Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa Chráněné krajinné oblasti České středohoří Michalská 260/14, 412 01 Litoměřice
Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast České středohoří na období 2015–2024
1
Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................... 3 2. Ochrana přírody ...................................................................................................... 4 2.1. Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO .................................................... 4 2.2. CHKO .............................................................................................................. 5 2.3. Maloplošná zvláště chráněná území ............................................................... 6 2.4. Natura 2000..................................................................................................... 7 2.5. Památné stromy .............................................................................................. 9 2.6. Rostlinná společenstva.................................................................................. 10 2.7. Významné druhy rostlin ................................................................................. 11 2.8. Významné druhy živočichů ............................................................................ 14 2.9. Invazní a expanzivní druhy ............................................................................ 18 2.10. Neživá příroda ............................................................................................. 20 2.11. Územní systémy ekologické stability ........................................................... 21 2.12. Krajinný ráz ................................................................................................. 22 2.13. Monitoring, výzkum...................................................................................... 24 2.14. Práce s veřejností ........................................................................................ 26 3. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny ................................................... 28 3.1. Lesní hospodářství ........................................................................................ 28 3.2. Zemědělství ................................................................................................... 31 3.3. Myslivost ........................................................................................................ 33 3.4. Rybníkářství a sportovní rybářství ................................................................. 35 3.5. Vodní hospodářství ....................................................................................... 36 3.6. Výstavba........................................................................................................ 38 3.7. Doprava a inženýrské sítě ............................................................................. 42 3.8. Průmysl ......................................................................................................... 45 3.9. Zacházení s odpady ...................................................................................... 46 3.10. Těžba nerostných surovin ........................................................................... 48 3.11. Rekreace ..................................................................................................... 48 4. Závěrečný přehled prioritních úkolů ...................................................................... 51 5. Seznam zkratek .................................................................................................... 52 6. Použitá literatura ................................................................................................... 54
Přílohy č. 1 Rámcové směrnice péče o les
2
1. Úvod Plán péče je dle § 38 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále také jen zákon nebo zákon o ochraně přírody a krajiny), odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Pro Správu CHKO je však koncepčním dokumentem, ze kterého vychází při realizaci opatření k zachování nebo zlepšení stavu území a péči o předměty ochrany CHKO. Zpracování plánů péče o CHKO zajišťuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Podrobnosti ke způsobu zpracování a obsahu plánu péče jsou stanoveny vyhláškou MŽP č. 64/2011 Sb. a metodickým pokynem MŽP (zveřejněn ve Věstníku MŽP č. 12/2007). Plán péče o CHKO České středohoří je zpracován na období 10 let (2015–2024) a je v pořadí druhým plánem péče o tuto CHKO v její historii. Předchozí plán péče pro roky 2000–2009 byl schválen protokolem MŽP č. j. OOP/4986/00 ze dne 12. 7. 2000, opatřením téhož ministerstva (č. j. 620/1326/05) ze dne 8. 4. 2005 byla jeho platnost prodloužena do roku 2014. Plán péče o CHKO České středohoří pro roky 2015–2024 byl zpracován v letech 2012–2014 kolektivem autorů složeným z pracovníků AOPK ČR, Správy CHKO České středohoří a ředitelství, Odboru zvláštní ochrany přírody.
3
2. Ochrana přírody 2.1. Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO CHKO České středohoří je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, jejíž ráz je spoluutvářen dlouhodobou lidskou činností. Společným prvkem v ČR unikátního krajinného rázu je morfologicky výrazný reliéf, ve kterém se uplatňují zejména kupovité a kuželovité tvary třetihorních vyvřelin včetně tvarů jejich zvětrávání a průlomové údolí Labe. Velmi bohaté je zastoupení rozmanitých přírodních společenstev od teplomilných stepních a lesostepních až po podhorské. Vyskytuje se zde velké množství vzácných rostlinných a živočišných druhů. Pestrost a výjimečnost přírody je dána různorodostí geologických podmínek s převahou bohatých podloží a rozdílností klimatických podmínek. Klimatické podmínky jsou dány jak značným rozpětím nadmořských výšek (od 130 m n. m. u Labe po 837 m n. m. na vrcholu Milešovky), tak teplotním a srážkovým gradientem ve směru jihozápad – severovýchod (směrem na severovýchod se postupně zvyšují srážky a klesají průměrné teploty). Rozmanitost krajiny ještě zvyšují různé způsoby jejího využití v minulosti i současnosti. Krajina nevyniká vysokým podílem lesů, přestože i zde najdeme větší lesní komplexy. Mozaika lesů, různě obhospodařovaných pozemků orné půdy, luk, pastvin, sadů a vinic i hospodářsky nevyužívaných ploch skal, sutí mokřadů, vodních toků vytváří spolu s velkým množstvím drobných sídel bohatost celé chráněné oblasti. Pro tyto hodnoty je území, včetně jeho nejcennějších částí, vyhledávané návštěvníky a zájemci o pobytovou rekreaci či trvalé bydlení. Dlouhodobý cíl ochrany přírody a krajiny je v obecné rovině formulován v § 25, odst. 2 zákona a dále ve Výnosu o zřízení CHKO České středohoří, kde je poslání CHKO v § 1, odst. 2 výnosu definováno takto: „Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu.“ Strategicky plán péče směřuje k ochraně krajiny, jejích dochovaných přírodních, kulturních a historických hodnot, k zachování a obnově přírodních funkcí krajiny a v rámci ochrany krajiny zejména k uchování diverzity na úrovni společenstev i rostlinných a živočišných druhů a k zapojení veřejnosti do ochrany přírody a krajiny. Základní dlouhodobé cíle v ochraně přírody a krajiny jsou: − ochrana a zachování typického krajinného rázu, jeho přírodních i člověkem vytvořených hodnot včetně zachování struktury osídlení a charakteru sídel, bez narušování stavbami velkého měřítka, s ochranou volné krajiny jako specifické hodnoty a udržení a zlepšování biotopové pestrosti krajiny, − ochrana a zachování unikátní geomorfologie s typickými krajinnými dominantami kopců tvořených třetihorními vyvřelinami a hluboce zaříznutými údolími toků, a to v celé její rozmanitosti až po jednotlivé geomorfologické jevy (skalní výchozy, suťová pole apod.) − ochrana a zachování jedinečných společenstev vázaných na unikátní geomorfologii, geologické podloží či specifické mikroklima, např. skalních, stepních a lesostepních společenstev, společenstev „bílých“ strání, společenstev otevřených sutí apod. − ochrana a zachování všech vyskytujících se zbytků přirozených lesních společenstev (od šípákových doubrav po kyselé a květnaté bučiny), zlepšování stavu přírodě blízkých lesních ekosystémů a zvyšování ekologické stability lesních porostů − ochrana a zachování typických nelesních ekosystémů, udržování a zvyšování jejich přirozené druhové pestrosti (zejména druhově bohatých suchých trávníků, vlhkých luk a mokřadů) − zvyšování ekologické stability zemědělské krajiny včetně udržování její průchodnosti
4
pro migrující organismy, − ochrana přírodě blízkého charakteru vodních toků, mokřadů a vodních ploch, obnova vodního režimu v krajině a revitalizace nevhodně upravených toků a nádrží, − udržování, zlepšování a vytváření vhodných životních podmínek pro vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jejich společenstva, se zvláštním důrazem na druhy, pro něž je území CHKO jedinou nebo hlavní oblastí výskytu v ČR a také na druhy evropsky významné, − veřejnost motivovaná k ochraně přírody a krajiny Naplňování stanovených cílů ochrany přírody je nutné provádět s ohledem na potřeby obyvatel a ostatních uživatelů území, a to vhodnou kombinací nástrojů organizačních, správních a ekonomických. Dosažení cílů je potřeba opírat o spolupráci s místní samosprávou, vlastníky, hospodáři a dalšími partnery působícími v území. Jednou z možností je veřejná osvěta a vzdělávání v oblasti ochrany krajiny a přírody a posilování vztahu lidí ke krajině. Pozornost bude také věnována usměrňování rekreačního využití CHKO podle principů trvalé udržitelnosti.
2.2. CHKO 2.2.1. Návrhy na úpravu hranic CHKO a bližších ochranných podmínek Charakteristika problematiky Chráněná krajinná oblast České středohoří byla zřízena Výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 6883/76 ze dne 19. 3. 1976. Součástí výnosu je vymezení území CHKO a popis hranic. Zřizovací výnos CHKO je z dnešního pohledu již zastaralý a podmínky ochrany v něm uvedené v řadě případů již nekorespondují s platným zákonem o ochraně přírody a krajiny. Výnos trpí i dalšími nedostatky a rozpory (stanovení odlišných režimů ochrany a využívání pro vybraná sídla či některá území CHKO). Základní ochranné podmínky (§ 26 zákona), případně jiné zákonné požadavky (např. § 44 odst. 1), sice nahrazují některé nevyhovující ochranné podmínky ve zřizovacím předpisu, nejsou však podchyceny specifické požadavky na ochranu CHKO České středohoří. Hranice CHKO jsou vymezeny dostatečně jednoznačně a z tohoto důvodu je není zapotřebí měnit. V CHKO jsou však zahrnuta i území měst, resp. jejich částí s městským typem zástavby (zejména Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice, Lovosice), která ve srovnání s ostatním územím CHKO mají výrazně nižší zastoupení přírodních hodnot a uplatňování požadavků ochrany přírody a krajiny zde téměř postrádá smysl. Naproti tomu některé reprezentativní a nedílné části geomorfologického celku České středohoří, mimořádně cenné jak z hlediska geomorfologie, tak z hlediska biodiverzity, nejsou do území CHKO zahrnuty. Jedná se např. na území okresu Louny o masiv Velkého vrchu (NPP Velký vrch, EVL Velký vrch – Černodoly), na okrese Most o Písečný vrch (PP Písečný vrch), o soustavu kopců Bořeň, Želenický vrch a Zlatník na okrese Teplice a Most (NPR a EVL Bořeň). Další lokality, zejména Manušické rybníky (okr. Česká Lípa, EVL Manušické rybníky) a Lenešický rybník (okr. Louny), jsou významné z hlediska úzké interakce s obdobnými ekosystémy na území CHKO. Dlouhodobý cíl - zachování a zlepšení stavu předmětů ochrany CHKO České středohoří - zabezpečení odpovídající ochrany území CHKO v jednoznačně definovaných hranicích Navrhovaná opatření - na základě analýzy stavu předmětů ochrany CHKO zpracovat odborný návrh na nové vyhlášení CHKO České středohoří se stanovením bližších ochranných podmínek zohledňujících zvláštnosti CHKO (včetně úpravy hranice CHKO s vyjmutím silně
5
urbanizovaných území některých měst či jejich částí z CHKO a současně s přičleněním přírodně a krajinářsky cenných segmentů volné krajiny) 2.2.2. Návrh na změnu zonace Charakteristika problematiky Zonace CHKO České středohoří byla schválena protokolem MŽP č. j. OOP/4905/96 ze dne 4. 9. 1996. V současné době tato zonace na značné ploše CHKO výrazně nekoresponduje s aktuálním stavem přírody a krajiny, neodráží vývoj a významné změny ve způsobech využívání území a nevyhovuje potřebě uplatňovat podmínky ochrany dle zákona potřebné k zachování chráněných hodnot CHKO. Okruhy problémů, které je nutno v souvislosti s vymezením zón řešit, jsou identifikovány a mají různý stupeň závažnosti. Jedná se zejména o tyto: - zařazení vymezených EVL a vyhlášených nových MZCHÚ s vysokým podílem přírodních biotopů do kvalitativně odpovídající zóny - odstranění rozdílů v zařazení segmentů krajiny se shodnými přírodními charakteristikami a shodným stupněm zachovalosti v různých částech CHKO do různých zón - zařazení plošně významných cenných biotopů ve stávajících segmentech III. až IV. zóny do kvalitativně odpovídající zóny - neopodstatněně vysoká výměra IV. zóny (v kontextu se stávající legislativou a aktuálním stupněm stavu poznání území), resp. nízká výměra I. a II. zóny - zařazení zastavěného území vysokého počtu sídel do II. zóny - segmenty soustředěné zástavby na území I. zóny. Dlouhodobý cíl − zabezpečení diferencované ochrany přírody a krajiny s ohledem na zachovalost a zranitelnost předmětů ochrany CHKO Navrhovaná opatření − zpracovat návrh nové zonace CHKO podle platné metodiky a nových poznatků o stavu krajinného a přírodního prostředí CHKO
2.3. Maloplošná zvláště chráněná území Charakteristika problematiky Na území CHKO České středohoří je vyhlášeno celkem 43 maloplošných zvláště chráněných území, z toho je 5 v kategorii národní přírodní rezervace na celkové ploše 185,62 ha, 8 v kategorii národní přírodní památka na celkové ploše 63,85 ha, 12 v kategorii přírodní rezervace na celkové ploše 202,05 ha a 18 v kategorii přírodní památka na celkové ploše 201,10 ha. Celková plocha MZCHÚ v CHKO je 652,62 ha, tj. cca 0,61 % plochy z celkové rozlohy CHKO. Ve stávající soustavě MZCHÚ je reprezentativně zastoupena většina biotopů charakteristických pro oblast CHKO, doplněných o významná stanoviště zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a významné objekty neživé přírody. Návrh nových MZCHÚ je minimální a je zaměřen na doplnění soustavy o vodní biotopy – makrofytní vegetace a rákosiny přirozeně eutrofních a stojatých vod s výskytem vodního ptactva a bezobratlých. Další návrhy mohou vzniknout v budoucnu na základě výsledků prováděných průzkumů, zejména pak tam, kde podmínky zón CHKO dostatečně nezajišťují ochranu území. Z hlediska zabezpečení soustavy MZCHÚ je nutné zajistit především odstranění nedostatků ve zřizovacích předpisech u vyhlášených MZCHÚ. Jedná se o nedostatky ve vymezení území, stanovení kategorie, ve specifikaci předmětu ochrany a bližších ochranných podmínek. Pro zajištění předmětů ochrany jednotlivých MZCHÚ je rozhodující
6
zabezpečení nezbytného managementu, zejména v územích, kde předmětem ochrany jsou nelesní ekosystémy (např. druhově bohaté suché trávníky, vlhké louky).
Dlouhodobý cíl − reprezentativní soustava MZCHÚ se zabezpečenou péčí, zajišťující zachování případně zlepšení stavu předmětů ochrany jednotlivých území Navrhovaná opatření − zpracovat nezbytné podklady pro oznámení záměru na vyhlášení nového území, projednání záměru a vyhlášení PR: název: Dobroměřický rybník a pískovna kategorie: PR předmět ochrany: makrofytní vegetace a rákosiny přirozeně eutrofních a stojatých vod s výskytem vodního ptactva a bezobratlých rozloha: cca 45 ha − z důvodu nutnosti odstranění nedostatků ve zřizovací dokumentaci a vymezení území nově vyhlásit PR Kalvárie, PP Bobří soutěska, PP Radobýl, − zpracovat podklady nezbytné pro oznámení záměru vyhlášení NPP Janský vrch, spočívající v nezbytné úpravě hranice v souladu s výskytem předmětu ochrany, a NPP Kamenná slunce, spočívající v rozšíření o sousední stepní návrší, průběžně zajišťovat péči o vyhlášená MZCHÚ v souladu se schválenými plány péče o ně.
2.4. Natura 2000 Charakteristika problematiky Natura 2000 je soustavou chráněných území evropského významu zakládaných na územích členských států EU pro ochranu nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a tzv. přírodních stanovišť. Na území CHKO České středohoří se nachází celkem 32 evropsky významných lokalit (EVL) na celkové ploše 4168,11 ha, tj. cca 3,92 % z celkové rozlohy CHKO. Jmenovitě se jedná o lokality: EVL Babinské louky, EVL Bezejmenný přítok Trojhorského potoka, EVL Bílé stráně u Litoměřic, EVL Binov – Bobří soutěska, EVL Bohyňská lada, Chmelník, Lotarův vrch, EVL Borečský vrch, EVL Březina, EVL Dobrná, EVL Dolní Ploučnice, EVL Držovice – rodinný dům, EVL Holý vrch u Hlinné, EVL Horní Kamenice (část), EVL Hořenec – Čičov, EVL Huníkovský potok, EVL Křížové vršky – Malý vrch – Šibeník, EVL Košťálov, EVL Lhota, EVL Lipská hora, EVL Lovoš, EVL Luční potok – Třebušín, EVL Milešovka, EVL Oblík – Srdov – Brník, EVL Ostrý, EVL Plešivec, EVL Ploskovice, EVL Radobýl, EVL Raná – Hrádek, EVL Sedlo, EVL Sinutec – Dlouhý kopec, EVL Třtěnské stráně, EVL Vrch Milá, EVL Všechlapy – Kamýk. Od roku 2004 je navržena další EVL – rozšíření EVL Labské údolí, která je zatím vymezena jen v CHKO Labské pískovce. Ptačí oblasti nejsou na území CHKO České středohoří vyhlášeny. Péče o tato území bude podrobněji rozpracována v připravovaných souhrnech doporučených opatření (SDO), část EVL je pokryta (nebo je součástí) MZCHÚ a péče o ně je tudíž zajištěna příslušnými plány péče o MZCHÚ. Dlouhodobý cíl − evropsky významné druhy a typy přírodních stanovišť ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany Navrhované zásady a opatření −
v EVL, kde jsou předmětem ochrany suché trávníky, provádět pravidelnou extenzivní
7
− − − − −
− − −
−
−
−
−
− −
pastvu ovcí a koz doplněnou o mozaikovité kosení nepasených částí nebo v delším intervalu vyřezávání náletu a v částech zasažených expanzí třtiny křovištní její potlačení (viz kap. 2.9.) xerofilní křoviny se skalníkem chránit před pastvou, v případě potřeby vyřezávat nálet konkurenčních dřevin vegetaci skal a sutí ponechat bez zásahu nebo provádět vyřezávání dřevin v EVL, kde jsou předmětem ochrany luční biotopy, provádět pravidelné mozaikovité kosení (případně pastvu) s ponecháním nepokosených částí veškerá nelesní stanoviště chránit před umělým zalesňováním a šířením geograficky nepůvodních druhů rostlin, případně dalšími formami narušení (výstavba, zavážení materiálem aj.) v EVL, kde jsou předmětem ochrany lesní biotopy, udržet nebo zvyšovat podíl stanovištně původních dřevin, zachovat různověké porosty, podporovat přirozené zmlazení, preferovat jemnější způsoby hospodaření, ponechávat doupné stromy na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě při respektování bezpečnosti a ochrany zdraví a životů (viz kap. 3.1.) udržet či zlepšit stanovištní podmínky pro evropsky významné druhy rostlin, tj. zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), koniklec otevřený (Pulsatilla patens), kavyl olysalý (Stipa zalesskii), viz kap. 2.7. v EVL Babinské louky zajistit kosení ploch s výskytem zvonovce liliolistého (Adenophora liliifolia) po odkvětu rostliny a dozrání semen, dohlížet zda nedochází k poškozování rostlin okusem zvěří; na lokalitách s výskytem střevíčníku pantoflíčku, koniklece otevřeného a kavylu olysalého podporovat pastvu ovcí a koz v kombinaci s mechanickým narušováním drnu v okolí rostlin na podporu klíčivosti semen; v případě zpracování záchranného programu pro koniklec otevřený realizovat navržená opatření udržet či zlepšit stanovištní podmínky pro evropsky významné druhy živočichů, tj. čolek velký (Triturus cristatus), kuňka obecná (Bombina bombina), vydra říční (Lutra lutra), losos obecný (Salmo salar), netopýr velký (Myotis myotis), přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria), páchník hnědý (Osmoderma barnabita), saranče skalní (Stenobothrus eurasius), rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) a sysel obecný (Spermophilus citellus) (viz též kap. 2.8.) pečovat vhodným managementem o lokality sysla obecného, podporovat propojení populací na lokalitách Raná a Raná-Hrádek zatravněním orné půdy ve vlastnictví AOPK, rozšiřovat a propojovat obsazená území zajištěním vhodného managementu, ponechávat na okrajích lokalit výskytu nesečená políčka s obilninami jako zdroj potravy a kontrolovat používání rodenticidů na okolních zemědělských pozemcích, při jeho ochraně dále postupovat dle platného záchranného programu pro tento druh na lokalitách s výskytem saranče skalní a přástevníka kostivalového zajistit vhodný management – pastva, kosení s ponecháním neposečených pásů, vyřezávání náletu apod.; v EVL, kde jsou druhy předmětem ochrany, usilovat o vyčlenění těchto pozemků z PUPFL/orná půda pro zajištění vhodného managementu v EVL Ploskovice, kde předmětem ochrany je páchník hnědý, chránit duté stromy před kácením a nevhodnými způsoby asanace dutin, v případě pokácení ponechávat dřevo k zetlení, zajistit kontinuitu biotopu (dosadby, pravidelná péče o stromy, ponechávání torz s ohledem na bezpečnost osob apod.) v EVL Držovice (rodinný dům) – zajistit úklid netopýřího trusu, dohlížet na neměnnost klimatických a hlukových podmínek, dohlížet na funkčnost a stálost vletových otvorů v EVL Březina a Dobrná zachovat dostatečnou hloubku a volnou vodní hladinu rybníka a nádrží, provádět šetrné odstranění sedimentů v souladu s nároky druhu (čolek velký), odstraňovat nálet v přilehlém okolí, aby nedocházelo k přílišnému zástinu vodní hladiny, v případě nutnosti zajistit obnovu vodního režimu (EVL Březina – instalovat přehrážky v odvodňovacích kanálech, EVL Dobrná - pročistit sběrné kanály), pravidelně kosit
8
−
−
−
přilehlé luční porosty a rybník a nádrže nadále nevyužívat k rybářským účelům, zajistit likvidaci invazních druhů v EVL Dolní Ploučnice a Horní Kamenice minimalizovat zásahy do koryta toků, zajistit migrační průchodnost toků pro ryby a vydru (vhodné řešení propustků, podmostí) a chránit vodní toky před znečištěním a rozšiřováním zástavby do niv; zachovat doprovodné lužní porosty a podmáčené louky, pokračovat ve spolupráci s ČRS na repatriačním programu pro lososa atlantského včetně všech návazných opatření (např. zajištění dostatečného stabilního průtoku, úprava rybářského obhospodařování, instalace dřeva do toku) v EVL Bezejmenný přítok Trojhorského potoka, Luční potok – Třebušín a Huníkovský potok minimalizovat zásahy do koryta toku (s výjimkou revitalizačních zásahů ve prospěch předmětu ochrany, tj. raka kamenáče), zajistit migrační průchodnost toků, chránit vodní toky před znečišťováním, snižováním průtoků, včetně omezení užívání herbicidů a hnojiv v okolí; usilovat o zlepšení kvality vody, osvětou (zejména u rybářů) předcházet šíření račího moru provádět systematický a dlouhodobý monitoring evropsky významných druhů a typů přírodních stanovišť pro zjišťování jejich stavu a vlivu managementu (viz kap. 2.13.)
2.5. Památné stromy Charakteristika problematiky Na území CHKO České středohoří je evidováno celkem 126 položek památných stromů vyhlášených podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Z celkového počtu 164 stromů je 109 solitérních a 17 skupin památných stromů (55 stromů). Zdravotní stav stromů odpovídá jejich druhu, věku a stanovišti, je průběžně monitorován a stromy mají zajištěnou průběžnou péči. Podrobná revize fondu památných stromů proběhla v roce 2010. Stromy byly prověřeny v terénu, byla pořízena GIS vrstva památných stromů a uloženy další nezbytné údaje. Výsledky revize byly využity při návrzích ošetření památných stromů a zdravotní stav je pravidelně aktualizován. Kromě vyhlášených památných stromů se na území CHKO České středohoří nacházejí další stromy významné zejména vzrůstem, věkem či estetickým působením, které mohou být vnímány jako potenciální památné stromy. Správa CHKO vede evidenci cca 40 významných stromů, průběžně sleduje jejich stav a spolupracuje s vlastníky pozemků na udržení jejich dobrého zdravotního stavu. Dlouhodobý cíl − zachování památných stromů v krajině v dobrém zdravotním, bezpečnostním a estetickém stavu Navrhované zásady a opatření − po projednání s vlastníky zajistit vyhlášení památného stromu „Lípa malolistá v kat. území Lužec“, popř. dalších stromů, které budou průběžně navrženy na vyhlášení − na základě monitoringu průběžně zajišťovat nutné ošetření stávajících památných stromů, přednostně zajistit ošetření stromů v horším zdravotním stavu, příp. stromů na exponovaných místech, tj. stromy rostoucí v těsné blízkosti budov, frekventovaných komunikací apod. − pravidelně kontrolovat zdravotní stav památných stromů, např. stav dutin, prosychání korun, napadení chorobami či škůdci apod. − průběžně doplňovat databázi a fotodokumentaci památných stromů − průběžně aktualizovat evidenci významných stromů, které by v budoucnu mohly být vyhlášeny za památné, zajistit monitoring jejich stavu a poradenství pro vlastníky či obce a případně se podílet na jejich nutném ošetření (financování z dotačních titulů)
9
− −
spolupracovat s vlastníky lesů na evidenci významných stromů na PUPFL a prosazovat jejich ponechání na dožití při dodržení pravidel ochrany lesa, bezpečnosti a ochrany zdraví a životů a ochrany majetku informovat vlastníky pozemků a orgány ochrany přírody příslušné k povolování kácení dřevin mimo les o evidovaných významných stromech a spolupracovat na jejich ochraně
2.6. Rostlinná společenstva Charakteristika problematiky V CHKO České středohoří se vyskytuje pestrá škála rostlinných společenstev, podmíněná specifickými klimatickými podmínkami, pestrým geologickým podkladem, polohou v rámci několika fytogeografických jednotek termofytika a mezofytika, výškovým gradientem a dlouhodobým hospodařením v území. Oblast se vyznačuje vysokým zastoupením přírodě blízkých (či polopřirozených) ekosystémů a výrazným vlivem ekotonového fenoménu. Listnaté lesy plošně převažují nad výsadbami jehličnanů. Nejrozšířenějšími přírodními vegetačními jednotkami jsou hercynské dubohabřiny, suťové lesy, květnaté bučiny a teplomilné doubravy, z nelesních biotopů převládají ovsíkové louky, poháňkové pastviny, vlhké pcháčové louky a vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (většinou jako ekotonová společenstva). Mezi druhově nejbohatší a nejcennější biotopy patří úzkolisté suché trávníky svazu Festucion valesiacae (xerotermofilní jižně orientované stráně s výstupy skalek a sutěmi) a širokolisté suché trávníky (především společenstva tzv. „bílých strání“) svazů Bromion erecti a Cirsio-Brachypodion pinnati. Výrazným fenoménem krajiny ČS jsou vysokokmenné staré ovocné sady s teplomilnou vegetací svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (termofytikum) nebo vlhčími typy směřujícími k ovsíkovým loukám svazu Arrhenatherion (mezofytikum). Dlouhodobý cíl − zachovalé lesní porosty s přírodě blízkým složením stromového a keřového patra a bohatým bylinným podrostem − zachovaná polopřirozená nelesní vegetace v místech jejího současného výskytu a obnovené druhově bohaté louky na dalších lokalitách Navrhované zásady a opatření − při obnově (a následné výchově) lesních porostů zvyšovat (příp. udržet) podíl stanovištně původních dřevin (viz kap. 3. 1.), podporovat přirozenou obnovu stanovištně původních dřevin − podporovat výskyt (dosadba, uvolňování přirozeného zmlazení nebo náletu) vzácnějších přirozených druhů dřevin v lesích a na jejich okrajích, s prokazatelnou místní proveniencí sadby nebo osiva, viz též kap. 3.1. − při obnově lesa v MZCHÚ, EVL a I. zóně CHKO nevysazovat žádné stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny a případně odstraňovat (s využitím ekonomických nástrojů ochrany přírody) jejich samovolné zmlazení, pokud se chovají invazně nebo expanzivně (viz též kap. 2.9 a 3.1.); zachovat nerovnoměrnou strukturu porostů − zachovat plochy přirozeného bezlesí (např. stepní pleše, skály a jejich okolí, sutě) v rámci PUPFL (viz kap. 3. 1.) − podporovat posílení funkce ekotonových společenstev (např. prořezem porostních plášťů, nepřioráváním okrajů polí), prosvětlování lesů a jejich okrajů (např. bazifilní teplomilné doubravy), obnovovat pařeziny, střední a pastevní lesy po dohodě s vlastníky (viz kap. 3.1.) − zachovat lesní mokřady, prameniště a rašeliniště, zachovat břehové porosty složené ze stanovištně vhodných druhů kolem toku (vázanost na lužní lemová společenstva), zachovat obnažované štěrkopískové náplavy (viz též kap. 3.1 a 3.5.)
10
−
− − −
−
− − − − − − −
− − − − −
udržovat travinobylinné porosty se zachovalým druhovým složením nebo s výskytem druhů zvláště chráněných (uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb.) či druhů ohrožených (zařazených do Červeného seznamu), při volbě managementu zohlednit výskyt těchto druhů rostlin a živočichů, např. střídavé zanechávání nepokosených pásů, fázování (časové posuny) sečí a pastvy (viz kap. 2.8.) obnovit poškozené lokality polopřirozené vegetace se zastoupením invazních nebo expanzivních druhů jejich eliminací (viz též kap. 2.9.) jako nejvhodnější způsob údržby luk prosazovat mozaikovitou seč nebo seč fázovanou v čase a prostoru, spojenou s odstraňováním biomasy a vyloučením hnojení a mulčování příležitostně využívat vláčení či jiného mechanického narušení travních porostů k podpoře klíčení semen; na degradovaných plochách podporovat zvyšování jejich přírodovědné hodnoty (např. metodou tzv. mulčování zeleného sena z vhodných zdrojových luk). obnovovat po delší dobu neudržované louky (odstranění nežádoucích dřevin, zavedení vhodných managementových opatření), mají-li dobré předpoklady k obnově (přežívající populace významných lučních druhů, blízkost zachovalých porostů) a zlepšovat tak stav předmětů ochrany CHKO ČS suché trávníky obnovovat také řízeným vypalováním ve vhodném období (podle možností daných platnou legislativou) neprovádět intenzivní obnovu již stabilizovaných, kosených travních porostů (např. porosty s bohatým druhovým patrem nebo porosty s bohatým výskytem vzácnějších druhů) na orné půdě (viz též kap. 2.4 a 2.8.) zvláštní pozornost věnovat lučním porostům v EVL, zajišťovat potřebnou péči o ně (viz kap. 2.4.) na lokalitách s výskytem širokolistých suchých trávníků a vybraných místech s výskytem úzkolistých suchých trávníků zajistit extenzivní pastvu ovcí a koz, případně i krav (částečné narušení travního drnu) pečovat o vysokokmenné ovocné sady se zachovalými trávníky v podrostu (především s výskytem ZCHD nebo vzácných druhů rostlin) k zatravnění orné půdy používat doporučené travobylinné směsi (viz kap. 3.2.) evidovat druhově bohaté trávníky v rámci TTP (výskyt ZCHD nebo vzácných druhů), doporučovat a prosazovat vhodný management, intenzifikační postupy realizovat s ohledem na zachovalá přírodě blízká společenstva a přítomné chráněné nebo vzácné druhy (např. obnovy, přísevy, mulčování) sledovat významné komplexy primární nelesní vegetace a při objevení ohrožujících faktorů provést nebo iniciovat odpovídající opatření (především odstraňování dřevin) sledovat svahové pohyby v území a vznik stanovišť na ně vázaných; v případě potřeby zajistit vhodná opatření k další existenci stanoviště sledovat intenzitu poškozování rostlinných společenstev, ZCHD a vzácných druhů zvěří (např. černá a spárkatá zvěř), v případě nutnosti prosazovat snížení stavů zvěře (viz kap. 3.3.) monitorovat vliv opatření hrazených z dotačních titulů MZe i MŽP na diverzitu přírodních stanovišť (viz též kap. 2.13.) při péči o biotopy úzce spolupracovat s vlastníky a uživateli pozemků
2.7. Významné druhy rostlin 2.7.1. Houby, mechorosty, lišejníky Charakteristika problematiky V Českém středohoří je výskyt jednotlivých druhů těchto skupin včetně druhů zvláště chráněných a vzácných bohatě zastoupen, a to v různých typech biotopů. Na rozdíl od stavu
11
botanického prozkoumání (vyšší rostliny) Českého středohoří zůstává ovšem tato oblast z větší části neznámá, chybí především systematické průzkumy. Dlouhodobý cíl − zajistit dostatečnou znalost výskytu hub, mechů, lišejníků a játrovek, zejména na druhově bohatých biotopech a lokalitách (viz kap. 2.13.) − zohlednit při hospodaření ve vybraných biotopech a lokalitách opatření a postupy podporující existenci těchto skupin Navrhované zásady a opatření − zajistit systematický monitoring a výzkum hub (viz kap. 2.13.) − na vytipovaných lokalitách podporovat opatření na podporu bezcévných rostlin: - prosazovat snížení zatížení lokalit spárkatou zvěří (viz kap. 3.3.) - ponechávat pařezy v lesních porostech a trouchnivějící dřevo starých stromů a větve na stepích i v lesích - minimalizovat hospodářské zásahy (fragmentace lesů) - ponechat nejcennější lokality přirozenému vývoji (např. Vysoký Ostrý, PR Březina, PP Stříbrný vrch, NPR Sedlo) - částečně vyřezávat náletové dřeviny na stepních (lučních a pastevních) lokalitách - podporovat extenzivní pastvu na stepních lokalitách - zachovat plochy s porosty druhů rodu devětsil (Petasites sp.) - zachovat plochy otevřených sutí (především se severní orientací)
2.7.2. Rostliny Charakteristika problematiky CHKO České středohoří je floristicky mimořádně bohatým územím. Vyskytuje se zde řada druhů, které jsou endemity, nebo je v České republice jinde nenajdeme (např. Sorbus bohemica, S. milensis, S. portae-bohemicae, S. albensis, Stipa pulcherrima var. nudicaulis, S. zalesskii) a dále druhy na okraji světového areálu rozšíření (např. Helictotrichon desertorum). Mnohé vzácné druhy sice rostou i v jiných částech ČR, avšak zdejší populace patří k nejpočetnějším (Stipa pulcherrima, S. tirsa, Astragalus exscapus, A. austriacus, A. danicus). Z CHKO ČS je např. známo asi 38 druhů čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). Celkem je z území CHKO České středohoří uvedeno 478 ohrožených (zařazených do Červeného seznamu) a zvláště chráněných (uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb.) druhů cévnatých rostlin. Nyní v území roste 135 zvláště chráněných druhů rostlin (dalších 46 chráněných druhů je řazeno mezi vyhynulé a nezvěstné. Z dalších celkem 297 ohrožených druhů v CHKO ČS patří mezi vyhynulé nebo nezvěstné 18 druhů. V řadě případů se jedná o druhy na hranici rozšíření (především západní nebo severní), druhy xerotermofilní, mokřadní nebo druhy vázané na různé formy hospodaření v krajině (pastevní, luční, plevelné apod.). Pozornost je věnována především druhům vázaným na suché stráně nebo plošné travní porosty a fragmenty mokřadů, v pozadí zůstává obnovení pařezinového hospodaření v lesích a podpora plevelové vegetace. Základním předpokladem udržení populací většiny druhů je zachování jejich stanovišť a péče o ně (viz kapitola 2.6). Pouze některé druhy, například druhy raných sukcesních stadií nebo velmi slabé populace na hranici udržitelnosti, vyžadují navíc speciální postupy. Dlouhodobý cíl − zachování současné rozmanitosti rostlinných druhů − zachování nebo zlepšení stavu populací vybraných zvláště chráněných a dle Červeného seznamu ohrožených rostlinných druhů, pomocí speciálních managementových opatření nebo podporou tradičních forem zemědělského a lesnického hospodaření na vybraných lokalitách (viz také kap. 3.1 a 3.2.)
12
Navrhované zásady a opatření − sledovat populace druhů s velmi vzácným výskytem v ČR, popř. CHKO ČS: ovsíř stepní (Helictrotrichon desertorum), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), hvězdnice alpská (Aster alpinus), tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera) a další vstavačovité – (Orchidaceae), rod kavyl (Stipa sp. div.) aj. a v případě potřeby provádět aktivní management k udržení lokality, příp. vypracovat a uskutečňovat jednotný postup ochrany druhu pro celou CHKO ČS − zvláštní pozornost věnovat druhům chráněným v rámci Evropské unie (evropsky významné druhy) – zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), koniklec otevřený (Pulsatilla patens), kavyl olysalý (Stipa zalesskii), viz též kap. 2.4, pravidelně sledovat jejich lokality a provádět potřebný management − sledovat nejvzácnější druhy travinných společenstev a udržovat jejich lokality, management přizpůsobit striktně jejich požadavkům: hrachor panonský mléčný (Lathyrus pannonicus subsp. lactaeus), kostřava ametystová (Festuca amethystina), vstavač obecný (Orchis morio), šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), starček celolistý (Tephroseris integrifolia), černohlávek dřípatý (Prunella laciniata) aj., − pravidelnou speciální sečí spojenou s obsékáním vzácných druhů udržovat lokality dalších ohrožených lučních a mokřadních druhů (např. kosatec sibiřský (Iris sibirica), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), kruštík bahenní (Epipactis palustris), ostřice Davallova (Carex davalliana), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), p. žežulník (G. conopsea), rod prstnatec (Dactylorhiza sp. div.), tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera), t. včelonosný (O. apifera), rod vstavač (Orchis sp. div.), hadí mord nízký (Scorzonera humilis) − pravidelným redukováním křovin a následnou extenzivní pastvou nebo kosením udržovat plochy úzkolistých a širokolistých suchých trávníků s koncentrovaným výskytem ohrožených druhů: kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), k. rakouský (A. austriacus), k. dánský (A. danicus) a další − aktivním managementem podporovat populace hořečků a hořců: hořeček nahořklý (Gentianella amarella), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata, hořec křížatý (Gentiana cruciata), nejlépe pastvou, příp. sečí a narušováním povrchu, vhodným termínem seče, obsečením rostlin − podporovat extenzivní hospodaření na menších polích nebo okrajích polí (zejména v části termofytika) s výskytem ohrožených druhů plevelů, např. svízel trojrohý (Galium tricornutum), dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys) − sledovat významné lokality a druhy štěrkopískových náplavů a lavic podél břehů Labe: drobnokvět pobřežní (Corrigiola litoralis), šáchor hnědý (Cyperus fuscus), blatěnka vodní (Limosella aquatica) aj.) − sledovat významné druhy vzácných křovin a dřevin – jeřáb český (Sorbus bohemica), j. milský (S. milensis), j. soutěskový (S. portae-bohemicae), j. labský (S. albensis); růže – např. růže bedrníkolistá (Rosa spinosissima), r. plstnatá (R. tomentosa), r. galská (R. gallica), r. oválnolistá (R. elliptica), r. Sabinova (R. sabinii), tis červený (Taxus baccata) a další, provádět individuální speciální opatření na jejich ochranu − sledovat populace a případně provádět aktivní opatření ve prospěch ohrožených a vzácných druhů na speciálních, plošně limitovaných stanovištích – např. slané louky: jitrocel přímořský (Plantago maritima), sivěnka přímořská (Glaux maritima), ostřice žitná (Carex secalina); vápnitá prameniště: bařička bahenní (Triglochin palustre) aj.; bílé stráně: len žlutý (Linum flavum), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), vstavač nachový (Orchis purpurea) aj., slatinné loučky: ostřice Davallova (Carex davalliana); rašeliniště rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) aj.; skalní a stepní svahy: violka obojetná (Viola ambigua), křivatec český (Gagea bohemica), pryšec sivý (Euphorbia
13
− −
− −
seguieriana) aj.; druhy skalních štěrbin: hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), kosatec bezlistý (Iris aphylla) aj. sledovat slabé populace vzácných druhů hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), h. m. šedý (S. cana), lopuštík skloněný (Hackelia deflexa) aj.; případně zavést vhodný management k jejich udržení a posílení sledovat další významné lokality zvláště chráněných druhů (uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb.) a druhů ohrožených (zařazených do Červeného seznamu) a chránit je před jejich možnou likvidací (např. výstavbou, lesní těžbou, rozšiřováním lomů, zavážením, změnou kultury – výsadbou na travním porostu nebo naopak odlesněním, odvodněním nebo rekultivacemi prováděnými po delším období – lomová tělesa apod.) informovat vlastníky, nájemce i návštěvníky CHKO ČS o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a speciálních opatřeních na jejich ochranu, příp. vlastníky na ochraně druhů přímo zainteresovat (dohody o provádění managementových opatření apod.) vytvořit předpoklady pro uplatnění ochrany lokalit významných druhů rostlin při územním plánování (viz též kap. 3.6.)
2.8. Významné druhy živočichů Charakteristika problematiky Na území CHKO České středohoří byl v současnosti potvrzen výskyt 63 zvláště chráněných druhů (=47 taxonů, tj. druhů a rodů ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb.) bezobratlých a 156 druhů (=143 taxonů) obratlovců. Dalších 16 druhů nezařazených do zvláště chráněných druhů pak patří mezi druhy evropsky významné. Ochranu si však zaslouží i řada dalších (zejména bezobratlých) uvedených v Červeném seznamu, který lépe vypovídá o současném stavu ohroženosti jednotlivých druhů a skupin živočichů. Území CHKO České středohoří je v rámci ČR druhově výjimečně bohaté. Rozličná nabídka biotopů daná nadmořskou výškou, geologií a geomorfologií terénu a z velké části způsobem obhospodařování území v minulosti i současnosti umožňuje existenci škály druhů na relativně malém území, a to jak druhů chladnomilných (sutě, bučiny, lokality s údolním fenoménem), tak druhů teplomilných (stepní lokality). Z Českého středohoří pochází některé pro vědu nově popsané druhy, jedná se o zejména o zástupce roztočů a dvou řádů hmyzu – blanokřídlých a třásnokřídlých. Setkáme se zde také s řadou glaciálních reliktů (např. střevlík Pterostichus negligens, plachetnatka Wubanoides uralensis) a místních endemitů (saranče Stenobothrus eurasius bohemicus, kvapník Harpalus cisteloides hurkai). Některé druhy mají na území CHKO jedinou životaschopnou populaci v rámci ČR (okáč skalní, modrásek ligrusový aj.). Výskyt živočichů a životaschopnost jejich populací je úzce svázána se zachováním vhodných biotopů, včetně příslušných rostlinných společenstev. Ke stanovení konkrétních návrhů opatření, jejichž realizace by měla vyústit do splnění obou dlouhodobých cílů, byly využity znalosti o biotopových vazbách převážné většiny ZCHD bezobratlých a obratlovců žijících v CHKO. K tomuto účelu byli využiti také bezobratlí a obratlovci z Červeného seznamu, zejména takové druhy, jejichž biotopové preference a životní strategie doplňují základní škálu tvořenou ZCHD. Dlouhodobý cíl − rozmanitost biotopů a pestrost krajiny jako základní předpoklad druhové diverzity živočichů − stabilizované a rozvíjející se populace zvláště chráněných a dle Červeného seznamu ohrožených druhů volně žijících živočichů, včetně druhů soustavy Natura 2000 Navrhované zásady a opatření Obecná
14
− − − − − −
− −
−
při posuzování strategických a rozvojových plánů nepodporovat fragmentaci krajiny, snižování její migrační průchodnosti a narušovaní migračních koridorů, dbát o snižování existujících negativ fragmentace krajiny poskytovat obcím data o výskytu zvláště chráněných a jiných vzácných a ohrožených druhů a migračních tras, a zajišťovat ochranu těchto lokalit před jejich nevhodným využitím v rámci nástrojů územního plánování (viz též kap. 3.6.) v případě nových okolností a zjištění nových poznatků o nárocích zvláště chráněných a jiných vzácných a ohrožených druhů zajistit potřebná opatření k jejich ochraně a podpoře průběžně informovat vlastníky a nájemce pozemků o výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a opatřeních na jejich ochranu na ochraně, managementu a osvětě nadále spolupracovat s ČRS, mysliveckými sdruženími, neziskovými organizacemi a dalšími zainteresovanými subjekty podporovat a chránit druhovou, prostorovou i věkovou pestrost krajiny, včetně tvorby mikroreliéfové rozmanitosti, které poskytují potravní i úkrytovou nabídku pro bohatá společenstva drobných živočichů (plazi, ptactvo, drobní hlodavci) – křoviny, meze, solitérní stromy, kamenné snosy, biopásy chránit staré a doupné stromy (lesní i mimolesní zeleň) jako hnízdiště či úkryt dutinových druhů ptactva a savců (viz též kap. 3.1.) podporovat hnízdní možnosti ptáků, především zvláště chráněných a ohrožených, instalací a údržbou hnízdních budek (např. sova pálená, sýček obecný, dudek chocholatý) nebo úpravami hnízd (čáp bílý), obdobně podporovat dutinové druhy savců (plch velký, netopýři apod.) provádět osvětu veřejnosti u druhů konfliktních (např. vydra říční, bobr evropský), informovat o možnosti uplatnění náhrad škod způsobených vybranými ZCHD, a druhů, které jsou svým způsobem života vázány na lidská sídla, např. rorýs obecný, sova pálená, netopýři aj.; spolupracovat se stavebními úřady a stavebními firmami v případě rekonstrukcí a zateplování objektů, v nichž mohou tyto druhy nacházet úkryty a hnízdiště, navrhovat potřebná opatření (např. instalace vhodných budek, ponechávání vletových otvorů)
Bezobratlí − dohodou s vlastníky a správci pozemků prosazovat zlepšování prostorové a věkové struktury v lesních porostech; ponechávat vhodné stromy do stádia rozpadu (při dodržení pravidel bezpečnosti, ochrany zdraví a majetku), podporovat ponechávání mrtvého dřeva v lese i mimo les (ležící i stojící) pro vývoj xylofágních, saproxylofágních i mycetofágních druhů hmyzu − zachovávat a podporovat rozvolněné doubravy jako biotop chráněných druhů hmyzu vázaných na osluněné stromy (např. roháč obecný, krajník pižmový, tesařík Akimerus, kovařík Stenagostus rhombeus), dohodou s lesními správci zajistit včasný odvoz pokáceného dřeva z porostů, aby do něj nestačil naklást vajíčka xylofágní hmyz − zajistit vhodný management na lokalitě (bývalý vojenský výcvikový prostor Babiny) s výskytem listonoha letního (odstraňování náletu, pojezdy terénních vozidel pro tvorbu a udržení louží apod.) − chránit tekoucí i stojaté vody a na ně vázané vodní a zejména pobřežní biotopy před nevhodnými úpravami (regulace břehů, bagrování náplavů, stabilizace vodní hladiny, přerybnění, znečištění odpadními vodami aj.), které představují nebezpečí pro trvalý výskyt mnoha zvláště chráněných a dalších ohrožených (uvedených v Červeném seznamu) druhů živočichů (rak říční a rak kamenáč, vážky, velevrub tupý, kovaříci Negastrius, mihule, ryby a další) − informovat veřejnost a především rybáře o nebezpečích spojených s šířením nepůvodních druhů raků, račího moru a jak jim předcházet − iniciovat, po dohodě se správci povodí, citlivé prořezávky břehových porostů, které představují biotop lesáka rumělkového, zlatohlávka skvostného, zdobence Trichius
15
−
−
−
− − − −
rosaceus, kovaříka Selatosomus cruciatus a dalších chráněných a ohrožených druhů, ponechávat část mrtvých stromů či jejich části k zetlení a zajistit ochranu a péči (např. vhodný řez) o stromy s dutinami (především hlavatých vrb) pro zachování populace saproxylofágních druhů brouků (např. páchník hnědý) chránit mimolesní zeleň, zejména staré stromy v alejích, parcích, extenzivních sadech, stromořadích kolem silnic, uvnitř obcí i jinde ve volné krajině před bezdůvodným kácením, brát v potaz možný výskyt chráněných a ohrožených druhů brouků (kovařík rezavý, páchník hnědý, krasec třešňový, kovařík Ischnodes aj.) podporovat extenzivní pastvu skotu, ovcí, koz i koní, na jejichž trus resp. na vlastní biotop pastvin jsou vázány koprofágní a mnohé další druhy hmyzu (např. chrobáci pečlivý a vrubounovitý, drabčík huňatý, střevlíci Lebia cyanocephala, Notiophilus laticollis, Amara crenata) a z ptáků např. dudek chocholatý přednostně zajistit vhodnou péči o stepní a luční porosty s výskytem chráněných či jinak ohrožených živočichů, především hmyzu (vhodný termín a způsob managementu přizpůsobit konkrétním druhům – např. extenzivní pastva, ponechávání neposečených pásů, vyplocování živných rostlin, odstraňování náletu, disturbance a sešlap atd.), např. modrásci bahenní a očkovaný, hnědásek černýšový, saranče skalní, stepní majky, chrobák ozbrojený chránit luční porosty před vlivy způsobujícími jejich degradaci či likvidaci (hnojení, mulčování; odvodňování vlhkých luk či zalesňování stávajících nelesních lokalit, výstavba) pokračovat v aktivitách na záchranu motýlů Lounského středohoří (okáče skalního, modráska ligrusového a dalších) – pastva, odstraňování náletu, oplocování, dosadba živných rostlin aj. monitorovat místa střetů kriticky ohroženého střevlíka zlatého s dopravou a prosazovat opatření k nápravě (např. instalace dočasných bariér v době výskytu dospělců od dubna do června) zajistit ochranu vzácných biotopů a na ně vázaných ohrožených bezobratlých, jako jsou volné písčiny (např. vinice u Velkých Žernosek, pískovna u Nečich), slané rákosiny a vývěry (např. Dobroměřický rybník) a raná sukcesní stádia (např. kamenolom Měrunice)
Ryby − prosazovat a podporovat revitalizaci vodních toků, včetně podpory zprůchodňování toků pro vodní faunu (přitom brát v potaz možnost šíření račího moru) − podporovat zásahy vedoucí ke zlepšení kvality vod, např. Vrbový potok v Žandově, Luční potok u Třebušína, Bystrá u Horních Habartic a Veselém, Huníkovský potok v Dolní Kamenici − ve spolupráci s ČRS vybrat vhodné úseky toků, kde by mohla probíhat přirozená reprodukce ryb bez vysazování (např. Trojhorský potok, Milešovský potok, Tlučeňský potok, Rytina), zároveň zajistit dostatek mrtvého dřeva ve vodě pro přirozené vytírání ryb a úkryty − chránit společenstva ryb a dalších vodních živočichů a jejich biotopy před ničením – zejména před nevhodnými úpravami vodních toků i stojatých vod, vytvářením migračních překážek, znečišťováním vody, budováním MVE na tocích s nevhodnými parametry apod. − po dohodě se správci toků a ČRS podporovat rybí faunu ponecháním mrtvého dřeva v toku, zachováním slepých ramen a tůní a přirozené morfologie koryta a ponecháním původního dnového materiálu (neodstraňovat náplavy) − protipovodňová opatření směřovat do měst a obcí, ve volné krajině podporovat přirozenou podobu toků s možnými rozlivy do okolních luk, budování průlehů − omezovat vysazování geograficky nepůvodních druhů ryb a osvětou rybářů předcházet nechtěnému zavlékání invazních druhů jako je karas stříbřitý a střevlička východní s násadami, eliminovat populace těchto druhů
16
− kontrolovat zarybňování toků ze strany ČRS, podporovat přirozené vytírání ryb, upřednostňovat autochtonní druhy, spolupracovat na vysazování lososa atlantského a dalších zvláště chráněných a ohrožených druhů − sledovat dodržování minimálních zůstatkových průtoků v tocích při nakládání s vodami, s cílem zachovat dostatečný průtok pro existenci ZCHD vázaných na toto prostředí (např. losos atlantský, mihule potoční, rak říční aj.) Obojživelníci a plazi − zásahy týkající se vodních toků a ploch, na kterých se vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů nebo jiné citlivé druhy organismů (např. opravy hráze, odbahňování, manipulace s vodní hladinou, letnění apod.), provádět šetrně a realizovat je mimo období rozmnožování těchto druhů, v případě potřeby nařídit další potřebná opatření (záchranné transfery apod.). − na vhodných místech podporovat budování tůní pro obojživelníky, obnovovat zanikající tůně a mokřady, pečovat o známé biotopy hromadného výskytu a rozmnožování (např. bránit nadměrnému zarůstání a následnému zastínění lokality) − monitorovat místa střetů obojživelníků s dopravou a prosazovat opatření k jejich nápravě (instalace ochranných bariér, případně vhodných dopravních značek), viz kap. 3.7.1. − podporovat extenzivní hospodaření na rybnících (prioritně na lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů, např. Dobroměřický rybník, Velký rybník u Karlovky, Dobroměřické pískovny, Černý rybník u Velké Bukoviny, Chmelař v Úštěku), zachovávat pozvolný litorál a dostatek vodní vegetace včetně rákosin pro hnízdění ptáků a rozmnožování obojživelníků − podporovat údržbu a vznik vhodných biotopů, úkrytů a líhnišť pro plazy (např. bránit zarůstání dřevinami, vytváření úkrytů) a chránit další pro ně vhodné biotopy (např. náspy, sutě, kamenné zídky) Ptáci − zajistit ochranu štěrkopískových náplavů sloužících jako hnízdiště pisíka obecného, kulíka říčního aj. − zajistit po projednání s vlastníkem a nájemcem vybudování plovoucích ostrůvků jako možného hnízdiště pro rybáky a racky např. na Dobroměřickém rybníce; zvážit příp. instalaci umělé podložky pro orlovce říčního, např. u Velkého rybníka u Karlovky − iniciovat úpravu vhodných pískoven a hliníků pro hnízdění břehulí (stržení stěny, odstraňování náletu, např. na Píšťanském jezeře, ve Valtířovské pískovně), na základě dohody s vlastníky a správci toků ponechávat přirozené kolmé břehy u řek a potoků (Labe, Jílovský potok aj.) − dbát na preventivní ochranu ptactva před střety s el. vedením (využívání vhodných konzol, izolátorů apod.), viz kap. 3.7.2.; v místech střetů se skly zajistit polepy − osvětou veřejnosti a především myslivců, informovat o významu predátorů (dravci, sovy) a potřebě jejich ochrany − zajistit ochranu hnízd chráněných druhů – např. čápa černého, jeřába popelavého, sokola stěhovavého před rušením (vymezení klidové zóny v okolí hnízdiště atd.) − podporovat existenci rozvolněných borových lesů v oblastech s výskytem lelka lesního a skřivana lesního v okolí Skalice na Dlouhém vrchu (viz kap. 3.1.) − podporovat přirozenou rekultivaci lomů (samovolná sukcese), v případě zjištění chráněných druhů (bělořit šedý aj.) zajistit další vhodný management k jejich udržení na lokalitě (např. odstraňování náletu, příp. podpořit vhodným poskládáním kamenů a vytvořením hnízdních komor), viz kap. 3.10. − dohodou se zemědělskými subjekty v max. možné míře ponechávat úhory a na zimu nerozorávat všechna strniště (úkryt a zdroj potravy pro koroptev, křepelku), viz kap. 3. 2. − na loukách s výskytem chřástala polního či jiných chráněných druhů ptáků (bekasina, bramborníčci, čejka chocholatá) seč provádět až po vyhnízdění a postupovat od středu
17
−
− − −
k okrajům (viz kap. 3.2), informovat zemědělské subjekty o možnosti zapojení do příslušného titulu AEO chránit a iniciovat u vlastníků pozemků zakládání remízů a dosadbu stromů ve volné (především polní) krajině jako biotopu chráněných druhů ptáků (např. ťuhýk obecný, pěnice vlašská, strnad luční), zachovat ve vhodném stavu ruderální biotopy s výskytem chráněných druhů (např. chocholouš obecný, bělořit šedý) iniciovat opatření k regulaci stavů divokých prasat, které představují predátory hnízd na zemi hnízdících druhů ptáků (jeřáb popelavý, bekasina otavní, sluka lesní) i některých bezobratlých (např. larev roháčů), viz kap. 3.3. spolupracovat s obcemi a městy na osvětě při hubení hlodavců (zamezit kladení nástrah apod. v době hnízdění dravců a sov) podporovat hnízdící bahňáky na vhodných lokalitách vysekáváním pásů v rákosinách, snížením hladiny vody a obnažením břehů (s ohledem na další ZCHD), podporovat vznik nových mokřadů – např. v okolí Dobroměřické pískovny.
Savci − v místech střetu vyder s dopravou iniciovat budování propustků pod silnicemi a u silničních mostků přes vodoteče instalovat v případě potřeby vhodné lávky, dále postupovat dle schváleného programu péče pro tento druh − na lokalitách s výskytem křečka polního, dohodou s hospodařícími subjekty, eliminovat využívání rodenticidů, iniciovat ponechávání strniště přes zimu, chránit meze a podporovat jejich výsadbu − k zajištění ochrany bobra evropského postupovat dle schváleného programu péče pro tento druh − vyhledávat a monitorovat letní úkryty i zimoviště netopýrů, zajistit odpovídající ochranu a pokračovat v údržbě stávajících opatření (instalace mříží, odstraňování trusu apod.) − předcházet vzniku a iniciovat zajištění objektů působících v krajině jako past pro drobné živočichy (nevhodné propustky, kanalizační šachty, v nevhodnou dobu otevřené výkopy apod.)
2.9. Invazní a expanzivní druhy 2.9.1. Invazní druhy rostlin Charakteristika problematiky Invazními druhy rozumíme geograficky nepůvodní taxony, které se nekontrolovaně šíří. Invazní rostliny mají často sklony vytvářet souvislé porosty a negativně tak ovlivňují (vytlačují) původní vegetaci. Nejohroženější jsou nivy velkých toků (Labe, Ploučnice – především přírodní biotopy štěrkopískových a bahenních náplavů) i toků menších (Bobří potok apod.), podél kterých se šíří hlavně křídlatky (Reynoutria sp. div) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Tyto druhy přechází i na polopřírodní biotopy, zejména u měst (severní části CHKO). Obtížnými druhy jsou zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a z. obrovský (S. gigantea), rostoucí především v nepřírodních společenstvech (podél železnic, na rumištích), se schopností následně invadovat do polopřírodních i přírodních biotopů trávníků a světlých lesů. Potenciální riziko především v okolí sídel na vlhkých stanovištích (podél potoků) představuje bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), jehož izolované výskyty se doposud daří likvidovat, lokální riziko hrozí šířením z míst výskytu v rámci intenzivnějších kultur (sady, polní kultury) na polopřírodní biotopy (i mimo přímý dosah vody, např. Třebívlicko). Trnovník akát (Robinia pseudacacia) je v CHKO značně rozšířen jak v ucelených komplexech (jako dřevina používaná v minulosti k zalesnění extrémních stanovišť), tak na menších plochách (podél cest, železnic, apod.), především v jižní části CHKO. Ochranářským problémem jsou i masivně se šířící původní druhy, označované jako expanzivní, např. pcháč oset (Cirsium arvense), třtina křovištní
18
(Calamagrostis epigejos) nebo i dřeviny, jako např. hloh (Crataegus sp.), místy potlačující travinobylinná společenstva či zvláště chráněné druhy a druhy ohrožené (zařazené do Červeného seznamu), zejména v jižní části CHKO, a masivně zarůstající plochy tradičního kulturního bezlesí. Dlouhodobý cíl − ochranářsky cenné lokality bez výskytu invazních i silně expanzivních druhů a bez jejich ohnisek v okolí − významné omezení výskytu invazních i expanzivních druhů ve volné krajině (zejména v lokalitách s vysokým zastoupením přírodních biotopů) − lokality s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů dle Červeného seznamu s potlačeným výskytem expanzivních druhů poškozujících cílové druhy a společenstva Navrhované zásady a opatření − soustavně potlačovat (nejlépe zcela zlikvidovat) výskyt agresivních druhů – bolševníku a křídlatek; vhodná je kombinace kosení a postřiku mladých jedinců herbicidem (bolševník) a postřik ke konci vegetační sezóny (křídlatky), příp. další metody − na cenných lokalitách odstraňovat vhodnými metodami další invazní i expanzivní druhy, jejichž šíření způsobuje pokles biodiverzity (např. akát, zlatobýl) − v porostech silně zasažených třtinou křovištní provádět cílená opatření na potlačení druhu (doporučena častá seč, tj. 2–3x za rok), v méně zasažených lokalitách je třeba dbát na pravidelnou seč (neponechávat nepokosené pásy, neaplikovat fázování seče, neprovádět mulčování) − omezit výskyt i šíření expanzivních i invazních dřevin, např. hlohy, dále trnka obecná (Prunus spinosa), bez černý (Sambucus nigra), svída krvavá (Cornus sanguinea), žanovec měchýřník (Colutea arborescens), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), borovice černá (Pinus nigra) do cenných lokalit (MZCHÚ, lokality s výskytem ZCHD nebo ohrožených druhů) a do míst se specifickými požadavky na ochranu krajinného rázu (tradiční kulturní bezlesí apod.), viz též kap. 3.2. a 2.12. − podporovat nahrazování akátu, případně dalších nepůvodních druhů (např. borovice černá) v lesních porostech stanovištně původními druhy, menší skupiny těchto dřevin v nepřírodních biotopech bez ohrožení přírodních stanovišť tolerovat do doby dožití (viz též kap. 3.1.) − sledovat výskyt a šíření dalších invazních a expanzivních druhů rostlin (např. pcháč oset); na ochranářsky hodnotných lokalitách přikročit k vhodným opatřením směřujícím k potlačení takovýchto druhů − informovat vlastníky (správce) a nájemce pozemků o výskytu invazních a geograficky nepůvodních druhů, spolupracovat s nimi na potlačování výskytu 2.9.2. Invazní druhy živočichů Charakteristika problematiky Na území CHKO České středohoří byla zjištěna řada nepůvodních druhů živočichů. Přestože většina z nich dosud nepředstavuje pro místní faunu či flóru větší problém, několik lze přesto považovat za invazní a je tedy potřeba zavést vhodná opatření proti jejich dalšímu rozšiřování. Jedná se v první řadě o raka pruhovaného, přenašeče račího moru a potravního konkurenta našich druhů raků (rak kamenáč, rak říční i rak bahenní proti onemocnění nejsou imunní), který byl zjištěn na Labi a v dolních částech jeho přítoků. Pro původní druhy raků a další drobné živočichy představuje ohrožení také výskyt nepůvodních šelem – norka amerického, mývala severního a psíka mývalovitého. Z bezobratlých jde dále o dva vodní měkkýše zjištěné v dolním úseku Labe – korbikulu asijskou a slávičku mnohotvárnou, které jsou konkurenty pro místní malakofaunu (především mlže). Pro makrozoobentos říčního dna
19
pak možné ohrožení představuje blešivec velkohrbý, agresivní predátor našich druhů blešivců a larev vodního hmyzu. Z obratlovců je zřejmě nejproblematičtější neúmyslné vysazování karase stříbřitého, sumečka amerického, příp. střevličky východní, všichni tři se v našich vodách přirozeně rozmnožují, karas se kříží s jinými druhy našich kaprovitých ryb a všechny druhy jsou navíc predátory obojživelníků a jejich vývojových stádií. Potíže byly zaznamenány také s muflonem, který při přemnožení způsobuje eutrofizaci a erozi na přirozených skalních společenstvech v rezervacích i jinde v okolí, byť v posledních letech stavy muflona poklesly v důsledku plísňového onemocnění spárků. Potenciálně nebezpečný je i jelen sika, který se kříží s původním jelenem evropským (krom toho způsobuje významné škody loupáním, okusem a ohryzem stromů) a dále hybridi kachen divokých vypouštění mysliveckými sdruženími či samovolně uniklí z chovů, kteří způsobují genetickou erozi původního druhu – kachny divoké. V přírodě etablované ondatry a nutrie zatím nepředstavují z hlediska původní fauny reálnou hrozbu. Ochranářským problémem je i expanzní charakter výskytu černé zvěře (viz kap. 3.3.). Dlouhodobý cíl − území CHKO bez invazních druhů živočichů, přednostně na cenných lokalitách Navrhované zásady a opatření − osvětou rybářů a širší veřejnosti (přednášky, brožury, tiskové zprávy) předcházet šíření nepůvodních druhů raků a informovat o riziku a způsobech přenosu račího moru a jak mu předcházet − monitorovat výskyt nepůvodních druhů raků, a na tocích se zjištěným výskytem zvážit zprůchodňování rizikových úseků (viz též kap. 3.4.) − osvětou a ve spolupráci se subjekty vykonávajícími právo rybářství minimalizovat rizika vysazování či zavlékání nepůvodních a invazních druhů ryb (karas stříbřitý, sumeček americký aj.) a omezit jejich šíření (důslednou likvidací při výlovu, zamezením šíření strouhami při vypouštění rybníků, důslednou selekcí při vysazování násad apod.) − na lokalitách s tůněmi vybudovanými pro obojživelníky a zjištěným výskytem karase stříbřitého či jiných nepůvodních druhů ryb zajistit, pokud je to možné, jejich odlov a likvidaci − ve spolupráci s osobami oprávněnými pro výkon práva myslivosti podporovat odchyt či odstřel norka amerického, mývala severního a psíka mývalovitého, redukovat stavy muflonů zejména na lokalitách, kde významně negativně ovlivňují vegetaci (viz kap. 3.3.) − osvětou u místních mysliveckých sdružení zajistit, aby nedocházelo k dalšímu vypouštění hybridů kachen divokých − sledovat šíření nepůvodních druhů a v případě zjištění invazního charakteru přikročit k vhodné nápravě − informovat vlastníky (správce) a nájemce pozemků o výskytu invazních a geograficky nepůvodních druhů a spolupracovat s nimi na potlačení jejich výskytu
2.10. Neživá příroda Charakteristika problematiky Mezi hlavní poslání CHKO České středohoří patří ochrana krajiny s vysoce specifickým dynamickým reliéfem, který má základ v třetihorní vulkanické činnosti a následné modelaci povrchovými vodami. Jde o území s řadou významných geomorfologických fenoménů a hodnotnými geologickými profily dokládajícími geologickou historii oblasti. Má dvě odlišné části, Milešovské středohoří a Verneřické středohoří, které se liší charakterem těles sopečného původu. V první části převažují vypreparovaná izolovaná původně podpovrchová tělesa, ve druhé části pak destruované lávové příkrovy. Důležitou součástí reliéfu jsou komplexy převážně vápnitých sedimentů, které budují plošiny a úpatí čedičových elevací.
20
Na území CHKO jsou evidovány desítky významných geologických lokalit, z nichž některé jsou maloplošnými zvláště chráněnými územími. Dlouhodobý cíl − zachování všech významných lokalit neživé přírody bez poškození Navrhované zásady a opatření − chránit specifický reliéf a významné geologické lokality před poškozením (např. vytěžením, nevhodným provedením rekultivací či zavážením starých lomů) − zajistit údržbu geologicky významných lokalit, zejména ohrožených zarůstáním nebo skládkováním (především v případě NPP Kamenná slunce, NPP Dubí hora) − zpracovat a následně průběžně aktualizovat databázi sesuvů (v prostředí GIS) v CHKO z důvodu sledování geomorfologických změn a vzniku potenciálně vhodných stanovišť pro ohrožená společenstva a druhy organizmů (viz také kap. 2.13.) − spolupracovat s vysokými školami, vědeckými pracovišti a odborníky na dokumentaci neživé přírody v CHKO (viz také kap. 2.13.) − zpracovat nové informační panely a naučné stezky s geologickou tématikou území CHKO a opravit stávající (viz také kap. 2.14.) − ve spolupráci s Českou geologickou službou aktualizovat podklady pro pokračování přednášek a exkurzí pro veřejnost zaměřených na neživou přírodu (viz také kap. 2.14.)
2.11. Územní systémy ekologické stability Charakteristika problematiky Na největší části území CHKO byly generely ÚSES zpracovány v průběhu 90. let minulého století. Jejich pořizovateli byly vesměs okresní úřady. Pro zbytek území byl ÚSES vymezen v průběhu let 2000–2005. Jednotná digitální vrstva ÚSES celého CHKO vznikla v r. 2009, kdy byla provedena vektorizace generelů, avšak vzhledem k zastaralosti mnohých z nich, se přenesly do vrstvy i jejich nedostatky. Nadregionální a regionální úroveň ÚSES je vymezena v zásadách územního rozvoje (ZÚR) Ústeckého (2011) a Libereckého kraje (2011). V rámci celostátní studie „Aktualizace vymezení nadregionálního ÚSES“ byla v r. 2010, v její první etapě, aktualizována biocentra. Na území CHKO ČS jsou vymezena tři NRBC: Raná – Oblík, Milešovka a Stříbrný roh (všechna funkční). V druhé etapě se počítá s aktualizací vymezení biokoridorů. U většiny správních obvodů obcí je ÚSES vymezen v územních plánech. Tyto územní plány je však nutno aktualizovat s ohledem k vývoji poměrů v krajině, k nabytým zkušenostem implementace ÚSES i k tomu, že řada územních plánů vycházela ještě z podkladů, které vznikly v době účinnosti prvotních metodik ÚSES. Přestože území CHKO ČS je hustě osídleno a historicky dlouhodobě antropogenně ovlivňováno, kostra ekologické stability se zde zachovala v poměrně dobrém stavu, takže vymezené prvky ÚSES jsou většinou funkční nebo alespoň částečně funkční. Nefunkční skladebné části se nacházejí nejvíce v jihozápadní části oblasti (Lounsko). Dlouhodobý cíl − plně funkční ÚSES na celém území CHKO tvořený vzájemně propojeným souborem přirozených a přírodě blízkých ekosystémů při udržení požadovaného zastoupení biotopů schválený v územně plánovacích dokumentacích Navrhované zásady a opatření − vytvořit jednotný a aktuální plán ÚSES pro celé území CHKO (revidovat vymezení a zkoordinovat různé dokumentace a podklady k ÚSES, zajistit propojení a návaznost skladebných částí ÚSES) s návazností na vymezení ÚSES v sousedních katastrálních územích mimo CHKO jako samostatný oborový dokument, projednaný a schválený dotčenými orgány státní správy
21
− − − − − − − − − − − −
iniciovat zapracování aktuálních plánů ÚSES do územních plánů obcí(viz kap. 3.6.) vymezení prvků ÚSES vyšší hierarchické úrovně upřesňovat v ÚP obcí, požadovat řešení ÚSES v grafickém měřítku umožňujícím jednoznačnou identifikaci vymezení prvků ÚSES v měřítku územního plánu v rámci územního plánování, příp. KPÚ, zajistit v dostatečném rozsahu plochy pro vznik funkčních skladebných částí ÚSES biocentra ÚSES v ÚP funkčně vymezit přednostně jako plochy přírodní iniciovat zapracování interakčních prvků do ÚP, zejména v území s nižším stupněm ekologické stability (např. zemědělská krajina Lounska, Mostecka), a to jako plochy s rozdílným způsobem funkčního využití (např. plochy krajinné zeleně) iniciovat a podporovat fyzickou realizaci dosud nefunkčních skladebných částí ÚSES a následnou péči o ně, v tomto podporovat i vlastníky pozemků a obce v rámci KPÚ iniciovat zakládání nových skladebných částí včetně následné péče, v případě nového vlastnického uspořádání směrovat vlastnictví pozemků s prvky ÚSES k dlouhodobě stabilním vlastníkům (obce, apod.) při vymezování skladebných částí ÚSES zohledňovat migrační prostupnost krajiny a vznik trvalých protierozních prvků v lesních biocentrech stanovit vhodný způsob lesního hospodaření a při zpracování LHP či LHO uplatňovat požadavky vedoucí k udržení, případně zlepšení jejich ekologické stability dohodou s vlastníky a hospodařícími subjekty dosáhnout příznivého vodního režimu v biocentrech s vodními ekosystémy a vhodné péče u ostatních typů nelesních biocenter průběžně hodnotit stav a funkčnost stávajících skladebných částí ÚSES, na základě výsledků navrhovat opatření k zachování a zlepšování jejich funkce, např. zlepšování druhové a prostorové skladby včetně údržby a způsobu využívání prvků ÚSES na pozemcích určených k realizaci prvků ÚSES, které jsou ve správě AOPK, tyto prvky zakládat a zajistit následnou odpovídající péči
2.12. Krajinný ráz Charakteristika problematiky Ochrana krajinného rázu na území CHKO České středohoří vychází ze studie Preventivní hodnocení krajinného rázu na území CHKO České středohoří (Löw a kol., 2010). Studie popsáním prostorových vztahů řešeného území, vymezením oblastí krajinného rázu podle přírodních a kulturně-historických charakteristik, jejich vyhodnocením, stanovením regulativů a doporučení ve vztahu k jejich rozvojovým možnostem, vytváří podmínky pro eliminaci subjektivního pohledu při posuzování jednotlivých záměrů. Studie se v detailech odvolává na dílo CHKO České středohoří – Hodnocení krajinného rázu (Kinský, 2000), které slouží k další objektivizaci především v jemnějším rozlišení díky lepšímu vyjádření detailu lokalit. Poloha CHKO České středohoří – těsné sousedství se severočeskou průmyslovou aglomerací, sousedství s dalšími většími městy – i poměrně velká hustota sídel v oblasti přináší značná rizika narušení hodnoty krajinného rázu především nedostatečně usměrňovaným rozvojem výstavby. Dlouhodobý cíl − zachovaný charakteristický krajinný ráz Českého středohoří (typický krajinný reliéf, členité uspořádání volné krajiny, tradiční urbanistická struktura sídel, typické rysy středohorské architektury, pozitivní krajinné dominanty), zlepšený krajinný ráz v částech, kde k jeho poškození došlo v období před vyhlášením CHKO Navrhované zásady a opatření − minimalizovat umisťování dominantních technických prvků a jiných objektů, v nezbytných případech prosazovat jejich umístění mimo pohledově exponované a hodnotné krajinné
22
− − −
− − −
− − − − −
−
− −
− − − − −
partie tak, aby bylo narušení krajinného rázu minimalizováno, podporovat sdílení vysílačů mobilních operátorů více uživateli zajistit, aby nové výškové objekty nepotlačovaly dominanty přírodní nebo kvalitní (pozitivně působící) historické a svou dominancí jim nekonkurovaly terénní úpravy podřídit přirozené modelaci terénu, nepodporovat otvírání nové těžby nerostných surovin, usilovat o minimalizaci terénních úprav velkého rozsahu (pro dopravní, sportovní stavby apod.) v rámci komplexních pozemkových úprav chránit dochované prvky někdejší struktury pozemkového fondu (plužin), zachovat a podporovat rozmanité členění a mozaikovitost krajiny (lesy, háje, remízy, aleje, břehové a doprovodné porosty, agrární valy, vesnická humna, solitérní stromy) podporovat zachování zbytků extenzivních sadů, zakládání nových, údržbu a výsadbu ovocných stromořadí podél cest nebo na mezích (zejména krajových a starých odrůd) nepodporovat arondaci hranice lesa, usilovat o pestrost druhové skladby lesních porostů zachovat oddělenost sídel (nepodporovat propojování zastavěných částí sídel), udržovat prostupnost krajiny minimalizací vzniku nových migračních barier, zejména pro živočichy, minimalizovat oplocování pozemků ve volné krajině, zachovat nezastavěné zbytky území v území narušeném vedením dopravních koridorů především v údolích Labe a Ploučnice respektovat při umisťování staveb měřítko krajiny, včetně měřítka charakteristické zástavby zamezit umisťování větrných elektráren na území CHKO, v zastavěných částech obcí preferovat umisťování rozvodných energetických a telekomunikačních vedení pod zem, eliminovat novou výstavbu nadzemních vedení v CHKO minimalizovat umisťování billboardů a jiné velkoplošné reklamy ve volné krajině umisťování fotovoltaických elektráren směřovat na střechy objektů v sídlech (mimo památkově chráněných a ostatních historických budov a areálů) a na plochy průmyslových areálů (brownfields) tak, aby nedocházelo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu v procesu územního plánování uplatňovat zásady ochrany krajinného rázu, zejména: - chránit typickou urbanistickou strukturu sídel - chránit typickou výškovou hladinu sídel a jejich siluetu - chránit volnou krajinu před rozšiřováním zástavby; novou, zejména plošně a objemově kapacitnější výstavbu soustředit do zastavěných částí sídel nebo vhodných navazujících ploch; chránit volnou krajinu před rozvojem zástavby rekreačních chat a zahrádkářských osad - chránit prostředí kulturně historicky cenných staveb a objektů výrobní areály přednostně umisťovat v návaznosti na stávající zástavbu, preferovat k tomu účelu plochy s obdobným využitím (stávajícím nebo minulým – brownfields) ve vybraných stabilizovaných částech sídel se zachovalou urbanistickou strukturou a významným zastoupením hodnotných venkovských staveb (zejména lidové architektury) podporovat vhodnou údržbu a obnovu tradiční architektury (lidové stavby), zachovat ráz lokality jako celku zachovat dominantnost nebo pozitivní vizuální působení historických staveb (např. sakrální stavby, zámky a další historické objekty); zachovat drobné sakrální aj. stavby v krajině zachovat volnou krajinu v dosud neurbanizovaných oblastech a lokalitách vhodnými zásahy, např. výsadbou krycí zeleně, podporovat kultivaci sídel (oddělení rušivých výrobních a zemědělských areálů) plánovat návštěvnickou infrastrukturu (např. vedení různých typů tras a stezek, turistických shromaždišť) při posuzování konkrétních záměrů využívat jako odborných podkladů studií Preventivní hodnocení krajinného rázu na území CHKO České středohoří (Löw a kol., 2010) a CHKO České středohoří – Hodnocení krajinného rázu (Kinský, 2000), tyto podklady aktualizovat
23
2.13. Monitoring, výzkum Charakteristika problematiky Na území CHKO České středohoří byla doposud největší pozornost věnována cévnatým rostlinám, byla však koncentrována na vytipované nejcennější plochy nebo MZCHÚ (inventarizační průzkumy). Chybí ucelené studie pro celou oblast (kromě mapování biotopů). Celkový pohled znatelně doplní v současnosti prováděné síťové mapování flóry Českého středohoří, na základě kterého bude možno konstruovat reálnou Červenou knihu ohrožených druhů. Díky značné rozloze CHKO ČS však nejsou současné shromážděné poznatky v žádném případě úplné (především ve středních a severnějších částech CHKO ČS). Je vhodné pokračovat v průzkumech na méně probádaných nebo dosud opomíjených potenciálně cenných lokalitách a známé údaje průběžně aktualizovat. Zvláštní pozornost by zasluhovaly také některé méně nápadné kriticky a silně ohrožené druhy, které mohou přežívat na více místech, než je známo (např. vzácné druhy plevelů – svízel trojklaný (Galium tricornutum), trýzel rozkladitý (Erysimum repandum). Ověření historických lokalit těchto druhů tak může pomoci zajistit jejich dostatečnou ochranu. Rozšíření jednotlivých druhů hub je průběžně zpracováváno mykology z České mykologické společnosti. Mechorosty byly zpracovány typově jen v několika nejvýznamnějších územích (stepní stráně, štěrkové náplavy, rašeliniště), většinou v rámci vyhlášených MZCHÚ. Další náhodné údaje jsou získávány při fytocenologickém snímkování či bryologických exkurzích. Téměř opomíjeny doposud zůstávají lišejníky a játrovky. Chybí inventarizační průzkumy některých i potenciálně bohatších lokalit. Specializované zoologické průzkumy byly prováděny zejména v MZCHÚ všech kategorií (mnohem méně často mimo tato území) a byly zaměřeny zejména na obratlovce (celkem 20 průzkumů v MZCHÚ / 4 průzkumy mimo MZCHÚ), z hmyzu na vybrané skupiny brouků (28/8), blanokřídlých (10/6) a na motýly (15/7), jen zcela výjimečně na rovnokřídlé, dvoukřídlé a ploštice. Z ostatních bezobratlých byli dosud nejčastěji sledováni měkkýši (15/1) a pavouci (9/1), další skupiny jen omezeně (mnohonožky, stonožky, suchozemští stejnonožci, žížaly). Až po roce 2000 byl zahájen systematický průzkum vybraných druhů brouků a motýlů (např. modrásci, páchník, roháč) a také vážek, denních motýlů a raků. Monitoring zaměřený na určité druhy obratlovců je prováděn kontinuálně již od počátku 90. let (např. bobr, zimní sčítání vodního ptactva, sovy, sokol, čáp černý, netopýři, ještěrka zelená, užovka podplamatá a další). Z časového hlediska jsou průzkumy obratlovců, až na nepatrné výjimky, 25 až 40 let staré, zatímco převážná část průzkumů bezobratlých je recentní, nebo byla realizována v uplynulých 20 letech. Jediná živočišná skupina, kde není třeba v dohledné době plánovat další průzkumy, jsou měkkýši. Z uvedeného vyplývá, že výzkumné aktivity by se v budoucnu měly zaměřit zejména na 1/ opomíjené nebo v rámci CHKO dosud vůbec nezkoumané skupiny bezobratlých (např. rod čmelák), 2/ MZCHÚ kde dosud nebyl proveden žádný nebo jen ojedinělý průzkum (především PR a PP), 3/ další bioindikačně, ochranářsky nebo faunisticky významné druhy, 4/ aktualizace průzkumů obratlovců. Dlouhodobý cíl − ucelený přehled znalostí o aktuálním stavu a rozšíření druhů rostlinných (vyšší rostliny, houby, mechorosty, lišejníky, játrovky) a živočišných (obratlovci a bezobratlí), včetně jejich společenstev, o jejich vývoji a dlouhodobějších změnách − průběžné definování významných ohrožujících faktorů a stanovení vhodných managementových opatření pro jednotlivé zvláště chráněné a ohrožené (zařazené do červených seznamů) druhy, jejich společenstva a další sledované jevy Navrhované zásady a opatření
24
− − − − − − − −
− − − − − − − −
− − − −
− −
pravidelně monitorovat druhy a typy přírodních stanovišť, které jsou předměty ochrany EVL (viz též kap. 2.4.) sledovat výskyt evropsky významných druhů a dále druhů zvláště chráněných, ohrožených a vzácných (z pohledu národního i z pohledu regionálního) a zaznamenávat údaje o jejich výskytu do databáze ochrany přírody (NDOP) průběžně monitorovat managementová opatření a v návaznosti na výsledky upravovat vhodný management komplexně inventarizovat území připravovaná k vyhlášení jako MZCHÚ (viz kap. 2.3.) průběžně zpracovávat botanické inventarizační průzkumy MZCHÚ přednostně zpracovat inventarizační průzkumy obratlovců v těch MZCHÚ, kde nebyly nikdy provedeny; tam kde provedeny byly, zpracovat nové, neboť jsou k datu sepsání tohoto návrhu (2013) bez výjimky zastaralé a neaktuální zvláštní důraz klást na zpracování prvních ichtyologických průzkumů (viz kap. 3.4.) zpracovat inventarizační průzkumy pro některé bioindikačně nebo ochranářsky významné skupiny bezobratlých (fytofágní, xylofágní, koprofágní, edafické, ripikolní, fungikolní, nidikolní apod.) v těch MZCHÚ, kde nebyly nikdy žádné průzkumy těchto společenstev bezobratlých provedeny, anebo se jedná o průzkumy ojedinělé, neúplné nebo již neaktuální; v této činnosti pokračovat i v případě MZCHÚ, kde je zpracováno větší množství těchto skupin (např. NPR Oblík, NPR Raná) zpracovat inventarizační průzkumy obratlovců i bezobratlých (především bioindikačně významných) na potenciálně cenných lokalitách mimo MZCHÚ tak, aby byly k dispozici údaje o výskytu z co největšího území a z co nejvíce lokalit provést průzkumy mykologické, bryologické (včetně játrovek) a lichenologické na území potenciálně druhově bohatých lokalit nebo lokalit s výskytem ZCHD – především v MZCHÚ sledovat výskyt a šíření invazních a expanzivních rostlin a živočichů na území CHKO (viz též kap. 2.9.) monitorovat škody zvěří v cenných lesních i travních porostech; sledovat stavy a migrace zvěře (viz též kap. 2.6 a 3.3.) monitorovat účinnost agroenvironmentálních opatření a jejich vliv na biotopy a chráněné druhy (viz též kap. 3.2.) pokračovat v monitoringu a vyhodnocovat vliv managementových opatření na cílové druhy či společenstva pokračovat v inventarizaci starých a krajových odrůd ovocných dřevin, dosavadní výsledky shrnout, zpracovat návrh dalšího postupu záchrany genofondu těchto odrůd včetně promítnutí do praktických opatření a využití při práci s veřejností doplňovat botanickou a zoologickou nálezovou databázi ochrany přírody (NDOP), prioritně se zaměřit na zvláště chráněné a ohrožené druhy; trvat na striktním zadávání všech zjištěných nálezových dat získaných při výzkumech na objednávku Správy CHKO ČS přebírat vědecké údaje a informace, získávané na území CHKO ČS jinými institucemi spolupracovat s univerzitami na zadávání (vedení) diplomových prací v CHKO monitorovat místa střetů živočichů (vydra, obojživelníci apod.) s dopravou a inženýrskými sítěmi (viz kap. 2.8.) dle potřeby (pro zjištění dlouhodobých trendů či početnosti) pokračovat v probíhajícím monitoringu či mapování chráněných či indikačně významných druhů živočichů (sysel, bobr, vydra, netopýři, dravci a sovy, rorýs, obojživelníci aj.) a hnízd (např. čáp černý, sokol stěhovavý); podporovat v těchto aktivitách další organizace a spolupracovat s nimi monitorovat výskyt nepůvodních druhů raků v souvislosti s nebezpečím šíření račího moru (viz kap. 2.9.2.) ve spolupráci s investorem či provozovatelem sledovat vliv dopravy a údržby dálnice D 805 na přírodní ekosystémy v CHKO (viz kap. 3.7.1.)
25
2.14. Práce s veřejností Charakteristika problematiky Při práci s veřejností využívá Správa CHKO České středohoří různé formy. Nejfrekventovanějším a nejvýznamnějším způsobem působení na veřejnost je běžná každodenní práce, při které zaměstnanci Správy poskytují veřejnosti informace z oblasti charakteristiky přírody a krajiny Českého středohoří, důvody její ochrany a způsoby a význam péče o přírodu a krajinu. Správa rovněž pořádá přímo vzdělávací a osvětové akce, např. vedení exkurzí, pořádání přednášek, drobných výstav, tematických seminářů, den otevřených dveří, slavnosti stepí nebo využití informačního stánku apod. v rámci akcí pořádaných jinými institucemi – např. den s LČR, Mladé Labe. Při těchto akcích využívá vydávané informační materiály. Využíván je i prostor sídla Správy – vitríny v průjezdu a v zasedací místnosti a zahrada, kde je umístěna expozice hornin. S ohledem na prostorové kapacity i kapacitu lidských zdrojů bylo v poslední době výrazně omezeno fungování informačního centra pro výuku školní mládeže, která zde v minulosti tradičně probíhala. Správa nedisponuje žádným objektem typu terénní stanice, návštěvnické středisko nebo informační bod, což je mimo jiné znesnadňuje využití dobrovolníků v péči o přírodu. . Pro tuto činnost využívá v omezené míře objekty cizích institucí v rámci spolupráce s nimi – např. IC Panská skála. Pro návštěvníky přírody CHKO slouží terénní informační systém, který je tvořen informačními panely a naučnými stezkami. Ty jsou soustředěny do míst s nejvyšší návštěvností – Raná, Boreč, Milešovka, Lovoš, Panská skála. Současný stav informačních tabulí, které Správa vlastní, splňuje požadavky moderního pojetí pouze v oblasti Lounského středohoří, kde probíhá projekt z programu LIFE+. Na území CHKO je mnoho informačních tabulí jiných subjektů, na kterých jsou často prezentovány i záležitosti, které sleduje při práci s veřejností Správa. Míra ovlivnění obsahu a provedení těchto tabulí ze strany Správy CHKO je však různá. Problémem bývá i následná údržba a péče, kdy v terénu zůstávají tabule poškozené a nefunkční. Jedním z nejvýznamnějších prostředků působení na veřejnost jsou webové stránky, kde Správa poskytuje celou škálu informací. V praxi však veřejnost často využívá webové stránky jiných subjektů informujících o přírodě a krajině Českého středohoří. Takové stránky často využívají jako zdroj informace webové stránky AOPK ČR. Práce s veřejností je hlavní aktivitou Stráže přírody. Stráž má celkem 24 strážců a 3 zpravodaje. Strážci a zpravodajové působí osvětově přímo v terénu při svých pravidelných obchůzkách nebo při společných akcích – strážci se účastní pravidelného jarního úklidu v okolí Milešovky nebo svoji činnost představují veřejnosti při akcích jako je Den stráže. Pravidelně dvakrát ročně probíhá setkání Stráže na Správě CHKO.
Dlouhodobý cíl − zvýšené povědomí místních obyvatel i turistů, přicházejících do CHKO, o významu chráněného území i o principech ochrany přírody − veřejnost motivovaná k účasti na ochraně přírody a krajiny v CHKO České středohoří, spolupracující a podporující aktivity Správy CHKO − návštěvnická veřejnost spokojená s poskytovanými terénními službami zprostředkujícími poznávání chráněné přírody CHKO České středohoří Navrhované zásady a opatření − poskytovat informace prostřednictvím aktualizovaných internetových stránek Správy, podporovat výměnu informací s ostatními internetovými stránkami s podobnou tématikou provozovanými nevládními a neziskovými organizacemi, jejich prostřednictvím zajistit větší propagaci internetových stránek AOPK ČR
26
− −
− −
−
− − − − − − − − − − − −
−
využívat facebook a podobné prostředky pro propagaci ochrany přírody a krajiny CHKO České středohoří zajistit funkčnost terénní návštěvnické infrastruktury formou instalace a údržby vlastních informačních panelů, naučných stezek a spoluprací s ostatními subjekty provozujícími podobně zaměřenou infrastrukturu; vytvořit a udržovat evidenci terénní informační infrastruktury; informačními tabulemi osadit všechna MZCHÚ aktivně se podílet na pořádání akcí pro veřejnost, jako jsou přednášky, exkurze, výstavy spolupracovat se zájmovými organizacemi (KČT, ČSOP, ČSO, ČRS, ČESON, Česká botanická společnost, Česká entomologická společnost apod.) i profesními organizacemi (LČR, univerzity ap.) při pořádání terénních exkurzí a speciálních akcí souvisejících s návštěvností přírody v CHKO České středohoří hledat možnosti zřízení návštěvnického střediska CHKO České středohoří, podporovat aktivity nevládních a neziskových organizací provozujících informační centra, případně iniciovat vznik nových informačních bodů k ochraně přírody a krajiny CHKO České středohoří spolupracovat se Střediskem ekologické výchovy Sever Litoměřice o. p. s. a dalšími organizacemi působícími v EVVO (ekologická výchova, přednášky, exkurze aj.) spolupracovat se samosprávami – pořádat semináře na aktuální témata pro obce (ochrana mimolesní zeleně, ochrana přírody v územním plánování) spolupracovat se školami všech stupňů – ekologická výchova, poskytování informací aj. vydávat či aktivně spolupracovat na vydávání odborných, naučných a popularizačních publikací a tiskovin spolupracovat s regionálním tiskem, uveřejňovat zprávy o činnosti Správy CHKO prostřednictvím tiskových zpráv, pořádáním setkání s novináři atd. podílet se na vydávání a distribuci informačních materiálů, které budou přibližovat zásady hospodaření v CHKO (zemědělství, lesnictví) a ukazovat možnosti, jaké pro hospodaření vyplývají z dotačních programů odborně vést dobrovolnou strážní službu, doplňovat počty aktivních členů stráže podporovat zvyšování odborné úrovně členů stráže přírody v místní znalosti CHKO a koordinovat jejich činnost zintenzívnit spolupráci s Policií ČR (příp. obecní policií) v situacích, kdy operativnost strážců nestačí (např. stíhání nepovolených vjezdů motocyklů, automobilů a čtyřkolek), zvýšit spolupráci s ostatními strážemi (lesní, myslivecká, rybářská) podpořit vznik on-line informačního systému v CHKO České středohoří (vytvoření beetaggů a v terénu instalování taglistů s beetaggem a QR kódem) koordinovat akce práce s veřejností se Správami sousedních CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory, NP České Švýcarsko osvětu šířit mezi členy zájmových organizací, které jsou svým zaměřením orientovány na činnosti v přírodě – myslivecká sdružení, ČRS, turistické oddíly, skauti, sportovní oddíly (cyklisté, horolezci, orientační běžci), organizace a skupiny terénních motoristů apod. spolupracovat s pořadateli akcí propagujících tradiční formy hospodaření apod., spolupracovat na propagaci místních produktů
27
3. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny 3.1. Lesní hospodářství Charakteristika problematiky Lesnatost CHKO je poměrně nízká, celkově dosahuje cca 27 %, přesto je lesní hospodářství jednou z činností, které mají na stav území významný vliv. Lesy zaujímají většinou polohy pro zemědělské využití nevhodné (příkré svahy, vrcholy, mělké půdy). Zastoupení lesů v jednotlivých částech CHKO je velmi rozdílné; zatímco např. na jihozápadě CHKO tvoří lesy jen ojedinělé drobné enklávy na zemědělských pozemcích, ve střední části CHKO v okolí Milešovky tvoří rozsáhlý a souvislý lesní komplex a ve východní části pak vytváří menší celky v mozaice s loukami a pastvinami. Vlastnické poměry jsou v CHKO složité; převažují však lesy ve vlastnictví státu (65 %), které spravují Lesy ČR, s. p. (hlavně LS Litoměřice). Následuje vlastnictví obcí a měst (20 %) a soukromé vlastnictví (menší celky, lesy drobných vlastníků). Značné rozdíly klimatických podmínek vedou k významnému rozpětí v zastoupení lesních vegetačních stupňů od dubového (v nejteplejších okrajích) k jedlobukovému (na přechodu do Lužických hor), nejzastoupenější je stupeň dubobukový. Bohaté podloží podmiňuje naprostou převahu společenstev živné a obohacené řady a největší zastoupení mají edafické kategorie B, H, D, S, A, J. Na extrémních a exponovaných stanovištích jsou porosty tvořeny převážně dřevinami přirozené dřevinné skladby (PDS), v polohách pro hospodaření příznivých byla druhová skladba poměrně často změněna ve prospěch jehličnanů. Pro lesy CHKO České středohoří je charakteristická široká škála vyskytujících se dřevin, častý výskyt druhově bohatých porostních směsí a poměrně velké zastoupení listnatých lesů s přírodě blízkou dřevinnou skladbou. Nejrozšířenějšími dřevinami jsou smrk ztepilý a duby (letní, zimní, částečně šípák), následují bříza, jasan, buk a modřín. Smrk má těsně nejvyšší zastoupení (25 %, dub letní a zimní 24 %), postupně se (zvláště v nižších polohách CHKO) od jeho pěstování ustupuje. Za hlavní problémy z hlediska ochrany přírody lze v lesích označit malý podíl ponechávaného odumřelého dřeva, místy zjednodušenou druhovou skladbu porostů, nedůsledné přeměny jehličnatých porostů a nízký podíl přirozené obnovy dřevin PDS. Z hlediska zachování výskytu některých vzácných druhů (rostlin a živočichů, zejména hmyzu) je lokálně problémem absence dříve běžných způsobů hospodaření (lesy nízké či střední) a obtíže při jejich obnovování (hospodaření v přestárlých nepravých kmenovinách). Dále je třeba eliminovat výskyt invazních a expanzivních druhů dřevin (především trnovník akát, borovice černá, jasan ztepilý). Dlouhodobý cíl − druhově bohaté lesy s přirozenou skladbou dřevin i podrostu udržované řízenou péčí ve stavu umožňujícím zachování biodiverzity všech organizmů včetně druhů vázaných na mrtvé dřevo či specifické způsoby hospodaření v lese v minulosti Dlouhodobý cíl je dále rozpracován podle zón ochrany přírody jako cílový stav lesa v horizontu obmýtí (100–150 let). I. zóna Lesy v I. zóně budou plnit převážně mimoprodukční funkce, zejména sloužit pro zachování biologické rozmanitosti. K dosažení tohoto cíle budou v I. zóně cíleně pěstovány jen porosty stanovištně původních dřevin v závislosti na stanovištích a geograficky nepůvodní druhy se nebudou vyskytovat. Lesní porosty budou jednotlivě nebo skupinově smíšené, druhově, věkově a prostorově diferencované, s vysokou ekologickou stabilitou. Při obnově lesních porostů se bude maximálně využívat přirozená obnova, vhodně doplněná umělou obnovou pro podporu dřevin PDS, které jsou konkurenčně slabší (zejména duby), místy se budou uplatňovat výběrné principy (v bučinách či suťových lesích). Dřeviny a jejich zastoupení
28
budou při umělé obnově voleny podle přirozených dřevinných skladeb. V lesích bude běžně zůstávat část odumřelého dřeva různých dimenzí (zejména souše, pahýly apod.) pro udržení biodiverzity. Na části I. zóny (v některých MZCHÚ – např. v části NPR Milešovka, NPR Sedlo, NPP Borečský vrch, PR Březina, PP Stříbrný roh) budou lesy ponechány samovolnému vývoji včetně neprovádění nahodilých těžeb a výsadeb dřevin. Ve vybraných lokalitách (shoda cíle ochrany a cíle obhospodařování) budou pěstovány lesy nízké či střední (např. NPR Lovoš, PR Lipská hora, PR Kozí vrch, dubohabřiny u Košťálova, Jezerky, Panský les u Třebušína). II. zóna Lesy ve II. zóně budou druhově bohaté, věkově a prostorově diferencované a tvořené stanovištně původními dřevinami. K dosažení tohoto cíle bude převažovat přirozená obnova porostů, využívat se budou zejména clonné a skupinové seče, výběrné principy se budou uplatňovat jen pomístně. Náseky se budou používat zejména při přeměnách porostů s nevhodnou druhovou skladbou (např. část PR Březina – porosty SM). V lesích bude zůstávat alespoň část odumřelého dřeva, při obnově budou jednotlivé stromy nebo jejich skupiny ponechávány do fyzického rozpadu. Podle zájmu vlastníků lesa budou pěstovány lesy nízké či střední, pokud jejich pěstování nebude poškozovat stav předmětů ochrany. III. zóna Lesy ve III. zóně budou hospodářské, ale ekologicky tvořené domácími, většinou stanovištně původními dřevinami, které budou doplněny dalšími druhy zlepšujícími výsledky s ohledem na cíl pěstování. Jejich věková a prostorová struktura lesů bude oproti přirozené struktuře zjednodušená. K dosažení tohoto cíle bude při obnově lesních porostů využívána přirozená i umělá obnova. Podle zájmu vlastníků lesa mohou být pěstovány i lesy nízké či střední. IV. zóna Ve IV. zóně se lesy nebudou vyskytovat. Střednědobé cíle a způsoby péče o lesy Střednědobými cíli jsou v obecné rovině: − zachovaná druhově pestrá skladba lesů blízká přirozené skladbě odpovídající pestrosti stanovišť − zachovaná genetická kvalita porostů − udržená, případně zlepšená věková a prostorová diferenciace lesa − diverzita druhů vázaných na lesní prostředí, zejména na specifické způsoby obhospodařování lesa v minulosti či odumřelou dřevní hmotu (ponechání vhodného podílu hmoty v porostech, hlavně doupné stromy, souše, vývraty) − zajištěné obhospodařování lokalit s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin způsobem vedoucím k zachování a podpoře jejich populací Střednědobé cíle budou naplňovány na základě spolupráce a intenzivní komunikace s vlastníky lesů a jejich lesními hospodáři uplatňováním doporučení naplňujících cíle ochrany přírody v péči o lesní ekosystémy a podporou vhodných opatření s využitím příslušných dotačních programů. Způsoby péče v jednotlivých zónách jsou rozpracovány podle cílových hospodářských souborů a aktuální dřevinné skladby porostu v Rámcových směrnicích péče o les (příloha č. 1), kde jsou také uvedeny údaje o době obmýtní a době obnovní pro lesy zařazené v I. zóně CHKO mimo MZCHÚ (dle § 2, odst. 3 vyhl. č. 64/2011 Sb.). Navrhované zásady a opatření Podporované aktivity lesního hospodářství
29
Podporované aktivity lesního hospodářství jsou vhodná opatření pro naplnění cílů ochrany přírody, která budou podporována v procesu rozhodování a v souladu se směrnicemi příslušných dotačních programů i finančně. − Udržování a zvyšování zastoupení dřevin PDS, vnášení chybějících nebo vzácných dřevin PDS a zakládání druhově pestrých porostů dřevin PDS. − Podpora obnovních postupů založených na využívání přirozené obnovy dřevin PDS. − Podpora věkové a prostorové rozrůzněnosti lesních porostů. − Podpora ponechávání jednotlivých stromů a skupin na obnovované ploše k přirozenému rozpadu a ponechávání doupných stromů, zlomů, vývratů a souší v porostech při výchově při respektování ochrany lesa, bezpečnosti a ochrany zdraví a životů (viz též kap. 2.8) − Vyhledávání lokalit s výskytem ohrožených druhů rostlin, hub a živočichů a jejich obhospodařování způsobem vedoucím k udržení či posílení populací (viz. též kap. 2.6., 2..7, 2.8.) − Odstraňování invazních geograficky nepůvodních dřevin (viz též kap. 2.6. a 2.9.). − Sběr reprodukčního materiálu, pěstování sazenic z místních populací dřevin PDS. − Zmapování výskytů vzácných druhů dřevin v lesních porostech a záchrana jejich genofondu včetně výsadeb na vhodných lokalitách v lesích (viz. též kap. 2.6.). − V částech lesa dohodnutých s vlastníkem (správcem) lesa obnovení tvaru lesa nízkého (pařeziny) nebo lesa středního (sdruženého), přednostně v částech, kde je shoda cíle ochrany a cíle obhospodařování (např. v oblasti NPR Lovoš, PR Lipská hora, PR Kozí vrch, u Košťálova, Jezerky a u Třebušína) (viz. též kap. 2.6., 2.7., 2. 8.). − Ponechávání části objemu dříví k fyzickému dožití a k zetlení. − Ochrana kultur a nadějného přirozeného zmlazení dřevin PDS proti poškození zvěří. − Podsadby stinných dřevin PDS v porostech se zjednodušenou druhovou skladbou nebo věkovou strukturou. − Zachování lesních mokřadů a pramenišť a zachování břehových porostů složených ze stanovištně vhodných dřevin kolem toků (viz též kap. 2.6., 2.7., 2.8.) − Zachování vnějších porostních plášťů jako přechodových společenstev (včetně keřového patra) − Používání šetrných technologií při soustřeďování dříví. − V lesích MZCHÚ podle potřeby provádění dalších opatření vedoucích k zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany MZCHÚ v souladu se schválenými plány péče. −
−
−
Další opatření a zásady v rámci kategorizace lesů: - zachovat zařazení lesů NPP, PR a PP v kategorii lesa zvláštního určení - v lokalitách mimo MZCHÚ s výskytem chráněných druhů vyžadujících speciální management a v biocentrech ÚSES iniciovat zařazení do kategorie lesů zvláštního určení (viz kap. 2.6, 2.7, 2.8 a 2.11) v rámci obnovy LHP, LHO usilovat o zařazování ploch přirozených bezlesí (zejména skalních ekosystémů, sutí a lesostepních lokalit – viz též kap. 2.6, 2.7 a 2.8), nacházejících se na pozemcích určených k plnění funkcí lesů (PUPFL), do bezlesí či do jiných pozemků v rámci obnovy lesa - ponechávat na základě jednání s vlastníky lesa určitý podíl starých porostů s přírodě blízkou dřevinnou skladbou na dohodnutém území mimo MZCHÚ do vyššího věku (cca 200 let) - ponechávat při obnově jednotlivé stromy či malé skupiny dřevin PDS (v počtu individuálním dle stanovištních podmínek a dřevin, obvykle 5–10 ks/ha) na dožití (při respektování bezpečnosti a ochrany zdraví a životů) - nezalesňovat lesní řediny a světliny do 0,04 ha, (případně i větší v lokalitách výskytu zvláště chráněných druhů, vyžadujících prosvětlení porostu, např. v bazifilních teplomilných doubravách)
30
−
−
−
− − − −
− − −
v rámci výchovy porostů - nesnižovat na úrovni porostních skupin celkové zastoupení dřevin PDS - přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní druhy dřevin (především trnovník akát, borovice černá) a stanovištně nepůvodní druhy (zejména jehličnany), (viz též kap. 2.9) - udržovat druhovou pestrost dřevin PDS, neodstraňovat úplně přimíšené a vtroušené dřeviny PDS - zachovat a podporovat vitální jedince vzácných dřevin PDS, zachovat porostní podúroveň včetně keřů zajistit zachování místních populací vzácných dřevin, zejména - jeřábu českého, jeřábu labského a jeřábu soutěskového – podchytit lokality výskytu, zajistit pravidelné sledování plodných jedinců, případně zajistit sběr osiva, oddělené pěstování sadebního materiálu a výsadbu na vhodné lokality (viz též kap. 2.7) - dubu šípáku – zmapovat porosty s významným výskytem druhu a podporovat přirozenou obnovu v nich, případně iniciovat sběr osiva, pěstování sadebního materiálu a výsadbu na vhodné lokality v biocentrech všech úrovní ÚSES dosáhnout zastoupení MZD tak, aby vedlo k udržení nebo zlepšení ekologické stability lesních porostů, v porostech s vyhovující porostní skladbou nesnižovat při umělé obnově na obnovním prvku současné zastoupení dřevin PDS vytipovat lesní porosty vhodné k ponechání samovolnému vývoji a na základě dohody s vlastníky lesa dosáhnout upuštění od lesnických zásahů z důvodu zachování biodiverzity v lokalitě zabraňovat izolovanosti MZCHÚ; v porostech na ně navazujících dlouhodobými opatřeními upravovat druhovou a prostorovou skladbu tak, aby tyto porosty vytvářely ochranu porostům MZCHÚ obranu proti šíření kalamitních škůdců (zejména kůrovců) provádět průběžně a pokud možno bez použití pesticidů, tj. zejména odvozem a odkorněním napadených kmenů a vhodným způsobem likvidace těžebních zbytků nové lesní cesty je vhodné budovat v řádně zdůvodněných případech s ohledem na zachování přírodního prostředí; přitom preferovat přírodní povrchy lesních cest z místního materiálu a nové vybavení lesních cest (propustky, svodnice, podélné příkopy, mostky) stavět s upřednostňováním přírodních materiálů, obdobně postupovat i v případě rozsáhlých rekonstrukcí stávajících lesních cest při obnově porostů v lokalitách zatížených dlouhodobou acidifikací v odůvodněných případech doplňovat živiny k výsadbám spolupracovat na ochraně proti škodám způsobovaným nepřirozeným početním stavem zvěře na lesních ekosystémech (také kap. 3.3) při posuzování žádostí o zalesnění zemědělských půd hodnotit záměr důsledně z hlediska druhové ochrany (viz též kap. 2.6, 2.7, 2.8) i zachování hodnot krajinného rázu v místě (viz též kap. 2.12); v odůvodněných případech vyžadovat zvýšený podíl MZD (např. návaznost na okolní přírodě blízké porosty) a vhodné prostorové rozmístění dřevin, vytvářet podmínky pro vytvoření ekologicky cenného okraje lesa
3.2. Zemědělství Charakteristika problematiky Výrazným specifikem CHKO České středohoří oproti ostatním CHKO je vysoký podíl zemědělské půdy (60 %) z celkové rozlohy oblasti. Tím je dána i důležitost, jakou toto odvětví lidské činnosti mělo a dosud má v utváření středohorské krajiny. Po roce 1990 došlo k výraznému nárůstu ploch trvalých travních porostů (v současnosti 56,5 % zemědělské půdy), vinic, neobdělávané půdy, zastavěných a ostatních ploch.
31
Celkový útlum a částečná extenzifikace zemědělské výroby mají za následek postupnou změnu v druhové skladbě trvalých travních porostů směrem k přirozené druhové skladbě. Zatravnění rozsáhlých ploch orné půdy výrazně snížilo značnou vodní erozi. Dočasné snížení aplikace chemických prostředků se pozitivně projevilo na četnosti výskytu do té doby méně častých organizmů. K tomu v posledních letech přispívá i rozmach tzv. ekologického zemědělství. Vedle pozitivních trendů však nastupují i trendy, které přináší do krajiny i negativní dopady nebo ekologická rizika. Jde především o pěstování energetických plodin, jako např. řepky, rychle rostoucích dřevin a dalších (např. plantáže vánočních stromků), se kterými nejsou zatím zkušenosti. Ty proto vyžadují ze strany ochrany přírody zvýšenou opatrnost při jejich zavádění, např. ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis), paulonie (zejména Paulownia tomentosa) a její kříženci. Kladně nelze hodnotit ani vysoký rozsah zatravňování. Jsou katastry, ze kterých vymizely plochy orné půdy. Komplexní pozemkové úpravy, od kterých se předpokládá optimalizace poměrů ve využívání ekologicky stabilizované krajiny, postupují velmi pomalu, ještě hůře je na tom rychlost realizace vyhotovených a odsouhlasených projektů. Nelesní zeleň je zpravidla bez údržby, v pastevních areálech často poškozována dobytkem. V posledních 3 letech narůstá její ohrožení ze strany živelné těžby pro palivové účely či výrobu štěpky. Dlouhodobý cíl − zemědělsky šetrně využívaná krajina, v drobnějším měřítku mozaikovitě uspořádaná, s vysokým zastoupením mimolesní rozptýlené zeleně, s vysokou estetickou hodnotou, nepostrádající charakteristické rysy leso-zemědělské venkovské krajiny, v obhospodařování flexibilně přizpůsobivá k udržení žádoucí druhové pestrosti, s vysokou ekologickou stabilitou Navrhované zásady a opatření − prosazovat úpravu lokálně nevhodné struktury rozvržení ZPF, zejména snižováním výměr bloků orné půdy − prosazovat respektování prvků ÚSES a realizaci jeho nefunkčních skladebných částí − podporovat údržbu a obnovu zeleně rostoucí mimo les, včetně stromořadí a sadů − podporovat pestrost a mozaikovitost biotopů v krajině v prostoru a čase, zachování křovitých biotopů, lesních lemů, mezí, starých stromů apod. − dohodnout s vlastníky a uživateli způsob ochrany a typ managementu u některých biotopů a lokalit výskytu zvláště chráněných a cenných druhů organismů (viz kap. 2.6., 2.7. a 2.8.) − dbát na pestrost biotopů za účelem udržení a vytváření potravního a úkrytového potenciálu krajiny pro živočichy, včetně následné péče − dbát o péči trávníků I. zóny a dodržování šetrného hospodaření na travních porostech ve II. zóně (neprovádět obnovu ani rychloobnovu) − spolupracovat s vlastníky i obcemi při volbě vhodné technologie údržby luk, dle možností ji finančně podporovat (počet, rozvržení a způsob sekání, např. lehká mechanizace, ruční kosení) − u travních porostů na orné půdě podporovat změnu druhu pozemku z orné půdy na trvalý travní porost (TTP), pouze výjimečně připustit změnu TTP na ornou půdu (pokud bude vyloučen negativní vliv na předměty ochrany) − zalesňovat ZPF pouze po komplexním vyhodnocení lokality s ohledem na výskyt druhů či společenstev, krajinný ráz a obhospodařovatelnost pozemku − podporovat pastvu hospodářskými zvířaty s cílem zachování a obnovy biologické rozmanitosti a malovýrobní struktury krajiny, tuto pastvu provádět v souladu s ekologickou únosností pozemků, aby nedocházelo k jejich poškozování erozí, eutrofizaci aj. (přípustná intenzita výpasu, množství a druh hospodářských zvířat), z pastvy vyloučit zamokřené pozemky a prameniště
32
− − − − − −
− − − − −
−
− − − − −
v rámci projektů pozemkových úprav iniciovat realizaci navržených prvků ÚSES včetně interakčních prvků (viz kap. 2.11.), prosazovat obnovu trvalých protierozních prvků (zakládání mezí, remízů, větrolamů, průlehů) prosazovat zatravňování erozí ohrožených pozemků, používání agrotechnických protierozních opatření (pásové střídání plodin, použití vhodných plodin, využití meziplodin, zmenšování výměr bloků trvalými protierozními prvky) prosazovat podél vodních toků zachování nebo vytváření pruhů TTP v minimální šířce 5 až 10 m nepodporovat mulčování travních porostů, provádět je jen výjimečně (např. likvidace dřevinného náletu) podporovat výsadbu ovocných stromů a vysokokmenných sadů se starými a místními odrůdami ovocných stromů energetické plodiny, rychle rostoucích dřevin apod. pěstovat jen výjimečně, a to ve III. a IV. zóně za podmínky důsledné ochrany před šířením těchto rostlin mimo vymezené pozemky, upřednostňovat využití geograficky původních druhů nebo alespoň jednopohlavních (samičích) klonů na travních porostech prosazovat minimalizaci použití hnojiv a chemických látek upřednostňovat organická hnojiva před zásobním hnojením průmyslovými hnojivy, aplikaci biocidů realizovat pouze výjimečně v případech kalamit škůdců a invazních druhů, nepoužívat leteckou aplikaci výše uvedených látek polní hnojiště, jímky na kejdu, močůvku a silážní jámy zřizovat jen výjimečně ve III. a IV. zóně, a to po důkladném zvážení všech případných rizik podporovat obnovu a údržbu starých polních cest a výstavbu nových, provádět přitom výsadbu doprovodné zeleně podél nich výstavbu zemědělských objektů směrovat na funkční plochy k tomuto účelu určené územním plánem obce (stávající i nové areály ve IV. eventuelně III. zóně, které minimalizují případnou fragmentaci krajiny nebo poškození krajinného rázu), viz též kap. 3.6. ve volné krajině povolovat pouze lehká zařízení a stavby nevyžadující další infrastrukturu (napojení na sítě a zpevněné komunikace) – ohradníky, přístřešky, napajedla, připouštěcí boxy, výjimečně opodstatněné seníky, sklady sadovnických potřeb či viniční domky (viz též kap. 3.6.) nové zemědělské objekty architektonicky návazyt na místní tradiční zástavbu hrazení pastvin provádět tak, aby dlouhodobě nevytvářely neprůchodné bariéry pro zvěř i člověka, nepoužívat ploty (viz též kap. 2.8. a 3.6.) zachovat, případně obnovit tradiční a historické struktury krajiny (v místě obvyklé druhy pozemků, kultur a plodin, dále zachování plužiny včetně provázání se sídly apod.), viz též kap. 2.12. působit na zemědělskou veřejnost osvětovou činností vysvětlující ochranářské cíle, principy plánu péče, spoluúčast a spoluodpovědnost zemědělců na ochraně přírody a krajiny, jako veřejného zájmu celé společnosti včetně nich samých využívat k realizaci výše uvedených opatření v maximální možné míře dotačních titulů programů MZe, MŽP, případně dalších.
3.3. Myslivost Charakteristika problematiky Na území CHKO České středohoří se vyskytuje velké množství druhů zařazených podle zákona o myslivosti mezi zvěř. Kromě domácích druhů se vyskytují i některé druhy geograficky nepůvodní, buď jako pozůstatek zrušených oborních chovů nebo do CHKO migrují z okolí. Předmětem mysliveckého hospodaření v CHKO je zejména zvěř spárkatá (srnec, prase divoké, příp. jelen, daněk, muflon) a zvěř drobná (zajíc, bažant, příp. kachna
33
divoká). Na území CHKO zasahuje 101 honiteb. Honitby mají v naprosté většině smíšený charakter, převážně lesních honiteb je málo např. honitba Březina, Milešovka, Lovoš, Dlouhý vrch či Sedlo. Držiteli honiteb jsou většinou honební společenstva. Z honiteb v držení Lesů ČR, s. p. jsou režijní honitby Milešovka (LS Litoměřice) a Karlovka (LS Česká Lípa), ostatní honitby jsou pronajaty soukromým subjektům. Z intenzivních chovů zvěře aktuálně funguje jen obora Chrastná (u obce Vlastislav), kde je na ploše 105 ha předmětem chovu zvěř jelení. K původním zástupcům spárkaté zvěře v Českém středohoří je možné zařadit pouze zvěř srnčí a černou. Ze sousedních regionů pak často přechází zvěř jelení, která však v rámci CHKO normována není. V oblasti je poměrně hojně zastoupena nepůvodní zvěř mufloní. Sčítané stavy spárkaté zvěře jsou zhruba o 50% vyšší než normované, naopak stavy drobné zvěře jsou převážně hluboko pod normovanou hodnotou. Stavy zvěře srnčí (či jelení) nejsou plošně limitujícím faktorem pro obnovu lesů, vyšší škody okusem se na přirozené obnově dřevin projevují lokálně (např. v NPR Milešovka, NPR Lovoš, NPR Sedlo). Neúměrné stavy zvěře černé mají negativní vliv nejen na zemědělsky obhospodařované plochy, ale i na zvláště chráněné druhy organismů (vyrývání rostlin, likvidace stanovišť pro vývoj bezobratlých, likvidace hnízd na zemi hnízdících druhů). Negativně se na stavu společenstev projevuje zejména výskyt muflonů, jejichž koncentrace v některých lokalitách např. v NPR Lovoš a NPR Sedlo vede až k nitrifikaci stanovišť. Problémy ve vztahu k ochraně přírody způsobuje hlavně koncentrace zvěře v konkrétních lokalitách, zvláště v MZCHÚ, způsobená často nevhodným přikrmováním či absencí loveckých aktivit v hůře dostupných částech. Obecným problémem je snaha o chov nepůvodní zvěře, např. zazvěřování honiteb daňkem či oživení chovu muflona vypouštěním dovezených jedinců. Dlouhodobý cíl − početní stavy zvěře umožňující současně zlepšování stavu přírodního prostředí včetně obnovy přírodě blízkých lesů Navrhované zásady a opatření − iniciovat a prosazovat snižování početních stavů černé zvěře až k dosažení a trvalému udržení normovaných stavů za užití všech zákonem povolených způsobů lovu − koncepčně podporovat vlastníky honiteb ve snaze po dosažení a udržení stavů spárkaté zvěře umožňujících přirozenou obnovu lesa v celém spektru dřevin (viz též kap. 3.1.) − ve spolupráci s orgány státní správy myslivosti zamezit dalšímu narůstání stavů mufloní zvěře v oblasti, prosazovat a podporovat významné snížení skutečných stavů mufloní zvěře – podpořit žádosti mysliveckých hospodářů o odlov muflonů v honitbách, kde pro tyto druhy nejsou stanovené minimální ani normované stavy − spolupracovat s uživateli honiteb na odstranění krmných zařízení v MZCHÚ a vyloučit zde přikrmování zvěře (včetně slanisek); stavby loveckých zařízení v MZCHÚ umožnit tak, aby došlo ke snížení zatížení lokalit poškozovaných zvěří − propagovat způsob výpočtu potřebné výše lovu z intenzity vlivu zvěře na druhy a ekosystémy (viz též kap. 2.6., 2.7., 2.8.) − spolupracovat s vlastníky a uživateli honiteb na opatřeních podporujících populace geograficky původních druhů drobné zvěře (např. koroptev polní) − nepodporovat zakládání nových intenzivních chovů zvěře či zavádění chovu geograficky nepůvodních druhů (daněk, muflon) v honitbách s jejich výskytem − spolupracovat s myslivci ověřováním údajů o výskytu druhů zvěře, které jsou zvláště chráněnými druhy (např. vydra říční, výr velký, sokol stěhovavý) − monitorovat výskyt geograficky nepůvodních druhů zvěře a invazních druhů živočichů, které lze lovit (např. norek americký, mýval severní), a ve spolupráci s vlastníky a uživateli honiteb a orgány státní správy myslivosti podporovat všechna vhodná opatření k jejich eliminaci (viz kap. 2.9.)
34
3.4. Rybníkářství a sportovní rybářství Charakteristika problematiky V CHKO České středohoří probíhá obhospodařování vodních nádrží formou klasického rybníkářství v minimálním rozsahu. Z významnějších rybníků lze uvést na Lounsku Lenešický rybník a Dobroměřický rybník a u Úštěka rybník Chmelař. Tyto rybníky jsou zároveň významné ornitologické lokality. Ke střetům se zájmy ochrany přírody dochází ze strany rybářských společností na rozdíl od sportovních rybářů minimálně. Požadavky ochrany přírody jsou zde v naprosté většině případů respektovány. CHKO je z pohledu sportovního rybolovu a s tím souvisejícím zarybňováním oficiálních rybářských revírů obhospodařováno ČRS. Podíl soukromých subjektů je na sportovním rybaření nevýznamný.. Na území CHKO České středohoří se nachází nebo do něho zasahuje 14 pstruhových rybářských revírů ČRS a 15 mimopstruhových revírů ČRS. Největším rybářským revírem je vodní tok Labe, druhým velmi významným revírem je pak Ploučnice. Problémové místo mezi rybářskými zájmy a zájmy ochrany přírody jsou zásahy do rybích populací dané způsobem hospodaření. Probíhá pravidelně a vlastně kontinuálně vysazování ryb, jejich odlov z chovných částí revírů a opětovné vypouštění do lovných částí revírů. V minulosti byly vypouštěny i nepůvodní druhy ryb. Transport ryb mezi jednotlivými revíry představuje i riziko zavlékání dalších organizmů a riziko šíření nákaz. Ichtyofauna je tak dlouhodobě významně ovlivňována a nemůže se přirozeně vyvíjet, což se projevuje na celé kvalitě ekosystému především vodních toků. Dalším střetem mezi rybářským hospodařením a ochranou přírody jsou škody způsobované na chovaných rybách rybožravými predátory (kormoráni, volavky). Tyto škody jsou problematicky vyhodnocovány a vedly k opakované snaze o povolení odstřelu kormoránů velkých a volavek popelavých. Dlouhodobý cíl − rozmanité ekologicky stabilní biotopy stojatých vod s vysokou druhovou diverzitou místně původních druhů rostlin a živočichů, s výskytem chráněných druhů; ornitologicky významné lokality se zajištěnou ochranou; rybníky s převahou extenzivního obhospodařování a dostatek nových přírodě blízkých vodních ploch s šetrným obhospodařováním na místech vhodných z hlediska ochrany přírody a krajiny − existence druhově bohatého ekologicky stabilního společenstva místně původních druhů ryb a ostatních vodních a na vodu vázaných organismů včetně chráněných druhů, zachovaný rozsah jejich přirozených biotopů a trdlišť s omezením vlivů lidské činnosti na populace ryb v tocích Navrhované zásady a opatření − při zakládání nových nádrží podporovat budování nádrží menší rozlohy a prosazovat v rámci účelů jejich využívání zájmy ochrany přírody a krajiny − preferovat extenzivní chov ryb bez hnojení a přikrmování, s rybími obsádkami vhodného druhového a věkového složení a přiměřené početnosti, umožňujícími rozvoj litorálních porostů a existenci druhově bohatého společenstva nádrže − preferovat podzimní výlovy rybníků, v případě jarních výlovů prosazovat provedení výlovu co nejčasněji, ihned po roztátí ledu − provádění pravidelného ichtyologického monitoringu a výzkumu a na základě jejich výsledků optimalizovat hospodaření na rybářských revírech ve vztahu k ochraně přírody, zejména k populacím zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů − aktivní přístup k případnému vyhlašování nových rybářských revírů na území CHKO, stanovování podmínek pro jejich využívání s ohledem na dochovaný stav prostředí konkrétní lokality a její potenciál
35
−
−
−
−
−
− − −
prosazovat při jednání se správci revírů takový způsob rybářského hospodaření, aby bylo zajištěno vytváření podmínek pro přirozený vývoj rybích populací přímo v revírech, zvyšování diverzity vodního prostředí toků vytvářením podmínek pro rozmnožování ryb i možnosti ochrany před predátory úkrytem v členitých březích a dnech vodních toků důslednou kontrolou zarybňovacích plánů minimalizovat vysazování nepůvodních druhů ryb na případy, kdy není v rozporu se zájmy ochrany přírody a jen v místech, kde bude možné jejich opětovné úplné slovení, tj. na izolovaných nádržích nebo izolovaných úsecích toků při kontrolních a záchranných odlovech důsledně kontrolovat použití elektrolovných zařízení uživateli a správci rybářských revírů a to především s ohledem na přítomnost zvláště chráněných druhů vodních živočichů i s ohledem na výskyt geograficky nepůvodních druhů ryb prosazovat zprůchodňování vodních toků jen tam, kde je to účelné, požadavek na striktní zprůchodňování toků se týká řeky Labe a řeky Ploučnice, na menších vodních tocích prosazovat jejich zprůchodňování až po provedení botanických a zoologických průzkumů a na základě vyhodnocení dopadů zprůchodnění toku na stávající vodní biotu v případě výskytu původních populací raka kamenáče na izolovaných úsecích menších toků přistupovat ke zpřístupnění těchto částí toků jen po vyloučení možností zavlečení račího moru migrujícími nepůvodními druhy raků (viz kap. 2.9.2.), v odůvodněných případech povolovat i realizace technických opatření k udržení izolovanosti některých částí toků, a to za podmínek stanovených OOP prohlubovat vzájemnou spolupráci s Českým rybářským svazem s cílem dalšího zlepšení biodiverzity vodních toků vč. omezení výskytů nepůvodních a invazních druhů odlov rybožravých predátorů provádět ve zvlášť odůvodněných případech a za podmínek stanovených OOP vymezit ve spolupráci s Českým rybářským svazem optimální místa pro vjezd a parkování vozidel v okolí rybářských revírů tak, aby byla sportovním rybářům dána legální možnost vjíždět a parkovat na vymezených místech i mimo veřejné komunikace a nedošlo k poškození zájmů OP.
3.5. Vodní hospodářství Charakteristika problematiky Osou území je řeka Labe, sloužící jako dopravní cesta a pro tyto účely historicky částečně upravená (zdrž Střekovského zdymadla), v úseku mezi Ústím nad Labem a Děčínem však stále s relativně přirozeným proudným charakterem s četnými vzácnými ekosystémy (např. jesepy) a společenstvy a druhy na ně vázanými. Druhá největší řeka Ploučnice se vyznačuje na území CHKO prudkým spádem, tok a nivní partie jsou v celé délce přes CHKO vymezeny jako EVL Dolní Ploučnice. Vodní energie toku byla využívána již historicky, v současnosti se zvyšuje zájem o obnovu zdejších MVE, to je však spojeno s problémy se zajištěním migrační prostupnosti toku resp. minimálních zůstatkových průtoků. Centrální části Verneřického i Milešovského středohoří jsou odvodňovány sítí drobných toků patřících k povodí Labe, Ploučnice, Ohře a Bíliny. Ve vyšších polohách mají toky často bystřinný charakter, někde s vodopády a stupni (např. údolí Labe), případně s vybudovanými splaveninovými přehrážkami. Nižší úseky toků a úseky při průchodu sídly jsou často upravené, v zemědělské krajině (zejména okres Louny, Litoměřice) často v rámci dřívějších melioračních úprav technicky upravené, bez vegetačního doprovodu. Kvalita vody je negativně ovlivňována zemědělstvím (splachy půdy, hnojiv), zejména však vypouštěním odpadních vod. Překážky pro migraci vodní fauny se vyskytují prakticky na všech tocích (příčné stavby, rozkolísanost průtoků, problematické odběry vody apod.). Vodní režim území byl v minulosti zejména v souvislosti se snahou o velkoplošné zemědělské hospodaření postižen rozsáhlými melioracemi (odvodnění zemědělských půd, regulace vodotečí). Některá území trpí v důsledku toho vyšší vodní erozí, narušením
36
přirozené akumulace a retence vod, a to včetně degradace vodních a vodou ovlivněných ekosystémů. Území není bohaté na vodní plochy. Potřebná je zejména revitalizace toků, vodních nádrží, vlhkých luk, mokřadů, niv a opatření k zabránění erozi na orné půdě, stejně jako budování nových nádrží a tůní. V souvislosti s vyšším výskytem extrémních povodňových situací v území v poslední dekádě se objevuje zvýšený zájem obcí a správců toků na realizaci protipovodňových úprav či oprav toků s využitím především technických opatření (opevnění toků, protipovodňové zdi apod.) a záměrů na výstavbu poldrů. Zatím chybí komplexní řešení protipovodňových opatření šetrných k přírodnímu prostředí na úrovni celých povodí či jejich částí a je žádoucí prosazovat a iniciovat jeho zpracování. Dlouhodobý cíl − krajina se zvýšenou přirozenou retenční a infiltrační schopností při současné ochraně vodních a na vodu vázaných ekosystémů a šetrném využívání stávajících vodních toků, vodních ploch, mokřadů, vlhkých luk a niv − migračně propustné vodní toky s vysokou ekologickou hodnotou a biodiverzitou vodních organismů (indikátor kvality vody v tocích) Navrhované zásady a opatření − podporovat ochranu přirozeného charakteru vodních toků (zejména mimo zastavěná území obcí) včetně zachování přirozeného splaveninového režimu na tocích a samovolného vývoje jejich koryt; vodní toky s probíhající renaturací ponechat samovolnému vývoji či provést pouze dílčí úpravy, které umožní vývoj směrem k přírodě blízkému stavu; minimalizovat nevhodné zásahy po povodních, dohodou se správci toků zajistit, aby na těchto tocích nedocházelo k obnovám a opravám opevnění a dalším nepřirozeným a necitlivým úpravám, pokud situace neohrožuje životy a majetek obyvatel − při údržbě upravených vodních toků a opravách nátrží a výmolů upřednostňovat opatření, která diverzifikují morfologicky jednotvárná koryta a vytvářejí úkrytové a rozmnožovací biotopy pro vodní živočichy včetně vytváření umělých hnízd (např. pro ledňáčka říčního a břehuli říční) − prosazovat zachování štěrkových a bahnitých náplavů − minimalizovat činnosti a zásahy poškozující morfologicko-ekologický stav vodních toků jen na technicky a bezpečnostně nezbytné; povodňové škody odstraňovat tak, aby nedocházelo k poškozování toků jako významných krajinných prvků a snižování jejich funkce v systému ekologické stability − na Labi za účelem udržení pestrosti ekosystému velké řeky podporovat mimo bezprostřední prostor plavební dráhy udržení či zvětšení zatopených prostor za koncentračními hrázemi, udržení pohyblivých štěrkových, písčitých a bahnitých náplavů, tůní, slepých ramen, lužních porostů apod. (viz též kap. 3.7.1.) − na tocích podporovat a prosazovat projekty k odstranění, případně zprůchodnění migračních bariér (např. drsné skluzové objekty, u velkých toků rybí přechody); chránit toky před budováním dalších migračních bariér, viz též kap. 3.4. − prosazovat odstranění ostatních bariér (oplocení apod.) snižujících funkci toků jako významných krajinných prvků a součástí ÚSES − vytipovat vodní toky či jejich úseky vhodné k provedení revitalizačních opatření a podporovat jejich realizaci, případně iniciovat u správců vodních toků realizaci revitalizačních opatření (např. povodí Hrádeckého potoka) − při realizaci protipovodňových opatření preferovat přírodě blízká opatření (revitalizace povodí malých vodních toků, výstavba a obnova malých vodních ploch, remízů, mezí, mokřadů apod.) oproti opatřením čistě technickým (poldry, protipovodňové zdi apod.); podporovat komplexní řešení na úrovni povodí − podporovat realizaci nových drobných vodních ploch a revitalizaci a obnovu nádrží, klást důraz na vytváření litorálního pásma, břehového porostu a na zvýšení druhové diverzity území, viz též kap. 3.4
37
−
− −
− −
−
−
−
− − − −
podporovat věkovou i druhovou pestrost břehových porostů toků i nádrží, podporovat ponechávání starých stromů v břehových porostech, podporovat výsadbu břehových porostů podél vodních toků v úsecích s chybějícím vegetačním doprovodem včetně, u Labe pak s využitím topolu černého a keřových vrb zajišťovat nebo podporovat přírodě blízká opatření k nápravě narušeného vodního režimu vlhkých luk, mokřadů apod. za účelem zadržení vody v krajině, rozvoje mokřadních společenstev rostlin a živočichů a zvýšení biodiverzity území mimo zastavěná území podporovat a zajišťovat ochranu niv před hydrologickými a morfologickými změnami (v důsledku zásahů do terénu, nevhodného způsobu hospodaření apod.); podporovat zatravnění orné půdy v nivách; zastavěná území s dochovanými úseky nivy využívat extenzivními způsoby (zahrady, zeleň apod., viz též kap. 3.6) prosazovat ve spolupráci se správci toků přítomnost tzv. říčního mrtvého dřeva jako významného prvku tvarové a hydraulické členitosti toků a prostředí pro některé skupiny organismů včetně vzácných a chráněných druhů, viz též kap. 2.8. budování dalších MVE je přijatelné na historických profilech, při jejich realizaci a obdobně při dalších záměrech s významnými odběry vody ve spolupráci s vodoprávním úřadem sledovat a požadovat zachování minimálního zůstatkového průtoku a migrační prostupnosti toku; na Ploučnici pro derivační MVE není vhodný minimální zůstatkový průtok menší než 4m3/sec, u příjezových MVE jako rozhodující parametr sledovat ve spolupráci s vodoprávními úřady minimální zůstatkový průtok rybím přechodem; viz též kapitola 3.7.2. pokračovat v důsledné kontrolní činnosti, zaměřené na plnění podmínek, stanovených orgánem ochrany přírody pro provoz konkrétních MVE (zejména dodržování stanovených hodnot min. zůstatkových průtoků, realizace staveb rybích přechodů v případech rekonstrukcí odběrných objektů vody apod.); nadále iniciovat provádění kontrol dodržování podmínek ve spolupráci s ČIŽP, Policií ČR, vodohospodářskými orgány, správci toků, rybářskou stráží a stráží ochrany přírody prosazovat takové využívání ZPF, včetně podpory vhodných agrotechnických metod a protierozních opatření (obnova mezí, zasakovací pásy, TTP podél vodních toků, viz též kap. 3.2.), umísťování polních hnojišť apod., které nebude mít potenciál snižovat kvalitu povrchových i podzemních vod a infiltrační schopnosti krajiny ve spolupráci s vodoprávními úřady působit na minimalizaci využívání toků jako recipientů pro nečištěné odpadní vody a sledovat vliv vypouštěných vod na vodní ekosystém; podporovat vznik odborných prací hodnotících vliv odpadních vod na vodní ekosystém; prosazovat realizace projektů zajšťujících komplexní řešení čištění odpadních vod v sídlech (viz též kap. 3.7.2.) odběry podzemních vod v I. a II. zóně CHKO provádět se zřetelem na možné ovlivnění vodních a vodou ovlivněných ekosystémů, viz též kap. 3.7.2. vytipovat oblasti pro zpracování studie oběhu podzemní vody s vyhodnocením rizik odběrů podzemní vody, podporovat či zajistit zpracování této studie podporovat obnovu studánek a drobných místních vodních zdrojů podporovat odstranění starých zátěží s potenciálem významného vlivu na kvalitu podzemních i povrchových vod, viz též kap. 3.9
3.6. Výstavba Charakteristika problematiky Pro území CHKO je charakteristické velké množství tradičních typů sídel, převládají však výhradně typy se soustředěnou až kompaktní zástavbou, ostře oddělenou od volné nezastavěné krajiny, s přechody zajištěnými zahradami. Jižní části CHKO dominují menší kompaktní sídla, v severní části pak lineárně uspořádané a protažené vsi lánového typu, v centrální části pak sídla typu krátkých řadových vsí. Doplněny jsou okrouhlicemi, silničními
38
a uličními typy, hromadnými a hromadnými silničními typy a různými vývojovými modifikacemi. Rozptýlená zástavba horského charakteru je zastoupena pouze několika sídly. Samoty se objevují zcela výjimečně, vždy se jednalo o stavby se specifickou funkcí (hájovny, mlýny apod.). Na území CHKO je několik zaniklých sídel, dále pak zaniklé objekty, které vývojem pozbyly svého účelu (bývalé mlýny apod.). Většinou se jedná o objekty umístěné v dlouhodobě zklidněném území či v zónách s vyšším stupněm ochrany. V rozložení sídel a obyvatel je na území CHKO patrná disproporce. Sídla v celkovém počtu cca 400 oscilují velikostně mezi většími městy (včetně měst krajské úrovně) s rozložením převážně po okraji CHKO a drobnými sídly s několika objekty v centrálních částech CHKO, když zemědělské bezlesí s menšími sídly zaujímá cca 2/3 území CHKO. Naprostá většina obyvatel obývá větší a střední sídla, v menších sídlech se uplatňuje zejména rekreační využití. Zájem o bydlení v menších sídlech sice aktuálně stoupá, je ovšem spojen s požadavky na zábor volné krajiny. Lidová architektura je v závislosti na dostupné místní materiálové základně reprezentována domy hrázděnými, roubenými i zděnými. Oblasti typů domu se mnohde vzájemně překrývají. Ve volné krajině se uplatňují především technické sítě, stavby technické infrastruktury a dopravní struktury (množství a hustota vyplývá z hustoty osídlení a z tranzitního charakteru území), v oblastech s intenzivním zemědělským využíváním pak rozlehlé zemědělské areály a ve vazbě na větší města zahrádkové a rekreační osady vzniklé převážně před vyhlášením CHKO. Zájem o výstavbu se nejvíce projevuje v oblasti bydlení zvýšenou poptávkou po rodinných domech, dále v oblasti rekreace včetně objektů pro zahrádkaření, pro drobné zemědělství a chovatelství. Objevují se i kvalitní či tradičně pojaté novostavby, zároveň jsou však i vesnická sídla pod tlakem výstavby objektů nevhodných do tohoto prostředí (tzv. katalogové domy, domy proporčně se vymykající z obvyklé zástavby shodného účelu apod.). Na území CHKO se vztahují Zásady územního rozvoje Ústeckého a Libereckého kraje z roku 2011, většina území CHKO je pokryta územními plány obcí, byť v některých případech staršího data. Pouze velmi malá část obcí nemá zpracovanou územně plánovací dokumentaci vůbec. Stanovení dlouhodobého cíle a návrh opatření vychází z předmětu ochrany CHKO a Preventivního hodnocení krajinného rázu CHKO České středohoří (Löw a kol., 2010). Dlouhodobý cíl − rozvoj obcí a měst v souladu s jejich dochovanými urbanistickými a architektonickými charakteristikami, zachování venkovského rázu u menších sídel včetně provázanosti s tradiční strukturou zemědělské krajiny, uchování volné krajiny bez zástavby Navrhované zásady a opatření Územní plánování − aktivně spolupracovat s obcemi, pořizovateli a zpracovateli ÚP v průběhu procesu přípravy, schválení, hodnocení a změn územních plánů všech stupňů včetně poskytování aktuálních dat pro ÚAP, případně poskytování oborových dokumentů a dat k ochraně přírody a krajiny − při zpracování územních plánů vycházet z ÚAP, respektovat limity ochrany přírody vyplývající ze zákona (zonace CHKO, MZCHÚ včetně ochranných pásem, EVL, ÚSES atd. a vytvářet podmínky pro zachování a zlepšení ekologických funkcí krajiny − v rámci ÚPD zajistit pro známé lokality ZCHD rostlin a živočichů takové funkční využití území, které umožní jejich zachování v příznivém stavu z hlediska ochrany − prosazovat zachování migrační prostupnosti krajiny a její průchodnosti, zachovat zbývající nezastavěné území v údolích Labe a Ploučnice, kde je mimo zastavěné části historicky vyčerpán potenciál plošného rozvoje sídel
39
−
−
−
prosazovat zachování krajinných charakteristik vyskytujících se typů krajiny, respektovat dochované matrice oblastí krajinného rázu, chránit pohledově exponované polohy (hřebeny, horizonty, vrcholy, svahy, průhledy apod.) před umisťováním zástavby zejména technických aj. dominant (viz též kap. 2.12.) požadovat uplatnění těchto zásad urbanistické koncepce: - zachovat stávající hustotu osídlení, novou zástavbu směřovat přednostně do stávajících sídel, nezakládat nové sídelní enklávy - zachovat charakter a strukturu zástavby dochovaných urbanistických typů sídel - sídla rozvíjet úměrně jejich velikosti a původnímu či dochovanému charakteru (půdorysné uspořádání sídla či jeho části, rozmístění objektů, veřejných prostranství, komunikací, velikost pozemků apod.), sídla stavebně nepropojovat - jako zastavitelné plochy využívat přednostně vhodné proluky, případné nové plochy vhodně navázat na stávající zástavbu; požadovat vyhodnocení potřeb nově navržených zastavitelných ploch - zajistit přechod sídel do volné krajiny prostřednictvím zeleně zahrad včetně jejich zařazení do nezastavěného území, navržením ploch sídelní zeleně u zastavitelných ploch apod. - zajistit celkovou kultivaci sídel a nové využití již zastavěných částí sídel typu tzv. brownfields s výjimkou dlouhodobě opuštěných zbořenišť mimo území soustředěné zástavby v sídle - zemědělské, výrobní, skladovací apod. objekty umisťovat do stávajících obdobných areálů; při umístění mimo obdobné areály musí stavby odpovídat měřítku daného místa a architektonickým řešením charakteru území; umisťovat je v zastavěném území či na jeho okraji (viz též kap. 3.2. a 3.8.) - podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu stanovit podle potřeby diferencovaně, pro každou zastavitelnou plochu samostatně; míru podrobnosti podmínek určit podle významu a projevu jednotlivých znaků kulturní a historické charakteristiky místa nebo oblasti a na základě vyhodnocení vizuální citlivosti krajiny - plochy charakteru limitů ochrany přírody zařadit v zastavěném území sídel do funkčních ploch umožňujících jejich zachování a funkčnost (např. plochy sídelní zeleně, plochy přírodní) včetně vyloučení stavebních apod. aktivit v těchto plochách požadovat uplatnění těchto zásad koncepce krajiny: - chránit volnou krajinu před suburbanizací, včetně nové dopravní a technické infrastruktury, rekreačních a sportovních staveb, a před vznikem nových sídelních útvarů včetně samot a skupin objektů - zachovat stávající dochovanou sídelní strukturu - zaniklá sídla a samoty neobnovovat, v odůvodněných případech umísťovat pouze objekty pro šetrné zemědělské hospodaření v území (viz níže), bez obytné či rekreační funkce - dbát na zachování typických znaků lesozemědělské venkovské krajiny, podporovat zmenšení velkých lánů polností vložením strukturní zeleně apod. - zachovat dochované segmenty tradičních typů plužin a fragmenty historických struktur obecně, při řešení koncepce krajiny preferovat původní (historickou) prostorovou strukturu krajiny - zachovat migrační prostupnost krajiny pro organismy a její průchodnost pro obyvatele a návštěvníky - novou dopravní a technickou infrastrukturu umisťovat ve volné krajině pouze v prokazatelně nezbytných případech veřejného zájmu, nové dálkové trasy dopravy a technické infrastruktury směřovat mimo CHKO - stávající stavební objekty ve volné krajině (zemědělské stavby apod.) začlenit do obrazu krajiny zelení, u chátrajících objektů preferovat jejich odstranění a rekultivaci území
40
-
-
-
v zemědělských plochách v závislosti na charakteru území umísťovat pouze hospodářské objekty funkčně i tvaroslovně související se šetrným zemědělstvím malovýrobního charakteru, bez obytné či rekreační funkce a bez požadavků na novou infrastrukturu (ohradníky, přístřešky pro dobytek, napajedla, připouštěcí boxy, výjimečně opodstatněné seníky, sklady sadovnických potřeb, viniční domky apod.), současně jejich charakter a velikost bude odpovídat deklarovanému využití a velikosti a charakteru pozemku a budou dočasné podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu stanovit podle potřeby diferencovaně pro každou plochu; míru podrobnosti podmínek určit podle významu a projevu jednotlivých znaků přírodní, kulturní a historické charakteristiky místa nebo oblasti plochy charakteru limitů ochrany přírody zařadit přednostně do funkčních ploch umožňujících jejich zachování a funkčnost (např. plochy přírodní, lesní)
Výstavba − chránit kulturní dominanty před poškozením novou zástavbou − pečlivě chránit celé architektonicky i urbanisticky výjimečné a velmi dobře zachovalé vísky, vsi, dvorce a samoty před znehodnocením novou výstavbou − novostavby a přestavby posuzovat v kontextu typických venkovských, městských, příp. jiných objektů v daném místě (měřítko, hmota, proporce, tvar, typ střechy, barevnost, vlastnosti střešní krytiny z hlediska odrazivosti světla); ve venkovském prostředí preferovat jednoduché tvary a charakteristické regionální výrazové prostředky včetně doplňkových staveb − při přestavbách prosazovat úpravu narušených objektů ve venkovském prostředí tak, aby se obnovil vzhled hmotově jednoduchých objektů včetně barevnosti − zachovat typickou orientaci objektů v daném místě, způsob osazení objektu v terénu, výškovou hladinu, respektovat měřítko sousedních budov − z důvodu ochrany krajinného rázu (obrazu sídla v krajině) prosazovat použití tradičních barev fasády a střešních krytin, preferovat krytiny bez reflexní povrchové úpravy apod. − nové kapacitní formy staveb (např. stavby občanské vybavenosti, stavby pro výrobu apod.) měřítkem a proporcemi důsledně přizpůsobovat okolní zástavbě − minimalizovat zásahy do terénu, usilovat o plynulé zapojení novostaveb do terénu, minimalizovat vznik zpevněných ploch − usilovat o dokončování sadových úprav v okolí povolovaných staveb, podporovat sadové úpravy s využitím místně přirozených druhů doprovodné zeleně − minimalizovat trvalé oplocování pozemků ve volné krajině a v rozptýlené zástavbě, zachovat významný podíl volně přístupné krajiny bez plotů a ohradníků − ploty řešit tak, aby odpovídaly charakteru daného území, upřednostňovat tradiční materiály (dřevěné laťkové a plaňkové ploty bez podezdívek) a obvyklé parametry (zejména výška) − technickou a dopravní infrastrukturu realizovat při respektování přírodního stavu a ekologických funkcí lokality (zeleň, cenné louky, mokřady) a kulturních hodnot okolí (kvalitní tradiční stavby, drobná architektura) − v rámci výstavby a rekonstrukcí veřejného osvětlení (zejména v obcích, u dopravních, průmyslových, rekreačních či turistických staveb atd.) uplatňovat návrhy takových opatření, která budou minimalizovat světelné znečištění − usilovat o odstranění nebo kultivaci nevyužívaných nevhodných staveb v krajině − dopravní stavby, inženýrské sítě, alternativní zdroje energie, průmyslové stavby viz též kap. 3.7 a 3.8. − při povolování staveb ve čtvrté zóně (zastavěném území) poskytovat poradenství obcím a stavebním úřadům − v rámci komunikace se zástupci obcí a stavebních úřadů předávat aktuální informace o problematice ochrany krajinného rázu ve vztahu ke stavebnímu zákonu
41
−
podporovat zvyšování informovanosti veřejnosti (web, tiskoviny apod.) o ochraně krajinného rázu, tradiční architektuře včetně zásad její ochrany, údržby a obnovy a možnostech řešení novostaveb
Cenné architektonické dědictví (památkově chráněné a historicky a architektonicky významné objekty) − chránit charakter dochované tradiční architektury − spolupracovat na vymezení historicky, urbanisticky a architektonicky významných objektů v ÚAP a ÚP − spolupracovat s orgány památkové péče − zpracovat pasportizaci tradiční architektury, vytvořit archiv tradičních staveb − podporovat záměry na záchranu historických objektů (např. kostely, kaple, hrady) a objektů lidové architektury − podporovat ochranu drobné, zejména sakrální architektury v krajině (kapličky, křížky, boží muka ap.)
3.7. Doprava a inženýrské sítě 3.7.1. Doprava Charakteristika problematiky CHKO se nachází v tranzitní poloze mezi centry ČR a prochází jí dopravní trasy do SRN a dále do severní Evropy. Hlavní dopravní koridor (Lovosice – Ústí nad Labem – Děčín) se nachází v centrální části Středohoří. Z hlediska tranzitu je rozhodující silniční doprava. Jejím základem je rozestavěná dálnice D 805 (koncipovaná tak, aby přispěla k rychlému převedení dopravy přes území CHKO – tedy bez odpočívek, s omezeným počtem sjezdů resp. MÚK) a krátký hraniční úsek dálnice D 806 a dále silnice I. třídy (I/13, I/15, I/28, I/30, I/55; celkem 170 km včetně hraničních úseků), z nichž ani jedna kapacitně aktuální intenzitě dopravy nevyhovuje, silnice I. třídy procházejí běžně sídly. Tyto aj. nedostatky vyvolávají požadavky na úpravu a zejména přeložení některých úseků silnic, z nichž některé mají potenciál ovlivnit přírodní i krajinné prostředí značně velkého území CHKO (Libouchecká brázda, Benešovské středohoří). České středohoří je současně oblastí s tradičně hustou, místy až naddimenzovanou sítí komunikací nižších tříd (cca 200 km silnic II. třídy) včetně účelových komunikací (zejména polní a lesní cesty). Nové komunikace této úrovně se proto budují omezeně. Celková délka železničních tratí v CHKO je 212 km, osou sítě je mezinárodní tah Wien – Praha – Berlin procházející podél řeky Labe, v nedávné době modernizovaný. Síť doplňují tratě nadmístního významu: Lysá nad Labem – Ústí nad Labem – Děčín, Kralupy nad Vltavou – Most, Děčín – Benešov nad Pl. – Česká Lípa, Benešov nad Pl. – Česká Kamenice. Posledně dvě uvedené tratě jsou navrženy k modernizaci a k tzv. zkapacitnění. V ZÚR Ústeckého kraje je zanesen jako územní rezerva koridor vysokorychlostní tratě Dresden – hranice SRN/ČR – Praha (směrové vedení Vchynice – Rtyně nad Bílinou, tunelové řešení). Dále je na území CHKO v provozu několik cyklostezek či jejich úseků se stále rostoucí návštěvností (cyklostezka Labská, Ploučnice a Varhany). Další úseky jsou těsně před dokončením, výstavba dalších je uvažována na úrovni územních plánů některých sídel. Řeka Labe je významnou vodní cestou a přirozenou spojnicí českých vnitrozemských říčních přístavů s námořním přístavem v Hamburku. Lodní doprava na Labi je však v současnosti v důsledku ekonomických podmínek a konkurence silniční a železniční dopravy utlumena. V souvislosti s nákladní dopravou se objevuje snaha o zlepšení stávajících plavebních podmínek (včetně výstavby plavebních stupňů), a to tak, aby bylo dosaženo větších plavebních hloubek.
42
CHKO je z hlediska migrace zvířat významným územím, z hlediska průchodnosti hlavních migračních tras jsou problematické zejména víceproudé úseky silnic a souběhy dopravních cest (např. trojproudý úsek silnice I/8 mezi Velemínem a Bořislaví, silnice III. třídy a žel. trať č. 132 u obce Žďár, silnice I/8 a D 805 pod Lovošem), dopravní koridory v údolnicích Labe a Ploučnice, na vodní cestě pak zdymadlo na Střekově. Na některých silnicích (převážně III. třídy) jsou podchyceny pravidelné migrace obojživelníků – řešeny jsou dočasnou instalací bariér a transfery. Na většině migračních tras chybí trvalá řešení zajišťující překonání překážek (zábrany, podchody apod.). Dlouhodobý cíl − doprava nenarušující typický krajinný ráz a cenné přírodní fenomény regionu při zohlednění hospodářských a sociálně-ekonomických potřeb regionu a jeho obyvatel − krajina bez migračních bariér pro živočichy a fragmentace krajiny a s minimalizovaným negativní vlivem údržby cestní sítě Navrhované zásady a opatření − u stavby dálnice D 805 prosazovat urychlené zapojení stavby či jejích dokončených částí do okolní krajiny (konečné úpravy ploch stavby, rekultivace stavenišť, staveništních cest, nefunkčních úseků překládaných silnic apod.) − po dokončení dálnice D 805 sledovat ve spolupráci s investorem/provozovatelem vliv existence stavby a jejího provozu na přírodní poměry CHKO (zejména vliv na migrační propustnost, vliv zimní údržby na ekosystémy) a dle potřeby přijímat opatření k zmírnění tohoto vlivu (viz kap. 2.13) − okolí dálnice D 805 (včetně sjezdů) chránit před výstavbou komerčních zařízení‚ např. skladové areály a zařízení charakteru služeb (např. odpočívky) − preferovat opravy a úpravy silnic a železničních tratí před budováním nových − záměr výstavby vysokorychlostní tratě Dresden – hranice SRN/ČR – Praha prosazovat v tunelové variantě a v takové podobě, která neovlivní krajinný ráz a umožní zachování typických znaků CHKO − úpravy silnic vedoucí ke zvýšení jejich kapacity, rozšíření či ke směrovým úpravám (včetně obchvatů sídel) apod. provádět v rozsahu, který negativně neovlivní krajinný ráz, umožní zachování typických znaků CHKO a nepovede k vytvoření trvalé migrační bariéry pro živočichy (zvýšenou pozornost přitom věnovat záměrům u tangenciálně vedené silnice I/13); obdobné platí pro železniční tratě − podporovat zachování regionálních železničních tratí a obnovu tratí se zrušeným či omezeným provozem před budováním nových silnic − úseky komunikací mimo zastavěná území sídel chránit před výstavbou komerčních zařízení (např. skladové areály) − průběžně vyhodnocovat komunikace a jejich úseky z hlediska migrace živočichů, prosazovat opatření k zajištění průchodnosti takovýchto silnic (propustky, podchody apod.), u migračních tras obojživelníků případně zajistit v nejvíce exponovaných úsecích instalaci bariér a transfery v době tahu; případně iniciovat osazení příslušných dopravních značek (viz kap. 2.8.) − při rekonstrukci či nezbytné výstavbě polních a lesních cest, cestní sítě v rámci KPÚ, parkovišť a odstavných ploch využívat mimo zastavěná území sídel přednostně přírodní povrchy − cyklostezky přednostně realizovat v souběhu se silničními či železničními tělesy, případně v trase stávajících cest, opuštěných železničních náspů apod, mimo zastavěné území sídel je budovat bez zpevněného povrchu − prosazovat ochranu doprovodné zeleně komunikací při zohlednění požadavků na bezpečnost provozu i ochranu zeleně a její význam v krajině; úpravy komunikací provádět se zohledněním a respektováním doprovodné zeleně
43
− −
−
−
podporovat doplnění chybějící doprovodné zeleně komunikací všech tříd včetně místních a účelových a sítě cest zřizovaných v rámci KPÚ s použitím vhodných druhů původních dřevin včetně ovocných podporovat pouze takové způsoby udržení vodní dopravy na Labi (včetně hlubokých prohrábek říčního dna), které prokazatelně nepoškodí stávající říční a pobřežní ekosystém (např. mokřadní lokality u Svádova, Valtířova, V. Března, Nebočad včetně PP Nebočadský luh, štěrkové náplavy s drobnokvětem pobřežním, lokality s bobrem evropským apod.); zajistit migrační propustnost toku, veškeré nezbytné zásahy na toku vyvažovat odpovídajícími kompenzačními opatřeními uvedená opatření zejména s vazbou na funkční využití území prosazovat do územně plánovacích dokumentací všech úrovní (viz kapitola 3.6.); u koridorů vymezených v územních plánech hledat optimální podobu konečného umístění záměru s respektem k ochraně přírody a krajiny zimní údržbu komunikací provádět tak, aby byla zajištěna bezpečná sjízdnost komunikace odpovídající jejímu významu při zohlednění charakteru přírodního prostředí v jejím okolí
3.7.2. Inženýrské sítě Charakteristika problematiky Inženýrské sítě, produktovody Hustota veškerých inženýrských sítí na území CHKO je mimořádně vysoká, což je dáno jednak vysokým počtem a hustotou sídel na území CHKO, včetně velkých měst, relevantními požadavky na zásobování, a také tranzitní polohou CHKO vůči jednotlivým regionům ČR. V rámci PÚR, resp. ZÚR Ústeckého kraje a Libereckého kraje, je navrženo několik dalších koridorů distribuční sítě nadmístního významu (výstavba či náhrada vedení k posílení přenosových schopností, případně přeložky stávajících vedení). Na úrovni celé CHKO je problematický zejména nepříznivý vliv přenosových soustav vysokého (VN) a především velmi vysokého napětí (VVN) na krajinný ráz, současně jsou problémové střety ptáků s vedením, případně umístění sloupů, trafostanic apod. do cenných biotopů. Produktovody, plynovody, přivaděče průmyslové vody apod. jako podzemní stavby se v krajině prakticky neuplatňují, problematické může být jejich umístění do cenných biotopů. Telekomunikační zařízení S ohledem na členitost terénu a v souvislosti s hustotou osídlení i požadavky na pokrytí území signálem je vysoký taktéž počet telekomunikačních zařízení. Zařízení mají nicméně často multifunkční povahu. Výjimečnou singularitu představuje pouze televizní vysílač na Bukové hoře u Děčína. Základní telekomunikační síť je v současnosti stabilizována. Vodovody a kanalizace Hlavní vodárenskou soustavu v území provozují Severočeské vodovody a kanalizace a. s., které distribuují vodu z měst i do větších vzdáleností. Řada obcí je ale stále především z finančních důvodů bez veřejných vodovodů, nebo má kapacitně (náhorní plošiny) či kvalitativně (údolí Labe) nevyhovující místní vodní zdroje, což vede k nadměrnému tlaku na odběry podzemních vod a následnému vysychání pramenů. Odkanalizování obcí a čištění odpadních vod je problematickou záležitostí. Napojení na veřejnou kanalizační soustavu má jen 40 % domů v CHKO. V CHKO zatím převažuje individuální čištění prostřednictvím domovních ČOV, které však mají problémy s kumulativním efektem znečištění v recipientních tocích a produkují často i velké množství zbytkového znečištění. Na většině toků není měřena kvalita vod ani dostatečně řešen kumulativní efekt znečištění.
44
Alternativní zdroje energie Na území CHKO byla v posledních letech v souvislosti se státní podporou obnovitelných zdrojů vybudována řada solárních elektráren. V současnosti se plánuje několik menších záměrů situovaných převážně do bývalých zemědělských areálů. FV panely jsou dále umísťovány na rodinných domcích pro individuální potřebu domácností. Vodní energie je v CHKO častým, ale pouze doplňkovým zdrojem elektrické energie. MVE jsou budovány na více tocích, problémy s jejich provozem jsou většinou charakteru nedodržování minimálních zůstatkových průtoků, budování migračních překážek a střetů vodních živočichů s turbínami. ZÚR Ústeckého kraje ani ÚP obcí v CHKO zatím nepočítají s výstavbou větrných elektráren. Dlouhodobý cíl − krajina s technickou infrastrukturou nenarušující přírodní prostředí, krajinný ráz a respektující zájmy ochrany přírody Navrhované zásady a opatření − chránit krajinný ráz CHKO před umisťováním negativně se projevujících výškových a liniových dominant technického charakteru (zejména vedení VN, VVN, výšková telekomunikační zařízení); umístění nových vedení VVN tranzitního charakteru umožnit v případě převažujícího veřejného zájmu a prokazatelné nemožnosti jejich vedení mimo CHKO − preferovat při výstavbě i rekonstrukcích podzemní vedení (zejména vedení NN, telefony); v případě nadzemních vedení volit umístění a technické řešení (typ a barevnost sloupů apod.) s ohledem na krajinný ráz a ochranu ptáků − trasy inženýrských sítí včetně dalších nezbytných objektů a zařízení (trafostanice apod.) umisťovat přednostně do zastavěných území, do souběhu s dalšími sítěmi či komunikacemi; minimalizovat zásahy do maloplošných chráněných území, evropsky významných lokalit, významných krajinných prvků (lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy), skladebných částí ÚSES a dalších cenných biotopů a mimolesní zeleně − při umisťování telekomunikačních zařízení (anténní aj. systémy) využívat přednostně stávající výškové objekty a sdílení stávajících telekomunikačních věží dalšími operátory a provozovateli, vše s cílem minimalizovat množství výškových objektů v krajině − v rámci rekonstrukcí inženýrských sítí apod. prosazovat odstranění či přeložení historicky nevhodně umístěných objektů (temena a svahy kopců, cenné biotopy apod.) a odstranění nefunkčních objektů − uvedená opatření důsledně prosazovat do územně plánovacích dokumentací všech úrovní (viz kapitola 3.6.) − ve spolupráci s vodoprávními úřady sledovat zdroje znečištění toků a podporovat opatření (budování, modernizace ČOV aj.), která sníží jejich negativní vliv na vodní ekosystém (viz též kap. 3.5.) − spolupracovat s vodoprávními úřady na stanovování a kontrolování minimálních zůstatkových průtoků na vodních tocích; při výstavbě MVE požadovat takový typ MVE a způsob provozu, který nepovede k poškození vodních ekosystémů (viz kap. 3.5.) − chránit krajinný ráz CHKO před výstavbou větrných elektráren (viz též kap. 2.12.) − umístění solárních panelů směřovat do stávajících uzavřených průmyslových/ /zemědělských areálů a na střechy domů, pokud tím nedojde k negativnímu ovlivnění krajinného rázu (viz též kap. 2.12.)
3.8. Průmysl Charakteristika problematiky
45
Z hlediska výrobních potenciálů je území CHKO České středohoří průmyslově-zemědělskou oblastí, zemědělská výroba je přitom plošně převažující. Průmyslová výroba je soustředěna do okrajových částí CHKO, do větších sídel či v návaznosti na ně (Lovosice, Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice, Benešov nad Ploučnicí), reprezentuje ji především chemický, strojírenský, potravinářský a zpracovatelský průmysl. V bezprostředním sousedství CHKO jsou situovány významné průmyslové komplexy (především chemické a energetické, např. Lovochemie v Lovosicích, Spolchemie Ústí nad Labem, elektrárny Ledvice a Počerady, cementárna v Čížkovicích). Největší konflikt představuje ovlivnění krajinného rázu, technologie výroby má vliv na kvalitu ovzduší a vody. Negativní vliv na životní prostředí v okolí průmyslových center má sekundárně i vyšší míra nákladní automobilové dopravy související s přepravou surovin a hotových výrobků. Umístění velkých energetických zdrojů v těsném sousedství CHKO vyvolává požadavky na dopravu energie přes území CHKO (viz kap. 3.7.2.). Vliv průmyslové výroby (umístěné uvnitř či vně CHKO) na přírodní fenomény CHKO zatím nebyl systematicky hodnocen. Dlouhodobý cíl − zachování typického krajinného rázu, relativní neporušenosti krajiny a cenných přírodních fenoménů regionu při zohlednění hospodářských a sociálně-ekonomických potřeb regionu a jeho obyvatelstva Navrhované zásady a opatření − rozsáhlejší nové záměry situovat do již aglomerizovaných ploch průmyslového charakteru větších sídel (zejména Děčín, Ústí nad Labem, Lovosice), případně v bezprostřední návaznosti na ně mimo volnou krajinu − pro umisťování menších průmyslových provozoven a ostatních výrobních zařízení využívat přednostně tzv. brownfields a stávající zemědělské a průmyslové areály, případně jejich těsná sousedství v přímé návaznosti na sídelní útvary mimo pohledově aj. exponovaná místa − drobná sídla se zachovalou původní strukturou zástavby či s převážně rekreačním účelem zachovat a chránit před průmyslovou výstavbou − nové i přestavované průmyslové objekty hmotově a materiálově přizpůsobit typu sousední zástavby či typu převažující zástavby v daném místě − umožnit adaptace stávajících areálů k novým účelům (byty, rekreace apod.) − obecně podporovat revitalizaci a kultivaci brownfields − podporovat využívání ochranné zeleně u stávajících i nových objektů a areálů − realizaci nových průmyslových areálů směřovat mimo údolní nivy, případné dostavby stávajících průmyslových objektů v údolních nivách provádět s ohledem na zachování nivních společenstev a ekostabilizační funkce vodního toku − chránit území před výstavbou nových velkokapacitních skladovacích a výrobních hal − uvedená opatření důsledně prosazovat již do územně plánovacích dokumentací všech úrovní (viz kap. 3.6.); ve spolupráci s pořizovateli ÚP a obcemi usilovat o usměrňování umisťování rozsáhlejších záměrů i mimo CHKO, avšak ve vizuálním kontaktu s ní, a to za účelem eliminace ovlivnění vnímání krajinného rázu oblasti − podle potřeby sledovat vliv nejvýznamnějších průmyslových podniků na přírodu CHKO
3.9. Zacházení s odpady Charakteristika problematiky Významná část odpadů, vyprodukovaných na území CHKO České středohoří, dnes končí díky systémům kolektivního nakládání s odpady mimo území CHKO. Na území CHKO jsou v současné době provozovány dvě velké skládky tuhých komunálních odpadů (TKO). Jedná se o skládku TKO Orlík, provozovatel Marius Pedersen a.s., a o novodobou skládku TKO
46
Volfartice, provozovatel EKO Volfartice a.s. Ve štolách bývalé podzemní továrny Richard u Litoměřic se dále nachází podzemní úložiště jaderného odpadu (zářiče z různých lékařských přístrojů apod.). Pro terénní úpravy jsou spíše v ojedinělých případech využívány stavební odpady (např. lom Soutěsky, Žandov, skládka u Hnojnice). Některá z takto zavážených míst (např. lomy) přitom mohou představovat z pohledu ochrany přírody hodnotné lokality. Většina obcí má zavedeno třídění odpadů a několikrát ročně organizují svoz nebezpečného odpadu. Některé obce provozují sběrné dvory. V minulosti se na území CHKO nacházela řada skládek komunálního odpadu a odpadu ze zemědělství a průmyslu. Pouze část z nich byla rekultivována (většinou jen úprava povrchu, např. skládka Skršín, Bečov) či zabezpečena způsobem odpovídajícím současným požadavkům, část z nich je v evidenci starých zátěží u MŽP. Některé z těchto skládek mají významný potenciál nepříznivého vlivu na životní prostředí, např. skládka kyanidových solí a popelovin u Malé Veleně (uložena na terase řeky Ploučnice v EVL Dolní Ploučnice) a bývalá legální skládka Břvany (komunální aj. odpad, nachází se v ochranném pásu minerálních vod, část na pozemcích AOPK ČR, bezprostřední kontakt s EVL Raná – Hrádek). Na území je dále značné množství tzv. černých skládek (odhad až několik tisíc), většinou drobného charakteru. Většina těchto dnes již historických uložišť není dále využívána a velká část z nich vlivem povrchové renaturace není jako skládka ani identifikovatelná. K dispozici není ovšem jejich evidence a lze tak těžko dovozovat, která z nich může představovat reálné nebezpečí poškození životního prostředí. Nové nelegální systematicky využívané skládky se dnes téměř neobjevují, časté je však nahodilé ukládání odpadu podél cest a silnic (nejčastěji stavební suť, výkopové zeminy, pneumatiky), v okolí zahrádkových a chatových osad apod. (komunální odpad). Dlouhodobý cíl − krajina neznečištěná nepovolenými skládkami ani odpadem a bez ekologických zátěží Navrhované zásady a opatření − případné záměry na nové skládky odpadu situovat mimo CHKO, nevyužívat bývalé či opuštěné lomy ke skládkové činnosti (viz též kap. 3.10) − u stávajících provozovaných skládek sledovat jejich vliv na přírodní prostředí, v případě jejich nepříznivého vlivu iniciovat opatření k nápravě stavu; prosazovat důslednou rekultivaci těchto skládek (včetně etapovitého řešení) − podporovat výstavbu zařízení na sběr a třídění odpadů, případně jiné využití odpadů (kompostárny apod.), vždy však s umístěním mimo přírodovědně a krajinářsky cenné části CHKO − ve spolupráci s obcemi předcházet vzniku nelegálních skládek důsledným informováním občanů, kam a jak odpady ukládat − likvidaci nepovolených skládek řešit ve spolupráci s příslušnými obcemi, v závažných případech i ve spolupráci s odpovědnými orgány státní správy (zejména ČIŽP, stavební a vodoprávní úřady), příp. policií − podporovat a případně organizovat dobrovolné akce zaměřené na úklid odpadů ve vybraných částech CHKO − evidovat lokality starých ekologických zátěží (včetně nelegálních drobných skládek apod.), sledovat jejich vliv na přírodní prostředí CHKO, dle potřeby iniciovat opatření k nápravě stavu − podporovat odstranění starých zátěží s potenciálem významného vlivu na životní prostředí (např. skládka kyanidových solí u Malé Veleně v EVL Dolní Ploučnice), případně takováto opatření s využitím vhodných dotačních titulů zajistit (skládka v ochranném pásmu minerálních vod Břvany, pozemky AOPK ČR), viz též kap. 3.5.
47
3.10. Těžba nerostných surovin Charakteristika problematiky V současnosti na území CHKO probíhá aktivní těžba nerostných surovin v deseti provozovnách, z toho 9 je určeno pro těžbu stavebního kamene a 1 pro těžbu granátových štěrků. Ve čtyřech těžebnách jde o provoz intenzívní (Dobkovičky, Libochovany, Měrunice, Chraberce), činnost ostatních má vliv na přírodu a krajinný ráz minimální. Další tři dobývací prostory jsou v současnosti netěžené (Valkeřice a Obřice s dřívější těžbou, Libouchec - Chvojno dosud netěženo – vše vulkanity). V území se nacházejí desítky lomových provozů a pískoven, které byly opuštěny v průběhu druhé poloviny 20. stol. Je zde rovněž řada chráněných ložiskových území a území perspektivních pro rozšíření stávajících dobývacích prostorů. Vzhledem k charakteru CHKO představuje těžba nerostných surovin ve většině případů závažný zásah, ohrožující existenci předmětů ochrany CHKO (především těžba vulkanitů). Dlouhodobý cíl − území CHKO České středohoří bez nově těžených ložisek nerostných surovin − u v současnosti těžených ložisek těžba pouze ve stávajících dobývacích prostorech, s rekultivací umožňující co nejpřirozenější zapojení těžebny do krajiny Navrhované zásady a opatření − chránit krajinu před záměry na otvírky nových ložisek nerostných surovin, nepodporovat ani průzkumy nových ložisek nerostných surovin vzhledem k návaznosti na další vyvolané zásahy do přírodního prostředí, jako jsou budování přístupových komunikací a inženýrských sítí − využívat pouze stávající DP, těžbu v nich realizovat s ohledem na zachování krajinného rázu (siluety, horizonty a další pohledově exponované linie), významných biotopů, rostlinných i živočišných druhů a prvků neživé přírody (viz kap. 2.6., 2.7., 2.8., 2.10., 2.12.) − podporovat rekultivace s maximálním využitím přírodních pochodů (samovolná či částečně řízená sukcese), zajistit přitom zachování významných geologických profilů − nevyužívat bývalé či opuštěné lomy k zavážení nebo skládkové činnosti − zachovat a ochránit stará důlní díla, zejména ta, která jsou významnou geologickou lokalitou nebo slouží jako zimoviště netopýrů (viz kap. 2.8.); v procesu zajišťování starých a opuštěných důlních děl uplatňovat podmínky pro ochranu zimovišť netopýrů − ve spolupráci s veřejnou správou a Českou geologickou službou podporovat ochranu evidovaných geologicky významných lokalit tak, aby nebyly poškozeny těžbou surovin (viz též kap. 2.10.)
3.11. Rekreace Charakteristika problematiky Na území CHKO České středohoří cestovní ruch tvoří jen doplňkové odvětví místní ekonomiky, nižší návštěvnosti odpovídá také relativně menší vybavenost rekreační infrastrukturou. Území má potenciál především pro poznávací turistiku a to zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku a díky toku Labe také pro rekreační plavbu. Odlehlejší oblasti Českého středohoří jsou vhodné pro venkovskou turistiku a agroturistiku a hipoturistiku. Tradice vinařství v okolí Litoměřic přitahuje návštěvníky kulturních a gastronomických akcí. Nejběžnější rekreační aktivitou je pěší turistika. Dobré podmínky pro ni vytváří nejen přes 600 km značených turistických tras a několik naučných stezek, ale také velké množství turistických cílů např. přírodní zajímavosti, vyhlídkové vrcholy a rozhledny a historické památky. Návštěvnost pěších turistů nepředstavuje v současném rozsahu pro ochranu přírody problém, neboť množství podobných turistických cílů způsobuje rozptýlení
48
návštěvníků po celém území CHKO, patrný je však nárůst návštěvnosti u některých z nich (Milešovka, Lovoš, Boreč apod.) a objevuje se zájem části veřejnosti o méně známá, avšak cenná místa CHKO, někdy i bez vyznačených přístupů (Lipská hora, Kletečná, Strážný vrch ap). Cykloturistika patří k aktivitám, jejichž intenzita postupně narůstá. Přestože je v oblasti rozsáhlá síť cyklotras, rostoucí návštěvnost lze zaznamenat zejména na několika cyklostezkách (zejména na Labské cyklostezce). Horolezecká činnost probíhá převážně na skalních útvarech lokálního významu. V posledních letech vznikají nové horolezecké sektory, ale pokud dojde k omezení z důvodu ochrany přírody (např. hnízdění sokola stěhovavého v Průčelské rokli), horolezci tuto okolnost respektují. Tradiční lokalitou létání na závěsných kluzácích a klouzavých padácích a letecké modelářství je vrch Raná. Vzhledem k větší koncentraci letců jsou na odrazových plochách instalovány rohože bránící nadměrnému sešlapu, poškození povrchu a erozi půdy. Činnost na vrchu Raná je usměrněna několika výjimkami tak, aby se doplňovala s managementem lokalit sysla a suchých trávníků. Pobytová rekreace, obvykle víkendová, se v naprosté většině odehrává v individuálních objektech (rekreační chalupy, chaty, lokality zahrádkářských aktivit). Objekty s větší kapacitou rekreačního ubytování jsou soustředěny do měst, mimo ně se objevují jen výjimečně. Turistický ruch a rekreační aktivity v současném rozsahu nepředstavují z hlediska ochrany přírody problém. Problémem by se mohly stát požadavky na větší zpřístupňování některých lokalit (např. budování lanových drah nebo zpevněných cest na některé vrcholy, které jsou vybaveny v současnosti jednodušší infrastrukturou pro pěší turisty – ubytovna KČT na Lovoši, restaurace na Milešovce). Z hlediska ochrany krajiny dále přetrvává tlak na umisťování nových rekreačních objektů do volné krajiny, a to často i s deklarací jiného způsobu užívání. Negativní působení na území CHKO České středohoří má především jízda terénních motocyklů, automobilů a čtyřkolek mimo vyhrazené komunikace. Tato neorganizovaná činnost je však špatně postižitelná. Dlouhodobý cíl − umožnění rekreačního rozvoje území a provozování sportovních aktivit bez negativních dopadů na přírodu a krajinu a využití turistického zájmu o území pro podporu ochrany přírody a krajiny Navrhované zásady a opatření − podporovat udržení současné sítě značených turistických tras a jejich údržbu (včetně schodů, poválků a vyhlídek) v lokalitách, kde pohybem návštěvníků mimo stezky dochází k narušování přírodních hodnot − turistické cesty v atraktivních místech (např. NPR Milešovka, NPR Lovoš, NPR Sedlo) přiměřeně vybavit v rámci terénního informačního systému (např. informační tabule) viz kap 2.4 − budování nových turistických zařízení (např. vyhlídek a rozhleden) směrovat mimo přírodně a krajinářsky citlivé lokality − zachovat stávající rozsah provozování horolezectví, pravidelně monitorovat nejnavštěvovanější lokality, z důvodu výskytu ZCHD živočichů (hnízdění ptáků) horolezectví přiměřeně regulovat (časově omezená uzávěra konkrétní oblasti) − spolupracovat s horolezeckými organizacemi při usměrňování horolezeckých aktivit na území CHKO (např. označení a protierozní zabezpečení přístupových pěšin) − významně nerozšiřovat stávající síť značených cyklotras s výjimkou případných místních okruhů v těsné vazbě na obce, dobudovat páteřní cyklostezky podél hlavních toků; nové cyklostezky budovat nejen jako rekreační, ale také s významem pro lokální dopravu obyvatel obcí, pokud možno preferovat sdílený režim s inline bruslaři
49
− − − − − − − −
− − − − −
−
orientační běhy směrovat mimo citlivá území a mimo dobu hnízdění a vyvádění mláďat, zázemí situovat mimo přírodní lokality do zastavěných území obcí monitorovat distribuci cílových bodů geocachingu („keší“) v CHKO, případně regulovat jejich umístění v MZCHÚ využít geocachingu jako prostředku ekologické osvěty a výchovy, podporovat zřizování tematických keší zaměřených na ochranu přírody a krajiny budování nových golfových hřišť umožnit pouze v okrajových částech CHKO v kontaktu se souvisle zastavěným územím měst, při přípravě záměrů vymezit přírodně cenné části a stabilizovat je při stavbě hřiště i následném provozu zajistit zachování migračních tras živočichů v případě oplocování areálů, podporovat zachování veřejného průchodu osob umožnit po dohodě s vlastníkem pozemků (v rámci stávající cestní sítě a mimo MZCHÚ a citlivé lokality) vedení hipostezek podporovat zřizování nových ubytovacích kapacit pouze rekonstrukcí stávajících objektů nenarušující krajinný ráz či adaptací stávajících nevyužitých objektů v zastavěných územích se zachováním jejich případné historické a architektonické hodnoty rozvíjet turistické využití vrcholu Milešovky a Lovoše ve spolupráci s o.p.s. Milešovka a KČT v duchu nouzového jednoduchého přenocování s omezenou kapacitou se zachováním stávajícího rozsahu dopravní obslužnosi, dořešit problematiku odpadních vod z objektu na Lovoši vyhradit místa pro parkování mimo MZCHÚ na východiscích turisticky značených cest, příp. podporovat vznik malých parkovišť pro auta návštěvníků v obcích (např. v Milešově, pod úpatím Lovoše) využít členy stráže ve spolupráci s ostatními neziskovými organizacemi pro provádění průvodcovské služby v turisticky atraktivních místech – Milešovka, Lovoš, Boreč, Radobýl, Panská skála, Sedlo, Raná, Oblík monitorovat návštěvnost vybraných míst v CHKO a její dopady na chráněné části přírody vytvářet podmínky pro rozvoj agroturistiky ve stávajících či rekonstruovaných zemědělských objektech (s vazbou na rodinné farmy a místní produkci) motoristické sportovní aktivity směřovat do vyhrazených míst především ve IV. zóně CHKO a v rozsahu, který nenaruší stav přírodního prostředí; pro jednorázové akce a soutěže využít i plochy, kde jsou plánována dle plánu péče managementová opatření jako narušování drnu či disturbance v ekosystémech v sukcesních stadiích (bývalé vojenské cvičiště Babiny) ve spolupráci s vlastníky pozemků a organizacemi zabývajícími se motosportem omezovat nelegální jízdy motorových vozidel v terénu
50
4. Závěrečný přehled prioritních úkolů Přehled prioritních úkolů zahrnuje nejdůležitější úkoly, které je nutno zabezpečit po dobu platnosti plánu péče. Některé z úkolů mají dlouhodobou povahu, jiné vyplývají z aktuálních potřeb zajištění poslání a předmětu ochrany CHKO. Jedná se o tyto úkoly: − − − −
−
− − −
−
− − −
provést revizi stávají zonace a zpracovat návrh nové zonace CHKO podle platné metodiky a nových poznatků o stavu krajinného a přírodního prostředí CHKO odstranit nedostatky zřizovacích předpisů stávajících maloplošných zvláště chráněných území jejich novým vyhlášením; průběžně zajišťovat péči o předměty ochrany vyhlášených MZCHÚ v souladu se schválenými plány péče o ně zachovat nebo zlepšit stav přírodních stanovišť a druhů, které jsou předmětem ochrany ve vymezených EVL na území CHKO zajištěním péče o tato stanoviště a druhy v souladu se schválenými SDO ve spolupráci s vlastníky a uživateli pozemků zachovat nebo zlepšit stav nelesních společenstev charakterizujících České středohoří (zejména společenstva skal a sutí, stepí a lesostepí včetně tzv. bílých strání, vlhkých luk apod.), a to prováděním aktivní péče s pomocí speciálních managementových opatření nebo podporou tradičních forem zemědělského hospodaření (kosení, pastva, vyřezávání dřevin, narušování povrchu aj.) ve spolupráci s vlastníky a dalšími uživateli pozemků uchovat či zlepšovat stav populací zvláště chráněných a cenných druhů (a jejich biotopů), a to zejména aktivní péčí o jejich stanoviště; u zbytkových populací těchto druhů realizovat speciální záchranná opatření či péči (např. sysel obecný, modrásek ligrusový, okáč skalní, listonoh letní, ovsíř stepní, starček celolistý, hvězdnice alpská, tořič hmyzonosný a další vstavačovité, kavyly aj.) monitorovat ochranářsky významné biotopy, výskyt ZCHD a dalších významných druhů a managementová opatření realizované na jejich ochranu chránit cenné lokality před jejich degradací rozšiřováním invazních nebo expanzivních druhů zachovat typický krajinný ráz Českého středohoří, tj. zejména chránit krajinu před rozšiřováním zástavby, využíváním pro plošné stavební aktivity (fotovoltaické elektrárny, výrobní areály, sportovní areály atd.), umisťováním technických dominant a změnami matrice oblastí krajinného rázu, podporovat opatření na zlepšení vzhledu krajiny, biodiverzity, migrační prostupnosti a ekologické stability krajiny podporovat ve spolupráci s vlastníky zlepšování stavu lesních porostů zvyšováním zastoupení stanovištně původních druhů dřevin, vytvářením pestré druhové, věkové a prostorové struktury, ponecháváním starých stromů na dožití a části dřevní hmoty k zetlení, zajistit zachování rozsahu a kvality skalních, stepních a lesostepních lokalit v lesích zachovat přírodě blízký charakter vodních toků včetně jejich niv, zajistit migrační propustnost toků všech řádů, podporovat opatření na zlepšení kvality vod, revitalizaci míst postižených odvodněním a revitalizaci upravených toků, nádrží a rybníků minimalizovat poškozování unikátní přírody a krajiny CHKO těžbou nerostných surovin zlepšovat prostřednictvím dostupných komunikačních prostředků a aktivit informovanost veřejnosti o hodnotách a poslání CHKO České středohoří, podporovat aktivity veřejnosti k ochraně CHKO a péči o ní; ve spolupráci s obcemi a dalšími subjekty zachovat trvale udržitelné využívání turisticky atraktivních cílů v přírodě CHKO, a to včetně podpory opatření k usměrňování, informování a vzdělávání návštěvníků (návštěvnická infrastruktura, sociální vybavení apod.)
51
5. Seznam zkratek AEO – agroenviromentální opatření AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí ČOV – čistírna odpadních vod ČR – Česká republika CSR – Česká socialistická republika ČRS – Český rybářský svaz ČSOP – Český svaz ochránců přírody ČZU FŽP – Česká zemědělská univerzita, fakulta životního prostředí DP – dobývací prostor EIA – posuzování vlivu záměrů na životní prostředí EVL – evropsky významná lokalita EVVO – ekologická výchova, vzdělávání a osvěta FV – fotovoltaická elektrárna GIS – geografický informační systém CHKO – chráněná krajinná oblast CHKO ČS – Chráněná krajinná oblast České středohoří IC – informační centrum KČT – Klub českých turistů KPÚ – komplexní pozemkové úpravy LČR – Lesy České republiky, s. p. LHO – lesní hospodářská osnova LHP – lesní hospodářský plán LIFE+ - dotační program Evropské komise, v CHKO ČS se jedná o projekt „Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském středohoří“ LS – lesní správa MÚK – mimoúrovňová křižovatka MVE – malá vodní elektrárna MZD – meliorační a zpevňující dřevina MZP – minimální zůstatkový průtok MZe – Ministerstvo zemědělství MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území MŽP – Ministerstvo životního prostředí NN – nízké napětí NP – národní park NPR – národní přírodní rezervace NPP – národní přírodní památka NRBC – nadregionální biocentrum OOP – orgán ochrany přírody OP – ochrana přírody PDS – přirozená dřevinná skladba PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace PS – památný strom PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR – politika územního rozvoje SDO – souhrn doporučených opatření TKO – tuhý komunální odpad TTP – trvalý travní porost ÚAP – územně analytické podklady ÚP – územní plán ÚPD – územně plánovací dokumentace ÚSES – územní systém ekologické stability
52
VN – vysoké napětí VVN – velmi vysoké napětí ZÚR – zásady územního rozvoje ZCHD – zvláště chráněný druh ZPF – zemědělský půdní fond Zkratky dřevin jsou uvedeny podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování
53
6. Použitá literatura DANIHELKA J.,CHRTEK J. jr. & KAPLAN Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia 84: 647- 811. FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 758+2 pp. GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic. Červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Preslia 84(3): 631–645. Electronic apendix. HOLEC J. & BERAN M. (2006): Červeny seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha 24:47 CHYTRÝ M. a kol. (2010): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. 445 s. KINSKÝ J. (2000): Chráněná krajinná oblast České středohoří. Hodnocení krajinného rázu. Správa CHKO České středohoří, Litoměřice. KOL. (1996): Plán péče CHKO České středohoří, 2000–2014. Správa CHKO České středohoří, Litoměřice KOL. (2013): Rozbory Chráněné krajinné oblasti České středohoří. AOPK ČR, Praha. LIŠKA J. et PALICE Z. (2010). Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). – Příroda, Praha, 29: 3–66. LÖW J. (editor) a kol. (2010): Preventivní hodnocení krajinného rázu na území CHKO České středohoří. Brno. PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, 22: 1–184. MATĚJU J. a kol (2007) Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice. MŽP, Praha. POLEDNÍK L. a kol (2008): Programu péče pro vydru říční (Lutra lutra) v České republice v letech 2009–2018. MŽP, Praha. VOREL A. a kol. (2013): Program péče o bobra evropského. MŽP Praha.
54