Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast eský les

Agentura ochrany p írody a krajiny R Správa Chrán né krajinné oblasti eský les Nám stí republiky 110, 348 06 P imda

Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast eský les na období 2007-2016

Plán pé e o CHKO eský les

2


Obsah

1. Úvod .......................................................................................................................5 1.1. Základní údaje.............................................................................................................................. 5 1.2. Strategie ochrany p írody a krajiny v CHKO................................................................................ 5

2. Cíle ochrany p írody a krajiny ..............................................................................6 2.1. Ochrana p írody ........................................................................................................................... 6 2.1.1. CHKO ................................................................................................................................... 6 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic a zm nu bližších ochranných podmínek .............................. 6 2.1.1.2. Návrhy na zm nu zonace CHKO .................................................................................. 6 2.1.2. Vybraná zvlášt chrán ná území ......................................................................................... 7 2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chrán ných území ................................................... 7 2.1.2.2. P ehlášení i úpravy stávajících zvlášt chrán ných území......................................... 7 2.1.2.3. Pot eba zajišt ní vybraných zvlášt chrán ných území ............................................... 8 2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000 ............................................................................................. 8 2.1.4. Památné stromy.................................................................................................................... 8 2.1.4.1. Návrh vyhlášení nových památných strom ................................................................. 9 2.1.4.2. Opat ení k ochran památných a významných strom ................................................. 9 2.1.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK ...................................................................... 9 2.1.5.1. Záchrana genofondu chrán ných nebo významných druh ......................................... 9 2.1.5.1.1. Rostlinstvo ............................................................................................................. 9 2.1.5.1.2. Živo ichové .......................................................................................................... 10 2.1.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy ...................................................................... 12 2.1.6. Neživá p íroda .................................................................................................................... 13 2.1.7. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ...................................................................... 14 2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu .................................................................................. 15 2.1.9. Monitoring, výzkum............................................................................................................. 16 2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby ..................................................................................... 17 2.2. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny ........................................................................ 18 2.2.1. Lesy a lesní hospodá ství................................................................................................... 18 2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) ................................................................................ 18 2.2.1.2. St edn dobé cíle a zp soby pé e o lesy .................................................................... 19 2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodá ství ................................................................ 19 2.2.1.4. Limity pro lesní hospodá ství ...................................................................................... 20 2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji ............................................................. 20 2.2.2. Hospoda ení na zem d lské p d šetrné k životnímu prost edí ....................................... 20 2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF .................................................................................. 20 2.2.2.2. Další obecná doporu ení k aktivitám na zem d lské p d ........................................ 21 2.2.3. Myslivost a rybá ství ........................................................................................................... 21 2.2.3.1. Cíle OPK v pé i o zv ................................................................................................ 21 2.2.3.2. Cíle OPK v pé i o rybá ské revíry ............................................................................... 22 2.2.3.3. Cíle OPK v hospoda ení na rybnících......................................................................... 23 2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodá ství ..................................................................................... 24 2.2.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry .......................................................................... 25 2.2.5.1. Rozvojové aktivity slu itelné s posláním CHKO („inverzní zonace“) .......................... 25 2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby ........................................................................................ 26 2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy ......................................................................................... 27 2.2.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady.................................. 28 2.2.5.5. Zásady umís ování technické infrastruktury a inženýrských sítí................................. 28 2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti t žby nerostných surovin a rašeliny.............................................. 29 2.2.6. Rekreace, sport, turistika.................................................................................................... 29 2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s ve ejností ................................................................................. 31

3. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO .......................................33 4. Seznam použitých zkratek..................................................................................34 5. Seznam literatury ................................................................................................35 6. P ílohy

3


4


1. Úvod 1.1. Základní údaje Plán pé e o CHKO je odborný a koncep ní dokument ochrany p írody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a sou asném stavu zvlášt chrán ného území navrhuje opat ení na zachování nebo zlepšení stavu p edm tu ochrany ve zvlášt chrán ném území (§ 38, odst. 1 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny - dále jen zákon). Zpracování plán pé e o CHKO zajiš uje Ministerstvo životního prost edí eské republiky (MŽP) prost ednictvím Agentury ochrany p írody a krajiny R (AOPK R), zejména p íslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zp sobu zpracování a obsahu plán pé e jsou stanoveny provád cím p edpisem a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zve ejn ném ve V stníku MŽP . 6/2004. Plán pé e slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany p írody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán pé e neobsahuje opat ení, která jsou povinností správy CHKO vyplývající p ímo ze zákona o ochran p írody a krajiny. Plán pé e o CHKO eský les je zpracován na období let 2007 až 2016 a je prvním dokumentem tohoto druhu p edkládaným ke schválení. Vychází z návrhu plánu pé e, který byl jako podklad pro vyhlášení CHKO v roce 2003 zpracován Krajským ú adem Plze ského kraje ve spolupráci s Ústavem pro hospodá skou úpravu les , pobo kou Plze . Plán pé e byl zpracován kolektivem autor složeným z pracovník editelství AOPK R a správy CHKO eský les .

1.2. Strategie ochrany p írody a krajiny v CHKO CHKO eský les je r znorodou harmonicky utvá enou krajinou s charakteristickým reliéfem. Dlouhodobým cílem ochrany p írody a krajiny v CHKO je uchování typického rázu krajiny s vysokou lesnatostí, s komplexy les p erušovaných enklávami existujících i zaniklých obcí a osad s extenzivním zem d lským hospoda ením a zachování pestré škály druhov bohatých p irozených a polop irozených spole enstev se vzácnými druhy rostlin a živo ich . V ochran p írody bude pozornost zam ena na zachování a ochranu všech vyskytujících se p irozených lesních spole enstev, zvyšování ekologické stability les , udržování druhové pestrosti území pé í o cenná spole enstva a udržování, p íp. vytvá ení vhodných životních podmínek pro vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . V ochran krajiny bude pozornost soust ed na na zachování a ochranu typického krajinného rázu a udržení pestrosti a relativní nezastav nosti krajiny, v etn zachování, p ípadn obnovy vybraných kulturních a historických charakteristik.

5


2. Cíle ochrany p írody a krajiny 2.1. Ochrana p írody 2.1.1. CHKO 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic a zm nu bližších ochranných podmínek Charakteristika problematiky CHKO eský les byla vyhlášena Na ízením vlády R . 70 ze dne 12. ledna 2005. Hranice CHKO, uvedená ve výnosu, je podrobn popsána. V n kterých úsecích jsou pro zp esn ní uvedena ísla pozemkových parcel. V n kolika úsecích je hranice CHKO vedena po liniích, které nelze identifikovat v katastrálních mapách, nebo je popsána odkazem na jiné dokumenty (územní plán). V uvedených p ípadech je identifikace hranic CHKO složit jší, ale po et a velikost t chto úsek je z hlediska celkové délky hranice CHKO zanedbatelný. Bližší ochranné podmínky uvedené ve výnosu vycházejí z charakteru krajiny a ze zkušeností orgán ochrany p írody. P ípadné požadavky na jejich dopln ní mohou vycházet až z dlouhodobých zkušeností Správy CHKO eský les s jejich uplat ováním p i ochran p írody a krajiny. Dlouhodobý cíl − zachování krajinných i p írodních hodnot území Navrhovaná opat ení − p ed koncem platnosti plánu pé e zpracovat analýzu uplat ování bližších ochranných podmínek, p íp. problém s vymezením CHKO a podle pot eby navrhnout ešení

2.1.1.2. Návrhy na zm nu zonace CHKO Charakteristika problematiky Zonace CHKO eský les byla zpracována jako sou ást návrhu na vyhlášení CHKO. V roce 2006 byl tento návrh zp esn n na parcelní hranice (p ípadn v lese na hranice rozd lení lesa). Vyhláška MŽP, kterou se vymezují zóny CHKO eský les, je projednávána podle zákona a má být v roce 2007 vydána. Dlouhodobý cíl − zabezpe ení odpovídající ochrany území CHKO Navrhovaná opat ení − vzhledem k aktuálnosti projednávané (schválené) zonace CHKO se zm ny nenavrhují

6


2.1.2. Vybraná zvlášt chrán ná území Charakteristika problematiky Území chrán né v MZCHÚ podchycuje nejvýznamn jší typy stanoviš a nejd ležit jší lokality výskytu chrán ných rostlinných a živo išných druh a ojedin le i cenná území z hlediska geologie. V MZCHÚ mají nejv tší zastoupení lesní ekosystémy, významný je i po et MZCHÚ chránících mok adní ekosystémy. Po et MZCHÚ je pom rn vysoký, ale jejich podíl na celkové ploše CHKO je malý. Dlouhodobý cíl − dopln ní sít MZCHÚ v CHKO o další území a zabezpe ení odpovídající pé e o n

2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chrán ných území

− dokon it p ípravu podklad a vyhlásit PR T i znaky (Smr í) - návrh na ochranu lesních spole enstev bu in p ipravován KÚ p ed vyhlášením CHKO; následn zajistit pé i o toto území − doplnit sí MZCHÚ vyhlášením PP eský k emenný val, jedná se o morfologicky dochovaný vystupující výchoz zlomové struktury prvního ádu v rámci eského masivu; dokon it p ípravu podklad a zajistit odpovídající pé i o lokalitu − na základ výsledk botanického a zoologického pr zkumu zvážit zpracování návrhu na vyhlášení PR U Svícnové jedle (ochrana lesních spole enstev acidofilních bu in ve st ední oblasti jižní ásti CHKO) − provést botanický a zoologický pr zkum významných geologických lokalit v CHKO a na jeho základ p ípadn vybrat lokalitu k vyhlášení v kategorii PP (nap . Skalky u Šelmberka) − p ipravit podklady pro vyhlášení MZCHÚ PR Niva Nemanického potoka - jedná se o rozsáhlý komplex mok adních nivních spole enstev − vyhodnotit zachovalost lesních ekosystém na vybraných stanovištích kv tnatých bu in a podmá ených olšin s výskytem zvlášt chrán ných druh (nap . Aconitum vulparia, Calla palustris) provést botanický a zoologický pr zkum t chto lokalit a p ípadn p ipravit podklady na vyhlášení n které z nich v kategorii PP i PR

2.1.2.2. P ehlášení i úpravy stávajících zvlášt chrán ných území

− zpracovat návrh na rozší ení PR Nad Hutí, aby v MZCHÚ bylo zahrnuto celé území sutí s lesními porosty s p evahou listná − zpracovat návrh na rozší ení PP Milov, tak aby do MZCHÚ byla zahrnuta okolní prameništní rašeliništ − zvážit možnost p ehlášení PP Hvož anská louka do kategorie NPP a p ípadn p ipravit pot ebné podklady; d vodem je výskyt kriticky a siln ohrožených druh rostlin (nap . ho e ek drsný) a živo ich a v p ípad pot eby p ipravit podklady pro nové vyhlášení − p ipravit podklady pro p ehlášení MZCHÚ, kde je z d vodu chybného vymezení p ehlášení nezbytné

7


2.1.2.3. Pot eba zajišt ní vybraných zvlášt chrán ných území

− provést nové zam ení u MZCHÚ - NPP Na požárech, PR Broumovská bu ina, PR Bu ina u Ž áru, PR Diana, PR Jezírka u Rozvadova, PR Farské bažiny, PR K ížový kámen, PP Milov, PR Ostr vek, PR Pleš, PR Starý Hirštejn a PR Tišina − zajistit v roce 2007 zpracování, projednání a schválení plán pé e o PR Broumovská bu ina, PR Bu ina u Ž áru, PR Pavlova Hu , PR Podkovák, PR Tišina, PP Skalky na Sádku − zajistit pé i o vyhlášená maloplošná zvlášt chrán ná území v souladu s jejich schválenými plány pé e

2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000 Charakteristika problematiky V CHKO se nachází 4 evropsky významné lokality (EVL), za azené do národního seznamu dle na ízení vlády . 132/2005 Sb. ásti lokality erchovský les se nachází v MZCHÚ, jejich ochrana a management jsou tak z ásti pokryty plány pé e o MZCHÚ, vhodná opat ení jsou i sou ástí rámcových sm rnic pé e o lesy. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ. Dlouhodobý cíl − zachování p íznivého stavu biotop a druh , které jsou p edm tem ochrany v EVL Navrhovaná opat ení − pravidelnou se í udržovat bezkolencové louky (T1.9) v EVL erchovský les − v EVL erchovský les nep ipustit p i lesnickém hospoda ení zm nu druhové skladby d evin v neprosp ch stanovištn p vodních druh v lesních biotopech, které jsou p edm tem ochrany − dbát na zachování vodního režimu, nutného pro p ežití vlhkomilných spole enstev (R2.3, L9.2) v EVL erchovský les − monitorovat a podporovat populace evropsky významných druh živo ich (mihule poto ní, raka kamená e a bobra evropského) − vyhodnotit st ety mezi ochranou EVL Kate inský a Nivní potok (kde je hlavním p edm tem ochrany bobr evropský) a hospodá ským využíváním území

2.1.4. Památné stromy Charakteristika problematiky Cílev domá ochrana význa ných strom vyhlášením za památné byla v území v dob p ed vyhlášením CHKO uplat ována, ale zachytila jen ást dochovaných významných strom . V krajin je zachováno velké množství významných strom , v etn n kolika alejí, pro které je vhodné zajistit legislativní ochranu. Tyto stromy jsou v tšinou dokladem d ív jšího osídlení a kultivace krajiny. ást z nich se nachází v lesních porostech a je evidována Lesy R jako "Významný strom L R". Jejich ochranu zajiš uje zájem vlastníka o jejich uchování a s vyhlašováním za památné stromy se u nich nepo ítá. Významné stromy vyžadují pravidelné sledování jejich stavu a památné stromy odpovídající ošet ování a údržbu.

8


Dlouhodobý cíl − zachování významných strom v krajin Díl í cíle − zabezpe ení ochrany vybraných významných strom vyhlášením za památné − uchování dobrého zdravotního stavu a estetické hodnoty památných strom − ponechání n kterých ostatních významných strom na dožití

2.1.4.1. Návrh vyhlášení nových památných strom

− vyhlásit následující stromy za památné a zajistit pé i o n : • Milovská lípa - lípa velkolistá, k.ú. P imda, p. . 2025/1 • Vranovské jilmy - jilm horský, 2 ks, k.ú. Vranov u Mnichova, p. . 481/3 • Lípy v Nemanicích u kostela - lípa velkolistá, 3 ks, k.ú. Nemanice, p. . 47, 1277, 1278/2 • Jilm Na P ekopané - jilm horský, k.ú. Zahájí u Lesné, p. . 139 • Kaštanovník v Pivoni - kaštanovník jedlý, k.ú. Pivo , p. . 81 • Dubová alej na Fuchsov huti - dub letní, 85 ks, k.ú. Dolní Folmava, p. . 825

2.1.4.2. Opat ení k ochran památných a významných strom

− stav památných strom pr b žn monitorovat, v p ípad pot eby provést nutná opat ení k jeho zlepšení (zdravotní o ez, ošet ení dutin, vazby, odstran ní výmladk apod.) − pr b žn dopl ovat seznam význa ných strom a stromo adí a zajistit sledování jejich stavu − u evidovaných význa ných strom v lese dohodnout jejich ponechání na dožití bez nutnosti vyhlašovat je za stromy památné, spolupracovat s vlastníky lesa p i p ípadných návrzích vhodného zp sobu jejich ošet ení − u evidovaných významných strom mimo les zpracovat návrh nutného ošet ení a dohodnout jeho provedení vlastníkem nebo obcí (p ípadn zajistit jeho provedení)

2.1.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK 2.1.5.1. Záchrana genofondu chrán ných nebo významných druh 2.1.5.1.1. Rostlinstvo Charakteristika problematiky CHKO eský les je z 81 % pokryta lesy, v naprosté v tšin však jde o lesní kultury s nep vodními d evinami (podle výsledk mapování biotop tém 80 %). V tší porosty p írod blízkých les se nalézají pouze v oblasti erchovského hvozdu. Typický je výskyt kyselých i kv tnatých bu in, ochraná sky významná jsou spole enstva rašelinných a podmá ených les . Nelesní vegetace je tvo ena asto nep íliš hodnotnými pastvinami, místy se však zachovaly velice p kné porosty extenzivních mezofilních luk a pastvin. Cenný je výskyt rašeliniš a mokrých luk, soust ed ný více v severní ásti CHKO. Oblast není p íliš floristicky bohatá, p esto zde bylo potvrzeno nezanedbatelné množství chrán ných druh . Mimo ádn bohaté jsou n které maloplošné lokality,

9


nap . PP Milov a PP Hvož anská louka. Praktická ochrana v tšiny druh v zachování jejich stanoviš a je uskute ována údržbou spole enstev.

spo ívá

Dlouhodobý cíl − udržení dochovaných p írod blízkých lesních spole enstev a zvýšení zastoupení d evin p irozené druhové skladby v lesních kulturách (viz kap. 2.2.1.) − udržení rašelinných a lu ních spole enstev na dostate ných plochách ve stavu p íznivém z hlediska ochrany p írody − uchování diverzity rostlinných druh Díl í cíle − údržba rašelinných a mok adních spole enstev s výskytem druh seznamu R − zajišt ní údržby extenzivních mezofilních trávník − aktivní podpora populací vybraných ohrožených druh

erveného

Navrhovaná opat ení − u rašelinných spole enstev (v etn lesních) dbát o zachování vodního režimu, na poškozených lokalitách zajistit jeho obnovu (nap . Pavlova Hu ) − udržovat rašelinná a mok adní spole enstva s výskytem vzácných druh (se , odstra ování náletových d evin) − pe ovat o cenné lu ní porosty, aby byla zachována plná diverzita jejich spole enstev i druh (pravidelná se , na asovaná podle typu spole enstva a období kv tu cílových taxon ), nutno zohlednit výskyt vzácných druh živo ich (viz kap. 2.1.5.1.2.) − nesnižovat diverzitu spole enstev na mezilesních loukách jejich zalesn ním, zakládáním polí ek pro zv nebo dlouhodobým využíváním jako skládek d eva − sledovat populaci ho e ku drsného (Gentianella *sturmiana) v PP Hvož anská louka a provád t aktivní management k udržení lokality (pastva, se , narušování p dního povrchu) − zpracovat a následn realizovat program reintrodukce tisu erveného v CHKO, tj. zejména vytipovat vhodné lokality pro reintrodukci, zajistit výsadbu a následnou pé i o výsadby − na území CHKO sledovat populace a udržovat lokality vzácných a ohrožených druh (p edevším druh uvedených v p íloze vyhlášky 395/1992 Sb. a erveného seznamu), zejména pravidelnou se í (nap . ho ec ho epník /Gentiana pneumonanthe/, kosatec sibi ský /Iris sibirica/, vstava kuka ka /Orchis morio/, vstava osmahlý /O. ustulata/, všivec bahenní /Pedicularis palustris/), úpravou vodního režimu lokalit (nap . áblík bahenní /Calla palustris/, rosnatka prost ední /Drosera intermedia/) a zabránit jejich likvidaci zavážením, odvodn ním nebo lesní t žbou 2.1.5.1.2. Živo ichové Charakteristika problematiky Díky historickému vývoji, kdy tém na celém území CHKO eský les byla vylou ena jakákoliv hospodá ská innost, z staly v území zachovány cenné populace vzácných a r znou m rou ohrožených druh živo ich . asto se však jedná o populace, které

10


jsou vázány na fragmenty zachovalých p irozených ekosystém a jsou tak ve svém výskytu izolované a zranitelné. V relativn p íznivém stavu jsou populace druh vázaných na lesní biotopy, p edevším dutinové druhy pták a druhy starých listnatých les . Ovšem pro jejich udržení je nezbytné zachování porost s p irozenou strukturou lesa. Na druhou stranu se na území CHKO vyskytují také vzácné a ohrožené druhy otev ené krajiny. Jejich ochrana naopak vyžaduje opakované zásahy zabra ující p irozené sukcesi nelesních biotop . Zranitelná je rovn ž vodní fauna, kde vhodné stanovení podmínek p i povolování zásah do vodních biotop , p edevším jejich správné na asování, hraje zásadní roli p i zachování p íznivého stavu populací t chto organism . Stanovení návrhu pé e o faunu na území CHKO je v sou asné dob zna n problematické, nebo neexistuje dostatek informací o výskytu jednotlivých druh . ada známých údaj je neúplná a zastaralá, tudíž obtížn využitelná ke zhodnocení sou asného stavu populací a stanovení vhodných ochranných opat ení. S ohledem na tyto skute nosti si situace vyžaduje dlouhodob jší intenzivní zoologický pr zkum oblasti se z etelem na výskyt zvlášt chrán ných druh . Dlouhodobý cíl − získání ucelených znalostí o rozší ení zvlášt chrán ných druh živo ich v CHKO − d sledná ochrana biotop s výskytem ohrožených druh živo ich a zajišt ní ízené pé e o vybrané lokality − stabilizace a rozvoj populací vzácných a ohrožených druh živo ich a druh uvedených ve sm rnicích Rady . 79/409/EHS, o ochran voln žijících pták a . 92/43/EHS, o ochran voln žijících živo ich , plan rostoucích rostlin a p írodních stanoviš Díl í cíle − udržování vhodných vybraných ploch p ed postupem sukcese (lu ní porosty, malé t ky, náspy cest apod.) − zachování p írodn blízkého stavu lesních porost jako biotopu vzácných živo ich (viz kap. 2.2.1.) Navrhovaná opat ení − vypracovat lokální managementová opat ení pro zvlášt chrán né druhy živo ich , která povedou k udržení a zlepšení stavu biotop t chto druh , k posílení a stabilizaci jejich populací a prosazovat je v praxi − provád t inventariza ní pr zkumy na celém území CHKO, zejména t ch skupin živo ich , o kterých je dosud známo málo údaj (viz kap. 2.1.9.) − kosit vybrané lu ní porosty z d vod ochrany a zachování populací vzácných druh motýl , p edevším modráska ho cového (Maculinea alcon); p i kosení luk je vhodné ponechávat nepokosené pásy do druhého roku, kosit mimo letové období modrásk , na lokalitách je vhodné ponechat nepokosené n kolikametrové p í né pásy i širší okraje jako refugia populací motýl do dalšího roku (zárove zohlednit požadavky cílových druh rostlin a pták ); nevhodné je další odvod ování vlhkých luk i zales ování stávajících lokalit − p i sekání traktorem up ednost ovat lištové seka ky ponechávající výšku drnu min. 7 cm − dohodou se správci lesa docílit ponechání mrtvého d eva v lesních porostech z d vodu zajišt ní podmínek pro druhy vázané na daný typ substrátu (viz kap. 2.2.1.) 11


− intenzivn monitorovat hnízda - p edevším hnízda velkých dravc , ápa erného a n kterých dalších ohrožených druh (nap . sovy); na monitoring bude navazovat cílené zajišt ní jejich ochrany v dob hnízd ní, p edevším v p ípadech konfliktu hnízdní lokality s lidskou inností (nap . t žbou d eva) − zajistit kontinuální p etrvání starých, zejména listnatých strom na vhodných lokalitách (nutno ešit dohodou s vlastníkem, náhradou újmy…); zlepšovat prostorovou a v kovou strukturu lesních porost , mimo jiné nap . pro zlepšení biotopu tet eva hlušce (viz kap. 2.2.1.) − ponechávat vhodné stromy pro doupné druhy pták (viz kap. 2.2.1.) a tím také zvyšovat nabídku hnízdních i potravních možností pro ptáky − chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zele v krajin – solitérní stromy, aleje, pásy k ovin, remízky, b ehové porosty apod. − zabránit plošnému zar stání (vý ez d evin, kosení) vybraných nelesních lokalit (nap . s výskytem ch ástala polního), omezit používání biocid a hnojiv ve vybraných lokalitách − na základ provád ného monitoringu zajistit na vhodných místech (úhory na vlhkých místech - mok iny, lemy vodote í) odpovídající management lokalit pro ch ástala polního (první se provád t po 15. 8., kosení od st edu, nepoužívat skupinové nasazení seka ek) − spolupracovat na vyhodnocení dosavadní reintrodukce tet eva na erchov a na zpracování studie proveditelnosti reintrodukce druhu v CHKO eský les (v etn d kladného posouzení biotop a provedení analýzy životaschopnosti populace) − vyhledávat a monitorovat letní úkryty i zimovišt netopýr , zajistit odpovídající ochranu (nap . uzáv ry štol) − zásahy týkající se vodních tok a ploch, na kterých se vyskytují zvlášt chrán né druhy (zejména škeble rybni ná, rak í ní, rak kamená , mihule poto ní, bobr evropský) realizovat mimo období rozmnožování a zimování druh − monitorovat populaci bobra evropského a podporovat preventivní opat ení proti škodám zp sobovaným tímto druhem (nap . individuální ochrana d evin v biotopech druhu, kamenné záhozy na hrázích rybník s možností výskytu druhu) − prosazovat a podporovat vytvá ení nových biotop pro obojživelníky - obnova zanikajících t ní, pé e o známé biotopy hromadného výskytu a rozmnožování, zmapovat rizikové úseky silni ních komunikací a nalézt vhodné ešení minimalizace st et migrujících obojživelník s dopravou za výrazné preference trvalých ešení − p i stavb nových a údržb stávajících nádrží zajistit dodržování sklonu ur ité ásti b eh do 45 stup a rozsahu litorální zóny alespo v 1/3 vodní plochy

2.1.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy Charakteristika problematiky Invazními druhy rozumíme geograficky nep vodní taxony, které se v území nekontrolovan ší í. asto mají sklony vytvá et celé porosty a negativn tak ovliv ují p vodní vegetaci. Nejohrožen jší jsou neudržované louky (nap . vl í bob mnoholistý /Lupinus polyphyllus/) a nivy tok (nap . netýkavka žláznatá /Impatiens roylei/). Nep íznivý vliv na cenná spole enstva mohou mít také p vodní, masivn se ší ící druhy, ozna ované jako expanzivní (nap . t tina k ovištní /Calamagrostis epigejos/).

12


Nejrozší en jší invazní druhy v CHKO jsou bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) a vl í bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus), dále se na více lokalitách vyskytují k ídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a netýkavka malokv tá (Impatiens parviflora). I mezi živo ichy se v eském lese vyskytují druhy nep vodní až invazní, n které (nap . norek americký, muflon, jelen sika) mohou p sobit v ekosystémech zna né škody. Jejich skute ný vliv na biotu CHKO je však t eba teprve vyhodnotit. Dlouhodobý cíl − zamezení výskytu a rozši ování invazních druh - p ednostn na cenných lokalitách, v etn likvidace jejich ohnisek v okolí − zamezení výskytu expanzivních druh na lokalitách, kde dochází ke st etu s p edm tem ochrany Díl í cíle − zabrán ní ší ení invazních i expanzivních druh rostlin na ochraná sky cenných plochách − odstra ování stávajících výskyt invazních i expanzivních druh rostlin na lokalitách vzácných a ohrožených spole enstev a druh − likvidace ohnisek i všech výskyt v území u vybraných invazních druh rostlin − monitoring a zhodnocení vlivu nep vodních druh živo ich na p írodu CHKO Navrhovaná opat ení − cílen a systematicky likvidovat výskyt bolševníku a k ídlatek na celém území CHKO - možná je kombinace post iku herbicidem a kosení; bolševníku je t eba zabránit v kv tu, u k ídlatky je vhodný post ik ke konci vegeta ní sezóny − odstranit z CHKO druhy v po áte ní fázi ší ení (koloto ník ozdobný /Telekia speciosa/, topinambur hlíznatý /Helianthus tuberosus/, t apatka d ípatá /Rudbeckia laciniata/) − mechanicky likvidovat výskyty netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), navázat spolupráci s bavorskou stranou (nebezpe í p eshrani ního ší ení) − omezit výskyt i ší ení t tiny k ovištní na cenných lokalitách; doporu uje se astá se (3-5krát za rok) a chemická likvidace − monitorovat výskyt dalších invazních a expanzivních druh rostlin na celém území CHKO, p edevším na ochraná sky hodnotných lokalitách − pr b žn aktualizovat databázi výskytu invazních druh v oblasti

2.1.6. Neživá p íroda Charakteristika problematiky CHKO eský les nemá výrazné lokality, kde by byla prioritou pouze ochrana neživé p írody. Z vyhlášených chrán ných území je to pouze jedna lokalita na Haltravském h betu - PP Skalky na Sádku, kde ale hlavním motivem vyhlášení ZCHÚ byla ochrana p irozeného lesního ekosystému. N které geologicky významné lokality však mnohdy podmi ují ráz krajiny (jako nap . rozsáhlá slatiništ v údolních nivách) nebo p ímo geneticky souvisí se vznikem eského lesa (struktura eského k emenného valu). K objekt m neživé p írody náleží nejr zn jší typy rašeliniš a slatiniš související s bezodtokými krajinnými depresemi a údolními nivami, skalní

13


výchozy ve vrcholových partiích poho í a montánní památky (opušt né lomy s dochovanými vzácnými geologickými profily, historické poz statky dolování apod.). Významnou tektonickou strukturou, tvo ící hranici eského lesa, je „ eský k emenný val“ s vzácnými výchozy v oblasti Chodova u Domažlic. Na území CHKO se nachází 11 geologicky významných lokalit evidovaných GS a doporu ených k další ochran . Tyto lokality zahrnují asto rozsáhlé výskyty humolit , jejichž ochrana je zajišt na vyhlášením ZCHÚ. Z ostatních lokalit by zasloužil pozornost opušt ný lom u Diany na Rozvadovsku, Bukovina u Karlovy Huti, soustava zaniklých l mk u Na etína a výchoz k emenného valu u Chodova. Dlouhodobý cíl − zachování a d sledná ochrana všech geologicky významných lokalit − ochrana montánních památek a historických poz statk antropogenní innosti Navrhovaná opat ení − udržovat stávající stav geologicky významných lokalit, v souladu se zájmy ochrany p írody zamezovat p ílišnému zar stání nežádoucími d evinami − na n kterých lokalitách umožnit kácení d evin pro vytvo ení a obnovení zaniklých výhled na geologické objekty − zabránit nevhodným rekultivacím i zavážení starých pískoven a lom − p ipravit vyhlášení ZCHÚ na výchozu eského k emenného valu u Chodova (viz kap. 2.1.2.) − ve spolupráci s GS vyhodnotit cenné geologické lokality a p írodní výtvory (nap . unikátní, mrazovým zv tráváním formované skalní výchozy u Ostr vku aj.) a zajistit pat i nou pé i a ochranu (viz kap. 2.1.2.)

2.1.7. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Charakteristika problematiky Dokumentace ÚSES je zpracována na celém území CHKO eský les. Mnoho prvk ÚSES v krajin je však nefunk ních a jejich vymezování je velmi t žko proveditelné. Hlavním d vodem jsou nejasné vlastnické vztahy, které zt žují možnost realizace jednotlivých prvk ÚSES. Ve vymezeném území se nerealizují tém žádné pozemkové úpravy, nebo se jedná o území s nízkou intenzitou zem d lství, a tím nevzniká pot eba úpravy vlastnických vztah . Dlouhodobý cíl − zajišt ní funk nosti ÚSES na celém území CHKO, budování dosud nefunk ních prvk a posilování funk nosti stávajících skladebných prvk ÚSES − sladit r zné zpracování ÚSES v jednotlivých ástech CHKO a provázat lokální ÚSES s regionálním ÚSES pro Plze ský kraj − provedení revizí ÚSES na celém území CHKO s p ihlédnutím na regionální ÚSES Plze ského kraje Navrhovaná opat ení − vytipovat území, kde je revize nutná v co nejbližší dob ; v návaznosti na již provád né revize ÚSES v oblasti Pleše, Rabova a Václava (bezlesé enklávy p i hranici s N meckem)

14


− ve spolupráci s pozemkovými ú ady vytipovat n která k.ú., kde by bylo vhodné z d vodu zajišt ní ÚSES vyhlásit a realizovat komplexní pozemkové úpravy − v rámci plánovaných projekt komplexních pozemkových úprav iniciovat realizace navržených prvk ÚSES

2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu Charakteristika problematiky Krajinný ráz je tvo en souborem p írodních i lov kem vytvá ených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvo í obraz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen p írody samotné, ale zejména charakteru využívání zemského povrchu lov kem. Území CHKO je tvo eno dv ma ástmi – severní (Tachovsko) a jižní (Domažlicko). Severní ást má specifický charakter zna n lenité, p evážn lesní krajiny, ohrani ené výrazným p echodem do zem d lské krajiny Tachovska. Uvnit lesních porost se nacházejí p evážn nevelké enklávy bezlesí. Oproti severní ásti je v jižní ásti CHKO patrné výrazné prostorové len ní krajiny a zv tšení otev ených bezlesých prostor , ímž krajina dostává v tší m ítko. Charakter krajiny je zde ovlivn n dv ma dominantními horskými masivy (Haltravského h betu a Velkého zvonu), které ur ují její základní len ní a na n ž jsou vázány výrazné technické dominanty v ží a rozhleden. Z hlediska ochrany krajinného rázu jsou nejvíce ohroženy bezlesé enklávy existujících i zaniklých obcí. Problémy ve vztahu ke krajinnému rázu m že p sobit p edevším nová výstavba, p estavby a nové využití stávajících objekt , zejména vojenských areál . Výrazný vliv m že mít i zp sob lesního a zem d lského hospoda ení. V letech 2006-2007 byla zpracována studie Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO eský les. Podle zákona (§ 12) je na území CHKO možné provád t innosti, které by mohly snížit estetickou a p írodní hodnotu krajinného rázu, jen se souhlasem orgánu ochrany p írody. Dále uvedená opat ení platí obecn pro celé území CHKO, p i emž hlavní d raz je kladen na pohledov exponované plochy. Dlouhodobý cíl − zachování sou asného krajinného rázu území Navrhovaná opat ení − do nov zpracovávaných územn plánovacích dokumentací zakotvit podmínky pro ochranu krajinného rázu, p itom zajistit zachování: • nenarušenosti krajinných panoramat s p evládajícím lesním charakterem • nenarušenosti p írod blízkých segment a partií krajiny • existujícího charakteru a identity opušt né kulturní krajiny s relikty zaniklých sídel (rozvaliny, h bitovy atd.) • m ítka a formy zástavby vybraných sídel − p i posuzování ÚPD a staveb využívat studii Preventivní hodnocení krajinného rázu a v ní obsažené zásady a vymezená pásma ochrany krajinného rázu − umožnit novodobý charakter výstavby za p edpokladu dodržení obvyklé formy vycházející z historické zástavby

15


− p i rekonstrukcích objekt usilovat o odstran ní i zmírn ní vlivu negativních (rušivých) prvk na krajinný ráz, zejména bývalých zem d lských areál a vojenských objekt v pohledov exponovaných místech, udržovat nelesní zele v sídlech i podél komunikací − podporovat p ístupnost krajiny (nerušit polní cesty, umožnit pr chod po cestách p es pastevní areály, nezakládat obory apod.) − nepodporovat zales ování v tších ploch v bezlesých enklávách

2.1.9. Monitoring, výzkum Charakteristika problematiky Ucelená studie o území CHKO není známa pro žádnou skupinu objekt živé nebo neživé p írody. Komplexn ji jsou zpracovány, vzhledem k nedávnému mapování biotop pro soustavu Natura 2000, pouze cévnaté rostliny. V tšina pr zkum je obecn soust ed na do maloplošných chrán ných území. P esto existují rezervace (Malý Zvon a Nad Hutí), kde krom studií p edcházejících vyhlášení nebyl dosud žádný další pr zkum proveden. Dále pro adu rezervací je zpracován pouze celkový inventariza ní pr zkum starší 10 nebo i 20 let. Velmi sporadické jsou pr zkumy zoologické, d ležité zejména z hlediska ochrany zvlášt chrán ných druh , a mykologické. Vzhledem ke skute nosti, že chrán ným ástem p írody na území eského lesa dominují lesní spole enstva, je zde poznání mykoflóry podstatné. Pro zajišt ní vhodných podmínek významných biotop eského lesa na prameništích a rašeliništích jsou rovn ž nezbytné hydrologické studie zam ené na odtokové pom ry t chto lokalit. Vzhledem k oživení donedávna opušt né krajiny, které s sebou p ináší jednak op tovné zavád ní zem d lského hospoda ení a jednak rozvoj cestovního ruchu, je nezbytné v novat pozornost zm nám zp sobeným nár stem t chto aktivit. Je nutné sledovat a vyhodnocovat vliv lidské innosti na stabilitu zachovalých p írodních ekosystém a obnovu antropogenn udržovaných biotop (lu ní spole enstva). Dlouhodobý cíl − získání uceleného p ehledu znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živo išných druh i jejich spole enstev, o jejich vývoji a dlouhodob jších zm nách − definování významných ohrožujících faktor a stanovení vhodných managementových opat ení pro jednotlivé druhy i celá spole enstva (jako základní podklad pro praktickou ochranu p írody v území) Díl í cíle − komplexní inventarizace území p ipravovaných k vyhlášení − zpracování inventariza ních pr zkum pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty nebo pro n ž jsou údaje již zastaralé − monitoring výskytu ohrožených druh v CHKO − vyhodnocování vlivu managementových opat ení na cílové druhy i spole enstva Navrhovaná opat ení − kompletn inventarizovat lokality p ipravované nebo zvažované k vyhlášení MZCHÚ (T i znaky - Smr í, eský k emenný val, U Svícnové jedle, Skalky u Šemberka, Niva Nemanického potoka – viz kap. 2.1.2.)

16


− v dosud nedostate n prozkoumaných MZCHÚ s ochranou lesních spole enstev (autochtonní bu iny, podmá ené smr iny a rašeliništ ) zpracovat mykologický pr zkum v optimálním rozsahu t í let, který pro inventariza ní pr zkumy stanovuje metodika AOPK R; pokra ovat v letech 2007 a 2008 v mykologickém pr zkumu MZCHÚ zapo atém v roce 2007 - PR Broumovská bu ina, PR Bu ina u Ž áru, PR Tišina − zpracovat faunu bezobratlých se zam ením na indika ní skupiny - m kkýši, pavouci, brouci, motýli - v nedostate n prozkoumaných MZCHÚ − zhodnotit hydrologické pom ry v MZCHÚ s ochranou rašeliniš a prameniš (PR Farské bažiny, PR Pavlova Hu , PP Hvož anská louka, PP Milov, PP Veský mlýn) − na území CHKO zjistit a kontinuáln monitorovat populace kriticky a siln ohrožených druh rostlin a živo ich − vytvo it a dopl ovat botanickou a zoologickou databázi CHKO zam enou p edevším na chrán né a ohrožené druhy − zjistit a monitorovat výskyt invazních druh rostlin i živo ich (viz kap. 2.1.5.2.) − zjistit sou asný stav ichtyofauny hlavních tok , p edevším Mže, Radbuzy, Pivo ky, erchovky, Kate inského, Nemanického, Celního, Hrani ního potoka, Teplé a Chladné Byst ice − zmapovat a monitorovat místa hromadného rozmnožování obojživelník − podílet se na monitorování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a druh sledovaných na základ sm rnice o ptácích a o stanovištích (rak í ní, rak kamená , mihule poto ní, bobr evropský, vydra í ní, lejsek malý a led á ek í ní) − p ebírat v decké údaje a informace získávané na území CHKO jinými institucemi − spolupracovat na výzkumných programech univerzit (zejména JU v eských Bud jovicích a ZU v Plzni) a vybraných ústav AV R, podporovat tyto programy a v jejich rámci ešit vybrané úkoly Správy CHKO − aplikovat výsledky výzkumu i monitoringu p i odborné pé i o CHKO − monitorovat ú innost vybraných agroenvironmentálních opat ení − zpracovat studii ekologické optimalizace zem d lského hospoda ení a vytipovat agroenvironmentální opat ení vhodná pro území CHKO (viz kap. 2.2.2.) − zpracovat studii výskytu starých krajových ovocných strom a vysokokmenných sad v CHKO (viz kap. 2.2.2.) − monitorovat škody zv í v rezervacích − pr b žn monitorovat opat ení hrazená z prost edk resortu životního prost edí (zejména se zam it na vliv pastvy a se ení, ochranu p ed zv í aj.) − publikovat výsledky výzkum a monitoringu vybraných druh a biotop

2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby Charakteristika problematiky V tšina cenných lokalit chrán ných v MZCHÚ není zp ístupn na zna enými turistickými stezkami (výjimkou jsou NPR erchovské hvozdy, PR Starý Hirštejn, PP Skalky na Sádku a p ipravovaná PR T i znaky). Návšt vnost CHKO je zatím nízká (pouze lokáln vyšší) a má sezónní charakter. Terénní služba má velký význam v prevenci poškození p írody. Výrazný vliv na usm rn ní a ovlivn ní návšt vník má terénní informa ní systém. Stráž p írody není z ízena, nezbytné kontroly zajiš ují pracovníci SCHKO.

17


Dlouhodobý cíl − vytvo ení kvalitního terénního informa ního systému a následn jeho udržení ve funk ním stavu Navrhovaná opat ení − zajistit vytvo ení kvalitního terénního informa ního systému sloužícího zárove prevenci poškozování p írody - podrobnosti viz kap. 2.2.7. − zajistit kontrolu dodržování p edpis o ochran p írody a krajiny p edevším základních a bližších ochranných podmínek MZCHÚ a CHKO − spolupracovat se zájmovými organizacemi p i sledování stavu p írody a p i prevenci jejího poškozování − zajistit spolupráci s jinými subjekty jejichž innost je zam ena na z izování informa ních objekt

2.2. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny 2.2.1. Lesy a lesní hospodá ství Charakteristika problematiky CHKO eský les má velkou lesnatost a lesní hospodá ství je jednou z inností, které mají na stav území rozhodující vliv. V tšina les CHKO je za azena ve III. zón . Lesy jsou v rámci CHKO rozmíst ny rovnom rn a vytvá í rozsáhlé souvislé celky. V tší nelesní enklávy se vyskytují spíše p i hranicích CHKO, jak sm rem do vnitrozemí, tak p i hranici se SRN, zvlášt v jižní ásti CHKO (nap . u Železné, Nemanic). Vlastnictví les v CHKO je r znorodé (státní vlastnictví, v tší soukromý majetek, obce, drobní soukromí vlastníci) s rozhodujícím podílem les obhospoda ovaných Lesy R, s.p. Drobné obecní a soukromé majetky jsou soust ed ny p i východní hranici CHKO, hlavn v její jižní ásti. Odlišné zp soby hospoda ení v minulosti jsou na charakteru les ješt áste n patrné. Výrazné ovlivn ní les d ív jším hospoda ením, které preferovalo p stování SM na úkor JD a BK, se více projevuje v severní ásti CHKO. V posledních letech patrný posun k p írod bližším zp sob m obnovy lesa se projevuje na majetcích Les R s.p., ale i velkých soukromých nebo obecních majetcích (Kolowratovy lesy, ML Domažlice). Nastoupený trend je t eba udržet a p ípadn na cenných lokalitách ješt zvýraznit.

2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl)

Cílový stav lesa je popisován v asovém horizontu jednoho obmýtí (100-120 let). Jako stanovištn (ne)p vodní d evina je ozna en druh d eviny, který se na daném typu stanovišt p irozen (ne)vyskytoval. I. zóna V I. zón jsou cílen p stovány porosty stanovištn p vodních d evin (v závislosti na stanovištích zejména listná e a jedle), geograficky nep vodní druhy se prakticky nevyskytují nebo se vyskytují jen vtroušen na omezené ploše. Lesní porosty jsou jednotliv nebo skupinov smíšené, druhov , v kov a prostorov diferencované, s vysokou ekologickou stabilitou. P i obnov lesních porost se maximáln využívá p irozená obnova, v závislosti na ekologických nárocích d evin jsou p i obnov využívány výb rné principy, p ípadn maloplošné obnovní prvky. V lesích b žn

18


z stává ást odum elého d eva r zných dimenzí pro udržení biodiverzity. V ásti I. zóny (vybrané ásti NPR, PR) jsou lesy ponechány samovolnému vývoji. II. zóna Ve II. zón jsou p stovány druhov bohaté, v kov a prostorov diferencované lesní porosty, tvo ené p evážn stanovištn p vodními druhy. Produk n významné p vodní domácí druhy (zejména smrk, borovice) jsou vždy v závislosti na stanovišti p stovány ve sm si s listná i nebo jedlí, nejsou zakládány jejich monokulturní porosty. Geograficky nep vodní druhy se prakticky nevyskytují nebo se vyskytují jen vtroušen na omezené ploše. P evažuje p irozená obnova porost , b žné je použití clonných se í, pomístn se uplat ují výb rné principy. Obnova na holé ploše je využívána v p ípad nezdaru p irozené obnovy. V lesích z stává ást odum elého d eva, p i obnov jsou malé skupiny strom ponechávány na dožití. III. zóna Ve III. zón se p stuje obdobná skladba jako ve II. zón . Porostní skladba i struktura je zjednodušená, ale nedochází k zakládání monokultur. V závislosti na ekologických nárocích d evin a stanovištních podmínkách se uplat uje p irozená i um lá obnova. V lesích z stává ást odum elého d eva.

2.2.1.2. St edn dobé cíle a zp soby pé e o lesy

− postupné zlepšování druhové skladby les a udržení genetické kvality porost − podpora druhové pestrosti stanovištn p vodních d evin v lesních porostech − udržení, p ípadn zlepšení v kové a prostorové diferenciace lesa St edn dobé cíle vycházejí z dlouhodobých cíl a sledují udržení nebo zlepšování kvality biotopu druh vázaných na lesní prost edí. Zp soby pé e v jednotlivých zónách jsou rozpracovány podle cílových hospodá ských soubor a aktuálního d evinné skladby porostu v Rámcových sm rnicích pé e o les (p íloha . 1).

2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodá ství

− podporovat vlastníky lesa p i používání p irozené obnovy stanovištn p vodních d evin − prosazovat zvýšené používání jedle b lokoré p i obnov lesních porost na vhodných stanovištích a vlastníky lesa p i jejím p stování podporovovat − podporovat vlastníky lesa p i p stování druhov bohatých porost , zejména p i zavád ní a následném udržení vtroušených d evin p irozené skladby (v závislosti na stanovištích zejména jilmu horského, javoru mlé e a lípy velkolisté) a p i udržení produk n mén významných druh v lesních porostech (nap . olše lepkavé, olše šedé, b ízy pý ité a lesních ke ) − podporovat vlastníky lesa p i zm nách druhové skladby vnášením jedle a buku podsadbou do kalamitou pro ed ných nebo narušených porost − usilovat o udržení populace borovice blatky na jejích p irozených stanovištích (úprava vodního režimu, p ípadn výsadba) − podporovat zachování lokálních ekotyp domácích d evin, zejména rozvadovské borovice (podpora p irozené obnovy) − ponechávat ve spolupráci s lesním provozem jednotlivé stromy nebo skupiny stanovištn p vodních d evin jako trvalé výstavky do úplného rozpadu − vyhledávat a ve spolupráci s vlastníky lesa chránit vhodné doupné stromy, zlomy a padlé kmeny v p edmýtných porostech; ochrana vybraných strom bude spo ívat 19


v tom, že vlastník lesa je nebude odstra ovat v pr b hu výchovy nebo p i asana ních t žbách

2.2.1.4. Limity pro lesní hospodá ství

− místní populace lesních d evin − zachování a posílení místní populace tisu erveného − zachování a posílení populací produk n mén významných lesních d evin (nap . borovice blatka, b íza pý itá) a ke − geograficky nep vodní d eviny (zám rné rozši ování zakázáno - možno pouze na základ výjimky ze zákona) − I. a II. zóna - geograficky nep vodní druhy nepovolovat, p irozenou obnovu t chto d evin výchovnými zásahy eliminovat − III. zóna - povolovat na vhodných stanovištích MD, DG do 5 % v cílové druhové skladb porostu, p ípadnou p irozenou obnovu t chto d evin výchovnými zásahy udržovat v zastoupení do 10 % v cílové druhové skladb porostu

2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji

− vytipovat k ponechání samovolnému vývoji ást v NPR erchovské hvozdy, deklarovat toto území v plánu pé e a zajistit jeho monitorování − managementovými zásahy dlouhodob postupn p ipravovat k ponechání samovolnému vývoji v tšinu území PR Malý Zvon, PR Pleš, PR Nad Hutí, PR Broumovská bu ina, PR Dlouhý vrch a PR Byst ice − zvolit vzhledem k bezzásahovému režimu a malé velikosti území vhodný zp sob monitoringu PR Tišina a PR Bu ina u Ž áru a zajistit jeho provád ní a vyhodnocování

2.2.2. Hospoda ení na zem d lské p d šetrné k životnímu prost edí 2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF Charakteristika problematiky Území CHKO eský les je p evážn extenzivn zem d lsky využíváno. Podíl trvalých travních porost zcela p evládá nad ornou p dou (v pohledu celé CHKO to iní 99 % ku 1 %). Sou asná zem d lská výroba v CHKO je postavena hlavn na pastevním chovu skotu. Menší ást pozemk z stává ležet ladem, zejména jde o údolní nivy a p íhrani ní lou ky, nap . okolí eské Vsi, Švarcavy a Nemanická niva. V okolí zaniklých obcí se nachází p edevším solitery a stromo adí, ovocné sady se nachází pouze dva v severní ásti CHKO. Staré odr dy jabloní, t ešní a švestek vesm s chátrají a odumírají. Dlouhodobý cíl − zachování stávajícího podílu ZPF, p edevším ploch s vysokým zastoupením travních porost , mezí, remízk a dalších neproduk ních krajinných prvk , v I. a II. zón výhradn extenzivn obhospoda ovaných trvalých travních porost

20


Díl í cíle − zlepšení druhové skladby TTP − zvyšování podílu nelesní zelen − podpora zachování starých krajových odr d ovocných d evin − zvýšení informovanosti zem d lsky hospoda ících subjekt , podpora jejich zapojení do systému dotací podporujících šetrné hospoda ení

2.2.2.2. Další obecná doporu ení k aktivitám na zem d lské p d

− podporovat údržbu a obnovu stávající zelen rostoucí mimo les, v etn starých stromo adí a sad − provést inventarizaci starých výsadeb ovocných strom , vytipovat vhodné odr dy pro obnovu a zajišt ní zdroje sadebního materiálu (viz kap. 2.1.9.) − p evád t druhov chudé trávníky na porosty s p íznivou druhovou skladbou, neprovád t zde obnovu orbou a následn ani rychloobnovu − stanovit optimální složení lu ních sm sí pro jednotlivé biotopy pro použití v rámci protierozních a revitaliza ních opat ení, pro obnovu TTP a p i realizaci prvk ÚSES, vypracovat návrhy složení vlastní regionální travní sm si − v rámci projekt komplexních pozemkových úprav iniciovat realizace navržených prvk ÚSES (biokoridory a interak ní prvky), prosazovat výsadby ovocných d evin a obnovu trvalých protierozních prvk (meze, vedení polních cest po vrstevnici) − p stování energetických plodin a rychle rostoucích d evin povolovat pouze za podmínky d sledné ochrany p ed ší ením t chto plodin mimo vymezené pozemky − z izování polních hnojiš a silážních jam p ipustit jen výjime n ve IV. zón na místech vodohospodá sky bezpe ných a s pot ebnými opat eními k zabrán ní kontaminace vod − výstavbu zem d lských staveb povolit výjime n jen ve III. a IV. zón , p ednostn je nutné využít stávající budovy a již zastav né plochy; dnes nevyužívané stavby mimo zastav né ásti obcí a stavby chátrající je t eba asanovat a plochy rekultivovat − p ipravit osv tovou kampa , zacílenou na zem d lce všech skupin (od managementu velkých zem d lských podnik , p es st ední rolníky, až po malé zem d lce) s cílem vysv tlení princip plánu pé e a cíl ochrany p írody a krajiny v CHKO eský les − vydat informa ní materiál, který bude zem d lc m p ibližovat zásady hospoda ení v CHKO a ukazovat jim možnosti, jaké pro jejich hospoda ení vyplývají z dota ních program MZe a MŽP, resp. z program navazujících na strukturální fondy EU (EAFRD) − organizovat pravidelná diskusní setkání se zem d lci, zam ená na r zné oblasti hospoda ení (organizace p dního fondu, nakládání s odpady, resp. hnojivy, p stování RRD a energetických plodin v CHKO atd.)

2.2.3. Myslivost a rybá ství 2.2.3.1. Cíle OPK v pé i o zv Charakteristika problematiky Myslivost se v CHKO eský les nedostává do významného st etu s ochranou p írody. Oblast je z hlediska druh zv e velmi pestrá, p evažuje zv spárkatá. Stavy 21


spárkaté zv e byly sníženy, p esto se stále lokáln objevují výrazné škody na lesních porostech okusem, ohryzem a loupáním. Z hlediska ochrany p írody je významný selektivní okus a nebo spásání p irozené obnovy v lesích, které m že vést k zhoršení druhové pestrosti porost . Škody p sobí zejména muflon, jelen evropský a sika japonský. V oblasti se vyskytují i druhy chrán né podle zákona o ochran p írody, které jsou za azeny mezi zv (nap . tet ev hlušec, je ábek lesní, vydra í ní, bobr evropský). D íve se vyskytující tet ívek obecný vymizel. Sledování populací t chto druh , p ípadn jejich posílení, a naopak snížení stav zv e, která zp sobuje škody, je v zájmu ochrany p írody, vlastník honebních pozemk i provozovatel myslivosti. Dlouhodobý cíl − zajišt ní provozování myslivosti v souladu se zájmy ochrany p írody tak, aby nedocházelo ke zhoršování dochovaného stavu p írodního prost edí − zlepšení podmínek pro druhy, které jsou chrán ny zákonem o ochran p írody a zárove jsou zv í Díl í cíle − zachování a rozvoj populací tet eva hlušce, je ábka lesního, rysa ostrovida a vydry í ní − vylou ení nep vodních druh spárkaté zv e (muflon, sika japonský) z chovu mimo obory − úzká spolupráce s orgány státní správy myslivosti a provozovateli myslivosti Navrhovaná opat ení − ve spolupráci s orgány státní správy myslivosti a s provozovateli myslivosti zajistit snižování stav mufloní zv e a siky japonského v honitbách ve volnosti − podpo it žádosti mysliveckých hospodá o odlov mufloní zv e a siky japonského v honitbách, kde pro tento druh nejsou stanovené minimální ani normované stavy − prosazovat zrušení chovu mufloní zv e a siky japonského v honitbách ve volnosti − ú astnit se s ítání zv e ve vybraných honitbách, ú astnit se jednání o za azení honiteb do jakostních t íd, o stanovení normovaných stav , výši plán chovu a lovu a plán pé e o zv − spolupracovat s myslivci p i sledování stav vzácných druh zv e (tet ev hlušec, je ábek lesní, rys ostrovid, vydra í ní, p íp. bobr evropský) − dosáhnout ve spolupráci s mysliveckými hospodá i odstran ní zimního p ikrmování zv e na území MZCHÚ a v jejich ochranných pásmech, spolupracovat s mysliveckými hospodá i na postupném odstra ování krmných, p íp. loveckých za ízení v MZCHÚ a v jejich ochranných pásmech

2.2.3.2. Cíle OPK v pé i o rybá ské revíry Charakteristika problematiky Rybá ské revíry na území CHKO eský les jsou na malých vodních tocích, jejichž prost edí reaguje citliv na zm ny a které jsou také asto obývány zvlášt chrán nými druhy ryb. Krom pozornosti v nované kvalit vod je nutné v novat zvýšenou pozornost nebezpe í rozši ování nep vodních druh ryb, které by mohly ohrozit stabilní rybí spole enstva p vodních druh .

22


Dlouhodobý cíl − zvýšení po etnosti a druhové pestrosti ryb a ochrana jejich p irozených biotop a trdliš Navrhovaná opat ení − provést ichtyologický pr zkum a pr zkum makrozoobentosu malých vodních tok − spoluprací s rybá skými organizacemi zamezovat rozši ování (z hlediska ochrany p írody) nep vodních druh ryb a prosazovat využívání druh p vodních, p edevším z místních populací nebo jednoho povodí − ve spolupráci s rybá skými organizacemi zvyšovat pov domí ve ejnosti o ochran vod a p vodních spole enstvech ryb

2.2.3.3. Cíle OPK v hospoda ení na rybnících Charakteristika problematiky Hospoda ení na rybnících a rybníká ství není na území CHKO eský les p íliš rozší eno. Pro chov ryb jsou využívány p edevším malé vodní nádrže, které (v etn litorálu a mok ad ) zárove tvo í významné biotopy pro adu rostlinných i živo išných druh . Dlouhodobý cíl − zachování rozmanitosti biotop stojatých vod a litorálních stanoviš a zabezpe ení ochrany p ítomných zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich Díl í cíle − podpora tradi ního obhospoda ování rybník využívaných pro chov ryb, i v obhospoda ovaných rybnících zabezpe ení biotop vhodných pro další druhy živo ich a rostlin − udržení a p ípadné rozší ení po tu menších vodních ploch v p irozeném nebo p írod blízkém stavu (charakterem i biotou) Navrhovaná opat ení − udržovat vzájemnou spolupráci a komunikaci s provozovateli chovu ryb − úpravy technického rázu provád né na vodních nádržích sm ovat asov do období mimo rozmnožování a zimování vodních živo ich (zejména obojživelník , škeble rybni né, raka í ního a bobra evropského); v dob hnízd ní pták vázaných na litorál udržovat stálou výši vodní hladiny − odstra ování b ehových porost rákosu a vysokých trav provád t mimo hnízdní období ptactva (b ezen - ervenec) − p i jednáních o výsledné podob úprav vodních ploch prosazovat taková ešení, která by zabezpe ila zachování vodních biotop i jejich návaznost na biotopy okolní (sklon b eh , kone ná úprava b eh , charakter dna, rybí obsádka, režim, rostliny atp.) − preferovat extenzivní chov ryb - prosazovat pro v tšinu rybník vícedruhové obsádky se zvýšeným podílem vedlejších druh ryb; preferovat p edevším chov rybích obsádek tvo ených ranými v kovými kategoriemi, jejichž vliv na ekosystém rybníka je šetrn jší než vysazování starších ro ník , zejména kapra

23


− požadovat v p edstihu oznamování termín nasazování obsádek v etn v kového a druhového spektra, termín výlov ; provád t namátkové kontroly

2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodá ství Charakteristika problematiky Území CHKO leží na rozvodí Labe a Dunaje. Jde o pramennou oblast tok Mže, Radbuzy a ady dalších drobných tok , opoušt jících záhy eskou republiku. V tšina vodních tok má vhodné podmínky pro život vodních organism . V ásti území dochází k p irozené akumulaci vod na rašeliništích. Vodní pom ry v oblasti jsou lokáln ovlivn ny lidskou inností, p edevším regula ními zásahy na tocích a meliora ními opat eními. Migra ní p ekážky na tocích p edstavují p edevším malé vodní nádrže. Na území se nachází jediná malá vodní elektrárna. Problémem je chyb jící komplexní evidence tok , stojatých vod a zdroj zne išt ní, p edevším s ohledem na jejich stav a vliv na OPK. Tyto informace jsou d ležité pro udržování ekologické stability krajiny a zachování biotop , vhodných pro výskyt ohrožených druh vázaných na vodní prost edí. Dlouhodobý cíl − zachování stávající ekologické hodnoty vodote í, v etn jejich niv, a obnova vodního režimu v místech narušených nešetrnými regula ními zásahy − zachovat ekologickou hodnotu biotop vázaných na stojaté vody − ochrana zvýšených reten ních schopností krajiny a istoty vod Díl í cíle − revitalizace malých vodních tok a jejich povodí, zejména v nelesních ástech CHKO se zem d lským využíváním − ochrana reten ní schopnosti území (zásahy na podporu p irozené akumulace vod na rašeliništích) − zjistit hlavní bodové zdroje zne iš ování a podporovat opat ení k omezení jejich negativního vlivu na vodní ekosystémy − podpora biodiverzity vodních organism Navrhovaná opat ení − zdokumentovat stav všech vodních tok - geomorfologie toku v jeho jednotlivých ástech v etn p ítok , b ehové porosty, oživení toku (s d razem na zvlášt chrán né druhy), evidence vybraných pramen tok a jejich p ítok − v souladu s návrhem vypracovaným pro plán oblasti povodí Berounka - ást eský les, p ipravovaném ve spolupráci s AOPK R, krajským st ediskem Plze a Povodím Vltavy, s. p., vymezit vodní toky, na kterých budou provedena revitaliza ní opat ení, a podporovat jejich realizaci, p edevším v nejvíce poškozených ástech (Kate inský potok, Nivní potok apod.) a na tocích s výskytem zvlášt chrán ných druh − na tocích podporovat projekty na odstran ní nebo zpr chodn ní migra ních bariér, zejména hrází malých vodních nádrží − zdokumentovat a zaevidovat všechny vodní nádrže, rybníky a významné t n – zam ení polohy, vým ra a bližší popis nádrže (složení b ehových porost ,

24


− − − − −

charakter dna, hospodá ské využití apod.), oživení (s d razem na zvlášt chrán né druhy) podporovat a zajiš ovat realizace drobných vodních ploch, zejména t ní, na vhodných lokalitách v CHKO a pe ovat o stávající vodní plochy sledovat hydrologické pom ry prameništních a rašelinných oblastí a v p ípad pot eby vhodnými zásahy zamezit jejich vysychání a odvod ování prosazovat takové využívání ZPF, v etn podpory vhodných agrotechnických metod (viz kap. 2.2.2.2.), aby nedocházelo ke snižování kvality povrchových i podzemních vod, p ípadn došlo k jejímu zlepšení na plochách v minulosti odvodn ných podporovat rušení starých plošných drenáží bez náhrady podporovat výstavby obecních OV, zejména v povodí vodních tok s výskytem významných a zvlášt chrán ných druh vodních živo ich , preferovat oddílné kanalizace apod.

2.2.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry 2.2.5.1. Rozvojové aktivity slu itelné s posláním CHKO („inverzní zonace“) Charakteristika problematiky Hospodá ské využívání chrán ných krajinných oblastí se provádí podle zón odstup ované ochrany p írody a krajiny tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich p írodní stav a byly zachovány a vytvá eny optimální ekologické funkce t chto území. Existence CHKO není bariérou veškerého rozvoje území, ale je t eba rozlišit podle zón CHKO vhodné zp soby hospoda ení a innosti, které zajiš ují rozvoj území p i zachování p írodních a krajinných hodnot CHKO. Tradi ním zp sobem využívání území jsou lesní hospodá ství a zem d lství. Zem d lská produkce je zam ena zejména na chov skotu. Pr mysl se v CHKO nevyskytuje a jeho nové zavád ní není z hlediska ochrany p írody a krajiny žádoucí. Z izování nových malých provoz (zejména d evozpracujících) je v rámci rozvoje obcí vhodné ve IV. zón nebo v n kterých ástech III. zóny. Rekrea ní využívání oblasti m že být vhodnou rozvojovou aktivitou, pokud nebude mít negativní vliv na krajinný ráz, bude probíhat postupn a nebude se koncentrovat pouze do n kolika lokalit. Dlouhodobý cíl − rozvoj území bez negativního ovlivn ní p írody a krajiny Navrhovaná opat ení (vhodné rozvojové aktivity a hospodá ská innost) I. zóna − p írod blízké lesní hospoda ení (p irozená obnova stanovištn p vodních druh ) − údržba trvalých travních porost ízenou extenzivní pastvou (p ednostn ovce a kozy), p ípadn se ením − b žná údržba stávajících staveb s využitím tradi ních materiál k zabezpe ení vyhovujícího stavebn -technického stavu

25


II. zóna − p írod blízké lesní hospoda ení − extenzivní zem d lské obhospoda ovaní pozemk bez rozši ování plochy orné p dy, využívání technologie ekologické a integrované produkce (nap . nepoužívání biocid a minimalizování použití jiných chemických p ípravk ) − budování ekofarem v etn šetrné agroturistiky − b žná údržba sou asných staveb, umis ování nových staveb jen po individuálním posouzení III. zóna − b žné lesnické hospoda ení respektující zajišt ní všech funkcí lesa − b žné zem d lské hospoda ení s využitím alespo základních postup integrované produkce − umis ování nových staveb v souladu s územním plánem p i uplat ování architektonických znak typických pro zdejší krajinu − úpravy stávajících staveb pro rekrea ní ú ely, budování rekrea ní infrastruktury bez narušení krajinného rázu IV. zóna − b žná stavební innost, pokud je v souladu se schváleným územním plánem nebo urbanistickou studií a uplat uje architektonické znaky typické pro zdejší krajinu − výstavba rekrea ních staveb v p íslušných funk n vymezených lokalitách − rozvoj ob anské vybavenosti obcí − rozvoj a výstavba malých emeslných výroben a provoz na zpracování d eva

2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby Charakteristika problematiky Na území CHKO eský les leží 4 obce a 30 osad. Celkov p edstavují zastav ná a zastavitelná území pouze zanedbatelné procento CHKO. Po roce 1945 zde po vysídlení sudetských N mc a v d sledku z ízení „železné opony“ postupn zaniklo 64 obcí. Dochované obce jsou jediné sídelní útvary se soust ed nou zástavbou. U osad p evažuje využití pro individuální pobytovou rekreaci. Na území CHKO eský les se nenachází žádná památková zóna ani památková rezervace. Tvá obcí byla v minulosti poškozena jak vlivem kolektivizace zem d lství, prosazování myšlenky p iblížení venkova m stu a migrací obyvatel, tak necitlivým architektonickým p ístupem k modernizaci p vodní zástavby, novostavbám a demolicím. Pouze malá sídla si n kde sv j p vodní výraz dokázala podržet. Specifickým rysem a d dictvím z minulých as jsou vojenské stavby vzniklé v rámci budování hrani ního pásma po roce 1948. Na území CHKO eský les se nachází 18 takových objekt , z nichž je v sou asné dob využíváno pouze 8 a ostatní jsou opušt ny a postupn chátrají. Zásadním nástrojem pro regulaci stavební innosti na území CHKO eský les je územn plánovací dokumentace. Dlouhodobý cíl − uchování volné krajiny bez zástavby (v etn území zaniklých obcí)

26


− rozvoj obcí v souladu s tradi ní venkovskou zástavbou a dodržení obvyklého hmotového a architektonického ešení Díl í cíle − dosažení likvidace bývalých vojenských objekt , které nebudou nijak dále využívány − zabrán ní stavbám, které by svým charakterem byly v rozporu se zachováním harmonického m ítka a harmonických vztah v krajin (viz kap. 2.1.8.) − dobrá informovanost státní správy a samosprávy a projektant o postojích a požadavcích správy CHKO eský les v oblasti výstavby − zvýšení pov domí obyvatel o tradi ní zástavb a jejích hodnotách Navrhovaná opat ení − po ádat pravidelná setkání se starosty obcí a p edávat jim aktuální informace, poskytovat poradenskou innost v oblasti krajinného rázu a tradi ní zástavby − realizovat pravidelná setkání se zástupci p íslušných stavebních ú ad s p sobností na území CHKO − vydat informa ní brožuru o tradi ní zástavb s uvedením základních znak pro stavby a p íklad vhodných staveb − iniciovat vznik projekt pro individuální bytovou i rekrea ní výstavbu a pro drobné ve ejné stavby (autobusové ekárny, odpo ívadla apod.), které by respektovaly místní tradice a styl a které by byly k dispozici investor m a stavebním ú ad m − nepovolovat výstavbu ve volné krajin − jednat s obcemi, které dosud nemají zpracovanou ÚPD, aby ji nechaly zpracovat, aby bylo ÚPD pokryto celé území CHKO − aktivn spolupracovat se zadavateli a zpracovateli ÚPD dle dokumentu Preventivní studie krajinného rázu v CHKO eský les − spolupracovat s obcemi na maximálním zapracování pravidel a postup k zachování hodnot tradi ní zástavby a krajinného rázu do územn plánovací dokumentace

2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy Charakteristika problematiky Silni ní sí v CHKO je tvo ená silnicemi II. a III. t ídy a ú elovými komunikacemi (poz statky po obslužných cestách signálních st n v bývalém hrani ním pásmu). Železni ní doprava do území CHKO nezasahuje. CHKO se nachází na státní hranici se Spolkovou republikou N mecko. V sou asnosti existuje ada hrani ních p echod , jak automobilových tak i turistických, a jejich rozši ování není plánováno. Dlouhodobý cíl − udržení rozsáhlých lesních komplex bez zp ístupn ní ve ejnými cestami a bez budování dopravních staveb narušujících krajinný ráz Navrhovaná opat ení − umožnit pouze rekonstrukce i p eložky silnic II. a III. t ídy nenarušující krajinný ráz a souvislé lesní komplexy − zachovat dosavadní zp sob zimní údržby silnic 27


− zachovat stávající po et hrani ních p echod a jednotlivá omezení jejich provozu

2.2.5.4. Pr mysl, s odpady

drobná

výroba,

obchod,

sklady,

zacházení

Charakteristika problematiky Pr myslová výroba v CHKO je zastoupena minimáln , p evažuje zejména drobná domácí výroba. V minulosti zde fungovala ada hutí na zpracování kov , sklárny, významné bylo i zpracovávání d eva. V dnešní dob se na území CHKO nenachází žádný pr myslový objekt, který by svou inností ohrožoval p írodní prost edí CHKO. V provozu je zde pouze pila a výrobna palet v Nemanicích. Ekologické zát že z p edchozích dob lze p epokládat v opušt ných vojenských areálech. Odborné posouzení jejich míry dosud nebylo provedeno. Na území CHKO nejsou situovány žádné ízené skládky odpad . Dlouhodobý cíl − zachování relativní neporušenosti krajiny a cenných p írodních fenomén regionu p i zohledn ní hospodá ských, kulturních a sociáln ekonomických pot eb obyvatelstva Navrhovaná opat ení − s ohledem na charakter CHKO podporovat rozvoj služeb a emesel v sídelních útvarech, p ípadn rozvoj drobných provozoven se zam ením na turistický ruch − iniciovat odborné posouzení a odstran ní ekologické zát že v opušt ných vojenských objektech − v p ípad zjišt ní „ erné“ skládky jednat s p íslušným obecním ú ademo odstran ní této skládky

2.2.5.5. Zásady umís ování technické infrastruktury a inženýrských sítí Charakteristika problematiky CHKO eský les není výrazn ovlivn na sít mi energetiky a spoj . V oblasti jsou zachovány relativn velké komplexy les jen minimáln zasažené liniovou výstavbou inženýrských sítí nebo stožár vysíla mobilních operátor . Nejv tším zásahem do krajiny je mezinárodní dálkové vedení VVN 400 kV (Hradec u Kadan - Etzentricht u Weidenu) a dále koridor pro mezinárodní plynovod a ropovod IKL. Dlouhodobý cíl − zachování relativní nezasaženosti území inženýrskými sít mi Navrhovaná opat ení − omezovat výstavbu dalších bodových (nadzemní vedení vysokého nap tí, up ednost ovat podzemní elektrická nových vysíla volit stávající stavby;

a liniových prvk technického charakteru vysíla e apod.), v cenn jších územích vedení p ed nadzemními, pro umíst ní p i stavb nebo instalaci nových rozvod

28


elektrického vedení NN a telekomunika ních rozvod v obci prosazovat jejich umíst ní pod zem − pro vedení dalších inženýrských sítí (plyn, voda) se pokud možno vyhýbat MZCHÚ a dalším cenn jším územím, využívat již zastav ných ástí území (vedení podél silnic apod.)

2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti t žby nerostných surovin a rašeliny Charakteristika problematiky V CHKO eský les se nenacházejí žádná v tší ložiska nerostných surovin, a proto zde není aktuální požadavek t žit nerosty a suroviny. Na výchozech eského k emenného valu v minulosti probíhala intenzivní t žba k emene (linie Chodov - eská Kubice). D ležitou kapitolou z stává opušt ná lomová t žba tmavého dekora ního kamene (nejr zn jších syenit , gaber, serpentinit a norit ) v oblasti mut nínského pn , kde jsou dosud evidovány zásoby suroviny. Ložiska jsou situována v p evážné ásti mimo hranice CHKO a zájem ochrany p írody by mohl být narušen pouze p ípadným nár stem dopravy. V celé oblasti v sou asné dob existuje pouze jediné chrán né ložiskové území I. . 02460000 Lísková u Nemanic, kterým je chrán no ložisko stavebního kamene. Na území CHKO eský les není stanoven žádný dobývací prostor. Dlouhodobý cíl − udržet sou asný stav, t.j. minimální produkce surovin na území CHKO − zrušení ložiska nerostných surovin (odpis zásob) Navrhovaná opat ení − podporovat ve spolupráci s ve ejnou správou a eskou geologickou službou d slednou ochranu evidovaných Geologicky významných lokalit p i hodnocení možnosti obnovení t žby v zaniklých lomech s odkrytými cennými geologickými profily, na vzácných geologických výchozech ap. − zabránit zavážení lom a likvidaci montánních památek (viz kap. 2.1.6.) − zamezit z izování (evidenci) nových ložisek nerostných surovin a vyhlašování nových dobývacích prostor

2.2.6. Rekreace, sport, turistika Charakteristika problematiky Území CHKO eský les je z hlediska rekreace, cestovního ruchu a turistiky oblastí zatím málo exponovanou, kterou návšt vníci teprve objevují. Zatím z hlediska návšt vnosti nedostate ná infrastruktura je hlavní p í inou nízké návšt vnosti, ale s jejím zlepšováním lze o ekávat nár st rekrea ních aktivit. Pom rn výhodná dopravní poloha umož uje využití okrajové ásti CHKO k pobytové rekreaci i jako nástupního prostoru pro r zné formy turistiky v eském lese. Sou asný trend zániku d íve neprostupné hranice s N meckem poskytuje základ pro výrazný rozvoj p eshrani ní turistiky, propojení vznikajících sportovn turistických areál se stávajícími za ízeními v sousedním Bavorsku ap. Návšt vnost má sezónní (letní sezóna) a v tšinou krátkodobý charakter. Individuální pobytová rekreace se vyskytuje rozptýlen po celé CHKO (chalupy) a 29


nedostává se do konfliktu s ochranou p írody a krajiny. Specifickým problémem je využití stávajících objekt bývalých rot, které jsou mnohde situovány v p írodov dn nejcenn jších lokalitách oblasti. Ze sportovních aktivit je nejrozší en jší cykloturistika a p ší turistika. Pon kud více frekventovaná je oblast kolem erchova, kde je žádoucí udržet vedení turistických tras bez rozši ování do MZCHÚ. Sí zna ených cest není hustá, je možno spolupracovat na jejím rozší ení v oblastech, kde nehrozí poškozování nejcenn jších ástí p írody. Problémem v místech s vyšší návšt vností by se do budoucna mohly stát hlavn jevy spojené s neukázn ností návšt vník (odpady, ni ení ozna ení MZCHÚ a za ízení terénního informa ního systému, p íp. rozd lávání ohn ). Problematikou rozvoje turistického ruchu se blíže zabývá analýza „Plán pé e o NCHKO eský les., Turistika a rekreace“ zpracovaná Regionální rozvojovou agenturou Plze ského kraje v dubnu 2003. Dlouhodobý cíl − rekrea ní, turistické a sportovní využívání území CHKO slad né s ochranou p írody, umožn ní rozvoje území bez negativních dopad na ochranu p írody a krajiny Navrhovaná opat ení − podporovat rekonstrukce a další údržbu turistických tras a usm r ovat návšt vníky tak, aby nedocházelo k poškozování p írodních hodnot území (viz kap. 2.2.7.) − podporovat údržbu a zlepšení infrastruktury na stávajících cykloturistických trasách a usm r ovat cykloturistiku na vyzna ené trasy, návrhy nových cyklotras p izp sobit pot ebám ochrany p írody − podporovat vytvo ení pr b žné „Magistrály eského lesa“ od Broumova po eskou Kubici po stávajících cyklotrasách ( . 36), podporovat orientaci návšt vník na tento koridor − spolupracovat s Klubem eských turist p i návrzích vedení zna ených tras v etn tras pro b žecké lyžování − pro zatraktivn ní stávajících turistických tras nebránit vybudování rozhleden (nap . Havran) a úprav míst dalekého rozhledu na lokalitách, kde nedojde ke st etu se zájmy ochrany p írody − podporovat r zné formy agroturistiky využívající stávající objekty v sídlech − usm r ovat budování rekrea ních za ízení umožn ním rekonstrukcí nevyužívaných objekt v zastav ném nebo zastavitelném území obcí − vytipovat, které bývalé vojenské objekty by bylo možno využít pro rekrea ní ú ely, aniž by došlo k narušení zájm ochrany p írody a krajiny (zejména krajinného rázu); k rekrea ním ú el m lze za spln ní ur itých podmínek stanovených ochranou p írody (nap . p ístupnost, kapacita ubytování, forma poskytovaných služeb apod.) využít nap . následující objekty: na okrese Domažlice – Byst ice, Berstein, Hrani ná, Malinová Hora, na okrese Tachov – Tišina, Branka, Vaší ek, Havran − vytipovat ve spolupráci se zájmovými sdruženími lokality vhodné pro d tskou letní rekreaci a umožnit jejich rekrea ní využívání vydáním p íslušného souhlasu − spolupracovat na vybudování nau ného systému pro turisty a prosazovat dle možností jeho jednotný design p izp sobený grafickému manuálu AOPK R a manuálu terénních za ízení SCHKO (rozm ry tabulí, materiál)

30


− podporovat vytvá ení nových turistických informa ních center na vhodných lokalitách ve stávajících objektech − aktualizovat záv ry vyplývající z analýzy turistického ruchu (viz výše) − spolupracovat, resp. iniciovat vydávání nau ných a propaga ních materiál a ú elových map k podpo e a zárove usm rn ní turistického ruchu, nap . Mapa turistických a p írodních zajímavostí eského lesa, Mapa cyklotras s nabídkou konkrétních produkt , cyklus tématických „pr vodc “ ap.

2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s ve ejností Charakteristika problematiky Práce s ve ejností je významným nástrojem ochrany p írody. Jejím hlavním cílem je p edcházení poškození p írody, enviromentální výchova a navázání dobrých vztah s ve ejností. Správa CHKO, vzhledem ke svému krátkému p sobení, adu vztah teprve vytvá í. P esto jsou již nyní fakticky realizovány n které díl í kroky k pozitivnímu vnímání zájm ochrany p írody ve ejností. Práce s ve ejností je jednou z prioritních inností Správy CHKO. Na území CHKO v sou asnosti nep sobí žádné Centrum ekologické výchovy, resp. ekologicky zam ené informa ní centrum. Proto je aktivní práce s ve ejností prozatím provozována Správou CHKO eský les. Byla navázána spolupráce s adou právnických i fyzických subjekt . Na dobré úrovni je spolupráce s nevládními organizacemi, nap . SOP Kladská, nov vzniklou GeoLoci o.p.s. aj. Aktivn se rozvíjí spolupráce s Muzeem eského lesa v Tachov . V krátkém ase svého p sobení se poda ilo Správ CHKO vytvo it Koncepci terénního informa ního systému, výhledovou koncepci produkce informa ních a propaga ních materiál , realizovat adu akcí pro ve ejnost, zahájit práci s mládeží a navázat dobrou spolupráci s médii. Dlouhodobý cíl − kvalifikovaná a koordinovaná práce s ve ejností, pozitivní p sobení na místní obyvatelstvo a návšt vníky CHKO eský les, zabezpe ující minimalizaci negativního p sobení t chto skupin na území − vybudování enviromentálního informa ního st ediska pro místní obyvatele a návšt vníky v nové správní budov na P imd − vytvo ení „Zahrady eského lesa“ s ukázkami p írodních biotop území v areálu nové Správy CHKO Navrhovaná opat ení − aktivn se podílet na po ádání p ednášek a exkurzí pro organizované skupiny i ve ejnost − ve spolupráci s ostatními subjekty vytvo it cyklus atraktivních p ednáškových „Ve er eského lesa“ v p edpokládaném rozsahu 4 x v roce − pravideln organizovat nejr zn jší setkání, nap . Evropskou noc pro netopýry a další akce pro ve ejnost a mládež − podporovat spolupráci se školami a p ednáškovou inností rozvíjet ekologickou výchovu mládeže − pokra ovat v rozvoji ekologické výchovy v rámci innosti kroužku „P átel p írody“ p i ZŠ P imda

31


− po ádat p ednášky pro mládež na letních pobytových táborech − p ipravovat a provád t tématická setkání, zam ená na zem d lce, lesníky, místní obyvatele, návšt vníky, zástupce samosprávy aj. s cílem vysv tlování princip a cíl ochrany p írody a krajiny v CHKO a innosti Správy CHKO − spolupracovat s obcemi a jejich svazky na zabezpe ení maximálního množství informací pro ve ejnost − poskytovat poradenskou innost v oblasti ekologické infrastruktury, architektury a metodickou pomoc obecním ú ad m p i uplat ování zákona .114/1992 Sb. − spolupracovat p i p íprav tématických výstav o CHKO a eském lese − realizovat koncepci terénního informa ního systému − v p ípad budování terénního informa ního systému jinými subjekty prosazovat dle možností maximální soulad s grafickým manuálem AOPK R a manuálem terénních za ízení SCHKO (rozm ry tabulí, materiál) − podpo it a aktivn se podílet na vydávání nau ných a populariza ních tiskovin − ve spolupráci s Nakladatelstvím eského lesa a L R s.p. podporovat obnovu a zlepšení stávajících nau ných stezek − spole n s ve ejností a zainteresovanými subjekty koordinovat vytvá ení nových nau ných stezek − aktivn se podílet na vytvo ení nových nau ných stezek na vhodných lokalitách, hlavn pak v jižní ásti CHKO (perspektivní lokality a témata: Zaniklé železá ství v oblasti P imda - Rozvadov, Bobr evropský v oblasti Železné, Sklá ství eského lesa v údolí Chladné Byst ice, Rašeliništ eského lesa v oblasti PR Podkovák) − spolupracovat s regionálním tiskem, uve ej ovat zprávy o práci Správy CHKO − dobrou spoluprací s ostatními médii podporovat pozitivní obraz innosti Správy CHKO − ve spolupráci s SOP Kladská pokra ovat ve vydávání asopisu eský les − pravideln aktualizovat webové stránky CHKO eský les − zajistit provoz enviromentálního informa ního st ediska v nové správní budov na P imd

32


3. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO − zajistit intenzivní pr zkum celé CHKO v jednotlivých málo prozkoumaných oborech i oblastech (monitoring výskytu ohrožených druh , monitoring soustavy Natura 2000, hydrologické studie, komplexní inventarizace území p ipravovaných k vyhlášení atd.) − udržovat mok adní a lu ní biotopy s výskytem chrán ných druh − prosazovat zvyšování podílu MZD v lesích − vyhlásit PR T i znaky (Smr í) a PP eský k emenný val − provád t likvidaci nebezpe ných invazních druh flory i fauny − zajistit revizi a realizaci ÚSES, podporovat realizaci KPÚ − regulovat rozvoj turistického ruchu, aby nem l negativní vliv na krajinný ráz, probíhal postupn a nekoncentroval se pouze do n kolika lokalit

33


4. Seznam použitých zkratek AOPK R - Agentura ochrany p írody a krajiny eské republiky AV R - akademie v d eské republiky GS - eská geologická služba OV - istírna odpadních vod SOP - eský svaz ochránc p írody EU - Evropská unie EVL - evropsky významná lokalita CHKO - chrán ná krajinná oblast JU - Jiho eská univerzita k.ú. - katastrální území KPÚ - komplexní pozemkové úpravy L R - Lesy eské republiky ML - m stské lesy MZD - meliora ní a zpev ující d eviny MZCHÚ - maloplošné zvlášt chrán né území MZe - ministerstvo zem d lství MŽP R - ministerstvo životního prost edí eské republiky NN - nízké nap tí NPP - národní p írodní památka NPR - národní p írodní rezervace OPK - ochrana p írody a krajiny OPRL - oblastní plán rozvoje les PP - p írodní památka PR - p írodní rezervace RRD - rychle rostoucí d eviny TTP - trvalé travní porosty ÚPD - územn plánovací dokumentace ÚSES - územní systém ekologické stability VVN - velmi vysoké nap tí ZCHÚ - zvlášt chrán né území ZPF - zem d lský p dní fond

34


5. Seznam literatury Augustin H. (1991): Die Waldgesellschaften des Oberpfälzer Waldes. – Hoppea, Denkschr. Regensb. Bot. Ges., 51: 5-314. e il F. (1992): Chrán ná krajinná oblast eský les, Oborový dokument ochrany p írody, zpracovaný v letech 1990-1992. Guth J., Kettnerová S., Ku era T. (1995): Pohled do nitra „ železné opony“. – 40 let postsynantropního vývoje krajiny. Zprávy es. Bot. Spole ., Praha, 30 (Mater. 12): 69- 76. Hadinec J., Lustyk P. et Procházka F. (2003): Additamenta II. – Zprávy es.Bot. Spole ., Praha, 38:217-288. Hejný S. (2001): Klí ové parametry invazibility Impatiens glandulifera v po í í Otavy. – Zprávy es. Bot. Spole ., Praha, 36, Mater. 18: 127-130. Hromádka M. (1956): Orografické t íd ní eskoslovenské republiky, Sbor. s. Spole . zem pis., Praha. Chrtek J. et Chrtková A. (1983): K íženec Reynoutria x bohemica nový k íženec z eledi rdesnovitých. – as. Nár. Muz., Praha, ser. nat., 152(2): 120. Chytrý M., Ku era T. & Ko í M. [eds.] (2001): Katalog biotop eské republiky. AOPK R, Praha. Just T., Matoušek V., Dušek M., Fischer D., Karlík P. (2005): Vodohospodá ské revitalizace a jejich uplatn ní v ochran p ed povodn mi. ZO SOP Ho ovicko ve spolupráci se spole ností Ekologické služby s.r.o., AOPK R a MŽP, Praha. Kolektiv autor (1983): P ehled lesních typ a jejich soubor v SR, ÚHÚL Brandýs n. L. Kolektiv autor (2001): OPRL pro p írodní lesní oblast eský les, ÚHÚL pob. Plze . Kolektiv autor (2003): Plán pé e o navrženou CHKO eský les, ešitelské pracovišt Kú Plze ského kraje, odbor ŽP – (http://www.krplzensky.cz/article.asp?itm=6719). Kolektiv autor (2005): eský les – p íroda, historie, život, Nakladatelství Miloš Uhlí Baset. Praha. Kresl L. (1938): Kv tena (Bryophyta, Pteridophyta a Anthophyta) a geobotanický nástin Domažlicka. – ms. (depon. In Knihovna Bot. Ústavu SAV, Pr honice u Prahy). Ku era et Vá a (2005): Seznam a ervený seznam mechorost eské republiky ervený seznam mechorost R. P íroda 23: 1-104. Ku era T. et Jirásek J. (1994): Wälder des südlichen Teiles des Gebirges eský les. – Folia Mus. Rer. Nat. Bohem. Occid., Plze , ser. Bot., 39-40: 1-54. Ku era T., Guth J. (1996): „Opustíš-li mne nezahynu…“. Stabilizace p írodního potenciálu jižní ásti eského lesa ty icet let po opušt ní lov kem. – Ochr. P ír., Praha, 51/4: 98-103. Míchal I., et Pet í ek V. [eds.] (1998): Pé e o chrán ná území II. – 714 p., AOPK R, Praha. Mísa Z. a kol. (1983): Geologie SSR I., eský masív, Praha. Mudra P. (2006): Botanické charakteristiky CHKO eský les. Zprávy vypracovaná jako podklad ke zpracování plánu pé e o CHKO eský les pro AOPK R. Mudra P. et Sladký J. (2005): Exkurze západo eské pobo ky BS do eského lesa. – Calluna, Plze , 11: 1-4. Mudrová R. (2000): Metaneckera menziesii – nový druh bryoflóry eské republiky. – Bryonora, Praha, 25: 9-10.

35


Nesvadbová et Mat jková (2005): Flora a vegetace PR Hvož anská louka. Sborník Západo eského muzea. In press. Pivo ková L. (1995): Nová lokalita Dryopteris cristata v západních echách. - Zpr. s. Bot. Spole ., Praha, 29: 65-66. Plíva K. (2000): Trvale udržitelné obhospoda ování les podle soubor lesních typ , ÚHÚL Brandýs n.L. Procházka F. [ed.] (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské republiky (stav v roce 2002). P íroda, Praha, 18:1-166. Sofron J. (1990): P irozená a polop irozená rostlinná spole enstva eského lesa. – Studie SAV, Praha, 1990/17: 1-133. Sofron J. et Pyšek A. (1989): Kv tena eského lesa. – 1591 p. ms. (depon. in: Knihovna kat. bot. p ír. fak. Univ. Karlovy, Praha). Vejnar Z. (1970): Základní geologická mapa 1 : 25 000, list M – 33 – 74 – A – c (Broumov), Úst . ústav geol. Praha, Geofond Praha. Zahradnický J., Mackov in P. [eds.] (2004): Plze sko a Karlovarsko. – Chrán ná území R XI. AOPK R a EkoCentrum Brno, Praha. Zatloukal V., Kadera J., Mánek J. & urn V. (2001): Inventarizace a genetická diverzita tisu erveného ve ZCHÚ jako podklad pro záchranná opat ení a pro jeho reintrodukci. VAV/610/99 - díl í projekt . 3, podprojekt 3.2. AOPK Praha, Správa NP a CHKO Šumava.

36

Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast eský les

Recommend Documents