou parcelu hraničního média – železnice, silnice do území CHKO. Výnos je sice už zastaralý a výhledově by bylo žádoucí ho přizpůsobit současně platným legislativním podmínkám i situaci v ochraně přírody, zastaralost výnosu však nebrání účinné ochraně přírody a krajiny v CHKO. Dlouhodobý cíl zabezpečení odpovídající ochrany území CHKO Navrhovaná opatření změna výnosu se nenavrhuje v případě problémů s nejasně definovanými úseky hranic předložení návrhu na úpravu hranic včetně návrhu nových bližších ochranných podmínek
2.1.1.3. Návrhy na změnu zonace CHKO Charakteristika problematiky Zonace CHKO Beskydy byla vymezena a schválena Ministerstvem životního prostředí protokolem o vymezení zón pod č. j. OOP/2518/99 dne 7. července 1999. Platná zonace, která v CHKO vymezuje 4 zóny odstupňované ochrany přírody, je zakreslena v mapových podkladech a zpřesněna na parcelní hranice (v případě lesa zpravidla na hranice rozdělení lesa). Současná zonace odpovídá stavu území a potřebám ochrany přírody a krajiny. Dlouhodobý cíl zabezpečení odpovídající diferencované ochrany území CHKO. Navrhovaná opatření změny schválené zonace CHKO se nenavrhují
2.1.2. Maloplošná zvláště chráněná území Charakteristika problematiky Území chráněné v MZCHÚ podchycuje významné typy stanovišť a důležité lokality výskytu chráněných rostlinných a živočišných druhů a ojediněle i cenná území z hlediska geologie. V MZCHÚ co do počtu i plochy výrazně převažují území chránící lesní ekosystémy. Významná jsou i MZCHÚ chránící luční nebo jiné nelesní ekosystémy (prakticky vždy s výskytem zvláště chráněných druhů
6
rostlin, obvykle z čeledi Orchidaceae). Počet MZCHÚ je relativně vysoký (50), ale jejich podíl na celkové ploše je pouze 1,9 %. Současná síť MZCHÚ plně neodpovídá dochovaným přírodním hodnotám CHKO Beskydy ani aktuálnímu ohrožení některých vzácných společenstev, neboť existuje ještě celá řada ohrožených území svou biologickou hodnotou srovnatelných se stávajícími MZCHÚ. Během uplynulého desetiletí se situace částečně zlepšila v oblasti tzv. Předních hor v Moravskoslezských Beskydách, kde bylo vyhlášeno nebo rozšířeno 13 MZCHÚ o celkové rozloze přes 1000 ha. Přesto se i zde ještě nacházejí hodnotné lesní porosty zasluhující účinnou ochranu formou MZCHÚ. V oblasti Vsetínských vrchů chybí rozsáhlejší MZCHÚ, které by zabezpečilo ochranu většího komplexu přírodě blízkých lesů. Stávající několikahektarové přírodní památky jsou nedostatečné. Podobná situace v Javorníkách se výrazně zlepšila vyhlášením PR Makyta. V jižní části CHKO existuje také větší počet lučních společenstev s koncentrovaným výskytem zvláště chráněných druhů, která by se měla podchytit v síti MZCHÚ. Dlouhodobý cíl reprezentativní síť MZCHÚ v CHKO se zabezpečenou odpovídající péčí
2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvláště chráněných území -
-
zpracovat podklady pro vyhlášení PR Vysutý – staré, převážně bukové porosty ve 4. LVS s výskytem chráněných ptáků pro ochranu nelesních společenstev vyhlásit: PR Losový – ochrana druhů vázaných na teplomilné pastviny, nyní ve stavu podaného a projednaného záměru PP Hlubočské kopečky – ochrana rostlinných druhů pasených vřesovišť, lokalita hořečku žlutavého karpatského, nyní ve stavu předjednání záměru s vlastníky zpracovat podklady k vyhlášení lokality Uzgruň v kategorii NPP – významný profil mezozoikum/terciér připravit návrh na vyhlášení pseudokrasové jeskyně Cyrilka jako PP na základě inventarizačních průzkumů zvážit vyhlášení dalších MZCHÚ v lokalitách: Ropice – Lipový – Smrčina (přírodě blízké lesní porosty s výskytem tetřeva) Malchor (rozsáhlý komplex starých bukových lesů) Lysá hora (zbytky původních horských smrčin) Kobylík – Grapy (rozsáhlý komplex smíšených bučin a jedlobučin) Stolová – Megura (rozsáhlý komplex přirozených lesů) Tylovické pastviny (geologická lokalita, pastviny)
2.1.2.2. Přehlášení či úpravy stávajících zvláště chráněných území -
přehlášením odstranit významné formální nedostatky ve zřizovacích výnosech v PR Klíny, PR V Podolánkách (tzv. silvestrovský výnos) a v PR Poledňana (parcelní vymezení) přehlásit dle současného výskytu předmětu ochrany s novým parcelním vymezením PP Podgrúň, PP Poskla, PP Poledňana a PP Rákosina ve Stříteži zpracovat návrh na vytvoření PR Skálí propojením současné PP Skálí s PP Smradlavá a PP Vachalka (přes lesní porosty s přírodě blízkou druhovou skladbou)
2.1.2.3. Potřeba zajištění vybraných zvláště chráněných území -
provést nové zaměření u stávajících MZCHÚ – PR Zimný potok, PR Draplavý, PR Malý Smrk, PR Studenčany, PR Smrk, PR Malenovický kotel, PR Bučací potok, PR Kutaný, PR Galovské lúky, PP Kyčmol, PP Motyčanka, PP Byčinec, PP Ondrášovy díry, PP Kněhynská jeskyně, PP Zubří, PP Lišková
7
2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000 Charakteristika problematiky Celé území CHKO Beskydy je vymezeno jako Evropsky významná lokalita (EVL) Beskydy. Na území CHKO Beskydy jsou dále vymezeny dvě ptačí oblasti (PO) – Horní Vsacko a Beskydy. Předmětem ochrany v EVL Beskydy je 17 typů přírodních stanovišť, 11 druhů živočichů a 2 druhy rostlin. Plán ochrany a managementu předmětů ochrany je součástí ochrany druhů a biotopů zajišťované v rámci celé CHKO. Značná část „jádrových“ přírodních stanovišť/biotopů a lokalit výskytu druhů je situována do MZCHÚ a péče o ně musí být zajištěna prostřednictvím realizace opatření navržených v plánech péče. Ptačí oblast Horní Vsacko se nachází téměř celá (přes 95 %) uvnitř CHKO Beskydy a zabírá cca 22 % procent rozlohy CHKO, ptačí oblast Beskydy leží uvnitř CHKO celá a tvoří cca 36 % rozlohy CHKO. V ptačí oblasti Beskydy je předmětem ochrany 10 druhů ptáků, v ptačí oblasti Horní Vsacko 7 druhů ptáků, celkem jde o 12 ptačích druhů. Dále se ve jmenovaných ptačích oblastech vyskytuje ještě 6 dalších druhů ptáků z přílohy I Směrnice EU o ptácích. Ochrana a management jednotlivých druhů ptáků jsou z velké části pokryty plány péče o CHKO a MZCHÚ. Vhodná opatření jsou i součástí rámcových směrnic péče o lesy. K ptačí oblasti Horní Vsacko je navíc zpracován Souhrn doporučených opatření (viz příloha č. 1). Součástí tohoto plánu péče je i Návrh přírodě blízkého hospodaření v lesích Ptačí oblasti Beskydy (viz příloha č. 2). Záměry které by mohly mít významný vliv na předmět ochrany EVL nebo PO lze povolit pouze při respektování požadavků daných § 45i odst. 8 – 11 ZOPK. Dlouhodobý cíl - příznivý stav přírodních stanovišť a druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL a PO Dílčí cíle - zachovalý současný stav biotopů druhů, které jsou předmětem ochrany EVL a PO, vhodnými opatřeními postupné zlepšování kvality biotopů Navrhovaná opatření pro EVL - nelesní biotopy: udržovat dobrý stav biotopů a druhů na ně vázaných (viz kap. 2.1.5.1.1.); pravidelně monitorovat vliv zásahů na vegetaci a vybrané druhy (viz též kap. 2.1.9.) - lesní biotopy: v rámci přípravy LHP navyšovat zastoupení stanovištně původních dřevin s maximálním využitím přirozené obnovy (viz kap. 2.2.1.); v olšinách a jaseninách zachovat vodní režim; jednáním docílit takové úpravy parametrů silnice I/57 aby nedošlo k poškození společenstev dubohabřin u Valašské Polanky (viz kap. 2.2.5.3.) - štěrkové náplavy a vrbové porosty na štěrkových náplavech: zachovávat vodní režim, vč. přirozeného přemísťování štěrků při respektování dostatečné (přiměřené) protipovodňové ochrany a zachování dostatečného průtočného profilu; podporovat přirozenou druhovou skladbu dřevin na březích (viz též kap. 2.1.5.1.1.) - vlhkomilná vysokobylinná společenstva a pěnovcová prameniště: zachovat vodní režim (zabránit svedení vody na lesní cestu apod.), zabránit eutrofizaci, sukcesi a zalesnění na lučních prameništích (viz též kap. 2.1.5.1.1.) - vegetace skal a jeskyně nepřístupné veřejnosti: zachovat omezený vstup veřejnosti do jeskyní a na vybrané skalní útvary (se zastoupením významných druhů rostlin), udržovat vstupní otvory jeskyní (viz kap. 2.1.6.) - Rhysodes sulcatus a lesák rumělkový (Cucujus cinnaberius): zachovat biotop druhů, monitorovat jejich stav, perspektivu a možnosti ochrany (viz též kap. 2.1.5.1.2.) - střevlík hrbolatý: zajistit ochranu lesních pramenišť před přímou či nepřímou likvidací (viz též kap. 2.1.5.1.2.) - velevrub tupý: zachovat biotop druhu, monitorovat stav populací, jejich perspektivu a možnosti ochrany (viz kap. 2.1.5.1.2.) - čolek karpatský, kuňka žlutobřichá: provádět mapování biotopů, chránit stávající lokality rozmnožování, vytvářet nové odpovídající biotopy (tůně) – viz též kap. 2.1.5.1.2. a kap. 2.1.9. - netopýr velký: chránit prostředí letních kolonií, chránit všechna významná zimoviště (viz kap. 2.1.5.1.2.) - vydra říční: zachovat a zlepšit migrační cesty podél toků včetně průchodů pod mosty, spolupracovat se správci vodních toků a rybáři na zlepšování stavu biotopů (viz kap. 2.1.5.1.2.)
8
- vlk, rys ostrovid, medvěd hnědý: navrhnout rozsáhlé klidové oblasti s upraveným využitím území, ochrana migračních koridorů, zlepšování obrazu velkých šelem v očích veřejnosti, trvalé informování veřejnosti, omezení pytláctví (spolupráce s mysliveckými a nevládními organizacemi viz kap. 2.2.3.), prosazování celoroční ochrany v pohraničních oblastech (více viz kap. 2.1.5.1.2.) - oměj tuhý moravský: ochranu druhu uplatňovat zejména při schvalování LHP (viz kap. 2.1.5.1.1.), eliminovat negativní zásahy do biotopů (při lesním hospodaření, budování lesních cest, příkopů, skládek, studánek a jejich údržbě) - šikoušek zelený: inventarizace výskytu druhu v EVL Beskydy; zachování světelných a hydrologických podmínek na stávajících lokalitách; prosazovat ponechávání mrtvého dřeva v lesích (viz též kap. 2.2.1.) - vyhodnotit střety mezi ochranou EVL a PO a hospodářským a rekreačním využíváním území pro ptačí oblasti - postupovat podle podrobných pravidel zpracovaných v dokumentech Soubor doporučených opatření pro PO Horní Vsacko (příloha č. 1) a Návrh přírodě blízkého hospodaření v lesích PO Beskydy (příloha č. 2) - podporovat přírodě blízké formy a metody lesnického hospodaření s cílem vytvoření prostorově a věkově rozrůzněných porostů (viz kap. 2.2.1.) - minimalizovat rušivé vlivy v lokalitách s podrobně plánovaným managementem (prioritní oblasti výskytu druhů, které jsou předmětem ochrany PO – přehled lokalit viz příloha č. 1 a č. 2 a mapová příloha č. 1a a 1b) a v jejich navazujícím okolí (za rušivé vlivy lze považovat zejména nově budovaná sportoviště, velká rekreační centra, dopravní zařízení a další aktivity spojené s nárustem počtu návštěvníků a nárustem hlučnosti)
2.1.4. Památné stromy Charakteristika problematiky Ochrana významných stromů je v CHKO uplatňována dlouhodobě, i když v posledních letech nebylo vyhlášeno mnoho nových památných stromů (za období 1998-2007 jen 5 stromů). Aktuálně je na území CHKO vyhlášeno 20 památných stromů. Správa CHKO u nich zajišťuje pravidelné sledování zdravotního stavu, vhodné ošetřování a údržbu. Většina památných stromů je značného stáří, čemuž odpovídá i jejich horší zdravotní stav. V posledních letech došlo navíc k značnému poškození některých stromů sněhem a větrem a následně muselo být přistoupeno k razantním redukcím korun. V krajině je zachováno velké množství významných stromů, Správa CHKO jich vede v evidenci cca 40 a nejvýznamnější z nich navrhuje k vyhlášení za památné. Z alejí si pozornost zaslouží lipová alej na Dolní Bečvě vedoucí kolem kostela. Dlouhodobý cíl − zachování významných stromů v krajině Dílčí cíle − zabezpečená ochrana vybraných významných stromů (vyhlášením za památné) − dobrý zdravotní stav a estetická hodnota významných stromů − aktuální evidence památných stromů v ÚSOP Navrhovaná opatření - vyhlásit tyto památné stromy a zajistit péči o ně: • Lípy na Machůzkách – lípy srdčité, k.ú. Velké Karlovice • Lípa u Muzea - lípa srdčitá, k.ú. Velké Karlovice • Lípa u Adamů - lípa srdčitá, k.ú. Velké Karlovice • Lípa na Sihle - Lípa srdčitá, k.ú. Velké Karlovice • Lípa na Pulčíně - lípa srdčitá, k.ú. Pulčín • Lípa pod Javorníkem – lípa velkolistá, k.ú. Trojanovice • Tis ve Stanovnici – tis červený, k.ú. Karolinka • Tis v Podťatém – tis červený, k.ú. Velké Karlovice • Tis v Jezerném – tis červený, k.ú. Velké Karlovice • Tis v Komorní Lhotce – tis červený, k.ú. Komorní Lhotka
9
• • • • •
Tisy na Hartisově – tis červený, k.ú. Staré Hamry 2 Tis u Švarné Hanky – tis červený, k.ú. Straré Hamry 2 Javor na Lhotě – javor klen, k.ú. Velká Lhota Modlitební dub – dub letní, k.ú. Lužná Jilm v Novém Hrozenkově – jilm horský, k.ú. Nový Hrozenkov
− stav památných stromů průběžně monitorovat, v případě potřeby provést nutná opatření k jeho zlepšení (zdravotní řez, ošetření dutin, bezpečnostní vazby, odstranění výmladků apod.) − průběžně aktualizovat databázi významných stromů a stromořadí a zajistit sledování jejich stavu − u evidovaných významných stromů v lese dohodnout jejich ponechání na dožití bez nutnosti vyhlašovat je za stromy památné, spolupracovat s vlastníky lesa při případných návrzích vhodného způsobu jejich ošetření − u evidovaných významných stromů mimo les zpracovat návrh nutného ošetření a dohodnout jeho provedení vlastníkem nebo obcí (případně zajistit jeho provedení) − při ošetřování prosazovat aplikaci nových poznatků v oblasti biotechnických zásahů
2.1.5. Druhy rostlin a živočichů významné pro OPK 2.1.5.1. Záchrana genofondu chráněných nebo významných druhů 2.1.5.1.1. Rostliny Charakteristika problematiky Stěžejní význam pro ochranu přírody a krajiny na území CHKO Beskydy mají ty druhy rostlin (živočichů), které tvoří základ přírodě blízkých lesních společenstev a zachovalých společenstev nelesních. Tedy druhy, které jsou doposud vesměs ještě hojné a běžné. Právě tyto druhy ve své vzájemné, často typické skladbě (společenstva) vytvářejí jedinečné prostředí pro život celé řady dalších organismů, včetně vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin. Z uvedeného plyne, že základem ochrany vzácných a zvláště chráněných rostlin je ochrana (obnova) přírodě blízkých lesních společenstev a zachovalých, hnojením a doséváním pícninářsky významných druhů neovlivněných luk a pastvin. Lesy zaujímají značnou část, okolo 70 % rozlohy CHKO Beskydy. Jejich charakter a stav se proto zásadně promítá do druhového složení flóry a fauny. Je zřejmé, že koncepce ochrany přírody musí vycházet z prosazování a podpory přírodě blízkého hospodaření v lesích. Bezlesé enklávy vznikly dlouhodobou hospodářskou činností člověka. Po zániku původního salašnictví nastalo období postupného zalesňování rozsáhlých bezlesí. Výsledkem je dochování poměrně malé části původních luk a pastvin, jednotlivé enklávy jsou často zcela izolovány uprostřed vysazených lesních porostů. Z hlediska krajinářského, ale i ekologických charakteristik představují reliktní část krajiny CHKO Beskydy v pravém smyslu tohoto slova. Jako takové by měly být přísně chráněny zejména před všudypřítomnou zástavbou a zalesňováním. Dlouhodobý cíl − přírodě blízká lesní společenstva s bohatým bylinným podrostem a zvýšeným zastoupením dřevin přirozené druhové skladby v lesích (viz kap. 2.2.1.) − pastevní, luční a mokřadní společenstva ve stavu příznivém z hlediska ochrany přírody na dostatečných plochách a s komunikací populací, tj. s propojením populací genetickým tokem − uchování rozmanitosti rostlinných druhů Dílčí cíle − pastevní, luční a mokřadní společenstva s výskytem vzácných, vyhynutím na území CHKO ohrožených a zvláště chráněných druhů v udržovaném stavu − vodní toky s prostorovou dynamikou, procesem tvorby, pohybu a ukládání splavenin nezbytných k tvorbě cenných poříčních ekosystémů (viz kap. 2.2.4.) − populace vybraných ohrožených druhů v dlouhodobě perspektivním stavu − vytvořené náhradní populace u mizejících druhů s omezeným výskytem − zachované druhové bohatství rostlin na území MZCHÚ a I. zón
10
Navrhovaná opatření − u mokřadních společenstev (včetně lesních) dbát o zachování vodního režimu, na poškozených lokalitách zajistit jeho obnovu (například PR V Podolánkách) − udržovat rašelinná a mokřadní společenstva s výskytem vzácných druhů (seč, odstraňování náletových dřevin, mírná pastva) − pečovat o luční porosty, aby byla zachována plná pestrost a bohatost jejich společenstev i druhů (pravidelná seč, načasovaná podle typu společenstva a období květu cílových druhů), nutno zohlednit výskyt vzácných druhů živočichů − sledovat populaci hořečku žlutavého (Gentianella lutescens subsp. lutescens a Gentianella lutescens subsp. carpatica) /Kychová, Zbeličné kopečky/ a provádět řízená hospodářská opatření k udržení a rozšíření (obnově) lokalit (pastva, seč, narušování půdního povrchu) − uskutečňovat program péče o tis červený (Taxus baccata) v CHKO, tj. zejména vytypovat vhodné lokality pro jeho vysazení do přírody, zajistit následnou péči o výsadby − sledovat populace a udržovat lokality v CHKO vzácných druhů, především pravidelnou sečí nebo pastvou, případně kombinací obojího – například vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum), všivec bahenní (Pedicularis palustris), a úpravou vodního režimu lokalit – například ďáblík bahenní (Calla palustris) − zvyšovat přírodní hodnotu kulturních luk (degradované a zatravněním orné půdy vzniklé louky), například výsevem osiva z druhově bohatých lučních porostů a zavedením vhodných termínů seče; nutná je úzká spolupráce s vlastníky a hospodáři (viz kap. 2.2.2.) − v celé CHKO prosazovat seč s odstraňováním biomasy; mulčování akceptovat jen v odůvodněných výjimečných případech (např. odstraňování náletu, údržba podél silnic, hrází a vodních toků) − zvýšenou pozornost věnovat lesním okrajům – tj. přírodním stanovištím přechodného charakteru (ekotony – lesní lemy a lesní pláště); opatření bude zahrnovat sledování těchto stanovišť a potřebné ochranářské zásahy (např. úpravy druhového složení plášťů, zajištění pozvolného přechodu mezi lesem a zemědělskými pozemky) − na území lesních MZCHÚ a I. zón vysazování a ochrana málo zastoupených lesních dřevin (dle ekologických nároků a stanovištních podmínek) – kromě stromů uvedených v kap. 2.2.1. i keřů Lonicera nigra, L. xylosteum, Rosa pendulina, Ribes alpinum, R. petraeum, R. uva-crispa, Rhamnus cathartica, Daphne mezereum − v souladu s ochranou oměje tuhého moravského a dalších vzácných druhů vyšších poloh (například Cicerbita alpina): • je třeba jednat s vlastníky o zachování rozvolněných míst (nedosazování nebo vhodný způsob výsadby) v blízkosti stávajících lokalit, a to i v případě, že se na stanovišti oměj dosud nevyskytuje – smyslem je vytvořit předpoklad pro jeho šíření, vytvoření vhodných nik • tam, kde se populace oměje vyskytují (zpravidla prosvětlená část lesa) umělými zásahy zabránit zarůstání těchto malých, ale významných ploch • respektovat rozpadová stádia lesních porostů a jejich následný pozvolný vývoj ve vrcholových částech a na prameništích či strmých svazích; nedosazovat a nepodsazovat vzniklé porostní mezery (viz kap. 2.2.1.) • umožnit dynamiku malých horských toků; toky svou činností vytvářejí vhodné niky (drobné nezastíněné nivy) pro výskyt oměje a řady dalších významných druhů (viz kap. 2.2.4.) • sběr osiva oměje a jeho vysévání na vhodná stanoviště • údržba lokalit v údolních polohách bránící jejich zarůstání (například údolí Čeladenky) • sledování a vyhodnocování vlivu prováděných opatření na populaci oměje (viz kap. 2.1.9.) − z důvodu ochrany židoviníku německého (Myricaria germanica) upravit rozhodovací činnost v oblasti vodních toků tak, aby byly zajištěny (obnoveny) přírodní procesy nezbytné pro tvorbu jedinečných náplavových ekosystémů; záchranná opatření židoviníku mají smysl pouze v tom případě, že bude zachován/vytvořen (revitalizace, samovolná renaturalizace při vysokých průtocích) fungující ekosystém (ekosystémy) jehož je druh přirozenou součástí − záchranná opatření hořečku žlutavého (Gentianella lutescens subsp. lutescens a Gentianella lutescens subsp. carpatica) − zlepšovat podmínky pro vzácné druhy hub ponecháváním mrtvé dřevní hmoty především v lesních rezervacích a zachovalých lesních biotopech − dle potřeby připravit a provést záchranná opatření pro další ohrožené druhy rostlin − informovat vlastníky a nájemce o výskytu vybraných zvláště chráněných druhů a opatřeních na jejich ochranu
11
2.1.5.1.2. Živočichové Charakteristika problematiky CHKO Beskydy jsou součástí Karpat (nacházejí se na západním okraji Západních Karpat), a proto se zde kromě druhů běžných pro území ČR vyskytují druhy typické pro Karpaty. Především díky MZCHÚ a odlehlosti a nepřístupnosti mnoha lokalit se na území CHKO zachovaly cenné populace vzácných a různou měrou ohrožených druhů živočichů. Často se však jedná o populace, které jsou vázány na fragmenty zachovalých přirozených ekosystémů a jsou tak ve svém výskytu izolované a zranitelné (např. tetřev hlušec). Dosud zde přežívají populace druhů vázaných na lesní biotopy, především dutinové druhy ptáků a druhy starých listnatých lesů. Pro jejich udržení je nezbytné zachování porostů s přirozenou strukturou lesa. Na území CHKO se vyskytují také vzácné a ohrožené druhy otevřené krajiny (např. chřástal polní). Jejich ochrana naopak vyžaduje opakované zásahy zabraňující přirozené sukcesi nelesních biotopů. Zranitelná je rovněž vodní fauna, kde vhodné stanovení podmínek při povolování zásahů do vodních biotopů, především jejich správné načasování, hraje zásadní roli při zachování příznivého stavu populací těchto organismů. Řada známých údajů o jednotlivých druzích živočichů je neúplná a zastaralá, tudíž obtížně využitelná ke zhodnocení současného stavu populací a stanovení vhodných ochranných opatření. S ohledem na tyto skutečnosti si situace vyžaduje dlouhodobější intenzivní zoologický průzkum oblasti se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů. Dlouhodobý cíl − přirozená rozmanitost biotopů a pestrost území a krajiny jako základní předpokladdruhové diverzity živočichů − populace vzácných a ohrožených druhů živočichů v příznivém stavu Dílčí cíle − ucelené znalosti o rozšíření zvláště chráněných druhů živočichů v CHKO − zachované populace především kriticky ohrožených druhů a předmětů ochrany EVL Beskydy, PO Beskydy a PO Horní Vsacko (viz také kap. 2.1.3.) − zachované biotopy vzácných živočichů v lesních porostech (viz také kap. 2.2.1.) − udržení vybraných sekundárních biotopů (malé tůňky, hromadiska, pastviny) blokováním sukcese Navrhovaná opatření − vypracovat návrh managementových opatření především pro kriticky ohrožené druhy živočichů a předměty ochrany EVL a PO, realizovat tato opatření (viz také kap. 2.1.3.) − provádět monitoring a inventarizační průzkumy živočichů, o kterých je dosud známo málo údajů (viz kap. 2.1.9.) − ve spolupráci se záchrannou stanicí v Bartošovicích zajišťovat záchranu nalezených a zraněných živočichů − zásahy týkající se vodních toků a ploch, na kterých se vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů (velevrub tupý, škeble rybničná, rak říční, mihule potoční, vranka obecná, vranka pruhoploutvá, střevle potoční, ledňáček říční) realizovat mimo období rozmnožování těchto druhů − prosazovat a podporovat revitalizaci vodních toků, především toků a jejich úseků protékajících nezastavěným územím, včetně podpory zprůchodňování toků pro vodní faunu (viz kap. 2.2.4.) − podporovat odstraňování bariér na významných migračních trasách živočichů včetně např. budování přechodů a podchodů (viz kap. 2.2.5.3.) − informovat vlastníky a nájemce o výskytu vybraných zvláště chráněných druhů a opatřeních na jejich ochranu
Bezobratlí − udržovat vybrané luční porosty z důvodů ochrany a zachování populací vzácných druhů hmyzu (například motýlů, rovnokřídlých); při kosení luk ponechávat nepokosené plošky a pásy (meze, okraje) do druhého roku, (zároveň zohlednit požadavky cílových druhů rostlin a ptáků); nevhodné je další odvodňování vlhkých luk či zalesňování stávajících lokalit − při sekání traktorem upřednostňovat lištové sekačky ponechávající výšku strniště min. 7 cm; na entomologicky cenných lokalitách neumožnit mulčování lučního porostu
12
− podporovat zachování biotopu rozvolněných lesních okrajů (prosvětlený nálet stromů, křovin) pro další skupiny bezobratlých (např. jasoně dymnivkového /Parnassius mnemosyne/) na známých lokalitách − dohodou s vlastníkem nebo správcem lesa docílit ponechávání mrtvého dřeva listnatých dřevin a jedle v porostech zvýšeného významu z hlediska druhové ochrany živočichů z důvodu zajištění podmínek pro druhy vázané na daný typ substrátu (viz kap. 2.2.1. a kap. 2.1.3.); dbát na zachování lesních pramenišť – větších i drobných lokalit (při budování lesních cest, zalesňování apod.) tak, aby tato zamokřená místa nebyla odvodňována, tj. aby veškerá voda nebyla svedena do potoka, na cestu, či do příkopu (prameniště jako biotop střevlíka hrbolatého a dalších druhů, např. drobných lesních plžů) − monitorovat výskyt a populaci velevruba tupého s cílem ochrany jeho biotopu (viz také kap. 2.1.9.); spolupracovat s vlastníky náhonů (v k. ú. Halenkov, Huslenky, Hovězí, Janová) při jejich údržbě a obnově − evidovat lokality s výskytem raka říčního (bioindikátor) a zajistit jejich ochranu ve spolupráci s odborníky, se státními i nevládními organizacemi ochrany přírody; zajistit ochranu bohatých populací raka říčního (např. vodní tok Hluboký v k. ú. Halenkov) − evidovat a chránit mraveniště chráněných mravenců rodu Formica, zejména významných mravenčích kolonií (např. druhově unikátní mravenčí kolonie pod RS Marta a početná mravenčí kolonie v lokalitě Hluboký v k. ú. Horní Bečva); uplatňovat požadavky na ochranu mravenišť lesních mravenců v rámci LHP i dalších záměrů, při nichž by došlo k zásahům do přirozeného vývoje lesních mravenců, v nezbytných případech zajišťovat záchranné transfery ohrožených mravenišť − zajistit ochranu starých a prosychajících stromů a alejí jako biotopu významných druhů hmyzu
Ryby − chránit populace místních druhů ryb a jejich biotop před ničením – zejména před nevhodnými úpravami vodních toků i stojatých vod, znečišťováním vody, budováním MVE na tocích s nevhodnými parametry (viz kap. 2.2.4.), před předimenzovanými odběry vody pro zasněžování sjezdovek, zalévání zahrádek aj.
Obojživelníci − aktualizovat evidenci lokalit s výskytem a rozmnožováním obojživelníků a evidenci rizikových úseků komunikací s úhynem žab v době jejich hromadného tahu, zajistit pravidelný monitoring těchto míst (viz kap. 2.2.9.), zabezpečit ochranu migrujících žab − chránit populace obojživelníků a jejich biotop před ničením nevhodnými úpravami vodních toků (zimoviště některých druhů) i stojatých vod, před znečišťováním vody, vysazováním ryb na nepůvodní stanoviště (do horských rybníčků a tůní aj.) − prosazovat a podporovat údržbu a zkvalitňování stávajících vodních biotopů (obnova zanikajících tůní, péče o známé biotopy hromadného výskytu a rozmnožování obojživelníků) − zřizovat a podporovat vytváření nových biotopů pro obojživelníky – pří stavbě nových a údržbě stávajících nádrží zajistit dodržování sklonu určité části břehů do 30 stupňů a rozsahu litorální zóny alespoň v 1/3 vodní plochy − prosazovat likvidaci nebo úpravy nevhodných lokalit s kolmými stěnami, které fungují jako pasti na obojživelníky a jiné volně žijící živočichy, nepovolovat budování nových „pastí“ (zasněžovací nádrže aj.)
Plazi − chránit biotop plazů před ničením (silniční a železniční náspy, hromadiska, suchá jižní stanoviště s dostatkem úkrytů aj.) − zlepšovat kvalitu biotopu plazů (údržba kamenných zídek, příp. budování nových) − prosazovat likvidaci zařízení, které v krajině fungují pro plazy jako pasti (šachtice, kanály a nádrže s kolmými stěnami aj.), předcházet vytváření nových „pastí“ − spolupracovat s příslušnými orgány a organizacemi (obce, hasiči, myslivci) při prosazování dodržování zákazu vypalování staré trávy a křovin
Ptáci − monitorovat hnízda – především hnízda velkých dravců, čápa černého a některých dalších ohrožených druhů (např. sovy); na monitoring bude navazovat cílené zajištění jejich ochrany v době hnízdění, především v případech konfliktu hnízdní lokality s lidskou činností (např. těžbou dřeva) − pokračovat ve spolupráci při realizaci projektu „Návrat orla skalního do Beskyd“
13
− zajistit kontinuální přetrvání starých, zejména listnatých stromů na vhodných lokalitách (nutno řešit dohodou s vlastníkem, náhradou újmy apod.); prosazovat zlepšování prostorové a věkové struktury lesních porostů (viz kap. 2.2.1.) − spolupracovat s LČR při ochraně lokálních populací tetřeva a jeřábka − ponechávat v porostech vhodné staré a doupné stromy (viz kap. 2.2.1.) a tím také zvyšovat nabídku hnízdních i potravních možností pro ptáky − chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zeleň v krajině – solitérní stromy, aleje, pásy křovin, remízky, břehové porosty apod. − zabránit zástavbě a plošnému zarůstání (výřez dřevin, kosení) vybraných nelesních lokalit (např. s výskytem chřástala polního), omezit používání biocidů a hnojiv ve vybraných lokalitách − na základě prováděného monitoringu zajistit na vhodných místech (úhory na vlhkých místech – mokřiny, lemy vodotečí) odpovídající management lokalit pro chřástala polního (první seč provádět po 15. 8., kosení od středu, nepoužívat skupinové nasazení sekaček, neprovádět mulčování a obnovu travních porostů bez písemného souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody) − chránit (dohodou se správci lesa) prameniště a mokřady s typickým porostem listnatých dřevin (olše, jívy, vrby aj.) − upozornit vlastníky dotčených nemovitostí na výskyt některých chráněných druhů ptáků a jejich specifické nároky na biotop a hnízdiště (např. ledňáček říční, pěnice vlašská, ťuhýk obecný, oba druhy bramborníčků, rorýs obecný aj.) − zachování sadů a mezí jako biotopu krutihlava obecného – zachování starých sadů a jejich obnova, v sadech a na mezích podporovat třešeň (Prunus avium, Prunus s. l.), zachování stromů s dutinami, travní porosty v sadech kosit alespoň 1x ročně a vyhýbat se vyditelným mravenčím kupám − podporovat zřizování nových hnízdních lokalit pro ledňáčka říčního, jehož biotop je v kritickém stavu (ochrana i vytváření kolmých hlinitých stěn v březích toků, slepých ramen, vhodných nádrží – např. nádrž v Janové) − zlepšovat hnízdní možnosti ohrožených druhů ptáků podporou vhodných biotopů, případně realizací technických opatření (hnízdní podložky, budky…) - viz také kap. 2.2. − prosazovat omezení sběru lesních plodů v lokalitách s pravidelným výskytem lesních kurů (informační cedule, strážní služba, osvěta apod.)
Netopýři − vyhledávat a monitorovat letní úkryty i zimoviště netopýrů (viz kap. 2.1.9.), zajistit odpovídající ochranu (např. uzávěry štol, zamezení likvidace netopýrů a jejich biotopu v budovách – např. při zateplování a rekonstrukcích objektů apod., úzce spolupracovat s farnostmi při údržbě a úpravách půdních prostor kostelů, pozitivně motivovat vlastníky a správce nemovitostí)
Vydra říční -
monitorovat výskyt vydry říční (jednorázové „sčítání“ i průběžné mapování výskytu) - viz kap. 2.1.9. chránit biotop včetně migračních cest (vodní toky s dobře zapojeným břehovým porostem) prosazovat a podporovat zprůchodnění toků (viz kap. 2.1.3. a kap. 2.2.4.) spolupracovat se správci vodních toků a rybáři na zlepšování stavu biotopů (osvěta zejména mezi členy ČRS viz kap. 2.2.3.2.)
Velké šelmy (rys, medvěd, vlk) -
-
provádět monitoring šelem – jednorázové mapování výskytu, celoroční sledování (viz kap. 2.1.9.) chránit biotopy šelem včetně migračních cest (přispět k zabezpečení migračního koridoru v Jablunkovském průsmyku aj.); prosazovat ochranu migračních tras velkých býložravců jako potravní základny pro chráněné šelmy (jsou vesměs totožné s migračními trasami těchto šelem) spolupracovat při řešení zjištěných případů pytláctví (viz kap. 2.2.3.1.) navrhnout "klidové zóny", dosáhnout usměrnění lesních těžeb a vyloučení dalších rušivých lidských činností - dohodou s vlastníky apod.) z důvodu zachování přirozené potravní základny šelem nepovolovat zástavbu a další rušivé aktivity v klidných horských a podhorských lokalitách (lesní palouky, stávaniště, závěry údolí, nezastavěné území kolem úpatí hor apod.) využívaných vysokou zvěří jako potravní zdroj a stávaniště v zimním období
14
-
-
-
zabezpečit informovanost lidí - osvěta (spolužití se šelmami, tradiční ochrana hospodářských zvířat pomocí velkých pasteveckých psů atd.), spolupráce s odborníky, odbornými pracovišti, se státní a dobrovolnou ochranou přírody v ČR i zahraničí (viz kap. 2.1.10. a kap. 2.2.7.) připravit ve spolupráci s neziskovými organizacemi, NP Šumava, AVČR, odborníky ze SR a PL projekt telemetrie rysa a medvěda vyloučení společných lovů z MZCHÚ a jádrových oblastí výskytu rysa a medvěda podporovat a prosazovat opatření ke zlepšení biotopu medvěda hnědého - náhrada smrkových monokultur smíšenými porosty, ochrana starých ovocných sadů, pláněk, bobulovin, výsadba nových dřevin významných pro medvěda z potravního hlediska zabezpečit ochranu lokalit s brložením medvědů, prosadit opatření k zachování klidového režimu (usměrnění vstupu veřejnosti, lesních těžeb, vyloučení společných lovů apod.) omezení sběru lesních plodů v lokalitách s pravidelným výskytem medvěda (např. pomocí informačních cedulí v terénu)
2.1.5.2. Invazivní druhy Charakteristika problematiky Většina nepůvodních invazivních druhů rostlin, které se na území CHKO Beskydy v současnosti vyskytují, nepředstavuje bezprostřední problém. Zpravidla rostou na silně pozměněných až zcela umělých stanovištích a do přírodě blízkých ekosystémů nepronikají. Osídlují krajnice vozovek, nádražní a kolejové náspy, parkoviště, dočasné skládky zeminy, výkopy aj. V rámci CHKO Beskydy je možné za problematické považovat především křídlatky (Reynoutria sp. div.), netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera) a celík kanadský (Solidago canadensis). Mnohem větší nebezpečí pro přírodní prostředí Chráněné krajinné oblasti Beskydy představují původní domácí (expanzivní) druhy, které zejména po rozpadu zemědělství využívají měnících se stanovištních podmínek. Takto se vlastně chovají všechny druhy druhotné sukcese. Ani většina nepůvodních invazivních druhů živočichů v CHKO Beskydy v současné době neznamená bezprostřední hrozbu. V rámci CHKO Beskydy se však mohou stát problematickými oba nepůvodní druhy raků – rak signální (Pacifastacus leniusculus) a rak pruhovaný (Orconectes limosus). Problémy může působit případný i masový výskyt střevličky východní (Pseudorasbora parva) v lokalitách s výskytem obojživelníků, kde tyto rybky nemají predátory. Dlouhodobý cíl − hodnotné lokality bez invazních druhů a jejich ohnisek v blízkém okolí Dílčí cíle − lokality vzácných a ohrožených společenstev a druhů bez invazních i expanzivních druhů rostlin a živočichů − území CHKO bez vybraných invazních druhů rostlin a živočichů − znalosti o vlivu nepůvodních druhů na přírodu CHKO Navrhovaná opatření − cíleně a systematicky hubit bolševník velkolepý na celém území CHKO − odstraňovat křídlatku na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů − sledování výskytu (šíření) invazivních a nepůvodních druhů rostlin v rámci vytváření databáze rostlinných druhů rostoucích v CHKO Beskydy a nejbližším okolí (viz kap. 2.1.9.) − sledovat výskyt dalších invazních a expanzivních druhů rostlin na celém území CHKO, především na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů − omezit výskyt i šíření třtiny křovištní na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů; doporučuje se častá seč (3–5 krát za rok) a chemická likvidace − sledovat výskyt invazních a expanzivních druhů živočichů na celém území CHKO, především na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů (viz kap. 2.1.9.) − cílená a systematická osvěta mezi majiteli a provozovateli vodních nádrží v CHKOB, ohledně vyloučení chovu nebo vysazování nepůvodních druhů ryb, raků aj. (viz kap. 2.2.3.3.) − realizovat praktická opatření k omezení šíření nepůvodních druhů raků a střevličky východní
15
2.1.6. Neživá příroda Charakteristika problematiky Celé území CHKO je součástí flyšového pásma Západních Karpat, které patří do soustavy geologicky mladých evropských pásemných pohoří. Z hlediska složení a tektonické stavby se jedná o pásmo, které se vyznačuje mnohonásobným rytmickým střídáním jílovců, prachovců, pískovců a slepenců. Dlouhodobým průzkumem a spoluprací s odborníky se podařilo objevit mnoho geologicky a paleontologicky významných lokalit, které jsou významu regionálního, nadregionálního a lokalita Uzgruň významu mezinárodního. Beskydský pseudokras patří v kategorii pískovců k největším na světě. Na území CHKO Beskydy je v dnešní době registrováno 31 významnějších pseudokrasových jeskyní. Dlouhodobý cíl − zachování všech významných lokalit neživé přírody včetně beskydského pseudokrasu Dílčí cíle − vyhlášení vybraných významných lokalit jako MZCHÚ − průběžně doplňovaná databáze jevů neživé přírody v CHKO − zpopularizování ochrany jevů neživé přírody v CHKO − vybrané lokality neživé přírody se zajištěnou péčí Navrhovaná opatření − zpracovat podklady a iniciovat vyhlášení lokality Uzgruň jako NPP − zpracovat podrobnou dokumentaci pro lokality Pindula, Rysová, Kněhyňský lom a Na Vápenkách − zpracovat podklady pseudokrasu v oblasti Pustevny-Radhošť a připravit návrh k vyhlášení lokality jeskyně Cyrilka jako přírodní památky − zpracovat návrh na management ochrany beskydského pseudokrasu (podzemí i povrch nad jeskyněmi) − spolupracovat s vysokými školami, vědeckými pracovišti a odborníky na dokumentaci neživé přírody v CHKO (viz také kap. 2.1.10.) − popisovat a třídit paleontologické nálezy, zpracovat jejich databázi − zpracovat databázi sesuvů pro území CHKO Beskydy − vyrobit informační letáčky Geologie Beskyd, Geomorfologie Beskyd a Paleontologie Beskyd (viz také kap. 2.2.7.) − zpracovat nové informační panely o geologii, geomorfologii a paleontologii území CHKO Beskydy (viz také kap. 2.1.10.) − ve spolupráci se ZO ČSOP Radhošť vytvořit v areálu SZŠ v Rožnově pod Radhoštěm „Geopark Beskyd“ – exponáty a informační tabule − připravit novou výstavu „Beskydský pseudokras a netopýří fauna“ − sestavit podklady pro přednášky a exkurze zaměřené na neživou přírodu CHKO − zajistit omezení vstupu do významnějších jeskyní z důvodu ochrany pseudokrasu a netopýrů (budování uzávěr)
2.1.7. Územní systém ekologické stability Charakteristika problematiky Prakticky celé území CHKO Beskydy má schválené územní plány, včetně územních systémů ekologické stability. Vzhledem k velkému počtu obcí jsou jednotlivé ÚSES zpracovány s rozdílnou kvalitou výstupních podkladů. Základním nedostatkem skladebných prvků, zejména na lesních pozemcích, je jejich nesoulad s trvalým rozdělením lesa,což činí problémy s jejich jednoznačnou identifikací. V některých případech nejsou dobře provázány liniové prvky (biokoridory) na hranicích sousedních katastrů. Mapové podklady jsou nejednotné, v různých dokumentech je podchycena různá lokalizace a velikost biocenter (ÚP, OPRL, VÚC Beskydy). Rovněž textové části neobsahují konkrétní požadavky na způsoby hospodaření.
16
Při schvalování nových územních plánů bude nutné vycházet z jednoznačných podkladů s jasně vymezenými hranicemi biocenter všech úrovní. Dlouhodobý cíl plná funkčnost vymezených biocenter a biokoridorů souvislá a dostatečně zachovalá kostra ekologické stability Navrhovaná opatření při schvalování ÚPD revidovat vymezené prvky ÚSES s cílem zajistit jednotné pojetí v celé CHKO, u nedostatečně funkčních skladebných prvků zvolit jiné prostorové řešení definitivně vymezit NRBC Kněhyně – Čertův mlýn na základě existujících odborných podkladů (Lesnická fakulta MZLU Brno, Správa CHKO Beskydy) zmapovat aktuální migrační trasy živočichů, zejména velkých obratlovců (popis, zdůvodnění, vymezení v mapách) - viz také kap. 2.1.5.1.2. a kap. 2.1.9. zajistit ochranu migračních tras – nepovolovat v těchto trasách zástavbu a trasy zapracovat do ÚP jako nezastavitelná území - prvním krokem je seznámit s podklady správní orgány a požadovat spolupráci a respektování ochrany migračních tras vyhodnotit stav migračních tras (navrhnout případná zlepšení – doplnění zeleně ke zlepšení funkce koridorů, odstranění nevhodné zástavby, kupř. oplocení, u významných tras zvážit výstavbu ekoduktů, nepřipustit zástavbu propojující jednotlivé obce – zachovat mezi obcemi nezastavěný prostor) pokud je to možné, uvést migrační trasy do souladu s koridory ÚSES v biocentrech nadregionálního a regionálního významu vymezit území, která budou ponechána samovolnému vývoji (využívat porostů v maloplošných ZCHÚ a v prvních zónách); vytvoření území ponechaných samovolnému vývoji bude projednáno s vlastníky a správci pozemků, toků a obcemi v ostatních přírodě blízkých porostech biocenter všech úrovní (3.-5. stupeň ekologické stabilty) uplatňovat jemné způsoby hospodaření (maloplošné podrostní - výběrný) a ponechávat část odumřelé hmoty v porostech (viz také kap. 2.2.1.) porosty v lesních biocentrech navrhovat na zařazení do kategorie lesa zvláštního určení (jako lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti nebo lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření)
2.1.8. Cíle OPK v ochraně krajinného rázu Charakteristika problematiky Krajinný ráz je tvořen souborem přírodních i člověkem vytvářených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvoří ráz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen přírody samotné, ale zejména charakteru využívání zemského povrchu člověkem. CHKO Beskydy je mladou sídelní oblastí, jedná se o území velmi rozsáhlé a výškově členité, které lze v podstatě rozdělit na dvě hlavní části: slezskou (těšínskou) na severu a moravskou (se silným slovenským vlivem) na jihu. Na severu území převažuje krajina přírodní charakteristická intenzivním lesním hospodařením s preferencí smrkových kultur, výrazně nižší intenzitou zástavby (zejména v oblasti Zadních hor) a dominancí rekreačního využití území (hlavně v návaznosti na les). Výrazněji se odlišuje pouze oblast třinecko-jablunkovské brázdy, která byla od přelomu 19. a 20. století výrazně ovlivňována rozvojem průmyslu a růstem městských aglomerací (Ostrava, Třinec). V jižní (moravské) části naopak převažuje typ harmonické kulturní krajiny, s do jisté míry ještě zachovalou rovnováhou mezi přírodními prvky a zásahy člověka. Pro toto území je charakteristická tzv. valašská kultura, kterou se vždy odlišovalo od okolních moravských regionů. Významným rizikem poškození krajinného rázu CHKO je rostoucí industrializace území a zvyšující se intenzita dopravy a cestovního ruchu a s tím související výstavba nových objektů, zejména rekreačních a sportovních areálů (často na pohledově citlivých svazích) a průmyslových staveb. Značné ohrožení rázu krajiny znamenají změny architektonických a urbanistických znaků území projevující se zejména v kubatuře staveb a jejich barevném materiálovém provedení, rozšiřováním sídel vedoucímu až ke spojování obcí a zahušťováním tradiční rozvolněné zástavby na stráních a horských hřbetech. Ohrožena je také existence typických bezlesých enkláv na horských stráních a
17
hřbetech, a to jak výstavbou, tak především jejich záměrným zalesňováním nebo samovolným zarůstáním. Vzhledem k vysoké lesnatosti má výrazný vliv na ráz zdejší krajiny i způsob lesního hospodaření. Podle zákona (§ 12) je na území CHKO k činnostem, které by mohly snížit nebo změnit estetickou nebo přírodní hodnotu krajinného rázu, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Dále uvedená opatření platí obecně pro celé území CHKO, přičemž zvláštní důraz je kladen na pohledově exponované plochy, pohledové horizonty a jejich ochranná pásma. Údaje použité v této kapitole vychází ze studie Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy (autor Arvita P spol. s r.o.), která byla pro území CHKO zpracována v roce 2007. Dlouhodobý cíl uchovaný současný stav krajiny tam, kde se zachovaly přírodní, kulturní a historické znaky krajinného rázu náprava nevhodných zásahů (stavební činnosti apod.) z minulosti (např. dle možností korigovat vzhled stávající architektury – zejména v podoblastech Bečvy, Rožnovsko, Velké Karlovice) Navrhovaná opatření Výstavba (viz také kap. 2.2.5.2.) v územně plánovací dokumentaci uplatnit požadavek, aby navrhovaná koncepce uspořádání krajiny zohlednila nejvýznamnější kulturní a přírodní hodnoty a aby byly v dokumentaci zohledněny plochy s vysokou hodnotou krajinného rázu (např. vesnická památková zóna v Komorní Lhotce, lokalita Kýchový v Huslenkách, lokalita Podťaté ve Velkých Karlovicích) uplatňovat požadavky na usměrňování rozvoje sídel tak, aby byly dodrženy principy zachování propustnosti území, především zabránit propojování zastavěného území dvou nebo více obcí podél údolí např. v oblasti mezi Janovou a Hovězím, mezi Huslenkami a Halenkovem, mezi Zubřím a částí zvanou Staré Zubří minimalizovat rozvoj technické a dopravní infrastruktury na nezbytně nutnou míru; technická zařízení umisťovat přednostně do pohledově méně exponovaných prostorů (viz kap. 2.2.5.5.) omezovat výstavbu dalších bodových a liniových prvků technického charakteru (nadzemní vedení vysokého napětí, vysílače apod.), případně k jejich umísťování využívat stávající výškové objekty (např. Třeštík pro oblast Velké Karlovice a Horní Bečva, Františkův vrch pro oblast Francovy Lhoty, Poskla pro oblast Hutisko Solanec a Dolní Bečva, Vidče – Hlaváčky pro oblast Val. Bystřice apod.) viz kap. 2.2.5.5. vytvořit systém poradenství pro výstavbu v CHKO (viz kap. 2.1.8.) zabezpečit proškolení pracovníků Stavebních úřadů v problematice posuzování a ochraně krajinného rázu věnovat vyšší pozornost vegetačním úpravám veřejných prostranství s vyloučením geograficky nebo historicky nepůvodních druhů (zejména dřevin) a cizorodých doplňkových materiálů (barvená kůra) – např. Velké Karlovice, informovat veřejnost o vhodných druzích k výsadbě v obcích udržovat a doplňovat nelesní zeleň v sídlech, příp. podél komunikací např. podél komunikace Francova Lhota – Pulčín nepovolovat umisťování výrazných reklamních zařízení (neplatí pro informační a navigační systém) - viz kap. 2.1.5.2. změny území ověřovat z referenčních stanovišť (např. formou simulací do panoramat nebo 3D modelů území) důsledně chránit nezastavěnost pohledových horizontů (viz Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy – grafická část) Využití území (viz také kap. 2.2.1., 2.2.2.) při pozemkové úpravě, scelování nebo dělení pozemků respektovat charakter a dochovalost historické plužiny nepovolovat změnu využití TTP na PUPFL (např. Údolí Vsetínské Bečvy, Hornolidečsko, Bystřicko) důsledně postihovat nepovolené výsadby lesních dřevin (kromě soliter) v prostoru historických pasek zejména v podoblastech Zadní hory, Těšínské Beskydy zabezpečit údržbu stávajících luk a pastvin chránit před případným zánikem historické krajinné struktury zemědělské krajiny (kamenice hromadiska, staré solitérní stromy u stodol, chalup a na pasekách, staré extenzivní sady,
18
-
historicky cenné hospodářské objekty, porosty mezí) zejména v podoblastech Hornolidečsko, Údolí Vsetínské Bečvy, Bystřicko zachovat diverzitu využití území s podporou trvalých zemědělských kultur prosazovat důsledněji přirozenou skladbu lesa nepovolit rozsáhlou a intenzivní těžbu nerostných surovin poškozující vzhled krajiny viz kap. 2.2.5.6.
Rozvoj rekreace a cestovního ruchu (viz také kap. 2.2.6.) neumožňovat výstavbu nových center turistického ruchu (především v podoblasti Javorníky) výstavbu nových lyžařských tratí a doprovodných technických zařízení neumisťovat do pohledově (vizuálně) exponovaných a citlivých lokalit
2.1.9. Monitoring, výzkum Charakteristika problematiky Ucelená studie o území CHKO není známa pro žádnou skupinu objektů živé nebo neživé přírody. Komplexněji jsou zpracovány, vzhledem k nedávnému mapování pro soustavu Natura 2000, pouze biotopy. Většina průzkumů je obecně soustředěna do maloplošných chráněných území. Přesto existují rezervace, kde kromě průzkumu předcházejících vyhlášení nebyl dosud žádný další průzkum proveden. Pro některé rezervace je zpracován pouze základní zoologický a botanický inventarizační průzkum starší 10 nebo i 20 let. Nedostatečně zpracované jsou průzkumy zoologické zaměřené na konkrétní skupinu živočichů, důležité zejména z hlediska ochrany zvláště chráněných druhů. Dlouhodobě je věnována pozornost monitoringu velkých šelem (rys, medvěd, vlk). V posledních letech je prováděn intenzivnější monitoring vzácných a chráněných druhů ptáků (tetřev hlušec, čáp černý, strakapoud bělohřbetý, puštík bělavý, lejsek malý, chřástal polní aj.) a bezobratlých (modrásek černoskvrnný, střevlík hrbolatý, saranče vrzavá aj.). V rámci projektu „Karpatské louky“ jsou plošně mapovány cévnaté rostliny a Lepidoptera. Při praktickém zabezpečení výzkumných prací v lesích probíhá spolupráce s Lesy ČR, s.p. Kromě řešení otázek ubytování výzkumníků a vjezdu jejich vozidel do lesa je mnohdy nutná i koordinace výzkumu s ohledem na lesnické hospodaření a myslivost. Monitoring předmětů ochrany v EVL Beskydy a PO Beskydy a Horní Vsacko zajišťuje koordinovaně AOPK ČR. Tímto monitoringem je postižena zároveň značná část nejcennějších přírodních stanovišť i druhů na území CHKO Beskydy. Na území CHKO dosud nebyly systematicky sledovány a hodnoceny prováděné managementové zásahy. Chybí rovněž systematické i dílčí sledování dalších činitelů, které na přírodu a krajinu působí (např. hospodaření, sukcese, zalesňování zemědělské půdy, tlak zvěře, rekreační a turistický ruch, zástavba, doprava). Dlouhodobý cíl ucelený přehled znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živočišných druhů i jejich společenstev, o jejich vývoji a dlouhodobějších změnách, včetně znalostí jejich životních nároků znalosti o významných ohrožujících faktorech jako podklad pro stanovení vhodných managementových opatření pro jednotlivé druhy i celá společenstva Dílčí cíle monitoring výskytu naturových biotopů a druhů i společenstev a chráněných a ohrožených druhů v CHKO, které nejsou zahrnuty do předmětů ochrany EVL nebo PO, ale mají značný národní či regionální význam komplexní inventarizace území připravovaných k vyhlášení inventarizační průzkumy pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty nebo pro něž jsou údaje již zastaralé systematický monitoring managementových zásahů, nejlépe prostřednictvím periodického sledování trvalých ploch nebo deštníkových druhů prostorově omezený monitoring dalších jevů (zejm. zástavby, rekreačního a turistického ruchu, zalesňování zemědělské půdy apod.)
19
Navrhovaná opatření podílet se na monitorování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a druhů sledovaných na základě směrnice o ptácích a o stanovištích (viz kap. 2.1.3.) na území CHKO zjistit a kontinuálně monitorovat populace kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů (dle vyhlášky 395/1992 Sb. a Regionálního červeného seznamu ohrožených druhů CHKO Beskydy) - viz kap. 2.1.5.1. monitorovat všechny druhy z ohrožených a indikačně významných čeledí rostlin (Orchideaceae, Gentianaceae, Pyrolaceae aj.) zjistit a monitorovat výskyt invazních druhů rostlin i živočichů (viz kap. 2.1.5.2.) minitorovat škody zvěří v MZCHÚ ve vztahu k ochraně vybraných druhů vytvořit a doplňovat botanickou a zoologickou databázi CHKO zaměřenou především na chráněné a ohrožené druhy monitorovat také biotopy, které nejsou předmětem ochrany v EVL Beskydy: mokřadní společenstva (sv. Calthion, Caricion fuscae), poháňkové pastviny (Cynosurion), mezofilní lemy (Trifolion medii) a křoviny (Berberidion), vřesoviště (Genistion) a vrbové křoviny (Salicion triandrae, Salicion albae) kompletně inventarizovat lokality připravované nebo zvažované k vyhlášení MZCHÚ a stávající MZCHÚ (viz kap. 2.1.2. a kap. 2.1.6.) zpracovat faunu bezobratlých se zaměřením na indikační skupiny - měkkýši, pavouci, brouci, motýli - v nedostatečně prozkoumaných MZCHÚ (viz kap. 2.1.5.1.2.) zjistit současný stav ichtyofauny hlavních toků a jejich zachovalých přítoků, zhodnotit hydrobiologický význam voních toků zmapovat a monitorovat místa hromadného rozmnožování obojživelníků (viz kap. 2.1.5.1.2.) pravidelně monitorovat výskyt velkých šelem a dalších vzácných savců (vydra říční, netopýři aj) usilovat o realizaci telemetrického sledování velkých šelem podílet se na sledování a vyhodnocování projektu repatriace orla skalního do Beskyd průběžně monitorovat opatření hrazená z prostředků resortu životního prostředí (zejména se zaměřit na vliv pastvy a sečení, ochranu před zvěří, úspěšnost přestěhovaných mravenišť aj.) monitorovat účinnost vybraných agroenvironmentálních opatření, navrhovat zlepšení zpracovat studii ekologické optimalizace zemědělského hospodaření a vytypovat opatření vhodná pro území CHKO (viz kap. 2.2.2.) aplikovat výsledky výzkumu i monitoringu při odborné péči o CHKO podporovat výzkumy ve všech přírodovědných oblastech na území CHKO, vyžadovat odevzdávání výsledků a přebírat získané údaje spolupracovat na vybraných výzkumných programech univerzit (zejména Univerzita v Ostravě, Palackého univerzita Olomouc, Jihočeská Univerzita České Budějovice, Masarykova univerzita Brno) a ústavů AV navrhovat témata diplomových prací vztažená k řešení dílčích problematik či získávání chybějících údajů spolupracovat s rozhodujícími vlastníky (např. zemědělská družstva či farmy) nebo správci pozemků (Lesy ČR, s.p.) na monitoringu chráněných druhů, zejména ve vztahu k hospodaření v krajině spolupracovat s nevládními organizacemi na monitoringu některých druhů či biotopů a sdílet získané výsledky (viz také kap. 2.1.10.) dle možností publikovat výsledky výzkumů a monitoringu vybraných druhů a biotopů - zpracovat studii dopadu provozu sjezdovek na chráněné fenomény
2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby Charakteristika problematiky Většina cenných lokalit CHKO Beskydy včetně NPR je částečně zpřístupněna značenými turistickými stezkami. Největší návštěvnost je tradičně v prostoru Pustevny – Radhošť (NPR Radhošť), na Lysé hoře (NPR Mazák, PR Malenovický kotel, PR Mazácký grůnik, PP Vodopády Satiny) a v Pulčínských skalách (NPR Pulčín-Hradisko). Zvýšený zájem návštěvníků vzbudilo otevření NS Mionší v těsném sousedství stejnojmenné NPR (od roku 2004). Cílem terénní služby je především prevence poškození přírody v místech s vysokou návštěvností. V optimálním případě je umožněn přístup návštěvníků k turisticky atraktivním cílům
20
(vrcholy, vyhlídky, chaty) aniž by docházelo k nadměrnému poškození přírody (eroze na chodnících, poškození vegetace sešlapem, odpadky, rušení živočichů). Pohyb veřejnosti je usměrňován prostřednictví terénního informačního systému doplněného technickými prvky k usměrnění pohybu – dřevěná zábradlí, upravené úseky chodníků v MZCHÚ, zajištění vstupních otvorů jeskyní. Důležitou roli při kontrole dodržování předpisů na ochranu přírody plní stráž přírody, která zároveň slouží jako informační služba v terénu a zajišťuje pomoc při praktických opatřeních. Terénní službu zajišťuje 25 dobrovolníků ustanovených Správou CHKO do funkce strážce nebo zpravodaje. Činnost stráže koordinuje pracovník Správy CHKO. Počet dobrovolných strážců se vzhledem k rozloze CHKO, počtu MZCHÚ a celoroční vysoké návštěvnosti jeví dlouhodobě jako nedostatečný. Strážní služba je proto směřována především do 4 nejexponovanějších lokalit (NPR a NS Mionší, NPR Pulčín-Hradisko, NPR Kněhyně-Čertův mlýn, Pustevny-Radhošť). V rámci sledování negativních jevů, především během hromadných sportovně rekreačních akcí, Správa CHKO Beskydy úspěšně spolupracuje s příslušnými lesními správami Lesů ČR, s.p. Bez pomoci místních lesníků a policie se ochrana přírody při omezování závažného negativního fenoménu moderní doby (vjezdu terénních aut, motocyklů, čtyřkolek nebo sněžných skůtrů) neobejde. Dlouhodobý cíl trvale funkční kvalitní terénní informační systém funkční stráž přírody plnící funkci kontrolní (v případě potřeby i represivní), monitorovací a osvětovou a zajišťující potřebnou průvodcovskou činnost Navrhovaná opatření průběžná údržba naučných stezek zřízených správou CHKO; celkovou rekonstrukci naučných stezek provádět podle stavu jejich opotřebení v intervalu ne delším než 10 let. Přednostně bude provedena rekonstrukce NS Hradisko a Čertův mlýn . usměrňovat požadavky jiných subjektů na zřizování nových naučných stezek a instalaci rozměrných informačních panelů v jádrových územích CHKO (MZCHÚ) a ptačích oblastí průběžná údržba a podle potřeby doplňování technických zařízení usměrňujících pohyb návštěvníků v turisticky nejexponovanějších lokalitách (NPR Pulčín-Hradisko, NPR KněhyněČertův mlýn, oblast Pustevny-Radhošť) provádět údržbu stávajících informačních panelů, a postupně doplňovat systém informačních panelů CHKO v obcích kde dosud žádné nejsou (je jich většina) a vybraných centrech cestovního ruchu (rozcestí a východiska značených turistických tras, záchytná parkoviště, horské chaty, lyžařské areály apod.) viz kap. 2.2.7. spolupracovat s jinými subjekty zřizující informační zařízení v terénu při zajištění odborné úrovně informací o přírodě a krajině CHKO viz kap. 2.2.7. při sledování stavu přírody a prevenci jejího poškození spolupracovat s dotčenými vlastníky a s co nejširším spektrem dalších subjektů (ČSOP, Horská služba, speleologové, provozovatelé zařízení cest. ruchu...) obnovit funkci profesionálního strážce na Správě CHKOB, optimálně by měli být 2 (pro severní a 2 jižní část CHKO, každý pro území o rozloze cca 600 km ) usilovat o zvýšení počtu členů stráže přírody CHKO Beskydy na potřebný počet 30 aktivních strážců pozornost věnovat posílení fungování strážní služby v obvodu NPR Pulčín-Hradisko a radhošťském masivu (vč. NPR Kněhyně-Čertův mlýn ). zvýšit počet pracovníků správy CHKO s oprávněním strážce, kteří budou kontrolní činnost a řešení drobných přestupků na místě vykonávat v rámci výkonu své odbornosti a pracovní doby organizovat pracovní setkání členů stráže přírody v CHKO ve formě školení a odborných terénních exkurzí (2x ročně), podporovat zvyšování odborné úrovně členů a sjednocení přístupu v rámci ČR (účast na akcích pořádaných Asociací strážců přírody ČR, správami jiných chráněných území a krajskými úřady) podle možností vybavit stráž přírody vhodným jednotným oblečením a dalšími pomůckami navázat spolupráci s dalšími subjekty provádějícími kontrolní činnost v rámci CHKOB (Policie ČR, ČIŽP, lesní stráž), usilovat o provádění společných kontrol v exponovaných územích
21
2.2. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny 2.2.1. Lesy a lesní hospodářství Charakteristika problematiky Lesy jsou v CHKO Beskydy nejrozšířenějším přírodním prostředím a pokrývají více než 70 % celkové rozlohy. Porosty v severní části (PLO Moravskoslezské Beskydy) jsou ovlivňovány nižšími průměrnými teplotami, vyšším množstvím srážek a členitějším reliéfem než porosty na jihu CHKO (PLO Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky). V severní části byl vzhledem k těžší terénní dostupnosti zachován vyšší podíl přírodních lesů v souvislejších lesních komplexech. Pro lesy Vsetínských vrchů a Javorníků je charakteristický poměrně vysoký podíl jedle bělokoré v hospodářských lesích jako pozůstatek její převahy v porostech z období vrcholu valašského pastevectví. Důsledkem roztřištěnosti držby lesních pozemků jsou složité majetkové poměry (velké množství drobných vlastníků, obce, soukromí vlastníci nad 50 ha, státní lesy). Rozhodujícím vlastníkem zůstávají však i zde nadále Lesy České republiky. Nejcennější lesní lokality, které splňovaly minimální plošné požadavky, jsou zařazeny do I. zóny. Převážně listnaté porosty jsou soustředěny do II. zóny a hospodářské smrkové porosty tvoří III. zónu. Hlavním problémem intenzivního lesního hospodaření je udržení jedle bělokoré a ostatních méně zastoupených lesních dřevin v přirozené a umělé obnově, zjednodušená porostní struktura ve většině porostů, úbytek porostů nejvyšších věkových stupňů, snaha o snižování obmýtí v bukovém porostním typu a nedostatek odumřelého dřeva jako nezbytného stanoviště pro četné druhy ohrožených organismů.
2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) Cílový stav lesa je popisován v časovém horizontu jednoho obmýtí (100-120 let). I. zóna Lesy v I. zóně budou plnit převážně mimoprodukční funkce, zejména sloužit pro zachování biologické rozmanitosti. V I. zóně budou cíleně pěstovány porosty stanovištně původních dřevin (v závislosti na stanovištích zejména listnáče a jedle) a geograficky nepůvodní druhy se nebudou vyskytovat. Lesní porosty budou jednotlivě nebo skupinově smíšené, druhově, věkově a prostorově diferencované, s vysokou ekologickou stabilitou. Při obnově lesních porostů bude maximálně využívána přirozená obnova, v závislosti na ekologických nárocích dřevin budou při obnově využívány výběrné principy, případně maloplošné obnovní prvky. V lesích bude běžně zůstávat část odumřelého dřeva různých dimenzí pro udržení biodiverzity. Dřeviny a jejich zastoupení budou při umělé obnově voleny podle přirozených dřevinných skladeb. Na významné části I. zóny budou lesy ponechány samovolnému vývoji včetně neprovádění nahodilých těžeb a výsadeb dřevin. Tyto plochy budou zároveň chráněny v MZCHÚ. II. zóna Ve II. zóně budou pěstovány druhově bohaté, věkově a prostorově diferencované lesní porosty tvořené převážně stanovištně původními dřevinami. Smrk ztepilý bude pěstován ve směsích s listnatými dřevinami a jedlí ve skupinovém až jednotlivém smíšení. Bude převažovat přirozená obnova porostů a skupinové clonné seče, výběrné principy budou uplatňovány pomístně. Náseky se budou používat při přeměnách porostů s nevhodnou druhovou skladbou a v případech, kdy je přirozená obnova znemožněna (rozvojem nežádoucí vegetace). V prosvětlených porostech budou uplatňovány podsadby.V bukových (příp. jiných listnatých) porostních typech se při obnově porostů nebude snižovat zastoupení stanovištně původních dřevin (bude zachováno minimálně 50 % MZD). Ve smrkových porostech bude cíleně pěstován zvýšený podíl stanovištně původních listnáčů a jedle (% MZD o 10-20 vyšší oproti vyhl. 83/1996 Sb.). V lesích bude zůstávat část odumřelého dřeva. Při obnově budou jednotlivé stromy nebo jejich skupiny či maloplošné fragmenty přirozených lesů ponechávány do fyzického rozpadu. III. zóna Ve III. zóně se budou pěstovat porosty produkčně významných geograficky původních druhů s příměsí stanovištně původních druhů zajišťujících jejich ekologickou stabilitu (min. 25–30 %). Porostní skladba i struktura bude na malých plochách zjednodušená. V závislosti na ekologických nárocích dřevin a stanovištních podmínkách se bude uplatňovat přirozená i umělá obnova.
22
IV. zóna Ve IV. zóně se lesy téměř nevyskytují, jen výjimečně v rámci obcí a jejich charakter bude zachován.
2.2.1.2. Střednědobé cíle a způsoby péče o lesy -
-
-
-
vnášení a podpora nedostatečně zastoupených dřevin z přirozených druhových skladeb, zejména jedle tj. např. podsadby jedle a buku, podpora při výchovných zásazích, ponechávání výstavků nebo skupin těchto stromů na dožití zajištění geneticky vhodného sadebního materiálu tj. podchycení osvědčených ekotypů domácích dřevin zvyšování druhové diverzity lesních ekosystémů výsadbami vtroušených původních dřevin (jilm horský, javor mléč, javor klen, lípa srdčitá, lípa velkolistá, habr obecný, jasan ztepilý, třešeň ptačí apod.) a ponecháváním většího podílu odumřelého dříví v lesích (výstavky, skupiny stromů až ucelené porostní skupiny ponechané do fyzického rozpadu) podpora věkové a prostorové diferenciace péče o biotopy zvláště chráněných druhů (např. ponechávání měkkých listnáčů pro tetřeva a jeřábka či podpora klidových území) a specifická stanoviště (např. obnova vodního režimu v podmáčených smrčinách) v konkrétních porostech přechod na jemnější způsoby obnovy, uplatňování výběrných principů v porostech I. a II. zóny, upuštění od schématických zásahů uchování a vytváření vnějších porostních plášťů omezení škod zvěří na lesních porostech
Střednědobé cíle péče o lesy v jednotlivých zónách vycházejí z dlouhodobých cílů a způsoby péče jsou rozpracovány podle cílových hospodářských souborů, zón CHKO a aktuálního dřevinné skladby porostu v Rámcových směrnicích péče o les (příloha č. 3).
2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodářství -
-
přirozená obnova stanovištně původních dřevin zakládání smíšených porostů stanovištně původních dřevin, při ochraně proti zvěři a následné výchově udržení druhové pestrosti podpora jedle bělokoré zejména vhodnými obnovními postupy s prodlouženou obnovní dobou přeměna smrkových porostů vnášením vhodných dřevin do předsunutých prvků zajištění geneticky původního sadebního materiálu; u ekotypu beskydského smrku včetně možnosti jeho pěstování alternativními postupy ponechávání jednotlivých stromů a skupin na obnovované ploše k přirozenému rozpadu ponechávání doupných stromů, zlomů, vývratů a souší v porostech při výchově ponechávání odumřelého dřeva v lesních porostech jako biotopu bezobratlých a hub (při zohlednění nezbytné ochrany lesa) - viz kap. 2.1.5.1. vyhledávání lokalit s výskytem ohrožených druhů hub, rostlin a živočichů a jejich obhospodařování způsobem vedoucím k udržení populací zmapování lesních porostů s výskytem lesnicky nevyužívaných vzácných dřevin (tis červený, meruzalky, zimolezy, jilm horský) a záchrana jejich genofondu včetně výsadeb na vhodných lokalitách v lesích; v případě tisu postupovat podle záchranného programu viz kap. 2.1.5.1.1. zachování břehových porostů složených ze stanovištně vhodných dřevin kolem toků (obvykle v šířce 20 m od břehové hrany) zachování a údržba lesních mokřadů, pramenišť a rašelinišť zachování a zakládání lesních okrajů, včetně keřového patra viz kap. 2.1.5.1.1. podpora šetrných technologií s vazbou na jemnější způsoby hospodaření využívání přípravných dřevin, zejména na kalamitních plochách na vybraných plochách změna tvaru lesa (střední, nízký) - vhodné porosty budou vytypovány po vyhodnocení plošného entomologickéko a botanického průzkumu v rámci projektu Karpatských luk
2.2.1.4. Limity pro lesní hospodářství -
na základě projednání s vlastníky nebo správci pozemků natrvalo zajistit ponechání ekologicky nejhodnotnějších porostů samovolnému vývoji, to znamená bez těžby dříví i umělých výsadeb dřevin; tyto porosty přednostně podchytit v síti lesních MZCHÚ a projednat jejich ochranu během
23
-
-
-
tvorby příslušných plánů péče; projednání s vlastníky je nutné i v případě ponechání bez zásahů dílčích pralesovitých porostů mimo MZCHÚ nesnižovat obmýtí u bukových porostních typů pod 120 let v biocentrech všech úrovní plánovat minimální zastoupení MZD 50 % (kromě případů přirozeného zmlazení smrku, smrkových genových základen a cílových hospodářských souborů 71, 73, 75, 77 a 79), v porostech s vyhovující porostní skladbou nesnižovat při umělé obnově na obnovním prvku současné zastoupení listnatých dřevin a jedle nové lesní komunikace stavět pouze ve III. zóně; ve II. zóně výjimečně (jen když neexistuje jiné ekologicky vhodnější řešení dopravy dříví), v I. zóně pouze na základě výjimky ze zákona č. 114/92 Sb. [§ 26 odst. 2 písm. a)] vyloučit nové odvodňování mokřadních lesních biotopů a obnovu starých systémů odvodňovacích kanálů v ZCHÚ a I. zónách vyloučit plošné letecké vápnění lesních porostů z geograficky nepůvodních dřevin je možné na základě výjimky povolovat pouze modřín s těmito omezeními: a) modřín nebude vysazován v MZCHÚ a jejich ochranných pásmech, I. zóně a biocentrech územního systému ekologické stability všech úrovní b) ve II. zóně je přípustné použití modřínu pouze ve smrkových porostních typech, ve III. zóně ve všech; v rámci LHC nesmí jeho podíl překročit 5 % z uměle obnovované plochy v každém roce platnosti LHP, na jednotlivém obnovním prvku nesmí podíl překročit 10 % zastoupení
2.2.1.5. Ponechávání částí lesa samovolnému vývoji -
-
jednoznačně vymezit a v plánech péče o ZCHÚ popsat stávající plochy přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji v NPR Kněhyně – Čertův mlýn, NPR Mazák, PR Smrk a zabezpečit v nich základní monitoring spolupracovat na výzkumu a monitoringu částí ponechaných samovolnému vývoji v NPR Salajka, NPR Razula a NPR Mionší realizovat managementové zásahy umožňující ponechání samovolnému vývoji zbývající části NPR Mionší, části NPR Radhošť a PR Mazácký grunik, části PR Velký polom spolupracovat s vlastníky lesa při vyhledávání vhodných území k ponechání lesa samovolnému vývoji po vyhodnocení funkčních a prostorových parametrů vymezit další plochy lesů vhodné k ponechání samovolnému vývoji (zejména z důvodu ochrany ptačích druhů) - viz kap. 2.1.3.
2.2.2. Hospodaření na zemědělské půdě šetrné k životnímu prostředí Charakteristika problematiky Území CHKO Beskydy je ze zemědělského hlediska převážně využíváno extenzivně. Trvalé travní porosty zcela převládají nad ornou půdou (z celkové výměry CHKO je 2,1 % orná oproti 17 % TTP). Současná zemědělská výroba v CHKO je postavena hlavně na pastevním chovu skotu, v poslední době i na stále se zvyšujícím chovu ovcí a koz s masnou produkcí, některé subjekty se začínají orientovat i na mléčnou produkci u skotu. Chov dojných ovcí zůstává na stále stejné minimální úrovni. Ve srovnání s nedávným obdobím došlo z důvodu změn zemědělské politiky ke zlepšení stavu obhospodařování zemědělských pozemků – především ke zmenšení výměr dočasně neobhospodařovaných pozemků ve srovnání se stavem po rozpadu většiny zemědělských subjektů po roce 1989. Přesto však nedošlo ke zvrácení nepříznivého stavu - zániku právě těch nejvýznamnějších biotopů s výskytem vzácných a ustupujících druhů rostlin a živočichů – horské těžko přístupné enklávy, louky uprostřed lesních celků a pozemky přimykající se ke krajům lesa. Nejvíce ohrožena je zejména vegetace podhorských až horských smilkových trávníků (sv. Violion caninae), květnaté horské louky (svaz Nardo-Agrostion tenuis), květnaté poháňkové pastviny (svaz Cynosurion). Zvláštní pozornost je třeba věnovat mokřadním společenstvům (svaz Calthion, Caricion davallianae, Caricion fuscae), která jsou v podmínkách Beskyd často maloplošná a neprávem opomíjená. Rovněž dotační politika vede ke „zprůmyslnění“ a unifikaci zemědělského obhospodařování pozemků, které není v souladu se zachováním bohatosti a diverzity lučních a pastevních porostů. V poslední době se opět díky dotačním možnostem projevovala snaha přeměnit i poměrně rozsáhlé
24
dřívější louky a pastviny na intenzivní sady, zatímco staré sady s původními druhy ovocných dřevin zůstávají z velké části neobhospodařované a odumírají, nebo bývají vzhledem ke své poloze v sousedství sídel likvidovány s cílem umístění zástavby. Podstatným a stále aktuálním problémem je zalesňování zemědělské půdy, a to jak s využitím dotací státu, tak provádění změn kultury bez jakýchkoli povolení.
2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF Dlouhodobý cíl zemědělská krajina s vysokým zastoupením travních porostů, mezí, remízků, rozptýlené mimolesní zeleně a dalších dochovaných krajinných prvků co do rozlohy i biodiverzity nelesních ekosystémů, s prioritou dle zonace a krajinné a přírodní hodnoty krajinných segmentů, s důrazem na cennost a jedinečnost karpatských luk a pastvin v rámci České republiky Dílčí cíle maximální možné zachování plochy zemědělských pozemků (ohrožení především zástavbou, zarůstáním a zalesňováním). malovýrobní hospodaření na zemědělské půdě s důrazem na šetrné způsoby obhospodařování zlepšení druhové skladby TTP zvyšování podílu stanovištně odpovídající mimolesní zeleně zachování starých krajových odrůd ovocných dřevin dobře informované zemědělsky hospodařící subjekty, podpora jejich zapojení do systému dotací podporujících šetrné hospodaření
2.2.2.2. Cíle OPK na významných nelesních biotopech -
-
-
zachování nejcennějších lokalit tak, aby byly splněny základní zásady ochrany cenné vegetace, chráněných a ohrožených druhů rostlin a zachování optimálních podmínek pro bezobratlé, luční druhy ptáků a další skupiny živočichů; zásady hospodaření by měly respektovat v co největší možné míře potřeby správně zvolených deštníkových druhů a biotopů – předmětů ochrany (viz také kap. 2.1.5.1.); vytvoření seznamů prioritních lokalit, které budou skloužit pro přípravu územních plánů a územně analytických podkladů v MZCHÚ a I. zóně příkladná mozaika (mikro)biotopů vhodných pro život různých druhů rostlin i živočichů, a to i za cenu vyšších finančních nákladů a netradičních způsobů hospodaření (bránování namísto pastvy, vypalování, ponechávání nepokosených pásů, mozaikovitá seč apod.); MZCHÚ by měla být genetickou bankou druhů v okolí, důležitá je však i péče o okolní pozemky (přenos diaspór, invaze druhů), podstatné je zabránit izolovanosti MZCHÚ doplnění sítě nelesních MZCHÚ (viz kap. 2.1.2.1.) na ochranu vybraných cenných fenoménů dohoda s vlastníky na ochraně některých (zejména drobných) biotopů a lokalit výskytu druhů
2.2.2.3. Další obecná doporučení k aktivitám na zemědělské půdě Navrhovaná opatření vytvořit a aktualizovat seznam prioritních lokalit ve II. a III. (popř. i IV.) zónách CHKO, kam by měly směřovat dotační programy; zahrnuty by měly být nejcennější biotopy, lokality výskytu kriticky, silně i ohrožených druhů, krajinářsky obzvlášť cenné celky; lokality by měly zároveň sloužit jako genofondové plochy aktivní informovaností o hodnotě zemědělských poozemků a jednáním s vlastníky důsledněji bránit úbytku zemědělské půdy zaůesňováním podporovat rozrůzněnost biotopů v krajině, zachování křovitých biotopů, lesních lemů, mezí podporovat monitoring a průzkumy nelesních biotopů (viz kap. 2.1.9.) podporovat pastvu hospodářskými zvířaty (ovce, skot, kozy, koně) s cílem zachování a obnovy biologické rozmanitosti a malovýrobní struktury krajiny stanovit optimální složení lučních směsí pro jednotlivé biotopy pro použití v rámci protierozních a revitalizačních opatření, pro obnovu TTP a při realizaci prvků ÚSES, vypracovat návrh složení vlastní regionální travní směsi a podporovat využívání těchto směsí při obnově travních porostů provést inventarizaci starých výsadeb ovocných stromů, vytypovat vhodné odrůdy pro obnovu a zajištění zdroje sadebního materiálu podporovat údržbu a obnovu stávající zeleně rostoucí mimo les - solitery, stará stromořadí a sady, liniová zeleň, stromové i keřové remízy
25
-
-
-
-
-
-
v rámci projektů komplexních a jednoduchých pozemkových úprav iniciovat realizace navržených prvků ÚSES (biokoridory a interakční prvky), prosazovat výsadby ovocných dřevin, zachování a obnovu trvalých protierozních prvků (meze, mokřady apod) - viz kap. 2.1.7. pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin povolovat pouze výjimečně po komplexním vyhodnocení lokality s omezením na IV. zónu za podmínky důsledné ochrany před šířením těchto plodin mimo vymezené pozemky, mulčování travních porostů jen výjimečně (potřeba likvidace dřevinného náletu, obnova dlouhodobě neobhospodařovaných pozemků apod.) aplikaci hnojiv (hnůj, močůvka, umělá hnojiva, kejda) a chem. postřiků provádět jen v době a na místech zaručujících vyloučení negativního dopadu na ochranářsky významné lokality (s ohledem na ochranu EVL Beskydy, PO Horní Vsacko, výskyt vzácných a chráněných druhů, ochrana před znečištěním povrchových a podzemních vod apod.) výstavbu samostatných zemědělských objektů směřovat do III. a IV. zóny, přednostně je nutné využít stávající budovy a již zastavěné plochy; nevyužívané stavby mimo zastavěné části obcí a stavby chátrající je třeba asanovat a plochy rekultivovat budování zařízení pro zemědělskou prvovýrobu charakteru polního hnojiště, jímek na kejdu a močůvku, silážních jam apod. umisťovat přednostně do IV. zóny v návaznosti na stávající objekty a na místech vodohospodářsky bezpečných a s potřebnými opatřeními k zabránění kontaminace vod podílet se na vydávání a distribuování informačních materiálů, které budou zemědělcům přibližovat zásady hospodaření v CHKO a ukazovat jim možnosti, jaké pro jejich hospodaření vyplývají z dotačních programů MZe a MŽP, resp. z programů navazujících na strukturální fondy EU (EAFRD), a spolupracovat s místními zemědělci formou diskusních setkání zaměřených na různé oblasti hospodaření (informační místo PRO - BIO) - viz kap. 2.2.7.
2.2.3. Myslivost a rybářství 2.2.3.1. Cíle OPK v péči o zvěř Charakteristika problematiky V CHKO Beskydy se ze spárkaté zvěře vyskytuje jelen evropský, srnec obecný a prase divoké. I když byly stavy spárkaté zvěře (zejména vysoké) sníženy, přesto se stále lokálně objevují škody na lesních porostech okusem, ohryzem a loupáním. Z pohledu ochrany přírody je významný selektivní okus nebo spásání přirozené obnovy v lesích, které může vést k zhoršení druhové pestrosti porostů. Škody působí zejména jelen evropský. V oblasti se vyskytují i druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody, které jsou zařazeny mezi zvěř (např. tetřev hlušec, jeřábek lesní, vydra říční, rys ostrovid, medvěd hnědý, vlk obecný, kočka divoká, krkavec velký). Mezi zvěř patří i mnoho dalších druhů savců a ptáků žijících na území CHKO trvale nebo přechodně, které je třeba vzhledem k jejich vzácnosti chránit (např. tchoř tmavý, dravci, sovy). Problémem při ochraně velkých šelem (rys, vlk, medvěd) je pytláctví. Posílení populací vzácných druhů zvěře a naopak snížení stavů zvěře, která způsobuje škody, je v zájmu ochrany přírody a vlastníků honebních pozemků. Dlouhodobý cíl provoz myslivosti, který nevede ke zhoršování dochovaného stavu přírodního prostředí a nekoliduje se zájmy ochrany přírody dobré podmínky pro druhy, které jsou chráněny zákonem o ochraně přírody a zároveň jsou zvěří Dílčí cíle populace tetřeva hlušce, jeřábka lesního, rysa ostrovida, medvěda hnědého, vlka obecného a vydry říční v dlouhodobě perspektivním stavu zlepšené podmínky pro druhy, které jsou zvěří, nejsou chráněné podle legislativy ochrany přírody, ale jejichž početnost klesá a stávají se vzácnými (např. tchoř tmavý, zajíc polní) stavy spárkaté zvěře umožnující přirozenou obnovu lesa v celém spektru dřevin Navrhovaná opatření účastnit se sčítání zvěře ve vybraných honitbách, účastnit se jednání o zařazení honiteb do jakostních tříd, o stanovení normovaných stavů, výši plánů chovu a lovu a plánů péče o zvěř
26
-
-
spolupracovat s myslivci při sledování stavů vzácných druhů zvěře (tetřev hlušec, jeřábek lesní, rys ostrovid, medvěd hnědý, vlk obecný, vydra říční) viz. kap. 2.1.5.1.2. po vzájemné dohodě dosáhnout provozování myslivosti bez zimního přikrmování zvěře na území vybraných MZCHÚ a v jejich ochranných pásmech, spolupracovat s mysliveckými hospodáři na postupném odstraňování krmných zařízení v MZCHÚ a v jejich ochranných pásmech ve spolupráci s myslivci a veterinární správou řešit problém nezákonných masitých újedí (ohrožení velkých šelem pytláctvím) - likvidace a předcházení vzniku
2.2.3.2. Cíle OPK v péči o rybářské revíry Charakteristika problematiky Rybářské revíry na území CHKO Beskydy jsou převážně pstruhové. Mezi páteřní toky patří Rožnovská a Vsetínská Bečva, dále pak Ostravice, Morávka, Lomná a další – tyto revíry jsou obhospodařovány organizacemi Českého rybářského svazu. Toky jsou rozděleny na lovné a chovné. Nejvýznamnějším rybářsky obhospodařovaným druhem je pstruh potoční. Z velkých vodních nádrží (Stanovnice, Šance, Morávka a Horní Bečva) je rybářským revírem pouze Horní Bečva, ostatní nádrže plní funkce vodárenské a hospodaří zde Povodí Moravy resp. Povodí Odry. Druhové složení rybích společenstev v tekoucích vodách je ovlivněno vodností toků a částečně i způsobem rybářského obhospodařování. Významná je populace chráněné vranky obecné, vranky pruhoploutvé, střevle potoční aj. Kromě pozornosti věnované kvalitě vod je nutné věnovat zvýšenou pozornost nebezpečí rozšiřování nepůvodních druhů ryb, které by mohly ohrozit stabilní rybí společenstva původních druhů. Dlouhodobý cíl přirozeně vysoká početnost a druhová pestrost místních druhů ryb a zachovaný rozsah jejich přirozených biotopů a trdlišť zvýšené povědomí veřejnosti o ochraně vod a původních společenstvech ryb (spolupráce s rybářskými organizacemi) Navrhovaná opatření provádět pravidelný ichtyologický monitoring a výzkum podpora zásahů vedoucích ke zlepšení kvality vod (výstavba kanalizace a ČOV, revitalizace vytypovaných vodních toků, odstraňování zdrojů znečištění apod.) - viz kap. 2.2.4. preferovat ochranu vodních nebo na vodu vázaných druhů ptáků i jiných živočichů před rybářským využíváním toků spoluprací s rybářskými organizacemi zamezovat rozšiřování (z hlediska ochrany přírody) nepůvodních druhů ryb a prosazovat využívání druhů původních, především z místních populací nebo jednoho povodí (viz kap. 2.1.5.2.) zabezpečit osvětu mezi rybáři, pokud jde o ochranu vydry říční (viz kap. 2.1.5.1.2.) provést vyhodnocení bioty chovných toků a navržení optimalizace jejich obhospodařování s ohledem na přirozené funkce ekosystémů ve spolupráci s ČRS vymezit potoky, případně části potoků, které budou ponechány bez rybářského hospodaření (např. Měřístek, Studený potok).
2.2.3.3. Cíle OPK v rybářském hospodaření na vodních nádržích Charakteristika problematiky Hospodaření na rybnících a rybníkářství je na území CHKO Beskydy provozováno jen minimálně. Pro chov ryb, převážně extenzivní, jsou využívány především malé vodní nádrže (rybníčky, tůňky), které (včetně litorálu a mokřadů) zároveň tvoří významné biotopy pro řadu rostlinných i živočišných druhů. Vodárenské nádrže Šance-Řečice a Morávka rybářsky obhospodařuje jejich správce Povodí Odry, vodárenskou nádrž Stanovnice a nádrž na Horní Bečvě Povodí Moravy. Zde je prováděno účelové rybářské hospodaření zaměřené na zachování kvality vody. Dlouhodobý cíl - rozmanité biotopy stojatých vod a litorálních stanovišť s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
27
Dílčí cíle - biotopy vhodné i pro další druhy živočichů a rostlin v rybnících využívaných pro chov ryb (podpora tradičního obhospodařování rybníků) - udržení a případné rozšíření počtu menších vodních ploch v přirozeném nebo přírodě blízkém stavu (charakterem i biotou) Navrhovaná opatření - udržovat vzájemnou spolupráci a komunikaci s provozovateli chovu ryb na velkých vodárenských nádržích (Šance, Morávka, Stanovnice), na rekreačních nádržích (H. Bečva, nádrž v N. Hrozenkově) i na menších nádržích obhospodařovaných ČRS nebo soukromníky - úpravy technického rázu prováděné na vodních nádržích směřovat časově do období mimo rozmnožování a zimování vodních živočichů (zejména obojživelníků, škeble, raka říčního a chráněných druhů ryb); v době hnízdění ptáků vázaných na litorál udržovat stálou výši vodní hladiny - viz kap. 2.1.5.1.2. - odstraňování břehových porostů rákosu a vysokých trav provádět mimo hnízdní období ptactva (březen - červenec) - při jednáních o výsledné podobě úprav vodních ploch prosazovat taková řešení, která by zabezpečila zachování vodních biotopů i jejich návaznost na biotopy okolní (sklon břehů, konečná úprava břehů, charakter dna, rybí obsádka, režim, rostliny atp.) - viz kap. 2.1.5.1.2. - preferovat extenzivní chov ryb - prosazovat pro většinu rybníků vícedruhové obsádky se zvýšeným podílem vedlejších druhů ryb; preferovat především chov rybích obsádek tvořených ranými věkovými kategoriemi, jejichž vliv na ekosystém rybníka je šetrnější než vysazování starších ročníků, zejména kapra - spolupráce s rybářskými organizacemi v prevenci a omezování výskytu invazních druhů vodních živočichů (např. střevličky) - viz kap. 2.1.5.2.
2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodářství 2.2.4.1. Péče o vodní plochy a toky Charakteristika problematiky Územím CHKO Beskydy prochází hlavní evropské rozvodí Odra - Dunaj. Severní část je odvodňována přítoky Olše a Ostravice a také Odry, z jižní pak vody potoků ústí do Rožnovské a Vsetínské Bečvy a Senice. Hydrologický režim území je kromě klimatu významně ovlivněn geologickými podmínkami. Ve flyšových souvrstvích zpravidla nedochází k vytváření rozsáhlejšího oběhu podzemních vod a jejich zásob, průtoky ve vodních tocích jsou rozkolísané a významně reagují na momentální srážkovou situaci. Podstatnou část vodopisné sítě tvoří bystřiny o značném spádu, které přirozeně transportují velká množství splavenin – rovněž jedna ze zvláštních charakteristik území Beskyd jako nejrozsáhlejšího a nejvyššího území malé české části flyšového pásma Karpat. Tato v rámci ČR zvláštní vysoká dynamika toků a charakter osídlení vedly k enormním snahám o stabilizaci toků. Výsledkem je poměrně vysoká upravenost toků v zastavěných částech, která následně vedla ke snaze stabilizovat toky i mimo zástavbu, zejména omezit jejich dynamiku, především pak transport splavenin. Problémy s udržením rozsáhlé upravenosti toků následně vedly v řadě případů k nastartování procesů zpětné eroze a zahloubení koryt toků jako procesů celkově environmentálně nežádoucích, tj. jak z hlediska ochrany přírody a krajiny tak vodohospodářského. Beskydy jsou významným vodohospodářským územím – jsou vyhlášeny jako chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Většina vodních toků má vhodné podmínky pro život vodních organismů. Migrační překážky na tocích představují především soustavy příčných objektů (kamenné i dřevěné stupně, jezy). Na území se nachází několik malých vodních elektráren zabudovaných v hrázích (nádrž Horní Bečva) a v tělesech velkých jezů (toky Vsetínská a Rožnovská Bečva, Morávka). Pod pojmem revitalizace se rozumí úmyslná revitalizace na základě projektů. Dlouhodobý cíl vodoteče, včetně jejich niv a vodní plochy s vysokou ekologickou hodnotou (obnova vodního režimu v místech narušených nešetrnými regulačními zásahy) zvýšená retenční schopnost krajiny a čistota vod
28
Dílčí cíle revitalizované úseky malých vodních toků a jejich povodí, zejména v nelesních částech CHKO se zemědělským využíváním zvýšená retenční schopnost území (zásahy na podporu přirozené akumulace vod) zlepšená biodiverzita vodních organismů (indikátor kvality vody v tocích) Navrhovaná opatření v rámci procesu územního plánování chránit dostatečný prostor pro vodní tok (širší proměnlivý profil s nízkými břehy), říční nivy a jiná přírodní území významná z hlediska rozlivu povodňových vod před další urbanizací, stávající nevhodné způsoby využití těchto území postupně eliminovat; účinně kombinovat zájmy ochrany přírody a ochranu před povodněmi u upravených toků podpora proměnlivého členitého profilu koryta toku, podpora alternativních úprav revitalizace toků a jejich částí provádět přednostně v lokalitách s dobrým revitalizačním potenciálem (v úsecích mimo zástavbu – např. Rožnovská Bečva, Vsetínská Bečva, Zděchovka, Uherská, Kněhyně, Morávka, Tyra, Čeladenka) na větších tocích (např. Rožnovská a Vsetínská Bečva) podporovat projekty na odstranění nebo zprůchodnění migračních bariér, kamenných stupňů a jezů podporovat realizaci a budovat drobné vodní plochy, zejména tůně, na vhodných lokalitách v CHKO sledovat hydrologické poměry pramenišť a v případě potřeby vhodnými zásahy zamezit jejich vysychání a odvodňování prosazovat nápravu v případech, kdy dochází ke znečišťování vod nebo k ohrožení jejich kvality prosazovat takové využívání ZPF, včetně podpory vhodných agrotechnických metod (viz kap. 2.2.2.2.), aby nedocházelo ke snižování kvality povrchových i podzemních vod, případně došlo k jejímu zlepšení podporovat realizace kvalitních projektů číštění odpadních vod, podporovat následné používání vody v horních částech povodí, málo vodných tocích a ve významných a cenných lokalitách prosazovat vyšší technologie (tercierního) čištění odpadních vod, dodatečné stupně čištění pasivními prvky (zemní filtr, biorybník, kořenová ČOV) ve správní činnosti (stanovisko k odběrům vody) prosazovat dostatečné minimální zůstatkové průtoky v tocích, vycházející z odborných doporučení a konkrétní situace na vodním toku zachování a obnova přirozené struktury a skladby břehových porostů (zachování starých jedinců v těchto porostech – doupné stromy, druhová a věková rozmanitost, zapojené porosty s keřovým patrem aj. – viz také kap. 2.2.2.) – především metodickým vedením obcí jako orgánů OPK i přímou činností získání podkladů k přehledu upravenosti a stavu břehových porostů vodních toků (kategorizace vodních toků) u retenčních nádrží (pro zasněžování, požární nádrže…) upravit jejich parametry a provoz tak, aby se nestaly pastí pro volně žijící živočichy (především obojživelníky) - viz kap. 2.1.5.1.2. zachovat vodní režim na štěrkonosných tocích (viz kap. 2.1.3. a 2.1.5.1.1.)
2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových i podzemních vod Dlouhodobý cíl zlepšená kvality vody a zvýšené průtoky na významných tocích s vodními nádržemi (Morávka a Ostravice) Navrhovaná opatření prozkoumání možností změn pokud jde o způsob vypouštění a vypouštěné množství z VN Morávka (a manipulace jezu Vyšní Lhoty), příp. také VN Šance a VN Stanovnice prosazení zájmů ochrany přírody a krajiny v rámci kritérií pro manipulace na VN
29
2.2.5. Hospodářské aktivity a rozvojové záměry 2.2.5.1. Rozvojové záměry slučitelné s posláním CHKO („inverzní zonace“) Charakteristika problematiky Ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zonace CHKO, zřizovací výnos CHKO a Ptačích oblastí Horní Vsacko a Beskydy, ochrana evropsky významných lokalit a další dokumenty a podklady (klasifikace hodnot krajinného rázu, schválené ÚSES atd.) určují základní omezení pro budoucí rozvojové aktivity. Hospodářské využívání chráněných krajinných oblastí se provádí podle zón odstupňované ochrany přírody a krajiny tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Poslání oblasti ale nevylučuje rozvoj území. Rozvoj však musí respektovat zachované přírodní a krajinné hodnoty CHKO, proto bude mít podle jednotlivých zón CHKO různorodý charakter. Již samotná existence CHKO by měla přispívat k atraktivitě území a lze očekávat podporu těch aktivit místní ekonomiky, které jsou s posláním CHKO v souladu. Vyloučeny musí být naopak ty záměry a činnosti, které by vedly k degradaci přírodních a krajinných hodnot oblasti a které lze realizovat v jiných územích mimo CHKO. Tradiční způsob využívání území je lesní a zemědělské hospodaření. Zemědělská produkce je zaměřena zejména na chov skotu a ovcí, lesní hospodářství se odráží především v rozvoji dřevozpracujících provozů. Vhodným způsobem navazujícím na tradice regionu jsou drobnější rukodělné dílny využívající místních surovin. Zavádění větších průmyslových provozů a zřizování průmyslových zón je vzhledem k charakteru terénu problematické a není z hlediska ochrany přírody a krajiny žádoucí. Rovněž snahy o rozvoj důlní činnosti především těžby uhlí jsou vážnou hrozbou uchování základních hodnot CHKO a jako takové jsou nepřijatelné. Dalším vážným problémem je neustávající tlak na zástavbu doposud volné nezastavěné krajiny a snaha umisťovat stavební objekty i do cenných území II. zóny. Nevhodnou aktivitou pro většinu oblasti je zřizování nových rozsáhlých rekreačních areálů (typu sjezdových areálů spojených s dalšími aktivitami pro zimní i letní využití a vedoucích k provozování „rekreačního průmyslu“ ) měnících zásadně krajinný ráz a majících negativní dopad na území s doposud klidovým režimem. Rekreační využívání oblasti je jednou z hlavních rozvojových aktivit (pokud nebude mít negativní vliv na krajinný ráz a nebude docházet k poškozování dochovaných hodnot přírodního prostředí). Dlouhodobý cíl − území CHKO se zachovanými přírodními a krajinnými hodnotami a přiměřeným rozvojem, který jejich zachování nenaruší (s ohledem na ochranné podmínky CHKO a jejich zón) Navrhovaná opatření (vhodné rozvojové aktivity a hospodářská činnost) I. zóna zemědělství a lesní hospodářství zaměřené na uchování nebo posílení stávajících přírodních hodnot a prováděné s přiměřenou intenzitou v souladu s bližšími ochrannými podmínkami ZCHÚ a příslušným plánem péče ZCHÚ, EVL Beskydy, SDO a návrhem přírodě blízkého hospodaření o ptačí oblasti a základními ochrannými podmínkami CHKO (přírodě blízké lesní hospodářství, extenzivní způsoby údržby trvalých travních porostů, revitalizace vodních ploch) běžná údržba stávajících staveb s využitím tradičních materiálů k zabezpečení vyhovujícího stavebně-technického stavu a za respektování jejich historického charakteru (drobné stavby lesního a zemědělského hospodářství, kulturně sakrální stavby) II. zóna zemědělské, rybářské a lesnické hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO přírodě blízké lesní hospodaření – podporovány jsou aktivity zvyšující druhovou, věkovou a prostorovou rozmanitost lesních porostů přírodě blízké formy zemědělství – dlouhodobě nepoškozuje krajinu a udržuje nebo zvyšuje biodiverzitu, extenzivní formy hospodaření, bez rozšiřování plochy orné půdy rybářské hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO a správou odsouhlasenými manipulačními a provozně-hospodářskými řády rybníků a vodních nádrží
30
-
běžná údržba současných staveb, ve výjimečných případech i drobné novostavby lesního a zemědělského hospodářství a kulturně-sakrální stavby (boží muka apod.) zakládání dočasných tábořišť a dětských letních táborů na místech vymezených se souhlasem správy CHKO a jejich provoz s odpovídajícím hygienickým a vodohospodářským zajištěním budování a údržba cyklistických stezek, naučných stezek, značených turistických a cyklistických a vycházkových tras s doprovodným zařízeními udržování stávající komunikační sítě a liniové technické infrastruktury
III. zóna běžné lesnické hospodaření respektující zajištění všech funkcí lesa v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO a v souladu se schválenými lesními hospodářskými plány rybářské a rybníkářské hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO a správou odsouhlasenými manipulačními a provozně-hospodářskými řády rybníků a vodních nádrží zemědělské hospodaření vycházející z principů ekologického zemědělství, vhodné formy agroturistiky, podpora přeměny kulturních luk na louky druhově bohaté umisťování nových staveb v souladu s územním plánem při uplatňování architektonických znaků typických pro zdejší krajinu úpravy stávajících staveb pro rekreační účely včetně dobudování rekreační infrastruktury za podmínky vyloučení negativního vlivu na přírodu a krajinu, přednostní využívání stávajících objektů IV. zóna rybářské a rybníkařské hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO a správou odsouhlasenými manipulačními a provozně-hospodářskými řády rybníků a vodních nádrží trvale udržitelné zemědělství s možností využití i intenzivnějších způsobů, ale respektující základní principy trvalé udržitelnosti (udržení a zvyšování úrodnosti půdy, ochrana kvality a čistoty povrchových i podzemních vod, používání vhodné techniky, využívání AEO na TTP i orné půdě ) běžná stavební činnost – bydlení, rekreace, nezbytná technická infrastruktura, pokud je v souladu se schváleným územním plánem a uplatňuje architektonické znaky typické pro zdejší krajinu rekonstrukce a výstavba zemědělských provozů, výrobních provozoven a rekreačních areálů v příslušných funkčně vymezených lokalitách přednostně na místě stávajících objektů v příslušných funkčně vymezených lokalitách, při rekonstrukci odstraňování starých zátěží (nefunkční senážní věže, nádrže a koupaliště, skládky …) rozvoj občanské vybavenosti obcí rozvoj a výstavba malých řemeslných výroben a provozů v návaznosti na místní zdroje surovin
2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby Charakteristika problematiky Urbanistická struktura obcí, která byla původní, i tradiční rysy jednotlivých staveb přetrvaly plošně až do 50. a 60. let 20. století, kdy do vesnic prudce vtrhla „moderní doba,“ ve zvláště nepříznivé podobě kolektivizace a zprůmyslnění zemědělství. Do té doby harmonická struktura vesnic byla rozbíjena moderními či přímo cizorodými objekty. V některých obcích či částech jejich katastrů se od 60. let rozběhla i masová výstavba rekreačních objektů – chat. V současné době se obnovuje řada zchátralých objektů a objevují se i kvalitní a tradičně pojaté novostavby, zároveň jsou však vesnice pod tlakem výstavby nevhodných objektů – zejména „katalogových“ rodinných domů. Pouze malá sídla si někde svůj původní výraz dokázala podržet. V současnosti je velký zájem o výstavbu rodinných domů, obzvláště na zemědělské půdě v okolí obcí. Sídlištní výstavba z let minulých se nachází na území CHKOB v několika obcích a městech. Jednotlivé objekty procházejí v poslední době rekonstrukcemi. Jedná se o sídliště ve IV. zóně. Zásadním nástrojem pro regulaci stavební činnosti na území CHKO Beskydy je územně plánovací dokumentace. V roce 2007 byl zpracován koncepční dokument Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy, který je podkladem v procesu tvorby územních plánů. Schválený územní plán má téměř každá obec na území CHKO Beskydy. V nových územních a regulačních
31
plánech je potřeba zapracovat odpovídající regulativy pro navrhovanou výstavbu v každé obci na území CHKO Beskydy. Dlouhodobý cíl rozvoj obcí v souladu s tradiční urbanistickou strukturou venkovské zástavby (hustota zástavby, poměr zastavěné a nezastavěné části pozemku, umístění stavby na pozemku, velikost pozemku) zachování volné krajiny bez výstavby Dílčí cíle zachovaný tradiční ráz obcí tam, kde není výrazně narušen cizorodými prvky dobrá informovanost státní správy, samosprávy a projektantů o charakteristických znacích krajinného rázu a hodnotách, jež je třeba chránit zvýšené povědomí obyvatel o tradiční zástavbě a jejích hodnotách krajina bez narušení stavbami, které by svým charakterem byly v rozporu se zachováním harmonického měřítka, objemu staveb a harmonických vztahů v krajině náprava nevhodných zásahů stavební činnosti z minulosti Navrhovaná opatření spolupracovat s obcemi na maximálním zapracování pravidel a postupů k zachování hodnot tradiční zástavby a krajinného rázu do územně plánovací dokumentace (viz kap. 2.1.8.) aktivně spolupracovat se zadavateli i zpracovateli ÚPD dle oborového dokumentu Preventivní hodnocení krajinného rázu v CHKO Beskydy přednostně umisťovat stavby v rámci zastavěného a zastavitelného území a v těsné vazbě na zastavěné území změnu územního plánu umožňující výstavbu ve volné krajině připustit pouze výjimečně pro stavby zabezpečující zemědělské využívání historických pasek (formou horských luk a pastvin) nepovolovat stavby, které budou v pohledových konfrontacích konkurovat kulturním dominantám, změny území ověřovat z referenčních stanovišť (např. formou simulací do panoramat) neumisťovat v území stavby narušující původní strukturu zástavby svou nadměrnou zastavěnou plochou, objemem, druhem oplocení, typem a počtem doprovodných staveb a umístěním v terénu v případě rekonstrukce nebo stavebních úprav starých roubených staveb zachovat jejich typické historické znaky navrhovat na asanaci nevyužívané průmyslové, vojenské nebo zemědělské objekty, které jsou ve špatném stavu nepovolovat výstavbu nových chat (staveb rodinné rekreace) věnovat vyšší pozornost vegetačním úpravám veřejných prostranství nepovolovat stavby a technická zařízení na pohledových horizontech a v jejich ochranných pásmech nepovolovat umisťování výrazných reklamních zařízení pořádat pravidelná setkání se starosty obcí a předávat jim aktuální informace, poskytovat poradenskou činnost v oblasti krajinného rázu a tradiční zástavby v jednotlivých obcích realizovat pravidelná setkání se zástupci příslušných stavebních úřadů s působností na území CHKO vydat informační brožuru o tradiční zástavbě s uvedením základních znaků pro stavby a příklady vhodných staveb spolupracovat s dalšími odbornými organizacemi na koncepčních dokumentech a řešení modelových situací (viz kap. 2.2.7.)
2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy Charakteristika problematiky Územím CHKO prochází několik důležitých dopravních tras. Silnice I. třídy protínají napříč území CHKO v západovýchodním a částečně severojižním směru. Na ně je navázána další síť komunikací II. a III. třídy, nejvýznamnější z nich je silnice II/487 procházející údolím Vsetínské Bečvy, která tvoří dopravní tepnu a osu celé jihozápadní části CHKO.
32
Na území CHKO se vyskytují 3 železniční trati regionálního významu. Dvě trati celostátního významu (rychlíková trať č. 280 Hranice na Moravě-Vsetín-Púchov a rychlíková trať č. 323 Valašské Meziříčí – Ostrava hl. n., rychlíková trať č. 320 Bocanovice – Mosty u Jablunkova), tvoří ve třech úsecích hranici CHKO. Dosud nebylo provedeno plošné vyhodnocení, nakolik jsou dopravní stavby migračními bariérami. Zimní údržba komunikací je prováděna na většině území bez použití chemických prostředků, ale použití škváry může být stejně problematické jako použití soli (estetika, výluhy, kolmatace přirozených náplavů v tocích). Část komunikací (silnice I. třídy a jeden úsek silnice II. třídy) je v zimě ošetřována chemicky na základě platné výjimky. Za předpokladu plnění stanovených podmínek je tato praxe z hlediska ochrany přírody a krajiny přijatelná. Dlouhodobý cíl doprava bez výrazného negativního narušení krajinného rázu, území MZCHÚ a lokalit chráněných druhů rostlin a živočichů; zlepšení současné migrační propustnosti krajiny zimní údržba silnic v rozsahu nepoškozujícím okolní prostředí udržení rozsáhlých lesních komplexů bez zpřístupnění veřejnými komunikacemi Navrhovaná opatření preferovat rekonstrukce či přeložky silnic i železnic výrazně negativně nenarušující krajinný ráz a souvislost lesních komplexů (viz kap. 2.1.8.) podpora zachování nepřístupnosti lesních cest pro motorizovanou veřejnost po dohodě s vlastníky podpora asanace nevyužívaných lesních cest jednoduchými biotechnickými opatřeními aktivně se zapojit do aktivit omezujících nelegální vjezdy motorových vozidel mimo silnice a místní komunikace (viz kap. 2.2.6.) k plánovaným významným dopravním stavbám v CHKO plánovaná rekonstrukce a rozšíření silnice I. třídy (1/57) v úseku Vsetín - Valašská Polanka (resp. vybudování nové čtyřproudé komunikace v tomto úseku) představuje potencionální ohrožení pro jedno z jádrových území EVL Beskydy a zásah do I. zóny CHKO; upřesnění trasy silnice v územních plánech obcí musí respektovat limity dané zákonem č. 114/92 Sb., v platném znění, konkrétně § 45i odst. 8 až 11 (viz kap. 2.1.3.) nové lanovky – pečlivě zvážit jejich vliv nejen na místo potenciální výstavby, ale i širší území, kde by se v důsledku jejich výstavby zvýšila návštěvnost; uvažovaný záměr „lanovky na Radhošť“ se jeví z hlediska ochrany přírody jako naprosto zbytečný (lokalita je dostatečně přístupná) a představuje reálnou hrozbu degradace EVL, PO, I. zóny CHKO Beskydy k zachování migrační propustnosti krajiny (viz kap. 2.1.5.1.2.) vhodnými technickými prostředky řešit situaci na místech, kde dochází k častým střetům dopravy s volně žijícími živočichy (např. migrační trasy obojživelníků, větších savců, v případě vydry říční se jedná o křížení vodních toků a komunikací atd.) při opravách a výstavbě nových komunikací a mostních objektů prosazovat řešení vedoucí k odstranění současných migračních bariér a zlepšení podmínek pro migraci živočichů (zejména velkých obratlovců a vydry říční), přednostně v oblastech, kde jsou zjištěny jejich přirozené migrační cesty (např. Jablunkovský průsmyk, Lidečko- Lomensko, Lyský průsmyk) zachovat nezastavěné plochy/proluky mezi „řetězovými“ obcemi v údolích k zimní údržbě komunikací chemickou údržbu komunikací zachovat v dosavadním rozsahu (silnice I/35 v úseku Rožnov p. R. – Bílá/Bumbálka, silnice II/487 v úseku Ústí – Velké Karlovice, silnice I/58 Rožnov pod Radhoštěm - Frenštát pod Radhoštěm), na základě výjimek a v nich uvedených podmínek nově vázat udělení výjimky (solení) na dosadby doprovodné silniční zeleně geograficky původních a stanovištně vhodných druhů dřevin v místech s negativními účinky solení a ve výjimce regulovat množství použité soli při nechemické údržbě cest preferovat důsledné odklízení sněhu před nadměrným posypem inertním materiálem v součinnosti s vlastníkem komunikací zajistit zpracování odborných projektů obnovy silniční zeleně a tyto projekty v několika etapách realizovat (priorita obnovy silniční zeleně je např. u silnice Vsetín – Velké Karlovice )
33
2.2.5.4. Průmysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady Charakteristika problematiky Na území CHKO Beskydy se kromě areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm (nyní je zde evidováno okolo 160 firem) nenachází velké průmyslové podniky. Na území se nachází v převážné míře podniky dřevozpracujícího průmyslu, v menší míře podniky textilní, sklářské, pekárny, jatka, kovoobráběcí dílny a jiná výroba. Dle imisního zatížení této oblasti se největší mírou na poškození přírodního prostředí v minulosti podílely a v menší míře pravděpodobně i dnes podílejí podniky mimo CHKO Beskydy. Podniky mají sídla v těsné blízkosti CHKO a nebo v místech, ze kterých převládají směry proudění větrů dovnitř CHKO. Jedná se hlavně o podniky DEZA Valašské Meziříčí, Třinecké železárny, podniky ve FrýdkuMístku, Karviné, ostravská aglomerace atd. Odpad z CHKO je svážen na místa mimo chráněné území. V oblasti se v současné době nenachází žádná činná skládka komunálního odpadu, staré skládky jsou buď již zrekultivovány nebo se jejich rekultivace připravuje. Problémy působí pouze drobné nelegální skládky odpadů obyvatel rodinných domů bydlících na okraji měst nebo obcí a nebo chataři. Dlouhodobý cíl: omezení negativního vlivu průmyslu a drobné výroby na předměty ochrany CHKO Navrhovaná opatření: zamezit industrializaci ve II. zóně ochrany přírody (určena pro řízenou zemědělskou činnost); tyto aktivity směřovat do IV., maximálně do III. zóny ochrany přírody, do ploch průmyslových a smíšených určených takto schválenými územními plány jednotlivých obcí (viz kap. 2.2.5.1.) výstavbu nových průmyslových objektů orientovat do stávajících výrobních areálů v intravilánech obcí; iniciovat přestavbu nevyužívaných zemědělských a průmyslových objektů na jiný účel, případně jejich asanaci (viz kap. 2.2.5.2.) podporovat výstavbu ČOV, plynofikace obcí (snížení zátěže ovzduší) podporovat rozvoj služeb a řemesel v sídelních útvarech, využívání místních surovin a kvalitnějších energetických zdrojů, recyklace průmyslových vod v podnicích, omezení kotelen na fosilní palivo, odstranění skládek odpadu, vyřešení situace se starými zátěžemi vzhledem k možné rozsáhlé devastaci okolí v areálu dolů ve Frenštátě pod Radhoštěm a celého dobývacího prostoru Trojanovice zamezit otevření těchto dolů (viz kap. 2.2.5.6.) spolupracovat s obecními úřady při odstraňování nelegálních skládek a předcházení jejich vzniku důsledným informováním občanů, kam odpady ukládat pokračovat ve spolupráci při pravidelných jarních akcích organizovaných pro dobrovolníky a veřejnost, zaměřených na úklid celého území CHKO
2.2.5.5. Zásady umisťování technické infrastruktury a inženýrských sítí Charakteristika problematiky Jako poměrně hustě osídlená oblast rozkládající se při okraji ostravské sídelní regionální aglomerace je CHKO Beskydy protkáno řadou sítí technické infrastruktury. Kromě vedení místního a regionálního významu oblastí procházejí také nadřazené sítě celostátního významu, a to hlavně vedení elektrické. Již v minulosti byly realizovány rozvody VN (např. Rožnov p. R. - Karolinka, Valašské Meziříčí Frenštát, Ostravsko - Pováží aj.). Nároky těchto staveb na prostor a zásah do přírody a krajiny jsou velké a negativní (zábor ZPF a LPF, výseky, příhradové konstrukce nosníků ve zcela volné krajině atd.). Pokud by se skutečně realizoval nový rozvod vyššího energetického řádu, jeho trasa by měla být situována mimo CHKO Beskydy. Zatímco u podzemních vedení je umístění z hlediska OPK většinou řešitelné, v případě nadzemních elektrických vedení a věží či stožárů telekomunikačních sítí dochází v řadě případů ke střetům s ochranou krajinného rázu. Na rozdíl od jiných oblastí není CHKO Beskydy zatím předmětem zájmu pokud jde o výstavbu větrných elektráren. Území Beskyd s výraznými horizonty je pro tuto výstavbu zcela nevhodné. Pro malé vodní elektrátrny lze konstatovat, že vzhledem k rozkolísaným průtokům v průběhu roku na většině toků ju tento druh výroby elektrické energie na území CHKO nevhodný.
34
Umisťování fotovoltaických článků při individuálním bydlení je řešeno většinou jejich umisťováním ve střešní rovině domů. Toto řešení většinou není v rozporu se zájmy ochrany přírody. Využití solárních a fotovoltaických článků ve větším rozsahu k výrobě tepelné a elektrické energie je z hlediska mapy slunečního osvitu v rámci ČR na území CHKO Beskydy nevhodné. Dlouhodobý cíl krajina minimálně narušená technickými sítěmi, zejména volná krajina mimo sídla Navrhovaná opatření technickou a dopravní infrastrukturu rozvíjet s cílem výrazně negativně nepoškozovat krajinný ráz a druhové bohatství dotčeného území; koncepčně je nutno včas sítě řešit a regulovat v rámci územně plánovací dokumentace na místech významných z hlediska ochrany ptáků je nutné prosazovat bezpečnou úpravu elektrických vedení preferováno je podzemní vedení, zejména na území MZCHÚ v případě elektrických sítí nižších řádů je preferováno podzemní vedení na celém území CHKO, u ostatních vedení volit typ a umístění sloupů s ohledem na krajinný ráz (včetně způsobů vrcholového značení z důvodů bezpečnosti leteckého provozu) - při umisťování telekomunikačních věží (základnových stanic a stožárů sítí mobilní komunikace) prosazovat požadavek na sdílení technické infrastruktury více operátory a princip minimalizace těchto zařízení na území CHKO (při zachování funkčnosti komunikačních sítí); v maximální míře využívat pro umísťování anténních systémů stávající objekty (tovární komíny, věžové vodojemy – hydrogloby, výškové budovy), pokud je to možné, umísťovat nově budované stožáry tak, aby byla část jejich konstrukce zakrývána lesními porosty (viz kap. 2.1.8.)
2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti těžby nerostných surovin Charakteristika problematiky Část CHKO Beskydy, která náleží do Zlínského kraje, je chudá na nerostné suroviny. Je to podmíněno geologickou stavbou této oblasti, jejíž povrchová část je tvořena především třetihorními sedimenty a čtvrtohorním pokryvem. Z paliv zde byly pouze v indiciích zjištěny v hlubších vrtech výskyty ropy neprůmyslového významu a bylo ověřeno několik ložisek zemního plynu. Do Zlínského kraje zasahuje svým jižním okrajem ložisko černého uhlí (Frenštát-západ). Ze stavebních surovin mají místní význam menší ložiska stavebního kamene. V severní části CHKO Beskydy, která náleží do Moravskoslezského kraje, jsou veškeré zdroje vázány na horniny flyšového pásma (především slezskou jednotku) a jejich kvartérní pokryv, a to jak ledovcového, tak fluviálního i eolického původu. Zdroje černého uhlí v jižní části hornoslezské černouhelné pánve (Frenštát-západ), ropy a zemního plynu jsou uloženy v podloží vněkarpatských příkrovů v autochtonním podkladu neoidního strukturního patra. Drobné litologicko-strukturní pastě s indiciemi plynu mohou být situovány i v rámci vněkarpatských příkrovů. Ložiska pelosideritu, která byla v minulosti předmětem povrchové nebo mělce podpovrchové těžby, byla koncentrována rovněž do spodní části slezské jednotky. Ze stavebních surovin mají stejně jak ve Zlínském kraji místní význam menší ložiska stavebního kamene – pískovce. Nejzávažnějším problémem se v tomto období jeví snaha OKD a. s. otevřít Důl Frenštát. Jeho otevření by tvrdě zasáhlo CHKO Beskydy a trvale poškodilo prostředí, na které se dnes vztahují různé ochranné podmínky. Dlouhodobý cíl: minimální produkce nerostných surovin na území CHKO Dílčí cíle: krajina nenarušená otevřením Dolu Frenštát nebo ohrožená zřizováním nových ložisek nerostných surovin a vyhlašováním nových dobývacích prostorů Navrhovaná opatření: nesměřovat průzkumy nerostných surovin a dobývací prostory do I. a II. zóny vzhledem k návaznosti na další následné zásahy do přírodního prostředí (vrty, vedení potrubí, stavby objektů, komunikací apod.); důkladně přehodnocovat nové dobývací prostory ve III. a IV. zóně odstupňované ochrany přírody a krajiny (viz kap. 2.2.5.1.) v rámci povolování těžeb vyžadovat projekty rekultivací.
35
-
usilovat o odpis zásob výhradního ložiska černého uhlí v lokalitě Frenštát p. R. – Trojanovice – Kunčice p. O. podpora rekultivačních projektů s maximálním využitím přírodních pochodů ve spolupráci s veřejnou správou a Českou geologickou službou podporovat ochranu evidovaných geologicky významných lokalit (viz kap. 2.1.6.)
2.2.6. Rekreace, sport, turistika Charakteristika problematiky Území CHKO Beskydy je dlouhodobě velmi exponovaná oblast z hlediska sportu, turistiky, rekreace, a to jak v případě krátkodobých, tak dlouhodobých návštěv. Výhodná dopravní poloha, blízkost větších měst a dobrá dostupnost celé oblasti umožňuje její celoroční využívání. Vzhledem k charakteru území je možné celoroční využívání s mírným akcentem na zimu a léto. Oblast disponuje značnými kapacitami individuální rekreace, ať již jde o soukromé rekreační chaty, případně využívání bytového fondu (rekreační chalupy). Jejich největší soustředění je v horních částech údolí obou Bečev, v údolích v Moravskoslezských Beskydech a na úpatí směrem k Ostravě. Značné ubytovací kapacity jsou v hotelech a penzionech. Tradici turistiky (Pohorská Jednota Radhošť nejstarší v ČR, Beskydenverein) dokazují stovky km značených pěších tras, v poslední době intenzivně doplňované značením běžeckých tras, cyklotras a nově i hippotras. Tradiční pohraniční turistika na hraničních hřebenech se Slovenskem návštěvnost oblasti významně nezvyšuje, naopak nárůst návštěvnosti v letním období ještě zvyšují houbaři a sběrači lesních plodů. S touto krátkodobou rekreací jsou spojeny problémy s vjížděním a parkováním aut mimo veřejné komunikace. V zimě jsou hory dlouhodobě využívány k provozování sjezdového i běžeckého lyžování. Mnohé oblasti jsou dnes na hranici únosnosti, a tak nové aktivity (budování nových nebo zvyšování kapacity stávajících středisek, nové trasy) jsou často v rozporu s OP (EVL, PO). Příhodné terény odstartovaly rozvoj „adrenalinových sportů" (terénní motocykly, čtyřkolky, koloběžky, MTB, paragliding, v zimě sněžné skútry a nově skialpinismus). Samozřejmě i Beskydy jsou, především v místech vysoké návštěvnosti, postiženy jevy spojenými s neukázněností (rozdělávání ohňů, odpadky, ničení technických zařízení OP i jiných subjektů). Dlouhodobý cíl vyvážený stav mezi ochranou přírody a sportovním a turistickým využíváním území CHKO Navrhovaná opatření spolupracovat s KČT při návrzích nových pěších a běžeckých tras či při změnách jejich vedení a vybavení, aby následně nedocházelo k poškozování přírodních hodnot území spolupracovat s obcemi, zájmovými sdruženími a podnikatelskými subjekty při budování, údržbě a vybavení cykloturistických a jiných (hippo) tras, tyto aktivity pak směrovat na vyznačené trasy snížit koncentraci návštěvníků v přetížených lokalitách (směrováním na jiné trasy např. na stávající síť naučných stezek) hromadné akce s volným pohybem účastníků po terénu (orientační běh) směřovat mimo MZCHÚ a lokality druhů citlivých na rušení (viz kap. 2.1.5.1.2.) a jejich pořádání omezit na vhodnou roční dobu vybavit území CHKO ve spolupráci s obcemi a dalšími vhodnými subjekty dostatečným informačním systémem pro pohyb návštěvníků, zajistit jeho funkčnost a údržbu podporovat vytváření nových informačních center spolupracovat a iniciovat vydávání naučných a propagačních materiálů a účelových map k podpoře a zároveň usměrnění turistického ruchu v souladu se zájmy OP vyvíjet tlak na optimalizaci provozu stávajících sjezdařských areálů, včetně úprav svahů a pojezdu vozidel na jejich úpravu z důvodu odstranění kolizí se zájmy OP, zpracovat pasportizaci lyžařských vleků a sjezdovek (viz kap. 2.1.8.) podporovat formy agroturistiky ve stávajících objektech realizovat opatření (technická i propagační) k zamezení nepovolených vjezdů motorových vozidel mimo silnice a místní komunikace (především terénní motocykly, čtyřkolky, terénní auta, sněžné skůtry) omezovat pořádání motoristických závodů na území CHKO
36
-
spolupracovat na zpracování studie potencionálního využití území z hlediska vztahu k ochraně přírody
2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s veřejností Charakteristika problematiky Práce s veřejností je jedním z nástrojů péče o území CHKO Beskydy. Pro účinné působení na veřejnost je nezbytné volit celý souhrn metod, forem a postupů, jejichž smyslem je zvýšit povědomí o území, a dále informovat, regulovat, motivovat a umožnit nedevastující rekreační využití tohoto území. Tato činnost vyžaduje systematičnost a soustavnost. Měla by být zaměřena na tři cílové skupiny – na děti a mládež, místní obyvatelstvo a návštěvníky oblasti. Každá vyžaduje jiné přístupy, metody a prostředky. Základem je tvořivý přístup, doplněný profesionalitou v odborném vyjádření i technickém řešení. Samozřejmostí se jeví překlad tiskovin do angličtiny nebo jiného cizího jazyka, například polštiny. Práce s veřejností má dlouhodobý charakter a přispívá k vytváření dobrého jména Správy CHKO Beskydy, která zajišťuje exkurze, přednášky, výstavy a vydává informační a propagační materiály. Dlouhodobý cíl trvalý zájem veřejnosti o ochranu přírodních hodnot a o šetrné hospodaření s přírodními zdroji na území CHKO Beskydy; podpora veřejnosti pro další aktivity Správy CHKO Dílčí cíle přístupné základní informace o poslání, funkci a úkolech ochrany přírody a CHKO jako celku; jakož i věcné informace o území CHKO usměrněná návštěvnost s ohledem na prioritu ochrany přírody v území; propojené funkce poznávací a oddechové, které jsou hlavním cílem a záměrem návštěvníků vhodnými metodami a formami práce vedení k zájmu o území, jeho zachování a ochranu; vytváření vztahu k přírodě a uvědomění si odpovědnosti za své jednání spolupráce s centrálními orgány ochrany přírody na zvyšování celospolečenské prestiže ochrany přírody a krajiny cestou zvýšené informovanosti ve sdělovacích prostředcích s důrazem na vysvětlení celospolečenské potřeby její ochrany nebo předáváním reálných informací o neuspokojivém stavu přírody (zánik biotopů, vymírání druhů apod.) Navrhovaná opatření trvale připravovat zaměstnance Správy CHKO Beskydy na práci s veřejností vybudovat návštěvnické středisko na Pustevnách ve spolupráci s obcemi a nestátními neziskovými organizacemi vybudovat návštěvnické středisko ve Velkých Karlovicích (v případě nemožnosti realizace návštěvnických středisek v uvedených lokalitách vybrat náhradní lokality) podporovat neziskové organizace při provozu informačních center a spolupracovat se všemi informačními centry na území Zlínského a Moravskoslezského kraje podporovat provoz ekocenter a trvalé expozice o CHKO v budově „Muzea Dolní Lomná“ rozvíjet spolupráci se zastupiteli obcí, organizovat vzájemná pracovní setkání, zlepšit komunikaci Správy CHKO s občany a zástupci obcí, pořádat přednášky a semináře pro veřejnost spolupracovat se samosprávou obcí, měst a krajů na společných projektech a zajistit informovanost veřejnosti o nich zpřístupnit obcím informace o realizovaném monitoringu (viz kap. 2.1.9.) a závěrečné zprávy z realizovaných výzkumů (závěrečné zprávy z výzkumů realizovaných Správou CHKO Beskydy budou umístěny na jejích webových stránkách) pokračovat v aktualizaci internetových stránek včetně anglické verze spolupracovat s vysokými školami, neziskovými organizacemi, s muzei, odbornými pracovišti i samostatnými odborníky spolupracovat na projektech šetrné turistiky se všemi zainteresovanými partnery podporovat a účastnit se projektů zaměřených na komunikaci (především s místními komunitami) u místních obyvatel vytvářet a podporovat zdravý patriotismus, podporovat regionální značku „Vyrobeno v Beskydech“ pokračovat ve vydávání Zpravodaje Beskydy (ve spolupráci s neziskovými organizacemi)
37
-
-
-
ve spolupráci s neziskovými organizacemi pokračovat ve vydávání tématických informačních materiálů vydávat informační materiály o přírodních a krajinných hodnotách CHKO, vydat plakát o CHKO Beskydy spolupracovat se zástupci sdělovacích prostředků, tj. tisku (noviny, časopisy), rozhlasových a televizních stanic, internetových (zpravodajských) serverů pořádat přednášky, výstavy, sestavovat přírodovědné expozice a provádět exkurzní činnost, v rámci pořádání jednotlivých akcí pro veřejnost spolupracovat s neziskovými organizacemi sestavení výstavy ke 40 letům Chráněné krajinné oblasti Beskydy zajišťovat aktualizaci informací v infokiosku, včetně anglické verze, dle možností zvýšit počet infokiosků pokračovat při budování a údržbě kvalitního terénního informačního systému – vývěsky, informační tabule (ZCHÚ, obce), orientační tabule, informace o vybraných I. zónách, jejich hranicích a lokalitách významných z hlediska ochrany přírody (oblast výskytu velkých šelem) – viz kap. 2.1.5.1. rozvíjet a udržovat systém naučných stezek, vypracovat pravidla pro jejich realizaci a obnovu (viz kap. 2.1.10.) opatření k usměrňování návštěvnosti (zábradlí, značení, dřevěné retardéry) a odstraňování negativních jevů v MZCHÚ, I. zónách a dalších ochranářsky významných lokalitách (např. erozní poškození hřebene Pustevny-Radhoš’t, vrcholová partie Lysé hory, oblast Kněhyně-Čertova mlýna) vybavení turisticky atraktivních bodů (např. vyhlídky, rozhledna, turistické přístřešky, vhodné horské chaty) odpovídajícími informačními systémy o předmětech ochrany a poslání CHKO
38
3. Závěrečný přehled prioritních úkolů za celou CHKO pro dobu platnosti plánu péče -
-
-
-
zajistit aktivní ochranu zvláště druhů chráněných rostlin a živočichů s důrazem na druhy kriticky a silně ohrožené druhy (např. oměj tuhý, hořeček žlutavý, modrásek černoskvrný, velké šelmy – medvěd, vlk, rys) zachování a zlepšení stavu biotopů a druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL Beskydy, PO Beskydy a PO Horní Vsacko zajistit doplnění sítě MZCHÚ o další cenné lesní, nelesní a geologické lokality vyhlášením nových MZCHÚ (např. PR Makyta, PR Losový, návrh NPP Uzgruň) prosazovat udržení a zlepšování stavu lesních společenstev např. zvyšováním zastoupení stanovištně původních druhů dřevin, ponecháváním dřevní hmoty, snižováním stavu spárkaté zvěře pečovat o cenná nelesní společenstva, zejména o lokality s výskytem ohrožených druhů rostlin i živočichů, omezit zalesňování zemědělských pozemků redukovat invazní druhy rostlin a živočichů, přednostně na lokalitách, kde jsou jimi ohroženy předměty ochrany zajistit nezbytný monitoring společenstev a rostlinných a živočišných druhů v koordinaci s celostátními programy a mezinárodními závazky včetně zjištění aktuálních migračních tras velkých savců zajistit v rámci ochrany krajinného rázu dopracování „Preventivního hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy“ (do podrobnější úrovně) vybudovat návštěvnické středisko na Pustevnách, zajistit péči o terénní informační systém a terénní zařízení usilovat o odpis zásob výhradního ložiska černého uhlí v lokalitě Frenštát p. R. – Trojanovice – Kunčice p. O.
39
4. Seznam použitých zkratek AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČIŽP - Česká inspekce životního prostředí ČOV - čistírna odpadních vod ČSOP - Český svaz ochránců přírody ČSR - Český rybářský svaz EAFRD - European Agricultural Fund for Rural Development (evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) EU - Evropská unie EVL - evropsky významná lokalita CHKO - chráněná krajinná oblast CHKOB - chráněná krajinná oblast Beskydy CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod KPÚ - komplexní pozemkové úpravy LČR - Lesy České republiky LHC - lesní hospodářský celek LHP - lesní hospodářský plán LPF - lesní půdní fond LVS - lesní vegetační stupeň MTB - mountain bike (horská kola) MZD - meliorační a zpevňující dřeviny MZCHÚ - maloplošné zvláště chráněné území MZLU - Masarykova zemědělská a lesnická univerzita MZe - ministerstvo zemědělství MŽP ČR - ministerstvo životního prostředí České republiky NPP - národní přírodní památka NPR - národní přírodní rezervace NRBC - nadregionální biocentrum NS - naučná stezka OKD - Ostravsko-karvinské doly OP - ochrana přírody OPK - ochrana přírody a krajiny OPRL - oblastní plán rozvoje lesa PO - ptačí oblast PLO - přírodní lesní oblast PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace PUPFL - pozemky určené k plnění funkce lesa RS - rekreační středisko SZŠ - střední zemědělská škola TTP - trvalé travní porosty ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚSES - územní systém ekologické stability ÚSOP - ústřední seznam ochrany přírody VN - vodní nádrž VÚC - velký územní celek ZCHÚ - zvláště chráněné území ZPF - zemědělský půdní fond
Zkratky stromů (kap. 2.2.1.) BO - borovice BK - buk BR - bříza DB - dub DBZ - dub zimní HB - habr JD - jedle
40
JDO - jedle obrovská JL - jilm JV - javor mléč JS - jasan JIV - jíva KL - javor klen LP - lípa MD - modřín OL - olše OS - osika SM - smrk
41
5. Seznam literatury Culek a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Černý W. (1980): Ptáci, Aventinum, Praha Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů Čr a SR, vol. 5 (Vyšší rostliny). – 453 p., Príroda, Bratislava. ČRS (2006): Soupis mimopstruhových a pstruhových revírů na rok 2007. Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda Moravská - Neživá příroda, Brno. Dopita M. a kol. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve: Ministerstvo ŽP ČR, Praha. Farkač J. Král D. a Škorpík M. (eds.), 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha, 760 pp. Hájek M., Horsák M., Poulíčková A., Vašutová M., Hájková P. (2005): Ohrožená pestrost života na karpatských lučních prameništích. Společnost pro přírodu a krajinu ACTAEA, Rožnov p. R. Háková A., Kaludisová A., Sádlo J. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 200. - PLANETA XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Hejný S., Slavík B. (1992): Květena České republiky 2. – 540 p., Academia, Praha. Hejný S., Slavík B. (1992): Květena České republiky 3. – 542 p., Academia, Praha. Hejný S., Slavík B. (1988): Květena České socialistické republiky 1. – 557 p., Academia, Praha. Hejtman B. (1977): Petrografie, SNTL/ALFA, Praha. Formánek E. (1887 – 1897): Květena Moravy a rakouského Slezska. - 1-2. Brno. Holec J. et Beran M. (eds.) (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky 1. – 282 p., Příroda 24, Praha. Holuša J. a kol. (1998): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 39 - Podbeskydská pahorkatina. Textová část. Platnost 1999 - 2018. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, FrýdekMístek. Holuša J. a kol. (1999): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Textová část. Platnost 2000 - 2019. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, FrýdekMístek. Holuša J. a kol. (2000): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 40 - Moravskoslezské Beskydy. Textová část. Platnost 2001 - 2020. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, FrýdekMístek Holuša J., Liška J. (2000): Hypotéza chřadnutí a odumírání smrkových porostů ve Slezsku (Česká republika). VÚLHM Jíloviště - Strnady. Husová M., Jirásek J., Moravec J. (2002): Přehled vegetace České republiky – svazek 3, Jehličnaté lesy. Academia, Praha. Chytrý M. (ed.) a kol. (2006): Vegetace České republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace, Vyd. 1. Praha: Academia. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Jakl J. (2007): Černá listina invazních druhů rostlin. Dostupné z http://botany.cz/cs/cerna-listina/ Janeček J. (2006): Výroční zpráva o monitoringu za rok 2006 Aconitum firmum subsp. moravicum Skalický (oměj tuhý moravský). - 22p. + přílohy, Ms., Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. Jatiová M., Šmiták J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Třebíč. Jatiová M., Šmiták J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – 545 p., Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno.
42
Jersáková J., Kindlmann P. (2004): Zásady péče o orchidejová stanoviště. Nakladatelství Kopp. České Budějovice. Jongepierová I., Poková H. (2006): Obnova travních porostů regionální směsí. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, 104 p., Veselí nad Moravou. Kolektiv - správa CHKO Beskydy (1998): Plán péče CHKO Beskydy (návrhová část). Ms. depon. in. Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. Kolektiv - správa CHKO Beskydy (1998): Plán péče CHKO Beskydy (rozborová část). Ms. depon. in. Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. Konvička M., Beneš J., Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. Krupa M., Jůzová B., (2006): Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlučec a jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v ptačí oblasti Beskydy Křenek D. (2006): Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha. Lacina D. a kol. (2007): Souhrn doporučených opatření pro ptačí oblast Horní Vsacko. Ložek V. (1992): Měkkýši pralesní rezervace Mionší u Jablunkova. Ochrana přírody, ročník IX, číslo 1, Praha. Lustyk P., Sedláčková M. (1996): Regionální červený seznam ohrožených taxonů vyšších rostlin pro území CHKO Beskydy. Ms. Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. Menčík E. a kol.(1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd, ÚúG ČAV Praha. Míchal I. a kol. (1992): Obnova ekologické stability lesů. MŽP ČR, Academia Praha. Míchal I., Petříček V. (1999): Péče o chráněná území I., II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Miko L., Borovičková H. (2007): Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. – 590 p., C. H. Beck, Praha. Mlíkovský J., Stýblo P. (2006): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha, ČSOP. Moravec J. (1998): Přehled vegetace České republiky – svazek 1, Acidofilní doubravy. Academia, Praha. Moravec J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. Okresní vlastivědné muzeum v Litoměřicích, Severočeská pobočka České botanické společnosti v Ústí n. L. a Botanický ústav AV ČR v Průhonicích. Moravec J., Husová M., Chytrý M., Neuhauslová Z. (2000): Přehled vegetace České republiky – svazek 2, Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. Academia, Praha. Navrátilová M. (2003): Zhodnocení populace tisu (Taxus baccata) na území CHKO Beskydy a v jejím nejbližším okolí. – Ms., Dipl. pr., Depon. in LDF MZLU, Brno. Navrátilová M. (2006): Záchranný program tisu červeného (Taxus baccata) v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. – 50 p., Ms., depon. in. Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. Neuhauslová Z. (2003): Přehled vegetace České republiky – svazek 4, Vrbotopolové luhy a bažinné olšiny a vrbiny.Academia, Praha. Pavelka J., Trezner J. (2001): Příroda Valašska (okres Vsetín). – Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 504 p. Pek I., Mikuláš R. (1996): Úvod do studia fosilních stop, práce ČGÚ, Praha. Perglová I., Pergl J., Pyšek P., Moravcová L. (2007): Bolševník velkolepý – mýty a fakta o ekologii invazního druhu. Živa 4.
43
Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.)(2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Praha, 2003. Pokorný J. (1998): Povodně a sucha - následek lidské činnosti. Veronica, ročník XII., 12. zvláštní číslo Krajina a povodeň, str. 1-5. Brno. Poleno Z. a kol., (1994,1995): Lesnický naučný slovník. Ministerstvo zemědělství v Agrospoji Praha. Procházka F. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. Průša D. (2005): Orchideje České republiky. – 192 p., Computer Press, Brno. Průša E. (1990): Přirozené lesy České republiky. SZN Praha. Richard B. Primack, Kindlmann P., Jersáková J. (2001): Biologické principy ochrany přírody. - 349 p., Portál, Praha. Rubín J., Balatka B. a kol. (1986): Atlas skalních zemních a půdních tvarů, Academia Praha. Řehoř F. (1995): Přehled paleontologie, učební texty Ostravské univerzity. Řehoř F., Řehořová M., Vašíček Z. (1978): Za zkamenělinami severní Moravy, Ostrava. Slavík B. (1995): Květena České republiky 4. – 529 p., Academia, Praha. Slavík B. (1997): Květena České republiky 5. – 568 p., Academia, Praha. Slavík B. (2000): Květena České republiky 6. – 770 p., Academia, Praha. Spáčilová J. (1997): Mapování přirozeného výskytu tisu červeného (Taxus baccata) na území Javorníků a Moravskoslezských Beskyd. – Ms., Záv. zpr., Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. Spáčilová J. (1998): Mapování přirozeného výskytu tisu červeného (Taxus baccata) na území Storch D. (1994): O přirozenosti společenstev: ptáci a krajina. - Vesmír 73, 252. Šarapatka B., Urban J. a kol.(2006): Ekologické zemědělství v praxi, PRO BIO, Šumperk. Šindlar M. a kol. (1996): Dynamika meandrujících a divočících toků, jejich ochrana a revitalizace. Podúkol 01-B Systémové řešení v rámci ČR. Průběžná zpráva. MŽP ČR, Praha. Šindlar M. a kol. (1996): Zadávací studie pro ochranu a revitalizaci říčního systému Morávky. MŽP ČR, Praha. Šťastný K., Bejček V.,Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Aventinum, Praha. Walter K. S.,Gillett H. J. (1997): 1997 IUCN Red List of threatened plants. – 862 p., IUCN, Gland & cambridge. Weeber G. (1936): Flora von Friedek und Umgebung. Teil I. - III. -Jber. öffentl. communal Obergymn. Friedek 6 (1900-1901): 1-53, 1901; 8 (1902-1903): 1-26, 1903 et Verh. naturforsch. Ver. Brünn 63 (1935): 51-71. /Exemplář v knihovně Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku je soubor všech tří dílů v českém překladu Františka Borského z 18.8.1968/.
44
