Kam jezdí formani AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

1

Stezka krajinou dávných horalů

Kam jezdí formani

S

otva jsme vyšli, už potkáváme formana Škanderu. Jede s povozem plně naloženým dlouhými kmeny, který táhnou dva silní koně, oba grošáci. Zastavil u nás, prý jestli nechceme svézt.

Dnes jedu jenom do Jablunkova, většinou vozím až k Těšínu, někdy až k Ostravě. Výroba železa spotřebuje spoustu dřeva. A doly taky. Jo, vážení, dřevo je dnes nejdůležitější. Tyhle hory nemají větší bohatství. Taky jsou díky tomu i lepší cesty. Dřív se jezdilo špatně, často korytem potoka. No jo, i krajina se hodně změnila. Na mnoha bývalých salaších už dnes roste les. Ale to je dobře, aspoň bude co vozit. Co jezdím se dřevem, je to lepší živobytí než dřina na poli, kde se stejně nic neurodí. Škandera je hovorný člověk. Povídá a povídá, jako by dnes už ani nikam nejel. Ještě chvíli trvá, než se nám podaří ukončit příval jeho slov, abychom mohli pokračovat dál. Ale zase jsme se toho od něj na začátku hodně dověděli.

Co forman nevěděl Škandera netušil, že až za pár let (1871) začne jezdit vlak z Těšína na Slovensko, železnice na dlouhých trasách nahradí povozníky. Většině formanů pak zůstala jen doprava k malým pilám a právě k železnici. Mnoho z nich proto časem muselo svou živnost ukončit. A také nevěděl, že velké zalesňování bude pokračovat ještě několik desetiletí. Takže dnešní krajinu okolo Lomné by už určitě nepoznal.


Pomozte nám prosím chránit klid hor – jen tak budete moci potkat plaché obyvatele lesů a luk.

7

6 5

2

Děkujeme.

4

3

1 Stezku zřídila a spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ta také zabezpečuje ochranu zdejší jedinečné přírody. Vyrobil Salamandr / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) / tisk: Velkoplošný tisk / mapy: datový obsah: ©Správa CHKO Beskydy, 2011, mapový podklad: ©ČÚZK, 2007, AOPK, 2011 / Tato stezka byla vyrobena v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko“. Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

2


Dřevo, uhlí, popel

N

a rovném místě blízko potoka se kouří z několika milířů. Na jednom z nich uhlíř Pyško pečlivě uplácává hlínu dřevěnou

lopatou. Od těžké práce si rád na chvilku odpočine a tak se s námi ochotně baví. Pro svou práci potřebuju dobré místo blízko vody a okolo dost dřeva. Nejlepší je buk a tady kolem je ho ještě pořád dost. Zrovna tohle místo je na zajímavém rozhraní: na svazích od nás směrem dolů roste skoro jenom buk, ale směrem nahoru se k buku už přidává víc jedle. A v některých místech, kde buky pro uhlí úplně vybrali už moji předchůdci, to dnes vypadá, jako by tam odedávna rostla jenom jedle.

Ještě k uhlí a popelu Les nad námi se už několik staletí jmenuje Popielarsky, tedy Popelářský. Ze dřeva buků se tu totiž nevyrábělo jen dřevěné uhlí, ale také potaš. Tato surovina, vyrobená jiným způsobem pálení a pak louhováním popela, byla velmi důležitá pro výrobu skla, papíru nebo mýdla. Na výrobu potaše v Lomné dodnes upomíná i jméno hotelu

Než se uhlíř vrátil k doutnajícím hromadám budoucího uhlí, varoval nás ještě před hajným Bruzdou. Hlídá prý v okolních lesích a každého podezírá z krádeže dřeva.

Salajka. Právě tak se ve zdejších horách této kdysi velmi žádané látce také říkalo.


Jak mizel les Železárny v podhůří Beskyd potřebovaly ohromné množství dřeva. Netopilo se v nich však přímo dřevem, ale dřevěným

7

6

uhlím. A právě buk byl pro výrobu uhlí nejvhodnější. 5

Zjistěte, jak mizel buk z beskydských lesů. Určete, jak mají jít

I přesto, že v minulosti velká část bukových lesů z těchto hor zmizela, je jich na Jablunkovsku nejvíc z celých Beskyd. Proto se také větvička buku stala symbolem této stezky.

2

a

b

c

4

d 3

(1d, 2c, 3a, 4b)

obrázky za sebou a poznáte postup výroby dřevěného uhlí.

1

Stezku zřídila a spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ta také zabezpečuje ochranu zdejší jedinečné přírody. Vyrobil Salamandr / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) / tisk: Velkoplošný tisk / mapy: datový obsah: ©Správa CHKO Beskydy, 2011, mapový podklad: ©ČÚZK, 2007, AOPK, 2011 / Tato stezka byla vyrobena v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko“. Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.


3


Pole a políčka

P

řicházíme na Polanu, kde mají pasekáři pole. Jsou malá, úzká, s velkými hromadami kamení na okrajích. Muselo trvat dlouho, než někdo vysbíral tolik kamenů.

Na jednom z polí žne oves mladá žena. Je to dcera pasekáře Gomoly, který bydlí dole v údolí. Připadá nám divné, že mají pole tak daleko od domu. Není to tak hrozné, pěšky jsem tu za chvíli. Tu trochu úrody taky snadno odvezeme, horší je sem dostat hnůj. Pole s pohankou máme ještě o kus dál. A brambory, ty jsou až pod hřebenem, v lese na vykácené pasece. Pronajal nám ji hajný za to, že jsme tam uklidili klestí. Ale jen na tři roky, než se znovu vysadí les. Pokračujeme v cestě a žena se vrací ke své práci. Z požatého obilí vybírá plevel, hlavně jedovatý koukol. Za chvíli už zacházíme do lesa a malá pole lomňanských pasekářů, která by na fotce tvořila hezkou

koukol

mozaiku, se nám ztrácejí z očí.

Pestrá krajina, tvrdá dřina Na starých fotografiích vypadá krajina s mnoha pruhy drobných polí zajímavě. Díky malým polím tu také žily zvířata a rostliny, které už dnes skoro neznáme. Třeba právě koukol, kdysi běžný plevel, dnes kriticky ohrožený, v Beskydech už asi nikde nenajdete. Ale musela to být také hodně těžká práce. Hlavně při polaření, kdy lidem stálo za to i na krátkou dobu využít lesní paseky. Ty se na mnoha místech Beskyd obdělávaly ještě na začátku 20. století, někde dokonce i po 2. světové válce.


Hledej plevel Díky hospodaření se do Beskyd dostalo mnoho rostlin, které tu před příchodem lidí vůbec nebyly. Patří mezi ně právě plevele. Najděte 3 z nich mezi

7

2

6

1

5

obilím a zkuste poznat, jak se jmenují.

2

4

3 3

1

(1. Chrpa, 2. Rmen, 3. Mák)



4

Stezka krajinou starých horalů

Hajný Bruzda

P

omalu stoupáme, jsme u paseky zasázené smrkem. Vtom se zničehonic na cestě objeví muž v zelené uniformě. Je to hajný Bruzda, před

kterým nás varoval uhlíř. Mračí se a mlčky čeká, až k němu dojdeme. Zajímá ho, kam máme namířeno. Moc nám nevěří, že jdeme jen tak a trochu i za poznáním. Tady nikdo nechodí jen tak. Všichni ti zatracení pasekáři kradou dřevo. Všichni! A kdo nekrade, aspoň vytrhává stromky. Darebáci! Chtěli by všude pást, tak ničí smrčky, které zasadíme. Ale na mě si nepřijdou! Smrk, panečku, to je dřevina! Rychle roste a dobře se s ním hospodaří. Dřevo má krásně rovné, přesně takové, jaké je pro průmysl potřeba. Sázíme ho teď skoro všude. Nakonec nás pouští dál, ale jak odcházíme, stále se za námi nedůvěřivě dívá.

Jak to vidíme dnes Smrk byl výhodnou dřevinou nejen v dobách, kdy tyto lesy patřily těšínské vrchnosti. Má spoustu výhod i dnes - snadno se pěstuje, jeho dřevo má velké využití a stále je o něj zájem. Jak však už nástupci hajného Bruzdy brzy zjistili, není to s ním tak úplně jednoduché. Má problémy s kůrovci, větrem, sněhem nebo suchem. A možná to nejdůležitější: postupně hodně ochuzuje půdu, což může být pro budoucnost lesa hlavním problémem. Proč to tak je? Dříve rostl přirozeně v jiných podmínkách, především ve vyšších částech hor, ale lidé jej začali sázet všude.

původní 10 ostatní 3 4 2 32 1 54

ostatní

3

2

1

současný ostatní 7 c 3 b 20 a 70


Buk, jedle nebo smrk? ostatní

c

b

a

Lesy v Beskydech dnes vypadají jinak než dříve. Která dřevina tu byla nejčastější před příchodem lidí a která je dnes? Zkuste uhádnout, jak se změnilo pořadí těchto dřevin: buku, jedle a smrku? ostatní 7%

Kdysi

Dnes

c 3%

7

6

ostatní 10%

5

3 4%

2

4

b 20% 1 54%

a 70%

3 2 32%

1

(1b Buk, 2c Jedle, 3a Smrk)



5


Když se kácí les

P

roti nám jde několik dřevorubců. Každý si nese sekeru, někteří mají i železné klíny.

Zajímá nás, jak vypadá les, který dnes budou kácet. Mávnou na pozdrav, ale zastavovat se nechtějí, spěchají za svou prací. Až ten poslední, mladý Foltýn, se s námi dává do řeči. V lesích kolem Lomné se dřív hodně páslo, proto v nich nejsou mladé stromy. Ale zrovna tady je les ještě pořád skoro stejný, jako za časů našich dědů. Jsou v něm jedle tak velké, že některé neobejmou ani tři chlapi. Je tu i dost stromů mladších, sem tam i úplné houštiny. A mezi tím padlé kmeny nebo pahýly a kolem nich koberce malých stromků. Někde je pak takový les plný světla, jinde bývá zase zvláštní šero. To už se ve svahu nedaleko nad námi začínají ozývat údery seker. Mladý dřevař se rychle loučí a spěchá za ostatními. My si teď můžeme projít kousek lesa, který dobu dřevorubce Foltýna aspoň trochu připomíná. Každý horal dřevařem? Práce v lese nebyla vždycky nejdůležitější obživou obyvatel horských obcí. Z většiny z nich se stali dřevorubci až v době, kdy těšínské panství pochopilo, že dřevo bude pro rozvoj průmyslu hodně důležité. Aby měla vrchnost dost pracovníků do lesa, na Lomné v údolí Přelač pro ně dokonce vystavěla mnoho domů, jakési „sídliště“ v horách.


Najdi zatoulanou ovci Kdysi se v lesích běžně páslo. Bačovi se jedna ovce zatoulala. Projděte mezi semenáčky, houštinou 7

mladých stromů, přelezte padlé kmeny a pomozte mu ji najít!

6 5

2

4

3

1 Stezku zřídila a spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ta také zabezpečuje ochranu zdejší jedinečné přírody. Vyrobil Salamandr / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) / tisk: Velkoplošný tisk / mapy: datový obsah: ©Správa CHKO Beskydy, 2011, mapový podklad: ©ČÚZK, 2007, AOPK, 2011 / Tato stezka byla vyrobena v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko“. Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.


7


Na konci cesty

S

cházíme ke křižovatce cest. Na louce sbírá byliny stará shrbená žena. Bude asi z těch, které umí léčit. A možná i čarovat. Bosorka.

Ptáme se, co sbírá. Dlouho mlčí. Nakonec přece jen ze záplatovaného kapsáře vytáhne červenou květinu a klidným, tichým hlasem začíná povídat. To je čantoryja. Uklidní žaludek a vrátí chuť k jídlu. Ale vyléčí i tisíc jiných nemocí. Nevěříte? Asi rozumíte více věcem než my, ale možná jste toho taky hodně zapomněli! Hlavně to, že je důležité, jak příroda kolem vás vypadá. Že ji potřebujete. Přitom si myslíte, že už o ní víte skoro všechno. Víte třeba, jak život medvěda souvisí s tím, co se děje pod zemí? Všechno je spolu propojené. Nečeká na odpověď a bez rozloučení odchází dolů do doliny. Divná žena.

Co bosorka nemohla vědět Jsme na konci cesty. Díky těm, které jsme potkali, už trochu víme, že lidé už dříve krajinu dost využívali. A někdy ji i hodně měnili. Jen neměli takové možnosti, jako máme dnes my. To je možná důvod, proč bychom mohli o nás a o krajině víc přemýšlet. Bosorka nemohla vědět, kolik bakterií a dalšího života je pod zemí. Že půda je vlastně spíš živá než neživá. Ale ani my dnes nevíme, jak souvisí život medvěda s životem bakterií. Jen tušíme, že medvěd je mnoha vazbami propojený nejen s bakteriemi, ale i se stromy nebo ptáky. Není to další důvod, proč bychom možná mohli trochu víc přemýšlet nad tím, co s přírodou děláme? Abychom neničili to, co už sami třeba nedokážeme spravit.


Tady naše stezka končí. Těší nás, pokud se vám líbila. Pokud se chcete vrátit zpátky, můžete k tomu použít nejdříve zkratku po modré turistické trase a od panelu 4 pokračovat po stezce 7

až na její začátek. Můžete také pokračovat dál po turistických trasách na vrchol Kozubové

6

a na Kamenité nebo se po hřebeni projít do Bocanovic a Jablunkova, případně jít do centra

5

Dolní Lomné.

2

4

A pokud jste na stezku právě přišli, klidně se vydejte na stezku v protisměru. Pojďte 3

objevovat, jak tu lidé dříve žili a jak kdysi vypadala krajina kolem. 1

Stezku zřídila a spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ta také zabezpečuje ochranu zdejší jedinečné přírody. Vyrobil Salamandr / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) / tisk: Velkoplošný tisk / mapy: datový obsah: ©Správa CHKO Beskydy, 2011, mapový podklad: ©ČÚZK, 2007, AOPK, 2011 / Tatozřídila stezka a spravuje byla vyrobena v rámci projektu informační systémkrajinné ochrany přírody II Moravskoslezsko“. Projekt je realizován Moravskoslezským nástroje Evropské Stezku Agentura ochrany„Jednotný přírody a krajiny ČR,a komunikační Správa Chráněné oblastiv NUTS Beskydy. Ta také zabezpečuje ochranu zdejší jedinečné přírody. krajem Vyrobils přispěním Salamandrfinančního / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) / tisk: Velkoplošný tisk / mapy: datový obsah: ©Správa CHKO Beskydy, 2011, mapový podklad: ©ČÚZK, 2007, AOPK, 2011 / unie LIFE+.

Tato stezka byla vyrobena v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko“. Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.


Kam jezdí formani AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

Recommend Documents