Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory Dobrovského 332, 516 01 Rychnov nad Kněžnou
Rozbory Chráněné krajinné oblasti Orlické hory k 30. 9. 2012
PŘÍLOHY
8. Přílohy Textové přílohy č. 1. Výnos o zřízení CHKO Orlické hory č. 2. Přehled katastrálních území CHKO Orlické hory č. 3. Nařízení vlády č. 532/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Orlické Záhoří č. 4. Model přirozené druhové skladby dřevin lesních porostů CHKO Orlické hory Mapové přílohy č. 1 Přehledová mapa č. 2 Zonace CHKO č. 3 MZCHÚ, památné stromy č. 4 Natura 2000 (EVL, ptačí oblasti) č. 5 Správní členění č. 6 ÚSES č. 7 Vlastnictví lesů č. 8 Kategorie lesa č. 9 Honitby č.10 Krajinný ráz č.11 Turistické trasy
Příloha č. 1 Výnos o zřízení CHKO Orlické hory 16368/69 Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 28.12.1969 o zřízení chráněné krajinné oblasti Orlické hory, okres Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí, kraj Východočeský Ministerstvo kultury v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány a po projednání s příslušným krajským národním výborem stanoví podle §8 odst. 2 a §9 zákona č. 40/1956 Sb. , o státní ochraně přírody:
Čl.1
Vymezení a poslání oblasti (1) Území vymezené v příloze tohoto výnosu se prohlašuje za chráněnou krajinnou oblasti "Orlické hory" (dále jen oblast). (2) Posláním oblasti je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, jakož i rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, sídlištní struktura oblasti, urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu i monumentální nebo dominantní díla.
Čl.2
Podmínky ochrany (1) Oblast je chráněná podle zákona č. 40/1956 Sb. , o státní ochraně přírody. (2) V oblasti není proto dovoleno a) zavádět do volné přírody nové rostlinné nebo živočišné druhy, b) vypalovat křoviny, trávu, plevel a rákos, jakož i mýtit a vyřezávat živé ploty a křoviny mimo oplocené pozemky a veřejné sady, c) pást dobytek, kde by to narušovalo soudržnost vegetačního krytu, pokud ministerstvo kultury z těchto zákazů nepovolí výjimku podle §11 odst.2 zákona č. 40/1956 Sb. (3) Stromy, které rostou mimo les a na něž se vztahuje vyhláška č. 89/1956 Sb. , o výkupu surového dříví, ochraně stromů rostoucích mimo les a o mimořádném zásobování dřívím, ve znění vyhlášky č. 154/1968 Sb. , považují se za registrované podle §4 odst. 1 písm. d) této vyhlášky. (4) V ostatním se zákazy uvedené v §11 odst. 1 zákona č. 40/1956 Sb. omezují podle §11 odst. 2 téhož zákona takto: 1. Vodní, lesní a zemědělské hospodářství, průmysl, doprava, výstavba a rekreace provádějí se v souladu s posláním oblasti; za tím účelem jsou upravovány hospodářskými a územními plány územními rozhodnutími a územními generely vodního lesního a zemědělského hospodářství, jakož i generely rekreace včetně sportu a turistiky, vypracovávanými, kontrolovanými a revidovanými v součinnosti a dohodě s příslušným orgánem státní ochrany přírody (čl.4). 2. Součinnost s příslušným orgánem státní ochrany přírody je nutná také při projektové přípravě báňských, průmyslových, inženýrských, zemědělských, bytových a občanských staveb, včetně objektů sloužících hromadné rekreaci, sportu a turistice, pokud mají být situovány mimo intravilány obcí. 3. Lesní hospodářské plány, hospodářskotechnické a meliorační úpravy pozemků a změny plošných vztahů pastvin, luk, rolí a sadů a udržování stavu zvěře na únosné míře, jakož i používání pesticidů mimo sídliště, musí být s příslušným orgánem státní ochrany přírody dohodnuty. 4. Umísťování chat, táboření, zřizování stanových rekreačních táborů, autocampingů a jiných rekreačních nebo sportovních zařízení, dovoluje se jen na místech, která k tomu vyhradil orgán územního plánování v dohodě s příslušným orgánem státní ochrany přírody; pokud takováto zařízení mají povahu staveb podle zákona č. 87/1958 Sb. , o stavebním řádu, řídí se jejich výstavba také ustanovením bodu 6 písm.f) tohoto článku. 5. Průzkumy a výzkumy, dotýkající se krajiny nebo přírodních poměrů v oblasti, nutno předem ohlásit příslušnému orgánu státní ochrany přírody, který je eviduje a navzájem koordinuje tak,
aby nedocházelo k časovým a místním střetům nebo k neúměrnému poškozování chráněných hodnot. 6. Jde-li však oa) geologický nebo hydrologický průzkum anebo o těžbu nerostných surovin mimo již provozované lomy, b) těžbu rašelin, c) archeologické výkopy, d) užívání lesních nebo zemědělských pozemků k jiným účelům, e) změnu hranic lesního a zemědělského půdního fondu, odnímání pozemků lesnímu nebo zemědělskému hospodářství a zalesňování nelesních pozemků, f) stavební práce všeho druhu (báňské, průmyslové, inženýrské, zemědělské, bytové a občanské), včetně demolic, g) umísťování skládek a deponování odpadků mimo místa již dříve k tomu určená, anebo o zavážení lomů či pískoven, h) umísťování informačních, reklamních a jiných podobných zařízení mohou příslušné orgány (čl.5) vydat povolení jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu státní ochrany přírody; v intravilánech obcí je však souhlas nutný jen k demolicím nebo takovým stavebním pracím, kterými se mění vnější vzhled dosavadních staveb nebo terénu, nebo které nejsou v souladu se schválenými územními plány (v intravilánu obce Rokytnice v Orlických horách se toto omezení vztahuje jen na náměstí historického jádra a na jeho zástavbu).
Čl.3
Ochranné pásmo V obcích (osadách), jejichž intravilánem prochází hranice oblasti, tvoří celý jejich intravilán ochranné pásmo, na které se ve věcech územního plánování hledí, jakoby leželo v oblasti (čl. 5 odst. 2 a 3).
Čl.4
Správa oblasti K zajištění správy oblasti činí organizační opatření Východočeský krajský národní výbor; jde-li však o závažný zásah do přírodních poměrů, je i v oblasti nutná součinnost ministerstva kultury podle §2 odst.2 zákona č. 40/1956 Sb . Obecná ustanovení
Čl.5 (1) Dbát poslání oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území působí, jakož i každého občana, který se v ní zdržuje. (2) Ve věcech, které se týkají oblasti, rozhodují orgány státní správy zejména hospodářského, oblastního a územního plánování, báňské úřady, stavební úřady, vodohospodářské, lesnické, zemědělské, myslivecké a dopravní orgány, jakož i orgány cestovního ruchu, tělovýchovy a zdravotnické, také s ohledem na poslání oblasti, a to v dohodě s příslušným orgánem státní ochrany přírody, jde-li o kulturní památky, také s příslušným orgánem státní památkové péče; příslušný orgán státní ochrany přírody a státní památkové péče může přitom požadovat doplnění podkladů speciálními expertizami. (3) Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti činí opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy vegetačního krytu, ryb, zvěře i jiného volně žijícího živočišstva.
Čl.6 (1) Jiný způsob ochrany území nebo objektů nacházejících se uvnitř oblasti, nebo jejího ochranného pásma, není dotčen ustanoveními čl. 2 a řídí se podmínkami zvlášť stanovenými pro tato území nebo objekty. *) (2) Ochrana státu a ostraha hranic, ani dříve schválené územní plány, nejsou zřízením oblasti dotčeny; rovněž nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem ležícím v oblasti. **)
Čl.7 (1) Mapy, v nichž je zakresleno Státním ústavu památkové péče a ochrany výboru (u Krajského střediska státní okresních národních výborů v Rychnově místních národních výborů.
území oblasti, jsou uloženy v ministerstvu kultury (ve přírody v Praze), u Východočeského krajského národního památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích), u nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí a u všech dotčených
(2) Tento výnos nabývá účinnosti dnem oznámení ve Sbírce zákonů. Ministr: Dr. Miloslav Brůžek, CSc. v.r.
Příl.
Vymezení chráněné krajinné oblasti (popis hranic) Hranice oblasti začíná na severu v okrese Rychnov nad Kněžnou v Olešnici v Orlických horách v místě, kde se Olešnický potok stává česko-polskou státní hranicí. Odtud pokračuje směrem jihovýchodním po polní cestě na silnici Olešnice v Orlických horách-Sedloňov a po ní až k rozcestí na Plasnici; tam odbočuje do Plasnice, ve které od křížku pokračuje jižním směrem po polní cestě na Šediviny; dotýká se konce silnice od Rovného a jde dále po cestě k jihu přes Zadní Lomy, Lomy, podél Vlčí hory na cestu směřující na Proloh. V místech na úrovni Osečnice opouští tuto cestu a sleduje okraj lesa nad řekou Bělou až k průseku vrchního elektrického vedení, podél něhož se lomí kolno na Bělou, překračuje ji na Černém mostku, pokračuje po silnici směrem na Klečkov až k levobřežnímu přítoku Bělé; podle něho proti toku až k cestě z Malého Uhřínova do Velkého Uhřínova, dále po silnici směrem na Kačerov, Kunčinu Ves, přes rozcestí k Hlásce po silnici k řece Zdobnici; dále po silnici směrem na Bělou až k odbočce cesty Zadní Ochoz, po ní přes Přední Ochoz po lesní cestě přes kótu 541 na Přím. Dále po silnici Javornice-Pěčín přes tuto obec do Rokytnice v Orlických horách a přes náměstí na Prostřední a Horní Rokytnici v Orlických horách až do Bartošovic, kde se lomí na jihovýchod po silnici směrem na Kunvald, kterou opouští na rozcestí u myslivny v Zaječinách, a jde lesní cestou jihovýchodním směrem k samotě V potocích; odtud podél pravobřežního přítoku Divoké Orlice až po jeho ústí a dále okresem Ústí nad Orlicí po jihovýchodní hranici lesa Jedlina od Divoké Orlice směrem k českopolské státní hranici na Čiháku; odtud zpět po státní hranici severozápadním směrem až do Olešnice v Orlických horách. Rozloha území chráněné krajinné oblasti činí cca 20 000 ha. Vymezení je provedeno podle map 1 : 50 000 (M-33-71-A, 33-71-B, 33-71-C, 33-71-D, 33-83-A, 33-83-B). ____________________ *) Může jít o ochranu opírající se o předpisy různého druhu (územně-plánovací, horní, vodohospodářské, lesnické, lázeňské. železniční, památkové, vojenské apod.). Na úseku státní ochrany přírody byly až dosud zřízeny a zvláštními ochrannými podmínkami zajištěny v obvodu oblasti tyto státní přírodní rezervace:"Pod Vrchmezím", výnos MK čj. 26707/60-V/2 ze dne 8.7.1960; "Sedloňovský vrch", výnos MŠVU čj.171094/49 z 19.11.1949; "Bukačka", výnos MK čj.26375/54 ze dne 6.7.1954; "Černý Důl", výnos MK čj.45962/54-IX ze dne 21.7.1954. **) Zahrnutím lesa Jedlina do oblasti - je ohraničen severozápadně od Zemské brány až po státní hranici Divokou Orlicí a svým jihovýchodním okrajem po Čihák - není rovněž dotčena územní celistvost okresu Ústí n. Orlicí, ani práva jeho okresního národního výboru rozhodovat tam o hospodářských zásazích, pokud nebudou v rozporu s posláním státní ochrany přírody v oblasti.
Příloha č. 2 Přehled katastrálních území CHKO Orlické hory Obec Deštné v Orlických horách
KÚ
Deštné v Orlických horách Jedlová v Orlických horách Dobré Dobré Rovné u Dobrého Olešnice v Orlických horách Olešnice v Orlických horách Polom v Orlických horách Sedloňov Šediviny Šediviny Bartošovice v Orlických horách Bartošovice v Orlických horách Malá Strana v Orlických horách Neratov v Orlických horách Nová Ves v Orlických horách Podlesí v Orlických horách Vrchní Orlice Javornice Javornice Orlické Záhoří Bedřichovka Černá Voda u Orlického Záhoří Jadrná Kunštát u Orlického Záhoří Trčkov Osečnice Lomy u Osečnice Osečnice Pěčín u Rychnova nad Kněžnou Pěčín u Rychnova nad Kněžnou Rokytnice v Orlických horách Horní Rokytnice Nebeská Rybná Panské Pole Prostřední Rokytnice Rokytnice v Orlických horách Říčky v Orlických horách Říčky v Orlických horách Skuhrov nad Bělou Skuhrov nad Bělou Liberk Bělá u Liberka Malý Uhřínov Velký Uhřínov Zdobnice Kačerov u Zdobnice Kunčina Ves u Zdobnice Malá Zdobnice Souvlastní Velká Zdobnice České Petrovice České Petrovice Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Kunvald Kunvald
Pozn.
ORP
část část část část část část část část část celé celé celé celé celé část celé celé celé celé celé část část část část část část část část celé část část část část část část celé část celé část část část
Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Žamberk Žamberk Žamberk
Příloha č. 3 Nařízení vlády č. 532/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Orlické záhoří
532 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. září 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Orlické Záhoří Vláda nařizuje podle § 45e odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.: §1 Předmět úpravy (1) Vymezuje se Ptačí oblast Orlické Záhoří (dále jen „ptačí oblast“). (2) Předmětem ochrany ptačí oblasti je populace chřástala polního (Crex crex) a jeho biotop. (3) Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druh ptáka podle odstavce 2 v jeho přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populace tohoto druhu ve stavu příznivém z hlediska ochrany. §2 Vymezení ptačí oblasti (1) Ptačí oblast se rozkládá na území Královéhradeckého kraje, v katastrálních územích Bedřichovka, Jadrná, Kunštát u Orlického Záhoří a Trčkov. (2) Územní vymezení a popis hranice ptačí oblasti je obsaženo v příloze č. 1 k tomuto nařízení, orientační grafické znázornění ptačí oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (3) Mapové podklady v měřítku 1 : 10 000, v nichž je zakresleno území ptačí oblasti, jsou uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody1) a v elektronické podobě na Ministerstvu životního prostředí, Správě Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, Krajském úřadu Královéhradeckého kraje a obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, v jejichž správním obvodu se ptačí oblast nachází. §3 Činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody (1) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody2) lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné3) území obcí, a) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, b) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití4). (2) Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) není třeba, jde-li o postup v souladu se schválenými manipulačními řády vodních děl5).
§4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: JUDr. Gross v. r. Ministr životního prostředí: RNDr. Ambrozek v. r. Poznámky pod čarou:
1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
2) § 77a odst. 3 písm. v) a § 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
3) § 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
4) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
5) § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 532/2004 Sb. Územní vymezení a popis hranice Ptačí oblasti Orlické Záhoří Hranice Ptačí oblasti Orlické Záhoří vede od Divoké Orlice v Trčkově od hraničního mezníku č. 118/16 směrem na jihovýchod po hranici lesa až ke hranici PR Trčkovská louka do místa, kde vodoteč vychází na okraj lesa. Odtud pokračuje proti proudu vodoteče až k mostku, kde končí asfaltová cesta*) od Bedřichovky do Trčkova na hranici NPR Trčkov. Tam se pravoúhle lomí na jihovýchod a sleduje cestu okrajem lesa až k silnici**) č.II/311 Šerlich – Bedřichovka. Hranice pokračuje po této silnici až k odbočce na polní cestu cca 200 m nad chatou Luna. Dále pokračuje po této polní cestě kolem kapličky sv. Václava, přetíná lyžařskou sjezdovku, pokračuje podél chalup e.č. 0120 a 0121 dále až k chalupě e.č. 0113 na Zelence. Odtud sleduje okraj lesa až k lyžařskému vleku v Jadrné. V polovině délky vleku po svahu prochází hranice výběžkem lesa po linii staré vozové cesty zvýrazněné kamennými snosy. U dolního stanoviště vleku se hranice pravoúhle lomí na jihovýchod a pokračuje dále po kraji lesa až po asfaltovou komunikaci***) od zemědělského střediska v Orlickém Záhoří směrem na Pěticestí. Odtud vede po této komunikaci směrem na hřeben, probíhá lesíkem až k lomovému bodu nad vyústěním potoka T-11 z lesa. Dále se hranice stáčí podle okraje lesa k východu a sleduje okraj lesa až k místu, kde překračuje vodoteč T 12 a po cestě podél lesa směřuje kolem chalupy e.č.
010 k silnici č. II/311 Orlické Záhoří – Bartošovice. Hranice pokračuje 40 m po silnici na severozápad k Orlickému Záhoří a pak odbočuje na východ polní cestou přes louku k Hraničnímu lesu. Odtud sleduje okraj lesa až k Divoké Orlici k hraničnímu mezníku č.111/6. Severovýchodní ohraničení ptačí oblasti tvoří státní hranice s Polskou republikou vedená středem řeky Divoké Orlice mezi hraničníky 118/16 a 111/6. Vysvětlivky: *) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po cestě, je tím vyjádřeno, že vede po okraji cesty, a to okraji směřujícím dovnitř ptačí oblasti. **) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po silnici, je tím vyjádřeno, že vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti. ***) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po pozemní komunikaci, je tím vyjádřeno, že vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti. Orientační grafické znázornění Ptačí oblasti Orlické Záhoří
Příloha č. 4 Model přirozené druhové skladby dřevin lesních porostů CHKO Orlické hory SLT
Název SLT
LT SM
3L
Jasanová olšina
4A 4B
Lipová bučina Bohatá bučina
4D
Obohacená bučina
4F 4H 4I 4K 4N 4S
Svahová bučina Hlinitá bučina Uléhavá kyselá bučina Kyselá bučina Kamenitá kyselá bučina Svěží bučina
4Y 5A
Skeletová bučina Klenová bučina
5B
Bohatá jedlová bučina
5D
Obohacená jedlová bučina
5F 5H 5I 5J
Svahová jedlová bučina Hlinitá jedlová bučina Uléhavá kyselá jedlová bučina Suťová (jilmo-jasanová) javořina
3L1 3L2 4A3 4B1 4B9 4D3 4D4 4D5 4D6 4F1 4H1 4I1 4K1 4N2 4S1 4S6 4S9 4Y0 5A1 5A3 5A5 5B1 5B9 5D3 5D4 5D5 5F1 5H1 5I1 5J1 5J3
JD 5 5
2 2 5 2 2 2
4 2 2 2
2 2 2 3 5 10 3 3
1 1 10 6 5 10 10 10 10 16 18 18 15 5 11 16 16 2 28 28 28 38 35 28 28 28 40 43 38 20 20
BO
BK
DB
KL+JV 1
5
48 84 84 58 58 58 60 66 76 68 78 75 81 76 76 66 46 48 48 58 58 56 58 56 50 48 48 40 40
2 2 2
2 2 10 5 16 2 2 2 18
1 1 20 2 4 10 20 10 10 5
Zastoupení dřevin v % JS JL LP HB 26 14
BR
BRP JR
66 78
1 20 6 5 10 10 10 10 6 2 2
10 10 10
2 2 2 2
2 2 2
2
2
2 2 2 5
18 18 18 2 5 8 8 8 4 2
2
2 2 2
2 2
2 2 2
20 20
3 3
10 10
2
OLL
2 2 2 2 2 2 2 2 3 2 2 4 4
OLS
OS
SLT
Název SLT
LT SM
5K
Kyselá jedlová bučina
5L
Montánní jasanová olšina
5N
Kamenitá kyselá jedlová bučina
5O 5P 5S
Svěží (buková) jedlina Kyselá jedlina Svěží jedlová bučina
5U
Vlhká jasanová javořina
5V
Vlhká jedlová bučina
5Y 6A
Skeletová jedlová bučina Klenosmrková bučina
6B 6D
Bohatá smrková bučina Obohacená smrková bučina
6F 6G 6I 6K
Svahová smrková bučina Podmáčená smrková jedlina Uléhavá kyselá smrková bučina Kyselá smrková bučina
5J9 5K1 5K3 5K6 5K7 5K9 5L1 5L5 5N1 5N2 5N3 5O1 5P1 5S1 5S4 5S6 5S9 5U1 5U3 5V1 5V2 5V3 5V9 5Y0 6A1 6A3 6B1 6D2 6D4 6F1 6G1 6I3 6K1 6K3
2 10 10 5 10 10 10 10 10 8 5 10 18 2 2 10 5 18 10 4 4 10 6 5 20 20 20 20 20 20 38 40 38 48
JD 30 34 33 34 34 28
38 38 40 68 66 47 43 40 43 20 10 38 38 40 40 18 20 20 20 20 20 30 38 30 20 10
BO
BK
2 5
2
DB
KL+JV
38 54 53 54 54 58
48 48 48 18 8 47 48 48 48 20 10 38 38 40 30 68 50 50 58 48 50 48
20
Zastoupení dřevin v % JS JL LP HB 5
BR
BRP JR
OLL
OS
2 2 2 2 2 2 2 2 2 5
2
10 10
78 78 2 2
2 2
2 2
2 2 5 2 2 20 28 8 8 5 10 2 10 10 2 10 10 2
2
2 2
2 2 2 20 20 4 4 5 7
2 2 4 4
20 4 4 7 5
2
2 30 40 40
OLS
5
20 2 2
2
SLT
Název SLT
LT SM
6L 6N
Luh olše šedé Kamenitá kyselá smrková bučina
6O 6P 6R
Svěží smrková jedlina Kyselá smrková jedlina Svěží rašelinná smrčina
6S
Svěží smrková bučina
6V
Vlhká smrková bučina
6Y 6Z
Skeletová smrková bučina Zakrslá smrková bučina
7F 7G 7K
Svahová buková smrčina Podmáčená jedlová smrčina Kyselá buková smrčina
6K4 6K5 6K6 6K7 6K9 6L6 6N1 6N2 6N3 6O1 6P1 6R1 6R2 6S1 6S2 6S4 6S9 6V1 6V2 6V5 6V9 6Y0 6Z0 6Z9 7F1 7G1 7K0 7K1 7K2 7K3 7K4 7K5 7K6 7K9
38 38 38 38 38 20 38 38 38 30 30 96 88 28 28 30 28 28 28 28 38 38 43 44 58 78 76 68 68 68 68 58 58 68
JD
BO
BK
20 20 20 20 20
40 40 40 40 40
20 20 20 60 58 2 2 30 30 30 30 38 28 28 38 10 5 5 10 20 2 5 5 5 10 10 10 5
38 40 40 10 10
DB
KL+JV
Zastoupení dřevin v % JS JL LP HB
BR
BRP JR
OLL
2 2 2 2
78 2
2 2 10
2
40 40 40 40 28 28 28 10 38 38 39 30
2 2 2 2 5 7 4
2 5 7 5
2 6 2 5 10 10 10
2 4 2
2
2 2 2 2 2 2 2 2
2 2
18 25 25 25 18 28 28 25
OLS
2 2 2 2 2
2 2 2
OS
SLT
Název SLT
LT SM
7N
7P 7R
7S 7T 7V
7Y 7Z
8R 8T 8Z
Kamenitá kyselá buková smrčina
7N1 7N2 7N3 Kyselá jedlová smrčina 7P1 Kyselá rašelinná smrčina 7R2 7R4 7R5 Svěží buková smrčina 7S1 Podmáčená chudá jedlová smrčina 7T1 Vlhká buková smrčina 7V1 7V2 7V4 7V9 Skeletová buková smrčina 7Y0 Zakrslá buková smrčina 7Z1 7Z2 7Z4 7Z6 Vrchovištní smrčina 8R1 Skeletová smrčina 8T1 Jeřábová smrčina 8Z2 8Z4
68 68 68 78 88 88 88 48 78 70 68 68 68 68 76 68 68 58 80 78 80 80
JD 5 5 5 18
BO
BK 25 25 25
DB
KL+JV
Zastoupení dřevin v % JS JL LP HB
BR
BRP JR
10 10 10 10 10 10 10 10 10 5 2 5 5 5
OLL
2 2 2
40
2
10 10 10 10 20 18 23 23 30
10 10 10 5
10
2 2 2 2
2
2
2 2 2
5 5 2 2 2
5 20 11
2 2 2 2 2 11 20 20
OLS
OS
