Plán pée o chránnou krajinnou oblast Kivoklátsko

Agentura ochrany p írody a krajiny eské republiky Správa chrán né krajinné oblasti K ivoklátsko 270 24, Zbe no . 5

Plán pé e o chrán nou krajinnou oblast K ivoklátsko na období 2007-2016

2

Obsah

strana

1. Úvod 1.1.Základní údaje 1.2.Strategie ochrany p írody a krajiny v CHKO 2. Cíle ochrany p írody 2.1. Ochrana p írody 2.1.1. CHKO 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic 2.1.1.2. Návrhy na zm nu bližších ochranných podmínek 2.1.1.3. Návrhy na zm nu zonace CHKO 2.1.2. Vybraná zvlášt chrán ná území 2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chrán ných území 2.1.2.2. P ehlášení i úpravy stávajících zvlášt chrán ných území 2.1.2.3. Pot eba zajišt ní vybraných zvlášt chrán ných území 2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000 2.1.4. Památné stromy 2.1.4.1. Návrh vyhlášení nových památných strom 2.1.4.2. Opat ení k ochran památných strom 2.1.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK 2.1.5.1. Záchrana genofondu chrán ných nebo významných druh 2.1.5.1.1. Rostlinná spole enstva 2.1.5.1.2. Rostliny 2.1.5.1.3. Živo ichové 2.1.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy 2.1.6. Neživá p íroda 2.1.7. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) 2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu 2.1.9. Monitoring, výzkum 2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby 2.2. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny 2.2.1. Lesní hospodá ství 2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) 2.2.1.2. St edn dobé cíle a zp soby pé e o lesy 2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodá ství 2.2.1.4. Limity pro lesní hospodá ství 2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji 2.2.2. Hospoda ení na zem d lské p d šetrné k životnímu prost edí 2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF 2.2.2.2. Cíle OPK na významných nelesních biotopech 2.2.2.2. Další obecná doporu ení k aktivitám na zem d lské p d 2.2.3. Myslivost a rybá ství 2.2.3.1. Cíle OPK v pé i o zv 2.3.3.2. Cíle OPK v pé i o rybá ské revíry 2.2.3.3. Cíle OPK v hospoda ení na rybnících 2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodá ství 2.2.4.1. Pé e o vodní plochy a toky 2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových i podzemních vod 2.2.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry 2.2.5.1. Rozvojové aktivity slu itelné s posláním CHKO 3

5 5 5 7 7 7 7 7 7 8 8 8 8 8 9 10 10 10 10 10 10 12 13 14 14 15 16 17 18 18 18 19 19 20 20 20 21 21 21 22 22 23 23 24 24 24 25 25

2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby 2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy 2.2.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady a zacházení s odpady 2.2.5.5. Zásady umís ování technické infrastruktury a inženýrských sítí 2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti t žby nerostných surovin 2.2.6. Rekreace, sport, turistika 2.2.6.1. innosti v konfliktu s OPK 2.2.6.2. Trvale udržitelné využívání oblasti s ohledem na turistiku, rekreaci a sport 2.2.6.3. St edn dobé a krátkodobé cíle OPK 2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s ve ejností 3. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO 4. Literatura 5. P ílohy .1 Na ízení vlády, kterým se vyhlašuje CHKO K ivoklátsko .2 Rámcové sm rnice pé e o les

4

27 28 28 29 29 30 30 31 31 32 33 34

1. Úvod 1.1. Základní údaje Plán pé e o CHKO je odborný a koncep ní dokument ochrany p írody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a sou asném stavu zvlášt chrán ného území navrhuje opat ení na zachování nebo zlepšení stavu p edm tu ochrany ve zvlášt chrán ném území (§ 38, odst. 1 zákona). Zpracování plán pé e o CHKO zajiš uje Ministerstvo životního prost edí eské republiky (dále MŽP) prost ednictvím Agentury ochrany p írody a krajiny R (dále AOPK), zejména p íslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zp sobu zpracování a obsahu plán pé e jsou stanoveny provád cím p edpisem a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zve ejn ném ve V stníku MŽP . 6/2004. Plán pé e slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany p írody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán pé e o CHKO K ivoklátsko je zpracován na období let 2007 až 2016 a navazuje na p edchozí plán pé e schválený na období 1997 až 2006. Byl zpracován kolektivem autor složeným z pracovník správy CHKO K ivoklátsko a odd lení plán pé e AOPK Praha. 1.2. Strategie ochrany p írody a krajiny v CHKO CHKO K ivoklátsko je r znorodou harmonicky utvá enou krajinou s charakteristickým reliéfem. Osou oblasti je eka Berounka, která se významn podílí na geomorfologické rozmanitosti území. Ta spolu s geologicky pestrou skladbou a historicky podmín nými specifiky hospoda ení umožnila vznik a zachování široké škály rostlinných i živo išných spole enstev s adou chrán ných druh . Dlouhodobým cílem ochrany p írody a krajiny v CHKO je uchování typického rázu krajiny p i zachování pestré škály druhov bohatých p irozených a polop irozených spole enstev se vzácnými druhy rostlin a živo ich . V ochran p írody bude pozornost zam ena na následující okruhy: - zachování, ochranu a rozvoj všech vyskytujících se p irozených lesních spole enstev - trvalé udržování celistvosti komplex lesních porost tvo ených stanovištn p vodními druhy d evin - zvyšování ekologické stability lesních porost - udržování druhové pestrosti území pé í o cenná spole enstva travinných porost - udržování, p íp. vytvá ení vhodných životních podmínek pro vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich V ochran krajiny bude pozornost soust ed na na zachování a ochranu typického krajinného rázu, jeho pestrosti, v etn urbanizmu a architektury sídel. Prostor centrální ásti CHKO K ivoklátsko se opakovan objevuje v úvahách o vyhlášení národního parku. Ve Státním programu ochrany p írody a krajiny (SPOPK) z roku 1998 je obsažen úkol: Prov it centrální ást CHKO K ivoklátsko z hlediska možnosti p ehlášení tohoto území jako národního parku. V rámci ešení tohoto úkolu SPOPK byla zpracována studie a v letech 20032004 ešen výzkumný úkol VaV 620/03/03 Zhodnocení rizik a p ínos uvažovaného vyhlášení Národního parku K ivoklátsko, v etn ekonomického zhodnocení. Výsledky obou prací nejsou jednozna né, ale celkov vyhlašování národního parku spíše nedoporu ují. Za nejd ležit jší argumenty lze považovat: - vysoký podíl výrazn zm n ných lesních ekosystém (mozaikovit na celém území)

5

- absence uceleného území vhodného k vymezení I. zóny NP - vysoký podíl soukromého vlastnictví les - negativní postoj rozhodujících subjekt k vyhlášení Znovu se úvaha o národním parku na K ivoklátsku objevila v materiálu Koncepce ochrany p írody a krajiny St edo eského kraje v letech 2006-2016, podle které má být v roce 2007 za ú asti všech zainteresovaných subjekt , obcí a vlastník uspo ádána konference k zám ru vyhlášení NP K ivoklátsko a p ípadn podle jejích záv r zpracovány inicia ní podklady pro vyhlášení. Plán pé e je koncipován pro udržení a zlepšení stavu p írody a krajiny CHKO a nepo ítá s vyhlášením národního parku.

6

2. Cíle ochrany p írody 2.1. Ochrana p írody 2.1.1. CHKO 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic Charakteristika problematiky Hranice CHKO uvedená ve výnosu z roku 1978 je v tšinou vedena po jasn definovaných liniích, zejména silnicích. Výjimkou je n kolik úsek , kde hranice ve výnosu není p esn definována nebo v terénu zanikly místní komunikace, po kterých byla vedena ( ást u Poteplí, u Knížkovic). Zm na hranice je žádoucí také v ásti na jihozápad oblasti, kde do CHKO zasahuje dálnice D5. Díl í cíl - dosažení p ehlášení podle návrhu vládního na ízení, které zp es uje hranice CHKO a upravuje bližší ochranné podmínky CHKO (p íloha .1) 2.1.1.2. Návrhy na zm nu bližších ochranných podmínek Charakteristika problematiky Výnos z roku 1978 je zastaralý i z hlediska legislativního. N které bližší ochranné podmínky v n m uvedené jsou dnes zajišt ny základními ochrannými podmínkami CHKO. Zkušenosti Správy CHKO ukazují nutnost regulovat n které innosti ohrožující nebo poškozující p írodní prost edí CHKO vázáním innosti na souhlas pomocí bližších ochranných podmínek. Díl í cíl - dosažení p ehlášení podle návrhu vládního na ízení, které zp es uje hranice CHKO a upravuje bližší ochranné podmínky CHKO (p íloha . 1) 2.1.1.3. Návrhy na zm nu zonace CHKO Charakteristika problematiky Správa chrán né krajinné oblasti K ivoklátsko uvažuje o n kolika díl ích zm nách v sou asn platné schválené zonaci. K aktualizaci zón by mohlo dojít v delším asovém horizontu (p i další obnov plánu pé e), kdy po schválení evropsky významných lokalit v rámci soustavy Natura 2000 bude provedena analýza zonace ve vztahu k p edm t m ochrany EVL a požadavk m na zajišt ní administrativní ochrany EVL. Dlouhodobý cíl - zabezpe ení odpovídající ochrany území CHKO, v etn lokalit soustavy Natura 2000 Navrhovaná opat ení - provést analýzu evropsky významných lokalit ve vztahu k zonaci CHKO a ochranným podmínkám zón a p ípadn zpracovat návrh úprav zonace CHKO

7

2.1.2. Vybraná zvlášt chrán ná území Charakteristika problematiky Území chrán né v MZCHÚ podchycuje nejvýznamn jší typy stanoviš , nejd ležit jší lokality výskytu chrán ných druh a adu geologických fenomén . V MZCHÚ mají nejv tší zastoupení lesní, lesostepní nebo skalní ekosystémy. MZCHÚ tvo í tém 2% plochy CHKO (cca 1200 ha). V MZCHÚ nejsou chrán ny cenné lu ní ekosystémy. Dlouhodobý cíl - udržení nebo zlepšení p írodního prost edí v MZCHÚ umož ující udržení a rozvoj dochovaných spole enstev a populací vzácných a ohrožených druh v nich 2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chrán ných území - doplnit sí maloplošných zvlášt chrán ných území o významné botanické lokality lu ních ekosystém vyhlášením lokality "Brejl" s výskytem více chrán ných druh rostlin (Gentianella *baltica, Orchis morio, O. ustulata, Phyteuma orbiculare) v kategorii PP nebo PR a zajistit management lokality 2.1.2.2. P ehlášení i úpravy stávajících zvlášt chrán ných území - nenavrhují se 2.1.2.3. Pot eba zajišt ní vybraných zvlášt chrán ných území - pr b žn zajiš ovat obnovu plán pé e o MZCHÚ v souladu s metodickými materiály ješt p ed skon ením jejich platnosti (plány pé e o všechna MZCHÚ v CHKO jsou zpracovány a schváleny) - zam it MZCHÚ, kde je t eba ešit vlastnické vztahy - pravidelná údržba stávajících informa ních tabulí v MZCHÚ a jejich dopln ní na p ístupové cesty k ostatním MZCHÚ 2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000 Charakteristika problematiky CHKO K ivoklátsko je pro svou celkovou zachovalost a pestrost biotop významným územím i z pohledu soustavy Natura 2000. V roce 2004 zde byla vyhlášena pta í oblast K ivoklátsko, zaujímající p es 50% rozlohy CHKO. Dále se v oblasti CHKO nachází 10 evropsky významných lokalit (EVL) za azených do národního seznamu (§ 45 a zákona). Jelikož se pta í oblast nachází celá uvnit CHKO, její ochrana a management jsou z velké ásti pokryty plány pé e o CHKO a MZCHÚ, vhodná opat ení jsou i sou ástí rámcových sm rnic pé e o lesy. Totéž platí i pro velkou ást evropsky významných lokalit. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ. Dlouhodobý cíl - zachování nebo zlepšení stavu populací druh pták , které jsou p edm tem ochrany v pta í oblasti - zachování stavu biotop nebo druh , které jsou p edm tem ochrany v EVL Navrhovaná opat ení pro pta í oblast: - zachovat lesy s p irozenou druhovou a v kovou skladbou 8

-

-

p i hospoda ení v lesích využívat p írod blízké zp soby hospoda ení, podporovat p vodní druhy lesních d evin, ponechávat v porostech i stromy trouchniv jící a odum elé, a stromy doupné a vhodné pro založení hnízd (nap . silné staré stromy pro hnízda ápa erného nebo orla mo ského) ízenou pé í zvýšit a udržet kvalitu lokalit druh obývajících k oviny a lesostepní oblasti, podpo it lenitost krajiny výsadbou remízk a stromo adí snížit stavy vysoké a erné zv e a podpo it tak zmlazování a p irozenou obnovu lesa provád t monitoring hnízd, hnízdních lokalit a stavu populací druh pták , uvedených v p íloze I. sm rnice 79/409/EHS, vyskytujících se v oblasti zachovat p irozený charakter b eh vodních tok , zejména obnažených b ehových st n vhodných pro hnízd ní led á ka í ního na lokalitách p nice vlašské zabránit úplné likvidaci k ovin a vypalování, zvlášt v dob hnízd ní omezit rušivou innost v okolí hnízd ápa erného, dravc a sov (uvedených v p íloze I.) v dob hnízd ní a vyvád ní mlá at v p ípad pot eby vhodným zp sobem usm rnit turistický ruch a chování návšt vník zvýšit informovanost ve ejnosti o pta í oblasti a soustav Natura 2000

pro Evropsky významné lokality: - monitorovat xerotermní bezlesí (T3.1 a K4A v EVL Tý ov-Oupo ský potok, T6.1 v EVL Lánská obora) a v p ípad pot eby provád t managementová opat ení (potla ování sukcese) - pravidelnou se í udržovat mezofilní louky (T1.1) v EVL Tý ov-Oupo ský potok - v EVL Tý ov-Oupo ský potok, Lánská obora a V znice nep ipustit p i lesnickém hospoda ení degradaci druhové skladby d evin v lesních biotopech, které jsou p edm tem ochrany - v EVL Lánská obora vyhodnotit vliv oborního hospoda ení na p edm ty ochrany, u lesních biotop se zam it na ruderalizaci bylinného patra a (výb rový) okus d evin - v EVL Lánská obora i nadále ponechávat n které duby na dožití (z d vodu ochrany významných živo išných druh ) - v EVL Tý ov-Oupo ský potok minimalizovat negativní vliv nep vodní zv e (muflon ) na lokalitu - v EVL Rakovník-za koupališt m udržovat vhodný management lokality modráska bahenního, tzn. jednose né mozaikovité (nejlépe ru ní) kosení, a to p ed dobou letu modrásk , tj. do ervna, a zamezení odvod ování a úpravy vodního režimu na lokalit - v EVL Jab rek trvat na extenzivním využívání rybníka a zachování litorálního porostu, p ípadné úpravy b eh a blízkého okolí konzultovat se správou CHKO 2.1.4. Památné stromy Charakteristika problematiky Cílev domá ochrana významných strom je v CHKO dlouhodob uplat ována. V krajin je zachováno velké množství významných strom , v etn n kolika významných alejí. Velké množství již vyhlášených památných strom vyžaduje pravidelné sledování jejich stavu a odpovídající údržbu. V krajin se vyskytují další významné stromy vhodné k vyhlášení. Dlouhodobý cíl - zachování významných strom

9

2.1.4.1. Návrh vyhlášení nových památných strom - vyhlásit následující památné stromy: • B eky pod Strážovem - p t mohutných b ek ve smíšeném porostu • Dub pod Strážovem – mohutný dub na k ižovatce cest na severním úpatí Strážova • Lípa v astonicích – dominantní lípa u vjezdu do statku, který byl prohlášen kulturní památkou • Habr u Kalubic – výjime ný jedinec rostoucí uprost ed polí 2.1.4.2. Opat ení k ochran památných strom - zabezpe it uchování památných alejí ošet ováním a výsadbou nových strom na míst strom uhynulých nebo ch adnoucích - provést nutná opat ení ke zlepšení zdravotního stavu památných strom (zdravotní o ez, ošet ení dutin, ukotvení koruny, odstran ní výmladk apod.), zejména u následujících strom : Všivý dub, Dub v Mrchovišti, Dub u senné k lny 1, Rohan v dub, B ek u Kou imecké rybárny, Dub u Kou imecké rybárny, Lípa u H ebe nické lesovny, Mod ejovická lípa, Duby na Brejli, Lípa v B l i, Stradonický dub, Dub u Skalk , Požárecký buk, B etislav v dub, Dub u Horního rybníka, Dub nad Balatonem - pr b žn monitorovat stav všech památných strom , v p ípad zhoršení zdravotního stavu provést vhodné opat ení ke zlepšení - ve spolupráci s obcemi a správci les aktualizovat seznam ostatních významných strom a stromo adí a u t chto strom dohodnout jejich ponechání na dožití bez nutnosti vyhlašovat je za stromy památné; u strom mimo les zpracovat návrh nutného ošet ení a dohodnout jeho provedení ve spolupráci s vlastníkem nebo obcí 2.1.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK 2.1.5.1. Záchrana genofondu chrán ných nebo významných druh 2.1.5.1.1. Rostlinná spole enstva Charakteristika problematiky CHKO K ivoklátsko se vyzna uje vysokou lesnatostí, neobvyklou pro st edoevropské pahorkatiny. V oblasti je pom rn vysoké zastoupení porost s p irozenou druhovou skladbou d evin, v centrální ásti K ivoklátska pak porosty s pestrou sm sí p vodních d evin p evládají. V celkovém sou tu však v oblasti p evažují lesní kultury s nep vodními d evinami (podle výsledk mapování biotop p es 55 %). Na vysoký stupe biodiverzity stanoviš a organism má p íznivý vliv pestré geologické podloží, velmi r znorodé orografické podmínky, spojené s p sobením vrcholového a údolního fenoménu, a astá inverze vegeta ní stup ovitosti. Na ka on Berounky a p ilehlá bo ní údolí je vázán celý komplex mozaikovit roztroušené xerotermní vegetace, která navazuje na sousední eský kras a sm rem k západu vyznívá. V nejsevern jší ásti oblasti se ojedin le vyskytují i drobná rašeliništ . V lesích jsou roztroušeny lu ní enklávy, z valné v tšiny trpící absencí pé e v nov jší dob . Dlouhodobý cíl - zvýšení zastoupení druh p irozené druhové skladby v lesích - udržení lu ních spole enstev na dostate ných plochách ve stavu p íznivém z hlediska ochrany p írody - zachování xerotermní vegetace v sou asném rozsahu

10

Díl í cíle - údržba lu ních a mok adních porost v návaznosti na inventarizaci luk v CHKO - pé e o xerotermní spole enstva

s výskytem druh

erveného seznamu

R,

Navrhovaná opat ení - p i obnov lesních porost nedopustit zvyšování zastoupení stanovištn nep vodních d evin (viz kap. 2.2.1.) - v MZCHÚ nevysazovat žádné stanovištn nep vodní d eviny a odstranit i jejich p ípadné samovolné zmlazení - inventarizovat vlhké louky v CHKO, p edevším sv. Molinion a Calthion - zjistit sou asný stav reliktního spole enstva Potentillo albae-Festucetum rubrae v údolí Berounky - pe ovat o cenné lu ní porosty, aby byla zachována plná diverzita jejich spole enstev i druh (pravidelná se , na asovaná podle typu spole enstva a období kv tu cílových druh ) - monitorovat významné komplexy primární xerotermní vegetace a p i objevení ohrožujících faktor zasáhnout (p edevším odstra ování d evin) - zabránit likvidaci skalní vegetace t žbou (viz kap. 2.2.5.5.) - eliminovat škody p sobené mufloní zv í (viz kap. 2.2.3.1.), aby nedocházelo k další devastaci botanicky cenných lokalit (p edevším centrální ást CHKO) - udržovat sekundární stepní trávníky (nap . PR Na Bab , PP Stará ves), nejlépe pastvou (p ípadn odstra ováním d evin i se í) 2.1.5.1.2. Rostliny Charakteristika problematiky K ivoklátsko je velmi floristicky bohaté, nov ji zde bylo potvrzeno 73 p vodních chrán ných druh . Celostátn významné jsou populace Taxus baccata a Botrychium matricariifolium. Gentianella *baltica zde má jednu ze dvou lokalit v R, v posledních letech však došlo k výraznému poklesu po etnosti. Praktická ochrana v tšiny druh spo ívá v zachování jejich stanoviš a je uskute ována údržbou spole enstev (viz p edchozí kapitolu). Dlouhodobý cíl - uchování diverzity rostlinných druh Díl í cíle - aktivní podpora populací vybraných ohrožených druh Navrhovaná opat ení - zajistit ochranu a rozvoj populací ohrožených a v hospodá ských lesích opomíjených d evin (viz kap. 2.2.1.3.) - p i inventarizaci vlhkých luk v CHKO (viz výše), se zam it na výskyt chrán ných druh (Dactylorhiza majalis, Gentiana pneumonanthe, Iris sibirica, Ophioglossum vulgatum, Parnassia palustris, Phyteuma orbiculare, Pedicularis palustris, P. sylvatica, Trollius altissimus) - sledovat populaci Gentianella *baltica a provád t aktivní management k udržení lokality (se , pastva, narušování p dního povrchu), v p ípad pot eby iniciovat zachování druhu v kultu e

11

-

sledovat populace a udržovat lokality ohrožených rašelinných druh (Drosera rotundifolia, Epipactis palustris, Salix repens) a orchidejí (Orchis morio, O. purpurea, O. ustulata), p edevším pravidelnou se í (u D. rotundifolia také tvorbou drobných t n k) sledovat lokality dalších chrán ných, vzácných a ohrožených druh s cílem zabránit jejich možné likvidaci (nap . zavážením, odvodn ním nebo lesní t žbou) a nep ipustit jejich omezování a poškozování

2.1.5.1.3. Živo ichové Charakteristika problematiky Díky charakteru CHKO K ivoklátsko z staly v území zachovány cenné populace vzácných a r znou m rou ohrožených druh živo ich . asto se však jedná o populace, které jsou ve svém výskytu v širším okolí zna n izolované a tím také velmi zranitelné. V dobrém stavu jsou druhy vázané na lesní prost edí, p edevším druhy dutinové a druhy starých listnatých les . Na druhou stranu jsou v celém území vzácn jší druhy vyžadující opakované zásahy k zabrán ní sukcese a druhy otev ených ploch. Zranitelná je také vodní fauna. Udržení stabilních populací n kterých druh se dnes již neobejde bez trvalé pé e a cílených zásah . Nejv tší ohrožení fauny lze spat ovat v možném zániku lokalit (zar stání stepních lokalit, zne iš ování vodních tok apod.) a p sobení nep vodních druh živo ich (zejména norek americký). Dlouhodobý cíl - stabilizace a rozvoj populací vzácných a ohrožených druh živo ich - d sledná ochrana biotop výskytu ohrožených druh živo ich a zajišt ní ízené pé e o vybrané lokality Díl í cíle - udržování vhodných vybraných ploch p ed postupem sukcese (lesostepní lokality, lu ní porosty na lokalitách ohrožených druh motýl , malé t ky, náspy cest, zídky) - ochrana zachovaných lesních porost a p írod blízké lesní hospoda ení - vypracování lokálních managementových opat ení pro zvlášt ohrožené druhy živo ich , které povedou k udržení a zlepšení stavu biotop t chto druh a k posílení a stabilizaci jejich populací Navrhovaná opat ení - intenzivn monitorovat hnízda - p edevším hnízda velkých dravc , ápa erného a n kterých dalších ohrožených druh (nap . sovy); na monitoring bude navazovat cílené zajišt ní jejich ochrany v dob hnízd ní, p edevším v p ípadech konfliktu hnízdní lokality s lidskou inností (nap . t žbou d eva) - zajistit kontinuální p etrvání starých, zejména listnatých strom na vhodných lokalitách (nutno ešit dohodou s vlastníkem, náhrady újmy…) - chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zele v krajin – solitérní stromy, aleje, pásy k ovin a remízky - vhodné lokality udržovat proti plošnému zar stání (vý ez d evin, kosení), osévat vybrané plošky sm sí bylin a travin vhodnou pro semenožravé druhy pták , omezit používání biocid a hnojiv ve vybraných lokalitách - kosit vybrané lu ní porosty z d vod ochrany a zachování populací ohrožených druh motýl , p edevším modrásk (Maculinea telejus, M. nausithous, M. arion); jedná se p edevším o management vlhkých luk; kosení luk je vhodné provád t mozaikovit , ru n a mimo letové období modrásk rodu Maculinea (vhodný je erven nebo podzim), p i

12

-

nevhodn na asovaném kosení je možné na lokalit ponechat nepokosené n kolikametrové p í né pásy i širší okraje jako refugia populací modrásk do dalšího roku; nep ípustné je další odvod ování vlhkých luk i zales ování stávajících lokalit; modrásek ernoskvrnný (M. arion) pot ebuje plochy výslunných strání s nízkým a ídkým drnem, kde mohou p ežívat po etné kolonie hostitelského mravence, a je tedy závislý na extenzivní pastv na základ monitoringu zajistit na vhodných místech (úhory na vlhkých místech - mok iny, lemy vodote í) odpovídající management lokalit pro ch ástala polního - nepoužívat pesticidy, nep epásat, kosení od st edu nebo áste né, po vyvedení mlá at vyhledávat a monitorovat letní úkryty netopýr , zajistit odpovídající ochranu prosazovat a podporovat vytvá ení vhodných nových biotop pro obojživelníky - obnova zanikajících t ní, pé e o známé biotopy hromadného výskytu a rozmnožování, každoro ní zajišt ní transferu p i jarním tahu na frekventovaných komunikacích, kde dochází ke kolizi v údolí Berounky udržovat vhodné biotopy ješt rky zelené, p edevším náspy cest a železnice, p ed zar stáním sledovat kvalitu vodních tok a ploch; revitalizovat horní ásti tok , které asto procházejí obhospoda ovanou zem d lskou krajinou zpracovat návrhy managementových opat ení pro vybrané ohrožené druhy živo ich (nap . rak kamená , velevrub tupý, st evle poto ní) a prosazovat je v praxi

2.1.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy Charakteristika problematiky Invazními druhy rozumíme geograficky nep vodní taxony, které se v území nekontrolovan ší í. asto mají sklony vytvá et celé porosty a negativn tak ovliv ují p vodní vegetaci. Nejohrožen jší jsou stepní spole enstva, která mohou být invazí d evin (p edevším akát /Robinia pseudacacia/ a škumpa /Rhus typhina/) naprosto zni ena. Více druhy bývají invadovány nivy tok (nap . k ídlatky /Reynoutria sp. div/), ale i neudržované suché trávníky (nap . celíky /Solidago sp. div./). Nep íznivý vliv na cenná spole enstva mohou mít také p vodní, masivn se ší ící druhy, ozna ované jako expanzivní (nap t tina k ovištní /Calamagrostis epigejos/). I mezi živo ichy se na K ivoklátsku vyskytují druhy nep vodní a invazní. N které nemají na p írodní biotopy tém žádný negativní vliv, jiné (nap . norek americký, st evli ka východní, muflon, sika východní) p sobí v ekosystémech zna né škody. Dlouhodobý cíl - zamezení výskytu a rozši ování invazních druh - p ednostn na cenných lokalitách, v etn likvidace jejich ohnisek v okolí - zamezení výskytu expanzivních druh na lokalitách, kde dochází ke st etu s p edm tem ochrany Díl í cíle - zabrán ní ší ení invazních i expanzivních druh rostlin na p írodov dn hodnotných plochách - odstra ování stávajících výskyt invazních i expanzivních druh rostlin na lokalitách vzácných a ohrožených spole enstev a druh - likvidace ohnisek i všech výskyt v území u vybraných invazních druh rostlin - eliminace vybraných nep vodních a invazních druh živo ich

13

Navrhovaná opat ení - pravideln odstra ovat akát a škumpu z cenných stepních ploch; krom mechanické likvidace je vhodná taká individuální aplikace herbicidu (na pa ez i výmladky), plošný post ik nelze použít - zahájit likvidaci ohnisek, z kterých se akát a škumpa rozši ují na hodnotné lokality; zde je možné i plošné použití herbicidu, za p edpokladu vylou ení poškození dalších složek životního prost edí - omezit výskyt i ší ení t tiny k ovištní na cenných lokalitách; doporu uje se astá se (3-5 krát za rok) - soustavn potla ovat výskyt bolševníku a k ídlatek na celém území CHKO - možná je kombinace post iku herbicidem a kosení; bolševníku je t eba zabránit v kv tu, u k ídlatky je vhodný post ik ke konci vegeta ní sezóny - monitorovat výskyt dalších invazních a expanzivních druh rostlin na celém území CHKO, p edevším na p írodov dn hodnotných lokalitách - eliminovat nep vodní a invazní druhy živo ich - do budoucna prosadit likvidaci norka amerického a ve spolupráci s osobami oprávn nými pro výkon práva myslivosti a rybá ství zajiš ovat metodickou i praktickou stránku opat ení; v p ípad zjišt ní st evli ky východní likvidace zdroje ve spolupráci s rybá skou organizací - sledovat výskyt a ší ení nep vodních druh rak a ra ího moru, v p ípad pot eby p ijmout vhodná preventivní opat ení (zásady pro stavební innosti na toku, transfery živo ich apod.) 2.1.6. Neživá p íroda Charakteristika problematiky CHKO K ivoklátsko je geologicky pestré území, p evládají zde starohorní usazeniny a vyv eliny. Ochrana v tšiny významných geologických lokalit proterozoického stá í je dostate n zajišt na tím, že jsou sou ástí vyhlášených zvlášt chrán ných území. Dosud nechrán ny jsou však objekty mladších útvar , p i emž zdejší kambrické sedimenty jsou mezinárodn významné. Ohrožená jsou jen nalezišt zkamen lin u Skryjí. Dlouhodobý cíl - zachování všech významných geologických lokalit - údržba významných stratigrafických profil Navrhovaná opat ení - zabránit nevhodným rekultivacím i zavážení starých pískoven a lom - zabezpe it dozor na paleontologických lokalitách Luh, Buchava, Pod hruškou a Karáskova rokle u Skryjí za ú elem zabrán ní nepovoleným vykopávkám - udržovat profily u Tý ovic, Skryjí a To níku, v etn informa ních tabulí 2.1.7. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Charakteristika problematiky Prakticky celé území CHKO K ivoklátsko je pokryto dokumentací ÚSES. Byla zpracovávána postupn v období 1993 až 2005, a to n kolika firmami s nejednotným p ístupem. Zpracovaný ÚSES hodnotí stávající kostru ekologické stability v tšinou jako funk ní, bez pot eby dalšího dopln ní. Jen malá ást území CHKO byla dot ena v minulosti uplatn nými intenzifika ními opat eními. Zde bude up ednostn na praktická realizace prvk ÚSES.

14

ást obcí v CHKO má již zpracované a schválené územn plánovací dokumentace, ímž se do nich zakomponovaný ÚSES stal závazným. P i schvalování nové i revizích stávající ÚPD bude nutné zajistit jednotný p ístup k vymezení prvk ÚSES (hlavn návaznosti mezi katastry). Dlouhodobý cíl - realizace ÚSES v krajin zapracovaného do ÚPD

prost ednictvím KPÚ na základ

jednotného pojetí ÚSES

Navrhovaná opat ení - p i schvalování ÚPD revidovat vymezené prvky ÚSES s cílem zajistit jednotné pojetí v CHKO - iniciovat realizace navržených prvk ÚSES (biokoridory a interak ní prvky) v rámci projekt KPÚ, prosazovat výsadbu ovocných d evin, obnovu trvalých protierozních prvk (mezí, vedení polních cest po vrstevnici apod.), obnovu druhov bohatých luk 2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu Charakteristika problematiky Krajinný ráz je tvo en souborem p írodních i lov kem vytvá ených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvo í obraz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen p írody samotné, ale v sou asné dob zejména charakteru využívání zemského povrchu lov kem. Území CHKO je velmi lenité a mnohé oblasti krajinného rázu jsou pohledov uzav ené bez výrazných dominant. N které ásti se však díky jejich vyvýšení nad okolní krajinou uplat ují v dálkových pohledech a narušení krajinného rázu hrozí i p i relativn malých zásazích (nap . jednotlivé stavby). Z hlediska ochrany krajinného rázu jsou nejvíce ohroženy bezlesé enklávy, kde probíhá ada forem hospodá ského využití. Problémy ve vztahu ke krajinnému rázu m že p sobit p edevším výstavba, zejména výrazné stavby (nap . zem d lská sila nebo telekomunika ní v že), ale velký vliv má i lesní a zem d lské hospodá ství (nebo jeho absence) a t žba nerostných surovin. Podle zákona (§ 12) je na území CHKO k innostem, které by mohly snížit nebo zm nit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany p írody. Dále uvedená opat ení platí obecn pro celé území CHKO, p i emž hlavní d raz je kladen na pohledov exponované plochy. Dlouhodobý cíl - uchování sou asného stavu tam, kde se zachovaly p írodní prvky nebo kde je hospodá ské využívání provád no tradi ními zp soby šetrnými k p írod - v pohledov nejexponovan jších místech postupná náprava nevhodných zásah z minulosti Navrhovaná opat ení - sm rovat výstavbu do urbanizovaných ploch, v územích s vysokou hodnotou krajinného rázu (dle studie Preventivní hodnocení krajinného rázu v CHKO K ivoklátsko) dbát na používání tradi ních architektonických prvk - nepovolovat novou t žbu nerostných surovin - zabránit výstavb plošných areál a nových komunikací (nebo výraznému rozši ování stávajících) v pohledov exponovaných lokalitách, kde by došlo ke snížení estetické hodnoty krajiny - omezovat výstavbu dalších bodových a liniových prvk technického charakteru (nadzemní vedení vysokého nap tí, vysíla e apod.), p ípadn pro jejich umíst ní volit stávající stavby

15

-

v lesnictví omezit používání holých se í geometrických tvar na pohledov exponovaných svazích obnovit mozaiku menších ploch luk a orné p dy udržovat a dopl ovat nelesní zele ve volné krajin , v sídlech i podél komunikací podporovat p ístupnost krajiny (nerušit polní cesty, umožnit pr chod po cestách p es pastevní areály, nezakládat obory apod.) ve spolupráci se stavebními ú ady usilovat o odstran ní negativních dominant v krajin , zvlášt výškových staveb v opušt ných zem d lských areálech (silážní v že) nepodporovat p ípadné zales ování v tších ploch v bezlesých enklávách nepovolovat z izování golfových h iš a jiných plošných sportovních areál v oblastech s vysokou hodnotou krajinného rázu

2.1.9. Monitoring, výzkum Charakteristika problematiky V CHKO K ivoklátsko byla nejv tší pozornost v nována cévnatým rostlinám a jejich spole enstv m, o nichž byly zpracovány ucelené studie pro celou CHKO. P edevším údaje o ohrožených druzích je však t eba pr b žn aktualizovat. Opomíjeny byly doposud houby, mechorost m je v nována pozornost až v posledních letech. Zoologické pr zkumy se zam ovaly na obratlovce, z bezobratlých pak nejvíce na pavoukovce a n které skupiny brouk . Staršího data jsou údaje o m kkýších, v posledních letech jsou zpracováváni motýli. Z n kterých MZCHÚ dosud chybí jakékoliv zoologické údaje. Pro další zajišt ní následné pé e o druhy, stanovišt i krajinu je nutné sledovat a vyhodnocovat provád né managementové zásahy, stejn jako vliv dalších initel na cílovou biotu (hospoda ení, tlak zv e, sukcese apod.). Dlouhodobý cíl - získání uceleného p ehledu znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živo išných druh i jejich spole enstvech, o jejich vývoji a dlouhodob jších zm nách - definování významných ohrožujících faktor a stanovení vhodných managementových opat ení pro jednotlivé druhy i celá spole enstva (jako základní podklad pro praktickou ochranu p írody v území) Díl í cíle - komplexní inventarizace území p ipravovaných k vyhlášení - zpracování inventariza ních pr zkum pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty nebo pro n ž jsou údaje již zastaralé - monitoring výskytu ohrožených druh v CHKO - vyhodnocování vlivu managementových opat ení na cílové druhy i spole enstva Navrhovaná opat ení - komplexn zpracovat lokalitu Brejl, p íp. další území p ipravovaná jako MZCHÚ - inventarizovat PR Jezírka (geologie, mykologie, zoologie) - provést mykologické pr zkumy, p edevším v NPR a vybraných PR (St íbrný luh, U Eremita aj.) - zpracovat botanické pr zkumy v MZCHÚ, kde nebyly v posledních 20 letech provedeny ( ertova skála, Jouglovka, Na Bab , Vraní skála) - ornitologický výzkum zam it na PR Brdatka, PR St íbrný luh (poslední údaje z 80. let) a NPR V znice (návaznost na d ív jší pr zkum, rozší ení metod)

16

-

provést inventarizace obojživelník a plaz ve vybraných MZCHÚ (PR Nezabudické skály, NPR Tý ov, NPR Velká Pleš, PR St íbrný luh, PR Na Bab ), údaje zde pocházejí ze 70. a 80. let zpracovat faunu bezobratlých v dosud neprozkoumaných MZCHÚ (PP Trubínský vrch, PP Vraní skála, PR Nezabudické skály, PR Lípa, PR ervený k íž), zam it se na indika ní skupiny (pavouci, m kkýši, brouci) aktualizovat údaje o bezobratlých z NPR Kohoutov, PR St íbrný luh, PR U Eremita, PR Jouglovka a PR Dubensko (pr zkumy jsou p es 20 let staré) pokra ovat ve sledování a vyhodnocování trvalých oplocených ploch v NPR Velká Pleš a NPR Tý ov ke zjišt ní vlivu nep vodních muflon na vzácná stepní spole enstva monitorovat známá místa hromadného rozmnožování obojživelník vždy po 5 letech opakovat monitoring na trvalých plochách v NPR V znice a NPR Velká Pleš monitorovat PR Prameny Klí avy (vliv kolísání vody, rychlost samovolného zazem ování odvod ovacích kanál , výskyt nep vodních a invazních druh ) podílet se na monitoringu evropsky významných lokalit a bezzásahových území v lesích p ebírat v decké údaje a informace, získávané na území CHKO jinými institucemi aplikovat výsledky výzkumu i monitoringu p i odborné pé i o CHKO vytvo it a dopl ovat botanickou a zoologickou databázi CHKO K ivoklátsko, zprvu se zam it na chrán né a ohrožené druhy zpracovat studii ekologické optimalizace zem d lského hospoda ení a rozvoje multifunk ního zem d lství v CHKO iniciovat výzkum sukcese neobd lávaných ploch zem d lské p dy

2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby Charakteristika problematiky Nejcenn jší lokality CHKO K ivoklátsko jsou p ístupny jen omezen (NPR Tý ov, NPR V znice), nebo je v nich návšt vnost vylou ena (NPR Kohoutov, NPR Velká Pleš). P esto má terénní služba velký význam v prevenci poškození p írody v místech s koncentrovanou návšt vností. Výrazný vliv na usm rn ní a ovlivn ní návšt vník má vedle terénního zna ení stráž p írody, organizovaná jako dobrovolná služba nebo jako sou ást innosti n kterých pracovník Správy CHKO K ivoklátsko. Z hlediska rekreace je nejzatížen jší ástí CHKO údolí eky Berounky, v n mž je umíst no nejvíce rekrea ních objekt a p evážná ást ve ejných tábo iš . Hlavním problémem je udržení terénního informa ního systému ve funk ním stavu, nebo dochází asto k jeho poškozování. Dlouhodobý cíl - udržení terénního informa ního systému ve funk ním stavu - funk ní stráž ochrany p írody plnící funkci informa ní, kontrolní, p ípadn i v nezbytném rozsahu represivní Navrhovaná opat ení - pr b žn udržovat nau né stezky z ízené správou CHKO, informa ní panely a za ízení usm r ující pohyb návšt vník v MZCHÚ - zajistit opravu za ízení na nau né stezce U Eremita - podporovat jiné subjekty (obce, vlastníky les ) p i z izování objekt informa ního charakteru a spolupracovat s nimi p i zajišt ní odborné úrovn podávaných informací

17

-

personáln posílit a stabilizovat stráž p írody CHKO K ivoklátsko, dosáhnout po tu 3 profesionálních strážc a udržet alespo 12 dobrovolných strážc organizovat dvakrát ro n pravidelná setkání stráže p írody spojená se školením len , se zkvalit ováním jejich informovanosti a vlastní práce v terénu podle aktuálních pot eb materiáln a finan n podporovat innost dobrovolných strážc spolupracovat se zájmovými organizacemi (K T, HS) p i sledování stavu p írody a p i p edcházení jejího poškozování

2.2. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny 2.2.1. Lesy a lesní hospodá ství Charakteristika problematiky CHKO K ivoklátsko má velkou lesnatost, vyšší než je republikový pr m r i než je pr m r v CHKO R, a lesní hospodá ství je pro stav území rozhodující lidskou inností. V tšina les CHKO je ve II. zón a rozsáhlou I. zónu CHKO tvo í pouze lesy. Vlastnictví les v CHKO je r znorodé (n kolik typ státního vlastnictví, velký soukromý majetek, obce, drobní soukromí vlastníci) s rozhodujícím podílem státu. Lesy vytvá í souvislé komplexy (mimo SZ CHKO). Významná ást je sou ástí obory a les vojenských. Hlavním problémem je udržení podílu stanovištn p vodních druh d evin p i obnov lesa a stávajícího podílu starých listnatých porost . 2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) Cílový stav lesa je popisován v asovém horizontu jednoho obmýtí (100-120 let). Jako stanovištn (ne)p vodní d evina je ozna en druh d eviny, který se na daném typu stanovišt p irozen (ne)vyskytoval. I. zóna V I. zón jsou cílen p stovány porosty stanovištn p vodních d evin (v závislosti na stanovištích zejména listná e a JD) a geograficky nep vodní druhy se nevyskytují nebo se vyskytují vtroušen na omezené ploše. Lesní porosty jsou jednotliv nebo skupinov smíšené, druhov , v kov a prostorov diferencované, s vysokou ekologickou stabilitou. P i obnov lesních porost se maximáln využívá p irozená obnova, v závislosti na ekologických nárocích d evin jsou p i obnov využívány výb rné principy, p ípadn maloplošné obnovní prvky. V lesích b žn z stává ást odum elého d eva r zných dimenzí pro udržení biodiverzity. V ásti I. zóny (v tšina NPR, PR) jsou lesy ponechány samovolnému vývoji. II. zóna Ve II. zón jsou p stovány druhov bohaté, v kov a prostorov diferencované lesní porosty tvo ené stanovištn p vodními (min. 50 %) i produk n významnými geograficky p vodními druhy. P evažuje p irozená obnova porost , b žné je použití clonných se í a násek , výb rné principy se uplat ují pomístn . V lesích z stává ást odum elého d eva, p i obnov jsou malé skupiny ponechávány na dožití. III. zóna Ve III. zón se p stují porosty produk n významných geograficky p vodních druh s p ím sí stanovištn p vodních druh zajiš ujících jejich ekologickou stabilitu (min.25-30 %). Porostní

18

skladba i struktura je na malých plochách zjednodušená. V závislosti na ekologických nárocích d evin a stanovištních podmínkách se uplat uje p irozená i um lá obnova. IV. zóna - lesy se tém

nevyskytují (pro malé plochy v rámci obcí viz III. zóna)

2.2.1.2. St edn dobé cíle a zp soby pé e o lesy -

udržení p írod blízké skladby a genetické kvality porost podpora druhové pestrosti stanovištn p vodních d evin v lesních porostech zlepšení v kové a prostorové diferenciace lesa v I. zón CHKO postupný p echod k podrostnímu hospoda ení ú eln dopln nému o zp sob skupinov nebo jednotliv výb rný

St edn dobé cíle pé e o lesy v jednotlivých zónách vycházejí z dlouhodobých cíl a zp soby pé e jsou rozpracovány podle cílových hospodá ských soubor , zón CHKO a aktuálního d evinné skladby porostu v Rámcových sm rnicích pé e o les (p íloha . 2). 2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodá ství -

-

podporovat vlastníky lesa p i používání p irozené i um lé obnovy stanovištn p vodních d evin podporovat vlastníky lesa p i p echodu k podrostnímu hospoda ení (p ípadn dopln nému o zp sob jednotliv nebo skupinov výb rný) a propagovat metody hospodá ské úpravy lesa tento p echod podporující soust edit se na podporu obnovy dubu zimního na jeho p irozených stanovištích (na kyselých p irozenou obnovou, na živných um lou obnovou) prosazovat zvýšené používání jedle b lokoré p i obnov lesních porost a vlastníky lesa p i jejím p stování podporovat podporovat vlastníky lesa p i p stování vtroušených d evin p irozené skladby v etn druh hospodá sky nevýznamných a lesních ke prosazovat a podporovat hospoda ení v lese v souladu se zpracovanými rámcovými sm rnicemi pé e o les (p íloha . 2) zpracovat program obnovy rozší ení tisu erveného v oblasti provád t p ímou pomoc p i sb ru reproduk ního materiálu d evin v lesních porostech vzácných (tis ervený, je áb muk, je áb b ek, t eše pta í, jilm horský) a zajiš ovat p stování sadebního materiálu t chto druh u osv d ených p stitel ve spolupráci s lesním provozem zajistit zmapování výskytu chlumního ekotypu smrku ztepilého a sb r reproduk ního materiálu zmapovat ve spolupráci s lesním provozem výskyt starých a významných exemplá p vodních d evin a dohodnout jejich trvalé ponechání v porostech ponechávat ve spolupráci s lesním provozem jednotlivé stromy nebo jejich skupiny jako trvalé výstavky do úplného rozpadu, p ednostn p i okrajích obnovních prvk apod. vyhledávat a ve spolupráci s vlastníky lesa chránit vhodné doupné stromy, zlomy a padlé kmeny v p edmýtných porostech; ochrana vybraných strom bude spo ívat v tom, že vlastník lesa je nebude odstra ovat v pr b hu výchovy nebo p i asana ních t žbách, p ípadn pro jejich zachování vhodn upraví obnovní postup vytipovat vhodnou plochu k ponechání samovolnému vývoji, zajistit v dohod s vlastníkem respektování bezzásahového režimu a monitoring stavu a vývoje lesa

19

-

provád t osv tu vlastník lesa a lesního personálu k vytvá ení jednotlivé sm si d evin p i obnov a k zachování vtroušených druh strom a ke p i výchov

2.2.1.4. Limity pro lesní hospodá ství -

místní populace lesních d evin • zachování a posílení místní populace tisu erveného • zachování místní populace chlumního ekotypu smrku geograficky nep vodní d eviny (zám rné rozši ování zakázáno - možné pouze na základ výjimky ze zákona) • MZCHÚ - hospoda it dle schválených plán pé e, mod ín nepoužívat p i um lé obnov , v p ípad p irozeného zmlazení MD postupn redukovat a zám rn jeho zmlazení nepodporovat • I. zóna mimo MZCHÚ - mod ín p i výchov porost postupn redukovat a zám rn nepodporovat jeho zmlazení, ostatní geograficky nep vodní druhy nepovolovat • II. zóna - pouze MD na vhodných stanovištích do 5 % v cílové druhové skladb • III. zóna - MD na vhodných stanovištích do 10 %, DG, JDO na vhodných stanovištích do 5 % v cílové druhové skladb

2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji -

ponechání samovolnému vývoji v NPR Kohoutov a v ásti NPR Tý ov deklarovat v plánech pé e o tato území managementovými zásahy p ipravovat k ponechání samovolnému vývoji vhodné ásti území NPR Tý ov, NPR Velká pleš, PR Brdatka, PR Jezírka a PR St íbrný luh

2.2.2. Hospoda ení na zem d lské p d šetrné k životnímu prost edí Charakteristika problematiky Podíl orné p dy (OP) a trvalých travních porost (TTP) je v pohledu celé CHKO 76,6 % ku 23,4 %. Na orné p d zcela p evládají obiloviny (p edevším pšenice a je men) a olejniny (p edevším epka), a to zhruba v pom ru 3:1, víceleté pícniny na orné p d se vyskytují z ídka a p stování okopanin tém zaniklo. ást pozemk z stává ležet ladem a pomalu se m ní v k oviny a lesy, jinde jsou naopak obhospoda ovány souvislé bloky orné p dy, dosahující až 100 ha. Velmi negativní vývoj nastal v oblasti chovu hospodá ských zví at, b hem uplynulých 10 let se stavy dobytka snížily na cca 1/5 stav p ed zahájením transformace zem d lství. Nízké po ty dobytka mají za následek i nižší úrove využití TTP, na mnoha místech ponechání travních porost ladem a jejich postupnou degradaci a spontánní zales ování náletem d evin. Komplexní pozemkové úpravy, které by m ly vytvo it podmínky pro realizaci ÚSES a zlepšit podmínky ady mimoproduk ních funkcí zem d lské krajiny, se realizují jen velmi zvolna a zatím p evážn v okrajových ástech CHKO. Mimolesní zele není obvykle udržována, p edevším kv li nevyjasn ným vlastnickým vztah m. Ovocné výsadby, p edevším aleje a stromo adí, staré sady apod. vesm s chátrají a zar stají náletovými d evinami

20

2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF Dlouhodobý cíl - zem d lská krajina s pestrou mozaikou p stovaných plodin, s vysokým zastoupením travních porost , mezí, remízk a dalších neproduk ních krajinných prvk - v I. a II. zón výhradn extenzivn obhospoda ované trvalé travní porosty - ve III. zón na min. 20 % plochy TTP (všechny svažité pozemky a pozemky podél vodních tok ), na orné p d omezené p stování epky (do 15 % celkem na lokalit ) a zmenšení souvislých pozemk monokultur na max. 25 ha Díl í cíle - zvyšování podílu nelesní zelen - zvýšení informovanosti zem d lsky hospoda ících subjekt , podpora jejich zapojení do agroenviromentálních program 2.2.2.2. Cíle OPK na významných nelesních biotopech -

zasazení se o vhodné obhospoda ování p írodov dn hodnotných biotop na ZPF, jde p edevším o se ení luk sv. Molinion (T1.9), Calthion (T1.5) a as. Potentillo albaeFestucetum rubrae (sou ást T1.1) a pastvu sv. Bromion erecti (T3.4)

2.2.2.3. Další obecná doporu ení k aktivitám na zem d lské p d Navrhovaná opat ení - extenzivn obhospoda ovat TTP v I. a II. zón (nehnojit pr myslovými hnojivy ani prase í kejdou, neprovád t obmovu ani rychloobnovu, nepoužívat herbicidy) - nepovolovat likvidaci, nýbrž podporovat údržbu a obnovu stávající zelen rostoucí mimo les, v etn starých stromo adí a sad - inventarizovat staré výsadby ovocných strom , vytipovat vhodné odr dy pro obnovu a zajišt ní zdroje sadebního materiálu - v rámci projekt komplexních pozemkových úprav iniciovat realizace navržených prvk ÚSES (biokoridory a interak ní prvky), prosazovat výsadby ovocných d evin a obnovu trvalých protierozních prvk (meze, vedení polních cest po vrstevnici) - prosazovat zatravn ní erozí ohrožených ploch kategorie D a C a použití agrotechnických protierozních opat ení (pásové st ídání plodin, využití meziplodin, mul ování, p ednostn však omezení velikosti souvislých pozemk trvalými zp soby) - na plochách v minulosti odvodn ných prosazovat rušení starých plošných drenáží bez náhrady, na upravených vodních tocích (nap ímením a vydlážd ním nebo zatrubn ním koryta) pak prosazovat revitaliza ní opat ení - stanovit optimální složení lu ních sm sí pro jednotlivé biotopy pro použití v rámci protierozních a revitaliza ních opat ení a p i realizaci prvk ÚSES - zales ování ZPF p ipoušt t jen výjime n ve III. zón , pouze na pozemcích navazujících na lesní pozemky a za použití domácích druh d evin - p stování energetických plodin povolovat pouze ve III. zón , za podmínky d sledné ochrany p ed ší ením t chto plodin mimo vymezené pozemky - neobd lávané pozemky je možné ponechat spontánnímu vývoji, v p ípadech výskytu p írodov dn hodnotných biocenóz nebo hrozby ší ení agresivních druh plevel do okolí stanovit konkrétní typ managementu

21

-

-

z izování polních hnojiš a silážních jam p ipustit jen výjime n ve III. zón na místech vodohospodá sky bezpe ných a s pot ebnými opat eními k zabrán ní kontaminace vod výstavbu zem d lských staveb povolit jen výjime n ve III. a IV. zón , p ednostn je nutné využít stávající budovy a již zastav né plochy; dnes nevyužívané stavby mimo zastav né ásti obcí a stavby chátrající je t eba asanovat a plochy rekultivovat v novat zvláštní pozornost bývalým Fürstenberským statk m jako významným památkám d ležité etapy vývoje zem d lského hospoda ení na K ivoklátsku, podpo it vznik studie regenerace p vodních objekt velkostatku a jejich optimálního využití v kontextu sou asného zem d lství p ipravit osv tovou kampa , zacílenou na zem d lce všech skupin (od managementu velkých zem d lských podnik , p es st ední rolníky, až po „kovozem d lce“), s cílem vysv tlení princip plánu pé e a cíl ochrany p írody a krajiny v CHKO K ivoklátsko vydat informa ní materiál, který bude zem d lc m p ibližovat zásady hospoda ení v CHKO a ukazovat jim možnosti, jaké pro jejich hospoda ení vyplývají z dota ních program MZe a MŽP, resp. z program navazujících na strukturální fondy EU (EAFRD) organizovat pravidelná diskusní setkání se zem d lci, zam ená na r zné oblasti hospoda ení (organizace p dního fondu, nakládání s odpady, resp. hnojivy, p stování RRD a energetických plodin v CHKO atd.) iniciovat vznik „informa ního st ediska pro zem d lce a rozvoj venkova“, jako sou ást innosti o.p.s. K ivoklátsko nebo prvek širší, nap . republikové sít IS podpo it propagaci regionálních produkt

2.2.3 Myslivost a rybá ství 2.2.3.1. Cíle OPK v pé i o zv Charakteristika problematiky Myslivost má v CHKO K ivoklátsko dlouhodobou tradici a chov zv e byl d íve vnímán jako jedna z lidských aktivit, která není v rozporu s ochranou p írody. Dlouhou dobu vysoké stavy spárkaté zv e se projevily na kvalit lesních porost , zejména možnosti jejich p irozené obnovy. Bylo provedeno významné snížení stav spárkaté zv e ve volné krajin (mimo oboru), p esto je p irozené zmlazení d evin i nadále okusem poškozováno. Z hlediska stavu les jsou problémem škody zp sobované sikou japonským, jehož populace se rozší ila po celém území CHKO, ale zejména škody zp sobované mufloní zv í, která negativn ovliv uje cenné lesostepní a stepní lokality (eroze, eutrofizace, nadm rné spásání). Trvalým problémem na území CHKO je dlouhodobý nízký stav drobné zv e (zajíc, koroptev), i když se pokles po etních stav pomístn zastavil. Specifickým problémem bude do budoucna udržení z hlediska ochrany p írody p íznivého stavu v evropsky významné lokalit Lánská obora, kde probíhá intenzivní chov n kolika druh spárkaté zv e. Dlouhodobý cíl - usm rn ní mysliveckého hospoda ení (v etn oborního chovu), aby nedocházelo ke zhoršování dochovaného stavu p írodního prost edí Díl í cíle - spole né ešení problém myslivosti a ochrany p írody v prost edí oborního chovu - eliminace škod zp sobovaných sikou japonským a mufloní zv í v lesích a ernou zv í ve volné krajin - zachování a rozvoj populací drobné zv e ve volné krajin

22

Navrhovaná opat ení - ve spolupráci s orgány státní správy myslivosti zamezit dalšímu nar stání stav mufloní zv e a siky japonského v honitbách ve volnosti, jednat o snížení normovaných stav t chto druh v obo e, ve volných honitbách jednat o zrušení t chto chov - podpo it žádosti mysliveckých hospodá o odlov muflon a siky japonského v honitbách, kde pro tyto druhy nejsou stanovené minimální ani normované stavy - zajistit ve spolupráci s KPR, Lesní správou Lány jako provozovatelem obory na vybraných plochách dlouhodobý monitoring vývoje p írodních spole enstev a vyhodnocovat p edevším stav a zm ny bylinného patra - ú astnit se s ítání zv e ve vybraných honitbách (obora, honitby s výskytem siky a muflona) a jednání o výši plán lovu - podporovat snahy provozovatel honiteb o zlepšování životního prost edí drobné zv e (zakládání remízk , tvorba ochranných a roz le ovacích pás zem d lských pozemk ) - projednat s mysliveckými hospodá i zrušení krmných za ízení na území MZCHÚ a v jejich ochranném pásmu a provozování myslivosti bez zimního p ikrmování zv e v nich - iniciovat vytvo ení poradního sboru pro chov spárkaté zv e v oblasti a v rámci tohoto sboru prosazovat zájmy ochrany p írody 2.2.3.2. Cíle OPK v pé i o rybá ské revíry Charakteristika problematiky Rybá ské revíry na území CHKO K ivoklátsko tvo í jak vlastní tok eky Berounky, tak také v tšina jejích p ítok a vodních nádrží. ada revír nebo jejich úsek na horních tocích potok pat í mezi chrán né rybí oblasti a rybolov je zde zakázán. Hospoda ení na rybá ských revírech se ídí zákonem o rybá ství, avšak nesmí být v rozporu se zákonem o ochran p írody. Pozornost je t eba v novat p edevším hospoda ení na malých vodních tocích, jejichž prost edí reaguje na zm ny citliv ji a které jsou také asto obývány zvlášt chrán nými druhy ryb. Krom pozornosti v nované kvalit vod je nutné v novat zvýšenou pozornost nebezpe í rozši ování nep vodních druh ryb, které by mohly ohrozit stabilní rybí spole enstva p vodních druh . Dlouhodobý cíl - zachování po etnosti a druhové pestrosti ryb a ochrana jejich p irozených biotop a trdliš Díl í cíle - v rámci rybího hospoda ení posílení biodoverzity autochtonních druh , které již mnohde chybí Navrhovaná opat ení - provést ichtyologický pr zkum Berounky - pokra ovat ve výzkumu ichthyofauny a makrozoobentosu malých vodních tok - spoluprací s rybá skými organizacemi tlumit rozši ování nep vodních druh ryb a prosazovat využívání druh p vodních, p edevším z místních populací nebo jednoho povodí - ve spolupráci s rybá skými organizacemi pracovat s ve ejností a zvyšovat pov domí o ochran vod a p vodních spole enstev ryb - podílet se a aktivn navrhovat zpr chodn ní p í ných p ekážek na tocích - vybudovat rybí p echod na jezu na Rakovnickém potoce v K ivoklátu ( . km 0,3)

23

2.2.3.3. Cíle OPK v hospoda ení na rybnících Charakteristika problematiky Hospoda ení na rybnících a rybníká ství není na K ivoklátsku p íliš rozší eno. Pro chov ryb jsou využívány p edevším v tší vodní nádrže. N které z nich (v etn litorálu a mok ad ) však tvo í zárove významné biotopy pro adu rostlinných i živo išných druh . Dlouhodobý cíl - zachování rozmanitosti biotop stojatých vod a litorálních stanoviš a zabezpe ení ochrany p ítomných zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich Díl í cíle - podpora tradi ního obhospoda ování rybník využívaných pro chov ryb, i v obhospoda ovaných rybnících zabezpe ení biotop vhodných pro další druhy živo ich a rostlin - udržení a p ípadné rozší ení po tu vodních ploch v p irozeném nebo p írod blízkém stavu (charakterem i biotou) Navrhovaná opat ení - udržovat vzájemnou spolupráci a komunikaci s provozovateli chovu ryb - úpravy technického rázu provád né na vodních nádržích sm ovat asov do období mimo rozmnožování obojživelník ; v ur itých konkrétních p ípadech zabezpe it záchranný transfer vybraných druh rostlin; p i jednání o výsledné podob úprav prosazovat taková ešení, která by zabezpe ila zachování a další pokra ování vhodného biotopu (sklon b eh , kone ná úprava b eh , charakter dna, rybí obsádka, režim, rostliny atp.) - odstra ování b ehových porost rákosu a vysokých trav provád t mimo hnízdní období ptactva 2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodá ství 2.2.4.1. Pé e o vodní plochy a toky Charakteristika problematiky Území chrán né krajinné oblasti K ivoklátsko je celkov chudé na podzemní vody, což vyplývá z nízké srážkové aktivity i z geologického prost edí, které je nevhodné pro vytvá ení kolektor podzemních vod. Místní erozivní bází celé oblasti je eka Berounka, která celé území CHKO odvod uje. Její p ítoky mají p evážn byst inný charakter a vytvá ejí hluboce za íznutá údolí. Na území CHKO se nachází pom rn velké množství r zných tekoucích vod, ne ve všech vodních tocích jsou však vytvo eny stejn vhodné podmínky pro život vodních organism . Je to p evážn z d vodu nevhodných úprav jejich koryt v minulosti (v etn výstavby p ekážek v toku ve form jez a hrází) a trvajícímu zne išt ní odpadními vodami z domácností a zem d lství. Problémem je také chyb jící komplexn jší evidence tok i stojatých vod. Tyto informace jsou d ležité pro zjišt ní možných vhodných lokalit pro repatriaci ohrožených druh ryb a dalších vodních živo ich , možných realizací ú inných nápravných opat ení i budoucích revitalizací tok i vodních ploch. Dlouhodobý cíl - zachování krajiny se zvýšenou reten ní schopností povrchových vod p i sou asné ochran vodních ekosystém a šetrném využívání stávajících vodních tok a vodních ploch

24

Díl í cíle - revitalizace malých vodních tok a jejich povodí zejména v nelesních ástech CHKO se zem d lským využíváním - zmapování hlavních bodových zdroj zne iš ování a prosazování nápravy - zlepšení reten ní schopnosti krajiny, protierozní opat ení - podpora biodiverzity vodních organism stojatých vod v CHKO K ivoklátsko Navrhovaná opat ení - zdokumentovat stav všech vodních tok na území CHKO K ivoklátsko - geomorfologie toku v jeho jednotlivých ástech v etn p ítok , b ehové porosty, oživení toku (zoobentos, p íp. další), evidence a rozbory vybraných pramen tok a jejich p ítok - zdokumentovat a zaevidovat všechny vodní nádrže, rybníky a významné t n na území CHKO K ivoklátsko – zam ení polohy, vým ra a bližší popis nádrže (složení b ehových porost , charakter dna, apod.), oživení (s d razem na zvlášt chrán né druhy) - zdokumentovat a zaevidovat všechny významné studánky na území CHKO K ivoklátsko; provést odb ry a rozbory vzork vody, zejména u studánek v okolí p ístupných cest (turistické stezky, nau né stezky) - spolupracovat s vodoprávními ú ady, získávat informace o stavu vodních tok na území CHKO, vyhodnocovat zm ny v jakosti vody oproti stavu v devadesátých letech 20. století - provést revitaliza ní opat ení v horním tvrd technicky upraveném toku V znice (nad NPR V znice) v úseku B le – Luby - podporovat a zajiš ovat realizace drobných vodních ploch, zejména t ní, na p íhodných lokalitách v CHKO (mj. NPR V znice, Kublovský potok pod plánovanou OV) - vybudovat rybí p echod na jezu na Rakovnickém potoce v K ivoklátu ( . km 0,3) - prosazovat zm ny ve využívání ZPF ve prosp ch zlepšení kvality povrchových i podzemních vod v etn agrotechnických metod - doporu ovat obcím výstavby obecních a domovních OV, zejména v povodí vodních tok s výskytem významných zvlášt chrán ných druh vodních živo ich (obce Broumy, Karlova Ves, Zbe no, Kublov, Nový D m) - podchytit a evidovat známé zdroje možného zne iš ování povrchových a podzemních vod na území CHKO, získávat informace o zát žích z minulosti (skládky, smetišt apod.), vyvíjet tlak na majitele a oprávn né osoby s cílem realizace nápravných opat ení 2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových i podzemních vod Nenavrhuje se. 2.2.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry 2.2.5.1. Rozvojové aktivity slu itelné s posláním CHKO („inverzní zonace“) Charakteristika problematiky Hospodá ské využívání chrán ných krajinných oblastí se provádí podle zón odstup ované ochrany p írody a krajiny, aby se udržoval a zlepšoval jejich p írodní stav a byly zachovány a vytvá eny optimální ekologické funkce t chto území. Existence CHKO není bariérou veškerého rozvoje území, ale je t eba rozlišit podle zón CHKO vhodné zp soby hospoda ení a innosti, které zajiš ují rozvoj území p i zachování p írodních a krajinných hodnot CHKO. Tradi ním odv tvím jsou v oblasti r zné zp soby zpracování surového d eva, zejména pila ské provozy a pálení d ev ného uhlí. Pálení d ev ného uhlí v oblasti probíhá, z izování dalších provoz není v zájmu ochrany p írody. Z izování nových malých d evozpracujích provoz (v etn

25

t ch, které dokáží zužitkovat mén kvalitní d evní hmotu - nap .výroba d ev ných briket) je v rámci rozvoje obcí vhodné ve III. a IV. zón . Trvale udržitelné využívání p írodních zdroj bude zajišt no p i dodržení zásad uvedených v kapitolách Lesní hospodá ství a Vodní hospodá ství. Dlouhodobý cíl - nabídka vhodných rozvojových aktivit s ohledem na ochranné podmínky CHKO a jejích zón Navrhovaná opat ení (vhodné rozvojové aktivity a hospodá ská innost) I. zóna - p írod blízké lesní hospoda ení s použitím jen stanovištn p vodních druh d evin - údržba trvalých travních porost se ením i ízenou extenzivní pastvou (p ednostn ovce a kozy) - b žná údržba stávajících staveb s využitím tradi ních materiál k zabezpe ení vyhovujícího stavebn -technického stavu - citlivá údržba vodních ploch II. zóna - b žné lesní hospoda ení bez použití geograficky nep vodních druh d evin respektující zachování dochovaných p írod blízkých d evinných skladeb a používající max. 50% stanovištn nep vodních d evin p i obnov stanovištn nep vodních porost - na zem d lsky obhospoda ovaných pozemcích využívání technologie ekologické a integrované produkce (nap . nepoužívání biocid a minimalizování použití jiných chemických p ípravk ) - rozši ování ploch trvalých travních porost a pastvin - budování ekofarem v etn šetrné agroturistiky - b žná údržba sou asných staveb, umis ování nových staveb jen po individuálním posouzení III. zóna - b žné lesnické hospoda ení respektující zajišt ní ostatních (mimoproduk ních) funkcí - b žné zem d lské hospoda ení s d sledným omezováním erozního ohrožení a s využitím alespo základních postup integrované produkce - zapojení se do agroenvironmentálních program a využití všech možností opat ení na orné p d (zatrav ování, travnaté pásy, p stování meziplodin, biopásy) - výsadba d evin mimo les jako realizace chyb jících i nefunk ních prvk územního systému ekologické stability - umis ování nových staveb v souladu s územním plánem p i uplat ování architektonických znak typických pro zdejší krajinu IV. zóna - b žné obhospoda ování zem d lských pozemk v souladu s ochrannými podmínkami CHKO - b žná stavební innost, pokud je v souladu se schváleným územním plánem nebo urbanistickou studií a uplat uje architektonické znaky typické pro zdejší krajinu - výstavba rekrea ních staveb v p íslušných funk n vymezených lokalitách - rozvoj ob anské vybavenosti obcí - rozvoj a výstavba malých emeslných výroben - rozvoj a výstavba malých d evozpracujících provoz

26

2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby Charakteristika problematiky Na území CHKO K ivoklátsko leží 51 obcí, dalšími 27 obcemi hranice CHKO prochází a 13 obcí do CHKO zasahuje svým katastrem. Jde v tšinou o st edn velké a menší vsi. Sídla vzniklá roztroušen podél vodních tok se vyzna ují nep íliš pevnou shlukovou strukturou bez centrálního prostoru, naopak vesnice založené v pom rn rovinné poloze náhorních plošin se projevují monumentálními centrálními návsemi obdélného p dorysu. Pro svou zachovalost byla ves Ostrovec vyhlášena památkovou rezervací a Jable no památkovou zónou, další obce byly navrženy jako památkové zóny. P edevším bývalé st ediskové obce byly v minulosti poškozeny novostavbami, naproti tomu menší sídla si výraz dokázala podržet. Jen ojedin le jsou zastoupeny pr myslové stavby, ast ji byla budována velkokapacitní zem d lská st ediska. Tyto stavby vytvo ily zcela absurdní dominanty, mnohé z nich již dnes nejsou navíc ani využívány. Území bylo velmi zasaženo masivní vlnou individuální pobytové rekreace, nachází se zde p es 6500 chat, jejichž výstavba expandovala do volné krajiny a zm nila tvá nost mnoha ástí CHKO. V sou asnosti je velký zájem o výstavbu rodinných dom , obzvlášt na zem d lské p d v okolí obcí. Zásadním nástrojem pro regulaci stavební innosti je územn plánovací dokumentace, schválený územní plán má v CHKO 29 obcí, rozpracovaný 9 obcí a zpracovanou urbanistickou studii 26 obcí. Dlouhodobý cíl - zachování tradi ního rázu obcí, nenarušeného cizorodými prvky - postupná náprava škod, napáchaných v minulosti - rozvoj obcí v souladu s udržením jejich hodnot - uchování volné krajiny bez zástavby Díl í cíle - zvýšení pov domí obyvatel o tradi ní zástavb a jejích hodnotách - dobrá informovanost státní správy a samosprávy a projektant o postojích a požadavcích správy CHKO v oblasti výstavby Navrhovaná opat ení - po ádat pravidelná setkání se starosty obcí a p edávat jim aktuální informace, poskytovat poradenskou innost v oblasti krajinného rázu a tradi ní zástavby v jednotlivých obcích - realizovat pravidelná setkání se zástupci p íslušných stavebních ú ad s p sobností na území CHKO - p ipravit informa ní setkání s projektanty p sobícími v oblasti - vydat informa ní brožuru o tradi ní zástavb s uvedením základních znak pro stavby a p íklady vhodných staveb - postupovat podle materiálu Zásady pro úpravu starých budov a pro výstavbu nových budov v CHKO K ivoklátsko - zabránit pronikání výstavby do volné krajiny - p sobit na obce, které dosud nemají zpracovanou ÚPD, aby bylo pokryto celé území CHKO - spolupracovat s obcemi na maximálním zapracování pravidel a postup k zachování hodnot tradi ní zástavby a krajinného rázu do územn plánovací dokumentace - aktivn spolupracovat se zadavateli i zpracovateli ÚPD dle oborového dokumentu Preventivní studie krajinného rázu v CHKO K ivoklátsko - koordinovat postup v souladu s Národním památkovým ústavem v památkové rezervaci Ostrovec, památkové zón Jable no i navržených památkových zónách

27

-

oživit a prohlubovat spolupráci s vysokými školami p i formování návrh stavebních typ pro jednotlivé obce s ohledem na jejich polohu v centrálnímu území CHKO K ivoklátsko spolupracovat s dalšími odbornými organizacemi na koncep ních dokumentech a ešení modelových situací

2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy Charakteristika problematiky Silni ní sí v CHKO je tvo ená silnicemi II. a III. t ídy. Dopravní p ístupnost n kterých obcí je omezená (jednostranný p ístup). Železni ní doprava zp ístup uje zna nou ást údolí Berounky a nemá významný vliv na ochranu p írody a krajiny. Dlouhodobý cíl - udržení rozsáhlých lesních komplex bez zp ístupn ní ve ejnými cestami a bez budování dopravních staveb narušujících krajinný ráz - zachování vhodné zimní údržby silnic Navrhovaná opat ení - ve stanoviscích k zám r m uplat ovat požadavky na rekonstrukce silnic bez výrazných zm n v trasách, vyvolávajících pot ebu významných zásah do terénu (zá ezy, násypy) - iniciovat zm nu za azení silnice II. t ídy . 201 v úseku Roztoky u K ivoklátu - Tý ovice do III. t ídy (málo frekventovaný úsek procházející PR Nezabudické skály) - iniciovat umíst ní výstražných dopravních zna ek a zna ek omezujících maximální rychlost v úsecích se zvýšenou migrací živo ich p es komunikaci (v PR Nezabudické skály), v dob tahu obojživelník v místech jejich migrace (nap . u Nového Jáchymova) zajistit instalaci do asných zábran a následný transfer zachycených jedinc - zajistit spolupráci se subjektem zajiš ujícím správu silnic p i údržb a obnov alejí kolem komunikací (podávat informace o vhodném složení, ošet ování strom apod.) - zachovat stávající vyhovující zp sob zimní údržby komunikací tj. posyp inertním materiálem (kamenitá dr , škvára) a chemický posyp jen na vybraných úsecích silnic na základ výjimky ze zákona 2.2.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady Charakteristika problematiky Pr myslová výroba v CHKO je zastoupena minimáln a není po ítáno v této oblasti s jejím velkým rozvojem. Na území CHKO se nenachází žádný velký pr myslový objekt, který by svou inností ohrožoval p írodní prost edí CHKO, leží zde pouze n kolik menších pr myslových areál . N kolik dalších podnik je lokalizováno p i hranicích CHKO a v její blízkosti. Dnešní provoz t chto pr myslových podnik je již zna n ekologi t jší, mnohde však z minulosti p etrvávají staré zát že z p edchozí výroby. V tšina skládek na území CHKO byla úsp šn zrekultivována a i po et " erných" skládek je nižší než v minulosti. Dlouhodobý cíl - zam it se na podporu rozvoje služeb a emesel v sídelních útvarech, využívání kvalitn jších energetických zdroj , recyklace pr myslových vod v podnicích, omezení kotelen na fosilní palivo, odstran ní zbývajících skládek, vy ešení situace se starými zát žemi

28

Navrhovaná opat ení - jednání o odstran ní a rekultivaci skládky v katastru obce Roztoky - lokalita Hrobce; tlak na obecní ú ady s cílem likvidace " erných" skládek, p edcházení jejich vzniku - sanace starého závodu Permon (fond nár. majetku) 2.2.5.5. Zásady umís ování technické infrastruktury a inženýrských sítí Charakteristika problematiky CHKO K ivoklátsko není výrazn ovlivn no sít mi energetiky a spoj . V oblasti jsou zachovány relativn velké komplexy les jen minimáln zasažené liniovou výstavbou inženýrských sítí nebo stožár vysíla mobilních operátor . Z tohoto hlediska je nejv tším zásahem do krajiny vedení VVN Hradec-Mírovka v jihozápadní ásti CHKO. Distribu ní uzly mezi nad azenou sítí a sítí VN jsou mimo CHKO. Na území CHKO ani nejsou jiné zdroje elektrické energie, s výjimkou malých vodních elektráren. Do budoucna je po ítáno s p ivedením zemního plynu do obcí Sýko ice a Zbe no. Dlouhodobý cíl - zachování území ve stavu co možná nejmén narušeném inženýrskými sít mi Navrhovaná opat ení - omezovat výstavbu dalších bodových a liniových prvk technického charakteru (nadzemní vedení vysokého nap tí, vysíla e apod.), v cenn jších územích up ednost ovat podzemní elektrická vedení p ed nadzemními, pro umíst ní nových vysíla volit stávající stavby - nep ipustit výstavbu dalších telekomunika ních v ží ani zvyšování sou asných, k p ípadnému umíst ní nových komunika ních za ízení využít stávajících staveb - pro vedení dalších inženýrských sítí (plyn, voda) se pokud možno vyhýbat MZCHÚ a dalším cenn jším územím, využívat již zastav ných ástí (vedení podél silnic apod.) 2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti t žby nerostných surovin Charakteristika problematiky Na území chrán né krajinné oblasti K ivoklátsko leží, nebo do n ho svou ástí zasahuje, celkem t ináct registrovaných ložisek nerostných surovin. Z ízeny zde byly ty i dobývací prostory a p t chrán ných ložiskových území. V sou asnosti se povrchov t ží kamenivo v lomech Sýko ice a T ebnuška, ukon ení t žby se plánuje v roce 2020, respektive 2014. Dlouhodobý cíl - ukon ení veškeré t žby v CHKO - zrušení ložisek nerostných surovin (odpis zásob) Díl -

í cíle neotvírání t žby na nových lokalitách odpis zásob u ložisek, ležících v 1.a 2. zón CHKO podpora rekultiva ních projekt s maximálním využitím p írodních proces

Navrhovaná opat ení - prosazovat odpis zásob ložiska Trubín (5148300) - prosazovat odpis zásob ložiska Zbe no 2 (5044000)

29

-

prosazovat odpis zásob ložiska Kublov - Dlouhá skála (3225900) prosazovat odpis zásob západní ásti ložiska Rousínov – Ostrý vrch (3229500), východní ást (disjunktní) již leží v polích ve 3. zón CHKO monitorovat t žbu v lomu Sýko ice, nedopustit zni ení p ilehlých p írodov dn hodnotných lokalit p i rekultivacích zabránit zavážení lom nevhodným materiálem (i ornice!) a rozši ování stanovištn nep vodních druh

2.2.6. Rekreace, sport, turistika Charakteristika problematiky Území CHKO K ivoklátsko je tradi ní oblastí soust ed né rekreace, cestovního ruchu a turistiky. Pobytová rekreace se koncentruje v údolí Berounky, zvlášt ve východní ásti, kterou zp ístup uje železni ní tra (v tšina chat, kemp i objekt hromadné rekreace na území CHKO). Místem krátkodobé návšt vnosti je obec K ivoklát. Ze sportovních aktivit je nejrozší en jší p ší a cyklistická turistika. Frekventované jsou stezky s nástupními místy v K ivoklátu, Zbe n , Roztokách, Nižboru, Skryjích a Žebráku. I když je sí zna ených cest hustá, p esto dochází k nežádoucímu pohybu návšt vník mimo turistické trasy v chrán ných územích. Do konfliktu s ochranou p írody se dostává p edevším paragliding, jízda na terénních kolech, ty kolkách a nar stající jezdectví. Problémem v místech s vysokou návšt vností jsou hlavn jevy spojené s neukázn ností návšt vník (rozd lávání ohn , odpady, ni ení ozna ení MZCHÚ a za ízení terénního informa ního systému). Dlouhodobý cíl - vyvážený stav mezi rekrea ním využívání území CHKO a ochranou p írody - umožn ní rozvoje území bez negativních dopad na ochranu p írody a krajiny 2.2.6.1. innosti v konfliktu s OPK Rekrea ní a sportovní aktivity se mohou dostat do konfliktu se zájmy ochrany p írody a krajiny v r zné mí e. Turistika má negativní vliv hlavn v p ípad koncentrace osob (hromadné akce), ale asto je spojena s dalšími negativními aktivitami (rozd lávání ohn , tábo ení, odpady). Obdobn p sobí i vodáctví, které má sice výrazn sezónní charakter, ale dochází p i n m v CHKO asto k v tšímu soust ed ní lidí. Cykloturistika a jezdectví provozované mimo stezky zp sobují poškození vegetace a povrchu p dy a na svazích umož ují vznik následné eroze. Paragliding m že poškozovat vegetaci na exponovaných hranách svah . Dlouhodobý vliv na krajinu mají stavby rekrea ního charakteru. Nekoncep ní, asto architektonicky a urbanisticky nevhodná výstavba rekrea ních chat, probíhající do 90. let 20. století živeln , narušila krajinný ráz v mnoha ástech CHKO, zejména v údolí Berounky. Rekreace v chatách je asto spojena s dalšími z hlediska ochrany p írody negativními jevy nap . odpady v okolí (vznik " erných" skládek), zne iš ování drobných tok , neoprávn né zásahy v okolí (drobné stavby, parkování v lese). Oplocování chat vede místy až ke snížení prostupnosti krajiny (vytvá ení migra ních bariér). Rekrea ní a sportovní aktivity je t eba systematicky usm r ovat do míst, kde nebudou v rozporu se zájmy ochrany p írody a krajiny.

30

2.2.6.2. Trvale udržitelné využívání oblasti s ohledem na turistiku, rekreaci a sport Pro zajišt ní trvale udržitelného rekrea ního a sportovního využívání oblasti je vhodné iniciovat vznik zájmových sdružení, která budou partnerem pro jednání a p evezmou odpov dnost za stav konkrétních území. P i rozvoji aktivit cestovního ruchu rozvíjet spolupráci s již existujícícími sdruženími a obcemi. I. zóna - individuální turistika mimo MZCHÚ (v nich po zna ených stezkách), cykloturistika a jezdectví po vyzna ených trasách a zpevn ných komunikacích - výstavba nových rekrea ních staveb nežádoucí II. zóna - individuální turistika; cykloturistika, jezdectví - vytipování doporu ených tras a odrazování od vybraných tras (zábrany) - paragliding jen na vyhrazených místech - agroturistika (p ípustný vznik drobných staveb, nap .seníky) - bez výstavby nových sportovních areál - rekrea ní stavby vzniklé rekonstrukcí stávající zástavby bez snížení estetické hodnoty krajinného rázu, bez terénních úprav a vzniku nových staveb v okolí III. zóna - bez zvláštních limit pro pohyb s výjimkou motorových vozidel - bez nové individuální i hromadné rekrea ní výstavby mimo místa ur ená v územních plánech, rekrea ní stavby vzniklé rekonstrukcí stávající zástavby limitovány nesnížením hodnoty krajinného rázu - nové sportovní areály (v souladu s územn plánovací dokumentací) limitovány nesnížením hodnoty krajinného rázu 2.2.6.3. St edn dobé a krátkodobé cíle OPK -

vybavit území CHKO ve spolupráci s obcemi dostate ným informa ním systémem pro pohyb návšt vník , zajistit jeho funk nost a pravidelnou údržbu, zapojit do ní obce a zájmové organizace podporovat rekonstrukci a další údržbu tras pro p ší turistiku, cykloturistiku a jezdectví usm r ovat návšt vníky tak, aby nedocházelo k poškozování p írodních hodnot území umožnit návšt vu NPR V znice obnovením turisticky zna ené stezky po cest údolím potoka V znice, ve spolupráci s Klubem eských turist zajistit její vyzna ení a vybavení informa ními tabulemi, vhodným zp sobem omezit vjezd cyklist a koní udržovat nau nou stezku U Eremita, ve spolupráci s Klubem eských turist zvýšit její atraktivnost pro návšt vníky vyzna ením turistické stezky do Branova a k p ívozu v Luhu pod Branovem (muzeum Oty Pavla) podporovat údržbu cykloturistických tras a usm r ovat cykloturistiku na tyto trasy, tj. omezovat jízdu na kole po nezpevn ných cestách náchylných k erozi ve spolupráci s vlastníky pozemk (zejména les ), chovateli koní a obcemi zpracovat návrh sít hipostezek pro návšt vníky tak, aby se vyhýbaly MZCHÚ a nekolidovaly s turistickými a cykloturistickými stezkami následn zajistit vyzna ení hipostezek v terénu, jejich zapojení do terénního informa ního systému, iniciovat vznik subjektu odpov dného za jejich údržbu a provoz

31

-

soustavn bránit ve vybraných územích, zejména MZCHÚ sportovním aktivitám, které mohou poškozovat p írodní prost edí (paragliding, jezdectví) a sm rovat je do míst, kde neškodí podporovat r zné formy agroturistiky

2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s ve ejností Charakteristika problematiky Práce s ve ejností je realizována prost ednictvím informa ního a vzd lávacího st ediska BudyK ivoklát, z ízeného správou CHKO a OÚ K ivoklát. IVS Budy zajiš uje výukové programy pro mládež a exkurze, p ednášky, výstavy a besedy pro ve ejnost. Jako odborní lekto i zde p sobí pracovníci správy CHKO. Správa CHKO vydává p íležitostn r zné osv tové tiskoviny, naposledy nap . brožuru Natura 2000 – K ivoklátsko. Významnou formou výchovy je vzd lávání návšt vník pomocí nau ných cedulí p ímo v terénu. Dlouhodobý cíl - kvalifikovaná a koordinovaná práce s ve ejností a výchovné p sobení na místní obyvatelstvo a návšt vníky CHKO K ivoklátsko, zabezpe ující minimalizaci negativního p sobení t chto skupin na území. Navrhovaná opat ení - podporovat provoz IVS Budy - pokra ovat v lektorské innosti ve vzd lávacích programech IVS Budy - pravideln organizovat tradi ní Evropský den park na K ivoklátsku, nabízející širokou škálu exkurzí, výstav i sout ží - rozší it nabídku akcí pro ve ejnost, zam it se na organizovanou turistiku (d tské tábory aj.) - spolupracovat s obcemi a jejich svazky (mikroregiony) na zabezpe ení maximálního množství informací pro ve ejnost - spolupracovat se správami státních hrad K ivoklátska na informování a usm r ování návšt vník CHKO - pokra ovat ve vydávání nau ných tiskovin - spolupracovat s regionálním tiskem (K ivoklátské noviny, Raport) a to pravidelnými zprávami o život a práci Správy CHKO - pravideln aktualizovat webové stránky CHKO K ivoklátsko - udržovat a rozvíjet terénní informa ní systém, p edevším informa ní tabule u MZCHÚ

32

3. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO -

podporovat zvyšování zastoupení všech stanovištn p vodních druh d evin (zejména jedle b lokoré, tisu erveného, jilm ) na hodnoty jejich p irozeného výskytu pe ovat o cenná nelesní spole enstva, zejména o lokality s výskytem siln a kriticky ohrožených druh rostlin i živo ich redukovat invazní druhy rostlin a živo ich , p ednostn na lokalitách, kde jsou jimi ohroženy p edm ty ochrany provád t pr b žn monitoring chrán ných a ohrožených druh i skupin rostlin a živo ich , p ednostn sledovat plochy, kde jsou provád ny managementové zásahy provád t aktivní management k udržení populace Gentianella *baltica (se , pastva, narušování p dního povrchu), v p ípad pot eby iniciovat zachování druhu v kultu e v EVL Lánská obora vyhodnotit vliv oborního hospoda ení na biotopy a druhy, které jsou p edm tem ochrany a zajistit slad ní provozu myslivosti s ochranou p írody zasadit se o reálné snížení stav muflona, aby nedocházelo k poškozování xerotermní vegetace

33

4. Literatura AOPK (2001): Ekologicky p ijatelné minimální pr toky ve vodních tocích. Metodický pokyn AOPK R. Balej, M.; Kunc, K. (2002): Prom ny krajiny a udržitelný rozvoj. Sborník XX. Jubilejního sjezdu GS, Ústí nad Labem. Benešová et al. (1993): Výsledky studia kvality povrchových vod, makrozoobentosu a ichthyofauny vybraných tok CHKO K ivoklátsko. Msc Bi ík, I.; Jan ák, V. (2001): eské zem d lství po roce 1990. Geografie – Sborník GS 106, . 4, s. 209-221. Culek, M a kol. (1995): Biogeografické len ní eské republiky. Emigma, Praha, 347 s. Demek, J. a kol. (1987): Hory a nížiny. Zem pisný lexikon SR. Academia, Praha, 584 s. Forman, R. T. T.; Godron, M. (1993): Krajinná ekologie. Academia, Praha, 583 s. Hanel, L. (2000): P edb žný seznam vážek CHKO K ivoklátsko. 6 s. H la, J.; Jane ek, M.; Ková í ek, P.; Bohuslávek, J. (2003): Agrotechnická protierozní opat ení. VÚMOP, Praha. Chlupá , I. (2002): Geologická minulost R. Academia, Praha. Chlupá , I. (1992): Paleozoikum Barrandienu. GÚ, Praha. Januš, J.; Horsák, P.; Chalupa, Z.; Št pánek, P. (2001): Entomologické pom ry k ivoklátských rezervací navržených za "zvláštní oblasti ochrany“ v rámci programu Natura 2000. Msc Jele ek, L. (1995): Využití p dního fondu eské republiky 1845 – 1995: hlavní trendy a širší souvislosti. Geografie – Sborník GS 100, . 4, s. 276-291. Ko ka, V. (1936): D jiny Rakovnicka, Praha. Kol. (1965): Hydrologické pom ry SSR. Díl 1. Hydrometeorologický ústav, Praha, 79 s. Kol. (1995): Lesnický slovník nau ný. MŽP, Praha. Kol. (2000): Kulturní krajina (aneb pro ji chránit?). Téma pro 21. století. MŽP, Praha, 243 s. Kol. (2002): Nerostný surovinový potenciál CHKO a limity jeho využití, CHKO K ivoklátsko. Gekon s.r.o, Praha. Kol. (2003): Staré krajové odr dy ovocných d evin – metodická p íru ka. Rožnov p. R.

SOP Salamandr,

Kol. (2003): Venkovská krajina. Sborník p ísp vk konference. Ekologický institut Veronica, centrum venkovských projekt v Host nín a reg. organizace IALE eské republiky (CZIALE), Slavi ín, Host nín. Kol. (2004): Agroenvironmentální programy R. MŽP a MZe, Praha. Kol. (2004): P ímé finan ní podpory na ochranu p írody v hospodá ské krajin . MŽP, Praha. Kol. (2005): eská krajina, efektivita pé e a obnovy a význam Evropské úmluvy o krajin – sborník p ísp vk z konference. IREAS, Praha. Kol. (2005): ÚSES – zelená páte krajiny. Sborník k seminá i, Brno. Kolbek, J. et al. (1997): Potential natural vegetation of the Biosphere Reserve K ivoklátsko. Potenciální p irozená vegetace Biosférické rezervace K ivoklátsko. Academia, Praha, 234 s.

34

Kolbek, J.; Mladý, F.; Pet í ek, V. et al. (1999): Kv tena CHKO a BR K ivoklátsko. 1. Mapy rozší ení cévnatých rostlin. AOPK Praha a Bot. úst. AV R Pr honice, 214 s. Kolbek, J. et al. (1999): Vegetace CHKO a BR K ivoklátsko. 1. Vývoj krajiny a vegetace, vodní, pob ežní a lu ní spole enstva. AOPK Praha a Bot. úst. AV R Pr honice, 232 s. Kolbek, J. et al. (2001a): Vegetace CHKO a BR K ivoklátsko. 2. Spole enstva skal, strání, sutí, primitivních p d, v esoviš , termofilních lem a synantropní vegetace. Academia, Praha, 364 s. Kolbek, J. et al. (2001b): Kv tena CHKO a BR K ivoklátsko 2. Rozbor a syntéza. Bot. úst. AV R, Pr honice, 132 s. Kolbek, J. et al. (2003): Vegetace CHKO a BR K ivoklátsko 3. Spole enstva les , k ovin, prameniš , balvaniš a acidofilních lem . Academia, Praha, 361 s. Kolbek, J. et al. (2003): Vegetace CHKO a BR K ivoklátsko 3. Spole enstva les , k ovin, prameniš , balvaniš a acidofilních lem . Academia, Praha, 361 s. Lipský, Z. (1994): Zm na struktury eské venkovské krajiny. Sborník GS 99, . 4, s. 248-260. Löw, J.; Míchal, I. (2003): Krajinný ráz. Lesnická práce, Kostelec nad ernými lesy, 552 s. Ložek, V. (1975): P ehled m kkýš K ivoklátska. Bohemia centralis, Praha, . 4, s. 104–131. Ložek, V. (1983): Sou asný stav p írodního prost edí K ivoklátska podle výpov di malakofauny. Bohemia centralis, . 12, s. 91–113. Ložek, V. (1999): Zem d lská kolonizace a její dopad. Ochrany p írody 54, .8, s. 222-233. Mad ra, P.; Zimová, E. (2004): Metodické postupy a projektování lokálního ÚSES. ÚLBDG LDF MZLU a Löw a spol., Brno. Mašát, K. a kol. (2002): Metodika vymezování a mapování bonitovaných p dn ekologických jednotek. Mze R a VÚMOP Praha, Praha, 114 s. Míchal, I. (1992): Ekologická stabilita. Veronica. Míchal, I. (1992): Obnova ekologické stability lesy. Praha. Míchal, I.; Pet í ek V.(1999): Pé e o chrán ná území. Praha. Moldan, B. (1986): Optimalizace geochemických proces v krajin – Mlyná v luh Neuhauslová, Z. a kol. (1998): Mapa potencionální p irozené vegetace eské republiky. Textová a mapová ást. Academia, Praha, 341 s. Novák, I. (1999): Výzkum motýl K ivoklátska – shrnutí. Manuscript, dep. in Správa CHKO K ivoklátsko, 3 s. Pavl , V. a kol.: Základy pastviná ství. ASZ R. Pivni ka, K.; Švátora, M. (1999): Hodnocení vlivu MVE v Roztokách u K ivoklátu na ichthyofaunu a makrozoobentos. Msc Quitt, E. (1975): Klimatické oblasti SAV, Brno, 74 s.

eskoslovenska. Studia Geographica 16. Geografický ústav

Rébl, K. (2005): Zpráva o výsledcích pr zkumu ádu Coleoptera v CHKO K ivoklátsko 1985 – 2005. Manuscript, dep. in Správa CHKO K ivoklátsko, 225 s. Rejzek, M.; Rébl, K. (1999): Ceramycidae of K ivoklátsko Biosphere Reserve (Central Bohemia). Mitteilungen des Internationalen Entomologischen Vereins. Frankfurt a. M. Supplement VI, 70 s.

35

Semotanová, E. (1998): Historická geografie eských zemí. Historický ústav AV R, Praha, 293 s. Starý, Kavina (2005): Surovinové zdroje R, nerostné suroviny (stav 2004). MŽP, Praha. Straškrabová, V.; Pivni ka, K. eds. (2001): The Klí ava Reservoir - Hydrobiological and Ichthyological studies (1995 - 2000). Acta Universitatis Carolinae, environmentalica, Praha. 15 (1 - 2), 172 s. Šapovaliv, P. (2002): Herpetologický výzkum CHKO K ivoklátsko – metodika. Manuscript, dep. in Správa CHKO K ivoklátsko, 59 s. Šmaha, J. (1983): Avifauna n kterých biocenóz na p íkrých svazích v okolí K ivoklátu. Bohemia centralis, Praha, . 12, s. 157–181. Šmaha, J. (1983): P ísp vek ke studiu seká . 12, s. 115–127.

(Opiliones) K ivoklátska. Bohemia centralis, Praha,

Šmaha, J. (1983): Fauna pavouk (Araneae) v r zných biocenózách a klimatopech K ivoklátska. Bohemia centralis, Praha, . 12, s. 183–198. Šmaha, J. (1984): Nález žláznatky /Nemasoma triste (C.L.K., 1835)/ a jiná sd lení o seká ích (Opiliones) v navrhované Státní p írodní rezervaci Tý ov. Bohemia centralis, Praha, . 13, s. 291-295. Šmaha, J. (1985): N které výsledky pr zkumu arachnofauny Státní p írodní rezervace Tý ov. Bohemia centralis, Praha, . 14, s. 189–224. Šmaha, J. (1986): Výskyt sov na K ivoklátsku a poznámky k jejich ekologii. Sborník z ornitologické konference P erov 14. a 15. 11. 1986, SÚPPOP Praha, OVM J.A. Komenského P erov a MOS P erov, s. 43–53. Šmaha, J. (1996): Soupis poznámek o theriofaun biosférické rezervace K ivoklátsko. Lynx, Praha, . 27, s. 37–56. Švátora, M. (2001): Sledování malých vodních tok v CHKO K ivoklátsko a vliv managementu na stav ichthyocenóz. Díl í zpráva z grantu VaV "Vliv hospodá ských zásah na zm nu biologické rozmnaitosti ve zvlášt chrán ných územích". Tetera, V. (2003): Záchrana starých a krajových odr d ovocných d evin. Veselí n. M.

SOP Bílé Karpaty,

Tomášek, M. (2000): P dy R. GÚ, Praha, 68 s. Urban, J.; Šarapatka, B. a kol. (2003): Ekologické zem d lství I. Díl. MŽP Praha. Urban, J.; Šarapatka, B. a kol. (2005): Ekologické zem d lství II. Díl. PRO-BIO Šumperk. Vl ek, V. a kol.(1984): Vodní toky a nádrže. Zem pisný lexikon SR. Academia, Praha. Kol. (1999): Oblastní plán rozvoje les PLO 9 Rakovnicko - kladenská pahorkatina 1999 - 2018. ÚHÚL Brandýs nad Labem Kol. (2000): Oblastní plán rozvoje les PLO 8 K ivoklátsko a Brandýs nad Labem

eský kras 2000 - 2019. ÚHÚL

Kol. (2005): Lesní hospodá ský plán LHC L R, LS K ivoklát 2005 - 2014. Lesprojekt Hradec Králové s.r.o. Kol. (1998): Lesní hospodá ský plán LHC L R, LS Nižbor 1998 - 2007. Lesprojekt Stará Boleslav s.r.o.

36

Kol. (2003): Lesní hospodá ský plán LHC L R, LS Lužná 2003 - 2012. Lesprojekt Stará Boleslav s.r.o. Kol. (2000): Lesní hospodá ský plán LHC L R, LS Plasy 2000 - 2009. Plze ský lesprojekt a.s. Kol. (2003): Lesní hospodá ský plán LHC L R, LS P eštice 2003 - 2012. Plze ský lesprojekt a.s. Kol. (2000): Lesní hospodá ský plán LHC KPR Lány 2000 - 2009. Lesprojekt Stará Boleslav s.r.o. Kol. (1997): Lesní hospodá ský plán LHC VLS Nouzov 1997 - 2006. Projektový ústav VLS Olomouc Kol. (2006): Lesní hospodá ský plán LHC Lesní a rybni ní správa, JCM Zbiroh 2006 - 2015. Lesprojekt Stará Boleslav s.r.o. Kol. (2005): Lesní hospodá ský plán LHC Obecní lesy B ezová 2005 - 2014. P íroda s.r.o. Kol. (2005): Lesní hospodá ský plán LHC Obec Bzová 2005 - 2014. P íroda s.r.o. Kol. (1998): Lesní hospodá ský plán LHC Obec Hudlice 1998 - 2007. P íroda s.r.o. Kol. (1998): Lesní hospodá ský plán LHC M sto Zdice 1998 - 2007. P íroda s.r.o. Kol. (1998): Lesní hospodá ský plán LHC Selské lesy H edle 1998 - 2007. P íroda s.r.o. Kol. (1998): Lesní hospodá ský plán LHC Obec Trubská 1998 - 2007. Lesprojekt Stará Boleslav s.r.o. Kol. (2006): Lesní hospodá ský plán LHC Obec Draho a.s.

v Újezd 2006 - 2015. Plze ský lesprojekt

Kol. (2006): Lesní hospodá ský plán LHC Obec Mle ice 1998 - 2007. Plze ský lesprojekt a.s. Kol. (2003): Lesní hospodá ské osnovy ORP Rakovník, z.o. Lužná 2003 - 2012. Lesprojekt Stará Boleslav s.r.o. Kol. (2005): Lesní hospodá ské osnovy ORP Rakovník, z.o. K ivoklát 2005 - 2014. P íroda s.r.o. Kol. (2005): Lesní hospodá ské osnovy ORP Beroun, z.o. K ivoklát 2005 - 2014. P íroda s.r.o. Kol. (2005): Lesní hospodá ské osnovy ORP Ho ovice, z.o. K ivoklát 2005 - 2014. P íroda s.r.o. Kol. (2005): Lesní hospodá ské osnovy Podmokelsko 2005 - 2014. Ekoles - Projekt s.r.o. Kol. (1998): Lesní hospodá ské osnovy Beroun 1998 - 2007. P íroda s.r.o. Kol. (1998): Lesní hospodá ské osnovy Kladno 1998 - 2007. P íroda s.r.o. Kol. (2005): Lesní hospodá ské osnovy Beroun - dodatky 2005 - 2014. P íroda s.r.o. Kol. (2000): Lesní hospodá ské osnovy Kožlany 2000 - 2009. Plze ský lesprojekt a.s. Kol. (2000): Lesní hospodá ské osnovy okresu Rakovník, z.o. Plasy 2000 - 2009. Lesprojekt Stará Boleslav s.r.o. Ma ík, F. (1998): Lesní hospodá ský plán LHC Obec Chlustina 1998 - 2007. Ing. František Ma ík Rensa, P. (2006): Lesní hospodá ský plán LHC Hole ek Terešov 2006 - 2015. Ing. Pavel Rensa Taxace Rensa, P. (2006): Lesní hospodá ský plán LHC Obec Drozdov 2006 - 2015. Ing. Pavel Rensa Taxace Rensa, P. (2006): Lesní hospodá ský plán LHC Obec Líšná 2006 - 2015. Ing. Pavel Rensa Taxace

37

Rensa, P. (2006): Lesní hospodá ský plán LHC Obec Tý ek 2006 - 2015. Ing. Pavel Rensa Taxace Rensa, P. (2006): Lesní hospodá ský plán LHC M stské lesy Zbiroh 2006 - 2015. Ing. Pavel Rensa - Taxace

38