2004 Sb. (osob se zdravotním postižením)

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Za m ě s t n a n o s t v C R Č R z h l e d i s k a z á k . č.435/2004 Sb. (osob se zdravotním postižením) Bakalářská práce

Autor: Eva Čeganová Vedoucí práce: Ing. Vladimír Křesťan Jihlava 2011

Copyright©2011 Eva Čeganová

Abstrakt ČEGANOVÁ, Eva: Zaměstnanost v CR ČR z hlediska zákona 435/2004 Sb. (osob se zdravotním postižením). Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Vladimír Křesťan. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2011. 62 stran Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením v cestovním ruchu České Republiky. Především pak analyzuje konkrétní pracovní pozice v oboru cestovního ruchu, které jsou a mohou být osobami se zdravotním postižením zastávány. Stejně tak jako konkrétní profil pracovníka. Teoretická část přibližuje základní pojmy z oblasti osob se zdravotním postižením, cestovního ruchu a zaměstnanosti. Praktická část zahrnuje vyhodnocení samotného výzkumu o uplatnění osob se zdravotním postižením v cestovním ruchu. Také východiska některých bariér zaměstnávání těchto osob a vyprofilování pracovních pozic v cestovním ruchu vhodných pro osoby se zdravotním postižením. Klíčová slova: osoba se zdravotním postižením, organizace/zařízení cestovního ruchu, zaměstnanec

Abstract ČEGANOVÁ, Eva: Employment in tourism of the Czech Republic from the viewpoint of Act 435/2004 of the Czech Code. (disabled employees). Bachelor´s work. College of Polytechnic Jihlava. Department of Travel/Tourism. Thesis supervisor Ing.Vladimír Křesťan. Degree of professional qualification. Bachelor. Jihlava 2011. 62 pages. This bachelor´s work looks into the problems of employing disabled people in the travel industry in the Czech Republic. It particularly analyses concrete job position that can be taken up by disabled people. It also analyses concrete work profile sof the employees. The theoretical part focuses on the basic terminology in the areas of disabled people, travel industry and empolyment in the travel industry. It also depicts barriers of employing the disabled and it defines potential work positions appropriate for them. Key words: disabled person, travel industry organization, employee

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Vladimíru Křesťanovi za odbornou spolupráci a ochotu při vedení práce. Stejně tak bych ráda poděkovala svému okolí za mnoho cenných rad a podnětů, bez kterých by práce nemohla vzniknout v této podobě.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 15.5.2011 ...................................................... Podpis

Obsah: 1 Úvod a cíl práce .......................................................................................................... 10 I.

TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 12

2 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením ........................................................ 12 2.1. Osoba se zdravotním postiţením ....................................................................... 13 2.2. Druhy zdravotního postiţení ............................................................................... 13 2.3. Povinnost zaměstnávat občany se zdravotním postiţením ................................. 14 2.4. Skutečná situace v zaměstnávání osob se zdravotním postiţením...................... 15 2.4.1. Asociace zaměstnavatelů zdravotně postiţených České Republiky ............. 17 3 Zaměstnanost a cestovní ruchu ................................................................................ 18 3.1. Zaměstnanost....................................................................................................... 18 3.2. Trh práce cestovního ruch ................................................................................... 18 3.3. Charakteristika cestovního ruchu ........................................................................ 18 II. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 20 4 Vlastní výzkum a jeho zpracování ........................................................................... 20 4.1. Charakteristika firmy nebo zařízení cestovního ruchu ......................................... 21 4.1.1. Druh zařízení nebo podniku cestovního ruchu .............................................. 21 4.1.2. Počet zaměstnanců v podniku nebo zařízení cestovního ruchu..................... 23 4.1.3. Počet zaměstnanců se zdravotním postiţením .............................................. 25 4.2. Charakteristika zaměstnance se zdravotním postiţením ...................................... 26 4.2.1. Pohlaví zaměstnance se zdravotním postiţením ........................................... 26 4.2.2. Věk zaměstnance se zdravotním postiţením ................................................. 27 4.2.3. Nejvyšší dosaţené vzdělání zaměstnance se zdravotním postiţením ........... 28 4.2.4. Druh zdravotního postiţení ........................................................................... 29 4.2.5. Stupeň zdravotního postiţení ........................................................................ 31 4.2.6. Pracovní pozice zaměstnance se zdravotním postiţením .............................. 32 4.2.7. Pracovní funkce zaměstnance se zdravotním postiţením ............................. 33 4.2.9. Typ pracovního poměru zaměstnanců se zdravotním postiţením ................. 35 7

4.2.10. Platové ohodnocení zaměstnanců se zdravotním postiţením ..................... 36 4.3. Uplatnění OZP na pracovním trhu cestovního ruchu - závěry výzkumu ............ 37 4.3.1. Vyprofilování pracovního místa pro OZP v oboru cestovního ruchu ........... 37 5 Práce a její význam v lidském životě ....................................................................... 40 5.1. Význam práce pro osoby se ZP ............................................................................ 40 5.2. Překáţky integrace OZP na pracovní trh a jejich alternativy řešení .................... 41 5.3. Moţnosti rekvalifikace a pomoc OZP při hledání pracovního místa ................... 42 6 Charakteristika společnosti Čegan s.r.o. ................................................................. 43 6.1. Historie a vznik společnosti Čegan s.r.o. ............................................................. 43 6.2. Hlavní předmět podnikání .................................................................................... 43 6.3. Charakteristika zaměstnanců společnosti ............................................................. 44 6.4. Projekty a spolupráce s vládními institucemi....................................................... 44 6.5. Náhradní plnění .................................................................................................... 45 7 Závěr ........................................................................................................................... 46 Seznam použité literatury ............................................................................................ 48 Seznam internetových zdrojů ...................................................................................... 49 Seznam tabulek ............................................................................................................. 50 Seznam grafů ................................................................................................................. 50 Seznam příloh ................................................................................................................ 51

8

Seznam zkratek České zkratky OZP

Osoba se zdravotním postiţením

ZP

Zdravotní postiţení

ČR

Česká republika

CR

Cestovní ruch

CK

Cestovní kancelář

CA

Cestovní agentura

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

AZZP ČR

Asociace zaměstnavatelů zdravotně postiţených České republiky

ČSÚ

Český statistický úřad

HDP

Hrubý domácí produkt

EU

Evropská unie

Cizojazyčné zkratky UNWTO

United Nations World Tourism Organization

ISO

International Organization for Standardization

NUTS

Nomenclature of Units for Territorial Statistics

9

1 Úvod a cíl práce Zaměstnávání pracovníků se ZP je běţnou skutečností, která vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Nejčastěji se však osoby se ZP uplatňují v průmyslové výrobě a jejich odvětvích. Proto jsem se rozhodla udělat průzkum uplatnění pracovníků se ZP také v jiném oboru neţ je výroba, a to v cestovním ruchu. Jednoznačně nejdůleţitějším důvodem, proč jsem se rozhodla zpracovávat, blíţe prozkoumávat a vyhodnocovat problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postiţením na pracovním trhu cestovního ruchu, je můj blízký vztah k tomuto tématu a také zájem o dosaţené výsledky, které by se daly v praxi vyuţít ve formě poradenství a doporučení. Naše rodinná firma, zabývající se, kromě jiného, lisováním plastových dílů, jiţ 11 let zaměstnává osoby se ZP ve výrobě i komplementaci. V chráněných dílnách či na běţných pracovištích. Protoţe jsem studentkou cestovního ruchu, zaměřila jsem se na průzkum pracovního trhu právě cestovního ruchu z hlediska obsazenosti různých pozic pracovníky se ZP. Práce si klade za hlavní cíl: 

průzkum pracovního trhu cestovního ruchu z hlediska obsazenosti pracovních míst, pracovníky se ZP,

Další cíle: 

analýza a bliţší charakteristika pracovních pozic, na kterých jsou pracovníci se ZP obsazováni,



charakteristika

samotných

pracovníků

se

ZP,

uplatňujících

se

v cestovním ruchu 

vyprofilování pracovního místa pro OZP v cestovním ruchu

Za největší přínos mojí práce pokládám zmapování problematiky uplatňování osob se ZP na pracovním trhu cestovního ruchu. Hlavně z toho důvodu, ţe podobné výzkumy se vůbec nerealizují, takţe informace o tomto tématu jsou prakticky nedostupné. Dále moţnost poradenství a doporučení, které ze samotné práce vycházejí, vhodných pracovních míst, pro osoby se ZP a to, v souladu s jejich pracovním omezením. 10

Použité metody: analýza, porovnávání, dotazník. Metodika výzkumu pouţitá při psaní práce byla, mimo jiné, dotazníkový průzkum v zařízeních cestovního ruchu. Počet podniků/zařízení CR, které jsem kontaktovala prostřednictvím elektronického dotazníku, byl 300 respondentů. Především ubytovací a stravovací zařízení, informační centra, kulturní zařízení, cestovní kanceláře a agentury, zařízení související s přírodní atraktivitou, sportovní a veletrţní zařízení či dopravní podniky, zařízení ozdravně-léčebné, aj. Při kontaktování respondentů jsem se zaměřila na organizace zaměstnávající vyšší počet pracovníků tak, aby spadaly do kategorie organizací s více neţ 25 zaměstnanci, a musely tedy plnit §81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnávání povinného podílu 4% pracovníků se ZP. Výzkum jsem se snaţila provádět rovnoměrně celoplošně v rámci všech krajů České Republiky, s přihlédnutím k větší popularitě některých krajů jako Praha nebo Jiţní Čechy, kde jsem oslovila větší počet respondentů.

11

I.

TEORETICKÁ ČÁST

2 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Kaţdý občan má právo na zaměstnání, pokud chce a můţe pracovat. Také občané se ZP, kteří jsou díky svému zdravotnímu stavu znevýhodněni, mají stejné právo, jako kterýkoli jiný občan, zapojit se do pracovního procesu, ovšem jen v rozsahu jaký jim jejich zdravotní stav dovoluje. (Leiblová Z. a Volková R. 2005) Zaměstnanost obecně je v legislativě České republiky, vymezena v zákoně č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném zněni. Kromě jiného definuje osoby se zdravotním postiţením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. Dále se zabývá podmínkami a pravidly zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, stejně tak jako právy a povinnostmi jejich zaměstnavatelů. Zákon rovněţ vymezuje povinnost zaměstnávání daného podílu osob se ZP. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který byl upraven zákonem 306/2008 Sb. se zabývá problematikou a charakteristikou invalidity. Dalším dokumentem je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném zněni, který řeší pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavateli a pracovníky se ZP, kterým přikládá zvýšenou pozornost a péči. Upozorňuje také na zákaz jakékoliv diskriminace. Hlavními aktéry v politice zaměstnáváni osob se zdravotním postiţením jsou v České republice Ministerstvo práce a sociálních věci České republiky (MPSV ČR) a Úřady práce. Dále se podporou zaměstnávání a integrace osob se ZP do zaměstnání a společnosti zabývá nestátní sektor a v něm neziskové organizace, občanská sdruţeni a obecně

prospěšné

společnosti,

např.

agentury

podporovaného

zaměstnávání.

(Procházková L. 2009, str. 66).

12

2.1. Osoba se zdravotním postižením Fyzickým osobám se zdravotním postiţením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Za osobu se zdravotním postiţením je povaţována 

osoba, která byla orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v třetím stupni, tj. osoba plně invalidní, tedy s těţším zdravotním postiţením. Osoba je plně invalidní v případě, ţe její schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 66%, nebo je schopna výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.



osoba, která byla orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidními v prvním nebo druhém stupni, tj. částečně invalidní. Jako částečně invalidní jsou chápány osoby, jejichţ schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nejméně o 33%.



anebo osoba, která byla rozhodnutím úřadu práce uznána zdravotně znevýhodněnou. Zdravotně znevýhodněnou osobou je osoba se zachovanou schopností vykonávat soustavně zaměstnání, nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo vyuţít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat, jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Dlouhodobě nepříznivý stav má trvat déle neţ jeden rok a podstatně omezuje moţnosti pracovního uplatnění. (§ 39 zák. č. 155/1995 Sb., § 67 zák. č. 435/2004 Sb.)

2.2. Druhy zdravotního postižení Zdravotní postiţení postihuje člověka v celé jeho osobnosti. 

Mentální postižení je postiţení, při kterém dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Za mentální postiţení či retardaci je povaţováno trvalé sníţení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku poškození mozku. Není to nemoc, ale trvalý stav, který je rozdělován do šesti kategorií v závislosti na míře a stupni postiţení. (Švarcová I. 2006). 13



Duševní postižení, resp. psychiatrické postiţení často způsobují poruchy koncentrace, prudké změny nálady, ovlivňují i běţné sociální schopnosti a dovednosti. Jsou to psychické procesy, projevující se v myšlení, proţívání a chování člověka. Duševním onemocněním se přitom rozumí na příklad schizofrenie, deprese, neurotické poruchy, poruchy nálad nebo osobnosti. Nejedná však o lidi mentálně retardované, protoţe duševní nemoc intelekt nesniţuje. (Hartl P. a Hartlová H. 2004)



Zrakové postižení, v závislosti na stupni postiţení. U lehce slabozrakých se postiţení částečně eliminuje optickými prostředky korekce, osvětlením atd., u osob středně a těţce slabozrakých či nevidomých, potom hlasovými výstupy nebo Braillovým písmem. (Krása V. a Miškovská B. 2009)



Sluchové postižení. Do kategorie neslyšících se řadí osoby, které se se sluchovou vadou narodili, nejsou tedy schopni porozumět mluvené řeči, komunikují znakovým jazykem. Nedoslýchavou je osoba, která vnímá pomocí sluchadla a je schopna komunikovat mluvenou řečí. Ohluchlá je osoba, která ztratila sluch aţ po vyvinutí řeči, komunikuje mluveným jazykem. (Krása V. a Miškovská B. 2009)



Tělesné postižení. Hlavním znevýhodněním osoby s tělesným postiţením je významné omezení hybnosti. Postiţení se týká převáţně horních nebo dolních končetin či páteře. Tělesně postiţení jsou z pravidla lidé na vozíčku.



Vnitřní postižení. Osoba s vnitřním postiţením je osoba, trpící určitou resp. civilizační nemocí. Nejčastěji onemocnění srdeční a cévní, lupenkou, diabetes, epilepsií, alergiemi aj.

Některé literatury uvádějí jiné rozdělení, nebo dělení do více kategorií, jako postiţení řečové nebo psychiatrické, které ovšem řadím do mentálního postiţení. Případně kombinace různých jiţ zmíněných postiţení.

2.3. Povinnost zaměstnávat občany se zdravotním postižením Povinnost,

zaměstnávat

osoby

se

zdravotním

postiţením,

stanovuje

§

81 zákona č. 435/2004 Sb. Vztahuje se na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více neţ 25 zaměstnanců v pracovním poměru, kde povinný podíl pracovníků se ZP činí 4% z celkového počtu zaměstnanců. Tento podíl odpovídá jednomu zaměstnanci se ZP na 14

kaţdých 25 zaměstnanců. Osoby s těţkým zdravotním postiţením se započítávají třikrát. Tuto povinnost plní zaměstnavatel několika způsoby 

Zaměstnáváním pracovníků se ZP v pracovním poměru,



nebo spoluprácí se zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více neţ 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami zdravotně postiţenými, a to formou zadávání zakázek, čerpání sluţeb či odebírání výrobků z chráněných dílen, (tzv. náhradní plnění),



odvodem do státního rozpočtu,



nebo kombinací výše uvedených

Způsob určení potřebného počtu zaměstnanců se ZPS nebo výši příspěvku do státní kasy stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí v § 83 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Chráněné

pracovní

místo

a

chráněná

pracovní

dílna

je

místo,

vytvořené

zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postiţením, na které lze obdrţet příspěvek od Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Pracovním poměrem při zaměstnávání OZP můţe být plný pracovní poměr se standardní pracovní dobou nebo zkrácený pracovní úvazek pro osoby, které se, nejčastěji ze zdravotních důvodů, nemohou uplatnit po celou pracovní dobu. Mají tedy pracovní dobu zkrácenou, často na šest hodin denně. Oba typy pracovních poměrů mohou být zabezpečovány několika způsoby. Pracovníci mohou vykonávat svoje zaměstnání z domova, většinou však přímo na pracovišti. Výjimkou nejsou ani souběţné pracovní poměry, kdy má pracovník sjednáno více pracovních poměrů souběţně, často u různých zaměstnavatelů.

2.4. Skutečná situace v zaměstnávání osob se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postiţením jsou skupinou znevýhodněnou, z hlediska pracovního uplatnění, z čehoţ následně vyplývá moţnost ohroţení sociálním vyloučením. Evidované osoby se ZP, ucházející se o práci, tvoří asi 15% z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Skutečný počet volných míst pro osoby ZP je ale velice nízký a na jedno volné pracovní místo vhodné pro osoby se ZP připadá 31 uchazečů se ZP. Z čehoţ je patrné, ţe osoby se 15

zdravotním postiţením se potýkají s většími bariérami při integraci na trh práce. (Krása V.

a Miškovská B. 2009) Osoby ze ZP, které jsou zapojeny v pracovním procesu, tvoří průměrně 2,3% z celkového počtu zaměstnaných osob České republiky. Na rostoucí počet OZP z celkového počtu osob v produktivním věku reaguje i současná sociální politika ČR. Česká legislativa se pokouší tuto problematiku řešit především ekonomickou

podporou

zaměstnavatelů

(také

aktivní

politika

zaměstnanosti),

zaměstnávající občany se ZP. Podporou, kterou můţe získat kaţdý zaměstnavatel je sleva

na dani z příjmů či příspěvek na: 

zřízení chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny,



provoz chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny,



rekvalifikaci a zapracování,



veřejně prospěšné práce či dopravu zaměstnanců,



společensky účelná pracovní místa



přechod na nový podnikový program



investiční pobídky a překlenovací příspěvky, aj.

Pro lepší orientaci pouţijeme tabulku 1, kde jsou uvedeny informace týkající se zaměstnávání OZP v letech 1995 aţ 2002. Tab. 1: Specifická míra nezaměstnanosti občanů se zdravotním postižením

Počty občanů ZPS – evidence nezaměstnaných Počet volných pracovních míst pro ZPS Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Specifická míra nezaměstnanosti v%

1995

1996

1997

Roky 1998 1999

22 687

31 455

40 951

48 951

57 615

59 025

61 518

66 907

1 506

1 489

1 291

1 242

1 349

2 811

2 108

1 747

15,1

21,1

31,3

39,4

42,7

21

29,2

38,3

11,2

17,2

24,1

29,0

37,2

39,6

42,3

39,7

2000

2001

2002

(Krhutová L. 2005, str. 54)

Označení ZPS, tedy občan se změněnou pracovní schopností, bylo platné do září 2004, nyní se pouţívá OZP, občan se zdravotním postiţením. 16

2.4.1. Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených České Republiky AZZP je zájmové sdruţení podnikatelů a jiných zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více neţ 50% pracovníků OZP, nebo se na podpoře jejich zaměstnávání významně podílejí. AZZP ČR, jako občanské sdruţení je právnickou osobou registrovanou pod Ministerstvem vnitra ČR od roku 1998. Jejím hlavním posláním je podpora a zastupování zájmů svých členů, poskytování informací, případně sluţeb a odborné pomoci svým členům. (www.azzpcr.cz) V následující tabulce je výčet některých organizací, zaměstnávajících OZP, jejich předmět činnosti, celkový počet zaměstnanců a z toho počet OZP. Tab. 2: Charakteristika některých členů AZZP ČR

Název organizace ČSAD Praha Holding a.s.

JUWITAL s.r.o. KNITVA s.r.o.

Předmět činnosti

Počet všech

Počet

zaměstnanců

OZP

135

107

67

50

32

8

110

75

280

161

15

8

10

6

202

168

Dopravní činnost, parking, ubytování pro dopravce, telefonické informace, aktivní telemarketing Výroba a distribuce přírodních přípravků, ozdravných programů a ochranné kosmetiky Prodej ponoţek a punčochového zboţí Hobby - velikonoční, vánoční a jiné dekorace,

BD-Tova s.r.o.

Velikonoční a vánoční předměty, Velikonoční dekorace

Meta Kladno a.s.

Meta Pyro s.r.o.

montáţní práce, kompletace a balení výrobků, výstřiţková sluţba Výroba elektrických mţikových palníků pro ohňostroje a destrukční práce Provádění kontrol, měření a oprav lékařských

RadEX Primar s.r.o.

diagnostických přístrojů a pracovišť. Nabídka školení odborného personálu Fyzická ostraha objektů, napojení objektů na

VKUS-BUSTAN

PCO , Detektivní činnost Fyzická ostraha

s.r.o.

objektů, napojení objektů na PCO , úklidové sluţby, správa a údrţba nemovitostí

17

3 Zaměstnanost a cestovní ruchu 3.1. Zaměstnanost Zaměstnanost je charakterizována jako, procento populace výdělečně činné. Z pravidla jsou zahrnuty osoby ve skupině od 15 do 64 let. Za zaměstnaného se povaţuje osoba, která v průběhu sledovaného týdne odpracovala alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu. Pokud osoba nebyla v práci, měla alespoň formální vztah k zaměstnání. Zaměstnanou je osoba, pracující ve vlastní či rodinné firmě, profesní příslušníci armády, osoby ve výkonu základní a vojenské civilní sluţby (do r. 2004 vč.), osoby na mateřské dovolené, které před nástupem pracovaly. (Práce a mzdy-metodika, ČSÚ 2009) Míra zaměstnanosti České Republiky, tedy podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15-64letých, se pohybuje v průměru okolo 65%. V roce 2010 byl na pracovním trhu ČR průměrný počet zaměstnaných, 4 885 200 osob. Dále 383 700 osob nezaměstnaných a 3 746 500 ekonomicky neaktivních osob.

3.2. Trh práce cestovního ruch Cestovní ruch se významnou mírou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu, ale také na tvorbě pracovních míst. Zahrnuje široké spektrum různých oborů, které vytvářejí pracovní místa pro velký počet pracovníků. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti České republiky je 4,58% (2009), coţ představuje asi 239,5 tis. zaměstnaných osob. Z toho je něco málo přes 21 % sebezaměstnaných a zbylých necelých 79% zaměstnanců. Především zaměstnanci hotelů, restaurací, zaměstnanci v dopravě, v cestovních kancelářích a agenturách, v kulturních či sportovních zařízeních.

3.3. Charakteristika cestovního ruchu Cestovní ruch je vymezen v terciárním sektoru národního hospodářství. Je chápán jako interdisciplinární proces ve vztahu k jiným vědám jako je ekonomie, sociologie, geografie, medicína, psychologie, pedagogika, urbanismu atd. 18

Cestovní ruch má značný vliv na ekonomiku státu, jelikoţ přispívá ke tvorbě HDP, vytváří pracovní místa a také ovlivňuje platební bilanci. Světová organizace cestovního ruchu UNWTO charakterizuje cestovní ruch následovně: „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ (CzechTourism) Pan V. Dohnal (1969) vystihuje cestovní ruch slovy „Cestovní ruch je formou (cestou) uspokojení potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase obyvatelstva.“ Kaspar C. (1975, 1986) píše ţe: „Cestovní ruch je cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase a to za účelem rekreace, poznání a spojení mezi lidmi.“ Cestovní ruch je zároveň formou uspokojování potřeb v oblasti rekreace, turistiky a kultury, která návštěvníky motivuje k turistickým aktivitám. Můţe být realizován uvnitř nebo vně určitého státu. Má mnoho účelů, k nejběţnějším však patří odpočinek, relaxace, regenerace nejrůznějších tělesných a duševních aktivit a také poznání v tom nejširším slova smyslu. Subjektem cestovního ruchu se rozumí samotný návštěvník, také orgány a organizace zabývající se CR či pracovníci CR. Objekt CR představuje území pobytu subjektu (rekreační prostor), souhrn všech prvků, které mohou motivovat k návštěvě tohoto místa, především materiálně-technická základna. Dále sluţby, zboţí a volné statky, související s tímto pobytem a jejich organizační struktury nebo vztahy mezi subjektem a objektem umoţňující konzumaci sluţeb CR. (Ryglová K. 2009)

19

II.

PRAKTICKÁ ČÁST

4 Vlastní výzkum a jeho zpracování Praktická část se věnuje mému vlastnímu výzkumu, kdy jsem zkoumala pracovní trh cestovního ruchu z hlediska zaměstnanosti osob se zdravotním postiţením. Vzhledem k tomu, ţe podobné statistiky se podle mých dostupných informací nevedou ani na Ministerstvu pro místní rozvoj, Českém statistickém úřadě či Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, je můj výzkum jediným zdrojem, ze kterého vycházím. Statistiky, které jsou dostupné, jsou pouze informace o celkové zaměstnanosti OZP na pracovním trhu České republiky. Samotný výzkum hodnotí danou problematiku z hlediska kvantity (počet zaměstnanců v podnicích, jejich finanční ohodnocení), ale i kvality, tedy vzdělání, druh a míra postiţení. Výzkum jsem prováděla pomocí mnou vytvořených elektronických dotazníků, které jsem zasílala na emailové adresy různých zařízení cestovního ruchu. Potřebné emailové adresy jsem vygenerovala z databáze ,,Databanka českých firem“, kterou jsme měla k dispozici. Velikost výběrového souboru se orientuje podle pravidel náhodného účelového výběru. Bereme v úvahu, ţe v ČR se nachází asi 90 tis. zařízení, spadajících do odvětví cestovního ruchu. Jejich odmocninou dostaneme číslo 300, tj. počet kontaktovaných. Menší komplikací byly občasné chybné emailové adresy, především však neochota většiny podniků/zařízení CR spolupracovat. Nejvíce mě překvapily cestovní kanceláře a agentury, od kterých jsem nedostala jedinou odpověď, přesto, ţe období, ve kterém jsem prováděla výzkum, bylo klidné. Nakonec jsem ale obdrţela 100 řádně vyplněných dotazníků, ze kterých jsem následně u vyhodnocování vycházela. Z toho vyplývá, ţe návratnost dotazníků byla 33%. Počet respondentů výzkumu: 100- výběrový soubor. Vlastní výzkum jsem strukturovala na dva oddíly. První oddíl obsahuje charakteristiku firmy nebo zařízení cestovního ruchu, kde se zabývám otázkami, kterými blíţe charakterizuji podnik z hlediska jeho zaměření a postavení v oblasti cestovního ruch, dále počet zaměstnanců a z toho vycházející velikost podniku/zařízení CR, a také počet zaměstnanců se ZP, kteří se v podniku/zařízení CR uplatňují. 20

Druhý oddíl charakterizuje samotné zaměstnance se ZP. Především jejich pohlaví, věk, nejvyšší dosaţené vzdělání dále druh a stupeň zdravotního postiţení, pracovní pozice nebo konkrétní pracovní funkce, druh pracovního úvazku a výši finančního ohodnocení.

4.1. Charakteristika firmy nebo zařízení cestovního ruchu V prvním oddíle jsem se zaměřila na charakteristiku zařízení cestovního ruchu, tedy jeho postavení v cestovním ruchu. Dále na velikost zařízení nebo podniku či přiblíţení počtu zaměstnanců OZP, působících v podniku.

4.1.1. Druh zařízení nebo podniku cestovního ruchu V dotazníku jsem shrnula veškeré druhy a typy zařízení či podniků cestovního ruchu do dvaceti jedna kategorií. kulturní zařízení 4% 3% 2% 5% 5%

27%

sportovní a ostatní rekreační služby organizace cestovního ruchu osobní silniční doprava

6% 10% 16% 10% 12%

zábavní, kongresové a ubyt. služby významné kulturní a historické místo národní park/ rezervace botanická zahrada informační centrum hotel a podobné zařízení lidové umění/folklor

Graf 1: Druh zařízení nebo podniku CR podle postavení na trhu CR

Z grafu 1 je patrné, ţe podle mého výzkumu je nejčastějším zaměstnavatelem OZP kulturní zařízení. Tedy muzeum, obrazárna, galerie nebo jiné kulturní domy, kde se odehrává kulturní dění. Podobná zařízení jsou velkými zaměstnavateli OZP především pro fyzicky nenáročnou práci a moţností sezení popřípadě pochůzkování. 21

V 16% se zaměstnanci OZP uplatňují v zařízeních sportovních a ostatních rekreačních sluţeb. Do této kategorie spadají nejrůznější sportovní areály, aquaparky, bazény, golfová hřiště, kryté sportovní haly či hřiště, stadiony nebo tenisové kurty. V těchto sportovních areálech se uplatňuje velký počet zaměstnanců na pozici údrţby, jak technické tak úklidové, venkovní nebo suterénní v závislosti na charakteru zařízení. Z velké části jsou pracovníci OZP zaměstnáváni také ve sluţbách organizací cestovního ruchu. Za organizaci cestovního ruchu je povaţována organizace s obecní, regionální či celostátní působností, která má postavení vedoucího organizátora v oblasti cestovního ruchu. Osobní silniční doprava je realizována dopravcem, v cestovním ruchu se do ní zahrnují autobusoví dopravci, nebo taxisluţba. V těchto oborech se dle mého výzkumu pracovníci OZP uplatňují z 10% a to zpravidla na pozici řidič nebo mechanik. Zábavní, kongresové a ubytovací sluţby, jsou sluţby poskytované zařízením cestovního ruchu specializovaným na tento typ akcí. Povětšinou hotel či jiný kulturní objekt s dostatečně velkými prostorami, nebo samotné výstaviště. Organizace tohoto typu jsou jedněmi z nejdůleţitějších pro cestovní ruch jako takový, především z finančního hlediska. Zpravidla mívají velký počet zaměstnanců, tedy i velký potenciál pro zaměstnávání OZP. Dalším významnou kategorií cestovního ruchu z hlediska zaměstnávání OZP je významné kulturní a historické místo. Za významné kulturní a historické místo je povaţováno místo, kde se v minulosti odehrála významná událost, jako na příklad bojiště, popraviště nebo hřbitov. Kulturně-historickým místem jsou také hrady, zámky, katedrály, baziliky, kláštery, nebo jejich komplexy. Kategorie národní park nebo rezervace zahrnuje všechny národní parky, chráněné krajinné oblasti a národní přírodní rezervace. V těchto oblastech se OZP uplatňují ve velké míře, podobně jako v ostatních zařízeních cestovního ruchu kde hlavním lákadlem je přírodní atraktivita. Tedy jeskyně, arboreta, zoologické zahrady nebo botanické zahrady. Pracovní pozice v souvislosti s těmito přírodními atraktivitami jsou povětšinou průvodce, prodejce vstupenek a zároveň pracovník informací nebo ostraha. Ale také údrţba zeleně a porostu.

22

Relativně velké uplatnění mají pracovníci OZP v informačních centrech, místních, regionálních nebo celostátních. Na těchto pozicích je kladen důraz na schopnosti práce na počítači a potřebu určité odbornosti. Kategorie hotel nebo podobná zařízení zahrnuje kromě hotelu veškeré moţné typy ubytování, jako pension, ubytovna, kemp, chatová osada, rotel, hausbót, botel motel atd. V tomto oboru bývá uplatňováno mnoho zaměstnanců, často v housekeepingu, tedy úklidové a údrţbové pozice. Do kategorie folklor řadím lidová sdruţení, nositelé lidových tradic a řemesel, kde zaměstnanci OZP také nacházejí svou realizaci. Většinou místní rodáci se vztahem k folkloru či nositelé lidového umění. Kromě kategorií ve výsledném grafu jsem uvedla ještě další moţné kategorie jako restaurace nebo podobné zařízení, osobní ţelezniční, lodní a letecká doprava, architektonická památka, technická památka, zařízení ozdravně léčebné, cestovní kancelář a podobné zařízení nebo pojišťovna. Z těchto kategorií však nebyla ţádná zvolená, proto jsem je do výsledného grafu neuváděla. Důvodem není skutečnost, ţe by v těchto zařízeních cestovního ruchu OZP nepracovali, nýbrţ určitá neochota respondentů spolupracovat, či ochrana interních dat. Další moţností je fakt, ţe kontaktovaná zařízení jednoduše nezaměstnávala dostatečný počet zaměstnanců, z čehoţ by vyplynula povinnost zaměstnávat osoby ZP, případně povinnost řeší jinak.

4.1.2. Počet zaměstnanců v podniku nebo zařízení cestovního ruchu Následné rozdělení moţných odpovědí, tedy rozdělení podniků podle velikosti, resp. počtu

zaměstnanců

jsem

volila

podle

obecné

charakteristiky

rozčlenění

podniků/zařízení podle velikosti. Oslovená zařízení měla splňovat minimální počet zaměstnanců 25, aby mohla být zahrnuta do mého výzkumu, protoţe povinnost ze zákona, zaměstnávat osoby ZP, mají aţ podniky/zařízení s počtem zaměstnanců od 25 a výš. Coţ samozřejmě nevylučuje, ţe i menší podniky/zařízení mohu OZP zaměstnávat. Mezi mými respondenty jsou však i podniky s počtem zaměstnanců nad 2 tis. Velikost podniku, resp. vysoký počet zaměstnanců ale ne vţdy znamená vysoký počet zaměstnanců ZP.

23

nad 250 osob 25%

méně neţ 50 osob 36%

méně než 50 osob (malý podnik)

méně než 250 osob (středně velký podnik) méně neţ 250 osob 39%

nad 250 osob (velký podnik)

Graf 2: Rozdělní podniků nebo zařízení CR podle velikosti, z hlediska počtu zaměstnanců

Graf 2 znázorňuje procentuální rozdělení podniků, zaměstnávajících OZP, podle velikosti (resp. počtu zaměstnanců). Největší podíl mají podniky středně veliké, dále podniky malé a nejmenší podíl připadá na podniky velké. Vidíme také, ţe procentuální rozdíly nejsou nijak markantní. Takové rozdělení vychází především ze skutečnosti, ţe malé podniky do 50 osob ve většině případů řeší zákon o zaměstnávání povinného podílu OZP jiným způsobem, neţ zaměstnáváním OZP v pracovním poměru. Při 50 zaměstnancích by byl povinný podíl 2 zaměstnanci ZP, příp. jeden těţce postiţený. Podniky, místo přizpůsobení pracovního místa pro pouhé 2 osoby ZP, často preferují jiný způsob plnění zákona. Naopak u velkých podniků/zařízení, s počtem zaměstnanců nad 250, je povinný podíl minimálně 10 zaměstnanců ZP. Tyto podniky/zařízení mohou zaměřit svoji strategii právě na zaměstnávání ZP, kdy vytvářejí chráněná pracovní místa, případně chráněné pracovní dílny za finanční podpory ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. V grafu, jsou ale tyto podniky zastoupeny z nejmenší části 25%. Důvodem je obecně malé mnoţství tak velkých podniků/zařízení cestovního ruchu v České Republice, převáţně bývají totiţ orientovány na výrobu. Dalším důvodem je, mimo jiné, jejich neochota spolupráce. Největší zastoupení při zaměstnávání OZP mají, podle mého výzkumu, středně velké podniky od 50 do 250 zaměstnanců. K podobným podnikům se váţe povinný podíl 2 aţ 10 zaměstnanců ZP, v závislosti na konkrétním počtu zaměstnanců. Tyto podniky jiţ 24

mívají dostatečný kapitál potřebný na uzpůsobení pracovního místa pro OZP, samozřejmě za podpory MPSV ČR.

4.1.3. Počet zaměstnanců se zdravotním postižením Rozdělení moţností odpovědí na otázku: ,,Kolik zaměstnanců OZP má Váš podnik/zařízení?“, vychází z předchozí otázky, týkající se velikosti podniku z hlediska počtu zaměstnanců. Ideální stav by nastal, kdyby malé podniky (do 10 zaměstnanců) zaměstnávaly do 2 zaměstnanců OZP, v podnicích středně velkých (od 50 do 250 zaměstnanců) by se uplatňovalo do 10 pracovníků OZP a velké podniky nad 250 zaměstnanců) by zaměstnávaly nad 10 zaměstnanců OZP. Ovšem z praxe víme, ţe velikost podniku není směrodatná pro počet zaměstnanců OZP. Jednak proto, ţe povinný podíl zaměstnanců OZP se dá plnit i jiným způsobem a na druhou stranu některé podniky zaměstnávají více zaměstnanců OZP, neţ jim určuje zákon. do 2 nad 10 zaměstnanců zaměstnanců 11% 10%

do 10 zaměstnanců 79%

do 2 zaměstnanců

do 10 zaměstnanců

nad 10 zaměstnanců

Graf 3: Počet zaměstnanců OZP uplatňujících se v podnicích/ zařízeních CR

Při hodnocení grafu 3, můţeme opět vycházet z jiţ zmíněné skutečnosti, ţe většina podniků/zařízení CR, pokud má zákonem uloţený zaměstnávat povinný podíl pracovníků OZP do dvou osob, coţ se týká malých podniků/zařízení CR, pravděpodobně zvolí jinou alternativu splnění zákona, neţ je zaměstnávat OZP v pracovním poměru. Především proto, ţe úprava pracovních podmínek pro pouze 1 aţ 2 pracovníky OZP je nákladná, ale záleţí na charakteru provozovny. Pokud 25

podnik/zařízení CR, zaměstnává nad 10 OZP, jedná se pravděpodobně o velký podnik/zařízení CR. Stejně tak ale můţe jít o střední podniky, které se orientují na zaměstnávání OZP a současně vyuţívají výhod z toho plynoucích, s čímţ jsem se několikrát při mém výzkumu setkala. Ovšem na první pohled je z grafu 3 zřejmé, ţe podniky/zařízení CR zaměstnávají nejčastěji do 10 pracovníků (resp. 2-10).

4.2. Charakteristika zaměstnance se zdravotním postižením Oddíl charakteristika zaměstnance se zdravotním postiţením, se zabývá bliţší charakteristikou OZP. Rozděluje samotné OZP do zkoumaných skupin podle věku, pohlaví, vzdělání, pracovní funkce a pozice, druhu pracovního úvazku či platového ohodnocení.

4.2.1. Pohlaví zaměstnance se zdravotním postižením Základní otázka týkající se pohlaví zaměstnanců je jednoduchá, kdy respondenti volili mezi moţnostmi ţena nebo muţ.

ţena 39% muţ 61%

muž

žena

Graf 4: Rozdělení žen a mužů se ZP, uplatňujících se v podnicích/zařízení CR

Graf 4 jednoznačně ukazuje vyšší zastoupení muţů, při uplatňování se v pracovním procesu na trhu cestovního ruchu. I přes to, ţe z celkového počtu zdravotně postiţených osob v České Republice je vyšší podíl ZP ţen, především v pokročilejším věku, coţ je logické vzhledem k průměrně kratší délce ţivota muţů. 26

Je to dáno obecně tím, ţe osoba se zdravotním postiţením má zmenšený pracovní potenciál, o to víc, kdyţ je to ţena jako křehké pohlaví. Ţeny se v mnoha případech uspokojí s minimálním příjmem ve formě podpory a starají se o domácnost. Oproti tomu, muţi, kteří jsou přirozeně ţiviteli rodiny, mají z pravidla snahu, se v pracovním poměru uplatnit za kaţdou cenu. Dalším důvodem je struktura respondentů. Mými respondenty byla často zařízení CR, která zaměstnávala spíše pracovníky fyzicky zdatnější, resp. muţe. (národní park, botanická zahrada, sportovní areály, osobní silniční doprava aj.)

4.2.2. Věk zaměstnance se zdravotním postižením Věk zaměstnanců jsem rozdělila na čtyři věkové kategorie, 15-29 let, 30-44 let, 45-59 let a nad 60 let. Při výběru rozdělení věkových skupin jsem se inspirovala výzkumy ČSÚ, který se zabýval průzkumem mezi osobami se ZP za rok 2009 na úrovni NUTS I. Spodní hranice je dána minimálním věkem, kdy se podle zákona můţeme začlenit do pracovního procesu.

nad 60 let 15-29 let 6% 6%

30-44 let 20%

45-59 let 68%

15-29 let

30-44 let

45-59 let

nad 60 let

Graf 5: Věková struktura OZP, uplatňující se v podnicích/zařízení CR

Z grafu 5, můţeme vyčíst, ţe jednoznačně největší věkovou skupinou osob se ZP, která se uplatňuje na pracovním trhu cestovního ruch, jsou osoby ve věkové kategorii 54-59 let a to v nadpoloviční většině 68%. Tento fakt vyplývá ze skutečnosti, ţe s přibývajícím věkem přibývají nemoci, úrazy a jiná zdravotní omezení. Tudíţ nejpočetnější věkovou skupinou se zdravotním 27

postiţením jsou osoby ve věku 45-59 let. Pracovníci od 15 do 29 let jsou mladí lidé, kteří ještě zdravotní omezení nijak nepociťují, (nejedná-li se o osoby zdravotně postiţené od narození, nebo po úrazu). Opakem jsou osoby nad 60 let, které jsou, v případě OZP, jiţ většinou v invalidním důchodu. Takto výsledky hodnotíme, pokud bereme v úvahu, ţe lidé získávají postavení občana se zdravotním postiţením hned několika způsoby. Odhadovaný počet všech osob se ZP v České Republice je něco málo přes milion. (ČSÚ 2007). Z tohoto počtu má 10,7% osob postiţení vrozené dále 5,5% osob bylo uznáno jako zdravotně postiţené na základě úrazu, celých 68,9% je ZP v důsledku nemoci, 7,2% je ZP z důvodu pokročilého stáří a 7,7% je ZP v souvislosti s jinými vlivy.

4.2.3. Nejvyšší dosažené vzdělání zaměstnance se zdravotním postižením Při volbě škály odpovědí jsem se opět inspirovala výzkumem ČSÚ z roku 2009, zabývající se průzkumem struktury osob ZP. V některých statistikách se uvádí konkrétnější rozdělení, např. vyšší odborné vzdělání atd., ale pro moje účely jsem zvolila následující čtyři moţnosti odpovědi.

VŠ základní 8% 8% SŠ s maturitou 33% SŠ bez maturity 51%

základní

SŠ bezmaturity

SŠ s maturitou

VŠ

Graf 6: Struktura vzdělanosti OZP, uplatňujících se v podnicích/zařízení CR

Při pohledu na graf 6, můţeme konstatovat, ţe největší podíl zaujímají osoby se středoškolským vzděláním bez maturity v 51%, hned další následují osoby se středoškolským vzděláním zakončeným maturitou 33%. Osoby se základním a vysokoškolským vzděláním jsou shodně zastoupeny v 8%. 28

Výsledné zastoupení stupňů vzdělání kráčí ruku v ruce s průměrnými podíly stupně vzdělanosti obyvatelstva České republiky jako takového. Pro porovnání vzdělanosti osob se ZP a obyvatel ČR můţeme pouţít následující tabulku. Tabulka udává procentuální podíl stupňů vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva ČR. Při porovnávání jsem pouţila statistiky ČSÚ, z roku 2009. Tab. 3: Porovnání stupně vzdělanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva ČR a OZP

Statistiky

základní

SŠ s maturitou

SŠ bez maturity

VŠ

8%

51%

33%

8%

15,8%

53,4%

24,7%

5,4%

39,5%

38%

Můj vlastní výzkum (vzdělanost OZP pracujících v CR) ČSÚ, 2009 (vzdělanost OZP) ČSÚ, 2009 (vzdělanost občanů ČR)

6,1 % 17,1 %

V tab. 3 vidíme, ţe čísla jsou relativně odlišná, ale největší podíly jsou ve všech případech shodné. Ať uţ v případě mého vlastního výzkumu, anebo výzkumu provedeného ČSÚ v příslušných letech, tvoří největší procento osoby se středoškolským vzděláním bez maturity a středoškolsky vzdělaní s maturitou. Naproti tomu osoby se základním vzdělám, jsou zastoupeny nejmenším podílem v průměru populace ČR. V případě OZP jsou nejmenším podílem vysokoškolsky vzdělaní. Z mého výzkumu nemůţu jednoznačně určit skupinu s nejmenším podílem, protoţe podíl vysokoškolsky vzdělaných a osob se základním vzděláním mi vyšel shodně. Do skupiny osob se základním vzděláním řadím i osoby bez vzdělání, ale v rámci mého výzkumu jsem na zaměstnance OZP bez vzdělání nenarazila.

4.2.4. Druh zdravotního postižení Druhy zdravotního postiţení jsem rozčlenila do šesti skupin. Vzhledem k tomu, ţe k této problematice není dostatek informací, protoţe existuje nespočet různých omezení, rozdělit je na několik kategorií je relativně velice sloţité. Nejčastější dělení je ale do následujících šesti skupin postiţení, do kterých spadají konkrétní nemoci a postiţení.

29

Tedy postiţení tělesné, zrakové, sluchové, vnitřní, duševní a mentální. V některých publikacích se vyskytuje ještě postiţení řečové, v jiných naopak přiřazují postiţení mentální k duševnímu.

vnitřní 13%

duševní 7%

zrakové 2% sluchové 2% duševní zrakové sluchové

tělesné 76%

tělesné vnitřní

Graf 7: Druhy zdravotního postižení osob, uplatňujících se v podnicích/zařízení CR

Graf 7 jednoznačně vypovídá, ţe pracovníci OZP, kteří se uplatňují na pracovním trhu cestovního ruchu, jsou osoby s tělesným postiţením, a to v drtivé většině 76%. Následuje postiţení vnitřní 13%, duševní 7%, zrakové 2% a sluchové 2%. Postiţení mentální se v mém výzkumu nevyskytlo, proto jsem jej do grafu vůbec nezahrnovala. Důvodem, proč se mentální postiţení nevyskytlo, je fakt, ţe duševní a mentální postiţení je v některých případech velice podobné, a respondenti, vyplňující můj dotazník pravděpodobně neznali přesnou diagnózu těchto zaměstnanců. Pro lepší orientaci, uvádím tabulku s výsledky šetření ČSÚ z roku 2007, o občanech se zdravotním postiţením České Republice. Tab. 4: Statistika ČSÚ o druzích postižení osob se ZP (2007)

tělesné

zrakové

sluchové

mentální

duševní

vnitřní

36,2%

5,8%

4,9%

7,1%

8,4%

37,6%

Výsledky mého výzkumu a výzkumu ČSÚ se liší, coţ je dáno především, tím, ţe statistiky ČSÚ charakterizují všechny OZP celé ČR, tedy i ekonomicky neaktivní.

30

Oproti tomu můj výzkum zahrnuje pouze OZP, uplatňující se ve firmách/zařízení cestovního ruchu. Z čehoţ můţeme konstatovat, ţe obecně největší počet postiţených je znevýhodněn vnitřní nemocí. Na trhu cestovního ruchu se, dle mého výzkumu, uplatňují ve větší míře osoby s tělesným postiţením. Pravděpodobně proto, ţe vnitřní nemoci omezují osoby na tolik, ţe se v pracovním procesu, resp. oboru cestovního ruchu uplatňují méně.

4.2.5. Stupeň zdravotního postižení Stupně zdravotního postiţení jsou z pravidla tři, v závislosti na procentu schopnosti výdělečné činnosti. Tedy osoba s těţkým postiţením, je osoba plně invalidní, a její schopnost výdělečné činnosti poklesla díky zdravotnímu postiţení minimálně o 66%, osoba s lehkým a středním postiţením má schopnost výdělečné činnosti sníţenou o minimálně 33% a osoba zdravotně znevýhodněna má schopnost výdělečné činnosti sice zachovanou ale znevýhodněnou.

těţký 11%

zdravotní znevýhodnění 10%

lehký/střední 79%

zdravotní znevýhodnění

lehký/střední

těžký

Graf 8: Stupeň zdravotního postižení osob, uplatňujících se v podnicích/zařízení CR

Uvedený graf 8 nám vypovídá o největším podílu osob s lehkým aţ středně těţkým postiţením, kteří se uplatňují v podnicích a zařízeních cestovního ruchu. Malé zastoupení osob těţce postiţených a zároveň osob se zdravotním znevýhodněním je obecný jev, který se také shoduje s výstupem výzkumu ČSÚ (2007), který se zabýval průzkumem OZP. Průzkum prokázal, ţe zdravotně nevýhodných je asi 18,9%, lehce a středně postiţených je 70,9% a těţce postiţených 10,2%. 31

Obecně mohu konstatovat, ţe výsledné procentuální rozdělení vychází z několika skutečností. Osoby s těţkým zdravotním postiţením jsou natolik omezeny, ţe jen v malém

procentu

jsou

schopny

výkonu

práce.

V případě

osob

zdravotně

znevýhodněných jde o uznání pracovního omezení. Postavení osoby se zdravotním postiţením zabezpečuje posudkový lékař, na kterém závisí výsledný posudek. V mnoha případech je zdravotní problém těţko prokazatelný, zaleţí tedy na posudkovém lékaři, uzná-li osobu za zdravotně znevýhodněnou.

4.2.6. Pracovní pozice zaměstnance se zdravotním postižením Do mého výzkumu jsem zahrnula i otázku týkající se pracovní pozice, tedy postavení na ţebříčku moţných pracovních pozic. Pracovní pozice jsem rozdělila do čtyř skupin sestupně, od nejvyšší. Top management (vrchní management, hlavní řídící článek), provozní management (řídící výkonný článek), provozní pracovník (běţný pracovník provozu, střední skupina zaměstnanců, výkonný článek), údrţba/úklid (v některých případech součástí pozic provozních zaměstnanců). Rozdělení do pouhých 4 skupin jsem volila z důvodu jednodušší orientace respondenta. Kaţdá skupina ovšem zahrnuje široké spektrum pracovních funkcí. Mnou zvolené pracovní pozice se ovšem mohou překrývat, v závislosti na charakteru podniku/zařízení. provozní údrţba/úklid management 24% 5% provozní pracovník 71%

provozní management

provozní pracovník

údržba/úklid

Graf 9: Rozdělení pracovníků podniků/zařízení CR podle pracovní pozice

Podle očekávání se nejčastěji OZP uplatňují na pozicích provozních pracovníků 71%. Nízké zastoupení na pozicích provozního managementu 5% je v souvislosti s průměrným niţším vzděláním pracovníkům OZP.

Pracovníci údrţby a úklidu

zaujímají v mém výzkumu 24%. 32

Jak uţ jsem zmínila, některé konkrétní pracovní funkce se prolínají, nejčastěji mezi pozicemi provozních pracovníků a údrţbou/úklidem. V případě respondentů tedy záleţelo, ke které moţnosti se přikloní, stejně tak jako na charakteru konkrétní pracovní funkce a způsobu jejího plnění v jednotlivých případech pracovníků OZP. Moţnost pracovníka OZP, uplatňujícího se v top managementu, nebyla respondenty zvolena ani jednou, proto jsem tuto variantu v grafu 9 neuváděla.

4.2.7. Pracovní funkce zaměstnance se zdravotním postižením Nedílnou součástí mého výzkumu bylo i přiblíţení konkrétních pracovních funkcí zastávaných OZP v příslušných podnicích a zařízeních CR. Konkrétní pracovní funkce jsem volila v souvislosti s běţnými pracovními funkcemi, které jsou nejčastěji zastávány v podnicích/zařízeních CR. Snaţila jsem se obsáhnout všechny běţné pracovní funkce, které jsem zařadila do škály výběru, s moţností vypsání jiné pracovní funkce, pokud tuto funkci můj výčet neobsahoval. Díky velkému mnoţství pracovních funkcí, které mohou být zastávány v souvislosti s cestovním ruchem, jsem se setkala ze strany respondentů s mnoha neobvyklými funkcemi. V některých případech respondenti označovali stejné funkce různými názvy, takţe jsem je zahrnula do jednoho společného označení. Tab. 5: Výčet pracovních funkcí, zastávaných pracovníky se ZP v podnicích/zařízeních CR

technická údrţba security/vrátný průvodce prodej doplňků CR recepční kustod obsluha atrakcí úklid/mytí řidič účetní správce objektu ledař archivářka

19% 8% 8% 7% 6% 4% 4% 3% 3% 3% 2% 2% 2%

steward pracovník ekonom. odd. strojník obsluha umývárny vozidel pokladní pracovník informačního centra truhlář odborný pracovník výchovy obchodní zástupce manipulační dělník informační technik marketingový pracovník pracovnice finančního odd.

2% 2% 2% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1%

pracovník vztahů s 1% veřejností sekretářka 1% kuchař 1% číšník 1% personalista 1% promítač 1% pěstitel plodin 1% uklízečka 1% vedoucí provozu 1% údrţbář 1% skladník 1% zahradník 1%

Pro lepší orientaci uvádím výsledné hodnoty ve formě tabulky i grafu. 33

technická údrţba 19% průvodce 8% recepční 6% obsluha atrakcí 4% řidič 3% správce objektu 2% archivářka 2% pracovník ekonom. odd. 2% obsluha umývárny vozidel 1% pracovník informačního centra 1% odborný pracovník výchovy 1% manipulačnídělník 1% marketingový pracovník 1% pracovník vztahů s veřejností 1% kuchař 1% personalista 1% pěstitel plodin 1% vedoucí provzu 1% skladník 1%

security/vrátný 8% prodej doplňků CR 7% kustod 5% úklid/mytí 3% účetní 3% ledař 2% steward 2% strojník 2% pokladní 1% truhlář 1% obchodní zástupce 1% informační technik 1% pracovnice finančního odd. 1% sekretářka 1% číšník 1% promítač 1% uklízečka 1% údrţbář 1% zahradník 1%

Graf 10: Výčet pracovních funkcí, zastávaných pracovníky se ZP v podnicích/zařízeních CR

V případě tabulky 3 nejde ani tak o procentuální podíl , ale o jednotlivé pracovní funkce.

Je

pochopitelné,

ţe

konkrétní

pracovní

funkce

vycházejí

z typu

podniku/zařízení cestovního ruchu. Pro připomenutí, které poniky a zařízení CR se mého výzkumu účastnily, se zpětně podívejme na graf 1, který znázorňuje procentuální zastoupení různých druhů podniku/zařízení CR. Nejčetnější zastoupení mají pracovníci technické údrţby, coţ je logické, protoţe nejspíš kaţdý podnik nebo zařízení (nejenom CR) potřebuje technickou údrţbu. Stejně tak je v mnoha podniích/zařízeních CR nezbytný pracovník security (hlídač, vrátný, pochůzkář, dozorce). Pracovní funkce průvodce, je nadřazený pojem pro vedoucího zájezdu, průvodce CR, horského průvodce, odborného nebo specializovaného průvodce, aj. Jelikoţ je v mém výzkumu nejčastěji zastoupeno kulturní zařízení, ale také významné kulturní a historické místo, nebo národní park, či botanická zahrada, nejčastěji uplatňovaným průvodcem bude průvodce odborný nebo specializovaný. S výše zmíněnými zařízeními CR úzce souvisí také pracovní funkce spojená s prodejem doplňků cestovního ruchu. 34

Tato pozice bývá často propojována s funkcí pracovníka informací a její náplní je prodej lístků, suvenýrů, map a poskytování informací. Pracovní funkce recepční/ho můţe být zastávána skoro ve všech mnou zkoumaných zařízeních, proto je recepční poměrně často uváděn/a, taktéţ bývá spojována s funkcí pracovníka informací. Další více či méně časté pracovní funkce vycházejí z povahy podniku/zařízení CR. Například kustod se také uplatňuje v kulturních zařízeních, ovšem jako dozorce, průvodce, opatrovník či správce uměleckých a muzejních sbírek, památkových objektů či knihovny. Pracovníci obsluhy atrakcí se uplatní ve velmi specifické oblasti zábavního cestovního ruchu, stejně tak jako ledař nebo promítač. Další pracovní funkce jsou běţně vykonávanými funkcemi, spadajícími do odvětví cestovního ruchu. Přes dopravu, stravovací zařízení, aţ po úklid a mytí.

4.2.9. Typ pracovního poměru zaměstnanců se zdravotním postižením V případě dotazu na pracovní poměr, přichází v úvahu dvě varianty. Hlavní, anebo zkrácený pracovní poměr (úvazek). Pracovní poměr uzavírá zaměstnanec se zaměstnavatelem zpravidla na dobu neurčitou. V případě hlavního pracovního poměru činí pracovní doba maximálně 40 hodin týdně, resp. 8 hodin denně. Zkrácený pracovní úvazek bývá sjednáván především ze zdravotních důvodů nebo jiných váţných důvodů, často na 6 hodin denně.

zkrácený pracovní úvazek 27% hlavní pracovní poměr 73%

hlavní pracovní poměr

zkrácený pracovní úvazek

Graf 11: Typ pracovního poměru OZP, uplatňujících se v podnicích/zařízeních CR

35

Z grafu 11 jednoznačně vyplývá, ţe z velké části převaţují pracovní úvazky hlavní (73%). Odpovídá tomu i celkový průměr České republiky za rok 2009, dle šetření ČSÚ, které zahrnovalo veškeré ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Výsledný ukazatel byl tedy 94% pracovníků na plný pracovní úvazek a 6% na zkrácený úvazek. Pokud ale bereme v úvahu moji cílovou skupinu, tedy osoby se zdravotním postiţením, je procento zkrácených úvazků, právě díky zdravotnímu omezení, vyšší. Pokud to pracovníkovi jeho zdravotní stav dovoluje, upřednostní plný pracovní úvazek, hlavně z důvodu většího finančního výdělku. Současně zaměstnavatel uplatní spíše zaměstnance na plný pracovní poměr, před zaměstnancem na zkrácený úvazek, protoţe v obou případech má povinnost odvodu sociálního pojištění a v případě přesáhnutí minimální mzdy také odvod zdravotního pojištění. (www.doprace.cz)

4.2.10. Platové ohodnocení zaměstnanců se zdravotním postižením Následující platové kategorie jsem volila z obecné skutečnosti průměrných hrubých platů v České republice, která se v posledních letech pohybuje kolem 22 tis. Kč za měsíc. Musíme ale brát v úvahu, ţe 2/3 obyvatelstva má příjem menší neţ průměrný plat. Původně jsem rozdělila moţnosti odpovědí do 4 kategorií, ovšem plat nad 25 tis. Kč za měsíc ţádný z respondentů neuvedl, proto jsem tuto variantu do grafu 12 neuváděla.

do 25 000 Kč 13%

do 10 000 Kč 29%

do 15 000 Kč 58%

do 10 000 Kč

do 15 000 Kč

do 25 000 Kč

Graf 12: Platové ohodnocení pracovníků se ZP, uplatňujících se v podnicích/zařízeních CR

36

Výsledky otázky zkoumající platové ohodnocení zaměstnanců OZP, jsou zřejmé z grafu 12. Největší podíl zastupují zaměstnanci pobírající mzdu do 15 tis. Kč za měsíc, celých 58%, zaměstnanci s příjmem do 10 tis. Kč měsíčně tvoří 29% a nejmenší podíl zaujímají zaměstnanci s příjmem do 25 tis. za měsíc. Pracovník, mající příjem nad 25 tis. se v mém výzkumu nevyskytl. Tyto výsledky jsou dány především faktem, ţe zaměstnanci OZP mají z pravidla niţší vzdělání a z toho vycházející menší kvalifikaci. Málo kvalifikovaná pracovní síla, případně vůbec nekvalifikovaná pracovní síla se obecně řadí do niţší platové třídy.

4.3. Uplatnění OZP na pracovním trhu cestovního ruchu - závěry výzkumu Z výsledků dotazníku i z praktického ţivota můţeme konstatovat, ţe osoby se zdravotním postiţením se uplatňují jako zaměstnanci také v cestovním ruchu. Jejich pracovní pozice a funkce vychází tak jako u jiných zaměstnanců z kvalifikace pracovníka, osobních schopností a dovedností. Specifickým kritériem je však míra omezení a znevýhodnění pracovníka vycházející z jeho zdravotního stavu. Většina osob se zdravotním postiţením jsou postiţenými v rozsahu druhého stupně, tedy lehčí aţ středně těţké postiţení. Tyto pracovníci se tady orientují spíše na fyzicky nenáročná pracovní místa, fyzicky náročná však nejsou výjimkou. Vţdy v souladu s jejich pracovními moţnostmi.

4.3.1. Vyprofilování pracovního místa pro OZP v oboru cestovního ruchu Z mého vlastního výzkumu vyplynulo několik pracovních pozic v oboru CR, z pravidla zastávaných osobami se ZP. Následné rozdělení, resp. doporučení pracovního místa pro pracovníka se ZP je strukturováno s ohledem na jeho pohlaví, věk, vzdělání, druh a stupeň postiţení.

37

Tab. 6: Výčet některých pracovních funkcí v oboru CR vhodných pro pracovníky OZP

pracovní funkce

druh zařízení CR

pohlaví

obrazárna, sportovní

let

maturity

45-59

SŠ bez

let

maturity

muţ/

45-59

SŠ s

tělesné/

lehký/

ţena

let

maturitou

vnitřní

střední

45-59

SŠ bez

tělesné/

let

maturity

vnitřní

ţena/

45-59

SŠ s

muţ

let

maturitou

muţ

areály hrad, zámek, bojiště, průvodce

botanické zahrady, jeskyně

prodej doplňků CR

hrad, zámek, bojiště, botanické, zahrady,

recepční

ţena

jeskyně hotel, sportovní a kongresové zařízení, organizace CR

uklízečka

obrazárna, ubytovací

tělesné

tělesné

tělesné/ vnitřní/ duševní tělesné/

organizace CR, muzeum, galerie,

ZP

SŠ s (bez)

muzeum, galerie, obrazárna, sportovní

ZP

45-59

muţ

areály security/vrátný

stupeň

vzdělání

muzeum, galerie technická údrţba

druh

věk

ţena

45-59 let

základní

vnitřní/ duševní

zařízení kuchař

kongresové zařízení, hotel

muţ

lehký/ střední

lehký/ střední

lehký/ střední

lehký/ střední lehký/ střední těţký

45-59

SŠ s

tělesné/

lehký/

let

maturitou

vnitřní

střední

Následný výčet pracovních pozic můţe slouţit také jako určitý druh doporučení pracovních pozic pro osoby se ZP, které by eventuelně hledaly pracovní uplatnění v CR. Pohlaví, věk, vzdělání a druh nebo typ zdravotního postiţení jsem uváděla v souladu s výsledky mého výzkumu, tedy nejčastěji se opakující moţnost. Stejně tak jako pracovní funkce a zařízení, coţ znamená, ţe konkrétní pracovní funkci můţe samozřejmě zastávat osoba s jinou kombinací věku, pohlaví, vzdělání atd. Názorné kombinace jsou však nejpravděpodobnější variantou reálného uplatnění pracovníka OZP.

38

Následující tabulka poskytuje přehled o stavu zaměstnanosti celkové populace ČR, dále stav zaměstnanosti osob se zdravotním postiţením a počtech zaměstnaných v CR. Tabulku jsem sestavovala podle různých statistických údajů ČSÚ (především pak roční průměry šetření o pracovních silách) z období let 2003 aţ 2010. Tab. 7: Komparace struktury (ne)zaměstnanosti v ČR v jednotlivých letech (v tis.)

Populace ČR celkem

OZP

CR ekonom.

zaměst.

neaktiv.

V CR

-

-

237,8

93,9

40,6

363,9

236,6

3 541,8

87,6

37,0

373,7

236,7

371,3

3 574,0

94,4

39,1

458,1

235,9

4 922,0

276,3

3 646,7

102,6

35,6

507,8

236,0

2008

5 002,5

229,8

3 711,4

112,0

29,9

535,6

241,2

2009

4 934,3

352,2

3 722,9

109,2

35,0

521,1

239,5

2010

4 885,2

383,7

3 746,5

114,3

35,9

518,2

-

roky

zaměst.

nezaměst.

2003

4 697,5

428,2

2004

4 760,6

2005

ekonom.

zaměst.

nezaměst.

-

97,2

425,9

3 540,8

4 764,0

410,2

2006

4 828,1

2007

neaktiv.

Z tabulky vyplývá kaţdoročně zvyšující se počet OZP. Jednak zaměstnaných a jednak ekonomicky neaktivních. Je to dáno především celkovou demografickou situací v ČR, ale i v celé Evropě, kdy stále přibývá obyvatel v postproduktivním věku. Neustále se zvyšující počet důchodců zvyšuje průměry nemocných a osob se ZP. Ale také tendence některých obyvatel spolehnout se na státní podporu. Dlouhodobě přibývá také pracovníků, zaměstnaných v CR, takţe šance na uplatnění se na některé z pozic v cestovním ruchu se tím relativně zvyšuje i pro zaměstnance OZP. Při pohledu na tab. 7 vidíme, ţe počet zaměstnaných v CR byl v roce 2009 asi 239,5. Pokud bereme v úvahu, ţe OZP tvoří asi 2,3% zaměstnaných, můţeme předpokládat, ţe v cestovním ruchu se jich bude uplatňovat kolem 5000. Víme ovšem, ţe OZP se nejvíce uplatňují ve výrobních druţstvech, proto se skutečný počet od mého teoretického počtu bude značně lišit.

39

5 Práce a její význam v lidském životě

Práce zaujímá v ţivotě člověka velice významné a nezastupitelné postavení. Má velký vliv na vývoj osobnosti, zabezpečuje seberealizaci člověka a pocit společenské uţitečnosti. Přináší mu nejen materiální prospěch, ale i důstojnou existenci. Je předpokladem k úplné integraci do společnosti a přispívá k sebeurčení, uznání a kvalitě ţivota. Skupinová práce nabízí sociální prostředí, ve kterém se člověk hodnotí a srovnává s ostatními lidmi a také pocit, ţe je uţitečným členem společnosti. V konkrétní práci, k níţ jsou nezbytné znalosti, schopnosti a dovednosti se rozvíjí lidská osobní identita. Přebírání odpovědnosti a překonávání zadaných úkolů posiluje sebevědomí, má tedy vliv na vývoj osobnosti. Pracovní úsilí také umoţňuje odvod přebytečné duševní a tělesné energie. Práce napomáhá k osobní a finanční nezávislosti. Díky práci má všední den svou časovou tak prostorovou strukturu. Do podvědomí se tedy dostávají pracovní doba, volný čas či víkend ale i dovolena, prostředí domova a pracoviště. (Procházková L. 2009, Buchtová B. 2002) Pokud člověk díky svému postiţení vybočuje ze společensky uznávaného normálu, je přirozenou reakcí společnosti tohoto člověka vyčlenit, případně ho odsunout na její okraj. Tímto přístupem je ale člověku, v některých oblastech, odpírána moţnost účasti na společenském ţivotě. (Procházková L. 2009, Buchtová B. 2002) ,,V oblasti pracovní, kde se prosazuje trend zvyšování kvalifikace, schopností, dovedností, jsou pak postiženým lidem často ubírány rovnoprávné šance na uplatnění v profesním životě, protože se již dopředu předpokládá, že požadované kompetence dotyčný člověk s postižením nemá. Čím viditelnější postiženi, tím větší bariéry.“ (Procházková L. 2009, s. 21)

5.1. Význam práce pro osoby se ZP Pro osoby se ZP však představuje práce mnohem více neţ pro běţného člověka. Díky práci se mohou lidé, do určité míry, starat sami o sebe a tím si vytvořit základnu pro svou ekonomickou existenci. Výkon profese je tedy podstatnou zásadou ekonomické a sociální samostatnosti a nezávislosti. Současně usnadňuje překonávání sociální izolace.

40

Vystudování a vykonávání profese umoţňuje postiţenému, získat status pracujícího a výdělečně činného člověka, který se stane uznaným článkem lidského společenství. (Buchtová B. 2002)

5.2. Překážky integrace OZP na pracovní trh a jejich alternativy řešení 1. Postižení lidé nejsou dostatečně kvalifikovaní U postiţených lidi se často jiţ předem předpokládá, ţe buď nemají poţadovanou kvalifikaci, anebo by danou práci nezvládli, aniţ dojde k ověření jejich skutečných schopností. Existuje však celá řada zaměstnání, kde se uplatňují i nekvalifikovaní jedinci. U OZP je proto třeba zvolit takové zaměstnání, kde bude moţné vyuţit jejich schopností a potenciálu. (Procházková L. 2009, s. 50) 2. Předsudky vůči postiženým Na postiţené se pohlíţí jako na jedince, kteří pracovat nemohou nebo nebudou schopni podávat odpovídající výkon či kvalitu nebo budou často chybět v práci z důvodu nemoci. Je tedy potřeba se dostatečně informovat o kaţdém jednotlivém pracovníkovi, prověřit jeho moţnosti a schopnosti. I mezi postiţenými lidmi se samozřejmě vyskytují demotivovaní jedinci, kteří pracovat nechtějí, tak jako mezi nepostiţenými. Těm, kteří však mají pozitivní přístup k práci, je třeba dát šanci. (Procházková L. 2009, s. 50) 3. Ochrana před výpovědi podle Zákona o zaměstnávání postižených Lidé s ZP mají ze zákona na trhu práce zvýšenou ochranu, coţ má zabránit jejich diskriminaci při zaměstnávání a rovněţ tedy i při jejich propouštěni. Zaměstnavatele se obávají, ţe pokud trvale zaměstnají pracovníka ZP, nebude jej moţné v případě problému propustit. To uţ ale dávno neplatí. Je to způsobeno především nedostatkem přesných informací na straně zaměstnavatelů. Pokud má zaměstnavatel oprávněný důvod k propuštění zaměstnance, po svolení Sociálního úřadu, který vyloučí diskriminaci, a informování Úřadu práce, je propuštění zaměstnance moţné. (Procházková L. 2009, s. 50) 4. Málo informaci a poradenských služeb Jak zaměstnavatelé tak i postiţení lidé často nemají dostatek informaci, o moţnostech svého uplatnění či nárocích nebo kde informace hledat. Zaměstnavatelé nevědí, co to obnáší, zaměstnávat člověka s postiţením a vidí v tom převáţně nevýhody či překáţky. 41

Postiţení lidé rovněţ často nemají informace o tom, jak se ucházet o své právo na práci, jak a kde práci hledat, případně kde hledat pomoc a podporu. Z výše popsaného vyplývá, ţe největší bariérou, ze které následně vycházejí další nepřesnosti a komplikace, při uplatňování OZP na trhu práce, je obecně problém nedostatečné informovanosti, jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele. Je tedy třeba vytvářet povědomí a pozitivní přístup k problematice zaměstnávání osob se ZP. (Procházková L. 2009, s. 51)

5.3. Možnosti rekvalifikace a pomoc OZP při hledání pracovního místa Při otázkách pomoci osobám se ZP při hledání a udrţení pracovního místa, nebo poradenské sluţby se uplatňuje mnoho organizací, ale především úřad práce. Úřady práce poskytují individuální a skupinové poradenství, dále asistenční sluţby pro OZP a pracovní rehabilitaci. Zabývají se problematikou vytváření a podporou chráněných pracovních míst a dílen nebo příspěvkem na podporu zaměstnávání OZP. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje z pravidla úřad práce ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udrţení vhodného zaměstnání OZP. Pracovní rehabilitace se uskutečňuje ve formě specializovaných rekvalifikačních kurzů či poradenské činnosti, dále jako teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. (Strnadová J. 2008) Osobám se ZP, které nepobírají dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu náleţí podpora při rekvalifikaci. Především specializované rekvalifikační kurzy, které

jsou

uskutečňovány

za

stejných

podmínek

jako

rekvalifikace.

Dále

zprostředkování zaměstnání úřadem práce nebo agenturou, poradenství pro vyhledání vhodného zaměstnání a také poradenství k jiné výdělečné činnosti. (Strnadová J. 2008) K aktivitám zaměřeným na udrţení a změnu zaměstnání a změnu povolání patří např. individuální poradenství, účast na akcích v Job klubech, konzultace s psychologem, či nezbytná spolupráce jiné fyzické osoby. Vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti se zabezpečuje

hlavně

spoluprácí

s odborníkem

např.

psychologem,

sociálním

pracovníkem, ergonomem, rehabilitačním pracovníkem, aj. (Strnadová J. 2008) 42

6 Charakteristika společnosti Čegan s.r.o. 6.1. Historie a vznik společnosti Čegan s.r.o. Společnost Čegan s.r.o. (dále jen společnost), vznikla v roce 2002 fúzí Čegan Trading, s.r.o., a Čegan Production, s.r.o.. Společnost, (dříve pod názvem Čegan Trading, s.r.o.) se zabývá výrobou stavebního kování pod mezinárodní ochrannou známkou Holar od roku 1991. V roce 1997 získala společnost na veškerou výrobu certifikát kvality ISO 9001: 2000 společnosti CQS. Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku pod identifikačním číslem: 26274744 jako společnost s ručeným omezeným. Zakladatelem je společnost ČEGAN HOLDING a.s., která vloţila počáteční vklad 200 000 Kč a zároveň jí připadá 100% obchodní podíl společnosti.

6.2. Hlavní předmět podnikání V obchodním rejstříku nalezneme mnoho různých předmětů podnikání z mnoha oblastí a oborů, které společnost realizuje. Mezi hlavní předměty podnikání, kterými se společnost zabývá, mimo jiné patří: 

výroba stavebního kování a výrobků z nerezové oceli a plastu pod značkou holar™



výroba výrobků z nerezových materiálů



vstřikování termoplastů, návrh a výroba vstřikovacích forem



třídění dílců pro automobilový průmysl – Sorting



prodej stavebního materiálu a souvisejícího zboţí



provozování supermarketu

Ekonomický hospodářský obrat za rok 2010 tvořil 180 mil. Kč. V porovnání s předchozími lety se obrat mírně zvyšuje, především díky odeznívající hospodářské krizi, která se nejvíce projevila v roce 2009.

43

6.3. Charakteristika zaměstnanců společnosti V současnosti má společnost 115 zaměstnanců, z nichţ je 74 zaměstnanců se zdravotním postiţením. Tito zaměstnanci mají různý druh a stupeň zdravotního postiţení, avšak uplatňují se ve všech provozech společnosti. Tab. 8: Pracovní pozice zastávané zaměstnanci se ZP ve společnosti Čegan s.r.o.

Název střediska

Pracovní pozice zastávaná pracovníkem OZP

Středisko

operátor

lisování plastů

vstřikovacích lisů

Středisko

nasypávač

měřící kontrola

seřizovač

pracovník montáţe

expedient

frézař

konstruktér

kovovýroby

svářeč

brusič

soustruţník

zámečník

Prodejna

Pokladní

skladník

fakturantka

obchodní manaţer

Informační

náhradního plnění

technik

uklízečka

Výdej obědů

Management Ostatní

Web master

Obchodní zástupce Manaţer kvality

logistik

účetní

*Některé pozice jsou zastávány vícekrát

Společnost se aktivně zabývá zaměstnáváním osob se ZP a jejich počet tvoří více neţ 50% z celkového počtu zaměstnanců. Je jedním z největších zaměstnavatelů OZP v okrese Brno-město, Brno-venkov, Vyškov, Třebíč a Znojmo.

6.4. Projekty a spolupráce s vládními institucemi Společnost dlouhodobě spolupracuje s agenturou pro podporu podnikání a investic Czech Invest, která koordinuje dotace z fondů MPO a EU. Dále spolupracuje s MPSV nebo s úřady práce, především v otázkách, týkajících se zaměstnanců. Díky podpoře ze strany obchodní agentury na podporu exportu Czech Trade, se společnost pravidelně účastní mezinárodních stavebních veletrhů. Od roku 2002 společnost pravidelně vytváří a realizuje nové projekty, především za účelem rozšíření výroby. Tyto projekty spočívají v nákupu strojů nebo technologie jednotlivých výrobních středisek. Při kaţdém rozšíření vznikají další pracovní místa vhodná pro OZP. Projekty tohoto typu jsou dotovány převáţně z fondu MPSV. 44

V roce 2006 byla provedena rekonstrukce bezbariérového objektu zahrnujícího chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny, čímţ se vytvořila další pracovní místa pro pracovníky OZP. Rekonstrukce byla realizována pod názvem projektu Reality, za podpory Czech Investu. Společnost je rovněţ členem Asociace zaměstnatelů zdravotně postiţených ČR. Při výběru pracovníků spolupracuje společnost s jednotlivými úřady práce a personálními agenturami.

6.5. Náhradní plnění Ze zákona je povinností kaţdého zaměstnavatele s počtem zaměstnanců nad 25 zaměstnávat povinný podíl 4% OZP. Tuto problematiku jsem jiţ přiblíţila v teoretické části v kapitole 2.3. Povinnost zaměstnávat občany se zdravotním postiţením. Společnost je poskytovatelem tzv. náhradního plnění tj. (odebírání výrobků nebo sluţeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více neţ 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se ZP, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům) pro firmy, které nezaměstnávají zákonem daný potřebný počet pracovníků OZP, nebo nechtějí odvádět do státního rozpočtu. V rámci náhradního plnění poskytuje společnost tyto sluţby: výroba plastových dílů, montáţ sestav a podskupin výrobků, komerční spisovna-archivační sluţby, dodávky stavebních hmot, hosting, výroba a prodej stavebního kování, sorting, kovovýroba, dodávky zboţí a sluţeb, aj.

45

7 Závěr

Hlavním cílem této bakalářské práce byl průzkum pracovního trhu cestovního ruchu z hlediska obsazenosti pracovníky se zdravotním postiţením. Dalším cílem také analýza těchto pracovních pozic, na které jsou pracovníci OZP obsazováni a charakteristika samotných pracovníků. Vyprofilování pracovního místa pro OZP v CR. Pro účel průzkumu byl vytvořen dotazník o 12 otázkách, které měly dostatečně zmapovat a přiblíţit danou problematiku. Otázky se týkaly jak konkrétní organizace/zařízení CR, tak samotných zaměstnanců. Vzhledem k tomu, ţe podobné výzkumy či statistky se jednoduše nevedou, vycházela jsem čistě jen z mého vlastního výzkumu. Výsledky šetření se však z pravidla shodují s průměry populace České republiky, čímţ se potvrzuje jejich objektivnost, kdyţ výsledné

skutečnosti

byly

v některých

případech

podstatě

nepředvídatelným

„překvapením“. Osoby se ZP jsou uplatňovány na pracovním trhu cestovního ruchu, stejně jako jiní pracovníci. Ovšem ve zdaleka menší míře neţ ve výrobních druţstvech, která jsou obecně největšími zaměstnavateli OZP. Zařízení, která dle mého výzkumu nejčastěji zaměstnávají OZP, jsou kulturní zařízení, sportovní a ostatní rekreační zařízení, organizace cestovního ruchu, kongresové a veletrţní zařízení nebo osobní silniční doprava či místa s přírodními atraktivitami. Podniky nebo zařízení zaměstnávající OZP jsou nejčastěji středně velké, do 250 zaměstnanců s průměrným počtem OZP do 10 osob. Samotní zaměstnanci jsou převáţně muţi, ve věku 45-59 let, se středoškolským vzděláním bez maturity. Nejčastěji se vyskytující druh postiţení je tělesné postiţení druhého stupně, tedy lehké aţ středně těţké, kdy postiţený pobírá částečný invalidní důchod. U pracovních pozic převaţují provozní pracovníci, kteří zastávají nejrůznější pracovní funkce. Respondenti často uváděli konkrétní pracovní funkce, které můj dotazník ani neobsahoval. Obdrţela jsem tedy široký výčet pracovních funkcí, zastávaných pracovníky OZP. Platové ohodnocení vyplývá z niţší odborné kvalifikace, kdy se pracovníci řadí do niţší platové skupiny do 15 000 Kč. Převaţuje hlavní pracovní poměr. 46

Mnou vyprofilovaná pracovní místa a pozice, kap. 4.3.1. tab. 6, str. 38, mohou slouţit také jako určitý druh doporučení vhodných pracovních pozic pro osoby se ZP, které by eventuelně hledaly pracovní uplatnění v CR, a to v souladu s jejich pracovním omezením. Všechny zadané cíle mé bakalářské práce jsem se snaţila splnit co nejlépe a nejpřesněji. Některé cíle však byly splněny jen částečně, z důvodu časového omezení a také skutečnosti, ţe jsem pracovala samostatně. Některé informace mi byly tudíţ nedostupné. Přesto praktická část reálně přibliţuje skutečný stav uplatňování osob se ZP v CR. Přínos práce pro společnost: Podrobné zmapování situace ohledně problematiky zaměstnávání OZP v CR. Pokusila jsem se vyprofilovat několik pracovních pozic, které jsou skutečně v praxi zastávány pracovníky OZP a mohou tedy slouţit jako doporučení. Přínos práce pro mě osobně: Rozšíření znalostí o dané problematice ať z pohledu teoretického nebo praktického. Uplatnila jsem teoretické otázky v praxi a pokusila jsem se klasifikovat poţadavky na určitou pracovní funkci v CR.

47

Seznam použité literatury 1. BUCHTOVÁ, Boţena. Nezaměstnanost : psychologický, ekonomický, a sociální problém. Vyd.1. Praha : Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 2. FORET, Miroslav. Marketingový průzkum : poznáváme svoje zákazníky. Vyd. 1. Brno

:

Computer

Press,

2008.

iv,

121

s.

Dostupný

z

WWW:

. 3. HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-303-X. S. 424-425 4. JANEČKOVÁ, Lidmila; VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. . Marketing služeb. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2000. 179 s. ISBN 80-7169-995-0. 5. JELÍNKOVÁ, Romana. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výrobním družstevnictví. Most, 2010. 38 s. Bakalářská práce. Vysoká škola Báňská. 6. KALNICKÁ, Mgr. Vladimíra; VOTINSKÝ, RNDr. Jiří. Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007. Školství, kultura, zdravotnictví. Praha : Český statistický úřad, 2008. 49 s. 3309-08. 7. KRÁSA, Václav; MIŠKOVSKÁ, Bohumila . Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR : Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu „Diverzita pro OZP“, OP LZZ. [s.l.] : Operační program lidské zdroje a zaměstnanost, 2009. 20 s. CZ.1.04/5.1.01/12.00069. 8. KRHUTOVÁ, Mgr. Lenka, et al. Občané se zdrsvotním postižením a veřejná zpráva. Olomouc : Výzkumné centrum integrace zdravotně postiţených, 2005, 2005. 270 s. ISBN 80-244-1168-7. 9. LIEBLOVÁ, Zdeňka; VOLKOVÁ, Renáta. Co vám může dát stát a co zaměstnavatel. 1. [s.l.] : ANAG, 2005. 272 s. ISBN 80-7263-268-X. 10. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. . Cestovní ruch-výkladový slovník. 1. vyd. Brno : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. 11. PROCHÁZKOVÁ, Lucie. Podpora osob se zdravotním postižením při integraci na trh práce. Vyd. 1. Brno : MSD, spol. s r.o., 2009. 172 s. speciální pedagogika. ISBN 978-80-7392-094-4. 12. ŠVARCOVÁ, I. (2006). Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál. 200 s. ISBN 80-7367-060-7 48

13. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch : soubor studijních materiálů. Vyd. 3. Ostrava : Key Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. 14. Trh práce v České Republice. [s.l.] : Český statistický úřad, 2010. 48 s. Dostupné z WWW: .

Seznam internetových zdrojů 15. Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených České Republiky [online]. 2010 [cit. 2011-05-09]. Dostupné z WWW: . 16. Čegan.cz [online]. 2010 [cit. 2011-05-09]. Dostupné z WWW: . 17. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Dostupné z WWW: . 18. CzechTrade

[online].

2010

[cit.

2011-05-09].

Dostupné

z

WWW:

. 19. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Dostupné z WWW: . 20. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Dostupné z WWW: . 21. CzechInvest : Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2011 [cit. 201105-09]. Dostupné z WWW: . 22. CzechTourism

[online].

2011

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 23. Databanka českých firem. Databanka českých firem. Liberec : Databox, s.r.o., 2011. Dostupné z WWW: . 24. Do práce : Katalog [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Dostupné z WWW: . 25. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2011 [cit. 201105-09]. Dostupné z WWW: . 26. Mentalni retardace. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 2011 [cit. 2011-05-09]. Dostupné z WWW: .

49

Seznam tabulek Tab. 1: Specifická míra nezaměstnanosti občanů se zdravotním postiţením………..…15 Tab. 2: Komparace struktury (ne)zaměstnanosti v ČR v jednotlivých letech (v tis.).….16 Tab. 3: Porovnání stupně vzdělanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva ČR a OZP..28 Tab. 4: Statistika ČSÚ o druzích postiţení osob se ZP (2007)…………………………29 Tab. 5: Výčet pracovních funkcí, zastávaných pracovníky se ZP v podnicích/zařízeních CR………………………………………………………………………………………32 Tab. 6: Některé pracovní funkce v oboru CR vhodné pro pracovníky OZP…………...37 Tab. 7: Charakteristika některých členů AZZP ČR…………………………………….38 Tab. 8: Pracovní pozice zastávané zaměstnanci se ZP ve společnosti Čegan s.r.o. .…..43

Seznam grafů Graf 1: Druh zařízení nebo podniku CR podle postavení na trhu CR…………..……..20 Graf 2: Rozdělení podniků nebo zařízení CR podle velikosti, z hlediska počtu zaměstnanců…………………………………………………………………………….23 Graf 3: Počet zaměstnanců OZP uplatňujících se v podnicích/ zařízeních CR………...24 Graf 4: Rozdělení ţen a muţů se ZP, uplatňujících se v podnicích/zařízení CR……...25 Graf 5: Věková struktura OZP, uplatňující se v podnicích/zařízení CR……………… 26 Graf 6: Struktura vzdělanosti OZP, uplatňujících se v podnicích/zařízení CR………...27 Graf 7: Druhy zdravotního postiţení osob, uplatňujících se v podnicích/zařízení CR...29 Graf 8: Stupeň zdravotního postiţení osob, uplatňujících se v podnicích/zařízení CR..30 Graf 9: Rozdělení pracovníků podniků/zařízení CR podle pracovní pozice…………...31 Graf 10: Výčet pracovních funkcí, zastávaných pracovníky se ZP v podnicích/zařízeních CR………………………………………………………...……...33 Graf 11: Typ pracovního poměru OZP, uplatňujících se v podnicích/zařízeních CR….35 Graf 12: Platové ohodnocení pracovníků se ZP, uplatňujících se v podnicích/zařízeních CR………………………………………………………………………………………36

50

Seznam příloh Příloha 1:

Dotazník

Příloha 2:

Organizační struktura společnosti Čegan s.r.o.

Příloha 3:

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Část třetí. Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením.

51

Příloha 1: Dotazník

Dotazník k průzkumu pracovního trhu cestovního ruchu z hlediska obsazenosti pracovních míst osobami se zdravotním postižením CHARAKTERISTIKA FIRMY 1) Jaké postavení/ funkci má vaše organizace/zařízení na trhu cestovního ruchu? a) hotel nebo podobné zařízení

l)

b) restaurace nebo podobné zařízení

m) kulturní zařízení

c) osobní železniční doprava

n) významné kulturní a historické

d) osobní silniční doprava

přírodní atraktivita

místo

e) osobní lodní doprava

o) technická památka

f) osobní letecká doprava

p) lidové umění, architektura, folklor

g) doplňkové služby osobní dopravy

q) kongresové a veletržní zařízení

h) pronájem

r) sportovní a ostatní rekreační služby

i)

zařízení

pro

osobní

dopravu

s) zařízení ozdravně-léčebné, wellness

cestovní kancelář nebo podobné

t)

zařízení j)

informační centrum

k) architektonická památka

národní,

organizace CR u) pojišťovna v) jiné (vypište)

2) Kolik zaměstnanců má vaše firma/zařízení? a) méně než 50 osob (malý podnik) b) méně než 250 osob (středně velký podnik) c) nad 250 osob (velký podnik)

3) Kolik zaměstnanců OZP vaše firma/zařízení zaměstnává? a) do 2 osob b) do 10 osob c) nad 10 osob

CHARAKTERISTIKA OZP 4) Jakého pohlaví je zaměstnanec? a) muž b) žena

regionální

či

obecní

5) Jaký je věk zaměstnance? a) 15-29 let

c) 45-59 let

b) 30-44 let

d) nad 60 let

6) Jaké je nejvyšší dosažené vzdělání zaměstnance? a) Základní

c) SŠ s maturitou

b) SŠ bez maturity

d) VŠ

7) Jaký druh zdravotního postižení se u zaměstnance vyskytuje? a) mentální

d) sluchové

b) duševní

e) tělesné

c) zrakové

f) vnitřní

8) Jaký stupeň zdravotního postižení se u zaměstnance vyskytuje? a) zdravotní znevýhodnění b) střední a lehké zdravotní postižení (poživatel částečného invalidního důchodu) c) těžké zdravotní postižení (poživatel plného invalidního důchodu) UPLATNĚNÍ ZAMĚSTNANCE VE VAŠEM PODNIKU/ZAŘÍZENÍ 9) Na jaké pozici se zaměstnanec uplatňuje? a) top management

c) provozní pracovník

b) provozní management

d)

údržba/úklid

10) Jakou konkrétní funkci zaměstnanec zastává? a) ředitel (generální, finanční, obchodní aj.)

j) technická a jiná obsluha dopravního prostředku

b) manažer, vedoucí, provozní

k) steward, letuška, průvodčí

c) obchodní zástupce

l) průvodce

d) účetní

m) delegát

e) recepční

n) instruktor

f) pracovník služeb CK a CA

o) animátor

g) pracovník služeb informačního

p) hudebník

centra

q) prodej doplňků CR (vstupenky,

h) pracovník pojišťovny

jízdenky, suvenýry)

i) řidič, strojvůdce, pilot

r) poskytovatel ozdravných procedur

s) security/vrátný

v) technická údržba

t) kuchař

w) úklid/mytí

u) číšník

x) jiné (vypište)

11) V jakém pracovním poměru zaměstnáváte pracovníka? a) hlavní pracovní poměr b) zkrácený pracovní úvazek 12) Jaké je platové ohodnocení zaměstnance? a) do 10 000 Kč

c) do 25 000 Kč

b) do 15 000 Kč

d) nad 25 000 Kč

Příloha 2: Organizační struktura společnosti Čegan s.r.o.

Příloha 3: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Část třetí. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

o zaměstnanosti ČÁST TŘETÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM § 67 (1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen "osoby se zdravotním postižením") se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. (2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni32a), c) rozhodnutím Úřadu práce vydaným krajskou pobočkou Úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné"). (3) Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. (4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. (5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) a b), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. c), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím Úřadu práce. (6) Posuzování zdravotního stavu pro účely odstavce 2 písm. c) upravuje jiný právní předpis41a). § 68 (1) Krajská pobočka Úřadu práce vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby podle tohoto zákona. Evidence obsahuje identifikační údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace. (2) Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely. (3) Krajská pobočka Úřadu práce je povinna po ukončení poskytování služeb podle tohoto zákona nebo poté, co fyzická osoba přestane být osobou se zdravotním postižením, údaje týkající se této fyzické osoby učinit nepřístupnými do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování. Pracovní rehabilitace § 69 (1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. (2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se

zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením. (3) Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. (4) Krajská pobočka Úřadu práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce; přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7 odst. 3). (5) Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly být invalidními. Zařazení těchto fyzických osob na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s jejich zdravotní způsobilostí; krajská pobočka Úřadu práce je povinna zařazení písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení. (6) Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní rehabilitace mimo zaměstnání, se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce; ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci42a) se použijí přiměřeně. (7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady. § 70 Dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace podle § 69 odst. 1 mezi Úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je pracovní rehabilitace určena, c) obsah a délku pracovní rehabilitace, d) místo a způsob provedení pracovní rehabilitace, e) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace, f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, g) způsob ověření získaných znalostí a dovedností, h) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace, i) závazek právnické nebo fyzické osoby vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud jí byla jejím zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůtu pro vrácení, j) ujednání o vypovězení dohody. § 71 Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje a) přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů,43) b) přípravu k práci, c) specializované rekvalifikační kurzy. § 72 (1) Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. (2) Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí a) na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta, b) v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby, nebo

c) ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob. (3) O přípravě k práci uzavírá Úřad práce s osobou se zdravotním postižením písemnou dohodu, která obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) obsah přípravy k práci, c) dobu a místo konání přípravy k práci, d) způsob jejího zabezpečení a způsob ověření získaných znalostí a dovedností, e) ujednání o vypovězení dohody. (4) Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna. (5) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. § 73 (1) Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může Úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. O přípravě k práci prováděné na pracovišti zaměstnavatele [§ 72 odst. 2 písm. a)] uzavírá Úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu, která obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je příprava k práci určena, c) obsah a délku přípravy k práci, d) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na přípravu k práci, e) dobu, po kterou bude příprava k práci prováděna s podporou asistenta, f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, g) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na přípravu k práci, h) způsob ověření získaných znalostí a dovedností, i) závazek zaměstnavatele vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůtu pro vrácení, j) ujednání o vypovězení dohody. (2) O přípravě k práci prováděné u právnické nebo fyzické osoby [§ 72 odst. 2 písm. b) a c)] uzavírá Úřad práce s touto osobou písemnou dohodu, která kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje a) označení pracovní činnosti, na kterou se příprava k práci provádí, b) základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu k práci, c) místo a způsob provedení, d) rozsah teoretické a praktické přípravy. (3) Náhrada škody náležející v souvislosti s přípravou k práci, která je prováděna podle § 72 odst. 2 písm. b) a c), se řídí občanským zákoníkem. § 74 (1) Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace (§ 109). (2) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce po dobu konání těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna § 75 (1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. (2) Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. (3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. (4) Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání. (5) K žádosti o příspěvek je nutné přiložit charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet, potvrzení o stavu závazků ve věcech pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu. (6) Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) charakteristiku chráněného pracovního místa, c) závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná osobu se zdravotním postižením, d) dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno, e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, i) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, j) ujednání o vypovězení dohody. (7) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,44) b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,45) c) další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu46). Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a). (8) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 7 písm. a) nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.46) (9) Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí podmínky stanovené v odstavcích 1 až 7 s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí. (10) Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním

postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením; roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Dohoda o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa obsahuje údaje uvedené v odstavci 6 písm. a) a e) až j) a v odstavci 7. Příspěvek se poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3. § 76 (1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s Úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. (2) Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. (3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. (4) Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné pracovní dílně, c) závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech zaměstná osoby se zdravotním postižením, d) dobu, po kterou bude chráněná pracovní dílna provozována, e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, i) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, j) ujednání o vypovězení dohody. (5) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,44) b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu.45) c) další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu46). Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a). (6) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 5 písm. a) nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.46) (7) Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Dohoda o poskytnutí příspěvku obsahuje údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) a e) až j) a v odstavci 5. Příspěvek se poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3. Roční výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet. § 77 (1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku chráněného pracovního místa a pracovních míst v chráněné pracovní dílně, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří vykonávají práci v chráněné pracovní dílně, druhy nákladů, na které lze poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních

nákladů chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny, a způsob poskytování příspěvku. (2) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. § 78 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce pro poskytování příspěvku je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy. (3) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistila krajská pobočka Úřadu práce sama; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit. (4) Součástí žádosti je a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených mzdových nákladů včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, c) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 5). Při opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti. (5) Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají. (6) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance Úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117), b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu. (7) Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 3,

b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a), nebo pokud zaměstnavatel v přiměřené lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce nedoloží součásti žádosti uvedené v odstavci 4, c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo na které nelze podle odstavce 5 nebo 6 příspěvek poskytnout; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a). (8) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím Úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně 46). (10) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. (11) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (12) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí o prominutí splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s Úřadem práce § 79 Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od krajských poboček Úřadu práce a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením, c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením. § 80 Zaměstnavatelé jsou povinni a) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, b) spolupracovat s krajskou pobočkou Úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace, c) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a) až c)], d) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením. § 81 (1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní a) zaměstnáváním v pracovním poměru, b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením, 47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností48) nebo obecně prospěšnou společností,49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c). (3) Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný

podíl podle odstavce 2 písm. c). (4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. (5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 82 (1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. (2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu práce. (3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu.50) (4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává příslušný správce daně podle sídla zaměstnavatele. § 83 Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. § 84 Správní úřady jsou povinny na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce sdělit údaje potřebné pro provedení kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.