Agentura ochrany p írody a krajiny R Správa Chrán né krajinné oblasti T ebo sko Valy 121, 379 01 T ebo
Rozbory Chrán né krajinné oblasti T ebo sko k 31.12.2006
P
ÍLOHY
P íloha 1 22 737/79 Výnos ministerstva kultury eské socialistické republiky ze dne 15.listopadu 1979 o z ízení chrán né krajinné oblasti "T ebo sko" Ministerstvo kultury SR v dohod se zú astn nými úst edními ú ady a orgány a po projednání s Jiho eským krajským národním výborem stanoví podle § 8 odst. 2 a § 9 zákona . 40/1956 Sb. , o státní ochran p írody: §1 Vymezení a poslání oblasti (1) Území vymezené v p íloze tohoto výnosu se prohlašuje za chrán nou krajinnou oblast "T ebo sko" (dále jen oblast). (2) Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znak i p írodních zdroj , vytvá ení vyváženého životního prost edí a podpora optimálního rozvoje zem d lské, lesnické, rybá ské a t žební innosti s cílem hospodárného využívání p írodních zdroj . Prioritní význam mají zejména zdroje podzemních vod. K typickým znak m krajiny náleží zejména její povrchové utvá ení v etn vodních tok a ploch, klima krajiny, vegeta ní kryt a voln žijící živo išstvo, rozložení a využití lesního a zem d lského p dního fondu a ve vztahu k ní také rozmíst ní a urbanistická skladba sídliš , kulturní a historické stavby a místní zástavba lidového rázu. (3) Oblast se hospodá sky využívá tak, aby byl vytvo en a zachován optimální systém využívání krajiny a p írodních zdroj , vycházející z v deckých poznatk ekologie v souladu s posláním oblasti. 1) §2 Podmínky ochrany (1) Oblast je chrán na podle zákona . 40/1956 Sb. , o státní ochran p írody; zákazy uvedené v § 11 odst.1 tohoto zákona se omezují podle § 11 odst. 2 téhož zákona takto: 1. Vodní a lesní hospodá ství a zem d lství, pr mysl, t žba nerostných surovin, doprava, výstavba a rekreace se provád jí v souladu s posláním oblasti; za tím ú elem jsou po izovány, zpracovávány, projednávány a revidovány územn plánovací podklady a územn plánovací dokumentace a vydávána územní rozhodnutí v dohod s ministerstvem kultury. 2. Sou innost s ministerstvem kultury je nutná také p i ložiskovém geologickém pr zkumu a hydrologickém pr zkumu, nebo p i jakýchkoliv t žebních zám rech, p i projednávání a schvalování p ípravné a projektové dokumentace bá ských d l a staveb, pr myslových, inženýrských, vodohospodá ských, dopravních, zem d lských, láze ských, bytových a ob anských staveb, v etn objekt sloužících k rekreaci, sportu a turistice. (2) Jen se souhlasem orgánu státní ochrany p írody mohou p íslušné orgány a organizace vydat pot ebná rozhodnutí nebo u init opat ení, jde-li o a) novostavby, zm ny a odstra ování staveb, jejich udržování a zemní práce, pokud podléhají povolení nebo ohlášení 2) , dále o odstra ování staveb památkov chrán ných nebo na kterých je památkový zájem, s výjimkou staveb navržených k platné územn plánovací dokumentaci pot ebného stupn , dále s výjimkou stavebních úprav a udržovacích prací uvnit staveb a vn jších stavebních úprav a udržovacích prací, jimiž se nezm ní povrchová úprava a vzhled stavby, velikost a len ní oken a dve í a další charakteristické znaky staveb, b) archeologické výkopy,
c) umís ování tábo iš , z izování stanových rekrea ních tábor , autocamping nebo sportovních za ízení a po ádání sportovních akcí,
a jiných rekrea ních
d) umís ování skládek a deponování odpadk mimo již d íve k tomu ur ených míst, nebo o zavážení lom i pískoven, e) umís ování informa ních, reklamních a jiných podobných za ízení (3) Jen po projednání s orgány státní ochrany p írody mohou p íslušné orgány a organizace vydat pot ebná rozhodnutí nebo u init opat ení, jde-li o a) užívání lesních nebo zem d lských pozemk k jiným ú el m, b) zm nu hranic lesního p dního fondu a zem d lského p dního fondu, odnímání pozemk lesnímu p dnímu fondu nebo zem d lskému p dnímu fondu a zales ování pozemk vy atých ze zem d lského p dního fondu. (4) V intravilánech obcí je souhlas podle odst. 2 písm. a) nutný jen k odstran ní staveb a stavbám, p esahujícím dv nadzemní podlaží a ke stavebním pracem, kterými se m ní vn jší vzhled objekt se zachovanými znaky lidové architektury a objekt historických. (5) Lesní hospodá ské plány a projekty pozemkových úprav musí být vypracovány v sou innosti s orgánem státní ochrany p írody. §3 Ochranné pásmo V obcích (osadách), jejichž intravilánem prochází hranice oblasti, tvo í jejich intravilán ochranné pásmo, na které se ve v cech územního plánování hledí, jakoby leželo v oblasti, a to s výjimkou m st Veselí nad Lužnicí a Kardašova e ice. §4 Výkon státní ochrany p írody v oblasti (1) Výkon státní ochrany p írody v oblasti p ísluší Jiho eskému krajskému národnímu výboru, který v dohod s ministerstvem kultury u iní organiza ní opat ení k zajišt ní odborné správy oblasti a v dohod s ním vydá statut oblasti. kultury.
(2)
ízení a dozor ve v cech státní ochrany p írody vykonává na území oblasti ministerstvo Obecná ustanovení §5
(1) Dbát poslání oblasti je povinností všech orgán a organizací, které na jejím území p sobí, jakož i každého ob ana, který se v ní zdržuje. (2) Ve v cech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy s ohledem na poslání oblasti v dohod s p íslušným orgánem státní ochrany p írody; (3) Obdobn postupují orgány a organizace, které v oblasti iní vlastní opat ení k ochran ovzduší, vody, p dy, vegeta ního krytu, ryb, zv e a jiného voln žijícího živo išstva nebo opat ení proti nadm rnému hluku. §6 (1) Jiný zp sob ochrany území nebo objekt nacházejících se uvnit oblasti, nebo jejího ochranného pásma, není dot en ustanoveními § 2 a ídí se podmínkami zvláš stanovenými pro tato území nebo objekty. 3)
(2) Na územích, na která se vztahuje p sobnost federálního ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra, se uplat ují hlediska obrany státu a ostrahy státních hranic ve smyslu zvláštních p edpis . 4) (3) Vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem ležícím v oblasti nejsou z ízením oblasti dot eny. §7 (1) Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti, jsou uloženy na ministerstvu kultury, ve Státním ústavu památkové pé e a ochrany p írody v Praze, u Jiho eského krajského národního výboru, u Krajského st ediska státní památkové pé e a ochrany p írody v eských Bud jovicích, u okresních národních výbor v Jind ichov Hradci, Tábo e a eských Bud jovicích a u všech dot ených m stských a místních národních výbor . (2) Tento výnos nabývá ú innosti dnem oznámení ve Sbírce zákon . Ministr: Doc. dr. Klusák, CSc., v.r. P íl. Vymezení hranice chrán né krajinné oblasti "T ebo sko" Chrán ná krajinná oblast T ebo sko je na severu ohrani ena silnicí II. t . vedoucí z Veselí nad Lužnicí do Kardašovy e ice. Odtud pokra uje JV sm rem po silnici I. t . na Jind ich v Hradec, u kóty 462 odbo uje na silnici II. t . prochází obcemi Mnich a Ratibo a stá í se k jihu na Rose , Hatín, Plavsko a Stráž nad Nežárkou. Ze Stráže nad Nežárkou pokra uje po silnici II. t . k jihu na Pístinu, ale u kóty 459 p echází na hlavní spojovací cestu, po které vede do Bažantice a Libo ez. Na S okraji obce Libo ezy odbo uje po hlavní spojovací cest k východu pod kótu 550, p echází na lesní cestu, obchází po ní z jihu Smír í vrch a pokra uje k V do místa vzdáleného cca 200 m od státní hranice, kde se lesní cesta obrací prudce k S. Zde p etíná hranice oblasti nejkratším sm rem Novomlýnský potok a p echází na státní hranici s Rakouskem. Po státní hranici pak pokra uje k jihu až do místa poblíž osady Krabonoš, kde od státní hranice odbo uje sm rem k Z polní cesta. Hranice oblasti pokra uje po této cest p es obec Krabonoš a odtud po silnici III. t . do Nové Vsi nad Lužnicí, Záblatí, Žofiny Hut , Hranic a Jakule, p echází na silnici II. t . a vede po ní k SSZ do Ji íkova údolí, Šalmanovic a Lipnice. Prochází obcí Lipnice a na jejím konci p echází na polní a pak lesní cestu, vedoucí SZ sm rem do Kojákovic, prochází obcí Kojákovice a na jejím Z konci odbo uje k SSZ polní a lesní cestou vedoucí ke kót 480 na silnici II. t . z Mladošovic do Domanína. Po této silnici pokra uje necelý 1 km k SV a zde odbo uje na hlavní spojovací cestu k SZ, p echází na lesní cestu a podél jižního b ehu Spolského rybníka vede do Spolí, odkud pokra uje po hlavní spojovací cest k Z, vede po ní cca 1 km a na k ižovatce hlavních spojovacích cest odbo uje k S do Vranína, vede cca 100 m po silnici I. t . k V a odbo uje op t na hlavní spojovací cestu k severu do Dunajovic. Z Dunajovic pokra uje hranice oblasti po hlavní spojovací cest k SZ p es Sádek do Hor. Slov nic a dále k S p es Dvo išt do Smržova. Ze Smržova vede po hlavní spojovací cest jižn od rybníka Vydyma k Z až SZ, na okraji lesa p echází na lesní cestu a pokra uje po ní mezi rybníky Kr ín a Pta í blato až na silnici III. t . z Lomnice nad Lužnicí do Šev tína. Po této silnici vede cca 1 km k Z a zde p echází na hranici okres Jind ich v Hradec a eské Bud jovice. Hranici okres sleduje až k polní cest z Mazelova do Lhoty, p echází na tuto cestu a po ní vede až do obce Lhota. Dále prochází obcí Lhota a pokra uje po silnici II. t . k SZ do Bošilce a p es obec Bošilec dále k SZ, p ekra uje železni ní t leso a u kóty 431 p echází na silnici I. t . z eských Bud jovic do Veselí nad Lužnicí. Po této silnici vede k SV až do Veselí nad Lužnicí, kde se hranice oblasti uzavírá. Celková rozloha chrán né krajinné oblasti T ebo sko je cca 700 km2. Vymezení bylo provedeno podle map okres eské Bud jovice.
SSR 1 : 50 000 okresu Jind ich v Hradec a
____________________ 1) V deckotechnický projekt "Ekologický systém hospoda ení v chrán né krajinné oblasti T ebo sko" v rámci Ekoprogramu Federálního ministerstva pro technický a investi ní rozvoj. 2) Zákon . 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním ádu 3) M že jít o ochranu opírající se o p edpisy r zného druhu (územn plánovací, horní, vodohospodá ské, lesnické, pé e o zdraví lidu, železni ní, památkové pé e, ochrany p írody, vojenské,bezpe nostní apod.). 4) §21 a 22 zákona . 40/1961 Sb. , o obran
SSR
P íloha 2 Evropsky významné lokality v CHKO T ebo sko
T ebo sko - st ed Kód lokality: CZ0314023 Rozloha: 4.026,93 ha Popis: Poloha Meandrující tok Lužnice pod Novo eckými splavy, tok a í ní niva Lužnice a Nové eky od státní hranice s Rakouskem (k.ú. Krabonoš) po centrum NPR Stará eka v k.ú. Holi ky, v etn rybník ve jmenované NPR, tok Dra ice od státní hranice (k.ú. Nová Ves u Klikova) po soutok s Lužnicí, rybníky Chlumecké soustavy a soustavy v okolí Mok in a Mníšku, východní zátoka rybníka Rožmberk západn od obce Stará Hlína, hlavní hráz Rožmberka, okolí vypoušt cích stok Smitka a Adolfka a hráz rybníka Pot šil v etn t lesa cesty vedoucí k rybníku z obce Lužnice. Sou ástí lokality je i rašeliništ na východním okraji rybníku Staré jezero, na pravém b ehu K ížové stoky, asi 300 m szz. samoty U Kanclí e, 1km jz. od obce Lutová. Ekotop P evážn zalesn né území se zachovanými fragmenty pralesovitých porost tvrdého luhu podél meandrujícího toku Lužnice pod Novo eckými splavy a ást mo álovitého inunda ního území Nové eky; Lužnice má zde p irozený charakter s mnoha meandry, b ehovými nátržemi, píse nými výspami, trvalými i periodickými t n mi a slepými rameny. Soustavy rybník , rybni ní hráze se starými porosty dub jako biotop zájmové entomofauny. Geologie: ást lokality v okolí eky Lužnice a spodního toku Dra ice má podloží tvo eno p evážn pleistocénními fluviálními št rky a písky risského stá í, které tvo í dno širokého í ního údolí. Hlubší podloží tvo í k ídové sedimenty klikovského souvrství, z okraj do lokality zasahují terciérní sedimenty nebo pleistocenní váté písky. Z holocenních sediment jsou zde zastoupeny fluviální pís ité hlíny, hlinité písky, sedimenty vodních nádrží, rašelina a slatina. ást lokality podél í ky Dra ice má podloží budováno žulou moldanubického plutonu ( ím ský typ), p ípadn p em n nými horninami moldanubika, skalní dno údolí p ekrývají kvartérní sedimenty. Geomorfologie: Reliéf lokality je ve velmi plochý (st ední ást T ebo ské pánve). Z rovinatého terénu jako významný antropogenní p evýšený tvar vystupuje víc než 10 m vysoká 2,5 km dlouhá hráz rybníka Rožmberk, dále nižší hráz rybníka Pot šil, hráz Nové eky a celá ada dalších hrází. Specifický charakter malé delty s píse nými nánosy má ústí Staré eky do Rožmberka. Nadmo ská výška 435 - 425 m n.m. Krajinná charakteristika: P evážn zalesn ná plochá krajina st edního T ebo ska s mozaikou menších bezlesých enkláv (p evážn louky) a etnými velkými i malými rybníky a pom rn hustou sítí p irozených i um lých vodních tok , s velmi ídkým osídlením (pouze samoty a drobné osady). Charakter nejsevern jší ásti lokality udává východní zátoka rybníka Rožmberk (PR Výtopa Rožmberka) s ústím Staré eky a rozlehlými rákosinami a podmá enými loukami, dále rybni ní hráze s alejemi dub a zahloubené drobné vodní toky sm ující lesními porosty od výpustí Rožmberka do Lužnice (Adolfka, Smitka). Biota Základní charakteristika: Na lokalit jsou zastoupeny hospodá sky využívané eutrofní, výjime n mezotrofní rybníky s litorálními porosty (rákosiny), suššími a teplejšími biotopy rybni ních hrází s hrázovými porosty p evážn dub letních a ve výtopách s navazujícími olšinami, vrbinami. Na okrajích vodních nádrží dochází spontánn k paludifikaci a k vývoji spole enstev p echodových rašeliniš (R2.3) s hojnou ú astí zejména rašeliník . Lesní porosty jsou p evážn hospodá ské lesy tvo ené borovicí lesní a smrkem ztepilým. V zem d lské krajin je pom rn p íznivé zastoupení luk a pastvin a množství rozptýlené zelen . V ásti lokality ležící v NPR Stará eka jsou významnými lesními spole enstvy jsou rozsáhlé porosty pralesovitého charakteru í ního tvrdého luhu (L2.3), který tvo í pestrou mozaiku hydrologicky rozr zn ných stanoviš , která je dopln ná o charakteristická pr vodní spole enstva slatinných a í ních olšových luh . Na sušších stanovištích, dále od nivy eky pak tyto porosty p echázejí ve vlhké acidofilní doubravy. Zbytky listnatého tvrdého luhu (L2.3) s rozvoln nými pralesovitými porosty statných dub letních (Quercus robur) mají v podrostu Padus avium, Viburnum opulus, Euonymus europaea, Phalaroides arundinacea. Na prosv tlených místech jsou mnohahektarové ídké porosty
Spiraea salicifolia. V otev ených t ních a slepých ramenech se hojn vyskytuje Hottonia palustris, Myriophyllum spicatum, Batrachium aquatile a B. trichophyllum, Glyceria fluitans, kolonie Nuphar lutea a Nymphaea candida. Na okrajích stojatých vod roste hojn Iris pseudacorus, Sagittaria sagittifolia, Glyceria notata, Rorippa amphiba a Scirpus radicans. V zazem ujících a nepr to ných t ních roste Calla palustris, Cicuta virosa, na obvodech Carex pseudocyperus a Lythrum salicaria. Fragmenty jedlových doubrav (Abieti–Quercetum) v jižní ásti území mají n kdy až pralesovitý charakter. V podrostu se nachází Carex brizoides, Circaea alpina, Convallaria majalis, Epipactis helleborine, Galeobdolon luteum, Hepatica nobilis, Phegopteris connectilis, u prameniš roste Soldanella montana. Suché bor vkové bory (Vaccinio vitis-ideae–Quercetum) na pískových terasách jsou místy reprezentovány p estárlými porosty s pom rn p irozenou, avšak druhov velmi chudou strukturou. ídce se vyskytuje Chamaecytisus ratisbonensis nebo Melampyrum bohemicum. Hrázové porosty s p evahou starých dub obývá ada vzácných druh bezobratlých, p edevším brouk . Vedle tesa íka obrovského (Cerambyx cerdo) a páchníka hn dého (Osmoderma eremita) to jsou mimo jiné kova íci Lacon querceus, Ampedus cardinalis, Brachygonus megerlei, Anchastus acuticornis a Ludius ferrugineus, n kolik cenných zástupc krasc , nap . Eurythyrea quercus a Coraebus undatus. V dutinách starých strom hnízdí lejsek b lokrký (Ficedula albicollis), l. ernokrký (F. semitorquata), hohol severní (Bucephala clangula) . V dob vyššího stavu vody je zejména území Novo eckých mo ál atraktivní pro stovky exemplá migrujících vodních pták , p ípadn je v hnízdní dob jejich potravní základnou, nap . pro ápa erného (C. nigra) a pro volavky popelavé (Ardea cinerea). Hnízdí tu potápka malá (Tachybaptus ruficollis), husa velká (Anser anser), ch ástal vodní (Rallus aquaticus), ch. kropenatý (Porzana porzana), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a vodouš kropenatý (Tringa ochropus). V koryt Nové eky žije velevrub nadmutý (Unio tumidus), škeble plochá (Pseudanodonta complanata) a mník jednovousý (Lota lota), v kolmých b ezích Staré eky hnízdí led á ek í ní (Alcedo atthis). V rozsáhlých porostech tavolník je hojný b lopásek tavolníkový (Neptis rivularis). V tvrdém luhu se vyskytuje skokan ostronosý (Rana arvalis) a s. štíhlý (R. dalmatina). Rozsáhlý komplex les Staré eky navazující navíc na další lesní komplexy a rybni ní soustavy je hnízdišt m i stanovišt m ady lesních druh pták a savc . Hnízdí zde áp erný (Ciconia ciconia), orel mo ský (Haliaeetus albicilla), v elojed lesní (Pernis apivorus), jest áb lesní (Accipiter gentilis), sluka lesní (Scolopax rusticola), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo), lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a datel erný (Dryocopus martius). Nepravideln se vyskytuje los evropský (Alces alces), rezervace Stará eka je centrem výskytu vydry í ní (Lutra lutra). Druh Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus se vyskytuje v severozápadní ásti minerotrofního rašeliništ (R2.2) na jihovýchodním b ehu Starého jezera, kde byl zaznamenán v 6 mikropopulacích skládajících se z 60 kolonií o celkové ploše 2,5 - 3 m2. Spole n s tímto druhem byly na lokalit zaznamenány další významné mechorosty Sphagnum platyphyllum (v sou asnosti jediný známý recentní výskyt v R), Drepanocladus polygamus, Sphagnum contortum, Sphagnum obtusum a Sphagnum centrale. Kvalita Velmi významná lokalita, zahrhující podstatné podíly populací zájmových druh ryb, xylofágních a vodních brouk , klínatky rohaté a vydry v rámci R Jedna z p ti navrhovaných druhových lokalit pSCI a ze 6 recentn známých lokalit výskytu druhu Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus v Jiho eském kraji. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 9190 91E0 91F0
1037 1188
Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na pís itých pláních Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae) Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých ek atlanstké a st edoevropské provincie (Ulmenion minoris klínatka rohatá ku ka ohnivá
42,9026 ha 3,5899 ha 100,7486 ha
1084 1145 1082 1149 1088 1355 1393
páchník hn dý pisko pruhovaný potápník sekavec píse ný tesa ík obrovský vydra í ní srpnatka fermežová
Stanovišt a druhy, jež se vyskytují na této lokalit 3150 3260 3270 6410 6430 6510 7140 91D0 9410
P irozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Nížinné až horské vodní toky s vegetací svaz Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Bahnité b ehy ek s vegetací svaz Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých p dách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová spole enstva nížin a horského až alpínského stupn Extenzivní se ené louky nížin až podh í (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) P echodová rašeliništ a t asovišt Rašelinný les Acidofilní smr iny (Vaccinio-Piceetea)
Velký a Malý Tisý Kód lokality: CZ0314019 Rozloha: 677,66 ha Popis: Poloha Lokalita se nachází cca 2,5 km jižn od Lomnice nad Lužnicí. Zahrnuje NPR Velký a Malý Tisý a východní hráze rybník Koclí ov a Služebný. Ekotop Rybni ní soustava v NPR Velký a Malý Tisý s rákosinami, mok adními olšinami a vrbinami a hrázemi sousedních rybník se starými dubovými porosty. Geologie: Podloží lokality je velmi pestré. V jihovýchodní ásti se vyskytují pískovce, slepence a prachovce svrchnok ídového stá í tvo ící svrchní oddíl klikovského souvrství. Ve východní ásti vystupují t etihorní jíly a diatomity domanínského souvrství (neogén). Poloostrov L sy tvo í neogenní sedimenty zlivského souvrství. Kvartér je zastoupen pleistocenními sprašemi, sprašovými hlínami a mozaikou holocenních hlinitých písk , pís itých hlín a sedimet vodních nádrží. Geomorfologie: Území je sou ástí T ebo ské pánve (její ásti Lomnická pánev). Lokalita se vyzna uje p evážn plochým, mírn zvln ným reliéfem typickým pro tuto ást T ebo ské pánve. Významným jevem jsou antropogenní tvary - p evýšené hráze st edov kých rybník , napájecí a vypoušt cí stoky, náspy dopravních staveb. Nadmo ská výška 422 - 435 m. Krajinná charakteristika: Lokalita je tvo ena pestrou mozaikou hospodá sky využívaných rybník s lenitými b ehy a bohatými litorálními porosty, dalších mok adních ploch, menších hospodá ských les , extenzívních luk, polí a rozptýlené zelen , ve které dominuje rybník Velký Tisý. Významými krajinnými prvky jsou rybni ní hráze s hrázovými porosty. Biota Základní charakteristika: Rybníky eutrofního charakteru se vyzna ují stále pom rn bohatými litorálními porosty vysokých rákosin (M1.1) a navazujícími porosty mok adních olšin (L1) a vrbin (K1). P i rybni ních okrajích se vyskytují extenzivní vlhké louky (v tšinou T1.9) s výskytem ady cenných druh rostlin i malá p echodová rašeliništ (R2.3). Smíšené lesní porosty jsou z ásti hospodá sky využívány. Významným fenoménem jsou hrázové porosty se zastoupením starších v kových kategorií dub letních a dalších d evin (lípa srd itá) . Pro ochranu páchníka hn dého (Osmoderma eremita) mají zásadní význam hrázové porosty s významným zastoupením jedinc vyšších v kových kategorií v etn strom odumírajících a strom ve
stádiu p irozeného zániku. Tyto porosty se nacházejí zejména na hrázích rybník Velký Tisý, Koclí ov, Služebný a rybník Dubovce a Panenské (L 7.1 suché acidofilní doubravy). Pro ochranu vydry í ní má lokalita dobré podmínky z hlediska souvislé rozlohy a zastoupení vhodných bitop (rybníky r zného typu, velikosti a intenzity, stoky) , p irozených úkryt , omezeného rušení (režim NPR) a potravní nabídky (intenzivní rybá ství, hojnost bezobratlých atd.). Populace puchý ky útlé je soust ed na na rybnících Dubovcích. Jde o m lké pl dkové rybníky s ob asným chovem genera ních ryb v pom rn otev ené a rozvoln né krajin . Litorální porosty vysokých rákosin (M1.1) s dominancí Phragmites australis, Glyceria maxima, Lemna minor, Iris pseudacorus jsou ve v tší mí e rozší eny jen p i jižních okrajích obou rybník . Litorál áste n navazuje na spole enstvo slatinných olšin (L1), kde dominují krom Alnus glutinosa a Prunus padus i druhy Lycopus europaeus, Phragmites australis, Carex elongata, Viola palustris a zástupci rodu Sphagnum. Po obvodu rybníka jsou hojn rozší ené mok adní vrbiny (K1) se Salix cinerea, Salix caprea a Phragmites australis, Carex vesicaria, Lythrum salicaria, Scirpus sylvaticus. Vlastní plochu obou rybník lze charakterizovat jako vodní spole enstva makrofytní vegetace stojatých vod (V1G) s hojným zastoupením rdest . P i letn ní se na dn vyvíjejí spole enstva obnažených den rybník (M2.1) s hojným až masovým zastoupením Coleanthus subtilis a ostatních pr vodních druh spole enstva - Elatine hydropiper, Carex bohemica, Eleocharis ovata, Rumex maritimus, Gnaphalium uliginosum, Peplis portula. Okrajov lokalita sousedí s intenzivn obhospoda ovanými loukami. Kvalita Vysoce diversifikovaná lokalita, významná mj. z ornitologického a entomologického hlediska. Populace zájmových druh (vydra, páchník hn dý, puchý ka útlá) jsou po etné a stabilní a tvo í pom rn významnou ást jejich populací v rámci R. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 1084 1355 1887
páchník hn dý vydra í ní puchý ka útlá
Ruda Kód lokality: CZ0314109 Rozloha: 77,76 ha Popis: Poloha Rašeliništ na jihovýchodním okraji Horusického rybníka mezi obcemi Pon drážka a Bošilec, 4 km JJZ od Veselí nad Lužnicí. Ekotop Komplex p evážn p echodového a slatinného rašeliništ s etnými rašelinnými prameništi, mok adními vrbinami, rašelinnými loukami a náletovými porosty, ležící v nadmo ské výšce 415-417 m n. m. Na rašelinných prameništích se kontinuáln zachovala velmi cenná reliktní ( asn postglaciální) rostlinná spole enstva s adou siln a kriticky ohrožených rostlinných druh . ást lokality je tvo ena NPR Ruda. Geologie: Horninové podloží tvo í p evážn r znobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchnok ídového stá í o mocnosti 50-100 m náležející k svrchnímu oddílu klikovského souvrství (santon). V západní ásti lokality se nacházejí terciérní sedimenty mydlovarského souvrství (neogén). Svrchnok ídové a terciérní uloženiny jsou p ekryty kvartérním pokryvem slatinné rašeliny. Slatiništ je syceno p edevším výv ry podzemní vody hlubinného ob hu na dislokacích k ídových a terciérních sediment . Charakteristická je p ítomnost rezavohn dých železitých sraženin v pomalu protékající i stagnující vod (centrální p íkop ervená stoka). S vysokým obsahem železa v pramenných výv rech souvisí zdejší sedimentární organogenní bahenní rudy železa, vytvá ející v rašelin o kovitá t lesa o pr m ru až 10 - 20 cm. P dní pokryv zastupuje p evážn organozem typická (glejová) s glejem zbahn lým. Až do poloviny 20. století se v rašeliništi r zn intenzívn t žil humolit.
Geomorfologie: Lokalita je sou ástí T ebo ské pánve (její ásti Lomnická pánev). Terén lokality je plochý, siln zvodn lý, s etnými t kami a jezírky vzniklými t žbou rašeliny a zavodn nými p íkopy. Krajinná charakteristika: Plochá krajina severní ásti T ebo ska s etnými velkými i menšími rybníky, málo zalesn ná, s p evažujícím pom rn intenzivním zem d lským využitím. Tradi ní osídlení je reprezentováno spíše v tšími vesnicemi a pomístn rozptýlenými samotami (jednotami). Biota M lké šlenky prameniš a nepr chodných prameniš , odpovídající nevápnitým mechovým slatiništím (R2.2) , jsou pokryty krátkostébelnými porosty ost ice šedavé (Carex canescens), na n kolika místech se p ipojuje o. mok adní (C. limosa), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa) , nejpo etn jší populace o. šlahounovité (C. chordorrhiza) v jižních echách, velké populace vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a p esli ky po í ní (Equisetum fluviatile) s ídkými porosty suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile). Velmi cenná jsou prameništ (R2.4) v po áte ních fázích rašelin ní s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba), rosnatkou dlouholistou (Drosera anglica) a r. okrouhlolistou (D. rotundifolia). Na obvodech rašeliníkových bult tu skryt kvete i malá orchidej hlízovec Loesel v (Liparis loeselii). Místa zpevn ná suchomiln jšími rašeliníky pokrývá dlouhými šlahouny klikva bahenní (Oxyccocus palustris), nízká vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a pouze na jednom míst i kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Sporadicky se v mechovém pat e vyskytují vzácné druhy mechorost Helodium blandiwii a naturový druh Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus, jenž byl recentn zjišt n ve dvou mikropopulacích ve zbytkovém porostu siln zamok eného minerotrofního rašeliništ (R2.2). P ítomné mikropopulace tohoto mechu jsou od sebe vzdálené asi 650 m. Severní mikropopulace rostoucí asi 300m zsz. hájovny Ruda na okraji vlhké slatinné louky je tvo ena 3 koloniemi. Mikropopulace v jižní ásti území je tvo ena 4 koloniemi. Celkov populace zaujímá plochu asi 0,55 m2. V ídké olšin (L2.2A) v severní ásti území roste v zabahn ných vodách áblík bahenní (Calla palustris) a v zástinu vrbin bazanovec kytkokv tý (Naumburgia thyrsiflora). T žbou nezasažené plochy mají snahu se vrátit v porosty rašelinných b ezin (L10.1) a bažinných vrbin (K1), sušší místa pokrývá nálet borovic a b íz s podrostem krušiny olšové (Frangula alnus) a tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Narušené plochy po t žb humolitu tvo í pestrou mozaiku m lkých jezírek, pokrývajících se spole enstvy rostlin svazu Sphagno–Utricularion (V3). Jen v n kolika v tších nádržkách kvete leknín b lostný (Nymphaea candida), zevar nejmenší (Sparganium minimum) a pouze na jednom míst žebratka bahenní (Hottonia palustris). Na okrajích jezírek je v m lké vod za absence mechového patra doprovází bublinatka prost ední (Utricularia intermedia), ost ice zobánkatá (Carex rostrata) a záb lník bahenní (Comarum palustre). Z koberc rašeliník sem proniká ost ice šlahounovitá (Carex chordorziza). Na b ezích jezírek ve st ední ásti území se objevuje, krom suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), sítina alpská (Juncus alpino-articulatus), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), ost ice dvoudomá (Carex dioica) a dvoumužná (C. diandra) a suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum). Jinde jsou drobné nádržky bez vegetace uzav eny v porostech t tiny šedavé (Calamagrostis canescens) a vzácn jší t tiny nachové (C. purpurea). Cenná jsou spole enstva bezobratlých s adou tyrfobiont a tyrfofil , na sítinách byl zjišt n vzácný krasec Aphanisticus pusillus. Rozsáhlé porosty tavolníku v širším okolí jsou stanovišt m velice po etné populace b lopáska tavolníkového (Neptis rivularis). Nejvýznamn jšími obratlovci jsou skokan ostronosý (Rana arvalis), bekasina otavní (Gallinago gallinago), ch ástal vodní (Rallus aquaticus) a linduška lu ní (Anthus pratensis). Kvalita Z d vodu výskytu cenných rašeliništních spole enstev a mnoha velmi vzácných a ohrožených rostlinných druh se jedná o jednu z nejcenn jších rašeliništních lokalit v celém jiho eském regionu. Dále jde o jednu z p ti navrhovaných druhových lokalit pSCI a z 6 recentn známých lokalit výskytu druhu Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus v Jiho eském kraji a o jedinou lokalitu druhu Liparis loeselii v jižních echách. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 7140 91D0 1903 1393
P echodová rašeliništ a t asovišt Rašelinný les hlízovec Loesel v srpnatka fermežová
11,5239 ha 23,0145 ha
Stanovišt a druhy, jež se vyskytují na této lokalit 3150 3160 6410 6430 7150 9190
P irozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition P irozená dystrofní jezera a t n Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých p dách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová spole enstva nížin a horského až alpínského stupn Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion) Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na pís itých pláních
ervené blato Kód lokality: CZ0310610 Rozloha: 395,37 ha Popis: Poloha Rašeliništ s blatkovým borem 1.5 km jv. od obce Šalmanovice, cca 5 km z. od Suchdola nad Lužnicí. Ekotop Geologie: podloží tvo í b lošedé kaolinické pískovce a slepence, rudo ervené a b lošedé jílovce, jílovité pískovce a prachovce svrchnok ídového stá í o mocnosti až 150-300 m reprezentující svrchní oddíl klikovského souvrství (turon-campan). Ty jsou lokáln p ekryté šedými a šedozelenými t etihorními jíly mydlovarského souvrství (neogén). Na k ídové a neogenní vrstvy nasedá rozsáhlé holocenní ložisko oligotrofní rašeliny. Geomorfologie: lokalita se nachází v m lké terénní depresi p i jižním okraji T ebo ské pánve, v míst p edpokládaného tektonického zlomu. Reliéf: rašeliništ má mírn klenutý tvar a svažuje se od jihozápadu k severovýchodu. Maximální mocnost rašeliny dosahuje 7,6 m, pr m rná mocnost 3 m. Celé území je protknuto množstvím kanál , které rašeliništ odvod ují jihozápadním sm rem Borskou stokou a severovýchodním sm rem Pod ezanskou stokou. Pedologie: organozem vrchovištních rašeliniš Krajinná charakteristika: jedno z nejrozsáhlejších submontánních vrchoviš na eském území s porosty blatkového a rašelinného boru a podrostem rojovníku bahenního, situované v nadmo ské výšce 465-475 m.n.m. Je sou ástí rozlehlého a tém souvislého lesního komplexu jižního T ebo ska mezi Jílovicemi, Suchdolem n. Lužnicí a Hranicemi u Nových Hrad . Biota P irozenými spole enstvy submontánního blatkového vrchovišt (L10.4) jsou reliktní pralesovité porosty borovice blatky (Pinus rotundata). Vtroušena je krušina olšová (Frangula alnus) a b íza b lokorá (Betula pendula). Vícepatrové spole enstvo je nápadné bohatými porosty rojovníku bahenního (Ledum palustre) a v esovcovitých rostlin. P evládá bor vka erná (Vaccinium myrtillus), vlochyn bahenní (Vaccinium uliginosum) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Sukcesn jsou blatkové porosty nahrazovány na sušších stanovištích s hloub ji zakleslou hladinou podzemní vody spole enstvy brusnicových rašelinných bor (L10.2). Roste zde i kapra osténkatá (Dryopteris carthusiana), ost ice šedavá (Carex canescens) nebo pta inec dlouholistý (Stellaria longifolia). V mechovém pat e dominují suchomiln jší mechorosty - rašeliník prost ední (Sphagnum magellanicum), travník Schreber v (Pleurozium schreberi), rokytník skv lý (Hylocomium splendens), na rozloženém trusu zv e vzácn roste volatka ba atá (Splachnum ampullaceum). Vyskytuje se tu játrovka rohozec trojlalo ný (Bazzania trilobata), ada lišejník - borku blatek pokrývá místy citrónov zbarvený pachoule ek žlutý (Chaenotheca chrysocephala) nebo sv tle zelená ter ovka rozest ená (Parmeliopsis ambigua). Druhotnými spole enstvy jsou sukcesní stádia po vypíchané rašelin (R3.4), z vyšších rostlin je hojn zastoupen suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vzácn ji rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Mechové patro rašeliništ se skládá hlavn z rašeliník s velkou vodní jímavostí - Sphagnum fallax, S. flexuosum a S. cuspidatum. Na suchá narušená místa proniká z obvodových ástí rašeliništ bezkolenec modrý (Molinia caerulea agg.), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies). Na rašeliništi roste ada hub, byl zaznamenán výskyt vzácných choroš - Antrodia flavescens, zubate ku
zav šeného (Irpicodon pendulus), lupenité houby kožnatky Dermocybe sphagnogena nebo šafránky ozdobné (Tricholomopsis decora). Na okrajích rašeliništ se ve fragmentech vyskytují spole enstva rašelinných smr in (L2.2A). Rozsáhlý blatkový bor erveného blata je významný p edevším faunou bezobratlých. Z vážek byl prokázán výskyt šídla rašelinného (Aeshna subarctica) i vážky tmavoskvrnné (Leucorrhinia rubicunda). Detailn je prozkoumána fauna motýl . Z tém 600 zjišt ných druh motýl je nejnápadn jší bohatý výskyt velkých pí alek bor vkových (Arichanna melanaria), ale nejcenn jší jsou populace chladnomilných druh . Na rojovník je vázaný podkopní ek Lyonetia ledi, pouzdrovní ek Coleophora ledi, pí ali ka rojovníková (Eupithecia gelidata) nebo obale Olethreutes ledianus i ada dalších vázaných na v esovcovité rostliny. Pozoruhodný je rovn ž výskyt populace drobnušky Nola aerugula nebo bourovce cesmínového (Phyllodesma ilicifolium). Borovice blatka je hostitelskou d evinou ady druh brouk , nap íklad vzácného krasce Phaenops formaneki bohemica. Ze st evlíkovitých zjišt n vzácný druh severského p vodu Leistus terminatus a tyrfobiont Agonum ericeti. Z pavouk jsou mimo jiné významné nálezy plachetnatky Lepthyphantes nodifer a skálovky Haplodrassus soerenseni. Celkem byl zjišt n výskyt 67 druh obratlovc , z toho 5 druh obojživelník , 3 druhy plaz , 51 druh pták a 12 druh savc . Hojná je ješt rka živorodá (Lacerta vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), hnízdí áp erný (Ciconia nigra), jest áb lesní (Accipiter gentilis), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), v blízkosti zaplavených vyt žených ploch vodouš kropenatý (Tringa ochropus), je ábek lesní (Tetrastes bonasia) a další. Kvalita Lokalita p edstavuje jedny z nejzachovalejších a geneticky nejkvalitn jších tundrových porost blatkových bor a jejich pr vodní vegetace v rámci celé R, na n ž je vázáno množství ohrožených a chrán ných tyrfofilních organism , zejména bezobratlých a nižších rostlin. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 7120 91D0
Degradovaná vrchovišt (ješt schopná p irozené obnovy) Rašelinný les
11,3602 ha 363,203 ha
Stanovišt a druhy, jež se vyskytují na této lokalit 4030 6410 7110 91D0 9410
Evropská suchá v esovišt Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých p dách (Molinion caeruleae) Aktivní vrchovišt Rašelinný les Acidofilní smr iny (Vaccinio-Piceetea)
Široké blato Kód lokality: CZ0310611 Rozloha: 95,56 ha Popis: Poloha Lesní rašeliništ p i hranici s Rakouskem, cca 3 km východn od obce Františkov. Ekotop Reliktní porosty blatkového boru s rojovníkem bahenním a bohat rozvinutým mechovým patrem, sou ást p íhrani ního hvozdu. Významné ložisko humolitu v JV ásti T ebo ska. Geologie: Podloží tvo í st edn až hrub zrnitá dvojslídná žula prvohorního stá í (moldanubický pluton). Ta je p ekryta na plošin svažující se mírn k jihu prameny syceným holocenním ložiskem rašeliny s mocností až 3 m, které bylo ješt po átkem 20. století áste n t ženo. S t žbou souvisí hustá sí odvod ovacích stok, zamok ené terénní deprese s postupnou regenerací rašeliništ a vyvýšený val s cestou na západní stran rezervace.
Geomorfologie: Lokalita leží v Novobyst ické vrchovin (v její ásti Maršovinská pahorkatina), v nejjižn jším výb žku eskomoravské vrchoviny. Terén je tvo en mírn uklon nou plošinou, ležící v nadmo ské výšce 488-506 m. Krajinná charakteristika: Velmi mírn zvln ná, p evážn zalesn ná krajina jižního T ebo ska, p i západním okraji s roztroušenými drobnými osadami a samotami (jednotami) v okolí Františkova. Biota Nejcenn jší složku komplexu tvo í porosty blatkového boru (L10.4, as. Pino rotundatae–Sphagnetum), místy pralesovitého charakteru, ve stá í 80-150 let a na n sukcesn navazující rašelinné brusnicové bory, tvo ící edafický klimax na t ebo ských lesních rašeliništích. V místech bývalé t žby rašeliny navazují mladší sukcesní stádia rašelinného boru s b ízou a krušinou (L10.2), na okrajích rezervace se nacházejí podmá ené rašelinné smr iny (L9.2A). Vyt žené jámy po dobývání rašeliny tvo í vhodné stanovišt pro rozvoj spole enstev p echodových rašelin s regenerujícími rašeliníky a suchopýrem pochvatým, v m lkých t kách pak s Utricularia australis. Na n kterých plochách v jihozápadní ásti rezervace, které jsou p eplavovány pot ky, roste krom kaprad rozložené (Dryopteris dilatata) i bohatá populace kaprad h ebenité (D. cristata). Na severu a východ v okrajových partiích rezervace blatka postupn ustupuje rašelinným smr inám a území p echází v rozlehlý komplex jehli natých les , zna n pozm n ných lesním hospoda ením. Pro ed n jší porosty jsou stanovišt m plavun pu ivé (Lycopodium annotinum) a sedmikvítku evropského (Trientalis europaea). Blatkové porosty na mocné vrstv rašeliny jsou významným refugiem rostlinných i živo išných tyrfobiont . Krom dominantního edifikátora - Pinus rotundata, jsou to p edevším pr vodní erikoidní ke í ky - Ledum palustre, Andromeda polifolia, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum. V mechovém pat e dominují zástupci rodu Sphagnum - S. magellanicum, S. capillifolium, S. fallax, S. flexuosum, S. girgensohnii. Ojedin le byl zaznamenán i výskyt koprofilního druhu mechorostu Splachnum ovatum. Vzhledem k dlouholeté izolaci v hrani ním pásmu je fauna bezobratlých známa jen áste n , do jisté míry pouze pavouci, vážky a n které skupiny brouk . Nejcenn jší druhy pavouk jsou plachetnatky Taranucnus setosus a Centromerus arcanus, z vážek jsou významné vážka árkovaná (Leucorrhinia dubia), a v. jasnoskvrná (L. pectoralis), z brouk st evlíci Carabus problematicus a st evlí ek Pterostichus rhaeticus, drab íci Staphylinus fulvipes, Lathrobium brunnipes. Mezi pavouky a jednotlivými skupinami brouk se vyskytuje ada tyrfofilních druh . Pro podobnost biotop s dalšími nedalekými lesními rašeliništi Žofinkou a erveným blatem je vysoce pravd podobný výskyt dalších tyrfofilních bezobratlých i druh , které adíme mezi glaciální relikty. Z významných obratlovc v rezervaci žije skokan ostronosý (Rana arvalis) a po etné populace ješt rky živorodé (Lacerta vivipara) a zmije obecné (Vipera berus). Mezi ptáky a savci jsou zastoupeny b žné lesní druhy. Kvalita Území zahrnuje jedny z nejhodnotn jších a nejzachovalejších porost blatkových bor v rámci celé R, s významným genetickým potenciálem. Zárove je zde ve velké mí e zachován navazující komplex brusnicových rašelinných bor a rašelinných a podmá ených smr in. Lokalita je zárove významným refugiem celé ady rašeliništních druh rostlin i živo išných tyrfobiont , azených mezi chrán né a ohrožené. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 7140 91D0
P echodová rašeliništ a t asovišt Rašelinný les
2,6727 ha 79,8822 ha
Stanovišt a druhy, jež se vyskytují na této lokalit 3150
P irozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition
Lužnice a Nežárka Kód lokality: CZ0313106 Rozloha: 859,50 ha
Popis: Poloha Lokalita zahrnuje tok a í ní nivu Nežárky zhruba od osady Jem ina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy . Ve své jižní ásti zasahuje do CHKO T ebo sko. Zahrnuje PR Dráchovské t n (39,57 ha) a hrani í s n kolika dalšími maloplošnými chrán nými územími (PP Doubí u Žíšova, PP Vlásenický potok a PP Židova strouha). Ekotop Geologie: Podloží lokality je tvo eno p evážn pleistocénními fluviálními št rky a písky risského stá í, které tvo í dno í ního údolí Nežárky a Lužnice. Z okraj do lokality místn zasahují žuly moldanubického plutonu, pararuly moldanubika, svrchok ídové sedimenty klikovského souvrství a terciérní sedimenty. Z holocénních sediment jsou zde zastoupeny fluviální pís ité hlíny, hlinité písky, sedimenty vodních nádrží, rašelina a slatina. Geomorfologie: Lokalita má liniový charakter a je tvo ena toky Nežárkou a navazující Lužnicí a jejich í ní nivou, která je vymezena svahy í ní terasy. Reliéf širšího území, kterým eky protékají je mírn zvln ný až rovinatý, v severozápadní ásti území je údolí Lužnice užší, místy se strmými svahy (P ib nická skála) . Toky byly v minulosti regulovány, místy jsou zachovány zbytky meandr , odstavená í ní ramena a t n v inundaci eky. Na Nežárce se objevují místy skalní prahy a pe eje, asté jsou b ehové nátrže a píse né výspy. Dno je smíšené - pís ito-bahnité až kamenité. Nadmo ská výška 440-355 m n.m. Krajinná charakteristika: Nežárka a úsek Lužnice nad Táborem: Jedná se o p evážn ploché í ní údolí, s vodním tokem nížinného charakteru, s dob e vymezenou nivou, na kterou jsou vázána pestrá mok adní stanovišt . Vodní tok má bohatou b ehovou zele a prochází z v tší ásti lesnatou krajinou s lu ními, mén asto polními enklávami. Záplavové území Lužnice vyniká velmi cennými lu ními porosty s ob asným výskytem d evin a s množstvím r zn rozlehlých stálých i periodických t ní a slepých í ních ramen. T n jsou hluboké s pom rn velkou vrstvou bahna bez výrazn jší vegetace i m lké zar stající po celé ploše vodní a litorální vegetací. Údolí Lužnice pod Táborem je úzké, místy až ka onovitého charakteru. Je p evážn zalesn né, s pom rn p irozenou skladbou porost , na skalních výchozech místy s xerofilní vegetací. Biota Základní charakteristika: polop írodní až p írodní vodní toky v niv , kde jsou vyvinuta mok adní spole enstva (t n , vlhké louky, slatiništ , lužní lesy - olšiny, doubravy). Zastoupena stanovišt V 1, V2, V 4, L 7.1, L 7.2, L 4.1, M 1.1, M 1.3, M 1.4, M 1.7, L 2.3 A,B, L 9.2 B, M 6). V rubrice Typy p írodních stanoviš jsou uvedena jen stanovišt významná z hlediska ochrany p írody. Unio crassus - polop írodní až p írodní tok eky (V4) s pom rn nízkým zne išt ním vody a vhodným subtrátem dna, kde se st ídají regulované úseky s úseky relativn p irozeného charakteru. Na toku je n kolik jez . Lokalita je obývána také populací škeble ploché (Pseudanodonta complanata), velevruba nadmutého (Unio tumidus) a raka í ního (Astacus astacus). Misgurnus fossilis - mok adní stanovišt v í ní niv (t n , odstavená ramena) - V1, V 2, V4. Lutra lutra -polop írodní až p írodní tok eky (V4) s rozsáhlou mok adní nivou a bohatým vegeta ním doprovodem (stanovišt - viz výše) a hojným zarybn ním obklopený krajinou s rybníky s intenzivním chovem ryb a hustou sítí stok. Osmoderma eremita - dubové porosty ve fragmentech lužních les s p evahou dubu letního (L 7.2 vlhké acidofilní doubravy) a hrázové aleje dub letních (L 7.1 suché acidofilní doubravy). Dále biotop využívají pro rozmnožování mnohé druhy živo ich ( olek obecný, blatnice skvrnitá, rosni ka zelená) a pták (i hohol severní). Ze zvláš chrán ných bezobratlých je významný výskyt íhalky pospolné (Atherix ibis). Kvalita Pro druh Unio crassus jde o jednu z nejvýznamn jších populací v R a jednu z nejrozsáhlejších lokalit v R. Populace je životaschopná, nacházejí se zde i mladší jedinci, což sv d í o rozmnožování. Populace je rozptýlená po toku, nikde nebyly zjišt ny lokální vysoké koncentrace. V sou asnosti spíše se zlepšující stav populace. Osmoderma eremita (páchník hn dý) zde má stabilní, ale ne p íliš po etnou populaci. Výskyt je lokální v n kolika solitérních stromech a v alejích. Pro druh Lutra lutra se na daném území nachází jádro populace v R, druh zde prosperuje a dochází zde k pravidelnému rozmnožování. Je vysoce d ležitým koridorem pro migraci daného druhu a jeho dalšího rozši ování.
T n poblíž PR Dráchovské t n p edstavují biotop velice významné a po etné populace pisko e pruhovaného (Misgurnus fossilis) se st žejním významem pro ochranu druhu na našem území. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 1084 1145 1032 1355
páchník hn dý pisko pruhovaný velevrub tupý vydra í ní
Nad jská soustava Kód lokality: CZ0313128 Rozloha: 612,26 ha Popis: Poloha Lokalita je vymezena na pravém b ehu Lužnice mezi obcemi Klec (linie silnice Klec-Kolence) a Vlkov (rybník Krajina) a zahrnuje Nad jskou rybni ní soustavu a její okolí Ekotop Geologie: Podloží lokality je tvo eno p evážn pleistocénními fluviálními písky a št rky risského stá í, které tvo í sedimentární výpl nivy údolí Lužnice. V jižní ásti se na povrchu místn objevují žuly moldanubického plutonu, terciérní jílovité a pís ité sedimenty a svrchnok ídové pískovce a slepence klikovského souvrství. Holocenní sedimenty tvo í fluviální pís ité hlíny, hlinité písky, sedimenty vodních nádrží a drobná p echodová rašeliništ (Rod). Geomorfologie: Reliéf lokality je plochý se sklonem k severozápadu a je typický pro severní ást T ebo ské pánve. Výrazn se zde uplat ují antropogenní tvary – p evýšené hlavní hráze i menší d lící hrázky rybník Nad jské soustavy. Tok Lužnice je regulován, místy jsou zachována odstavená í ní ramena. Namo ská výška 420-415 m n.m. Krajinná charakteristika: Jedná o segment krajiny, jejíž typický charakter udává rozsáhlá Nad jská rybni ní soustava vybudovaná v niv Lužnice na jejím pravém b ehu - rybníky s litorálními porosty a alejemi dub , zbytky listnatých lužních les a z východu navazující hospodá ské lesy s p evahou borovice lesní. Lokalita zahrnuje PR Rod. Biota Na lokalit jsou zastoupeny hospodá sky využívané eutrofní rybníky s litorálními porosty (M 1.1 vysoké rákosiny, hrázovými porosty p evážn dub letních (L 7.2 vlhká acidofilní doubrava) a ve výtopách s navazujícími olšinami (L1), vrbinami a p echodovými rašeliništi ( R 2.3) . Lesní porosty jsou z ásti zbytky lužních porost s dubem letním, z ásti hospodá ské lesy tvo ené borovicí lesní a smrkem ztepilým. Pro ochranu páchníka Osmoderma eremita má klí ový význam zna né zastoupení starších v kových kategorií dub letních na rybni ních hrázích (L 7.1 kyselá doubrava) a v lužním lese (L 7.2). Pro vydru í ní jsou v území ideální stanovištní a potravní podmínky tvo ené intenzivními rybníky r zného typu a velikosti s bezprost ední návazností na eku Lužnici. Kvalita Pro páchníka je lokalita mén významná než blízké lokality v území T ebo sko - T ebo . Výskyt je stálý, ale populace je relativn nízká a zranitelná.. Pro druh Lutra lutra se na daném území nachází jádro populace v R, druh zde prosperuje a dochází zde k pravidelnému rozmnožování. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 1084 1355
páchník hn dý vydra í ní
Hliní - Pon drážka Kód lokality: CZ0313098 Rozloha: 164,32 ha Popis: Poloha Lokalita leží mezi východním b ehem Bošileckého rybník a Zlatou stokou, cca 1,5 km západn od obce Pon drážka Ekotop Geologie: Podloží tvo í r znobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchnok ídového stá í (santon) reprezentující svrchní oddíl klikovského souvrství (odkryty v drobné zvodn lé pískovn ). Tyto sedimenty jsou místy p ekryty kvartérním pokryvem slatinné rašeliny p echázející do rybník . Rašeliništ Hliní pravd podobn vzniklo na výv rech podzemní vody hlubinného ob hu na dislokacích svrchnok ídových sediment . Geomorfologie: Jedná se o plochý reliéf T ebo ské pánve, který se místn mírn svažuje k rybník m a k terénním depresím, kde jsou vyvinuta rašeliništ . Antropogenní tvary tvo í hráze rybník a Zlaté stoky a odkryvy v drobné pískovn . Nadmo ská výška lokality je cca 422 m n. m. Krajinná charakteristika: Jedná se o lokalitu zahrnující t i menší velké rybníky (Hiní , Kví adlo, Švambírek) s navazujícími stokami a litorálními porosty, okolní louky, lesní porosty, menší rašeliništ a malou lesní pískovni ku. Sou ástí je p írodní památka Hliní (p echodové rašeliništ s m lkými t kami). Biota Lokalita je mozaikou tvo enou lesními porosty (p evážn borovými) , k ovinnými formacemi (vrbiny), rybníky s litorálními porosty,r zn vlhkými extenzivními loukami a p echodovými rašeliništi s m lkými t kami. Ve východní áti se nachází drobná pískovna, kde byly vyhrnuty t ky. Pro ochranu Triturus cristatus mají nejv tší význam trvalé a periodické oligotrofní t ky (V3) s výskytem bohaté polulace Utricularia ochroleuca, U. minor , U. intermedia a Sparganium minimum, p i severním okraji PP Hliní a v lesní pískovn . Zrašelin lé okraje rybníka tvo í spole enstva p echodových rašeliniš (R2.3) s Carex limosa, Naumburgia thyrsiflora, Carex rostrata, Eriophorum angustifolium, Comarum palustre a zástupci rodu Sphagnum. Hospodá ské rybníky mají eutrofní charakter. Kvalita Lokalita je širším zemím, které zahrnuje mozaiku t ní, menších rybník , stok a lesních porost . Nejvýznamn jší jsou t n v opušt né pískovn , které jsou obtížn p ístupné a krom p irozeného zazem ování zde nehrozí závažn jší poškození. Lokality vázané na okraje rybník jsou ovlivn ny intenzitou hospoda ení a prada ním tlakem rybích obsádek. V menších rybnících je chován hlavn kap í pl dek a tlak na populaci obojživelník není tak podstatný. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 1166
olek velký
Cepská pískovna a okolí Kód lokality: CZ0313097 Rozloha: 141,16 ha Popis: Poloha Západní okraj Cepského polesí cca 1 km východn od obce Cep, východn od silnice Cep-Majdalena (okolí rybník Burda, Starý u Cepu, Prost ední u Cepu, Nový u Cepu) v etn drobné lesní pískovny východn od rybníka Nový u Cepu. Jihozápadn od silnice T ebo - Suchdol nad Lužnicí.
Ekotop Geologie: Podloží lokality tvo í svrchnok ídové (turon-kampan) pískovce a pís ité jíly svrchního oddílu klikovské souvrství. Vlastní t žené ložisko v místní pískovn tvo í terciérní št rkopísky - p evážn žlutavé jílovité písky s úlomky železitých slepenc . Z kvartérních pokryv jsou zastoupeny deluviální sedimenty, fluviální pís ité hlíny a sedimenty vodních nádrží. V ásti lokality sekundární zrašelin ní t žebních jam a jezírek. Geomorfologie: geomorfologický celek Lišovský práh. Reliéf: p evážn rovinatý terén se mírn svažuje sm rem k rybník m a navazujícím vodote ím. Pískovna je zahloubena v pr m ru o 2-3 m oproti okolnímu terénu.Tvo í ji n kolik t žebních jam a jezírek r zné rozlohy, navzájem odd lených jílovitými h bety. Lokalita se nachází v nadmo ské výšce cca. 451m.n.m. Krajinná charakteristika: Lesní rybni ní soustava s litorálními porosty je typickým prvkem T ebo ska. Drobná pískovna je p íkladem ochraná sky cenné lokality, která vznikla drobnou ízenou t žbou nerostné suroviny a která se svojí diverzitou pozitivn odlišuje od okolních p evážn monotónních hospodá ských les s p evahou borovice lesní. Biota D íve mezotrofní, nyní eutrofní rybníky jsou obklopeny litorálními rákosinami (M1.1), místn vyvinuty mok adní olšiny (L1). V pískovn se p irozenou sukcesí vytvo ila pestrá mozaika mok ad , která zahrnuje jezírka na minerálním podkladu v r zném stupni zazemn ní, zrašelin ní a zar stání vegetací (borovice lesní, b íza bílá, krušina olšová). Okolní lesní porosty jsou hospodá ské s p evahou borovice a smrku. Obnažené vrstvy št rkopísk mají zajímavou entomofaunu. Pískovna s oligotrofními a dystrofními jezírky p edstavuje v rámci plošn eutrofizované krajiny T ebo ska úto išt pro cílový druh. Navazující rybni ní soustava pat í k lokalitám relativn mén poškozeným intenzivním rybá stvím. Na okrajích vodních nádrží dochází spontánn k paludifikaci a k vývoji spole enstev p echodových rašeliniš (R2.3) s hojnou ú astí rašeliník . Na vlhkých pís itých substrátech se pravideln objevuje jednoletá vegetace písk (M2.2) s významnými druhy jako Lycopodiella inundata, Cyperus flavescens, Hypericum humifusum, Radiola linoides, Gnaphalium uliginosum. Vlastní vegetace vodní plochy pískovny tvo í spole enstva makrofyt stojatých vod (V1B) s bohatými porosty Utricularia australis. Kvalita Jedna z mála bohatých lokalit rozmnožování a trvalého výskytu Triturus cristatus na T ebo sku. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 1166
olek velký
T ebo Kód lokality: CZ0313131 Rozloha: 98,12 ha Popis: Poloha Lokalita jižn od T ebon je velmi lenitá a zahrnuje hlavní (východní) hráze rybník Sv t a Opatovický, dále hráz zrušeného rybníka Hráde ek, menších rybník v okolí a porosty v parku u Schwarzenberské hrobky a v Brannském doubí. Ekotop Geologie: Podloží lokality budují terciérní sedimenty domanínské souvrství a mydlovarského souvrství (jíly, diatomity, pískovce, slepence), ve východní ásti svrchok ídové sedimenty klikovského souvrství. Kvartérní vrstvy p edstavují hlinité písky, pís ité hlíny, sedimenty vodních nádrží a rašelina. Hráze rybník jsou z hlinitého a pís itého materiálu, místy s lomovým kamenem r zného p vodu. Gemorfologie: Lokalita leží ve st ední ásti T ebo ské pánve a má rovinatý terén, z n hož nápadn vystupují p evýšené hráze velkých rybník . Nadmo ská výška pr m rn 435 - 442 m.n.m.
Krajinná charakteristika: Jedná se o lokalitu reprezentující typický krajinný ráz T ebo ské pánve, na hrázích rybník Sv t a Opatovický a na hrázi zrušeného rybníka Hráde ek jsou významné hrázové porosty dubu letního. Polop írodní lesní a parkové porosty u Schwarzenberské hrobky a v Brannském doubí se vyzna ují rovn ž výskytem cenných jedinc dubu letního a dalších místních d evin. Biota Lokalita je tvo ena suššími a teplejšími stanovišti hrází velkých rybník s hrázovými porosty p evážn dubu letního starších v kových kategorií a lesními, resp. extenzívními parkovými porosty p írod blízkého složení p evážn na potenciálních stanovištích podmá ených dubových jedlin (hojné zastoupení dubu letního, lípy srd ité, místy buk lesní). Pro ochranu brouk druh Cerambyx cerdo a Osmoderma eremita mají zásadní význam hojné hrázové porosty dubu letního s mohutnými jedinci vyšších v kových kategorií, v etn stádia rozpadu a hojný výskyt starších dub letních (v porostech nebo jako solitéry p i cestách nebo na loukách) v polop irozených lesních porostech obory a parku. Jedná se p edevším o stanovišt L 7.1 (kyselé doubravy na hrázích) a r zné typy hospodá ského smíšeného lesa a parkové výsadby. Kvalita Pro druhy Osmoderma eremita a Cerambyx cerdo je lokalita pravd podobn nejlepší pro jižní echy a jedna z nejlepších v celé R. Populace obou druh jsou zde silné a existuje dobrá perspektiva pro jejich udržení. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 1084 1088
páchník hn dý tesa ík obrovský
Purkrabský rybník a To ník Kód lokality: CZ0313129 Rozloha: 7,90 ha Popis: Poloha Lokalitu tvo í západní hráze rybník Purkrábský a To ník, cca 500 m východn od obce Hamr Ekotop Geologie: Podloží lokality je tvo eno v jižní ásti svrchok ídovými sedimenty spodního oddílu klikovského souvrství (pískovce a slepence) , v severní ásti migmatity moldanubického stá í. Vlastní podloží tvo í st edov ké rybni ní hráze z hlinitopís itého a jílovitého materiálu. Geomorfologie: Antropogenní tvary rybni ních hrází vystupují nad plochý až mírn zvln ný reliéf jihovýchodní ásti T ebo ské pánve. Nadmo ská výška 452 m n.m. Krajinná charakteristika: Lokalitu tvo í rybni ní hráze rybník Purkrábský a To ník s alejemi dub letních a spojovací hráz mezi nimi. Po hrázi Purkrábského rybníka vede komunikace III. t ídy Klikov Chlum u T ebon . Nadm. výška: 450 m.n.m. Biota Jedná se o sušší a teplejší biotop rybni ních hrází s hrázovými porosty dubu letního v etn jedinc starších v kových kategorií. Vlastní biotop tvo í hrázové porosty - duby letní r zného stá í, p evažují vyšší v kové kategorie sa rozm r v etn strom odumírajících a torz ve stádiu rozpadu. Jedná se o p evážn stanovišt L 7.1 suchá acidofilní doubrava. Kvalita Osmoderma eremita se vyskytuje v hrázových porostech, výskyt je stálý. Oproti ostatním lokalitám v okolí T ebon jde o populaci menšího významu.
Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 1084
páchník hn dý
Lomnický velký rybník Kód lokality: CZ0312038 Rozloha: 41,63 ha Popis: Poloha Rybník po levé stran silnice Lomnice nad Lužnicí - Veselí nad Lužnicí, cca 1 km ssv. od Lomnice nad Lužnicí Ekotop V tší rybník (cca 21 ha) ležící v otev ené krajin T ebo ska a obklopený zem d lskými pozemky, v nadmo ské výšce cca 432 m n.m. Geologie: Podloží tvo í horniny moldanubika - migmatická biotitická pararula, p ekrytá svrchnok ídovými uloženinami klikovského souvrství (kaolinické pískovce a jílovce) a nad nimi navazujícími t etihorními sedimenty (báden - sarmat) domanínského souvrství- montmorillonitickými jíly, diatomovými jíly až diatomity a písky. Nejmladší holocénní sedimenty jsou tvo eny deluviálními, místy solifluk ními sedimenty, deluviofluviálními hlinitými písky a pís itými hlínami. Geomorfologie: Lokalita leží v geomorfologickém podcelku Lomnická pánev v rámci pánve T ebo ské, v plochém terénu bez vlastního povodí. Rybník je nahán n Zlatou stokou a vypouští se upravenou stokou do Tisého potoka. Krajinná charakteristika: Plochá krajina st ední ásti T ebo ské pánve s etnými v tšími i menšími rybníky, v této ásti málo zalesn ná, s pom rn intenzivním zem d lským využitím. Biota Okraje rybníku jsou zna n lenité a porostlé bohatými nálety pionýrských d evin (Populus tremula) a mok adních vrbin (K1). Vlastní litorál rybníka je tvo en zejména vysokými rákosinami (M1.1) s dominancí Phragmites australis, Glyceria maxima, Lythrum salicaria, Calamagrostis canescens a Iris pseudacorus, na n ž navazuje pom rn úzký pás vysokých ost ic (M1.7) s Carex rostrata, Carex acutiformis, Lysimachia vulgaris, Peucedanum palustre a Carex vesicaria. Širší území obklopující lokalitu je tvo eno hospodá skou krajinou s intenzivn obhospoda ovanými loukami a polnostmi. Vlastní plocha rybníka je charakteristická výskytem makrofytní vegetace p irozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod (V1G) s dominancí rdest a ok ehk - Potamogeton natans, Potamogeton crispus, Lemna minor, Spirodela polyrhiza. P i pravidelném letn ní rybník se na dn vyvíjejí bohatá spole enstva obnažených den (V2.1) s Coleanthus subtilis (na ploše až 1 ha), Elatine triandra, Elatine hydropiper, Gnaphalium uliginosum, Alopecurus aequalis, Peplis portula a Rumex maritimus. Na bahnitém substrátu s m lkým vodním sloupcem se asto vyskytuje vegetace bahnitých sediment (M1.3) s Alisma plantago-aquatica, Sagittaria sagittifolia, Oenanthe aquatica a Eleocharis palustris. Kvalita Stabilní a hodnotná lokalita s velmi po etnou populací a velkoplošným (až 1 ha) a pravidelným výskytem druhu Coleanthus subtilis, jedna z nejvýznamn jších na T ebo sku. Lokalita s vhodným stávajícím rybni ním managementem. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 1887
puchý ka útlá
Malý Horusický rybník Kód lokality: CZ0312040
Rozloha: 4,99 ha Popis: Poloha Rybník po pravé stran silnice Veselí nad Lužnicí - Lomnice nad Lužnicí, cca 4 km jižn od Veselí nad Lužnicí. Ekotop Menší rybník v lesním komplexu využívaný rybá i jako pl dkový, ležící v nadmo ské výšce cca 412 m n.m. Geologie: Lokalita leží na podloží tvo eném mydlovarským souvrstvím (spodní báden) s šedozelenými jíly a písky spolu s diatomovými jíly a diatomity, které je áste n p ekryto pleistocenními fluviálními št rky a písky risského stá í, ve kterých meandruje i p vodní tok eky Lužnice. Najmladší holocénní usazeniny tvo í fluviální pís ité hlíny, hlinité písky a sedimenty vodních nádrží. Geomorfologie: Lokalita leží v severní ásti T ebo ské pánve (v její ásti Lomnická pánev), v plochém terénu na terase eky Lužnice. Rybník je pr to ný, sycený vodou ze Zlaté Stoky. Vypušt ná voda odtéká stokou do pískovny Vlkov 1. Krajinná charakteristika: Plochá krajina severní ásti T ebo ska s etnými velkými i menšími rybníky, málo zalesn ná, s p evažujícím zem d lským, pom rn intenzivním využitím. Tradi ní osídlení je reprezentováno spíše v tšími vesnicemi a pomístn rozptýlenými samotami (jednotami). Biota Rybník bez výrazného litorálu, od J a JZ áste n stín ný hradbou kulturního smrkového lesa. Pravideln od jara letn ný s charakteristickými spole enstvy obnažených den (M2.1) s pravidelným a hojným výskytem druh obnažených den letn ných rybník (M2.1), zejména puchý kou útlou (Coleanthus subtilis) a dalšími pr vodní druhy - Carex bohemica, Eleocharis ovata, Gnaphalium uliginosum, Peplis portula. P i JV okraji je rybník vroubený úzkým pásem olšin (L2.2B) s Alnus glutinosa, Phalaris arundinacea, Scirpus sylvaticus, Lysimachia vulgaris. Širší území v blízkosti lokality je tvo eno intenzivn obhospoda ovanými loukami nebo kulturními lesními porosty. Kvalita Kvalitní lokalita s po etnou populací Coleanthus subtilis, jednou z nejvýznamn jších v rámci T ebo ska. Výhodou lokality je relativn citlivé stávající rybni ní hospoda ení. Rybník je využíván jako pl dkový a je asto loven až na ja e a posléze bývá jen áste n napušt n, což umož uje ideální podmínky pro p ežívání a reprodukci puchý ky. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 1887
puchý ka útlá
Šti í rybník Kód lokality: CZ0312048 Rozloha: 3,81 ha Popis: Poloha Rybník cca 1,5 km JV od T ebon , po levé stran Opatovického Mlýna.
silnice T ebo
- Branná, cca 0,5 km SV od
Ekotop Malý rybník (4 ha) bez povodí v blízkosti t ebo ského Zámeckého polesí, napájený Zlatou stokou a vodu odvád jící do Pod ezanské stoky, situovaný v nadmo ské výšce cca 437 m.n.m. Geologie: horninové podloží lokality tvo í krystalinikum (pararuly a moldanubický pluton), p ekryté spodními oddílem klikovského souvrství - sv tlešedými až nazelenalými šedými kaolinitickým pískovci a slepenci, arkozovitými, pestrými, v tšinou rudohn dými jílovci až prachovci, tmavošedými jílovci,
jílovitými pískovci a prachovci. Nejmladší sedimenty tvrtohorního stá í jsou tvo eny fluviálními pís itými hlínami, hlinitými písky a sedimenty vodních nádrží. Geomorfologie: Lokalita leží v T ebo ské pánvi (v její ásti Lomnická pánev). Terén je velmi plochý, len ný v podstat jen antropogenním útvary (hráze rybník , náspy silnic, stoky). Krajinná charakteristika: Plochý st ed T ebo ské pánve s mozaikou velkoplošných lesních porost , luk, polí a v tších i menších rybník , s rozptýleným nespojitým osídlením (drobné osady, samoty, dvory apod.) v návaznosti na jihovýchodní okraj T ebon . Biota Malý pl dkový rybník s nevýrazným litorálem, tvo eným p edevším ídkými porosty vysokých rákosin (M1.1) s Phragmites australis a Glyceria maxima. P i východním okraji na rybník áste n navazují nep vodní jehli naté lesní porosty s dominancí Picea abies a v rozt íšt ných fragmentech i mok adní olšiny (L1) s Alnus glutinosa a Prunus padus, a s pr vodními druhy bylinného patra - Viola palustris, Lycopus europaeus, Phragmites australis, Glyceria maxima. P i letn ní rybníka se na bahnitém dn pravideln vyskytují spole enstva obnažených den (M2.1) s hojným výskytem Coleanthus subtilis, Carex bohemica, Eleocharis ovata, Rumex maritimus, Elatine hydropiper a Gnaphalium uliginosum. Vodní plocha rybníka se spole enstvy makrofytní vegetace nádrží (V1G) s dominancí ok ehk a rdest - Lemna minor, Spirodela polyrhiza, Potamogeton natans, Potamogeton gramineus. Kvalita Plošn ne p íliš rozlehlá, ale zachovalá lokalita se stabilní populací Coleanthus subtilis, jedna z nejvýznamn jších v rámci T ebo ské pánve. Pravidelný výskyt p i každém letn ní rybníka. Rybník s p íznivým aktuálním hospoda ením (pl dkový rybník), vhodný k ochran populace puchý ky. Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 1887
puchý ka útlá
Odm ny u rybníka Sv t Kód lokality: CZ0315003 Rozloha: 1,19 ha Popis: Poloha Rašeliništ na pravém b ehu Spolského potoka p i jeho vyúst ní do rybníka Sv t u T ebon , 1 - 1.25 km východn (pod azimutem 80°) od m stku p es Spolský potok u Spolského mlýna, 3 km JZ od T ebon . Ekotop M lké úvalovité údolí v dolní ásti povodí Spolského potoka, pokryté z v tší ásti náletovými d evinnými porosty na mok adních stanovištích. Geologie: Geologickým podložím je druhohorní klikovské souvrství (kaolinicky stmelené jemné až hrubší písky s vložkami ervených jíl , místy s nepropustnými vrstvami limonitických slepenc ). Z holocénních a pleistocénních sediment jsou p ítomny rašeliny a slatiny a deluviální, místry solifuk ní sedimenty. Z p d jsou zastoupeny glej a pseudoglej. Geomorfologie: Území je sou ástí T ebo ské pánve (její ásti Lomnická pánev). Terén vlastní lokality je plochý a siln podmá ený až zrašelin lý (výtopa rybníka Sv t), na jižní stran ost e ohrani ený nízkým terénním stupn m a mírným severním zalesn ným svahem stoupajícím sm rem k obci Spolí. Nadmo ská výška 435 m. Krajinná charakteristika: Plochá krajina st ední ásti T ebo ské pánve, s etnými velkými i menšími rybníky, s mozaikou lesních komplex a pom rn intenzivn obhospoda ovaných zem d lských pozemk . Osídlení této krajiny je pom rn ídké, reprezentované spíše v tšími obcemi a rozptýlenými samotami (jednotami).
Biota Druhová lokalita zahrnuje spole enstva vegetace vysokých ost ic (M1.7), p echodového rašeliništ (R2.3), nevápnitého mechového slatiništ (R2.2), rákosin eutrofních stojatých vod (M1.1), makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a t ní (V3), mok adních vrbin (K1) a mok adních olšin (L1) . Druh Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus roste ve dvou mikropopulacích ve zbytkovém porostu siln zamok eného minerotrofního rašeliništ (R2.2), kde se vyskytuje bohatá mozaika oligotrofních stanoviš svazu Tomenthypnion (s druhy Tomentypnum nitens, Campylium stellatum, Scorpidium cossonii, Sphagnum contortum) a eutrofn jších vlh ích partií svazu Drepanocladion exannulati (s Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus, Warnstorfia exannulata, Drepanocladus polygamus, Sphagnum teres, Sphagnum obtusum ad.). Z významných cévnatých rostlin se zde vyskytují nap . Drosera anglica a Trichophorum alpinum. P ítomné mikropopulace druhu Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus jsou od sebe vzdálené asi 20 m. JZ mikropopulace na okraji rašeliništ je tvo ena 4 koloniemi. Mikropopulace ve st ední ásti rašeliništ má 2 kolonie. Celková plocha populace druhu je cca 1 m2. Kvalita Jedna z 5 navrhovaných druhových lokalit pSCI a z 6 recentn známých lokalit výskytu druhu Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus v Jiho eském kraji. Celková plocha populace iní ca 1 m2, ve t ech odd lených koloniích na dvou blízkých mikrolokalitách (viz odd. Biota). Stanovišt a druhy, jež jsou hlavním p edm tem ochrany 1393
srpnatka fermežová
P íloha 3 Seznam generel a plán ÚSES na území CHKO T ebo sko íslo ÚSES v CHKO
Název
0 Plán ÚSES Dynín 0 Plán ÚSES Št pánovice 1 Plán ÚSES Chlum u T ebon , Mirochov, íte , Lutová 2 Plán ÚSES Hatín - Stajka 3 Generel ÚSES Domanín 4 Generel ÚSES T ebo 5 Generel ÚSES T ebo ská pánev (Sudom ice u B. - Veselí n.L. Val - Pon drážka) 6 Plán ÚSES Nová Ves n. L. a Krabonoš 7 Plán ÚSES Cep, Bor, Hrachovišt 8 Plán ÚSES St íb ec, Mníšek, Libo ezy 9 Plán ÚSES Majdalena 10 Plán ÚSES Rapšach 11 Plán ÚSES Bošilec 12 Plán ÚSES T ebo - Branná 13 Plán ÚSES Sta kov 14 Plán ÚSES Suchdol nad Lužnicí 15 Plán ÚSES Novosedly nad Nežárkou 16 Plán ÚSES Lhota u Dynína 17 Plán ÚSES Mazelov 18 Plán ÚSES Libín, Spolí, Slavošovice 19 Plán ÚSES Kojákovice 20 Plán ÚSES Dunajovice 21 Plán ÚSES Rose 22 Plán ÚSES Ratibo 23 Plán ÚSES Stráž nad Nežárkou 24 Plán ÚSES Pon drážka 25 Plán ÚSES Frahelž 26 Plán ÚSES Klec 27 Plán ÚSES Lužnice
Zpracoval
Rok zhotovení
Ing. Ji í Wimmer Ing. Pavel Popela Ing. Ji í Wimmer Ing. Ji í Wimmer Ing. Ji í Wimmer Ing. Ji í Wimmer, Ing. Emanuel Matoušek, Ing. Irena Sokolová Mgr. Václav Novák a spol.
1999 1999 1999 1998 1997 1994 1994
Ing. Ji í Wimmer Ing. Ji í Wimmer Ing. Ji í Wimmer Ing. Václav Škopek Ing. Václav Škopek Ing. Ji í Wimmer Mgr. Václav Novák Mgr. Václav Novák Mgr. Václav Novák Ing. Václav Škopek Ing. Ji í Wimmer Ing. Ji í Wimmer Ing. Václav Škopek Ing. E. Matoušek, Ing. I.Sokolová Ing. Václav Škopek Ing. Václav Škopek Ing. Václav Škopek Ing. Václav Škopek Ing. Václav Škopek Mgr. Václav Novák Mgr. Václav Novák Ing. Václav Škopek, Ing. Stanislav Chábera, Jaroslav Jilich
1998 2002 2002 1999 2000 2000 1999 1999 1999 1998 2000 1997 1997 2000 1997 2000 2000 1996 1997 2000 2000 1994
íslo ÚSES v CHKO
Název
28 Generel ÚSES Stráž nad Nežárkou - Novosedly nad Nežárkou 29 Plán ÚSES Smržov u Lomnice nad Lužnicí 30 Generel ÚSES Kardašova e ice 31 Generel ÚSES pro k.u. Lomnice n.L.,Smržov, Záblatí, Frahelž, Lužnice, Dunajovice, P eseka a B ilice 32 Generel ÚSES Chlum u T ebon 33 Plán ÚSES Záblatí 34 Plán ÚSES Dvory nad Lužnicí 35 Dopl ky prvk ÚSES, WV Projection Service s.r.o., 2003 36 Generel ÚSES Nová Ves nad Lužnicí 37 Plán ÚSES By ov 38 Plán ÚSES Nakolice, Obora, Vyšné, Hranice 39 Plán ÚSES T šínov 40 Plán ÚSES Šalmanovice 41 Plán ÚSES Lipnice u Kojákovic
Zpracoval
Ing. E. Matoušek, Ing. I. Sokolová, Ing. J. Wimmer Mgr. Václav Novák Ing. E. Matoušek, Ing. I. Sokolová AGEA - Mgr. Ji í Guth, RNDr. Zuzana Guthová, RNDr. František Sedlá ek Ing. Irena Sokolová, Ing. Emanuel Matoušek Ing. Václav Škopek Ing. Václav Škopek Ing. Ji í Wimmer Ing. Irena Sokolová, Ing. Emanuel Matoušek Ing. Ji í Wimmer Ing. Ji í Wimmer Ing. E. Matoušek, Ing. I. Sokolová Ing. E. Matoušek, Ing. I. Sokolová Ing. E. Matoušek, Ing. I. Sokolová
Rok zhotovení
1994 2000 1993 1993 1996 2000 2002 2003 1996 1998 1999 2000 2000 2000
P íloha 4 Model p irozené d evinné skladby - PLO 15 Jiho eské pánve SLT (LT) 0G 0K 0M 0P 0Q 0R1, 0R2 0R5, 0R6, 0R7 0T 1G 1L 1T 3A 3B 3C 3F 3H 3I 3J 3K 3L 3M 3N 3O 3P 3Q 3S 3V 3Z 4A
Zastoupení v modelové p irozené skladb v % SM JD BO TS BL DB BK HB JV 65 2 25 2 2 78 9 9 2 78 9 9 10 2 68 10 5 2 70 8 2 88 2 10 80 8 2 68 8 2 46 2 2 2 2 2 8 2 8 8 58 2 5 8 18 58 2 2 2 8 10 68 2 8 10 58 2 5 8 18 58 2 2 10 18 58 2 8 10 2 30 10 10 18 58 2 18 2 2 10 28 48 2 8 2 18 58 2 2 27 27 27 2 2 2 28 10 38 10 2 26 12 38 8 8 18 58 2 2 2 26 28 28 2 2 20 30 40 2 8 10 58 2
KL
JS
2 18 5
5
2 2 2 2 2
JL
BR 2 2 2 10 15 8 10 14 2
JR
16
2
18
2 2 2
20
2
LP OLL OS 2 2
TP
VR
74 2 66
2
16 2
2 2
58
2
8
2 2
2 2 10 2
18
TR
2
2 8 7
10 12 2 2
2 2
8 8 10
8
2
2
2
8 8 8 8 8 10 20 10
8
2 2 2
SLT (LT) 4B 4G 4K 4N 4O 4P 4Q 4R 4S 5G 5R 5S 5T
Zastoupení v modelové p SM JD BO TS BL 2 8 2 45 2 10 2 8 2 2 36 2 10 28 10 2 28 10 86 2 8 8 36 46 8 48 38 8 28 2 28 28
irozené skladb v % DB BK HB JV 10 58 2 45 18 58 2 18 58 36 18 28 18 38 10 18 2
58
JS 2
JL 2
2
JR
2 2 2 2 2 10 2
2
2
BR
2
2 2 10
56 28
2
KL 8
2
2 10
2
TR
LP OLL OS 8 2 2 10 8 2 2 2 2 2 2 8 2 2 2 2 2 2 2
TP
VR
P íloha 5 Za azení vybraných ukazatel jakosti vody v tocích CHKO T ebo sko do t íd jakosti dle BSK5 [mg/l]
Název vodního toku Název profilu Lužnice Poho í na Šumav . Velenice jez . Velenice pod Nová Ves Suchdol n/L Pila Stará Hlína Lužnice Veselí n/L Dra ice Klikov Košt nický p. Chlum u T ebon Nová eka Mláka Nežárka H. Ž ár Jem ina Veselí n/L
SN 75 7221 v letech 2003-2004
CHSKCr [mg/l]
N-NO3 [mg/l]
charakt. t ída aritmetický charakt. t ída aritmetický charakt. t ída aritmetický pr m r medián hodnota jakosti pr m r medián hodnota jakosti pr m r medián hodnota jakosti 1,5 1,7 1,9 2,7 2,3 2,4 3,3 7,5 7,7
1,3 1,7 1,9 2,4 2,0 2,0 2,2 5,4 7,2
2,1 2,6 2,8 3,8 3,9 4,1 7,9 13,8 12,5
II II II II II III III IV IV
16,6 14,3 16,9 21 22 21 29 53 50
13,3 12,2 13,3 19,7 21 18,8 25 47 47
25 19,7 26 32 36 31 45 89 80
II II III III III III III V V
0,8 1,7 1,7 1,7 1,5 1,4 1,0 0,9 1,0
0,7 1,6 1,6 1,6 1,5 1,3 1,0 0,7 0,7
1,3 2,8 2,7 2,6 2,5 2,3 1,9 2 2,0
I I I I I I I I I
2,4
2,2
4
III
24
24
35
III
0,9
0,6
1,7
I
2,7
2,7
3,6
II
26
26
30
III
0,8
0,9
1,1
I
2,9
2,4
4,9
III
26
23
42
III
1,1
1,1
2,2
I
5,2 3,9 4,6
4,9 3,6 3,7
8,1 6,8 8,5
IV III IV
30 28 36
30 26 29
46 45 45
IV IV IV
2,6 1,9 1,9
1,8 1,5 1,4
5,5 3,9 3,7
II II II
Název vodního toku Název profilu Lužnice Poho í na Šumav . Velenice jez . Velenice pod Nová Ves Suchdol n/L Pila Stará Hlína Lužnice Veselí n/L Dra ice Klikov Košt nický p. Chlum u T ebon Nová eka Mláka Nežárka H. Ž ár Jem ina Veselí n/L
N-NH4 [mg/l]
Pc [mg/l]
SI makrozoobentos Výsledná t ída jakosti charakt. t ída aritmetický charakt. t ída aritmetický t ída aritmetický pr m r medián hodnota jakosti pr m r medián hodnota jakosti pr m r jakosti 0,01 0,04 0,06 0,10 0,1 0,07 0,27 0,52 0,29
0,01 0,03 0,05 0,08 0,06 0,04 0,22 0,51 0,19
0,02 0,09 0,12 0,17 0,27 0,18 0,54 0,89 0,64
I I I I I I II III II
0,04 0,08 0,09 0,13 0,09 0,09 0,11 0,25 0,24
0,03 0,07 0,07 0,11 0,08 0,09 0,09 0,22 0,23
0,05 0,12 0,14 0,23 0,13 0,14 0,16 0,44 0,34
II II II III II II III IV III
0,9 1,8 1,5 1,7 1,8
I II II II II
1,8
II
1,9
II
II II III III III III III V V
0,05
0,04
0,09
I
0,07
0,06
0,09
II
III
0,18
0,15
0,39
II
0,10
0,08
0,13
II
III
0,16
0,09
0,47
II
0,10
0,09
0,15
III
1,6
II
III
0,55 0,22 0,19
0,50 0,18 0,08
0,86 0,55 0,47
III II II
0,40 0,24 0,22
0,30 0,18 0,19
0,97 0,47 0,43
IV IV IV
2,4 1,8 1,9
III II II
IV IV IV
P íloha 6 P ehled jakosti vody v profilech tok na území CHKO T ebo sko, kde jakost vody v rámci skupin ukazatel (obecné, fyzikální a chemické ukazatele, specifické organické látky, kovy a metaloidy, mikrobiologické a biologické ukazatele, radiologické ukazatele) dosáhla podle SN 75 7221 úrovn IV. nebo V. t ídy. Název vodního toku Název profilu Lužnice . Velenice jez Stará Hlína Lužnice Veselí n/L Nežárka Horní Ž ár Jem ina Veselí n/L
Specifické organické látky
Obecné, fyzikální a chemické látky V - AOX V - CHSKMn IV - O2, BSK5, CHSKMn, Pc IV - BSK5, CHSKMn;
V - CHSKCr, TOC V - CHSKCr, AOX, TOC
IV - O2, BSK5, CHSKCr, NL, Pc IV - CHSKCr, Pc IV - BSK5, Pc;
V - AOX V - AOX
Kovy a metaloidy
Mikrobiologické a biologické ukazatele
V- chlorofyl V- chlorofyl IV - chlorofyl
Radiologické ukazatele
P íloha 7 P ehled existujících migra ních bariér na tocích na území CHKO T ebo sko .km. lokalita eka Lužnice 146,3 Nová Ves nad Lužnicí 133,5 Šulc v mlýn 127,4 Tuš 126,7 Suchdol nad Lužnicí 125,9 Suchdol nad Lužnicí 116,8 Pila 108,8 Splavy 93,2 90,5 85,4 81,5 Nová eka 3,8 eka Nežárka 28,1 26,6 23,8 11,5 8,9 3,8 1,1
typ
vzdutí (m)
MVE
možnost zpr chodn ní
pevný jez poškozený pevný jez d ev ný stupe - nepr chodný pevný jez kamenný stupe - nepr chodný pevný jez 2 pohyblivé jezy
2,1
ANO NE NE NE NE NE NE
vybudování obtoku možnost p em ny na balvanitý skluz možnost p em ny na balvanitý skluz vybudování obtoku možnost p em ny na balvanitý skluz vybudování obtoku vybudování obtoku nebo skluzu do Staré eky nelze zpr chodnit vybudování obtoku vybudování obtoku vybudování obtoku
0,45 1,69 0,7 2,85 2,5
rybník Rožmberk Tájek - Lužnice Frahelž Val
hráz rybníka pohyblivý jez klapkový jez kamenný stupe - nepr chodný
6,2
1,2
ANO ANO ANO NE
mlýn Weinzettel
pohyblivý jez
3
ANO
vybudování obtoku nebo rampy
Fähnrich v mlýn Šimanov Jem ina Metel Hamr Krkavec Veselí nad Lužnicí
pevný jez pevný jez pevný jez pevný jez pevný jez pevný jez pevný jez
2,4 1,8 0,9 1,6 2
NE ANO NE ANO ANO ANO ANO
vybudování obtoku vybudování obtoku vybudování obtoku vybudování obtoku vybudování rampy vybudování obtoku vybudování obtoku
P íloha 8 P ehled malých vodních elektráren na tocích v CHKO T ebo sko údaje z Atlasu za ízení využívajících obnovitelné zdroje energie - Calla, http://calla.ecn.cz/atlas
eské Bud jovice,
Nová Ves nad Lužnicí MVE je p ímo v obci na jezu na levém b ehu Lužnice. Vodní tok Lužnice í ní kilometr 146,269 ešení MVE jez, 20 m náhon Spád (v m) 1,7 Strojní za ízení vertikální kašnová Francisova turbína s pale nicovým p evodem a p edlohou výrobce Voith Celkový instalovaný výkon (v kW) 35 V provozu od roku 1996, p vodní turbína byla v provozu 1903 - 1965 Provozovatel Elektrárna K + K, Ji í Kubát, 17.listopadu 551, Suchdol nad Lužnicí a Ferdinand Korbel, Lužnická 651, Suchdol nad Lužnicí Možnost návšt vy pouze odborná ve ejnost Další informace investi ní náklady 815 tis. K , v roce 1996 vyrobeno 86 mWh, v roce 1997 80 MWh Suchdol nad Lužnicí - Na Huti MVE je na 2 km náhonu eky Lužnice u Suchdola nad Lužnicí. Vodní tok Lužnice í ní kilometr 124,75 ešení MVE kamenný jez s jalovou propustí se stavidlem, v níž je MVE umíst na, odpadní kanál 140 m dlouhý Spád (v m) 2 Strojní za ízení horizontální vrtulová turbína pr m ru 800 mm vlastní výroby Celkový instalovaný výkon (v kW) 17 V provozu od roku 1990 Provozovatel Pavel Hromí , sídl. 17. listopadu 484, 378 06 Suchdol nad Lužnicí, tel.: 384 781 261 a Václav Hromí Možnost návšt vy ano Další informace investi ní náklady 125 tis. K , v r. 1997 vyrobila 47,6 MWh. Pila Klikov MVE leží na ece Dra ici u mostu mezi Klikovem a Suchdolem nad Lužnicí Vodní tok Dra ice í ní kilometr 3,0 ešení MVE jez, 200 m náhon Spád (v m) 2,5 Strojní za ízení kašnová Francisova turbína z t icátých let Celkový instalovaný výkon (v kW) 15 V provozu od roku znovu zprovozn na 1990, d íve pohon pily Provozovatel Ing. Jan Bušta, Fr. Ond í ka 14, eské Bud jovice, tel.: 385 349 230 Možnost návšt vy pouze odborná ve ejnost Kosky MVE se nachází na Košt nickém potoce v osad Kosky nedaleko Hamru. Vodní tok Košt nický potok í ní kilometr 1,0 ešení MVE hradidlový jez, 30 m hráz, 1 km dlouhý náhon Spád (v m) 4,3 Strojní za ízení horizontální Francisova kašnová turbína UNION 40 kW + menší horizontální Francisova kotlová turbína 4 kW Celkový instalovaný výkon (v kW) 44 V provozu od roku 1937 - 1960, op t zprovozn na po generální oprav 1988 Provozovatel Vlastislav Lexa, Hamr - Kosky 147, 378 04 Chlum u T ebon , tel.: 384 797 509 Možnost návšt vy pouze odborná ve ejnost Další informace investi ní náklady na opravu 160 tis. K , v roce 1997 vyrobeno cca 36 MWh elekt iny Chlum u T ebon - Hejtman MVE je na hrázi rybníka Hejtman v Chlumu u T ebon . Rybník je na Košt nickém potoce ( . km 5,550). ešení MVE na bezpe nostní p elivové hran rybníka Spád (v m) 4 Strojní za ízení 2 x násosková vrtulová turbína Metaz MT - 3 po 15 kW Celkový instalovaný výkon (v kW) 30 V provozu od roku 1996 Provozovatel Rybá ství T ebo , a.s., Rybá ská 801, 379 85 T ebo , 384 701 510 Možnost návšt vy ne Další informace možno shlédnout z hráze rybníka, v roce 1996 vyrobila 100 MWh, v roce 1997 80 MWh elekt iny Šimanov MVE se nachází na ece Nežárce na pravém b ehu v Šimanov nedaleko Stráže nad Nežárkou. D íve zde býval mlýn. Vodní tok Nežárka í ní kilometr 26,586 ešení MVE jez, náhon 15 m Spád (v m) 2,3 Strojní za ízení kašnová Francisova turbína Celkový instalovaný výkon (v kW) 27 V provozu od roku 1941, nyní opravy p i omezeném provozu Provozovatel Václav Barták, Turkovice - Borka 48, 251 66 Senohraby Možnost návšt vy pouze odborná ve ejnost Stráž nad Nežárkou - jez Gabler MVE lze nalézt na Nežárce na pravém b ehu ve starém mlýn mezi Stráží nad Nežárkou a Plavskem.
Vodní tok Nežárka ešení MVE šikmý d evokamenný jez dlouhý 71 m, náhon 20 m, odpadní kanál 70 m Spád (v m) 1,7 Strojní za ízení Kaplanova turbína o hltnosti 2800 l/s. P vodn zde byly dv Francisovy turbíny o celkovém výkonu 43 kW - nyní zni ené. Celkový instalovaný výkon (v kW) 35,7 V provozu od roku 1906, po rekonstrukci obnoveno v r. 2000 Provozovatel František Daniel, Plavsko 115, 378 02 Stráž nad Nežárkou, tel.: 384 389 367 Možnost návšt vy pouze odborná ve ejnost Lihovar Plavsko - Starý mlýn Bývalý mlýn je na Nežárce v Plavsku nedaleko Stráže nad Nežárkou. Vodní tok Nežárka í ní kilometr 31,005 ešení MVE jezová Spád (v m) 1,8 Strojní za ízení 2 x vrtulová turbína TU 510 24 kW a TU 1060 6 kW Celkový instalovaný výkon (v kW) 30 V provozu od roku 1994, d íve zde fungovala MVE dodávající elekt inu na zámek v Plavsku Provozovatel Thalia Praha, Plavsko 95, p. Stráž nad Nežárkou Možnost návšt vy ne Rožmberk MVE leží pod hrází rybníka Rožmberk na Lužnici. Vodní tok Lužnice í ní kilometr 93,011 ešení MVE pod hrází rybníka, náhon 40 m dlouhý Spád (v m) 6 Strojní za ízení 2 x Francisova turbína po 130 kW Celkový instalovaný výkon (v kW) 260 V provozu od roku 1922 Provozovatel Mojmír íha, Pekárenská 38, 370 04 eské Bud jovice, tel.: 387 412 074, 606 727 002 Možnost návšt vy pouze odborná ve ejnost Další informace v roce 1997 vyrobila 901 MWh elekt iny Jez Tájek MVE se nachází na pravém b ehu Lužnice na jezu Tájek, asi 1 km po proudu z obce Lužnice. D íve zde býval mlýn. Vodní tok Lužnice í ní kilometr 90,491 ešení MVE jez, náhon 80 m Spád (v m) 1,3 Strojní za ízení Francisova kašnová turbína Celkový instalovaný výkon (v kW) 30 V provozu od roku op t zprovozn no 1990, p vodn pohon mlýna Provozovatel Rudolf Kolá , Klec 43, 378 16, tel.: 384 396 256 Možnost návšt vy ano Další informace v roce 1997 vyrobila 150 MWh el. energie Klec MVE leží na pravém b ehu Lužnice, po proudu eky od obce Klec do Frahelže. Vodní tok Lužnice í ní kilometr 85,4 ešení MVE jez, náhon 60 m Spád (v m) 1,8 Strojní za ízení 1 x Francisova kašnová turbína 10 kW + 2 x vrtulová turbína J. Bašta po 10 kW, všechny mají hltnost 1000 l/sec Celkový instalovaný výkon (v kW) 30 V provozu od roku 1999 Provozovatel Zden k Nechvátal, sl. legií 459/III, Jind ich v Hradec, tel.: 384 323 300 a Rudolf Kolá , Klec 43, 378 16, tel.: 384 396 256 Možnost návšt vy ano Další informace investi ní náklady 1,65 mil. K , dotace od EA 0,6 mil. K , spo ítaná návratnost 11 let Nítovice - Metel MVE je na Nežárce u jezu Metel jihovýchodn od Veselí nad Lužnicí. Vodní tok Nežárka í ní kilometr 11,98 ešení MVE jez - 26 m dlouhý, 150 m náhon Spád (v m) 1,8 Strojní za ízení 2 x Francisova turbína 30 kW (jedna od firmy Prokopec z r. 1923) Celkový instalovaný výkon (v kW) 60 V provozu od roku 1996 Provozovatel Zden k Pfauser, e i ka 756, Jind ich v Hradec a Dana Jarošová, Vajgar 680, Jind ich v Hradec Další informace návšt va MVE bude možná až po rekonstrukci, investi ní náklady 700 tis. K , návratnost 8 let Hamr MVE lze nalézt na pravém b ehu Nežárky nedaleko obce Hamr za mostem p es eku. Vodní tok Nežárka ešení MVE jez, náhon 20 m Spád (v m) 1 Strojní za ízení 4 x p ímoproudá vrtulová turbína po 7,5 kW Celkový instalovaný výkon (v kW) 30 V provozu od roku 1996 Provozovatel Václav Kukla, Blatská 101, Veselí nad Lužnicí I a Josef Kukla, Zálší 58 Možnost návšt vy ne Další informace investi ní náklady 600 tis. K Mlýn Krkavec Mlýn, nyní pila, je na pravém b ehu Nežárky asi 3 km od Veselí nad Lužnicí proti proudu eky. Vodní tok Nežárka ešení MVE jez Spád (v m) 1,8 Strojní za ízení Francisova turbína, rok výroby 1910 Celkový instalovaný výkon (v kW) 30 V provozu od roku 1910 - 1987, poté od r. 1995 Provozovatel Vladimír Pech, echova 436, Veselí nad Lužnicí Možnost návšt vy pouze odborná ve ejnost
Veselí nad Lužnicí - Nový jez na Nežárce MVE je v areálu Povodí Vltavy ve Veselí nad Lužnicí na pravém b ehu Nežárky Vodní tok Nežárka ešení MVE jez, MVE je v jalové propusti Spád (v m) 1,9 Strojní za ízení p ímoproudá SemiKaplanova turbína Hydrohrom 1000, hltnost 3500 l/s Celkový instalovaný výkon (v kW) 55 V provozu od roku 1996 Provozovatel Povodí Vltavy a.s., závod Horní Vltava, Litvínovická 6, 371 21 eské Bud jovice Možnost návšt vy ne Další informace investi ní náklady 6,5 mil. K Veselí nad Lužnicí - Degárka MVE byla z ízena na spojovacím kanálu mezi Nežárkou a Lužnicí na Degárce p ímo ve Veselí nad Lužnicí ešení MVE jez na Nežárce a válcový jez na Lužnici na . km 74,824, pr tok 300 až 500 l/s Spád (v m) 1,2 Strojní za ízení vodní kolo pr m ru 4 m na spodní vodu se 42 lopatkami Celkový instalovaný výkon (v kW) 2 V provozu od roku 1993 Provozovatel Petr Br ža, Na Št pnici 737, 391 81 Veselí nad Lužnicí, tel.: 381 583 921 Možnost návšt vy ano Další informace investi ní náklady 50 tis. K
P íloha 9 P ehled územn plánovací dokumentace a podklad na území CHKO T ebo sko Územní plány schválené
Územní plány rozpracované
Urbanistická studie
ÚPO Bošilec ÚPO Cep ÚPO Dynín (Lhota u Dynína) ÚPO Dvory nad Lužnicí ÚPN SÚ Dunajovice ÚPO Halámky ÚPO Chlum u T ebon (Chlum u T ebon , Mirochov, Žíte , Lutová) ÚPN SÚ Chlum u T ebon (Hamr) ÚPN SÚ Kardašova e ice (Kardašova e ice) ÚPO Libín (Spolí) ÚPN SÚ Lomnice nad Lužnicí ÚPN SÚ Lužnice ÚPN SÚ Majdalena ÚPN SÚ Nová Ves nad Lužnicí (Nová Ves nad Lužnicí, Krabonoš) ÚPN SÚ Nové Hrady (By ov, Vyšné, Obora, Jakule) ÚPN SÚ Novosedly nad Nežárkou (Novosedly nad Nežárkou, Mláka, Kolence) ÚPO Pístina ÚPO Rapšach ÚPO Ratibo ÚPN SÚ Sta kov ÚPN SÚ Stráž nad Nežárkou ÚPN SÚ Suchdol nad Lužnicí (Suchdol nad Lužnicí, Tuš ) ÚPN SÚ T ebo (T ebo , B ilice, Holi ky) ÚPN SÚ Veselí nad Lužnicí (Veselí nad Lužnicí, Horusice)
ÚPO Domanín ÚPO Dunajovice ÚPO Frahelž ÚPO Hatín (Hatín, Jem ina, Stajka) ÚPO Hranice u Nových Hrad (Hranice u N. Hrad , Trpnouze) ÚPO Jílovice (Kojákovice, Šalmanovice, Lipnice) ÚPO Klec ÚPO Nová Ves nad Lužnicí (Nová Ves nad Lužnicí, Krabonoš) ÚPO Nové Hrady (By ov, Vyšné, Obora, Jakule) ÚPO Pet íkov (T šínov) ÚPO Pon draž ÚPO Pon drážka ÚPO Plavsko ÚPO Rose ÚPO Smržov ÚPO St íb ec (St íb ec, Mníšek, Libo ezy) ÚPO Suchdol nad Lužnicí (Suchdol nad Lužnicí, Tuš , Bor, Klikov, Františkov, Hrdlo ezy) ÚPO T ebo (T ebo ,B ilice, P eseka, Branná, Stará Hlína, Holi ky) ÚPO Veselí nad Lužnicí (Veselí nad Lužnicí, Horusice) ÚPO Vlkov ÚPO Záblatí
US Drahov US Hamr nad Nežárkou US Kojákovice US Lipnice US Rose US St íb ec US Šalmanovice US Val US Vlkov US Záblatí
P íloha 10 Ložiska nerostných surovin v CHKO T ebo sko Výhradní ložiska vyhrazených nerost kód
a) Ložiska využívaná se stanoveným DP íslo ložiska Název ložiska
B
3142200
Klikov
B
3142300
Halámky
Kód suroviny KK JO JN ZS
íslo DP
Název DP
íslo CHLÚ
Název CHLÚ
600307
Klikov
Jihotvar v.d.
600324
Krabonoš
Lasselsberger a.s.
SP kód B
b) Ložiska nevyužívaná bez stanoveného DP íslo ložiska Název ložiska 3140900
Kolence-Pecák
B
3142100
Klikov 2
B
3140800
Lomnice n. Lužnicí
B
3175100
Lipnice u Kojákovic
B
3225500
Dvory n. Lužnící – Tuš
B
3225300
Majdalena
Kód suroviny
íslo DP
Název DP
KK JP JO JP JO JN JP JO JN ZS SP ZS
Organizace
íslo CHLÚ
Název CHLÚ
Organizace
14090000
Kolence
Lasselsberger a.s.
14210000
Hamr
Geofond R Geofond R
17510000 (701055)
(Tuš I)***
Lipnice
Lasselsberger a.s. Geofond R Geofond R
Výhradní ložiska nevyhrazených nerost Kód
a) Ložiska využívaná se stanoveným DP íslo ložiska Název ložiska
Kód suroviny
íslo DP
Název DP
B
3153800
Cep 2
SP
700913
Cep II.
B B
3211301 3010500
Novosedly n. N. - Mláka Suchdol n. Lužnicí
SP SP
701054 700639 700978
Novosedly n. N. Cep Cep I.
b) Ložiska nevyužívaná se stanoveným DP Kód íslo ložiska Název ložiska
Kód suroviny
B B B
3009700 3009900 3010400
Horusice – Vlkov Pon drážka Stráž n. Nežárkou
SP SP SP
B
3225501
Tuš -Halámky
ZS + SP
B B
3010700 3152300
Tuš -Suchdol n. Luž. Veselí n. L. – Vlkov
SP SP
Kód B B B B B B
c) Ložiska nevyužívaná bez stanoveného DP íslo ložiska Název ložiska 3010200 3225401 3225301 3010401 3010300 3010000
Hatín – Jem ina Holi ky u Staré Hlíny Majdalena Stráž n. Nežárkou T ebo Val
Kód suroviny SP SP SP SP SP SP
íslo DP
Název DP
700737 70858 700487 701064 701055
Horusice Horusice I Pístina Stráž n. Než. Tuš I
700937 700931 701115
Tuš Veselí n. Luž. Veselí n. Luž. I.
íslo CHLÚ
Název CHLÚ
01020000
Hatín
01040000 01030000 00990000
T ebo Pon drážka
íslo CHLÚ
Název CHLÚ
15380001 15380002 21130100 10105000
Cep I. Cep II. Novosedly n.N. Cep
íslo CHLÚ
Název CHLÚ
Organizace Hanson
R a.s.
Hanson Hanson
R a.s. R a.s.
Organizace
01040000
Stráž n. Než.
Hanson Hanson Hanson
22550100
Tuš I
Hanson
R a.s.
10107000
Tuš
Hanson Hanson
R a.s. R a.s.
Organizace Hanson Hanson Hanson Hanson Hanson Hanson
R a.s. R a.s. R a.s. R a.s. R a.s. R a.s.
R a.s. R a.s. R a.s.
Ložiska nevyhrazených nerost nevyužívaná Kód D D D
íslo ložiska 3034400 3009600 3010100
Název ložiska
Kód suroviny
Chlum u T ebon Drahov-Krkavec Lomnice n. Luž.
SK SP SP
Ložiska vy azená z Bilance zásob kód D D D kód
a) Ložiska využívaná íslo ložiska 5224600 5229400 5238300
Název ložiska
Kód suroviny
Lutová Hatín Plavsko-Na planinkách
SK SP SP
b) Ložiska nevyužívaná íslo ložiska Název ložiska
N
5141800
Klec
N N N N
5141700 5226500 5141300 5141600
Mláka Krabonoš Nežárka T ebo
Organizace J Lesy a.s. 1. J . zem. a.s. Viking s.r.o.
Kód suroviny JN JP JN KA SP CS
Prognózní zdroje kód
íslo zdroje
Název zdroje
Q
9135600
Dunajovice-Libín
Q
9137700
Hrachovišt
Kód suroviny JP
MŽP R
JL
MŽP R
Ložiska v CHKO neevidovaná, ob asn t žená Název ložiska Bor-Suchdol Kardašova e ice Záblatí Cep
Kód suroviny SP SP SP SP
Organizace J Lesy a.s. ? OÚ Záblatí Lesy R s.p.
Ložiska v CHKO vyt žená (U): 101 102 103
5238900 Kolence-Poho elec 5139500 Rapšach-Františkov 5140600 Vlkov-Veselí n. Luž.
SK SP SP
Organizace
Ložiska a prognózní zdroje v CHKO zrušené (Z): 104
3159500 T ebo 3009800 Horusice – Frahelž
BT SP
105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124
9136300 Novosedly 9131600 Drahov-Šibeni ní vrch 9135500 Dunajovice 9297800 Chlum u T ebon 9136100 Jem ina-Jezev í vrch 9136200 Jem ina-Ko i í vrch 9136000 Kolence 9138300 Lutová 9138400 Lutová- apí vrch 9138600 Sta kov 9305100 Veselí n. Lužnicí 9134600 Bošilec-Dynín 9148100 Holi ky u Staré Hlíny 9305600 Horusice 9305500 Horusice I 9148200 Klikov 9148000 Majdalena 9305800 Pon draž 9308700 Pon drážka 9126300 Spolí-Libín
RS SK SK SK SK SK SK SK SK SK SK SP SP SP SP SP SP SP SP SP
v rámci Rebilance zásoby p evedeny do ložiska 3010000 Val (22) d ív jší povrchová t žba d ív jší povrchová t žba
d ív jší povrchová t žba d ív jší povrchová t žba d ív jší povrchová t žba
d ív jší povrchová t žba d ív jší povrchová t žba d ív jší povrchová t žba d ív jší povrchová t žba
Vysv tlivky k tabulkám: Suroviny a jejich druhy: BT- bentonit, JL- jíly (jílovce), JN - jíly keramické nežáruvzdorné, JO - jíly žáruvzdorné ostatní, JP- jíly pórovinové, JZ- jíly žáruvzdorné na ost ivo, KA- kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, KN – kaolín, PI - písky sklá ské a slévárenské, PS - písky slévárenské, SK- stavební kámen, SPšt rkopísky, ZS- živcové suroviny
P íloha 11 Kempy a ve ejné tábo išt íslo 1.
název Hejtman jih "Pasáž"
Katastr Chlum u T ebon
parc. . 1336
2.
TS Most
Chlum u T ebon
3.
autokemp "Veronika"
Chlum u T ebon
4.
autokemp "Kap ík"
Chlum u T ebon
5.
kemp "U b ízy"
Chlum u T ebon
6.
kemp "U Hejtmanu"
Sta kov
7. 8.
zarízení "V Blatí ku" tábo išt "U Brach "
Sta kov Sta kov
9.
kemp
Sta kov
10.
kemp
Sta kov
212/30
11.
autokemp
Sta kov
212/29
12.
Ve ejné tábo išt OÚ Sta kov
Sta kov
13.
rek. za ízení Sta kov
Sta kov
14.
autokemp
Sta kov
212/20 212/21 212/27 397/4 157 158 212/67 212/68 212/87
15.
rek.za ízení "Rybá "
Sta kov
16.
autocamp "OASA"
Sta kov
1238/3 1336/9 1336/16 1335/3 1334/1 1333/5 1333/3 1320/2 1335/10 1334//3 1351/2 1351/3 1351/4 1351/5 1355 1350 397/4 397/4 317/1 317/2 335/2 343/2 342 212/33 212/55
212/88 212/89 212/12 201/2,3 202/1
provozovatel Josef P enosil Elišky Krásnohorské 16 415 01 Teplice Technické služby m sta Mostu a. s. D lnická 164 434 62 Most Ing. Karel Štastný Jizerská 1084/3 370 11 eské Bud jovice Vlastimila Urbánková Hosínská 20 370 10 eské Bud jovice Václav Dlouhý Chlum u T ebon 36 378 04 Chlum u T ebon
KD Dukla a. s. Thámova 11 186 00 Praha 8 Zav en - KD Dukla Marian Taká Sta kov 15 378 04 Chlum u T ebon R žena Žemli ková Sta kov 68 345 61 Sta kov Jaroslav Matoušek Sta kov 54 378 04 Chlum u T ebon Petr Sv tlík Kuželova 579 199 00 Praha 9 - Let any ObÚ Sta kov 378 04 Chlum u T ebon Rybá ství T ebo Rybáská 801 379 01 T ebo Rostislav a Vlasta Kohoutovi Na skalkách 950 277 11 Neratovice Ivana Mansfeldová Budovatel 529 277 11 Neratovice - Libiš Ing. Ji í a Jana Soukupovi V úhlu 4
íslo
název
17.
kemp "U Tomášk "
18.
Kemp "U
19.
Katastr
Sta kov erta"
parc. . 201/5 225 250 212/12 212/49 189/1
Chlum u T ebon
1237/14
S K Chlum u T ebon
Chlum u T ebon
20.
Kemp "B ezák"
Chlum u T ebon
1238/6 1238/5 1238/1 1230/3 1234
21. 22.
Hejtman "Sever" Autokemp "Sever"
23.
Kemp "Lesák"
Chlum u T ebon
24.
"Dvo á k v kopec"
Sta kov
25.
"Slovjanka"
Sta kov
397/4 212/46 212/65 277/2 278 212/41
26.
kemp
Sta kov
189/3
27.
kemp
Tuš
28.
vodácké tábo išt "Majdalena"
Hamr Majdalena
29. 30.
"Blato" tábo išt "Mláka"
Sta kov Mláka
31. 32.
kemp "Lužnice" Autokemp T ebo ský Ráj
Lužnice T ebo Domanín
Chlum u T ebon Chlum u T ebon
1230/2 1230/3 1229/3 1229/2
314 490/13 490/33 541/3 288/2 283/3 283/7 542/2 295/4 295/5 296/2 296/4 296/6 301/2 305/3 169,170,171 172,276,277 278,279,280
provozovatel 141 00 Praha 4
Ji í Tomášek Sta kov 7 345 61 Sta kov Ing. Jan Zasadil Boženy N mcové 514 378 16 Lomnice nad Lužnicí Crystalex a. s. Nový Bor B. Egermanna 634 378 04 Chlum u T ebon Jaroslav Mikyška Svobody 1030 379 01 T ebo slou en s kempem . 22 Petr Mairich Kruhová 571 251 68 Kamenice Jiho eské lesy a. s. Rudolfovská 88 370 11 eské Bud jovice Marie a Robert Kosovi Sta kov 61 345 61 Sta kov Renáta Mrázková Poz anská 435/33 181 00 Praha 8 Jana Lichnovská Husova 137 379 01 T ebo David Winkler 17. listopadu 52 378 06 Suchdol nad Lužnicí Zden k Tománek Majdalena 149 378 03 Majdalena
ObÚ Sta kov Rudolf Kolá Novosedly 65 378 17 Novosedly nad Nežárkou
Ji í Neubauer Libušina 601 379 01 T ebo
íslo
název
Katastr
33.
Turistická ubytovna TJ Jiskra T ebo
T ebo Domanín
34.
vodácký klub Domanín sport centrum Doubí
Domanín
36.
kemp "U Pavlis " (Františkov 82)
Klikov
37.
"Dvo á k v kopec"
Sta kov
38.
vodácké tábo išt "Lužnice" vodácké tábo išt Autocamp u Pískovny
Lužnice
35.
39. 40.
parc. . 281,282,283 284,285,491/1 102,189,190, 191,192,487/2 487/4,487/11 487/12, 598 2004/3 187/14
T ebo Doubí
Stará Hlína Tuš
910,911,912 913,914,915 279/1 283/1 283/2 1231/2 304 305
41.
kemp "Paris"
Tuš
458/2
42.
tábo išt Hamr
Hamr
181/4
43.
Chatový tábor TJ Sokol
Suchdol nad Lužnicí
44.
kemp
Sta kov
45.
Pon drážka
46.
Kempinkové tábo išt "M ruše" u Vlkova kemp
47. 48.
karavankemp Kemp
Sta kov Veselí nad Lužnicí Františkov
2251 364 189/14 189/16 112, 209 1/2 . 265/1 260 212/28
271/1
provozovatel Petr Jecha Jiráskova 444/II 379 01 T ebo Vodácký klub Domanín Vilém Klaboch Branná 108 379 01 T ebo Jaroslava Šmídová Budovatelská 918 374 01 Trhové Sviny Bohumil Dvo á ek Sta kov 17 345 61 Sta kov Zden k a Alena Radostovi Lužnice . 70 Zav en Jan echal Tuš 95 378 06 Suchdol nad Lužnicí Jana Školková sídl. 9. kv tna 707 378 06 Suchdol nad Lužnicí Martin Na Val 25 TJ Sokol Suchdol nad Lužnicí 378 06 Suchdol nad Lužnicí Eva Dobešová Kropá ova 558 149 00 Praha 4 - Háje Bíša s. .r o. Vladimír Škarda Polní 891/11 379 01 T ebo Prokešová Hana B ezinova 110 586 01 Jihlava Firma Wilzing NENÍ v PROVOZU Ji í Havlena Františkov 10 378 06 Suchdol nad Lužnicí
P íloha 12 P ehled tábo iš vhodných pro vodáky íslo K.ú. 1. Suchdol n. Luž. 2.
Majdalena
3
Mláka
4. 5.
Hamr Lužnice
6. 7.
“M ruše” Pon drážka Veselí n. Luž.
Majitel / Provozovatel Provozovatel – David Winkler, 17. listopadu 52, 378 06 Suchdol nad Lužnicí Majitel - ObÚ Majdalena Provozovatel - Štefan Dunaj, Majdalena .p. 159, 378 03 Majdalena Majitel – Hana Kolá ová, Novosedly .p. 65, 378 17 Novosedly nad Nežárkou Provozovatel –Rudolf Kolá , Novosedly .p. 65, 378 17 Novosedly nad Nežárkou Provozovatel – Martin Na , Val 25, 391 81 Val Majitel – ObÚ Lužnice Provozovatel – Zden k a Alena Radostovi, Lužnice .p. 70, 378 16 Lužnice Majitel/Provozovatel – Bíša s. r. o., Polní 891/II, 379 01 T ebo tábo išt mimo CHKOT
P íloha 13 Trvalá d tská tábo išt íslo 1.
Název Tokáništ
Lokalita Rapšach
2.
U lihovaru
Stráž nad Nežárkou
3.
Jem ina
Jem ina
4.
Nový adov
Mláka a Novosedly nad Než.
5.
Nežárka
Vlkov
6.
Na koskách
Hamr a Chlum u T ebon
7.
Holná
Hatín
8.
Paprsek
Val
9.
Dra ice
Rapšach
Provozovatel D m d tí a mládeže R žová 10/II 377 01 Jind ich v Hradec Institut d tí a mládeže MŠMT R Svatopluka echa 455 268 01 Ho ovice Zden k Dvo ák V elni ka 66 394 70 Kamenice nad Lipou Tudor spol. s. r. o. Jaroslav Povolný 378 42 Nová V elnice - box 1 Napako v. d. Magistr 13 140 00 Praha 4 - Michle ZO OS KOVO - Škoda Diesel K ížíková 1018 150 00 Praha 5 Severo eské doly a. s. Doly Bílina 418 46 Bílina ZO OS KOVO - Janka a. s. Vrážská 143 153 00 Praha 5 - Radotín D m d tí a mládeže R žová 8 377 01 Jind ich v Hradec
P íloha 14 Vybrané lokality pro do asné d tské tábory íslo 1.
lokalita Karštejn
2.
V. a M. Závistivý
3. 4.
V. a M. Závistivý Ostrov
5.
Kramá ka
6.
Borovanský most
Kardašova e ice Kardašova e ice Kardašova e ice Kardašova e ice
Slepé rameno
Kardašova e ice
7.
katastr Kardašova e ice Kardašova e ice
parc. . 4041/1 4043/1 4043/2 4043/3 4111/1 4079/1 4106/2 4109/1 4109/4 4109/2 4109/3 4115/1 4115/2 4115/3
8. 9.
kategorie trvalý travní porost les vodní plocha vodní plocha vodní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost vodní plocha vodní plocha vodní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost
majitel Vlastimil Fülsack Lesy R s.p. Pozemkový Fond R Pozemkový Fond R Agentura ochrany p írody a krajiny R Jana a Kate ina Musilovi Pozemkový Fond R Pozemkový Fond R Pozemkový Fond R Pozemkový Fond R Pozemkový Fond R Miluše Šenký ová Bohumíra Lukášková
Val Val
1031/1 1052/5
10.
jez Metel Velká zahradnice U Poucha
Val
1061/1
11.
Bílá Hlína
Val
1061/4
12.
Pávek
Val
1140
13.
U Pávka
Val
1191/3
14.
Mandlov
Ratibo
1050/1
15.
Vodi kova t Krkavec Pecák U Pecáka U dub
Val
1050
Drahov Hatín Hatín Hatín
491/1 1005 999/1 897/1
ostatní plocha lesní pozemek vodní plocha
Novosedly
1809/3
ostatní plocha
Hatín Novosedly
836/27 1049 1096 2354/1
ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní Pozemkový Fond R porost lesní pozemek ObÚ Novosedly nad Lužnicí trvalý travní Božena a Bohumil Hrubých porost
16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.
Jem ina most "U Mat j " Jem ina jez rybník Stejný Cepákovna
Novosedly
24.
Kamenec "Krávovna"
Mláka
25.
Šimanov
Stráž nad
337/1 338/2
vodní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost
Pavel Novák Pozemkový Fond R Jan Hole ek Jan Hole ek Jaroslav Vl ek Radko Mikulenko Zdena a Miroslav Dvo ákovi PHDr.Doc. Jan Wanner CSc. Hana Vichrová Vladimír Vejbora Agentura ochrany p írody a krajiny R Lesy R s.p.
íslo
lokalita
26. 27. 28. 29.
B ezná U pomní ku Nový Kanclí U Brach
30. 31.
V Americe U h išt
32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43.
44. 45. 46. Tábo išt
katastr Nežárkou Mníšek St íb ec Hamr Sta kov
Bor Vlkov nad Lužnicí Stržený b eh Hamr U strženého Hamr b ehu Horní Lex Hamr Louka u Tuš Dra ice Dra ice Tuš Klikov Dra ice Rapšach Panský Ratibo kopec Dra ice Rapšach St elnice Dra ice lom Klikov rybník Bor Pod ezaný Nový Obora v Obo e rybník Holná Rose
Evženovo údolí Chatová osada Pávkovna
parc. .
kategorie
463 319 315 641/3
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
majitel
Jiho eské státní lesy .B. Marian Taká Marian Taká Karel Pa ourek
592/1 592/7 605/1 327/2
trvalý travní porost
931 1104/1 1104/2 979/1 786 638/3
Mgr. Jana Sk ivánková V nceslava Mrázová V nceslava Mrázová Zde ka Šerhaklová František a Josef Hada ovi
389
trvalý travní porost vodní plocha
Hatín
580/1 580/2 579 587 584/4 585/1 1003/6
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha
Karel Prokeš Karel Prokeš Karel Prokeš Karel Prokeš Karel Prokeš Karel Prokeš Lesy R s.p.
Val
1028/50 ostatní plocha
Lesy R s.p.
Val
1079/3
Rybá ství Nové Hrady s.r.o.
ostatní plocha
. 27, 32, 33, 34 byla zrušena, protože se nacházela v p írodních rezervacích.
