Agentura ochrany p írody a krajiny eské Republiky Správa Chrán né krajinné oblasti Blanský les Vyšný 59, 381 01 eský Krumlov
Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast Blanský les na období 2008-2017
2
Obsah 1. Úvod .......................................................................................................................5 1.1. Základní údaje ................................................................................................5 1.2. Strategie ochrany p írody a krajiny v CHKO................................................5 2. Cíle ochrany p írody a krajiny ..............................................................................6 2.1. Ochrana p írody .............................................................................................6 2.1.1. CHKO .......................................................................................................6 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic .................................................................6 2.1.1.2. Návrhy na zm nu bližších ochranných podmínek ........................6 2.1.1.3. Návrhy na zm nu zonace CHKO.....................................................6 2.1.2. Vybraná zvlášt chrán ná území ...........................................................7 2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chrán ných území ...................7 2.1.2.2. P ehlášení i úpravy stávajících zvlášt chrán ných území........7 2.1.2.3. Pot eba zajišt ní vybraných zvlášt chrán ných území ..............7 2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000...............................................................8 2.1.4. Památné stromy ......................................................................................8 2.1.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK......................................9 2.1.5.1. Záchrana genofondu chrán ných nebo významných druh .......9 2.1.5.1.1. Rostlinná spole enstva............................................................9 2.1.5.1.2. Rostliny ...................................................................................10 2.1.5.1.3. Živo ichové.............................................................................10 2.1.5.2. Invazivní druhy...............................................................................11 2.1.6. Neživá p íroda .......................................................................................12 2.1.7. Územní systém ekologické stability ....................................................13 2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu ...................................................14 2.1.9. Monitoring, výzkum ..............................................................................15 2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby ......................................................16 2.2. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny......................................17 2.2.1. Lesy a lesní hospodá ství ....................................................................17 2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) .................................................17 2.2.1.2. St edn dobé cíle a zp soby pé e o lesy .....................................18 2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodá ství................................18 2.2.1.4. Limity pro lesní hospodá ství .......................................................19 2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji .............................19 2.2.2. Hospoda ení na zem d lské p d šetrné k životnímu prost edí......19 2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF....................................................20 2.2.2.2. Cíle OPK na významných nelesních biotopech ..........................20 2.2.2.3. Další obecná doporu ení k aktivitám na zem d lské p d .......20 2.2.3. Myslivost a rybá ství.............................................................................21 2.2.3.1. Cíle OPK v pé i o zv ...................................................................21 2.2.3.2. Cíle OPK v pé i o rybá ské revíry.................................................21 2.2.3.3. Cíle OPK v hospoda ení na rybnících ..........................................22 2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodá ství.......................................................23 2.2.4.1. Pé e o vodní plochy a toky...........................................................23 2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových i podzemních vod ................................................................24 2.2.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry ..........................................24 2.2.5.1. Rozvojové zám ry slu itelné s posláním CHKO („inverzní zonace“).......................................................................................................24
3
2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby ......................................................... 25 2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy .......................................................... 27 2.2.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady 27 2.2.5.5. Zásady umis ování technické infrastruktury a inženýrských sítí ..................................................................................................................... 28 2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti t žby nerostných surovin a rašeliny............ 29 2.2.6. Rekreace, sport, turistika..................................................................... 30 2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s ve ejností ................................................. 31 3. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO pro dobu platnosti plánu pé e.......................................................................................................................... 33 4. Seznam použitých zkratek ................................................................................. 34 5. Seznam literatury ................................................................................................ 35
4
1. Úvod 1.1. Základní údaje Plán pé e o CHKO je odborný a koncep ní dokument ochrany p írody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a sou asném stavu zvlášt chrán ného území navrhuje opat ení na zachování nebo zlepšení stavu p edm tu ochrany ve zvlášt chrán ném území (§ 38, odst. 1 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny - dále jen zákon). Zpracování plán pé e o CHKO zajiš uje Ministerstvo životního prost edí eské republiky (MŽP) prost ednictvím Agentury ochrany p írody a krajiny R (AOPK R), zejména p íslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zp sobu zpracování a obsahu plán pé e jsou stanoveny provád cím p edpisem a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zve ejn ném ve V stníku MŽP . 6/2004. Plán pé e slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany p írody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán pé e neobsahuje opat ení, která jsou povinností správy CHKO vyplývající p ímo ze zákona o ochran p írody a krajiny. Plán pé e o CHKO Blanský les je zpracován na období let 2008 až 2017 a navazuje na plán pé e s platností od roku 1997 do roku 2006, prodloužený do roku 2011. Plán pé e byl zpracován kolektivem autor složeným z pracovník Správy CHKO Blanský les a odd lení CHKO editelství AOPK R .
1.2. Strategie ochrany p írody a krajiny v CHKO Dlouhodobým cílem ochrany p írody a krajiny v CHKO Blanský les je uchování typického rázu harmonické krajiny (s komplexy les na h ebenech a se st ídáním lesních a zem d lské ploch a menších sídel v K emžské kotlin a okrajových ástech CHKO) a zachování p irozených a polop irozených spole enstev se vzácnými druhy rostlin a živo ich . V ochran p írody bude pozornost zam ena na zachování a ochranu vzácných spole enstev zejména na vápencích a hadcích, udržení podílu lesních spole enstev s dochovanou p írod blízkou d evinnou skladbou a jejich ucelených celk , zvyšování ekologické stability les , revitalizaci drobných tok , udržování druhové pestrosti území pé í o cenná spole enstva a udržování, p íp. vytvá ení vhodných životních podmínek pro chrán né a vzácné druhy rostlin a živo ich . V ochran krajiny bude pozornost soust ed na na zachování a ochranu typického rázu harmonické krajiny s vysokým podílem les a zelen a udržení její pestrosti, v etn zachování kulturních a historických charakteristik sídel, zejména celk s dochovanou urbanistickou strukturou a lidovou architekturou.
5
2. Cíle ochrany p írody a krajiny 2.1. Ochrana p írody 2.1.1. CHKO 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic 2.1.1.2. Návrhy na zm nu bližších ochranných podmínek Charakteristika problematiky CHKO Blanský les byla vyhlášena vyhláškou Ministerstva životního prost edí SR . 197/1989 Sb. ze dne 8. prosince 1989, o z ízení Chrán né krajinné oblasti Blanský les. Z izovací p edpis nevyhovuje ze dvou hlavních d vod : 1) Hranice CHKO jsou špatn identifikovatelné nebo neodpovídající praktickým pot ebám: a) V ta v § 12 vyhlášky "Na sídelní útvary, jejichž zastav ným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jako by celé ležely v oblasti s výjimkou intravilánu m sta eský Krumlov" neumož uje p esn identifikovat, na jaké území se vztahuje a zda hranicí sídelního útvaru je mín no sou asn zastav né území nebo zastavitelné území obcí. b) Opakovaný požadavek m sta eský Krumlov na úpravu hranice CHKO - vyjmutí pr myslové zóny Domoradice. Tento problém by mohl být vy ešen za azením uvedeného území do IV. zóny CHKO p i navrhované zm n zonace. 2) Výnos neobsahuje bližší ochranné podmínky, které jsou nezbytné pro dostate nou ochranu ale obsahuje bližší ochranné podmínky nad rámec zákona (nap . zakazuje ve II. zón umís ování staveb mimo zastav ná území sídel). Dlouhodobý cíl - zachování krajinných i p írodních hodnot území Navrhovaná opat ení - p i zm n zonace iniciovat zárove zm nu z izovacího p edpisu
2.1.1.3. Návrhy na zm nu zonace CHKO Charakteristika problematiky Zonace CHKO Blanský les je zakreslena v p íloze z izovací vyhlášky. Platná zonace, která na území CHKO vylišuje 3 zóny, neodpovídá hodnotám území z hlediska ochrany p írody a krajiny ani metodickým zásadám pro vymezování zón CHKO. Již v roce 1993 byl p ipraven návrh nové zonace, který byl v regionu i projednán, ale nebyl právoplatn schválen. Zonaci je nutno aktualizovat i s ohledem na vývoj území a ochranu lokalit soustavy Natura 2000. Platná zonace neodpovídá dokonce ani rozložení MZCHÚ. D vody pro zm nu zonace jsou následující: 1) Zonace daná vyhláškou není p esná (nelze vždy p esn ur it, v které zón CHKO se pozemek nachází) - p ílohu k vyhlášce tvo í mapa v m ítku cca 1:200 000, pro ur ení konkrétní parcely nep esná. 2) T ístup ová zonace - CHKO Blanský les má jen t i zóny; vymezení IV. zóny pat ilo mezi dlouhodobé cíle již podle p edchozího plánu pé e. Vymezení tvrté zóny zjednoduší vydávání závazných stanovisek podle § 44 odst. 2. 3) Nedostate ná ochrana n kterých ástí CHKO - pot eba zm ny zonace z d vodu zlepšení ochrany ur itých oblastí v rámci EVL: do první zóny je zejména nutné zahrnout díl í ásti EVL Blanský les, které jsou nejvýznamn jší z hlediska ochrany biotop (nap . Lazecký vrch a další), které jsou v sou asné dob sou ástí t etí zóny. Do druhé zóny by m ly být za azeny vybrané vymezené ásti ÚSES a oblasti s dochovanou urbanistickou strukturou rozptýlené zástavby na samotách s pestrou mozaikou sad , remízk a p írod blízkých luk. V sou asné dob je zpracováván nový návrh zonace. Podle p edb žného návrhu zaujímá území s nevhodnou zonací asi 30 % plochy CHKO. Celková plocha navrhované I. zóny je p edb žn odhadnuta na cca 10 %. Plocha II. zóny z stane na p ibližn 20 %, bude však oproti stávající zonaci jinak rozmíst na. IV. zóna je navrhována asi na 1,5 % území. Tento návrh bude dále up es ován, není tedy možné uvést p esné údaje, nebo se ješt mohou b hem zpracování dosti zm nit.
6
Dlouhodobý cíl - zachování krajinných i p írodních hodnot území Navrhovaná opat ení - dopracovat rozpracovaný návrh ty stup ové zonace CHKO - p edložit odborné podklady pro zm nu zonace (vydání vyhlášky MŽP) a spolupracovat p i jejich projednávání
2.1.2. Vybraná zvlášt chrán ná území Charakteristika problematiky Území chrán ná formou MZCHÚ podchycují v CHKO Blanský les nejvýznamn jší typy stanoviš a nejd ležit jší lokality výskytu chrán ných rostlinných a živo išných druh a také jednu p írodní památku cennou z hlediska geomorfologie. V MZCHÚ mají nejv tší zastoupení lesní ekosystémy (bu iny, su ové lesy a hadcové bory), které tvo í okolo 75 % rozlohy všech MZCHÚ. Z hlediska druhové bohatosti jsou významné p edevším nelesní ekosystémy (zvlášt teplomilná spole enstva na vápencích a mok adní spole enstva). Na území CHKO Blanský les je v sou asné dob 19 maloplošných chrán ných území. Jejich podíl na celkové rozloze CHKO je však velmi malý - iní pouze 1,35 %. Dlouhodobý cíl - zachovat nebo zlepšit p írodní prost edí v MZCHÚ umož ující udržení a rozvoj dochovaných spole enstev a populací vzácných a ohrožených druh , p íp. jejich rozvoj podpo it vyhlášením dalších MZCHÚ
2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chrán ných území -
-
na základ inventariza ních pr zkum zpracovat návrh a vyhlásit PP „Kulatý vrch“ (jižní svahy bývalého vojenského cvi išt v k.ú. Vyšný) – ochrana teplomilných trávník s výskytem vzácných živo ich (brouci, motýli) a zajistit pé i o toto území na základ inventariza ních pr zkum zpracovat návrh a vyhlásit PP "Vyšenský lom - Vý í vrch" pro ochranu chrán ných druh hmyzu vázaných na sukcesní stadium nezapojených travních porost a dále kv tnatých bu in a bor s výskytem chrán ných druh rostlin a zajistit pé i o toto území provést inventariza ní pr zkumy v lokalitách "Liš í hora" a "Lazecký vrch" (zbytky vápnomilných bu in) a v p ípad jejich ohrožení zvážit možnost vyhlášení PP (pokud nebude zajišt na ochrana zonací CHKO)
2.1.2.2. P ehlášení i úpravy stávajících zvlášt chrán ných území -
p ipravit podklady pro p ehlášení PR Chráš anský vrch – zm na vedení hranic, rozší ení MZCHÚ (do území zahrnout na severu i jihu navazující staré porosty s p evahou listná - celková rozloha nového MZCHÚ cca 15 ha) dle návrh v platném plánu pé e o NPR Vyšenské kopce nadále usilovat o p ehlášení tohoto MZCHÚ
2.1.2.3. Pot eba zajišt ní vybraných zvlášt chrán ných území -
u v tšiny MZCHÚ (s výjimkou PP Kalamandra) vy ešit jejich zanesení do katastru nemovitostí, ke kterému bude nezbytné zam ení nebo p ehlášení s vymezením dle parcel
7
2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000 Charakteristika problematiky Prakticky celé území CHKO bylo na ízením vlády . 132/05 Sb. za azeno do národního seznamu jako evropsky významná lokalita (EVL) Blanský les. Její ochrana a management jsou z ásti pokryty plány pé e o MZCHÚ, vhodná opat ení jsou i sou ástí rámcových sm rnic pé e o lesy. Území celé EVL je vyhlášeno k ochran populace rysa. Z hlediska ochrany biotop nejcenn jší ásti EVL Blanský les tzv. díl í EVL (oblast Klet , Vyšenské kopce - Lazecký vrch a Vltava - Dív í Kámen) jsou v navrhované zonaci (viz kapitola 2.1.1.3) za azeny do I. zóny ochrany. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ. Dlouhodobý cíl - zachování p íznivého stavu biotop a druh , které jsou p edm tem ochrany v EVL Navrhovaná opat ení - monitorovat skalní vegetaci (T3.1, S1.2) v údolí Vltavy a v p ípad pot eby provád t managementová opat ení (potla ování sukcese) - udržovat xerotermní trávníky (T3.4, T3.5) na eskokrumlovských vápencích a v údolí Vltavy (pastva ovcí a koz, odstra ování d evin) - pravidelnou se í udržovat mezofilní (T1.1) a st ídav vlhké louky (T1.9) v EVL (p edevším v oblasti Klet , Vyšenských kopc - Lazeckého vrchu, Vltavy - Dív ího Kamene) - nep ipustit p i lesnickém hospoda ení zvyšování podílu stanovištn nep vodních d evin v lesních biotopech, které jsou p edm tem ochrany (p edevším v oblasti Klet , Vyšenských kopc Lazeckého vrchu, Vltavy - Dív ího Kamene) - pravideln udržovat lokalitu ho e ku eského (Gentianella praecox ssp. bohemica) - pastva, p íp. se a narušování p dního povrchu - monitorovat vodní vegetaci (V4A) v ece Vltav v souvislosti s rekrea ní plavbou (viz kap. 2.1.9.) - monitorovat a vhodnými zásahy podporovat populace druh : mihule poto ní (Lampetra planeri) zachování náplav v toku, netopýr velký (Myotis myotis) - zachování p ístupnosti štol a p dních prostor, p ástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) - vytvá ení mozaiky porost v nelesních ekosystémech, rys ostrovid (Lynx lynx) - osv ta, vranka obecná (Cottus gobio) obnova drobných regulovaných tok , vrko útlý (Vertigo angustior) - zamezení zar stání lokalit k ovinami (viz také kap. 2.1.5.1.3.)
2.1.4. Památné stromy Charakteristika problematiky Na území CHKO je dlouhodob uplat ována ochrana významných strom . Za památné stromy je vyhlášena naprostá v tšina strom významných svou velikostí, v kem, tvarem nebo estetickým p sobením. Celkový po et památných strom v CHKO je 160 ks, v tšina strom je v alejích Novoveské a Borovské. Správa CHKO vede v evidenci další významné stromy (10 ks), které by v budoucnu mohly být vyhlášeny za památné. Stav památných strom je pravideln monitorován a stromy jsou dle pot eby ošet ovány. Je t eba opravit omyly vzniklé p i vyhlašování památných strom tj. p ehlásit dva stromy neplatn vyhlášené na území CHKO magistrátem m sta eské Bud jovice a vyhlásit v terénu ozna ený, ale nevyhlášený (omyl v ozna ení parcel) Dub u Lipanovic II. Dlouhodobý cíl - zachování významných strom v krajin Díl í cíle - udržení dobrého zdravotního stavu a estetické hodnoty památných strom sanaci a pé i i vzhledem ke saproxylické faun ) - zachování dalších významných strom v krajin - náprava chyb ve vyhlášení
(vhodná ešení p i
Navrhovaná opat ení - p ehlásit Dub u Lipanovic, Lípu u Dob ic II a vyhlásit Dub u Lipanovic II (odstran ní právních problém v jejich sou asném vyhlášení)
8
-
-
vyhlásit (v p ípad jejich ohrožení) další památné stromy a zajistit pé i o n : - 2 lípy u mostu mezi K emží a Chlumem – parc. . 435, 436 v k.ú. K emže - javor v Krásetín u kapli ky – parc. . 808/2 v k.ú. Holubov - lípa a dub u Janského údolí – parc. . 3938/1 v k.ú. Brloh pod Kletí - jilm u silnice z Chlume ku na . Bud jovice, p i odbo ce na Bohouškovice – parc. . 2186/1 v k.ú. K emže zajistit další etapy celkového ošet ení Borovské aleje zajistit odleh ení koruny u Lípy v Jaronín a rozsáhlejší ošet ení T ísovské lípy stav všech památných strom pr b žn monitorovat, v p ípad pot eby provést nutná opat ení k stabilizaci nebo zlepšení zdravotního stavu (zdravotní o ez, ošet ení dutin s vyhodnocením vlivu na zvlášt chrán né saproxylické druhy hmyzu, vazby, odstran ní výmladk apod.) pr b žn dopl ovat seznam významných strom a zajistit sledování jejich stavu monitorovat stav aleje z eského Krumlova do erveného Dvora a vyhodnotit možnosti její ochrany ve spolupráci s obcí Kájov (v CHKO je pouze polovina strom , nebo cesta tvo í hranici CHKO) spolupracovat s vlastníky lesa (p edevším s Lesy R) na evidenci významných strom v lese a dohodnout jejich ponechání na dožití bez nutnosti vyhlašovat je za stromy památné, v p ípad pot eby spolupracovat na návrzích vhodného zp sobu jejich ošet ení u evidovaných významných strom mimo les poskytovat obcím a vlastník m odbornou pomoc (nap . návrhem nutného ošet ení a vhodného zp sobu provedení zasahu), pokud možno dohodnout provád ní ošet ení na náklady vlastníka nebo obce
2.1.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK 2.1.5.1. Záchrana genofondu chrán ných nebo významných druh 2.1.5.1.1. Rostlinná spole enstva Charakteristika problematiky V CHKO Blanský les mírn p evažují lesy (55 %), z v tšiny však jde o p írod vzdálené kultury (podle mapování biotop p es 70 %). Zdaleka nejrozší en jším lesním spole enstvem (vyjma monokulturních smrkových porost ) jsou acidofilní i kv tnaté bu iny, z nelesních pak ovsíkové louky. Na vysoký stupe biodiverzity stanoviš a organism má p íznivý vliv pestré geologické podloží, r znorodé orografické podmínky, spojené s p sobením vrcholového a údolního fenoménu, a také inverze vegeta ní stup ovitosti. Na ka on Vltavy a eskokrumlovské vápence je vázána mozaikovit roztroušená xerotermní vegetace, v jižních echách neobvyklá. Vegetace (jako p edm t ochrany v EVL Blanský les) je též ešena v kap. 2.1.3. Dlouhodobý cíl - zvýšení zastoupení druh p irozené druhové skladby v lesích - udržení lu ních spole enstev na dostate ných plochách ve stavu p íznivém z hlediska ochrany p írody - zachování xerotermní a mok adní vegetace v sou asném rozsahu Díl -
í cíle údržba lu ních a mok adních porost s významným výskytem druh erveného seznamu R pé e o xerotermní spole enstva podpora p irozeného zmlazení místních populací d evin (buk lesní, jedle b lokorá, jilm drsný, javor klen, javor mlé )
Navrhovaná opat ení - p i obnov lesních porost nedopustit zvyšování zastoupení stanovištn nep vodních d evin (viz kap. 2.2.1.) - v MZCHÚ nevysazovat žádné stanovištn nep vodní d eviny a dle pot eby odstra ovat jejich p ípadné samovolné zmlazení - prosazovat snížení stavu zv e na mez umož ující samovolné zmlazování d evin (viz kap. 2.2.3.1.) - pravidelnou se í pe ovat o spole enstva mokrých luk (sv. Calthion, Molinion); na lokalitách s výskytem ohrožených druh bezobratlých aplikovat mozaikovou se
9
-
pe ovat o další cenné travinné porosty, aby byla zachována plná diverzita jejich spole enstev i druh (viz též kap. 2.1.3.) monitorovat významné komplexy xerotermní a mok adní vegetace a p i objevení ohrožujících faktor zasáhnout (p edevším odstra ování d evin)
2.1.5.1.2. Rostliny Charakteristika problematiky Blanský les je pom rn floristicky bohaté území, nov ji zde bylo potvrzeno 50 druh cévnatých rostlin azených do erveného seznamu R (sensu Procházka 2001). Mnohé tyto druhy jsou vázány na ostr vky ultrabazických hornin (vápence a hadce), další pak na vlhké louky a mok ady. K nejvýznamn jším pat í výskyt nap . zb hovce jehlancovitého (Ajuga pyramidalis), hvozdíku kartouzku hadcového (Dianthus carthusianorum ssp. capillifrons) a prstnatce ple ového (Dactylorhiza incarnata). Praktická ochrana v tšiny druh spo ívá v zachování jejich stanoviš a je uskute ována údržbou spole enstev (viz p edchozí kapitolu). Dlouhodobý cíl - uchování diverzity rostlinných druh Díl í cíle - aktivní podpora populací vybraných ohrožených druh Navrhovaná opat ení - sledovat populaci ho e ku mnohotvarého eského (Gentianella praecox ssp. bohemica) a provád t aktivní management k udržení lokality (viz kap. 2.1.3.) - sledovat populace zb hovce jehlancovitého (Ajuga pyramidalis) a v p ípad negativních trend zahájit aktivní zásahy na lokalit (narušování drnu, vý ez apod.) - udržovat lokality ohrožených lu ních druh , nap . vstava e kuka ky (Orchis morio), kosatce sibi ského (Iris sibirica), prstnatce ple ového (Dactylorhiza incarnata), hladýše pruského (Laserpitium pruthenicum) a všivce lesního (Pedicularis sylvatica), a to p edevším pravidelnou se í - zajistit pravidelný vý ez d evin na skalních biotopech v NPR Vyšenské kopce a PP Kalamandra na podporu populací vousatky krvavé (Bothriochloa ischaemum), ožanky hroznaté (Teucrium botrys), sasanky lesní (Anemone sylvestris), tolice nejmenší (Medicago minima), hniláku lysého (Monotropa hypophegea), svízele sivého (Galium glaucum), skalníku obecného (Cotoneaster integerrimus) - podporovat vhodnými zásahy (prosv tlení) populaci kýchavice bílé pravé (Veratrum album subsp. album) v PP Hejdlovský potok a okolí - zajistit vhodné hospoda ení na lokalitách okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia) a o. ervené (Cephalanthera rubra) - zamezení p evedení lesních porost s výskytem okrotic na smrkové nebo borové kultury a zamezení celoplošnému smýcení - udržovat p íhodný stav lokality tu nice obecné (Pinguicula vulgaris) ob asným vý ezem náletových d evin a vyhodnotit již zaniklou lokalitu v PP Horní luka pro možný p enos rostlin i semen - zajistit p ežití populace t ešn k ovité (Prunus fruticosa) v blízkosti drážního t lesa v eském Krumlov (provád t monitoring a ob asný vý ez konkuren ní druh , zvážit sb r semen a výsev na jiné, vhodné stanovišt ). - sledovat lokality dalších chrán ných, vzácných a ohrožených druh s cílem zabránit jejich možné likvidaci (nap . zavážením, odvodn ním nebo lesní t žbou) a nep ipustit jejich omezování a poškozování - informovat vlastníky a nájemce o výskytu zvlášt chrán ných druh a opat eních na jejich ochranu
2.1.5.1.3. Živo ichové Charakteristika problematiky Díky charakteru CHKO Blanský les z staly v území zachovány cenné populace vzácných a r znou m rou ohrožených druh živo ich , p edevším na vápencovém bezlesí a v zachovalejších, v kov a prostorov strukturovaných lesích.
10
V dobrém stavu jsou populace druh vázaných na lesní prost edí jehli natých les , jako nap . mravenci rodu Formica. Na druhou stranu jsou v území vzácn jší druhy vázané na p vodní p irozené bu iny s vysokým podílem p estárlých doupných strom a druhy kvalitních oligotrofních luk. Udržení stabilních populací p edevším stepních a lu ních druh se neobejde bez trvalé pé e a cílených zásah . Nejv tší ohrožení fauny lze spat ovat v možném zániku lokalit (zar stání stepních lokalit, nevhodné hospoda ení v lese, zne iš ování vodních tok apod.). Správa se soust edí p edevším na vytvo ení pestré mozaiky nelesních ekosystém a ochranu v kov a prostorov lenitého lesa. Dlouhodobý cíl - zachování a zlepšení sou asné rozmanitosti biotop a pestrosti území a krajiny jako základního p edpokladu druhové diverzity živo ich - stabilizace a rozvoj populací vzácných a ohrožených druh živo ich a druh soustavy Natura 2000 Díl í cíle - ochrana zachovaných lesních porost a p írod blízké lesní hospoda ení z d vodu ochrany biotop živo ich (viz kap. 2.2.1.) - kontrola a opat ení sm ující k udržení kvality vodních tok a vod stojatých jako biotop živo ich - vhodnými opat eními v zem d lské krajin zvyšovat diverzitu krajiny a tím zárove množství stanoviš vhodných pro živo ichy Navrhovaná opat ení - monitorovat avifaunu - p edevším hnízda velkých dravc , ápa erného, holuba doup áka a n kterých dalších ohrožených druh (nap . sovy); na monitoring bude navazovat cílené zajišt ní jejich ochrany v dob hnízd ní, p edevším v p ípadech konfliktu hnízdní lokality s lidskou inností (nap . t žbou d eva) - zajistit kontinuální p etrvání starých, zejména listnatých strom na vhodných lokalitách jako biotopu vzácného xylofágního hmyzu a pták - pokra ovat v mapování denních motýl jako významné bioindika ní skupiny v CHKO - chránit biotopy výskytu ohrožených druh živo ich (zejména denních motýl ) a zajistit ízenou pé i o vybrané lokality; vhodné lokality (Vyšenské kopce, prostor bývalého vojenského cvi išt ) udržovat proti plošnému zar stání (vý ez d evin, kosení), kosit vybrané lu ní porosty (Provázková louka) - zajistit monitoring populace rysa - vyhledávat a monitorovat zimní a letní úkryty netopýr , zajistit odpovídající ochranu - chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zele v krajin – solitérní stromy, aleje, pásy k ovin a remízky - zásahy týkající se vodních tok a ploch, na kterých se vyskytují zvlášt chrán né druhy (mihule poto ní, vranka obecná, obojživelníci), realizovat v souladu s bionomií druh , vylou it negativní zásahy v povodí t chto tok - nadále zabezpe ovat jarní tah obojživelník p i p echodu komunikace v Holubov a monitorovat výskyt obojživelník a plaz v CHKO - podpo it budování drobných nádrží pro obojživelníky na lesních lokalitách - monitorovat populaci raka a zajistit její podporu - informovat vlastníky a nájemce o výskytu zvlášt chrán ných druh a opat eních na jejich ochranu
2.1.5.2. Invazivní druhy Charakteristika problematiky Invazními druhy rozumíme geograficky nep vodní taxony, které se v území nekontrolovan ší í. Invazní druhy rostlin mají asto sklony vytvá et monodominantní porosty a negativn tak ovliv ují p vodní vegetaci. Nejohrožen jší jsou nivní spole enstva, která mohou být invazí, p edevším k ídlatek (Reynoutria sp. div.), naprosto zni ena. Dalším nebezpe ným druhem invadujícím do po í ních ekosystém je netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), která se v Blanském lese podél Vltavy také hojn vyskytuje. Invazemi nep vodních druh bývají siln ohroženy i neudržované suché trávníky - zde se asto invazn chovají nap . celíky (Solidago sp. div.), b lotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus), vrati obecný (Tanacetum vulgare) i vl í bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus). Do
11
lesních porost hojn invaduje netýkavka malokv tá (Impatiens parviflora). Z d evin se jako problematické jeví trnovník akát (Robinia pseudacacia) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který je v Blanském lese pravd podobn nep vodní. Nep íznivý vliv na cenná spole enstva mohou mít také p vodní, masivn se ší ící druhy, ozna ované jako expanzivní - v Blanském lese jsou to nap . t tina k ovištní (Calamagrostis epigejos), hasivka orli í (Pteridium aquilinum) i ost ice t eslicovitá (Carex brizoides). Z invazních druh živo ich se jako nejproblemati t jší na území Blanského lesa jeví st evli ka východní (Pseudorasbora parva), k ižák pruhovaný (Argiope bruennichi) a plzák špan lský (Arion lusitanicus). Dalšími potenciáln nebezpe nými druhy živo ich jsou norek americký (Mustela vison) a psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), jejichž výskyt dosud nebyl v CHKO Blanský les potvrzen. Dlouhodobý cíl - potla ení výskytu a rozši ování invazních druh - p ednostn na cenných lokalitách, v etn likvidace jejich ohnisek v okolí - potla ení výskytu expanzivních druh na lokalitách, kde dochází ke st etu s p edm tem ochrany Díl í cíle - brán ní ší ení invazních i expanzivních druh rostlin na p írodov dn hodnotných plochách (lokality ohrožených druh a spole enstev) - odstra ování stávajících výskyt invazních i expanzivních druh rostlin na lokalitách vzácných a ohrožených spole enstev a druh - likvidace ohnisek i všech výskyt v území u nejrychleji se ší ících druh rostlin Navrhovaná opat ení - soustavn potla ovat výskyt bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) na celém území CHKO - možné mechanické postupy (bolševníku je t eba zabránit v kv tu) i post ik herbicidem - soustavn potla ovat výskyt k ídlatek mimo nivu Vltavy - možná je kombinace post iku herbicidem a kosení - potla ovat výskyt netýkavky žláznaté mimo nivu Vltavy - vhodné je ru ní vytrhávání lodyh p ed dozráním semen - mechanicky odstra ovat b lotrn kulatohlavý v PP Na Stráži - potla ovat výskyt hasivky orli í v PP Šime kova strá a PP Provázková louka (se 2x ro n ) - potla ovat výskyt ost ice t eslicovité v PP Provázková louka (se 2x ro n ) - omezovat výskyt i ší ení t tiny k ovištní na cenných lokalitách (Vý í vrch apod.); doporu uje se astá se (3-5 krát za rok) i vytrhávání - potla ovat výskyt vl ího bobu mnoholistého a b lotrnu kulatohlavého na bývalém vojenském cvi išti ve Vyšném (pravidelná se , pastva, event. mul ování) - p sobit na rybá ské subjekty ve smyslu omezení ší ení st evli ky východní (nenavracení odlovených kus zp t do rybník p i odlovech, zamezení ší ení strouhami p i vypoušt ní rybník , d sledná selekce p i vysazování násad aj.) - monitorovat výskyt dalších invazních a expanzivních druh rostlin a živo ich na celém území CHKO, p edevším na p írodov dn hodnotných lokalitách - podporovat v decký výzkum problematických druh na území CHKO Blanský les (ší ení invazních druh podél Vltavy, dynamika ší ení jasanu ztepilého v NPR Vyšenské kopce, PP Kalamandra a okolí, dynamika ší ení k ižáka pruhovaného a plzáka špan lského) - osv ta ve ejnosti zam ená na problematiku invazí rostlin a živo ich (p ednášky, informa ní letáky) - informovat vlastníky (správce) a nájemce o výskytu invazních a geograficky nep vodních druh , provád ných opat eních a použití chemických prost edk na jejich likvidaci
2.1.6. Neživá p íroda Charakteristika problematiky Blanský les se vyzna uje pestrým horninovým podložím, s rozhodujícím zastoupením jiho eského moldanubika. Proslulá jsou n která zdejší mineralogická nalezišt , ochraná sky zajímavé jsou mnohé prvky reliéfu. V tšina z evidovaných významných geologických lokalit se nachází v MZCHÚ, ostatní je
12
nutné podrobn ji zhodnotit a p ípadn p ipravit k vyhlášení jako p írodní památky. Do té doby je nezbytné zajistit jejich ochranu p ed p ípadnou devastací (divoká t žba, zavezení odpady, jednostrann pojatá rekultivace). Specifická problematika se váže na nalezišt vltavín , které se získávají sb rem a v poslední dob ne ízenou divokou jámovou t žbou, která siln narušuje morfologii krajiny a zp sobuje škody na lesních porostech. Dlouhodobý cíl - zachování všech významných geologických lokalit Díl í cíle - nedopustit zakrytí mineralogicky významných lokalit, zamezit jejich likvidaci stavební, ale i jinou hospodá skou inností (nap . lomy u Holubova) - p ijmout opat ení, která by zamezila živelné t žb vltavín Navrhovaná opat ení - informovat vlastníky nebo nájemce lokalit mineralogického výskytu nebo nalezišt významu - zabránit nevhodným rekultivacím i zavážení starých lom - udržovat profily u Holubova, instalovat zde informa ní tabuli - sledovat stav významných geologických lokalit - zajistit vyhodnocení dalších lokalit, p íp. vybrané lokality vyhlásit za p írodní památky - zvážit možnosti ochrany lokalit výskytu vltavín
o jejich
2.1.7. Územní systém ekologické stability Charakteristika problematiky V území CHKO Blanský les byla navržena dv nadregionální biocentra: Kle -Bulový (51) a Dív í kámen (52) spojená na východním okraji CHKO nadregionálním biokoridorem a dále n kolik regionálních biocenter a biokoridor . Lokální ÚSES jsou zpracovány pro celé území CHKO Blanský les. S výjimkou obce P íse ná, kde je k dispozici pouze generel ÚSES, se jedná o plány ÚSES. Tyto plány jsou sou ástí územního plánu velkého územního celku Blanský les a jednotlivých územních plán obcí nacházejících se na území CHKO. Zde je výjimka u obcí Ktiš, Lhenice a P íse ná, kde plány ÚSES nejsou sou ástí schválených územních plán obcí, ale jsou samostatným dokumentem. Systém ÚSES je v CHKO Blanský les pouze áste n funk ní a dopln ní jeho nefunk ních prvk bude prosazováno v rámci komplexních pozemkových úprav jednotlivých katastrálních území. Na území CHKO Blanský les nebyl doposud zrealizován žádný projekt ÚSES. Dlouhodobý cíl - plná funk nost vymezených biocenter a biokoridor - zabezpe ení odpovídající ochrany již existujících prvk ÚSES Navrhovaná opat ení - budování prvk ÚSES tam, kde jsou dosud nefunk ní, a posilování funk nosti stávajících skladebných prvk ÚSES; definitivní zakotvení a schválení ÚSES, jejich prosazení jako ve ejn prosp šných opat ení ve všech územních plánech na území CHKO a jejich promítnutí do komplexních pozemkových úprav - iniciovat a podporovat (p evážn v rámci projekt KPÚ) budování nových skladebných prvk ÚSES - biocentra, biokoridory i interak ní prvky (zejména v zem d lské krajin ) - respektovat ÚSES p i realizaci pozemkových úprav a p i pracech na revitalizaci K emžské kotliny - spolupracovat s pozemkovými ú ady na KPÚ - podporovat vlastníky pozemk a obcí p i budování prvk ÚSES – pomocí stávajících i p ipravovaných dota ních program MZe a MŽP
13
2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu Charakteristika problematiky Krajinný ráz je tvo en souborem p írodních i lov kem vytvá ených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvo í ráz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen p írody samotné, ale zejména charakteru využívání zemského povrchu lov kem. Krajina CHKO Blanský les je od okolní krajiny v tšinou výrazn geomorfologicky odd lena a vytvá í pom rn uzav ený celek. Výrazný h bet Klet , Bulového a Buglaty na jihu a západ a nižší h bet Kluku na severu uzavírají K emžskou kotlinu. Zatímco na uvedených h betech má krajina výrazn lesní charakter, jen ojedin le p erušený rozptýlenou zástavbou, v K emžské kotlin a v okrajových ástech CHKO krajinu tvo í mozaika les , luk, polí a menších sídel, v tšinou s pom rn dochovanou p vodní urbanistickou dispozicí a asto s lidovou architekturou, která v n kterých sídlech vytvá í významné celky (Holašovice – památka UNESCO, Vodice). St ídání zalesn ných h bet a obhospoda ovaných svah s nevelkými sídly vytvá í ráz harmonické mozaikovit uspo ádané kulturní krajiny. Území CHKO je v Preventivním hodnocení krajinného rázu CHKO Blanský les (autor Spole nost pro životní prost edí spol. s r.o., 2007) podrobn analyzováno a je vylišeno 7 krajinných oblastí, 29 nad azených krajinných celk a 93 krajinných celk . Ve vztahu ke krajinnému rázu m že zp sobovat problémy p edevším nová výstavba (rozši ování sídel výstavbou satelitních sídlišt) a p estavby stávajících objekt pro nové využití. Výrazný vliv m že mít i zp sob lesního a zem d lského hospoda ení, zejména v pohledov exponovaných nebo dominantních polohách. V minulosti nevhodn umíst né nebo ztvárn né zem d lské stavby jsou vedle lom nejvýrazn jším negativním zásahem do krajinného rázu oblasti. Podle zákona (§ 12) je na území CHKO možné provád t innosti, které by mohly snížit estetickou a p írodní hodnotu krajinného rázu, jen se souhlasem orgánu ochrany p írody. S ochranou krajinného rázu souvisí i p ístupnost krajiny, která je v n kterých ástech CHKO snížena oplocováním pastevních areál . Dlouhodobý cíl - zachování sou asného stavu území a rozvoj v souladu se zásadami ochrany krajinného rázu dle Preventivního hodnocení krajinného rázu CHKO Blanský les - postupná náprava nevhodných zásah do krajinného rázu z minulosti, tzn. odstran ní nebo zmírn ní negativního vlivu rušivých nebo dopln ní zaniklých prvk krajiny (nap . obnova rozptýlené zelen ), p ednostn v pohledov nejexponovan jších místech Navrhovaná opat ení - p i ochran volné krajiny p ed zástavbou (ve volné krajin povolovat jen stavby nutné technické infrastruktury nebo pro obhospoda ování území) využívat regulativ pro volnou neurbanizovanou krajinu uvedené v p íloze . 2 - dbát na prosazování zásad ochrany krajinného rázu do územn plánovacích dokumentací, zastavitelné území pro rozvoj obcí sm ovat do ploch mén pohledov exponovaných, v p ímé návaznosti na urbanizované plochy, p i zástavb jednotlivých ploch respektovat p vodní urbanistické len ní - p i individuálním posuzování staveb využívat Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Blanský les, zejména v n m obsažené zásady, limity a regulativy (objemové, tvaroslovné a materiálové) a vymezené stupn ochrany krajinného rázu - p i posuzování zám r z hlediska ochrany krajinného rázu v novat zvýšenou pozornost stavbám ve volné krajin , na okrajích obcí a na horizontech - v cenn jších územích dbát na používání tradi ních architektonických prvk (viz p íloha . 2) - zabránit výstavb plošných zem d lských, pr myslových a rekrea ních areál a umis ování bilboard ve volné krajin - v krajiná sky zachovalých a exponovaných zónách omezovat výstavbu dalších bodových a liniových prvk technického charakteru (nadzemní vedení vysokého nap tí, vysíla e apod.), p ednostn pro jejich umíst ní volit stávající stavby; viditelné konstrukce umis ovat tak, aby ást jejich konstrukce byla zakryta lesními porosty (viz kap. 2.2.5.5.) - p i zavád ní alternativních zdroj energie (vodní, v trné, slune ní, biomasa, bioplyn) p ednostn využívat stávající výrobní a zem d lské areály, vyhýbat se pohledov exponovaným polohám a krajiná sky cenným územím (viz též kap. 2.2.5.5.) - p i rekonstrukcích nevhodných objekt (zem d lské areály) usilovat o zmírn ní jejich negativního projevu v krajin , nap . zm nou charakteru staveb (materiály, barvy a architektonické ešení lépe
14
-
korespondující s tradi ní architekturou), odstran ním nevyužívaných objekt i za len ním do krajiny pomocí vegeta ních prvk - p ednostn v M í í, Chlumu, Jankov , Nové Vsi v pr myslové zón Domoradice prosazovat výsadbu izola ní zelen udržet a obnovovat mozaikovitost a lenitost krajiny, p ípadn ji doplnit zakládáním nových vegeta ních a terénních prvk (aleje, drobné remízy, meze, tarasy, pr lehy) p edevším v centrální ásti K emžské kotliny, za tím ú elem po ídit zpracování studie revitalizace K emžské kotliny zabránit zales ování drobných luk v komplexech lesa (hlavn v komplexu Klet , Bulového a Buglaty), v ízeních o zales ování nelesních pozemk bránit zarovnávání okraj lesních celk a geometrizaci krajiny udržovat a dopl ovat nelesní zele v sídlech i podél komunikací, p i nezbytném kácení doprovodné vzrostlé zelen podél silnic a cest d sledn uplat ovat náhradní výsadby (viz p íloha . 3) podporovat udržení nebo obnovení p ístupnosti krajiny (nerušit polní cesty, snažit se o obnovu zaniklé historické cestní sít , umožnit pr chod po cestách p es pastevní areály, nezakládat obory apod.) t žbu nerostných surovin udržet pouze ve stávajícím plošném rozsahu, z dlouhodobého hlediska pak usilovat o ukon ení veškeré t žby v CHKO (viz kap. 2.2.5.6.) nepovolovat z izování golfových h iš a jiných plošných sportovních areál v oblastech s vysokou hodnotou krajinného rázu
2.1.9. Monitoring, výzkum Charakteristika problematiky V CHKO Blanský les byla nejv tší pozornost v nována cévnatým rostlinám, rybám a pták m. Staršího data jsou údaje o m kkýších, v posledních letech jsou zpracováváni motýli, n které eledi brouk a bezcévné rostliny. Z n kterých MZCHÚ dosud chybí jakékoliv údaje, zcela výjime n byl výzkum zam en mimo MZCHÚ. Nedostate n probíhá spolupráce s jednotlivými fakultami a katedrami Jiho eské univerzity a rovn ž s pracovišti Akademie v d R. Pro další zajišt ní následné pé e o druhy, stanovišt i krajinu je nutné sledovat a vyhodnocovat provád né managementové zásahy, stejn jako vliv dalších initel na cílovou biotu (hospoda ení, tlak zv e, sukcese apod.). Dlouhodobý cíl - získání uceleného p ehledu znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živo išných druh i jejich spole enstvech, o jejich vývoji a dlouhodob jších zm nách - definování významných ohrožujících faktor a stanovení vhodných managementových opat ení pro jednotlivé druhy i celá spole enstva (jako základní podklad pro praktickou ochranu p írody v území) Díl í cíle - komplexní inventarizace území uvažovaných k vyhlášení - zpracování inventariza ních pr zkum pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty - monitoring výskytu ohrožených druh rostlin a živo ich i jejich spole enstev v CHKO - monitorování a vyhodnocování vlivu managementových opat ení na cílové druhy i spole enstva - monitoring a zhodnocení provád ných opat ení u druh a biotop chrán ných soustavou Natura 2000 Navrhovaná opat ení - komplexn zpracovat lokality Kulatý vrch, Vyšenský lom – Vý í vrch, p íp. Lazecký vrch a Liš í hora (p ipravovaná a uvažovaná MZCHÚ) - inventarizovat PR Chráš anský vrch, PP Provázková louka a PR Pta í st na (botanika, zoologie) - zpracovat botanické pr zkumy v MZCHÚ, kde dosud nebyly provedeny (PP Hejdlovský potok, PP Meandry Chvalšinského potoka) - provést mykologické pr zkumy, p edevším v NPR Vyšenské kopce a lesních PR (Kle , Dív í kámen, aj.) a bryologický pr zkum PR Kle - provést inventarizaci savc na území CHKO
15
-
-
ornitologický výzkum zam it na sovy, dravce a dutinové druhy pták – skupiny ohrožené náhlou ztrátou hnízdních p íležitostí (dutiny, staré stromy) provést inventarizaci obojživelník a plaz na území CHKO zpracovat faunu bezobratlých v dosud neprozkoumaných MZCHÚ (PR Jaronínská bu ina, PP Horní luka, PR Mok ad u Borského rybníka, PP Meandry Chvalšinského potoka, PP Dobro kovské hadce, PR Bo inka, PP Hejdlovský potok, PR Dív í kámen, PR Malá skála, PP Šime kova strá ), zam it se na indika ní skupiny (motýli, pavouci, m kkýši, brouci) v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí hradu Dív í Kámen v novat zvýšenou pozornost PR Dív í kámen - zpracovat inventariza ní pr zkumy z obor lichenologie, mykologie, zpracovat faunu bezobratlých (motýli, pavouci, m kkýši, brouci) a obratlovc (ptáci) pravideln monitorovat a vyhodnocovat vliv managementových opat ení na cílové druhy i spole enstva monitorovat sukcesní vývoj na Vý ím vrchu zpracovat hodnocení úsp šnosti provedených revitaliza ních opat ení v povodí Borové zpracovat projekt návrhu revitaliza ních opat ení K emžské kotliny - zadržení vody v krajin , protipovod ová funkce, zlepšení biologických a ekologických funkcí (hydrobiologie, botanika, ichtyologie, obojživelníci a hmyz) monitorovat vliv vodáckých aktivit v ece Vltav na populaci stolístku klasnatého (Myriophyllum alterniflorum) a rdestu prorostlého (Potamogeton perfoliatus). sledovat lokality okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia), o. ervené (C. rubra), ho e ku mnohotvarého eského (Gentianella praecox subsp. bohemica), zb hovce jehlancovitého (Ajuga pyramidalis), tu nice obecné (Pinguicula vulgaris) a t ešn k ovité (Prunus fruticosa) navázat intenzivn jší spolupráci na výzkumu CHKO s Jiho eskou univerzitou a pracovišti Akademie v d R
2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby Charakteristika problematiky Terénní služba má velký význam v prevenci poškozování p írody. Výrazný vliv na usm rn ní a ovlivn ní návšt vník má terénní informa ní systém, jehož cílem je umožnit návšt vník m poznat p írodn cenná a zajímavá místa, aniž by docházelo k jejich poškozování (více kap. 2.2.7.). V prevenci poškozování p írody má d ležitou roli také stráž p írody. Strážní službu organizuje pracovník Správy CHKO. V Blanském lese je 9 dobrovolných strážc , aktivn však strážní službu vykonávají jen 2 - 3 z nich. P i zajiš ování strážní služby na dvou nejexponovan jších místech (Kle a Dív í kámen) spolupracuje Správa CHKO s Policií R a Lesy R. Po et strážc , kte í budou aktivn se Správou CHKO spolupracovat, je t eba zvýšit alespo na 4, aby byla v letní sezón pokryta nejexponovan jší území. Dlouhodobý cíl - prevence poškozování p írody (pomocí stráže p írody a udržováním terénního informa ního systému) Navrhovaná opat ení - oslovit zájmová sdružení s cílem získat další dobrovolné strážce p írody; zrušit ustanovení stráže u strážc , kte í strážní službu aktivn nevykonávají - zajistit dlouhodob strážní službu v návšt vnicky exponovaných lokalitách (Kle , Holubov - Dív í kámen, NPR Vyšenské kopce) alespo v letní sezón ( erven - zá í) - spolupracovat se zájmovými organizacemi p i sledování stavu p írody a p i prevenci jejího poškozování - podporovat innost dobrovolných strážc , organizovat v rámci CHKO jejich pravidelná setkání spojená se školením a odborným vzd láváním strážc
16
2.2. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny 2.2.1. Lesy a lesní hospodá ství Charakteristika problematiky CHKO Blanský les má pom rn velkou lesnatost (54,8 % území). Lesní hospodá ství je jednou z inností, které mají na stav území rozhodující vliv. V tšina les CHKO je za azena ve III. zón , plocha les ve II. zón dosahuje asi 32,5 % a v první pouhých 2,3 %. Lesy jsou v rámci CHKO rozmíst ny nerovnom rn ; na západ , severu a hlavn jihu vytvá í rozsáhlé souvislé celky, které uzavírají málo lesnatou K emežskou kotlinu. Další nelesní enklávy se vyskytují v okrajových ástech CHKO. Vlastnictví les v CHKO je r znorodé (státní vlastnictví, obce, drobní soukromí vlastníci) s rozhodujícím podílem les obhospoda ovaných Lesy R, s.p. Obecní a soukromé majetky se vyskytují spíše p i okrajích lesních celk , ve v tším rozsahu na severozápad a jihu CHKO. Stav les je výrazn ovlivn n jejich historickým vývojem. Oblast CHKO je tvo ena z v tší ásti bývalým Schwarzenbergským majetkem (dnes státní majetek, ve správ Les R s.p.), který byl cílev dom obhospoda ován. V p ilehlých lesích t chto komplex (lesy soukromé a obecní) bylo hospoda ení velmi nevyrovnané, zpravidla t žebn toulavým zp sobem, a lesy byly siln poškozeny pastvou a hrabáním steliva. Odlišné zp soby hospoda ení v minulosti se na charakteru les projevují nap íklad zachováním nebo naopak absencí souvislejších bukových porost vzniklých z p irozené obnovy. Výrazné ovlivn ní les vedoucí k úplné p em n druhové skladby se nejvíce projevuje v oblasti h betu Kluka. Hospoda ení v oblasti Blanského lesa se od 70. let, kdy bylo ve v tší mí e p ednostn používáno holose ného zp sobu hospoda ení a preferování smrku p ed bukem, postupn m ní na diferencovaný zp sob hospoda ení s maximálním využitím p irozené obnovy. Prudký pokles zastoupení jedle byl zp soben jejím masovým odumíráním, což vedlo i k omezení její kultivace do porost a zavád ní alternativní jedle obrovské. Vzhledem k výraznému zlepšení zdravotního stavu jedle b lokoré v posledních letech se po ítá se zvyšováním jejího podílu p i budoucím zales ování. Využívání p irozené obnovy buku je provád no na státním majetku dlouhodob , v posledních letech je patrná snaha o další posun k p írod bližším zp sob m obnovy lesa. Pomalu vzr stá i význam druh d evin, které dosud nepat ily k hospodá sky významn jším (nap . p ím s je ábu ve vyšších polohách nebo porosty olše lepkavé a šedé na poto ních a í ních aluviích). Nastoupený trend je t eba udržet a na cenných lokalitách ješt zvýraznit. V roce 2006 byla pro území o velikosti 38,3 ha v západní ásti PR Kle podepsána mezi AOPK R a Lesy R dohoda o ponechání lesa v této lokalit bezzásahovému režimu a zajiš ující monitoring vývoje lokality.
2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl)
Cílový stav lesa je popisován v asovém horizontu jednoho obmýtí (100-120 let). I. zóna V I. zón budou cílen p stovány porosty stanovištn p vodní d evinné skladby (v závislosti na stanovištích zejména listná e a JD), geograficky nep vodní druhy se v I. zón nebudou vyskytovat v bec. Lesní porosty budou jednotliv nebo skupinovit smíšené, druhov , v kov a prostorov diferencované, s vysokou ekologickou stabilitou. P i obnov lesních porost bude maximáln využívána p irozená obnova, v závislosti na ekologických nárocích d evin budou p i obnov využívány výb rné principy, p ípadn maloplošné obnovní prvky. V lesích bude b žn z stávat ást odum elého d eva r zných dimenzí pro udržení biodiverzity. Ve vybraných nejcenn jších ástech I. zóny budou lesy ponechány samovolnému vývoji. II. zóna Ve II. zón budou p stovány lesní porosty tvo ené p evážn stanovištn p vodními druhy. Porostní skladba i struktura bude sice mírn zjednodušená, ale produk n významné p vodní domácí druhy (zejména SM, BO) budou vždy v závislosti na stanovišti p stovány ve sm si s listná i nebo JD a jejich zastoupení ve sm si v tšinou (podle stanovišt ) nep ekro í 50 %. Geograficky nep vodní druhy se nebudou prakticky vyskytovat nebo jen vtroušen a na omezené ploše. I ve druhé zón bude podporována druhová bohatost lesních porost a jejich v ková a prostorová rozr zn nost. P evažovat bude p irozená obnova porost , b žné bude použití clonných se í, pomístn se uplatní výb rné principy. Obnova na holé ploše bude využívána jen v p ípad nezdaru p irozené obnovy. V lesích bude z stávat ást odum elého d eva, p i obnov budou malé skupinky ponechávány na dožití.
17
III. zóna Ve III. zón budou p stovány lesní porosty stanovištn vhodných d evin alespo s ohledem na poznatky lesnické typologie. Porostní skladba i struktura bude zjednodušená, ale bez zakládání monokultur. V závislosti na ekologických nárocích d evin a stanovištních podmínkách se bude uplat ovat p irozená i um lá obnova. V lesích bude z stávat alespo malá ást odum elého d eva. Vzhledem k sou asnému stavu, kdy platná zonace neodráží skute né hodnoty lesních porost , je nutné vybírat i v území II. (p ípadn III.) zóny cenné, strukturované lesní porosty a domlouvat s vlastníkem i správcem lesa citliv jší zp sob hospoda ení (a tento také pat i n podpo it nap . formou dotací). Naopak v porostech I. zóny s d evinnou skladbou, která neodpovídá stanovištním podmínkám, lze zvolit p i obnov i razantn jší zásahy, než by odpovídalo jejich za azení, pokud tím bude cílen umožn na a urychlena jejich p em na na p írod bližší formu lesa. Nov vymezená zonace by m la lépe zohled ovat p írodov dné hodnoty lesních porost . Lesní porosty budou za azeny do I., II. a III. zóny, dojde však zejména k navýšení plochy prvních zón. V p ípad nov vymezené zonace bude i nadále p etrvávat pot eba rozlišovat kvality jednotlivých porost v rámci stejné zóny. V lesích CHKO Blanský les jsou pom rn dob e zachovány fragmenty nedot žených porost nejstarších v kových stup . Tento stav je z pohledu ochrany p írody hodnocen jako mimo ádn p íznivý a je nutné i do budoucna s ohledem na jejich význam jako nenahraditelného biotopu ady druh živo ich , rostlin a hub zajistit zastoupení t chto porost v lesích. V každém velkém komplexu lesa by m l být vždy p ítomen podíl starých porost . Vhodná velikost t chto lesních celk a výše plošného zastoupení starých porost závisí na charakteru konkrétních stanoviš , jejich významu pro ochranu p írody a domluv s vlastníkem lesa. (Tento zp sob zachování podílu starých porost – markantn jší prodloužení obmýtí na menších plochách - by mohl p inést lepší výsledky než plošné mírné zvyšování obmýtí v rámci celých hospodá ských soubor a zárove být i p ijateln jší pro lesního hospodá e, nap íklad s ohledem na nepravé jádro u buku.)
2.2.1.2. St edn dobé cíle a zp soby pé e o lesy
St edn dobé cíle pé e o lesy: - udržení v tších celk s p írod blízkou druhovou skladbou a postupné zlepšování druhové skladby les v ostatních lesích - udržení genetické kvality porost - podpora druhové pestrosti stanovištn p vodních d evin v lesních porostech - udržení, p ípadn zlepšení v kové a prostorové diferenciace lesa St edn dobé cíle vycházejí z dlouhodobých cíl a sledují udržení nebo zlepšování kvality biotopu druh vázaných na lesní prost edí, zp soby pé e v jednotlivých zónách jsou rozpracovány podle cílových hospodá ských soubor a aktuální d evinné skladby porostu v Rámcových sm rnicích pé e o les (p íloha . 1).
2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodá ství -
-
-
podporovat vlastníky lesa p i používání p irozené obnovy stanovištn p vodních d evin prosazovat zvýšené používání jedle b lokoré p i obnov lesních porost na vhodných stanovištích a podporovat vlastníky lesa p i jejím p stování, zejména za použití p irozené obnovy, p i um lé obnov dbát na používání místního ekotypu (v etn finan ní podpory) podporovat vlastníky lesa p i p stování druhov bohatých porost , zejména p i zavád ní a následném udržení vtroušených d evin p irozené skladby (v závislosti na stanovištích zejména jilmu, javor , lípy, t ešn , je ábu a tisu) a p i udržení produk n mén významných druh strom a ke v lesních porostech podporovat vlastníky lesa p i provád ní podsadeb jedle a buku v kalamitou pro ed ných nebo narušených porostech ponechávat ve spolupráci s lesním provozem jednotlivé stromy nebo skupiny stanovištn p vodních d evin jako trvalé výstavky do úplného rozpadu vyhledávat a ve spolupráci s vlastníky lesa chránit vhodné doupné stromy, zlomy a padlé kmeny v p edmýtných porostech; ochrana vybraných strom bude spo ívat v tom, že vlastník lesa je nebude odstra ovat v pr b hu výchovy nebo p i asana ních t žbách
18
2.2.1.4. Limity pro lesní hospodá ství -
-
-
geograficky nep vodní d eviny (zám rné rozši ování zakázáno - možno pouze na základ výjimky ze zákona) • I. zóna (a všechna MZCHÚ, p írodní komplexy Natura 2000, nadregionální a regionální biocentra ÚSES) - geograficky nep vodní druhy nepovolovat, p ípadnou p irozenou obnovu t chto d evin výchovnými zásahy redukovat nebo eliminovat • II. zóna - lze tolerovat MD do 5 % zastoupení (porostní skupiny) na HS 13, 23, 43, 53, 45, 55, 27, 47, 57 a do 1 % na HS 41 a 51 • III. zóna - lze tolerovat MD do 10 % zastoupení (porostní skupiny) na HS 13, 23, 43, 53, 45, 55, 27, 47 a do 5 % na HS 41, 51, 57, p ípadn DG do 5 % na HS 23 a 43, za podmínek uvedených ve stávající výjimce (stanovisko SCHKO Blanský les .j. 288/05) ponechávání ur itého podílu starých porost s p írod blízkou d evinnou skladbou (zejména bukových) na dohodnutém území (mimo MZCHÚ) do vyššího v ku (cca 200 let) a jednotlivých strom i malých skupinek (v po tu individuálním dle stanovištních podmínek a d evin, obvykle 5 10 ks/ha) ve vybraných porostech jako rezervoáru biodiverzity d sledná ochrana obsazených doupných strom s ohledem na druhovou ochranu ve III. zón je t eba z d vodu druhové ochrany p edem konzultovat se Správou CHKO plošné zra ování p dy pro zmlazení a použití chemických látek, zvlášt herbicid zachování dosavadního zp sobu hospoda ení náse ným zp sobem s lehkým narušením drnu v lokalit výskytu Ajuga pyramidalis (prostor na východ od silnice Holubov - M í ) nezales ovat lesní ediny a sv tlinky do 0,04 ha, (p ípadn i v tší v lokalitách výskytu ZCHD, vyžadujících prosv tlení porostu) zachování porost na skalnatých lokalitách, v etn menších skalek, které nejsou kategorizovány jako les ochranný nestav t nové lesní cesty, které by mohly mít negativní dopad na ekologickou stabilitu lesních ekosystém nebo lokality chrán ných druh (stávající dopravní sí je dostate ná)
2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji -
dlouhodob monitorovat lokalitu ponechanou samovolnému vývoji v PR Kle , vyhodnocovat výsledky monitoringu a využívat je v managementu lesních MZCHÚ v obdobných podmínkách ponechat samovolnému vývoji PR Jaronínská bu ina, zvolit vzhledem k malé velikosti území vhodný zp sob monitoringu a zajistit jeho provád ní a vyhodnocování managementovými zásahy dlouhodob postupn p ipravovat k ponechání samovolnému vývoji území p írodních rezervací Pta í st na, Vysoká B ta, Malá skála, Dív í Kámen (mimo oblast hradu) a Chráš anský vrch (v etn navrhovaného rozší ení)
2.2.2. Hospoda ení na zem d lské p d šetrné k životnímu prost edí Charakteristika problematiky Zem d lská p da zabírá p ibližn 33 % CHKO Blanský les, rovnom rn je zastoupena orná p da a trvalé travní porosty. Území s nejv tší koncentrací zem d lství se nachází v centrální ásti CHKO v K emžské kotlin , další lokality využívané k zem d lství se nacházejí na okrajích, podél hranic CHKO. P vodní ráz krajiny byl v minulosti narušen zejména scelováním pozemk , rozoráním luk a pastvin a úpravou vodního režimu. Zem d lství v sou asné dob prochází extenzifikací, orná p da, která je mén kvalitní, je zatravn na a p evedena na trvalý travní porost a za íná se op t do krajiny vracet pastva hospodá ských zví at a n které krajinotvorné prvky (meze, remízky, polní cesty). V tšina zem d lsky hospoda ících subjekt je za azena do agroenvironmentálních program , dotací LFA a plateb SAPS. Nejvíce jsou rozší eny agroenvironmentální tituly v rámci podopat ení hospoda ení na travních porostech.
19
2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF
Dlouhodobý cíl - zem d lská krajina s pestrou mozaikou p stovaných plodin, s vysokým zastoupením travních porost , mezí, remízk a dalších neproduk ních krajinných prvk - v I. a II. zón výhradn extenzivn obhospoda ované trvalé travní porosty
2.2.2.2. Cíle OPK na významných nelesních biotopech -
zasazení se o vhodné obhospoda ování p írodov dn hodnotných biotop na ZPF, jde p edevším o se ení luk sv. Molinion (T1.9), Calthion (T1.5), Arrhenatherion (T1.1) a pastvu sv. Bromion erecti (T3.4)
2.2.2.3. Další obecná doporu ení k aktivitám na zem d lské p d
Navrhovaná opat ení - šetrn obhospoda ovat TTP v I. a II. zón (nehnojit pr myslovými hnojivy ani prase í kejdou, neprovád t obnovu ani rychloobnovu aj.) - podporovat šetrné hospoda ení (zapojení do agroenviromentálních program nebo ekologického zem d lství) s cílem vytvo ení druhov a stanovištn pestré zem d lské krajiny (mozaika luk, pastvin a polí, posuny se í na lu ních porostech, omezení rozlohy jednotn se ených ploch, nehnojení a hnojení travních porost aj.) - nepovolovat likvidaci, nýbrž podporovat údržbu a obnovu zelen rostoucí mimo les, v etn stávajících starých stromo adí, sad apod. - podporovat zachování a obnovu polních cest a jejich ozelen ní geograficky a stanovištn p vodními druhy d evin (viz též kap. 2.1.8.); prosazovat výsadbu ovocných d evin a obnovu trvalých protierozních prvk (mezí, vedení polních cest po vrstevnici apod.) - inventarizovat staré výsadby ovocných strom , vytipovat vhodné odr dy pro obnovu a zajišt ní zdroje sadebního materiálu - v rámci projekt komplexních pozemkových úprav iniciovat realizace navržených prvk ÚSES (biokoridory a interak ní prvky), prosazovat výsadby ovocných d evin a obnovu trvalých protierozních prvk (meze, vedení polních cest po vrstevnici) - na plochách v minulosti odvodn ných prosazovat znefunk n ní starých plošných drenáží bez náhrady, na upravených vodních tocích (nap ímením a vydlážd ním nebo zatrubn ním koryta) pak prosazovat revitaliza ní opat ení - iniciovat revitalizace vodních tok v K emžské kotlin a s nimi i spojené revitalizace zem d lské krajiny (návrat remíz a mezí, pozitivní ovlivn ní vodního režimu krajiny, zmenšení p dních blok orné p dy, zatravn ní p dních blok ohrožených erozí atd.) - stanovit optimální složení lu ních sm sí pro jednotlivé biotopy pro použití v rámci protierozních a revitaliza ních opat ení a p i realizaci prvk ÚSES (vytipovat vhodné plochy, které by mohly sloužit ke sb ru semen v p ípad zatrav ování pomocí místního materiálu) - zales ování zem d lského p dního fondu p ipoušt t jen výjime n ve III. zón , a to za použití geograficky a stanovištn p vodních druh d evin a s ohledem na p írodní a krajiná ské hodnoty - p stování energetických plodin a rychle rostoucích d evin povolovat pouze výjime n ve III. zón a na orné p d , za podmínky d sledné ochrany p ed ší ením t chto plodin mimo vymezené pozemky - z izování polních hnojiš a silážních jam p ipustit jen výjime n ve III. zón na místech vodohospodá sky bezpe ných a s pot ebnými opat eními k zabrán ní kontaminace vod - výstavbu zem d lských staveb povolovat ve III. zón (po zm n zonace ve III. a IV. zón ), ve II. zón pouze výjime n po individuálním posouzení; p ednostn je nutné využívat stávající budovy a již zastav né plochy - p ipravit osv tovou kampa , zacílenou na zem d lce všech skupin, s cílem vysv tlení princip plánu pé e a cíl ochrany p írody a krajiny v CHKO Blanský les - organizovat setkání se zem d lci, zam ená na r zné oblasti hospoda ení (organizace p dního fondu, nakládání s odpady, resp. hnojivy, p stování rychle rostoucích d evin a energetických plodin v CHKO atd.) - nezavád t nové velkochovy hospodá ských zví at na celém území CHKO Blanský les - v místech s pravd podobným výskytem ZCHD rostlin a živo ich spolupracovat se zem d lskými subjekty na rozvozových plánech hnojiv - snižovat zatížení na intenzivn využívaných pastvinách na míru ekologické únosnosti p dy
20
-
p sobit na zem d lské subjekty, aby p stovaly široko ádkové plodiny maximáln do svažitosti 70 a kuku ici do maximální nadmo ské výšky 500 metr podporovat zavedení místní ekozna ky
2.2.3. Myslivost a rybá ství 2.2.3.1. Cíle OPK v pé i o zv Charakteristika problematiky Oblast není z hlediska druh zv e p íliš pestrá, nejvíce se vyskytuje zv spárkatá (srn í a jelení) a zv erná. Z hlediska ochrany p írody je dlouhodobým problémem selektivní okus nebo spásání p irozené obnovy v lesích. Okus n kterých d evin (zejména jedle) blokuje jejich odr stání, má za následek zhoršení druhové pestrosti porost nebo vysoké náklady na jejich ochranu. Proto je nutné držet stavy zv e na úrovni, která odpovídá úživnosti a charakteru honiteb, aby škody nep esahovaly únosnou mez. Jinak se myslivost v CHKO Blanský les nedostává aktuáln do významného st etu s ochranou p írody. Ohryz zp sobovaný migrující jelení zv í je problémem spíše pro vlastníky les . V oblasti se vyskytuje i ada druh chrán ných podle zákona o ochran p írody, které jsou za azeny mezi zv . Sledování populací t chto druh , p ípadn jejich posílení a naopak snížení stav zv e, která zp sobuje rozsáhlejší škody v zem d lství a lesnictví, je v zájmu ochrany p írody, vlastník honebních pozemk i provozovatel myslivosti. Dlouhodobý cíl - usm rn ní provozu myslivosti, aby nedocházelo ke zhoršování dochovaného stavu p írodního prost edí a nekolidoval se zájmy ochrany p írody - zlepšení podmínek pro druhy, které jsou chrán ny zákonem o ochran p írody a zárove jsou zv í - udržení provozu myslivosti bez nep vodních druh zv e, s výjimkou bažanta; intenzivní chovy jsou nep ípustné pro jakékoliv nep vodní druhy zv e Navrhovaná opat ení - ú astnit se jednání o stanovení normovaných stav , výši plán chovu a lovu a plán pé e o zv , p íp. se ú astnit s ítání zv e ve vybraných honitbách, kde zv nejvíce poškozuje lesní porosty (oblast Buglaty, Bulového a Kleti) – cílem jsou skute né stavy zv e nepoškozující zejména lesní biotopy (v etn souladu mezi skute nými stavy a mysliveckými výkazy) - spolupracovat s myslivci p i sledování stav vzácných druh zv e (nap . rys ostrovid, vydra í ní i výr velký) - ve spolupráci s mysliveckými hospodá i dohlédnout na provozování myslivosti bez zimního p ikrmování zv e na území MZCHÚ a v jejich ochranných pásmech - zamezit zavážení krmení pro zv na botanicky cenné lesní lou ky, p íp. zakládání polí ek pro zv na nich - na polí kách pro zv zamezit p stování invazních rostlin (nap . topinambur hlíznatý, vl í bob mnoholistý apod. – viz kapitola 2.1.5.2.) - podporovat myslivecká sdružení v pé i o stávající prvky zelen v krajin a zakládání dalších (zlepšení životního prost edí zv e)
2.2.3.2. Cíle OPK v pé i o rybá ské revíry Charakteristika problematiky Na území CHKO zasahuje celkem 5 rybá ských revír a sportovní rybolov je dále provád n na rybnících Brložský, Podnovoveský a ekologické nádrži Chvalšiny. Z hlediska ochrany p írody nemá sportovní rybolov zásadní negativní význam, nebo je zam en na druhy, které jsou p edm tem chovu. Stejn jako v jiných oblastech jsou však i zde rybá skými organizacemi do vod vysazovány nep vodní druhy ryb. Jde hlavn o atraktivní lovné ryby jako je pstruh duhový, amur bílý nebo tolstolobik pestrý. Sou asn s vysazováním ryb z chov m že docházet k p enos m plevelných nep vodních druh ryb, které se mohou chovat jako druhy invazní (nap . st evli ka východní /Pseudorasbora parva/).
21
Dlouhodobý cíl - zachování po etnosti a druhové pestrosti ryb a ochrana jejich p irozených biotop a trdliš Díl í cíle - v rámci rybího hospoda ení posílení biodoverzity autochtonních druh Navrhovaná opat ení - pokra ovat v pravidelném ichtyologickém monitoringu a v monitoringu oživení rybá ských revír - dohodou s rybá skými subjekty dosáhnout zlepšení podmínek vodních organism v tocích (nepovolovat nasazování z hlediska ochrany p írody nep vodních druh ryb do rybá ských revír a prosazovat využívání druh p vodních, p edevším z místních populací nebo jednoho povodí; zamezit vysazování nadm rného po tu ryb do tok ; omezit odlov elektrickým agregátem na minimum a zcela vylou it jeho použití v období rozmnožování vranek, rak a p ípadn dalších vyskytujících se zvlášt chrán ných druh živo ich ) - podporovat zásahy vedoucí ke zlepšení kvality vod - výstavba kanalizace a OV v menších obcích (viz kap. 2.2.5.5.), revitalizace vytipovaných vodních tok (viz kap. 2.2.4.1.), odstra ování zdroj zne išt ní apod. - navrhovat a podílet se na zpr chodn ní p í ných p ekážek na tocích (viz kap. 2.2.4.1.)
2.2.3.3. Cíle OPK v hospoda ení na rybnících Charakteristika problematiky Území Blanského lesa není rybníká ská oblast, a proto tyto aktivity pat í tém k zanedbatelným. K nejvýznamn jším rybník m pat í Podnovoveský, Borský, K emžský, Brložský, Novoveský, Chlumský. Tyto rybníky jsou rybochovné, na Podnovoveském a Brložském probíhá rovn ž sportovní rybolov. Drobn jší vodní plochy jsou v tšinou bez obhospoda ování. P esto, že rybníká ství nepat í k významným aktivitám v CHKO Blanský les, mohou mít n které s ním spojené zásahy vliv na okolní prost edí. K tradi ním problém m ochrany p írody pat í vypoušt ní rybník a odstran ní sediment ze dna nádrží, i rychlé vypoušt ní rybník za ú elem „vypláchnutí bahna“, kdy se do ástí tok pod rybníky dostává velké množství sedimentu. Dalším problémem je vysoká rybí obsádka. Dlouhodobý cíl - zachování rozmanitosti biotop stojatých vod a litorálních stanoviš a zabezpe ení ochrany p ítomných zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich Navrhovaná opat ení - i v obhospoda ovaných rybnících zabezpe it biotopy vhodné pro další druhy živo ich a rostlin prosazovat vhodné úpravy b eh a litorálu nádrží, extenzivní zp sob hospoda ení, letn ní rybník apod. - hnojení rybník provád t dle Správou CHKO schválených provozn hospodá ských ád ; preferovat p ímé p ikrmování ryb se snížením celkového množství živin dodaného ve form hnojiv - v p ípad odbah ování rybník stanovovat podmínky tak, aby nedošlo k poškození litorálu; vyt žené sedimenty zpravidla (pokud tak nevylou í chemické rozbory) zaorat na zem d lské pozemky (orná p da), nikoli deponovat do okolí odbah ovaných rybník - úpravy technického rázu provád né na vodních nádržích sm ovat asov do období mimo rozmnožování a zimování vodních živo ich ; v ur itých konkrétních p ípadech zabezpe it záchranný transfer vybraných druh organism - preferovat extenzivní chov ryb - prosazovat pro v tšinu rybník vícedruhové obsádky s optimálním po tem ryb a se zvýšeným podílem vedlejších druh ryb - požadovat v p edstihu oznamování termín výlov , termín nasazování obsádek v etn v kového a druhového spektra ryb - udržovat vzájemnou spolupráci a komunikaci s provozovateli chovu ryb
22
2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodá ství 2.2.4.1. Pé e o vodní plochy a toky Charakteristika problematiky Mezi významné vodní toky na území CHKO Blanský les pat í Vltava a její p ítoky Pole nice a potoky Chvalšinský a K emžský. Velikostí pr tok i významem výrazn vyniká eka Vltava, která však svým pr b hem tvo í pouze jihovýchodní hranici CHKO Blanský les v délce 12 km. Vltava v tomto úseku vytvá í typické zakleslé meandry a protéká hlubokým ka onovitým údolím. V tšina tok v CHKO byla v minulosti upravována meliora ními zásahy z d vod intenzifikace hospoda ení v povodích. Pr vodním jevem narušených odtokových pom r je degradace a ústup p vodních p írodních a p írod blízkých spole enstev, snížení druhové rozmanitosti, ztráta samo istící schopnosti vody i ztráta ekologické stability v prost edí vodních koryt i v jejich b ehových a p íb ežních zónách. Nejvíce poškozena jsou povodí významných vodních tok K emžského a Chvalšinského potoka a jejich p ítok . Stupe poškození odtokových pom r vytvá í st žejní vodohospodá skou problematiku území CHKO. Vodní nádrže jsou v území CHKO Blanský les zastoupeny omezeným po tem malých až st edních rybník . Jejich funkce je krajinotvorná, rybochovná, do iš ovací, z ásti i rekrea ní. V posledních letech byla na území CHKO Blanský les realizována ada rybník - byl obnoven Podnovoveský rybník a vybudována ada nových menších nádrží. Dále byla provedena komplexní revitalizace povodí potoka Borová s cílem celkového zlepšení p írodního prost edí (projekt byl kompletn financován z vládního Programu revitalizace í ních systém ). Dlouhodobý cíl - krajina se zvýšenou reten ní schopností povrchových vod p i sou asné ochran ekosystém a šetrném využívání stávajících vodních tok a vodních ploch - skloubení zájm ochrany p írody a ochrany obyvatel p ed povodn mi
vodních
Díl í cíle - pé e o stávající vodní plochy s cílem zachovat charakter krajinného rázu a ekologickou hodnotu biotop vázaných na tekoucí i stojaté vody - zajišt ní kvality povrchových i podzemních vod na území CHKO i v širším okolí a odstran ní zdroj zne išt ní - revitalizace malých vodních tok a jejich povodí - podpora biodiverzity vodních organism Navrhovaná opat ení - aktualizovat informace o všech vodních tocích - geomorfologie toku v jeho jednotlivých ástech v etn p ítok , b ehové porosty, oživení toku (s d razem na zvlášt chrán né druhy), aktualizovat stav všech vodních nádrží (složení b ehových porost , charakter dna, hospodá ské využití, zvlášt chrán né druhy apod.) - iniciovat u správc vodních tok realizaci revitaliza ních opat ení, zejména vodních tok v zem d lsky využívané K emžské kotlin - potoky K emžský v úseku mezi obcemi Brloh – K emže, Chmelenský, Olešnice, Janský, Lhotecký, Chlumský a jeho p ítok z Lou eje, Lesák, dále pak St emilský, Zrcadlový (sedimenta ní nádrž), Kycovský, Lazecký - podporovat a zajiš ovat realizace drobných vodních ploch, zejména t ní, na vhodných lokalitách v CHKO - podporovat stavbu malých vodních nádrží a rybník s ohledem na utvá ení terénu, za len ní do krajiny a vhodnou (z hlediska p írodních hodnot) úpravu b eh a litorálních pásem - podporovat budování kanalizací v obcích (zejména Zlatá Koruna, eský krumlov - ást Vyšný, Borová u Chvalšin), prosazovat výstavbu istíren odpadních vod - získávat informace o kvalit vodních tok a ploch od p íslušných ú ad (vodoprávní ú ady, IZP aj.) - prosazovat takové využívání ZPF, v etn podpory vhodných agrotechnických metod (viz kap. 2.2.2.2.), aby nedocházelo ke snižování kvality povrchových i podzemních vod, p ípadn došlo k jejímu zlepšení - p i zvyšování reten ní kapacity rybník jejich odbah ováním dbát na to, aby opat ení nebylo na úkor jejich biologické hodnoty, zejména pokud jde o rozsah a kvalitu litorálních porost
23
-
p i pé i o b ehové porosty prosazovat jejich zachování v maximální mí e, pr b žnou obnovu (p i respektování geografické p vodnosti d evin) a postupné zvyšování jejich druhové a v kové diverzity p i respektování ekologických a estetických hledisek odstran ní migra ních p ekážek na tocích, p ednostn zejména v úsecích s výskytem populací cenných druh ryb i bezobratlých (zejména na vodohospodá sky využívaném K emžském potoce) snahy o budování malých vodních elektráren sm rovat pouze na eku Vltavu p ípadné zm ny vodárenského využití tok v oblasti (stavby vodárenských nádrží, odb ry vody nebo zm ny kapacity jímání apod.) posuzovat tak, aby nedocházelo k negativním zásah m do p írodního prost edí a hodnot krajinného rázu p i realizaci protipovod ových opat ení preferovat p írod blízká opat ení (revitalizace povodí malých vodních tok , výstavba a obnova malých vodních ploch, remíz , mezí, mok ad apod.) oproti opat ením ist technickým (poldry, p ehrady, protipovod ové zdi) p ípadná technická protipovod ová opat ení neumis ovat do lokalit se zvýšenou p írodní hodnotou (zejména MZCHÚ, ZCHD, I. zóna) p i realizaci protipovod ových opat ení postupovat v koordinaci s komplexními pozemkovými úpravami
2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových i podzemních vod Nenavrhuje se.
2.2.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry 2.2.5.1. Rozvojové zám ry slu itelné s posláním CHKO („inverzní zonace“) Charakteristika problematiky Hospodá ské využívání chrán ných krajinných oblastí se provádí podle zón odstup ované ochrany p írody a krajiny tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich p írodní stav a byly zachovány a vytvá eny optimální ekologické funkce t chto území. Existence CHKO není bariérou veškerého rozvoje území, ale je t eba rozlišit podle zón CHKO vhodné zp soby hospoda ení a innosti, které zajiš ují rozvoj území p i zachování p írodních a krajinných hodnot CHKO. Tradi ním zp sobem využívání území jsou lesní hospodá ství a zem d lství. Pr mysl se v CHKO tém nevyskytuje a jeho nové zavád ní není z hlediska ochrany p írody a krajiny žádoucí. Z izování nových malých provoz (zejména d evozpracujících) je v rámci rozvoje obcí vhodné ve III. (výhledov IV. a III. zón ). Rekrea ní využívání oblasti m že ješt stále být vhodnou rozvojovou aktivitou, pokud nabude vhodné formy, která nebude mít negativní vliv na krajinný ráz a nebude se v n kterých lokalitách koncentrovat. Hlavní zásady rozvoje území, jakousi "inverzní zonaci", lze však formulovat pouze v obecné rovin s uvedením pouze n kterých p íklad . Ud lat vy erpávající vý et p ípustných a nep ípustných rozvojových zám r v CHKO není možné. To je úkolem územn plánovací dokumentace, na jejíž tvorb se správa CHKO podílí jako dot ený orgán. Dlouhodobý cíl - rozvoj území bez negativního ovlivn ní p írody a krajiny Navrhovaná opat ení (vhodné rozvojové aktivity a hospodá ská innost) I. zóna (a MZCHÚ mimo tuto zónu) - p írod blízké lesní hospoda ení (p irozená obnova stanovištn p vodních druh , druhová skladba blízká p irozené skladb ) - údržba trvalých travních porost ízenou extenzivní pastvou (p ednostn ovce a kozy), p ípadn se ením - obnova pastvin odstra ováním náletových d evin - b žná údržba stávajících staveb s využitím tradi ních materiál k zabezpe ení vyhovujícího stavebn -technického stavu šetrná turistika (nau né stezky)
24
II. zóna - p írod blízké lesní hospoda ení (p irozená obnova stanovištn p vodních druh , p evaha podrostního zp sobu obnovy) - šetrné zem d lské hospoda ení bez rozši ování plochy orné p dy, ve stávajících objektech z izování ekofarem s možností šetrné agroturistiky, využívání technologie ekologické a integrované produkce (nap . nepoužívání biocid a minimalizování použití jiných chemických p ípravk ) - rozši ování ploch trvalých travních porost a pastvin, s následujícím vhodným zp sobem obhospoda ování - b žná údržba sou asných staveb, umis ování nových staveb jen po individuálním posouzení, s respektováním historicky dochovaného charakteru stávajících staveb a okolní zástavby - udržování stávající komunika ní sít , obnova zaniklých komunikací pro ú ely hospoda ení v krajin - budování a údržba nau ných stezek, zna ených turistických, cyklistických, lyža ských a vycházkových tras s drobným doprovodným za ízením - údržba stávajících staveb technické infrastruktury III. zóna - b žné lesnické hospoda ení respektující zajišt ní všech funkcí lesa (stanovištn vhodné d eviny, v rámci možností uplatn ní p irozené obnovy) - b žné zem d lské hospoda ení s d sledným omezováním erozního ohrožení a s využitím alespo základních postup integrované produkce, budování ekofarem - výsadba trvalých kultur, zejména sad - výsadba voln rostoucí zelen nejen jako realizace chyb jících i nefunk ních prvk územního systému ekologické stability, ale i jako krajinotvorných prvk - extenzivní rybá ství a rybníká ství - p im ený rozvoj sídel a umis ování nových staveb v souladu s územním plánem p i uplat ování architektonických znak typických pro zdejší krajinu podle „regulativ pro výstavbu a p estavbu na území CHKO” - úpravy stávajících staveb pro rekrea ní ú ely, budování rekrea ní infrastruktury bez narušení krajinného rázu - rozvoj aktivit cestovního ruchu využívajících místních atraktivit (šetrná agroturistika, prezentace kulturních a p írodních hodnot, osv tové akce) - rekonstrukce a udržování technické infrastruktury v etn stávající základní komunika ní sít , budování nezbytných nových za ízení, v etn budování nových obchvat sídel a doprovodných za ízení silni ní dopravy podle územních plán v souladu s požadavky ochrany p írody a krajiny IV. zóna (výhledov ) - b žná stavební innost, pokud je v souladu se schváleným územním plánem nebo urbanistickou studií a uplat uje architektonické znaky typické pro zdejší krajinu - výstavba rekrea ních staveb v p íslušných funk n vymezených lokalitách - rozvoj ob anské vybavenosti obcí - rozvoj a výstavba malých emeslných výroben a provoz zpracovávajích p evážn místní produkty (nap .zpracování d eva, zem d lských produkt , tradi ní lidová rukod lná výroba) - ve schválených výrobních zónách sídel budování a provoz malých a st edních výrobních závod , které zhodnocují místní suroviny a zem d lské produkty, budování menších provoz nových „environmentáln neutrálních“ výrobních odv tví, budování za ízení pro racionální využívání odpad a biomasy - t žba nerostných surovin p i respektování podmínek ochrany p írody a krajiny
2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby Charakteristika problematiky Tradi ní lidská sídla i jednotlivé stavby harmonicky zakomponované do p írodního rámce jsou sou ástí krajinného rázu, který je jedním z p edm t ochrany CHKO. Na území CHKO Blanský les leží, nebo svým územím zasahuje, 19 obcí, samotných sídel se zde však nachází p es padesát. Jde v tšinou o malé vsi, pouze p t p esahuje 500 obyvatel. V tšina sídel je založena kolem obdélníkové nebo tvercové návsi, pro vyšší polohy jsou charakteristické malé
25
skupiny s rozvoln nou nepravidelnou zástavbou velkých usedlostí. Typickým znakem oblasti je ada samot, zakládaných uprost ed zem d lských pozemk . V Blanském lese se prolínají t i hlavní typy venkovských staveb. Nej ast ji jsou stavby p ízemní, v pr elí se dv ma trojúhelníkovými štíty spojenými zdí s branou, mají velice prosté dekorace. V místech s druhdy n meckým obyvatelstvem bývají domy dvoupodlažní, asto s valbovou st echou. Ze severu sem zasahuje vliv blatenského selského baroka s oblou kovými i volutovými štíty. Krom jednotlivých památkov chrán ných staveb byly v CHKO vyhlášeny také vesnické památkové rezervace Holašovice (v roce 1999 zápis do fondu UNESCO) a Vodice, vesnické památkové zóny Dob ice, Lipanovice, T eš ový Újezdec a Zlatá Koruna, m stská památková zóna Chvalšiny a archeologická rezervace keltské oppidum u T ísova. ada obcí byla v minulosti narušena zejména výstavbou p edimenzovaných zem d lských areál . Nevhodnými novostavbami byly v minulosti poškozeny p edevším bývalé st ediskové obce. Chatové osady místy vytvá ejí souvislou zástavbu. Novým jevem je rozši ování rozptýlené zástavby kolem obcí a budování satelitních sídliš rodinných domk , novostavby vykazují tendence k panevropské katalogové architektu e a používání nevhodných materiál . Zásadním nástrojem pro regulaci stavební innosti je územn plánovací dokumentace, v tšina obcí v CHKO má schválený územní plán. Dlouhodobý cíl - zachování tradi ního rázu obcí, nenarušeného cizorodými prvky - rozvoj obcí v souladu s udržením jejich hodnot - uchování volné krajiny bez zástavby Díl í cíle - ochrana krajinného rázu (v etn vzhledu obcí i jednotlivých staveb) v územním plánování a ve všech správních ízeních souvisejících se stavbami a využitím území - zvýšení pov domí obyvatel o tradi ní zástavb a jejích hodnotách - dobrá informovanost státní správy a samosprávy a projektant o postojích a požadavcích správy CHKO v oblasti výstavby Navrhovaná opat ení - p i posuzování stavebních zám r postupovat podle Regulativ pro výstavbu a p estavbu na území CHKO (viz p íloha . 2) a Preventivního hodnocení krajinného rázu v CHKO Blanský les - rozvoj obcí sm rovat do ploch schválených v územních plánech, stanovit limity únosnosti území (dopravní zatížení, nároky na technickou infrastrukturu), - zamezit narušování tradi ního rázu obcí výstavbou satelitních sídliš rodinných dom , sídla rozvíjet po etapách jako souvisle urbanizované celky s ohledem na kulturn historické hodnoty sídel a krajinného rázu; pro rizikové zóny požadovat zpracování regula ních plán s vhodnou parcelací pozemk , orientací staveb a obnovou zeleného okraje sídel pro ob anskou vybavenost a podnikání p ednostn využívat brownfields – územní rezervy v zastav ných územích - zabránit pronikání výstavby do volné krajiny, nep ipustit zahuš ování rozptýleného osídlení samot a jejich soubor ; ve volné krajin povolovat jen stavby nutné technické infrastruktury nebo pro obhospoda ování území (p íst ešky pro hospodá skou innost o ploše do 16 m2), s ohledem na ochranu p írodních a kulturních hodnot území; - nepovolovat výstavbu nových chat, pokud není regula ním plánem povoleno zahušt ní zástavby chatové osady, chaty v I. zón CHKO ponechat pouze na dožití - udržet tradi ní vzhled stávajících staveb - konkretizovat podle Preventivního hodnocení...zachovat p vodní tvarosloví staveb s dochovalým tradi ním vzhledem, zejména soubory usedlostí na samotách - využít p estaveb nevhodných objekt ke zmírn ní jejich negativního vlivu na krajinný ráz (viz kap. 2.1.8.) - po ádat setkání se starosty obcí a p edávat jim aktuální informace, poskytovat poradenskou innost v oblasti tradi ní zástavby v jednotlivých obcích - realizovat setkání se zástupci p íslušných stavebních ú ad s p sobností na území CHKO a s projektanty p sobícími v oblasti - vydat informa ní brožuru o tradi ní zástavb s uvedením základních znak pro stavby a p íklady vhodných staveb (podle Regulativ pro výstavbu a p estavbu na území CHKO a regulativ Preventivního hodnocení krajinného rázu v CHKO Blanský les)
26
-
spolupracovat s obcemi na maximálním zapracování pravidel a postup k zachování hodnot tradi ní zástavby do územn plánovací dokumentace prost ednictvím prostorových stavebních regulativ v návaznosti na schválené územní plány iniciovat zpracování regula ních plán nebo podrobn jších zastavovacích studií v rozvojových lokalitách se zapracováním požadavk ochrany tradi ního rázu zástavby aktivn spolupracovat se zadavateli i zpracovateli ÚPD dle Preventivního hodnocení krajinného rázu v CHKO Blanský les; tento dokument pr b žn aktualizovat v návaznosti na vývoj stavu krajiny a její znalosti v památkových rezervacích a zónách, archeologické rezervaci v T ísov a u památkov chrán ných objekt koordinovat postup s Národním památkovým ústavem spolupracovat s dalšími odbornými organizacemi na koncep ních dokumentech a ešení modelových situací, nap . s vysokými školami p i formování návrh vzorových stavebních typ pro jednotlivé obce CHKO (obytná výstavba, drobné ve ejné stavby) a dát je k dispozici investor m a stavebním ú ad m
2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy Charakteristika problematiky Hranice CHKO vede na jihozápad a jihovýchod z ásti po komunikacích I. a II. t ídy, ale uvnit CHKO je silni ní sí tvo ena p evážn silnicemi III. t ídy, ú elovými komunikacemi a pouze jednou silnicí II. t ídy. Žádná ze silnic nep edstavuje pro živo ichy takovou migra ní bariéru, aby bylo nutno p ijmout opat ení pro její zpr chodn ní. Výjimka pro zimní chemickou údržba komunikací je povolena na pom rn velkém množství silnic, ale její rozsah není pln využíván. Železni ní doprava zasahuje do CHKO málo frekventovanou tratí . 194 procházející východní ástí CHKO. Aktuáln nep edstavuje železni ní doprava problém z hlediska ochrany p írody. Trvale je t eba v novat pozornost jednáním o dopravních koncepcích regionu, aby p i snaze o zvýšení kapacity nebo zkrácení p epravní vzdálenosti dopravy mezi eskými Bud jovicemi a Šumavou nedošlo k nevratnému narušení p írody a krajiny v CHKO. V jednání je také stavba obchvatu eského Krumlova, jehož jedna diskutovaná varianta zasahuje do CHKO, p estože v ÚP m sta byla tato varianta vyhodnocena jako nevhodná. Dlouhodobý cíl - udržení cestní sít a jiných dopravních staveb v rozsahu nenarušujícím krajinný ráz a nevytvá ejícím migra ní bariéry - udržení chemické údržby komunikací v rozsahu nepoškozujícím vegetaci podél komunikací Navrhovaná opat ení - schvalovat pouze rekonstrukce i p eložky silnic a budování odstavných míst (v etn vybavení) v souladu s územními plány obcí v podob nenarušující krajinný ráz, - posoudit dopady varianty severního obchvatu eského Krumlova, jehož trasa by m la procházet územím CHKO, na krajinný ráz a p írodní prost edí CHKO (nap . narušení migra ních tras, biotop ZCHD rostlin a živo ich ) - zamezit používání chemických prost edk pro letní ošet ování zelených pás a okolí svodidel podél komunikací - zachovat dosavadní zp sob zimní údržby silnic stanovený výjimkou Vlády R - spolupracovat s obcemi p i omezování nadm rné likvidace doprovodné zelen podél komunikací a uplat ování náhradní výsadby p i vysazování nových a dopl ování stávajících alejí
2.2.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady Charakteristika problematiky Na území CHKO Blanský les se nenachází žádný významný pr myslový podnik, který by svou výrobou zásadn ovliv oval životní prost edí, s výjimkou lomu Kámen a písek v Plešovicích. V tšina výrobních objekt je soust ed na do pr myslové zóny Domoradice na severovýchodním okraji eského Krumlova u hranice CHKO. Menší výrobní zóna je v M í i v návaznosti na železni ní tra . Pr myslové podniky jsou všechny situovány na území III. zóny CHKO. U pr myslové zóny
27
Domoradice je navržena zm na hranice CHKO tak, aby pr myslová zóna byla z CHKO vy len na nebo za azena do navrhované IV. zóny (viz kapitola 2.1.1.3). Vliv provozu t chto závod (zejména emisí) je p íležitostn monitorován a vyhodnocován p íslušnými orgány státní správy. Jisté problémy p sobí dopravní zatížení, zejména doprava kamene z lomu v Plešovicích a doprava stavebního materiálu p es Vyšný. Na území CHKO Blanský les se v této dob nenachází žádná povolená skládka. Veškerý komunální odpad se odváží na skládky za hranice CHKO. Bývalé skládky na území CHKO byly úsp šn zrekultivovány, p esto jsou však zát žemi pro životní prost edí a je t eba je nadále evidovat a sledovat. Nejv tším problémem jsou skládky nepovolené. Dalším problémem s odpady v dnešní dob je i jejich pálení v domácích kotelnách, p edevším pálení plast . Významným zne is ovatelem ovzduší je Energoblok v Domoradicích. Dlouhodobý cíl - zachování relativní neporušenosti krajiny a cenných p írodních fenomén regionu p i zohledn ní hospodá ských, kulturních a sociáln ekonomických pot eb obyvatelstva - omezení negativních vliv pr myslu na p edm ty ochrany CHKO Navrhovaná opat ení - nadále podporovat modernizaci Energobloku v Domoradicích sm rem k využívání d evní hmoty - pokra ovat ve sledování vlivu pr myslových závod a t žby na p írodu CHKO - umís ování drobných pr myslových provozoven a ostatních výrobních za ízení ešit v souladu s územními plány obcí výhradn v p ímé návaznosti na sídelní útvary, umis ovat je p ednostn do ur ených zón a nevyužívaných zem d lských a pr myslových objekt ; podporovat provozy zhodnocující v maximální mí e místní suroviny a obnovitelné zdroje - neud lovat souhlas s umís ováním nových pr myslových a skladových areál mimo v územních plánech schválené pr myslové zóny - nadále evidovat a sledovat lokality starých ekologických zát ží, zejména starých skládek odpad (skládka Holubov- Bo inka, dále pak skládky Brloh, K emže - pod ZŠ, Chvalšiny, Vyšný) - spolupracovat s dot enými státními i samosprávnými ú ady p i odstra ování nelegálních skládek, p edcházet jejich vzniku d sledným informováním ob an , kam odpady ukládat, a v asným podchycením vznikajících skládek - pokra ovat v pravidelných jarních akcích organizovaných pro dobrovolníky a ve ejnost a zam ených na úklid celého území CHKO
2.2.5.5. Zásady umis ování technické infrastruktury a inženýrských sítí Charakteristika problematiky Kvalita technické infrastruktury je v CHKO Blanský les na uspokojivé úrovni. Území CHKO je protkáno volným vedením o maximálním nap tí 22 kV, pouze podél Zlaté Koruny a P íse né prochází linka 110 kV. Po obvodu CHKO procházejí dv v tve vysokotlakého plynovodu, v tšina obcí je plynofikována. Stav telekomunika ních sítí v posledních letech prochází výraznou modernizací a rozší ením s neustále nar stajícím zájmem o mobilní telefony a tím v území CHKO i stanic mobilních operátor . Zatímco u podzemních i nadzemních elektrických vedení je umíst ní z hlediska OPK v tšinou p ijatelné, v p ípad stožár telekomunika ních sítí dochází v ad p ípad ke st et m s ochranou krajinného rázu. Na rozdíl od jiných oblastí není Blanský les zatím p edm tem zájmu, pokud jde o výstavbu v trných elektráren, zato se objevují zám ry elektráren fotovoltaických. Zásobování obcí pitnou vodou je ešeno p evážn z místních zdroj . Na území CHKO Blanský les je vybudována rozvinutá sí malých místních vodovod pro ve ejnou pot ebu a jen v menším rozsahu je zásobování pitnou vodou zajišt no z v tších vodovodních systém nadmístního významu. Kanaliza ní sí s fungující istírnou odpadních vod je v innosti v Brloze, Chlumu, M í i, v K emži, Holubov , Nové Vsi, Chvalšinách a pro jihovýchodní oblast m stská istírna v eském Krumlov . Dálkové zásobování teplem (zejména eského Krumlova) je ešeno energií z Energobloku Domoradice.
28
Dlouhodobý cíl - zachování území ve stavu co možná nejmén narušeném inženýrskými sít mi Navrhovaná opat ení - omezovat výstavbu dalších bodových a liniových prvk technického charakteru (nadzemní vedení vysokého nap tí, vysíla e apod.), tato nová za ízení lze umis ovat ve III. zón CHKO (po zm n zonace na ty stup ovou pak ve III. a IV. zón ) za podmínky individuálního posouzení dopadu navrhované akce na okolní prost edí - výstavbu sítí technické infrastruktury povolovat pouze v p ípadech, že jsou z hlediska celostátního i pro rozvoj regionu prokazateln nezbytná (bez reálné alternativy mimo CHKO a na základ vyhodnocení všech vliv na p írodu a krajinu; koncep n je nutno v as sít ešit a regulovat v rámci územn plánovací dokumentace, zejména napojení Brloha z v tve plynovodu od Hracholusk a nové vedení VVN, které p es území CHKO povede pouze ve stávající trase) - p i výstavb nových a rekonstrukci stávajících elektrických vedení up ednost ovat kabelové vedení v zemi p ed vedením nadzemním zejména na území MZCHÚ, v p ípad elektrických sítí nižších ád je preferováno podzemní vedení na celém území CHKO, u ostatních vedení volba a umíst ní sloup s ohledem na krajinný ráz (v etn zp sob vrcholového zna ení z d vod bezpe nosti leteckého provozu) - pro vedení dalších inženýrských sítí (plyn, voda) se pokud možno vyhýbat MZCHÚ a dalším cenn jším územím, využívat již zastav ných ástí území (vedení podél silnic apod.) - u staveb vysíla a v ží mobilních operátor postupovat zásadn podle p edem dohodnuté koncepce a prosazovat požadavek na sdílení technické infrastruktury více operátory; viditelné konstrukce nelze umis ovat v pohledov exponovaných polohách; vhodné je využívat pro umís ování anténních systém v první ad stávající objekty (tovární komíny, výškové budovy) a pr myslové i zem d lské areály; nov budované stožáry umís ovat tak, aby byla ást jejich konstrukce zakrývána lesními porosty - mimo objekt uvedených v koncepci mobilních operátor nep ipustit výstavbu dalších telekomunika ních v ží ani zvyšování sou asných - podporovat budování odpadní kanalizace a istíren odpadních vod v obcích - p i zavád ní alternativních zdroj energie (vodní, v trná, slune ní, biomasa, bioplyn) postupovat v souladu s územn plánovací dokumentací a na základ vyhodnocení všech vliv na p írodu a krajinu (viz kap. 2.1.8.); p i posuzování konkrétních stavebních zám r postupovat podle Regulativ pro výstavbu a p estavbu na území CHKO (viz p íloha . 2)
2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti t žby nerostných surovin a rašeliny Charakteristika problematiky Na území chrán né krajinné oblasti Blanský les leží celkem dev t registrovaných ložisek nerostných surovin. Z ízeny zde byly ty i dobývací prostory a ty i chrán ná ložisková území. V sou asnosti se povrchov t ží stavební kámen v lomech Plešovice a Zrcadlová Hu , spole ným znakem obou ložisek je dlouhodobá perspektiva ve vyhlášených dobývacích prostorech p esahující návrhový horizont plánu pé e (p i sou asné výši t žeb jsou stanovený na tém na 200 let). T žba je povolena do roku 2032 v sou asn rozt žených prostorech dle schválených POPD. V sou asné dob je t žba na ložisku Zrcadlová hu na základ dohody se Správou CHKO omezena a t ží se zde cca 10 tis. t ro n . Na ložiskách grafitu eský Krumlov a Lazec byla t žba zastavena z d vodu úpadku firmy Grafitový d l, minulá dobývací innost se projevuje na povrchu propadovým pásmem. innost jediného vápencového lomu na území CHKO byla ukon ena v roce 1994, v tšina ložisek karbonát p edstavuje z p írodov dného hlediska mimo ádn hodnotné lokality. Dlouhodobý cíl - ukon ení veškeré t žby v CHKO - zrušení ložisek nerostných surovin (odpis zásob) Díl í cíle - neotvírání t žby na nových lokalitách - odpis zásob u ložisek, ležících na p írodov dn cenných územích - podpora rekultiva ních projekt s maximálním využitím p írodních proces
29
Navrhovaná opat ení - p ehodnotit surovinový potenciál v CHKO jako podklad pro rozhodování o využití nerostných surovin a redukci dopad jejich t žby na CHKO, v etn p ehodnocení prognóz a rebilance zásob (odpisy zásob, zm ny dobývacích prostor , vytý ení nep ekro itelných linií t žby, zachování významných ástí solitérních dominant) - prosazovat redukci dobývacích prostor Chvalšiny a Plešovice a odpis zásob východní (disjunktní) ásti ložiska Chvalšiny-Zrcadlová Hu - prosazovat vypracování a následnou realizaci projektu na snížení dopad (prašnost, hlu nost) lomu Plešovice na osady Plešovice a Zátiší (nap . výsadba funk ních pás zelen , protihlukové st ny) - prosazovat zrušení DP, CHLÚ a odpis zásob ložisek grafitu, karbonátových surovin a živcové suroviny na celém území CHKO - podpo it realizaci likvidace grafitového dolu a rekultiva ních projekt na ložiscích Lazec-K enov a eský Krumlov-M stský vrch - zamezit živelné t žb vltavín (viz kap. 2.1.5.) - p i rekultivacích zabránit zavážení lom nevhodným materiálem (i ornice!) a rozši ování stanovištn nep vodních druh
2.2.6. Rekreace, sport, turistika Charakteristika problematiky Území CHKO Blanský les je díky harmonické a r znorodé krajin oblastí rekrea n velmi využívanou. Atraktivitu oblasti pro návšt vníky ješt zvyšují historické památky v CHKO nebo její t sné blízkosti (nap . eský Krumlov - památka UNESCO, klášter Zlatá Koruna), zachované soubory lidové architektury (nap . Holašovice - památka UNESCO) a snadná dostupnost z eského Krumlova i eských Bud jovic. Pobytová rekreace je realizována v tšinou individuáln , zejména formou chalupa ení. Chatová rekreace území CHKO zasáhla jen v n kolika lokalitách v údolí Vltavy a K emžského potoka. Za ízení pro hromadný pobyt (nap . kempy) fungují sezónn . Ze sportovn rekrea ních aktivit je celoro n b žná p ší turistika. I když je v CHKO rozsáhlá sí zna ených turistických cest, dochází k nejv tší koncentraci návšt vník na vrcholu Kleti a u z íceniny hradu Dív í kámen. V obou lokalitách se projevují negativní d sledky nadm rné návšt vnosti (nap . sešlap vegetace, eroze, zne išt ní odpadky). V letní sezón je velmi rozší ená cykloturistika, proto byl v roce 2003 z ízen systém zna ených cyklotras v délce cca 170 km dopln ný na vhodných místech mapami a informa ními tabulemi. V letní sezón je na Vltav intenzivní provoz vodáctví, s kterým souvisí problémy s nedovoleným tábo ením a vjezdy doprovodných vozidel. V zimní sezón je v provozu n kolik lyža ských vlek a je udržováno p es 50 km b žeckých stop. Do rozporu s ochranou p írody a krajiny se dostávají zimní sporty v p ípadech snah o výrazné zvyšování kapacity sjezda ských areál nebo budování nových sjezdovek zejména v prostoru Kleti. Menší zem d lské farmy a chalupá ské využití starších stavení dávají prostor pro rozvoj agroturistiky. Dlouhodobý cíl - systematicky ovliv ovat rozvoj cestovního ruchu, aby docházelo k minimalizaci negativních vliv na p írodu a krajinu. Navrhovaná opat ení - podporovat rekonstrukce a další údržbu turistických tras a usm r ovat návšt vníky, aby nedocházelo k poškozování p írodních hodnot území - u stezky na hrad Dív í kámen zábradlím znemožnit zkracování cesty a vznik eroze - podporovat údržbu, p íp. zlepšení infrastruktury na stávajících cykloturistických trasách a usm r ovat cykloturistiku na vyzna ené a schválené trasy a stezky - spolupracovat s Klubem eských turist p i návrzích vedení zna ených turistických tras v etn tras pro b žecké lyžování - spolupracovat s Lesy R na dopln ní úseku turistické stezky procházející kolem bezzásahové lokality v PR Kle dalšími informa ními tabulemi, výstražnými tabulemi upozor ujícími na nebezpe í pádu strom atd. - podporovat vhodné formy agroturistiky - v p ípad zájmu vytipovat vhodné trasy pro vedení hippostezek
30
-
p i dodržení zásad ochrany krajinného rázu umožnit budování rekrea ních za ízení p ednostn rekonstrukcí nevyužívaných objekt v zastav ném území obcí spolupracovat na aktualizacích vydaných nau ných a propaga ních materiál a ú elových map k podpo e a zárove usm rn ní turistického ruchu posílit p sobení na vodáckou a horolezeckou ve ejnost spolupracovat s Policií R a Lesy R na regulaci jízd ty kolek vytipovat vhodná místa pro z ízení p írodních tábo iš a odpo inkových míst s pat i ným vybavením iniciovat vypracování studie z hlediska ochrany p írody a krajiny optimálního trvale udržitelného využití vrcholu Klet pro cestovní ruch (zrušení nefunk ních vlek , rekonstrukce stávající lanovky, využití stávající sjezdovky)
2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s ve ejností Charakteristika problematiky Práce s ve ejností je významným nástrojem ochrany p írody. Jejím hlavním cílem je p edcházení poškození p írody a získávání podpory a pochopení pro innost Správy CHKO. Základními formami ochraná ské osv ty jsou v Blanském lese exkurze, p ednášky a další akce pro ve ejnost (nap . v rámci oslav Dne evropských park , Pochod Blanským lesem). Správa CHKO vydává p íležitostn r zné nau né tiskoviny. Informace jsou ší eny také pomocí internetových stránek a regionálního tisku. Významnou formou výchovy je vzd lávání návšt vník p ímo v terénu (nau né stezky, informa ní tabule). Dlouhodobý cíl - kvalifikovaná a koordinovaná práce s ve ejností a osv tové p sobení na místní obyvatelstvo a návšt vníky CHKO Blanský les, zabezpe ující minimalizaci negativního p sobení t chto skupin na chrán né území Navrhovaná opat ení - pokra ovat v po ádání p ednášek a exkurzí pro organizované skupiny i ve ejnost, pravideln organizovat Pochod Blanským lesem, akce v rámci Dne evropských park a další akce pro ve ejnost - spolupracovat s obcemi a jejich svazky (mikroregion Podkletí) na zabezpe ení maximálního množství informací pro ve ejnost (Agenda 21) - spolupracovat s regionálním tiskem ( eskokrumlovský deník, eskobud jovický deník) a dalšími médii (rozhlasové, televizní stanice, internetové zpravodajské portály), uve ej ovat zprávy o práci Správy CHKO Blanský les - pravideln aktualizovat internetové stránky CHKO Blanský les (www.blanskyles.nature.cz) - pokra ovat ve vydávání nau ných tiskovin (brožury, osv tové skláda ky), p ednostn následujících titul : Stavební regulativy v CHKO Blanský les, Fauna Blanského lesa, Flóra Blanského lesa, Památné stromy Blanského lesa, Hory, kopce, kope ky v CHKO Blanský les, Drobná architektura v krajin Blanského lesa, Motýli Blanského lesa, Natura 2000 v CHKO Blanský les, všeobecné informace (skláda ka A4), Natura 2000 v CHKO Blanský les, praktický rádce (brožura A5), Invazní druhy rostlin a živo ich v CHKO Blanský les, Vegetace Blanského lesa - udržovat a rozvíjet terénní informa ní systém, p edevším doplnit informa ní tabule u MZCHÚ a udržovat vhodnou sí nau ných stezek - spolupracovat se stávajícími informa ními st edisky v regionu na informování a usm r ování návšt vník CHKO (seminá e pro pracovníky informa ních st edisek, distribuce informa ních tiskovin, po ádání p ednášek pro ve ejnost) - pokra ovat ve spolupráci s obcí (a p ípadn neziskovými organizacemi) na snaze o z ízení návšt vnického st ediska v Holubov , jakožto nejvhodn jším míst (nástupní místo pro vrchol Klet , na hrad Dív í Kámen, nau ná stezka T ísov - Dív í Kámen - Holubov, chata i) - spolupracovat s Krajským ú adem Jiho eského kraje, sítí ekologických poraden Krasec a Ekocentrem Šípek v oblasti soustavn jší ekologické výchovy - spolupracovat s Jiho eskou Univerzitou (p ednášky, seminá e, vedení diplomových prací student , výzkum) a dalšími odbornými pracovišti v oblasti výzkumu (Akademie v d R)
31
-
po ádat odborné seminá e pro lesníky, myslivce, rybá e, zem d lce a stava e za ú elem zvednutí pov domí o cílech a smyslu ochrany p írody
32
3. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO pro dobu platnosti plánu pé e -
-
dopracovat a p edložit odborné podklady pro zm nu zonace (vydání vyhlášky MŽP) a spolupracovat p i jejich projednávání na základ inventariza ních pr zkum zpracovat návrh a vyhlásit PP „Kulatý vrch“ a PP "Vyšenský lom - Vý í vrch"; u stávajících MZCHÚ vy ešit jejich zanesení do katastru nemovitostí (zam ení nebo p ehlášení s vymezením dle parcel) udržovat xerotermní trávníky a skalní spole enstva na eskokrumlovských vápencích a v údolí Vltavy - pastva ovcí a koz, odstra ování d evin, kosení (v rámci pé e o evropsky významnou lokalitu soustavy Natura 2000) pravidelnou se í udržovat mezofilní i vlhké louky (p edevším s výskytem ohrožených druh rostlin) sledovat populace zb hovce jehlancovitého (Ajuga pyramidalis) a v p ípad negativních trend zahájit aktivní zásahy na lokalit (narušování drnu, vý ez apod.) chránit biotopy výskytu ohrožených druh živo ich (zejména denních motýl ) a zajistit ízenou pé i o vybrané lokality; vhodné lokality (NPR Vyšenské kopce, prostor bývalého vojenského cvi išt ) udržovat proti plošnému zar stání (vý ez d evin, kosení), kosit vybrané lu ní porosty (PP Provázková louka) provést inventariza ní pr zkumy ohrožených druh i spole enstev v CHKO, zejména taxonomických skupin, které nebyly dosavadními výzkumy dostate n pokryty (savci, obojživelníci a plazi, bezobratlí) podporovat vlastníky lesa p i p stování druhov bohatých porost , zejména p i používání jedle místního ekotypu a zavád ní a následném udržení vtroušených d evin p irozené skladby (v závislosti na stanovištích zejména jilmu, javor , lípy, t ešn , je ábu) ve spolupráci s vlastníky lesa zachovat ást starých porost s p írod blízkou druhovou skladbou do vyššího v ku (cca 200 let) podporovat šetrné hospoda ení na zem d lské p d (zapojení do agroenviromentálních program , ekologické zem d lství) s cílem vytvo ení druhov a stanovištn pestré zem d lské krajiny podporovat výstavbu kanalizace ve Vyšném v rámci ochrany NPR Vyšenské kopce iniciovat realizaci revitaliza ních opat ení, zejména vodních tok v zem d lsky využívané K emžské kotlin zabránit pronikání výstavby do volné krajiny a narušování tradi ního rázu obcí prosazovat redukci dobývacích prostor Chvalšiny a Plešovice a odpis zásob východní (disjunktní) ásti ložiska Chvalšiny-Zrcadlová Hu v rámci práce s ve ejností udržovat a rozvíjet terénní informa ní systém, p edevším doplnit informa ní tabule u MZCHÚ a udržovat vhodnou sí nau ných stezek
33
4. Seznam použitých zkratek AOPK R - Agentura ochrany p írody a krajiny eské republiky BO - borovice IŽP - eská inspekce životního prost edí OV - istírna odpadních vod DG - douglaska DP - dobývací prostor EVL - evropsky významná lokalita HS - honební spole enstvo CHKO - chrán ná krajinná oblast CHLÚ - chrán né ložiskové území JD - jedle k.ú. - katastrální území KPÚ - komplexní pozemkové úpravy LFA – mén p íznivé oblasti pro zem d lství (Less Favoured Areas) MD - mod ín MZD - meliora ní a zpev ující d eviny MZCHÚ - maloplošné zvlášt chrán né území MZe - ministerstvo zem d lství MŽP R - ministerstvo životního prost edí eské republiky NP - národní park NPR - národní p írodní rezervace OPK - ochrana p írody a krajiny POPD – plán otvírky, p ípravy a dobývání PP - p írodní památka PR - p írodní rezervace SAPS – jednotná platba na plochu zem d lské p dy SM - smrk TTP - trvalé travní porosty ÚPD - územn plánovací dokumentace ÚSES - územní systém ekologické stability VVN - velmi vysoké nap tí ZCHD - zvlášt chrán né druhy ZPF - zem d lský p dní fond Zkratky strom (kap. 2.2.1.) BO - borovice BK - buk BR - b ek DB - dub DBZ - dub zimní HB - habr JD - jedle JDO - jedle obrovská JL - jilm JR - javor mlé JS - jasan JV - jíva KL - javor klen LP - lípa MD - mod ín OL - olše OS - osika SM - smrk
34
5. Seznam literatury And ra M. & ervený J. (1994): Atlas of distribution of the mammals of the Šumava mountains region (SW-Bohemia). Acta Sc. Nat. Acad. Sci. Boh., Brno 28(2-3): 1-111. Ba a L. (1933): Dosavadní výsledky zoologického výzkumu jižních ech., eské Bud jovice. Nákladem vlastiv dné spole nosti jiho eské, 67 pp. Beneš J., Konvi ka M., Dvo ák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlí ko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli eské republiky: Rozší ení a ochrana I a II, SOM, Praha 2002. Boublík K., Žárník M. et Douda J. (2004): Vegeta ní stup ovitost Blanského lesa. – In: Polehla P. [ed.], Hodnocení stavu a vývoje lesních geobiocenóz. Sborník p ísp vk z mezinárodní konference 15.–16. 10. 2004 v Brn , Geobiocenologické spisy, Brno, 9: 9–13 + 3 mapy na CDROM. Brabec J. (2004, 2005): Monitoring ho e ku mnohotvarého eského (Gentianella praecox subsp. bohemica) v R, – ms., 17 p. (Depon in: Správa CHKO Blanský les, eský Krumlov). Brabec J. (2005): Sou asný stav rozší ení ho e ku mnohotvarého eského (Gentianella praecox subsp. bohemica) v R; Zprávy es. Bot. Spole ., Praha, 40: 1- 44 Bureš J. (1992): Inventariza ní pr zkum drobných savc v CHKO Blanský les. Depon. in Správa CHKO Blanský les. Bureš J. (1995): Inventariza ní pr zkum pták PR Vysoká B ta. Depon. in Správa CHKO Blanský les. Bürger P. (1985): Zpráva o inventariza ním pr zkumu drobných savc SPR Jaronínská bu ina.Rukopis, KSSPPOP v .Bud jovicích, 8s. Bürger P., And ra M. & Zbytovský P. (1987): Savci Blanského lesa. Lynx (Praha), n.s. 23/1987: 5-42. Bürger P. (1987): Inventariza ní pr zkum SPR Jaronínská bu ina. Hnízdní synusie pták v roce 1986. - Rukopis, KSSPPOP v .Bud jovicích, 7s. Bürger P. (2004): Inventariza ní pr zkum: Avifauna v PR Mok ad u Borského rybníka a v lokalit Borský rybník v hnízdním období, IP 2/05. Depon. in Správa CHKO Blanský les. Caisová L. (2002): Výskyt invazních rostlin Impatiens glandulifera L. a Reynoutria japonica Houtt. v ka anu eky Vltavy v úseku Rájov - samota u Cáby. - ms., 30 p. + p íl. (matur. pr., depon. in: knihovna SOŠ OTŽP, Veselí nad Lužnicí) ápová L. (2004): Rychlost rozkladu r zného druhu rostlinného opadu a spole enstva dravých rozto . – 53 p. Bakalá ská diplomová práce depon. in knihovna Biologické fakulty Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích. ápová L. (2006): Ú ast spole enstev dravých rozto (Gamasida) na rozkladu dubového a bukového opadu – terénní experiment. – 63 p. Magisterská diplomová práce depon. in knihovna Biologické fakulty Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích. ejchan A. 1955: Rovnok ídlý hmyz (Orthoptera) státní p írodní reservace u eského Krumlova. asopis Národního muzea, ada p írodov dná, 124: 142-144. epa L. (2007): Náklady na sexuální rozmnožování terestrických orchidejí. Ms. In prep. (Bakal. pr., Kat. Bot. Biol. Fak. Jiho . Univ. es. Bud.) Dvo ák L., Bufka L. ervený J. & Bürger P. (2001): Zimovišt netopýr v Pošumaví (lokality ležící mimo CHKO Šumava). Vespertilio 5: 57-72. Dvo áková I. (1999): Management vegetace v NPR Vyšenské kopce. – ms., 58 p. + p íl. (Dipl. pr., depon. in: Knihovna Kat. Bot. P . Fak. UK Praha) Farka J. Král D. a Škorpík M. (eds.), 2005: ervený seznam ohrožených druh eské republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech republic. Invertebrates. AOPK R, Praha, 760 pp. Filipová M. (2004): Zm ny vegetace xerotermních trávník v NPR Vyšenské kopce a v okolí vlivem kosení, pastvy a odlesn ní. – ms., 37 p. + p íl. (Magister. pr., depon. in: Knihovna Kat. Bot. Biol. Fak. Jiho . Univ. es. Bud.) Flí ek J. (1997): St evlíkovití brouci z monitorovací plochy PR Holubovské hadce. Depon. in Správa CHKO Blanský les. Fuka Z. (1992): Inventariza ní pr zkum vybraných skupin brouk v PR Vysoká B ta. Depon. in Správa CHKO Blanský les. Fuka Z. (1995): Inventariza ní pr zkum vybraných skupin brouk v NPR Vyšenské kopce, Depon. in Správa CHKO Blanský les. Fuka Z. & Flí ek J. (1995): Fauna brouk (Coleoptera) vybraných eledí v povodí potoka Borová u Chvalšin. Depon. in Správa CHKO Blanský les. Halada J. & Halada M. (1992): Žahadloví blanok ídlí (Hymenoptera – Aculeata) SPR Vyšenské kopce u eského Krumlova, Sbor. J M v B, P írod. V dy, 32: 59-68.
35
Han Z. (2004): Inventariza ní pr zkum denních motýl NPR Vyšenské kopce, VaV, Depon. in Správa CHKO Blanský les. Han Z. (2005): Denní motýli (Papilionoidea a Hesperioidea) Národní p írodní rezervace Vyšenské kopce. – Klapalekiana, 41: 33-42, 2005. Han Z. (2005): Mapování denních motýl CHKO Blanský les v letech 2002-2005, Depon. in Správa CHKO Blanský les. Haraštová M. (1996): Sukcese vegetace v kamenolomu Plešovice, možnost rekultivace odvalu. – ms., 14 p. + p íl. (Bakal. pr., depon. in: Knihovna Kat. Bot. Biol. Fak. Jiho . Univ. es. Bud.) Hartvich P. & Šašková M. (1991): Ichtyofauna K emežského potoka ovlivn na odb rem vody malými vodními elektrárnami v K emži. Dep. Územní výbor RS B, 5p. Jersáková J. (1996): Ekologické nároky Orchis morio, ms., 15 p. (Bakal. pr., depon. in: Knihovna Kat. Bot. Biol. Fak. Jiho . Univ. es. Bud.) Jersáková J. (1997): Ekologie opylování Orchis morio (Orchideaceae), ms. (Magister. pr., depon. in: Knihovna Kat. Bot. Biol. Fak. Jiho . Univ. es. Bud.) Jersáková J. 2007): Výsledky ru ního opylování druhu Dactylorhiza incarnata, lokalita Borský rybník. Ms. – 1p. Zpráva o pr b hu pokusu Depon. in Správa CHKO Blanský les. Jínová K. (2004): Rychlost rozkladu r zného druhu rostlinného opadu a spole enstva chvostostok (Collembola). – 66 p. Bakalá ská diplomová práce depon. in knihovna Biologické fakulty Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích. Jínová K. (2006): Ú ast spole enstev chvostostok (Collembola) na rozkladu dubového a bukového opadu – terénní experiment. – 71 p. Magisterská diplomová práce depon. in knihovna Biologické fakulty Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích. Jirout J. (2004): Rychlost rozkladu dubového a bukového opadu v závislosti na spole enstvech p dních mikromycet a výškových vegeta ních stupních. – 48 p. Bakalá ská diplomová práce depon. in knihovna Biologické fakulty Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích. Klete ka Z. (2003): Inventarizace xylofágního hmyzu a možnost ochrany ohrožených skupin v PR Kle , IP 1/03, Depon. in Správa CHKO Blanský les. Klete ka Z. & udan D. (2005): Inventariza ní pr zkum brouk Na stráži, Depon. in Správa CHKO Blanský les. Kolektiv (1995): Kompletní biologické hodnocení v povodí potoka Borová, Depon. in Správa CHKO Blanský les. Krafka Z. & Lippl L. (1991): Avifauna parku ervený dv r. Depon. in Správa CHKO Blanský les. Krombholzová Š. (1996): Sukcese vegetace na odlesn ném Vý ím vrchu v CHKO Blanský les. – ms., 11. + p íl. (Bakal. pr., depon. in: Knihovna Kat. Bot. Biol. Fak. Jiho . Univ. es. Bud.) Ložek V. (1956): M kkýši Vyšenských kopc u eského Krumlova. Ochrana p írody 11: 250. Ložek V. (1961): M kkýši Vysoké B ty v p edh í Šumavy u Netolic. Sborník J . muzea, P ír. v dy 3: 137-146. Lodeová J. (1999): Chemizmus a fototrofní mikroflóra v dendrotelmách Blanského lesa. – ms., 30 p. + p íl. (Bakal. pr., depon. in: Knihovna Kat. Bot. Biol. Fak. Jiho . Univ. es. Bud.) Maradová M. (2004): Effect of streambed restoration on macroinvertebrates biodiversity: the case of Borová brook (LPA Blanský les). Master thesis. University of South Bohemia. Mat na J. & Soldán T. (1996): Zpráva o hydrobiologickém pr zkumu potoka Borová, Blanský les, Depon. in Správa CHKO Blanský les. Maznová M. (1996): Druhová diversita brložských luk. – ms., 81 p. (Absolv. pr., depon in: Správa CHKO Blanský les, Vyšný) Mihulka S. (1996): Invazní rostliny v díl ím krajinném úseku. – ms., 38 p. + p íl. (Magister. pr., depon. in: Knihovna Kat. Bot. Biol. Fak. Jiho . Univ. es. Bud.) Mudrák O. (2006): Poloparazitická interakce druhu Rhinanthus minor. Vliv živin a denzity populace. – ms., 54 p. (Bakal. pr., depon. in: Knihovna Kat. Bot. Biol. Fak. Jiho . Univ. es. Bud.) Nešpor J. (2003): Inventarizace a zmapování mravenc rodu Formica v CHKO Blanský les, IP 2/03, Depon. in Správa CHKO Blanský les. Nešpor J. (2004): Inventarizace a zmapování mravenc rodu Formica v CHKO Blanský les jako podklad pro navržení MCH , P 1/04, Depon. in Správa CHKO Blanský les. Nešpor J. (2005): Inventarizace a zmapování mravenc rodu Formica v CHKO Blanský les jako podklad pro navržení MCH , IP 3/05, Depon. in Správa CHKO Blanský les. Petrásek J. (2004): Rychlost rozkladu dubového a bukového opadu v závislosti na spole enstvech p dních baktérií a výškových vegeta ních stupních. – 49 p. Bakalá ská diplomová práce depon. in knihovna Biologické fakulty Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.)(2003): ervený seznam ohrožených druh eské republiky. Obratlovci. Praha, 2003.
36
Pižl V., Starý J. & Tajovský K. (1999): P dn zoologický pr zkum CHKO Blanský les. Lumbricidae, Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda a Oribatida vybraných lokalit CHKO Blanský les. ÚPB AV R, Depon. in Správa CHKO Blanský les. Reitschläger J. P. (1998): Výskyt ho e ku eského (Gentianella bohemica) v eských zemích a jeho ekologické limity. - ms., 24 p. (Bakal. pr., depon. in: Knihovna Kat. Bot. Biol. Fak. Jiho . Univ. es. Bud.) Reitschläger J. P. (2000): Ekologické vazby a opylovací strategie ohroženého druhu Gentianella bohemica (ho e ek eský). – Magisterská diplomová práce depon. in knihovna Biologické fakulty Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích. R ži ka V. (1994): Spiders in South Bohemian stony debris. Acta Universitatis Purkynianae 3 [1993], Studia Biologica, 1: 9-18. R ži ka V. (1996): Spiders in stony debris in South Bohemian mountains. Silva Gabreta 1: 186194. ehounek J. (2004): Záv re ná zpráva o pr zkumu fauny brouk v NPR Vyšenské kopce. Depon. in Správa CHKO Blanský les. ehounek J. (2005): IP brouci v PP Kalamandra, IP 2/05. Depon. in Správa CHKO Blanský les. Šoun J. (2002): Rozší ení druhu Gentianopsis ciliata v oblasti Sušicko-horaž ovických vápenc , jeho regenera ní strategie a demografie. - ms., 34 p. (Bakal. pr., depon. in: Knihovna Kat. Bot. Biol. Fak. Jiho . Univ. es. Bud.) Št pán J. V. (1908): Na Kle ské pasece, P íroda, VI, 218, Praha. Švátora M. (2003): Inventarizace vybraných skupin ohrožených druh ryb a mihule poto ní ve vybraných MCH pomocí odlovu agregátem, IP 3/03. Depon. in Správa CHKO Blanský les. Švátora M. (2004): Inventarizace ryb a mihule poto ní v CHKO Blanský les – 2004. Depon. in Správa CHKO Blanský les. Tejmar J. (1999): K ídlatka japonská na okrese eský Krumov. - ms., 15 p. (matur. pr., depon. in: knihovna SOŠ OTŽP, Veselí nad Lužnicí) Urban F. (1970): Zoologické pom ry. in: Chrán ná krajinná oblast Blanský les. Návrhová studie: 5055. Urban F. (1986): Blanský les. Památky a p íroda 6: 363-371. Vl ek M. (1991): Pr zkum obratlovc státní p írodní rezervace Vyšenské kopce. Msc., 11 pp. a p ílohy, dep.in ÚOP eské Bud jovice. Vydrová A. (2002): Monitorování zm n vegetace vlivem pastvy v travinobylinných spole enstvech v Národní p írodní rezervaci Vyšenské kopce. – ms., 18 p. [Depon. in: Správa CHKO Blanský Les, eský Krumlov]. Vysloužil L., (1969): Heteroptera státní p írodní rezervace Vyšný u eského Krumlova., Sborník J . Muzea, P . v dy. 9: 70-74.
37
