Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy

Agentura ochrany přírody a krajiny České Republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Brněnská 39, 591 01 Žďár nad Sázavou

Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy na období 2011–2020

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy

AOPK ČR

2

2010


OBSAH 1. Úvod .................................................................................................................................. 5 2. Ochrana přírody................................................................................................................. 6 2.1. Strategie OPK ............................................................................................................ 6 2.2. CHKO......................................................................................................................... 6 2.3. Maloplošná zvláště chráněná území........................................................................... 7 2.4. Natura 2000 ............................................................................................................... 8 2.5. Památné stromy ......................................................................................................... 9 2.6. Rostlinná společenstva............................................................................................. 10 2.7. Významné druhy rostlin ............................................................................................ 11 2.8. Významné druhy živočichů ....................................................................................... 12 2.9. Invazní a expanzivní druhy....................................................................................... 14 2.10. Neživá příroda ........................................................................................................ 16 2.11. Územní systém ekologické stability ........................................................................ 17 2.12. Krajinný ráz ............................................................................................................ 18 2.13. Monitoring a výzkum............................................................................................... 19 2.14. Práce s veřejností................................................................................................... 21 3. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny ............................................................... 23 3.1. Lesní hospodářství ................................................................................................... 23 3.2. Zemědělství.............................................................................................................. 26 3.3. Myslivost .................................................................................................................. 27 3.4. Rybníkářství a sportovní rybářství ............................................................................ 28 3.5. Vodní hospodářství .................................................................................................. 30 3.6. Výstavba .................................................................................................................. 32 3.7. Dopravní a inženýrské sítě ....................................................................................... 33 3.8. Průmysl .................................................................................................................... 35 3.9. Zacházení s odpady ................................................................................................. 36 3.10. Těžba nerostných surovin a rašeliny ...................................................................... 36 3.11. Rekreace a turistika................................................................................................ 37 4. Závěrečný přehled prioritních úkolů za celou CHKO ........................................................ 39 5. Seznam zkratek ............................................................................................................... 40 6. Použitá literatura.............................................................................................................. 41

Přílohy č. 1 Rámcové směrnice péče o les

AOPK ČR

3

2010


AOPK ČR

4

2010


1. Úvod Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území (§ 38, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). Zpracování plánů péče o CHKO zajišťuje Ministerstvo životního prostředí České republiky (dále MŽP) prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (dále AOPK), zejména příslušné správy CHKO. Podrobnosti ke způsobu zpracování a obsahu plánů péče jsou stanoveny prováděcím předpisem (vyhláška MŽP č. 60/2008 Sb.) a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zveřejněném ve Věstníku MŽP č. 12/2007. Plán péče slouží jako odborný podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán péče neobsahuje opatření, která jsou povinností správy CHKO vyplývající přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Plán péče o CHKO Žďárské vrchy je zpracován na období let 2011 až 2020 a navazuje na předchozí plán péče schválený MŽP na období 1997 až 2006 (č.j. OOP/4956/97 ze dne 4. 8. 1997) s platností následně prodlouženou do roku 2011 (č.j. 620/1337/05 ze dne 8. 4. 2006). Termín jeho zpracování vychází z celostátního harmonogramu aktualizace plánů péče CHKO. Plán péče byl zpracován kolektivem autorů složeným z pracovníků Správy CHKO Žďárské vrchy a odboru zvláštní ochrany přírody ředitelství AOPK ČR.

AOPK ČR

5

2010


2. Ochrana přírody 2.1. Strategie OPK CHKO Žďárské vrchy tvoří harmonicky utvářená kulturní krajina s významným zastoupením přirozených společenstev. Pod zalesněnými hřbety Žďárských vrchů se prolínají pole a louky s osnovou dřevinné vegetace, rybníky, vodními toky i venkovským osídlením s prvky horácké lidové architektury. Významným fenoménem chráněného území je voda. Žďárské vrchy jsou pramennou oblastí na hlavní evropské rozvodnici mezi Severním a Černým mořem. Na zdejší husté síti drobných vodních toků byla vytvořena rozsáhlá rybniční soustava. K nejcennějším prvkům krajiny patří zejména rašeliniště a další mokřadní společenstva. Typickým krajinným prvkem oblasti jsou rovněž rulové skalní útvary vytvořené na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů a mozaika rozptýlené dřevinné vegetace s remízky a kamenicemi v zemědělsky využívané krajině. Dlouhodobý cíl ochrany přírody a krajiny je definován Výnosem o zřízení CHKO Žďárské vrchy: „Posláním oblasti je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí: k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, sídlištní struktura oblasti, urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu i monumentální nebo dominantní díla“. Základními dlouhodobými cíli v ochraně přírody a krajiny jsou: − zachování všech vyskytujících se přirozených lesních společenstev − udržení a zvýšení ekologické stability lesních porostů, přírodě blízké lesní hospodaření − zachování typických nelesních ekosystémů a udržování jejich druhové pestrosti − zachování a obnova mokřadů, rašelinišť a vodních ekosystémů − udržení, příp. vytváření vhodných životních podmínek pro vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jejich společenstva − zachování typických prvků neživé přírody − zachování typického krajinného rázu a udržení pestrosti a relativní nezastavěnosti krajiny, včetně zachování (případně obnovy) vybraných kulturních a historických charakteristik

2.2. CHKO 2.2.1. Návrhy na úpravu hranic CHKO a bližších ochranných podmínek Charakteristika problematiky CHKO Žďárské vrchy byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 8908/70-II/2 ze dne 25. května 1970. Výnos je z legislativního hlediska zastaralý, některé ochranné podmínky v něm uvedené byly již nahrazeny základními ochrannými podmínkami CHKO přímo ze zákona, ale zbylé podmínky lze aplikovat a jsou pro ochranu území dostačující. Hranice CHKO uvedená ve výnosu je jednoznačná a není nutné ji měnit. Dlouhodobý cíl zachování a zlepšení stavu předmětů ochrany CHKO Žďárské vrchy Navrhovaná opatření − změna výnosu se nenavrhuje

AOPK ČR

6

2010


2.2.2. Návrhy na změnu zonace CHKO Charakteristika problematiky Zonace CHKO byla schválena dne 13. září 1996 protokolem MŽP ČR pod č. j. OOP/5081/96. Platná zonace již neodpovídá aktuálním poznatkům o stavu přírody a krajiny a potřebám diferencované ochrany území ani schválené metodice vymezování zón odstupňované ochrany přírody v CHKO. Zonaci je žádoucí přepracovat dle platné metodiky a aktuálních informací o stavu životního prostředí. Problémem je výskyt lokalit s hodnotnými biotopy (mnohdy s výskytem zvláště chráněných druhů) ve III. zóně, kde nemají zajištěnu odpovídající ochranu. Dlouhodobý cíl − zabezpečení diferencované ochrany území CHKO odpovídající potřebě ochrany zájmových fenoménů Navrhovaná opatření − zpracovat nový odborný návrh zonace podle platné metodiky a aktuálních informací o stavu životního prostředí

2.3. Maloplošná zvláště chráněná území Charakteristika problematiky V současné době (2009) je na území CHKO Žďárské vrchy vyhlášeno celkem 49 MZCHÚ, z toho 4 národní přírodní rezervace, 9 přírodních rezervací a 36 přírodních památek o celkové rozloze 1348,46 ha, což reprezentuje 1,9 % rozlohy oblasti. Stávající síť MZCHÚ tvořící současně i kostru ekologické stability oblasti je třeba dále rozvíjet, aby v ní byla podchycena nejlépe dochovaná přírodní resp. přírodě blízká společenstva oblasti. Dále uvedený výběr návrhů na doplnění sítě zvláště chráněných území odráží současný stupeň poznání území, který by se měl do budoucna dále prohlubovat. Ve stávající síti zvláště chráněných území jsou již některé skupiny biotopů dostatečně zastoupeny, např. skalní útvary s okolními balvanitými sutěmi a fragmenty lesních porostů přírodě blízké skladby chudých kyselých stanovišť, společenstva vlhkých a zrašeliněných luk. Návrh nových zvláště chráněných území je proto zaměřen zejména na doplnění sítě o dosud málo zastoupená stanoviště. Kromě vyhlašování nových chráněných území je třeba řešit i odstranění nedostatků ve zřizovacích dokumentacích,včetně nedostatků ve vymezení stávajících zvláště chráněných území a zajistit v těchto případech jejich nové vyhlášení. Dlouhodobý cíl − reprezentativní síť MZCHÚ v CHKO se zabezpečenou odpovídající péčí Navrhovaná opatření − zpracovat potřebné podklady pro vyhlášení a vyhlásit nové MZCHÚ: PR Meandry Svratky u Milov Předmět ochrany: údolní niva s meandrujícím tokem Rozloha: cca 48 ha − z důvodu odstranění nedostatků ve zřizovací dokumentaci a ve vymezení území nově vyhlásit PP Louky v Jeníkově, PP Mlýnský potok a Uhlířky, PP Návesník, PR Ranská jezírka, PP Rozštípená skála, PP U Tučkovy hájenky − z důvodu zajištění ochrany území EVL, odstranění nedostatků zřizovacího předpisu a vymezení hranic připravit podklady a nově vyhlásit PR Řeka a PP Ratajské rybníky

AOPK ČR

7

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy − připravit podklady pro vyhlášení a nově vyhlásit PR Volákův kopec, do území zahrnout přiléhající území I. zóny Chotáry (rozšíření o cca 22,5 ha zahrnuje zejména cenné rašelinné louky biotopů nevápnitá mechová slatiniště (R2.2) a přechodová rašeliniště (R2.3), přecházející ve vlhké louky biotopů vlhké pcháčové louky (T1.5), vlhká tužebníková lada (T1.6) a střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) lemované biotopy podhorské a horské smilkové trávníky (T2.3B) a mezofilní ovsíkové louky (T1.1) s výskytem řady zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů)

2.4. Natura 2000 Charakteristika problematiky V CHKO se nachází 16 evropsky významných lokalit (EVL), zařazených do národního seznamu dle nařízení vlády č. 132/2005 Sb. (ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb.). V EVL je předmětem ochrany 9 typů přírodních stanovišť, z toho 3 prioritní, dále 7 druhů živočichů a 5 druhů rostlin. Části lokalit Dářská rašeliniště, Ransko, Štíří důl–Řeka, Žákova hora, Louky u Černého lesa, Pod Kamenným vrchem, Ratajské rybníky se nachází v MZCHÚ, jejich ochrana a management jsou tak zčásti pokryty plány péče o MZCHÚ, vhodná opatření jsou i součástí rámcových směrnic péče o lesy. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ. Dlouhodobý cíl − příznivý stav biotopů a druhů, které jsou předmětem ochrany, ve všech EVL Navrhovaná opatření nelesní biotopy (viz též kap. 3.2.) − zajistit pravidelnou seč bezkolencových luk v období červenec-srpen, termín přizpůsobit výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů − zajistit seč či pastvu (ideálně v kombinaci) smilkových trávníků v letních měsících − zachovat či obnovit vodní režim na rašelinných biotopech, v případě potřeby provést odstranění dřevin či seč (jednou za několik let) lesní biotopy (viz též kap. 3.1.) − při lesnickém hospodaření zachovat současnou druhovou skladbu dřevin nebo ji zlepšit ve prospěch stanovištně původních druhů v lesních biotopech, které jsou předmětem ochrany v EVL Dářská rašeliniště, Ransko a Žákova hora − v rámci přípravy LHP prosazovat zvýšení zastoupení stanovištně původních dřevin s maximálním využitím přirozené obnovy − v rašelinných lesích a olšinách zachovat vodní režim − v EVL Dářská rašeliniště zabezpečit vhodný hydrologický režim lokality a tím cíleně předcházet postupující genetické korozi populace blatkových borů (např. hrazení melioračních příkopů – viz zpracovaná studie „EVL Dářská rašeliniště – Studie prostorové hydrologické a hydrogeologické struktury, Geovision s.r.o., Praha 2008“ živočichové (viz též kap. 2.8.) − vážka jasnoskvrnná: odstraňovat náletové dřeviny tak, aby vodní hladina tůní byla dostatečně osluněna, zachovat biotop druhu udržováním vhodného vodního režimu na lokalitě a v případě potřeby vytvořit soustavu různě velkých mělčích tůní s plochou nezarostlé vodní hladiny; monitorovat stav druhu a vyhodnotit jeho perspektivu

AOPK ČR

8

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy − modrásek bahenní: udržovat vlhké louky (pravidelné kosení – jednosečné, mozaikovité, ruční a před obdobím letu modrásků), bez odvodňování a úprav vodního režimu, monitorovat stav populací a vyhodnotit jejich perspektivu − kuňka ohnivá: provádět mapování biotopů, chránit stávající lokality rozmnožování, vytvářet nové odpovídající biotopy (tůně) − netopýr brvitý a vrápenec malý: chránit prostředí letních kolonií, chránit všechna významná zimoviště − mihule potoční: monitorovat výskyt druhu, neodstraňovat vhodné náplavy v tocích ve volné krajině − vranka obecná: monitorovat výskyt druhu rostliny (viz též kap. 2.7.) − šikoušek zelený: monitorovat výskyt druhu v EVL Štíří důl – Řeka; dbát na zachování světelných a hydrologických podmínek na stávajících lokalitách; prosazovat ponechávání mrtvého dřeva v lesích − srpnatka fermežová: monitorovat výskyt druhu v EVL Štíří důl – Řeka, Louky u Černého lesa, Ratajské rybníky; dbát na zachování vodního režimu a pravidelnou sečí udržovat rašelinné a slatinné louky − puchýřka útlá: monitorovat společenstva obnažených den rybníků (M2.1) s výskytem puchýřky útlé v EVL Pod Kamenným vrchem, monitoring rozšířit na další lokality druhu v rámci CHKO − hořeček mnohotvarý český: pravidelnou sečí kombinovanou s pastvou ovcí a příp. narušování půdního povrchu udržovat vhodný biotop ve Štířím dole (záchranná opatření) − dvouhrotec zelený: monitorovat výskyt druhu v EVL Žákova hora (NPR); minimalizovat kácení v těsné blízkosti stromů, na nichž se mechorost vyskytuje, informovat vlastníky pozemků, označit stromy s dvouhrotcem

2.5. Památné stromy Charakteristika problematiky Významným dokladem historického vývoje a vztahu našich předků ke stromům jsou některé dochované staré stromy, které byly pro jejich mimořádný význam vyhlášeny v kategorii památný strom. Na celém území CHKO Žďárské vrchy je v současné době (2009) vyhlášeno celkem 36 samostatných památných stromů, 3 skupiny stromů a 4 aleje. Správa CHKO Žďárské vrchy zajišťuje spolu s vlastníky údržbu památných stromů dle aktuální potřeby od roku 1993. Většina památných stromů je značného stáří, čemuž odpovídá i jejich zdravotní stav. V posledních letech dochází k značnému poškozování a zhoršování zdravotního stavu některých památných stromů především z důvodů klimatických (poškození větrem, sněhem, dlouhodobé vláhové deficity, přísušky apod.) a z důvodů dlouhodobé kumulace stresorů. Průběžně je prováděn systematický monitoring a evidence významných stromů v CHKO Žďárské vrchy s cílem vyhlásit mimořádně významné jedince za památné a zajistit jejich údržbu. Dlouhodobý cíl − zachování památných a významných stromů, skupin stromů a alejí v krajině Dílčí cíle − uchování dobrého zdravotního stavu a estetické hodnoty památných stromů, odpovídající jejich věku

AOPK ČR

9

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy − zajištění dobrého stavu ostatních významných stromů, skupin stromů a alejí Navrhovaná opatření − po projednání s vlastníky zajistit vyhlášení vybraných stromů v kategorii památný strom: Buk nad Salvátorem Buk nad Krásným Lípa u kostela Sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou Skupina 3 lip – Sv. Mikuláš Jilm mezi Cikhájem a Kocandou Jasan na Králově pile Javor klen u Vepřové Javor klen u Lhotky − průběžně ošetřovat stávající památné stromy na základě monitoringu jejich zdravotního stavu − provádět pravidelné revize vazeb v určených intervalech − průběžně doplňovat informační systém a fotodokumentaci u památných stromů − průběžně aktualizovat evidenci (databázi) významných stromů, zajistit monitoring jejich zdravotního stavu a případná nutná ošetření (financování z dotačních titulů, vlastníkem, obcí, sponzorsky apod.) − informovat obce, jako orgány ochrany přírody příslušné k povolování kácení dřevin mimo les, o významných stromech a spolupracovat na jejich ochraně − spolupracovat s vlastníky lesů (LČR a další) na evidenci významných stromů na PUPFL a prosazovat jejich ponechání na dožití − při péči o dřeviny aplikovat nové poznatky v oblasti biotechnických zásahů

2.6. Rostlinná společenstva Charakteristika problematiky CHKO Žďárské vrchy je typická zvýšeným výskytem mokřadních a rašelinných biotopů, vázaných na říční nivy řek Sázavy, Fryšávky, Svratky a na ložiska rašeliny, soustředěná více v západní polovině CHKO. Území má poměrně vysokou lesnatost, ale dřevinná skladba současných lesních porostů se výrazně liší od porostů původních. Typický je výskyt kyselých i květnatých bučin, pramenišťních a smrkových olšin; ochranářsky významná jsou přirozená lesní společenstva na rašelinných půdách (rašelinné a blatkové bory), na hadcích (reliktní acidofilní bory) a ojediněle na nepřístupných svazích zůstaly zachovány suťové lesy. Velké nelesní enklávy jsou většinou intenzivně obhospodařované a rozsáhlé luční porosty jsou vesměs druhově chudé a nekvětnaté. Pro Žďárské vrchy jsou charakteristická především společenstva vlhkých až trvale zamokřených a rašelinných luk. Místy se zachovaly velice pěkné porosty extenzivních mezofilních a smilkových luk a pastvin. Bohatě zastoupené litorální porosty nízkých a vysokých ostřic jsou na většině lokalit v přímém střetu s polointenzivním rybničním hospodařením a zvýšeným eutrofním zatížením. Dlouhodobý cíl − vysoké zastoupení druhů přirozené druhové skladby v lesích − zachovaná stávající rozmanitost rostlinných společenstev, včetně ekotonálních a sukcesně diverzifikovaných stanovišť s důrazem na udržení lučních, mokřadních a rašelinných společenstev ve stavu příznivém z hlediska kvality i rozsahu

AOPK ČR

10

2010


Dílčí cíle − udržení a případné zlepšení stavu rašelinných společenstev blatkových a rašelinných borů − zachování co největší plochy stávajících travních porostů pravidelnou sečí či pastvou, při současném vyloučení dodatkového hnojení v souladu s evidencí v databázi LPIS − prosazení maximální míry zvyšování podílu původních, zejména listnatých dřevin při obnově lesních porostů a v říčních nivách − snížení tlaku rybničního hospodářství na litorální porosty Navrhovaná opatření − při obnově lesa zvyšovat (nebo udržet) podíl stanovištně původních dřevin, podporovat přirozenou obnovu dřevin přirozené dřevinné skladby (viz kap. 3.1.) − zachovat příznivý vodní režim blatkových rašelinišť (např. hrazení melioračních příkopů) a nelesních rašelinných společenstev − podporovat aktivity vedoucí k obnově vodního režimu ve vybraných porostech podmáčených smrčin (viz kap. 3.1.) − zachovat příznivý vodní režim v jaseninách a olšinách (neodvodňovat), zachovávat břehové porosty složené ze stanovištně vhodných dřevin kolem toků (alespoň v šířce 20 m od břehové hrany; viz též kap. 3.1.) − zachovat diverzitu ekotonových stanovišť lesních lemů a plášťů s přírodními biotopy a skladbou dřevin přirozené druhové skladby (viz též kap. 3.1.) − pečovat o cenné luční porosty (především sv. Molinion, Calthion), aby byla zachována plná diverzita jejich společenstev i druhů (pravidelná seč, načasovaná podle typu společenstva a období květu ohrožených druhů; viz též kap. 3.2.), nutno zohlednit výskyt vzácných druhů živočichů (viz kap. 2.8.) − zachovat evropsky významné rašelinné biotopy a smilkové trávníky (viz kap. 2.4.) − udržovat luční a mokřadní porosty s významným výskytem druhů Červeného seznamu ČR a druhů uvedených v příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb. (seč, pastva, odstraňování náletových dřevin; viz též kap. 3.2.) − chránit lokality polopřirozené nelesní vegetace před zalesňováním (viz též kap. 3.2.) − zachovat omezený vstup veřejnosti na vybrané skalní útvary s vegetací skal (se zastoupením významných druhů rostlin – např. Černá skála, Pasecká skála, Štarkov a Rybenské Perničky; na Peperku a Rozštípené skále mj. s doprovodnou vegetací sutí s dominantní měsíčnicí vytrvalou) − zasazovat se o částečné letnění v periodě 1–3 let rybníků s výskytem ohrožených druhů společenstev obnažených den, zejména letněných plůdkových a výtažníkových rybníků s puchýřkou útlou (viz též kap. 3.4.) − zabránit poškozování cenných litorálních porostů vyhrnováním rybníků (viz též kap. 3.4.)

2.7. Významné druhy rostlin Charakteristika problematiky V CHKO Žďárské vrchy bylo do současné doby nalezeno celkem 58 zvláště chráněných druhů rostlin, z toho 8 v kategorii kriticky ohrožených druhů, 24 silně ohrožených a 26 druhů ohrožených. Nejvýznamnější jsou v CHKO populace vzácných mokřadních druhů – ostřice šlahounovité (Carex chordorrhiza), ostřice dvoudomé (Carex dioica), suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile), bahničky chudokvěté (Eleocharis quinqueflora), suchopýrku alpského (Trichophorum alpinum) aj. Základem ochrany rostlin je zachování a ochrana jejich stanovišť a nejúčinnější je v tomto územní ochrana v síti zvláště chráněných území, kde je management prováděn v rámci konkrétních plánů péče o tato území. Vzácné druhy je však

AOPK ČR

11

2010


nutné chránit i na ostatních lokalitách výskytu a v nich v prvé řadě realizovat opatření k eliminaci či omezení faktorů ovlivňujících negativně stanoviště a k podpoře výskytu těchto druhů na stanovištích ("in situ"). Předpokladem dobré péče o zvláště chráněné a další ohrožené druhy rostlin je také pokračování v jejich soustavném monitoringu, provádění inventarizačních a jiných průzkumů k získání aktuálních informací o jejich výskytu a prohlubování znalostí o jejich bionomii. Dlouhodobý cíl − zachování druhové diverzity rostlinných druhů v životaschopných populacích Navrhovaná opatření − pokračovat v pastvě ovcí, doplněné vyhrabáváním stařiny a narušováním drnu v lokalitách výskytu hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) a h. nahořklého (G. amarella) − podporovat populaci ostřice šlahounovité (Carex chordorrhiza) v lokalitě výskytu prováděním managementu spočívajícího v ručním kosení, vyhrabání stařiny, narušení drnu a ochraně prýtů − zajistit šetrné ruční kosení s vyklizením a odvozem hmoty z rašelinných luk na lokalitách s výskytem ostřice dvoudomé (Carex dioica), o. šupinoplodé (C. lepidocarpa), suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile), hladýše pruského (Laserpitium prutenicum), hořce hořepníku (Gentiana pneumonathe), kruštíku bahenního (Epipactis palustris), zdrojovky potoční (Montia hallii) a dalších druhů (viz též kap. 3.2.) − zajistit pravidelné kosení s odstraňováním biomasy a údržbu stružkového odvodnění v lokalitě s výskytem šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus) − zajistit zachovávání dostatečných částí obnaženého rybničního dna nezaplavených pro reprodukci puchýřky útlé (Coleanthus subtilis) a masnice vodní (Tillaea aquatica) v době jejich vegetace do odplození, tj. v daných podmínkách zpravidla do konce června − v případě potřeby prosvětlit porosty na podkladu hadcových hornin na Ransku ke zdárné reprodukci sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium) a chrastavce rolního hadcového (Knautia *serpentinicola) − pokračovat v managementu na lokalitě plavuníků (Diphasiastrum sp. div.) Křivý javor (redukce dřevinného náletu, narušování půdního povrchu) − ponechávat mrtvou dřevní hmotu v lesních porostech v MZCHÚ k vytvoření vhodných podmínek některým vzácným druhům hub a mechorostů (viz též kap. 2.4., 3.1., příslušné plány péče o MZCHÚ) − v případě oslabení a existenčního ohrožení zbytkových populací zvláště chráněných a dalších ohrožených rostlin oblasti přistoupit k realizaci záchranných opatření jako doplňkové metody k managementu stanovišť (např. lilie cibulkonosná /Lilium bulbiferum/, plavuníky /Diphasiastrum sp. div./); opatření a jejich dopad podrobně dokumentovat − zapojit se do připravovaného záchranného programu hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) − v případě zájmu informovat vlastníky a nájemce pozemků o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a opatřeních na jejich ochranu

2.8. Významné druhy živočichů Charakteristika problematiky Na území CHKO Žďárské vrchy se vyskytují dosud kvalitní populace významných druhů živočichů, a to jak z hlediska České republiky, tak z kontextu celoevropské fauny. Jedná se

AOPK ČR

12

2010


především o druhy vázané na lesní stanoviště, rašeliniště a na zachovalé podmáčené a rašeliništní louky. Cennými stanovišti jsou dále vodní biotopy s břehovými porosty a na ně navazující mokřady. V relativně příznivém stavu jsou populace druhů vázaných na lesní biotopy, především dutinové druhy ptáků a druhy starých listnatých lesů. Ovšem pro jejich udržení je nezbytné zachování porostů s přirozenou strukturou lesa. Na druhou stranu se na území CHKO vyskytují také vzácné a ohrožené druhy otevřené krajiny. Jejich ochrana naopak vyžaduje opakované zásahy zabraňující přirozené sukcesi nelesních biotopů. Zranitelná je rovněž vodní fauna, kde vhodné stanovení podmínek při povolování zásahů do vodních biotopů, především jejich správné načasování, hraje zásadní roli pro zachování příznivého stavu populací těchto živočichů. Největší ohrožení fauny lze spatřovat v možné degradaci či zániku lokalit. Dalším nebezpečím pro faunu území je rozšiřování nepůvodních druhů živočichů. Stanovení návrhu péče o faunu na území CHKO je založeno na znalostech současného, relativně dobře známého, stavu fauny území. Přesto je ke stanovení konkrétních ochranářských opatření nutný další dlouhodobý a intenzivní zoologický průzkum oblasti, se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. V některých případech je nutné provádět záchranné transfery druhů, které jsou v přímém ohrožení existence, ať už se jedná o nutný zásah do biotopu druhu nebo přímé ohrožení konkrétních jedinců. Lokální transfery obojživelníků jsou pravidelně prováděny v úsecích, kde se kříží migrační trasy obojživelníků s frekventovanými komunikacemi. Záchranné transfery se dále provádějí v lokalitách, kde hrozí dočasně nepříznivé podmínky (např. odbahňování vodních nádrží). V těchto případech je nutné dobře znát biologické a ekologické nároky konkrétního druhu a živočichy přemísťovat na vhodná a předem prověřená náhradní stanoviště. Dlouhodobý cíl − zachování rozmanitosti biotopů Žďárských vrchů jako základního předpokladu biodiverzity živočichů − populace vzácných a ohrožených druhů živočichů v příznivém stavu Navrhovaná opatření − sledovat stav populací mihule potoční (Lampetra planeri), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), mníka jednovousého (Lota lota) a sekavce podunajského (Cobitis elongatoides) na území CHKO (viz také kap. 2.13.) − dohodou s vlastníky lesa docílit ponechání mrtvého dřeva v lesních porostech z důvodu zajištění podmínek pro druhy vázané na daný typ substrátu (neodstraňovat všechny odumřelé a tzv. ,,přestárlé stromy“) – viz kap. 3.1. − ponechávat vhodné stromy pro doupné druhy ptáků a tím zvyšovat nabídku hnízdních i potravních možností pro ptáky (viz kap. 3.1.) − intenzivně monitorovat hnízda významných druhů ptáků, především hnízda dravců a dalších ohrožených druhů (např. sovy, ledňáček říční, chřástal polní, hýl rudý, ťuhýk obecný, lejsek malý, krkavec velký, čáp bílý, čáp černý); na monitoring bude navazovat cílené zajištění jejich ochrany v době hnízdění, především v případech konfliktu hnízdní lokality s lidskou činností (např. těžbou dřeva) − na vybraných lokalitách podporovat hnízdní nabídku pro zvláště chráněné druhy ptactva instalací hnízdních podložek nebo budek (sýc rousný, hohol severní, krutihlav obecný, rorýs obecný, orel mořský, čáp bílý) − provádět zoologické inventarizační průzkumy na celém území CHKO, zejména těch skupin živočichů, o kterých je dosud známo málo údajů (viz kap. 2.13.)

AOPK ČR

13

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy − − −

− − − −

− −

na základě prováděného monitoringu zajistit na vhodných místech odpovídající management lokalit pro chřástala polního (první seč provádět po 15. 8., kosení od středu, nepoužívat skupinové nasazení sekaček) - viz kap. 3.2. zabránit plošnému zarůstání (výřez dřevin, kosení) vybraných nelesních lokalit (např. s výskytem chřástala polního, vážky jasnoskvrnné, modráska očkovaného, zmije obecné) kosit vybrané luční porosty z důvodů ochrany a zachování populací vzácných druhů bezobratlých, především modráska očkovaného (Maculinea teleius), modráska bahenního (M. nausithous) a modráska černoskvrnného (M. arion), kosit mimo letové období, na lokalitách ponechat nepokosené několikametrové pásy či širší okraje jako refugia populací motýlů do dalšího roku (zároveň zohlednit požadavky cílových druhů rostlin a ptáků) zásahy týkající se vodních ploch a toků s výskytem zvláště chráněných druhů (zejména škeble rybničná, rak říční, střevle potoční, mihule potoční, vranka obecná, obojživelníci) realizovat mimo období rozmnožování a zimování druhů – viz kap. 3.4. a 3.5. vhodnými managementovými zásahy udržovat v příznivém stavu lokality s výskytem vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) - tj. tvorba nových tůní, udržování vhodného vodního režimu, odstraňování sukcesní vegetace atd. ve vybraných úsecích vodních toků pravidelně vytvářet vhodné podmínky pro hnízdění ledňáčka říčního (Alcedo atthis) udržováním hnízdních stěn prosazovat a podporovat vytváření nových biotopů pro obojživelníky – obnova zanikajících tůní, péče o známé biotopy hromadného výskytu a rozmnožování, zmapovat rizikové úseky silničních komunikací a nalézt vhodné řešení minimalizace střetů migrujících obojživelníků s dopravou za výrazné preference trvalých řešení v případě nové výstavby a rekonstrukcí komunikací a liniových staveb v krajině odstraňovat migrační překážky pro vydru říční (viz také kap. 3.7.1.) a eliminovat kolizní místa pro ptactvo (např. vhodné zabezpečení nadzemního el. vedení) v případě zájmu informovat vlastníky a nájemce pozemků o výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a opatřeních na jejich ochranu

2.9. Invazní a expanzivní druhy 2.9.1. Invazní druhy rostlin Charakteristika problematiky Vedle řady nepůvodních invazních druhů rostlin, které osidlují vesměs antropicky podmíněná stanoviště a zůstávají na ně vázány, se do přírodních společenstev oblasti rozšířily invazní nepůvodní druhy rostlin, které se na nové prostředí úspěšně adaptovaly a intenzivně se šíří do krajiny. Tím omezují, ohrožují a vytlačují domácí druhy i celá společenstva z jejich přirozených stanovišť a ztěžují obhospodařování zasažených pozemků. Za nejnebezpečnější invazní druhy lze v CHKO považovat všechny druhy křídlatek (Reynoutria sp.), bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) a netýkavku žlaznatou (Impatiens glandulifera). V oblasti se dále vyskytují méně závažné invazní druhy rostlin např. kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), náprstník červený (Digitalis purpurea), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata), vrbovka žlaznatá (Epilobium ciliatum), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a zlatobýl obrovský (Solidago gigantea). V minulosti ojediněle vysazované nepůvodní druhy lesních dřevin se v lesních porostech invazně nešíří. Obdobně jako nepůvodní invazní druhy se projevují i některé naše původní, tzv. expanzivní druhy rostlin, využívající změněné stanovištní podmínky či absenci nebo změny obhospodařování pozemků k dominantnímu šíření a sekundárním sukcesím.

AOPK ČR

14

2010


Dlouhodobý cíl − nejcennější části území CHKO bez invazních druhů a jejich ohnisek v blízkém okolí Navrhovaná opatření − zajistit sanaci stávajícího zbytkového výskytu bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) s následnou kontrolou případného vyklíčení rostlin z půdní zásoby semen a nezbytným opakováním zásahu (postřik či nátěr herbicidem, u ojedinělých výskytů mechanická likvidace) − ve spolupráci s vlastníky a správci pozemků potlačovat další agresivní druhy invazních rostlin, tj. zejména křídlatky (Reynoutria sp.) a netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera) v cenných přírodních společenstvech nebo tam, kde bezprostředně hrozí jejich rozšíření do těchto lokalit; vhodným způsobem likvidace je kosení, u křídlatek s aplikací herbicidu − podle potřeby zajistit cílenou sanaci méně závažných invazních rostlin v případě výskytu v cenných lokalitách nebo jejich bezprostředním okolí − na lokalitách s cennými přírodními společenstvy a druhy potlačovat expanzivní druhy (především kosení luk, vícekrát opakované k omezení třtiny křovištní a chrastice rákosovité; výjimečně použití selektivních chemických přípravků; viz též kap. 3.2.) − provádět soustavný monitoring výskytu a šíření invazních a expanzivních druhů rostlin v CHKO, přednostně v MZCHÚ a dalších přírodovědně cenných lokalitách např. zachovalá přírodní stanoviště, lokality s významnými a chráněnými druhy (viz též kap. 2.13.) − upozorňovat na nebezpečí rozšiřování invazních druhů a působit na vlastníky a uživatele pozemků, obce a veřejnost různými formami osvěty (média, periodika, informativní letáky, webové stránky; viz též kap. 2.14.)

2.9.2. Invazní druhy živočichů Charakteristika problematiky Na území CHKO Žďárské vrchy se v současnosti prokazatelně vyskytuje několik nepůvodních nebo invazních druhů živočichů, jejichž přítomnost může působit v ekosystémech značné škody a negativní ovlivnění. Nejnebezpečnějšími druhy v oblasti jsou norek americký (Mustela vison) a střevlička východní (Pseudorasbora parva). Norek americký představuje významného potravního konkurenta pro celou řadu původních druhů (vydra, hranostaj). Navíc je významným predátorem raků a ptačích hnízd v okolí vodních toků. V CHKO Žďárské vrchy není aktuální situace zcela zmapována, výskyt norka je doložen pouze z nejbližšího okolí povodí Sázavy, Svratky a Chrudimky. Jedná se o nepůvodní druh s perspektivou dalšího dynamického šíření. Střevlička východní je ve stojatých vodách výrazným konkurentem hospodářských ryb, dobře se množí a v krátké době dosahuje vysokých početností. Dalšími méně významnými druhy invazních živočichů jsou např. klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), plzák španělský (Arion lusitanicus), křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), mýval severní (Procyon lotor) či psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides). Dlouhodobý cíl − minimalizace vlivu invazních druhů na nejcennější populace původních druhů živočichů

AOPK ČR

15

2010


Navrhovaná opatření − monitorovat výskyt invazních druhů živočichů na celém území CHKO (viz kap. 2.13.), především na ochranářsky hodnotných lokalitách, sledovat rozšíření a vliv nepůvodních druhů živočichů na druhy původní, včetně zhodnocení efektivity možných nápravných opatření − prosazovat odchyt (odstřel) norka amerického – ve spolupráci s osobami oprávněnými pro výkon práva myslivosti (viz též kap. 3.3.) − ve spolupráci se subjekty vykonávajícími právo rybářství minimalizovat rizika vysazování/zavlékání nepůvodních, invazních druhů ryb − monitorovat ohniska výskytu střevličky východní a karase stříbřitého a provádět aktivní opatření pro zamezení dalšího šíření těchto druhů (aktivní odlov, nasazení dravých ryb, úplné vypouštění - letnění/vymrznutí - drobných vodních nádrží...) – viz kap. 3.4.

2.10. Neživá příroda Charakteristika problematiky CHKO Žďárské vrchy je na jevy neživé přírody oblastí poměrně bohatou. Na hřbetech jsou typickými krajinnými prvky skalní útvary, k nejznámějším patří Devět skal, Čtyři palice, Malinská skála a Drátenická skála. Povrch skalních stěn bývá často pokryt drobnými vroubenými tvary, mezi které řadíme voštiny (např. Devět skal, Tisůvka), skalní výklenky (Lisovská skála) a pseudoškrapy (Milovské Perničky). Ojediněle jsou zastoupeny i puklinové jeskyně (Štarkov, Malinská skála, Zkamenělý zámek) a skalní tunely (Pasecká skála, Drátenická skála). Procesy zvětrávání vznikly na temenech skal vzácné skalní mísy, místně nazývané „perničky“. Jsou vytvořeny např. na Čtyřech palicích, Milovských a Rybenských Perničkách. V CHKO se nacházejí také cenné mineralogické lokality. Dalším významným fenoménem Žďárských vrchů jsou rašeliniště, z nichž nejvýznamnější jsou v oblasti Starého Ranska, Velkého Dářka a Babína. Všechny nejcennější prvky neživé přírody jsou chráněny jako maloplošná zvláště chráněná území nebo jsou součástí I. zóny CHKO. Dlouhodobý cíl − zachování všech významných prvků neživé přírody Navrhovaná opatření − usměrňovat návštěvnost a horolezecké využívání skalních útvarů v MZCHÚ (především Drátenická skála, Bílá skála a Čtyři palice), sledovat a vyhodnocovat jejich dopady, přijmout preventivní, popř. sanační opatření (viz též kap. 2.6.) − podporovat rašelinotvorné procesy v MZCHÚ s rašeliništi (udržením, příp. úpravou vodního režimu) − zajistit ochranu významných lokalit před poškozováním (zavážení starých lomů, nelegální sběr či těžba) − realizovat naučnou stezku zaměřenou na prvky neživé přírody (též viz kap. 2.14).

AOPK ČR

16

2010


2.11. Územní systém ekologické stability Charakteristika problematiky ÚSES je vzájemně propojená soustava menších i větších území s převahou přírodních a přírodě blízkých biotopů. Je vymezován na třech samostatných, avšak vzájemně propojených hierarchických úrovních – nadregionální, regionální a lokální. Základními skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Příznivé působení biocenter a biokoridorů do okolí zprostředkovávají na lokální úrovni také interakční prvky. Funkční ÚSES mimo jiné zvyšuje ekologickou stabilitu krajiny, tedy schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce, přispívá ke zvyšování biodiverzity a zvyšování přírodní a estetické hodnoty krajinného rázu. V území relativně méně dotčeném hospodářskou činností člověka zahrnují skladebné části ÚSES relativně přírodní biotopy. V krajině, která je silně antropogenně ovlivněná (velké plochy zemědělsky využívané půdy, monokulturní stejnověké lesní porosty, apod.) je nutné nové skladebné části ÚSES založit. Jedná se o propojení jednotlivých biocenter novými biokoridory, případně jde o založení nových biocenter. Lokální a regionální ÚSES je vymezen na celém území CHKO. Většina obcí na území CHKO Žďárské vrchy má schválené územní plány, jejichž součástí je vymezení ÚSES. V územně plánovacích dokumentacích jednotlivých obcí je ÚSES v rozdílné kvalitě. Základním nedostatkem skladebných částí ÚSES, zejména na lesních pozemcích, je jejich nesoulad s trvalým rozdělením lesa, což činí problémy s jejich jednoznačnou identifikací. Textové části k vymezeným ÚSES neobsahují vždy konkrétní požadavky na způsoby hospodaření. Zpracované podklady obsahují pak některé další chyby. Vymezený lokální a regionální ÚSES byl v roce 2009 zvektorizován a vznikla jednotná vrstva pro celé CHKO, která však přebrala některé chyby z podkladových dokumentací. Revize vymezení nadregionálních biocenter a os nadregionálních biokoridorů proběhla v letech 2009–2010. Následně budou vymezeny nadregionální biokoridory podrobně na jednotlivé skladebné části. Dlouhodobý cíl − plně funkční ÚSES, tvořený vzájemně propojeným souborem přírodě blízkých ekosystémů (společenstev), schválený v územně plánovacích dokumentacích všech úrovní a v plánech společných zařízení v rámci KPÚ − funkční propojení a návaznost skladebných částí ÚSES uvnitř i vně území CHKO Navrhovaná opatření − průběžně hodnotit stav ÚSES a jeho jednotlivých prvků, podle výsledků hodnocení navrhovat opatření k zachování a zlepšování stavu skladebných částí ÚSES − iniciovat a podporovat realizaci dosud nefunkčních skladebných částí ÚSES (zejména v zemědělské krajině) − podporovat vznik nových interakčních prvků v krajině a údržbu stávajících (např. mimolesní zeleň) − zlepšovat migrační propustnost krajiny (zejména v závislosti na aktuálních migračních trasách vybraných živočichů) − při schvalování ÚP a změnách ÚP revidovat vymezené skladebné části ÚSES s cílem zajistit jednotné pojetí na celém území CHKO

AOPK ČR

17

2010


2.12. Krajinný ráz Charakteristika problematiky Krajinným rázem, ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určité oblasti či místa. Krajinný ráz je tvořen souborem přírodních i člověkem vytvářených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvoří obraz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen přírody samotné, ale v současné době zejména charakteru využívání zemského povrchu člověkem. Území CHKO je terénně členité, mnohé krajinné prostory jsou pohledově uzavřené a jiné jsou propojeny průhledy. Dramatičtěji je reliéf formován v údolí řek Svratky a Fryšávky a na Jimramovsku, naopak charakter sníženiny bez větších výškových rozdílů má okolí Nového Veselí a Matějova. Území CHKO není od okolní krajiny morfologicky výrazněji odděleno, přechody do jiných morfologických celků jsou plynulé. Na ráz krajiny má vliv i lesní a zemědělské hospodářství, ale problémy ve vztahu ke krajinnému rázu může působit především výstavba, zejména průmyslové objekty a rozšiřování sídel. Značně mohou ovlivnit krajinný ráz výškové stavby, které se vzhledem k charakteru terénu uplatňují i v širších vztazích a dálkových pohledech. Problematické je posuzování drobnějších objektů (např. výstavba rodinných domů, drobných účelových staveb, přestavby a úpravy), které ovlivňují krajinný ráz v konkrétním plošně omezeném prostoru. Základní problém spočívá v legislativních možnostech použití individuálního přístupu hodnocení jednotlivých případů v rozdílně kvalitních územích a plošného použití obecných pravidel pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy. Dlouhodobý cíl − zachovaná volná krajina, včetně její struktury a současného stavu tam, kde se dochovaly přírodní prvky nebo kde je hospodářské využívání prováděno způsoby šetrnými k přírodě − při probíhajícím rozvoji udržený architektonicko - urbanistický charakter sídel a jejich hodnotných částí včetně vhodného zapojení jejich okrajů do krajinného rámce Navrhovaná opatření − při ochraně krajinného rázu respektovat zpracované a aktualizované Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Žďárské vrchy (Vorel a kol. 2006) − při rekonstrukcích stávajících negativních krajinných dominant (např. zemědělské areály v lokalitách Rokytno, Studnice u Rokytna, Studnice u Hlinska, Lhota u Lísku, Sněžné, Dědová) snižovat vhodnými opatřeními (např. výsadbou zeleně) jejich účinek na krajinný ráz, případně usilovat o jejich odstranění (např. meteorologické stožáry na Studnicích u Rokytna) − mimořádnou pozornost věnovat ochraně krajinného rázu a hledání řešení, která nesníží jeho přírodní a estetickou hodnotu, při jednání o záměrech staveb výškového charakteru (např. telekomunikační věže, elektrické vedení vysokého a velmi vysokého napětí, výškové budovy, komíny, zásobní sila a vodojemy), staveb s velkým záborem plochy (např. mimoúrovňová křížení silnic a železnic, skladové a nákupní haly, zemědělské a průmyslové areály a stavby,velké plochy pro výstavbu rodinných a bytových domů) nebo stavby s výrazným estetickým působením − výstavbu větrných elektráren individuálně posoudit z hlediska dopadu stavby na krajinný ráz a jeho estetické a přírodní hodnoty − výstavbu fotovoltaických elektráren připustit v sídlech a na jejich okraji, není-li v rozporu se zásadami ochrany krajinného rázu − prosazovat umisťování rozvodných energetických a telekomunikačních vedení v zastavěných částech obcích pod zem (v souladu s vyhláškou 137/1998 Sb.), eliminovat novou výstavbu nadzemních vedení v CHKO (viz též kap. 3.7.2.)

AOPK ČR

18

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy − přestavby a úpravy rekreačních staveb a areálů umožnit v případech, kdy tím nedojde k negativnímu zásahu do krajinného rázu např. zásadním zvýšením počtu objektů, jejich výškové hladiny − aktualizovat Rámcové zásady pro ochranu krajinného rázu a výstavbu na území CHKO a publikovat je ve formě informační brožury pro projektanty a stavebníky jako osvětový a preventivní nástroj ochrany krajinného rázu − zalesnění zemědělských půd při použití stanovištně původních druhů dřevin umožnit v převážně zemědělských částech krajiny CHKO jako náhradu v minulosti odstraněné zeleně; chránit bezlesé enklávy uvnitř lesních komplexů a esteticky hodnotné lokality, např. bývalé kamenice, před zalesněním, které by vedlo k jejich zániku (viz kap. 3.2.) − prosazovat zásady ochrany krajinného rázu do dokumentů územního rozvoje, zejména územních plánů i jednotlivých stavebních projektů v rámci územního, stavebního a kolaudačního řízení; úzce přitom spolupracovat se stavebními úřady

2.13. Monitoring a výzkum Charakteristika problematiky Jedním ze základních úkolů ochrany přírody je zajištění inventarizačních průzkumů jako nezbytného podkladu pro zpracování plánů péče o tato území i k vyhlašování jejich nových návrhů. K postižení dynamiky přírodního vývoje, vlivů prováděných managementových opatření i pro další odborné využití získaných dat v ochraně přírody je nutno tyto průzkumy zpravidla v 10–15leté periodě aktualizovat. Národní přírodní rezervace jsou a vždy byly nejlépe inventarizačně zpracovanou kategorií zvláště chráněných území v oblasti. Ale i zde je třeba v závislosti na zajištění finančních prostředků doplnit inventarizační průzkumy o méně taxonomicky zpracované a indikačně významné skupiny organismů. Biologické monitorování vybraných rostlinných a živočišných druhů, jejich společenstev a biotopů je dlouhodobým úkolem ochrany přírody. Opakované sledování a analýza těchto fenoménů umožňuje zaznamenání probíhajících změn v dynamice přírodního vývoje, efektu prováděných managementových opatření a dalších vlivů, ke stanovení vhodné péče k jejich podpoře. Z těchto důvodů je v zahájeném monitoringu nutno dlouhodobě pokračovat a dále jej rozvíjet. Cílem je shromáždění poznatků o vývoji stavu populací rostlinných a živočišných druhů i jejich společenstev a biotopů, působení abiotických i biotických podmínek a dalších vlivů k analýze zjištěných dat a jejich dalšímu využití v ochraně přírody. Dlouhodobý cíl − získání uceleného přehledu informací o aktuálním stavu rostlinných a živočišných druhů i jejich společenstvech, o jejich vývoji a dlouhodobějších změnách − definování významných ohrožujících faktorů a stanovení vhodných managementových opatření pro jednotlivé druhy i celá společenstva (jako základní podklad pro praktickou ochranu přírody v území) Navrhovaná opatření. − zpracovat a aktualizovat základní inventarizační průzkumy MZCHÚ − zpracovat a aktualizovat inventarizační průzkumy jako podklad pro vyhlášení nově navrhovaného chráněného území PR Meandry Svratky u Milov (viz kap. 2.3) − rozšířit základní rozsah botanických a zoologických průzkumů o zpracování dalších, zejména bioindikačně významných skupin organismů – bezcévné rostliny (lišejníky, houby a mechorosty), bezobratlí (brouci, motýli, měkkýši, mravenci, pavouci, vážky aj.) i méně zpracované skupiny obratlovců (např. ryby, letouni, obojživelníci, plazi, drobní savci)

AOPK ČR

19

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy − v NPR doplnit inventarizační průzkumy lišejníků (Žákova hora, Ransko), měkkýšů (Dářko, Radostínské rašeliniště), mravenců (Ransko), pavouků (Žákova hora, Ransko), motýlů (Žákova hora), brouků, ptáků a drobných zemních savců (Žákova hora, Ransko, Dářko) − pokračovat v dlouhodobě prováděném botanickém monitoringu stavu populací zvláště chráněných druhů a dalších ohrožených rostlin v oblasti, na základě tohoto monitoringu dále provádět management území a dále i aktualizaci dat v nálezové databázi AOPK ČR − pokračovat v dlouhodobě prováděném botanickém monitoringu výskytu invazních a expanzivních druhů rostlin s výstupy na jejich sanaci v přírodních společenstvech oblasti − pokračovat v roce 2008 zahájeném monitoringu efektivity opatření financovaných ve zvláště chráněných územích, zejména na lučních společenstvech, z dotačního programu péče o krajinu MŽP ČR; pravidelně monitorovat i vliv dalších managementových opatření na předměty ochrany − pokračovat v monitoringu evropsky významných druhů rostlin vyskytujících se v oblasti, tj. puchýřky útlé, hořečku mnohotvarého českého, plavuně pučivé a plavuně vidlačky; u evropsky významných druhů mechorostů vyskytujících se v oblasti (srpnatka fermežová, šikoušek zelený a dvouhrotec zelený) zajistit zpracování jejich monitoringu včetně výskytů mimo evropsky významné lokality − pokračovat v monitoringu evropsky významných druhů živočichů, tj. vážky jasnoskvrnné, mihule potoční, vranky obecné, modráska očkovaného, modráska bahenního, evropsky významných druhů ptactva, včetně výskytů mimo evropsky významné lokality − vyhledávat a monitorovat lokality výskytu rejska horského (Sorex alpinus) − vyhledávat a monitorovat letní kolonie a zimoviště netopýrů (Chiroptera) na území CHKO − pokračovat v zoologickém monitoringu zvláště chráněných a nepůvodních (invazivních) druhů živočichů v celém území CHKO a na základě výsledků uplatňovat odpovídající managementová opatření − pokračovat v aktualizaci mapování soustavy NATURA 2000 v zadaných okrscích oblasti a monitoringu mapovaných biotopů na zadaných trvalých monitorovacích plochách dle metodiky AOPK ČR − zajistit monitoring a evidenci nejvýznamnějších geologických lokalit (viz též kap. 2.10.) − zmapovat staré a již nevyužívané úvozové cesty a z pohledu druhové diverzity zajímavé meze − spolupracovat s nevládními organizacemi, např. Centaurea, Sdružení Krajina aj., při monitoringu vlhkých a podmáčených luk v rámci jimi řešených grantů a využít výstupy v péči o tato stanoviště − usilovat o alespoň částečnou obnovu přerušeného dlouhodobě proponovaného komplexního synekologického biomonitoringu v síti vybraných zvláště chráněných území se založenými trvalými monitorovacími plochami v NPR Radostínské rašeliniště a NPR Žákova hora − aktivně spolupracovat s vědecko výzkumnými pracovišti, vysokými školami a muzei při řešení úkolů v oblasti, navrhovat témata diplomových a jiných prací zaměřených na ochranu přírody − koordinovat a usměrňovat výzkumné aktivity, které se dotýkají zvláště chráněných území a ohrožených druhů rostlin a živočichů, s cílem eliminovat jejich narušování − vést evidenci výzkumných prací, zejména botanických, zoologických, lesnických, hydrologických aj. výzkumů řešených na území CHKO s doložením zpráv

AOPK ČR

20

2010


2.14. Práce s veřejností Charakteristika problematiky Práce s veřejností jako jedna z prioritních činností Správy CHKO je významným prvkem v systému ochrany přírody. Cílem je mj. naplňování principů ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty zejména tří cílových skupin, a to dětí a mládeže, místních obyvatel a návštěvníků CHKO. Správa CHKO má již zavedené metody a postupy ekologické výchovy. Základními centry jsou pracoviště Správy CHKO ve Žďáru nad Sázavou a Ekologické informační centrum v Krátké u Sněžného. Partnery ve spolupráci jsou zejména nevládní organizace, školy, mládežnické organizace, kulturní zařízení, informační centra a subjekty cestovního ruchu. Správa CHKO každoročně organizuje desítky akcí pro veřejnost po celém území oblasti a prezentuje také principy ochrany přírody a krajiny na pravidelných setkáních se zástupci médií působících v regionu. Důležitou roli při kontrole dodržování předpisů v ochraně přírody a krajiny plní stráž přírody, která zároveň slouží jako informační služba v terénu a zajišťuje pomoc při praktických opatřeních. Strážní službu zajišťuje jeden pracovník Správy na plný úvazek a ostatní pracovníci Správy v rámci svých profesních zaměření. Strážní služba je v mimopracovních dnech zaměřena na prevenci a kontrolu nejčastějších nedovolených činností. Vzhledem k rozloze CHKO, počtu MZCHÚ a celoroční vysoké návštěvnosti je současný rozsah strážní služby nedostatečný a bude nutné vybudovat aktivní skupinu dobrovolné stráže ochrany přírody a při sledování stavu ochrany přírody spolupracovat se zájmovými organizacemi (organizovaní turisté, horolezci, apod.) Dlouhodobý cíl − trvalý zájem veřejnosti o ochranu přírodních hodnot a o šetrné hospodaření s přírodními zdroji na území CHKO Žďárské vrchy − funkční stráž přírody plnící funkci kontrolní (v případě potřeby i represivní), monitorovací a osvětovou a zajišťující potřebnou průvodcovskou činnost Navrhovaná opatření − poskytovat informace o činnosti Správy CHKO ve spolupráci se sdělovacími prostředky, obecně poskytovat informace na základě žádostí − pravidelně aktualizovat internetové stránky Správy CHKO s informacemi o aktuální činnosti Správy CHKO včetně pozvánek na připravované akce pro veřejnost − vybudovat návštěvnické středisko – Dům přírody v Krátké u Sněžného s využitím stávajícího vlastního objektu EIC a další nemovitosti, popř. v jiné variantě, a zajistit jeho dlouhodobý provoz − koordinovat vytváření nových naučných stezek v CHKO jinými subjekty v souladu s metodickými materiály AOPK ČR − udržovat terénní informační systém ve funkčním a aktuálním stavu, včetně umístění informačních panelů ve vybraných PR a PP (u chráněných území s povolením provozovat horolezeckou činnost včetně pokynů k této činnosti) − dokončit rekonstrukci NS Babín instalací objektů návštěvnické infrastruktury, v NPR Ransko instalovat tzv. informační bod − obnovit NS Dářko v úsecích Radostín – Radostínské rašeliniště a Radostín – Padrtiny jako NS Dářská rašeliniště (EVL) včetně objektů návštěvnické infrastruktury − obnovit NS Žákova hora – Tisůvka v okruhu Žákova hora jako NS Žákova hora (EVL) včetně objektů návštěvnické infrastruktury − podílet se na realizaci geologické NS na trase Krátká – Samotín – PP Drátenická skála – PP Malinská skála – Křovina

AOPK ČR

21

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy − podílet se na realizaci NS Křižánky – Devět skal ve spolupráci s OÚ Křižánky a Lesy ČR − pokračovat v organizaci tradičních akcí pro veřejnost (Krátecký jarmark, Bramborová slavnost, aj.), realizovat přednášky a exkurze pro občany a návštěvníky, seznamovat účastníky s principy ochrany přírody a krajiny, posláním a činností správy CHKO − spolupracovat se všemi typy škol, rozvíjet ekologickou výchovu dětí a školní mládeže přednáškovou a exkurzní činností − podílet se na vydávání neperiodických tiskovin o CHKO, organizačně a finančně zajišťovat 1x ročně vydání publikace v edici Parnassia − průběžně provádět strážní službu se zaměřením na nejvážnější nedovolené činnosti a sledování stavu terénního informačního systému − vybudovat a účelně koordinovat skupinu aktivních dobrovolných strážců ochrany přírody, případně zvýšit počet aktivních členů stráže přírody CHKO Žďárské vrchy − organizovat pracovní setkání a podporovat zvyšování odborné úrovně členů stráže přírody CHKO Žďárské vrchy a místní znalosti CHKO − spolupracovat se zájmovými organizacemi, lesní, rybářskou, mysliveckou stráží a Policií ČR na sledování stavu přírody a krajiny a kontrolní činnosti

AOPK ČR

22

2010


3. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny 3.1. Lesní hospodářství Charakteristika problematiky Lesnatost CHKO Žďárské vrchy je 47 % a lesní hospodářství je jednou z činností, které mají na stav území významný vliv. Lesy CHKO jsou zařazeny v I. až IV. zóně CHKO s převahou III. zóny. Lesy jsou v rámci CHKO rozmístěny jednak ve třech souvislých lesních komplexech (centrální hřbet Žďárských vrchů, Borovský les, Ranský masiv a Dářská sníženina), a dále jsou rozptýleny v zemědělské krajině. Vlastnictví lesů v CHKO je různorodé (státní vlastnictví, větší soukromý majetek, města a obce, drobní soukromí vlastníci) s rozhodujícím podílem státních lesů obhospodařovaných státním podnikem Lesy České republiky (dále „LČR“). Drobné obecní a soukromé majetky se vyskytují rozptýleně po celé CHKO. V posledních letech je patrný posun k přírodě bližším způsobům hospodaření v lesích, který se projevuje na majetcích LČR, ale i velkých soukromých nebo obecních majetcích (např. KINSKÝ Žďár, a. s., PhDr. Belcredi, LDO Přibyslav). Dlouhodobý cíl − druhově bohaté lesy s přirozenou skladbou dřevin i podrostu udržované řízenou péčí ve stavu umožňujícím zachování biodiverzity všech organizmů Dlouhodobý cíl je dále rozpracován podle zón odstupňované ochrany přírody jako cílový stav lesa v horizontu obmýtí (100-150 let). Lesy v I. zóně budou zejména sloužit pro zachování biologické rozmanitosti. V I. zóně budou cíleně pěstovány porosty stanovištně původních dřevin (v závislosti na stanovištích zejména listnáče a jedle). Geograficky nepůvodní druhy se budou ojediněle vyskytovat z minulosti, s jejich dalším využitím se neuvažuje. Lesní porosty budou jednotlivě nebo skupinově smíšené, druhově, věkově a prostorově diferencované, s vysokou ekologickou stabilitou. Při obnově lesních porostů se bude maximálně využívat přirozená obnova, v závislosti na ekologických nárocích dřevin budou při obnově využívány principy výběrného a podrostního způsobu hospodaření. V lesích bude běžně zůstávat část odumřelého dřeva různých dimenzí pro udržení biodiverzity. Dřeviny a jejich zastoupení budou při umělé obnově voleny podle přirozených dřevinných skladeb. V části I. zóny (v MZCHÚ, kde jsou lesní společenstva předmětem ochrany) budou lesy ponechány samovolnému vývoji včetně neprovádění nahodilých těžeb a výsadeb dřevin. Ve II. zóně budou pěstovány druhově bohaté, věkově a prostorově diferencované lesní porosty tvořené převážně stanovištně původními dřevinami. Smrk ztepilý bude pěstován ve směsích s listnatými dřevinami a jedlí ve skupinovém až jednotlivém smíšení. Bude převažovat přirozená obnova porostů a skupinové clonné seče, výběrné principy se budou uplatňovat pomístně. Náseky se budou používat zejména při přeměnách porostů s nevhodnou druhovou skladbou. V bukových (příp. jiných listnatých) porostních typech se při obnově porostů nebude snižovat dosavadní zastoupení stanovištně původních dřevin (při obnově se předpokládá minimálně 50 % MZD). Ve smrkových porostech bude cíleně pěstován zvýšený podíl stanovištně původních listnáčů a jedle (oproti vyhlášce č. 83/1996 Sb.). V lesích bude zůstávat část odumřelého dřeva zajišťující udržení biodiverzity, např. při obnově budou jednotlivé stromy nebo jejich skupiny či fragmenty přirozených lesů ponechávány do fyzického rozpadu. Ve III. zóně budou pěstovány porosty produkčně významných geograficky původních druhů s příměsí stanovištně původních druhů zajišťujících jejich ekologickou stabilitu (min. 25–30 %). Porostní skladba i struktura bude na malých plochách zjednodušená.

AOPK ČR

23

2010


V závislosti na ekologických nárocích dřevin a stanovištních podmínkách se bude uplatňovat přirozená i umělá obnova. Ve IV. zóně se lesy vyskytují pouze okrajově (drobné obecní a soukromé majetky) a způsob péče o ně je navržen totožný jako ve III. zóně. Střednědobé cíle a způsoby péče o lesy Střednědobé cíle péče o lesy v jednotlivých zónách vycházejí z dlouhodobých cílů a způsoby péče jsou rozpracovány podle cílových hospodářských souborů, zón CHKO a aktuálního dřevinné skladby porostu v Rámcových směrnicích péče o les (příloha č. 1). Údaje o době obmýtní a době obnovní pro lesy zařazené v I. zóně CHKO (dle §2, odst.3 vyhl. č. 60/2008 Sb.) jsou uvedeny v příloze č. 1 Rámcové směrnice péče o les v CHKO Žďárské vrchy. Střednědobé cíle budou naplňovány zejména spoluprací s vlastníky lesů a lesními hospodáři, prosazováním vhodných opatření do lesnických plánovacích dokumentů (LHP, LHO), podporou přírodě blízkých způsobů hospodaření s využitím příslušných dotačních programů apod. Navrhovaná opatření Podporované aktivity lesního hospodářství Podporované aktivity lesního hospodářství jsou vhodná opatření pro naplnění cílů ochrany přírody, která budou podporována v procesu rozhodování a v souladu se směrnicemi příslušných dotačních programů i finančně. − přirozená obnova stanovištně původních dřevin − zakládání smíšených porostů stanovištně původních dřevin − přeměna nesmíšených smrkových porostů vnášením vhodných dřevin do předsunutých obnovních prvků − vnášení a podpora nedostatečně zastoupených dřevin přirozené druhové skladby, např. podpora jedle bělokoré zejména vhodnými obnovními postupy s prodlouženou obnovní dobou, podsadby jedle a buku, jejich podpora při výchovných zásazích, ponechávání výstavků nebo skupin těchto dřevin na dožití − zvyšování druhové diverzity lesních ekosystémů výsadbami vtroušených původních dřevin (jilm horský, javor mléč, javor klen, lípa srdčitá, lípa velkolistá, jasan ztepilý, třešeň ptačí apod.) a podpora věkové a prostorové diferenciace − využívání přípravných dřevin, zejména na kalamitních plochách − ponechávání určitého podílu odumřelého dříví v lesích (výstavky, skupiny stromů až ucelené porostní skupiny ponechané do fyzického rozpadu) jako biotopu významných druhů rostlin a živočichů (viz kap. 2.7., 2.8.) – jeho výše v konkrétních případech je závislá na místních podmínkách a dohodě s vlastníkem − ponechávání doupných stromů, sterilních zlomů, vývratů a souší v porostech při výchově (viz kap. 2.8.) − zajištění geneticky vhodného sadebního materiálu tj. podchycení osvědčených ekotypů domácích dřevin − obhospodařování lokalit s výskytem ohrožených druhů hub, rostlin a živočichů způsobem vedoucím k udržení jejich populací (podle požadavků správy CHKO) − péče o biotopy zvláště chráněných druhů a specifická stanoviště v konkrétních porostech, např. obnova vodního režimu v podmáčených smrčinách (viz kap. 2.4., 2.6.) − přechod na jemnější způsoby obnovy, uplatňování výběrných principů v porostech I. a II. zóny − upuštění od schématických zásahů

AOPK ČR

24

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy − uchování a vytváření vnějších porostních plášťů jako přechodových společenstev (diferencovaně dle stanovišť, včetně zajištění keřového patra) (viz kap. 2.6.) − zachování břehových porostů složených ze stanovištně vhodných dřevin kolem toků,obvykle v šířce min. 20 m od břehové hrany (viz kap. 2.6.) − zachování a údržba lesních mokřadů, pramenišť a rašelinišť (viz kap. 3.5.) − omezení škod zvěří na lesních porostech snižováním stavu zvěře (viz kap. 3.3.) nebo vhodným způsobem ochrany např. oplocování výsadeb a přirozeného zmlazení MZD, nátěr přirozeného zmlazení repelenty, individuální ochrana vzácnějších druhů (např. JD) − ponechání biomasy po těžební činnosti (včetně štěpkování s ponecháním štěpky v porostu) − používání šetrných dopravních technologií dle typu stanoviště (např. lehké vyvážecí soupravy, lanové systémy) − geograficky nepůvodní druhy dřevin Podle ustanovení 26, odst. 1, písm. d) zákona č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) je na celém území CHKO zakázáno povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů s možností udělit z tohoto zákazu výjimku podle § 43 jmenovaného zákona. Podle závazného stanoviska MŽP ČR k OPRL pro PLO 16 – Českomoravská vrchovina (č.j. OOP/6166/00, ze dne 1. 9. 2000) se v I. zóně CHKO použití geograficky nepůvodních dřevin neuvažuje, ve II. zóně CHKO lze povolit zastoupení modřínu max. do 5 % v cílové druhové skladbě, ve III. zóně CHKO max. do 10 % v cílové druhové skladbě. Použití modřínu jako dřeviny se zpevňující funkcí lze v CHKO Žďárské vrchy akceptovat diferencovaně podle zón CHKO a podle cílových hospodářských souborů v tomto maximálním zastoupení při obnově v porostu: Cílový hospodářský soubor

51

53

55

57

II. zóna CHKO

+

5

5

5

III. (IV.) zóna CHKO

5

10

10

5

Vysvětlivky k tabulce: + - v cílových skladbách uvádět jen jako vtroušený 5 – v cílových skladbách uvádět max. do 5 % zastoupení 10 - v cílových skladbách uvádět max. do 10 % zastoupení

− zachování místních populací dřevin − vytvoření podmínek pro rozvoj populace a přirozenou obnovu ranské borovice (hadcového ekotypu borovice lesní) v NPR Ransko − spolupráce s LČR při provozování semenného sadu lánské borovice − ponechávání částí lesů samovolnému vývoji − jednoznačně vymezit a v plánech péče o MZCHÚ popsat stávající plochy přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji v NPR Žákova hora, NPR Dářko a NPR Ransko a zabezpečit v nich základní monitoring − spolupracovat na výzkumu a monitoringu částí lesa ponechaných samovolnému vývoji v NPR Žákova hora v rámci projektu Výzkum dynamiky vývoje pralesovitých rezervací v ČR

AOPK ČR

25

2010


3.2. Zemědělství Charakteristika problematiky Zemědělství je jednou z nejvýznamnějších aktivit, která zásadním způsobem ovlivňuje charakter oblasti i její vnímání jako udržované kulturní krajiny. Hospodaření se bude v budoucnu zřejmě vyznačovat jednak útlumem těch aktivit, které nejsou z pohledu tržní realizace perspektivní a naopak rozvojem a intenzifikací těch činností, které přispívají k vyšší produktivitě a konkurenceschopnosti. Např. se snižujícími se stavy skotu není třeba takové množství travní hmoty jako v minulosti (což vede k extenzivním formám hospodaření na většině travních porostů, zejména tzv. „tradičních loukách“), avšak požadavek na vyšší kvalitu způsobuje intenzivnější využívání vybraných ploch, především pícnin na orné půdě a porostů silážní kukuřice. Dlouhodobý cíl − harmonická kulturní krajina s charakteristickým střídáním polí, luk, pastvin, mezí, remízků a vodních ploch, posílení zastoupení ekologicky stabilnějších prvků v krajině narušené předchozím způsobem hospodaření Dílčí cíle − na území I. a II. zóny extenzivní formy hospodaření na trvalých travních porostech, snižování zastoupení orné půdy − na ostatním území způsoby hospodaření více respektující mimoprodukční funkce krajiny − zapojení hospodařících subjektů do systému dotací určených k podpoře šetrných způsobů hospodaření v co nejvyšší míře Navrhovaná opatření − prosadit úpravu lokálně nevhodné struktury rozvržení ZPF, zejména snížením výměr bloků orné půdy a realizací prvků ÚSES např. v rámci komplexních pozemkových úprav − provádět výsadby autochtonních druhů stromů a keřů do zemědělské krajiny za účelem rozčlenění půdních celků a vytvoření potravního a úkrytového potenciálu pro živočichy (zejména polní druhy ptáků), včetně následné péče − zatravnit plochy nevhodné pro polní hospodaření, zejména v blízkosti vodních ploch a na svazích, budovat i jiná protierozní opatření (mimo zatravňování a výsadby), např. zasakovací pásy, meze, poldry a sanovat důsledky erozní činnosti − zajistit ochranu dřevin nacházejících se na okrajích i uvnitř půdních bloků, informovat zemědělce o vhodném způsobu péče a řezu, který je prováděn s cílem minimalizace zasahování větví stromů do obhospodařovaných ploch − podporovat obnovu starých a zřizování nových polních cest s přírodním povrchem a výsadbou doprovodné zeleně, usměrňovat je s ohledem na tradiční ráz krajiny daného místa − zlepšovat informovanost zemědělských subjektů o agroenvironmentálních opatřeních, stimulovat subjekty k výběru extenzivnějších forem hospodaření, aktualizovat vrstvu „enviro“ v LPIS − podporovat změnu způsobu hospodaření na travních porostech, zvláště druhově bohatších, tzn. neprovádět příliš časné a plošně rozsáhlé a na sebe navazující seče, upřednostnit sušení sena na pokosené ploše místo odvozu pouze zavadlé travní hmoty − usilovat o zlepšování druhové skladby lučních porostů vhodným managementem stávajících luk a pastvin, které mají potenciál pro samovolné rozšiřování bylinných komponent, nebo záměrným výsevem druhově bohatých travních směsí regionálního původu, prováděným při obnově travních porostů či zatravňování orné půdy − spoluprací se zemědělci zajistit, aby pastevní areály svým oplocením nepůsobily jako nepřekonatelná a neprostupná bariéru pro živočichy (např. zvěř)

AOPK ČR

26

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy − obnovy a rychloobnovy travních porostů přeoráním provádět spíše jen na vysloveně kulturních, degradovaných či silně zaplevelených plochách po podrobném vyhodnocení stavu společenstva − opravy nefunkčních částí odvodňovacích systémů připouštět s ohledem na již potenciálně vznikající mokřadní biotop − podporovat a provádět péči o nelesní společenstva za účelem zachování či vytvoření optimálních podmínek pro dané společenstvo či výskyt chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů (kosení ruční, malou mechanizací či mechanizační, pastva, redukce náletových dřevin, pásová seč, posun seče, ponechávání nepokosených několikametrových pásů , obnova povrchových stružek, narušení drnu či jiná speciální opatření - viz kap. 2.4., 2.6., 2.7. a 2.8.) − vyhodnotit aktuální stav lučních lokalit zařazených do I. zóny a stanovit priority pro konkrétní území, tj. buď již ponechat samovolnému vývoji, nebo zahájit pravidelnou péči; cenné lokality v ostatních zónách přeřadit v případě aktualizace zonace do vyšší zóny − podporovat zachování starých a již nevyužívaných úvozových cest a z pohledu druhové diverzity cenných mezí − umožnit zalesňování zemědělských pozemků v případech, kdy ekologický přínos nově vzniklého lesního společenstva bude vyšší než zachování stávajícího stavu, tj. zejména při zalesnění s použitím vhodné dřevinné skladby, vhodného rozmístění dřevin a vytvoření porostního lemu na orné půdě, kulturních travních porostech, ruderalizovaných plochách a v rozsahu, při kterém nedojde k výrazné změně celkového poměru a prostorového uspořádání lesní a nelesní krajiny v CHKO (viz též kap. 2.12.); zabránit plošnému zarůstání vybraných nelesních lokalit s výskytem významných chráněných druhů živočichů (viz kap. 2.8.) − pěstování energetických, rychlerostoucích plodin (dřevin a bylin) umožnit na orné půdě spíše jen ve III. a IV. zóně a s ohledem na riziko nekontrolovaného šíření nepůvodních druhů − nové zemědělské objekty umisťovat přednostně do stávajících zemědělských areálů (viz kap. 3.6.) − nezpevněná polní hnojiště umisťovat po provedení nezbytných preventivních opatření zabraňujících odtoku hnojůvky pouze do míst, ze kterých nemůže dojít k ohrožení přírodovědně cenných lokalit − podporovat údržbu, obnovu a vznik extenzivních sadů a regionální a staré odrůdy ovocných stromů

3.3. Myslivost Charakteristika problematiky Myslivost se v CHKO Žďárské vrchy nedostává do významného střetu s ochranou přírody. Oblast je z hlediska druhů zvěře velmi pestrá, převažuje zvěř spárkatá. Lokálně se objevují výrazné škody na lesních porostech okusem, ohryzem a loupáním. Z hlediska ochrany přírody je významný selektivní okus a nebo spásání přirozené obnovy v lesích, které může vést k zhoršení druhové pestrosti porostů. Škody působí zejména jelen evropský a srnec obecný. V oblasti se vyskytují i druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody, které jsou zařazeny mezi zvěř (např. jeřábek lesní, vydra říční, ojediněle rys ostrovid). Dříve se vyskytující tetřívek obecný z celé oblasti vymizel. Sledování populací těchto druhů, případně jejich posílení, a naopak snížení stavů zvěře, která způsobuje škody, je v zájmu ochrany přírody, vlastníků honebních pozemků i provozovatelů myslivosti.

AOPK ČR

27

2010


Dlouhodobý cíl − zajištění provozování myslivosti v souladu se zájmy ochrany přírody tj. tak, aby nedocházelo ke zhoršování dochovaného stavu přírodního prostředí Navrhovaná opatření − ve spolupráci s orgány státní správy myslivosti a s provozovateli myslivosti zajistit udržení stavu bez nepůvodních druhů zvěře v honitbách ve volnosti, u nepůvodních druhů zvěře podporovat žádosti mysliveckých hospodářů o jejich odlov (v honitbách, kde pro ně nejsou stanovené minimální ani normované stavy) − ve spolupráci s orgány státní správy myslivosti a s provozovateli myslivosti sledovat stav lesních ekosystémů z hlediska škod spárkatou zvěří a podle potřeby iniciovat snížení stavů spárkaté, zejména jelení zvěře na míru únosnou pro potenciál ekosystémů − ve spolupráci s orgány státní správy myslivosti a s provozovateli myslivosti výrazně omezit vypouštění uměle odchovaných kachen divokých s geneticky nejasným původem na rybnících v celém území CHKO − spolupracovat s myslivci při sledování stavů vzácných druhů zvěře (jeřábek lesní, rys ostrovid, vydra říční, hnízda dravců) − dosáhnout ve spolupráci s mysliveckými hospodáři odstranění zimního přikrmování a zakládání újedišť na ochranářsky významných lokalitách − na ochranářsky významných lokalitách, kde může dojít k rušení vzácných druhů živočichů, projednat s mysliveckými hospodáři neumisťování loveckých zařízení − podporovat uživatele honiteb v provádění intenzivního lovu invazních druhů živočichů, kteří nejsou zvěří, zejména norka amerického (Mustela vison) v případě jeho výskytu (viz kap. 2.9.2.)

3.4. Rybníkářství a sportovní rybářství Charakteristika problematiky Na území CHKO Žďárské vrchy se nachází velké množství rybníků v široké škále velikosti vodní plochy a objemu. Hospodaří na nich fyzické i právnické osoby, převážně se snaží o co nejvyšší intenzitu hospodaření. Obsádku tvoří převážně kapr obecný, lín obecný, pstruh americký duhový a síh (síh severní maréna, síh peleď, jejich kříženci). Pro redukci drobných plevelných ryb se přisazuje štika obecná, candát obecný a sumec velký. Velikost a druhové složení rybí obsádky na rybnících záleží na biologické hodnotě rybníka, u rybníků s výskytem přírodních společenstev nebo výskytem zvláště chráněných druhů živočichů musí být závislá na předmětu a stupni ochrany konkrétní vodní plochy a jejím postavení v systému ekologické stability. Na rybnících, které jsou součástí I. a II. zóny odstupňované ochrany přírody je zakázáno hospodařit způsobem, vyžadujícím intenzivní technologie. Chov nepůvodních druhů ryb je možný pouze výjimečně se souhlasem Správy CHKO Žďárské vrchy. K dalším hospodářským aktivitám vázaným na rybníky patří chov drůbeže, ten je však z důvodu udržení vyváženého životního prostředí nežádoucí a na rybnících v CHKO Žďárské vrchy je vládním nařízením č. 40/1978 o vyhlášení chráněnou oblastí přirozené akumulace vody CHOPAV Žďárské vrchy omezen. Sportovní rybolov je na území CHKO Žďárské vrchy provozován na rybářských revírech členy Českého a Moravského rybářského svazu. Na území CHKO je vymezeno celkem 23 rybářských revírů – 12 pstruhových a 11 mimopstruhových. Při provozování sportovního a rekreačního rybolovu jsou rybářské revíry a vody osazovány lovnými druhy ryb, kterými jsou zejména pstruh obecný potoční a lipan podhorní na pstruhových revírech, kapr obecný, candát obecný, štika obecná, lín obecný, sumec velký a

AOPK ČR

28

2010


jelec tloušť na mimopstruhových revírech. Některé organizace odchovávají nebo nakupují a následně vypouštějí do vod ostroretku stěhovavou a mníka jednovousého, případně pstruha amerického duhového a sivena amerického. Dlouhodobý cíl − přirozeně vysoká početnost a druhová pestrost místních druhů ryb a zachovaný rozsah jejich přirozených biotopů a trdlišť − rozmanité biotopy stojatých vod a litorálních stanovišť s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, i v rybnících využívaných pro chov ryb zachované biotopy vhodné i pro další druhy živočichů a rostlin Navrhovaná opatření − udržovat vzájemnou informovanost se subjekty vykonávajícími rybářské právo a spolupracovat na obnově původní ichtyofauny na vybraných tocích; zamezovat rozšiřování z hlediska ochrany přírody nepůvodních druhů ryb a prosazovat využívání druhů původních, především z místních populací nebo populací jednoho povodí − podporovat zásahy vedoucí ke zlepšení kvality vod (výstavba kanalizace a ČOV, revitalizace vytipovaných vodních toků, odstraňování zdrojů znečištění apod.) − rybníky vypouštět přednostně v podzimních měsících, plůdkové a komorové rybníky lze výjimečně vypouštět na jaře, po vypuštění musí být opět neprodleně napouštěny, letnění nebo zimování rybníků je možno pouze v ojedinělých případech (z důvodů ochrany rostlin a likvidace invazních druhů - viz také kap. 2.6., 2.7. a kap. 2.9.2.); v tocích pod rybníky je nutno zachovávat takový průtok, který umožní existenci vyváženého ekosystému − získávat informace o kvalitě vody v rybnících i na tocích jak od hospodařících subjektů, tak na základě vlastního sledování, a tyto využívat jako jeden z podkladů při rozhodování o způsobu rybářského hospodaření na rybnících − vápnění a aplikace chemických preparátů je nežádoucí, je možné je připustit na základě veterinárního doporučení pouze k likvidaci infekčních a invazních ohnisek onemocnění ryb a výjimečně k odstranění nežádoucí flóry či fauny za podmínky, že neohrozí biologickou hodnotu vodního prostředí; aplikace hnojiv na rybnících je nežádoucí a v I.zóně ochrany přírody nepřípustná, přikrmování lze akceptovat v rozsahu, při kterém neohrozí biologickou hodnotu rybníka − získávat od hospodařících subjektů informace o termínech výlovů (min. 14 dnů předem) a jejich výsledcích − u rybníků v CHKO komunikovat s jejich vlastníky a uživateli, informovat je o předmětech ochrany a v případě možných střetů zájmů projednat zejména složení rybí obsádky; průměrná sezónní hmotnost ryb by v průběhu roku neměla překročit 400 kg na jeden hektar vodní plochy (při průměrné hloubce 1 m); jsou-li hlavním předmětem ochrany biotopu rybníka rostlinná nebo živočišná společenstva, je nutno obsádku adekvátně snížit − k eliminaci nežádoucích druhů ryb je vhodné nasazovat candáta obecného (zejména na potlačení střevličky východní), štiku obecnou nebo sumce velkého (k potlačení karase stříbřitého) v množství 100-200 ks jednoletých dravců na jeden hektar vodní plochy (případně adekvátní množství dravců dvouletých) − při obnovách rybníků, nových stavbách, odbahňování apod. uplatňovat tyto obecné podmínky pro obnovu rybníků: • budovat nové, obnovovat a odbahňovat stávající rybníky lze pouze za podmínky, že nový stav biotopu bude stejný nebo lepší než jeho stávající hodnota • využít terénu k vytvoření členitého tvaru rybníka • při stavbě použít přírodě blízkých materiálů (dřevo, kámen) • sklony bočních břehů rybníka dodržet ve sklonu minimálně 1:3 • sklon vzdušné strany hráze dodržet minimálně 1:3, případně zploštit k okrajům

AOPK ČR

29

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy • dodržet pozvolný a postupný přechod mezi vodní hladinou a souší pro vytvoření litorální zóny (která je definována jako část rybníka s hloubkou vody do 30 cm), na výměře 10–15 % plochy rybníka • zpevnění návodní strany hráze provádět sbíraným polním, či netříděným lomovým kamenem místního původu (ne makadamem) • stavbu hráze řešit tak, aby nebyla v rozporu s ochranou krajinného rázu území dotčeného stavbou (svou výškou, sklonem vzdušné strany, případně konfiguraci) • bezpečnostní přeliv řešit přírodě blízkým způsobem (např. sníženinou ve hrázi, pokud je nutný bezpečnostní přeliv přepadovou hranu z kamene, vývar a skluz z velkých balvanů, boční zdi z kamenné rovnaniny, či dřeva apod.) • vývařiště rybníka řešit za použití kamene a dřeva • podporovat vytváření ostrůvků, zejména u větších rybníků • provádět výsadbu zeleně okolo rybníka, na vzdušné straně hráze a pod vzdušnou stranou hráze, a to ve skupinkách jak z keřů, tak i stromů (listnaté stromy) - vše autochtonního původu, v odůvodněných případech se samostatným projektem ozelenění • dle možnosti zachovat okolo rybníka infiltrační pás ve formě zatravnění nejméně v šíři 50 m • při napájení obtokových rybníků řešit nápustné zařízení (dřevěné stavítko, či práh) tak, aby ve vodoteči zůstal celoročně zachován průtok vody Q330d • úpravy technického rázu prováděné na vodních nádržích v území velké přírodní hodnoty (výskyt zvláště chráněných živočichů nebo rostlin, dochované přírodní biotopy, postavení v systému ekologické stability) směřovat časově do období mimo rozmnožování obojživelníků a hnízdění ptactva a část litorálu ponechat bez zásahu (viz také kap. 2.6.), minimalizovat pojezdy techniky v území, a minimalizovat délku trvání prací; při výskytu zvláště chráněných druhů živočichů nebo rostlin je nutno zajistit jejich transfer na vhodnou lokalitu • uložení vytěženého materiálu řešit individuálně se Správou CHKO • projektovou dokumentaci již v počáteční fázi konzultovat se Správou CHKO

3.5. Vodní hospodářství Charakteristika problematiky V CHKO Žďárské vrchy pramení velké množství vodních toků. Z vodohospodářského hlediska jsou významné zejména Sázava, Chrudimka, Krounka, Doubrava, Svratka, Fryšávka a Oslava. Z ekologického hlediska lze za významné vodní toky v CHKO Žďárské vrchy dále považovat Mlýnský potok, Rejznarku, Městecký potok, Dlouhý potok, Barchanec, Slubici a další menší toky. Řeky Chrudimka, Svratka a Oslava jsou vyhlášeny vodárenskými toky a platí pro ně zvýšená ochrana před znečištěním. Na území CHKO Žďárské vrchy se nachází také velké množství rybníků v široké škále velikosti vodní plochy a objemu (největší je Velké Dářko o rozloze 205 ha a objemu 3,56 mil. m3 vody). Pro akumulaci vod byly v minulosti vystavěny 4 nádrže - Hamry, Staviště, Strž a Pilská nádrž. Nádrž Hamry má chemickou úpravnu vody a slouží i k zásobování pitnou vodou. V posledních letech dochází častěji k abnormálním srážkám v území, jehož schopnost zadržet vodu v povodí byla snížena melioracemi a napřimováním toků spolu s odvodňováním a není tak připraveno zadržet tak velká množství vody. Dochází tak ke zrychlenému povrchovému odtoku vody z povodí a následně k vylévání vody z koryt toků, poškozování hrází rybníků a rozvodňování bystřin. Úměrně s tím rostou požadavky občanů a

AOPK ČR

30

2010


jejich zastupitelů na radikální řešení této situace. Jsou snahy o další napřimování toků a rozšiřování příčného a prohlubování podélného koryta toků, aniž by byla využívána preventivní a přírodě blízká protipovodňová opatření, jako např. revitalizace toků včetně navazující nivy nebo odstraňování technických překážek v zátopových oblastech, které způsobují vzedmutí hladiny a zaplavování pozemků. Vodní režim území byl zejména v 70. letech minulého století postižen velkoplošnými melioracemi s odvodněním zemědělských půd a regulací vodotečí, při nichž byly některé katastry odvodněny i na ploše větší než 50 % rozlohy. Obdobně bylo systematicky prováděno i odvodňování lesních půd. Tím byly výrazně změněny biotopy vázané na hydromorfní půdy a došlo i ke zvýšení vodní eroze a následnému ukládání splavenin v dolních částech povodí. V letech 1996-2002 byly revitalizovány vybrané úseky potoka Staviště, Slubice, Černého potoka a řeky Chrudimky, zpravidla z prostředků Revitalizace říčních systémů. Dlouhodobý cíl − zachování nebo zlepšení stávající ekologické hodnoty vodotečí včetně jejich niv a obnova vodního režimu v místech narušených nešetrnými regulačními zásahy − zachování ekologické hodnoty biotopů vázaných na stojaté vody − ochrana a zlepšení retenčních schopností krajiny a čistoty vod Navrhovaná opatření − iniciovat realizaci (zejm. u správců vybraných toků - příslušná Povodí a LČR) opatření pro větší zdržení vody v tocích a zpomalení průtoku vody korytem - obnovovat původní meandry, tůňky a realizovat opatření, která by zamezovala erozi a odnosu půdy z povodí − zajišťovat nebo podporovat přírodě blízká opatření k nápravě narušeného vodního režimu rašelinišť a mokřadů za účelem zadržení vody v krajině, rozvoje mokřadních společenstev rostlin a živočichů a zvýšení biodiverzity území − pokračovat v revitalizacích vodních toků, a to zejména v územích, kde došlo v minulosti k napřímení toků a změně vodního režimu území − pro zajištění protipovodňové ochrany obcí úzce spolupracovat se subjekty podnikajícími v zemědělství - podporovat zakládání trvalých travních porostů na pozemcích, na kterých by mohly velké vodní srážky způsobovat půdní erozi a zanášení níže položených pozemků a koryt toků zeminou − vodní díla prioritně sloužící k ochraně proti povodním (částečně zvodněné poldry, vodní nádrže) budovat v souladu s platnými územními plány přírodě blízkým způsobem − povodňové škody lze odstraňovat pouze tak, aby nedocházelo k poškozování toků jako významných krajinných prvků a snižování jejich funkce v systému ekologické stability; k opravám a stabilizaci koryt je možno používat přírodní materiály (např. těžký kamenný zához) − zajišťovat nebo podporovat opatření k odstraňování nebo zprůchodňování migračních barier − zajišťovat nebo podporovat budování drobných vodních ploch s cílem zvýšení biodiverzity a krajinných hodnot území − z hlediska vodohospodářského využívání toků a vodních ploch je nutno respektovat zejména následující omezení: • odběr vody z příslušného toku nesmí ohrozit biologickou hodnotu toku pod odběrným místem (na stanovení minimálního zůstatkového průtoku je nutno spolupracovat s příslušným vodohospodářským úřadem) • obnovu vodních děl na tocích je možno provádět za použití přírodě blízkých technologií a v případě, že vytvářejí migrační barieru pro vodní organismy, pouze za současného vybudování rybího přechodu; budování nových děl je možné pouze

AOPK ČR

31

2010


v případě, že nebudou sníženy přírodní hodnoty území dotčeného stavbou • na tocích, které jsou součástí I. nebo II. zóny odstupňované ochrany přírody není žádoucí provádět stavby nových vodních děl s výjimkou děl sloužících revitalizačním účelům, měření průtoků a odběru pitné vody • působit na minimalizaci využívání toků jako recipientů pro nečištěné odpadní vody (podporovat výstavby domovních i obecních ČOV apod.) • zaúsťování objektů do toků provádět přírodě blízkým způsobem (minimalizovat betonové prvky, ukládat je pod terén nebo do jeho úrovně) • při manipulaci s vodou na vodních dílech uplatňovat opatření k minimalizaci negativních dopadů na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů nebo jejich biotopy

3.6. Výstavba Charakteristika problematiky Původní urbanistická struktura obcí i tradiční rysy jednotlivých staveb přetrvaly plošně až do 50. a 60. let 20. století, od kdy dochází k modernizaci vesnic, ve zvláště nepříznivé podobě kolektivizace a zprůmyslnění zemědělství. Do té doby harmonická struktura vesnic byla rozbíjena moderními či přímo cizorodými objekty. V některých obcích či částech jejich katastrů se od 60. let rozběhla i masová výstavba rekreačních objektů – chat. V 70. letech začíná i masová výstavba velkých zemědělských areálů, situovaných často na exponovaných místech mimo stávající zástavbu. V současné době existuje řada zchátralých objektů i celých areálů. Objevují se i kvalitní a tradičně pojaté novostavby, zároveň jsou však vesnice pod tlakem výstavby nevhodných objektů – zejména „katalogových“ rodinných domů. Zásady stavebního rozvoje obcí vycházejí z předmětu ochrany CHKO, rozborové části plánu péče a studie Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Žďárské vrchy (Vorel et al. 2006). Dlouhodobý cíl: − zachování tradičního rázu obcí, nenarušeného cizorodými prvky − rozvoj obcí v souladu s udržením jejich urbanistických a architektonických hodnot − uchování volné krajiny bez zástavby Navrhovaná opatření: − rozvoj obcí směrovat do ploch, schválených v územních plánech, zamezit narušování tradičního rázu obcí výstavbou „satelitů“ − novou výstavbu umisťovat mimo volnou krajinu a krajinářsky vysoce hodnotné a esteticky a kulturně-historicky cenné celky (např. Samotín, Blatiny, Křižánky, Milovy, Březiny, Moravská Svratka, Kuklík, Jimramovské Paseky, Nový Jimramov, Roženecké Paseky, Jasné Pole, atd.) − u ostatních lokalit rozvolněných zástaveb a urbanisticky cenných území posuzovat umisťování nových staveb individuálně s přihlédnutím k zachování jejich urbanistických a krajinářských hodnot − stavby pro bydlení situovat do stávajících obcí v rámci jejich historického půdorysu a v těsné návaznosti na něj, s přednostním využitím proluk a území vhodných k přestavbě (např. opuštěné průmyslové a zemědělské areály) − při umisťování staveb respektovat a navazovat na urbanistickou strukturu a charakter daného místa, včetně respektování objemových a architektonických limitů (především obdélníkový půdorys, přízemní objekt s možností vestavěného podkroví; sedlová střecha nasazená svým okrajem v úrovni stropu přízemí s hřebenovou osou orientovanou

AOPK ČR

32

2010


− − − −

−

− −

− − − − −

souběžně s delší stranou půdorysu; objekt osazen tak, aby respektoval stávající terén s minimální výškou přízemí nad terénem); při řešení barev, materiálů a stavebních detailů respektovat stavební tradici a charakter lokality u roubených dřevostaveb prosazovat provedení roubení z hraněného řeziva bez přesahu zhlaví a s nárožním spojením „na rybinu“ a „zámek“ chránit volnou krajinu a okraje sídel před umísťováním velkoplošných reklam u drobných a doplňkových staveb (např. pergoly, dřevníky, bazény, garáže apod.) provádět posouzení návrhu individuálně v závislosti na kvalitě a charakteru okolní zástavby ploty řešit tak, aby odpovídaly charakteru daného území, upřednostňovat tradiční materiály (dřevěné laťkové a plaňkové ploty bez podezdívek) a obvyklé parametry, zejména výšku, chránit volnou krajinu, která bezprostředně nenavazuje na zastavěné území obcí, před oplocováním pozemků, ochranu lesních kultur řešit dočasnými oplocenkami nové zemědělské stavby (kravínů, hnojišť, silážních žlabů a sil) směřovat do stávajících areálů, postupovat tak, aby nedošlo ke snížení hodnot krajinného rázu a stavby vhodně zapojit do krajinného rámce pomocí kompenzačních opatření, např. výsadby zeleně, zemních krycích valů apod.; u těchto objektů prosazovat vhodné barevné řešení, především v tmavších odstínech střešní krytiny zemědělské stavby, situované mimo areály, musí odpovídat měřítku daného místa a svým architektonickým řešením charakteru území; umisťovat je v zastavěném území či na jeho okraji umisťovat zemědělské účelové stavby ve volné krajině za předpokladu, že nedojde k narušení přírodních a krajinných hodnot území a bude prokázána potřeba stavby pro zemědělské obhospodařování pozemků; dalšími nutnými podmínkami je, že stavby budou sloužit pouze pro potřeby zemědělské prvovýroby, jejich velikost a charakter bude odpovídat deklarovanému využití, výměře a charakteru pozemku a budou dočasné spolupracovat s obcemi na maximálním zapracování pravidel a postupů k zachování hodnot tradiční zástavby do územně plánovací dokumentace v návaznosti na schválené územní plány iniciovat zpracování regulačních plánů nebo podrobnějších zastavovacích studií v rozvojových lokalitách, promítnout do těchto materiálů požadavky ochrany přírody a krajiny poskytovat aktuální informace a poradenskou činnost v oblasti krajinného rázu a tradiční zástavby v jednotlivých obcích realizovat koordinační setkání se zástupci příslušných stavebních úřadů s působností na území CHKO komunikovat průběžně s projektanty působícími v oblasti

3.7. Dopravní a inženýrské sítě 3.7.1. Doprava Charakteristika problematiky Rozhodujícím druhem dopravy v CHKO je silniční doprava, významné železnice zasahují CHKO jen v okrajových částech. Provoz na železnici není z hlediska ochrany přírody aktuálně problémem, frekventovaná je pouze elektrifikovaná železniční trať Havlíčkův Brod Brno. Silnice I. a II. třídy prochází územím v několika delších úsecích. Významné jsou zejména silnice I/37 Ždírec – Žďár n. Sáz. (– Vatín), která protíná CHKO v úseku dlouhém cca 20 km a II/350 a II/353, které přetínají hlavní hřbet Žďárských vrchů s největším lesním

AOPK ČR

33

2010


komplexem. Území CHKO je protkáno sítí silnic III. třídy, cestní síť doplňují místní a účelové, zejména lesní komunikace. Zimní údržba komunikací je prováděna chemicky na základě povolené výjimky na komunikacích ve městech Žďáru n. S., Hlinsku a Novém Městě na Moravě, na silnicích I. třídy a vybraných nejexponovanějších úsecích (dle sklonu) silnic II. třídy. Na ostatních komunikacích je zimní údržba prováděna posypem zdrsňujícími materiály nebo prohrnováním. Dlouhodobý cíl − doprava, která nenarušuje krajinný ráz, nevytváří nepropustné migrační bariéry a nemá negativní vliv na lokality chráněných druhů rostlin a živočichů Navrhovaná opatření − zachovat rozsah cestní sítě s možným chemickým posypem ve stávajícím rozsahu, umožnit řešení mimořádných případů (úseky s velkým sklonem, extrémní klimatické podmínky), zohlednit dopad navržené technologie na cenná společenstva, zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin a ostatní složky životního prostředí − údržbu a opravy komunikací připustit v rozsahu, který negativně neovlivní vzhled krajiny a umožní zachování jejích typických znaků, ke kterým patří i stromořadí vzrostlých dřevin − v centrální části CHKO u komunikací přetínajících hlavní hřbet Žďárských vrchů a procházejících lesním komplexem zachovat migrační propustnost (bez rozšiřování komunikací z důvodu zařazení do vyšší rychlostní kategorie) − doprovodnou zeleň komunikací kácet pouze v nezbytných případech, z důvodu zajištění provozní bezpečnosti, na základě dendrologického posouzení a při realizaci náhradní výsadby − při rekonstrukcích mostů dbát, aby nebyla narušena funkce prvků ÚSES a nebyla vytvořena migrační bariéra pro živočichy − při údržbě stávajících železničních tratí a zařízení prosazovat řešení, která nebudou mít negativní dopad na přírodu a krajinu, v případě úprav pro zvýšení přepravní kapacity (rozšíření trati, směrové úpravy) dbát, aby byla dostatečně zajištěna migrační propustnost

3.7.2. Inženýrské sítě Charakteristika problematiky Kromě omezené sítě VVN protíná krajinu CHKO Žďárské vrchy převážně vzdušné vedení vysokého a nízkého napětí. Nadzemní vedení je téměř vždy negativním prvkem krajinného rázu území, kterým je vedeno. U nových sídel a jejich částí je elektrická energie rozváděna podzemními kabely, rekonstrukce původního vedení je však prováděna nadzemním vedením, a to převážně izolovanými vodiči AES na pevnějších betonových podpěrách. V jižní a severozápadní části CHKO procházejí části vysokotlakých plynovodů. K inženýrským sítím liniového charakteru náleží rovněž telekomunikační vedení, vodovody a kanalizace. Vzhledem k jejich podzemnímu vedení nepředstavují problém z hlediska krajinného rázu území, dochází však ke střetům s ochranou přírodních biotopů nebo zásahu do prostředí zvláště chráněných rostlin a živočichů. Dlouhodobý cíl − krajina (zejména volná krajina mimo sídla) minimálně narušená technickými sítěmi Navrhovaná opatření − umísťovat nové komunikace, vodovody, plynovody, kanalizaci a kabely elektrické energie, telekomunikací či přenosu dat lze prioritně v územích mimo MZCHÚ, cenné přírodní

AOPK ČR

34

2010


biotopy, kvalitní vzrostlou zeleň a krajinářsky cenná území (maximálně využívat již zastavěných částí území - vedení podél komunikací apod.), při nutnosti jejich vedení v cenných územích je třeba při stavbě volit šetrné technologie a důsledně provádět ochranu stromů před poškozením; při překračování vodotečí je nutno uvést poškozená koryta a břehy do původního nebo přírodě blízkého stavu − vedení elektrické energie umisťovat prioritně do podzemních kabelů, rekonstrukce a nová nadzemní vedení elektrické energie a telekomunikací je možné povolovat pouze v případě, že nebudou mít značný negativní dopad na pozitivní hodnoty krajinného rázu, v případě nadzemních vedení volit typ a umístění sloupů a vodičů s ohledem na krajinný ráz − na místech významných z hlediska ochrany ptáků (tahové cesty, místa výskytu zvláště chráněných druhů ptáků apod.) požadovat bezpečnou úpravu elektrických vedení za účelem omezení rizika nárazu do vedení a usmrcování a úrazů ptáků elektrickým proudem − podporovat vhodnou výstavbu ČOV (umístění s ohledem na cennost území), zaústění kanalizací do toků je nutno provádět s ohledem na stav koryta předmětné vodoteče (upravené nebo přirozené) a tak, aby nedošlo k poškození koryta (viz kap. 3.5.); při stanovování hodnot znečištění je nutno zohlednit případný výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin na toku nebo v jeho blízkosti

3.8. Průmysl Charakteristika problematiky CHKO Žďárské vrchy není významnou průmyslovou oblastí, ale v sídlech na okrajích oblasti je průmyslová výroba zastoupena většími podniky a je soustředěna ve větších městských aglomeracích. Nejsilněji zastoupeným odvětvím je v průmyslové struktuře strojírenství. Největší konflikty mohou nastat v ovlivnění a dopadech na krajinný ráz, technologie výroby má vliv na kvalitu ovzduší a vodního hospodářství. Dlouhodobý cíl − zachování relativní neporušenosti krajiny a cenných přírodních fenoménů regionu při zohlednění hospodářských, kulturních a sociálně ekonomických potřeb obyvatelstva, rozvoj služeb a řemesel pouze v sídelních útvarech Navrhovaná opatření − případné nové průmyslové a skladové závody, nebo jiná plošná technická zařízení (např. solární fotovoltaické elektrárny) umísťovat přednostně do již zastavěných částí území, nikoliv do volné krajiny; fotovoltaické elektrárny jsou přípustné na stávajících objektech, na stávajících zemědělských a průmyslových areálech a v zahradách uvnitř zastavěného území za předpokladu, že nedojde k narušení případné kvality a charakteru území (v odůvodněných případech lze požadovat zachování nebo vytvoření pláště z keřů a nízkých dřevin místního původu k lepšímu zapojení staveb do krajinného rámce) − průmyslové stavby a zóny soustřeďovat do městských aglomerací, zejména Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě a Hlinska, jejich rozsah, architektonické, barevné řešení, objemové a prostorové řešení včetně zastavěnosti pozemku přizpůsobit individuálně charakteru území − zejména u menších sídel uplatňovat již v rámci projednávání územních plánů či studií přísné podmínky na rozsah průmyslových a výrobních ploch, objemové, architektonické a výškové členění staveb včetně výsadeb krycí zeleně

AOPK ČR

35

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy − klást důraz na začlenění nových staveb a areálů do krajinného rámce, především stanovením menší míry zastavěnosti pozemků a zajištěním odpovídajícího množství vhodné zeleně (zachování stávající, výsadby místních druhů) − vzhledem k charakteru území nejsou velké větrné elektrárny (tj. nad 20 m) vhodné; větrné elektrárny je nutno posuzovat vzhledem k charakteru území a místní situaci (viz kap. 2.12.)

3.9. Zacházení s odpady Charakteristika problematiky V současné době není v CHKO provozována žádná legální skládka tuhého komunálního odpadu. Odpad z území CHKO je svážen na skládky mimo CHKO (Pořežín, Srní, Bystré). V minulosti se na území CHKO Žďárské vrchy nacházely skládky komunálního odpadu v blízkosti obcí, skládky průmyslového odpadu v blízkosti průmyslových podniků a odpady ze zemědělské výroby v zemědělských areálech nebo jejich blízkosti. Největším současným problémem jsou staré skládky obsahující nebezpečný odpad, které představují potenciální nebezpečí znečištění povrchových i podzemních vod. Na mnohých z nich probíhá monitoring, u většiny skládek proběhla jejich rekultivace. Problém v současné době představují nelegální skládky v různých místech, zpravidla podél cest. Větší množství odpadového materiálu bývá vyváženo do roklí nebo údolních niv vodotečí, které jsou obvykle součástí I. nebo II. zóny odstupňované ochrany přírody a nachází se zde přírodní biotopy s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů nebo rostlin. Dlouhodobý cíl − krajina neznečištěná skládkami ani odpadem Navrhovaná opatření − podporovat výstavbu zařízení na sběr, třídění a likvidaci odpadů (tato zařízení je nutno situovat mimo cenná území a území s dochovanými pozitivními hodnotami krajinného rázu, při okrajích sídel a je nutné je doplnit výsadbou izolační zeleně s použitím autochtonních druhů dřevin − případné záměry na nové skládky odpadu situovat mimo CHKO − likvidaci nepovolených skládek řešit ve spolupráci s obcemi, na jejichž katastru se skládky nachází, v závažných případech i ve spolupráci s inspekcí životního prostředí − předcházet vzniku nelegálních skládek důsledným informováním občanů, kam odpady ukládat

3.10. Těžba nerostných surovin a rašeliny Charakteristika problematiky Nerostný a surovinový potenciál CHKO Žďárské vrchy je soustředěn hlavně do její západní části na komplexy svrateckého krystalinika a ranského masívu. Nacházejí se zde ložiska měděných rud a stavebního kamene. Měděné rudy, které jsou vykazovány na ložisku Staré Ransko-Obrázek a v prognózním zdroji Staré Ransko, nemají z ekonomického hlediska žádný význam a naprostá většina bloků nevyhovuje ani požadavkům na nebilanční ložisko. Proto byly všechny objekty v rebilanci navrženy k vyřazení z bilancí zásob.

AOPK ČR

36

2010


Lomový kamen je v současnosti těžen pouze z ložiska Polnička. Jde o malé ložisko ve III. zóně CHKO s poměrně nízkou roční produkcí. Očekávaný termín ukončení těžby je v roce 2038, plán sanace a rekultivace byl zpracován v roce 2008. U netěženého ložiska Sázava existují významné a trvalé střety se zájmy ochrany přírody a krajiny a ochranou vodních zdrojů a byl doporučen odpis zásob. Organizovaná těžba rašeliny byla na územích CHKO ukončena v roce 1970. Dlouhodobý cíl − území CHKO bez těžby nerostných surovin Navrhovaná opatření − nepodporovat otevření nových těžebních objektů a obnovu těžby rašeliny − prosazovat odpis zásob ložiska Sázava − při rekultivaci těžebny Polnička prosazovat způsoby „přírodě blízké rekultivace“vedoucí ke zvýšení diverzity krajiny a k vytváření biotopů vhodných pro přežívání ohrožených druhů rostlin a živočichů, s využitím přirozené sukcese

3.11. Rekreace a turistika Charakteristika problematiky CHKO Žďárské vrchy je dlouhodobě velmi vyhledávaná a navštěvovaná oblast z hlediska rekreace, turistiky a sportu, a to jak v případě krátkodobých, tak dlouhodobých pobytů. Výhodná dopravní poloha v pomyslném středu republiky, blízkost větších měst a dobrá dostupnost celé oblasti ji předurčuje k celoročnímu rekreačnímu využívání. Nejběžnější rekreační aktivitou je pěší turistika, cykloturistika a běžecké lyžování, proto je hlavní nápor návštěvníků soustředěn na letní a zimní sezonu. CHKO není z minulosti významně zatížena výstavbou chat, běžné je chalupaření, poměrně četné jsou, zejména v centrální části (v okolí obce Fryšava), objekty hromadné rekreace. Problémy ve vztahu k ochraně přírody působí zejména nadměrný nárůst cykloturistiky, z hlediska ochrany krajiny pak tlak na zvyšování rekreačních kapacit. Dlouhodobý cíl − vyvážený stav mezi rekreačním využíváním území CHKO a ochranou přírody − umožnění rekreačního využití území bez negativních dopadů na ochranu přírody a krajiny Navrhovaná opatření − spolupracovat při návrzích nových pěších, běžeckých tras a cyklotras či při změnách jejich vedení a vybavení, aby následně nedocházelo k poškozování přírodních hodnot území − snížit koncentraci návštěvníků v přetížených lokalitách, zejména centrální části (Milovy, Křižánky) směrováním na jiné trasy (např. na stávající síť naučných stezek) − hromadné akce s volným pohybem účastníků po terénu (orientační běh) směřovat mimo MZCHÚ, I. zóny a lokality druhů citlivých na rušení a jejich pořádání omezit na vhodnou roční dobu např. mimo období hnízdění ptáků − vybavit území CHKO ve spolupráci s obcemi a dalšími vhodnými subjekty dostatečným informačním systémem pro pohyb návštěvníků, zajistit jeho funkčnost a údržbu − při zpracovávání územně plánovací dokumentace naplňovat podmínky trvale udržitelného využívání oblasti z hlediska sportu a rekreace − podporovat vytváření nových informačních center (viz též kap. 2.14.)

AOPK ČR

37

2010

Plán péče o CHKO Žďárské vrchy − spolupracovat a iniciovat vydávání naučných a propagačních materiálů a účelových map k podpoře a zároveň usměrnění turistického ruchu v souladu se zájmy ochrany přírody (viz též kap. 2.14.) − podporovat různé formy agroturistiky ve stávajících objektech − rozvoj rekreačních aktivit v podobě výstavby nových rekreačních středisek směřovat do zastavěných území obcí − výstavbu nových golfových hřišť umožnit pouze v případě, že dojde ke zvýšení pozitivních hodnot krajinného rázu a přírodní hodnoty území (např. na velkých blocích orné půdy, ve IV. zóně apod.) − zachovat provozování horolezectví v dosavadním rozsahu, pravidelně monitorovat nejnavštěvovanější lokality a v případě negativních vlivů na přírodní prostředí ho regulovat, zejména v MZCHÚ, využívat místních časových uzávěr (zejména z důvodu hnízdění ptáků)

AOPK ČR

38

2010


4. Závěrečný přehled prioritních úkolů za celou CHKO − doplnit síť zvláště chráněných území vyhlášením nových vybraných území a odstranit nedostatky zřizovacích předpisů stávajících maloplošných zvláště chráněných území jejich novým vyhlášením − provést revizi stávající zonace CHKO a zpracovat odborné podklady pro změnu vymezení zón CHKO, vytvořit návrh nové zonace dle platné metodiky − zachovat zvláště chráněné a další ohrožené druhy oblasti a jejich biotopy a zlepšovat stav jejich populací aktivní péčí o jejich stanoviště. U zbytkových populací kriticky a silně ohrožených druhů realizovat speciální záchranná opatření − zachovat a zlepšit stav biotopů a druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL soustavy Natura 2000, zajistit jejich průběžný monitoring − zajistit ochranu fragmentů přirozených lesních společenstev včetně zabezpečení fungování přírodních procesů − podporovat zlepšování stavu lesních porostů zvyšováním zastoupení stanovištně původních druhů dřevin, vytvářením pestré druhové, věkové a prostorové struktury, ponecháváním části dřevní hmoty k zetlení − zachovat cenné biotopy lučních a mokřadních společenstev, realizovat opatření ke zlepšování jejich stavu − vhodným managementem a dohodou s vlastníky zachovat odpovídající biotopy významných druhů živočichů – zejména rašeliniště, mokřadní louky a zachovalé fragmenty starých bukových porostů − metodicky a odborně pomáhat s ochranou dřevin rostoucích mimo les, podporovat (i finančně z různých dotačních titulů) výsadby, ošetřování a zachování remízků, alejí, jednotlivých stromů, skupin stromů a mimolesní zeleně obecně (např. jako interakčních prvků ÚSES) − na rybnících v CHKO dbát důsledně na dodržování zájmů ochrany přírody (individuálně stanovovat přesné složení rybí obsádky, kontrolovat podmínky vypouštění rybníků a zachování dostatečného průtoku v tocích pod rybníky atd.) − zajistit zpracování a průběžnou aktualizaci inventarizačních průzkumů a provádění monitoringu v souladu s celostátními programy a mezinárodními závazky − rozvíjet v regionu propagaci ochrany přírody, ekologickou výchovu a osvětu veřejnosti, vybudovat a zajistit provoz návštěvnického a vzdělávacího střediska – Domu přírody v Krátké u Sněžného

AOPK ČR

39

2010


5. Seznam zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČOV – čistírna odpadních vod ČSOP – Český svaz ochránců přírody EIC – ekologické informační centrum EU – Evropská unie EVL – evropsky významná lokalita CHKO – chráněná krajinná oblast CHKO ŽV – Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod k. ú. – katastrální území LČR – Lesy České republiky, s. p. LHO – lesní hospodářská osnova LHP – lesní hospodářský plán LPIS – Land parcel identification system (systém pro vedení a aktualizaci registru půdních bloků) MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území MZD – meliorační a zpevňující dřeviny MZe – Ministerstvo zemědělství MŽP ČR – Ministerstvo životního prostředí České republiky NPR – národní přírodní rezervace NS – naučná stezka OP – ochrana přírody OPK – ochrana přírody a krajiny OPRL – oblastní plán rozvoje lesů OÚ – okresní úřad PLO - přírodní lesní oblast PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa SCHKO – Správa chráněné krajinné oblasti ÚP – územní plán ÚSES – územní systém ekologické stability ÚTP – územně technické podklady VVN – velmi vysoké napětí ZCHÚ – zvláště chráněné území ZO – základní organizace (ČSOP apod.) ZPF – zemědělský půdní fond ZVHS – zemědělská vodohospodářská správa

AOPK ČR

40

2010


6. Použitá literatura Agroenvironmentální opatření České republiky 2007 – 2013, MŽP, 2007 Antonín V. et Vágner A. (1999): New, rare and less known macromycetes in Moravia (Czech Republic) – VI. – Acta Mus. Moraviae, Sci. biol., 84: 223–233. BUČEK A. et LACINA J. (1982): Významné segmenty krajiny CHKO Žďárské vrchy. – Ed. Geogr. Úst. ČSAV Brno. Bukáček R., Matějka P. 1997-98: Preventivní hodnocení krajinného rázu – metodika, SCHKO ČR (současná AOPKČR) Praha (použito současné přepracovávané znění před tiskem autorského kolektivu Bukáček, R. Vorel, I. Sklenička, P. Matějka, P.). Bukáček, R. Matějka, P. 1997: Hodnocení krajinného rázu CHKO Žďárské vrchy – krajinné celky a specifické krajinné prostory. Depon. Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou. Bukáček R., Matějka P. 1999: CHKO Železné hory – preventivní hodnocení krajinného rázu – návrh ochrany území CHKO, AOPK ČR, Praha. Bureš P. et Smejkal M. (1995): Červený seznam cévnatých rostlin CHKO Žďárské vrchy. – ms., 20 p, depon. in Správa CHKO Žďárské vrchy. Culek, M. (ed.) 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha. Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. et al.: Jihlavsko. – In: Mackovčin P. et Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek XII. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. ČEŘOVSKÝ J., PODHAJSKÁ Z. et Turoňová D. (eds) (2007): Botanicky významná území České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Demek J. (ed.) 2006: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny. Academia, Praha. Drvotová M., Hlaváč J., Horsák M., Beran L., Dvořák L., Juřičková L. et Mückstein P.: Měkkýši (Mollusca) Žďárských vrchů. AOPK ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy Parnassia, č. 3, 79 s., 2008 Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí [Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 760 pp.2005 Frey W., Frahm J.-P., Fischer E. et Lobin W. (2006): The Liverworts, Mosses and Ferns of Europe. – Harley Books, 512 p. Geomin družstvo Jihlava: Nerostný surovinový potenciál CHKO žďárské vrchy a limity jeho využití, Jihlava, 2002

AOPK ČR

41

2010


Gutzerová N. (1998): Orthodontium lineare. – In: Anonymus, Zajímavé nálezy, Bryonora 22: p. 17. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000, Planeta XII, 3/2004, Ministerstvo životního prostředí, Praha. Hejný S., Slavík B., (ed.): Květena ČR 1 – 6, Academia Praha Holec J. et Beran M. (eds) (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1-282 Holuša, O. et Mückstein P.: Vážky (Odonata) Žďárských vrchů. Faunisticko-ekologická studie. AOPK ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy, 77 pp. Parnassia, 2. 2007 Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M.: Katalog biotopů České republiky, AOPK, Praha, 2001 Košnar J. (2005): Conardia compacta. – In: Kučera J., Zajímavé nálezy, Bryonora 36: p. 28. Košnar J. (2008): Campylopus pyriformis a Heterocladium dimorphum. – In: Kučera J., Zajímavé nálezy, Bryonora 42: p. 39 a 40. Kotlaba F. [ed.] (1995): Červená kniha ohrozených druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Vol. 4. Sinice a riasy, huby, lišajníky, machorasty. – Príroda, Bratislava, 221 p. Kříž K., Lazebníček J. et Šmarda F. (1969): Nálezy vzácnějších druhů hub na Moravě v r. 1968. – Mykol. Zprav. 13: 61–63. Kubešová S. (2002): Orthodontium lineare. – In: Anonymus, Zajímavé nálezy, Bryonora 29: p. 21. Kubešová S. et Novotný I. (2001): Návrh evropsky významných lokalit druhů mechorostů dvouhrotec zelený (Dicranum viride) a srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus). – Ms., 15 p., depon. in Botanické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno. Kubešová S. et Novotný I. (2002): Pilotní inventarizační bryologický průzkum lokalit Dářko a Radostínské rašeliniště. – Ms., 33 p. + mapa, depon. in Botanické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno, Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár n. S. Kubešová S. et Novotný I. (2003): Inventarizační bryologický průzkum lokalit Dářko a Radostínské rašeliniště. – Ms., 48 p. + mapa, depon. in Botanické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno, Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár n. S. Kubešová S. et Novotný I. (2004): Bryologický inventarizační průzkum NPR Žákova hora. – Ms., 20 p., depon. in Botanické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno, Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár n. S. Kubešová S., Novotný I. et Sutorý K. (2006): Inventarizační průzkum cévnatých rostlin a mechorostů Bílá skála, Černá skála, Devět skal, Drátenická skála, Lisovská skála, Malinská skála, Milovské Perničky, Pasecká skála, Rybenské Perničky, Vlčí kámen. – Ms., 55p., depon. in Botanické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno, Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár n. S.

AOPK ČR

42

2010


Kubešová S., Novotný I. et Sutorý K. (2007): Inventarizační průzkum cévnatých rostlin a mechorostů PR Olšina Sklené, PR Řeka, PR Štíří důl, PR Peperek, PP Rozštípená skála, PP Tisůvka, PP Brožova skála, Světka, Hudecká skála. – Ms., 77 p., depon. in Botanické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno, Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár n. S. Kučera J. (ed.) (2004–2009): Mechorosty České republiky, on-line klíče, popisy a ilustrace. http://botanika.bf.jcu.cz/bryoweb/klic/ Kučera J., Buryová B., Hradílek Z., Marková I. et Loskotová E. (2003): Mechorosty zaznamenané během 16. bryologicko-lichenologických dnů v Kameničkách (CHKO Žďárské vrchy). – Bryonora 32: 17–23. Kučera J. et Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). – Příroda 23: 1–104. Kučera J. et Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky. – Příroda, Praha, 23: 1-104. Láznička O. (1987): Zmizelé makromycety na jihozápadní Moravě. – Mykol. Listy no. 6: 11– 16. Láznička O. (1989): Další vzácnější dřevní druhy hub na jihozápadní Moravě. – Mykol. Listy no. 35: 3–5. Metodické listy AOPK 2.05 Doporučené zásady používání geograficky nepůvodních dřevin v CHKO, AOPK, 2005 Metodické listy AOPK ČR č.13 z března 2008 k hospodaření na rybnících zakládaných nebo obnovovaných s finanční podporou MŽP Metodický pokyn ke stanovení minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích v souvislosti s provozem vodních elektráren a dalších podobných zařízení Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů (AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod a SOF Pavlov 1995) Míchal, I., Petříček, V.: Péče ochráněná území, svazek II Lesní společenstva, AOPK, Praha, 1999 Míkovský J. et Stýblo P. eds.: Nepůvodní druhy fauny a flory České republiky. Praha: ČSOP, 496 pp. 2006. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. – Severočes. Přír., Litoměřice, suppl. 1995: 1-206. Neuhäuslová Z. et al.(1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. Novotný I. et Kubešová S. (2003): Mechy Hamatocaulis vernicosus, Meesia triquetra a Paludella squarrosa na nové lokalitě u rybníka Konvent. – Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl přir. věd, 16: 95–102.

AOPK ČR

43

2010


Novotný I. (2003): Hamatocaulis vernicosus (Mitt.) Hedenäs (lokality ve Žďárských vrších). – Ms., 42 p., depon. in Botanické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno. Novotný I. et Kubešová S. (2002): Návrh evropsky významných lokalit mechu srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus). – Ms., 8 p., depon. in Botanické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno. Novotný I. et Kubešová S. (2005): Inventarizační průzkum mechorostů NPR Ransko. – Ms., 28 p., depon. in Botanické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno. Petříček V. (ed) et al (1999): Péče o chráněná území I., Praha: 1-452. Pilát A. et Šmarda F. (1971): Clavariaceae moraviae in Museo moravico brunnensi depositae. – Sborn. Nár. Mus. 27(B), 5: 177–196. Pilous Z. et Duda J. (1960): Klíč k určování mechorostů ČSR. – ČSAV, 569 p. Pospíšil V. (1987): Ein Abriß des Standes der bryofloristischen Erforschung in der Tschechoslowakei auf Grund der Materialdokumentation. – Acta Musei Moraviae, Sci. Nat., 72: 135–156. Plíva, K.: Trvale udržitelné obhospodařování lesů podle souboru lesních typů, ÚHÚL, 2000 Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Planeta, ročník XIV, číslo 9/2006, Praha, 2006 Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013, MZe, 2007, sborník z Národní arboristické konference Strom pro život – Život pro strom VI., Brno 2007 Procházka F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. – Příroda, Praha, 18: 1-166. Průša, E.: Pěstování lesů na typologických základech, Lesnická práce, s.r.o., 2001 Průša, E.: Přirozené lesy České republiky, SZN v Praze, 1990 Staněk, J. a kol.: Lesní zákon v teorii a praxi, úplné znění zákona s komentářem, Matice lesnická, 1996 Staněk, J. a kol.: Lesní zákon v teorii a praxi, úplné znění prováděcích předpisů s komentářem, Matice lesnická, 1997 Svrček M. (1992): New or less known Discomycetes. XXIII. – Česká Mykol. 46: 149–162. Šmarda F. et Kříž K. (1960): Českomoravská vrchovina (Böhmisch-Mährische Höhe) – mykofloristische Charakteristik der submontanen Fichtenwälder und der naheliegenden wärmeliebenden Eichenwälder am Flusslauf der Svratka (Schwarzach). Česká Mykol.14: 121–126.

AOPK ČR

44

2010


Štechová T. et Štech M. (in press): Lokality Hamatocaulis vernicosus (Mitt.) Hedenäs (Calliergonaceae, Bryophyta) na Českomoravské vrchovině. – Acta rerum naturalium, Jihlava, 5(2009). Vrška, T., Hort, L., Adam, D, Odehnalová, P., Horal, D. : Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v ČR, svazek I Českomoravská vrchovina – Polom, Žákova hora, Academia Praha, 2002 Úradníček, L., Maděra, P. a kol.: Dřeviny České republiky, Matice lesnická, Písek, 2001 Vacek, S., Simon, J., Remeš, J. a kol.: Obhospodařování bohatě strukturovaných a přírodě blízkých lesů, Lesnická práce, s.r.o., 2007 Vorel, I., Bukáček, R. Matějka, P. Sklenička, P. Culek, M. 2004: Metodický postup hodnocení vlivu navrhované stavby činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, ČVUT, Praha Vorel, I., Bukáček, R. a kol. 2006: Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Žďárské vrchy Depon. Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č.159/2003 Vyhláška MZe č.470/2001 Výnos MK čj.8.908/70 – II/2 ze dne 25.května 1970 o zřízení CHKO Žďárské vrchy Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Zákon č.99/2004,o rybářství ZO ČSOP 66/05 Žďár nad Sázavou – Památné stromy v CHKO Žďárské vrchy, 2008

AOPK ČR

45

2010

Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy

Recommend Documents