2004 Sb., kterým se vyhlašuje Ptaí oblast Tebosko)

P

ÍLOHY

P íloha 1 Požadavky druh pták , pro které je pta í oblast T ebo sko z ízena (Na ízení vlády . 680/2004 Sb., kterým se vyhlašuje Pta í oblast T ebo sko)

up esn ní jmenovaných lokalit výskytu druh : Srdce T ebo ska - lokalita zahrnuje území segmentu I. zóny CHKO, jejíž podstatná ást je pokryta územím NPR Stará eka, PR Novo ecké mo ály, PR Rybníky u Vitmanova a PR Meandry Lužnice Horusický rybník - lokalita zahrnuje katastrální území rybníka a území PR Horusická blata. Záblatský rybník - lokalita zahrnuje katastrální území rybníka a území PR Záblatské louky. Branské doubí - lokalita zahrnuje území ásti parkov upravené krajiny (mezi T eboní a Brannou) s plošnými i liniovými porosty dub . Soutok Lužnice a Dra ice - lokalita zahrnuje území PR Na Ivance a nivu í ky Dra ice v délce cca 5km. Vrch u Prkenného rybníka - lokalita zahrnuje území lokálního biocentra v lesním komplexu jižn od Prkenného rybníka . Nad jov - lokalita zahrnuje území lokálního biocentra v lesním komplexu severn od lokality Vl ice u Sta kovského rybníka. Les nad Koštejkem - lokalita zahrnuje území lokálního biocentra v lesním komplexu východn od Sta kovského rybníka.

volavka bílá Volavka bílá na území PO T ebo sko v sou asnosti nehnízdí, území je však velice významné jako mimohnízdní shromaždišt ásti st edoevropské populace. Novodobé hnízd ní volavek bílých nebylo na území PO T ebo sko spolehliv prokázáno, je však pravd podobné a proto je d ležité: • Zachovat stávající rozlohu rákosin a litorálních porost stejn jako ke ových porost na rybnících; potenciální hnízdišt se nacházejí zvlášt v koloniích ostatních volavkovitých pták . • Na rybnících v maloplošných zvlášt chrán ných územích v souladu s plány pé e jednotlivých lokalit podpo it obnovu rozlohy rákosin na plochu, která zde existovala p ed významným poškozením t chto porost (60.–70. léta 20. stol.). Pro podporu pohnízdních shromaždiš volavek bílých je pot ebné zajišt ní míst s dostatkem klidu, což znamená omezení nebo vylou ení lovu vodních pták na shromaždištích, tzn. na rybnících Horusický, Bošilecký, Záblatský, Koclí ov, NPR Velký a Malý Tisý a lokalita Srdce T ebo ska. kvakoš no ní Hnízdící populace kvakoš je závislá hlavn na dostatku vhodných hnízdních možností. Znamená to: • Zachovat a podporovat existenci drobných ostr vk s porosty k ovin na rozlehlejších rybnících, i porosty k ovin na odlehlejších a t žko p ístupných místech b eh . Stávající ostr vky je nutné zabezpe it proti rozplavení, p i odbah ování rybník je vhodné vytvo it nové ostr vky v místech, kde vhodné lokality chyb jí. • Nov vybudované ostr vky je nutno ponechat p irozenému zár stu k ovin a koordinovat jejich z izování i obnovu s ostr vky pro nabídku hnízd ní rybák obecných, které je nutno udržovat bez vegetace. Nejvýznamn jší lokality výskytu druhu: Bošilecký rybník, rybník Nad je, rybník Rožmberk. áp erný Populace áp erných je pom rn rovnom rn rozptýlena v lesních komplexech po celém území. Hnízdní možnosti existují díky dostate nému množství starších porost i skupin strom v klidn jších ástech porost , které by bylo vhodné pr b žn zachovávat. Ochranu hnízd lze provád t p edevším individuáln . Pro populaci áp erných, podobn jako u orl mo ských na území PO T ebo sko, jsou d ležité 2 hlavní oblasti ochrany - ochrana jednotlivých hnízd a zachování potravní základny, což znamená množství a rozlohu rybník a p irozených i um lých vodních tok . Pro zachování hnízdiš se jedná o tato opat ení: • Zachování dostate ného po tu vhodných strom i jejich skupinek pro hnízd ní v lesních porostech. Jedná se o stromy starší 80-100 let. • asové omezení hospoda ení a rušivých inností v okolí hnízda (okruh cca 200 m) v dob hnízd ní (15. b ezen – 15. ervenec). Nejvýznamn jší lokality výskytu druhu: Soví les, Losí blato, Vrch u Prkenného rybníka, Bukové kopce, Nad jov, Les nad Koštejkem. orel mo ský Orel mo ský hnízdí rozptýlen v lesních komplexech po celém území pta í oblasti. V zimních m sících se ptáci stahují za potravou do okolí v tších vodních ploch. Z d vod v tších hnízdních okrsk a dostatku vhodných biotop jsou jednotlivá hnízdišt rozptýlena relativn rovnom rn po celém území pta í oblasti,

a to jak v sou asných maloplošných chrán ných územích, tak i v b žn obhospoda ovaných lesích. Podmínkou zachovaní vhodných životních podmínek pro tento druh je zachování potravní základny (což znamená množství a rozlohu rybník ) a vhodných hnízdních možností s minimálním rušením v dob hnízd ní. Pro zachování hnízdiš se jedná o tato opat ení: • Zachování dostate ného po tu vhodných starých strom i jejich skupin pro hnízd ní v lesních porostech. asové omezení hospoda ení v okolí hnízda (okruh cca 300 m) v dob hnízd ní (1. leden – 15. ervenec). Nejvýznamn jší lokality výskytu druhu: NPR Velký a Malý Tisý, Srdce T ebo ska, Soví les, Losí blato, Vrch u Prkenného rybníka, Bukové kopce, Nad jov, Les nad Koštejkem. v elojed lesní V elojed lesní je druhem plošn rozší eným v lesních porostech po celém území, a to bez specifických nárok na lesní prost edí. Díky jeho potravní vazb na plošn rozší ené v tší druhy hmyzu, hlavn blanok ídlého, není možné stanovit nejvýznamn jší lokality výskytu ani specifická opat ení pro tento druh. Populace v elojed je stabilizovaná, ale z d vod pom rn skrytého zp sobu života je málo známo o jejím vývoji. Pro tento druh není nutné stanovovat kokrétní ochranné podmínky, zasahující do zp sobu hospoda ení v lesích. Je nutné vylou it použití plošných aplikací insekticid a asov omezit hospoda ení v okolí známých hnízd (okruh cca 200 m) v dob hnízd ní (1. kv ten – 15. srpen). moták pochop Pro populaci motáka pochopa je nejvýznamn jším faktorem zachování vhodných hnízdních možností a ochrana hnízdiš . Znamená to: • Zachovat stávající rozlohu rákosin a litorálních porost na rybnících. • P i odbah ování a vyhrnování rybník podmínit tuto innost zachováním cenných ploch rákosin a ostatních pob ežních porost a vytvo ením vhodných sklon b eh v pom ru sklonu terénu max 1:710 tak, aby zde mohlo dojít k obnov nových pob ežních porost . • Na rybnících v maloplošných zvlášt chrán ných územích a na dalších významných lokalitách výskytu tohoto druhu podpo it obnovu rozlohy rákosin na plochu, která zde existovala p ed významným poškozením t chto porost (60. - 70. léta 20. stol.) a to jak ochranou stávajících porost , tak i ovlivn ním zp sobu hospoda ení. Nejvýznamn jší lokality výskytu druhu: Horusický rybník, Bošilecký rybník, Záblatský rybník, rybník Koclí ov, NPR Velký a Malý Tisý, PR Rod, výtopa Rožmberka, Opatovický rybník, Srdce T ebo ska, Staré jezero. rybák obecný U hnízdící populace rybák obecných je hlavním faktorem ochrana vhodných hnízdiš , což na rybnících v PO T ebo sko jsou tém výlu n nízké ostr vky bez vegetace v dostate né vzdálenosti od b ehu, kde je menší pravd podobnost ohrožení hnízd predátory (prase, liška aj.). Znamená to: • Zachovat a podporovat existenci drobných ostr vk bez porost k ovin a ruderálu na rozlehlejších rybnících. Stávající ostr vky je nutné zabezpe it proti rozplavení, p i odbah ování rybník je vhodné vytvo it nové ostr vky v místech, kde vhodné lokality chyb jí. • Nov vybudované ostr vky je nutno udržovat bez vegetace a koordinovat jejich z izování i obnovu s ostr vky pro nabídku hnízd ní kvakoš no ních, které je nutno ponechat sukcesnímu vývoji s perspektivou zár stu k ovin. • Nem nit výši vodní hladiny v dob od 1. dubna do 31. ervence o více než 20 cm v asovém úseku kratším než 14 dní na rybnících erni ný, Malý Dubovec, Malý Tisý, Dušákovský, Jezero pod Tisým, Nový Vdovec, Nový Spálený, Rod, Podsedek, Ruda u Kojákovic, Staré Jezero, Šatlavy, Velký Dubovec, Velký Panenský, Velký Tisý, Ženich a Koclí ov. kulíšek nejmenší sýc rousný Oba druhy se vyskytují plošn v lesích na celém území a jsou vázány p edevším na rozsáhlejší lesní komplexy s výskytem doupných strom . Hnízda se nej ast ji vyskytují v diverzifikovaném lesním prost edí, poblíž okraj pasek apod., d ležitá je i p ítomnost podrostu mladších strom i ke ového patra a dostatek p irozených dutin ve starších porostech, hlavn po strakapoudu velkém a datlu erném. Stav populace je u obou druh vícemén stabilní. Hnízdní podmínky je možno zlepšit následovn : • Ponecháváním v tšího po tu strom vyšších v kových kategorií s dostatkem hnízdních dutin.

•

Zvyšováním v kové a prostorové diverzity lesních porost - p i t žbách by m ly být ponechány alespo z ásti nejstarší jedinci až skupiny starých porost , z lesa by nem ly být celoplošn odstra ovány souše, zlomy a odumírající starší jedinci. • Uplat ovat p írod blízké formy a metody lesnického hospoda ení, podporovat podrostní a skupinovit výb rný zp sob obnovy lesa a p i lesnických p stebních a výchovných zásazích podporovat tvorbu druhov bohatých a prostorov rozr zn ných (víceetážových) porost . Nejvýznamn jší lokality výskytu druhu: Soví les, Losí blato. lelek lesní Populace lelk lesních je závislá na existenci holin a rozvoln ných les s nízkým zakmen ním. Na území PO T ebo sko jsou to hlavn lesy na p irozen chudých stanovištích (rašelinné a pís ité p dy) i na degradovaných stanovištích, kde je hospodá sky p stován v tšinou borový les. Pro zachování stávajících a zajišt ní dalších možností hnízd ní je nutno: • U nejcenn jších rašeliniš (NPR ervené blato, NPR Žofinka, PR Trpnouzské blato, PR Losí blato u Mirochova, PR Soví les) dle platného plánu pé e zachovat a vytvá et rozvoln ný p írod blízký les typický pro rašelinné stanovišt . • Na obtížn zalesnitelných pozemcích (podmá ená místa, drobné pískovny, v esovišt , pr seky) preferovat udržení bezlesí a vyn tí t chto pozemk z plán zalesn ní. Nejvýznamn jší lokality výskytu druhu: Soví les, Losí blato. led á ek í ní Pro populaci led á k je d ležitá ochrana hnízdiš a zajišt ní dostate né kvality vody v tocích a vodních plochách. To znamená: • Ochrana a zachování b ehových nátrží na p irozených (neregulovaných) tocích. • Na upravených tocích, b ezích rybník i um le vybudovaných stokách posouzení možnosti zachování vzniklých b ehových nátrží, tam, kde nehrozí poškození majetku, i jejich um lé vytvo ení. • Revitalizace nevhodn zpevn ných úsek tok . • Dobudování systému isti ek odpadních vod a kanaliza ních systém a stabilizace kvality vody v tocích. • Kontrola dodržování kvality vody v um lých nádržích (rybnících) s d razem na koncové nádrže soustav, z kterých vytéká již voda do povodí tok . Nejvýznamn jší lokality výskytu druhu: soutok Lužnice a Dra ice. žluna šedá strakapoud prost ední Oba druhy jsou potravními i hnízdními nároky vázány na starší listnaté a smíšené porosty s dostatkem dutin a odumírající d evní hmoty. Na území T ebo ska jsou nejvýznamn jšími biotopy pro výskyt tohoto druhu porosty p írod blízkých listnatých a smíšených les , a to jak bu in, tak doubrav a zbytk lužních les . Velmi významné jsou i aleje starých strom na hrázích rybník i podél cest, zámecké i m stské parky apod. Pro jejich výskyt je nezbytné: • Zachovat optimální biotopy (starší listnaté a smíšené porosty s dostatkem odumírajících a odum elých strom ), ponechávat jednotlivé stromy i jejich skupiny ve vyšších v kových kategoriích nad dobu obmýtí i v hospodá sky využívaných porostech. • Zachovat a podporovat existenci starých porost listnatých strom ve volné krajin i zastav ných územích (aleje na hrázích, stromo adí pod l tok a cest, parky). • Zachovat stávající rozsah a kvalitu porost s p evahou dubu na hrázích rybník ; podporovat údržbu a obnovu t chto porost s d razem na zachování strom vyšších v kových kategorií, strom vhodných pro hnízd ní dutinových pták a vhodných hnízdních dutin a polodutin na kmenech i bo ních v tvích, ponechávání torz odumírajících strom do p irozeného rozpadu. Nejvýznamn jší lokality výskytu druhu: hráz rybníka Rožmberk, hráz Opatovického rybníka, hráz bývalého rybníka Hráde ek, Branské doubí, Srdce T ebo ska, Vrch u Prkenného rybníka, Bukové kopce, Nad jov, les nad Koštejkem, území lesních maloplošných zvlášt chrán ných území a vybraných biocenter. datel erný Na rozdíl od obou p edchozích druh je datel erný daleko více vázán na rozlehlejší lesní komplexy a vyskytuje se i v jehli natých lesích, i když v míst smíšených porost jsou jako hnízdní stromy preferovány buky. Druh se vyskytuje plošn v lesních komplexech po celém území. Hustota hnízdících pár není z d vod v tších hnízdních okrsk jednotlivých pár nikde p íliš vysoká. Podmínkou existence stabilizované populace je:

•

Zachovávání dostate ného množství starších porost i strom , a to p edevším v hospodá sky využívaných lesích; vytvo it p írod blízký porost s vysokou druhovou i v kovou diverzitou odpovídající p íslušnému stanovišti. Nejvýznamn jší lokality výskytu druhu: Vrch u Prkenného rybníka, Bukové kopce, Nad jov, Les nad Koštejkem. sk ivan lesní Sk ivan lesní obsazuje p ednostn odlesn né plochy s nízkou vegetací nebo zcela bez vegetace. To jsou na území T ebo sko hlavn paseky a porosty s výrazn ji sníženým zakmen ní, t žebny št rkopísk , rašeliny apod. Existence druhu je závislá z velké ásti na hospodá ské innosti. Je vhodné zachovat existenci drobných bezlesých ploch v lesních komplexech s ídkou bylinnou vegetací, tedy na obtížn zalesnitelných pozemcích (podmá ená místa, drobné pískovny, v esovišt , pr seky) preferovat udržení bezlesí a vyn tí t chto pozemk z plán zalesn ní, a na vhodných lokalitách um le udržovat ídké bylinné porosty (odstra ování hustší vegetace a nálet d evin). Je pravd podobné, že n které lokality, kde dochází k p echodné koncentraci v tšího po tu hnízdících pár , tj. p edevším na lesních pasekách a siln pro ídlých porostech, budou postupn zanikat a tito jedinci se budou p emis ovat na další vznikající p íhodné lokality. slavík modrá ek Populace modrá k je závislá na dostate né rozloze a množství lokalit litorálních porost rybník a k ovinných formací (p edevším vrb) a podobných mok adních lokalit v nivách ek a potok , proto je nutné: • Zachovat stávající rozlohu k ovin a litorálních porost , zvlášt rákosin • P i odbah ování a vyhrnování rybník podmínit tuto innost zachováním cenných ploch rákosin, k ovin a ostatních pob ežních porost a vytvo ením vhodných sklon b eh v pom ru sklonu terénu max 1:7-10 tak, aby zde mohlo dojít k obnov nových pob ežních porost . • Na rybnících v maloplošných zvlášt chrán ných územích podpo it obnovu rozlohy rákosin na plochu, která zde existovala p ed významným poškozením t chto porost (60.–70. léta 20. stol.) a to jak ochranou stávajících porost , tak i ovlivn ním zp sobu hospoda ení., • Zachovat rozptýlené ke ové vrby v litorálních a mok adních porostech. Nejvýznamn jší lokality výskytu druhu: Horusický rybník, Bošilecký rybník, Záblatský rybník, rybník Koclí ov, NPR Velký a Malý Tisý, PR Rod, výtopa Rožmberka, Opatovický rybník, Srdce T ebo ska, Staré jezero. husa velká kop ivka obecná lži ák pestrý Území Pta í oblasti T ebo sko je významným pohnízdním shromaždišt m a tahovou zastávkou všech uvedených druh . Všechny t i druhy zde zárove i hnízdí. Pro zachování vhodných podmínek existence pohnízdních shromaždiš a klidových lokalit p i jarním i podzimním tahu je nutné zajišt ní míst s dostatkem klidu. Znamená to: • Omezení nebo vylou ení lovu vodních pták v místech shromaždiš a jejich nejbližšího okolí. Nejvýznamn jší lokality výskytu druhu: Horusický rybník, Bošilecký rybník, Záblatský rybník, rybník Koclí ov, NPR Velký a Malý Tisý.

Vymezení lokalit se specifickým managementem ve vztahu k druh m pták , pro které byla Pta í oblast T ebo sko z ízena. V návaznosti na p edchozí kapitolu popisující p ehled druh byly stanoveny následující lokality: Rybník Koclí ov Lokalita zahrnuje katastrální území rybníka. Rozloha: cca 200 ha. Dlouhodobým cílem je zde vytvo it klidovou lokalitu pro pohnízdní shromaždišt tažných druh vodních pták a zachovat vhodné podmínky pro hnízdící druhy. Na lokalit je nutno omezit nebo vylou it lov vodních pták , a po dohod s vlastníkem podpo it postupné pomalé napoušt ní rybníka v jarním období. Jde o území d ležité pro výskyt rybáka obecného, motáka pochopa, slavíka modrá ka a mimohnízdní shromaždišt vodních pták . NPR Velký a Malý Tisý Lokalita zahrnuje území segmentu I. zóny v lokalit NPR Velký a Malý Tisý a nejbližšího okolí.

Rozloha: cca 700 ha. Dlouhodobým cílem je zde vytvo it lokalitu bohatou na rybni ní a navazující mok adní ekosystémy a stabilizovat rybni ní hospoda ení na úrovni, která by nebyla v rozporu s udržením kvality ekosystému. Dalším cílem je stabilizovat klidovou lokalitu vhodnou pro podzimní shromaždišt a migra ní zastávky a rozší it tuto klidovou lokalitu i na okolní pozemky. Dále zachovat a rozši ovat vhodné podmínky pro hnízdící druhy. Na lokalitu je zpracován plán pé e o NPR. Jde o území d ležité pro výskyt orla mo ského, rybáka obecného, motáka pochopa, slavíka modrá ka a pohnízdní shromaždišt volavek bílých a vrubozobých. Branské doubí Lokalita zahrnuje území ásti parkov upravené krajiny s plošnými i liniovými porosty dub . Rozloha: cca 25 ha. Dlouhodobým cílem je zde vytvo it lokalitu do jisté míry nahrazující p vodní doubravy s vysokým zastoupením strom vyšších v kových kategorií. Zachovat stávající rozsah a kvalitu porost s p evahou dubu. Podporovat údržbu a obnovu t chto porost s d razem na zachování strom vyšších v kových kategorií, strom vhodných pro hnízd ní dutinových pták a vhodných hnízdních dutin a polodutin na kmenech i bo ních v tvích, ponechávání torz odumírajících strom do p irozeného rozpadu. Odstranit nevhodn vysazený podrost smrku, tam, kde negativn ovliv uje porosty dub . Jde o území d ležité pro hnízd ní strakapouda prost edního a žluny šedé. Soutok Lužnice a Dra ice Lokalita zahrnuje území PR Na Ivance a nivu í ky Dra ice v délce cca 5km. Rozloha: cca 200 ha. Dlouhodobým cílem je zde vytvo it lokalitu bohatou na ekosystémy p irozených í ních niv s neregulovaným tokem obou ek, hospoda ení na lesních a zem d lských p dách bude stabilizováno na úrovni, která by nebyla v rozporu s udržením kvality ekosystému. Na ást lokality je zpracován plán pé e o PR. Na lokalit budou vylou eny technické zásahy do p irozených vodních tok . Jde o území d ležité pro výskyt led á ka í ního.

P íloha 2 Požadavky a navrhovaná opat ení na ochranu druh pták a vymezení lokalit se zvýšenou ochranou t chto druh na území Pta í oblasti T ebo sko mimo hranice CHKO T ebo sko Pta í oblast T ebo sko, z ízená na ízením vlády . 680/2004 Sb., se nachází v p evážné v tšin uvnit území CHKO T ebo sko. Pouze ve dvou p ípadech je do území pta í oblasti zahrnuta i plocha, která sou ástí CHKO není. Jedná se o následující lokality: Okolí rybníka Velká Ohrazenice Do této lokality je zahrnut lesní komplex V esná s p evahou borových les a se soustavou rybník Velká a Malá Ohrazenice, Nový, Hrani ní, Ševcovský, Chlumký, Záho ský a n kolik menších vodních ploch. Mezi rybníky Velká a Malá Ohrazenice se nachází rozlehlý mok ad v rozvodnicové oblasti s porosty rákosu a vysokostébelných ost ic. Pravideln zde hnízdí n kolik pár slavíka modrá ka (Luscinia svecica cyanecula). Z dalších druh pták , pro které byla PO T ebo sko z ízena, zde hnízdí nebo se pravideln vyskytuje: moták pochop (Circus aeruginosus), orel mo ský (Haliaeetus albicilla), v elojed lesní (Pernis apivorus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), žluna šedá (Picus canus)a datel erný (Dryocopus martius). Z dalších významných druh p ílohy I. Sm rnice o prácích zde hnízdí je áb popelavý (Grus grus) a ch ástal kropenatý (Porzana porzana). Dlouhodobý cíl - na celém území zachovat pestrou mozaiku biotop d ležitých pro uvedené druhy, tzn. lenitá pob eží rybník s pásy litorálních porost a podílem submerzní vegetace, plochy mok ad - v míst poškozených litorálních porost (soustavy deponií) vytvo it podmínky pro jejich obnovu - v lesích vytvo it p írod blízké porosty s vysokou druhovou i v kovou diverzitou odpovídající p íslušným stanovištím, které jsou vhodné pro výskyt p íslušných pta ích druh Navrhovaná opat ení - na rybnících mimo MZCHÚ ve II. a III. zón CHKO spolupracovat s vodoprávními ú ady p i stanovování výjimek k aplikaci cizorodých látek tak, aby nedocházelo k poškozování ekosystém rybník - u vyhrnovaných rybník nezasahovat do porost rákosu (výjimkou mohou být porosty na nevhodn umíst ných deponiích zeminy) a zachovat p irozené sklony b eh tak, aby mohlo dojít k obnovení pás pob ežní vegetace - podporovat odstran ní nevhodn umíst ných deponií z b eh i hladiny rybník - p i zemních úpravách podporovat budování drobných plochých ostr vk na vhodných rybnících - p i odbahn ní a vyhrnování umís ovat sediment mimo pozemky rybníka (na ornou p du) - podpo it zapojení majitel rybník do programu Evropského rybá ského fondu s cílem zavád ní mén intenzivních zp sob hospoda ení - podpo it vybudování drobných t n k - uplatnit p írod blízké formy a metody lesnického hospoda ení, preferovat podrostní a výb rný zp sob obnovy lesa - p i lesnických p stebních, výchovných a t žebních zásazích podporovat druhovou, v kovou a prostorovou diverzitu lesních porost - pr b žn provád t monitoring vývoje populace (p edevším hustoty hnízdících populací na vybraném reprezentativním území) Lesní komplex Fabián – Bublavá skála Do území jmenované lokality je zahrnut lesní komplex p esahující hranice CHKO T ebo sko. Jeho sou ástí je ást Novobyst ické pahorkatiny, dosahující zde nadmo ské výšky 610 m n.m. Lesy jsou zde tvo eny z velké ásti smíšenými porosty s p evahou smrku a borovice lesní, ale vysokým podílem buku a jedle. Jsou zde zachovány i zbytky p irozených porost chrán né v PR Fabián. Pravideln zde hnízdí n kolik druh p ílohy I. evropské sm rnice, pro kterého byla Pta í oblast T ebo sko vyhlášena, a to áp erný (Ciconia nigra), orel mo ský (Haliaeetus albicilla), v elojed lesní (Pernis apivorus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), žluna šedá (Picus canus), datel erný (Dryocopus martius), strakapoud prost ední (Dendrocopos medius), a sk ivan lesní (Lullula arborea). Dlouhodobý cíl - udržet a vytvo it p írod blízké porosty s vysokou druhovou i v kovou diverzitou odpovídající p íslušným stanovištím, které jsou vhodné pro výskyt p íslušných pta ích druh

Navrhovaná opat ení - uplatnit p írod blízké formy a metody lesnického hospoda ení, preferovat podrostní a výb rný zp sob obnovy lesa - p i lesnických p stebních, výchovných a t žebních zásazích podporovat druhovou, v kovou a prostorovou diverzitu lesních porost - hnízdní možnosti sýc rousných lze úsp šn zvyšovat také instalací vhodných hnízdních budek - pr b žn provád t monitoring vývoje populace (p edevším hustoty hnízdících populací na vybraném reprezentativním území)

P íloha 3 Rámcové sm rnice pé e o les v CHKO T ebo sko V Rámcových sm rnicích pé e o les pro I. a II. zónu CHKO T ebo sko jsou oproti OPRL pro PLO . 15 – Jiho eské pánve zohledn na specifika hospoda ení dle zákona . 114/92 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších úprav. I. zóna CHKO: Území, která jsou v lesích za azena do I. zóny CHKO, jsou ve v tšin p ípad sou asn chrán na formou MZCHÚ (kategorie NPR, NPP, PR a PP). Rámcové sm rnice pé e o les jsou zpracovány pro každé MZCHÚ v plánech pé e o tato území. Pé e o lesy v MZCHÚ m že mít r znou formu s ohledem na specifické p edm ty a cíle ochrany jednotlivých území i když se jedná o lesní porosty obdobného složení na obdobných stanovištích. Rámcové sm rnice pro I. zónu budou v budoucnu sloužit jako podklad pro tvorbu rámcových sm rnic pro jednotlivé MZCHÚ, které budou ešit speciální režimy (p edm ty a cíle ochrany), stanovištní specifika apod. V plánu pé e o CHKO jsou pro I. zónu CHKO Rámcové sm rnice pé e o les zpracovány, ale diferenciace pé e o les daná rozdíly mezi r znými stanovišti je zjednodušena a vychází spíše z porostních typ (sm rnice . 1 až 4). II. zóna CHKO: Pro území II. zóny jsou zpracovány Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice . 5 až 13) pro plošn nejvíce zastoupené cílové HS. V Rámcových sm rnicích pé e o les je použito íselné ozna ení Cílových hospodá ských soubor z p ílohy . 4 k vyhlášce . 83/1996 Sb. bez odvození íslování pro lesy zvláštního ur ení a rozlišení subkategorií les zvláštního ur ení. Specifické požadavky vyplývající ze zvláštního zam ení v lesích zvláštního ur ení nejsou v rámcových sm rnicích ešeny. III. zóna CHKO: Pro území III. zóny nejsou Rámcové sm rnice pé e o les v plánu pé e o CHKO T ebo sko zpracovány. P ebírají se Rámcové sm rnice pé e o les zpracované ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobo kou eské Bud jovice v Oblastním plánu rozvoje les (OPRL) pro P írodní lesní oblast . 15 – Jiho eské pánve pro podoblast 15b – T ebo ská pánev. P i jejich použití je nutné promítnout zákonná omezení vyplývající ze zákona . 114/92 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších úprav, zejména omezení vyplývající z ochrany druh rostlin a živo ich a z existence pta í oblasti T ebo sko. Vysv tlivky: Cílová d evinná skladba (CDS): • V rámci cílového HS p estavuje ekonomicky, biologicky i funk n optimalizované zastoupení d evin v mýtném v ku porostu, které odpovídá p írodním podmínkám souboru. Nebere ohled na sou asný stav lesa. Cílové druhové skladby jsou u jednotlivých d evin udány rozmezím jejich zastoupení, vyjád eným v desítkách procent. Znaménko + vyjad uje zastoupení nižší než 5 %. • Pro I. zónu je jako CDS p evzata P irozená skladba z p ílohy Lesnické práce 1/97 „Hospodá ská doporu ení podle hospodá ských soubor a podsoubor “, MZe - odv tví lesního hospodá ství. Porostní typ: Za azení dle sou asných porostních skupin se provádí podle p evládající d eviny. Není-li pro p evládající d eviny vylišen porostní typ, adí se do p íbuzného HS, a to SMX, JD, JDO, DG, MD do smrkového, BO , VJ do borového, tvrdé listnaté do dubového, p ípadn bukového a m kké listná e (zvl.B , OS) do olšového HS. Hospodá ský zp sob: „P“ - podrostní, „N“ - náse ný, „H“ - holose ný, „V“ - výb rný podrostní – p i n mž obnova lesních porost probíhá pod ochranou t ženého porostu náse ný – p i n mž obnova lesních porost probíhá na souvisle vyt žené ploše, jejíž ší e nep ekro í pr m rnou výšku t ženého porostu, nový porost vzniká jak na holé ploše tak pod ochranou t ženého porostu holose ný – p i n mž obnova lesních porost probíhá na souvisle vyt žené ploše, širší než je pr m rná výška t ženého porostu výb rný – p i n mž t žba za ú elem obnovy a výchovy lesních porost není asov a prostorov rozlišena a uskute uje se výb rem jednotlivých strom nebo skupin strom na ploše porostu

Obmýtí: Je stanoveno jako plánovaná rámcová produk ní doba lesních porost , za azených do hospodá ských soubor , udaná po tem let, zaokrouhleným na desítky. Obnovní doba: Je plánovaná pr m rná doba, která uplyne od zahájení do ukon ení úmyslné obnovy lesního porostu, za azeného do hospodá ského souboru udaná po tem let, zaokrouhleným na desítky. Minimální podíl meliora ních a zpev ujících d evin p i obnov porost : Meliora ní a zpev ující d eviny pro p íslušné cílové hospodá ské soubory podle soubor lesních typ jsou uvedeny p íloze . 4 vyhlášky 83/1996 Sb. Nezbytn pot ebný minimální procentický podíl t chto d evin v rámci cílového hospodá ského souboru (pro odvození závazného ustanovení LHP na dobu jeho platnosti pro nejnižší jednotky rozd lení lesa podle § 10 vyhlášky . 84/1996 Sb.) ur uje p íloha . 3 vyhlášky 83/1996 Sb. P i zalesn ní v tších kalamitních holin m že být podíl MZD v rámcových sm rnicích hospoda ení v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesa p im en snížen. Toto je možné pouze ve III. zón CHKO T ebo sko. Geograficky nep vodní d eviny: Na území CHKO je zakázáno povolovat nebo uskute ovat zám rné rozši ování geograficky nep vodních druh rostlin a živo ich (§ 26 odst. 1d) zákona . 114/92 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších úprav). Meliorace a zm ny vodního režimu: Na území I. a II. zóny CHKO je zakázáno hospoda it na pozemcích mimo zastav ná území obcí zp sobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prost edky a innosti, které mohou zp sobit podstatné zm ny v biologické rozmanitosti, struktu e a funkci ekosystém anebo nevratn poškozovat p dní povrch, používat biocidy, m nit vodní režim i provád t terénní úpravy zna ného rozsah (§ 26 odst. 3a) zákona . 114/92 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších úprav).

Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice . 1) Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 01 Mimo ádn I. 0R nep íznivá stanovišt Cílová druhová skladba d evin 0R1, 0R2: BO 8-9, B P 0-1, BL+, SM+ 0R5-7: BL 8-9, B P 0-1, BO+-1, SM+ Porostní typy BL

BO Základní rozhodnutí

Kategorie lesa

Kategorie lesa

Kategorie lesa

les ochranný, les zvláštního les ochranný, les zvláštního les ochranný, les zvláštního ur ení ur ení ur ení Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický v k Vý et d evin: % MZD

nep etržitá

5%

fyzický v k

nep etržitá

Meliora ní a zpev ující d eviny BL, BRP 5% % MZD % MZD Hospodá ský zp sob ---, (V), (P)

Zp sob obnovy a obnovní postup hluboká rašeliništ bez zásahu, pouze asana ní výb r, v p ízniv jších pom rech p i azených ástí jednotliv výb rný zp sob s p irozenou obnovou - p evážn p irozená obnova, dle SLT p ípadn dopln ní chyb jících d evin p irozené druhové skladby Pé e o nálety, nárosty a kultury mezery do 0,04 ha ponechat sukcesi, dosadba chyb jících nebo nedostatkových d evin p irozené d evinné skladby Výchova porost - jen výjime n zdravotní výb r ( v porostech s vysokou odchylkou od p irozené d evinné skladby) Opat ení ochrany les - ochrana p irozené i um lé obnovy nedostatkových d evin p ed škodami p sobenými zv í - ponechání jednotlivých sterilních souší v porostech Doporu ené technologie - šetrné technologie pouze v obdobích, kdy se snižuje riziko poškození p dního krytu i strom , (omezit vle ení kmen po terénu mimo období sn hové pokrývky) Poznámka

Rámcová sm rnice pé e o les - . 2 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 18 I. 1L Lužní stanovišt Cílová druhová skladba d evin 1L DBL 7-8, JS +-2, LP+-1, JL, JV, OL, SM, BO +

Porostní typy DB

SM Základní rozhodnutí

Kategorie lesa

Kategorie lesa

les zvláštního ur ení


Obmýtí 160 (fyzický v k)

Obnovní doba Obmýtí 30 (nep etržitá)

Vý et d evin: 50 (-100) % % MZD

Obnovní doba Obmýtí

100

Kategorie lesa Obnovní doba

30

Meliora ní a zpev ující d eviny DB, LP, JL, JV, KL, HB 50 % % MZD % MZD Hospodá ský zp sob P, (H)

Zp sob obnovy a obnovní postup DB porosty obnovovat okrajovou clonnou se í, v zabu en lých ástech až holose n . Ponechávat výstavky DB. V p edstihu zajistit podíl dalších d evin (LP, JL) ve skupinách. SM porosty obnovit holose n s ponecháním listnatých výstavk . Odstra ovat SM podrost. Pé e o nálety, nárosty a kultury - ochrana proti bu eni a zv i, v rámci „pé e o kultury“ neodstra ovat sukcesní d eviny Výchova porost V DB porostech podporovat ostatní vtroušené listná e (mimo JS), ve SM podporovat veškeré listná e. Opat ení ochrany les jednotlivé souše ponechat bez asanace Doporu ené technologie - transport d eva se provádí šetrnými technologiemi a v obdobích, kdy se snižuje riziko poškození p dního krytu, strom a p irozené obnovy Poznámka

Rámcová sm rnice pé e o les - . 3 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 12 P irozená I. 0K, 0M, 0P, 0Q borová stanovišt Cílová druhová skladba d evin 0K, 0M BO 8-9, BR 1, DB, BK, SM+ 0P BO 8-9, SM 1, DB, JD, BR+ 0Q BO 8-9, DB 1, JD+-1, BR+-1 Porostní typy BO


Kategorie lesa

Kategorie lesa



Obmýtí


130

30

Vý et d evin: 10 % % MZD


90


20

Meliora ní a zpev ující d eviny BK, DB, JD, JR, BR 10 % % MZD % MZD Hospodá ský zp sob P, N

Zp sob obnovy a obnovní postup V BO porostech okrajové clonné se e od V, JV, v zabu en lých ástech obnova náseky. Ponechávat výstavky kvalitní BO. Zajistit BK, JD do p edsunutých skupin, DB do porostních pláš . Ve SM porostech obnova holose í, na vodou ovlivn ných stanovištích náseky. Ponechávat výstavky kvalitní BO. Pé e o nálety, nárosty a kultury v rámci „pé e o kultury“ neodstra ovat úpln sukcesní d eviny Výchova porost - šet it a podporovat vtroušené listná e a jedli i v podúrovni, šet it podúrove (i SM), nepro e ovat Opat ení ochrany les - ponechání jednotlivých sterilních souší v porostech Doporu ené technologie technologie šet ící zmlazení Poznámka

Rámcová sm rnice pé e o les - . 4 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 28 Olšová stanovišt na I. 1G podmá ených p dách Cílová druhová skladba d evin 1G OL 6-9, VR +-3, TP+-1, JS, OS, BR, SM + Porostní typy OL Základní rozhodnutí Kategorie lesa

Kategorie lesa

Kategorie lesa

les zvláštního ur ení Obmýtí


90

Vý et d evin: 70 % % MZD


Obnovní doba

30 Meliora ní a zpev ující d eviny OL, VR % MZD % MZD Hospodá ský zp sob P, (N)

Zp sob obnovy a obnovní postup - jednotlivý výb r (obsek kvalitních OL, uvoln ní nárost ) - vyvýšená sadba, max. využití p irozené obnovy v etn OL výmladk , šet it sukcesní d eviny - nezales ovat prameništ mo ály nebo mrtvá ramena Pé e o nálety, nárosty a kultury - ochrana proti bu eni a zv i, v rámci „pé e o kultury“ neodstra ovat sukcesní d eviny Výchova porost - výb r k podpo e vtroušených a p imíšených d evin, podpora vitálních olší Opat ení ochrany les - ochrana obnovy proti škodám zv í dle pot eby (lépe individuální než plošná), - ponechání jednotlivých sterilních souší v porostech; Doporu ené technologie - pro transport d eva využívat p edevším období zámrazu, mimo toto období p ednostn šetrné technologie transportu omezující kontakt d eva s p dou Poznámka

Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice . 5) Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 01 Mimo ádn II. 0R nep íznivá stanovišt Cílová druhová skladba d evin 0R1, 0R2: BO 8-9, B P 0-1, BL+, SM+ 0R5-7: BL 8-9, B P 0-1, BO+-1, SM+ Porostní typy BO (BL) Základní rozhodnutí Kategorie lesa

Kategorie lesa

les ochranný

les ochranný

Obmýtí fyzický v k (140) Vý et d evin: % MZD




nep etržitá (40)

1-5 %

Meliora ní a zpev ující d eviny BL, BRP % MZD % MZD Hospodá ský zp sob

%

---, V, P Zp sob obnovy a obnovní postup nezasahovat do porost borovice blatky, v p ízniv jších pom rech p i azených ástí jednotliv výb rný zp sob s p irozenou obnovou - p evážn p irozená obnova, p ípadn dopln ní chyb jících d evin p irozené druhové skladby, Pé e o nálety, nárosty a kultury - mezery do 0,04 ha ponechat sukcesi, p ípadn dosadba chyb jících d evin p irozené d evinné skladby Výchova porost - zdravotní výb r možno provád t v porostech s vysokou odchylkou od p irozené d evinné skladby Opat ení ochrany les - ochrana p irozené i um lé obnovy nedostatkových d evin p ed škodami p sobenými zv í - ponechání jednotlivých sterilních souší v porostech; Doporu ené technologie - šetrné technologie pouze v obdobích, kdy se snižuje riziko poškození p dního krytu i strom , (omezit vle ení kmen po terénu mimo období sn hové pokrývky) Poznámka

Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice . 6) Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 13 P irozená II. 0K, 0M, 0P, 0Q borová stanovišt Cílová druhová skladba d evin 0K, 0M BO 8-9, BR 1, DB, BK, SM+ 0P BO 8-9, SM 1, DB, JD, BR+ 0Q BO 8-9, DB 1, JD+-1, BR+-1 Porostní typy BO


Kategorie lesa

Kategorie lesa

les hospodá ský

les hospodá ský

Obmýtí


120

30

Vý et d evin: % MZD

5%

P, N, H


90


20

Meliora ní a zpev ující d eviny BK, DB, JD, JR, BR 5% % MZD % MZD Hospodá ský zp sob N, H

Zp sob obnovy a obnovní postup V BO porostech okrajové clonné se e od V, JV, v zabu en lých ástech obnova náseky až holose í. Ponechávat výstavky kvalitní BO. MZD - BK, JD do p edsunutých skupin, DB do porostních pláš . Na kyselých stanovištích p ípustná šetrná p íprava p dy. Ve SM porostech obnova holose í, na vodou ovlivn ných stanovištích náseky. Ponechávat výstavky kvalitní BO. Pé e o nálety, nárosty a kultury - v rámci „pé e o kultury“ neodstra ovat úpln sukcesní d eviny Výchova porost - šet it a podporovat vtroušené listná e a jedli i v podúrovni, šet it podúrove (i SM), nepro e ovat Opat ení ochrany les - ponechání jednotlivých sterilních souší v porostech Doporu ené technologie technologie šet ící zmlazení Poznámka

Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice . 7) Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 27 Oglejená chudá stanovišt II. 3P, 3Q, 4Q nižších a st edních poloh Cílová druhová skladba d evin 3P DB 6, JD 2, LP 1, BK 1, BO, BR, OS + 3Q, 4Q BO 6-7, DB 2, JD 1, SM 1, BR, OS + Porostní typy BO Základní rozhodnutí Kategorie lesa

Kategorie lesa

Kategorie lesa

les hospodá ský Obmýtí


120


Obnovní doba

20 (30)


20 %

Meliora ní a zpev ující d eviny BK, DB, JD, BR, OS % MZD % MZD Hospodá ský zp sob

P, N Zp sob obnovy a obnovní postup Okrajové clonné se e s postupem od S-V-JV, p ípadn náse né prvky, vylou it holose . Ponechání kvalitních výstavk . P ím s MZD zajistit v p edstihu pruhovou nebo skupinovou clonnou se í (v tší skupiny pro DB). Pé e o nálety, nárosty a kultury - ochrana proti zv i a bu eni Výchova porost - podpora MZD a kvalitní BO, šet it podúrove Opat ení ochrany les - ohrožení v trem - v asné zpevn ní porost (odluky, rozluky, závory) Doporu ené technologie šetrné technologie šet ící p dní povrch a zmlazení Poznámka

Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice . 8) Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 29 Olšová stanovišt na II. 1G, (3L, 1T) podmá ených p dách Cílová druhová skladba d evin 1G (1T): OLL 7-9, VR +-3, TP +-2, JS +, B +, , OS +, SM +, 3L: OLL 7, JS 2, SM+-1, JV+-1, BR, OS, DB, VR+ Porostní typy OL Základní rozhodnutí Kategorie lesa

Kategorie lesa

Kategorie lesa



90 (100) Vý et d evin: 70 % % MZD


Obnovní doba

30 Meliora ní a zpev ující d eviny OL, VR, na 3L OLL, JV % % MZD % MZD Hospodá ský zp sob N, (P)

Zp sob obnovy a obnovní postup - vyvýšená sadba, max. využití p irozené obnovy v etn OL výmladk , sukcesní d eviny se šet í - jednotlivý výb r (obsek JS, uvoln ní nárost ) - neodvod ovat prameništ , nezales ovat t n a mrtvá ramena Pé e o nálety, nárosty a kultury - ochrana proti bu eni a zv i, v rámci „pé e o kultury“ neodstra ovat sukcesní d eviny Výchova porost - výb r k podpo e vtroušených a p imíšených d evin, podpora vitálních olší Opat ení ochrany les - ochrana obnovy proti škodám zv í, - ponechání jednotlivých sterilních souší v porostech; - nevytvá et mrazové polohy, pé e o b ehové porosty Doporu ené technologie - pro transport d eva využívat p edevším období zámrazu, mimo toto období p ednostn šetrné technologie transportu omezující kontakt d eva s p dou Poznámka

Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice .9) Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 39 Podmá ená II. 0G, 0T, 5T chudá stanovišt Cílová druhová skladba d evin 0G, 0T BO 6, SM 1, JD 1, DB 1, BR 1, OL, OS + 5T BO 5-7, SM +-3, DB 1-2, JD +-2, BR 1, OL, OS + Porostní typy BO Základní rozhodnutí Kategorie lesa

Kategorie lesa

Kategorie lesa



120


Obnovní doba

30


15 %

Meliora ní a zpev ující d eviny DB, JD, BR, OS, % MZD % MZD Hospodá ský zp sob

P, N Zp sob obnovy a obnovní postup Maloplošná clonná se s ponecháním v tšího množství výstavk , p ípadn náse né prvky, postup od S-V-JV. Vylou it holose . MZD zajistit v p edstihu clonnými nebo skupinovými prvky. Pé e o nálety, nárosty a kultury - ochrana proti bu eni a zv i, podporovat jedli, využít p irozenou obnovu BR a OS jako p ípravných d evin Výchova porost - podporovat cílové listná e a jedli i vtroušené d eviny - ochrana obnovy proti škodám zv í,

Opat ení ochrany les

Doporu ené technologie - pro transport d eva využívat p edevším období zámrazu, mimo toto období p ednostn šetrné technologie transportu omezující kontakt d eva s p dou Poznámka

Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice . 10) Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 43 Kyselá II. 3S, 3K, 3M, 4K (3I, 3N, 4N) stanovišt st edních poloh Cílová druhová skladba d evin 3K, 3S SM 6-7, BK 2, JD 1, DB +-1, LP+-1, BO, BR+ 3M BO 6-7, BK 2, DB 1, JD, LP, BR, SM + Porostní typy SM

BO Základní rozhodnutí

Kategorie lesa

Kategorie lesa

les hospodá ský

les hospodá ský

Obmýtí


120

40

Vý et d evin: % MZD P (N)

30 %

130



30

Meliora ní a zpev ující d eviny BK, DB, JD, LP, HB 30 % % MZD % MZD Hospodá ský zp sob N

Zp sob obnovy a obnovní postup Okrajové ve SM i pruhové clonné se e v kombinaci s p edsunutými náseky nebo skupinami pro vnášení MZD. V zabu en lých ástech nebo p i neúsp chu p irozené obnovy náseky. Ponechat kvalitní výstavky BO nebo listná (BK, DB). Pé e o nálety, nárosty a kultury - ochrana proti zv i, podporovat listná e a jedli - podporovat vtroušené listná e a jedli

Výchova porost

Opat ení ochrany les - ochrana obnovy proti škodám zv í, - u SM v asná asanace aktivních k rovcových strom a polom Doporu ené technologie technologie šet ící p dní povrch a p irozené zmlazení Poznámka

Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice . 11) Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 45 Živná II. 3B, 3H, 4S, 4B, (3A, 4A) stanovišt st edních poloh Cílová druhová skladba d evin p i obnov porost BK, DB zachovat dosavadní zastoupení t chto d evin p i obnov porost SM SM 5-6, BK 2-3, DB 1-2, JD 1-2, LP, JV, KL, JS, JL, BO+ Porostní typy SM

DB, (BK) Základní rozhodnutí

Kategorie lesa

Kategorie lesa

les hospodá ský

les hospodá ský

Obmýtí


100

30


30 %

N, (P)



DB -160 DB - 30-40 BK -120 (130) BK - 40 Meliora ní a zpev ující d eviny BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL, HB 50 % % MZD % MZD Hospodá ský zp sob P, (N)

Zp sob obnovy a obnovní postup V porostech BK okrajové, u v tších porost i pruhové clonné se e, v porostech dubu okrajové clonné se e s postupem od V. V zabu en lých ástech nebo p i neúsp chu p irozené obnovy použít náseky. V porostech SM zajistit v p edstihu podíl MZD skupinovými nebo clonnými prvky. Náseky, p íp. clonné se e s postupem proti p evládajícímu v tru. Pé e o nálety, nárosty a kultury - ochrana proti zv i, podporovat jedli a listná e Výchova porost v BK a DB šet it vtroušené d eviny i v podúrovni ve SM šet it jedli a listná e Opat ení ochrany les - porostech se SM nutná prevence a ochrana p ed p emnožením k rovc - ochrana obnovy proti škodám zv í Doporu ené technologie Poznámka

Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice . 12) Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 47 Oglejená II. 4O, 4P, 3P, 3O, (3V, 4V) stanovišt st edních poloh Cílová druhová skladba d evin p i obnov porost DB DB6, JD 1-2, LP 1-2, BK 1, JV, JS, BO, SM+ p i obnov porost SM, BO SM(BO) 5-6, BO(SM) 1, JD 1-2, DB 1-2, BK 1, LP, BR+ Porostní typy SM

BO

DB

Základní rozhodnutí Kategorie lesa

Kategorie lesa

Kategorie lesa

les hospodá ský

les hospodá ský

les hospodá ský

Obmýtí


120

40

Vý et d evin: % MZD P, (N)

30 %

120

Obnovní doba Obmýtí 30

Obnovní doba

160

Meliora ní a zpev ující d eviny BK, JD, DB, LP, OS 30 % % MZD % MZD Hospodá ský zp sob P, N

30

60 (-100) % P, (N)

Zp sob obnovy a obnovní postup Okrajová clonná se s postupem proti v tru, v zabu en lých ástech náseky. JD, BK, LP zajistit v p edstihu clonnými nebo skupinovými prvky. Dbát na zajišt ní podílu JD. Pé e o nálety, nárosty a kultury - ochrana proti zv i, podporovat jedli a listná e Výchova porost Zam it na stabilitu porostu. Šet it veškeré MZD (i v podúrovni). Ve SM porostech voln jší zápoj. Opat ení ochrany les - ohrožení v trem, hnilobou a zamok ením - porostech se SM nutná prevence a ochrana p ed p emnožením k rovc - ochrana obnovy proti škodám zv í Doporu ené technologie - pro transport d eva využívat p edevším šetrné technologie transportu omezující kontakt d eva s p dou - v asné roz len ní porost Poznámka pé e o zv : únosné stavy zv e

Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice . 13) Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 59 Podmá ená II. 4R, 5R, 5G, (5T) chudá stanovišt Cílová druhová skladba d evin 4R SM 8-10, BO+-1, JD, OL, BR + 5R BO 2-5, SM 3-6, BR 1, OL, OS + 5G SM 5-6, JD 3-4, BO+-1, DB, OL, OS+ Porostní typy SM Základní rozhodnutí Kategorie lesa

Kategorie lesa

Kategorie lesa



110 (120)


Obnovní doba

40


10 % (na 5G -20 %)

Meliora ní a zpev ující d eviny JD, BR, OS, OL % MZD % MZD Hospodá ský zp sob

P, N Zp sob obnovy a obnovní postup P irozená obnova okrajovými nebo pruhovými clonnými se emi, v zabu en lých ástech náseky, postup proti v tru. Vylou it holose . MZD zajistit v p edstihu clonnými nebo skupinovými prvky, nebo podsadbou. Pé e o nálety, nárosty a kultury - ochrana proti bu eni a zv i, podporovat jedli, využít p irozenou obnovu BR a OS jako p ípravných d evin Výchova porost - podporovat cílové listná e a jedli i vtroušené d eviny - ochrana obnovy proti škodám zv í,

Opat ení ochrany les

Doporu ené technologie - pro transport d eva využívat p edevším období zámrazu, mimo toto období p ednostn šetrné technologie transportu omezující kontakt d eva s p dou Poznámka

P íloha . 4 Rybníky ve II. zón CHKO T ebo sko, které vyžadují zvýšenou pozornost z d vodu ochrany p írody RYBNÍK Malý Horusický

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Horusice

D VOD ZVÝŠENÉ OCHRANY

ÚSES

EVL - významná lokalita puchý ky útlé

NBC

Švarcenberk

Pon drážka

Vyvinuté litorální pásmo, výskyt siln a kriticky ohrožených druh

NBC

Pon drážkovský

Pon drážka


NBC

Lhota u Dynína

PP Hliní na katastrální ploše rybníka

ást LBC

Hliní Nový u Frahelže


LBK

Pon draž


LBC

Nový u Zelenky

Val

Výskyt siln a kriticky ohrožených druh

0

P ekvapil

Val


0

Skutek

Klec


0

Vl ek

Vlkov


0

Prkenný

Kolence


0

P ední Sax

Drahov


RBC

Hluboký Sax

Drahov


RBC

Smíchov I

Drahov


RBC

Smíchov II

Drahov


RBC

Odm na

Drahov


RBC

Hamr


RBC

Nítovice


LBK


LBK

Perklas

Hluboký u Hamru Strž Velký Závistivý

Frahelž

Kardašova e ice

RYBNÍK Malý Závistivý

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ


ÚSES

Kardašova e ice


0

Vydýma

Hatín


LBK

Mandlov

Ratibo


LBC

Zach rybník

Ratibo


LBC

Poho elec

Kolence


0

Stejný

Novosedly n. Nežárkou


LBK

Fará ský



LBC

P ední Pasecký



0

Zadní Pasecký



0

Ok ínek

Kolence


0

Lipi í

Kolence


LBK

Nový u Smitky

Stará Hlína


0

Vrchot /Voneš

Stráž nad Nežárkou


0

Vyšehrad

Holi ky u Staré Hlíny


0

Stolec

Holi ky u Staré Hlíny


NBC

Vl k

Mníšek

EVL T ebo sko - st ed, výskyt druh z p ílohy II Sm rnice EU 92/43/EHS

0

Drdlíkovec/Drlíkovec

Mníšek


LBC

Velký Valent

Mníšek


LBK

Starý Ková

Mníšek


0

Travi ní/Obecní

Mníšek


0

Stupský

T ebo


NBC

RYBNÍK



ÚSES

Obecní Velký

Domanín


LBC

Opatovický

Domanín


ást LBC

Chodec

Branná

EVL T ebo , výskyt druh z p ílohy II Sm rnice EU 92/43/EHS

LBC

Oborský

Branná

EVL T ebo , výskyt druh z p ílohy II Sm rnice EU 92/43/EHS

0

D kanec

Domanín


0

Tobolky

Branná


0

Ruda

Kojákovice

PR Ruda u Kojákovic

LBC

Klabouch

Kojákovice


LBC

Podsedek

St íb ec


ást LBC

Velký erný

Žíte


LBC

Blate ko

Žíte


LBC

Pastej ka

Žíte


LBC

Pod stokou

Žíte


LBC

Bábinný

Žíte


LBC

Malý Princ

Žíte


LBC

Malý Travi ný

Žíte


LBC

Velký Travi ný / Travi ný

Žíte


LBC

Žofinka

Lutová


0

Malý Holý

Lutová


LBC

Velký Holý

Lutová


LBC

Nové jezero

Lutová


ást LBC

RYBNÍK



ÚSES

Nový Kanclí

Lutová


0

Kukla

Hamr


0

Chlum u T ebon


0

Purkrabský Medenice

Sta kov


RBC

Burda

Cep

EVL - významná lokalita olka velkého

0

Nový u Cepu

Cep


LBK

Prost ední u Cepu

Cep


LBK

Starý u Cepu

Cep


LBC

Smolek

Suchdol nad Lužnicí


LBC

Skalice

Sta kov


0

Svobodný

Sta kov


0


0

Nový v Obo e

Obora u Vyšného

P íloha . 5 Zásady sanace a rekultivace t žeben št rkopísku z hlediska ochrany p írody na území CHKO T ebo sko Úvod Skute nost, že v ur ité lokalit byla povolena velkoplošná t žba a byly vyt ženy zásoby št rkopísku, je nutno chápat nejen jako historicky vzniklé nutné zlo, ale také jako ur itou p íležitost ke zvýšení diverzity krajiny a její biologické hodnoty. P i rekultivacích je proto nutno chránit spontánn vzniklá ekologicky cenná stanovišt a ízen vytvá et další. Zejména v p ípad mok ad a m lkých vodních nádrží (po t žb s oligotrofními až postupn mezotrofními charakteristikami vodního prost edí) je nutno chránit tato stanovišt jako náhradní biotopy, ve kterých mohou nalézt úto išt ty druhy ohrožených rostlin a živo ich , které jsou postupn vytla ovány z okolní krajiny v d sledku její plošné eutrofizace. Smyslem rekultivací by tedy m lo být ne pouze jako dosud technické zahlazení následk t žby v terénu a p evedení ploch bývalých t žeben do hospodá sky využívaných monofunk ních ploch (lesní monokultura, zem d lská p da, vodárenské jezero), ale také zachování široké škály p írodních stanoviš s nejr zn jšími ekologickými podmínkami, které jsou p edpokladem pro vyšší biologickou diverzitu celého prostoru a jeho obnovu p irozenou sukcesí. P ednost by m la být zárove dávána terénním úpravám, které p sobí co nejvíce p irozen a nevnášejí do krajiny ryze technické prvky a geometrické linie. Na druhé stran ale nelze p ipustit, aby se vytvá ení náhradních p írodních stanoviš stalo ze strany t žebních organizací argumentem pro rozši ování velkoplošné t žby na ložiska v další nenarušených místech T ebo ska. Zde musí platit zásada, že v nejcenn jším p írodním prost edí (1.zóna CHKO, MZCHÚ, souvislé ásti 2. zóny, skladebné prvky ÚSES, oblasti nejhodnotn jšího krajinného rázu) je nutno zásoby ložisek klasifikovat jako vázané z d vodu ne ešitelných st et s ochranou p írody a krajiny a stávající ložiska v tomto smyslu rebilancovat. 1/ Zásada klasifikace a stanovení priorit dalšího využití rekultivovaných t žeben Ve vzájemné dohod p íslušných orgán státní správy je žádoucí stanovit pro každou ukon ovanou t žebnu (zejména pro t žebny s trvalými vodními plochami - št rkopískovými jezery) ur itou prioritu dalšího využití a té p izp sobit další rekultivaci. V zásad p ichází v úvahu tyto typy využití: vodárenské využití (asanace všech zdroj zne išt ní, ochrana formou vyhlášení PHO, omezení rekreace), lesnické nebo zem d lské využití (vyšší podíl hospodá sky využitelných ploch, dobrá p ístupnost), genofondové plochy resp. biocentra - priorita ochrany p írody (vyšší podíl p írodních biotop a rekultivace p irozenou sukcesí, vyšší d raz na p írod blízké složení lesa, omezení vstupu), rekrea ní využití (dobrá dostupnost ve vazb na obce, napojení na sí turistických a cyklistických stezek, dovybavení - parkovišt , WC, likvidace odpadu, tábo išt apod.) ásti t žeben rekultivované s prioritou ochrany p írody (vytvá ení náhradních biotop ) by m ly v jednotlivých dobývacích prostorech tvo it vždy alespo 10% jeho rozlohy. U t žeben vyhlášených oficiáln jako biocentra ÚSES nebo genofondové plochy by plochy s p írodním vývojem m ly zahrnovat alespo 50% území. 2/ Zásada evidence a ochrany všech p írodov decky cenných lokalit P ed ukon ením t žby a p i p ípadné aktualizaci plánu rekultivace je nutno provést inventarizaci všech p írodov decky cenných míst v rámci t žebny a p i rekultivaci tato místa zachovat v co nejv tší mí e neporušená. Jedná se o místa, která mají v decký význam z hlediska geologického i místa, kde došlo t žbou k vytvo ení cenných p írodních biotop v etn výskytu ohrožených druh rostlin a živo ich . V plánu rekultivace musí být obecn navržena ochrana t chto míst a jejich za len ní do celého prostoru tak, aby nebyla zni ena p i technické rekultivaci a p esunech hmot. Konkrétní podmínky provád ní rekultivace dohodne orgán ochrany p írody s t žební organizací p i místních šet eních p ímo v terénu, p i tom upozorní i na nutnost vy ídit si na n které rekultiva ní zásahy nap . výjimku z ochranných podmínek zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich . Jedná se o tato místa: skalní výchozy nebo výchozy jílového podloží, odkryté profily dokumentující geologický vývoj oblasti (nap . hranice významných souvrství), typické p ípady zvrstvení (nap . k ížové zvrstvení), antropogenn podmín né vrstvy a místa archeologických nález , svahová prameništ , kolmé st ny vhodné jako hnízdišt b ehulí í ních (Riparia riparia), m lká jezírka a mok ady s vegetací, místa s periodickým zaplavováním, místa trvalého výskytu nebo rozmnožování obojživelník (na T ebo sku asto krom b žných druh také kriticky ohrožená ropucha krátkonohá - Bufo calamita), hnízdišt pták , ostr vky v jezerech, vrstvy s výskytem vltavín apod. 3/ Zásada odstran ní technických za ízení a odpad P i rekultivaci je z prostoru nutno odstranit veškerá technická za ízení související s t žbou v etn voln uložených ástí stroj , panel , zpevn ných ploch, deponií cizorodých materiál a p ípadných skládek odpad všeho druhu. Plochy zne išt né nap . ropnými látkami je nutno p edepsaným zp sobem

asanovat. P íjezdové komunikace se rekultivují a ponechá se jen minimum nezbytné nap . pro lesnické využití. Stavební objekty, které mohou mít další užití s ohledem na priority budoucího využití vyt ženého prostoru (nap . rekreaci) je nutno zhodnotit a stanovit zásady pro jejich stavební úpravy tak, aby se co nejlépe za lenily do krajiny. 4/ Zásada p irozeného vzhledu terénních úprav t žeben Terénní úpravy provád né p i technické rekultivaci (svahování, zasypávání, urovnávání atd.) a respektující jevy uvedené v bod 1/ by m ly mít maximáln p irozený vzhled bez geometrických linií. Je nutno se vyhnout nadm rn dlouhým srovnáváním terénu do jednotvárných technických tvar stejné nivelety a sklonu. Svahy je nutno horizontáln i vertikáln roz lenit („zvlnit“) s p ihlédnutím k p irozeným terénním tvar m, které se vyskytují v okolí (nap . í ní terasy, nárazové b ehy ek). Nestejnou niveletu svah by m ly kopírovat i p ípadné lesní cesty. P i úprav svah na b ezích jezer je nutno vytvo it na p echodu ze souše do vody velmi pozvolný sklon pob eží (1:15) s ponecháním lavice („abrazní plošiny“) mírného sklonu až do vzdálenosti 5-10 m od b ehu. Hloubka vody na této plošin by m la umožnit alespo v pásmu 5 m od b ehu vývoj litorální vegetace (hloubka vody max. 40-60 cm). Na plošin zárove dochází k útlumu energie vln. Zabránit je nutno podt žení b eh do velkých hloubek, mající za následek dlouhodobou nestabilitu b ehu (sesuvy) a poškozování vlnovou erozí. Pob ežní linie musí být maximáln lenitá, vybíhající do lalok , poloostrov , kos a ponechávající zátoky s prom nlivou hloubkou vody. Žádoucí je ponechávat v jezerech drobné ostr vky v menší i v tší vzdálenosti od b eh . Pruh pob eží ve vzdálenosti od b ehové linie alespo 15-20 m je žádoucí ponechat jako pís itou „pláž“ ve výše uvedeném pozvolném sklonu, která není zales ována, ale je ponechána p irozené sukcesi v závislosti na prom nlivé hloubce podzemní vody. Na „pláži“ by m la být vytvo ena drobná m lká jezírka s kolísáním vodní hladiny nutným pro ur ité druhy rostlin (rostliny obnažených den). Zaúst né drobné potoky, stoky a výv ry z prameniš je nutno nezatrub ovat, ale ponechat jim ve svazích dostate n široké mísovité „údolí“, ve kterém se mohou bez rizika zahlubovat, meandrovat a postupn stabilizovat v nové úrovni. V tší toky (zejména vypoušt cí stoky rybník ) je pot eba p evést mimo št rkopísková jezera do hlavních tok , aby se zabránilo vnášení živin (nap . z rybni ního bahna) a urychlenému stárnutí jezer. 5/ Zásada rekultivace p irozenou sukcesí („p írod blízká rekultivace“) Tam, kde je to možné po dohod s orgány ochrany lesa, a zejména tam, kde se jeví jako neekonomické a z hlediska ekologického nevhodné provád t ízené zales ování (nap . místa s periodickým podmá ením, prudké svahy a okraje terasy, okolí b ehových linií, výchozy pevn jších hornin), je nutno ponechat obnovu lesní vegetace p irozenou sukcesí. I v t žebn lesnicky rekultivované by m l být ur itý podíl (viz výše) obnovován tímto zp sobem. Zbytkové plochy s extrémn jšími ekologickými podmínkami, které jsou nevhodné pro hospodá ský les, jsou v tšinou úsp šn osídlena místními druhy d evin, p izp sobenými tomuto prost edí (nap . na nových svazích t žeben se ke ové patro obnovuje z druh , které se vyskytují v okolí p irozen na svazích í ních teras - líska obecná, janovec metlatý, slivo trnka, kru inka barví ská a kru inka n mecká, krušina olšová, je áb pta í). I u p evažujících hospodá ských d evin (borovice lesní) probíhá obnova extrémních stanoviš lépe náletem z autochtonní populace rostoucí v okolí a geneticky vybavené pro tyto podmínky (nap . chudé bory na št rkopískových terasách). ást prost edk na um lé zalesn ní je tak možno ušet it a použít jinde. 6/ Zásada p irozeného složení lesa Um le zakládaný les ve vyt žených prostorech by nikdy nem l být monokulturou (nap . 100% borovice lesní), ale m la by zde být dosažena na co nejv tších plochách v tší druhová diverzita. Žádoucí je zvyšovat podíl tzv. meliora ních listnatých d evin ve výsadbách (z hlediska ochrany p írody alespo 30 %). Použité d eviny musí být geograficky p vodní a musí odpovídat ekologickým podmínkám lokality. Použité osivo nebo sadbový materiál by m ly být pro tyto ú ely získávány z místních populací, vyskytujících se v daném prostoru. Vhodné d eviny jako p ím s k borovým kulturám v místech t žby kvartérních št rkopísk na T ebo sku: dub zimní nebo dub letní, b íza bílá a b íza pý itá, olše lepkavá, je áb pta í, lípa malolistá, topol osika, v menším množství na extrémn jších stanovištích k oviny uvedené v bod 5/. Projekt zalesn ní s uvedením d evinné skladby musí být sou ástí dokumentace rekultivace t žebny. Podél nov vzniklých lesních cest a jiných ú elových komunikací je žádoucí zakládat ucelené doprovodné aleje (nap . dubové). 7/ Zásada sledování a vyhodnocování vývoje ekosystému rekultivovaných t žeben Tak jako by m la být podrobn vyhodnocena kvalita a biologická hodnota prostoru navrženého k t žb (nap . v rámci EIA nebo biologického hodnocení dle zákona . 114/1992 Sb.), tak by m lo být sledováno a dokumentováno i postupné oživování rekultivovaných dobývacích prostor . Je žádoucí k tomuto ú elu založit trvalé zkusné plochy a získat na jejich sledování ur ité prost edky (v první fázi z

prost edk ur ených na celkovou rekultivaci). V n kterých dobývacích prostorech, kde jsou k tomu vhodné podmínky, lze experimentáln na menší ploše zkoušet a ov ovat r zné rekultiva ní postupy, v etn sledování p irozené sukcese, zakládání um lých mok ad apod. Tato místa by m la být za azena do výzkumných plán p íslušných pracoviš (nap . Botanický ústav AV R) a m ly by na n být orientovány i diplomové práce. V optimálních podmínkách lze v pískovnách uvažovat i o založení poloprovozního p stování ohrožených druh rostlin (vesm s mok adní rostliny vázané na oligotrofní až mezotrofní podmínky píse ných mok ad a jezer) za ú elem jejich postupného vysazovány do volné p írody. Další aktuální výzkumná témata: stárnutí št rkopískových jezer a sledování zm n hydrochemických a hydrobiologických charakteristik, možnosti nasazení specializované rybí obsádky p i biomanipulaci v jezerech, ornitologické výzkumy.

2004 Sb., kterým se vyhlašuje Ptaí oblast Tebosko)

Recommend Documents