Rozbory Chránné krajinné oblasti Tebosko

Agentura ochrany p írody a krajiny R Správa Chrán né krajinné oblasti T ebo sko Valy 121, 379 01 T ebo

Rozbory Chrán né krajinné oblasti T ebo sko k 31.12.2006

2

Obsah

strana

1. Identifika ní údaje 1.1. Výnos 1.2. Mezinárodní význam 2. Charakteristika území 2.1. Obecná charakteristika a specifické rysy oblasti 2.2. Geologie, geomorfologie, pedologie 2.3 Hydrologie 2.4. Klimatické pom ry 2.5. Flóra a vegetace 2.6. Fauna 2.7. Vývoj krajiny a osídlení 3. Ochrana p írody 3.1. Zonace CHKO 3.2. Vybraná zvlášt chrán ná území 3.3. Soustava Natura 2000 3.3.1. Pta í oblasti 3.3.2. Evropsky významné lokality 3.4. Památné stromy 3.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK 3.5.1. Vybrané druhy rostlin a živo ich významné pro CHKO 3.5.1.1. Významné druhy rostlin 3.5.1.2. Významné druhy živo ich 3.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy 3.6. Rostlinná spole enstva 3.7. Neživá p íroda 3.8. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) 3.9. Krajinný ráz 3.10. Monitoring a výzkum 3.11. Terénní služba 4. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny 4.1. Lesní hospodá ství 4.1.1. Vlastnictví les 4.1.2. Stav les 4.1.2.1 Charakteristika les v jednotlivých zónách 4.1.2.2. len ní les dle kategorií a PLO 4.1.2.3. Zastoupení SLT v CHKO 4.1.2.4. Genové zdroje lesních d evin 4.1.2.5. Zhodnocení zdravotního stavu lesních porost 4.1.2.6. Stav lesnické plánovací dokumentace 4.1.2.7. Jiné okolnosti ovliv ující sou asný stav lesa 4.2. Zem d lství 4.2.1. Charakteristika zem d lství na území CHKO 4.2.2. Zem d lství a ochrana p írody a krajiny 4.3. Myslivost a rybá ství 4.3.1. Myslivost 4.3.2. Sportovní rybá ství 4.3.3. Rybníká ství 4.4. Vodní hospodá ství 4.4.1. Významné vodní toky a vodní plochy z hlediska OPK 4.4.2. Migra ní bariéry na tocích 4.4.3. P ehled malých vodních elektráren na tocích v CHKO 4.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry 4.5.1. Výstavba

3

5 5 6 7 7 7 9 9 10 14 17 20 20 21 29 29 30 31 36 36 36 42 49 53 62 63 66 69 77 80 80 80 80 80 81 82 86 87 93 95 97 97 100 101 101 107 108 114 114 120 120 122 122

4.5.2. Doprava 4.5.3. Technická infrastruktura (inženýrské sít ) 4.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady a zacházení s odpady 4.5.5. T žba nerostných surovin a rašeliny 4.6. Rekreace, sport, turistika 4.6.1. Potenciál oblasti pro rekreaci 4.6.2. Hlavní provozované aktivity 4.6.3. Vliv rekreace, sportu a turistiky na OPK 4.7. Práce s ve ejností 5. Vyhodnocení dosavadního plánu pé e 6. Literatura 7. Seznam použitých zkratek P ílohy .1 Z izovací výnos CHKO .2. Evropsky významné lokality v CHKO T ebo sko .3. Seznam generel a plán ÚSES na území CHKO T ebo sko .4. Model p irozené d evinné skladby - PLO 15 Jiho eské pánve .5. Za azení vybraných ukazatel jakosti vody v tocích .6. P ehled jakosti vody v profilech tok .7. P ehled existujících migra ních bariér na tocích .8. P ehled malých vodních elektráren na tocích .9. P ehled územn plánovací dokumentace a podklad .10. Ložiska nerostných surovin .11. Kempy a ve ejné tábo išt .12. P ehled tábo iš vhodných pro vodáky .13. Trvalá d tská tábo išt .14. Vybrané lokality pro do asné d tské tábory Mapové p ílohy .1. Maloplošná zvlášt chrán ná území .2. Zonace .3. Natura 2000 .4. Památné stromy .5. Územní systém ekologické stability .6a. Krajinný ráz .6b. Pásma ochrany krajinného rázu .7. Vlastníci les .8. Kategorie lesa .9. Myslivecké honitby .10. Nerostný potenciál .11. Turistické trasy .12. Kempy, tábo išt , agroturistika .13. Místní turistické stezky

4

126 130 132 136 145 145 146 148 148 150 153 155

1. Identifika ní údaje 1.1. Výnos CHKO T ebo sko byla z ízena výnosem ministerstva kultury SR ze dne 15.11. 1979 pod .j. 22737/79 (viz p íl. 1). Základní ochranné podmínky CHKO a další náležitosti jsou dány zákonem . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny v platném zn ní. Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znak i p írodních zdroj , vytvá ení vyváženého životního prost edí a podpora optimálního rozvoje zem d lské, lesnické, rybá ské a t žební innosti s cílem hospodárného využívání p írodních zdroj . Prioritní význam mají zejména zdroje podzemních vod. K typickému charakteru krajiny náleží zejména její povrchové utvá ení v etn vodních tok a ploch, klima krajiny, vegeta ní kryt a voln žijící živo išstvo, rozložení a využití lesního a zem d lského p dního fondu, ve vztahu k ní také rozmíst ní a urbanistická skladba sídliš , kulturní a historické stavby a místní zástavba lidového rázu. Výnos je již obsahov a legislativn zastaralý, od doby vyhlášení v n m nebyly provád ny žádné zm ny. Základní principy ochrany chrán né krajinné oblasti jsou zakotveny v § 25, § 26 a § 27 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny v platném zn ní, bližší ochranné podmínky podle t chto ustanovení vyhlašuje vláda republiky na ízením. V roce 2005 byl p ipraven pro CHKO T ebo sko návrh nového vládního na ízení, ve kterém byly v souladu se zákonem uvedeny bližší ochranné podmínky, lépe odpovídající pot ebám ochrany území. Návrh ve vymezení CHKO také zohlednil situaci, že n které hranice uvedené v dosavadním výnosu v terénu zanikly. Návrh vládního na ízení je v p íloze k Plánu pé e. CHKO T ebo sko se rozkládá v jihovýchodní ásti Jiho eského kraje, p evážn na ásti území okresu Jind ich v Hradec, z menší ásti zasahuje na území okres Tábor a eské Bud jovice. Východní hranici CHKO tvo í státní hranice s Rakouskem. Na území CHKO zasahuje správní území ú ad obcí s rozší enou p sobností T ebo (p evážná ást území), Jind ich v Hradec, Sob slav, eské Bud jovice a Trhové Sviny. CHKO zahrnuje katastrální území (celé nebo ást) t chto obcí: Bor, Bošilec, Branná, B ilice, By ov, Cep, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Domanín u T ebon , Drahov, Dunajovice, Dvory nad Lužnicí, Dynín, Frahelž, Halámky, Hamr, Hamr nad Nežárkou, Hatín, Holi ky u Staré Hlíny, Horusice, Hrachovišt u T ebon , Hranice u Nových Hrad , Hrdlo ezy u Suchdola nad Lužnicí, Chlum u T ebon , Kardašova e ice, Klec, Klikov, Kojákovice, Kolence, Krabonoš, Lhota u Dynína, Libo ezy, Lipnice u Kojákovic, Lomnice nad Lužnicí, Lutová, Lužnice, Majdalena, Mazelov, Mirochov, Mláka, Mnich u Jind ichova Hradce, Mníšek, Nítovice, Nová Ves nad Lužnicí, Nová Ves u Klikova, Novosedly nad Nežárkou, Obora u Vyšného, Plavsko, Pleše, Pon draž, Pon drážka, P eseka, P íbraz, Rapšach, Ratibo u Jind ichova Hradce, Rose , Smržov u Lomnice nad Lužnicí, Spolí u Ledenic, Stajka, Sta kov, Stará Hlína, Stráž nad Nežárkou, St íb ec, Suchdol nad Lužnicí, T ebo , Šalmanovice, T šínov, Tuš , Val u Veselí nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí, Vlkov nad Lužnicí, Vyšné, Záblatí u Pon draže, Žíte .

5

Odbornou pé i o CHKO zajiš uje a státní správu ochrany p írody a krajiny vykonává Správa CHKO T ebo sko se sídlem v T eboni, která je regionálním pracovišt m Agentury ochrany p írody a krajiny R se sídlem v Praze.

1.2. Mezinárodní význam CHKO T ebo sko je jednou z šesti eských biosférických rezervací vyhlášených v rámci programu lov k a biosféra (MAB) UNESCO (BR Trebon Basin vyhlášena 1.3.1977). Na území CHKO se nacházejí dva mok ady mezinárodního významu chrán né podle Ramsarské konvence - T ebo ské rybníky (vyhlášeno 2. 7. 1990, rozloha 10 165 ha) a T ebo ská rašeliništ (vyhlášeno 26.10.1993, rozloha 1 100 ha). T ebo sko je i mezinárodn významným územím z hlediska ornitologického (Important Bird Area podle klasifikace Birdlife International) jako hnízdišt i tahová zastávka ady ohrožených druh pták . Význam T ebo ska z hlediska vytvá ení soustavy Natura 2000 je uveden v kap. . 3.3.

Obr. 1: Letecký pohled – Malý Tisý

6

2. Charakteristika území 2.1. Obecná charakteristika a specifické rysy oblasti CHKO T ebo sko p edstavuje mimo ádnou oblast mezi našimi velkoplošnými chrán nými územími p edevším tím, že se jedná o jedno z mála území vyhlášených v rovinaté krajin , která byla po staletí ovliv ována a kultivována lov kem. P esto se zde zachovaly mimo ádn cenné p írodní hodnoty. Na mnoha místech lze ješt hovo it o harmonické krajin , kde jsou lidské aktivity v ur ité rovnováze s p írodou. Na utvá ení krajiny T ebo ska se již od 12. století podílel lov k, a to zejména úpravami vodních pom r této mo álovité krajiny. D myslná sí um lých stok a um le zakládané rybníky, budované v n kolika etapách od st edov ku do sou asnosti, p edstavují dokonalý systém postupných koordinovaných krajiná ských úprav, které citliv využívají a zužitkovávají zdejší p írodní podmínky. P sobení lov ka se zde v tšinou neprojevovalo ni iv , takže i dnes po 800 letech osídlení ze zdejší krajiny nezmizely ani charakteristické p vodní biotopy, ani významné druhy p vodních biot. Z hlediska p írodov dného je T ebo sko pozoruhodné p edevším svou bohatostí rostlinstva, které tvo í dominantní složku krajiny. K nejcenn jším biotop m, které jsou asto ojedin lé nejen v echách, ale i v Evrop , pat í rozsáhlá p echodová rašeliništ se zachovalými rostlinnými spole enstvy a na n vázanou faunou bezobratlých. Dalšími nemén cennými prvky jsou rozsáhlé rybni ní soustavy s druhotn vytvo enými litorálními spole enstvy, která asto nahrazují p vodní mok adní biotopy. Sí velkých vodních ploch se stala d ležitým centrem výskytu vodního ptactva, a to jak hnízdících, tak migrujících druh . V krajin T ebo ska z staly z velké ásti zachovány v pom rn zna né délce p vodní meandrující toky ek s pravideln zaplavovanými nivami a zbytky lužních les i extrémn suché lokality vátých písk . Vyvážená p írodní složka krajiny je na T ebo sku vhodn dopl ována pom rn ídkým osídlením, absencí velkých pr myslových podnik a zachovalou unikátní architekturou historických m st a vesnic. P írodní i kulturní faktory tak vytvá ejí z T ebo ska území mimo ádné minimáln v evropském kontextu a zasluhující si co nejú inn jší ochranu. Vodní plochy rybník , ek, um lých vodních tok a jezer vzniklých t žbou št rkopísk zaujímají okolo 15 % rozlohy krajiny. P ibližn 45 % plochy pokrývají lesy, necelých 30 % území tvo í zem d lský p dní fond, zbytek p ipadá na komunikace a lidská sídla.Do CHKO je zahrnuto 68 obcí a osad, z nichž v tšina leží na jejích hranicích. Nejv tším m stem je T ebo s p ibližn 8 900 obyvateli, celkový po et obyvatel oblasti dosahuje 28 500, lidnatost je 41 obyvatel na 1 km2.

2.2. Geologie, geomorfologie, pedologie Podstatná ást CHKO T ebo sko je tvo ena geomorfologickým celkem T ebo ské pánve, a to p edevším v západní ásti plochým akumula ním pásmem podcelku pánve Lomnické a ve východní ásti na krystalinickém podloží vyvýšeninami Kardašo e ické pahorkatiny. T ebo ská pánev má mírný sklon od jihu k severu. Z hlediska regionáln -geologického pat í tato pánev spolu s pánví eskobud jovickou, od které ji odd luje vyvýšený Lišovský práh, do systému jiho eských pánví v rámci jižní ásti eského masivu. Pr m rná nadmo ská výška plochého dna pánve se pohybuje mezi 410 až 470 m, nejvyšší kóta dosahuje výšky 550 m n. m. 7

Podloží T ebo ské pánve je budováno horninami moldanubika. Ty tvo í nejen skalní podklad sedimentární ásti T ebo ské pánve v západní polovin CHKO, ale významn vystupují na povrch v její východní polovin v Kardašo e ické pahorkatin a v navazujících územích pat ících již k soustav eskomoravské vrchoviny, tj. K celku Javo ická vrchovina. Na tomto území se vyskytují jednak metamorfované horniny (p edevším sillimaniticko-biotitické a cordieriticko-biotitické pararuly a migmatity) p edprvohorního stá í, jednak granitoidy (r zn zrnité biotitické nebo dvojslídné žuly a granodiority) moldanubického plutonu stá í prvohorního. Tektonicky predisponovaná pánev je vypln na sedimenty druhohorního (svrchní k ída: svrchní turon - campan) až t etihorního (neogén: miocén) stá í, které vývojov pat í k m lkovodním jezern - í ním sediment m a vznikaly snášením rozrušených a kaolinizovaných hornin z vyvýšených okraj do depresí pánevního prostoru. Svrchnok ídová sedimentace, p edstavovaná p edevším klikovským souvrstvím, je plošn nejrozsáhlejší a nejmocn jší výplní T ebo ské pánve a místy dosahuje mocnosti až 300 m. Sedimenty tvo í r zn barevné pískovce, slepence, jílovce, prachovce, jíly a písky r zné zrnitosti a r zného stupn zpevn ní. Na podstatn menší ploše, p edevším v západní ásti CHKO, vystupují na povrch t etihorní sedimenty neogénu (souvrství lipnické, zlivské, mydlovarské, domanínské a ledenické). Jsou tvo eny r zn zbarvenými a r zn zrnitými jíly, písky, diatomity a k emenci. Z kvartérních usazenin jsou plošn nejrozsáhlejší pleistocenní pokryvy fluviálních št rk a písk (v etn živcových písk ) v í ních nivách Lužnice a Nežárky o mocnosti až 30 metr . Zejména Lužnice má v jižní a centrální ásti CHKO zachovánu ukázkovou í ní nivu s n kolika terasovými stupni (z eteln lze však rozlišit v terénu dv úrovn ) a dochovanou dynamikou toku. Holocenní sedimenty p edstavují nejmladší vrstvy fluviálních št rk a písk , nivní, deluviální a solifluk ní hlíny, sedimenty vodních nádrží, kyselé slatiny a oligotrofní rašeliny. Z hlediska ochrany p írody je významný výskyt vátých písk vzniklých z ejm koncem posledního glaciálu i v postglaciálu navátím jemných písk z pís itých naplavenin Lužnice a Nežárky. T ebo ská rašeliništ se vyvíjela od konce posledního glaciálu na místech s p íhodnou konfigurací terénu a málo propustným podložím. asto bývají definována jako rašeliništ p echodového typu, zejména v jižní ásti území se však z ejm jedná o oligotrofní submontánní vrchovišt v netypické rovinaté poloze. Pon kud nejasná z stává p ípadná role výv r podzemních vod p i vzniku a udržování vodního režimu t chto rašeliniš . Ty hrají v tší roli u lokalit v severní ásti území, které mají spíše charakter kyselých, avšak živinami bohatších slatiniš . Nejrozsáhlejší rašeliništ se nacházejí v okolí T ebon , Šalmanovic, Hrdlo ez, Mirochova a v blízkosti Záblatského a Horusického rybníka. Vedle nich existuje ada menších ložisek, ve kterých rašelina asto p echází do rašelinných zemin. P dní pom ry T ebo ské pánve se výrazn odlišují od obdobn utvá ených celk . V rámci ech jde o nejrozsáhlejší území, kde se jako p dotvorný substrát uplat ují p edevším nezpevn né p edkvartérní sedimenty na úkor obvyklých zv tralin pevných hornin, p ípadn kvartérních pokryv . T ebo sko je nejv tším souvislým areálem semihydromorfních a hydromorfních p d v echách. Rozší ená je psedoglej primární a glej typický. Organogenní p dy jsou zde z celých ech nejpo etn jší a vytvá ejí plošn nejv tší souvislé celky. Vedle severo eské pískovcové oblasti je T ebo sko druhým nejvýznamn jším územím s astým zastoupením hn dých p d – kambizem typická a kambizem varieta kyselá, v relativn nízké nadmo ské výšce.

8

Území se rovn ž vyzna uje i hojným zastoupením extrémn kambizem arenická.

lehkých p d –

2.3. Hydrologie P irozenou osou území a tokem odvod ujícím podstatnou ást pánve je eka Lužnice. Délka toku v CHKO je 73,2 km, p i emž v horní ásti až po rybník Rožmberk v délce 53,4 km eka bohat meandruje. V této ásti nivy se rovn ž nachází p es 500 trvale zvodn lých t ní a starých meandr . Lužnice na vtoku do CHKO má plochu povodí 657,35 km2, s pr m rným pr tokem 5,43 m3/s po dobu 90-180 dní, minimální pr tok dosahuje v letních p ísušcích 0.72 m3/s , velká jednoletá voda je 33 m3/s. Na odtoku z CHKO, p ed soutokem s Nežárkou, který leží za hranicí CHKO, má Lužnice plochu povodí 1703,75 km2, s pr m rným pr tokem 5,09 m3/s po dobu 180 dní, minimální pr tok dosahuje v letních p ísušcích 0.61 m3/s ,velká jednoletá voda je 9 m3/s. Dalším v tším tokem je eka Nežárka, odvod ující v délce 28,5 km severovýchodní ást CHKO. Nežárka na vtoku do CHKO má plochu povodí 748,2 km2, s pr m rným pr tokem 5,39 m3/s po dobu 90-180 dní, minimální pr tok dosahuje v letních p ísušcích 0,75 m3/s ,velká jednoletá voda je 39 m3/s. Na odtoku z CHKO, na ústí s Lužnicí má Nežárka plochu povodí 999,64 km2, s pr m rným pr tokem 6,48 m3/s, po ú inku Nové eky 11,8 m3/s. Dalším v tším tokem je Dra ice s povodím 152,09 km2, s pr m rným pr tokem v ústí s Lužnicí 1,10 m3/s. Vedle t chto p irozených tok je pro T ebo sko charakteristická složitá sí um lých stok a kanál . Slouží jak k vypoušt ní, tak k napájení rozsáhlých soustav rybník , které jsou krajinným fenoménem oblasti. Západní ást CHKO je od roku 1982 sou ástí Chrán né oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV) T ebo ská pánev vyhlášené za ú elem ochrany bohatství podzemních vod.

2.4. Klimatické pom ry Z hlediska klimatické rajonizace pat í v tšina území T ebo ska do oblasti mírn teplé, mírn vlhké s mírnou zimou. Pr m rná ro ní teplota ve st ední ásti území (T ebo ) je 7,8 °C, s nejchladn jším lednem –2,8 °C a nejteplejším ervencem 18 °C, pr m rná teplota vegeta ního období duben až zá í je 14 °C. Pr m rné ro ní srážky dosahují 570 mm. Nejvíce srážek spadne v ervenci, v období letních bou ek: 94 mm. Nejnižší dlouhodobý srážkový úhrn byl zaznamenán v lednu, kdy spadne jen 30 mm srážek. Sn hová pokrývka, která je v dlouhodobém pr m ru 20 cm vysoká, obvykle leží 50 až 60 dn . Pr m rné datum prvního a posledního dne se sn hovou pokrývkou je 11. listopad a 21. b ezen. Hloubka promrzání p dy kolísá u suchých substrát mezi 30 až 60 cm, u vlhkých mezi 0 až 20 cm. Pr m rné trvání slune ního svitu je okolo 1750 hodin ro n , s maximem v ervnu: 240 hodin, dn bez slune ního svitu je 86. Relativní vlhkost vzduchu je v celé pánvi vlivem velkého množství otev ených vodních ploch zna n vysoká a jen v letních m sících hodnoty denních pr m r klesají pod 75 %. Pro T ebo skou pánev je charakteristický astý výskyt inverzních situací s bezv t ím, kdy dochází zejména v chladn jší ásti roku k delším obdobím se stagnací vzdušných mas a astému výskytu mlh. To se pochopiteln projevuje i na teplotách vzduchu v p ízemní vrstv , v zim je tendence k vytvo ení mimo ádných minim, ve vegeta ním období dochází ke vzniku p ízemních mrazík .

9

2.5. Flóra a vegetace CHKO T ebo sko leží ve fytogeografickém obvodu eskomoravského mezofytika, v tšina území spadá do okresu T ebo ská pánev, pouze na východ do CHKO zasahuje okres eskomoravská vrchovina. Významné plochy v potenciálním vegeta ním krytu zaujímá element jehli natého lesa na submontánních blatkových rašeliništích (Pino rotundatae-Sphagnetum). Na sterilních lavicích št rkopísk , odvod ovaných za íznutým tokem Lužnice a Nežárky, se rozprostírají chudé borové lesy (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum), v p eplavovaných nivách lužní doubravy (Quercus robur–Padus avium) a mok adní olšiny (Alnion glutinosae). Menšího rozsahu jsou bikové bu iny (Luzulo-Fagetum) na svazích Javo ické vrchoviny. Nejv tší ást území však charakterizuje subelement st edoevropského listnatého lesa suprakolinního výškového stupn na pseudoglejích s r znými typy jedlových doubrav (Abieti-Quercetum). Každá perioda lesního vývoje v poledové dob zanechala své stopy. Z etelný zásah lov ka do p irozených porost nastal asi p ed 900 lety. Ke zm n druhové skladby d evin p isp lo ve st edov ku nejen ž á ení prales pro vytvá ení pastvin, luk a polí, ale i odvod ování rašeliniš , výstavba rybník a v jižní ásti rozvoj hutí na zpracování železa a skla. Zm nu dovršil rozmach um lého zales ování, které v r zné intenzit , p i preferenci hospodá ských jehli natých d evin, trvá dodnes. Poslední v tší zbytky dubojedlových prales zanikly v polovin 19. století ve st ední ásti území a dnes na jejich místech vlivem lov ka p evládají jehli naté kulturní lesy. Jen na proslun ných okrajích p vodních bor , zpravidla na hranách í ních teras, ješt roste ilimník ezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), ost ice v esovištní (Carex ericetorum), ernýš eský (Melampyrum bohemicum) a poslední jedinci koniklece jarního (Pulsatilla vernalis). Bu iny se v malých plochách vyskytují jen na svazích Homolky na východ území. V bylinném pat e jsou zastoupeny rostliny jarního aspektu a n kolik podhorských druh - ky elnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkatá (D. bulbifera), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), e išnice trojlistá (Cardamine trifolia) a v senka nachová (Prenanthes purpurea). Na chlumech mezi Sta kovem a Novosedly nad Nežárkou a na pravém b ehu Nežárky se místy dochovaly fragmenty lipových doubrav (Stellario-Tilietum). V ke ovém patru je líska obecná (Corylus avellana), v bylinném podrostu kvete prvosenka jarní (Primula veris), konvalinka vonná (Convallaria majalis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura) a jaterník trojlalo ný (Hepatica nobilis). V porostech kyselých doubrav (Genisto germanicae-Quercion), které jsou druhotn i na hrázích rybník osázených dubem, bývá p imíšena borovice lesní (Pinus sylvestris), b íza b lokorá (Betula pendula), osika obecná (Populus tremula), je áb pta í (Sorbus aucuparia) a z ke se objevuje krušina olšová (Frangula alnus). V bylinném patru je astá kru inka n mecká (Genista germanica) a k. barví ská (G. tinctoria), pstro ek dvoulistý (Majanthemum bifolium) a ost ice t eslicovitá (Carex brizoides). Nejstatn jší duby letní najdeme v r zn velkých fragmentech po í ního luhu v nivách Lužnice a Nežárky. Mezi dubovými mohykány se uplat ují stromovité st emchy obecné (Padus avium), ke e kaliny obecné (Viburnum opulus), v bylinném patru p evládá kop iva dvoudomá (Urtica dioica), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), sasanka hajní (Anemone nemorosa) a orsej jarní (Ficaria bulbifera). Vlastní e išt í ních tok a starých meandr lemují porosty vrby k ehké (Salix fragilis), v pob ežních houštinách je b žný brslen evropský (Euonymus europaus), vzácn jší srstka angrešt (Ribes uva-crispa), v podrostu 10

e išni ník Haller v (Cardaminopsis halleri) a roztroušen dymnivka bobová (Corydalis intermedia). V mok adních olšinách, které se s výstavbou rybník rozší ily na jejich obvody, p evažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vtroušena je olše šedá (A. incana). V bylinném patru je e išnice ho ká (Cardamine amara) a . bahenní (C. dentata), star ek Fuchs v (Senecio ovatus), lilek potm chu (Solanum dulcamara), ost ice prodloužená (Carex elongata) a o. nedošáchor (C. pseudocyperus), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), áblík bahenní (Calla palustris), bazanovec kytkokv tý (Naumburgia thyrsiflora), vzácn kapra h ebenitá (Dryopteris cristata) a kapradiník bažinný (Thelypteris palustris).

Obr. 2: Paprutka nicí (Pohlia nutans) Z hlediska ochrany p írody jsou v rámci st ední Evropy nejvýznamn jší rozsáhlé reliktní blatkové bory, které tvo í nejstarší ásti rašeliniš a v podstat uzavírají jejich poslední stadium vývoje. R znov ké porosty jsou tvo ené st edoevropským endemitem borovicí blatkou (Pinus rotundata) s vtroušenou b ízou pý itou (Betula pubescens) a bohatým podrostem rojovníku bahenního (Ledum palustre), bor vky erné (Vaccinium myrtillus), vlochyn bahenní (Vaccinium uliginosum), suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum), klikvy bahenní (Oxyccocus palustris) a kyhanky sivolisté (Andromeda polifolia). V podmá ených smr inách na obvodu rašeliniš hojn roste plavu pu ivá (Lycopodium annotinum). Z hub je nalézána lupenitá kožnatka (Dermocybe sphagnogena), šupinovka Henningsova (Pholiota henningsii), klouzek žlutavý (Suillus flavidus), šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora), na d ev choroš zubate ek zav šený (Irpicodon pendulus). Rašelinná prameništ a slatiništ na mineráln bohatších výv rech vody se vyskytují jako fragmenty typických ost icorašeliníkových spole enstev (Scheuchzerio-

11

Caricetea fuscae). V po áte ních stadiích rašelin ní na pís itých podkladech roste ost ice sklon ná (Carex demissa), vzácn rosnatka anglická (Drosera anglica) a r. prost ední (D. intermedia) a na mnoha lokalitách, dnes asto na druhotných stanovištích, rosnatka okrouhlolistá (D. rotundifolia), plavu ka zaplavovaná (Lycopodiella inundata) nebo hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba). Pozd jší stadia s velmi vzácnou ost icí šlahounovitou (Carex chordorrhiza), ost icí dvoudomou (C. dioica), suchopýrem štíhlým (Eriophorum gracile), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata) a orchidejí hlízovcem Loeselovým (Liparis loeselii) existují již jen v oblasti výv r jižn od Horusického rybníka. Klasické šlenky s istou vodou a ost icí mok adní (Carex limosa) se najdou výjime n . Pro oligotrofní malé nádrže stojatých vod jsou typická spole enstva bublinatek (Sphagno-Utricularion) se zevarem nejmenším (Sparganium minimum), bublinatkou prost ední (Utricularia intermedia), b. menší (U. minor) a b. bledožlutou (U. ochroleuca). V istých pr hledných vodách s pís itým dnem jsou asté pono ené "trávníky" stélkatých parožnatkovitých as (Nitellion flexilis). Až 40 cm vysoká je Chara braunii nebo v m lkých kyselých vodách jemná, jen 6 cm vysoká Nitella confervacea. Z vzácných makroskopických ervených as se u T ebon nalezne Batrachospermum vagum a v ece Lužnici Lemanea fluviatilis. Na mnoha místech mesotrofních stojatých vod jsou rozsáhlé plochy stulíku žlutého (Nuphar lutea) a leknínu b lostného (Nymphaea candida). Leknín bílý (N. alba) se vyskytuje jen na rybnících u Drahova. Mén nápadné jsou na hladinách populace stolístku p eslenatého (Myriophyllum verticillatum) nebo v chladn jších vodách rdestu alpského (Potamogeton alpinus). V nádržích s pravidelným periodickým kolísáním vodního sloupce pokrývá hladinu žebratka bahenní (Hottonia palustris). Ob asné vyno ení dna v istých vodách s hrubozrnnými zpevn nými sedimenty je podmínkou existence významné populace pob ežnice jednokv té (Litorella uniflora) na Sta kovském rybníku doprovázené bahni kou jehlovitou (Eleocharis acicularis), sítinou cibulkatou (Juncus bulbosus) a úporem šestimužným (Elatine hexandra). P i dlouhodob jším obnažení bahnitého nebo pís itého dna se vyvíjí charakteristické jednoleté spole enstvo (Eleocharition ovatae), jehož strategií je co nejrychleji využít p íznivou dobu. Rostliny hromadn vyklí í, vyrostou, vykvetou a vyprodukují velké množství semen, která pak na dn ekají adu let, než pro n nastanou op t p íznivé podmínky. Pat í sem celá plejáda velmi zajímavých druh . Na bahnitých místech roste mechorost trhutka Hübnerova (Riccia huebeneriana), šáchor tmavý (Cyperus fuscus), jitrocel chudokv tý (Plantago uliginosa), mochna norská (Potentilla norvegica), rukev bažinná (Rorippa palustris), blat nka vodní (Limosella aquatica) a sítina rybni ní (Juncus tenageia). Bohaté jsou populace ost ice eské (Carex bohemica) a puchý ky útlé (Coleanthus subtilis). Na sádkách Šaloun u rybníka Velký Tisý roste ve spole nosti šáchorku žlutavého (Pycreus flavescens) a pušti ky rozprost ené (Lindernia procumbens) vzácná masnice vodní (Tillaea aquatica). Samostatné nízké spole enstvo (Radiolion linoidis) na vlhkých jemných píscích je pojmenováno po stozrníku lnovitém (Radiola linoides). Roste v n m t ezalka rozprost ená (Hypericum humifusum), nehtovec p eslenitý (Illecebrum verticillatum), ku inka ervená (Spergularia rubra), k. ostnosemenná (S. echinosperma) a sítina hlavatá (Juncus capitatus). Rákosiny a ost icové porosty tvo í rozsáhlé plochy vegetace v p eplavovaných nivách ek a ve výtopách rybník . Rozložení jednotlivých druh na ploše závisí

12

hlavn na výšce vodního sloupce a jeho kolísání, rychlosti pohybu vody a charakteru sedimentu. V niv Lužnice a Nežárky dominují po í ní rákosiny (Phalaridion arundinaceae) s chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea), kterou doprovází barborka p itisklá (Barbarea stricta), místy rozrazil dlouholistý (Veronica longifolia) a bohaté populace tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Na bahnitých místech se zna ným kolísáním hladiny roste kamyšník p ímo ský (Bolboschoenus maritimus), šmel okoli natý (Butomus umbellatus), halucha vodní (Oenanthe aquatica), rukev obojživelná (Rorippa amphibia) a sk ípina ko enující (Scirpus radicans). Nejvyšší stupe zatopení vodou a nejmenší kolísání vodního sloupce snášejí spole enstva rákosin stojatých vod (Phragmition communis). Vedle vysokého rákosu (Phragmites australis) jsou nápadné plochy orobince širolistého (Typha latifolia) a o. úzkolistého (T. angustifolia) a i p es zimu zeleného zblochanu vodního (Glyceria maxima). Rozlehlé plochy ost ic (Magnocaricetalia elatae) u rybník a v m lkých depresích v nivách ek tvo í ost ice štíhlá (Carex gracilis), o. vyvýšená (C. elata), o. ostrá (C. acutiformis), o. m chý katá (C. vesicaria), o. zobánkatá (C. rostrata) a o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), t tina šedavá (Calamagrostis canescens) a smldník bahenní (Peucedanum palustre). Na rašelinných loukách nebo na zamok ených zrašelin lých minerálních p dách jsou plochy krátkostébelných ost ic (Caricion fuscae) s ost icí šedavou (Carex canescens), o. ježatou (C. echinata), o. obecnou (C. nigra), o. p ioblou (C. diandra) a o. blešní (C. pulicaris), hadím mordem nízkým (Scorzonera humilis), star kem poto ním (Tephroseris crispa), záb lníkem bahenním (Comarum palustre) a pupe níkem obecným (Hydrocotyle vulgaris) v mechovém koberci. ídce se vyskytuje všivec bahenní (Pedicularis palustris) nebo nízká vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Z hub roste stopkovýtrusá prášivka bažinná (Bovista paludosa), kalichovka leptoniová (Omphalina epichysium) a vláknice zašpi at lá (Inocybe acutella). Ješt v polovin 20. století r zné typy psárkových (Alopecurion pratensis) a nehnojených pchá ových (Calthion) a bezkolencových podmá ených a vlhkých luk (Molinion) tvo ily velké formace v zem d lsky obhospoda ované krajin . Dnes po krajin roztroušen v r zn velkých plochách rostou bezkolenec modrý (Molinia caerulea agg.), ost ice prosová (Carex panicea), ertkus lu ní (Succisa pratensis), eb í ek bertrám (Achillea ptarmica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec ladní (Pedicularis sylvatica) a jen na n kolika izolovaných lokalitách ho ec ho epník (Gentiana pneumonanthe), kosatec sibi ský (Iris sibirica), bradá ek vej itý (Listera ovata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vstava kuka ka (Orchis morio). V minulých staletích formovala otev enou krajinu pastva hospodá ských zví at. V rozvoln ných pís itých trávnících (Corynephorion canescentis) dosud roste kost ava drsnolistá (Festuca trachyphylla) a k. vláskovitá (F. filiformis), vzácn ji trávni ka obecná (Armeria vulgaris) a vrati ka m sí ní (Botrychium lunaria). Sou ástí pís itých pastvin byly i otev ené pískové p esypy u Vlkova a Lužnice, které pokrývá pali kovec šedavý (Corynephorus canescens) nebo nahoprutka píse ná (Teesdalia nudicaulis). Zna ná ást kv teny se objevila s p íchodem lov ka, zpravidla ze sušších a teplejších oblastí, a její výskyt bývá asto p echodný. Na pís itých okrajích polí roste nepatrnec pískomilný (Aphanes australis), píse natka nejmenší (Arnoseris minima), myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus) nebo na vlh ích místech drobýšek nejmenší (Centunculus minimus).

13

2.6. Fauna Druhové bohatství vychází p edevším z vysoké diverzity stanoviš . Pro extremn suché, pís ité lokality jsou typi tí p edevším n kte í zástupci blanok ídlých, nap íklad kutilky, samotá ské v ely a hrabalky. Na vátých píscích je b žné saran e modrok ídlé (Sphingonotus caerulans), žije zde pavouk slí ák Arctosa perita. V píscích probíhá vývoj listokaz Anomala dubia a Anisoplila villosa a dnes již vzácného chrousta mlyna íka (Polyphylla fullo). Na pís itých okrajích vod v etn um le vytvo ených pískoven žije st evlík Nebria livida. ada teplomilných, na T ebo sku výjime ných a faunisticky zajímavých druh je vázána na teplejší lokality s listná i, p edevším starých dub na hrázích a ve fragmentech lužních les . Je to p edevším tesa ík obrovský (Cerambyx cerdo), krasci Eurythyrea quercus, Acmaeodera degener, Coraebus undatus, páchník hn dý (Osmoderma eremita) a zdobenec Gnorimus variabilis. V borce oslun ných borovic na hrázích rybník se vyvíjí vzácný tesa ík Nothorina punctata. Ve zbytcích starších borových porost žije tesa ík zavalitý (Ergates faber), krasec m ák (Chalcophora mariana) a osmiskvrnný (Buprestis octoguttata) a krasec Buprestis novemmaculata. Velmi cenná spole enstva bezobratlých jsou vázána na r zné typy mok adních ekosystém v nivách ek, na rybnících i na další lidskou inností vzniklých vodních plochách, jako jsou nap . r zné zaplavené pískovny, deprese vzniklé t žbou rašeliny apod. I když se v t chto biotopech vyskytuje ada cenných druh , jejich význam je i v kvantit druh b žných, v okolní vysušené krajin mizejících. Jsou to p edevším r zné druhy m kkýš , korýš , pavouk , vážek, pošvatek, st echatek, chrostík atd. Na ad lokalit žijí pom rn po etné populace velevruba nadmutého (Unio tumidus). Životaschopné populace celoevropsky ohrožených druh mlž škeble ploché (Pseudanodonta complanata) a velevruba tupého (Unio crassus) v tocích Lužnice a Nežárky pat í mezi poslední v echách. Na ad t ní v inundacích ek i v rašeliništích jsou b žní dva z našich nejv tších pavouk , lov ík vodní (Dolomedes fimbriatus) a lov ík D. plantarius. Z vážek byl v roce 1998 na slatiništi u Nežárky p ekvapiv zjišt n v zatopených porostech ost ice zobánkaté pro echy nový druh vážky - nejmenší evropská vážka šidélko lesklé (Nehalennia speciosa). Pro st ední Evropu má však nejv tší význam bohatá populace zeleno erné klínatky rohaté (Ophiogomphus serpentinus), která vymizela z ady zemí. Životem je vázána na pís ité e išt meandrující Lužnice a jejích p ítok nad rybníkem Rožmberk. Až p tiletý vývoj prod lávají i larvy naší nejv tší vážky - páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltoni). Již koncem kv tna se na vodách slatin objevuje vážka árkovaná (Leucorrhinia dubia), jasnoskvrnná (L. pectoralis) a tmavoskvrnná (L. rubicunda), které se adí v echách k nejvzácn jším vážkám. U lesních cest s náletem osik je hojný nejv tší denní motýl - b lopásek topolový (Limenitis populi). Osika je živnou rostlinou i housenkám batolce erveného (Apatura ilia) a b. duhového (A. iris), r zných no ních motýl - stužkonosky modré (Catocala fraxini), velkého bourovce osikového (Gastropacha populifolia) nebo sn hov zbarveného hranostajníka bílého (Cerura erminea). Tam, kde se louky již delší dobu nese ou, létají mizející hn dásci kostkovaní (Melitaea cinxia), modrásci bahenní (Maculinea nausithous) nebo v tší modrásci o kovaní (Maculinea teleius), jejichž housenky p ezimují u mravenc . Na suchých travnatých sv tlinách, v ídkých doubravách u í ních teras spat íme našeho nejv tšího oká e vo avkového (Brintesia circe). V rozsáhlých suchopýrových a ost icových polích na okrajích rašeliniš a rybník skryt poletuje oká st íbrooký (Coenonympha tullia). U rozsáhlých porost tavolníku vrbolistého se v ervnu masov objevuje b lopásek tavolníkový (Neptis rivularis). Výskyt je významný pro celé echy, protože zde tvo í 14

hranici jeho severozápadního rozší ení ve st ední Evrop a Vitorazskou branou navazuje na populace v Podunají. V komplexech borových les se vyskytuje bourovec m sí itý (Cosmotriche lunigera) a v podrostech bor vky v echách již tém neznámý bourovec bor vkový (Phyllodesma ilicifolia). Na vodních rostlinách, zvlášt na rdestech, zevarech, stulících i leknínech se ukrývá zavíje vílenka leknínová (Elophila nymphaeata), v chrasticích šedavka bahenní (Apamea unanimis), ve vysokých rákosinách šedavka hn doskvrnná (A. ophiograma), rákosnice orobincová (Nonagria typhae) a na zevarech vzácná rákosnice zevarová (Archanara sparganii). Na rozsáhlých blatkových rašeliništích se v rámci st ední Evropy vyskytují nejcenn jší populace motýl . Listy vlochyn žerou housenky žlu áska bor vkového (Colias palaeno), modráska st íbroskvrnného (Vacciniina optilete), d evobarvce vlochy ového (Lithophane lamda), m ry vlochy ové (Anarta cordigera), r znorožce bor vkového (Arichana melanaria) a kropenatce brusnicového (Itame brunneata). V ke ících rojovníku na erveném blatu se setkáme s reliktní populací pí ali ky rojovníkové (Eupithecia gelidata), pouzdrovní ka Coleophora ledi, obale e Olethreutes lediana a podkopní ka Lyonetia ledi. Na masožravé rosnatce okrouhlolisté žije housenka pernatušky rosnatkové (Buckleria paludum), na suchopýru pochvatém klínovní ek suchopýrový (Glyphipterix haworthana) a blýskavky trava ka rašeliništní (Amphipoea lucens) a šedavka mok adní (Celaena haworthii). Z význa ných druh ryb a kruhoústých se v istších úsecích Lužnice a Dra ice dosud rozmnožuje mihule poto ní (Lampetra planeri), mník jednovousý (Lota lota), sekavec píse ný (Cobitis taenia), m enka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus) a vranka obecná (Cottus gobio). Po etné populace pisko e pruhovaného (Misgurnus fossilis) obývají p edevším t n v Novo eckých mo álech. Ze 12 zjišt ných druh žab pat í k nejvzácn jším ropucha krátkonohá (Bufo calamita), rozmnožující se dnes p edevším v periodicky zaplavovaných depresích v okolí pískoven. V nivách je b žný skokan štíhlý (Rana dalmatina), v okolí rybník na podmá ených loukách skokan ostronosý (R. arvalis). Pro rozmnožování obojživelník mají význam p edevším t n v inundaci ek i r zné zaplavené pískovny v lesích, kde se rozmnožuje olek obecný (Triturus vulgaris), olek horský (T. alpestris) a olek velký (T. cristatus). Obdobn jako u obojživelník došlo v devadesátých letech k op tovnému nár stu po etnosti populací též u šesti druh plaz . Na n kolika lokalitách se op t objevila užovka hladká (Coronella austriaca), b žná je užovka obojková (Natrix natrix). Pro paseky v lesích je typická ješt rka živorodá (Zootoca vivipara), která podobn jako zmije obecná (Vipera berus) obývá i velmi vlhké lokality. Na T ebo sku byl zaznamenán výskyt tém 280 druh pták , z nichž zde nejmén 182 druh více i mén pravideln hnízdí. Velká koncentrace rybník , vodních tok a mo ál d lá z T ebo ska jednu z nejvýznamn jších lokalit vodních a mok adních pták ve st ední Evrop . Množství pták zdržujících se na hladinách rybník v dob migrací, p edevším v podzimním období, m že v n kterých letech dosáhnout více než 20 000 exemplá . Na v tšin rybník hnízdí potápka rohá (Podiceps cristatus), spíše pro menší, zarostlé rybníky je typická potápka malá (Tachybaptus ruficollis). Po ty potápky ernokrké (Podiceps nigricollis), hnízdící asto v koloniích, se v posledních letech výrazn snížily. Po átkem osmdesátých let na T ebo sku vznikla hnízdní kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo). Velikost kolonie se pohybuje okolo 200 pár . Kdysi b žný buka velký (Botaurus stellaris) i buká ek malý (Ixobrychus minutus) dnes hnízdí jen vzácn na n kolika málo lokalitách. Existují jedna v tší a n kolik menších hnízdních kolonií kvakoše no ního (Nycticorax nycticorax)

15

s celkovým po tem okolo 100 pár . B žná je volavka popelavá (Ardea cinerea), hnízdící na T ebo sku minimáln ve dvou koloniích. Volavka ervená (Ardea purpurea) je mizející druh, zatímco stavy volavky bílé (Egretta alba) se zvyšují, v pozdním lét a na podzim lze pozorovat i více než 300 exemplá pohromad . B žný je áp bílý (Ciconia ciconia), výhradn v okolí lidských staveb hnízdí okolo 20 pár . V lesních komplexech hnízdí do 10 pár ápa erného (Ciconia nigra). V oblasti hnízdí asi 200 pár husy velké (Anser anser). Rybníky Velký Tisý a Horusický jsou letními shromaždišti hus, jejichž celkové po ty p esahují až 10 000 ex., po etnost se v posledních letech snižuje. V podzimních a zimních m sících se objevují stohlavá hejna severských hus polních (Anser fabalis) a v menší mí e hus b lo elých (Anser albifrons). Z hnízdících kachen pat í mezi nejvýznamn jší cca 50 pár hohola severního (Bucephala clangula) a více než 40 pár zrzohlávky rudozobé (Netta rufina). Oblast je také pravidelným hnízdišt m v tšího množství pár celoevropsky ohrožené kop ivky obecné (Anas strepera). Prosperující hnízdní populace více než 10 pár orla mo ského (Haliaeetus albicilla) pat í k nejvýznamn jším v rámci celé st ední Evropy, po et zimujících orl mo ských dosahuje až n kolika desítek kus . V rákosinách rybník hnízdí okolo 50 pár pochop rákosních (Circus aeruginosus), vedle dalších osmi druh dravc v oblasti hnízdí i jednotlivé páry lu áka hn dého (Milvus migrans) a lu áka erveného (M. milvus).

Obr. 3: Orel mo ský a volavka popelavá Podobn jako v celé st ední Evrop došlo i na T ebo sku k výraznému poklesu po etnosti tet ev a tet ívk . Tet ev hlušec (Tetrao urogallus), vázaný na lesní

16

porosty, patrn vymizel, tet ívek obecný (Tetrao tetrix) se na n kterých místech výjime n objevuje. Vzácný je i je ábek lesní (Tetrastes bonasia). Krátkok ídlí jsou v oblasti zastoupeni p edevším b žnou a hojnou lyskou ernou (Fulica atra). Na rybnících hnízdí i další zástupce této skupiny - ch ástal vodní (Rallus aquaticus), v mo álech vzácný ch ástal kropenatý (Porzana porzana) a ch ástal malý (P. parva). T ebo sko je migra ní zastávkou desítek druh bah ák , se kterými se setkáme ve v tším množství v dob tahu p edevším na dnech vypušt ných rybník . Pouze n kolik málo druh i hnízdí, mimo jiné mizející b ehouš ernoocasý (Limosa limosa) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). Na ad lokalit v etn velkých lesních komplex hnízdí vodouš kropenatý (T. ochropus). V mo álech je pom rn b žná bekasina otavní (Gallinago gallinago) a v lesích sluka lesní (Scolopax rusticola). Jedním z hojn jších vodních pták v oblasti je racek chechtavý (Larus ridibundus), jeho stavy se však v posledních letech snižují. Další druhy rack se pravideln objevují na tahu, p ípadn i výjime n zahnízdí. Rybák obecných (Sterna hirundo) je v CHKO v sou asné dob asi 100 pár , hnízda jsou umíst na p edevším na um lých, pís itých ostr vcích. Na T ebo sku hnízdí osm druh sov. Mezi významné pat í více než 100-150 pár kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) a minimáln 30-50 pár sýce rousného (Aegolius funereus). Po et pár výra velkého (Bubo bubo) p esahuje 10, ve specifických podmínkách T ebo ska tato naše nejv tší sova hnízdí na zemi, p ípadn ve starých stromových hnízdech jiných velkých pták . Na rozdíl od lesních druh sov se kvantita druh hnízdících v zem d lské kulturní krajin výrazn snižuje, mizí p edevším sý ek obecný (Athene noctua) a sova pálená (Tyto alba). Pro rozvoln ná rašeliništ a velké lesní paseky je typický lelek lesní (Caprimulgus europaeus). Pravideln hnízdí do dvaceti pár led á ka í ního (Alcedo atthis), op t za íná hnízdit dudek evropský (Upupa epops). Ve starších lesích je b žný datel erný (Dryocopus martius), v luzích a na hrázích strakapoud prost ední (Dendrocopos medius). Celkem v oblasti hnízdí sedm druh datlovitých. K charakteristickým zástupc m ádu p vc pat í p edevším n které druhy mok adních pták , jako je nap . cvr ilka slavíková (Locustella luscinioides), sýko ice vousatá (Panurus biarmicus) a rákosníci. V poslední dob se rozší il slavík modrá ek (Luscinia svecica) a krkavec velký (Corvus corax). Na T ebo sku byl prokázán výskyt p ibližn padesáti druh savc . V mok adních biotopech se na ad míst zdržuje pom rn vzácný rejsec vodní (Neomys fodiens) a rejsec erný (N. anomalus), hojný je i hraboš mok adní (Microtus agrestis). Existuje prosperující populace vydry í ní (Lutra lutra) v po tu 150-200 kus , která pat í k nejv tším a nejstabiln jším ve st ední Evrop . Po átkem sedmdesátých let se op t rozší il již ve st edov ku vyhubený los evropský (Alces alces). V sou asné dob jeho stavy op t klesají, jsou pozorovány pouze jednotlivé migrující exemplá e. Z lesnatých oblastí Šumavy a Novohradských hor nov do oblasti migruje i rys ostrovid (Lynx lynx).

2.7. Vývoj krajiny a osídlení Chladné a suché podnebí v poledovém období vytvo ilo krajinu tém bezlesou, jen se skupinami nízkých borovic, b íz a ke ových vrb podél vod. S postupným oteplováním a zvlh ováním klimatu se rozší ily sv tlé borové lesy s b ízou a p ibývalo rostlin kolem mo ál a jezer. V období boreálu se siln oteplilo a celé 17

T ebo sko se krom rašeliniš pokrylo souvislými borovými lesy. Po aly se objevovat listná e - líska, dub, jilm, lípa, jasan, na zamok ených místech smrk a olše. Nejrozsáhlejšího zalesn ní dosáhlo T ebo sko v období atlantiku. Vysoké vodní srážky a vyšší teplota podporovaly rozvoj listnatých lužních les podél Lužnice a Nežárky. Jiné plochy T ebo ska byly pokryty smíšenými doubravami s lípou, jilmy a javory. Asi v dob 4 000 let p . n. l. se rozší il na T ebo sko buk a pozd ji v období subboreálu jedle. Neporušené pralesy vytrvaly až do období první slovanské a pozd ji i n mecké kolonizace území ve 12.-14. století. První usedlosti (jednoty, samoty) byly zakládány podél aluvií vodote í, zatímco vyšší terény na p vodních stanovištích jedlových doubrav byly využívány zem d lsky. Na T ebo sku z stala na mnoha místech dochována selská stavení, kapli ky, návesní kovárny i boží muka v polích. Jsou zde uplatn ny prvky tzv. selského baroka, jehož využití se na T ebo sko rozší ilo koncem 18. a v první polovin 19. století. Centrum oblasti, m sto T ebo , je dnes vyhlášeno m stskou památkovou rezervací, obsahující typickou historickou m š anskou zástavbu s množstvím památkových prvk a vazeb. Rovn ž proslulé rybni ní soustavy a jejich ásti, jako nap íklad tok Zlaté stoky a Nové eky, rybníky Sv t a Rožmberk, jsou chrán ny jako unikátní historické technické památky. T ebo sko má, zvlášt díky rozsáhlým rybník m a les m, mimo ádn vhodné prost edí pro regeneraci lidských sil. Rekreace na T ebo sku zahrnuje velmi pestrou škálu inností - turistiku, mototuristiku, cykloturistiku, vodáckou turistiku, houba ení, ryba ení, tramping a myslivost. Rybníká ství První rybníky na T ebo sku jsou zmín ny v dob vlády Karla IV., ale nejv tšího rozmachu dosáhla výstavba rybník na p elomu 15. a 16. století. Toto období je spojené s osobností Št pánka Netolického, který první vložil do budování t ebo ské rybni ní soustavy systém, založil Zlatou stoku a vybudoval celou adu velkých rybník . Sou asníkem a pokra ovatelem byl Mikuláš Ruthard z Malešova, zakladatel chlumské soustavy. Jakub Kr ín z Jel an p evzal už dob e a ú eln uspo ádané rybni ní hospodá ství, aby je ídil a rozši oval ve službách Rožmberk až do roku 1590. Rybníká ství se na rašelinných a pís itých p dách T ebo ska stalo výnosným zp sobem zkultur ování krajiny a neprob hlo zde masové rušení rybník , které v 17. a 18. století postihlo ostatní rybníká ské oblasti ech. Dnes rybníky pokrývají více než 10 % plochy CHKO. Ze 465 rybník o celkové rozloze 7 448 ha je nejv tší Rožmberk o rozloze 658 ha, mnoho dalších rybník dosahuje rozlohy p es 100 ha. Z um le založených rybník se vytvo ily lokality, které nahradily chyb jící p irozená jezera a umožnily rozší ení mnoha mok adních spole enstev s rozsáhlými plochami litorálních porost . D íve oligotrofní a mezotrofní nádrže se postupn díky intenzifikaci hospoda ení staly nádržemi eutrofními až hypertrofními a dnes dochází k zna nému tlaku vysokých, hlavn kap ích obsádek na polop irozený rybni ní ekosystém. Lesnictví Lesy pokrývají okolo 45 % plochy území a p i zapo ítání rozptýlené zelen , jako jsou porosty na hrázích rybník , sukcesní d evinné formace rostoucí mimo les atp., by zastoupení zelen vzrostlo o dalších cca 10 %. P vodní rozloha lesních porost 100 % vým ry oblasti. Výraznou zm nu dosahovala ješt do 12. století tém prod lala za uplynulá staletí prostorová, v ková a zvlášt druhová skladba les .

18

Podle mapy rekonstruované vegetace by bez zásahu lov ka dnes zaujímaly podstatnou ást T ebo ska acidofilní doubravy (jedná se p edevším o jedlové doubravy) a pomístn by byly rozší eny luhy a olšiny, kv tnaté a bikové bu iny, acidofilní a reliktní bory, vrchovišt a p echodová rašeliništ . Stanovištní podmínky les v CHKO T ebo sko jsou pom rn pestré. Celkem byly zmapovány 42 soubory lesních typ v 0. (bory) až 5. (jedlobukový) lesním vegeta ním stupni. Nej ast jší p dní trofické ady jsou ovlivn ny vodou (p dy oglejené, podmá ené, rašelinné, obohacené vodou tvo í okolo 65 % území lesních p d), což pln dokresluje specifické podmínky T ebo ska. V sou asné dob z staly zachovány jen plošn nevelké zbytky p irozených les , dnes ve v tšin p ípad chrán ných, a na podstatné ásti T ebo ska výrazn p evládají jehli naté typy porost s borovicí nebo smrkem a ob asnou p ím sí n kolika dalších druh d evin. Z jehli natých d evin (celkem 91 %) p evládá borovice lesní (56,4 %) a smrk ztepilý (33,8 %), listná e (celkem 9 %) jsou zastoupeny p edevším dubem letním a zimním (3,0 %), b ízou b lokorou a pý itou (1,3 %), olší lepkavou (1,1 %) a bukem lesním (1,0 %). Pom rn ídce jsou rozší eny geograficky nep vodní d eviny (mod ín, douglaska, vejmutovka, dub ervený, akát aj.), jejichž zastoupení celkem nep esahuje 0,5 %. Dlouhodobým cílem v lesích T ebo ska by m lo být postupné zvyšování podílu jedle a listná , p edevším dubu a buku, a to p edevším na úkor borovice, smrku a nep vodních druh jehli nan a listná . Hospodá sky velmi cen ná je „t ebo ská borovice“ (Pinus sylvestris var. bohemica) se štíhlým, rovným plnod evným kmenem a kuželovitou korunou, která dor stá výšky až 42 m. Typickou d evinou T ebo ska je st edoevropský endemit borovice blatka (Pinus rotundata) a k íženec borovice podvojná (Pinus x digenea). Borovice blatka spolu s borovicí lesní a jejich k íženci tvo í na T ebo sku svým rozsahem zcela unikátní rašelinné lesy. Pozoruhodný je výskyt dubu letního v zaplavovaných nivních územích a na desítkách kilometr hrází rybník a vodních kanál . Zna ná ást dub je starších 200 let a na n kterých místech mají porosty pralesovitý charakter.

19

3. Ochrana p írody 3.1. Zonace CHKO Zonace CHKO T ebo sko byla schválena Ministerstvem životního prost edí dne 3.10.1995 pod .j. OOP/4976/95. Na území CHKO jsou vymezeny t i zóny odstup ované ochrany p írody. Tato zonace je identická se zónováním biosférické rezervace T ebo sko (core area, buffer zone, transition zone) a respektuje specifický charakter T ebo ska jako krajiny lov kem p em n né a pom rn siln hospodá sky využívané. Stru ná charakteristika jednotlivých zón: (1) Do první zóny jsou za azena vybraná maloplošná zvlášt chrán ná území, jejich ochranná pásma a n která další p írodn mimo ádn hodnotná území, která dohromady tvo í kostru reprezentující a zajiš ující ochranu všem typickým biotop m T ebo ska. První zóna má rozlohu 3749 ha, což je p ibližn 5,36 % území a zahrnuje 10 odd lených oblastí. Jsou to ervené blato, Žofinka a Široké blato, které reprezentují p echodová rašeliništ , Horní Lužnice a Stará eka, zahrnující p vodní úseky ek se zaplavovanými nivami, periodickými í ními t n mi, zbytky lužních les a okolními mok ady, Velký Tisý a Rožmberk s druhotn vytvo enými bohatými litorálními spole enstvy, Ruda s rašeliništ m ve výtop rybníka a Horusická blata a Záblatské louky s posledními zbytky typických rašelinných a podmá ených jiho eských luk. (2) Do druhé zóny jsou za azena území s významnými p írodními hodnotami, která nejsou chrán na formou MZCHÚ nebo I. zóny. Zde jsou to v tší rybni ní soustavy, lesní komplexy s význa ným podílem p irozené druhové skladby, n které nivy vodních tok s b ehovými porosty a cenné lu ní plochy. Rozloha II. zóny je cca 35 879 ha, což je p ibližn 51,26 % plochy CHKO. (3) T etí zóna tvo í p echod mezi význa nými partiemi CHKO a okolní krajinou. Je sem za azena p evážná v tšina zem d lsky obhospoda ovaných ploch, lidských sídel, d ležitých komunikací a místa s t žbou nerostných surovin. T etí zóna zaujímá plochu cca 30 372 ha, což je 43,38 % plochy CHKO. V brzké dob p ichází v úvahu zm na zonace ze stávající t ístup ové na ty stup ovou. tvrtou zónu lze na T ebo sku bez problému vymezit jejím vyd lením ze stávající t etí zóny (zastav né území v tších sídel, rozsáhlejší pr myslové a zem d lské areály, aktivní dobývací prostory, souvislé plochy orné p dy apod.). Pom rn rozsáhlá t etí zóna bude rozd lena na druhou a t etí zónu zejména s ohledem na zastoupení a kvalitu les , z nichž ást m že p ejít i do první zóny. s ohledem na zonaci biosférické rezervace by však m lo platit, že III. zóna BR je rovna sou tu plochy území III. a IV. zóny CHKO. Tabulka . 1: Celková rozloha jednotlivých zón v CHKO (zaokrouhleno na hektary) Zóna PUPFL ZPF Rybníky ostatní CELKEM I. 1 760 624 903 462 3 749 II. 27 250 1 150 5 979 1 500 35 879 III. 1 055 19 485 390 9 442 30 372 CHKO 30 065 21 259 7 272 11 404 70 000

20

3.2. Vybraná zvlášt chrán ná území Na území CHKO T ebo sko je vyhlášeno celkem 33 zvlášt chrán ných území, z toho: 5 v kategorii národní p írodní rezervace na celkové ploše 1836 ha 1 v kategorii národní p írodní památka na celkové ploše 10 ha 21 v kategorii p írodní rezervace na celkové ploše 2140 ha 6 v kategorii p írodní památka na celkové ploše 42 ha. Celková plocha zvlášt chrán ných území v CHKO je 4028 ha, tj. cca 5,7 % plochy CHKO. Seznam MZCHÚ je uveden v následujícím textu, jejich zákres je v map .1 . NPR: ervené blato, Ruda, Stará eka, Velký a Malý Tisý, Žofinka NPP: Vizír PR: Bukové kopce, Dra ice, Horní Lužnice, Horusická blata, Krabonošská niva, Losí blato u Mirochova, Meandry Lužnice, Na Ivance, Novo ecké mo ály, Olšina u P eseky, Píse ný p esyp u Vlkova, Rašeliništ Hovízna, Rašeliništ Pele, Rod, Ruda u Kojákovic, Rybníky u Vitmanova, Staré jezero, Široké blato, Trpnouzské blato, Výtopa Rožmberka, Záblatské louky PP: Hliní , Kozí vršek, Lhota u Dynína, Pískovna u Dra ice, Slepi í vršek, Soví les NPR ervené blato (65) Vyhlášeno v roce: 1953 Výnos: Vyhl. MK SR .j. 18.584/73 ze dne 29.12.1973 novela, p vodn MK 1.310/53 ze dne 21.9. 1953 Vým ra: 331,43 ha K.ú.: By ov, Hrdlo ezy, T šínov P edm t ochrany: Unikátní rozsáhlé rašeliništ s porostem borovice blatky a rojovníku bahenního Plán pé e: 2004-2013, schválen MŽP 27.4.2004 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ano NPR Ruda (375) Vyhlášeno v roce: 1950 Výnos: MŠVU . 147.037/50-IV/1 ze dne 11.5.1950 - Ú . list . 116 ze dne 18.5.1950, dodat. reg. MK SR Výn. . 14.200/88-SÚOP ze dne 29.11.1988, Vyhl. OÚ eské Bud jovice ze dne 30.12.1991 Vým ra: 14,65 ha K.ú.: Bošilec, Horusice P edm t ochrany: Rašeliništ s r znými stadii sukcese s cennou kv tenou Plán pé e: 1993-2002, schválen MŽP 9.7.1993, aktual. p.p. V projednání na MŽP Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ano NPR Stará eka (407) Vyhlášeno v roce: 1956 Výnos: MK .j. 1.604/56-4/6 ze dne 5.3.1956, dodat. reg. MK SÚOP ze dne 29.11.1988 Vým ra: 745 ha K.ú.: Holi ky

21

SR Výn. . 14.200/88-

P edm t ochrany: Meandrující tok s lužními porosty a mok ady, borové porosty na píscích Plán pé e: 1996-2009, schválen MŽP 30.11.1998 a 11.8.2006 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ano NPR Velký a Malý Tisý (498) Vyhlášeno v roce: 1957 Výnos: MŠK .j. 52.056/57-D/1 ze 17.6.1957, dodat. reg. MK SR Výn. . 14.200/88SÚOP ze dne 29.11.1988 Vým ra: 615,54 ha K.ú.: Lomnice n. L., P eseka, Lužnice P edm t ochrany: Jedna z nejvýznamn jších ornitologických rezervací R, soustava rybník s litorálnámi porosty Plán pé e: 2003-2012, schválen MŽP 7.1.2003 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne NPR Žofinka (608) Vyhlášeno v roce: 1975 Výnos: MK SR Výn. 15.732/74 ze dne 16.1.1975 Vým ra: 128,95 ha K.ú.: Dvory n.L. P edm t ochrany: Unikátní rašeliništ s porosty borovice blatky a rojovníku bahenního Plán pé e: 2004-2013, schválen MŽP 27.4.2004 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ano NPP Vizír (1371) Vyhlášeno v roce: 1987 Výnos: Vyhl. plen zas. ONV Jind ich v Hradec ze dne 10.12.1987 Vým ra: 10,22 ha K.ú.: Hamr P edm t ochrany: Botanicky a zoologicky cenný lesní rybník s rašeliništ m ve výtop Plán pé e: 1993-2002, schválen MŽP 3.8.1993, aktual. p.p. V projednání na MŽP Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PR Bukové kopce (1300) Vyhlášeno v roce: 1990 Výnos: Vyhl. MŽP R za dne 14.12.1990, Vyhl. . 6/1991 Sb. Vým ra: 10,44 ha K.ú.: Chlum P edm t ochrany: Zbytek p irozené bu iny nižších poloh Plán pé e: 2003-2011, schválen SCHKOT 13.1.2003 Zápis v katastru: ano Zam eno (ZPMZ): ano

22

PR Dra ice (1998) Vyhlášeno v roce: 1998 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 2885.98.412 ze dne 20.10.1998 Vým ra: 8,12 ha K.ú.: Klikov P edm t ochrany: Meandrující koryto a ka on í ky, v n kterých úsecích charakter p irozeného podhorského toku Plán pé e: 2004-2011, schválen SCHKOT 2.6.2004 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PR Horní Lužnice (1707) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 941643.520 ze dne 22.8.1994 Vým ra: 414,1 ha K.ú.: Nová Ves n. L., Krabonoš, Halámky, Dvory n. L., Tuš P edm t ochrany: Niva Lužnice s p irozeným korytem a etnými meandry, mozaika lu ních a mok adních biotop Plán pé e: 2003-2011, schválen SCHKOT 14.1.2003 Zápis v katastru: ne (v k.ú. Nová Ves KPÚ) Zam eno (ZPMZ): ne PR Horusická blata (1291) Vyhlášeno v roce: 1990 Výnos: Vyhl. plen. zas. ONV Tábor ze dne 18.11.1990 a Vyhl. OÚ .Bud jovice ze dne 30.12.1991 Vým ra: 53,66 ha K.ú.: Bošilec, Horusice P edm t ochrany: Hydroserie rybníka od litorálních porost až po podmá ené louky, ornitologicky a botanicky cenná lokalita Plán pé e: 2004-2013, schválen SCHKOT 9.2.2004 Zápis v katastru: probíhá v rámci KPÚ Zam eno (ZPMZ): ne PR Krabonošská niva (1954) Vyhlášeno v roce: 1998 Výnos: Na ízení OÚ Jind ich v Hradec . 7/98 ze dne 15.5.1998 Vým ra: 36,33 ha K.ú.: Nová Ves n. L. P edm t ochrany: P írodní tok eky Lužnice a její nivy s charakteristickým reliéfem Plán pé e: 1998-2004, schválen OÚ J.H. 26.6.1998 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PR Losí blato u Mirochova (1722) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 942552.520 ze dne 15.12.1994 Vým ra: 201 ha K.ú.: Mirochov, Dolní Lhota, P íbraz

23

P edm t ochrany: Zachovalý rašelinný komplex s polop irozenými až p irozenými lesními ekosystémy Plán pé e: 1995-2007, schválen SCHKOT 25.6.1995 a 22.11.2004 Zápis v katastru: ano Zam eno (ZPMZ): ano PR Meandry Lužnice (1721) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 942301.520 ze dne 21.11.1994 Vým ra: 90,25 ha K.ú.: Holi ky, Majdalena P edm t ochrany: P irozený tok Lužnice se sítí slepých ramen v r zném stupni zazemn ní Plán pé e: 1995-2009, schválen SCHKOT 5.6.2006 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ano PR Na Ivance (1925) Vyhlášeno v roce: 1998 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 0980.98.412 ze dne 1.4.1998 Vým ra: 132,36 ha K.ú.: Cep, Hamr, Klikov, Suchdol, Tuš P edm t ochrany: Meandrující tok eky s rameny, lužní a smíšené porosty Plán pé e: 2003-2011, schválen SCHKOT 14.1.2003 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PR Novo ecké mo ály (1723) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 942334.520 ze dne 24.11.1994 Vým ra: 236,37 ha K.ú.: Holi ky St íb ec P edm t ochrany: Rozsáhlý komplex mok adních ekosystém v inundaci Nové eky Plán pé e: 2003-2011, schválen SCHKOT 15.1.2003 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ano PR Olšina u P eseky (1720) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 942432.520 ze dne 2.12.1994 Vým ra: 6,28 ha K.ú.: P eseka P edm t ochrany: Olšina ve výtop rybníka, sukcesní stádia zazem ující malé vodní nádrže Plán pé e: 2003-2012, schválen SCHKOT 7.12.2002 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PR Píse ný p esyp u Vlkova (311) Vyhlášeno v roce: 1954

24

Výnos: Vyhl. MK . 36.314/54-IX. ze dne 21.5.1954, dodat. reg. MK SR Výn. . 14.200/88-SÚOP ze dne 29.11.1988 Vým ra: 0,84 ha K.ú.: Vlkov P edm t ochrany: Zachovalá píse ná duna s typickou psamofilní flórou a faunou Plán pé e: 2003-2011, schválen SCHKOT 1.9.2003 Zápis v katastru: ano Zam eno (ZPMZ): ano PR Rašeliništ Hovízna (1726) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 942395.520 ze dne 29.11.1994 Vým ra: 7,01 ha K.ú.: Pon drážka P edm t ochrany: Rašeliništ s cennými spole enstvy rostlin i živo ich Plán pé e: 2003-2009, schválen SCHKOT 17.6.2003 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PR Rašeliništ Pele (1683) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 941112.520 ze dne 1.6.1994 Vým ra: 11,3 ha K.ú.: Chlum, Sta kov P edm t ochrany: Rašeliništ v po áte ním stádiu vývoje na p ítocích rybníka Vydýma e Plán pé e: 1995-2007, schválen SCHKOT 10.8.1995 a 22.11.2004 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PR Rod (1292) Vyhlášeno v roce: 1990 Výnos: Vyhl. plen. zas. ONV Tábor ze dne 18.11.1990 Vým ra: 36,09 ha K.ú.: Val P edm t ochrany: Botanicky a zoologicky cenný rybník s litorálními porosty a rašeliništ m ve výtop Plán pé e: 1995-2007, schválen SCHKOT 10.8.1995 a 22.11.2004 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PR Ruda u Kojákovic (1392) Vyhlášeno v roce: 1991 Výnos: Vyhl. OÚ eské Bud jovice ze dne 30.12.1991 Vým ra: 44,69 ha K.ú.: Kojákovice P edm t ochrany: Litorální porosty rybníka, hnízdišt vodních pták Plán pé e: 2003-2012, schválen SCHKOT 13.1.2003 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne

25

PR Rybníky u Vitmanova (1727) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 942394.520 ze dne 29.11.1994 Vým ra: 202,8 ha K.ú.: Holi ky P edm t ochrany: Rybníky Nový Vdovec a Ženich s p ilehlými rašeliništi a rozsáhlými litorálními porosty Plán pé e: 2003-2011, schválen SCHKOT 13.1.2003 Zápis v katastru: ano Zam eno (ZPMZ): ano

Obr. 4: PR Rybníky u Vitmanova PR Staré jezero (1724) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 942345.520 ze dne 22.11.1994 Vým ra: 128,42 ha K.ú.: Lutová P edm t ochrany: Litorální porosty rybníka a p ilehlé rašeliništ se vzácnou kv tenou a avifaunou Plán pé e: 2003-2011, schválen SCHKOT 13.1.2003

26

Zápis v katastru ano: Zam eno (ZPMZ): ano PR Široké blato (1708) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 941670.520 ze dne 31.8.1994 Vým ra: 116,89 ha K.ú.: Nová Ves u Klikova P edm t ochrany: Rašeliništ s porostem borovice blatky a rojovníkem bahenním, sukcesní stadia po t žb rašeliny Plán pé e: 2004-2011, schválen SCHKOT 20.2.2004 Zápis v katastru: ano Zam eno (ZPMZ): ano PR Trpnouzské blato (2232) Vyhlášeno v roce: 2003 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . 1/2002 ze dne 12.12.2002 Vým ra: 104,04 ha K.ú.: Dvory n.L., Hranice u N.H. P edm t ochrany: Rašeliništ s porosty borovice blatky a komplexem sukcesních stadií po bývalé t žb rašeliny Plán pé e: 2003-2012, schválen SCHKOT 12.12.2002 Zápis v katastru: ano Zam eno (ZPMZ): ano PR Výtopa Rožmberka (1725) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 942396.520 ze dne 29.11.1994 Vým ra: 190,5 ha K.ú.: Stará Hlína P edm t ochrany: Rozlehlý komplex litorálních porost rybníka a mokrých luk se vzácnými spole enstvy Plán pé e: 2003-2012, schválen SCHKOT 17.12.2002 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PR Záblatské louky (1709) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 941625.520 ze dne 17.8.1994 Vým ra: 108 ha K.ú.: Záblatí P edm t ochrany: Komplex porost litorální vegetace, rašelinných a vlhkých kosených luk Plán pé e: 2005-2014, schválen SCHKOT 1.12.2004 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PP Hliní (1388) Vyhlášeno v roce: 1990 Výnos: Vyhl. ONV eské Bud jovice ze dne 24.9.1990

27

Vým ra: 4,6 ha K.ú.: Lhota u Dynína P edm t ochrany: Rašeliništ se vzácnou kv tenou ve výtop rybníka Plán pé e: není Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PP Kozí vršek (194) Vyhlášeno v roce: 1933 Výnos: Vyhl. St. pozemk. ú adu . 23.288/24 ze dne 30.4.1924, Výnos MŠANO . 143.547/23-V ze dne 31.12.1933 Vým ra: 0,38 ha K.ú.: Vlkov P edm t ochrany: Rulová skalka s ojedin lým výskytem koniklece jarního Plán pé e: není Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PP Lhota u Dynína (1397) Vyhlášeno v roce: 1991 Výnos: Vyhl. OÚ . Bud jovice ze dne 30.12.1991 Vým ra: 7,25 ha K.ú.: Lhota u Dynína P edm t ochrany: Rašelinná louka s typickou kv tenou Plán pé e: 2003-2011, schválen SCHKOT 30.7.2003 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne PP Pískovna u Dra ice (2135) Vyhlášeno v roce: 2001 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . 1/2001 ze dne 21.6.2001 Vým ra: 7,96 ha K.ú.: Rapšach P edm t ochrany: Nerekultivovaná t žebna št rkopísku se skalními výchozy a specifickou flórou a faunou Plán pé e: 2001-2010, schválen SCHKOT 1.11.2001 Zápis v katastru: ano Zam eno (ZPMZ): ano PP Slepi í vršek (398) Vyhlášeno v roce: 1955 Výnos: MK .j. 19.053/55-IX z 5.8.1955 - Ú . list ást 97 ze dne 20.9.1955, dodat. reg. MK SR Výn. .14.200/88-SÚOP ze dne 29.11.1988 Vým ra: 1,87 ha K.ú.: Lužnice P edm t ochrany: Píse ná duna s typickou psamofilní flórou a faunou Plán pé e: 2003-2011, schválen SCHKOT 13.1.2003 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne

28

PP Soví les (1843) Vyhlášeno v roce: 1994 Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 940597.520 ze dne 24.3.1994 Vým ra: 20,33 ha K.ú.: T ebo P edm t ochrany: Starší lesní porost na rašelin s velkou diverzitou d evin, ornitologicky významný Plán pé e: 2003-2011, schválen SCHKOT 13.1.2003 Zápis v katastru: ne Zam eno (ZPMZ): ne

3.3. Soustava Natura 2000 3.3.1. Pta í oblasti Pta í oblast T ebo sko byla vymezeno na ízením vlády . 680/2004 Sb. Rozloha oblasti je p ibližn 47 500 ha, z toho se 93,5 % nachází na území CHKO T ebo sko, 6,5 % mimo CHKO (rozší ení za hranicemi CHKO zahrnuje lesní komplexy a rybníky Ohrazenice severn od Drahova a rozsáhlý lesní komplex Homolka navazující na východní hranici CHKO v k.ú. Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou). Pta í oblast zahrnuje celkem 63,5 % rozlohy CHKO T ebo sko (centrální a severní ást CHKO). Ochranné podmínky ( innosti vázané na souhlas orgánu ochrany p írody), p esný popis vedení hranic a mapa se zákresem hranic pta í oblasti jsou uvedeny ástka 232/2004 v citovaném na ízení vlády (publikováno ve Sbírce zákon z 31.12.2004, str.12 202 – 12 207). Cílem ochrany pta í oblasti je zachování a obnova ekosystém významných pro níže jmenované druhy pták v jejich p irozeném areálu rozší ení a zajišt ní podmínek pro zachování populací t chto druh ve stavu p íznivém z hlediska jejich ochrany. - druhy pták , pro které byla oblast vyhlášena, s odhadovaným po tem pár , p ípadn exemplá (* - po et jedinc , ** - po et protahujících jedinc ): áp erný (Ciconia nigra) datel erný (Dryocopus martius) husa velká (Anser anser) kop ivka obecná (Anas strepera) kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) kvakoš no ní (Nycticorax nycticorax) led á ek í ní (Alcedo atthis) lelek lesní (Caprimulgus europaeus) lži ák pestrý (Anas clypeata) moták pochop (Circus aeruginosus) orel mo ský (Haliaeetus albicilla) rybák obecný (Sterna hirundo) sk ivan lesní (Lullula arborea) slavík modrá ek (Luscinia svecica) strakapoud prost ední (Dendrocopos medius) sýc rousný (Aegolius funereus)

29

5-15 50-100 10 000-20 000 (*) 600-1000 (**) 100-150 100-120 10-30 15-30 300-600 (**) 30-60 10-15 80-100 20-40 150-250 50-200 30-50

v elojed lesní (Pernis apivorus) volavka bílá (Egretta alba) žluna šedá (Picus canus)

10-20 až 380 (*) 50-100

- další druhy p ílohy I. sm rnice Evropské unie . 79/409/EHS, které se na lokalit také vyskytují nebo byly zaznamenány: buka velký (Botaurus stellaris) buká ek malý (Ixobrychus minutus) ch ástal kropenatý (Porzana porzana) ch ástal malý (Porzana parva) ch ástal polní (Crex crex) áp bílý (Ciconia ciconia) husa b lo elá (Anser albifrons) husa polní (Anser fabalis) je ábek lesní (Tetrastes bonasia) lejsek b lokrký (Ficedula albicollis) lejsek malý (Ficedula parva) lu ák ervený (Milvus milvus) lu ák hn dý (Milvus migrans) moták pilich (Circus cyaneus) racek ernohlavý (Larus melanocephalus) rybák erný (Chlidonias niger) uhýk obecný (Lanius collurio) volavka ervená (Ardea purpurea) volavka st íb itá (Egretta garzetta) výr velký (Bubo bubo) zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)

3.3.2. Evropsky významné lokality Na základ sm rnice Rady 92/43/EHS (o ochran p írodních stanoviš , voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin) bylo na území CHKO T ebo sko vyty eno 16 lokalit, za azených do národního seznamu (stanoven na ízením vlády . 132/05 Sb.). Základní údaje o t chto územích jsou uvedeny v tabulce . 2, podrobn jší specifikace je v p íloze . 2. Tabulka

. 2: Základní údaje o evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000

Jméno lokality T ebo sko st ed

Rozloh P edm t ochrany – typ p írodního stanovišt soustavy Natura a (ha) 2000 a druhy chrán né EU (* hv zdi ka ozna uje prioritní stanovišt a druhy) 4026,93 9190 Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na pís itých pláních 91E0*Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých ek atlanstké a st edoevropské provincie (Ulmenion minoris)

30

Velký a Malý Tisý

677,66

Ruda

77,76

ervené blato 395,37 Široké blato

95,56

Lužnice a Nežárka

859,50

Nad jská soustava Hliní Pon drážka Cepská pískovna a okolí T ebo

612,26

Žofina hu Purkrabský rybník a To ník Lomnický velký rybník Malý Horusický rybník Šti í rybník Odm ny u rybníka Sv t

164,32

1037 klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) 1188 ku ka ohnivá (Bombina bombina) 1084* páchník hn dý (Osmoderma eremita) 1145 pisko pruhovaný (Misgurnus fossilis) 1082 potápník (Graphoderus bilineatus) 1149 sekavec píse ný (Cobitis taenia) 1088 tesa ík obrovský (Cerambyx cerdo) 1355 vydra í ní (Lutra lutra) 1393 srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) 1084* páchník hn dý (Osmoderma eremita) 1355 vydra í ní (Lutra lutra) 1887 puchý ka útlá (Coleanthus subtilis) 7140 P echodová rašeliništ a t asovišt 91D0*Rašelinný les 1903 hlízovec Loesel v (Liparis loeselii) 1393 srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) 7120 Degradovaná vrchovišt (ješt schopná p irozené obnovy) 91D0*Rašelinný les 7140 P echodová rašeliništ a t asovišt 91D0*Rašelinný les 1084* páchník hn dý (Osmoderma eremita) 1145 pisko pruhovaný (Misgurnus fossilis) 1032 velevrub tupý (Unio crassus) 1355 vydra í ní (Lutra lutra) 1084* páchník hn dý (Osmoderma eremita) 1355 vydra í ní (Lutra lutra) 1166 olek velký (Triturus cristatus)

141,16 1166 98,12

olek velký (Triturus cristatus)

45,10 7,90

1084* páchník hn dý (Osmoderma eremita) 1088 tesa ík obrovský (Cerambyx cerdo) 1061 modrásek bahenní (Maculinea nausithous) 1084* páchník hn dý (Osmoderma eremita)

41,63

1887 puchý ka útlá (Coleanthus subtilis)

4,99

1887 puchý ka útlá (Coleanthus subtilis)

3,81 1,19

1887 puchý ka útlá (Coleanthus subtilis) 1393 srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus)

3.4. Památné stromy Na území CHKO T ebo sko je vyhlášeno celkem 227 památných strom (208 dub , 13 lip, 2 buky, 2 hrušn , 1 klen, 1 jilm), z toho 41 strom jednotliv , 3 aleje a 1 skupina strom . V tšina jedinc se nachází v památných alejích. Z vyhlášených 31

jednotlivých strom jsou 3 stromy padlé (1 lípa – nejv tší na území CHKOT, 1 klen, 1 hruše ), ale jejich ochrana nebyla doposud oficiáln zrušena, ve stromo adích je zaniklých dalších 9 jedinc . Nejmohutn jší jedinci mají obvod kmene (v 1,30 nad zemí) výjime n nad 7-8 m, cca 30 jedinc má obvod v tší než 6 m, cca 1/2 všech jedinc p esahuje obvod 5 m a 4/5 jedinc obvod 4 m. Dále je v úst edním seznamu památných strom evidováno na území CHKO T ebo sko pod 13 eviden ními ísly 44 jedinc strom , které však nebyly ádn vyhlášeny. Podle dostupných informací se jedná o poz statky aktivity ONV v Tábo e, který ochranu významn jších jedinc p i r zných p íležitostech sice prezentoval ve form památných strom , ve skute nosti však k jejich faktickému vyhlášení nedošlo. P i kontrole t chto strom v roce 2006 bylo konstatováno, že n které z nich již fyzicky neexistují a stávající ve v tšin p ípad nespl ují kritéria pro jejich vyhlášení památnými stromy. Z výše uvedených d vod je proto nutné je z úst edního seznamu i z jiných zdroj odstranit. Seznam památných strom na území CHKO T ebo sko je uveden v tab. . 3. Krom strom již vyhlášených památných strom se na území CHKO vyskytuje ada jedinc nadstandardních dimenzí, jedinc zvláštních svým tvarem, v kem, estetickým p sobením i jiným zp sobem zajímavých. Správa CHKO T ebo sko má v evidenci údaje o cca 400 významných stromech n kolika druh (databáze Správy CHKOT). Zna ná ást takto evidovaných strom se nachází v alejích na hrázích rybník . U cca 10 – 20 nejmohutn jších, resp. nejohrožen jších z nich se p edpokládá v následujících letech postupné vyhlášení za památné stromy.

Obr. 5: Nejv tší dub na T ebo sku 32

Ošet ování památných strom U všech památných strom je pr b žn nebo v n kolikaletých periodách sledován jejich zdravotní stav. V tšina jedinc se nachází v relativn dobrém zdravotním stavu, resp. ve stavu odpovídajícím jejich v ku a charakteru. N kte í nejv tší jedinci jsou již delší dobu ve stavu rozpadajících se strom s více i mén zachovalými zbytky živých v tví (nap . duby . 303012, 303013, 303025) až po úpln odum elá torza ( . 303032, 303033, 303035). U n kterých strom došlo k rapidnímu zhoršení jejich zdravotního stavu v posledních n kolika letech (nap . 303040). V tšina památných strom vyžaduje speciální ošet ování, p i kterém je kladen d raz nejen na bezpe nost, ale též zdravotní a estetické hledisko (výchovné, estetické aj. ezy, výjime n bezpe nostní vázání). V posledních cca 10-15 letech se v nuje bezpe nostn zdravotním ošet ením památných strom (ale i dalších významných strom ) na území CHKO T ebo sko mimo ádná pozornost. Do roku 2006 byla již v tšina památných strom , které vyžadovaly zásahy, z r zných prost edk (PPK, SFŽP) ošet ena (v letech 2005-2006 byly nap . kompletn ošet eny památné stromy na hrázi rybníka Rožmberk, v roce 2006 cca 1/2 strom na hrázi Nové eky). Lze p edpokládat, že v následujících 1-2 letech bude na dokon eno ošet ení zbývajících památných strom . Vzhledem k velkému množství památných strom vynakládá Správa CHKO ebo sko nemalé prost edky na pé i o n , ro n pr m rn n kolik desítek tisíc K . U významných, ale nechrán ných alejí vedoucích podél komunikací, ale nap . i u soliterních strom v obcích, n kdy dochází p i ošet ování k nevhodnému o ezávání v tví ve spodní ásti koruny. Výsledkem je nejen zvýšení t žišt a tím snížení odolnosti proti v tru, ale asto – v kombinaci se solením komunikací i prosychání (nap . aleje podél hlavní komunikace Veselí nad Lužnicí – T ebo ).

33

Památné stromy na území CHKO T ebo sko ís.(státní seznam)

Po et (ks)

Katastrální území

Parcelní íslo

Obvod (cm)

Výška Odhad (m) stá í

Rok vyhl.

Vyhlásil

Poznámka

Název (státní seznam)

D evina

303053

Alej na hrázi Nové eky

Quercus robur

88 Holi ky u Staré Hlíny 703/1, 704/1,2,5 370-720 11-31 200-400 1987 ONV J.Hradec 8 dub zaniklo

303057

Duby na hrázi rybníka Rožmberka

Quercus robur

76 Stará Hlína

303058 303005.1/1 303006.1/1 303007.1/1 303009.1/1 303012.1/1 303013.1/1 303016.1/1 303021.1/1 303022.1/1 303023.1/1 303024.1/1 303025.1/1 303026.1/1 303027.1/1 303029.1/1 303030.1/1

Tilia cordata Alej u Jem iny - lípa Quercus robur Dub Quercus robur Dub Tilia cordata Lípa u Podsedku Quercus robur Dub Quercus robur Dub Quercus robur Dub Quercus robur Dub na Meteli Tilia cordata T ebo ská lípa Dub u rybníka Velké Stavidlo Quercus robur Fagus sylvatica Buk na Skalkách Tilia cordata Lípa u lomu Quercus robur Dub Fagus sylvatica Buk u rybníka Holná Tilia cordata Lípa v Chlumu u T ebon Quercus robur Majdalenský dub Pyrus communis St íb ecká hruše

8 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Hatín Kardašova Re Kardašova Re Kardašova Re Kardašova Re Kardašova Re Kardašova Re Nítovice T ebo Branná Sta kov Sta kov Kardašova Re Hatín Lutová Majdalena St íbec

303032.1/1

Dub v Holi kách 1, Dub u Starého Vdovce 1

Quercus robur

1

Holi ky u Staré Hlíny 141

753

15

400

1987 ONV J.Hradec mrtvé torzo 4 m

303033.1/1

Dub v Holi kách 2, Dub u Starého Vdovce 2

Quercus robur

1

Holi ky u Staré Hlíny 62

653

17

400

1987 ONV J.Hradec suchý, zbytky v tví

303034.1/1

Dub v Holi kách 3, Dub u Starého Vdovce 3

Quercus robur

1

Holi ky u Staré Hlíny 62

705

18

400

1987 ONV J.Hradec

303035.1/1

Dub u St. Vdovce, Dub u Starého Vdovce 4

Quercus robur

1

Holi ky u Staré Hlíny 232/1

638

20

350

1987 ONV J.Hradec suchý, zbytky v tví

303036.1/1 303037.1/1 303038.1/1 303039.1/1

Dub Destinové Dub u Nežárky Dub u Nežárky Dub u Zadního Dvora

Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur

1 1 1 1

Holi ky u Staré Hlíny Hatín Hatín Hatín

593 848 633 546

22 20 36 22

350 400 350 300

1987 1987 1987 1987

34

ice ice ice ice ice ice

ice

9-26 150-400 1987 ONV J.Hradec

455/2, 493

310-662

1286 4195/2 4195/2 4195/2 4195/2 4193 4193 565 2519 714/4 152 70 4038/2 1179 552/1 200/1 958/1

410-546 23-29 200-300 1987 ONV J.Hradec 1 lípa zanikla 555 25 450 1987 ONV J.Hradec 498 24 400 1987 ONV J.Hradec 483 27 400 1987 ONV J.Hradec 480 25 400 1987 ONV J.Hradec 713 29 450 1987 ONV J.Hradec 598 19 400 1987 ONV J.Hradec živoucí torzo 619 27 450 1987 ONV J.Hradec 596 21 200 1987 ONV J.Hradec 689 22 300 1987 ONV J.Hradec 500 23 150 1987 ONV J.Hradec 544 17 200 1987 ONV J.Hradec 490 22 250 1987 ONV J.Hradec rozlomený dvojkmen 482 30 150 1987 ONV J.Hradec 480 30 150 1987 ONV J.Hradec 740 23 300 1987 ONV J.Hradec 100 1987 ONV J.Hradec 214+205 10

704/3 911/1 917 928/2

ONV J.Hradec ONV J.Hradec ONV J.Hradec ONV J.Hradec

Quercus robur 303040.1/1 Dub u Zadního Dvora Quercus robur 303041.1/1 Dub za vodojemem Quercus robur 303042.1/1 Dub u Hatína 3 Quercus robur 303043.1/1 Dub u Hatína Quercus robur 303045.1/1 B ilický dub 303046.1/1 Dub u Budínského rybníka Quercus robur Quercus robur 303047.1/1 Dub v Mláce, Dub u Mlák Quercus robur 303048.1/1 Dub u rybníka Zájezek Quercus robur 303050.1/1 Dub u Velkého Tisého 303051.1/1 Dub u rybníka Malý Zavistivý Quercus robur Quercus robur 303059.1/1 Novosedelský dub Quercus robur 303077.1/1 Dub u Vohnoutk Quercus robur 303078.1/14-14/14 Vršské doubí Ulmus laevis 303128.1/1 Jilm u Hradecké brány Quercus robur 303133.1/1 Dub na rozcestí

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 14 1 1

Hatín Hatín Hatín Hatín B ilice St íbec Mláka Chlum u T ebon Lomnice nad Lužnicí Kardašova Re ice Novosedly n.N. Pon drážka Domanín T ebo Lutová

936/2 935/1 935/1 951/1 1875 964 268/1 945/1 799 4193 2847/21 2097/1, 610/2 710/8 180/1 482

618 21 250 1987 ONV J.Hradec 580 18 250 1987 ONV J.Hradec 682 22 250 1987 ONV J.Hradec 594 20 250 1987 ONV J.Hradec 587 20 200 1987 ONV J.Hradec 585 19 200 1987 ONV J.Hradec 677 19 300 1987 ONV J.Hradec 565 22 250 1987 ONV J.Hradec 599 24 300 1987 ONV J.Hradec 562 25 250 1987 ONV J.Hradec 474 23 250 1987 ONV J.Hradec 478 24 250 2001 S CHKOT 464-604 23-30 150-250 2001 S CHKOT 382 22 150 2003 M Ú T ebo 523 25 200 2004 M Ú T ebo

Žíte Hatín Hatín

53 23/1 839/1

240 575 827

Horusice St íbec Drahov Veselí nad Lužnicí Drahov Drahov Drahov Drahov Drahov Vlkov Vlkov Vlkov Drahov

2305/1 318/2

420 510 370 553

Památné stromy padlé, doposud evidované ve státním seznamu 303028.1/1 303055.1/1 303049.1/1

Žíte ská hruše Klen v Hatín Lípa u Jem iny

Pyrus communis Acer pseudoplatanus Tilia cordata

1 1 1

12 22 24

Stromy evidované ve státním seznamu, které nebyly vyhlášeny 303044.1/1 303056.1/1 308048.1/1 308061.1/1 30836 30836 30836 30839 30840 30860 30860 30860 30869

Quercus robur Quercus robur Tilia cordata Quercus robur Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus (17), Tilia (15)

35

200-362 150-444

200-386,222-412

100 300 400

1987 1987 1987

1994 padla 2000 padl 2005 padla

3.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK 3.5.1. Vybrané druhy rostlin a živo ich významné pro CHKO 3.5.1.1. Významné druhy rostlin Na území CHKO T ebo sko se aktuáln vyskytuje 75 druh zvlášt chrán ných druh cévnatých rostlin, jak je uvádí § 14 odst. 1 vyhlášky MŽP . 395/1992 Sb. a p íloha . II této vyhlášky. Po et druh pro jednotlivé stupn ohrožení (KO - kriticky ohrožené, SO - siln ohrožené, O – ohrožené) jsou uvedeny v následující tabulce. kategorie ohrožení kriticky ohrožené siln ohrožené ohrožené celkem

po et zvlášt chrán ných druh rostlin 21 24 30 75

Druhy kriticky ohrožené: bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca) hlízovec Loesel v (Liparis loeselii) hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) kapra h ebenitá (Dryopteris cristata) koniklec jarní (Pulsatilla vernalis) kotvice plovoucí (Trapa natans) masnice vodní (Tillaea aquatica) nehtovec p eslenitý (Illecebrum verticillatum) ost ice dvoudomá (Carex dioica) ost ice šlahounovitá (Carex chordorrhiza) pob ežnice jednokv tá (Littorella uniflora) pušti ka rozprost ená (Lindernia procumbens) rosnatka dlouholistá (Drosera anglica) rosnatka prost ední (Drosera intermedia) rozchodník pý itý (Sedum villosum) sítina hlavatá (Juncus capitatus) sítina rybni ní (Juncus tenageia) stulík malý (Nuphar pumila) suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile) t tina nachová (Calamagrostis purpurea) vrati ka he mánkolistá (Botrychium matricariifolium) zimozelen okolíkatý (Chimaphila umbellata) Druhy siln ohrožené: bazanovec kytkokv tý (Naumburgia thyrsiflora) bublinatka prost ední (Utricularia intermedia) cídivka zimní (Hippochaete hyemalis) ho ec ho epník (Gentianella pneumonanthe) hvozdík pyšný (Dianthus superbus) jednokvítek velekv tý (Moneses uniflora) kosatec sibi ský (Iris sibirica) leknín b lostný (Nymphaea candida) leknín bílý (Nymphaea alba) 36

ost ice mok adní (Carex limosa) ost ice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) plavu ka zaplavovaná (Lycopodiella inundata) prysky ník veliký (Ranunculus lingua) puchý ka útlá (Coleanthus subtilis) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) r žkatec potopený (Ceratophyllum submersum) ezan pilolistý (Stratiotes aloides) suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) violka slatinná (Viola stagnina) vstava kuka ka (Orchis morio) všivec bahenní (Pedicularis palustris) všivec lesní (Pedicularis sylvatica) zb hovec jehlancovitý (Ajuga pyramidalis) zevar nejmenší (Sparganium minimum)

Obr. 6: Koniklec jarní (Pulsatilla vernalis) Druhy ohrožené: bledule jarní (Leucojum vernum) ernýš eský (Melampyrum bohemicum) áblík bahenní (Calla palustris) d ípatka horská (Soldanella montana) hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus) kamzi ník rakouský (Doronicum austriacum) kapradiník bažinný (Thelypteris palustris) 37

klikva žoravina (Oxycoccus palustris) kru ine ka k ídlatá (Genistella sagittalis) kruštík tmavo ervený (Epipactis atrorubens) kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) lilie zlatohlavá (Lilium martagon) om j pestrý (Aconitum variegatum) ost ice blešní (Carex pulicaris) ost ice Davallova (Carex davalliana) pampeliška bahenní (Taraxacum palustre) plavu pu ivá (Lycopodium annotinum) plavuník Zeiller v (Diphasiastrum zeilleri) prha arnika (Arnica montana) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) pupe ník obecný (Hydrocotyle vulgaris) rojovník bahenní (Ledum palustre) sn ženka p edjarní (Galanthus nivalis) tolije bahenní (Parnassia palustris) vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) vranec jedlový (Huperzia selago) vrati ka m sí ní (Botrychium lunaria) žebratka bahenní (Hottonia palustris) Druhy erveného seznamu kv teny R (pouze výše neuvedené): C1: Arnoseris minima, Pseudognaphalium luteoalbum, Pycreus flavescens, Radiola linoides C2: Alisma gramineum, Centunculus minimus, Cicuta virosa, Elatine hexandra, Elatine triandra, Hydrocharis morsus-ranae, Najas marina, Scirpus radicans, Spergularia echinosperma, Teesdalia nudicaulis C3: Aphanes arvensis, Bolboschoenus maritimus, Butomus umbellatus, Cardamine trifolia, Carex ericetorum, Hypericum humifusum, Limosella aquatica, Myosurus minimus, Pinus rotundata, Salix rosmarinifolia, Scorzonera humilis, Spiraea salicifolia, Stellaria longifolia, Thalictrum lucidum Komentá k vybraným taxon m: bazanovec kytkokv tý – v CHKO pom rn astý druh borovice blatka – výskyt jen na n kolika lokalitách ( ervené blato, Žofinka, Široké blato, Ko i í blato) s dostate nou vrstvou rašeliny, populace ohrožena genetickou korozí a introgresivní hybridizací s borovicí lesní bublinatka prost ední – na T ebo sku známo n kolikero lokalit, stabilní populace nap . NPP Vizír, ryb. Hliní , rašeliništ u Pon drážky, PR Ruda cídivka zimní – známa jediná lokalita u Splav na po átku Novo ecké hráze; patrn nep vodní, p ivezená s navážkou ernýš eský – vzácný výskyt na n kolika lokalitách, aktuáln potvrzen výskyt mezi Kolenci a Novosedly n. Nežárkou drobýšek nejmenší – p ehlížený druh, aktuáln výskyt pravideln ov ován na úhorových polí kách p i obci Vlkov d ípatka horská – sporadicky, vázaná na inverzní polohy lesních pot k , p edevším v J ásti CHKO, nap . V okolí Šalmanovic

38

hlízovec Loesel v – na jediné známé lokalit v rámci T ebo ska, drobná populace cca 15 rostlin v NPR Ruda ho ec ho epník – pom rn b žn se vyskytující druh zrašelin lých vlhkých luk a lesních lem - etný v okolí Domanína, St íb ecko hrotnosemenka bílá – bohatá a silná populace na n kolika lokalitách (NPR Ruda, PR Hovízna, NPP Vizír) hvozdík lesní – p ehlížený druh, aktuáln ov eny lokality u Holi kovny a u Splav u Staré eky hvozdík pyšný – izolovaný výskyt na n kolika lokalitách, pravideln nap . pod hrází ryb. Malý Dubovec jednokvítek velekv tý – jediný recentní výskyt znám u ka onu í ky Dra ice u Františkova kapra h ebenitá – sporadický výskyt, aktuáln v PR Horusická blata koniklec jarní – v sou asnosti jediná p vodní lokalita (Vlkov nad Lužnicí), záchranné kultivace a vysazování semená k na místa historického výskytu (Halámky, Pele) kosatec sibi ský – mozaikovitý výskyt na zrašelin lých a podmá ených loukách, nap . V okolí Nové Vsi, Horusická blata, v okolí St íb ece kotvice plovoucí – vzácn se vyskytující druh, patrn zavlékaný vodními ptáky nebo um le vysazovaný, poslední známý výskyt ryb. Žofinka roku 2004 kru ine ka k ídlatá – ojedin le, v CHKO patrn zavle ená, známá jen z jednoho místa na žel. náspu u Suchdola kruštík tmavo ervený – patrn zavle ený s navážkou št rku, ojedin lý výskyt na náspu žel. trati mezi Majdalenou a Suchdolem ku inka ostnosemenná – vzácn se vyskytující druh, aktuáln ov ený na dn letn ných rybník Lipnický, Šti í a v roce 2006 i Opatovický leknín b lostný – mizející druh, ch adnoucí populace na ryb. Vizír a Purkrabský leknín bílý – sporadický výskyt, um le vysazován soukromníky na menší vodní plochy, stabilní populace na ryb. Fará ský a P ední Sax u Drahova, Nový u Smitky masnice vodní – ojedin lý výskyt na lokalit Sádky Šaloun v Lomnice nad Lužnicí, v sou asné dob ší ení na vybraná místa v rámci záchranných kultivací myší ocásek nejmenší – místn hojný na obnažených dnech letn ných rybník a ve vysychajících kalužinách v polních kulturách nahoprutka píse ná – pom rn hojn zastoupený druh se stabilní populací v okolí Vlkova, dále PP Pískovna u Dra ice, u Žít e nehtovec p eslenitý – stabilní populace s t žišt m výskytu zejména na obnažené rašelin (Branná) a vlh ím písku (Veselské pískovny) om j pestrý – vzácn , n kolik rostlin aktuáln potvrzeno na terase Nežárky pod ryb. Stejný ost ice dvoudomá – aktuáln potvrzen výskyt mikropopulací z NPR Ruda a PR Hovízna ost ice mok adní – t žišt výskytu na jediné lokalit Ruda, stabilní populace stovek exemplá ost ice plstnatoplodá – hojn se vyskytující druh, tvo ící rozsáhlé litorální porosty ve zrašelin lých litorálech rybník ost ice šlahounovitá – izolovaný výskyt stabilní populace na jediné lokalit v NPR Ruda ost ice v esovištní – mozaikovitý výskyt na n kolika lokalitách, vázaná na suché pís ité p dy – PP Pískovna u Dra ice, Veselské pískovny

39

píse natka nejmenší – slabá a mizející populace v okolí Vlkova a pom rn stabilní a po etná nová lokalita v Žít i plavuník Zeiller v – slabá a málo po etná populace n kolika mikrolokalit u Rapšachu a v polesí Nad jov plavu ka zaplavovaná – p ehlížený druh, avšak se stabilním a relativn etným výskytem na ronících a vlhkých pískách u Veselských pískoven, Cepské pískovny, rašeliništ Branná pob ežnice jednokv tá – stabilní a silná populace na ryb. Sta kovský a Hejtman, v programu záchranných kultivací pokusy o vysazení na historickou lokalitu ryb. Sv t prot ž žlutobílá – jediný recentní výskyt na sádkách Šaloun, jinak silná populace nalezena roku 2004 u Borovan; vysazování na historicky známé lokality v rámci záchranných kultivací prysky ník veliký – jediná známá recentní lokalita v PR Horusická blata puchý ka útlá - velice hojn se vyskytující druh na obnažených dnech letn ných rybník , tvo ící rozsáhlé monodominantní porosty, nap . ryb. Opatovický, Pon drážkovský, Malý Horusický pušti ka rozprost ená – p ehlížená, v sou asné dob silná populace na b ezích nov vyhrnuté (2004) laguny v Novo eckých mo álech a na obnaženém dnu ryb. Rožmberk rosnatka dlouholistá – ojedin lý výskyt, aktuáln n kolik drobných populací v PR v rájích, PR Hovízna rosnatka okrouhlolistá – b žn a hojn se vyskytující druh na obnažené rašelin a vlhkých narušených hlinitopís itých p dách rosnatka prost ední – vzácný výskyt na n kolika stabilních lokalitách: NPP Vizír, jižní okraj Záblatského rybníka a um le vytvo ená a udržovaná plocha u nau né stezky Veselské pískovny rozchodník pý itý – aktuáln bez p irozeného výskytu v p írod , vysazování na vybraných lokalitách v rámci záchranných kultivací rozpuk jízlivý - pom rn hojn se vyskytující druh litorálu rybník a bahnitých substrát , etné lokality v ostavených ramenech na Horní Lužnici, Chlumecká rybni ní soustava, Frahelžská soustava r žkatec potopený – vzácn a nestabiln se vyskytující druh, znám z n kolika lokalit na T ebo sku – ryb. Obecní u Mláky, Pta í blato e anka pomo ská – patrn zavle ený druh, stabilní populace na ryb. Malý Dubovec, ší í se i do okolních rybník e išnice trojlistá – známa jediná lokalita v PR Bukové kopce ezan pilolistý – zavle ený druh, sekundární výskyt p i západním okraji ryb. Sv t a v pískovni ce u bce Branná sítina hlavatá – ojedin le, recentní p irozený výskyt není znám, na vybrané lokality vysazován v rámci záchranných kultivací sítina rybni ní - ojedin le, recentn ov ený p irozený výskyt nap . ryb. Holná, na vybrané lokality vysazován v rámci záchranných kultivací (pískovna Halámky, Cepské pískovny, Veselské pískovny) sk ípina ko enující – pom rn hojn rozší ený druh litorálu rybník a povodí Lužnice, aktuáln ov en výskyt v PR Horní Lužnice stozrník lnovitý – vzácn na vlhkých a ronících píscích pouze v okolí Veselských pískoven stulík malý – jediná sporná lokalita (k íženec N. lutea x N. pumila ?) v t ni eky Lužnice u Dvor nad Lužnicí

40

suchopýrek alpský – ojedin lý výskyt v sou asné dob potvrzen pouze z NPR Ruda suchopýr štíhlý – spolehliv prokázaný recentní výskyt v NPR Ruda a PR Hovízna šáchorek žlutavý – aktuáln voln v p írod výskyt tohoto druhu nepotvrzen, um le vysazován na vhodné náhradní lokality v rámci záchranných kultivací t tina nachová – rozší ení a výskyt nedostate n znám, poslední údaje z NPR Ruda a PR Rašeliništ Hovízna úpor šestimužný – pravidelný výskyt na dnech letn ných rybník , nap . ryb. Lipnický, Šti í, Malý Horusický, laguna v Novo eckých mo álech aj. úpor trojmužný - pravidelný výskyt na dnech letn ných rybník , nap . ryb. Lipnický, Šti í, Malý Horusický, laguna v Novo eckých mo álech aj. violka slatinná – ojedin lý výskyt na jediné známé lokalit v PR Záblatské louky vo anka žabí – stabilní a hojný výskyt v odvod ovacích kanálech na Mokrých loukách kolem T ebon , jinde vzácn vrati ka he mánkolistá – n kolik drobných a stabilních populací, aktuáln ov en výskyt u Vlkova a v polesí Hod jov u ryb. Rožmberk vrati ka m sí ní – nep íliš hojn se vyskytující druh suchých trávníku a kraj cest, výskyt potvrzen u Vlkova vstava kuka ka – ustupující druh, n kolik desítek rostlin stabiln na louce p ed stanicí v NPR Ruda všivec bahenní – silná a stabilní populace v podmá ených okrajích ryb. Horusický, PR Horusická blata všivec lesní – pom rn hojný výskyt v okolí Pístiny a St íbce, u Šalmanovic na zrašelin lých loukách zb hovec jehlancovitý – izolovaný výskyt, známé jen dv lokality: v lese u Kolenc a od roku 2004 podél cesty kolem PR Rašeliništ Pele zevar nejmenší – ustupující druh, v sou asnosti ov eny lokality v NPR Ruda, PR Hovízna zimozelen okolíkatý - známy jsou jen 2 recentní mikrolokality u Kolenc a u Sta kova; sta kovská lokalita ítá cca 180 kvetoucích jedinc žabník trávolistý – nedostate n známé rozší ení, aktuáln potvrzeny dv lokality: v t ních na Horní Lužnici a Pazderní ryb. u Mníšku žlu ucha lesklá – jediný známý výskyt v niv pot ku u Domanína Bezcévným rostlinám nebyla v CHKO zatím v nována systematická pozornost. V nov jším období byly zpracovány ve více MZCHÚ mechorosty, o ostatních skupinách jsou k disposici pouze zlomkovité údaje. Mezi fytogeograficky nejvýzna n jší druhy mechorost na T ebo sku pat í srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus), jejíž druhová ochrana v stávající NPR Ruda je navíc nov zaštít na statutem EVL. Další významné mechorosty T ebo ska jsou vázány svým výsketym na chladn jší rašelinné biotopy, pat í mezi n nap .: Helodium blandowii, Splachnum ampullaceum, Tetraplodon angustatus. P estože je oblast vyhlášenou houba skou oblastí, mykologický soupis hub zatím neexistuje. Významné nálezy z T ebo ska jsou zpravidla zahrnuty v širších regionálních sd leních ve Sbornících Jiho eského muzea v . Bud jovicích a Mykologických listech. V posledních letech se zde uskute nily dv týdenní exkurze mykologické spole nosti, výsledky desítek mykologických specialist se teprve zpracovávají. Jako nejzajímav jší se pro výskyt hub jeví rozsáhlá rašeliništ , rašelinné lesy a louky s množstvím rozkládající se organické hmoty. Z chrán ných hub lze jmenovat

41

výskyt klouzku žlutavého (Suillus flavidus, SO), václavky bažinné (Armillaria ectypa, KO), vláknice zašpi at lé (Inocybe acutella, KO) i šupinovky Henningsovy (Pholiota henningsii, O). Druhovou pestrost hub, krom neprostupných slatinných bažin s množstvím odumírajících d evin, významn zvyšují fragmenty pralesovitých bu in PR Bukové kopce a BC Nad jov, i rozsáhlé pís ité borové lesy v etn píse ných p esyp . Svérázným biotopem jsou i rybni ní hráze, kde byl nap íklad nalezen lošá ek statný (Phellodon confluens, KO), teplomilný h ib Fechtner v (Boletus fechtneri, KO) nebo vápnomilný h. královský (B. regius, KO), se z ejmým vztahem na vápn ní rybník .

3.5.1.2. Významné druhy živo ich

(kategorie ohrožení podle vyhlášky MŽP R .395/1992 Sb., v aktuálním zn ní)

Druhy kriticky ohrožené: krasec Eurythyrea quercus potápník Graphoderus bilineatus rak í ní (Astacus fluviatilis) velevrub malí ský (Unio pictorum) mihule poto ní (Lampetra planeri) - EN blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) - NT skokan sk ehotavý (Rana ridibunda) - NT ropucha krátkonohá (Bufo calamita) - EN skokan ostronosý (Rana arvalis) - EN zmije obecná (Vipera berus) - VU b ehouš ernoocasý (Limosa limosa) - CR buka velký (Botaurus stellaris) - CR buká ek malý (Ixobrychus minutus) - CR ch ástal malý (Porzana parva) - CR koliha velká (Numenius arquata) - CR lu ák ervený (Milvus milvus) - CR lu ák hn dý (Milvus migrans) - CR mor ák velký (Mergus merganser) orel mo ský (Haliaeetus albicilla) - CR orlovec í ní (Pandion haliaetus) ostralka štíhlá (Anas acuta) - RE rybák erný (Chlidonias niger) - CR sokol st hovavý (Falco peregrinus) - CR vodouš rudonohý (Tringa totanus) - CR volavka ervená (Ardea purpurea) - CR netopýr erný (Barbastella barbastellus) netopýr velký (Myotis myotis) - VU Druhy siln ohrožené: klínatka rohatá (Ophiogomphus serpentinus) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek o kovaný (Maculinea teleius) páchník hn dý (Osmoderma eremita) potápník široký (Dytiscus latissimus)

42

+++ + ++ ++ ++ jednotl., nepravid. jednotl., nepravid. 3-5 jednotl., nepravid. ++, M jednotl., nepravid. 1-3 ++, M 10-15 ++, M ++, M 1-5 ++, M 1-5 1-3

tesa ík obrovský (Cerambyx cerdo) tesa ík zavalitý (Ergates faber) vážka b loústá (Leucorrhinia albifrons) vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) - VU zdobenec prom nlivý (Gnorimus variabilis) zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis) žlu ásek bor vkový (Colias palaeno) škeble rybni ná (Anodonta cygnea) velevrub tupý (Unio crassus)

Obr. 7: Tesa ík obrovský (Cerambyx cerdo) olek horský (Triturus alpestris) - NT olek obecný (Triturus vulgaris) - LC olek velký (Triturus cristatus) - EN ku ka obecná (Bombina bombina) - EN ku ka žlutob ichá (Bombina variegata) - VU ropucha zelená (Bufo viridis) - NT rosni ka zelená (Hyla arborea) - NT skokan krátkonohý (Rana lessonae) - VU skokan štíhlý (Rana dalmatina) - NT skokan zelený (Rana kl. esculenta) - NT ješt rka obecná (Lacerta agilis) - NT ješt rka živorodá (Zootoca vivipara) - NT slepýš k ehký (Anquis fragilis) - LC užovka hladká (Coronella austriaca) - VU bekasína otavní (Gallinago gallinago) - EN

43

+++ +++ ++ ++ + + +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ + desítky

áp erný (Ciconia nigra) - VU írka modrá (Anas querquedula) dudek chocholatý (Upupa epops) - EN hohol severní (Bucephala clangula) - EN holub doup ák (Columba oenas) - VU ch ástal kropenatý (Porzana porzana) - EN ch ástal polní (Crex crex) - VU ch ástal vodní (Rallus aquaticus) - VU je ábek lesní (Bonasa bonasia) - VU kalous pustovka (Asio flammeus) - VU kavka obecná (Corvus monedula) - NT konipas lu ní (Motacilla flava) - VU krahujec obecný (Accipiter nisus) - VU krutihlav obecný (Jynx torquilla) - VU k epelka polní (Coturnix coturnix) - NT kulíšek nejmenší (Glaucidum passerinum) - VU kvakoš no ní (Nycticorax nycticorax) - EN led á ek í ní (Alcedo atthis) - VU lejsek malý (Ficedula parva) - VU lelek lesní (Caprimulgus europaeus) - EN lži ák pestrý (Anas clypeata) - CR moták lužní (Circus pygargus) - EN moták pilich (Circus cyaneus) - CR ost íž lesní (Falco subbuteo) - EN p nice vlašská (Sylvia nisoria) - VU pisík obecný (Actitis hypoleucos) - EN potápka rudokrká (Podiceps grisegena) - CR rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) - VU rybák obecný (Sterna hirundo) - EN sk ivan lesní (Lullula arborea) - EN slavík modrá ek (Luscinia svecica) - EN sova pálená (Tyto alba) - EN sýc rousný (Aegolius funereus) - VU sý ek obecný (Athene noctua) - EN sýko ice vousatá (Panurus biarmicus) - EN tet ívek obecný (Tetrao tetrix) - EN v elojed lesní (Pernis apivorus) - EN vodouš kropenatý (Tringa ochropus) - EN volavka bílá (Egretta alba) zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) - EN žluva hajní (Oriolus oriolus) - LC los evropský (Alces alces) - EN netopýr brandt v (Myotis brandti) netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) netopýr parkový (Pipistrellus nathusii) - DD netopýr pestrý (Vespertilio murinus) - DD netopýr rezavý (Nyctalus noctula) netopýr asnatý (Myotis nattereri) netopýr severní (Eptesicus nilssoni)

44

5-10 do deseti 1-3 40-60 do deseti 10-20 do deseti 50-100 jednotl., nepravid. 10-20 desítky desítky 100-150 60-120 10-30 desítky do deseti 1-3 5-10 jednotl., nepravid. 80-100 do deseti 30-50 jednotl., nepravid. 10-20 5-15 40-60

netopýr stromový (Nyctalus leisleri) - DD netopýr ušatý (Plecotus auritus) netopýr ve erní (Eptesicus serotinus) netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) - DD netopýr vodní (Myotis daubentoni) netopýr vousatý (Myotis mystacinus) plšík lískový (Muscardinus avellanarius) vydra í ní (Lutra lutra) - VU Druhy ohrožené: rak bahenní (Astacus leptodactylus) batolec ervený (Apatura ilia) batolec duhový (Apatura iris) b lopásek topolový (Limenitis populi) - EX, EN b lopásek tavolníkový (Neptis rivularis) - EX, EN íhalka pospolitá (Atherix ibis) melák Bombus spp. chroust mlyna ík (Polyphylla fullo) kova ík Lacon querceus krajník hn dý (Calosoma inquisitor) krasec m ák (Chalcophora mariana) majka obecná (Meloe proscarabeus) mravenec Formica spp. otakárek fenyklový (Papilio machaon) st evlík Carabus problematicus svižník polní (Cicindela campestris) svižník lesní (Cicindela sylvatica) svižník lesomil (Cicindela sylvicola) šídlo rašelinné (Aeschna subarctica) - CE jelec jesen (Leuciscus idus) - VU mník jednovousý (Lota lota) - VU pisko pruhovaný (Misgurnus fossilis) - EN vranka obecná (Cottus gobio) - VU ropucha obecná (Bufo bufo) - LC užovka obojková (Natrix natrix) - LC bramborní ek ernohlavý (Saxicola torquata) - VU bramborní ek hn dý (Saxicola rubetra) - LC brkoslav severní (Bombycilla garrulus) b ehule í ní (Riparia riparia) - NT cvr ilka slavíková (Locustella luscinioides) - EN áp bílý (Ciconia ciconia) - NT írka obecná (Anas crecca) - CR hýl rudý (Carpodacus erythrinus) - VU chocholouš obecný (Galerida cristata) - EN jest áb lesní (Accipiter gentilis) - VU kop ivka obecná (Anas strepera) - VU kormorán velký (Phalacrocorax carbo) - VU koroptev polní (Perdix perdix) - NT krkavec velký (Corvus corax) - VU moták pochop (Circus aeruginosus) - VU

45

více druh

více druh

+++ ++ jednotl., nepravid. 100-150 +++, Z 200-400 20-30 cca 10 do deseti ++, M, Z 10-20 600-1000 p es 100 10-30 10-20 30-40

moudivlá ek lužní (Remiz pendulinus) - NT o ešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) - VU potápka ernokrká (Podiceps nigricollis) - EN potápka malá (Tachybaptus ruficollis) - VU potápka rohá (Podiceps cristatus) - VU rorýs obecný (Apus apus) slavík obecný (Luscinia megarhynchos) - LC sluka lesní (Scolopax rusticola) - VU strakapoud prost ední (Dendrocopos medius) - VU uhýk obecný (Lanius collurio) - NT uhýk šedý (Lanius excubitor) - VU vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - LC výr velký (Bubo bubo) -EN veverka obecná (Sciurus vulgaris) - NE

10-200 stovky stovky stovky stovky 10-20 desítky 100-200 10-20 10-15

další významné druhy vyskytující se v CHKO T ebo sko a nezahrnuté ve vyhlášce: husa b lo elá (Anser albifrons) +++, M, Z husa polní (Anser fabalis) +++, M, Z husa velká (Anser anser) - EN +++, M, Z hvízdák euroasijský (Anas penelope) - VU ++, M jespák bojovný (Philomachus pugnax) +++, M jespák obecný (Calidris alpina) +++, M kán rousná (Buteo lagopus) ++, Z kulík bledý (Pluvialis squatarola) ++, M mor ák prost ední (Mergus serrator) ++, M mor ák bílý (Mergus albellus) ++, M +++, M p nkava jikavec (Fringilla montifringilla) potáplice severní (Gavia arctica) ++, M racek b lohlavý (Larus cachinnans) - VU + racek bou ní (Larus canus) - VU ++, M racek malý (Larus minutus) ++, M vodouš bahenní (Tringa glareola) +++, M vodouš tmavý (Tringa erythropus) ++, M vodouš šedý (Tringa nebularia) ++, M hrabošík podzemní (Pitymys subterraneus) Vysv tlivky: zkratky za názvy druh : (kategorie podle erveného seznamu ohrožených druh

eské republiky, 2003)

RE - regionally extinct (pro území R vymizelý) CR - critically endangered (kriticky ohrožený) EN - endangered (ohrožený) VU - vulnerable (zranitelný) NT - near threatened (tém ohrožený) LC - least concern (málo dot ený) DD - data deficient (taxon, o n mž nejsou dostate né údaje) NE - not evaluated (nevyhodnocený)

46

zkratky v pravém sloupci (vyjad ují výskyt a po etnost druhu): + - výskyt vzácný, ojedin lý ++ - druh málo po etný, ale pravideln se vyskytující +++ - b žný a na vhodných stanovištích hojný druh M - migrace Z - zimování íselné údaje - po ty hnízdících pár komentá e k vybraným taxon m: b lopásek tavolníkový (Neptis rivularis) - patrn nejpo etn jší populace v rámci celé R, je vázán na rozsáhlé porosty tavolníku vrbolistého žlu ásek bor vkový (Colias palaeno) - výskyt v minulosti, nyní se zde již pravd podobn nevyskytuje rak í ní (Astacus fluviatilis) - na vybraných lokalitách (Dra ice, Donnerbach) probíhá od roku 2001 dlouhodobý projekt reintrodukce raka í ního, dosud bylo vysazeno cca 3 tisíce juvenilních ex. mihule poto ní (Lampetra planeri) - v minulosti do cca 70 let b žný druh (Zlatá stoka) tém vymizel, znám pouze z ojedin lých nález (Zlatá stoka nad Pila em, 1992) mník jednovousý (Lota lota) - pravidelný výskyt a rozmnožování na Staré ece a Lužnici u Majdaleny pisko pruhovaný (Misgurnus fossilis) - v rybnících mizející druh, pouze na n kterých lokalitách hojný (Novo ecký rybník, slepá ramena Lužnice u Majdaleny) vranka obecná (Cottus gobio) - b žná na Dra ici a st edním toku Lužnice u Majdaleny, kam se v posledních letech ší í olek velký (Triturus cristatus) - na ad lokalit, p edevším obnovených a zaplavených lesních písnících b žný ropucha krátkonohá (Bufo calamita) - t ebo ská populace ropuchy krátkonohé pat í v rámci celé R k nejpo etn jším (dv stabilní populace vázané na pískovny u Veselí n. Luž. a Suchdola n. Luž.), za ú elem zvýšení diverzity stanoviš vhodných pro rozmnožování obojživelník jsou Správou CHKO obnovovány zazemn né pískovny a lomy, resp. jsou vytvá eny lokality nové skokan sk ehotavý (Rana ridibunda) - ojedin lé nálezy v severní ásti CHKO užovka hladká (Coronella austriaca) - mizející vzácný druh známý z ojedin lých nález zmije obecná (Vipera berus) - v posledním desetiletí dochází k p irozenému zvyšování po etnosti tohoto druhu brkoslav severní (Bombycilla garrulus) - zimování, výskyt má invazní charakter, nezimuje každý rok b ehouš ernoocasý (Limosa limosa) - mizející druh buka velký (Botaurus stellaris) - mizející druh buká ek malý (Ixobrychus minutus) - na rybnících mizející druh, v poslední dekád hnízdí na zaplavených pískovnách cvr ilka slavíková (Locustella luscinioides) - o po etnosti nejsou p esn jší údaje, hnízdí více než 10 pár áp erný (Ciconia nigra) - koncem minulého století dosahoval po et hnízdících pár 10-15, nyní je p edopkládaný stav 5-10 pár datel erný (Dryocopus martius) - hnízdí 80-100 pár hohol severní (Bucephala clangula) - hnízdí 40-50 pár

47

husa velká (Anser anser) - hnízdí 150 - 200 pár , oblast byla významným pohnízdním shromaždišt m, po etnost s maximem v srpnu a zá í dosahovala až 10 000 ex.; za poslední t i roky došlo na shromaždištích k význa nému poklesu po etnosti, na 2-3000 ex. hýl rudý (Carpodacus erythrinus) - hnízd ní pravd podobné, ale neprokázané chocholouš obecný (Galerida cristata) - nehojná ale pravidelná migrace a zimování je áb popelavý (Grus grus) - v roce 2005 hnízd ní jednoho páru pravd podobné, v roce 2006 prokázané na území Pta í oblasti T ebo sko je ábek lesní (Bonasa bonasia) - hnízd ní pravd podobné, ale neprokázané koliha velká (Numenius arguata) - pravidelné, nehojné migrace kop ivka obecká (Anas strepera) - b žn a hojn hnízdící druh kormorán velký (Phalacrocorax carbo) - hnízdní kolonie 100-200 pár , po etnost je regulována odst elem, který je provád n v mimohnízdní dob a na lokalitách mimo MZCHÚ kvakoš no ní (Nycticorax nycticorax) - v posledním desetiletí max. zjišt ný po et hnízdících pár 118 v jedné hnízdní kolonii kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) - hnízd ní 100-150 pár led á ek í ní (Alcedo atthis) - v závislosti na klimatických podmínkách po etnost výrazn kolísá, hnízdí 5-20 pár lelek lesní (Caprimulgus europaeus) - v lesních komplexech relativn b žný, o po tu hnízdících pár nejsou údaje mor ák velký (Mergus merganser) - migrující moták pochop (Circus aeruginosus) - hnízd ní 30-40 pár , po etnost se snižuje orel mo ský (Haliaeetus albicilla) - hnízdí 10-15 pár , zimující populace více než 50 ex., na dvou lokalitách probíhá v zimním období p ikrmování orlovec í ní (Pandion haliaetus) - migrující o ešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) - hnízd ní pravd podobné, ale neprokázané ostralka štíhlá (Anas acuta) - migrující pisík obecný (Actitis hypoleucos) - hnízd ní pravd podobné, ale neprokázané racek b lohlavý (Larus cachinnans) - prokázáno hnízd ní v roce 1998 rybák obecný (Sterna hirundo) - hnízdí tém výhradn na um lých ostr vcích z ízených Správou CHKO, po etnost kolísá mezi 50 -100 páry sk ivan lesní (Lullula arborea) - hnízdí 20-30 pár slavík modrá ek (Luscinia svecica) - hnízdí 100-200 pár sokol st hovavý (Falco peregrinus) - migrující sova pálená (Tyto alba) - mizející druh strakapoud prost ední (Dendrocopos medius) - hnízdí okolo 100 pár sýc rousný (Aegolius funereus) - hnízd ní 30-50 pár sý ek obecný (Athene noctua) - mizející druh tet ívek obecný (Tetrao tetrix) - hnízd ní pravd podobné, ale neprokázané v elojed lesní (Pernis apivorus) - hnízdí 10-20 pár vodouš kropenatý (Tringa ochropus) - hnízd ní 5-15 pár volavka bílá (Egretta alba) - migrující a zimující, pravidelný výskyt v hnízdní dob , pravd podobné ale neprokázané hnízd ní n kolika pár , v letních a podzimních m sících výskyt až 380 ex. na jedné lokalit výr velký (Bubo bubo) - hnízd ní 10-20 pár zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) - v posledních letech se stavy zvyšují na více než 50 hnízdících pár žluna šedá (Picus canus) - hnízdí 40-60 pár

48

hrabošík podzemní (Pitymys subterraneus) - patrn hojn jší, nejsou konkrétní údaje los evropský (Alces alces) - v osmdesátých letech vzniklá populace byla po roce 1989, po odstran ní hrani ních plot , na území Rakouska vyst ílena, v sou asné dob jsou pozorovány pouze jednotlivé, migrující exemplá e netopýr pestrý (Vespertilio murinus) - pravd podobný, velmi vzácný výskyt plšík lískový (Muscardinus avellanarius) - znám z ojedin lých nález vydra í ní (Lutra lutra) - po etná, stabilní populace, 150-200 ex. Lze konstatovat, že jak z hlediska kvalitativního tak i kvantitativního, až na n kolik výjimek, k zásadním zm nám fauny T ebo ska za poslední dekádu nedošlo. V p ípad poklesu po etnosti populací n kterých druh m že jít o p irozené kolísání, pouze u n kterých druh (moták pochop, husa velká) je vysoce pravd podobný negativní vliv lov ka. Trvalým negativním jevem je pokles po etnosti fauny rybni ních ekosystém v d sledku intenzivního hospoda ení.

3.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy Invazním druhem rozumíme takový druh, který je na našem území geograficky nep vodní a sou asn se zde samovoln ší í. Invazní druhy by se nem ly zam ovat s druhy expanzivními, které jsou u nás p vodní a dokáží masivn osídlovat nová, pro n ne vždy p irozená stanovišt . V obou p ípadech však jde o druhy, které mohou negativn ovliv ovat p irozené ekosystémy - vytla ují p vodní druhy a mnohdy zcela potla í celé spole enstvo. Z hlediska ochrany p írody jsou ovšem významné p edevším druhy vstupující do (polo)p irozených spole enstev (tzv. neoindigenofyta) a s výrazným vlivem na jejich strukturu a složení. N které invazní druhy dokonce vystupují jako edifikátory spole enstva i vegeta ního patra. Invazní druhy rostlin Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) p vod: Kavkaz (západní ást). stanovišt : Up ednost uje živinami bohaté hlinité p dy erstv vlhkých až vlhkých stanoviš , p edevším neudržované louky, rumišt a nejr zn jší ekotony, n kdy i lesní spole enstva. rozší ení v CHKO: Historicky i v sou asné dob se jedná jen o izolované drobné lokality. Nedochází k ší ení druhu. invazní charakteristiky: Rozši uje se semeny, monokarpický druh. negativní vliv na stanovišt : Vytvá í rozsáhlé monodominantní porosty, prakticky likvidující p vodní vegetaci, vyvolává erozní procesy. provád ná opat ení: v míst výskytu pravideln likvidován ješt p ed kvetením. Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) p vod: Západní Himálaj (temperátní region). stanovišt : Nejvíce na b ezích ek, mén i potok a rybník , vyžaduje vlhká a živinami bohatá stanovišt . rozší ení v CHKO: Jde o intenzivn se ší ící druh, zejména podél vodních tok , v blízkosti Zlaté stoky a Nežárky a na b ezích n kterých rybník , po povodních

49

v letech 2002 a 2006 razantn proniká do lužních porost olšin a st emchových doubrav. V sou asné dob není v reálných možnostech ochrany p írody se snažit pozastavit expanzi tohoto druhu. invazní charakteristiky: Jednoletý druh, produkující velké množství semen, tato se ší í vodou a nejspíš i vodními ptáky (jsou lepkavá). negativní vliv na stanovišt : Místy dosahuje vysoké dominance, m že vytla ovat jiné, konkuren n slabší jednoleté druhy. provád ná opat ení: Žádná opat ení. Slune nice hlíznatá (topinambur) (Helianthus tuberosus) p vod: Jižní cíp Jižní Ameriky. stanovišt : Nejlépe se jí da í na pln oslun ných stanovištích s vlhkými a hlubšími p dami, stejn dob e je však schopna r st i na leh ích a sušších p dách (luhy, ruderální stanovišt ). rozší ení v CHKO: Rostliny se nijak zásadn neší í do krajiny, spíše se jen pomalu rozr stají na svých sporadických lokalitách. invazní charakteristiky: Vegetativní množení prost ednictvím oddenk a hlíz. negativní vliv na stanovišt : Výrazné snížení druhové pestrosti p irozených spole enstev na postižených místech. provád ná opat ení: Žádná opat ení. K ídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) p vod: Východní Asie (ostrovy Sachalin, jižní Kurily, Hokaidó a Honšú). stanovišt : Nejlépe se jí da í na stanovištích s vlhkými a hlubšími p dami, stejn dob e je však schopna r st i na leh ích a sušších p dách (luhy, ruderální stanovišt ). rozší ení v CHKO: Druh vyskytující se na n kolika rozptýlených lokalitách. Ší ení do krajiny pozvolné, zejména oddenky. Nov se objevující jako pr vodní druh na erno zakládaných skládek. invazní charakteristiky: Vegetativní množení prost ednictvím oddenk , velká schopnost obr stání po odstran ní nadzemních ástí. negativní vliv na stanovišt : Potla ení p vodních rostlinných spole enstev zastín ním a d kladným obsazením p dy pomocí hustého oddenkového a ko enového systému. provád ná opat ení: Likvidace na vybraných lokalitách, opakované kosení a po zmlazení následná aplikace Roundapu na listovou plochu v n kolika po sob následujících sezonách. K ídlatka japonská (Reynoutria japonica) p vod: Východní Asie (Korea, ína, Japonsko). rozší ení v CHKO: Hojn se vyskytující a rychle se ší ící druh podél žel. trati, podél Lužnice a Zlaté stoky. provád ná opat ení: Likvidace na vybraných lokalitách, opakované kosení a po zmlazení následná aplikace Roundapu na listovou plochu v n kolika po sob následujících sezonách. ostatní charakteristiky: Jsou shodné s p edchozím druhem. T apatka d ípatá (Rudbeckia laciniata) p vod: SV Kanada, v a st . USA. stanovišt : B ehy vod, vlhké louky a p íkopy, lužní lesy a jejich lemy, antropogenní stanovišt .

50

rozší ení v CHKO: N kolik drobných izolovaných lokalit. invazní charakteristiky: Rozši uje se semeny i vegetativn prost ednictvím oddenk . negativní vliv na stanovišt : Potla ení diverzity p vodních spole enstev. provád ná opat ení: Žádná opat ení. Vodní mor kanadský (Elodea canadensis) p vod: Severní Amerika. stanovišt : Živinami bohaté stojaté a mírn tekoucí vody. rozší ení v CHKO: Na n kolika lokalitách intenzivn se ší ící zejména v siln eutrofizovaných rybnících a nádržích. invazní charakteristiky: Ší í se p i eutrofizaci rybník , ustupuje po letn ní a zimování. negativní vliv na stanovišt : Zar stání a zastín ní vodního sloupce, vytla ování p vodních druh . provád ná opat ení: Žádná opat ení. Lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) p vod: Severní Amerika, v echách v minulosti vysévaná v lesích jako pastva pro zv . stanovišt : Mýtiny, paseky, lesní lemy a podél cest, p stovaná jako okrasná rostlina. rozší ení v CHKO: B žn se vyskytující druh po celém území CHKO, beze známek intenzivního ší ení. invazní charakteristiky: Rozši uje se semeny. negativní vliv na stanovišt : Zar stání a potla ování ostatních rostlinných druh . provád ná opat ení: Žádná opat ení. Dub ervený (Quercus rubra) p vod: Severní Amerika. stanovišt : Vlh í a t žší p dy, vyskytuje se ale i na pís itých podkladech. rozší ení v CHKO: Sou ást zpev ujících hrázových porost , lesní výsadby a kotlíky, odkud se ší í. invazní charakteristiky: Rozši uje se semeny, do krajiny proniká i zoochorn – „soj áky.“ negativní vliv na stanovišt : Zastín ní podrostu a potla ování ostatních rostlinných druh v bylinném pat e (nudum). provád ná opat ení: Žádná opat ení. Trnovník akát (Robinia pseudacacia) p vod: Severní Amerika. stanovišt : Teplejší oblasti a exponovaná stanovišt , žel. náspy, podél cest, lesní okraje. rozší ení v CHKO: Sporadická p ím s hrázových porost rybník , podél cest v lesních výsadbách (Branské doubí). invazní charakteristiky: Rozši uje se semeny, mohutná regenerace výmladky. negativní vliv na stanovišt : Alelopatie, potla ování ostatních rostlinných druh bylinného patra. provád ná opat ení: Na vybraných stanovištích kácení. Turanka kanadská (Conyza canadensis) p vod: Severní Amerika.

51

stanovišt : Žel. náspy, p esychavá stanovišt s narušeným p dním povrchem, v blízkosti pískoven, p ím stská a vesnická ruderální stanovišt . rozší ení v CHKO: B žn se vyskytující druh po celém území CHKO, rychle se ší ící zejména kolem suchdolských, halámeckých a veselských pískoven. invazní charakteristiky: Anemochorní, rozši uje se snadno semeny. negativní vliv na stanovišt : Zar stání a potla ování ostatních rostlinných druh , snižování diverzity. provád ná opat ení: Žádná opat ení. Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) p vod: Severní Amerika. stanovišt : P stovaná jako okrasná rostlina, ruderální stanovišt , na b ezích ek. rozší ení v CHKO: Pravideln se vyskytující druh po celém území CHKO, unikající ze zahrádek, zásadním zp sobem se nerozši uje na nová území. invazní charakteristiky: Anemochor, rozši uje se p irozen semeny. negativní vliv na stanovišt : Zar stání a potla ování ostatních rostlinných druh . provád ná opat ení: Žádná opat ení. Zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) p vod: Severní Amerika. stanovišt : P stovaná jako okrasná rostlina, ruderální stanovišt , na b ezích ek. rozší ení v CHKO: Pravideln se vyskytující druh po celém území CHKO, unikající ze zahrádek, zásadním zp sobem se nerozši uje na nová území. invazní charakteristiky: Anemochor, rozši uje se p irozen semeny. negativní vliv na stanovišt : Zar stání a potla ování ostatních rostlinných druh . provád ná opat ení: Žádná opat ení. Invazní druhy živo ich V seznamu nejsou uvedeny nep vodní druhy ryb dlouhodob vysazované do rybník i vodních tok . Mechovka Pectinatella magnifica Druh zavle ený ze severní Ameriky. Na území CHKOT obsazuje vody s nižší trofií, p edevším pískovny a n které rybníky (Hejtman, Pod ezaný). Negativní vliv na místní spole enstva je nepravd podobný. Rak pruhovaný (Orconectes limosus) Zavle ený severoamerický druh. Vzhledem k tomu, že je agresivn jší a p edevším odolný v i „ra ímu moru“, vytla uje p vodní druhy. V CHKOT prokázán opakovan na Zlaté stoce u T ebon . Jeho monitoring je sou ástí dlouhodobého projektu reintrodukce raka í ního v CHKOT. Želva nádherná (Trachemys skripta elegans), p íp. její k íženci s p íbuznými druhy Tento druh je u nás hojn prodáván pro teraristické ú ely. Vzhledem k tomu, že dosahuje v dosp losti pom rn velkých rozm r , bývá asto majiteli vysazován do volné p írody. Na území T ebo ska byly pravideln pozorovány na rybnících Chlumské rybni ní soustavy a na t žebn št rkopísku Cep I. Vzhledem k nevhodným klimatickým podmínkám není pravd podobné vytvo ení stabilní populace, tak jak se to stalo v n kterých zemích jižní Evropy.

52

Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) Nep vodní, východopalearktický druh pocházející z Dálného východu. Na naše území se postupn rozší il z evropské ásti Ruska, kde byl v 1. pol. minulého století vysazen. ást jedinc jsou patrn potomci exemplá uniklých z farem. Na území T ebo ska byl doložen z okolí Hrdlo ez a Horusic (nález mlá at), vedle toho existuje ada dalších více i mén pravd podobných pozorování. Vzhledem k nízké po etnosti zatím zásadní negativní vliv na místní faunu nebyl prokázán. Norek americký (Mustela vison) Nep vodní severoamerický druh rozši ující se u nás díky jedinc m uprchlým z farmových chov . Na T ebo sku existuje stabilní, pom rn po etná populace. ada nález a pozorování pochází p edevším z centrální ásti CHKOT, z oblasti NPR Stará eka, PR Novo ecké mo ály a PR Meandry Lužnice. Konkrétní data zatím nebyla publikována, podle p edb žných údaj r zných pozorovatel má tento druh na n kterých rybnících zásadní negativní vliv na populace ady mok adních druh živo ich , mimo jiné vodních pták .

3.6. Rostlinná spole enstva V tabulce . 4 jsou uvedeny všechny zjišt né biotopy CHKO a jejich vymapované rozlohy. U jednotek skupiny X je však nutno si uv domit, že nejde o jejich skute né rozlohy v oblasti, nebo v rámci kontextového mapování se p írod cizí vegetace nezaznamenává. Podle udávané lesnatosti CHKO lze dopo ítat, že nevymapováno bylo p ibližn 135 km2 lesních kultur a celková vým ra formace X9 tak dosahuje 200 km2. L1 Mok adní olšiny Nejvíce v centrální ásti CHKO, v oblasti Staré a Nové eky. Biotop byl d íve potla en odles ováním a odvod ováním, dnes se k n mu op t sukcesn vrací n která mok adní lada, bylinné patro je však obvykle siln ovlivn né eutrofizací. Hojn zastoupenými pr vodními druhy jsou nap . Carex elongata, Calamagrostis canescens, nebo Deschampsia cespitosa. Z ohrožených druh je typický výskyt Calla palustris a Thelypteris palustris. L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy Roztroušen , nejvíce v SV ásti CHKO (lesní komplexy v povodí Nežárky), na b ezích menších vodních tok , a na lesních prameništích. Druhov pestré p irozené porosty s Leucojum vernum (podjednotka L2.2A) jsou vzácné, ast jší se vyskytují ochuzené varianty s Carex brizoides a ruderalizované porosty s Urtica dioica. ást lokalit vznikla sukcesí z nelesní vegetace, p edevším náletem do tužebníkových lad. Mnoho porost bylo d íve zni eno odlesn ním a p evodem na smrkové monokultury. Jednotka je pom rn asto ovlivn na invazí Impatiens glandulifera a I. parviflora. L2.3 Tvrdé luhy nížinných ek Podél Lužnice a Nežárky, v okolí Frahelže a nejrozsáhlejší porosty v NPR Stará eka. Pouze zde byly mapovány i lov kem málo ovlivn né porosty (podjednotka L2.3A). Pro jiho eské pánve je typické spole enstvo Quercus robur-Padus avium, v podrostu s dominantní Carex brizoides i s Aegopodium podagraria. Mnohé porosty byly d íve p evedeny na monokultury jehli nan i topol . Jednotka je místy ohrožena výsadbou 53

nep vodních d evin, invazí druhu Impatiens glandulifera a po povodních z let 2002 a 2006 i masovým ší ením Impatiens parviflora. Tabulka . 4 – Vým ry biotop v CHKO T ebo sko biotop V1A V1B V1C V1E V1F V1G V2A V2B V2C V3 V4A V4B V5 M1.1 M1.3 M1.4 M1.5 M1.6 M1.7 M2.1 M2.2 M3 M6 R1.4 R2.2 R2.3 R2.4

plocha (ha) 1,00 2,37 24,04 2,30 471,42 953,16 39,01 7,30 11,08 3,02 19,52 7,41 2,76 763,35 20,65 64,93 16,34 12,64 545,47 85,42 6,23 1,40 3,46 0,99 12,55 45,14 1,48

biotop Plocha (ha) R3.4 16,52 S1.2 4,73 T1.1 1026,71 T1.3 281,64 T1.4 816,58 T1.5 502,41 T1.6 34,03 T1.9 405,33 T1.10 21,05 T2.3A 0,49 T2.3B 13,86 T3.5B 0,46 T4.2 3,09 T5.1 6,55 T5.2 7,41 T5.3 73,90 T5.5 7,61 T8.2B 2,05 K1 479,26 K2.1 250,18 K3 1,38 L1 639,96 L2.2A 64,31 L2.2B 175,11 L2.3A 27,51 L2.3B 226,95 L3.1 59,73

biotop plocha (ha) L5.1 91,39 L5.4 585,64 L7.1 403,91 L7.2 1289,14 L7.3 1154,36 L8.1B 1415,19 L9.2A 700,96 L9.2B 533,00 L10.1 295,29 L10.2 3007,89 L10.4 354,72 X1 X2 X3 X4 X5 X6 X7 X8 X9A X9B X10 X11 X12 X13 X14

136,29 397,83 181,58 7,75 946,91 112,12 234,00 6,09 6337,55 77,35 71,60 39,64 304,71 163,21 2499,93

L3.1 Hercynské dubohab iny V CHKO ojedin lý biotop, obvykle bez ú asti edifikátora Carpinus betulus, vyskytující se p edevším v Chlumské pahorkatin a ve fragmentech a náznacích kolem Lomnice nad Lužnicí. Jde o maloplošné porosty na vyvýšených a exponovaných chlumech, stanovištn s vyšší zásobou živin v p d , asto s bohatým bylinným patrem (v etn Hepatica nobilis, Asarum europaeum, Pulmonaria officinalis, Polygonatum multiflorum). L5.1 Kv tnaté bu iny Na T ebo sku nehojný biotop, zjišt ný nap . na Nad jov u Sta kovského rybníka, PR Bukové kopce. asté jsou p echody k acidofilním bu inám, v tšina potenciální rozlohy v oblasti byla p em n na na kultury jehli nan . Lokality ohrožené okusem spárkaté zv e.

54

L5.4 Acidofilní bu iny Nejrozší en jší p i východním okraji CHKO mezi Mirochovem a údolím Dra ice, v polesí Pet íkov, chybí v SZ ásti CHKO. Z ásti nahé bu iny, v podrostu s charakteristickým výskytem Carex digitata, Carex brizoides, Oxalis acetosella. Místy p ím s jedle, jedliny podmá ených stanoviš se zachovaly jen ojedin le. V tšina potenciální rozlohy v oblasti byla p em n na na kultury jehli nan , které p evažují i v mnoha vymapovaných segmentech bu in.

Obr. 8: Olšina v PR Novo ecké mo ály L7.1 Suché acidofilní doubravy P edevším ve st edovýchodní ásti CHKO. Dominuje Avenella flexuosa, Festuca ovina i Poa nemoralis, v ruderalizovaných porostech Impatiens parviflora a Rubus sp., v ke ovém pat e pak Frangula alnus, Sorbus aucuparia. V tšina potenciální rozlohy v oblasti byla p em n na na kultury s borovicí lesní, která p evažuje i v n kterých vymapovaných segmentech. Místy vysazován Quercus rubra. Do této jednotky byly p i mapování za azeny i dubové porosty na hrázích rybník . L7.2 Vlhké acidofilní doubravy Rozší ená jednotka, prakticky ale chybí v JV ásti CHKO. Dominuje Carex brizoides a Molinia caerulea s.l., místy invadováno Impatiens glandilifera nebo I. parviflora. V tšina potenciální rozlohy v oblasti byla p em n na na kultury jehli nan , které p evažují i v mnoha vymapovaných segmentech. asto sem byly p í mapování Natura 2000 chybn za azeny dubové porosty na hrázích rybník .

55

L7.3 Subkontinentální borové doubravy Rozší ený biotop v severní polovin CHKO, dále na jih tém chybí. Obvykle jde o borové kultury se zmlazením dubu letního, v podrostu s Vaccinium myrtillus, V. vitisidaea, Avenella flexuosa. Odlišení od L8.1 a X9A je n kdy velice problematické. Velké plochy biotopu byly v minulosti p evedeny na p írod cizí monokultury. L8.1B Boreokontinentální bory Zaznamenány nej ast ji na pís itých terasách Lužnice v okolí Suchdola nad Lužnicí a Halámek. Obvykle jde o borové kultury s podrostem Vaccinium myrtillus, V. vitisidaea, Calluna vulgaris a bohat vyvinutým E0 patrem s charekteristickým výskytem mechorost a lišejník . Odlišení od L7.3 a X9A je velice problematické, k vymapovaným segment m je t eba p istupovat kriticky. Místy se vyskytuje invazní Quercus rubra. L9.2 Rašelinné a podmá ené smr iny Rozší ená jednotka, p edevším v JV ásti CHKO v okolí Chlumu u T ebon a Šalmanovických blat. Zastoupeny jsou ob podjednotky. Jde o smrkové porosty s dominancí mechového patra, asto poškozené odvodn ním. Odlišení p edevším podjednotky L9.2B od kulturních smr in je místy obtížné, výsledky mapování nelze posuzovat nekriticky. L10.1 Rašelinné b eziny Vzácný biotop, zaznamenaný por znu v komplexech rašelinné vegetace. Dominantní d eviny jsou Betula pubescens, B. pendula, Pinus sylvestris, v podrostu pak asto Molinia caerulea s.l. Jde o sukcesní stadium, vývoj dále sm uje k rašelinným bor m. Porosty jsou asto druhotn vzniklé po antropických zásazích. L10.2 Rašelinné brusnicové bory Rozší ená jednotka, zastoupená hlavn v jižní ásti CHKO. V podrostu dominují brusnicovité ke íky, nez ídka je zastoupeno i Ledum palustre a pr vodní ke íkové formace s Vaccinium myrtillus, V. uliginosum, V. vitis-idaea. N které lokality jsou postiženy odvodn ním, jiné nesou známky d ív jší povrchové t žby rašeliny a astý je též p evod na borové i smrkové kultury. Spojeno p echody s dalšími jednotkami rašelinné vegetace. L10.4 Blatkové bory Vzácná avšak typická jednotka t ebo ských rašelinných les , vyskytující se prakticky pouze v rezervacích v jižní ásti CHKO ( ervené blato, Žofinka, Losí blato, Široké blato, Trpnouzské blato). Mimo rezervace hojný výskyt na lokalit Ko i í blato. Typický je výskyt Pinus rotundata a Ledum palustre, ke íku Vaccinium myrtillus, V. uliginosus. Bohat vyvinuto mechové patro s dominancí rašeliník Sphagnum magellanicum, S. capillifolium, S. fallax, S. rusowii. ást lokalit bylo poškozena odvodn ním a p evodem na lesní kultury. Na odvodn ných stanovištích snáze pdobíhá reintrogresní k ížení P. rotundata s P. sylvestris a dochází ve zvýšené mí e ke genetické korozi. Po extensivním dobývání rašeliny spole enstvo v omezené mí e regeneruj a vrací se do maldších vývojových stádií. K1 Mok adní vrbiny se vyskytující biotop, nejv tší porosty byly zjišt ny v oblasti Roztroušen Novo eckých mo ál a v podmá ených výtopách v tších rybník (Pod ezaný,

56

Horusický, Ruda). Dominuje Salix cinerea a S. aurita, pro T ebo sko je typický výskyt Spiraea salicifolia. ast ji se vyskytují ohrožené druhy Potentilla palustris a Lysimachia thyrsiflora. Jednotka má tendenci se ší it na neudržovaných lukách a mok adech. K2.1 Vrbové k oviny hlinitých a pís itých náplav Po í ní spole enstvo, velké plochy zaujímá na horním toku Lužnice (PR Horní Lužnice, PR Na Ivance). Dominuje Salix fragilis a S. triandra, další druhy vrb (S. viminalis, S. purpurea) jsou vzácn jší. K3 Vysoké mesofilní a xerofilní k oviny Spole enstva vysokých k ovin s dominantní ú astí zejména Prunus spinosa, Rosa canina, Rosa jundzillii, Crategus, sp.div, Pyrus pyraster. Ve vlhké krajin T ebo ska nehojn a netypicky se vyskytující, p edevším jako sou ást lemových spole enstev na okrajích les s ruderalizovaným bylinným patrem. Chybí ve v tší mí e ve volné krajin . T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Rozší ená jednotka, nejvíce ve st edovýchodní ásti CHKO. Biotop zahrnuje heterogenní soubor porost , dominuje Arrhenatherum elatius, Festuca rubra, Agrostis capillaris, Avenula pubescens aj. asté jsou p echody k dalším lu ním spole enstv m a X5. Zachovalé porosty jsou vzácné, obvykle jsou degradovány hnojením, dosíváním druh , orbou, ale i neudržováním lokalit. T1.3 Pohá kové pastviny Velmi sporadicky se vyskytující biotop. V tšina zaznamenaného výskytu je zatížena chybou p i mapování Natury. Byly sem azeny také intenzivn sekané a sešlapávané trávníky (p edevším v obcích). Reprezentativní a zachovalé porosty (s extensivní pastvou) jsou velmi vzácné. T1.4 Aluviální psárkové louky astá avšak sporn za azovaná jednotka, koncentrována p edevším v niv Nežárky, na Záblatských lukách a v okolí T ebon na Mokrých lukách. Dominuje Deschampsia cespitosa a Alopecurus pratensis. Množství porost je narušeno zm nou vodního režimu, ruderalizací i p ísevem pícnin, zachovalé porosty jsou vzácné. P i absenci obhospoda ování dochází k p er stání Phalaris arundinacea. asté jsou p echody k X5 a T1.9. T1.5 Vlhké pchá ové louky Roztroušen , nejvíce p i východním okraji severní ásti CHKO. Dominuje Cirsium palustre nebo Scirpus sylvaticus, místy Carex brizoides. Porosty jsou asto poškozeny odvodn ním a p edevším však absencí údržby, kdy p echázejí v jednotky T1.6 a K1. asté jsou p echody k dalším lu ním spole enstv m. Z ohrožených druh se místy vyskytují Dactylorhiza majalis a Carex hartmanii. T1.6 Vlhká tužebníková lada Na T ebo sku p ekvapiv vzácný biotop, blízký p edcházejícímu (vlastn jeho degrada ní fáze). Typický je výskyt Filipendula ulmaria, ve vymapovaných porostech asto dominuje Scirpus sylvaticus. P edevším odlišení od T1.5 m že být

57

problematické, k výsledk m mapování nutno p istupovat kriticky. Neudržované porosty sukcesn p echázejí do K1 a L2.2. T1.9 St ídav vlhké bezkolencové louky Roztroušen v celé CHKO. Druhov pestré spole enstvo, dominanty (Molinia caerulea s.l., Deschampsia cespitosa) se projevují hlavn p i absenci údržby. Mnohé porosty trpí ruderalizací, ponecháním ladem (místy invaze Calamagrostis sp. div.) nebo zkulturn ním (zm na vodního režimu, výsev produk ních druh ). asté jsou p echody k dalším lu ním spole enstv m, z ohrožených druh se vyskytují Salix rosmarinifolia a Dactylorhiza majalis. T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných p d Maloplošné porosty, rozptýlené po CHKO, asto p ehlížená jednotka. Vyskytuje se na pastvinách, stávaništích zv e a místech ovlivn ných zem d lskou technikou. T2.3 Podhorské a horské smilkové trávníky V CHKO vzácný biotop, asto jen jako lemové spole enstvo, nap . na vlh ích lukách v okolí Domanína Dominuje Nardus stricta, Festuca ovina nebo Agrostis capillaris, porosty nejsou p íliš typické. T4.2 Mezofilní bylinné lemy Maloplošná vegetace, asto p ehlížená, nejvíce zaznamenána ve st edovýchodní ásti CHKO, jako pr vodní spole enstva hrázových porost . Dominuje Trifolium medium a Melampyrum nemorosum. T5.1 Jednoletá vegetace pís in Maloplošná jednotka, zjišt na v severní i jižní ásti CHKO v okolí Cepských a Halámeckých pískoven a v kempu u Sta kovského rybníka. Porosty jsou nereprezentativní, jejich za azení vyžaduje revizi. Jako diagnostické druhy byly ojedin le zaznamenány Aira caryophyllea, Vulpia myuros. T5.2 Otev ené trávníky pís in s pali kovcem šedavým Maloplošný biotop, zaznamenaný v severní i jižní ásti CHKO. Krom dominanty Corynephorus canescens byly zjišt ny i další diagnostické druhy jednotky (Teesdalia nudicaulis, Filago minima, Spergula morisonii). Spole enstvo je ohroženo hlavn sukcesními pochody. Udržení ploch je asto podmín no managementovými zásahy. T5.3 Kost avové trávníky pís in Stejn jako p edchozí spole enstva byly vymapovány v severní i jižní ásti CHKO, a to na dosti velké ploše. Za azení porost do tohoto spole enstva vyžaduje kritickou revizi, nejsou zde p ítomny psamofyty (a ve v tšin segment ani Festuca brevipila), zastoupeny jsou pouze široce rozší ené acidofyty. Nutno uvažovat o p e azení k následujícímu biotopu. T5.5 Acidofilní trávníky m lkých p d Maloplošné porosty, zaznamenané nejvíce p i východním okraji CHKO. Dominuje Festuca ovina, Agrostis capillaris, Hieracium pilosella.

58

S1.2 Št rbinová vegetace silikátových skal a drolin Maloplošné výskyty zejména ve východní ásti CHKO a na skalních výchozech v pohrani ní lesnaté oblasti mezi Halámkami a Chlumem u T ebon , v ka onu í ky Dra ice. V tšina porost je tvo ena pouze mechovým patrem, místy se vyskytuje Polypodium vulgare. R2.2 Nevápnitá mechová slatiništ Vzácný biotop, vyskytující se p edevším v severní ásti CHKO. Dominuje Carex nigra, C. lasiocarpa, C. demissa, C. dioica i Eriophorum angustifolium. Ochraná sky velice cenné spole enstvo s výskytem množství ohrožených druh . Ohroženo odvod ováním, eutrofizací a absencí údržby.

Obr. 9: Rašeliništ v PR Široké blato R2.3 P echodová rašeliništ Malopošná jednotka, rozptýlená v celé CHKO. Krom ost ic (Carex rostrata, C. lasiocarpa, C. canescens) a Eriophorum angustifolium dominuje též Potentilla palustris a Menynthes trifoliata, Drosera rotundifolia. Ochraná sky velice cenné spole enstvo s výskytem množství ohrožených druh . Vyskytuje se i na druhotných stanovištích (odvod ovací strouhy aj.), ohrožení jako u p edchozí jednotky. 59

R2.4 Zrašenilé p dy s hrotnosemenkou bílou Velmi vzácné spole enstvo, velice por znu v celé CHKO (Ruda u Horusic, Vizír) Krom typických porost s Rhynchospora alba sem byla také azena iniciální spole enstva pískoven s Lycopodiella inundata a Drosera rotundifolia. Ochraná sky cenná jednotka, ohrožení stejné jako u ostatních rašelinných spole enstev; porosty v pískovnách jsou pouze sukcesním stadiem s omezenou možností zachování pomocí ízené pé e. R3.4 Degradovaná vrchovišt Jednotka na T ebo sku myln nesprávn nevylišená. Mezi typické p íklady pat í nap . t žební plochy v NPR ervené blato, ást Trpnouzského blata, Libo ezy a Branná. M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod Rozší ený a hojný biotop, p edevším v severní ásti CHKO. Dominuje Phragmites australis, Glyceria maxima, Typha sp. div. Ohroženo intensivním rybni ním hospoda ením (vyhrnování b eh , nadm rná rybí obsádka). M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrát Maloplošn ale b žn se vyskytující vegetace okraj rybník , roztroušená v celé CHKO. Dominuje Alisma plantago-aquatica a Oenanthe aquatica, nez ídka se vyskytuje i Scirpus radicans nebo Sagittaria sagittifolia. M1.4 í ní rákosiny astá jednotka, vázaná hlavn na nivu Lužnice a Nežárky. Dominuje Phalaris arundinacea, jen vzácn Carex buekii. Porosty chrastice mají tendenci se ší it na neudržované trávníky v niv (mapováno jako M1.7), samy naopak pom rn dob e odolávají ecesi d evin. Spole enstvo je asto invadováno Impatiens glandulifera a Urtica dioica. M1.5 Pob ežní vegetace potok Maloplošný biotop, roztroušený po celé CHKO jako pr vodní jednotla lesních vodote í. Dominuje Glyceria fluitans, Veronica beccabubga a Myosotis palustris s.l. asto se vyskytuje v antropogenních vodních kanálech. M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrát P ehlížená a b hem Natury siln podhodnocená maloplošná jednotka, zaznamenaná nejvíce ve st ední ásti CHKO. Aktuáln hojný výskyt nap . V zazemn ných t ních Horní Lužnice. Dominuje Calla palustris a Cicuta virosa, mén asto Menyanthes trifoliata. Spole enstvo je ohroženo vyhrnováním rybník , odvod ováním a v p ípad mrtvých ramen sukcesí. M1.7 Vegetace vysokých ost ic Rozší ený biotop v celé CHKO, jako jednotka navazující na vysoký litorál v tšiny rybník . Dominuje Carex acuta, C. vesicaria, C. rostrata, C. elata a Calamagrostis canescens. Dominance Phalaris arundiancea obvykle zna í degradaci spole enstva. Z ohrožených druh se ast ji vyskytuje Lysimachia thyrsiflora a Potentilla palustris.

60

Jednotka je ohrožena vyhrnováním rybník , odvod ováním, eutofizací i absencí pé e. M2.1 Vegetace letn ných rybník Hojn se vyskytující spole enstvo, p edevším v severní ásti CHKO a v okolí T ebon . Dominuje Coleanthus subtilis, Rorippa palustris, Carex bohemica, Persicaria sp., Alopecurus aequalis. V rámci mapování byla zaznamenána jen menší ást porost , výskyt je velmi prom nlivý v ase, avšak v p íhodných podmínkách hojný. Jednotka hostí množství ohrožených druh (Spergularia echinosperma, Limosella aquatica, Lindernia procumbens) ohrožena je eutrofizací a omezením letn ní rybník . M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písk Velice vzácná jednotka s ojedin lým výskytem, p edevším na náhradních a druhotných stanovištích (pískovny, písníky) p esto má v CHKO centrum svého rozší ení v R. Vyskytuje se zde celá ada ohrožených druh (Centunculus minimus, Hypericum humifusum, Illecebrum verticilatum, Juncus capitatus, Juncus tenageia, Radiola linoides, Isolepis setacea), hlavním ohrožujícím faktorem je zar stání lokalit konkuren n siln jšími druhy. M6 Bahnité í ní náplavy Maloplošná jednotka, vyskytující se podél Staré a Nové eky. Dominuje Bidens frondosa, B. tripartita, Persicaria lapathifolia, P. hydropiper. V1 Makrofytní vegetace p irozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod Rozší ený biotop, pat í sem prakticky všechny rybníky v CHKO. Zjišt ny byly tém všechny podjednotky (krom V1D), V1E má pouze druhotný výskyt (vysazena Aldrovanda vesiculosa). Plocha jednotky je jist podhodnocena, pat í sem i v tšina biotopu X14 (jako V1G, která byla zavedena až v pr b hu mapování). Vegetace je ohrožena intenzivním hospoda ením na rybnících, asto se také vyskytuje nep vodní Elodea canadensis. V2 Makrofytní vegetace m lkých stojatých vod Maloplošné spole enstvo, rozší ené nejvíce podél Lužnice a v oblasti Novo eckých mo ál ve st ední ásti CHKO. Vyskytují se všechny podjednotky, ve V2A dominuje p edevším Batrachium aquatile. Ochraná sky cenné jsou porosty s Hottonia palustris (V2B). V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a t ní Velmi vzácná maloplošná jednotka, porosty s Utricularia ochroleuca mají na T ebo sku t žišt svého rozší ení v R a porosty s U. intermedia se vyskytují jen zde. Lokality jsou ohroženy p edevším odvodn ním, p ípadn eutrofizací. V4 Makrofytní vegetace vodních tok Maloplošný biotop, zjišt ný hlavn v severní polovin CHKO. Dominuje Callitriche hamulata a Sparganium emersum, astá je podjednotka V4B. V5 Vegetace parožnatek Vzácná maloplošná jednotka, zjišt ná pouze na t ech lokalitách ve st ední CHKO.

61

ásti

3.7. Neživá p íroda A koliv je CHKO T ebo sko ve srovnání s jinými oblastmi pom rn chudá na atraktivní jevy neživé p írody, v n kterých maloplošných zvlášt chrán ných územích jsou p edm tem ochrany i zvláštnosti geologické a geomorfologické povahy. Nejznám jší jsou v tomto sm ru z ejm postglaciální píse né p esypy, zachované v okolí eky Lužnice na severu CHKO (PR Píse ný p esyp u Vlkova a PP Slepi í vršek u Lužnice). Skalní výchozy podložního krystalinika obnažené t žbou a prom nlivý eolický reliéf jsou chrán ny v bývalé pískovn nedaleko Rapšachu (PP Pískovna u Dra ice). Jedná se p vodní dno sedimentární pánvi ky vypreparované t žbou št rkopísku na ložisku Františkov - Rapšpach. Geomorfologické jevy v í ní niv , p írodní dynamiku eky i profily k ídovými a kvartérními sedimenty obnažené erozí je možno studovat v n kolika p írodních rezervacích vázaných na eku Lužnici mezi státní hranicí a rybníkem Rožmberk (PR Krabonošská niva, PR Horní Lužnice, PR Na Ivance, PR Meandry Lužnice a NPR Stará eka). Pro vlastní T ebo sko netypický balvanitý a pe ejnatý úsek í ky Dra ice v ka onovitém údolí je chrán n v PR Dra ice. Územími se specifickým podkladem, morfologií a hydrologií jsou potom rašeliništ . Krom rozsáhlých submontánních vrchoviš , v minulosti ovlivn ných drobnou t žbou rašeliny (borkováním) a z ásti tvo ených p vodními blatkovými bory (NPR ervené blato, NPR Žofinka, PR Široké blato, PR Trpnouzské blato, PR Losí blato u Mirochova), se jedná také o živinami bohatší slatiništ na pramenných výv rech (NPR Ruda, PR Rašeliništ Hovízna) a menší rašeliništ v nivách potok (PR Rašeliništ Pele) i ve výtopách rybník (PR Rod, PR Staré jezero, PP Hliní , NPP Vizír). V PP Kozí vršek a v PR Bukové kopce se nacházejí drobné skalní výchozy. Na ad míst se nacházejí zajímavé geologické jevy mimo maloplošná zvlášt chrán ná území. Zajímavé profily sediment do asn obnažené t žbou se nacházejí v pískovnách – Cep I, Cep II, Bor, Záblatí, Spolí apod.). Rulové skalní výchozy se nacházejí v okolí Lutové, Kolenc nebo Vlkova a skalní výchozy žul v okolí Jem iny (Lann v k íž, Ko i í vrch, Jezev í vrch) a zejména v p íhrani ním území Chlumecka (P ední a Zadní Maršovina). Na n kterých místech se, krom nejb žn jších žokovitých tvar zv trávajících žulových blok a balvan rozvle ených po svazích, nacházejí také skalní mísy a viklany. Jedine nou lokalitou je Rybník Švarcenberk, 0,5 km s Pon drážky. Na východním a jižním b ehu rybníka jsou zachovány ásti p íb ežní zóny bývalého jezera Švarcenberk, které obsahují unikátní paleoekologický záznam historie krajiny a osídlení na T ebo sku v posledních 15 000 letech. Na lokalit byly na základ návrhu odborník z Archeologického ústavu AV R a P F UK Praha vymezeny dv zóny s odlišnou velikostí i náplní pé e (viz Plán pé e o CHKO T ebo sko): • Zóna 1 zahrnuje unikátn dochovanou p íb ežní zónu jezera se zachovalými sedimenty. Rušivým elementem jsou existující deponie materiálu vyhrnutého z rybníka (p sobí negativn i na vegetaci v okolí). • Zóna 2 zahrnuje jeden z okrajových píse ných val jezera (nejlépe dochovaný), který dokumentuje proces jeho vzniku a je zárove významnou archeologickou lokalitou ze st ední doby kamenné. V databázi významných geologických lokalit, vedené eskou geologickou službou, jsou vedeny (krom již uvedených lokalit MZCHÚ Pískovna u Dra ice, Kozí 62

vršek, Píse ný p esyp u Vlkova, Slepi í vršek, Ruda, Hliní , následující lokality na území CHKO T ebo sko:

ervené blato)

Bor-Synochov 1000 m SSZ od kóty 492, k ižovatka cest Suchdol nad Labem - Šalmanovice - Bor, 500 m JJZ od kóty 498 vrch Ochoz. P íležitostná pískovna a pr zkumné kutací jámy v jejím nadloží. Neogénní jílovité živcové št rkopísky až písky. Lokalita p edstavuje jeden z nejsevern ji položených výskyt vltavínonosných neogenních št rkopísk . Zajímavá je i pom rn zna nou koncentrací úlomk prok emen lých d ev a hezkými ukázkami k ížového zvrstvení ve st n pískovny. U Huberta 5 km JJV Sta kova, 4 km JV Chlumu u T ebon . Staré drobné l mky s odkryvy v žíle granitového porfyru p i Planoborské cest . Zachování odkryv ukazujících faciální p echody mezi granitovým porfyrem a ryolitem v pozdn variských žilných horninách náležejících k magmatickému centru Homolky. Porfyry intrudovaly do otev ených tahových zlom , kde rychle tuhnuly. Proto nesou texturní znaky subvulkanických až vulkanických hornin, p estože vznikaly v hloubce min.1-2 km. N které z výše uvedených nechrán ných lokalit by bylo žádoucí znovu posoudit z hlediska možného vyhlášení ochrany. V aktivních obývacích prostorech je nutno p ipustit, že ada zajímavých jev má do asný charakter a s postupem t žby zaniká. Významn jší jevy (nap . výchozy skalního nebo jílovitého podloží v pískovnách) je možno trvale chránit v rámci p ípravy a schvalování rekultiva ních projekt . V posledních letech byly registrovány zejména v okolí Chlumu u T ebon p ípady poškození skalních útvar (viklan ) nebo ilegálního odvozu atraktivních žulových balvan za ú elem jejich použití jako dekora ních p edm t v soukromých zahradách.

3.8. Územní systémy ekologické stability Stávající kostru ekologické stability krajiny v CHKO T ebo sko je možno ve srovnání s jinými oblastmi eské republiky hodnotit celkov jako vyhovující, což je dáno vysokou lesnatostí a celkov zna ným podílem p irozených a p írod blízkých biotop (rašeliništ , mok ady, vlhké louky, rybni ní litorály, biotopy í ních niv atd.). Koeficient ekologické stability vypo tený globáln pro celý T ebo ský bioregion, zahrnující širší území než CHKO o rozloze cca 1500 km2 dosahuje hodnoty 1,9. Pro vlastní CHKO je hodnota KES ješt vyšší, tj. p ízniv jší a iní 2,7. Jedná se tedy o harmonickou krajinu, která se hodnotou KES blíží již krajin relativn p írodní (pro srovnání - hodnota KES v sousedním regionu eskobud jovické pánve iní 0,9). Jako tém optimální lze charakterizovat kostru ekologické stability krajiny v jižní ásti CHKO, zatímco v severní ásti CHKO jsou v krajin stále patrné následky intenzivního zem d lského hospoda ení v 60.-80. letech 20. století (zcelení pozemk do nadm rn velkých monotónních blok , plošné meliorace, rozorání luk, likvidace rozptýlené zelen , nap ímení nebo likvidace drobných vodních tok , plošná eutrofizace a ruderalizace). To je patrné v okolí Lomnice nad Lužnicí, Záblatí, Dunajovic, Lužnice nebo B ilic, v jižní ásti v okolí Rapšachu a Suchdola nad Lužnicí. Situace se postupn zlepšuje upoušt ním od obhospoda ovávání n kterých

63

marginálních pozemk a pom rn rozsáhlým zatrav ováním orné p dy (obnova luk a pastvin). Základní koncepce ÚSES je dána územn -technickým podkladem „Nadregionální a regionální ÚSES eské republiky 1:50 000“ (MŽP a MH, 1996). Na území CHKO T ebo sko jsou vymezena celkem 3 nadregionální biocentra: . 38 Stará eka, . 39 ervené blato a . 2006 Rašeliništ Ruda - Horusický rybník. T sn p i východním okraji CHKO je vymezeno nadregionální biocentrum . 56 - Vojí ov (území Pta í oblasti T ebo sko). Územím CHKO T ebo sko probíhají ty i nadregionální biokoridory a dále se zde nachází 20 regionálních biocenter (Hranice, Žofinka, Halámky, P íbrazské rašeliništ , Maršovina, Lužnice pod Suchdolem, Zajíc, Široké blato, Dra ice, Cep, Hráde ek, U Lapic , Ko i í vrch, Pávek, Hamr, v Panských, Rod, Píska, U Vilemínky, Veselské pískovny) a n kolik set dalších skladebných prvk nižší úrovn . P evážná v tšina skladebných prvk ÚSES je vzhledem k zachovalosti krajiny vymezena jako stávající (vícemén funk ní), nov nevržených prvk je minimum, p evážn se jedná o nefunk ní ást biokoridor v zastav ném území obcí a n kolik lokálních biocenter na orné p d . Stru ná charakteristika nadregionálních biocenter a biokoridor : NRBC . 38 - Stará eka (cca 4590 ha, k.ú. T ebo , Majdalena, St íb ec, Holi ky, Stará Hlína, B ilice, P eseka, Lužnice) Komlex p irozených, polop irozených a áste n hospodá ských les v inundaci Lužnice a Nové eky a na okolních terasách (vrbiny a olšiny, doubravy, smr iny, bory), rozsáhlé rybníky s litorálními porosty (rákosiny) a navazujícími hydroseriemi p echázejícími do mokrých luk, trvalé a periodické t n a mok ady v niv Lužnice a Nové eky, lu ní porosty. Sou ást evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu T ebo sko-st ed. NRBC . 39 - ervené blato (cca 1000 ha, k.ú. Hrdlo ezy, Nové Hrady, T šínov, By ov) Submontánní blatkové vrchovišt tvo ené áste n plochami degradovanými drobnou t žbou rašeliny ukon enou na za átku 20. století, které jsou schopné p irozené obnovy, a dále r znými typy rašelinných les (blatkový bor rojovníkový a rašelinný bor bor vkový). Evropsky významná lokalita uvedená v národním seznamu. NRBC . 2006 - Rašeliništ Ruda (cca 140 ha, k.ú. Horusice, Pon drážka, Bošilec) Rašeliništ slatinného typu áste n ve výtop Horusického rybníka. V minulosti rašeliništ odvodn no a t ženo, v sou asnosti probíhá regenerace. P evážná ást regenerující plochy je porostlá b ezinami a rašelinnými vrbinami. NRBC zahrnuje dále dva v tší rybníky Pon drážkovský a Švarcenberk) s jejich litorálními pásmy, menší lesní porosty, hrázové porosty. Na západním okraji (PR Horusická blata) se jedná o komplex zahrnující litorální porosty rybníka (rákosiny, porosty zblochanu vodního), k ovité bažinné vrbové porosty, topolový luh, p echodové rašeliništ a vlhké a mezofilní ost icové, polokulturní až kulturní louky. Evropsky významná lokalita uvedená v národním seznamu. NRBK 166: NRBC Stará eka – RBC P íbrazské rašeliništ - NRBC Vojí ov (osy stanovišt bor a stanovišt mezofilních bu in). NRBK 167: Státní hranice (Krabonoš) – RBC Horní Lužnice - NRBC Stará eka (osy - stanovišt bor ).

64

NRBK 168: úsek Státní hranice (Krabonoš) – RBC Horní Lužnice - NRBC Stará eka a úsek NRBC ervené blato – RBC Horní Lužnice (osy - vodní a nivní stanovišt ). NRBK 169: NRBC 19 - RBC Niva Stropnice – NRBC nivní stanovišt ).

ervené blato (osy - vodní a

Celé území CHKO T ebo sko je pokryto plány, resp. generely místního ÚSES zpracovanými v období 1993-2003 n kolika r znými autorizovanými projektanty. Tyto materiály byly postupn schvalovány jako oborový podklad ochrany p írody a pr b žn promítány do územních plán obcí a LHP. Celkem je zde zpracováno 43 materiál . V roce 2003 byl zpracován autorizovaným projektantem ing. Ji ím Wimmerem souborný materiál „ÚSES CHKO T ebo sko“ (1:10 000), který upravil, doplnil a sjednotil starší materiály ÚSES do jednotné podoby „generálního plánu ÚSES v CHKO T ebo sko“. Další zp es ování a schvalování skladebných prvk probíhá v rámci p ípravy územních plán obcí, které jsou zpracovávány v souladu s novelou stavebního zákona na celé katastrální území (viz kapitola Výstavba). Pro ú ely aktualizace LHP (LHC Hluboká nad Vltavou, LHC T ebo , LHC Nové Hrady) bylo nadstandardn zpracováno podrobné vyhodnocení ekologické stability lesních porost a revize biocenter vymezených na PUPFL. P ehled generel a plán USES a jejich zpracovatel je uveden v tabulce v p íloze . 3. Správa CHKO realizovala v posledních deseti letech pr b žn adu projekt majících za cíl zlepšení funk nosti významných skladebných prvk ÚSES. Tato opat ení byla financována jako sou ást managementu MZCHÚ nebo samostatné akce z Programu pé e o krajinu (PPK) nebo z programu Revitalizace í ních systém : - obnova biodiversity mok ad v NRBC Stará eka (obnova t ní, lagun a slepých ramen v inundaci Nové eky, opat ení k regeneraci rákosin na rybníce Velký Tisý) - nadstandardní výsadby meliora ních a zpev ujících d evin v lesních biocentrech (RBC Nad jov, NRBC Stará eka, RBC Žofinka) - obnova rašelinných t n k na rašeliništi v RBC Žofinka a RBC P íbrazské blato - pravidelná údržba lu ních stanoviš (NRBC Stará eka, RBC Záblatské louky) - revitalizace odstavených í ních ramen (LBC u Vohnoutk a RBK Lužnice) Pro obce ani vlastníky pozemk (s výjimkou L R s.p.) není realizace konkrétních projekt ÚSES prioritou. V tšina akcí t chto subjekt z programu PPK se týká obnovy interak ních prvk (aleje podél cest a na hrázích rybník – Rybá ství T ebo a.s., M sto T ebo , obec Hatín). Zakládání chyb jících skladebných prvk ÚSES na ZPF je komplikováno složitými vlastnickými pom ry a požadavky na kompenzace ztrát na zem d lské výrob . V p íprav je založení chyb jícího biokoridoru v k.ú. Domanín. Územní systém ekologické stability krajiny je na celém území CHKO T ebo sko vymezen dostate n v podob jednoho spojitého „generálního plánu“, díl í plány ÚSES jsou pr b žn aktualizovány a schvalovány jako sou ást územních plán obcí zpracovávaných na celé správní území obce. Nadregionální a regionální úrove ÚSES je zanesena v konceptu územního plánu VÚC Jiho eského kraje. Drtivá v tšina skladebných prvk ÚSES je funk ních, navržených prvk je na T ebo sku velmi málo, takže není ohrožena funk nost ÚSES jako celku. Zakládání nových prvk je komplikováno vlastnickými vztahy a složitostí p ípravy projekt . Pro obce ani pro vlastníky p dy není budování ÚSES na p írodn bohatém T ebo sku prioritou ve

65

srovnání s jinými akcemi na rozvoj infrastruktury zem d lské krajiny, takže jsou v této oblasti pasivní. Správa CHKO investuje do obnovy a údržby vybraných prvk ÚSES p im en svým finan ním možnostem (PPK).

3.9. Krajinný ráz Charakteristika a specifické rysy krajinného rázu CHKO T ebo sko je z hlediska charakteru krajiny velmi rozmanitým územím. Nacházíme zde území s rozsáhlými zem d lskými pozemky polí a luk, s menší lesnatostí, zato s nejv tšími rybníky a jejich soustavami (severozápadní ást), hust zalesn ná území s menšími rybníky, rozsáhlými rašeliništi a nižším podílem zem d lské p dy s p evahou luk a pastvin a s bohatstvím rozptýlené zelen (jižní a st ední ást), oblast souvislých les (jižní a severovýchodní ást), pestrou í ní nivu Lužnice a Nežárky, kompaktní vesnice i rozptýlené osídlení atd. V krajin se velmi výrazn uplat ují rozdíly jednotlivých geomorfologických celk , které spolu s historickou kultivací krajiny výstavbou rybník a odvod ovacích soustav, zem d lstvím, lesnictvím a r znými formami vesnické zástavby, vytvo ily v prostoru T ebo ské pánve celky vícemén homogenní svým krajinným rázem. V zásad je možno rozd lit území CHKO z hlediska krajinného rázu a v souladu s geomorfologickým len ním na tyto ty i oblasti (VOREL 1996): - Borkovická pánev s „lomnickým“ úsekem toku Lužnice s velkými rybníky na Zlaté stoce P evážn plochý reliéf, krajina zejména v severní ásti s vyšším podílem zem d lské p dy (zejména polí) a nižší lesnatostí, rozlohou nejv tší rybníky a jejich soustavy vázané na Zlatou stoku, technicky upravený a celkov mén hodnotný tok „Malé“ Lužnice (úsek Rožmberk-Veselí nad Lužnicí), vyšší hustota osídlení, vesnice s bohatší architekturou „blatského“ typu, centrum osídlení. - lesnatá eskovelenická pánev se „suchdolským“ meandrujícím úsekem toku Lužnice P evážn plochý až zvln ný reliéf s výrazným í ním údolím Lužnice, která zde vytvá í v dlouhém úseku širokou í ní nivu a zachovává si p írodní charakter a dynamiku, je zde velký podíl les a lesních rašeliniš , vysoký podíl luk a pastvin, typické formy rozptýleného osídlení (Vitorazsko). - lesnaté povodí Nežárky Mírn zvln ný reliéf s m lkým údolím Nežárky vytvá ející širokou í ní nivu, velký podíl les vytvá ejících souvislé a rozsáhlé lesní masivy (z ásti využívané v minulosti jako obory – zámek Jem ina), vysoký podíl luk, ídké osídlení, množství rozptýlené zelen . - lenitá Chlumská pahorkatina postupn se zvedající z ploché ásti T ebo ské pánve sm rem k okraji eskomoravské vrchoviny Výrazn zvln ný reliéf navazující na okraje Javo ické vrchoviny pat ící již k systému eskomoravské vrchoviny (nap . Homolka), pestrý mozaikovitý charakter krajiny s vysokou lesnatostí a nižší hustotou osídlení v p íhrani ním pásmu, množství rozptýlené zelen . 66

P írodní fenomény a osídlení však i v t chto ty ech ástech vytvo ily prost edí výrazn se lišící svým krajinným rázem. Vzniká tak v tší po et charakterov stejnorodých území, jejichž podstatné rysy krajinného rázu jsou totožné. Je to následujících 13 charakteristických krajinných celk , které lze dále rozd lit na tzv. charakteristické krajinné prostory uvedené v závorce: 1. Borkovická pánev (Horusický a Bošilecký rybník, Záblatí - Pon draž, Tisý Ká ov) 2. St ední tok Lužnice (Rybníky na Lužnici, Lužnice) 3. Dolní tok Nežárky (Val, Hamr, Nežárka, Kolence, Novosedly - Jem ina, Mláka) 4. Plavská pahorkatina (Cikar - Nítovice, Holná) 5. T ebo (Rožmberk, B ilické rybníky, Sv t - Opatovický rybník, Branské rybníky) 6. Stará a Nová eka (Stará eka, Novo ecká hráz, Vitmanovské rybníky, Rybníky Chlumské soustavy) 7. Chlumská pahorkatina (Stavišt , St íb ec, Mníšek, Žíte - Lutová, Chlum, Texas, Sta kovský rybník, Hamr - Pa ezí) 8. Pod ezanský rybník (Cep - Hrachovišt , Bor - Kojan) 9. Zámecké polesí, Barbora 10. eskovelenická pánev – Blata ( ervené blato - Ji íkovo údolí, Hranice - Horní Chalupy, Žofina hu ) 11. eskovelenická pánev – Suchdolsko (Benátky, T i Facky, Dvory n/L., Meandry Lužnice) 12. Povodí Dra ice (Zajíc, Klikov - Františkov, Nový York, Rapšach, Spáleništ ) 13. Maršovinská vrchovina Charakteristické krajinné celky jsou uvedeny v map

. 6a.

Specifické rysy krajinného rázu v CHKO T ebo sko Z charakteristik jednotlivých charakteristických krajinných celk byly vybrány ty, které se vyskytují opakovan ve více celcích a lze je považovat za typické znaky krajinného rázu v CHKO T ebo sko. Jsou jimi: - rovinatý, v okrajových ástech až pahorkatinný reliéf s malým p evýšením a mírnými svahy - vysoký podíl vodních tok a zejména vodních ploch (rybník ); rybníky jsou uspo ádány v n kolik soustav vzniklých v pr b hu historické kultivace krajiny - vysoký podíl lesa v krajin ; les se vyskytuje v tšinou ve velkých celcích (stovky až tisíce ha) a je tvo en p evážn jehli natými porosty - množství d evin rostoucích mimo les, zejména hrázových porost rybník - rozptýlená drobná sídla a samostatné obytné stavby (bašty, hájovny, zem d lské samoty) harmonicky za len né do p írodního rámce Vymezení pásem ochrany krajinného rázu A koliv posouzení stavebního zám ru nebo zm ny využití území z hledisek ochrany krajinného rázu bude vždy záležitosti individuální, pro pochopení prostorových a krajiná sko-estetických vztah a pro orientaci v rozhodování o území byl vytvo en podklad, pokrývající jednotným pohledem celé území z hlediska pot eby ochrany krajinného rázu. Tímto podkladem je „vymezení pásem ochrany krajinného rázu“ zpracované v m ítku 1:50 000 (VOREL 1996).

67

Pásmo A - území p ísné ochrany krajinného rázu Území, která jsou svým rázem ojedin lá nebo jsou reprezentativní pro jednotlivé charakteristické krajinné celky. V ur itém smyslu mohou být reprezentativní i pro celou CHKO. V tomto pásmu nelze povolovat takové stavby a zm ny využití území, které negativn ovliv ují n které z hodnot krajinného rázu dot eného prostoru. Jedná se o území charakteristických krajinných prostor (CHAKP). Vzhledem k tomu, že se asto dotýkají nebo k sob p ibližují, vznikají souvislejší plochy pásma A. Zatímco CHKAP v tšinou nejsou striktn vymezeny, nýbrž zahrnují i plochy vizuáln ohrani eného prostoru, jsou hranice pásma A vedeny po jasn definovaných liniích a hranicích v území. Velké plochy rybník , odd lované velkými plochami polí v rovinatém terénu nebo jasn vymezené plochy polí s vesnicemi, ležící v lesních masivech bez možnosti vzdálen jších pohledových vazeb, dávají podmínky pro vznik vzájemn odd lených území pásma A. Hranice CHKAP a pásma A je proto možno mnohem jasn ji vymezit v rovinaté krajin vícemén velkoplošné struktury, jako je tomu nap . V Borkovické pánvi nebo v pánvi eskovelenické. Maloplošná krajinná struktura s malými rybníky, lesíky, rozptýlenou zelení a zejména s lenitým terénem, který umož uje nes etné vazby jednotlivých prostor , jsou podmínkami pro vznik velkých, resp. vzájemn spojených území pásma A (Chlumská pahorkatina, tok Lužnice, tok Nežárky). Pásmo B – území zp ísn né ochrany krajinného rázu Území se z etelným krajinným rázem, který je reprezentativní pro území CHKO. Krajinný ráz území v tomto pásmu spoluvytvá í ráz jednotlivých charakteristických krajinných celk . V tomto pásmu nelze povolovat takové stavby zm ny využití území, které negativn ovliv ují n které z prioritních hodnot krajinného rázu dot eného prostoru nebo svým d sledkem ovliv ují krajinný ráz území v pásmu A. Jedná se p evážn o území lesních masiv , o maloplošné krajinné struktury navazující na pásmo A, eventuáln na velkoplošné krajinné struktury ve složitém terénu, umož ující dálkové vizuální vnímání celku. Pásmo C – území b žné ochrany krajinného rázu Území s mén výraznými hodnotami krajinného rázu nebo s krajinným rázem narušeným existující hospodá skou inností, osídlením, dopravními a technickými stavbami a za ízeními. V tomto pásmu nelze povolovat stavby a zm ny využití území, vytvá ející novou charakteristickou hodnotu, která neodpovídá p evládajícímu charakteru krajinného rázu nebo je prvkem negativním z hlediska krajiná sko-estetického. Jedná se bu o zem d lské plochy p evážn p i obvodu území CHKO, o území t žby, o území m stských sídelních útvar a p ekvapiv i o velké, ne len né plochy polí v Borkovické pánvi mezi významnými krajinnými prostory velkých rybník . Je to dáno tím, že velké scelené lány, ležící v rovinatém terénu pánve, vytvá ejí rozsáhlé prostory bez pr hled do jiných prostor , bez výrazných horizont . Ztrácí se tak pocit vymezení prostoru, pocit orientace a neopakovatelnosti dojmu. Pásma ochrany krajinného rázu jsou uvedena v map

. 6b.

Hlavní negativní krajinné dominanty na území CHKO Bošilec – zem. areál (haly, hydroglobus)

68

Cep – t ídi ky a skládky písku v DP Cep II Domanín – hydroglobus Dvory nad Lužnicí – zem. areál (haly) Frahelž – produk ní stanice prasat (sila,haly), hydroglobus Halámky – zem. areál (výkrmna) Hrachovišt – zem. areál, hydroglobus Hranice u Nových Hrad – zem. areál (sila, haly, hydroglobus) Lhota u Dynína, Lhotský dv r – zem. areál (sila, haly), hydroglobus Lipnice – elektrorozvodna Lomnice nad Lužnicí – zem. areál (sila), hydroglobus Majdalena – sloupárna Majdalena (sila, komín, haly) a skládky písku na severním okraji DP Cep Nová Ves nad Lužnicí – závod Lasselsberger a.s. (zpracovna živc -haly, lanopás) Novosedly nad Nežárkou - zem d lské areály (sila, haly), hydroglobus Plavsko – zem. areál (haly, sila), hydroglobus na SV okraji obce Pon draž – zem d lský areál Pon drážka – zem. areál, hydroglobus Rapšach – zem. areál v obci, hydroglobus, zem. areál Velký London, zem. areál (dr bežárna) jižn od Spáleništ , velkoskládky hnoje p i silnici na Františkov Ratibo – zem. areál Suchdol nad Lužnicí – zem. areál, hydroglobus severn od silnice na Bor, hydroglobus jižn od silnice na Benátky, výrobní areály JDZ-Stasek (haly, komíny – starý a nový závod) T ebo – velkovýkrmna Gigant, v žový d m u Sv ta, zem. areál Dvorce (haly, hydroglobus) Tuš – zem. areál (haly) Val – zem. areál (haly, sila) Vranín – zem. areál, hydroglobus

3.10. Monitoring a výzkum Základní inventariza ní pr zkumy botanické (cévnaté rostliny) a zoologické podchycují druhovou rozmanitost v tšiny MZCHÚ na T ebo sku a jsou pr b žn dopl ovány o nové nálezy a údaje. Inventarizace specializovan jší (zam ené nap . na vybrané skupiny bezobratlých, asy a sinice, mechorosty, houby, atd.) již tak široké spektrum CHÚ nepokrývají a jsou soust ed ny p edevším na n která vlajková MZCHÚ ( ervené blato, Ruda, Žofinka). Nov od roku 2006 se zadávají a vyhotovují specializované IP vybraných skupin organism v rámci finan ních dotací z Programu pé e o krajinu a kladou si za cíl, pokrýt p edevším nedostate n i zcela neprozkoumaná území. V návaznosti na vytvá ení soustavy chrán ných území Natura 2000 bylo v letech 2005-2006 zahájeno podrobné monitorování evropsky chrán ných druh rostlin. Jedná se o druhy: Liparis loeselii (NPR Ruda), Lindernia procumbens (PR Novo ecké mo ály), Coleanthus subtilis (EVL: Malý Horusický, Šti í, Lomnický Velký + vybrané rybníky s ov eným výskytem). V roce 2006 bylo rovn ž zapo ato s pilotní aktualizací vrstvy mapování biotop , s monitoringem vybraných biotop a s vyty ováním trvalých monitorovacích ploch. V pr b hu 12 let by se tak m la zcela zkompletovat a zaktualizovat vrstva mapovaných biotop z p edešlého mapování. 69

Lokalita PR Bukové kopce NPR ervené blato

Obor lesnictví, zoologie botanika botanika zoologie botanika lesnictví zoologie lesnictví, botanika botanika

zoologie botanika PR Dra ice

zoologie botanika zoologie zoologie zoologie

PP Hliní PR Horní Lužnice

zoologie botanika

PR Horusická blata PP Kozí vršek

botanika botanika zoologie

PR Krabonošská niva PP Lhota u Dynína

zoologie botanika

PR Losí blato u Mirochova

botanika

Citace Kloubec B. 1990: Lesnický a ornitologický inventariza ní pr zkum navrhované státní p írodní rezervace Bukové kopce. Rektoris L. 1997: Inventarizace mechorost Kotlaba F. 1955: Mykoflora reservace ervené blato u Šalmanovic. – Ochr. P ír. 10: 166-170. Šev ík J. 1984: Inventariza ní pr zkum SPR ervené blato, obratlovci. Albrecht J. 1986: Inventariza ní pr zkum státní p írodní rezervace " ervené blato" - Vegeta ní kryt.- 32 p., eské Bud jovice, ms. Kloubec B. 1987: Lesnický inventariza ní pr zkum státní p írodní rezervace ervené blato. Spitzer K., Jaroš J.1993: Lepidoptera associated with the ervené Blato bog (Central Europe): Conservation implications. - Eur. J. Entomol. 90: 323-336. Kloubec B. 1996: Problematika hromadného úhynu borovice blatky v NPR ervené blato a Žofinka (CHKO a BR T ebo sko). Rektoris L., Rauch O., Pribá K. 1997: Hynutí borovice blatky (Pinus rotundata Link) a sukcesní zm ny blatkových bor jako reakce na m nící se hydrologické a klimatické podmínky v NPR ervené blato. – P íroda 11: 67-84. Flí ek J. 1997: Fauna vážek (Odonata) rašeliništ ervené blato u Šalmanovic. Lederer F. 1998: Algal flora of the ervené blato peat bog (T ebo basin). – Preslia 70:303-311. Han Z. 2004: Inventariza ní pr zkum Lepidopter Rektoris L. 1997: Inventarizace mechorost Flí ek J. 1997: Fauna vážek (Odonata) ásti toku eky Dra ice v CHKO T ebo sko (prostor státní hranice – Františkov). Beran L. 2005: Vodní m kýši vybraných lokalit CHKO T ebo sko K ivan V. 2005: Entomologický inventariza ní pr zkum vybraných eledí brouk na území PP Pískovna u Dra ice a PR Rybníky u Vitmanova- Coleoptera Šev ík J., Janda J. a kol. 1988: Inventariza ní pr zkum navržené SPR Horní Lužnice, IP vertebratologický. Prachová E., Prach K. 1999: Botanický inventariza ní pr zkum PR Horní Lužnice. Hlásek J. 1995: Botanická inventarizace Rektoris L. 1995: Inventarizace mechorost Záruba P. 1994: Entomologický inventariza ní pr zkum chrán ného území p írodní památky Kozí vršek (Lepidoptera). Kloubec B. 1993: Vertebratologický inventariza ní pr zkum p írodní památky Lhota u Dynína. – Ms., depon. in OkÚ eské Bud jovice. Vydrová A. 1993: Inventariza ní pr zkum PP Lhota u Dynína – vegeta ní kryt. Vydrová A. 1999: Inventariza ní pr zkum PP Losí blato u Mirochova.

70

Lokalita PR Meandry Lužnice

Obor botanika botanika zoologie

PR Na Ivance

botanika

PR Novo ecké mo ály PR Olšina u P eseky PR Píse ný p esyp u Vlkova

zoologie botanika zoologie

PP Pískovna u zoologie Dra ice PR Rašeliništ botanika Hovízna PR Rašeliništ Pele botanika botanika PR Rod

botanika botanika

NPR Ruda

botanika zoologie botanika zoologie botanika

PR Ruda u Kojákovic PR Rybníky u Vitmanova

zoologie botanika zoologie zoologie

PP Slepi í vršek

zoologie

PP Soví les NPR Stará eka

botanika zoologie botanika botanika

PR Staré jezero

zoologie

PR Široké blato

lesnictví

Citace Rektoris L. 1995: Inventarizace mechorost Hlásek J. 1997: Inventarizace cévnatých rostlin Šev ík J. 1984: Inventariza ní pr zkum SPR Stará eka a navržené SPR Novo ecké mo ály, obratlovci. Prachová E., Prach K. 1999: Botanický inventariza ní pr zkum PR Na Ivance. Šev ík J. 1984: Inventariza ní pr zkum SPR Stará eka a navržené SPR Novo ecké mo ály, obratlovci. Kurka R. 1954: Botanická inventarizace Záruba P. 1995: Entomologický inventariza ní pr zkum chrán ného území p írodní rezervace Píse ný p esyp u Vlkova (Lepidoptera). Beran L. 2005: Vodní m kýši vybraných lokalit CHKO T ebo sko Rektoris L. 1995: Inventarizace mechorost Rektoris L. 1997: Inventarizace mechorost Vydrová A. 1999: Inventariza ní pr zkum PP Rašeliništ Pelé – vegeta ní kryt. Rektoris L. 1995: Inventarizace mechorost Mat jka T. 1997: Vegeta ní studie rybníka Rod (T ebo sko). – DP Zem. fak. B. Albrecht J. 1985: Inventariza ní pr zkum SPR RudaVegeta ní kryt. Albrecht J., Janda J., Šev ík J., Vlasák P.: 1990: Inventariza ní pr zkum státní p írodní rezervace Ruda – Vertebrata. Rektoris L. 1995: Inventarizace mechorost Han Z. 2004: Inventariza ní pr zkum Lepidopter Navrátilová J. 2004: Inventariza ní pr zkum NPR Ruda (Inventarizace rostl. spole enstav a cév. rostlin) Šev ík J. 1993: Inventariza ní pr zkum p írodní rezervace Ruda u Kojákovic - Vertebrata. Rektoris L. 1997: Inventarizace mechorost Šev ík J. , Minuthová D. 1996: Inventariza ní pr zkum p írodní rezervace Ruda u Kojákovic - Vertebrata. K ivan V. 2005: Entomologický inventariza ní pr zkum vybraných eledí brouk na území PP Pískovna u Dra ice a PR Rybníky u Vitmanova Záruba P. 1995: Entomologický inventariza ní pr zkum chrán ného území p írodní památky Slepi í vršek (Lepidoptera). Rivola M. 1999: Botanická inventarizace PP Soví les. Šev ík J. 1984: Inventariza ní pr zkum SPR Stará eka a navržené SPR Novo ecké mo ály, obratlovci. Navrátilová J., Navrátil J. 2005: Inventariza ní pr zkum NPR Stará eka (Inventarizace rostl. spole enstev a cév. rostlin) Lepšová A. 2005: Mykologický inventariza ní pr zkum v NPR Stará eka Šev ík J. 1992: Inventariza ní pr zkum navržené státní p írodní rezervace Staré jezero – vertebrata. Kloubec B. 1990: Lesnický inventariza ní pr zkum

71

Lokalita

Obor zoologie

PR Trpnouzské blato NPR Velký a Malý Tisý

botanika botanika botanika zoologie zoologie lesnictví botanika botanika zoologie botanika zoologie, botanika zoologie zoologie

botanika

zoologie

botanika, zoologie botanika NPP Vizír

zoologie botanika

Citace navrhované státní p írodní rezervace Široké blato. Flí ek J. 1997: Fauna vážek (Odonata) rašeliništ Široké blato v CHKO T ebo sko. Rektoris L. 1997: Inventarizace mechorost Rivola M. 1999: Botanická inventarizace PR Široké blato. Knížetová L. 1976: Flora a vegetace SPR Velký a Malý Tisý. – s. ochr. prír. 16: 281-302. Šev ík J., Janda J. 1988: Inventariza ní pr zkum státní p írodní rezervace Velký a Malý Tisý. Janda J., Šev ík J. 1990 : Zm ny v avifaun SPR Velký a Malý Tisý v letech 1947-1988. - Ptáci v kulturní krajin , eské Bud jovice 1989: 103-118 Kloubec B. 1990: Lesnický inventariza ní pr zkum Státní p írodní rezervace Velký a Malý Tisý. Rektoris L. 1995: Inventarizace mechorost Husák Š., Petr M. 1997: Botanický pr zkum NPR Velký a Malý Tisý s návrhem na management chrán ného území. Šev ík J., 1998: Zm ny po etnosti vodních pták na rybníku Velký Tisý a okolních rybnících v letech 1988-1944. - Sylvia 34:3-12. Hroudová Z., Kloubec B. 1998: Vliv obhospoda ování rybníka na stav vegetace v NPR Velký a Malý Tisý. Kloubec B. 1999: Pokra ování projektu v NPR Velký a Malý Tisý. – Zpravodaj IBA, 1999: 7. Bureš J. 2000: Experiment P esecká zátoka na Velkém Tisém. - In: Mok ady 2000 - sborník referát z celostátní konference, Olomouc. Kloubec B., Bureš J., Hátle M. 2000: Rybník Velký Tisý sledování negativních zm n vyvolaných rybá ským hospoda ením a možnosti regenerace rybni ního ekosystému. - In: Sborník z konference „Management rybni ních rezervací“ Písek. Kloubec B., Hroudová Z., Zákravský P. 2000: Sledování dynamiky rákosových porost ve vztahu k rybá skému hospoda ení na rybníce Velký Tisý (CHKO T ebo sko). – In: Mok ady 2000 - sborník referát z celostátní konference, Olomouc: 72-73. Kloubec B., Bureš J., Hátle M. 2002: Rybník Velký Tisý sledování zm n vyvolaných rybá ským hospoda ením a možnosti regenerace významné pta í lokality. – P íroda (Praha) 13: 139-159. Hroudová Z., Zákravský P., Kloubec B. 2003: Sledování zm n vegetace a avifauny v souvislosti s hospodá skými zásahy na poloostrov L sy (NPR Velký a Malý Tisý). Navrátilová J., Navrátil J. 2005: Inventariza ní pr zkum NPR Velký a Malý Tisý (Inventarizace rostl. spole enstav a cév. rostlin) K ivan V. 2002: Entomologický pr zkum vybraných lokalit na území CHKO a BR T ebo sko Rektoris L. 2005: Inventariza ní pr zkum NPP Vizír (Inventarizace rostl. spole enstav a cév. rostlin)

72

Lokalita PR Výtopa Rožmberka PR Záblatské louky

Obor botanika

NPR Žofinka

zoologie

zoologie

hydrologie botanika

CHKO

botanika botanika ekologie botanika botanika botanika zoologie hydrobiologi e zoologie

zoologie hydrologie t žba hydrologie botanika ekologie ekologie

Citace Hroudová Z. ed. 1988: Littoral Vegetation of the Rožemberk Fishpond and its Mineral Nutrient Economy. – Studie SAV 9. Šev ík J. 1991: Inventariza ní pr zkum navržené státní p írodní rezervace Záblatské louky – Vertebrata. Šev ík J. 1984: Inventariza ní pr zkum SPR Žofinka, obratlovci. Koroš I., P ibá K., Rektoris L. 1998: T ebo sko - Žofinka, studie vodního režimu a jeho narušení. GET s.r.o., Praha. Ku erová A., Rektoris L., P ibá K. (2000): Vegetation changes of Pinus rotundata bog forest in the Žofinka Nature Reserve. T ebo Biosphere Reserve.- P íroda. Praha. 17.2000. p.119-138. Jeník J. 1974: Geobotanická mapa T ebo ska. Druhé p iblížení. – Quaest. geobiol. 14: 7-32. B ezina P. 1975: Lesní spole enstva T ebo ské pánve. Rozpravy SAV - ada mat. p ír. v d, 85 (10): 1-116. Jeník J., P ibil S. eds. 1978: Ekologie a ekonomika T ebo ska. - BÚ SAV, T ebo . Jeník J., Kv t J., eds. 1983: Ecological study of inundated ecosystems near T ebo , South Bohemia, Czechoslovakia. Studie SAV, 1988/4. Jankovská V. 1987: Skladba p vodních lesních porost T ebo ska s p ihlédnutím ke složení lužních les . Sborník Jiho es. muzea es. Bud jovicích - p ír. v dy, 27: 1-8. Prach K., erný R., Gazda J., Rauch O., Ku era S. 1988: Vegetace nivy Lužnice. – Sborn. VŠZ Agron. Fak. Fytotech.5:85-104. Hanák P., Hartvich P., Hrubec P., Bej ek V., Š astný K., Šimek L. 1988: Fauna obratlovc horního toku Lužnice. – Sborn. VŠZ Agron. Fak. Fytotech.5:131-140. Pechar L., Hrbá ek J., Dufková V., Komárek J., Kroupa M., Papá ek M. 1988: Hydrobiologická charakteristika t ní v niv Horní Lužnice. – Sborn. VŠZ Agron. Fak. Fytotech.5:73-84. Bej ek V., Š astný K. 1989: Small mammal communities as bioindicatoors of man´s interference with wetland ecosystems. - In: Bohá J., R ži ka V. eds.: Proc. V th Int. Conf. Bioindicatores deteriorisationis Regionis, p. 175-178. Zasadil P. 1989: Sezónní zm ny v po tech vodních pták na vybraných rybnících v CHKO T ebo sko,- SZeŠ Jind ich v Hradec. (depon in SCHKO T ebo ) Lukavský J. 1990: Zne išt ní povrchových vod v CHKO T ebo sko II. Jílek V. a kol. 1990: Monitorace v CHKO a BR T ebo sko. P edb žná zpráva výzkumného úkolu SPVZ VI-1-3.- Ústav nerostných surovin, Kutná Hora. (depon in SCHKO T ebo ) Cepák V., Dufková V., Lukavský J., Pechar L. 1990: Kvalita podpovrchové vody v CHKO T ebo sko. Trešl M. 1990: Plevele orných p d v okolí Lomnice nad Lužnicí. – DP ZF B. P ibil S., Janda J., Jeník J.eds. 1990: Ekologie a ekonomika T ebo ska po deseti letech. - BÚ SAV, T ebo . Krupauer V., Bican J., Drbal K. eds. 1990: Extracted san pits: Man made ecosystems of T ebo biosphere reserve – Studie

73

Lokalita

Obor zoologie zoologie zoologie zoologie botanika botanika ekologie hydrobiologi e hydrobiologi e zoologie zem d lství zoologie botanika zoologie

botanika zoologie zoologie zoologie botanika

Citace SAV 1990/13. Janda J., Šev ík J. 1990: Monitoring water-birds in the T ebo Basin Biosphere Reserve. - Proc. XIth Int. Conf. of Bird Census and Atlas Work, Prague, 1990: 435-436 R ži ka V., Bohá J., Macek J. 1991: Bezobratlí živo ichové dutých strom na T ebo sku. - Sborn. Jiho es. Muz. P ír. V dy 31: 33-46. Havel M. 1991: Ekologie horního toku Lužnice se zam ením na její ichtyofaunu. Šimek L. 1991: Monitoring populace husy velké (Anser anser /L. /) na T ebo sku v letech 1976-1990. -Panurus 3: 77-84. Husák Š., Rydlo J. 1992: Vodní makrofyta eky Lužnice. – Muz. Sou . 6:67-108. Prach K. 1992: Vegetation, microtopography and water table in the Lužnice River floodplain, South Bohemia, Czechoslovakia. - Preslia, Praha, 64: 357-367. P ibá K. (ed.) 1992: Analysis and modelling of wetland microclimate: The case study of T ebo Biosphere Reserve. Studie SAV, Praha, 168 pp. Koutníková J. 1993: Trofická charakteristika t ebo ských rybník (vliv obhospoda ování a zem d lské innosti v povodí). - DP ZF J U, eské Bud jovice. (depon in SCHKO T ebo ) Pechar L., Koutníková J.1993: Hydrobiologické sledování t ebo ských rybník III. Duchá V. 1993: Štírci (Pseudoscorpionidea) ze stromových dutin na T ebo sku. – Sborn. Jiho es. Muz. P ír. V dy 33: 6569. Kala P., T íska J. 1993: Stav zne išt ní složek zem d lského ekosystému chemickými kontaminanty v oblasti CHKO T ebo sko. Mahringová M. 1993: St evlíkovití brouci (Col., Carabidae) a pavouci (Araneida) r zných typ rašeliniš CHKO T ebo ska. –DP P F UK Praha. (depon in SCHKO T ebo ) Eiseltová M., Pokorný J. 1994: Filamentous algae in fish ponds of the T ebo Biosphere Reserve – ecophysiological study. – Vegetatio 113: 155-170. apek, M., Kloubec B. 1994: Monitoring ornitocenóz litorálních porost vybraných oblastí R. – In: "Hodnocení ekologické zát že st edoevropské krajiny na modelových skupinách živo ich " ( ást první). Brno: 70-90. Prach K. 1994: Vegeta ní zm ny mokrých luk na T ebo sku. – P íroda 1: 97-105. Pykal J., Janda J. 1994: Po etnost vodních pták na jiho eských rybnících ve vztahu k rybni nímu hospoda ení. Sylvia 30: 3-11. Šev ík J. 1995: Po etnost zimujících dravc v zem d lské krajin T ebo ska.- Buteo 7: 82-84. Wohlgemuth E 1995: Vodní málošt tinatci (Oligochaeta) v rybnících v okolí Chlumu u T ebon . - Sborn. Jiho es. Muz. P ír. V dy 35: 65-67. Balounová Z., Pecharová E., Rada P. 1995: Charakteristika litorálních porost vybraných rybník Nad jské rybni ní

74

Lokalita

Obor zoologie zoologie

ekologie

krajiná ství t žba ekologie

botanika botanika

botanika hydrologie

botanika botanika lesnictví, botanika zoologie zoologie zoologie t žba

Citace soustavy. – Sborn. Jiho es. Univ. Zem. Fak. Fytotech. 22:2336. Kloubec B. 1995: Druhová skladba ornitocenóz rákosových porost jižních ech. – Sylvia 31: 38-52. Musil P. 1995: Zm ny po etnosti vodních a mok adních pták na rybnících T ebo ské pánve v letech 1988-1995. - In: HORA J., Plesník J., Jandová J. eds.: Významná pta í území v eské republice. - Sborník referát , p. 25-33. IUCN, 1996: Význam rybník pro krajinu st ední Evropy trvale udržitelné využívání rybník v CHKO/BR T ebo sko.eské koordina ní st edisko IUCN-Sv tového svazu ochrany p írody Praha a IUCN Gland, Švýcarsko a Cambridge, Velká Británie, pp. 23-38. Vorel J. et al. 1996: T ebo sko – hodnocení území CHKO a BR z hlediska krajinného rázu. Hor i ka L. 1996: Stanovení limitu ekologické únosnosti vlivu t žby nerostných surovin v CHKO T ebo sko. Hátle M., Hlásek J., Šev ík J., Bureš J., erná O., Janda J., Jandová J., Ku era S., Lukešová M. 1996: Biosférická rezervace T ebo sko. - In: Jeník J. ed.: Biosférické rezervace R (p íroda a lidé pod záštitou UNESCO), p. 138-160, Empora, Praha. P oulí ková A. 1996: Rozsivková flóra povodí Lužnice. Diatom flora of the Lužnice river basin (Czech Republic). Preslia, PRaha, 68(3): 257-264. Prach K., Jeník J., Large A.R.G. eds. 1996: Floodplain ecology and management. The Lužnice River in the T ebo Biosphere Reserve, Central Europe. - SPB Academic Publishing bv, Amsterdam. Zimmlová L. 1996: Rostliny malých pískoven v CHKO T ebo sko z hlediska ochrany p írody. – BP BF J U. (depon in SCHKO T ebo ) Hruška J. 1996: Geochemické a hydrologické zhodnocení siln zatížených malých povodí a návrh sanace horninového prost edí v etn e ištních sediment (II. etapa povodí Lužnice). Rada V. 1996: Sukcese vegetace na p irozených a a antropogenních pís itých stanovištích v CHKO T ebo sko. – DP ZF B. Kloubec B. 1996: Ov ení regenerace rákosových porost v CHKO a BR T ebo sko. Kloubec B. 1997: Hromadné hynutí borovice blatky v CHKO T ebo sko. – In: MACHÁTOVÁ, Z. (ed.): Práce správ chrán ných krajinných oblastí eské republiky, 1: 39-41. Šev ík J. 1997: N kolik poznatk o populaci orla mo ského (Haliaeetus albicilla) na T ebo sku a její ochran .- Buteo 9:103-108. Beran L. 1997: Vodní m kkýši Lužnice, Nežárky a Nové eky. – Sborn. Jiho es. Muz. P ír. V dy 1-2: 35-49. Rejchard J., Hartvich P. 1997: Ryby CHKO T ebo sko. Kadlecová R. 1998: Dokumentace hodnocení vliv t žby pleistocenních št rkopísk u osady Krabonoš na životní prost edí.

75

Lokalita

Obor botanika

zoologie hydrologie, t žba botanika botanika

hydrologie zoologie botanika

botanika zoologie botanika botanika, zoologie rybníká ství ekologie ekologie zoologie ekologie

Citace Kloubec B. 1998: Sou asný stav a perspektivy dubových porost na rybni ních hrázích v CHKO T ebo sko. – In: Švecová M., ížková D. eds.: Vliv abiotických a biotických faktor na zdravotní stav d evin v mimolesní zeleni, p. 16-21. Musil P. 1998: Zm ny po etnosti hnízdních populací vodních pták na rybnících T ebo ské pánve v letech 1981-1997. – Sylvia 34: 13-26. Unzeitig M. 1998: Propojení t žebních jezer Cep a Cep I hydrogeologický pr zkum. GET s.r.o. Pokorný P. 1998: Dlouhodobý vývoj vegetace a nejstarší p sobení lov ka na krajinu na území T ebo ské pánve. BÚ AV R, T ebo . Švecová, M. 1998: Monitoring zdravotního stavu dub na modelových plochách v CHKO T ebo sko. In:Švecová, M., ížková, D. (eds.) Vliv abiotických a biotických faktor na zdravotní stav d evin v mimolesní zeleni. Sborn. ref., . Bud jovice 1998, p. 39-40. Kolektiv 1995-1998: Revitalizace odstavených ramen eky Lužnice v CHKO T ebo sko. - Projektová dokumentace k územnímu ízení a stavebnímu povolení ENVI s.r.o. T ebo . Spitzer K., Bezd k A., Jaroš J. 1999: Ecological succession of a relict Central European peat bog and variability of its insect biodiversity. – J. Insect. Conserv. 3: 97-106. Pokorný P. 1999: Vliv mezolitických populací na krajinu a vegetaci: nové nálezy ze staršího holocénu T ebo ské pánve. - Zprávy es. archeol. spol., Suppl., 38:2122. Prach K. 1999: Výskyt vzácných druh v plevelových spole enstvech svaz Arnoseridion a Radiolion linoidis na lokalit u Vlkova, jižní echy (1989-1998). – P íroda 14: 99. Ku erová M., Roche K. 1999: Otter Conservation in the T ebo Basin Biosphere Reserve and PLA - scientific backround and management recommendations. Švecová M., ížková D. 1999: Aktuální zdravotní stav dub na hrázích rybník v CHKO T ebo sko. Hráze vhodné pro sb r osiva. Hroudová, Z., Kloubec B., Zákravský P. 1999: Dynamika litorální vegetace a avifauny Opatovického rybníka u T ebon . – P íroda (Praha) 14: 73-98. Hule M. 2000: Rybníká ství na T ebo sku. Historický pr vodce. - Carpio, T ebo . Pokorný J., Šulcová J., Hátle M., Hlásek J., eds. 2000: T ebo sko 2000 - ekologie a ekonomika T ebo ska po dvaceti letech. Sborník p ednášek. Dykyjová D. 2000: T ebo sko - p íroda a lov k v krajin p tilisté r že - CARPIO, T ebo . Šev ík J., erná O. 2000: Hladinové s ítání vodních pták na t ebo ských rybnících v letech 1986-1999. - In: Mok ady 2000 - sborník referát z celostátní konference, Olomouc. Hátle M. 2000: Aktuální problémy a zhodnocení vývoje mok ad mezinárodního významu T ebo ské rybníky a T ebo ská rašeliništ . - In: Mok ady 2000 - sborník referát z celostátní konference, Olomouc.

76

Lokalita

Obor botanika

Citace Kv t J., Jeník J. & Soukupová L., eds. 2002: Freshwater wetlands and their sustainable future: evidence from UNESCO’s Trebon Basin Biosphere reserve.- Man and Biosphere Series.

3.11. Terénní služba Terénní služba, které je v innosti Správy CHKO v nována významná pozornost, má r znorodé formy, zejména : - exkurzní innost - údržba terénního informa ního systému - strážní služba Terénní služba je na vysoké odborné a kvalitativní úrovni a na její innosti se podílí jak odborní pracovníci, tak dobrovolní spolupracovníci. Také velmi dob e funguje spolupráce s d ležitými partnery, p edevším s obcemi. Exkurzní innost má v tšinou charakter vedení specializovaných odborných exkurzí (pro zahrani ní odborné návšt vníky, skupiny specialist , ú astníky odborných seminá apod.). Odborní pracovníci vedou odborné exkurze podle své specializace, nej ast jší jsou exkurze ornitologické nebo zam ené na vodní a mok adní ekosystémy. Ro n vedou pracovníci správy CHKO T ebo sko pr m rn 50-60 exkurzí. Terénní informa ní systém V rámci budování a údržby terénního informa ního systému Správa CHKO zajiš uje: - budování a údržbu nau ných stezek - umis ování a údržbu informa ních panel v turisticky exponovaných místech - budování a údržbu terénních za ízení usm r ujících pohyb návšt vník - obnovu a údržbu ozna ení ZCHÚ Aktuáln se na území CHKO nachází 5 nau ných stezek, které z ídila a udržuje Správa CHKO. Pro cykloturisty jsou ur eny: cyklistická nau nou stezku "OKOLO T EBON " (délka 39 km, 22 zastávek s textovou ástí v eském a anglickém jazyce) – seznámení s charakteristickými prvky T ebo ska cyklistická nau ná stezka "ROŽMBERK" (délka 22 km, 12 zastávek s textovou ástí v eském, anglickém a n meckém jazyce)- seznámení s historií a vývojem rybníká ství na T ebo sku. Pro p ší turisty jsou ur eny t i nau né stezky. Vzhledem k velkému po tu zahrani ních návšt vník jsou všechny vybaveny textem v eském, anglickém a n meckém jazyce. Jedná se o 12 km dlouhou nau nou stezku "CESTA KOLEM SV TA", s nástupním místem v T eboni, která na 16 zastávkách podrobn seznamuje návšt vníky s p írodními a krajinnými hodnotami T ebo ska. Další nau nou stezkou je " ERVENÉ BLATO". Na trase 3 km je umíst no 9 zastávek, v novaných historii, flo e a faun jednoho z nejv tších rašeliniš na T ebo sku. Nástupním místem je Ji íkovo údolí, 17 km jižn od T ebon . Poslední nau nou stezkou jsou "VESELSKÉ PÍSKOVNY". Tato nau ná stezka seznamuje návšt vníky s p írodními zvláštnostmi v oblasti št rkových jezer. Na trase dlouhé 7 km je 77

umíst no 14 zastávek a pobyt na této nau né stezce lze v letních m sících kombinovat s koupáním ve št rkových jezerech. Nástupním místem je parkovišt u pískoven ve Veselí nad Lužnicí, cca 20 km severn od T ebon .

Obr. 10: Informa ní panel v pískovn u Cepu V CHKO turisté využívají i další nau né stezky, které nejsou z ízeny Správou CHKOT (Velký Lomnický, Pam ti Vitorazska, Domanín, Stezka zdraví „Hráde ek“), ale správa spolupracovala p i jejich tvorb (texty, fotografie, mapy). Na T ebo sko rovn ž áste n zasahuje turistická stezka po pr myslových památkách v eskorakouském pohrani í, kterou vybudovala Waldviertel Akademie z Waidhofenu nad Dyjí. Nau né stezky jsou zakresleny v map . 13. Správa CHKO rovn ž umis uje informa ní tabule v blízkosti jednotlivých maloplošných zvlášt chrán ných území a na p írodov dn i historicky zajímavých místech. Jejich rozmíst ní váže na stávající sí cyklistických tras a turisticky zna ených cest. V sou asné dob je v terénu umíst no cca 30 takových informa ních tabulí. Podél ek, které jsou v letních m sících hojn navšt vovány, je umíst no dalších 7 informa ních tabulí, poskytujících základní informace pro vodáky. Správa CHKO trvale pr b žn udržuje ozna ení hranice CHKO, hranic maloplošných chrán ných území a ozna ení památných strom . Za ízení usm r ující pohyb návšt vník jsou budována pouze v nejexponovan jších úsecích v maloplošných chrán ných území nebo na nau ných stezkách. V tšinou jde o budování a údržbu povalových chodník (zejména v NPR ervené blato) a zábradlí vyzna ující zákaz vstupu. 78

Ro n vkládá Správa CHKO do budování a údržby terénního informa ního systému pr m rn cca 200 000 K . Strážní služba Strážní služba ochrany p írody není aktuáln na území CHKO vykonávána. Odborní pracovníci Správy CHKO sice v rámci své innosti kontrolují pr b h prací v MCHÚ, stav terénních za ízení, provádí sledování zm n ve stavu p írody, zjišt ní erných skládek, p íp. dodržování podmínek povolených hromadných sportovních akcí, ale tato innost nemá charakter strážní služby. Strážní služba provád ná d íve dobrovolnými strážci se neosv d ila. Strážci se, p estože byli ádn proškoleni, zam ovali spíše na represivní innost v lokalitách, kde byla zvýšená koncentrace návšt vník , ale kde tato návšt vnost neohrožovala chrán né fenomény. Výsledky kontrol v nejcenn jších lokalitách byly z hlediska ochrany p írody spíše kontraproduktivní, nebo nejcenn jší mok adní biotopy nejsou b žn navšt vovány a a pravidelná lidská p ítomnost vedla v n kterých p ípadech k rušení hnízdících druh .

79

4. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny 4.1. Lesní hospodá ství Pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa zaujímají na území CHKO T ebo sko 33 105 ha (dle OPRL) a tvo í zhruba 47 % celkové plochy CHKO. Porostní plocha zaujímá plochu cca 31 000 ha.

4.1.1. Vlastnictví les Vlastnictví les v CHKO je velmi r znorodé. Nejvýznamn jší je podíl státního majetku spravovaného Lesy R s.p. Na území CHKO zasahuje n kolik lesních správ L R (LS). Na území CHKO mají významné plochy les LS Jind ich v Hradec (cca 1/4 celkové rozlohy LS, severovýchod CHKO), LS T ebo (cac 4/5 LS, centrální a jihovýchodní ást CHKO) a LS Nové Hrady (cca 1/4 LS, jihovýchodní ást CHKO), v severozápadní ásti malou plochou (cca 1/50) zasahuje ješt LS Hluboká. Organiza n jsou LS dále rozd leny na revíry, v rámci LS Jind ich v Hradec zasahují do CHKO revíry Cikar, Kolence, Sýkora, V esná a Zadní les, na LS T ebo revíry Hod jov, Chlum, Kunšach, Ledenice, Lutová, Nová Hu , Suchdol, Svatá Barbora a Zámecký, na LS Nové Hrady revíry Hrdlo ezy, Jakule, T šínov a Žofinka a na LS Hluboká revír Šev tín. Dále se vyskytují majetky obcí a soukromých vlastník s vlastním LHP (obecní 7,2 %, soukromé 1,3 % porostní plochy les v CHKO). Na území CHKO je 20 obecních nebo m stských majetk s LHP, jejich velikost se pohybuje od 50 do 850 ha (M stské lesy T ebo ). Nejv tší soukromý majetek je LHC Bašta (vlastníci Z. Nováková a L. Ornstová). Rozptýlen po celé CHKO se vyskytují lesy drobných vlastník , jejich nejv tší koncentrace je v jižní a západní ásti. Situaci vlastnictví les se m ní jen v detailu, ke zm n vlastnictví u v tších majetk aktuáln nedochází. Rozložení vlastnictví lesa v rámci CHKO je uvedeno v tabulce . 5 a v map .7. Tab. . 5: Rozložení vlastnictví lesa LHC L R, s.p. Soukromé majetky s LHP Obecní a m stské majetky s LHP Majetky za azené do LHO Celkem

Celkem (ha) 25697 420 2325 4026 32468

Celkem (%) 79,1 1,3 7,2 12,4 100,0

4.1.2. Stav les 4.1.2.1. Charakteristika les v jednotlivých zónách Do I. zóny jsou p edevším za azena území s nejvýznamn jšími p írodními hodnotami, zejména vybraná zvlášt chrán ná území (národní p írodní rezervace, p írodní rezervace, národní p írodní památky, p írodní památky). Jen výjime n jsou vybrané porosty ponechávány autoregulaci (bez zásah lov ka), v ostatních porostech jsou až na malé výjimky provád ny zásahy r zné intenzity, které sm ují p edevším k obnov samo ídících funkcí ekosystému. V ad porost z stává

80

veškeré mrtvé nebo odumírající d evo, které má význam pro biodiverzitu lesního prost edí. Ve II. zón je zahrnuta v tšina rozsáhlejších lesních porost , p ednostn pak porost s druhovou skladbou blízkou p irozené s uchovanými p írodními hodnotami, vhodné k hospodá skému využití pro p írodu šetrným zp sobem. V rámci arondace se však vyskytují i porosty s nevhodnou druhovou skladbou, kde je snahou p ibližovat hospoda ení na postupnou p em nu porost se skladbou p írod blízkou. V porostech s p íznivou druhovou skladbou je využívána p ednostn p irozená obnova. Z geograficky nep vodních druh d evin lze v lesních porostech na základ výjimky ministerstva životního prost edí vysazovat pouze mod ín, jeho zastoupení v rámci hospodá ského souboru však nesmí p ekro it 10 %. Do III. zóny se za azují lov kem zna n ovlivn né lesní porosty s druhov zcela pozm n nou skladbou, v kov a prostorov málo strukturované. V t chto porostech je up ednost ována produk ní funkce p i respektování zásad trvale udržitelného lesního hospodá ství. Stejn jako ve druhé zón lze na základ výjimky ministerstva životního prost edí v lesních porostech vysazovat pouze mod ín, jeho zastoupení v lesních porostech hospodá ského souboru však nesmí p ekro it 10 %. Ve všech t ech zónách, p edevším však v 1. a 2. zón CHKO se nacházejí n které významné druhy d evin. Hospodá sky velmi cen ná je „t ebo ská borovice“ (Pinus sylvestris var. bohemica), která je považována za nejkvalitn jší p vodní ekotyp borovice lesní v celé Evrop . Vzhledem k hospodá skému významu (rovný a plnoštíhlý kmen o délce až 42 m, v tvení jen na vrcholu, vydatná produkce nesmolnatého d eva) je tento ekotyp Lesy R, s.p. d sledn evidován a zajišt na jeho ochrana a kontinuita vývoje. Typickou d evinou T ebo ska je st edoevropský endemit borovice blatka (Pinus rotundata) a k íženec borovice podvojná (Pinus x digenea). Borovice blatka spolu s borovicí lesní a jejich k íženci tvo í na T ebo sku svým rozsahem zcela unikátní rašelinné lesy v rámci st ední Evropy. Mezi lokality s plošn nejvýznamn jším výskytem borovice blatky pat í NPR ervené blato, NPR Žofinka a PR Široké blato. Pozoruhodný je výskyt dubu letního (Quercus robur), který je rozší en nejen v ásti lesních porost , ale též v zaplavovaných nivních územích a na desítkách kilometr hrází rybník a vodních kanál . Pozornost si zaslouží i výskyt b ízy pý ité (Betula pubescens) a výskyt jejich k íženc s b ízou b lokorou (Betula pendula). Plochy ponechané samovolnému vývoji V rámci CHKO se nevyskytují lesní porosty, které by byly dlouhodob ponechány samovolnému vývoji. V n kterých zvlášt chrán ných územích (nap . NPR ervené blato, NPR Žofinka) se nacházejí ásti, kde se lesnicky nehospoda í a správa CHKO cíleným managementem p ipravuje tyto porosty k ponechání samovolnému vývoji. Tyto ásti jsou dostate n velké, aby v nich byly eliminovány významné vlivy okolí a stávající management je zam en na odstran ní rušivých prvk (nálet nevhodnách d evin) a podporu n kterých málo zastoupených p vodních d evin (borovice blatka).

4.1.2.2. len ní les dle kategorií a PLO V tšina les v CHKO (98,2 %) spadá do p írodní lesní oblasti (PLO) 15 – Jiho eské pánve (podoblasti 15b T ebo ská pánev). Na východ do CHKO zasahuje PLO 16 eskomoravská vrchovina v rozsahu cca 600 ha (1,2 % les CHKO). P ehled kategorií lesa v CHKO T ebo sko je zpracován podle platných LHP a LHO.

81

Do kategorie lesa ochranného podle § 7, písm. a) - lesy na mimo ádn nep íznivých stanovištích je za azeno celkem 1894 ha porostní p dy. Kategorii lesa ochranného na T ebo sku reprezentují hluboká rašeliništ , asto s podílem borovice blatky. Významn jsou zastoupeny také lesy zvláštního ur ení. P i zapo tení soub hu kategorií a subkategorií se na území CHKO vyskytují lesy zvláštního ur ení podle § 8, odst. 1 písm.a – lesy v ochranných pásmech – 2 ha, písm.c – lesy na území národních p írodních rezervací - 1021 ha, odst. 2 písm.a – lesy v I. zónách CHKO a lesy v PR a PP - 1859 ha, písm.c – lesy p ím stské a další lesy se zvýšenou rekrea ní funkcí- 127 ha, písm.d - lesy – 8 ha písm.f – lesy pot ebné pro zachování biologické r znorodosti - 1709 ha, písm.g – lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích - 128 ha. K soub hu subkategorií lesa zvláštního ur ení dochází relativn málo. Rozložení kategorií lesa v rámci CHKO (bez soub hu kategorií) je uvedeno v tabulce . 6 a v map . 8. Tab. . 6: Kategorie lesa Kateg kategorie les hospodá ský les ochranný les zvl. ur ení celkem

Celkem ha 26034 1894 3058 30986

Celkem % 84,0 6,1 9,9 100,0

4.1.2.3. Zastoupení SLT v CHKO Lesy v CHKO T ebo sko leží v oblasti specifické a velmi rozmanité. Na mírn zvln né rovin se vedle sebe st ídají zna n rozdílná, v tšinou ost e vyhran ná stanovišt , podmín ná zna nou pestrostí p dních druh a typ s r zným obsahem minerálních živin a r znou vlhkostí, tudíž i odlišnou druhovou skladbou a produkcí. Velká ást stanoviš je st ídav zamok ená nebo pod trvalým vlivem stagnující i mírn pohyblivé podzemní vody. Vyskytují se zde v tšinou oligotrofní, mén mezotrofní p dy, relativn chudší na živiny a vápno. Zatímco ást les CHKO má p íbuzenské vztahy k les m ostatních st edoevropských oblastí, n které typy porost mohou být považovány díky zvláštních pom r reliéfu, p dy a klimatu za jedine ný typ vegetace, který nemá jinde obdoby. Zastoupení SLT v CHKO T ebo sko je zpracováno podle vrstvy lesních typ aktuáln poskytnuté ÚHÚL k 1.9.2006. Rozdíl v celkové vým e les mezi OPRL a LHP (+LHO) je zp soben tím, že v OPRL jsou typologicky za azeny i n které plochy, které LHP a LHO hodnotí jako bezlesí. Zastoupení SLT v rámci CHKO a v jednotlivých zónách CHKO je uvedeno v tabulce . 7. Tabulka . 7: Zastoupení SLT SLT 0G 0K

název podmá ený smrkový bor kyselý (dubo-bukový) bor

ha

% 5647 4637

82

17,1 14,0

SLT 0M 0P 0Q 0R 0T 1G 1L 1T 3A 3B 3C 3F 3H 3I 3J 3K 3L 3M 3N 3O 3P 3Q 3S 3V 3Z 4A 4B 4G 4K 4N 4O 4P 4Q 4R 4S 4V 5G 5R 5S 5T 5V NE

CHKO CELKEM

název ha % chudý (dubový) bor 1218 3,7 kyselý jedlo-dubový bor 1828 5,5 chudý jedlo-dubový bor 126 0,4 rašelinový bor 2177 6,6 chudý b ezový bor 389 1,2 (vrbová) olšina 187 0,6 jilmový luh 564 1,7 b ezová olšina 7 0,0 lipo-dubová bu ina 40 0,1 bohatá dubová bu ina 74 0,2 vysýchavá dubová bu ina 3 0,0 svahová dubová bu ina 1 0,0 hlinitá dubová bu ina 30 0,1 uléhavá kyselá dubová bu ina 40 0,1 lipová javo ina 2 0,0 kyselá dubová bu ina 2189 6,6 jasanová olšina 22 0,1 chudá dubová bu ina 172 0,5 kamenitá kys. dubová bu ina 120 0,4 jedlo-dubová bu ina 4 0,0 kyselá jedlová doubrava 95 0,3 chudá jedlá doubrava 36 0,1 sv ží dubová bu ina 980 3,0 vlhká dubová bu ina 10 0,0 zakrslá dubová bu ina 10 0,0 lipová bu ina 12 0,0 bohatá bu ina 60 0,2 podmá ená dubová jedlina 716 2,2 kyselá bu ina 545 1,6 kamenitá kyselá bu ina 40 0,1 sv ží dubová jedlina 1729 5,2 kyselá dubová jedlina 3711 11,2 chudá dubová jedlina 689 2,1 sv ží reliktní smr ina 1555 4,7 sv ží bu ina 107 0,3 vlhká bu ina 13 0,0 podmá ená jedlina 484 1,5 rašelinná borová smr ina 1473 4,4 sv ží jedlová bu ina 2 0,0 podmá ená chudá (dubová) jedlina 224 0,7 vlhká jedlová bu ina 0 0,0 typologicky neza azeno 1140 3,4 33105 100.0

Vegeta ní stup ovitost CHKO T ebo sko je charakterizována na zonálních stanovištích p evahou 3. (11,6 %) a 4. (27,7 %) vegeta ního stupn , astý je výskyt vegeta ního stupn 0 - bor (48,4 %). Zastoupení edafických kategorií je velmi pestré. asté st ídání geologického podkladu podmi uje velkou stanovištní pestrost i na malých plochách. Nej ast ji se vyskytují edafické kategorie K (22,3 %), G (21,3 %), P (17 %), R (15,7 %) a O (5,2 %), které celkem reprezentují 81,5 % les . 83

Posun v zastoupení SLT oproti p edchozímu plánu pé e je d sledkem revize typologického mapování p i tvorb OPRL. K dalším revizím oproti stavu uvedenému v OPRL došlo na základ žádostí vlastník les a v rámci zp esn ní lesních typ v MZCHÚ. Zastoupení v kových stup Zastoupení v kových stup v CHKO T ebo sko je zpracováno podle platných LHP a LHO. I když byly tyto dokumenty zpracovány v r zných letech, nebyl provád n p epo et v ku. Zastoupení v kových stup je zpracováno v tabulce . 8. Tab. . 8: Zastoupení v kových stup V kový stupe 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 CHKO CELKEM

Celkem ha % 400 1,29 1690 5,45 3612 11,66 2440 7,88 2582 8,33 2375 7,67 1944 6,27 2280 7,36 2638 8,51 2028 6,54 2192 7,08 1986 6,41 1886 6,09 1101 3,55 1022 3,30 435 1,40 263 0,85 112 0,36 30986 100,00

Z uvedené tabulky je z ejmé nevyrovnané zastoupení v kových stup , zejména malá plocha 1. v kového stupn a nadnormální zastoupení 2. v kového stupn , z ejm jako d sledek nahodilých t žeb. áste né zachování starých porost v CHKO ukazuje zastoupení v kových stup 13. až 17. Zatímco v kové stupn 13. a 14. jsou ješt významn zastoupeny, pak už zastoupení výrazn klesá. Nejvyšší v k uvád ný v LHP (LHO) je 300 let. V zastoupení v kových stup na jednotlivých LHC jsou rozdíly, které áste n odrážejí výskyt významných kalamit a odlišný zp sob hospoda ení v minulosti (v tší podíl obhospoda ování lesa clonn na LHC Nové Hrady). V tabulce zastoupení v kových stup se nemohla projevit sn hová kalamita z jara roku 2006, která výrazn poškodila hlavn porosty 4. až 7. v kového stupn . Zachování ur itého podílu starých porost r zných porostních typ je podmínkou udržení biodiverzity v lesích (houby, hmyz, mikroorganismy) alespo v sou asném stavu.

84

Zastoupení d evin Sou asné zastoupení d evin v CHKO je zpracováno podle platných LHP a LHO a je porovnáno s rekonstruovanou p irozenou d evinnou skladbou. Údaje o zastoupení d evin v rekonstruované p irozené skladb pro jednotlivé soubory lesních typ jsou uvedeny v tabulce . 9 a vycházejí z OPRL. Vým ry uvedené v tabulkách vyjad ují pouze plochu lesních porost , která je uvedena v LHP a LHO, nejsou zde zahrnuty plochy bezlesí ani jiných pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa a vyjad ují plochu skute nou, nikoliv plochu redukovanou. tab. . 9: Porovnání sou asné a p irozené skladby lesa v CHKO T ebo sko D evina SM JD BO BL MD DG ostatní jehli naté DBL BK HB JV KL JS JL BR JR LP OL OS VR KR DBC ostatní listnaté holina CHKO celkem

Zastoupení Zastoupení v p irozené skladb v sou asné skladb % % 20,28 32,89 9,47 0,68 31,60 54,77 1,18 0,85 --0,25 --0,20 0,03 0,17 12,89 3,49 12,66 1,45 0,26 + 0,11 0,02 0,03 0,03 0,41 0,04 0,38 + 3,51 2,03 0,03 + 1,57 0,19 1,12 1,25 0,90 0,13 0,05 0,01 + 0,02 --0,22 + 0,03 neuvažována 1,29 100,00 100,00

Zastoupení d evin v druhové skladb les není rovnom rné a na jednotlivých celcích se významn liší. Na všech LHC je nejzastoupen jší d evinou BO, která má všude více jak 50 %. Na LHC Nové Hrady jsou nejvíce zastoupeny z hlediska p irozené skladby významná JD (1,7 %) a BL (5,5 %), ale zárove i SM (41,3 %). Vysoký podíl SM (36,9 %) , ale také nejvyšší zastoupení BK (3,3 %) je na LHC Jind ich v Hradec. Nejv tší zastoupení DB je na LHC Obec Dynín (16,5 %), velké zastoupení OL je na LHC Obecní lesy Nová Ves nad Lužnicí (14,1 %). Z porovnání sou asné a rekonstruované p irozené skladby je vid t zvýšené zastoupení hospodá sky atraktivních druh (smrku a borovice), na úkor jedle a listnatých d evin, zejména buku, ale i dubu letního. Také nepatrné zastoupení ostatních listná (s výjimkou b ízy b lokoré a olše lepkavé) ukazuje na výrazné 85

zjednodušení d evinné skladby. Do budoucna bude d ležité nejen udržet zastoupení v R jinak vzácné borovice blatky, ale také postupn zvyšovat zastoupení jedle a listná a dosáhnout pest ejší druhové skladby lesních porost . Poznámky ke konstrukci tabulky P ibližná p irozená skladba byla stanovena na základ vým r jednotlivých lesních typ p evzatých z LHP a jejich p irozené skladby - viz p íloha . 4. Údaje o sou asné skladb jsou p evzaty z LHP. P i popisu porost v terénu, provád ném v rámci obnovy LHP, nebyl kladen d raz na p esnou registraci vtroušených d evin, zejména pak druh hospodá sky málo významných. Z tohoto d vodu není výskyt t chto d evin v LHP vždy pln podchycen. P irozená skladba na témž stanovišti vždy kolísala v ase spolu se zm nami klimatu a s tím související popula ní dynamikou jednotlivých d evin. N které druhy byly v ur itých obdobích v útlumu, jiné naopak na vzestupu, což se m nilo podle toho, které ovliv ující faktory práv p sobily. P irozená skladba by m la být proto vyjad ována p ibližnými ísly, která vždy budou mít ur ité rozp tí, p esné hodnoty ur it nelze. Vzhledem k tomu nebyly využity rekonstruované p irozené druhové skladby podle jiných autor (nap . podle OPRL). Pro po íta ové zpracování však musely být tyto údaje jednozna né, proto byl zvolen ur itý kompromis a údaje pro p irozenou skladbu byly pro tento ú el stanoveny tak, jak je zde uvedeno. Údaje pro p irozenou skladbu uvedené v tabulce „P irozená skladba les “ vyjad ují druhovou skladbu na jednotlivých souborech lesních typ , která by zde pravd podobn byla dnes, pokud by lesy nebyly dot eny lidskými zásahy. Týká se však pouze klimaxového spole enstva. I v p írodních lesích se však tém vždy nacházelo ur ité procento ploch zasažených živelními pohromami (požár, polomy ap.). Takto vzniklé holiny rychle zar staly iniciálními stadii lesa, v n mž zde dominovala b íza, osika, jíva, je áb pta í a další d eviny. Postupn pak docházelo ke spontánním zm nám druhové skladby a pionýrské d eviny byly nahrazeny t mi druhy, které se zde v konkurenci nejlépe prosadily. Velikost a charakter takovýchto ploch dnes nelze jednozna n ur it, proto nebyly p i stanovení p irozené skladby uvažovány. P i posuzování procentického zastoupení jednotlivých druh v p irozené skladb je však nutné vzít v úvahu, že zastoupení pionýrských d evin v oblasti bylo vždy o n co vyšší, než je zde uvedeno.

4.1.2.4 Genové zdroje lesních d evin Na zachování velkého množství genových zdroj lesních d evin v CHKO, zejména místních populací borovice lesní ukazuje n kolik vyhlášených genových základen a uznání velkého množství porost pro sb r osiva. Pro sb r jsou uznány p edevším porosty BO (cca 120 ha v kat. IIA a 360 ha v kat. IIB), SM (cca 75 ha v kat. IIB) a DB letního (cca 25 ha celkem) i zimního (cca 25 ha celkem). Z hlediska ochrany p írody je d ležité uznání porost borovice blatky (cca 27 ha v kat. II.A) a olše lepkavé (cca 10 ha v kat. II.A). Z hlediska uchování genofondu lesních d evin je t eba v novat v rámci CHKO dále pozornost místním populacím, zejména borovice blatky, dubu letního, olše lepkavé, jedle b lokoré a b ízy pý ité. Ozn. GZ

Název GZ

D eviny

LVS

Rozloha PUPFL

Poznámka

(ha) 24

Vojí ov

SM,JD,DBZ, BK, BO

4.a 5.

522,91 L R LS Jind ich v Hradec

25

Jem ina

BO

3.a 4.

618,91 L R LS Jind ich v Hradec

26-a

Kardašova e ice

BO

0.a 3.

526,44 L R LS Jind ich v Hradec

27

Suchdol - Zámecký

BO, SM

0.a 4.

535,00 L R LS T ebo

zdroj: VÚLHM Uherské Hradišt , stav ke 3. tvrtletí 2006

86

Seznam semenných sad v CHKO T ebo sko: eviden ní íslo UJ

d evina Borovice CZ-3-3-BO-82-15-3-C lesní

zkratka název sadu uznaná od plocha (ha) BO

Zámecký

1981

5,35

CZ-3-3-SM-128-10-4-C Smrk ztepilý

SM

Domanín

1995

3,09

CZ-3-3-TR-162-13-5-C T eše pta í

TR

Vl í Luka

2000

1,23

vlastník L R,s.p. LS T ebo L R,s.p. LS T ebo L R,s.p. LS T ebo

Obr. Lužní les v NPR Stará eka

4.1.2.5. Zhodnocení zdravotního stavu lesních porost Po adí d ležitosti škodlivých initel v lesních porostech CHKO T ebo sko je následující: vítr – sníh – k rovci – tracheomykózy – houby – kolísání hladiny spodní vody – ostatní hmyzí šk dci – škody zv í

87

1. Vítr, sníh Otev ená krajina, v níž se nachází lesy bývalého T ebo ského panství v místech dnešní CHKO T ebo sko a také okolnost výskytu mnoha rašelinných p d, jsou hlavními p í inami toho, že v porostech jsou soustavn zp sobovány škody v trem a sn hem. Bo ivý vítr p ichází obvykle v nárazech ze sm r západních (Z, SZ, JZ), i když nepom rn idší v try východních sm r mohou též zp sobit p ekvapivé škody. Rychlost bo ivých z v tr dosahuje až 145 km/hod, jako tomu bylo p i polomu z 1.11.1998. P i takovéto rychlosti v tru nemají starší porosty na exponovaných lokalitách šanci p ežít. Jako ilustraci škod zp sobených v trem lze uvést historické polomy na ploše T ebo ské pánve, ve které se CHKOT nachází: 1700 220 ks vývrat . 1724 (7.7.) zna né škody v trem (Domanín). 1727 (22.1.) vich ice – velké množství stavebního d eva. 1734 (28.2.) vich ice – 2 233 kmen (Velechvín). 1734 ( íjen) vich ice – 2 548 kmen , potom k rovec (Velechvín). 1740 (20.12.) - 255 550 kmen (451 700 kmen na celém panství) – Zámecký 50 000 ks, Cep 50 000 ks, Hamr 35 000 ks, Kolence 50 000 ks, Dvo išt 4 000 kmen ;Hrdlo ezy 4 000 sáh , Jílovice 606 sáh . 1746-48 smrš na celém majetku (Jem ina, Markéta, Sýkora, Kašpary, Holná, Cikar, Kardašova e ice). 1756 (7.5.) vich ice, 2 400 kmen (Hamr). 1769 (27.-28.11.a10.12.) vítr, 5 997 kmen + 3 000 kmen . 1781 (5. a 13.4.) vítr 1 546 kmen (Velechvín). 1782 (16.3.) 1 205 kmen (Velechvín). 1784 (19.7.) 1 775 kmen (Hrdlo ezy 855). 1813 (7.– 9.3.) vich ice od Z, 18 618 kmen (Zámecký 2451, Hamr 751, Velechvín 13 259). Dvo išt 210 kmen . 1813 (14.-15.12.) vítr, 4 800 kmen (Velechvín). 1822 (III. a 14.6.) 4 118 kmen , (Kolence 1198, Cep 1195). 1827 (23.3.) 3 048 sáh (Cep 1 131, Kolence 674), revír Dvo išt 830 kmen . 1828 (20.7.) orkán od J – Dolní Hvozd, na majetku Jind ich v Hradec 400 sáh . 1833 (19., 26., 30., 31.12.) 3 091 sáh (Cep 1 069, Kolence 610 kmen ), na majetku Jind ichohradeckém polomy a souše v abnormálním množství. 1836 – 3 620 sáh na celém Jind ichohradeckém majetku. 1837 (16.4.) 1 174 sáh celý Jind ichohradecký majetek. 1837 (18.6.) orkán JZ, 6 856 kmen – 6 253 sáh (Cep 5 579, Zámecký 678), Hrdlo ezy 690 sáh na majetku Jind ichohradeckém. 1840 (25.7.) 2 030 sáh po JZ vich ici na Jind ichohradeckém panství. 1844 1370 sáh na Jind ichohradeckém majetku. 1846 (27.3.) z vítr revír Kašpary, s vítr revír Jem ina 1 000 sáh . 1853 (16.9.) vítr, 4 625 kmen (Zámecký). 3 1853 (14-15.12.) vítr JV sm ru celý Jind ichohradecký majetek 77 000 m + 37 600 sáh . 1854 (30.6.) orkán od SZ – 5 000 kmen (Zámecký 2 205, Kolence 1 899), 1 600 kmen Cikar a Jem ina. 1854 – 55 (31.12. – 3.1.) 2 190 kmen Velechvín. 1861 (28.7.) 5 200 kmen , (Domanín), 500 sáh Jem ina, 1 740 sáh zbytek majetku Jind ichohradeckého. 1862 (30.7.) J vítr – 1 245 sáh majetek Jind ichohradecký 1863 (23.7.) vich ice, n kolik tisíc kmen (Libni , Velechvín). 1868 (7.12.) orkán Z, 31 980 kmen , (Domanín 19 700, Velechvín /Ficlovka,Moj / 12 280 kmen ), 4 150 sáh na revíru Dráchov, Kardašova e ice, Cikar, 5 100 sáh panství Bechyn , 1 519 sáh panství Chýnov. 1870 (26.a 27.10.) panství T ebo 33 300 kmen , následný k rovec (do r.1874 zmýceno 4 230 kmen ). 4 101 sáh padlo na panství Chýnov a 8 200 sáh na panství Bechyn . 1878 (7.-8.3.) orkán, 6 869 kmen (7990 sáh ) Velechvín, 1 880 sáh na majetku Jind ichohradeckém. 3 1880 (21-22.11.) v vítr, 6 650 m Velechvín.

88

3

1895 (16 – 18.5.) vítr – mladé porosty,- 5 350 kmen (1200 m ).Velechvín. 3 3 1900 3 700 m (Libni , odd 19 – 2 000 m ) + k rovec - Velechvín. 1901 2 880 sáh na majetku Jind ichohradeckém. 1904 (30-31.1.) menší polom. 3 3 1905 (2.7.) 80 000 m , Velechvín + Hluboká, 700 m na Jind ichohradeckém majetku. 3 1905 (5 a 6.11.) v vítr – 2 300 m Velechvín. 3 3 1906 (20.3.) 1 500 m revír Kolence, 400 m revír Val, 829 kmen padlo na panství Chýnov. 1907 (6.8.) 21 160 sáh na celém majetku Jind ichohradeckém. 3 1910 (11.5.) v vítr - 4 600 m Velechvín. 3 1910 (11 a 12.11.) z vítr - 1 500 m Velechvín. 1911 (5.11.) 9 900 sáh na celém Jind ichohradeckém majetku. 3 1914 (6.4.) JZ vítr - 550 m (Velechvín). 3 1914 (28 a 29.9.) z – SZ vítr,- 550 m Velechvín. 3 3 3 1916 (3.1.) v vítr - 410 m , - 15.2. – 3 600 m a 23. – 24.2. – 1 900 m , Velechvín. 3 1916 (10.6.) JZ vítr,- Velechvín, (Kubí kovo Jitro, Svatý Josef a Bahnitá – 53 000 m , vybudována 3 lesní drážka) a Libni (Ob rka, Moj a Borek – 35 000 m /90 ha). 3 1916 (30.12. až 3.1.1917 JZ vítr – 24 000 m (Velechvín 10 500, Libni 5 000). 3 1918 (po átkem roku) JZ vítr – 10 500 m , Velechvín. 1921 (7.2.) 3 400 sáh na celém majetku Jind ichohradeckém. 3 3 1922 (27.3.) JZ vítr – Velechvín 7 000 m , 4 400 m Jem ina. 3 1922 (15.8.) po z v tru 10 500 m na revíru Jem ina. 3 1925 padlo 1 285 m na panství Chýnov. 3 1926 (25.4.) 2 350 m T ebo . 3 1928 (17.2.) 3 700 m T ebo . 3 3 1929 (31.3.) 3 900 m T ebo , 4 050 m po v trné smršti na panství Bechyn . 3 3 3 1929 (4.7.) SZ vítr – 62 300 m ,(Velechvín 7 000, Libni 500), 4 500 m na Borkovicích, 5 850 m na 3 panství Chýnov, 22 380 m v lesích m sta Tábor (Žele a Sob slav). 3 3 3 1930 (23.11.) JZ vítr – 18 600 m , Velechvín, 2 800 m na panství Chýnov, 6 100 m v lesích m sta Tábor, Žele a Sob slav. 3 3 1931 (8.7.) 8 000 m (LZ T ebo ), 1 640 m na panství Chýnov. 3 1932 (15.2.) 7 000 m (LZ T ebo ). 3 1934 900 m na panství Chýnov 3 1940 400 m na panství Chýnov. 3 1941 (16.11.) 7 300 m na panství Chýnov 3 1966 (XI - XII. a II.1967) z – SZ vítr – 112 000 m , (LHC T ebo , Mláka). 3 3 1967 z vítr 52 900 m na LHC K. e ice, 137 000 m na LHC J.Hradec. 3 3 3 1969 polesí Sýkora 12 760 m , Kolence 10 300 m , Jem ina 3270 m . 3 1972 10 000 m T ebo 3 3 1974 (17.8.) vítr JZ a SZ sm ru, polom 55 000 m na K. e ici a Jem in , na Strkov 25 000 m . 3 1976 (po .I.) Z vítr – 77 000 m (Suchdol 21500, Zámecký 18 500, Sta kov 15 000, Spáleništ 9 000, Domanín 8 000). 3 3 3 1984 (12.7. a 23.-24.11.) - LHC T ebo - z až SZ vítr – 390 000 m (120 000 m v VII, 140 000 m v XI 3 3 3 + 130 000 m v narušených st nách + k rovec). Zámecký 52 000 m , Sta kov 70 000 m , 3 3 Domanín 30 000 m . LHC Dolní Hvozd, z – SZ vítr, napadlo 260 000 m na polesí Žofinka a 200 3 000 m na polesí Jakule. Padlo 15 % zásoby polesí Jakule a 16,2 % zásoby polesí Žofinka. Nejvíce byly poškozeny porosty smrku (23,1 % zásoby), borovice (9,7 %) a dubu (5,9 %). 3 1990 (26.2. a 1.3.) z nárazový vítr – 148 000 m T ebo (Zámecký 50 000, Sta kov 26 000, Suchdol 3 3 19 000); na Dolní Hvozd 55 000 m , na LHC Tábor napadlo 290 000 m polom (Strkov, Doubrava, ernice, P íb nice, Kozelky). 3 1994 (28.1.) vítr z a SZ, poryvy se zm nami sm ru, cca 60 000 m na LZ T ebo . 3 1998 1.11. vítr Z, cca 50 000 m na ploše CHKO T ebo sko Jako ilustraci škod zp sobených sn hem lze uvést historické polomy na ploše T ebo ské pánve, ve které se CHKOT nachází: 1824 (14.-15.3.) 11 000 kmen postiženo p evážn slabé d evo (Zámecký, Dolní Hvozd). 1827 (23.3.) 6 200 kmen (3 050sáh ), T ebo . (31.12.) 3 100 sáh ,T ebo . 1868 1 306 sáh statek M šice. 3 3 3 ernická obora, 4 693 m v ostatních revírech 1875 (22.-24.11.) 28 400 m , Velechvín, 11 148 m panství Bechyn , 2 975 sáh na velkostatku Chotoviny a lesích m sta Tábor.

89

1905 (9.11.) sn hový polom, Velechvín. 3 1906 (19.-20.3.) 25 000 m d eva, T ebo , Dolní Hvozd. 1909 (10.12.) p evážn II. a III. v kové t ídy a mýtné porosty, p evážn poškozené BO porosty, Velechvín. 3 1920 (XII) 6 000 m . 3 1924 (IV.) 41 000 m . 3 1925 (12.11.) 9 400 m , (Velechvín 6 000, Libni 500). 3 3 3 1930 (11.-12.12.) 16 000 m , (7 000 m , Velechvín), 3 700 m na panství Chýnov. 3 1939 (5.-6.12.) sn hová vich ice až 250 000 m , maximum SM porosty st edního stá í, III.-IV. t ídy p evážn zlomy; podstatná ást v revíru Velechvín 3 1956 (26.-29.10.) 70 000 m LZ Dolní Hvozd. 3 LHC Byst ice padlo 17 000 m . 3 3 3 1960 (17.-19.3.) 125 000 m (T ebo a Chlum), 36 820 m LZ Dolní Hvozd (36 800 m PN). 3 147000 m padlo na revírech V esná, Kolence, Jem ina, Cikar, Sýkora 1969/70 extrémní sn hový záv s v celé oblasti. 3 1979 (29.- 30.3.+ XI.) 191 000 m , (Domanín - Zvíkov, Ledenice 82 000, Suchdol (Cep) 39 000, 3 Sta kov 35 000, Spáleništ 15 000, Zámecký 9 000). Dolní Hvozd 580 000 m , 3 3 3 Jakule 260 000 m , Žofinka 52 000 m , T.Sviny 217 000 m . V revírech Vojí ov, Kopce, 3 Jind ich v Hradec, Jem ina, asy, K. e ice, Sob slav padlo 245 000 m , 3 LZ Tábor – 84 000 m 3 1980 (25.4.) T ebo 34 000 m , Domanín 15 000, Suchdol 6 000, Sta kov 6 000, Spáleništ 3 3 5 000, Zámecký 2 000;.Dolní Hvozd 82 000 m . Na LZ J.Hradec padlo 90 000 m d eva, na LZ 3 Tábor napadlo 109 000 m d eva 3 3 1981/89 na LHC Tábor v tomto období napadlo 147 000 m polomu z toho v r.1981 74 000 m 3 2005 XII – 2006 III LHC T ebo , 425 000 m d eva. Dosud zpracovávaný sn hový polom na LS T ebo , Nové Hrady, Jind ich v Hradec.

2. Kolísání hladiny spodní vody Na lesní kultury v oblasti má negativní dopad sucho a zamok ení. Je to dáno p dními pom ry území, kde p evažují p dní typy ovlivn né vodou a p dní typy na rašelin . P i dlouhodobém poklesu hladiny spodní vody v suchých létech dochází k vyschnutí vrchních vrstev p dy a usychání kultur, které mají m lce rozložený ko enový systém. V mokrých obdobích naopak díky špatným odtokovým pom r m dochází k rozsáhlému zamok ení op t s neblahým dopadem na kultury. Tyto škody se v menší mí e vyskytují i u starších porost . 3. Ostatní abiotické initele Z dalších škod zp sobených atmosférickými vlivy to jsou škody mrazy, zejména mrazy pozdními, jimiž jsou zp sobovány tém každoro n zna né ztráty na kulturách na rašelinných a mo álovitých p dách. Dále se projevují škody suchem na suchých píscích a vazkých a uléhavých p dách. V období vzniku CHKO T ebo sko docházelo na území celé eské republiky k výraznému imisnímu zatížení ady lesních porost a díky p sobení dalších kalamit nebyla prognóza vývoje les nijak optimistická, a to ani v lesních porostech T ebo ské pánve. Na základ pravidelného vyhodnocování stavu lesních porost na dlouhodobých zkusných plochách v CHKO T ebo sko lze však dnes konstatovat, že zdravotní stav se jeví jako vícemén vyrovnaný a po dobu existence CHKO T ebo sko nedošlo k celkovému zhoršení stavu lesních porost . Imise se podílí na celkovém oslabení porost spole n s ostatními projevy klimatické zm ny. P ímé škody spadem jedovatých látek jsou lokální a malé. 4. K rovci, ostatní hmyzí šk dci Jako pr vodní jev sn hových a v trných polom se pravideln objevuje p emnožení škodlivých druh hmyzu. Škody k rovcem ale nenabyly na T ebo sku

90

nikdy katastrofálního rozsahu. Polomové plochy byly za sledované období, které je níže uvedené, vždy zpracovávány. Jako ilustraci škod zp sobených k rovci lze uvést historické polomy na ploše bývalého panství T ebo , ve které se CHKOT nachází: 1813 Kolenecká obora - asi 4 000 sáh SM napadaného k rovcem 1824 (30.5.) lesní ú ad T ebo hlásí, že z revíru Kolence bylo vyvezeno asi 1 100 sáh k rovcového d íví a dodate n vyzna eno dalších 165 sáh a v revíru Cep 400 sáh d íví, krom toho se odhaduje asi 1 500 sáh roztroušených polom , souší a p estárlých kmen . 1835 (14.11.) revír Cep, 2800 kmen napadených k rovcem 1838 (VI-IX) revír Cep, s oteplením se objevil k rovec a byla u in na všechna opat ení k jeho ni ení, podle zprávy za b ezen a duben 1839 byly, v revíru Cep káceny stromy napadené k rovcem. 1984 ervené blato, po v trném polomu došlo k p emnožení Tomicus piniperda, škody na borovici blatce. 2003 jako d sledek povodní v roce 2002 a sucha v roce 2003 se objevila v oslabených SM porostech 3 kalamita ve výši cca 34 550 m (p epo et pro plochu CHKOT)

Lze vyslovit dom nku, že v posledním decéniu dochází ke zvyšování agresivity k rovc , zejména lýkožrouta smrkového (Ips typographus) v porostech SM. Z ostatních hmyzích šk dc jsou prakticky každoro n zp sobované škody lýkohubem (Tomicus piniperda a Tomicus minor), jakož i dalšími šk dci (bekyn zlato itná, bourovec kroužkový, pilatky, ploskoh betka), která však nikdy nenabyly kalamitního významu. Rovn ž kalamitní výskyt bekyn mnišky (Lymantria monacha) nebyl za poslední decénium zaznamenán, škody ovšem zp sobit m že (nejv tší zaznamené jsou z let 1888-91, kdy bylo napadeno na T ebo sku 1043 ha porost , z toho 238 ha siln ). Kultury také každoro n zna n trpí klikorohem borovým (Hylobius abietis). Další škody na kulturách, semeništích a ve školkách jsou zp sobovány ponravami chrousta (Melolontha melolontha, Melolonhta hippocastani) a sypavkou (Lophodermium pinastri). Starší sypavkou oslabené borové kultury jsou napadány smolákem znamenaným (Pissodes notatus). 5. Tracheomykózy, houby Tracheomykozní onemocn ní (Ophiostoma, Verticilium) jsou patogeny napadající olšové porosty podél Nové a Staré eky a dubové porosty a stromo adí tém po celém území T ebo ska. V tšina porost a alejí bývá oslabena zvýšením hladiny spodní vody po rozsáhlých polomech. Na takto oslabených jedincích a porostech dochází k masivnímu napadení podkorním hmyzem, který p enáší tracheomykózu p sobící houby. U borových porost p sobí tracheomykózní onemocn ní houba Diplodia pinastri, kterou p enáší lýkohub borový a menší. Infekce houbami zp sobujícími tracheomykozní onemocn ní tedy z ejm úzce souvisí s pohyby vodní hladiny. Zvlášt v 70. letech prob hlo i na T ebo sku tracheomykózní onemocn ní na jilmech, které zp sobilo tém úplné vymizení této d eviny z krajiny. Další houboví šk dci, ozna ovaní spíše jako fytopatogenní houby jsou v oblasti zastoupeni p edevším následujícími druhy: václavka obecná (Armillaria mellea), oh ovec borový (Phellinus pini), ko enovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum), pevník krvav jící (Stereum sanguinolentum). Armiillaria mellea: 1982 poškození porost na LS T ebo v množství 1 147 m3 vyt žené hmoty SM. V dalších letech se toto množství snižovalo až na 30 m3 v roce 1989. V posledních letech se znovu výrazn ji objevuje jako šk dce mlazin, kde zp sobuje prosychání jednotlivých stromk nebo celých skupin. Ko enová hniloba po infekci podhoubím václavky zp sobuje vylamování jednotlivých strom , pro e ování porostu a tím jeho destabilizaci. Velmi astý je 91

spole ný výskyt s Heterobasidion annosum, který ovšem z hmoty kmene osidluje v tší ást. Phellinus pini: vyskytuje se na borovicích, také na borovici blatce. Vysoké škody byly zaznamenány zvlášt na bývalých polesích Zámecký, Sta kov, Spáleništ a Suchdol. 6. Škody zv í Jedná se o škody okusem na kulturách a škody loupáním zv í jelení a mufloní na mladých porostech. Škody loupáním mufloní zv í se projevují hlavn na bývalém polesí Sta kov, kde byla tato zv bez povolení vysazena. V sou asné dob je tato zv pravd podobn vyst ílena. Škody loupáním jelení zv í po roce 1990 zaznamenaly pokles, jako d sledek výrazného snížení stav zv e po pronájmu režijních honiteb státních les . Na ásti LS Nové Hrady (bývalé LHC Dolní Hvozd) jsou nejv tší škody evidovány z let 1950 až 1965 na SM porostech. Po roce 1965 došlo k výrazné redukci jelení zv e a v d sledku toho i ke snížení škod loupáním vysokou zv í. Tento trend pokra oval do roku 1968 a od tohoto roku op t za ínají stavy vysoké zv e vzr stat a s nimi i škody loupáním. Na panství J. Hradec jsou v minulosti zmi ovány škody vysokou zv í v letech 1732, 1828, 1841 v revírech J. Hradec a Jem ina. V letech 1849, 1852, 1857, 1858 jsou zna né škody v revírech Cikar, V esná, Dráchov. Zde jsou také v období 1936–1945 zmi ovány zna né škody da í zv í. V posledních letech jsou škody zv í na mírném vzestupu. 7. Hromadné hynutí d evin V 80. a 90. letech došlo v n kolika rezervacích k r zn rozsáhlému úhynu starších jedinc borovice blatky. Následkem odumírání se pomístn snížila hustota blatek a zrychlil se proces zániku rašeliništ . Na základ výsledk pr zkumu lze konstatovat, že se jedná patrn o dlouhodobý vliv nevhodných odvod ovacích prací v minulosti v kombinaci se sou asnými nep íznivými klimatickými a dalšími jevy. V sou asné dob se hromadné hynutí v podstat zastavilo a stále více dochází k výrazné p irozené obnov blatkových porost , které je podporováno i r znými zásahy Správy CHKO T ebo sko (stabilizace vodního režimu p ehrazením vybraných stok, postupná redukce nevhodných sukcesních stádií listnatých d evin na vybraných místech, výsadba borovice blatky místní provenience atp.). Obdobn optimisticky lze spat ovat vývoj olšových porost , jejichž stav se v posledních letech op t za al výrazn zlepšovat. Olšové porosty dnes na ad míst tvo í lesnicky nebo ochraná sky významné lokality s perspektivou zdárného vývoje. V 80. a 90. letech 20. století se postupn na celém území T ebo ska za alo zvlášt v dubových porostech, hlavn u strom st edního a vyššího stá í, projevovat charakteristické hromadné hynutí listové zelen (usychání strom s tracheomykózními p íznaky). Koncem 90. let sice došlo ke zpomalení tohoto procesu, lze však p edpokládat, že v nejbližší dob se zdravotní stav porost výrazn nezlepší. Toto všechno zd raz uje nutnost v novat maximální úsilí ochran a zachování jedine ného fenoménu hrázových porost . I když otázka zjišt ní p í in úhynu i zp sobu úsp šné ochrany není ješt naprosto uspokojiv do ešena, jsou v sou asné dob známa opat ení, která vedou ke snižování tohoto nep íznivého trendu.

92

8. Vliv kalamit na ochranu p írody V sou asnosti jsou kalamity abiotické (zp sobené v trem, sn hem, mrazem apod.) jevem p sobícím nar stající komplikace pro hospoda ení v lesích s pravd podobn stále nižším efektem i u dob e aplikovaných ochraná ských zásad, nap . liniových stabiliza ních prvk proti v tru i výchovných model probírek k vyšší odolnosti proti škodám sn hem. Kalamity biotické, zejména k rovcové jsou d sledkem nevhodného lesní hospoda ení. Kalamity jsou z pohledu ochrany lesa jevem destruk ním, zp sobujícím jednak navyšování náklad na hospoda ení, ale p edevším rozvrat v lesnickém plánování a nežádoucí odklon od trvalé produkce, která je vnímána jako optimální využívání obnovitelného zdroje. Z hlediska ochrany p írody lze konstatovat, že zna ná ást kalamit však m že mít pozitivní vliv (p ed asná zm na druhové skladby špatn založených porost , pro ed ní porost s následným zvýšením diverzity prost edí atp.). 9. Výše t žeb Abiotické i biotické initele p sobí na stav lesních porost ve zna n odlišné intenzit , což se projevuje i v každoro n velmi rozdlíných objemech t žeb vzniklých v d sledku p sobení t chto initel . Objem nahodilé t žby z let 1994 – 2005 je uveden v následující tabulce (všechny údaje jsou v m3): rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 pr m r

živelná exhalace hmyzová ostatní 100 600 0 8 100 23 000 26 400 200 11 600 7 300 16 300 300 5 700 3 900 14 900 100 2 400 3 800 5 400 0 2 800 11 000 6 100 0 1 800 6 300 30 800 0 1 400 8 200 75 000 0 1 100 18 300 100 600 0 1 400 5 200 54 200 0 56 600 27 700 55 600 0 18 400 17 400 194 700 0 7 900 41 700 56 717 50 9 933 14 483

celkem 131 700 45 500 26 200 21 200 19 200 14 200 40 400 94 400 107 200 138 500 91 400 244 300 81 183

4.1.2.6 Stav lesnické plánovací dokumentace Pro PLO 15 Jiho eské pánve je OPRL zpracován a je schválen MZe .j. 2222/20005040 na období 2001-2020. Pro PLO 16 eskomoravská vrchovina je OPRL zpracován a schválen MZe .j. 27063/2001-5040 na období 2001-2020. Lesní hospodá ské plány a lesní hospodá ské osnovy jsou zpracovány a schváleny v tšinou na období deseti let s r zným po átkem platnosti. P ehled o zpracovaných LHP a LHO podává tabulka . 10. Tab. . 10: Zpracované LHP a LHO Kód LHC

Název LHC

Platnost LHP

Rozloha v CHKO (ha)

93

Zpracovatel

203000 203402 203403 203405 203407 203408 203420 203801 203802 204000

Hluboká nad Vltavou LHC Obec Smržov LHP Obec Bošilec LHP Obec Dynín LHP Obec Záblatí LHP Obec Mazelov Obecní lesy Pon drážka LHO . Bud jovice LHO Smržov Jind ich v Hradec

2001 - 2010 2001 - 2010 2001 - 2010 2001 - 2010 2001 - 2010 2001 - 2010 2001 - 2010 2001 - 2010 2001 - 2010 2006 - 2015

128 45 85 3 171 20 103 27 152 6513

204405 LHP Obec Drahov 204408 LHP Obec Plavsko 204412 LHP M sto Kardašova e ice 204426 LHC M sto Veselí nad Lužnicí 204801 LHO Sob slav, z.o. Jind ich v Hradec 204802 LHO T ebo , z.o. Jind ich v Hradec 204803 LHO Jind ich v Hradec, z.o. Jind ich v Hradec 208000 Nové Hrady 208802 LHO Nové Hrady - ORP Trhové Sviny 208803 LHO Nové Hrady - ORP T ebo 208804 LHO N.Hrady - ORP T.Sviny-dodatek 211801 LHO Tábor

2006 - 2015 2006 - 2015 2006 - 2015

59 87 137

Taxonia, a.s., Olomouc LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s. LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s. LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s. LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s. LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s. Lesní projekty eské Bud jovice, a.s. LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s. Lesní projekty eské Bud jovice, a.s. Lesprojekt východní echy, s.r.o., H. Králové Lesní projekty eské Bud jovice, a.s. Lesní projekty eské Bud jovice, a.s. Lesní projekty eské Bud jovice, a.s.

2006 - 2015

65

LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s.

2006 - 2015

93

Lesprojekt Stará Boleslav, s.r.o

2006 - 2015

107

Lesní projekty eské Bud jovice, a.s.

2006 - 2015

410

Lesprojekt Krom íž, s.r.o.

2004 - 2013 2004 - 2013

4049 219

Lesprojekt Brno,a.s. LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s.

2004 - 2013

242

Lesní projekty eské Bud jovice, a.s.

2004 - 2013

42

LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s.

2002 - 2011

56

2003 - 2012 2003 - 2012

15006 93

Lesprojekt východní echy, s.r.o., H. Králové LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s. Lesní projekty eské Bud jovice, a.s.

2003 - 2012

74

Lesní projekty eské Bud jovice, a.s.

2003 - 2012 2003 - 2012 2003 - 2012

92 92 138

Lesní projekty eské Bud jovice, a.s. Lesní projekty eské Bud jovice, a.s. Lesní projekty eské Bud jovice, a.s.

2003 - 2012

92

Lesní projekty eské Bud jovice, a.s.

2003 - 2012 2003 - 2012

831 75

Lesní projekty eské Bud jovice, a.s. LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s.

2003 - 2012 2003 - 2012 2003 - 2012 2003 - 2012 2003 - 2012

59 5 420 2337 153

LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s. Ing. Václav Kliment Ing. Ji í Heyda Lesní projekty eské Bud jovice, a.s. LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s.

2003 - 2012

100

LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s.

2003 - 2012

88

Lesní projekty eské Bud jovice, a.s.

212000 LHC T ebo 212401 Obecní lesy Novosedly nad Nežárkou 212402 Obecní lesy Suchdol nad Lužnicí 212403 Obecní lesy St íb ec 212404 Obecní lesy Rapšach 212405 Obecní lesy Chlum u T ebon 212406 Obecní lesy Stráž nad Nežárkou 212407 M stské lesy T ebo 212408 Obec Nová Ves nad Lužnicí 212410 Obec Jílovice 212411 LHC Obec Libín 212701 LHC Bašta 212801 LHO T ebo 212802 LHO T ebo - ORP eské Bud jovice 212803 LHO Trhové Sviny T ebo 212804 LHO Jind ich v Hradec

94

4.1.2.7. Jiné okolnosti ovliv ující sou asný stav lesa P vodní lesy pokrývající tém celou oblast T ebo ska byly b hem dlouhodobé lidské innosti redukovány na dnešní necelou polovinu území CHKO. Tyto plošné zm ny však nelze považovat za zcela negativní, protože s úbytkem lesních spole enstev vznikala nová, asto vysoce cenná prost edí, díky kterým pat í T ebo sko v rámci naší republiky k ojedin lým oblastem s vysokou diverzitou prost edí. Za mnohem zásadn jší lze považovat zm ny v druhové, v kové a prostorové skladb lesa. P vodní pralesy T ebo ska byly tvo eny dubovými porosty s jedlí, ve vyšších polohách pak p evažoval buk a p imíšena byla celá ada dalších druh d evin. Na specifických stanovištích rostla borovice lesní a blatka, místy p evládal smrk, olše a vrby. Poslední zbytky p irozených nebo p vodních porost jsou chrán ny v n kolika maloplošných chrán ných územích. Významným p ed lem pro lesní hospodá ství byl rok 1989, který znamenal nejen postupné navracení les soukromým majitel m, spojené asto s intenzivn jší a nevhodnou inností v ad lesních porost , ale p edevším viditelnou zm nu hospoda ení ve státních lesích. To se projevilo nejen zmenšujícím se objemem výše t žeb a menšími ko istnickými zájmy, ale též tlakem na jemn jší formy hospoda ení v etn d razu na p irozené zmlazení, vhodn jší volbou d evin odpovídajících stanovišti, zmenšováním škod snižováním po tu spárkaté zv e atd. Ro ní t žba se v dlouhodobém pr m ru na území CHKO pohybuje okolo 180 000 m3. Jak vyplývá z následující tabulky, od doby vzniku CHKO, tj. za posledních 26 let, byla výše jednotlivých druh t žeb zna n prom nlivá, vzájemn se podmi uje a závisí na r zných okolnostech. Tak nap . v trný polom v roce 1979 se projevil na výši nahodilé t žby v roce 1980 a obdobn v trné polomy v letech 1985 a 1990 výrazn zvýšily množství této t žby (tím se zárove snížila mýtní úmyslná t žba), výjime n vysoké t žby pak jsou realizovány v souvislosti se sn hovou kalamitou v letech 2005 a 2006. Nahodilá t žba se též zvýšila v d sledku k rovcových kalamit v letech 1987, 2003 a 2004. Koncem platnosti LHP je patrná snaha o spln ní výchovných zásah v mladších porostech, což se projevilo v periodickém zvyšování p edmýtní úmyslné t žby. Od po átku 90. let - souvislosti s celkovými spole enskými i organiza ními zm nami (nap . vznik Les R v roce 1992) - lze pak pozorovat celkové snížení výše t žeb, po átkem t etího tisíciletí však výše t žeb op t nabývá objem z 80. let minulého století a za íná již zasahovat do limit stanovených zákonem. V minulých desetiletích zp sobovaly p ehnané požadavky na kvalitu a termíny dodávek t žené d evní hmoty, stejn jako nar stání nahodilých i mimo ádných t žeb, neplánovaný a asto zna n nevhodný p esun t žby. P itom polomová hmota vyžadující p ednostní zpracování se v porostech vyskytovala dlouhodob nezpracovaná. Do ešení vyžaduje i velké plýtvání d evní hmotou i biomasou v bec. Dalším problémem souvisícím s t žební inností, který se doposud nepoda ilo zcela vypo ádat, je skute nost, že v mladších v kových kategoriích nebývá dostate n pln n rozsah pro ezávek i probírek a jejich nekvalitiní provedení. Mladé porosty jsou proto z ur ité ásti p stebn zanedbané, asto po sn hových, v trných i hmyzích kalamitách poškozené s dosud ne zcela zpracovanou d evní hmotou. Sou asný stav probírkových porost , zvlášt monokultur se snižující se odolností proti škodlivým initel m, nedává p edpoklad jejich zcela zdárného vývoje do budoucna a je velmi pravd podobné, že ást lesních porost bude v budoucnu v ješt nep ízniv jším stavu, než je tomu u porost sou asných. Sumární p ehled t žeb v lesních porostech CHKO T ebo sko od doby jejího vzniku až po sou asnost je uveden v následující tabulce a grafu. (Jedná se o 95

orienta ní údaje, které byly získany ze zdroj Les R, p edevším z LS T ebo a N. Hrady, a extrapolovány na celé území CHKO. Legenda k tabulce a grafu: MÚ – t žba mýtní úmyslná, PÚ – t žba p edmýtní úmyslná, MIM – t žba mimo ádná, NAH - t žba nahodilá. Všechny údaje jsou v m3): rok 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 pr m r celkem

MÚ 41 945 69 359 96 493 102 128 60 542 10 884 40 514 68 871 84 850 104 372 20 214 35 267 41 259 49 055 41 800 90 000 99 600 115 300 99 800 96 900 81 900 60 400 63 500 50 800 94 000 74 100 68 994 1 793 853

PÚ 5 307 10 361 14 771 11 424 8 463 134 4 678 3 404 17 921 18 639 5 152 40 078 46 262 14 982 9 800 23 900 24 900 23 600 30 000 33 600 30 000 23 200 14 400 7 500 6 500 8 300 16 818 437 276

MIM NAH 16 525 123 249 8 444 100 948 7 125 66 726 7 279 60 517 5 891 136 269 7 193 293 109 5 727 91 344 141 145 040 10 866 70 646 6 844 44 679 1 688 148 278 51 44 574 622 26 005 313 31 415 400 131 700 1 100 45 500 300 26 200 200 21 200 4 400 19 200 600 14 200 1 100 40 400 2 600 94 400 1 300 107 200 200 138 500 1 400 91 400 800 244 300 3 581 90 654 93 109 2 356 999

Celkem 187 026 189 112 185 115 181 348 211 165 311 320 142 263 217 456 184 283 174 534 175 332 119 970 114 148 95 765 183 700 160 500 151 000 160 300 153 400 145 300 153 400 180 600 186 400 197 000 193 300 327 500 180 048 4 681 237

NAH 200000

MIM PÚ MÚ

100000

roky

96

04

02

00

98

96

94

92

90

88

86

84

82

0 80

objem t žeb v m3

300000

Nelesní zele Také nelesní zele prod lala adu zm n, v posledním století však - na rozdíl od lesních porost - spíše plošných. Zatímco ješt nap . na p elomu 19. a 20. století byla rozptýlená zele velmi siln zredukována, pak v polovin 20. století došlo k jejímu výraznému nár stu, a to díky p echodu ke státnímu vlastnictví i ke zm nám technologií. Po dobu existence CHKO se plošné a druhové zastoupení rozptýlené zelen p íliš nem ní - na ad lokalit dochází k její postupné redukci, n která další místa naopak postupn dále zar stají, a to hlavn b ízou, osikou a vrbami, nebo jsou zde d eviny cílen vysazovány. Jedním z nejvýznamn jších krajinných fenomén T ebo ska jsou hráze rybník s porosty d evin. Hrázové porosty jsou tvo eny pestrou sm sicí d evin (nap . lípou, olší, b ízou, osikou atd.), bezesporu nejvýznamn jší d evinou je však dub letní, jehož po etnost lze odhadnout na minimáln n kolik desítek tisíc vzrostlých jedinc . T ebo ské rybníky prošly b hem n kolika set let od svého založení složitým vývojem, což v plné mí e platí i o jejich hrázových porostech, jejichž rozsah byl v r zných obdobích zna n rozdílný. Dub z 15. a 16. století se dnes zachovala jen nepatrná ást. V tšina dub rostoucích dnes na hrázích rybník dosahuje v ku okolo cca 80-180 let a velmi citelný je nedostatek mladších v kových kategorií. Na hrázích je v tšinou siln patrná absence obhospoda ování po 2. sv tové válce a ada porost není udržována až dodnes. Díky tomu ovšem na n kterých lokalitách mohla vzniknout zajímavá polop írodní spole enstva, na druhou stranu to v n kterých p ípadech vedlo též zhoršování jejich zdravotního stavu. Této problematice je v posledních letech v nována na T ebo sku zvýšená pozornost - provádí se intenzívní výzkum t chto porost a na základ jeho výsledk jsou uskute ovány praktické kroky ke zlepšování hrázových porost na vybraných rybnících. Tyto zásahy se týkají ošet ení a zachování vybraných strom v etn rozpadajících se torz starých mohutných jedinc , likvidace nevhodných a up ednost ování perspektivních jedinc , výsadby nových strom atp. Na perspektivu dubových porost , stejn tak jako ostatních d evin na T ebo sku, lze tedy do budoucího desetiletí nahlížet relativn optimisticky.

4.2. Zem d lství 4.2.1. Charakteristika zem d lství na území CHKO Zem d lská p da pokrývá v sou asnosti 19 685 hektar , což je p ibližn 28 % rozlohy chrán né krajinné oblasti. Charakter zem d lské výroby je závislý hlavn na p dních a klimatických podmínkách a reliéfu krajiny a je v jednotlivých ástech CHKO rozdílný. V okrajových ástech pánve, kam zasahují hn dé p dy charakteristické zrnitostn lehkou až st edn t žkou strukturou a t žší pseudogleje, byly podmínky vhodn jší k rozvoji zem d lské výroby a došlo zde v minulosti k výrazn jšímu odlesn ní a zorn ní pozemk . Tyto prostory, kam pat í oblast severozápadn od T ebon , okolí Lomnice nad Lužnicí, okolí Dunajovic, Pon draže a áste n i Suchdola nad Lužnicí a Stráže nad Nežárkou, jsou dnes charakterizovány rozlehlými plochami orné p dy s pouze menším podílem luk a rozptýlené zelen . Z p stovaných plodin zde p evládají obiloviny (pšenice a je men), epka olejná a pícniny.

97

Základním p edpokladem pro intenzivní rostlinnou výrobu v druhé polovin 20. století se stala úprava vodního režimu. V sou asné dob je odvodn no p es 80 % celkové vým ry zem d lského p dního fondu. Ostatní plochy na území CHKO jsou charakterizované hlavn výskytem t žkých nivních p d, pís itými sedimenty v d íve p eplavovaných plochách a rašelinnými p dami. V t chto oblastech je krajina lenit jší, p evládají menší pozemky zem d lské p dy s rozptýlenými plochami zelen . Vysoký podíl zde tvo í trvalé travní porosty ve vyrovnaném pom ru se ených luk a pastvin. Živo išná výroba je na celém území T ebo ska v tšinou koncentrována do zem d lských areál a samostatn postavených objekt , které vznikaly v druhé polovin 20. století. Drobná ustájení zví at v zastav ných území obcí vlivem koncentrace výroby tém zanikla. P i op tovném vzniku malých farem ve vlastnictví soukrom hospoda ících zem d lc se po roce 1990 do vesnic áste n vrátily menší stáje. V tšina kapacity živo išné výroby ale má a pravd podobn bude mít i nadále velkovýrobní charakter. Vývoj zem d lství a tradi ní formy hospoda ení Zem d lství nepat ilo na území T ebo ska s výjimkou okrajových a severozápadních oblastí k preferovaným zp sob m využívání krajiny. Krajina byla p etvá ena hlavn díky výstavb rybník a um lých vodote í. Obživu obyvatel asto zajiš ovala t žba d eva, rašeliny, drobná emesla a pastva domácích zví at, ke které byly využívány i okraje rybník a lesy. Plocha zem d lské p dy se rozši ovala jen pomalu v okolí osad a i dnes dosahuje pouze cca 28 % rozlohy CHKO, což je hluboko pod pr m rem ech i Moravy. Ve složení zem d lských kultur p evládaly dlouho louky a pastviny, které byly vhodným využitím podmá ených a zrašelin lých pozemk . Díky pravidelnému kosení a pasení i drobných enkláv a podmá ených okraj rybník a í ních a poto ních niv se na mnoha místech vytvo ila cenná spole enstva kv tnatých luk. V pr b hu 19. století se celková rozloha zem d lské p dy stabilizovala, pozd ji však docházelo k podstatným zm nám v její struktu e. Zvyšoval se podíl orné p dy a tempo t chto zm n bylo urychleno velkoplošným odvodn ním zem d lských ploch sítí tzv. meliora ních stok a drenážních systém v druhé polovin 20. století. Do konce 80. let bylo odvodn no okolo 80 % zem d lských pozemk a na ornou p du p ipadalo až 73 % z celkové rozlohy zem d lského p dního fondu. Louky a pastviny tvo ily jen okolo 23 % plochy. Tato doba mezi lety 1950 a 1990, která je nazývána dobou kolektivizace zem d lství, p inesla podstatné zm ny ve struktu e pozemk . V krajin zanikla drobná soukromá polí ka v etn drobných krajinných prvk , což byly meze, terénní nerovnosti, menší pískovny nebo úvozové cesty a vznikly rozsáhlé plochy orné p dy. Významné zm ny nastaly i ve struktu e chovu hospodá ských zví at. Na T ebo sku tém zaniklo pastevní využití pozemk a chovy zví at byly soust ed ny do tzv. velkochov , kde p evažovalo „vazné“ nebo „roštové“ ustájení zví at ve specializovaných halách. T ebo sko se také stalo jedním z center chovu prasat. Bylo zde chováno až okolo 70 000 kus rozmíst ných v n kolika farmách. Problémem se stalo nevy ešené hospoda ení s organickými odpady, hlavn se surovou prase í kejdou. Ta byla v tšinou jako odpad rozvážena do p írody a to i p ímo do rybník a vodních tok . Tato nadm rná zát ž živinami zp sobila zánik mnoha cenných lokalit, hlavn kv tnatých luk, které se rychle m nily v monokultury nitrofilních druh trav. Tyto zm ny spolu s masivním rozvojem chemizace zem d lské výroby m ly také velice negativní dopad na druhové bohatství otev ené krajiny.

98

Po roce 1989 se projevil p íznivý trend zm n kultur na zem d lských pozemcích. Po zániku státního statku dnes na zem d lském p dním fondu hospoda í cca 15 v tších podnikatelských subjekt a n kolik desítek samostatn hospoda ících soukromých zem d lc . Nov vzniklé subjekty se pom rn rychle vrátily k tradi n jším formám hospoda ení, které je daleko p irozen jší pro zdejší klimatické a pedologické podmínky, k menší rozloze pozemk , vyššímu zastoupení trvalých travních porost , pastv skotu atd. Díky tomuto trendu se op t podstatn zvýšil podíl trvalých travních porost z celkové rozlohy ZPF. Krom tradi ních plemen skotu se v sou asnosti na pastvinách za ínají objevovat pro T ebo sko nová plemena, která jsou již šlecht na pro pastevní chovy bez tržní produkce mléka a v n kolika lokalitách jsou chovány i netradi ní druhy jako jelen, bizon nebo da ek. Po roce 1990 se hlavn z ekonomických d vod snížil po et obyvatel, pro které bylo zem d lství hlavní obživou a snížil se i tlak na využívání zem d lské p dy. Došlo k postupnému opušt ní n kterých h e využitelných typ pozemk , což jsou na T ebo sku hlavn podmá ené plochy. Systém subvencí do zem d lství je dnes zam en spíše na podporu udržování kulturního stavu krajiny a mnohé pozemky jsou udržovány pouze díky tomuto dota nímu systému nebo jsou rovn ž za podpory subvencí p em ovány na lesní p du. Do budoucna je žádoucí rozvoj podpory citlivého hospoda ení na vybraných zem d lských pozemcích, které by umožnilo postupnou obnovu druhového bohatství vázaného na ekosystémy r zných typ zem d lských kultur. Tab. . 11:P ehled významných hospodá ských subjekt hospoda ících na území CHKO

firma 1. Jiho eská zem d lská spol.

katastry obcí Krabonoš, Majdalena, Dvory nad Lužnicí, Hatín, Novosedly nad Nežárkou, Hrdlo ezy, Cep, Kardašova e ice, Nítovice, Plavsko AGRO – B s.r.o. K. e ice Kardašova e ice, Nítovice, Domanín AGRO SF Suchdol n. Luž. Nová Ves nad Lužnicí, Klikov, Krabonoš, Tuš , Halámky, Rapšach, Suchdol nad Lužnicí, Nová Ves u Klikova AGROCHOV Dynín d.s.r. Záblatí, Dynín, Lhota u Dynína, Bošilec Auský, Lomnice nad Novosedly nad Nežárkou, Mláka Lužnicí Josef Blažek, St íb ec St íb ec, Holi ky Statek Branná, s.r.o. Branná, Cep, Domanín, Hrachovišt , Kojákovice Ing. Cepák, farma Tuš Tuš Jan Dvo ák, Drahov Drahov H – farma, Ing.Houška Pístina, St íb ec Ing. Habersberger B ilice, Branná, Št pánovice ZD Horusice Veselí nad Lužnicí, Horusice Ivana Jezvíková Suchdol n.L., Cep, Bor Ing. Ji í Ježek Spolí, Domanín, Št pánovice Jinos – Agro Veselí n. L. Veselí n.L., Horusice, Vlkov, Drahov, Val, Hamr K + K, Ing. Ka erovský Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, T ebo , B ilice, P eseka, Dunajovice, Mláka, Suchdol n.L., Hrdlo ezy, Bor, Holi ky, Stará Hlína Ing. Jan Kraus P eseka, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Smržov, Záblatí, Stará Hlína

99

MAZEPOL s.r.o. Jan Meduna KOLAGRO – B.Peroutka VOD Plavsko Pon draž s.r.o. ZS Ostrov Val SEMA spol.s.r.o. p. Smolík – Obora Statek Lomnice.s.r.o. ZD Stráž nad Nežárkou

Mazelov, Záblatí Pístina Novosedly n.Než., Sta kov, Kolence Stráž nad Nežárkou, Hatín, Plavsko, Stajka Pon draž, Horusice, Záblatí, Lhota u Dynína, Val, Vlkov nad Lužnicí, Pon drážka, Lomnice nad Lužnicí Vlkov na Lužnicí, Val, Hamr, Ratibo , Mnich, Kardašova e ice T ebo , Branná, Majdalena Klec, Záblatí, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Smržov Stráž nad Nežárkou, St íb ec, Mníšek, Pístina, Žíte , Libo ezy

4.2.2. Zem d lství a ochrana p írody a krajiny P ístup Správy CHKO T ebo sko k hospoda ení na zem d lských p dách je odstup ován podle polohy pozemk v jednotlivých zónách nebo na území maloplošných zvlášt chrán ných území. Tab. . 12: Rozd lení zem d lského p dního fondu dle zonace CHKO zóna 1. 2. 3. CHKO

LPF 1 760 27 250 1 055 30 065

ZPF 624 1 150 19 485 21 259

ryb. 903 5 979 390 7 272

ost. 462 1 500 9 442 11 404

celkem 3 749 35 879 30 372 70 000

Zem d lské pozemky na území I. zóny CHKO nebo v maloplošných chrán ných územích, kde jsou v tšinou chrán ny dochované zbytky druhov bohatých podmá ených luk, pat í k pozemk m, o jejichž využití není z d vod p ísných ochranných opat ení ze strany zem d lských subjekt zájem. Na nejcenn jších lokalitách s výskytem zvlášt chrán ných druh rostlin je Správou CHKO provád n cílený management pro podporu udržení populací t chto druh , na mnoha lokalitách jsou zem d lské pozemky ponechávány p irozené sukcesi a dochází zde k jejich postupné p em n na k ovinná a postupn lesní spole enstva. Na tyto lokality je sm ována pravidelná podpora z programu pé e o krajinu, která má za cíl udržování t chto pozemk pravidelným se ením p evážn lehkou mechanizací spojené s odstra ováním nevhodných náletových d evin. Velká ást podmá ených luk se zde nachází na pozemcích rybník . Do II. zóny jsou za azeny p evážn cenn jší podmá ené louky v nivách ek nebo v okolí rybník a vodních ploch. Místy jsou to i drobné louky v lesních komplexech nebo p i jejich krajích. Tyto pozemky byly v minulosti na mnoha místech ovlivn ny nadm rnou aplikací organických hnojiv, p evážn surové prase í kejdy z velkochov bývalého státního statku. Dnes zde z d vod zákonných omezení a aplikací agroenviromentálních program MZe probíhá postupná regenerace t chto porost . Ve III. zón , která tvo í nejv tší podíl zem d lského p dního fondu, jsou za azeny všechny zorn né pozemky a v tší plochy intenzivních pastvin a kulturních luk.

100

P es ur ité pozitivní zm ny, které prob hly na zem d lských pozemcích po roce 1990 je i nadále zem d lství jednou z inností, která zásadn ovliv uje stav krajiny a n kterých významných biotop . Mezi nejvýznamn jší problémy pat í: (1) P etrvávající nadm rné zorn ní n kterých pozemk Hlavn v n kterých lokalitách, jako nap íklad okolí Lomnice nad Lužnicí, Pon draže, Dunajovic nebo Suchdola nad Lužnicí, se nacházejí rozlehlé pozemky orné p dy s minimem rozptýlené zelen a trvale zatravn ných ploch. Jsou to oblasti s nízkou biodiversitou a z d vod vyšší koncentrace technických prvk (sloupy s elektrickým vedením nebo stožáry mobilních operátor ) i se zna n narušeným krajinným rázem. (2) Nadm rná aplikace organických hnojiv na lu ní porosty V okolí objekt s v tší koncentrací chovu prasat p etrvává zvýšená aplikace organických hnojiv na n které snadno p ístupné pozemky. I p es významný pokles plošných aplikací kejdy do krajiny po roce 1990 existuje pot eba n kterých farem zbavovat se nadbyte ného množství organických odpad (kejda, fugát). Plochy luk, na které jsou tyto odpady aplikovány, pak dlouhodob trpí zvyšováním obsahu dusíku a destrukcí druhové skladby. (3) Zales ování pozemk s nižší bonitou p dy Po vstupu R do EU se majitel m pozemk otev ela možnost erpat finan ní prost edky na r zné typy opat ení, v etn podpory ur itých útlumových program . Jednou z možností je i finan ní podpora zalesn ní nevyužívaných zem d lských pozemk . Pro tento ú el jsou v p evážné v tšin p ípad vybírány pozemky, které nejsou pro zem d lství p íliš vhodné. Jedná se asto o mok ady nebo naopak p íliš suchá stanovišt , která jsou asto velmi cenná z hlediska druhové ochrany. Je zde op t nutno postupovat v koordinaci s orgány ochrany p írody a plochy ur ené k zakládání porost d evin na zem d lské p d p esn specifikovat a spole n najít vhodná místa. (4) Bodové zne išt ní z lokálních zdroj Nezabezpe ená polní hnojišt , silážní jámy, nevyužívané zem d lské areály se místy stávají lokálními zdroji zne išt ní vod. Splachy z t chto zdroj mohou negativn ovlivnit i vegetaci v jejich okolí.

4.3. Myslivost a rybá ství 4.3.1. Myslivost V oblasti T ebo ska má myslivost dlouhodobou tradici. Charakter krajiny s výskytem rozsáhlých, ale i mozaikovit se st ídajících drobných lesních, zem d lských a vodních ploch umož uje chov mnoha druh zv e. Na majetcích šlechtických rod byly v minulosti zakládány pro chov zv e rozsáhlé obory. Nejv tšího rozmachu dosahoval oborní chov zv e na T ebo sku v 18. století, kdy na území CHKO T ebo sko bylo n kolik obor. V oborách byla chována zejména spárkatá zv (jelen evropský, dan k skvrnitý) a prase divoké. V pr b hu 20. století došlo k mnoha zm nám v po tu a velikosti honiteb, které prob hly v n kolika vlnách. Po novelizaci zákona o myslivosti (2001) došlo k vytvo ení nových honiteb, zm nám v užívání a

101

obhospoda ování honebních ploch a v tšinou ke snížení vým r honiteb. Na území CHKO T ebo sko v sou asnosti zasahuje 83 honiteb, z toho 53 honiteb se rozkládá celou plochou uvnit CHKO. P ehled honiteb zasahujících do území CHKO je uveden v tabulce . 13. Pr m rná velikost honitby je cca 1040 ha (od 420 do 2550 ha). V tšina honiteb je užívána honebními spole enstvy, ást honiteb na pozemcích ve vlastnictví Les R je pronajímána. Tab. . 13: Honitby zasahující do území CHKO Název honitby Bašta Bažantnice Chlum Bažantnice Prátr Blato Šalmanovice Branná B ilice Cep ervený Jelen Domanín Drahov - V esná Dunajovice Dvory nad Lužnicí Dynín Evženovo údolí Halámky Hamr Hod jov Hráde ek Hrachovišt Hranice Hranice - Trpnouze Hrdlo ezy Hubert Chlum - Purkráb Chlum u T ebon Jakule Jandovka Ji íkovo Údolí Kardašova e ice Ka týn Kašpary Klec Klec - Nad je Klikov Klikov - Dra ice Kojákovice Kolence Kundratice - Sviny Horusice Kunšach Libín Lipnice - Kramolín Lomnice nad Lužnicí

Celková plocha [ha] 555 422 418 879 1382 1540 763 1372 1548 1084 816 1323 2554 1061 705 661 968 958 647 884 689 805 525 1284 840 619 555 720 1289 686 718 787 633 596 634 928 700

Plocha na území CHKO [ha] 555 422 418 391 1382 1540 763 1372 1109 699 470 1323 1254 1061 705 661 968 958 473 884 689 805 525 1284 840 506 262 267 834 686 718 787 633 596 634 195 700

P evažující charakter honitby na území CHKO Les Zem d lská plocha Zem d lská plocha Zem d lská plocha Zem d lská plocha Zem d lská plocha Zem d lská plocha Les Zem d lská plocha Les Zem d lská plocha Zem d lská plocha Vodní plocha Les Les Les Les Les Zem d lská plocha Les Zem d lská plocha Les Les Les Les Les Les Les Zem d lská plocha Les Les Zem d lská plocha Vodní plocha Les Zem d lská plocha Les Les

2448 730 2051 949 912

896 730 392 344 912

Vodní plocha Les Les Zem d lská plocha Zem d lská plocha

102

Lutová Lužnice Majdalena Mazelov Mirochov Mníšek Nítovice Nová Hu Nová Ves Nová Ves nad Lužnicí Novosedly Obora Ochoz Plavsko Pon draž P eseka Rapšach Ratibo Rožmberk Sedmidubovka Smržov Sta kov Stará eka Staré jezero Stráž nad Nežárkou Pístina St íb ec Suchdol (L R) Suchdol nad Lužnicí Svatá Barbora Svatá Má í Magdaléna Št pánovice T ebo - Kouty Tuš Val - Hamr - Vlkov Val I Velký Malý Tisý Veselí nad Lužnicí - Žíšov V esná Zadní les Žíte Žofinka

581 1086 631 765 511 1190 1149 893 935 870 2428 857 606 1996 2026 649 1460 1660 2051 963 900 636 1108 1224

581 1086 631 60 511 1133 272 893 935 721 2428 279 606 775 2026 576 1460 936 2051 95 405 636 1108 1224

1256 894 1047 1694 848 972 1595 961 1026 1311 872 1011 2007 828 651 751 970

914 894 1047 1694 848 972 77 961 1026 1311 872 1011 475 827 518 751 964

Zem d lská plocha Zem d lská plocha Les Zem d lská plocha Les Zem d lská plocha Zem d lská plocha Les Les Zem d lská plocha Zem d lská plocha Les Les Zem d lská plocha Zem d lská plocha Zem d lská plocha Zem d lská plocha Zem d lská plocha Vodní plocha Les Zem d lská plocha Vodní plocha Les Vodní plocha Zem d lská plocha Zem d lská plocha Les Zem d lská plocha Les Les Les Zem d lská plocha Les Zem d lská plocha Les Vodní plocha Zem d lská plocha Les Les Zem d lská plocha Les

Normované stavy zv e v honitbách V jednotlivých honitbách je krom drobné zv e normován jen srnec obecný. Normované stavy zv e nep edstavují z hlediska ochrany p írody problém i když pomístn dochází v lesích ke škodám na kulturách. Intenzivní a farmové chovy Na území CHKO T ebo sko se v sou asnosti nenachází žádná obora a pouze 2 samostatná bažantnice, v kterých je ro n vypoušt no celkem cca 20 000 bažant obecných. Dalších celkem cca 5 000 bažant vypouští do svých honiteb n která sdružení. Farmový chov zv e nebyl na území CHKO z ízen. Charakter intenzivního

103

chovu má vypoušt ní um le odchovaných kachen divokých (viz dále), které se dostává do st etu s ochranou p írody.

Obr. 12: Srnec obecný (Capreolus capreolus) Významné druhy zv e z hlediska OPK Na území CHKOT se vyskytují tyto druhy tzv. zv e, které lze obhospoda ovat lovem (dle vý tu zv e uvedeného v § 2, písm d) zákona o myslivosti/. Savci: Dan k skvrnitý (Dama dama) Jelen evropský (Cervus elaphus) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní (Martes martes) Kuna skalní (Martes foina) Liška obecná (Vulpes vulpes) Ondatra pižmová (Ondatra zibethica) Prase divoké (Sus scrofa) Srnec obecný (Capreolus capreolus) Tcho tmavý (Mustela putorius) Zajíc polní (Lepus europaeus) Ptáci: Bažant královský (Syrmaticus reevesii) Bažant obecný (Phasianus colchicus) Hrdli ka zahradní (Streptopelia decaocto) Holub h ivná (Columba palumbus) Husa b lo elá (Anser albifrons) 104

Husa polní (Anser fabalis) Husa velká (Anser anser) Kachna divoká (Anas platyrhynchos) Lyska erná (Fulica atra) Polák chochola ka (Aythya fuligula) Polák velký (Aythya ferina) Straka obecná (Pica pica) Špa ek obecný (Sturnus vulgaris) Vrána obecná (Corpus corone) Z druh , které nelze dle zákona o myslivosti § 2 písm. c) lovit nebyla-li k jejich lovu ud lena výjimka se na území CHKO vyskytují tyto druhy: savci: vydra í ní (Lutra lutra), ptáci: írka modrá (Anas querquedula), írka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doup ák (Columba oenas), jest áb lesní (Accipiter gentilis), kán lesní (Buteo buteo), kán rousná (Buteo lagopus), kop ivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), k epelka polní (Coturnix coturnix), lži ák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo). Z t chto druh je pravideln , na základ výjimky, loven jen kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Druhy významné z hlediska zájm OPK: Prase divoké – vysoké stavy tohoto druhu a z toho vyplývající preda ní tlak na ur ité skupiny živo ich , p edevším na zemi a v litorálních porostech hnízdících pták . Na n kterých lokalitách, nap . V NPR Velký a Malý Tisý je p sobení prasat divokých jedním ze základních faktor negativn ovliv ujících po etnost na zemi, ostr vcích a v m lkých litorálních porostech hnízdících pták . Jelen evropský – v oblasti existuje vícemén stabilní populace jelena evropského, vedle toho p es území T ebo ska migrují jedinci z okolních lesnatých oblastí. O po etnosti neexistují objektivní údaje. Škody okusem a loupáním dosahují vysokých hodnot p edevším v hospodá ských lesích, v porostech cenných z hlediska zájm ochrany p írody je negativní vliv tohoto druhu mén významný. Los evropský – v druhé polovin minulého století vznikla na T ebo sku stabilní mikropopulace los z jedinc migrujících na naše území z Polska. Po etnost dosáhla maxima v osmdesátých letech, kdy byl celkový po et odhadován na 20 exemplá a kdy se zde tento druh pravideln rozmnožoval. Po odstran ní hrani ních zátaras po roce 1989 losi migrovali na území Rakouska, kde byla v tšina nich vyst ílena. ást populace byla patrn zlikvidována nelegálním odst elem i na našem území. V sou asné dob je výskyt losa na území T ebo ska sporadický, jedná se náhodný výskyt migrujících jedinc . Kachna divoká – masové vysazování um le odchovaných kachen divokých v po tech ádov desítek tisíc je jedním ze zásadních problém ochrany rybni ních ekosystém . Jedná se p edevším o tyto problémy: a) Poškozování p írodních stanoviš v místech koncentrace vypoušt ných kachen, zejména v p ípad , kdy jejich množství vypušt né na jedné lokalit p esahuje její „únosnou kapacitu“. Vzhledem k etologickým odlišnostem vypoušt ných kachen

105

(krotkost, vazba na lov ka, celoro ní výskyt v hejnech atd.) dochází asto k jejich soust e ování na omezeném prostoru, kde p sobí silné poškození vegetace b eh a litorálních porost sešlapem a spásáním vegetace a plošné zne išt ní a eutrofizaci p dy a vody exkrementy s vysokým obsahem dusíku a fosforu. Ty vyvolávají, zejména na menších rybnících, nežádoucí zm ny vegetace (ústup p vodních druh rostlin a masový rozvoj ruderálních druh a spole enstev) a v p ípad vody obecn známé negativní projevy eutrofizace, jako jsou snížení pr hlednosti vody, kolísání chemismu vody, druhové zm ny fyto- a zooplanktonu, masový výskyt sinicových vodních kv t atd.). P irozené prost edí rybníka s dostatkem hnízdních p íležitostí se tak nevratn m ní. b) P ímá potravní konkurence v i ostatním vodním pták m a poškozování potravních zdroj rybníka a to zejména spásáním m kké vodní vegetace (plovoucí a pono ené rostliny) i ástí tvrdších litorálních porost (výhonky rákosu, orobince, ost ic), naprostou likvidací fauny dna (bentosu), m kkýš , vodního hmyzu a vají ek i larválních stádií obojživelník a áste n hrubšího zooplanktonu. Potravní konkurence vypušt ných kachen (navíc v kombinaci s vysokými rybími obsádkami) výrazn zhoršuje podmínky pro ostatní vodní ptáky. c) Rušení divokých populací vodních pták stálou p ítomností hejn vypušt ných kachen ( asto s projevy agresivního chování v i divoce žijícím pták m), astou p ítomností lidí (obslužného personálu) na krmištích, výstavbou drobných za ízení spojených s chovem (kryté zásypy, opl tky, lovecké kryty) a zejména lovem, který v podzimním období probíhá sou asn na ad lokalit a podstatn zmenšuje rozlohu území, kde mají chrán né druhy pták skute ný klid. Zejména komer ní lov na polokrotké kachny je spojen s adou rušivých inností, mezi které pat í nap . hlu né plašení kachen z lodí a jejich vyhán ní z pob ežních porost a zátok rybníka k letu nad volnou hladinu k linii st elc . asto se jedná o postupy na hranici myslivecké etiky, p i kterých však zárove trpí zájmy ochrany p írody. d) P ípadné rozši ování aviárních infek ních chorob v soust ed ných chovech a jejich p enos na voln žijící populace vodních pták . Kormorán velký – je celoro n chrán ným druhem, kterého je možno lovit pouze na základ výjimky ze zákona. Výjimky jsou ud lovány vždy na období dvou let tak, aby bylo možno operativn reagovat na p ípadné snižování po etnosti jeho populace a v takovém rozsahu, aby nedocházelo ke snižování po etnosti hnízdících pár . Je vylou en lov v hnízdní dob a v prostoru MZCHÚ. Po et každoro n ulovených kormorán se pohybuje v rozsahu cca 500 -1000 kus . St et myslivosti s OPK Vypoušt ní kachny divoké z um lých chov – viz. výše. Lov kachen a husí - po etné hony na tzv. vodní pernatou zv jsou zásadním rušivým prvkem ovliv ujícím migrující vodní ptáky, kte í jsou touto inností rušeni. Vzhledem k t snému kontaktu rybník dochází i k rušení v prostoru MZCHÚ. Ilegální lov chrán ných druh - opakovan dochází k lovu chrán ných druh , jejichž lov je zakázán v etn druh , kriticky a siln ohrožených. Ilegální používání otrávených návnad - nevyskytuje se asto, prokázáno v roce 2006 (otráven orel mo ský). Živelná výstavba mysliveckých za ízení, p edevším tzv. kazatelen – v n kterých ástech CHKO jsou tzv. kazatelny rušivým prvkem v krajin a to v etn MZCHÚ, zejména tehdy je-li toto myslivecké za ízení zbyte n velké a není alespo áste n 106

kryto d evinami v okolí. Z izováním tzv. újediš v jejich blízkosti jsou navíc do lesních porost , na louky a podél litorálních porost apod. zavlékány r zné nep vodní druhy plevel .

4.3.2. Sportovní rybá ství V oblasti sportovního rybá ství neexistují z hlediska zájm ochrany p írody zásadní problémy, které by bylo nutno ešit v rámci plánu pé e o CHKO. Otev enou otázkou z stává do budoucna intenzivn jší využívání jezer po t žb št rkopísku pro sportovní rybolov. Výkon práva rybá ství je umožn n na území CHKO T ebo sko na t chto úsecích tok a pískovnách (revírech): Revíry mimopstruhové: Revír Košt nický potok 1 - od vtoku do Sta kovského rybníka až k hrázi Ka ležského rybníka, k revíru pat í nádrže Horní, Farský, Nádrž Benešák. Revír Lužnice 7B – pískovny Vlkovská velká, Vlkovská malá, Zastávka, U Nehod , Zadní. Revír Lužnice 7 ( ást) – od Veselí nad Lužnicí k silni nímu mostu Vlkov. Revír Lužnice 8 – od mostu Vlkov k sádkám pod hrází Rožmberka. Revír Lužnice 10A – od Novo eckých splav k Šulcovu mlýnu v Tušti. Revír Lužnice 10B – pískovny Cep1, Cep2, Velká Tuš ská, Malá Tuš ská. Revír Lužnice 11 ( ást) – od Šulcova mlýna ke hranici CHKO. Revír Nežárka 1 – od soutoku ve Veselí n. Luž. k jezu Metel u Hamru. Revír Nežárka 2 – od jezu Metel k jezu Šimanov. Revír Nežárka 3 – od jezu Šimanov k hranici CHKO. Revír Nová eka 1 – od vtoku do Nežárky k Novo eckým splav m. Revíry pstruhové: Revír Dra ice 1 ( ást) - od soutoku s Lužnicí ke st. hranici (hranice CHKO); na této ásti revíru je rybolov zakázán a lokalita slouží jako chrán ná rybí oblast z hlediska chovu pstruha Mezi druhy vysazované do jednotlivých revír pat í hlavn kapr, štika, candát, sumec, lín, cejn velký, podoustev a úho . V menší mí e je na vhodných lokalitách vysazován lipan a bolen. V minulosti docházelo i k vysazování ostroretky st hovavé, což je druh obývající povodí Dunaje a na území CHKO T ebo sko není p vodní. Za vysazování nep vodních druh je možné považovat i ší ení amura bílého, tolstolobika a tolstolobce do um lých pískových jezer. Tyto druhy jsou však dlouhodob chovány v rybnících a z d vod propojení vodních ploch sítí um lých kanál a pravidelnými záplavami jsou již b žn rozší ené. Nepravideln jsou eským rybá ským svazem vysazovány i n které zvlášt chrán né druhy a to mník jednovousý, jelec jesen a st evle poto ní. Pro sportovní rybolov jsou využívány i n které rybníky. Jde p edevším o: Sta kovský rybník, rybník Hejtman, rybník Nový Kanclí , rybní ek u bašty Pon draž,

107

jezírko na vyt ženém rašeliništi v Pon drážce, rybník Sv t a rybník Stupský. Rybníky využívané pro sportovní rybolov mají proti b žn obhospoda ovaným rybník m z hlediska ochrany p írody n které výhody: - obsádky ryb jsou smíšené a vyžírací tlak p sobící na ekosystému rybníka je výrazn menší, - rybníky nejsou hnojené a kvalita vody bývá na vyšší úrovni, - rybníky jsou v tšinou dlouhodob napušt né a p ežívá zde bohatší zastoupení tzv. permanentní fauny (nap . m kkýši a další bezobratlí), která je jinak citlivá na pravidelné vypoušt ní. Nevýhodou sportovních rybník je zvýšený ruch po b ezích spojený s negativními jevy jako je nelegální tábo ení, vjezdy motorových vozidel a hromad ní odpadk . Celkov lze konstatovat, že výkon práva rybá ství na ekách a n kterých vodních nádržích není inností, která by vyvolávala zásadn jší st ety se zájmy ochrany p írody. P i pokra ování v programu revitalizací tok je nutné více spolupracovat s eským rybá ským svazem p i odstra ování migra ních p ekážek a kontrolách jiných aktivit na tocích.

4.3.3. Rybníká ství Rybníky pokrývají v sou asnosti více než 10 % plochy chrán né krajinné oblasti a tvo í zde celkem 16 vodohospodá ských soustav spádovaných z p evážné v tšiny do povodí Lužnice a Nežárky. Pouze nepatrná ást v jihozápadní ásti CHKO je odvod ována í kou Stropnicí. Pozemky (katastrální parcely) rybník nejsou tvo eny pouze vodní plochou, okolo 20 – 30 % jejich rozlohy je tvo eno mozaikou b ehových porost , ostr vk , rašeliniš nebo i kosených vlhkých luk. Rybníky byly zakládány hlavn k chovu sladkovodních ryb, obohatily však krajinu a p írodu i o fenomén, který zde do té doby chyb l – o sladkovodní jezera. M lké vodní nádrže, jejichž pr m rná hloubka je pouze 0,8 m vhodn doplnily zalesn nou t ebo skou krajinu a staly se cennými mok adními biotopy, které v oblasti bez p irozených jezer, jako je eská kotlina, chyb ly. P i b ezích rybník se vytvo ily pásy litorální vegetace, která se stala základem cenných mok adních ekosystém s bohatým spole enstvím rostlinných a živo išných druh . Objem zatáp ných prostor je rovn ž d ležitým reten ním prostorem, který má význam pro hydrologickou stabilitu v povodí. Historie vzniku rybník na T ebo sku V okolí T ebon byly nejstarší rybníky zakládány v dob vlády Karla IV. (Bošilecký v roce 1355, Dvo išt v roce 1367). V roce 1450 již existovalo na T ebo sku p ibližn 20 rybník o vým e p ibližn 700 ha, a byly budovány další. Nejv tšího rozmachu však dosáhla výstavba rybník v 16. století. Toto období je spojené s osobností Št pánka Netolického, který ve službách majitel t ebo ského panství Rožmberk vložil jako první do budování t ebo ské rybni ní soustavy systém. V roce 1520 dokon il stavbu Zlaté stoky, um lého kanálu, který p ivád l a dosud p ivádí vodu z Lužnice do povodí drobn jších p ítok a vytvo il základ složitého systému napájecích a odpadních stok zajiš ující dostatek vody pro rozlehlou rybni ní soustavu. Sám pak založil a vybudoval n které známé rybníky 108

jako Horusický, Ká ov a Opatovický, nebo obnovil a zv tšil stávající jako Velký Tisý a Záblatský. Sou asníkem a pokra ovatelem Št pánka Netolického byl Mikuláš Ruthard z Malešova, který ve službách majitel chlumeckého panství Krají z Krajku založil a vybudoval soustavu rybník v okolí Lutové a Chlumu u T ebon . Jakub Kr ín z Jel an p evzal už dob e a ú eln uspo ádané rybni ní hospodá ství, aby je ídil a rozši oval ve službách Rožmberk až do roku 1590. K jeho nejznám jším díl m pat í rybníky Sv t a Rožmberk a také Nová eka, která odvádí povod ové vlny z Lužnice do povodí Nežárky a chrání tak rožmberskou hráz. Rybníká ství se na rašelinných a pís itých p dách T ebo ska stalo výnosným zp sobem zkultur ování krajiny a díky nevhodným podmínkám pro zem d lství zde neprob hlo masové rušení rybník , které v 17. a 18. století z d vod ekonomických zm n i napoleonských válek postihlo ostatní rybníká ské oblasti ech. Na T ebo sku se dodnes dochovaly rybni ní soustavy v podob , v jaké existovaly již na p elomu 16. a 17. století. Sou asná struktura vlastnictví rybník Hlavním objektem chovu ryb je kapr, který není sice v povodí Lužnice p vodním druhem, ale jeho chov má již dlouholetou tradici. Z vedlejších druh ryb chovají rybá i zejména lína, štiku, candáta, sumce a ve 20. století se rozší il i chov býložravých druh : amura bílého, tolstolobika bílého a tolstolobce pestrého. Protože v tšina rybník T ebo ska byla v majetku šlechtických rod (až do roku 1921 se jednalo o sou ást Schwarzenberského panství) a v rámci pozemkové reformy byla již ve dvacátých letech 20. století p evedena do vlastnictví státu, nebyla po roce 1990 p edm tem restitu ních zákon . Tém 85 % rybník v etn všech rybník v p írodních rezervacích je po jejich privatizaci v roce 1992 ve vlastnictví Rybá ství T ebo a.s., což možnosti ú inného zasahování do zp sobu hospoda ení výrazn komplikuje. Spole nost Rybá ství T ebo a.s. je nejv tším eským rybá ským podnikem a nejv tší evropskou firmou v oboru sladkovodního rybá ství. Hospoda í celkem na 7 440 ha rybník . Ro ní produkce ryb iní 2 700 – 2 900 tun. Z toho je 92 % kapra a 8 % vedlejších druh ryb. Podíl exportu iní kolem 70 - 80 % celkové produkce. Tab. . 14: Struktura vlastnictví rybník na území CHKO T ebo sko Vlastník

ha

%

6 289.18

84.50

559.06

7.51

Rybá ství Nové Hrady s.r.o.

136.46

1.83

m sto T ebo

155.39

2.09

rodina Hofbauerova

85.90

1.15

rodina Brunerova

75.61

1.02

141.57

1.90

Rybá ství T ebo a.s. Rybá ství Kardašova

e ice s.r.o.

ostatní obce a drobní vlastníci Celková rozloha

7 443.17

109

100.00

Hospoda ení na rybnících a ochrana p írody Hospoda ení na rybnících probíhalo po n kolik staletí extenzivn a využívalo pouze p irozenou produkci rybník , která byla na pís itých a rašelinných podložích T ebo ska v tšinou pom rn nízká. Rybníky tak m ly charakter spíše oligotrofních až mezotrofních nádrží. Ur itým zlomem bylo zavád ní intenzifikace chovu ryb v rybnících na základ studií a poznatk Josefa Šusty, který p sobil na p elomu 19. a 20. století na T ebo sku ve službách Schwarzenberg a ve svém díle popsal potravu kapr a zasadil se o nový styl využívaní rybník v etn používání hnojiv. R st intenzity hospoda ení se projevil hlavn ve druhé polovin 20. století. Postupná eutrofizace se zpo átku projevovala zvyšováním výnos ryb, ale i etnosti výskytu n kterých druh živo ich a rostlin z d vod nár stu potravní nabídky a nár stu biomasy i biodiverzity ve vodním prost edí rybník . D íve oligotrofní a mezotrofní nádrže se ale postupn díky intenzifikaci hospoda ení, zahrnující také hnojení, staly nádržemi eutrofními až hypertrofními. Vysoké rybí obsádky s dominancí kapra za aly mít negativní vliv na p irozený rybni ní ekosystém, litorální porosty, plovoucí a pono enou vegetaci i zdroje p irozené potravy - to vše v kone ném d sledku dnes p sobí nep ízniv p edevším na druhové bohatství oblasti. Hypertrofie rybník zp sobuje také zna né rozkolísání chemismu vodního prost edí, které je nebezpe né nejen pro p irozené složky rybni ního ekosystému, ale i pro chované rybí obsádky.

Obr. 13: Výlov rybníka Z hlediska vodohospodá ského je intenzita rybá ského hospoda ení dána za azením rybníka podle kategorizace (kategorizace je p id lována na základ nezávazné metodiky): 110

V kategorii 1 jsou za azeny rybníky na nichž lze hospoda it pouze extenzivn . Do vody nesmí být aplikována hnojiva ani krmiva. K rybá skému hospoda ení se využívá pouze p irozené produkce rybníka. Na T ebo sku jsou to pouze n které drobné rybní ky a rybníky rekrea ní. Do kategorie 2 pat í rybníky, pro které je možné (a nutné) ud lit výjimku ze zákona o vodách (zákon .138/1973 Sb.) pro aplikaci krmiv a hnojiv. Podle stupn intenzity se dále d lí na skupiny 2.1. intenzifika ní a 2.2. polointezifika ní. V této kategorii je nutné dodržovat limity pro maximální množství dodaných organických i anorganických hnojiv a krmiv. Na území CHKO T ebo sko je do této kategorie za azena drtivá v tšina rybník . Jsou sem za azeny i rybníky ležící na území maloplošných chrán ných území. D vodem je umožn ní p ípadného p ikrmování ryb, které m že mít pro stav ekosystému pozitivní vliv. V kategorii 3 jsou rybníky vy len né pro pr myslový výkrm ryb, které se na území CHKO nevyskytují. Hlavní problémy vysoké intenzity rybá ského hospoda ení jsou následující: (1) Vysoká obsádka ryb Hustá kap í obsádka v rybnících zp sobuje následující negativní jevy: mechanicky ni í vodní makrofyta p erýváním dna, neustálým p erýváním zp sobuje trvalý zákal vody zabra ující rozvoji submerzní vegetace, silným vyžíracím tlakem omezuje rozvoj hrubého zooplanktonu a dalších bezobratlých (bentos, vodní m kkýši) a tím ochuzuje potravní nabídku pro další skupiny živo ich (ptáci, obojživelníci) a p ímým preda ním tlakem likviduje n které jiné druhy živo ich , p edevším bezobratlých. (2) Chemické a biologické zne išt ní vody Intenzivní chov ryb je spojen s p ikrmováním a hnojením rybník , což zp sobuje kumulování živin (nadm rné koncentrace dusíku a fosforu) v bahn a zvyšování trofické úrovn rybni ního ekosystému nad p ijatelnou mez. To má za kone ný d sledek nap . kyslíkové deficity, botulismus, p emnožení planktonních sinic a as a další velké problémy. Živiny jsou vyplavovány z rybník i do tekoucích vod. O silném vlivu eutrofizace sv d í nap . pravidelný výskyt vodního kv tu. Vysoká biomasa fytoplanktonu, dlouhodobá p ítomnost drobného a absence v tších potravn cenných druh zooplanktonu, malá pr hlednost vody, nedostatek natantní a pono ené vegetace, úbytek p íb ežních porost , nápadn malé množství vodního ptactva. (3) Chov býložravých ryb Vysazování nep vodních druh býložravých ryb do našich vod (amura bílého, tolstolobika bílého a tolstolobce pestrého) se rozší ilo v druhé polovin 20. století a jejich chov na n kterých rybnících p sobí rozsáhlou devastaci vodních makrofyt. (4) Ší ení nep vodních druh organism Specifickým problémem je ší ení invazních druh vodních organism , které je ovlivn no zp sobem a intenzitou hospoda ení. Byly zavle eny druhy jako karas st íb itý, st evli ka východní, nep vodní druhy rak , vodní mor kanadský apod. Tyto druhy pak mohou zp sobit významné negativní zm ny v p irozených spole enstvech. (5) Odbah ování rybník Rybníky procházejí p irozen postupným procesem zanášení, které je zp sobeno erozními procesy a splachy z okolních pozemk , ale i p ímým hnojením rybník . Odbahn ní rybník je pak možno považovat za nutnou údržbu. Plošné 111

vyhrnování rybník , tak jak probíhalo v pr b hu 70. a 80. letech 20. století, zp sobuje mechanickou plošnou likvidaci litorálních porost . Ukládání vyhrnutého materiálu do obvodových val navíc brání obnov litorálního pásu a urychluje uzavírání rybni ních b eh porosty d evin. Náprava sou asného stavu ekosystému na v tšin rybník je zna n obtížná, protože i p es ur itý pokles p ímé dodávky živin v posledních letech je v rybni ních sedimentech nakumulována obrovská zásoba organických sediment , která ovliv uje chemismus vody. Drtivá v tšina rybník je navíc v majetku nebo v pronájmu soukromých spole ností. Snahy státní ochrany p írody dosáhnout snížení intenzity rybá ského hospoda ení minimáln v rybni ních rezervacích se datují p ibližn od roku 1994. V té dob byly shromaž ovány první d kazy o tom, že nejd ležit jším faktorem ovliv ujícím kvalitu rybni ního ekosystému je celková hmotnost obsádky kapr . Možnost prosadit p ísn jší ochraná ský režim narážela od po átku na silný odpor vlastník rybník a jejich vysoké požadavky na úhradu potenciálních ekonomických ztrát, což až do své novely v dubnu 2004 zákon . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny neumož oval. Ekonomické dopady byly brány p i posuzování problému v úvahu i ze strany MŽP. Ve správních ízeních se navíc projevovaly i nejasnosti právního charakteru (nap . výklad pojmu „intenzivní technologie“ ve vztahu k rybá skému hospoda ení v rezervacích apod.). První zásadn jší opat ení stanovovaná Správou CHKO T ebo sko formou rozhodnutí podle § 66 zákona . 114/1992 Sb. se proto netýkala nejvýznamn jších lokalit a m la spíše charakter s kompromisními parametry p ijatelnými i pro provozních experiment vlastníky. Touto formou byla však postupn získána ada cenných odborných podklad týkajících se vztahu mezi intenzitou hospoda ení (danou p edevším velikostí rybích obsádek s dominancí kapra) a stavem rybni ního ekosystému, zejména pokud jde o zm ny hydrochemických a hydrobiologických parametr rybníka, potravní nabídku pro divoce žijící druhy vodních pták i ústup nebo naopak regeneraci rákosových porost . Na základ t chto stále se up es ujících podklad p istoupila Správa CHKO T ebo sko v n kolika etapách ke stanovení p ísn jších podmínek hospoda ení v p írodních rezervacích. Další hospodá ské aktivity vázané na rybníky (1) Chov kachen Intenzivní chov domácích kachen p sobil velké problémy hlavn v 80. letech. Velké koncentrace kachen na rybnících p ispívaly k: p ísunu živin degradaci litorálních porost v míst velkých koncentrací likvidaci vodní vegetace spásáním Dnes tyto velkochovy zanikly z ekonomických d vod . Místy jsou nahrazovány chovy a vypoušt ní velkého množství um le odchovaných kachen divokých na rybníky do honiteb jednotlivých mysliveckých sdružení a jejich lov, asto na ryze komer ní bázi (poplatkový odst el). V sou asnosti se na T ebo sku tímto zp sobem každoro n odchovává okolo 100 000 jedinc , n kolik desítek tisíc je potom vypušt no do volné p írody p ímo v oblasti. Jen Rybá ství T ebo a.s. vypouští na svých rybni ních honitbách ro n okolo 20 000 kachen. Tento zp sob chovu a lovu p edstavuje další zdroj neustálého rušení divokých populací vodních pták , omezuje

112

p irozené zdroje jejich potravy, devastuje p írodní stanovišt v siln zatížených lokalitách a zp sobuje genetickou erozi p vodní divoké populace kachen. Tab. . 15 : Lokality nejvíce zasažené vypoušt ním polodivokých kachen lokalita

provozovatel honitby

Nad jská rybni ní soustava T ebo a.s. Rybníky v okolí Vitmanova a.s. Rybníky Stavišt a Krásné pole Rybníky v okolí lokality Mok iny a.s.

Rybá ství Rybá ství T ebo Jan Meduna Rybá ství T ebo

(2) Sportovní rybolov Novým zp sobem hospodá ského využití rybník je prodej povolenek pro sportovní rybolov, jedná se hlavn o vodní plochy, které nejsou z r zných d vod (pr to nost, nedostatek vody) p íliš vhodné pro chov klasických násad kapr . Další podmínkou je dostupnost a blízkost rekrea ních center s ubytovací kapacitou. V sou asnosti jsou na území CHKO tímto zp sobem využívány tyto lokality: Sta kovský rybník Rybník Hejtman Rybník Nový Kanclí Rybní ek u bašty Pon draž Jezírko na vyt ženém rašeliništi v Pon drážce Rybník Sv t Rybník Stupský Využití rybník pro sportovní rybolov m že mít i pozitivní dopad na rybni ní ekosystém. Nejsou zde dlouhodob udržovány t žké obsádky kapr je zde tudíž menší vyžírací tlak na zooplankton i bentos. Negativním jevem t chto typ rybník je zvýšená koncentrace lidí spojená s tlakem na budování p ístupových komunikací, produkce odpad a tlak na urbanizaci b eh . Hospoda ení na rybnících pat í k nejproblemati t jším aktivitám na území CHKO T ebo sko. M lké rybníky T ebo ska jsou velice citlivými mok adními ekosystémy, na kterých se rychle projevují zm ny využívání krajiny a intenzita hospoda ení. Protože se zárove jedná o um lé nádrže vytvo ené lov kem, které vyžadují stálou údržbu a vkládání pom rn vysokých finan ních ástek, nelze je zcela odd lit od systému hospoda ení v krajin , ale je nutné hledat citlivé zp soby jejich využívání, které umožní existenci bohatých mok adních ekosystém a zárove zajistí stálý ekonomický p ínos nutný pro jejich údržbu.

113

4.4 Vodní hospodá ství 4.4.1. Významné vodní toky a vodní plochy z hlediska OPK Nejd ležit jší vodní toky tvo ící prakticky osy CHKO T ebo sko p edstavují Lužnice (v CHKO cca 124 km, plocha povodí 1704 km2, pr m rný pr tok nad soutokem s Nežárkou 5,09 m3/s, minimální p ípustný pr tok 0,61 m3/s) a Nežárka (v CHKO cca 30 km, plocha povodí 1000 km2, pr m rný pr tok v ústí 6,48 m3/s, minimáln p ípustný pr tok 1,08 m3/s). Z dalších vodních tok jsou to um le vybudované kanály Nová eka (13,5 km) a Zlatá stoka (45,2 km) a dále í ka Dra ice (v CHKO 12 km) a Košt nický potok (v CHKO 15 km). Vedle p irozených tok je pro T ebo sko charakteristická nesmírn složitá sí um lých stok a kanál , sloužících k vypoušt ní a napájení rybník , které jsou krajinným fenoménem oblasti. Nejznám jší um lé kanály jsou Nová eka a Zlatá stoka. Ze 465 rybník na území CHKO/BR o celkové rozloze 7 486 ha je nejv tší Rožmberk o rozloze 658 ha (vodní plocha 489 ha). Celkem zde rybníky tvo í 16 rybni ních soustav (nap . Nad jská, Chlumecká). Podrobnosti o využití rybník jsou uvedeny v kapitole v nované rybníká ství. K podstatným fenomén m a ke klí ovým biotop m území pat í více jak 500 trvale zvodn lých t ní a ramen. Jen na území PR Horní Lužnice (v délce od obce Nová Ves nad Lužnicí po obec Suchdol nad Lužnicí a v ší i celé údolní nivy, o rozloze 414,1 ha) se nachází 215 trvale zvodn lých t ní a starých meandr . Jakost vody v Lužnici, Dra ici, Košt nickém potoce, Nové ece a Nežárce (Údaje jsou p evzaty z materiálu „Zpráva o jakosti povrchových vod ve vodních tocích v povodí horní Vltavy za období 2003 – 2004“, Ing. Vladimír Rohlík, Povodí Vltavy s.p., závod Horní Vltava, eské Bud jovice, 2005.) Sledované profily na tocích se základními údaji o odb rových místech: Název toku název profilu .km hp Lužnice . Velenice jez 159,72 1-07-01-002 . Velenice pod 158,30 1-07-01-002 Nová Ves 146,90 1-07-02-002 Suchdol n/L 125,10 1-07-02-010 Pila 116,81 1-07-02-017 Stará Hlína 97,66 1-07-02-031 Lužnice 91,30 1-07-02-050 Veselí n/L 76,00 1-07-02-076 Dra ice Klikov 2,4 1-07-02-013 Košt nický potok Chlum u T ebon 0,8 1-07-02-029 Nová eka Mláka 2,4 1-07-03-066 Nežárka Horní Ž ár 40,69 1-07-03-053 Jem ina 22,76 1-07-03-067 Veselí n/L 1,1 1-07-03-079 Vyhodnocení jakosti vody v jednotlivých profilech je provedeno z reprezentativního souboru hodnot ukazatel jakosti vody klouzavého dvouletí 2003 – 2004 dle SN 75 7221 z íjna 1998 „Jakost vod – Klasifikace jakosti povrchových vod“. K výpo tu charakteristických hodnot pro za azení do t íd jakosti vody je použito 24 hodnot s etností sledování 12 odb r za rok, tj. 1 odb r za m síc.

114

Základní klasifikace jakosti vody je založena na klasifikaci všech vybraných ukazatel jakosti vod. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: biochemická spot eba kyslíku - BSK5, chemická spot eba kyslíku dichromanem - CHSKCr, dusi nanový dusík – N-NO3, amoniakální dusík – N-NH4, celkový fosfor – Pc a saprobní index makrozoobentosu – SI makrozoobentos. Výsledná t ída je ur ena podle nejnep ízniv jšího zat íd ní zjišt ného u jednotlivých vybraných ukazatel . V p íloze v tabulce . 5 je uvedeno za azení vybraných ukazatel do t íd jakosti dle SN 75 7221. V p íloze v tabulce . 6 je uveden p ehled o jakosti vody v profilech, kde jakost vody v rámci skupin ukazatel (obecné, fyzikální a chemické ukazatele, specifické organické látky, kovy a metaloidy, mikrobiologické a biologické ukazatele, radiologické ukazatele) dosáhla podle SN 75 7221 úrovn IV. nebo V. t ídy. Lužnice – tok je sledován ve trnácti profilech od .km 193,0 Poho í na Šumav až k ústí do Vltavy v Kolod jích nad Lužnicí .km 4,3. V horním úseku toku od profilu Poho í na Šumav po eské Velenice je jakost vody velmi dobrá s celkovým za azením do II. t ídy. Od Nové Vsi nad rybník Rožmberk je celková jakost vody za azena do III. t ídy, kam ji adí z celé skupiny hodnocených ukazatel p evážn pouze jeden ukazatel CHSKCr. Ke zhoršení jakosti vody dochází až v profilu Stará Hlína v d sledku odvodn ní rybni ní soustavy do Lužnice - Staré eky nad rybníkem Rožmberk. Na horní hranici III. t ídy se jakost vody dostává v ukazatelích BSK5, CHSKCr a Pc, do II. t ídy v ukazateli N-NH4. V profilech Lužnice a Veselí nad Lužnicí pod Rožmberkem je tok za azen do nevyhovující V. t ídy v ukazateli CHSKCr. Negativní vliv rybni ní soustavy na jakost vody v Lužnici je významný. Lužnice pod Rožmberkem k soutoku s Nežárkou je hypertrofní dále s postupným p echodem do eutrofie, která je zaznamenána až k soutoku s Vltavou. Od roku 1991 se jakost vody zlepšila v celém úseku od státní hranice OV s Rakouskem po Veselí nad Lužnicí. Zlepšení nastalo po výstavb . Velenice, Suchdol nad Lužnicí. Avšak vliv rybni ní soustavy ústící do Lužnice nad Starou Hlínou a rybníka Rožmberk stále zhoršuje jakost vody pod Rožmberkem do nevyhovující V. t ídy. Tab . 16: Kvalita vody v Lužnici. Zm ny charakteristických hodnot základních ukazatel od roku 1991 v profilech. -1

mg.l BSK5 CHSKMn N-NH4 N-NO3 Pc

1991 8,7 20,5 1,97 0,8 1,7

Nová Ves 1997 2004 5,2 3,8 10,3 9 0,46 0,17 3,9 2,6 0,2 0,23

Veselí nad Lužnicí 1991 1997 2004 14,1 15,3 12,5 34,5 27,5 18,2 1,1 1,08 0,64 0,6 2,4 2 0,63 0,39 0,34

P ítoky Lužnice: Dra ice v profilu Klikov je pom rn istý tok za azený p evážn do I. až II. t ídy jakosti, do III. t ídy ji adí BSK5 p i dolním limitu t ídy a CHSKCr.

115

Košt nický potok pod Chlumem u T ebon je áste n ovlivn n vypoušt ním odpadních vod z Chlumu u T ebon a p ed azenými rybníky, v CHSKCr je za azen do III. t ídy. Nová eka - jakost vody je obdobná jako v Lužnici profil Pila , za azení do celkové III. t ídy v ukazatelích BSK5, CHSKCr a Pc.

Obr. 14: Nová eka Nežárka - tok je sledován v p ti profilech, nejvyšší v .km 45,4 Horní Skrýchov, uzavíracím profilem je Veselí nad Lužnicí, .km 2,0. V profilu Horní Ž ár pod zaúst ním odpadních vod z OV Jind ich v Hradec se jakost vody v ukazatelích kyslíkového režimu proti p edchozímu profilu jen mírn zhoršuje. Zbytkové zne išt ní z OV se projevuje vzhledem k p edchozímu profilu zvýšením koncentrace hlavn v Pc (z 0,41 na 0,97 mg/l) na horní hranici IV. t ídy. Dále po toku dochází ke zlepšování jakosti vody v ukazatelích N-NH4 do II. t ídy, Pc k dolní hranici III. t ídy. P esto až k soutoku s Lužnicí je tok za azen do celkové IV. t ídy (v záv re ném profilu v ukazatelích BSK5, CHSKCr a Pc). Ve srovnání s rokem 1991 a 1997 se jakost vody v Nežárce zlepšila tém ve všech sledovaných ukazatelích. krom Pc. Ke zlepšení velmi p isp la intenzifikace m stské OV v Jind ichov Hradci. V záv re ném profilu došlo ke zlepšení pouze v ukazatelích CHSKMn a N-NH4. Za azení do IV. t ídy jakosti však není vyhovující.

116

Tab. . 17: Kvalita vody v Nežárce. Zm ny charakteristických hodnot základních ukazatel od roku 1991 v profilech. Horní Ž ár -1

mg.l BSK5 CHSKMn N-NH4 N-NO3 Pc

1991 11,5 14,6 5,8 7,5

1997 10,1 14 1,21 5,7 0,42

Veselí nad Lužnicí 2004 8,1 11,5 0,86 5,5 0,97

1991 6 23 0,76 0,9 0,55

1997 6,7 15,3 0,7 4,7 0,31

2004 8,3 11,6 0,47 3,7 0,43

Zdroje zne išt ní povrchových vod V období platnosti p edchozího plánu pé e byla realizována ada vodohodpodá ských investic zlepšujících odkanalizování obcí a išt ní odpadních vod ( OV Suchdol nad Lužnicí, eské Velenice, Lužnice, Lomnice nad Lužnicí, Hamr-Chlum u T ebon , Nová Ves nad Lužnicí, Krabonoš, Rapšach, St íb ec) a v p íprav je ada dalších ( OV Majdalena, Dvory nad Lužnicí – Halámky, Stráž nad Nežárkou, Hatín, Rose , Ratibo , Libo ezy, Mníšek atd.). Situace by se m la dále zlepšit prosazováním Rámcové sm rnice o vodách a využíváním finan ních prost edk z dota ních program EU. Jednou z pot ebných a velkých p ipravovaných investic je intenzifikace a rozší ení OV T ebo (R.A.B. s.r.o.), resp. její dostavba a rozd lení na m stskou OV a OV pro velkovýkrmnu GIGANT. Tato investice by m la snížit zatížení rybníka Rožmberk a eky Lužnice zbytkovým zne išt ním a živinami a p isp t ke zvýšení jakosti vody v problematickém úseku mezi Rožmberkem a Veselím nad Lužnicí. Nedo ešeným problémem i z hlediska legislativního je zatížení vodních tok organickými látkami, nerozpušt nými látkami a živinami p i vypoušt ní rybník p ed výlovem, které v p íslušných profilech m že znamenat výrazný bodový zdroj zne išt ní vody. Podzemní vody Vzhledem ke své geologické stavb a hydrogeologickým podmínkám pat í CHKO T ebo sko mezi území s bohatým výskytem podzemních vod. Z tohoto d vodu byla na ízením vlády SR . 85/1981 Sb. ze dne 24.6.1981 z ízena Chrán ná oblast p irozené akumulace vod (CHOPAV) T ebo ská pánev, která zahrnuje také západní a jihozápadní ást CHKO. Podzemní vody v CHKO jsou vázány zejména na starší sedimentární výpl pánve tvo enou svrchnok ídovými a tercierními sedimenty (tzv. hlubinný ob h) a na mocné kvartérní sedimenty podél toku Lužnice (tzv. m lký ob h). Oba ob hy podzemních vod spolu souvisí. Množství podzemních vod v pánevních sedimentech dává krajin CHKO T ebo sko ur itý t etí rozm r, na který je nutno brát ohled. Akumulované podzemní vody jsou zranitelné zne išt ním v infiltra ních zónách, asto zna n vzdálených od míst, kde jsou podzemní vody jímány nap . pro ú ely zásobování pitnou vodou. Hydrogeologickými pr zkumnými pracemi byly stanoveny v severní ásti T ebo ské pánve (zejména tzv. Horusická linie) p írodní zdroje k ídových vod 430-600 l/s (z toho využitelných zásob cca 290 l/s), v jižní ásti T ebo ské pánve mezi Halámkami a Majdalenou p írodní zdroje k ídových i kvartérních vod celkem 670 l/s (z toho využitelných zásob 270 l/s). Na území CHKO se nacházejí tyto nejvýznamn jší odb ry podzemních vod (p ípadn jejich ochranná pásma vyhlášená k ochran infiltra ních zón p ed zne išt ním a narušením vodního režimu): jímací území Horusice - Dolní Bukovsko, 117

Fontea Veselí nad Lužnicí , Hamr Kosky (DP Cep), HBSW DOBRÁ VODA - Tomk v mlýn By ov, Spolí, Jem ina, Pískovna DP Krabonoš (zdroj pro eské Velenice), Lomnice nad Lužnicí, P eseka, Domanín, Hrachovišt , Frahelž, Ratibo , Plavsko, Rapšach, Suchdol nad Lužnicí, Lutová, Stráž nad Nežárkou, Pon draž, Žofina Hu , Hranice u Nových Hrad , Kojákovice. P estože ada v tších obcí vybudovala v posledních letech obecní vodovody s napojením na vodárenskou soustavu jižních ech a ada dalších investic v oblasti vodárenství je v p íprav , stále nar stá zájem vlastník pozemk o vybudování vlastních studen pro zalévání i pro zásobování pitnou vodou. D vodem jsou zvyšující se náklady na vodné a sto né. Roste také po et individuálních hlubších hydrogeologických vrt pro zásobování objekt teplem geotermálního p vodu s využitím tepelných erpadel (T ebo , Domanín, Klikov). Protipovod ová ochrana V srpnu 2002 a v b eznu a dubnu 2006 bylo území CHKO T ebo sko, které se nachází v povodí Lužnice a Nežárky, zasaženo mimo ádnými povodn mi. V prvním p ípad v d sledku dlouhotrvajících extrémních deš zejména v pramenné oblasti Lužnice, ve druhém p ípad v d sledku prudkého jarního tání po zim mimo ádn bohaté na sníh v kombinaci s deš ovými srážkami. Rozbor p í in, pr b hu i d sledk povodní p esahuje cíl a rozsah rozborové ásti plánu pé e CHKO. Podrobné meteorologické, vodohospodá ské a technické informace jsou k dispozici v souhrnných zprávách HMÚ a Povodí Vltavy a.s. a v dalších materiálech (zprávy povod ových komisí obcí, materiály Rybá ství T ebo a.s., zprávy VÚV T.G.M. Praha apod.). Z hlediska ochrany p írody a krajiny je možno konstatovat, že p es katastrofický rozsah povodní se T ebo sko vyrovnalo s touto situací ve srovnání s jinými regiony velmi dob e a vzniklé škody na majetku byly relativn malé. V roce 2002 se jednalo o tzv. stoletou, v n kterých profilech z ejm až o p tisetletou vodu. V období 6. 13.8.2002 spadlo v jižních a západních echách celkem 350 mm deš ových srážek, tj. 5-13x více než je dlouhodobý normál. Jasn se ukázal význam zachovalých p írodních krajin a neubanizovaných í ních niv. Vysokou retencí povod ových pr tok v rybni ních soustavách, v p irozených nivách ek a v dalších rozlivech ve volné krajin T ebo ska byl nejen snížen rozsah škod ve vlastním regionu, ale došlo zde též k celkovému zpomalení a zplošt ní povod ové vlny, které v kritických okamžicích omezilo další zhoršování situace v dolních ástech povodí. Škody na majetku vznikly asto v místech d ív jších nevhodných lidských zásah do krajiny (protržení pískovny v DP Cep, poruchy hrází rybník v místech d ívejších oprav apod.). Jako celek však historická vodohospodá ská soustava T ebo ska a její úst ední prvek – rybník Rožmberk - p i povodních dob e obstály. Celková retence vody v krajin CHKO T ebo sko byla v srpnu 2002 odhadnuta na 250-300 milion m3. I když je tento odhad p esn jšími výpo ty postupn snižován, jedná se v zásad o objem jedné celé p ehradní nádrže velikosti Lipna nebo Orlíku. Sám rybník Rožmberk (vodní plocha p i normální hladin 489 ha, zadržovaný objem vody 6,6 mil. m3) v kulminaci zadržoval za svojí hrází p ibližn 70 mil. m3 vody na ploše 2 200 ha. K významn jším poškozením došlo v srpnu 2002 na t chto vodospodá ských dílech: Novo ecká hráz, ochranná hráz pískovny Cep, hráz Zlaté stoky, hráze rybník Nový Vdovec, Spolský, Pod ezanský, Nad je, Láska, Divoký, bezpe nostní p eliv Rožmberka, mosty Vlkov, Spolí, Tuš , Krabonoš. Odhaduje se, že následky povodní bylo p ímo postiženo pouze 2 % obyvatel CHKO (zejména

118

v obcích Veselí nad Lužnicí, Majdalena, Lužnice), zatímco rozsah zaplaveného území byl podstatn vyšší (možná až 20-30 %). Od podzimu roku 2002 probíhaly se souhlasem a za podmínek Správy CHKO definitivní opravy poškozených míst a v území byla realizována další protipovod ová opat ení. Úst ední roli v t chto opat eních hraje izolace a zpevn ní Novo ecké hráze podzemní ocelovou št tovou st nou a tryskovou injektáží jílovocementovou sm sí (I. etapa realizována 2002-2003, II. etapa v p íprav na rok 2007), oprava bezpe nostního p elivu hlavní výpusti a hráze Rožmberka (2003-2006), p ipravované rozší ení Novo eckých splav (2007) a vybudování bezpe nostního p elivu rybníka Sv t v T eboni (2004). Protipovod ová opat ení jsou postupn zapracovávána do územních plán obcí, ve kterých by zárove m la být d sledn promítnuta zásada dalšího nezastavování údolních niv a ponechání prostoru pro pr chod vysokých pr tok krajinou. Zatímco v horní a st ední ásti T ebo ska jsou možnosti ochrany sídel p ed povodní pom rn dob e ešitelné, kritická situace je kv li konfiguraci terénu a velkému rozsahu zastav ní údolní nivy ve Veselí nad Lužnicí. V sou asné dob jsou zvažovány a na matematických modelech ov ovány r zné varianty ochrany tohoto m sta p i severní hranici CHKO, v etn z ízení r zn velkých polder (Krkavec). P íprava ucelené regionální koncepce protipovod ové ochrany není v kompetenci Správy CHKO, ale orgán kraje, obcí a správc tok , p edpokládá se však aktivní ú ast Správy CHKO v tomto procesu a praktická podpora princip , které jsou v souladu se zájmy ochrany p írody a krajiny. Správa CHKO podporuje zejména p írod blízká opat ení, která využijí retenci vod v mok adní krajin T ebo ska a zajistí ú innou ochranu ohrožených sídel bez poškození zájm ochrany p írody a krajiny. P ehled významn jších provedených revitalizací v CHKO T ebo sko Revitalizace vodních tok a í ních niv: - revitalizace odstavených ramen Lužnice v CHKO T ebo sko I. etapa - ramena 1 a 8 (vy išt ní a zpr to n ní dvou starých í ních ramen v celkové délce 750 m, výpustní a nápustní objekty), PR S 1997 - revitalizace odstavených ramen Lužnice v CHKO T ebo sko II. etapa - ramena 3 a 5 (vy išt ní a zpr to n ní dvou starých í ních ramen v celkové délce 730 m, vzdouvací, výpustní a nápustní objekty), PR S 1999 - z ízení rozsáhlých lagun pro vodní ptáky v PR Novo ecké mo ály – Nová eka (PR S 1995) - odbahn ní zazemn ného ramene Lužnice v PR Meandry Lužnice, p. . 448/1, k.ú. Holi ky – 1.etapa, PPK 1999 - odbahn ní zazemn né laguny v NPR Stará eka, p. . 377/2, k.ú. Holi ky, PPK 2000 - odbahn ní zazemn ného ramene Lužnice v PR Meandry Lužnice, p. . 446/1, k.ú. Holi ky – 2.etapa, PPK 2000 - odbahn ní zazemn ného ramene Lužnice v PR Meandry Lužnice, p. . 446/1, k.ú. Holi ky – 3.etapa, PPK 2001 - odbahn ní dvou zatemn ných lagun v NPR Stará eka, p. . 377/2, k.ú. Holi ky – navázání na akci z roku 2000, PPK 2003 - obnova dvou t ní (o rozm rech: 45 m x 17 m a pr m rné hloubce 2 m, 35 m x 30 m a pr m rné hloubce 1,5 m) v inunda ním území eky Lužnice, PR Na Ivance, PPK 2005 - odstran ní migra ních p ekážek v toku Lužnice (Halámky – Na Primárn , PR Horní Lužnice), PPK 2006

119

Revitalizace ostatní: - obnova zrušeného rybníka Sousedský v PR Novo ecké mo ály (PR S 1996) - z ízení deseti rašelinných t n k v NPR Žofinka (PR S 1999) - z ízení mok ad a jezírek v drobných pískovnách (Branná, PP Pískovna u Dra ice, Rapšach, Pon drážka, Spolí), PPK 2000-2006 - vybudování 5 m lkých jezírek v PR Losí blato u Mirochova (PPK 2000)

4.4.2. Migra ní bariéry na tocích Migrace je jedním ze základních životních projev a pot eb mnoha vodních organism , kterou je podmín na i schopnost rozmnožování, osídlování nových lokalit a udržování genofondu populací. Omezování migrací na našich tocích se týká hlavn ryb a kruhoústých. P ekážky pro pohyb a migraci ryb tvo í hlavn p í né stavby, vzdouvací objekty a místa s nedostate nou hloubkou. Na území CHKO T ebo sko se vyskytuje n kolik druh p ílohy II Sm rnice Rady . 92/43/EEC, jichž populace jsou existencí migra ních bariér ohroženy: velevrub tupý (Unio crassus) pisko pruhovaný (Misgurnus fossilis) sekavec podunajský (Cobitis elongatoides) ho avka duhová západní (Rhodeus sericeus amarus) mihule poto ní (Lampetra planeri) Pro pisko e pruhovaného a velevruba tupého jsou na území CHKO T ebo sko navrženy i lokality evropského seznamu: Lužnice - Nežárka (velevrub tupý, pisko pruhovaný) T ebo sko st ed (pisko pruhovaný) eky Lužnice a Nežárka pat í k tok m s pom rn vysokou fragmentací na díl í úseky, což má významný vliv na stav populací ryb, ale i ostatních organism , jejichž populace jsou svým vývojem na populace ryb a jejich migraci vázány (nap . mlži). eky jsou d leny do pom rn krátkých úsek , kde p ežívají odd lené populace jednotlivých druh . Propojení t chto úsek je umož ováno pouze p íležitostn p i povod ových stavech, což je situace pro migra ní tahy nevhodná. Na 150 km toku Lužnice na území R je evidováno celkem 39 p í ných stup , takže tzv. koeficient pr chodnosti dosahuje vysoce nep íznivé hodnoty 3,85. Na vlastním území CHKO T ebo sko je na toku Lužnice migra ních p ekážek evidováno 11, na toku Nové eky 1 a na toku Nežárky 7 (HARTVICH 1998). Jezové stupn jsou r zného typu a existují zde r zné možnosti jejich zpr chodn ní. V sou asné dob je v p íprav projekt rybího p echodu v Nové Vsi nad Lužnicí a na Rozvodí (Povodí Vltavy s.p.). P ehled existujících migra ních bariér uvádí p íloha . 7.

4.4.3. P ehled malých vodních elektráren na tocích v CHKO Na území CHKO T ebo sko se v sou asné dob nacházejí tyto malé vodní elektrárny (údaje z Atlasu za ízení využívajících obnovitelné zdroje energie - Calla, eské Bud jovice, http://calla.ecn.cz/atlas): - Nová Ves nad Lužnicí - Suchdol nad Lužnicí - Na Huti 120

-

Pila Klikov Kosky Chlum u T ebon - Hejtman Šimanov Stráž nad Nežárkou - jez Gabler Lihovar Plavsko - Starý mlýn Rožmberk Jez Tájek Klec Nítovice - Metel Hamr Mlýn Krkavec Veselí nad Lužnicí - Nový jez na Nežárce Veselí nad Lužnicí - Degárka

Podrobn jší informace o jednotlivých MVE jsou uvedeny v p íloze . 8. V poslední dob je zaznamenán zájem o energetické využití n kterých dosud nevyužívaných stup (Lužnice – Pila ) nebo budování stup nových k tomuto ú elu. Veškeré nové migra ní bariéry jsou z hlediska ochrany p írody a krajiny odmítány, stejn jako aplikace nevhodných typ turbin (tzv. dnový neboli alpský odb r s turbinou Mitchell-Bánki). Provoz stávajících za ízení je tolerován v rámci jejich provozních a manipula ních ád (bez nepovoleného zvyšování úrovn jezu tzv. náplatkami za ú elem akumulace vody v období nízkých pr tok a bez p erušovaného provozu turbíny, který vede k velkému rozkolísání pr tok pod elektrárnou a poškozování ekosystému eky). Bohatství povrchových a podzemních vod je specifickým rysem T ebo ska, bezprost edn souvisejícím se ochranou p írody a krajiny. Z hlediska druhové ochrany jsou problematické jezové stupn , které narušují kontinuitu tok a p edstavují migra ní bariéry pro ryby a další vodní živo ichy. Je zájem na odstran ní migra ních p ekážek, zejména budováním rybích p echod v období platnosti p edchozího plánu pé e došlo ke zlepšení celkové situace ve vodním hospodá ství, zejména k ad investic do odkanalizování obcí, išt ní odpadních vod, sanaci n kterých zdroj zne išt ní a ke zlepšení zásobování pitnou vodou. Tato opat ení se projevila zejména zlepšením jakosti vod v horním toku Lužnice a v Nežárce. Mezi nedo ešené problémy pat í zne išt ní produkované a vypoušt né do tok p i intenzivním obhospoda ování rybník , které p ispívá k celkové eutrofizaci vod. Samostatným problémem je modernizace a rozší ení OV v T eboni. Veškerá opat ení je nutno posuzovat v kontextu protipovod ové ochrany T ebo ska a moderních zp sob prevence povodní a snižování jejich následk , zejména p i využití p irozené reten ní schopnosti krajiny T ebo ska (rybni ních soustav, í ních niv, mok adních systém , p írodních polder ) pro záchyt, relativn neškodný rozliv a zpomalení povod ových vln. Povodn 2002 i 2006 ukázaly význam takových typ krajin, jako je T ebo sko, pro ochranu dolních ástí povodí. Zájmy ochrany p írody a vodního hospodá ství je nezbytné pokud možno sladit.

121

4.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry 4.5.1. Výstavba Na T ebo sku se prolínají a dotýkají t í výrazné oblasti lidové architektury. Z Doudlebska na jihozápad , které je nejdéle osídleno, p sobí vliv velmi prosté architektury jednoduchých forem bez výrazných ozdob. Tvarem a prostotou sem v opa ném sm ru od severovýchodu zasahuje architektura Jind ichohradecka, která je sice mladší, ale sama ovlivn ná Vyso inou, má obdobné lapidární vyjád ení. V obou oblastech byla kamenná architektura b žn jší d íve, než je obvyklé jinde. Jako klín mezi tyto až puristicky isté sm ry proniká b hem 1. poloviny 19. století od severozápadu vliv blatenského selského baroka. Stá í jednotlivých vesnic lze do jisté míry vystopovat i podle jejich urbanistické struktury. Nejstarší sídla (Kolence, Novosedly, Lužnice, Dunajovice) jsou zpravidla návesního typu, mladší vesnice (Kojákovice, Suchdol, Hamr) p inesla p evážn typ lánový. Plán p vodního rozmís ování usedlostí lze doložit na obci Kojákovice, jak se dochoval do dnešní doby: první usedlosti (jednoty, samoty) se zakládaly podél údolních aluvií na p dách podmá ených, zatímco vyšší terény na p vodních stanovištích jedlových doubrav byly využívány zem d lsky. Spojovaly se postupn ve skupiny, charakteristicky uspo ádané vesnice. Statky stály ve dvou protilehlých adách se štíty obrácenými do st edu údolí, v n mž byl p ehrazen jeden nebo n kolik kaskádovit navazujících rybní k , lemovaných dv ma pruhy trávník s listnatými stromy: jasany, jilmy, olšemi, vrbou, nikdy stromy ovocnými, které se pozd ji sázely za humny v zahradách. Poto ní údolí takto odvod ovalo d myslným drenážním p írodním systémem výše položené vlastní obytné a hospodá ské budovy, z nichž se zadem p es stodoly p istupovalo p ímo do polí, která k usedlosti náležela. Tam též probíhala, na obvodu obce, vlastní komunikace, takže návesní prostor p edstavoval ideální zelené obytné prost edí. Osamocené jednoty se udržely na chudých p dách acidofilních hon , obklopené lesy s malou plochou orné p dy a pastvin. Starší osídlení vznikalo na p ízniv jších lokalitách, je sev en jší. Pozd ji byla osídlována místa p ed odvodn ním neobyvatelná, s chudší p dou a zástavba je proto rozvoln ná. Na jih od Suchdola (výb žek historického Vitorazska) je krajina poseta rozptýlenými usedlostmi podobn jako na plochách mezi Chlumem a Sta kovem, kde rozptýlené „jednoty“ vytvá ejí zcela ojedin lou krajinnou kompozici s výjime nou atmosférou. Památkový ústav v eských Bud jovicích již zpracoval podklady k prohlášení Vitorazska krajinnou památkovou zónou, stejn jako pro lesní komplex Jem insko, které složeno ze t í velkopanských loveckých obor je dnes skv lým p íkladem krajiny p etvá ené lov kem nejen pro užitek, ale komponované sou asn i pro krásu. Ostatn celá oblast T ebo ska je výjime n zda ilým p íkladem krajiny p etvá ené v pr b hu mnoha staletí s citem pro rovnováhu krajiny - sídel, les , polí, luk a vodních ploch, p írody a lidského hospoda ení. Charakteristické rysy vesnických staveb na T ebo sku vycházejí z místních p írodních podmínek, b hem svého vývoje odrážely také dostupnost materiál i bohatství a každodenní pot eby místních obyvatel. Hlavním stavebním materiálem st edov kého vesnického stavitelství bylo d evo. Vznikala roubená stavení s typickou vnit ní dispozicí - sv tnice, sí ( erná kuchyn ), komora, chlév. K t mto prostorám postupn p ibývaly roubené seníky, hospodá ské p íst ešky a sýpky. S bohatstvím sedláka vzr stal i rozsah dvorce z p vodn jednoduchého, v dvoustranný až t ístranný s uzav ením do návesního prostoru i na humna. Dispozice dvorce a uspo ádání vsi se zásadn nem nilo ani v pozd jších obdobích a z ásti z stává zachováno dodnes. Zm na nastala jen v použití materiálu: kamenné a cihlové zdivo

122

s vápennými omítkami nahradily z v tší ásti d evo, došková i šindelová krytina je nahrazena pálenou a pozd ji betonovou krytinou. Architektonický a urbanistický charakter vesnic dotvá ejí domky bezzemk a dílny (p evážn kovárny) emeslník . Pat í sem i tzv. obecní špejchary a drobné církevní památky. Významnými komponenty oblasti je ada samot -"jednot" zakládaných na volných plochách mezi rybníky (nap . mezi obcemi Chlum u T ebon a Sta kov). Další zvláštnost tvo í bašty - "baštýrny" - rybni ní statky vodního hospodá ství rozmíst né p i hrázích a mezi soustavou stok a kanál , jimiž je celá rybni ní soustava protkána (Rožmberská bašta, Novo ecká bašta apod.). V echách ojedin lým stavebním druhem jsou objekty roubených seník dochovaných zejména na loukách kolem T ebon .

Obr. 15: Sýpka v Bošilci Charakteristické rysy tradi ních obytných staveb T ebo ska: - p ízemní objekt („horizontalita p evažuje nad vertikalitou“), p da není p vodn obytná (stává se jí po zm n funkce objektu nap . na rekrea ní) - p evažuje horizontální p dorys objekt , tj. orientace na délku (obdélník min.1:2, lépe 1:3 a více, užší strana 5 - 8 m) - jednotlivé objekty (hlavní obytná budova, „výminek“ nebo špýchar ve vedlejším po adí, stodola, hospodá ská ást s chlévy, d evník atd.) jsou spojovány asto ve dvorce uzav ené ze t í nebo ze ty stran, asto s ohradní zdí propojují p ední štíty a prolomenou d ev nými vraty s brankou nebo uzavírající dvorec zezadu - objekt je ešený se štítem, výjime n s polovalbou, štítová ze je v jedné rovin (není zde žádný balkon, lodžie, arký apod.), štít je symetrický, výjime n asymetrický (kryté zápraží do dvora) 123

-

-

podlaha p ízemí je do cca 30 cm nad p ilehlým terénem, d m „vyr stá ze zem “, vstup do objektu je z boku, ne ve štítu obvodové st ny tvo í zdivo (cihlové, z nepálených cihel, kamenné) s hladkou nebo p irozen strukturovanou štukovou omítkou s jedno- až dvoubarevnou povrchovou úpravou, zejména na hospodá ských budovách je astá kombinace zdiva s d ev nými prvky (vrata stodol, prkenné výpln mezi zd nými pilí i apod.), na „schwarzenberských“ stavbách je typické neomítnuté cihlové zdivo v kombinaci se d evem a kamenem okenní otvory jsou relativn malé, okna jsou d lená st echa je symetrická, sedlová se sklonem 38°-45°, nejlépe 42°-43° krytina je pálená tašková, cihlov ervená až hn do ervená nebo šedá pokud se vyskytují viký e, tedy s odstupem min. 6-7 m, nízké, nápadné, p dní nadezdívky nejsou žádné ímsy jsou minimáln vyloženy (ne více než 30 - 45 cm v etn okapního žlabu, pokud zde je) objekt je dopln n bohatou zelení zahrady a sadu (vysokokmeny ovocných strom i okrasných listnatých d evin místního p vodu)

P vodní urbanistická struktura obcí i tradi ní rysy a provedení jednotlivých staveb (v etn ve ejných budov – kostel a vesnických kaplí, škol, hostinc , sokoloven, obecních ú ad atd.) p etrvaly plošn až do 50. let a 60. let 20. století, kdy do vesnic prudce vtrhla „moderní doba,“ ve zvlášt nep íznivé podob socialistické kolektivizace a zpr mysln ní zem d lství a ideologicky motivované snahy p iblížit vesnici za každou cenu m stu. Do té doby harmonická struktura vesnic byla rozbíjena moderními a architektonicky v tšinou nekvalitními i p ímo cizorodými objekty – pr myslov vyhlížejícími areály velkokapacitních kravín , skladovými objekty, silážními v žemi a vodojemy, p edimenzovanými kulturními domy, velkoprodejnami, panelovými domy a adovými „bytovkami“ apod. Vedle nových nevzhledných objekt asto chátraly p vodní statky. Tém neexistují vesnice, které by byly t chto zásah ušet eny. Pokud ano, alespo z ásti, rekrutují se z nich kandidáti na vesnické památkové zóny. V n kterých obcích i ástech jejich katastr se od 60. let rozb hla i masová výstavba rekrea ních objekt – chat. Naopak vlna „chalupá ství“- p em ny ásti bytového fondu na rekrea ní objekty - vedla a stále vede spíše k zachování a kvalitn jší údržb dochovaných staveb lidové architektury. V sou asné dob se na jedné stran v tradi ním duchu obnovuje ada d íve zchátralých objekt a hledá se pro n nová funkce (cestovní ruch, agroturistika) a objevují se i kvalitní a tradi n pojaté novostavby, na druhé stran jsou vesnice pod tlakem výstavby nevhodných objekt – zejména „katalogových“ rodinných dom , asto bezmyšlenkovit p ebíraných z jiných zemí a region , p ípadn se inspirujících masovou výstavbou na okraji velkých m st (tzv. „podnikatelské baroko“ a bungalovy satelitních m st). Objevují se také nové požadavky na inženýrské stavby ve vesnickém prost edí (telekomunika ní v že, nová el. vedení). P ehled územn plánovací dokumentace a podklad na území CHKO T ebo sko je uveden v p íloze . 9. Památková ochrana na území CHKO T ebo sko V ad vesnic T ebo ska se dochovalo množství selských stavení, kapli ek, návesních kováren nebo božích muk ve volné krajin . Zachovaly se i objekty, které mimo tuto oblast nenajdete. Jsou to p edevším bašty roztroušené mezi rybníky, ale také v echách unikátní d ev né seníky, jejichž nejznám jší skupina je k vid ní na

124

Mokrých lukách u T ebon . Toto bohatství se promítá do skute nosti, že v 7 vesnicích již vesnická památková zóna vyhlášena byla a v 5 dalších je navržena. V nemén než 23 dalších vesnicích naleznete p es 150 chrán ných objekt . V samotné T eboni je více než dalších 100 objekt a chrán ných je rovn ž p es 40 seník . Chrán nou technickou památkou je i ást rožmberské rybni ní soustavy se známou Zlatou stokou, Novou ekou a rybníky Sv t a Rožmberk. ást t ebo ské rybni ní soustavy je spolu s historickým jádrem T ebon (MPR) navržena i do seznamu Sv tového kulturního d dictví UNESCO. P irozené centrum oblasti - T ebo - je m stskou památkovou rezervací uzav enou v dob e dochovaných hradbách. Loka ní m sto bylo založeno ve druhé polovin 13. století na míst trhové osady v sousedství tvrze (možná hradu), která chránila obchodní cestu z ech na Moravu p i pr chodu rozsáhlými bažinami v míst významné k ižovatky na rakouském pomezí. Ke skute nému rozvoji m sta došlo až ve druhé polovin 14. století, kdy dvoulodní kostel Sv. Jiljí na rozhraní mezi areálem vznikajícího kláštera a vlastního m sta nahradil mén výstavný farní kostelík. Ve vývoji kláštera se nejvýrazn ji uplatnila gotika a baroko, zatímco v areálu zámku byly pozdn gotické etapy výrazn p ekryty renesan ní výstavbou, která je p es pozd jší barokní úpravy a dostavby p evládajícím slohem zámeckého areálu. Teprve 16. století p ineslo výstavbu, a to hned p ekotnou, zd ných m š anských, doposud d ev ných, dom . K další významn jší stavební etap došlo až koncem 17. století a zvlášt ve století 18., kdy se tvá m sta znovu výrazn zm nila. Tuto prom nu umožnil jednak obnovený hospodá ský rozkv t, jednak, paradoxn , n kolik ni ivých požár . T ebo vlastní jednu mén známou, ale o to vzácn jší stavební památku. Je to v roce 1833 dokon ený unikátní m stský divadelní sál v areálu radnice, jehož hledišt je obkrouženo p vabnými balkony a galeriemi d ev né konstrukce. Ve vesnici Hamr (u Veselí nad Lužnicí) stojí nejzachovalejší z kdysi po etných tvrzí, z nichž v tšina zanikla již dávno (Lutová, Veselí, V esná, Val, Stará Hlína, Ratibo , Slov nice), n které se prom nily v zámky (Kardašova e ice a zejména Chlum u T ebon , ze kterého se vydal následník rakousko-uherského tr nu Ferdinand d´Este v roce 1914 na osudovou cestu do Sarajeva) a n kolik lze najít v podob zarostlých hromad kamenné sut a zbytk zdiva (Voglhaus u Klece). I významn jší hrady (Stráž nad Nežárkou, T ebo , Lomnice) byly pozd ji p estav ny na zámky. V pr b hu 2. poloviny 17. století v n kolika stavebních etapách vyrostl na okraji ernínské obory Jem ina barokní lovecký zámek v kouzelné poloze na terase nad lukami podél Nežárky, které jsou osazeny voln roztroušenými mohutnými solitéry v kovitých dub . Zajímavým dokladem o charakteru osídlení jsou mimo jiné i židovské h bitovy. Mezi nejmalebn jší a s nejstaršími náhrobky pat í h bitov v Kardašov e ici a h bitov na katastru Pístina, ztrácející se na okraji lesa mezi Stráží nad Nežárkou a pískovnou. V podobné poloze na okraji téhož lesa Na Pískách necelý kilometr severozápadn od h bitova lze najít poh ební mohyly halštatské kultury. Z poutních míst stojí za zmínku Chlum u T ebon , kde je kostel sou ástí náro n jší barokní krajinné kompozice. Toto založení ovlivnilo nejen vývoj samotné vesnice Chlum, jejíž centrum se p esunulo z p vodní návsi ke kostelu, ale i vzdálenou Lutovou, tradi ní centrum oblasti (fara), kde o mnoho starší pou zanikla a s ní i poutní kostel. T žišt rozvoje se pak (i z jiných d vod ) p esunulo do Chlumu, zatímco Lutová od 19. století prakticky stagnuje.

125

M stské památkové rezervace: MPR T ebo (1976) Národní kulturní památky: T ebo – zámek a Schwarzenberská hrobka (2001) T ebo – klášter augustinián s kostelem Sv. Jiljí (1975) Kulturní památky: N kolik desítek nemovitých kulturních památek v obcích a ve volné krajin (aktuáln viz http:// monumnet.npu.cz) Vesnické památkové zóny Vyhlášené: Bošilec (1990), Kojákovice (1990), Lutová (1990), Pístina (1990), Pon drážka (1990), Žíte (1990) Navržené (širší návrh 2001): Lhota u Dynína, Lužnice, Nítovice, St íb ec Jiné starší nerealizované návrhy: Záblatí, Hrachovišt , Horusice, Mníšek Krajinné památkové zóny: Navržené: KPP Jem insko, KPP Vitorazsko Jiné starší nerealizované návrhy: KPP T ebo sko Lokalita nominovaná na vyhlášení za lokalitu Sv tového kulturního d dictví UNESCO (World Heritage): T ebo ské rybníká ské d dictví (rozsah území v jednání) Možnosti Správy CHKO p írody zasahovat do procesu výstavby jsou dány jejím postavením dot ených orgán státní správy v územním plánování a p i umis ování a povolování staveb (§ 12 a § 44 zákona . 114/1992 Sb.). Vzhledem k tomu, že institut krajinného rázu umož uje regulovat vzhled stavby pouze do ur ité úrovn (nelze postihnout adu detail , problematické je prosazování kvalitních staveb v již degradovaných lokalitách atd.) a navíc se ada staveb odchyluje p i realizaci od schválených parametr (i díky benevolenci stavebních ú ad ), dochází i v sou asnosti bohužel k dalšímu estetickému znehodnocování vesnického prost edí nevhodnými stavbami. Efektivnost Správy je také negativn ovlivn na jejím zahlcením množstvím stavební agendy ( asto velmi formální), kterou je nutno vy ídit, takže nezbývá as na významn jší akce a systematickou práci s investory. Jako preventivní nástroj vydala Správa v roce 2004 první verzi informa ní brožury pro stavebníky obsahující základní regulativy pro výstavbu v CHKO T ebo sko (Obecné regulativy pro výstavbu a p estavbu na území CHKO a Pravidla pro stavby v CHKO T ebo sko). V budoucnu bude nutno vyhodnotit praktické zkušenosti s novým stavebním zákonem. Neexistence IV. zóny CHKO T ebo sko dosud neumož uje zjednodušit aplikaci § 44 ve v tších obcích. Proces zpracování územních a regula ních plán je nadále zásadním místem pro uplatn ní koncep ních požadavk ochrany krajiny.

4.5.2 Doprava Silni ní doprava Silnice významné z hlediska ochrany p írody a krajiny, které procházejí nebo se dotýkají území CHKO T ebo sko: 126

Silnice I/24 Veselí nad Lužnicí -T ebo – Halámky (státní hranice) V období platnosti p edchozího plánu pé e byla na této trase t sn na hranicích CHKO realizována nová odbo ka ze silnice E 55 u Horusic (mostní objekt p es železnici Veselí nad Lužnicí – eské Bud jovice) a p eložka v Majdalen v míst nebezpe ných zatá ek severn od obce. Tyto stavby byly realizovány za podmínek stanovených orgánem ochrany p írody (v Majdalen došlo ke stažení silni ní a železni ní dopravy do jednoho užšího koridoru a oddálení komunikace od I. zóny CHKO, mostní objekt p es „Odleh ova “ zajiš uje bezpe nou migraci vydry í ní podél vodního toku). Ve stádiu úvah, resp. studií jsou na této trase obchvaty Lomnice nad Lužnicí a Suchdola nad Lužnicí. Silnice I/34 ( eské Bud jovice) – T ebo – Jind ich v Hradec Na této trase byla v období platnosti p edchozího plánu pé e realizována kruhová k ižovatka v T eboni. V projektové p íprav a povolovacích ízeních v etn EIA je nové vedení trasy Vranín (hranice CHKO) – T ebo (sou ást nové trasy zahrnují obchvaty Lišova a Št pánovic), Správa CHKO preferuje nulovou variantu pr chodu komunikace Vranínem (ve stávající stop ) a sm rem k T eboni variantu AB (severn od stávající komunikace, což je citliv jší k oblasti rybník Zlatníky – Spolský mlýn). Dále je od zá í 2005 ve výstavb obchvat Stráže nad Nežárkou ( ešení odsouhlaseno Správou CHKO). Dálnice D3 (úsek Sob slav – Bošilec) Trasa plánované dálnice vede paraleln hranicí CHKO T ebo sko, avšak svými V míst k ížení dálnice D3 s Bukovským ty ech polích v celkové délce 80 m stejn

s železni ní tratí t sn za severozápadní vlivy se tohoto území áste n dotýká. potokem je navrženo realizovat viadukt o jako u železnice.

Silnice II/154 T ebo – Nové Hrady a II/155 T ebo – Borovany D ležitým místem na t chto silnicích druhé t ídy zajiš ujících spojení do jihozápadní ásti CHKO T ebo sko a využívaných i t žkou kamionovou dopravou (HBSW Dobrá voda By ov apod.) je pr tah T eboní procházející na hrázi rybníka Sv t. V sou asnosti se p ipravuje oprava tohoto úseku. Zárove byla zahájená projektová p íprava p eložky t chto komunikací okolo historického jádra T ebon (p es prostor Mokrých luk). Vzhledem k citlivosti tohoto území s mimo ádným krajinným rázem, daným mimo jiné tím, že z jihu a jihozápadu vstupuje nezastav ná krajina p írodního charakteru až na okraj historického jádra m sta, je tato stavební akce velmi problematická, by je rámcov zakotvena v územním plánu m sta. O volb p ípadné „optimální“ varianty je nutno rozhodnout v návaznosti na objektivní dopravní zhodnocení nutnosti p eložky a v rámci procesu EIA. Na území CHKO T ebo sko se vyskytují ješt další silnice II. t ídy, jejichž vliv na ochranu p írody není významný: II/147 Veselí nad Lužnicí - Kardašova e ice (tvo í ást hranice CHKO na severu) II/148 Lišov - Lomnice nad Lužnicí - Mláka (navazuje na I/34) II/153 Lásenice (navazuje na I/34) - Chlum u T ebon - Majdalena (navazuje na I/24) II/103 Halámky (navazuje na I/24) - eské Velenice Cestní sí silnic III. t ídy je pom rn hustá a je dále dopln na zna ným množstvím místních komunikací, polních a lesních cest.

127

Železni ní doprava Železnice Veselí nad Lužnicí – eské Velenice (tra . 226 - sou ást IV. železni ního koridoru) Tradi ní trasa železni ního spojení Prahy a Vídn (dráha císa e Františka Josefa) je sou ástí (bo ní v tví) budoucího IV. železni ního koridoru. Procesem EIA prošel projekt optimalizace této trat ve stávající stop zahrnující její elektrifikace, vým nu železni ního spodku i svršku a modernizaci stanic a všech technických za ízení. Projekt je celkov p ijatelný, má však dv sporné díl í ásti – výstavbu protihlukových zdí na ochranu obytné zástavby p ed hlukem v místech, kde je to nevhodné z d vodu krajinného rázu (Vlkov, Dvory nad Lužnicí), a výstavbu p ivad e VVN 110 kV z rozvodny Lipnice do eských Velenic. Vhodn jší ešení bude hledáno v rámci individuálních správních ízení. V p ípad p ivad e VVN kV byla již nalezena a odsouhlasena trasa minimalizující negativní vliv této stavby na krajinný ráz. Železnice Veselí nad Lužnicí – eské Bud jovice (tra . 220 - IV. železni ní koridor) Tato železni ní trasa tvo í ást severozápadní hranice CHKO T ebo sko. V rámci optimalizace hlavní trasy IV. železni ní koridoru je naplánováno její zdvojkolejn ní a elektrifikace. Upravené trasování oblouk zasahuje mírn do okraje PR Horusická blata a jejího ochranného pásma a do CHKO zasahuje také nov vedený úsek mezi stanicemi Veselí n/L.- zastávka a Veselí n/L.- hlavní stanice (v etn nového mostu p es Nežárku nad jezem). V rámci EIA bylo nalezeno p ijatelné ešení této stavby. D ležitým místem je k ížení trati a plánované dálnice D3 s Bukovským potokem – významným biokoridorem a migra ní trasou pro velké obratlovce, kde je na základ návrhu AOPK navrženo realizovat viadukt o ty ech polích v celkové délce 80 m. Zimní údržba komunikací V souladu se základními ochrannými podmínkami je základním typem zimní údržby komunikací v CHKO T ebo sko pluhování a inertní posyp. Tak jsou ošet ovány všechny komunikace v CHKO v p sobnosti závod Správy a údržby silnic (SÚS) Tábor, eské Bud jovice a Jind ich v Hradec s výjimkou následujících úsek komunikací, kde je s ohledem na zajišt ní bezpe nosti dopravy na páte ních a mezinárodn významných trasách provád na chemická údržba (solení): - silnice I. t ídy I/24 od hranic okresu J. Hradec (u Vlkova) na hrani ní p echod Halámky - silnice I. t ídy I/34 v úseku Vranín-Stráž nad Nežárkou - silnice II. t ídy . II/103 v úseku Halámky – Nová Ves nad Lužnicí V jiných lokalitách byla chemická údržba provád na zcela výjime n a pouze lokáln za mimo ádn kritických stav sjízdnosti vozovek (svažité úseky apod.). Výjimka z § 26, odst. 1, písm. h) zákona . 114/1992 Sb. na provád ní chemické údržby uvedených úsek komunikací byla na základ kladného stanoviska Správy CHKO vydávána v posledních 13 letech ministerstvem ŽP za t chto podmínek : - minimalizace množství posypové soli a aplikace v co nejú inn jší podob (granulovaná s l skráp ná solankou) s p ihlédnutím k aktuální a bezprost edn o ekávané meteorologické situaci, - použití nejmodern jší sypací techniky (citlivé automatické dávkova eSTRATOS apod.) - omezení preventivního posypu na nezbytné minimum,

128

-

okamžité zp tné hlášení jiných aplikací soli na udržení sjízdnosti v kritických situacích v jiných lokalitách telefonicky na SCHKOT, zajišt ní ádného skladování soli bez nebezpe í únik do okolního prost edí, nadstandardní údržba a p ednostní dosadby silni ní zelen geograficky p vodních a stanovištn vhodných druh v místech s negativními ú inky solení priorita v úsecích silnic I/24 Vlkov-T ebo a I/34 T ebo - Vranín) ádné proškolení a zajišt ní provozní discipliny posádek sypa pravidelné ro ní poskytování písemných údaj o množství použité soli, pokácených d evinách a o nových výsadbách Správ CHKO T ebo sko

Problémy sou asného stavu Nedostate ná údržba a dosadby silni ní zelen p i komunikacích I. t íd z d vod nedostatku financí a z d vod prosazování koncepce editelství silnic a dálnic, která zde nové výsadby v zásad odmítá (do jisté míry st et se silni ní legislativou). Nejsou tak kompenzovány negativní ú inky solení na silni ní stromo adí, jejichž stav se zhoršuje (zejména úseky I/24 Vlkov-T ebo ). Opakovaná snaha n kterých m st a obcí (T ebo , Lomnice nad Lužnicí) p ejít i na území sídel na chemickou zimní údržbu komunikací (z d vod zanášení kanaliza ních vpustí inertním posypem, zvýšené prašnosti a vyšších náklad na úklid v jarním období). Zhodnocení možností parkování Vzhledem k relativn hustému osídlení T ebo ska jsou základní možnosti parkování zajišt ny b žným zp sobem ve m stech a obcích a jsou z hlediska ochrany p írody a krajiny v zásad bez v tších problém . V ideálním p ípad možnosti parkování navazují na východiska zna ených tras a nau ných stezek (T ebo ). Další parkovací možnosti využitelné návšt vníky jsou na odpo ívadlech státních silnic (nap . Holi ky – Rozvodí, Stráž nad Nežárkou) nebo na zpevn ných plochách u n kterých rekrea ních za ízení vzniklých z bývalých t žeben (pískovna Vlkov, Tuš ). Vlastní parkovišt jsou budována provozovateli kemp , penzion a dalších ubytovacích za ízení. Skromné parkovací možnosti na okrajích a k ižovatkách cest i na vícemén provizorních parkovištích se nabízí i na jiných návšt vnicky atraktivních místech (u St íb eckého mostu, v Ji íkov údolí – nau ná stezka ervené blato, rybník Rožmberk), pro v tší návšt vnost jsou však jejich kapacita i provedení nedostate né. Nedostatek parkovacích míst (nejen pro osobní automobily, ale i pro autobusy) m že být limitují pro zvládnutí náporu návšt vník nap . V T eboni v p ípad , že by zde byla vyhlášena lokalita Sv tového kulturního d dictví UNESCO v letním období je kritická situace s parkováním na okrajích silnic v blízkosti rekrea n využívaných pískoven a na vjezdech na lesní cesty. Až na výjimky (pr jezd t žké nákladní dopravy z jihu CHKO T eboní po silnici II/154 v etn hráze rybníka Sv t) nep estavuje doprava a její infrastruktura na území CHKO zásadní a ne ešitelné st ety. Obchvaty a p eložky na silnicích I. a II. t ídy, které jsou realizovány (Majdalena), ve výstavb (Stráž nad Nežárkou) nebo v plánu (Vranín, Lomnice nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Tuš ) mají p ijatelné varianty, vyhodnocované v rámci EIA. Díky složité terénní situaci a citlivosti prost edí (Mokré louky, historické jádro) se jako problematická jeví p eložka trasy silnic II/154 a II/155 okolo T ebon , kde se Správa CHKO staví za podrobné vyhodnocení variant v rámci procesu EIA, které umožní vybrat trasu obchvatu nejmén poškozující zájmy ochrany p írody a krajiny. Z hlediska krajinného rázu není vhodné ani mimoúrov ové k ížení

129

silnice I/24 se železnicí u zastávky Lužnice. Problematika je ešena s ú astí Správy CHKO v rámci p ípravy ÚPN VÚC Jiho eského kraje. Vzhledem k tomu, že proces investi ní p ípravy liniových staveb trvá adu let a zahrnuje fázi územního plánování, hodnocení vliv na ŽP i fázi stavebního ízení, je nezbytné zachovat kontinuitu koncep ního p ístupu a vyjad ování Správy CHKO. U odsouhlasených staveb je d ležitá kontroila dodržení stanovených podmínek. Zimní chemická údržba komunikací je dosud akceptována s vládní výjimkou na úsecích silnic I. t ídy a spojce na hrani ní p echod po silnici II. t ídy. Nem la by být dále rozši ována, naopak v p ípad zanedbávání údržby a obnovy silni ní zelen je na míst zvážit neud lení výjimky pro další období, po ínaje zimní sezónou 2008-2009. P ipravovaná stavba optimalizace IV. železni ního koridoru (tra Veselí nad Lužnicí – eské Velenice, elektrifikace s jednou kolejí ve stávající stop ) byla z hlediska OPK vyhodnocena jako p ijatelná s výjimkou instalace protihlukových st n ve Dvorech nad Lužnicí a ve Vlkov , kde bude v rámci stavebního ízení hledáno z d vod krajinného rázu jiné ešení. Byl vydán souhlas s p ivad em VVN 110 kV pro napájecí stanici D v eských Velenicích. Nep ijatelné je ob as navrhované z izování trvalých sportovních a civilních letiš s rozsáhlejším provozem (v T eboni u rybníka Sv t, u Horusického rybníka). V lokalit Dvorce u T ebon byla akceptována plocha pro vzlet a p istání sportovních létajících za ízení. Pokud dojde k nár stu provozu t chto za ízení (motorové padáky, motorová rogala, ultralighty), je na míst regulace s omezením let v nízkých výškách nad ornitologicky významnými lokalitami (hnízdišt , shromaždišt ). Opakované žádosti o povolení provozu plavidel se spalovacím motorem (motorové luny pro vodní lyžování, vodní skútry) na rybníce Sv t, p ípadn na dalších lokalitách jsou odmítány. Výjimkou je na rybníce Sv t provoz doprovodných a záchraná ských lun p i vesla ských závodech a tradi ní provoz ve ejné výletní vyhlídkové lodi.

4.5.3. Technická infrastruktura (inženýrské sít ) Jako pom rn hust osídlená oblast rozkládající se p i okraji eskobud jovické sídelní regionální aglomerace je CHKO T ebo sko protkáno adou sítí technické infrastruktury. Krom vedení místního a regionálního významu oblastí procházejí také nad azené sít celostátního významu. Elektrické vedení VVN 400 kV prochází z jaderné elektrárny Temelín sm rem na eskomoravskou vrchovinu p es CHKO T ebo sko p ibližn po linii Lhota u Dynína Záblatí - Klec - Kolence - Novosedly nad Nežárkou - Plavsko a svými mohutnými p íhradovými stožáry na mnoha místech ur uje, resp. narušuje krajinný ráz v ad lokalit. Na elektrickou rozvodnu v Lipnici je vázána ada elektrických vedení, zejména vedení 110 kV procházející sm rem na Suchdol nad Lužnicí – Chlum u T ebon – Lutová – Libo ezy – P íbraz, s uvažovanou novou v tví vedenou výhledov ze Suchdola nad Lužnicí p es Hrdlo ezy a Dvory nad Lužnicí do Nové Vsi nad Lužnicí (uvažovaná napájecí stanice pro nov elektrifikovanou železni ní tra Veselí nad Lužnicí – eské Velenice) a do eských Velenic (správa CHKO vydala v roce 2006 souhlas s vydáním územního rozhodnutí). V posledních letech dochází k astým rekonstrukcím a k rozši ování vedení 22 kV a místních p ipojovacích vedení, což je spojeno s výstavbou nových stožár nadzemních vedení, transformátor apod. U nov budovaných a rekonstruovaných vedení je ochrana pro dosedající ptáky ešena p ímo ustanovením § 5a odst. 6 zákona . 114/1992 Sb. (konstruk ní ešení zabra ující usmrcování pták ). U 130

n kterých stávajících vedení 22 kV došlo v posledních letech na základ jednání Správy CHKO a rozvodných závod k úprav sloup v n kterých úsecích z d vod ochrany p írody. Jako dosud ne ešené a problematické úseky se z hlediska ochrany pták jeví tato vedení: pr chod vedení 22 kV PR Na Ivance, pr chod vedení 22 kV PR Horní Lužnice (Nová Ves nad Lužnicí), systém vedení 22 kV a nižších v celém okolí NPR Velký a Malý Tisý, vedení 22 kV Pávek – Zadní dv r, vedení 22 kV Libo ezy – Chlum u T ebon . Rozvoj elektrifikace obecn zat žuje krajinu stále novými za ízeními, která ovliv ují také krajinný ráz. Zastav ná území obcí eší v tomto ohledu vyhláška MMR . 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, podle které se rozvodné energetické a telekomunika ní vedení v zastav ných územích obcí umis ují pod zem (§ 4 odst. 5). Správa CHKO požaduje provád ní koncových elektrických vedení (p ípojek) podzemním kabelem také v bezprost edním okolí hodnotných stavebních objekt a v krajinných enklávách s výjime n hodnotným krajinným rázem. U vedení vysokých a velmi vysokých nap tí je tento požadavek ze strany rozvodných podnik striktn odmítán z technických a ekonomických d vod a možnost ovlivn ní stavby se redukuje na volbu nejmén škodlivé varianty trasy a na volbu typ stožár , jejich nát ru, zp sobu bezpe nostního zna ení apod. Z d vod krajinného rázu p edepisuje Správa CHKO n kdy u místních rozvod také použití d evených sloup místo betonových, p ípadn stanoví u betonových sloup podmínky pro barevnost. Územím CHKO prochází ve sm ru západ-východ také dálkový vysokotlaký plynovod, který v posledních letech prošel generální opravou (vým nou potrubí). Tato trasa je se souhlasem Správy CHKO stabilizována stejn jako ostatní nad azené sít v konceptu ÚPN Jiho eského kraje. K budování st edotlakých p ípojek a k plošné plynofikaci v tších a st edních obcí (T ebo , Veselí nad Lužnicí, Chlum u T ebon , Suchdol nad Lužnicí, Kardašova e ice, Stráž nad Nežárkou, Lomnice, Majdalena, Bošilec, Plavsko, Nová Ves nad Lužnicí, Lužnice, Novosedly nad Nežárkou) došlo s dota ní podporou státu zejména v 90. letech minulého století, pokud již nebyla provedena d íve. V sou asnosti vzhledem k rostoucím cenám plynu zájem obyvatel menších obcí o zavedení plynu upadá a ve stále v tší mí e se zavádí tradi ní i modern jší zp soby vytáp ní d evem.To se týká i okrajových ástí plynofikovaných sídel. Z hlediska ochrany p írody a krajiny je plynofikace obcí neutrální a pot ebná infrastruktura je povolována bez v tších problém . V posledních deseti letech bylo na území CHKO T ebo sko také sm rováno množství požadavk na výstavbu stožárových základnových stanic telekomunika ní sít (mobilní telefony - GSM) jednotlivých operátor . V p ípad , že by byly telekomunika ní stožáry povolovány bez jakékoliv vzájemné koordinace a spolupráce operátor , došlo by k zatížení krajiny a konkrétních míst vhodných pro výstavbu (z hlediska konfigurace terénu a blízkosti komunikací) n kolika desítkami objekt , asto navržených v polohách výrazn narušujících krajinný ráz. Správa CHKO proto ve spolupráci s úst edím prosazuje požadavek na sdílení technické infrastruktury více operátory a princip minimalizace t chto za ízení na území CHKO (p i zachování funk nosti komunika ních sítí). V maximální mí e jsou pro umís ování anténních systém využívány v první ad stávající objekty (tovární komíny, v žové vodojemy – hydroglobusy, výškové budovy). Pokud je to možné, jsou nov budované stožáry umís ovány tak, aby byla ást jejich konstrukce zakrývána lesními porosty. Pro citliv jší lokality jsou po izovány individuální posudky vlivu stavby na krajinný ráz (narušení dálkových pohled , viditelnost z kritických bod atd.).

131

Základnové stanice s p íhradovými nebo jednod íkovými stožáry (v žemi) jsou umíst ny v t chto lokalitách: Suchdol – T i facky Halámky – celnice Mláka T ebo – Holi ky Stará Hlína Lomnice nad Lužnicí Sta kov Libo ezy – oudk v vrch Aktuáln p ipravované lokality s vydaným souhlasem Správy CHKO: Cep - JZ od obce, sdílení v že Eurotel a Vodafone Cep - dobývací prostor Cep II, sdílení v že Vodafone a T-Mobile Dvory nad Lužnicí - zem d lský areál, sdílení v že t emi operátory Výhledové lokality dle požadavk a spole né koncepce operátor : Branná – p ednostn na seníku na okraji obce (sdílení v ží Vodafone a T-Mobile, odsouhlaseno SCHKOT) Lužnice – p ednostn na stávajících objektech v zem. areálu (v ž Vodafone, odsouhlaseno SCHKOT) Pon drážka (v ž Vodafone, odsouhlaseno SCHKOT) Mníšek – Žíte (požadavek na 2 v že Vodafone a T-Mobile, neodsouhlaseno oudk v vrch SCHKOT – dále jednat, preferovaná varianta sdílení na lokalit u Libo ez nebo mimo CHKOT) Vedení sítí technické infrastruktury územím CHKO nelze zcela vylou it, je však nutné množství t chto za ízení minimalizovat a povolovat jejich výstavbu v p ípadech, že jsou prokazateln nezbytná a na základ vyhodnocení všech vliv na p írodu a krajinu (proces EIA, individuální posouzení krajinného rázu). Koncep n je nutno v as sít ešit a regulovat v rámci územních plán . Na území MZCHÚ a na dalších místech významných z ornitologického hlediska je nutné prosadit bezpe nou úpravu nadzemních elektrických vedení. Preferováno je obecn podzemní vedení elektrických sítí nižších ád , u ostatních vedení volba sloup s ohledem na krajinný ráz. Umis ování telekomunika ních v ží se ídí principem jejich minimalizace na základ sdílení více operátory a po vyhodnocení vliv na krajinný ráz. Z dosavadních požadavk operátor není vy ešena a odsouhlasena Správou CHKO jedna lokalita (prostor Mníšek-Žíte -Libo ezy).

4.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady a zacházení s odpady CHKO T ebo sko není významnou pr myslovou oblastí, pr mysl je zde zastoupen okrajov v podob n kolika st edn velkých podnik a v tšího po tu menších provoz a drobných živností. Výroba asto navazuje na zde tradi n zastoupená odv tví primárního sektoru – na t žbu nerostných surovin a rašeliny, na lesnictví, zem d lství a rybá ství. Mezi tato odv tví pat í stavební výroba (produkce stavebních hmot a prefabrikát – Lasselsberger a.s., divize živec Nová Ves nad 132

Lužnicí, provozovny Hanson R a.s., Sloupárna Majdalena s.r.o.), d evozpracující pr mysl (výroba eziva – nap . pila KODAVO s.r.o. Halámky, pily v T eboni, v Chlumu u T ebon , v Suchdole nad Lužnicí, nábytká ství – nap . RESI s.r.o.T ebo apod.), výroba skla a keramiky, ( eské sklo a porcelán SF s.r.o., Skloform a.s. Nová Ves nad Lužnicí), zpracování ryb a zem d lských produkt (zpracovna ryb Rybá ství T ebo a.s.), zpracování rašeliny (Rašelina Sob slav a.s., provoz Branná) a dále strojírenské, skladovací a agrochemické podniky zajiš ující servis pro zem d lství a lesnictví (nap . AGRICO T ebo , Agraservis T ebo ). Z dalších výrobních odv tví je tradi ní pivovarnictví (pivovar Bohemia Regent a.s. T ebo ). Stále v tší význam získávají i podniky zužitkovávající bohatství podzemních vod T ebo ské pánve (Fontea a.s. Veselí nad Lužnicí, HBSW Dobrá voda a.s. By ov - t sn za hranicí CHKO). V posledních deseti letech došlo na území T ebo ska k rozvoji menších moderních montážních podnik (zejména v oblasti elektrotechniky), které poskytují zam stnání mén kvalifikovaným pracovním silám uvoln ným p i transformaci státního a družstevního zem d lství. Tyto výroby jsou ve vztahu k životnímu prost edí neutrální a jsou umíst ny i v menších obcích (Moeller Elektrotechnika s.r.o. Suchdol nad Lužnicí, Lexa Hamr). V oblasti p sobí také celá ada úsp šných stavebních firem. Specifickým odv tvím T ebo ska je láze ství v T eboni (Bertiny lázn s.r.o., Lázn Aurora a.s., nov vznikající subjekty). V T eboni jako centru oblasti došlo k výraznému rozvoji obchodní sít . Oproti po átku platnosti p edchozího plánu pé e zanikly nebo byly podstatn zredukovány n které tradi ní výrobní podniky T ebo ska (OTAVAN a.s.T ebo , Sklárny eský K iš ál v Chlumu u T ebon ). Pr myslové podniky jsou p evážn v souladu s územními plány situovány do schválených pr myslových zón nebo do tradi ních výrobních areál v zastav né ásti obcí na území III. zóny CHKO a z hlediska p írody a krajiny nep edstavují významnou zát ž (za p edpokladu, že jsou dodržovány technologické postupy a provozní normy). Povolování nových provoz i rozši ování stávajících je v tšinou vázáno na proces EIA. V souvislosti se zp ísn ním zákon na ochranu ŽP došlo ke zlepšení technického stavu ady pr myslových za ízení a snížení jejich vlivu na ŽP (akce Plynofikace Sloupárny Majdalena, Odprášení sklá ských pecí a plynofikace sklárny v Chlumu u T ebon , vodohospodá ské investice v provozech spole nosti Lasselsberger a.s.). Pokud existují v daném území v územních plánech schválené a dostate n kapacitní pr myslové zóny, Správa CHKO nesouhlasí s umís ováním nových pr myslových závod na jiná místa (do volné krajiny (p ípad nové továrny na výrobu betonové dlažby firmy BEST a.s. ve Vranín realizované nakonec až za hranicí CHKO T ebo sko). Akutní st ety mezi provozem výrobních podnik a zájmy ochrany p írody a krajiny na území CHKO T ebo sko v sou asné neexistují, p ípadné díl í st ety jsou ešitelné v rámci povolovacích ízení. Zacházení s odpady Narozdíl od období na za átku platnosti p edchozího plánu pé e je stav odpadového hospodá ství v CHKO T ebo sko na lepší úrovni. V tší starší nepovolené nebo áste n povolené, avšak nezabezpe ené obecní skládky, byly ukon eny a v tšinou rekultivovány. Rozší ení nejv tší skládky TKO Stráž nad Nežárkou o t etí skládkovací bazén bylo shledáno z hlediska OPK p ípustným a prošlo zjiš ovacím ízením EIA. Pro území CHKO existují legální možnosti ukládání všech druh odpad , ve v tších obcích existují sb rové dvory a organizované sb rové dny pro ve ejnost. Tzv.

133

evidované staré zát že jsou sledovány p íslušnými orgány v oblasti vodního hospodá ství a zacházení s odpady. P ímé poškozování zájm OPK není zjišt no. Skládky odpad a staré zát že Provozované skládky odpad evidované ve zpráv ŽP Jiho eského kraje (rok 2005), provoz povolen s ú astí Správy CHKO jako dot eného orgánu státní správy: Skládka tuhých komunálních odpad Stráž nad Nežárkou (V okraj dobývacího prostoru Pístina) Skládka inertního odpadu Dvory nad Lužnicí (bývalá pískovna p i silnici Dvory n/L.– Hrdlo ezy) Jiné: Hamr: P i silnici Hamr – Chlum u T ebon úprav )

(využití inertního odpadu k terénní

P ehled starých ekologických zát ží evidovaný v systému evidence kontaminovaných míst – sledováno a ešeno centráln (databáze a mapové aplikace CENIA: www.cenia.cz) Drahov: bývalá skládka tuhých komunálních odpad v lokalit Šibeni ní vrch Hatín: farma (výkrmna vep ) v lokalit Zadní dv r Kardašova e ice: farma (výkrmna vep ) v osad Cikar a letní výkrmna Cikar – safari Suchdol nad Lužnicí: areály bývalých Jiho eských d eva ských závod a.s. („starý“ a „nový“ závod) Suchdol nad Lužnicí: skládka bývalých Jiho eských d eva ských závod a.s., lokalita Na Huti T ebo : SDM T ebo , pr myslový areál na severu m sta mezi železnicí a silnicí I/24 (Agraservis, Raab…) Val: bývalá skládka tuhých komunálních odpad Val – Kopaniny (1,5 km v od obce) Vlkov: bývalá skládka tuhých komunálních odpad , 500 m z od obce, za h išt m D íve zjišt né, centráln nevidované staré zát že (v pr b hu platnosti p ipravovaného plánu pé e se navrhuje provést jejich revizi v terénu): Chlum u T ebon : skládka "Na Spálenci" v Chlumu u T ebon (analýzami vody z kontrolních vrt byl prokázán silný vliv skládky na podzemní vody - zejména silné zne išt ní kadmiem, beryliem, olovem, vanadem, m dí a zvýšená aktivita alfa a beta), Smržov: bývalá obecní skládka Lomnice n/L a dalších obcí v zemníku v polích nad rybníkem Vydýma u Smržova (p i analýzách podzemních vod z indika ních vrt nalezeny vyšší koncentrace kyanid a amonných iont ) Kolence: jezírko v bývalém kamenolomu u Kolenc (vpravo od cesty do hájovny Lipi í) - kontaminace ropnými látkami pravd podobn deponovanými v lokalit spolu s jiným odpadem Asanované významn jší staré zát že: Nová Ves u Klikova: skládky leštírenských kal skláren eský k iš ál (asanace podzemní drenáží a svrchním t sn ním provedeny v roce 1993) Holi ky: drobná lesní pískovna p i cest T ebo – samota Holi kovna (skládka obal od pesticid ) 134

Cep: lesní pískovna p i silnice Cep – Majdalena východn (skládka odpad ze Sloupárny Majdalena)

od Modrého k íže

Staré obecní skládky komunálních odpad (v tšinou uzav ené, alespo áste n rekultivované, ob asné recidivy nelegálního skládkování), v pr b hu platnosti p ipravovaného plánu pé e se navrhuje provést jejich revizi v terénu Bor: Na Pláních B ilice: skládka TKO a inertního odpadu "Katovy jámy" B ilice: hráz mezi rybníky Ka ov a Rožmberk B ilice: u rybníka Prelátský Domanín: skládka v pískovn Domanín (inertní odpad) Drahov: drobné pískovny v niv Nežárky pod obcí Dunajovice: v malém lomu na Dunajovické ho e Dvory nad Lužnicí: Lesní chalupy (okraj terasy Lužnice) Frahelž: u zastávky SD Halámky: stará pískovna na západním okraji terasy Lužnice Hamr: okraj starého í ního ramene za mostem p es Nežárku Kardašova e ice: u stadionu a v pískovn p i cest na Cikar Klec: u mostu p es Lužnici Klikov: pískovna Bílý vršek Kojákovice: u rybníka Votušil Lomnice nad Lužnicí: u Zlaté stoky nedaleko h bitova a u žel.trati a OV Novosedly nad Nežárkou: skládka v lomu "Hájice" Mláka: lokalita "U jedle" Mníšek: kamenolom Nová Hlína: stará pískovna mezí obcí a silnicí I/34 Nová Ves nad Lužnicí: východní okraj terasy Lužnice P eseka: na okraji NPR V. a M. Tisý za suši kou Rapšach: pískovna v k.ú. Spáleništ Ratibo : bývalý lom Rose : bývalý lom Smržov: zemník v polích nad rybníkem Vydýma Spolí: dv staré lesní pískovny p i silnici na Domanín Stráž nad Nežárkou: okraj terasy u lihovaru Suchdol n./L.: pískovna v Dryjov lesíku, T i Facky T ebo : u zastávky SD T ebo – lázn Tuš : stará pískovna p i silnici I/24 Akutní st ety mezi existencí a inností výrobních podnik na území CHKO T ebo sko a zájmy ochrany p írody a krajiny, které by bylo nutno uvád t v plánu pé e, v sou asné dob nejsou. P ípadné díl í problémy jsou ešeny v rámci povolovacích ízení a pr b žné spolupráce s p íslušnými orgány státní správy (vodní hospodá ství, odpadové hospodá ství). Realizace investic na ochranu ŽP vedly ke zlepšení situace u starších podnik , nov povolované provozy jsou již provozovány na základ podmínek vzešlých z procesu EIA, kde se Správa CHKO uplat uje. Ke zlepšení došlo i v oblasti zacházení s odpady. V CHKO je provozována jedna zabezpe ená centrální skládka tuhých komunálních odpad (Stráž nad Nežárkou) rozši ovaná po etapách se souhlasem Správy CHKO. V sou asné dob je dokon ováno skládkování v prostoru skládkového bazénu II. etapy a je vydáno stavební povolení na III. etapu.

135

4.5.5. T žba nerostných surovin a rašeliny St ety mezi t žbou nerostných surovin a zájmy ochrany p írody a krajiny pat ily v 80. a v první polovin 90. let 20. století mezi nejvážn jší problémy CHKO T ebo sko. Na území CHKO je soust ed no p ibližn 6 % zásob št rkopísku v eské republice. Tyto zásoby jsou p evážn vázány na staré kvartérní í ní terasy podél Lužnice a Nežárky, tj. na lokality mající zárove výjime ný význam ekologický, krajiná ský a vodohospodá ský. Podíl T ebo ska na celkovém objemu t žby št rkopísku v republice však na konci 80. let dosahoval neúm rn vysokých 12 % a p edstavoval více než 3 miliony tun ro n . V CHKO T ebo sko byla soust ed na veškerá t žba št rkopísku v Jiho eském kraji. Tento nadm rný rozsah t žby, diktovaný hospodá ským a politickým tlakem na pln ní prioritních úkol velkého stavebnictví (nap . jaderná elektrárna Temelín, velká sídlišt ), neodpovídal p irozeným limit m a možnostem krajiny a vedl k potla ení jiných d ležitých zájm , zejména vodohospodá ských, ve prosp ch t žby. Využívání ložisek bylo provád no neracionáln a neúpln , kvalitní suroviny nebyly navíc ve stavebnictví asto používány k odpovídajícím ú el m a plýtvalo se s nimi. Krom již rozt žených a ochranou p írody vícemén akceptovaných lokalit bylo p ipravováno otev ení nových dobývacích prostor pro t žbu št rkopísku v nejcenn jších ástech CHKO (niva horní Lužnice mezi Novou Vsí a Suchdolem nad Lužnicí, niva Lužnice a Staré eky mezi Majdalenou a Rožmberkem, polesí Jem ina atd.). Realizace t chto maximalistických plán by prakticky vedla ke zni ení ásti nejcenn jších území I. zóny CHKO a k zániku hodnot, pro které byla CHKO a biosférická rezervace T ebo sko vyhlášena. Výhledové plány t žby nerostných surovin byly v rozporu i s omezeními vyplývajícími z vyhlášené Chrán né oblasti p irozené akumulace vod T ebo ská pánev. Politické a ekonomické zm ny po roce 1989 se p ízniv projevily i v sou asné situaci a výhledu t žby surovin v CHKO. Odstran ní centrálního plánování a ízení ekonomiky, recese ve stavebnictví a zvýšení cen surovin a pohonných hmot spolu s novými zákony na ochranu životního prost edí (zejména zákon 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny) omezily plánované t žby a d íve prosazované zám ry na rozsáhlou t žbu v nejcenn jších územích T ebo ska se staly nereálnými. V tšina zásob na d íve plánovaných lokalitách I. zóny z stávala nadále v republikové bilanci nerostných surovin a nebylo možno vylou it postupnou snahu t žebních organizací o realizaci p vodních zám r . Tento stav se zm nil v období platnosti plánu pé e CHKO z roku 1996, na jehož základ byl iniciován Správou CHKOT proces rebilancí nerostných surovin na území CHKO a postupný p evod zásob nejvíce st etových ložisek (MZCHÚ, I. a II. zóna CHKO) z kategorie volných zásob mezi zásoby vázané. V n kolika etapách rebilancí bylo mezi vázané zásoby p evedeno z d vod ne ešitelných st et s ochranou p írody a krajiny celkem p es 130 milion m3 št rkopísk v ložiscích spravovaných hlavními t žebními organizacemi (Hanson R a.s.- d íve Pioneer a.s., Lasselsberger a.s. – d íve Calofrig a.s.). Celý proces iniciování a provád ní rebilancí byl završen zpracováním studie „Nerostný surovinový potenciál CHKO T ebo sko a limity jeho využití“ (Gekon spol. s.r.o. pro MŽP, Praha 2002, íslo úkolu 65 00 2005), která byla se Správou CHKO v pr b hu prací konzultována a která do velké míry shrnula i názory Správy CHKO na rebilance ložisek, rozvoj t žby a na ekologicky pojaté rekultivace. Z této zprávy jsou erpány i n které údaje v této kapitole.

136

V roce 2003 probíhala v CHKO T ebo sko t žba v tomto rozsahu: Št rkopísky: Hanson a.s. 395 000 m3 (tj. 632 000 t p i hustot 1,6 t/ m3) Calofrig a.s. (Lasselsberger a.s.): 423 000 m3 (tj. 677 000 t p i hustot 1,6 t/ m3) Celkem: 818 000 m3 (1 309 000 t) Živcové suroviny: Calofrig a.s. (Lasselsberger a.s.): 99 000 t Rebilance Rebilanci ložisek nerostných surovin provád l v letech 1996-2002 Geofond R u ložisek nerostných surovin, a to mimo DP t žebních organizací. ešitelskou organizací byla v CHKO v tšinou s.r.o. GET a p ehodnocení bylo realizováno za ú asti zástupc SCHKO a t ža e (a.s. Hanson, a.s. Calofrig). Bu veškeré volné zásoby t chto ložisek nebo jejich ásti byly v souladu s požadavky vyplývajícími ze zák. . 114/1992 Sb. p evedeny do zásob vázaných. Tím došlo k odstran ní hlavní st et . Tab. . 18: P ehled rebilancovaných ložisek Kód íslo ložiska Název Kód suroviny B 3225500 Dvory n. Lužnicí – Tuš ZS, SP B 3225300 Majdalena ZS B 3211301 Novosedly n. N. – Mláka SP B 3009800 Pon drážka * SP B 3010400 Stráž n. Nežárkou SP B 3010200 Hatín – Jem ina SP B 3225401 Holi ky u Staré Hlíny SP B 3225301 Majdalena SP B 3010401 Stráž n. Nežárkou SP B 3010300 T ebo SP B 3010000 Val SP B 3009900 Horusice-Frahelž * SP B 2142300 Halámky ZS, SP B 3225501 Tuš -Halámky** ZS, SP * v rámci Rebilance zásoby p evedeny do ložiska 3010000 Val ** v DP a CHLÚ Tuš I a.s. Hanson R Rebilance ložisek št rkopísk nebyly realizovány v DP Krabonoš, Tuš , Cep a Cep I. O p ehodnocení ložiska Cep 2 (DP Cep II a CHLÚ Cep I a Cep II) bude rozhodnuto až po napln ní požadavk , které vyplynou ze zpracovaného hodnocení vliv t žby na životní prost edí (EIA), v sou asné dob se jeví jako p ípustné rozší ení DP Cep II o 39 ha. Prognózní zdroje nerostných surovin p ehodnocovaly GÚ a Geofond R. B hem t chto p ehodnocení byla ada prognózních zdroj P, Q a R p evedena do skupiny z (zrušené).

137

Tab. . 19: P ehled p ehodnocených prognózních zdroj íslo prognózního zdroje 9136300 9131600 9135500 9297800 9136100 9136200 9136000 9138300 9138600 9305100 9134600 9148100 9305600 9305500 9148200 9148000 9305800 9308700 9126300

Název Novosedly Drahov-Šibeni ní vrch Dunajovice Chlum u T ebon Jem ina-Jezev í vrch Jem ina-Ko i í vrch Kolence Lutová Sta kov Veselí n. Lužnicí Bošilec-Dynín Holi ky u Staré Hlíny Horusice Horusice I Klikov Majdalena Pon draž Pon drážka Spolí-Libín

Kód suroviny RS SK SK SK SK SK SK SK SK SK SP SP SP SP SP SP SP SP SP

P ehled st etových ložisek nerostných surovin a jejich specifikace Ze zákona . 114/1992 Sb. nap . není jednozna n zakázána t žba nerostných surovin v II. zón odstup ované ochrany. Ale je zde zakázáno hospoda it zp sobem, vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prost edky, které mohou zp sobit podstatné zm ny v biologické rozmanitosti, struktu e a funkci ekosystém nebo nevratn poškozovat p dní povrch, m nit vodní režim i provád t terénní úpravy zna ného rozsahu. Tato formulace tém vylu uje možnost velkoplošné t žby nerostných surovin, resp. je možná jen s podmínkou souhlasu orgánu ochrany p írody (MŽP R). Tab. . 20: P ehled lokalit, kde se dosud vyskytují v souhrnu významn jší st ety zájm Kód B B B D A A

íslo ložiska 3142200 3140900 3142100 3009600 5141700 5141300

Název Klikov Kolence-Pecák Klikov 2 Drahov-Krkavec Mláka Nežárka

Kód suroviny KK, JO, JN, KK, JO, JP JP, JO, JN SP JN SP

Všechna tato ložiska se vyskytují áste n nebo úpln ve II. zón CHKO, ve vazb na vymezené prvky ÚSES. V n kterých z nich se vyskytují p dy I. a II. kategorie ochrany. Zatímco t žba r zných druh keramických surovin (jíl ) na T ebo sku není reálná, bude zde existovat nadále zna ný zájem o št rkopísky a živcovou surovinu. Význam

138

ložisek je nadregionální až celostátní. T žba t chto surovin probíhá a do budoucna by m la být realizována nadále na n kterých ložiskách více mén soub žn . Zatímco trend t žby živcové suroviny je mírn se zvyšující, t žba št rkopísk ve srovnání s 80. léty 20. století poklesla minimáln o polovinu. D vodem je jednak stagnace ve stavebnictví, jednak se projevil tlak ze strany SCHKO a MŽP na omezení neúnosn vysoké t žby. Ú inným nástrojem je i omezení vývozu t chto surovin. Tab. . 21: P ehled ložisek s živcovou surovinou v tis. t (stav v r. 2002) íslo objektu B 3142300 B 3225500 B 3225300 B 3225501

Název ložiska Halámky Dvory n. L.– Tuš Majdalena Tuš -Halámky

Kód suroviny ZS ZS ZS ZS

Zásoby bilan ní Zásoby t žiteln volné vázané P V P V é 3525 1054 5191 1214 4000 3354 3065 581 435 200

Tab. . 22: Zásoby št rkopísku na T ebo sku (tis. m3) íslo objektu B 3142300 B 3153800 B 3211301 B 3010500 B 3009700 B 3009900 B 3010400 B 3225501 B 3010700 B 3525300 B 3001200 B 3225401 B 3225301 B 3010401 B 3010300 B 3010000 D 3009600 D 3010100 D 5229400 D 5238300 A 141300 Celkem

Název ložiska Halámky Cep 2 Novosedly-Mláka Suchdol n. Lužnicí Horusice-Vlkov Pon drážka Stráž n. Nežárkou Tuš -Halámky Tuš -Suchdol n.L. Veselí n.L.-Vlkov Hatím-Jem ina Holi ky u S. Hlíny Majdalena Stráž n. N. T ebo Val Drahov-Krkavec Lomnice n. L. Hatín Plavsko Nežárka

Kód suroviny SP SP SP SP

Zásoby bilan ní volné vázané P V P V 24390 7942 20048 7585 2031 743 329 437 1094 1362 138 5176 2793 1153

Zásoby t žitelné 23000 2000 700 4800

SP SP SP

290 279

786

118

24

270 700

SP SP

9437 1921

11287 299

5512 1009

1288 -

10000 2000

SP SP SP

734 -

-

2616 7713 -

16094 21559

700 -

SP SP SP SP SP SP SP SP SP

33097 3730 4376 702 609 4005 521 3 48 1807 50305 23524 49881 81375

139

3000 1000 200 300 48670

V sou asné dob je k dispozici p es 70 mil. m3 volných zásob št rkopísk . Reálné je vyt žit tém 50 mil. m3 suroviny. Zhruba polovina vyt žitelných zásob je na ložisku Halámky a.s. Lasselsberger. Zbývající zásoby jsou v tšinou na ložiskách a.s. Hanson R. P i sou asné t žb 0,9-1,0 mil. m3 je tedy t žba zajišt na na 45-50 let. Ro ní t žba max. 1 mil. m3 je v souladu s limitem SCHKO, prezentovaným v Plánu pé e CHKO z roku 1998. Cena vyt žitelné suroviny je tém 11 mld. K . Ze záv r surovinové studie vyplývá, že se v CHKO T ebo sko vyskytuje asi 300 mil. m3 št rkopísk jen v pleistocénních akumula ních terasách ek Lužnice, Nežárky, pop . Dra ice. Asi 30 % objemu bylo v prognózních zdrojích, v sou asné dob již zrušených. Sumárn jde o obrovský surovinový potenciál v hodnot kolem 65 mld. K . Z n ho je však možné vyt žit pouze zmín ných 50 mil. m3. Zbývajících 5/6 objemu suroviny je nevyužitelných pro r zné st ety zájm . P ehled ložisek nerostných surovin v CHKO T ebo sko je uveden v p íloze 10. P ehled dobývací prostor nerostných surovin a jejich vliv na zájmy OPK DP 700639 Cep, 160,87 ha, št rkopísek, vyhlášen G s. kamenopr myslu .j. DP0553/70 z 27.3.1970, t žební organizace Hanson R a.s. - vliv na OPK p ijatelný, lze akceptovat dot žení zbytkových zásob št rkopísk (mokrá t žba) a využití jezera pro transport suroviny z DP Cep I a její praní, návrh biocentra ÚSES, ešeno v Plánu otvírky, p ípravy a dobývání (POPD) DP 700978 Cep I, 124,06 ha, št rkopísek, vyhlášen G s. kamenopr myslu .j. DP-278/81 z 21.12.1981, t žební organizace Hanson R a.s. - vliv na OPK p ijatelný, lze akceptovat dot žení zásob št rkopísk (suchá i mokrá t žba), ešeno v POPD, návrh plánu rekultivace zahrnuje vytvo ení m lkých mok ad na západním b ehu a vznik nového lokálního biocentra ÚSES DP 700913 Cep II, 61,23 ha, št rkopísek, vyhlášen G s. kamenopr myslu .j. DP230/79 z 28.3.1979, t žební organizace Hanson R a.s. - vliv na OPK p ijatelný, lze akceptovat dot žení zásob št rkopísk v rámci stanoveného DP (mokrá t žba), ešeno v POPD, návrh rozší ení DP o 39,9 ha (les) je v ízení EIA, návrh plánu rekultivace zahrnuje vytvo ení m lkých mok ad na lenitém pob eží a vznik nového lokálního biocentra ÚSES DP 700737 Horusice, 39,28 ha, št rkopísek, G s. kamenopr myslu 027/83 z 26.1.1983, t žební organizace Hanson R a.s. - v sou asnosti net žený, stav z hlediska OPK p ijatelný, návrh na zmenšení DP z 39,3 na 10 ha jako kompenzace za rozší ení DP Cep II DP 700858 Horusice I, 32,31 ha, št rkopísek, vyhlášen G s. kamenopr myslu .j. DP 180/76 z 6.9.1976 - v sou asnosti net žený (schválen plán zajišt ní DP), stav z hlediska OPK p ijatelný DP 600307 Klikov, 4,72 ha, keramické jíly, Jihotvar eské Bud jovice - v sou asnosti tém net žený, stav z hlediska OPK p ijatelný, t žbu jíl keramickou výrobu lze do budoucna dlouhodob akceptovat

140

pro

DP 600324 Krabonoš, 247,60 ha, št rkopísek, živcové suroviny, t žební organizace Lasselsberger a.s. - stav z hlediska OPK p ijatelný, v ásti DP vytvo ena sukcesí ochraná sky cenná náhradní stanovišt (rákosiny s hnízd ním buká ka malého), v dlouhodobém výhledu lze akceptovat dot žení zásob št rkopísk a živcové suroviny (mokrá t žba), ešeno postupn v POPD, zpracován návrh generelu rekultivace v etn založení nového místního biocentra ÚSES DP 701054 Novosedly nad Nežárkou, 24,28 ha, št rkopísek, vyhlášen G s. kamenopr myslu DP 9347/88 z 10.3.1988 - stav z hlediska OPK p ijatelný, lze akceptovat dot žení zásob št rkopísk (suchá t žba), ešeno postupn v POPD a plánu rekultivace DP 700487 Pístina, 84,98 ha, št rkopísek, vyhlášen G s. kamenopr myslu .j. 0471/68 z 16.9.1968 - stav z hlediska OPK p ijatelný, v sou asnosti prakticky dot žený, z stává zde základna pro t žbu v DP Novosedly nad Nežárkou, v budoucnu lze akceptovat p ípadné p et žení št rkopísk do hloubky sacím bagrem v ásti DP za ú elem vytvo ení rekrea ního jezera, v severní ásti DP se nachází aktivní ízená skládka komunálních odpad obcí regionu T ebo ska DP 701064 Stráž nad Nežárkou, 12,66 ha, št rkopísek, vyhlášen Min. výstavby a staveb.TZÚS/SSZ-603/89 z 19.2.90 - v sou asnosti net žený, návrh na t žbu št rkopísk zahrnuje budoucí využití jezera pro rekreaci (je mimo CHOPAV), možné vlivy budou posouzeny v procesu EIA DP 701055 Tuš I, 240,06 ha, št rkopísek, živcové suroviny, vyhlášen G s. kamenopr myslu DP-9348/88 z 2.5.1988 - v sou asnosti net žený, d íve vyt žená západní ást lesnicky rekultivována s pest ejší skladbou d evin, je zde z d vod ochrany p írody zachován m lký mok ad o rozloze 1 ha, sou asný stav z hlediska OPK p ijatelný, p ípadná otvírka východní ásti je vázána na posouzení vliv v procesu EIA, z hlediska OPK spíše nep ijatelné DP 700937 Tuš , 72,00 ha, št rkopísek, vyhlášen G s. kamenopr myslu DP246/79 z 11.2.1980 - stav z hlediska OPK p ijatelný, v sou asnosti do asn net žený (schválen plán zajišt ní DP), v budoucnu lze akceptovat dot žení zásob št rkopísk a vytvo ení rekrea ního jezera a nového lokálního biocentra ÚSES, ešeno v POPD, návrh na zmenšení DP z 72 na 19,5 ha jako kompenzace za rozší ení DP Cep II DP 700931 Veselí nad Lužnicí, 19,05 ha, št rkopísek, vyhlášen G s. kamenopr myslu 0032/83 z 15.9.1983 - v sou asnosti již net žený, stav z hlediska OPK vyhovující, návrh na zrušení celého DP jako sou ást územní kompenzace za uvažované rozší ení DP Cep II DP 701115 Veselí nad Lužnicí I, 33,3 ha, št rkopísek, vyhlášen G s. kamenopr myslu DP-244/79 z 14.12.1979 - v sou asnosti již net žený, stav z hlediska OPK vyhovující, návrh na zrušení celého DP 33,3 ha jako sou ást územní kompenzace za uvažované rozší ení DP Cep II

141

V posledních letech se projevuje zájem o obnovení drobné t žby št rkopísku pro místní pot ebu na soukromých nebo obecních pozemcích. Tato drobná t žba je však z hlediska ochrany p írody a zvyšování diverzity krajiny v tšinou akceptovatelná a v n kterých p ípadech p ímo žádoucí. Na ad míst je v opušt ných pískovnách evidován výskyt ohrožených rostlin a živo ich (Vlkov, Tuš , Branná, Cep, Nová Hlína, Spolí aj.) a tato území si zaslouží ochranu jako genofondové plochy. Na vhodných lokalitách p ichází v úvahu aktivní ochraná ská opat ení (reintrodukce místních druh , posilování populací apod.). Problémy jsou v p ípad n kterých firem, které se systematicky zam ují na exploataci nevýhradních ložisek, p i emž výši t žby již nelze charakterizovat jako drobnou t žbu (Plavsko, pokusy o otev ení ložisek v lokalitách Krabonoš, Hatín – Jem ina, Drahov, p íprava zám ru v Lomnici nad Lužnicí).

Obr. 16: Rekultivace po t žb - pískovna Cep T žba rašeliny Na území CHKO T ebo sko je uloženo více než 30 % zásob rašeliny celé eské republiky a tém 60 % všech zásob rašeliny bývalého Jiho eského kraje. Rozloha rašeliniš zde iní na padesáti lokalitách zhruba 6 500 ha s celkovým objemem 140 mil. m3. Zásoby rašeliny chrán né jako p írodní lé ivý zdroj s vyhlášenými ochrannými pásmy jsou v CHKO rozloženy na ploše 256 ha s objemem cca 9 mil. m3. Rašeliništ pat í mezi nejcenn jší území CHKO s unikátní flórou a faunou a jsou významná i v kontextu evropském. Rašelina není podle bá ského zákona nerostem a nevyhlašují se pro ni ložiska ani dobývací prostory podle bá ské legislativy. V tšina t žby probíhá na povolení

142

d ív jších okresních nebo krajských národních výbor i ú ad , ložiska rašeliny chrán ná jako p írodní lé ivý zdroj podléhají kompetenci Ministerstva zdravotnictví. V sou asnosti se na území CHKO T ebo sko t ží ro n cca 40 000 m3 (v roce 2004: Hrdlo ezy 23 659 m3, Branský les I 13 498 m3, celkem 37 157 m3 - /Údaje a.s. Rašelina Sob slav/). T žba rašeliny pro pr myslové ú ely byla v minulosti provád na zp sobem, který vedl k velkoplošné devastaci území a negativním zm nám ve vodním režimu. Odvodn ním rozsáhlých ploch došlo ke snížení hladiny podzemních vod v širším okolí a ke zhoršení celkové vodní bilance území. Úbytky reten ní schopnosti krajiny po vyt žení ložisek rašeliny nebyly kompenzovány a rekultivace vyt žených ploch nebyla zam ena ani na obnovu rašelinotvorných proces . T žba rašeliny také nevratn zni ila n která p írodn cenná území s výskytem ohrožených druh flóry a fauny (nap . rašeliništ u P íbrazi na hranici CHKO). Využití rašeliny asto neodpovídalo výjime né hodnot tohoto p írodního zdroje. Výjimkou je drobná t žba rašeliny jako p írodního lé ivého zdroje pro lázn T ebo v lokalit Spálená Borkovna (cca 2 000 t ro n ), která byla a je z hlediska ochrany p írody akceptovatelná. V sou asné dob jsou t žbou rašeliny pro pr myslové ú ely dot eny následující lokality, na kterých dosud t ží a.s. Rašelina Sob slav. Pr myslové t žebny rašeliny Rašelina Sob slav a.s. závod Branná ást Branná - ložisko vyt ženo, zrekultivováno na les (60-70 ha) ást Branský les I - zábor cca 70 ha, aktivní pr myslová velkoplošná t žba probíhá na základ povolení ONV J. Hradec z roku 1977, cca 1/2 zásob vyt žena, výhledov návrh na ásti lokálního biocentra ÚSES (kombinace lesnické a vodohospodá ské rekultivace), dot žení ložiska p ijatelné ást Branský les II - ložisko net ženo, zájem o t žbu na cca 60 ha po vy ešení st et s t žbou p írodního lé ivého zdroje, výrazný st et z hlediska OPK, z hlediska OPK t žba nežádoucí Rašelina Sob slav a.s. , závod Hranice u Nových Hrad ást Hranice u Nových Hrad (okr. eské Bud jovice), ložisko vyt ženo a zrekultivováno na les (cca 60 ha) ást Hrdlo ezy (okr. J. Hradec): t žbou zasaženo cca 80 ha, pr myslová velkoplošná t žba probíhá na základ povolení ONV J. Hradec z roku 1974, cca 15 ha zrekultivováno na les, na malé ásti 5 ha rekultivovaných ploch provedena v zájmu OPK revitaliza ní opat ení (m lké laguny, výsadby borovice blatky), dot žení ložiska p ijatelné Rašelina Sob slav a.s., závod P íbraz - P íbraz - ložisko o rozloze cca 100 ha t sn za hranicemi CHKO T ebo sko, 70 ha zasaženo pr myslovou velkoplošnou t žbou provád nou na základ povolení t žby KNV eské Bud jovice z roku 1960, t žba ovliv uje vodní pom ry v p ilehlém území CHKO (PR Losí blato u Mirochova), krom lesnické rekultivace (40 ha) je navržena vodohospodá ská rekultivace 60 ha (obnova rybníka Blatec) – v souladu se zájmem OPK v CHKOT

143

Drobné t žebny rašeliny s ukon enou t žbou -

Kramá ka - t žba pro výrobu kompost provád na na základ povolení ONV J. Hradec z roku 1982, t žba byla ukon ena v roce 1989, vodohospodá ská rekultivace, významné zájmy OPK Pon drážka - t žba drobného ložiska pro výrobu kompost byla provád na na základ povolení ONV J. Hradec z roku 1979, t žba ukon ena v roce 1987, vodohospodá ská rekultivace (rybník 6 ha), v jižní ásti zájmy OPK (cenná rostlinná spole enstva)

Ložiska rašeliny využívaná jako p írodní lé ivý zdroj (povolení Ministerstva zdravotnictví – eského inspektorátu lázní a z ídel .j. 25.8.1998/29616-Z z 15.9.1998): -

IL –

Spálená borkovna - ložisko t ženo dle plánu t žby n.p. Rašeliny Sob slav z roku 1970, stav z hlediska OPK p ijatelný, využití dlouhodob možné Vimperk - ložisko vyt žené, ur eno k ukládání použitého peloidu z lázní T ebo , stav z hlediska OPK p ijatelný Hubert - ložisko net ženo, plán t žby není zpracován Branský les - ložisko net ženo, plán t žby není zpracován

T žba rašeliny v CHKO T ebo sko v roce 2004: Branský les: 13 498 m3 Hrdlo ezy: 23 659 m3 Celkem: 37 157 m3 Rašelina (sirno-železitá slatina) pro láze ské ú ely: max. 2 000 t/rok (po využití v láze ských provozech je slatina regenerována uložením na ložisku Vimperky) Zájmem a.s. Rašelina Sob slav je pokra ovat v t žb na rozt žených lokalitách v uvedeném výhledu. Na lokalit Branský les existuje zájem pokra ovat v t žb severním sm rem až ke Zlaté stoce na lokalitu Branský les II, tj. na plochu o rozloze 75 ha chrán nou jako p írodní lé ivý zdroj s tím, že by došlo ke zrušení stávajícího ochranného pásma a vyhlášení nového východn od t žebny. T žba rašeliny pro láze ské ú ely na rozt žené lokalit Spálená Borkovna (55 ha) a na dalších místech chrán ných jako p írodní lé ivý zdroj (ložiska Hubert a Branský les) m že v budoucnu probíhat vzhledem k rozsáhlým zásobám rašeliny prakticky bez asového omezení. Po obdobích nadm rné exploatace probíhá t žba nerostných surovin i rašeliny v CHKO T ebo sko v p ijatelných mezích, které vícemén respektují zásady minulého plánu pé e – akceptování dlouhodobé t žby menších objem surovin na lokalitách mimo hlavní místa st et s ochranou p írody a krajiny. Ve prosp ch ochrany p írody p sobí i situace na trhu a legislativa v oblasti ŽP. P ípadné návrhy na rozší ení a vznik nových dobývacích prostor jsou vázány na proces EIA a budou podmín ny paralelním zmenšením nebo zrušením jiných dobývacích prostor , kde byly již zásoby racionáln dot ženy, a adou dalších podmínek. Byla realizována rozsáhlá rebilance ložisek št rkopísku v místech hlavních st et a i plány rekultivace vyt žených ložisek se alespo na ásti území m ní v „p írod blízké rekultivace,“ vytvá ející cenn jší náhradní p írodní stanovišt . P etrvávajícím problém je vzr stající zájem nových t ža ských subjekt o rozsáhlejší t žbu št rkopísku na 144

nevýhradních ložiscích v režimu stavebního zákona, který s sebou p ináší adu rizik. Výhledovým st etem m že být nesouhlas Správy CHKO s dalším rozši ováním pr myslové t žby rašeliny po vyt žení stávajících povolených lokalit. ízená drobná t žba št rkopísku pro místní ú ely vytvá ející ochraná sky cenné biotopy m že být za ur itých podmínek Správou CHKO podporována.

4.6. Rekreace, sport, turistika 4.6.1. Potenciál oblasti pro rekreaci T ebo sko pat í mezi nejatraktivn jší oblasti cestovního ruchu v R. Hlavními atributy jsou výborné p írodní podmínky s množstvím les , vodních ploch a tok , kulturní a historické pam tihodnosti a rozvinuté láze ství. V posledních letech stále nar stá po et tuzemských, ale zejména zahrani ních návšt vník T ebo ska. Atraktivnost oblasti a vysoké po ty návšt vník dokládají nap . údaje o návšt vnosti t ebo ského zámku (43 000 návšt vník v roce 2004, 40 600 návšt vník v roce 2005) a Schwarzenberské hrobky (34 080 návšt vník v roce 2004, 35 700 návšt vník v roce 2005). Rekreace má na T ebo sku výrazn sezónní charakter, nejv tší po et rekreant je v dob letních prázdnin ( ervenec, srpen). Za ízení pro zimní rekreaci se v CHKO nevyskytují. Výjimkou jsou lázn v T eboni, zam ené p edevším na lé ení chorob pohybového aparátu, revmatických poruch, poúrazových a poopera ních stav , které mají celoro ní provoz. Hromadná rekreace Atraktivnost oblasti pro letní rekreaci se odráží v množství vybudovaných ubytovacích kapacit, které mají trvalý (hotely, penziony) nebo sezónní charakter (kempy). I když bylo v poslední letech vybudováno mnoho nových hotel , penzion a kemp , v dob sezóny jejich kapacity nesta í. Zcela v CHKO chybí ubytovací za ízení vyššího standartu (vícehv zdi kové hotely) pro náro n jší hosty. P itažlivými místy pro rekreaci jsou zejména vodní plochy. V regionu T ebo ska se k rekreaci využívají n které rybníky, nap . Sv t, Hejtman a Sta kovský, a pískovny, nap . u Veselí nad Lužnicí, Majdaleny a Suchdola nad Lužnicí. U rekrea n intenzivn využívaných rybník jsou rekrea ní a hygienická za ízení, která u pískoven v tšinou chybí. V tšina rybník v oblasti však pro rekreaci (zejména koupání) nevyhovuje, hlavn z d vodu zhoršené kvality vody v d sledku intenzivního chovu ryb. Dalším p itažlivým rekrea ním místem jsou na T ebo sku lesy. Návšt vnost les je ve velké mí e ovlivn na sb rem lesních plod a hub, probíhá p evážn v lét a na podzim a má víkendový charakter. Velký rozmach na T ebo sku zaznamenala individuální pobytová rekreace – chalupa ení. V tšina rekrea ních chalup leží v intravilánech obcí. Chalupá ská rekreace se rozvíjí uvol ováním chalup v malých vesnicích, osadách a na samotách. ada takto uvoln ných chalup je tak zachrán na p ed celkovým zchátráním. Chalupy do krajiny stavebn zapadají, asto u nich existuje již vzrostlá zele . Chalupá skou rekreaci je t eba do budoucnosti podporovat, nebo nahrazuje chatovou rekreaci. Chaty se na T ebo sku vyskytují v mnoha lokalitách, ale nevytvá ejí souvislou chatovou zástavbu. Celkový po et chat v CHKO, v etn chat v zahrádká ských

145

koloniích, se odhaduje na cca 400-500. Stále však p etrvává tlak na stavbu individuálních rekrea ních chat ve volné krajin .

4.6.2. Hlavní provozované aktivity Kempy a ve ejné tábo išt V tšina kemp a ve ejných tábo iš je umíst no v t sné blízkosti rybník a pískoven (nap . Hejtman a Sta kovský rybník). Na územní CHKOT je dohromady 42 funk ních kemp a ve ejných tábo iš (p íloha . 11). Vzr stající návšt vnost CHKO se projevuje p etížením kemp . Tento problém by se áste n dal vy ešit tím, že vyt žené pískovny by se za aly využívat k oficiální rekreaci a v jejich blízkosti se zbudovaly penziony a kempy. Výstavba kemp a ve ejných tábo iš vznikala d íve živeln , kempy vznikaly i na krajiná sky velmi hodnotných místech a n které b ehy rybník jsou jimi zcela zastav né (nap . Hejtman a Sta kovský rybník). Dalším problémem tohoto druhu rekreace je, že na území kemp a ve ejných tábo ištích z stávají po letní sezón umíst né obytné p ív sy (maringotky a karavany), i p esto, že je mají majitelé kemp a ve ejných tábo iš odstranit z pozemku nejdéle 31.10. každého roku. Turistika P ší turistika zaznamenala v posledních letech také velký rozmach. Celé území CHKO je protkáno hustou sítí turistických stezek, které jsou pravideln udržovány. V CHKO je vyzna eno cca 330 km turistických tras. Turistické stezky jsou vedeny tak, aby nenarušovaly hnízdišt pták a nezasahovaly do vzácných a ohrožených biotop . Turistické stezky zasahují do území 10 MZCHÚ v celkové délce 8,9 km . Turisté dále využívají nau né stezky, které z ídila Správa CHKO, ale i m sta a r zná sdružení. Podrobn jší popis nau ných stezek z ízených Správou CHKO je v kap. 3.11. Terénní služba. Cykloturistika Nejdynami t jší rozvoj v posledních letech zaznamenala cykloturistika. Rovinatý terén T ebo ska je jako stvo ený pro tento sport a celá oblast CHKOT je protkána hustou sítí cyklistických tras (celková délka cca 200 km). Na území CHKO jsou Správou CHKO pro cyklisty vybudované dv cyklistické nau né stezky. Cyklistická NS Okolo T ebon je jednou z nejvytížen jších cyklistických tras. Návšt vníci T ebon mohou využít i nabídky p j oven kol, které se stále rozši ují. Vodní turistika Územím CHKO protékají eky Lužnice a Nežárka, které jsou intenzivn využívány k vodní turistice. eka Lužnice se stala vodácky nejfrekventovan jší eskou ekou, kterou každoro n sjíždí tisíce vodák . Je splavná pro sportovní lod již od místa, kde p itéká na naše území, tj. od Nové Vsi nad Lužnicí. Jedná se o mírnou eku, p ístupnou i mén zkušeným vodák m na všech b žných druzích sportovních plavidel a plavba po ní není za normálních vodních stav nebezpe ná. Pod Majdalenou se Lužnice d lí na Starou a Novou eku. Stará eka, p vodní e išt Lužnice, protéká územím NPR Stará eka, dále rybníkem Rožmberk a ve Veselí nad Lužnicí se spojuje s Nežárkou. Nová eka je um le vybudovaný tok pro odvád ní p ípadné zátopové vody mimo rybník Rožmberk do Nežárky.

146

Mén je vodáky využíván horní tok Nežárky (p ed vyúst ním Nové eky) a jen p íležitostn (vyšší stav vody) i Košt nický potok nebo Dra ice. Vodácká tábo išt V sou asné dob jsou na území CHKOT fungující tato vodácká tábo išt : Suchdol nad Lužnicí, Majdalena, Mláka, Hamr, Lužnice a Pon drážka. P ehled tábo iš je uveden v p íloze . 12. Všechna vodácká tábo išt nabízejí ubytování (chatky, stan), odpovídající sociální zázemí, ob erstvení a služby jako nap . p j ovna lodí. Kapacita tábo iš neodpovídá množství vodák . Negativním d sledkem je tábo ení vodák mimo tábo išt spojené s dalšími problémy (rozd lávání oh , odpadky). D tská rekreace Na území CHKO v dob letních prázdnin funguje mnoho tábor ur ených pro d ti a mládež. Tyto tábory mají do asný i trvalý charakter. Trvalé tábory jsou vybaveny stálými chati kami a sociálním za ízením na tábo išti. U do asných tábor se nov zbudované provizorní objekty po skon ení rekreace z tábo išt odklidí. V sou asné dob se na území CHKO nachází 9 trvalých d tských tábor (viz p íloha . 13) a Správa CHKOT má vytipováno 38 lokalit (viz p íloha . 14), na kterých je povolováno do asné tábo ení d tských kolektiv . Hlavním problémem tohoto druhu rekreace je, že na do asných tábo ištích z stávají r zné provizorní stavby. Agroturistika Agroturistika se v oblasti teprve rozvíjí, zatím její služby využívají p edevším zahrani ní návšt vníci. Rekreanti bydlí p ímo v zem d lských farmách a statcích a podílí se vlastní prací áste n na jejich provozu nap . p stují ekologicky nezávadné potraviny, starají se o domácí zví ata. Pobyt je dopln n dalšími aktivitami rekrea ního charakteru (jízda na koni, cykloturistice apod.). Tab. . 23: Agroturistika íslo 1.

k.ú. Pístina

2.

Pístina

3.

Lužnice

4.

Lužnice

provozovatel Jan Houška Pístinská . 27 378 02 Stráž nad Nežárkou pan Polanský Pístina Zdena K epelková Lužnice 28 378 16 Lomnice nad Lužnicí Ji í Kotrba Lužnice 47 – dv r Hamr 379 01 T ebo

147

4.6.3. Vliv rekreace, sportu a turistiky na OPK Vliv rekreace na OPK je zna ný, na území CHKO T ebo sko je dávána p ednost tzv. m kké form rekreace, která zahrnuje nap . p ší turistiku, agroturistiku a vodáckou turistiku a na T ebo sku nejrozvinut jší cykloturistiku. Negativní dopad na OPK mají hlavn za ízení s vysokou koncentrací rekreant . Kempy, jejichž výstavba vznikala živeln místy narušily ráz krajiny, b ehy rybník Hejtman a Sta kovský jsou místy zcela zastav ny. S provozem kemp jsou spojeny další problémy - odpady a neodstran ní do asných staveb, maringotek apod. Další výstavba kemp není z hlediska OPK žádoucí. Bude vhodné za ít s jejich rekonstrukcí, ale zejména s využitím nevyužitých zem d lských usedlostí a chalup pro rekreaci. Problémy s tábory pro d ti a mládež jsou obvykle v ponechání provizorních staveb po ukon ení rekreace. V d sledku nedostate ného zázemí pro vodáky se setkáváme p evážn v období od kv tna do zá í s vodáky, kte í nedodržují zákon a tábo í a p espávají mimo vodácká tábo išt . Podél ek z stávají rozd laná ohništ a hromadí se odpad, který se musí v pravidelných intervalech zajistit odvozem. Negativní d sledky na OPK má i p ší turistika a cykloturistika. Na nau ných stezkách a cyklostezkách z stávají po neukázn ných návšt vnících odpadky. P estože jsou u významných p írodních stanoviš umíst ny informa ní panely, na kterých je uvedeno, jak se mají návšt vníci v lokalit chovat, dochází nap . K rušení pták p i hnízd ní, nedovoleným vstup m a sb ru lesních plodin v NPR apod.

4.7. Práce s ve ejností Práci s ve ejností chápe Správa CHKO T ebo sko jako jednu z významných sou ástí svého poslání, v oblasti EVVO zajiš uje exkurze, p ednášky, výstavy a publikuje v regionálním tisku. Pracovníci správy se ú astní natá ení po ad v televizi a rozhlase, ú astní se a p ednášejí na konferenci „Podzimní dny EVVO“ v eských Bud jovicích. Správa CHKOT vydává informa ní a propaga ní materiály a distribuuje je ve spolupráci se školami, m stskými a obecními ú ady, informa ními a kulturními centry v oblasti a také v návšt vnickém centru. Návšt vnické centrum a trvalá expozice CHKO a BR T ebo sko „Krajina a lidé“ bylo otev eno v dubnu roku 2004 v prostorách Státního zámku T ebo . Za ízení vzniklo s podporou dota ních program PHARE-CBC a SFŽP v úzké spolupráci Správy CHKO T ebo sko, eského nada ního fondu pro vydru a Informa ního a kulturního st ediska m sta T ebon , které ho provozuje. Každoro n navštíví expozici cca 10 000 návšt vník . V roce 2006 byla ukon ena druhá etapa výstavby centra, které návšt vník m prezentuje poznatky o T ebo sku moderní a atraktivní formou s využitím originálních exponát , figurálních dioramat a více než t iceti interaktivních audiovizuálních po ad . Od roku 2004 probíhají v prostorách návšt vnického centra v zimních m sících, kdy je pro b žné návšt vníky expozice uzav ena, výukové programy pro žáky základních škol v regionu. Personáln tyto programy zajiš uje Správa CHKO T ebo sko ve spolupráci s návšt vnickým centrem. Od roku 1999 zajiš uje Správa CHKO a BR T ebo sko ve spolupráci s dalšími partnery ( eský nada ní fond pro vydru, Iris, o.p.s., M stská knihovna v T eboni) terénní kurzy environmentální výchovy pro studenty SŠ, žáky ZŠ a MŠ z regionu. Kurzy probíhají v okolí terénní stanice Hajnice v rozsáhlých pohrani ních lesích u 148

Sta kovského rybníka, p i výuce jsou využívány dv školní nau né stezky. Správa CHKOT vydala ve spolupráci se svými partnery u ební pom cky – soubory pracovních list ke každé školní stezce. Každoro n se kurz zú astní 500-600 d tí. Kurz m p edchází seminá pro pedagogy. Vedle systematické práce s ve ejností v oblasti školství spolupracuje Správa CHKO T ebo sko s dalšími partnery v regionu p i organizaci a zajišt ní každoro ních akcí pro ve ejnost, mezi které pat í nap . Den Zem , Evropský den park , Clean up, Den strom apod. Zájemc m z ad ve ejnosti slouží videotéka a knihovna Správy CHKOT. P edevším videotéka je hojn využívána pedagogy škol p i výuce, ve ejné promítání film v prostorách expozice organizuje ve spolupráci se SCHKOT eský svaz ochránc p írody. Hlavními partnery Správy CHKO a BR T ebo sko v oblasti EVVO jsou: eský nada ní fond pro vydru, Návšt vnické centrum a expozice „Krajina a lidé“, Informa ní a kulturní st ediska v T eboni a Veselí nad Lužnicí, SOP T ebo , Iris, o.p.s., Rožmberk, o.p.s., ENKI, o.p.s, M stská knihovna v T eboni. Další vhodnou formou výchovy je vzd lávání návšt vník pomocí nau ných tabulí p ímo v terénu. V CHKO se nachází deset nau ných stezek, informa ními cedulemi jsou osazena i jednotlivá MZCHÚ a další p írodov dn i historicky zajímavá místa (blíže viz kap. 3.11.). Do práce s ve ejností spadá svým charakterem i stráž ochrany p írody, která je taktéž pojednána v kapitole 3.11. Práce s ve ejností se v období minulého plánu pé e stala významnou a respektovanou sou ástí poslání a aktivit Správy CHKO. Rozvíjeny jsou do té doby tém neexistující i pouze omezen provozované innosti, pro které je vytvo eno kvalitní zázemí v nových ú elových za ízeních (terénní stanice Hajnice, trvalá expozice a návšt vnické centrum Krajina a lidé). Hlavní d raz je kladen na ekologickou výchovu pro žáky a studenty škol na území CHKO a na poskytování servisu pro p ší turisty a cykloturisty. Výrazná je spolupráce s adou nevládních organizací (publika ní innost, organizace akcí pro ve ejnost, spole né granty). Na Správ je personální zajišt ní na vyhovující úrovni. Rozsah aktivit je dán finan ními prost edky, které jsou každoro n k dispozici.

149

5. Vyhodnocení dosavadního plánu pé e Zhodnocení napl ování cíl stanovených sou asným plánem pé e Plán pé e CHKO T ebo sko z roku 1995, schválený MŽP dne 16.7.1996 (aktualizovaná kapitola 3.2.6.4. T žba nerostných surovin a rašeliny schválena dne 7.1.1999, platnost plánu pé e prodloužena do roku 2010 dne 4.3.2005) se ukázal být v práci CHKO velmi užite ným a do jisté míry nad asovým dokumentem. Jeho analytická ást byla využívána nejen Správou CHKO, ale i dalšími odbornými institucemi a jednotlivci (nap . studenti VŠ, v decká pracovišt , zpracovatelé regionálních koncepcí a územních plán ) jako komplexní zdroj informací o mnoha aspektech CHKO T ebo sko. Plán byl koncipován velmi široce, shromaž oval údaje z mnoha obor a oblastí problematiky i mimo vlastní ochranu p írody a byl z ejm jediným ve ejn dostupným dokumentem, který popisoval T ebo sko v celé jeho pestrosti (složky p írodní, sociální, ekonomické) a nap í obory i správními celky. To se ukázalo v n kolika etapách, nap . p i využití plánu pé e pro zpracování program sociálního a ekonomického rozvoje T ebo ska a m sta T ebon nebo p i p íprav podklad pro návrh t ebo ské lokality Sv tového kulturního d dictví UNESCO. Základní strategické (dlouhodobé) cíle uvedené v plánu pé e se ukázaly jako správné a ada z nich byla pr b žn pln na stejn jako množství st edn dobých cíl a krátkodobých úkol . Pokud tomu tak nebylo, bylo to z toho d vodu, že se v pr b hu období platnosti plánu pé e bu podstatn zm nily celkové podmínky, nebo šlo o cíle a úkoly, jejichž ešení nespadá pod p ímou kompetenci státní ochrany p írody a kde se nepoda ilo ú inn iniciovat aktivitu jiných orgán státní správy nebo obcí. Ze zásadních napln ných cíl možno jmenovat následující: -

-

a spln ných úkol

z minulého plánu pé e je

p íprava a vyhlášení nových zvlášt chrán ných území PR Na Ivance, PR Dra ice, PR Trpnouzské blato, PP Pískovna u Dra ice, PR Krabonošská niva (spolupráce s Okresním ú adem v J. Hradci) zajišt ní vhodného managementu p írodních stanoviš a rostlinných a živo išných druh na desítkách lokalit MZCHÚ i mimo n v rámci programu Pé e o krajinu (kosení luk, odstra ování náletu a další údržba nelesních stanoviš , údržba a dosadba p vodních d evin, zejména dubových porost , na rybni ních hrázích a d evin v lesních biocentrech, tvorba t ní pro obojživelníky, údržba hnízd, alternativní management rybník , repatriace ohrožených rostlin apod.) realizace revitaliza ních akcí programu R S „Revitalizace odstavených ramen Lužnice“, „Obnova rašelinotvorného procesu na submontánním rašeliništi v NPR Žofinka“, „Obnova biodiversity t ní v NPR Stará eka a PR Novo ecké mo ály“ iniciování rebilancí a p evodu volných zásob št rkopísku ložisek ve st etových lokalitách (nap . MZCHÚ, I. zóna) mezi zásoby vázané z d vod ochrany p írody (celkem 130 mil. m3) zajišt ní uceleného plánu ÚSES CHKO T ebo sko a jeho promítnutí do územního plánu VÚC Jiho eského kraje, do územních plán obcí a do lesních hospodá ských plán zpracování zásad a regulativ výstavby na území CHKO T ebo sko z pohledu ochrany krajinného rázu a vydání t chto zásad v podob názorného informa ního materiálu pro ve ejnost, obce a stavební ú ady

150

-

-

-

-

vybudování terénní stanice Hajnice ur ené pro ekologickou výchovu p edevším žák základních škol z území CHKOT, vypracování program EVVO na této stanici a jejich realizace od roku 1998 (v rámci sít st edisek EVVO Pavu ina) iniciace a odborná garance projektu návšt vnického st ediska a trvalé expozice „T ebo sko – krajina a lidé“ v zámku T ebo provozovaného Informa ním a kulturním st ediskem m sta T ebon s podílem Správy CHKO (otev eno slavnostn v roce 2004, 2. etapa dokon ena v b eznu 2006) p íprava a realizace nau ných stezek Rožmberk, Veselské pískovny a školních nau ných stezek Sta kovský rybník a Losí blato, spolupráce p i p íprav nau né stezky Velký Lomnický rybník, obnova stezek ervené blato, Cesta okolo Sv ta a Okolo T ebon (v etn publikace informa ních materiál ) spolupráce na uspo ádání konference „T ebo sko 2000 – ekologie a ekonomika po dvaceti letech“ (obsáhlý sborník konference p edstavoval prakticky datovou základnu plánu pé e aktualizovanou k roku 2000) a na filmu k 20. výro í BR T ebo sko „Jeden rok v krajin mok ad “ (ú ast na Ekofilmu 1998) a jeho nové verzi pro prezentaci v návšt vnickém st edisku autorský podíl na publikacích „Biosférické rezervace eské republiky“ a „Chrán ná území R – eskobud jovicko“, kde je souhrnn prezentována CHKO T ebo sko a MZCHÚ na jejím území

Nad rámec cíl a opat ení plánu pé e, který se tímto novým aspektem vyvolaným p ístupem eské republiky do Evropské unie nezabýval, ale fakticky jako jeho praktické napl ování v nejcenn jších územích, je možno jmenovat p ípravu, projednání a vyhlášení Pta í oblasti T ebo sko a za azení 16 lokalit v CHKO mezi evropsky významné lokality národního seznamu v rámci vytvá ení soustavy chrán ných území Natura 2000. Mezi cíle, kterých se nepoda ilo dosáhnout, pat í p es díl í zlepšení následující: -

prosazení ú inných opat ení v rybni ních rezervacích vedoucí k extenzivnímu hospoda ení a k regeneraci rybni ních ekosystém na všech významných lokalitách, získání významných lokalit do vlastnictví státní ochrany p írody regulace masového vypoušt ní kachen z um lých odchov do mysliveckých honiteb plošné zlepšení estetické úrovn novostaveb, zejména v rámci souvisle zastav ných ástí obcí

Vyhodnocení vhodnosti managementových opat ení vzhledem k vytý eným cíl m Použitá managementová opat ení se ukázala v období platnosti plánu pé e jako vhodná a odborn zd vodn ná. V p ípad , že nebylo dosaženo zásadn jšího zlepšení stavu (nap . rybni ní rezervace), jedná se spíše o absenci nebo nedostate nou ú innost právních a ekonomických nástroj pro prosazení vhodného managementu (nap . náhrady hospodá ské újmy zavedené zákonem až v roce 2004), o problémy vyvolané složitými vlastnickými pom ry, p ípadn o nedostatek finan ních prost edk a organiza ních kapacit na všechna pot ebná opat ení.

151

Obr. 17: Tvorba ostrov v NPR Velký Tisý

152

6. Literatura DYKYJOVÁ D. (2000): T ebo sko - p íroda a lov k v krajin p tilisté r že (T ebo sko - Nature and People in the Country of the Five-Petalled Rose). – CARPIO, T ebo , 111 pp.. DYKYJOVÁ D. & KV T J. (1978), eds.: Pond Littoral Ecosystems. Structure and functioning. – Ecological Studies 28, Springer-Verlag, Berlin/Heidelberg/New York. HÁTLE M., HLÁSEK J. (1995), eds.: Plán pé e CHKO T ebo sko. Správa CHKO T ebo sko, 306 pp. (In Czech). HÁTLE M., HLÁSEK J., ŠEV ÍK J., BUREŠ J., ERNÁ O., JANDA J., JANDOVÁ J., KU ERA S. & LUKEŠOVÁ M. (1996): Biosférická rezervace T ebo sko. - In JENÍK J. et al. (eds.).: Biosférické rezervace R (p íroda a lidé pod záštitou UNESCO), Empora, Praha, pp. 138-160. HEATH M.F., EVANS M.I. (2000), eds.: Important Bird Areas in Europe: Priority sites for conservation. 1: Northern Europe. - BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 8), Cambridge, UK, p. 130. HLÁSEK J. a kol. (2003): Chrán ná krajinná oblast T ebo sko. In ALBRECHT J. a kol. (203): Chrán ná území R eskobud jovicko, svazek VIII. Agentura ochrany p írody a krajiny R a EkoCentrum Brono, Praha 68 pp. JENÍK, J., P IBIL, S. (1978), eds.: Ekologie a ekonomika T ebo ska. Sborník p ednášek. - Botanický ústav SAV T ebo , 470 p. CHYTIL J., HAKROVÁ P., HUDEC K., HUSÁK Š., JANDOVÁ J., & PELLANTOVÁ J. (1999), eds.: Mok ady eské republiky - p ehled vodních a mok adních lokalit R. eský ramsarský výbor, Mikulov, 327 pp. IUCN (1996): Význam rybník pro krajinu st ední Evropy. Trvale udržitelné využívání rybník v CHKO a BR T ebo sko. - eské koordina ní st edisko IUCN - Sv tového svazu ochrany p írody Praha a IUCN Gland, Švýcarsko a Cambridge, Velká Británie, 198 pp. JENÍK J. & KV T J. (1983), eds.: Ecological study of inundated ecosystems near T ebo , South Bohemia, Czechoslovakia. - Studie SAV, 1988/4, pp.1–147. KV T J. (1992): Wetlands of the T ebo Biosphere Reserve - an overview. – In FINLAYSON M. (ed.): Integrated Management and Conservation of Wetlands in Agricultural and Forested Landscapes. – IWRB Special Publication, No. 22, Slimbridge, England, pp. 11–14. KV T J., JENÍK J. & SOUKUPOVÁ L (2001), eds.: Freshwater wetlands and their sustainable future: A case study of the Trebon Basin Biosphere Reserve, Czech Republic. - Man and the Biosphere Series 28, UNESCO, Paris & The Parthenon, pp. 500.

153

POKORNÝ J., ŠULCOVÁ J., HÁTLE M.& HLÁSEK J. (2000), eds.: T ebo sko 2000 ekologie a ekonomika T ebo ska po dvaceti letech. Sborník p ednášek. - ENKI o.p.s., T ebo , 344 pp. PRACH K., JENÍK J. & LARGE A.R.G. (1996), eds.: Floodplain ecology and management. The Lužnice River in the T ebo Biosphere Reserve, Central Europe. SPB Academic Publishing bv, Amsterdam, 285 pp. P IBIL, S., JANDA, J., JENÍK, J. (1990), eds.: Ekologie a ekonomika T ebo ska po deseti letech.Sborník p ednášek. - Botanický ústav AV R, MAB/UNESCO, T ebo , 371 pp. K ELINA B. a kol. (2002): Nerostný surovinový potenciál chrán ných krajinných oblastí a limity jeho využití – CHKO T ebo sko. MŽP Praha a Gekon s.r.o. Praha, 289 pp. VOREL I. a kol. (1996): T ebo sko - hodnocení území CHKO a BR z hlediska krajinného rázu. ATELIER V, Praha, 115 pp.

154

7. Seznam použitých zkratek AOPK R - agentura ochrany p írody a krajiny eské republiky AV R - akademie v d eské republiky BR - biosférická rezervace GÚ - eský geologický ústav HMÚ - eský hydrometeorologický ústav IŽP - eská inspekce životního prost edí OV - istírna odpadních vod SAV - eskoslovenská akademie v d SOP - eský svaz ochránc p írody DP - dobývací prostor EIA - Environmental Impact Assesment (posouzení vlivu na životní prost edí) EU - Evropská unie EVL - evropsky významná lokalita EVVO - environmentální vzd lávání, výchova a osv ta GIS - geografický informa ní systém GZ - genová základna CHKO - chrán ná krajinná oblast CHKOT - chrán ná krajinná oblast T ebo sko CHOPAV - chrán ná oblast p irozené akumulace vod CHLÚ - chrán né ložiskové území IP - inventariza ní pr zkum K T - Klub eských turist KES - koeficient ekologické stability KNV - krajský národní výbor KPP - krajinná památková zóna KPÚ - komplexní pozemkové úpravy k.ú. - katastrální území LBC - lokální biocentrum LBK - lokální biokoridor L R - Lesy eské republiky LHC - lesní hospodá ský celek LHO - lesní hospodá ská osnova LHP - lesní hospodá ský plán LS - lesní správa MAB - Man and biosphere (program lov k a biosféra) MH - ministerstvo hospodá ství MK SR - ministerstvo kultury eské socialistické republiky MMR - ministerstvo pro místní rozvoj MPR - m stská památková rezervace MŠMT - ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy MVE - malá vodní elektrárna MZD - meliora ní a zpev ující d eviny MZCHÚ - maloplošné zvlášt chrán né území MZe - ministerstvo zem d lství MŽP R - ministerstvo životního prost edí eské republiky NRBC - nadregionální biocentrum NRBK - nadregionální biokoridor NPP - národní p írodní památka 155

NPR - národní p írodní rezervace NS - nau ná stezka ONV - okresní národní výbor OOP - orgány ochrany p írody OPK - ochrana p írody a krajiny OPRL - oblastní plán rozvoje les ORP - obec s rozší enou p sobností OÚ - okresní ú ad PHARE - Poland and Hungary Aid for Restructuring of the Economies (program EU na podporu ekonomické restrukturalizace a politických zm n v Polsku a Ma arsku, a pozd ji i ve všech kandidátských zemí EU i zemích východního Balkánu) PHO - pásmo hygienické ochrany PLO - p írodní lesní oblast PP - p írodní památka PPK - Program pé e o krajinu PR - p írodní rezervace PUPFL - pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa RBC - regionální biocentrum RBK - regionální biokoridor PR S - Program revitalizace í ních systém SCHKOT - správa chrán né krajinné oblasti T ebo sko SFŽP - Státní fond životního prost edí SLT - soubor lesních typ SÚOP - státní ústav ochrany p írody SÚS - správa a údržba silnic SFŽP - státní fond životního prost edí TKO - tuhý komunální odpad ÚHÚL - Ústav pro hospodá skou úpravu les ÚPN - územní plán ÚPO - územní plán obce US - urbanistická studie ÚSES - územní systém ekologické stability VŠZ - vysoká škola zem d lská VÚC - velký územní celek VÚV T.G.M. - Výzkumný ústav vodohospodá ský T. G. Masaryka VVN - velmi vysoké nap tí ZD - zem d lské družstvo ZCHÚ - zvlášt chrán né území ZPF - zem d lský p dní fond ZPMZ - záznam podrobného m ení zm n ŽP - životní prost edí

156