Agentura ochrany p írody a krajiny eské republiky Správa Chrán né krajinné oblasti Blanský les Vyšný 59, 381 01 eský Krumlov
Rozbory Chrán né krajinné oblasti Blanský les k 31.6.2007
P
ÍLOHY
P íloha . 1 Z izovací výnos CHKO Blanský les
197/1989 Sb. ministerstva kultury
VYHLÁŠKA eské socialistické republiky
ze dne 8. prosince 1989 o z ízení chrán né krajinné oblasti Blanský les eské socialistické republiky stanoví v dohod se zú astn nými Ministerstvo kultury úst edními orgány státní správy podle § 8 odst. 2 zákona . 40/1956 Sb., o státní ochran p írody (dále jen "zákon"): § 1 Úvodní ustanovení Území vymezené v p íloze 1 této vyhlášky se prohlašuje za chrán nou krajinnou oblast Blanský les (dále jen "oblast"). § 2 Poslání oblasti (1) Posláním oblasti je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znak a vytvo ení a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejich p írodních zdroj . (2) K typickým znak m oblasti náleží zejména její povrchové utvá ení v etn vodních ploch a tok , její vegeta ní kryt a voln žijící živo išstvo, rozvržení a využití lesního a zem d lského p dního fondu a ve vztahu k ní také rozmíst ní a urbanistická skladba sídliš a místní zástavba lidového rázu. § 3 len ní oblasti do zón (1) Metody a zp soby ochrany a využívání krajiny a jejich p írodních zdroj jsou diferencovány podle rozd lení oblasti do t ech zón vymezených s ohledem na p írodní hodnoty. (2) Vymezení jednotlivých zón je stanoveno v map , která tvo í p ílohu 2 této vyhlášky. 1) Obrázek 197-89.PCX § 4 Orgány a organizace, které p sobí na území oblasti, jakož i ob ané, kte í mají v oblasti pobyt nebo se v ní nacházejí, jsou povinni chránit její p írodu a p írodní hodnoty a dodržovat ur ené podmínky ochrany oblasti § 5 (1) Na celém území je zakázáno: a) ni it p írodu nebo ji poškozovat, b) ukládat odpadky nebo odpady mimo místa k tomu ur ená, c) tábo it, parkovat s motorovými vozidly a obytnými p ív sy a rozd lávat ohn místa, innost nebo výcvik vysokohorské d) provád t horolezeckou ministerstvem kultury SR (dále jen "ministerstvo"),
turistiky
mimo
mimo vyhrazená místa
vyhrazená
e) p i výkonu práva myslivosti používat otrávených návnad. (2) V zón
I a II je zakázáno zavád t nep vodní druhy rostlin a živo ich .
(3) Jen po projednání s p íslušným okresním orgánem státní ochrany p írody lze na území oblasti: a) po ádat ve ejné, sportovní nebo jiné hromadné akce mimo intravilány obcí, b) rozši ovat a upravovat sí
turistických cest,
c) stanovit plány chovu a lovu zv e, jakostních t íd honiteb, únosných stav zv e s výjimkou vybraných honiteb ministerstva lesního a vodního hospodá ství a d evozpracujícího pr myslu SR a podmínky rybni ního hospodá ství. § 6 ízení územního rozvoje a stavební
innost
(1) Územní rozvoj v oblasti je ízen na základ schválené územn plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve sm rnici pro uspo ádání území odstup ovanou intenzitu ochrany p írody v jednotlivých zónách podle oborového dokumentu. 2) (2) Investo i a projektanti staveb na území oblasti musí dbát toho, aby architektonická ešení nových staveb nebo zm n staveb navazovalo na charakter oblasti z hlediska estetického i ekologického za len ní staveb do krajiny. (3) P i zpracování návrh na umíst ní staveb pro pr mysl, zem d lství, lesní hospodá ství, skladování, t žební práce, staveb pro dopravu, rozvod energií, vodní hospodá ství, rekrea ních a sportovních za ízení a pro stanovení dobývacích prostor jsou organizace povinny navrhnout a zd vodnit takové ešení, které je z hlediska p írody v oblasti celospole ensky nejvýhodn jší. Vyhodnocují p itom p edpokládané zásahy na území oblasti ve vztahu k poslání a k p edpokládaným následk m pro p írodní a krajinné hodnoty oblasti, a to ve srovnání s jiným možným ešením. (4) V zón území. 3)
I je zakázáno umís ování a povolování nových staveb a zm ny ve využití
(5) V zón
II je zakázáno umis ování staveb a zm ny ve využití území mimo zastav ná
území. (6) V zón
III je nutné stavební
innosti sladit s posláním a zájmy oblasti. 4)
§ 7 Geologické práce a využití nerostného bohatství (1) Geologické práce, hornická innost a innost provád ná hornickým zp sobem v oblasti se provádí podle zvláštních p edpis 5) tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s posláním oblasti a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláškou. (2) Geologické práce v oblasti nesmí narušit ve v tší mí e vegeta ní kryt a p dní pokryv, zejména nesmí být zasahováno do cenných lesních porost a do biotop chrán ných a ohrožených druh rostlin a živo ich . innost provád ná hornickým zp sobem v oblasti nesmí narušit typický (3) Hornická reliéf krajiny, její vodní režim a geomorfologické útvary a ve v tší mí e ani ostatní živé a neživé složky p írody. § 8 Lesní hospodá ství (1) Lesní hospodá ství v oblasti se zpracovaných v souladu s posláním oblasti, jednotlivých zón.
provádí p i emž
podle lesních hospodá ských plán se p ihlíží k rozdílnému využití
(2) Lesní porosty v zón I a vybrané porosty v zón II a III lze vyhlásit za lesy zvláštního ur ení, 6) pokud svým charakterem nespl ují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V t chto prostorech se hospoda í podle schváleného lesního hospodá ského plánu v samostatných hospodá ských souborech zp sobem maloplošn pase ným nebo výb rným, p i emž se v zájmu ochrany genofondu prodlužuje doba obmýtní a délka obnovní doby. P i obnov t chto prostor je nutno zajistit p irozenou skladbu d evin a využívání p irozené obnovy lesa. (3) V zón I je zakázáno používat pesticidy, pr myslová hnojiva a skladovat chemické p ípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimo ádných okolností a nep edvídaných škod v lesích, kdy je nutno init pot ebná opat ení. 7) (4) V zón II a III, mimo lesy vyhlášené za lesy zvláštního ur ení nebo za lesy ochranné, se hospoda í podle schválených hospodá ských plán , p i jejichž zpracování se zohled ují požadavky státní ochrany p írody. (5) O výjimkách podle § 6 odst. 5 a 6 pro stavbu lesních cest rozhoduje ministerstvo souhrnn na základ Generelu lesní dopravní sít . Generel lesní dopravní sít , který tvo í sou ást lesního hospodá ského plánu, nelze bez ud lení výjimky schválit. 8) § 9
Zem d lské hospoda ení, myslivost a rybá ství (1) Zem d lské hospoda ení v oblasti se provádí v rámci právních p edpis pro ochranu zem d lského p dního fondu a o rostlinné a živo išné výrob tak, aby byly zachovány zásady stanovené touto vyhláškou a zajišt na ekologicky optimalizovaná úrove zem d lské výroby. (2) V zón I je a) p i zem d lském hospoda ení zakázáno1 m nit sou asné skladby a plochy kultur, 2 m nit stávající vodní režim, 3 hnojit pr myslovými hnojivy, aplikovat kejdu, silážní š ávy a ostatní tekuté odpady, 4 používat pesticidy 5 odstra ovat stromy a ke e rostoucí mimo les; b) p i výkonu práva myslivosti zakázáno zavád ní intenzivních chov
zv
e.
(3) V zón II je a) p i zem d lském hospoda ení nutno vycházet z t chto zásad:1 velikost pozemkových blok p izp sobit konkrétním podmínkám z hlediska ohrožení erozí, 2 navrhovat a budovat stavby zem d lské výroby pouze v zastav ném území sídel, v p ípad živo išné výroby navrhovat a budovat stavby odpovídající živnosti území, p írodním a ekologickým podmínkám.Stavby musí být za len ny do prost edí vhodným architektonickým a objemovým ešením i esteticky p sobící zelení, 3 udržovat ekologicky únosný p ísun živin, zejména dusíku, 4 omezovat úpravy vodního režimu s ohledem na ekologické zájmy oblasti, 5 chránit stromy a ke e rostoucí mimo les s výjimkou náletových porost na plochách zem d lských p d, b) p i výkonu práva myslivosti zakázáno zavád ní intenzivních chov
zv
e.
(4) V zón III a) lze zem d lsky hospoda it p i dodržování t chto zásad:1 vytvá et pozemkové bloky s p ihlédnutím ke konfiguraci terénu a s ohledem na ochranu zem d lského p dního fondu proti erozi, zachovávat a udržovat, p ípadn obnovovat ochranná protierozní opat ení (nap . terasy, v trolamy, b ehové porosty apod.), 2 navrhovat a budovat stavby pro živo išnou výrobu kapacitn odpovídající úživnosti území, p írodním a ekonomickým podmínkám , p itom preferovat ustájení na podestýlce, 3 udržovat ekologicky únosný režim p ísunu živin, zejména dusíku, 4 používat pesticid jen v p ípadech hrozícího nebezpe í p emnožení šk dc a kalamit a nikoliv jako náhradu za vhodn jší ekologické postupy, rostoucích mimo les, p itom za stromy výjime n pokácené 5 zabezpe ovat ochranu strom a ke (mimo náletové porosty na zem d lské p d ) je žádoucí zajistit ú elnou náhradní výstavbu, b) výkon práva myslivosti není omezen. § 10 Výzkum v oblasti V zón I m že provád t nebo organizovat výzkum pouze Státní ústav památkové pé e a ochrany p írody a výzkumné ústavy lesnické a ústavy pro hospodá skou úpravu les , které jsou však povinny zapo etí výzkumu p edem oznámit Státnímu ústavu památkové pé e a ochrany p írody a po ukon ení výzkumu mu p edat zprávu o jeho výsledcích. § 11 Správa oblasti Odbornou správu oblasti zajiš uje Krajské st edisko státní památkové pé e a ochrany p írody spravované Jiho eským krajským národním výborem v eských Bud jovicích, který v dohod s ministerstvem iní organiza ní opat ení k zajišt ní odborné správy oblasti. § 12 Záv re ná ustanovení uvnit
(1) P edpisy, které upravují jiné zp soby ochrany území nebo objekt oblasti, z stávají nedot eny. 9)
(2) Ložiska nerostných surovin lze t žit v oblasti v rámci stanovených p ed ú innosti této vyhlášky podle stávajících p edpis . 5)
nacházejících se
dobývacích
prostor
(3) Na sídelní útvary, jejichž zastav ným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jakoby celé ležely v oblasti s výjimkou intravilánu m sta eský Krumlov. (4) Vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem ležícím v oblasti nejsou jejím z ízením dot eny. (5) Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a její roz len ní do zón, jsou uloženy u ministerstva, u Státního ústavu památkové pé e a ochrany p írody v Praze, u Jiho eského krajského národního výboru v eských Bud jovicích, u Krajského st ediska státní památkové pé e
a ochrany p írody v eských Bud jovicích, u okresních národních výbor v eském Krumlov a v Prachaticích.
v
eských Bud jovicích,
(6) Výjimku z ustanovení § 5 odst. 1 a 2, §6 odst. 4 a 5, § 7, § 8, § 9 odst. 2 a odst. 3 písm. b) a § 10 této vyhlášky m že ud lit ministerstvo. 8) (7) Na státní p írodní rezervace a chrán né p írodní výtvory vyhlášené na území oblasti podle zákona se tato vyhláška nevztahuje. (8) Dot eným orgánem státní ochrany p írody je p i 10) p íslušný okresní orgán státní ochrany p írody.
ízeních podle zvláštních p edpis
§ 13 Tato vyhláška nabývá ú innosti dnem 1. ledna 1990. Ministr: Prof.PhDr.Lukeš DrSc.v.r.
vyhlášky
P íl.1 . 197/1989 Sb.
Popis hranice oblasti Blanský les 1 Hranice oblasti Blanský les je vedena po ve ejných z etelných a v terénu i v mapách identifikovatelných liniích.
komunikacích
nebo
jiných
2 Pr b h hranice je následující: Z obce Chvalšiny po silnici sm rem severozápadním kolem St emil do Sm d e, odtud po cest p es Sm de ek a T eš ový Újezdec do Votic, dále po silnici sm rem severním na k ižovatku na silnici Lhenice - Zábo í. Od k ižovatky sm rem východním kolem Dob ic do Lipanovic, Holašovic, Jankova, akovce, Kvítkovic a Hab í. Z Hab í po cest kolem samoty Vobr a dále do Slav e, odtud po silnici jižním sm rem k silnici eské Bud jovice - K emže. Zde p echází hranice oblasti na hranice okresu, která je zárove katastrální hranicí mezi k.ú. Vráb e a k.ú. K emže a p ibližn sleduje tok potoka N má Struha k Vltav .St edem e išt Vltavy proti proudu prochází hranice do obce Rájov, kde p echází na silni ní most p es Vltavu a po silnici . 159 vede k železni ní zastávce Domoradice. Zde p echází tra a po trati sm rem jihozápadním vede k silni nímu nadjezdu u Dobrkovic, odtud po silnici do Chvalšin. Rozloha oblasti iní 21 235 ha.
P íl.2 MAPKA CHRÁN NÉ KRAJINNÉ OBLASTI BLANSKÝ LES Obrázek 197-89.PCX ____________________ 1) Vymezení zón vychází z oborového dokumentu zpracovaného podle metodického návodu pro zpracování územn plánovací dokumentace velkoplošných chrán ných území vydaného spole n ministerstvem kultury SR .j. 6681/80-VI/2 a ministerstvem výstavby a techniky SR .j. 5715/264/31/81 - prosinec 1980. 2) Metodický návod pro zpracování územn plánovací dokumentace velkoplošných chrán ných území vydaný spole n ministerstvem kultury .j. 6681/80-VI/2 a ministerstvem výstavby a techniky SR .j. 5715/264/31/81 - prosinec 1980. 3) § 126 zákona
. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním
4) § 126 zákona
. 50/1976 Sb.
ádu.
5) Zákon . 44/1988 Sb. , o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon). Zákon NR . 61/1988 Sb. , o hornické innosti, výbušninách a státní bá ské správ . Zákon
NR
. 62/1988 Sb. , o geologických pracích a o
6) § 1 odst. 2 písm. d) vyhlášky hospodá ském plánování. 7) § 21 zákona
NR
eském geologickém ú adu.
. 13/1978 Sb. , o kategorizaci les , zp sobech hospoda ení a lesním
. 96/1977 Sb. , o hospoda ení v lesích a státní správ
8) § 11 odst. 2 zákona
. 40/1956 Sb. , o státní ochran
p írody, ve zn ní pozd jších p edpis .
9) Nap . zákon pé i.
. 138/1973 Sb. , o vodách (vodní zákon), zákon
10) Nap . zákon
. 50/1976 Sb. , zákon
. 138/1973 Sb.
lesního hospodá ství.
NR
. 20/1987 Sb. , o státní památkové
P íloha . 2 Seznam obcí (19), sídel (50) a katastrálních území (40) zasahujících do CHKO Blanský les. Obec s rozší enou p sobností
Obec
Katastrální území Brloh pod Kletí
Brloh (sídla Brloh, Janské Údolí, Jaronín, Ková ov, Kuklov, Rojšín, Rychtá ov, Sedm Chalup)
Janské Údolí Janské Údolí - Ková ov Jaronín Jaronín - Kuklov Rojšín eský Krumlov, ást
eský Krumlov (sídla eský Krumlov, Domoradice, Vyšný)
Kladné - Dobrkovice, ást P íse ná - Domoradice, ást Vyšný
eský Krumlov
Holubov (sídla Holubov, Krásetín, T ísov)
Holubov
Chvalšiny (sídla Chvalšiny, Borová, Borovští Uhlí i, ervený Dv r, Hejdlov)
Borová u Chvalšin
Kájov (obec mimo CHKO, sídla K enov, Lazec)
T ísov Chvalšiny, ást St emily, ást Kladné, ást K enov u Kájova, ást
K emže (sídla Bohouškovice, Chlum u K emže Chlum, Chlume ek, Chmelná, K emže, Lhotka, Lou ej, M í , Stupná, K emže Vinná) Nová Ves (sídla eské Chalupy, Nová Ves u Brloha Nová Ves) P íse ná (sídla P íse ná)
P íse ná, ást
Srnín (sídla Srnín)
Srnín
Zlatá Koruna (sídla Plešovice, Zlatá Koruna) eské Bud jovice
akov (obec mimo CHKO, sídla akovec) Lipí (obec i sídla mimo CHKO) Hab í (sídla Hab í) Kvítkovice (sídla Kvítkovice)
Zlatá Koruna, ást Plešovice Rájov, ást akovec, ást Lipí, ást Hab í u Lipí, ást Kvítkovice u Lipí, ást
Vráb e (obec mimo CHKO, sídla Slav e) Jankov (sídla Holašovice, Jankov)
Prachatice
Slav e, ást Holašovice, ást Jankov u eských Bud jovic, ást
Zábo í (obec mimo CHKO, sídla Dob ice, Lipanovice)
Lipanovice, ást
Ktiš (obec mimo CHKO, sídla Sm de , Sm de ek)
Dobro kov, ást
Zábo í u eských Bud jovic, ást
Sm de , ást
Dolní Chráš any, ást Lhenice Horní Chráš any, ást (obec mimo CHKO, sídla Horní Chráš any, T eš ový T eš ový Újezdec, ást Újezdec, Vodice) Vodice u Lhenic, ást
P íloha . 3 P edpis o z ízení EVL Blanský les Na ízení vlády . 132/2005 Sb. Evropsky významná lokalita Blanský les Kód lokality: CZ0314124 Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 22240,7473 ha Navrhovaná kategorie zvlášt chrán ného území: CHKO/PP Typy p írodních stanoviš (symbol * ozna uje prioritní typy p írodních stanoviš ): 3260 6190 6210 6210* 6410 6510 8220 9110 9130 9170 9180* 91I0*
- Nížinné až horské vodní toky s vegetací svaz Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) - Polop irozené suché trávníky a facie k ovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) - Polop irozené suché trávníky a facie k ovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význa ná nalezišt vstava ovitých - prioritní stanovišt - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých p dách (Molinion caeruleae) - Extenzivní se ené louky nížin až podh í (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svah - Bu iny asociace Luzulo-Fagetum - Bu iny asociace Asperulo-Fagetum - Dubohab iny asociace Galio-Carpinetum - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích - Eurosibi ské stepní doubravy
Druhy (symbol * ozna uje prioritní druhy): p ástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria *) vranka obecná (Cottus gobio) ho e ek eský (Gentianella bohemica *) mihule poto ní (Lampetra planeri) rys ostrovid (Lynx lynx) netopýr velký (Myotis myotis) vrko útlý (Vertigo angustior) Kraj: Jiho eský kraj Katastrální území: Borová u Chvalšin, Boršov nad Vltavou, Brloh pod Kletí, akovec, eský Krumlov, Dobro kov, Dolní Chráš any, Hab í u Lipí, Holašovice, Holubov, Horní Chráš any, Chabi ovice, Chlum u K emže, Chvalšiny, Jankov u eských Bud jovic, Janské Údolí, Janské Údolí-Ková ov, Jaronín, Jaronín-Kuklov, Kamenný Újezd, Kladné, Kladné-Dobrkovice, K emže, K enov u Kájova, Kvítkovice u Lipí, Lipanovice, Lipí, Nová Ves u Brloha, Opalice, Plešovice, P íse ná, P íse náDomoradice, Rájov, Rájov- ernice, Rojšín, Slav e, Sm de , Srnín, St emily, Št k e, T eš ový Újezdec, T ísov, Vodice u Lhenic, Vráb e, Vyšný, Zábo í u eských Bud jovic, Zahor ice u Vráb e, Záluží nad Vltavou, Zlatá Koruna
Mapa lokality CZ0314124:
©AOPK R; vytvo eno: 12.4.2005
P íloha . 4 Charakteristika EVL Blanský les Kód lokality: CZ0314124 Rozloha: 22240.7473 ha Navrhovaná kategorie ochrany: CHKO chrán ná krajinná oblast, PP p írodní památka Nadmo ská výška: 402-1084 m n. m. Poloha: Rozsáhlé území severn od eského Krumlova. Zahrnuje celou CHKO Blanský les a navazující údolí eky Vltavy v úseku mezi eským Krumlovem a Boršovem nad Vltavou. Ekotop: Geologie: Oblast je tvo ena horninami moldanubika, p edevším prekambrického stá í a variskými hlubinnými vyv elinami. Granulitový masiv Blanského lesa je ploše uložená o ka oválného tvaru tvo ená p evážn slídnatým granulitem. V centrální ásti se vyskytují hadce, v okolí K emže jsou terciérní zv traliny s ložisky niklu. Jih a jihovýchod území je tvo en horninami tzv. pestré eskokrumlovské série – mozaika krystalických vápenc , amfibolit , grafitických hornin a erlán . Severovýchodní okraj zasahuje do eskobud jovické pánve, která je v této ásti vypln na miocénními sedimenty. Geomorfologie: Lokalita Blanský les pat í do celku Šumavské podh í, podcelku Prachatická hornatina, která je tvo ena územními okrsky Blanský les a K emžská kotlina, okrajov do lokality zasahují Lhenická brázda na západ a Chvalšinská kotlina na jihozápad . Malá ást území na severozápad pat í k podcelku Bavorovská vrchovina (okrsek Netolická pahorkatina). Reliéf: Masiv Blanského lesa je tvo en dv ma výraznými h bety šumavského (SZ-JV) sm ru. Má charakter ploché hornatiny, nejvyšší nadmo ské výšky dosahuje vrcholem Kleti (1084 m). etné tvary mezoreliéfu jsou dokladem intenzivního zv trávání v periglaciálních podmínkách – balvanité sut , kamenná mo e, mrazové sruby, skalní v že. V centrální ásti oblasti se rozprostírá K emžská kotlina. Její osu tvo í K emžský potok vlévající se pod z íceninou hradu Dív í Kámen do Vltavy. Údolí Vltavy a jejích bo ních p ítok je velmi lenité, místy až ka onovitého rázu. Svahy mají r znou orientaci a sklon a dosahují výšky až 100 m. Vyskytují se zde rozsáhlé skalní útvary, su ové svahy a vzácn i blokové sut . Nejnižším bodem území je Vltava nad Boršovem nad Vltavou (400 m n. m.). Pedologie: P evládají kambizem , v nejvyšších polohách kambizemní podzoly, v údolích hydromorfní p dy. Na vápencích jsou vytvo eny kambizemní rendziny, na skalnatých svazích v údolí Vltavy a v okolí mrazových srub rankery a litozem . Podnebí: Pr m rné ro ní teploty se v území pohybují zhruba od 7,5 do 5° C, jen na vrcholu Kleti jsou slab pod 5° C. Ro ní úhrn srážek na Kleti je pouze 720 mm a v K emžské kotlin 560 mm. Celkov lze podnebí Blanského lesa charakterizovat jako relativn teplejší a sušší než by odpovídalo normál m v t chto nadmo ských výškách. Je to zp sobeno zejména záv trnou polohou za šumavským h ebenem. Krajinná charakteristika: Blanský les je dob e zachovaný krajinný celek s vyváženým p írodním prost edím bez vážn jších negativních vliv lidské innosti, s rozsáhlými plochami p írod blízkých lesních spole enstev a pestrou mozaikou nelesních biotop v závislosti na pestrosti podloží. Biota: Lesy pokrývají p ibližn 56 % území, podíl listná je 27 %. Nejvýznamn jší jsou smíšené podhorské kv tnaté a acidofilní bu iny s roztroušeným až hojným výskytem jedle b lokoré, místy s p ím sí javor , lip, jilmu horského a smrku ztepilého. P evažující jednotkou jsou kost avové bu iny (asociace Festuco altissimae-Fagetum), vzácn ji se vyskytují ky elnicové bu iny asociace Dentario enneaphylliFagetum (L5.1). Na chudších stanovištích rostou acidofilní bikové bu iny asociace Luzulo-Fagetum, ve vrcholových partiích Kleti se zachovaly fragmenty smrkových bu in (Calamagrostio villosaeFagetum) - L5.4. V severozápadní ásti území a v údolí Vltavy je významný výskyt su ových les svazu Tilio-Acerion (L4), zastoupených asociacemi Lunario-Aceretum, Mercuriali-Fraxinetum, AceriCarpinetum a Arunco-Aceretum. Ze vzácných druh su ových les lze uvést nap . om j vl í mor (Aconitum lycoctonum), m sí nici vytrvalou (Lunaria rediviva) a kapradinu lalo natou (Polystichum aculeatum). V K emžské kotlin rostou na hadcovém podloží typicky vyvinuté hadcové bory (Asplenio cuneifolii-Pinetum) - L8.1, s charakteristickými rostlinnými druhy, nap . sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium) a hvozdíkem kartouzkem hadcovým (Dianthus carthusianorum subsp.
capillifrons). K plošn mén zastoupeným spole enstv m pat í doubravy (svaz Quercion petraeae, L6.4, L6.5), vyskytující se nad kolmými svahy Vltavy s jižní expozicí, drobné toky doprovází jasanovoolšové luhy (podsvaz Alnenion glutinoso-incanae – nap . horní tok K emžského potoka, L2.2A,B). V lenitém ka onu Vltavy se nachází krom pestré mozaiky lesních spole enstev (bu iny, doubravy, su ové lesy, reliktní bory, jedliny) místy i skalní výchozy se št rbinovou vegetací silikátových a vápnitých skal a drolin (svaz Asplenion septentrionalis, S1.2 a svaz Potentillion caulescentis, S1.1) s ta icí skalní Arduinovou (Aurinia saxatilis subsp. arduini), vzácný je výskyt kapradinky skalní (Woodsia ilvensis). Nelesní biotopy jsou reprezentovány p edevším mezofilními ovsíkovými loukami (svaz Arrhenatherion elatioris, T1.1), vlhkými pchá ovými loukami (svaz Calthion palustris, T1.5) a spole enstvem vysokobylinných tužebníkových lad (podsvaz Filipendulenion,T1.6). Na extensivn obhospoda ovaných loukách jsou vyvinuty st ídav vlhké bezkolencové louky (svaz Molinion caeruleae, T1.9). Po celém území jsou roztroušeny smilkové (svaz Violion caninae, T2.3) a acidofilní suché trávníky (svaz Koelerio-Phleion phleoidis, T3.5) chudých nebo málo produktivních p d na sou asných pop . bývalých pastvinách nebo jednoro n se ených loukách. Významným typem nelesní vegetace koncentrované na vápencové vložky jsou širokolisté suché trávníky (svaz Bromion erecti, T3.4), nejvýrazn ji vyvinuté jsou v NPR Vyšenské kopce u eského Krumlova. Tento typ vegetace hostí velké množství sv tlomilných, teplomilných, vápnomilných a hájových druh . Rostou zde nap íklad ho ec k ížatý (Gentiana cruciata), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), ost ice Micheliova (Carex michelii) a dominující b lozá ka v tevnatá (Anthericum ramosum). asto navazující vegetací jsou k ovinná spole enstva (svaz Berberidion, K3) s dominantní lískou obecnou (Corylus avellana) a hojnými dalšími druhy k ovin – trnkou obecnou (Prunus spinosa), d iš álem obecným (Berberis vulgaris), brslenem evropským (Euonymus europaea), ešetlákem po istivým (Rhamnus cathartica) ad. V bylinném pat e p evládají hájové druhy: ernýš hajní (Melampyrum nemorosum), vále ka prapo itá (Brachypodium pinnatum), kopytník evropský (Asarum europaeum), jaterník podléška (Hepatica nobilis) atd. Vodní spole enstva (svaz Batrachion fluitantis, V4A) s lakušníkem vodním (Batrachium aquatile) a stolístkem st ídavokv tým (Myriophyllum alterniflorum) se nacházejí v e išti Vltavy. Na rybnících se vyskytují porosty ok ehk (svaz Lemnion minoris) a na jejich okrajích mok adní spole enstva s porosty rákosin a vysokých ost ic (svaz Phragmition communis, M1.1 a svaz Magnocaricion elatae, M1.7). Ho e ek eský (Gentianella praecox subsp. bohemica) se vyskytuje na jediné lokalit , p iléhající k severnímu kraji NPR Vyšenské kopce u obce Vyšný. V lokalit Blanský les bylo zaznamenáno p ibližn 52 druh savc , 115 druh pták , 6 druh plaz , 10-12 druh obojživelník , 19 druh ryb a kruhoústých. Naprostou v tšinu fauny p edstavují bezobratlí. Charakteristická je lesní fauna, p edevším p írod blízkých souvislých bukových lesních porost , ale i smíšených porost vyšších poloh, kde se vyskytují rys ostrovid (Lynx lynx), áp erný (Ciconia nigra), holub doup ák (Columba oenas), je ábek lesní (Bonasia bonasia), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), v elojed lesní (Pernis apivorus), datel erný (Dryopopus martius), lejsek malý (Ficedula parva). Z bezobratlých zde žije celá ada druh hmyzu, pavouk a m kkýš . Mimo ádn pestrou faunu najdeme na výchozech vápenc , kde žijí nejcenn jší stepní, xerofilní a xeromontánní spole enstva živo ich , pop . dealpinské druhy. Významné jsou druhy motýl jako nap . soumra ník západní (Pyrgus trebevicensis), b lásek hrachorový (Leptidea sinapis), modrásek hn doskvrnný (Polyommatus daphnis), perle ovec prost ední (Argynnis adippe), oká klub nkový (Erebia aethiops), zelená ek Adscita geryon, sedm druh v etenušek a p ástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Mimo ádná je i fauna brouk a blanok ídlých – skupina žahadloví (Acaluata) s 225 druhy, ploštic se 70 druhy a m kkýš [nap . drobni ka válcovitá (Truncatellina cylindrica), bezo ka šídlovitá (Cecilioides acicula), zrnovka mechová (Pupilla muscorum) a oblovka drobná (Cochlicopa stata)]. Fauna potok , rybník , mok ad a niv není na území Blanského lesa dominantní, ale p edstavuje významný podíl biodiverzity. Vyskytují se zde nap . vydra í ní (Lutra lutra), ch ástal vodní (Rallus aquaticus), áp bílý (Ciconia ciconia), moták pochop (Circus aeruginosus), led á ek í ní (Alcedo atthis), slavík modrá ek (Luscinia svecica), olek velký (Triturus cristatus), ku ka obecná (Bombina bombina), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a vrko útlý (Vertigo angustior), jehož populace žijí na vlhkých loukách (nap . v rámci PR Dobro kovské hadce v niv K emžského potoka). K emžský i Chvalšinský potok je osídlen také mihulí poto ní (Lampetra planeri), vrankou obecnou (Cottus gobio) a vzácn i st evlí poto ní (Phoxinus phoxinus). V K emžském potoce byla v minulosti také zaznamenána menší populace perlorodky í ní (Margaritifera margaritifera).
Populace netopýra velkého (Myotis myotis) - letní kolonie - jsou soust ed ny v sídlech (Brloh - kostel, Chvalšiny - kostel). V roce 2005 byl v PR Dív í Kámen nalezen evropsky významný mech z p ílohy II Sm rnice o stanovištích dvouhrotec zelený (Dicranum viride). Kvalita a význam: Nejzachovalejší a nejcenn jší ástí lokality Blanský les jsou listnaté a smíšené p írod blízké lesní porosty v masívu Kleti, Vysoké B ty, Buglaty a vrchu Bulový (nejcenn jší porosty jsou dnes sou ástí MZCHÚ). Mezi zachovalé lesní prosty lze adit reliktní hadcové bory pop ípad su ové lesy soust ed né na ka on eky Vltavy a její p ítoky. K významné nelesní vegetaci pat í semixerotermní travinobylinná spole enstva (svaz Bromion erecti a Koelerio-Phleion phleoidis), zvlášt vyvinutá v NPR Vyšenské kopce, kde hostí celou adu ohrožených, vzácných a významných druh nap . sasanku lesní (Anemone sylvestris), kruštík tmavo ervený (Epipactis atrorubens), zárazu bílou (Orobanche alba). Další významnou vegetací jsou smilkové trávníky (svaz Violion caninae), mezofilní lu ní spole enstva (svaz Arrhenatherion elatioris) a vegetaci luk s vyšší (nebo kolísající) hladinou podzemní vody (svaz Calthion palustris, svaz Molinion caeruleae, podsvaz Filipendulenion). Pro mihuli poto ní je velmi významnou lokalitou K emžský potok (od Dobro kova po Cvr k v mlýn nad obcí Brloh, .km 15), pro vranku obecnou je nejvýznamn jší úsek Chvalšinského potoka na území PP Meandry Chvalšinského potoka, PR Dobro kovské hadce jsou významnou lokalitou druhu Vertigo angustior. Lokality p ástevníka kostivalového ležící v rámci lokality Blanský les (zejména Brloh, Dív í Kámen, Holubovské hadce, Vyšenské kopce) jsou vymezeny jako místa jeho nejsiln jšího výskytu v horním Povltaví. V oblasti se nacházejí dv lokality (Brloh, Chvalšiny), které jsou sídlem regionáln významných letních kolonií netopýra velkého. Zranitelnost: Významným faktorem ohrožujícím lesní p írod blízké listnaté nebo smíšené porosty je jejich p evád ní na jehli naté kultury a dále vysoké stavy zv e znemož ující p irozené zmlazení jedle b lokoré. Ohrožení nelesních ploch spo ívá p edevším v ukon ení obhospoda ování a následné degradaci nebo zar stání lu ních porost náletem d evin. Zát ží území je rovn ž vzr stající vodácká rekreace na ece Vltav a turistická aktivita p edevším v okolí vrcholu Kleti a z íceniny hradu Dív í Kamen. Z hlediska krajinného rázu jsou problematické aktivní lomy (p edevším kamenolom Plešovice) a výstavba nových radiokomunika ních za ízení. V neposlední ad je zde velmi negativní trend odvod ování zem d lských ale i lesních území. Management: Management lokality Blanský les spo ívá p edevším v zachování rozsáhlých p írod blízkých listnatých nebo smíšených lesních porost , podpory d evin, které mají sou asné malé (nebo žádné) zastoupení pop . jejich dosadba. Dále v postupném, p evád ní smrkových pop . borových monokultur na smíšené nebo listnaté porosty. Podporovat výb rový nebo kotlíkový zp sob t žby d eva s ponecháváním doupných strom . Na vybraných nelesních biotopech provád t ízenou pastvu, zajiš ovat pravidelné kosení a odnímání travní biomasy, odstra ovat expansivní a nep vodní druhy rostlin. V ochranných pásmech MZCHÚ a na zájmových lokalitách významné entomofauny (nap . lokality p ástevníka kostivalového a dalších) omezovat používání hnojiv, pesticid a herbicid . V co nejvyšší mí e zamezovat jakýmkoli zásah m do vodního režimu MZCHÚ a jejich ochranných pásem, neprovád t v tší zásahy do dosud neupravovaných vodních tok (ve vztahu k mihuli a vrance obecné). Možné st ety zájmu: V úvahu p ipadají hospodá ské aktivity související s lesnickou a zem d lskou výrobou. V prvém p ípad vyvstávají problémy s výsadbou lesních d evin odpovídající druhovému a procentickému složení lesních porost v p edpokládaném p irozeném stavu a se zp sobem jejich obnovy. V druhém p ípad jsou možné st ety zejména s udržením (nebo návratem) extenzivního obhospoda ování namísto intenzivního a užívání šetrných p ístup p i zem d lské výrob . Významné st ety mohou nastat na místech dnes velmi hojn turisticky navšt vovaných (vrchol Kleti – v sousedství se nachází p írodní rezervace, NPR Vyšenské kopce – p ím stský les, PR Dív í kámen – sou ástí je hojn navšt vovaná z ícenina hradu atd.). Další možností konfliktu je pokra ování a rozši ování t žby v kamenolomu Plešovice a v neposlední ad rozši ující se výstavba obcí a chatových osad do volné krajiny.
P írodní stanovišt v zájmu Evropských spole enství 3130
3150 3260 4030 5130 6110 6190 6210
6230 6410 6430 6510 8210 8220 9110 9130 9140 9150 9170 9180 9190 91E0 91I0
Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupn kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací t íd Littorelletea uniflorae nebo IsoëtoNanojuncetea P irozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Nížinné až horské vodní toky s vegetací svaz Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Evropská suchá v esovišt Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na v esovištích nebo vápnitých trávnících Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) Polop irozené suché trávníky a facie k ovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význa ná nalezišt vstava ovitých - prioritní stanovišt Druhov bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evrop v podhorských oblastech) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých p dách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová spole enstva nížin a horského až alpínského stupn Extenzivní se ené louky nížin až podh í (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svah Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svah Bu iny asociace Luzulo-Fagetum Bu iny asociace Asperulo-Fagetum St edoevropské subalpínské bu iny s javorem (Acer) a š ovíkem horským (Rumex arifolius) St edoevropské vápencové bu iny (Cephalanthero-Fagion) Dubohab iny asociace Galio-Carpinetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na pís itých pláních Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Eurosibi ské stepní doubravy
Ostatní p írodní biotopy K2.1 K3 L2.2B L6.5B L7.1 L7.3 L8.1B M1.1 M1.3 M1.4 M1.5
Vrbové k oviny hlinitých a pís itých náplav Vysoké mezofilní a xerofilní k oviny Poto ní a degradované jasanovo-olšové luhy Acidofilní teplomilné doubravy bez kru inky chlupaté (Genista pilosa) Suché acidofilní doubravy Subkontinentální borové doubravy Boreokontinentální bory bez lišejník Rákosiny eutrofních stojatých vod Eutrofní vegetace bahnitých substrát í ní rákosiny Pob ežní vegetace potok
Rozloha P edm t (ha) ochrany 0.4203 0.4883 108.202
Ano
0.01 0.234 0.6355 1.6802
Ano
19.2308
Ano
0.1386 21.7156
Ano
6.446 72.6259 0.0137 3.2089 312.294 1 241.461 1
Ano Ano Ano Ano
0.0782 2.8696 78.7854 73.573
Ano Ano
4.1106 16.7626 40.794
Rozloha (ha) 19.8640 12.4928 22.2661 28.8696 40.6894 1.8548 11.1734 0.5436 0.1475 18.4833 0.0800
Ano
M1.7 R1.4 S1.3 T1.3 T1.4 T1.5 T4.2 V2C
Vegetace vysokých ost ic Lesní prameništ bez tvorby p novc Vysokostébelné trávníky skalních terásek Pohá kové pastviny Aluviální psárkové louky Vlhké pchá ové louky Mezofilní bylinné lemy Makrofytní vegetace m lkých stojatých vod - ostatní porosty
Druhy v zájmu Evropských spole enství, které jsou p edm tem ochrany 4094 1096 1324 1078 1361 1163 1014
ho e ek mnohotvarý eský (Gentianella bohemica) mihule poto ní (Lampetra planeri) netopýr velký (Myotis myotis) p ástevník kostivalový (Panaxia quadripunctaria) rys ostrovid (Lynx lynx) vranka obecná (Cottus gobio) vrko útlý (Vertigo angustior)
2.7611 0.1110 0.0629 0.9784 4.4666 16.8853 1.2138 0.6385
P íloha . 5 Model p irozené druhové skladby les na území CHKO Blanský les
SLT 0C 0K 0Z 2C 2K 2S 2Z 3A 3C 3D 3F 3G 3H 3I 3J 3K 3L 3M 3N 3O 3P 3Q 3S 3V 3W 3Y 3Z 4A 4C 4F 4G 4H 4I 4K 4M 4N 4O 4P 4Q 4S 4V 4W 4X 4Y 4Z 5A
Název SLT Hadcový bor Kyselý dubový bor Reliktní bor Vysýchavá buková doubrava Kyselá buková doubrava Sv ží buková doubrava Zakrslá buková doubrava Lipodubová bu ina Vysýchavá dubová bu ina Obohacená dubová bu ina Kamenitá sv ží dubová bu ina Podmá ená jedlová doubrava Hlinitá dubová bu ina Uléhavá kyselá dubová bu ina Lipová javo ina Kyselá dubová bu ina Jasanová olšina Chudá dubová bu ina Kamenitá kyselá dubová bu ina Sv ží jedlová doubrava Kyselá jedlová doubrava Chudá jedlová doubrava Sv ží dubová bu ina Vlhká dubová bu ina Vápencová dubová bu ina Skeletová dubová bu ina Zakrslá dubová bu ina Lipová bu ina Vysýchavá bu ina Sv ží kamenitá bu ina Podmá ená dubová jedlina Hlinitá bu ina Uléhavá kyselá bu ina Kyselá bu ina Chudá bu ina Kamenitá kyselá bu ina Sv ží dubová jedlina Kyselá dubová jedlina Chudá dubová jedlina Sv ží bu ina Vlhká bu ina Vápencová bu ina Dealpinská bu ina Skeletová bu ina Zakrslá bu ina Klenová bu ina
Zastoup. d evin v % BK JD SM DB BO 1 1 10 10 77 1 10 10 78 1 1 1 1 86 10 58 10 10 59 10 19 1 58 1 20 58 10 58 9 1 10 68 1 1 9 9 59 9 1 10 59 9 1 10 1 46 1 46 1 59 9 19 59 10 19 29 10 10 59 10 19 19 49 1 29 10 59 9 1 19 1 28 28 1 28 10 29 1 39 10 10 29 1 39 10 59 9 19 28 28 1 28 67 1 18 1 48 1 20 20 40 30 20 57 10 1 10 66 10 1 10 1 57 10 1 10 1 46 1 46 1 58 10 19 57 10 1 19 1 59 10 20 49 1 29 10 57 10 1 19 1 19 38 1 38 1 19 29 10 29 10 10 29 1 39 10 58 10 19 29 28 1 28 75 1 10 1 65 1 10 10 58 1 1 10 19 48 1 1 10 39 57 29 10
JV LP JL B
HB JS J
OS TS OL VR
1 1 10 1 10 10 1 9 1 9 10 1 9 9 9 9 9 1 1 1 9 10 20 10 1 1 1 9 1 10
1 9 1 10 9 1 1 10 1 10 1 1 1
10 10 10 1 10 10 10 1 1 10 1 1
1 10 1 10 10 1 1 10 1 1
1
10 1 1 1 9 1 10 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 10 20 1 1 1 19 10 1 1 1 1 10 10 1 1 1 1 1 1 1 1 1 10 10 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 10 1 1 1 10 1 1 1 1 1 1 1 1 1 10 1 1 1 10
1
1
1 1
59
1 1 1 1
1
1 1 1 1
1
5B 5C 5D 5G 5H 5I 5J 5K 5L 5M 5N 5O 5P 5S 5T 5V 5Y 5Z 6A 6B 6D 6G 6I 6K 6N 6O 6P 6S 6V 6Y 6Z 7G
Bohatá jedlová bu ina Vysýchavá jedlová bu ina Obohacená jedlová bu ina Podmá ená jedlina Hlinitá jedlová bu ina Uléhavá kyselá jedlová bu ina Su ová jilmová javo ina Kyselá jedlová bu ina Montánní jasanová olšina Chudá jedlová bu ina Kamenitá kyselá jedlová bu ina Sv ží buková jedlina Kyselá jedlina Sv ží jedlová bu ina Podmá ená chudá jedlina Vlhká jedlová bu ina Skeletová jedlová bu ina Zakrslá jedlová bu ina Klenosmrková bu ina Bohatá smrková bu ina Obohacená smrková bu ina Podmá ená smrková jedlina Uléhavá kyselá smrková bu ina Kyselá smrková bu ina Kamenitá kyselá smrková bu ina Sv ží smrková jedlina Kyselá smrková jedlina Sv ží smrková bu ina Vlhká smrková bu ina Skeletová smrková bu ina Zakrslá smrková bu ina Podmá ená jedlová smr ina
57 66 57 1 57 58 30 58
29 10 29 46 29 29 20 29
58 58 20 10 57
10 29 49 49 29 29 29 10 1 29 19 19 46 20 20 20 49 49 19 29 1 1 10
47 57 57 48 57 57 1 48 48 48 20 10 57 47 29 39
10 1 1 1 1 10 1 1 10 10 1 1 1 37 1 10 1 1 10 1 1 1 10 1 1 1 20 10 10 10 1 1 1 19 1 1 10 10 10 1 1 10 1 1 1 29 29 10 1 10 1 1 1 1 29 29 10 19 1 1 1 20 10 1 1 20 20 1 19 1 1 19 1 1 1 19 1 1 1 37 1 10 1 1 29 1 1 29 1 1 29 1 1 29 29 10 1 19 1 1 1 19 1 1 1 58 10 1 48 10 1 78 1 10
1 1 1 1
1
1
1
58
1 1
1
1
1 1
1
1
1 1
1
1 10 19
1 1
1 1 1
1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1
1
P íloha . 6 P ehled a charakteristika jednotlivých sídel, cenných staveb a urbanistických prvk v sídle BOHOUŠKOVICE 2. kat. - o. K emže, 14 dom , 2 chalupy. Zástavba dvorc na SV stran (zvl. výstavný s tektonikou na sýpce), rozptýlená, v centru obdélná náves se souvislou jižní frontou. Pr elí dochovalá, mírn pozm n ná úpravami. P írodní rybní ek, kapli ka se zvonicí (1882), pož. zbrojnice. Dub na západním okraji vsi. Pam. chrán na : B. muka, zvlášt výrazná v krajin , sm rem na Stupnou. BOROVŠTÍ UHLÍ I 2. kat. - o. Chvalšiny, samota se zcela rozptýlenou zástavbou chalup a usedlostí na JZ mýtin mezi Albertovem a Kuželovou h., v tšinou se zachovalým tradi ním vzhledem. Na S na okraji lesa významná dubová alej. Dominuje dvorec s kapli kou opodál z r. 1833, v lese cihlokamenná hájenka. Zna ný náletový porost. BOROVÁ 2. kat. - o. Chvalšiny, NSO, 16 dom , 23 chalup. Sídlo založeno v dlouhém žlabu polí podél potoka (revitalizovaného). Severní strana návsi podél silnice tvo í dodnes v náznaku patrnou souvislou dvoupodlažní frontu. Ostatní zástavba pom rn rozptýlená, na okrajích dvorce, jeden d m s volutovým štítem. V zástavb n kolik chat, bytovka, 3 nové RD. Sídlo p sobí pom rn harmonicky. Pam. chr. náves. kapli ka a .p. 38. BRLOH 3. a 4. kat. – obec, 186 dom , 17 nových RD, 37 chalup. Sídlo je sev eno mezi 3 návršími p i potoce, skryto oproti K emžské kotlin . Dominantou je gotická v ž kostela sv. Šimona a Judy. Jádro tvo í dv souvislé fronty návsi po stranách potoka a dalšími objekty uprost ed. Školský areál na J stran , solidní stavba z 30. let, valbové st echy; zem d lský areál na S stran – estetická závada(! seník, administra ka). H bitov v sedle nad vsí. Stavby ze 60. a 70. let – kulturní d m, Jednota - pr m. zboží, Jednota - potraviny - a novodobé p íliš neruší, zajímavá Kampeli ka (po . 20. stol.). Zástavba rod. domy na JV stran stoupá na kopec nad sídlo, kde se nep íjemn uplat uje v panoramatu. Mimo rod. dom zde stojí osm t ípodlažních bytových dom na J stran . Pam. chrán ny: kostel s farou, kapli ka sv. Vojt cha, zem. usedlosti .p. 16 a 42, soubor usedlostí a hmotová skladba .p. 5, 7, 9, 10, 11, 12, 85. AKOVEC 2. kat. - o. akov, 28 dom , 2 chalupy, jsou zde 3 nové domky a n kolik chat. Sídlo založeno v m lkém úžlabí vodote e s rybní ky u starého klášterního dvora, p vodn tvrze. Zástavba je nepravidelná, v centru drobné domky, lípy, jírovce, statek s volutovými štíty z r. 1848. Zajímavý je dvojd m na S stran s kamenným režným zdivem a cihelnou armaturou. P íliš se uplat uje hmota rozestav né farmy zcela naho e u lesa. Kravín ZD Jankov prázdný, chátrá, skrytý okolním lesem. Pam. chrán no: Podevrážský mlýn, zbytky tvrze na Štejcha e, statek . 18, mohylové poh ebišt . ERVENÝ DV R 1. kat. - o. Chvalšiny. Lovecký zámek zal. 1591 Vilémem z Rožmberka, p írodn krajiná ský zám. park založen v plochém terénu mezi ty mi kopci. V zámku dnes psychiatrická lé ebna. Vedle lesní školka, proti zámku teletník, v erv. mlýn sklady. V okolí 10 r. dom , 1 nový. Pam. chrán n zámek s areálem parku. ESKÉ CHALUPY 1. kat. - o. Nová Ves, 19 dom , 5 chalup, 2 n. RD. Zcela rozptýlená zástavba dvorc a domk , n které 2 NZP, každý s p ilehlým sadem. Lokalita mezi 3 kopci, na návrší uprost ed zem. areál ZD Brloh, pon kud rozlehlý, ale výškov vhodný. Pam. chrán na výklenková kapli ka. DOB ICE 1. kat. - o. Zábo í, 16 dom , 9 chalup. Široká náves na východním mírném svahu s kompaktní zachovalou typickou zástavbou. Pr elí usedlostí s trojúhelnými i oblou kovými štíty, návesní rybní ek s kapli kou. Na J stran v polích secesní vodojem. Vyhlášeno vesnickou památkovou zónou, Pam. chrán ny .p.: 4+28, 3+27, 10+30, 5+29, mešní kapli ka a b. muka. DOBRKOVICE STARÉ 2. kat. - o. Kájov, v CHKO pouze západní okraj, n kolik chudších domk ve stráni a snad renesan ní mlýn. Památkov chrán no: mlýn .p. 1, kapli ka, most p es Chvalšinský potok a zem. usedlost .p. 9. DOMORADICE 4. kat. - v CHKO pouze severní ást za tratí, je pr myslovou zónou. Její pochybnou dominantou je 110 m vysoký komín teplárny. HAB Í 2. kat. - obec, 41 dom , 7 chalup, nových 5 domk . Sídlo zal. v úžlabí otev eném k jihu, dochovaná zástavba kolem okrouhlé návsi, uprost ed budova školy. Silnice míjí zástavbu a odd luje ji
od zem. areálu ZD Jankov. Dominantou laminátové p lválcové zakrytí silážních jam. V býv. tvrzi rekr. st edisko . televize, 15 chat. Malá mešní kaple (1867) se zvonicí. Pam. chrán no: tvrz .p. 3, býv. pivovar .p. 38, kapli ka a JV sm rem v lese z ícenina nedostav ného kostela sv. Víta ze 17. stol. Velmi hodnotná rozptýlená zástavba usedlostí na svazích Haberského vrchu. HEJDLOV 2. kat. - o. Chvalšiny, 3 domy, 3 chaty, 6 chalup. Zástavba zcela rozptýlená v dlouhém žlabu podél potoka, v jakési lesní pr rv . Pouze horní skupina usedlostí o 2 NZP je zachovalá, hodnotná, ostatní objekty chat a chalup vesm s nevhodné formy. Okolo usedlostí sady. V dolní ásti objekty Jivak. HOLAŠOVICE 2., 3. kat. - o. Jankov, 56 dom , nov jší zástavba sm rem k Jankovu, cca 3 nové RD. Sídlo založeno v mírném svahu k severu. Rozlehlá náves (60x210m) osázená lipami je obklopena usedlostmi se trojúhelníkovými i volutovými štíty z druhé pol. 19. stol. Uprost ed je rybní ek, návesní kaple se zvonicí, suvenýry. Na dolním konci stranou návsi býv. škola z r. 1928. Na J stran zem. areál ZD Jankov, na JZ stran rybník Kyselov. Vyhlášeny vesnickou památkovou reservací, Památková ochrana: .p. 10, 20, 21, 22+39, 1+2, 3, 7+31, 8+32, 4+28, 29+5, 30+6, 9+33, 13+35, 11, 14+15, 16+36, 17, 19+38, 41, kovárna, býv. škola .p. 37, kaple s k ížem, mohylové poh ebišt JZ od sídla. HOLUBOV 3. kat. - obec, 170 dom , nové RD. P vodní zástavba na návrší vybíhajícím k S, uzav ená trojúhelníková náves, z ásti p vodní štítová pr elí s prostou paspartovou dekorací, áste n narušeno úpravami. Uprost ed p ebujelá parková zele okolo m lkého pot ku. Funkci centra p evzala silnice sm rem k nádraží. U ní je cihlokamenná schwarzenberská škola. Nová zástavba je p evážn rodinná, pouze 3 ty bytovky jsou 2podlažní. MŠ – 60. léta. Uprost ed sídla p írodní koupališt . U nádraží hostinec s novodobou p ístavbou, se zahradou s jírovci. Dole u potoka v místech Adolfovy huti z 19. stol. tiskárenský podnik Artypa - zajímavé klasicistní objekty. Sídlo se díky své poloze p íliš pohledov neuplat uje. Nová hasi ská zbrojnice opodál staré návsi s neúm rn vysokou v ží. Na sídlo navazuje pásová chatová zástavba za velkolepým p íhradovým železni ním mostem sm rem ke K emži i k Dív ímu Kameni. Památková ochrana: býv. Adolfovské železárny, železni ní most. HORNÍ CHRÁŠ ANY 3. kat. - o. Lhenice, 23 dom . Sídlo zal. v SV žlabu Babického potoka, s dost edn situovanými objekty zarostlé návsi k SV otev ené a vybíhající jednou frontou. Gotisující návesní kapli ka. Obetonovaný a oplocený návesní ryb. V místech otev ení návsi nevhodn umíst ná 5podl. bytovka, 1 novostavba a 1 modernizace. Další zástavba se trousí nahoru podél potoka. Na S stran areál H eb ína Netolice. Sídlo na hlavní pr jezdné komunikaci, zcela skryté v terénu. CHLUM 3., 4. kat. - o. K emže, 120 dom , 13 chalup, bujná výstavba rodinných domk ze 60. a 70. let a novodobých satelitních sídliš . Sídlo založeno ve východním úžlabí potoka, s trojúhelnou návsí, uvnit zastav nou, jejíž sev. stranu tvo í tvrz z konce 13. stol., v renesanci p estav ná na dv r. Zástavba se trousí podél potoka vzh ru, nová ást splývá s K emží. Významné p ší propojení s K emží podél potoka s lipovou alejí. Na návsi malá mešní kaple a vzrostlé lípy a jasany. Sportovišt stranou v býv. ciheln na S stran . Na záp. stran areál ZD Podkle an – významná estetická závada. Pam. chrán na býv. tvrz, dnes áste n ZD. CHLUME EK 2. kat. - o. K emže, 23 dom , 4 chalupy, n kolik novostaveb. Sídlo založeno na S ostrohu nad potokem, nepravidelná zástavba vedle barokového dvora, p v. tvrze. Prosté vesnické formy, n kolik chat. Na V stran nevzhledný ale nep íliš exponovaný areál ZD K emže. Pam. chrán n empirový rozcestník a kapli ka, památný dub. CHMELNÁ 3. kat. - o. K emže, 39 dom , 3 chalupy, ve výstavb skupina nových RD. Sídlo založeno na širokém návrší v JZ svahu nad stejnojmeným potokem. P i pohledu od S má ves, seskupením a vzhledem stodol pevnostní výraz. Obdélná pravidelná náves s kapli kou (1849), jírovce, lípy. Zástavba návsi má štítové i adové formy v úrovni 2 NZP, z ásti poni ené úpravami. Cca 7 novostaveb, mimo náves kulturní d m (60. léta). Pila s bedná stvím, opodál areál ZD K emže, p íliš rozlehlý, ale nízký, nov ozelen n. ídká zástavba vybíhá sm rem k Brlohu a k Vinné, kde v sedle jsou krajiná sky významná b. muka. Památková ochrana: náves. kaple. CHVALŠINY 1., 4. kat. - obec, 230 dom , 2 chalupy. Sídlo založeno na JZ svahu nad Chvalšinským potokem ve tvaru dlouhé v etenovité návsi osované na prot jší kopec Sv. K íž, osázené lipami s kostelem a „radnicí“ uprost ed, v místech k ížení komunikací. Kostelní v ž je dosud jedinnou
dominantou sídla. Bytové domy jsou na SZ stran - 3 NZP a 2 NZP s podkr. Rod. domy jsou po okrajích staré zástavby. Z p vodní zástavby návsi se por znu zachovaly gotické portály, jen 3 štítová pr elí, ostatní jsou adová s fasádami konce19. stol. Závadou je 3podlažní bytovka a erpací stanice PHM u kostela. Poblíž centra restaurace a nákupní st edisko (60. léta). Základní škola (30. léta) v horní ásti, navazuje u ovské st edisko, opodál zem d lský areál statku Kájov áste n využit pro autokemp, rozlézající se po kopci vzh ru. Zem d lský areál asi 1 km západn od sídla mimo CHKO má p íliš hmotný mech. seník. Poblíž velmi povedený stožár ZS Vodafone. Na JZ okraji rybá ství líhn a sádky. Památková ochrana: .p. 5, 18, 29, 31, 47, 60, 107, 108, 124, 126, 128, 129, kostel sv. Ma í Magdaleny, b. muka sm r Havalda a dvoje b. muka sm r Zrcadl. Hu . Sídlo vyhlášeno m stskou památkovou zónou. JANKOV 3., 4. kat. - obec, 66 dom , 3chalupy. Rodinné domky ze 70. let, cca 5 nových RD. Sídlo zal. podél potoka k severu, náves obdélná s pozm n nou, jen ve hmotách p vodní zást., uprost ed mešní kaple (1882) s lipami, obetonovaná požární nádrž, kult. d m se sálem (60. léta), smíšené zboží ve stylu Akce Z, fotbal. h išt se šatnami v dominantní poloze na p íjezdu od Holašovic, vedle zem. areál ZD Jankov na Z stran - estetická závada, okolí velmi neupravené, p evýšený mechanisovaný seník, v areálu stožár ZS Eurotel. Nutné ozelen ní. Pam. ochrana: návesní kaple. JANSKÉ ÚDOLÍ 1. kat. - o. Brloh, 25 dom , 20 chalup, 1 nov jší RD. P evážn 2podlažní dvorce s valbovými st echami, zachovalé, jsou zcela rozptýleny v údolí rozev eném k severu, pro len ném návršími a vegetací. Souvislejší je chatová zástavba ve Strouze u Janského potoka, smíšená s chalupami. Pam. ochrana: usedlost .p. 11. JARONÍN 1. kat. - o. Brloh, 28 dom , 13 chalup, 5 chat, cca 6 RD ze 70. let. Rozptýlená zástavba dvorc pod vrchem Buglatou v exponované poloze ve k JV obráceném údolí, v jehož centru je kaple Narození P. Marie z r. 1845 s pam. chrán nou lípou. Dole souvislá jednostraná zástavba podél cesty, pod ní stranou budova školy (20. léta). Zem d lský areál zcela dole mimo zástavbu, je velmi dob e zasazen v terénu. Pam. ochrana: kaple, lípa. KOVÁ OV 1. kat. - o. Brloh, 1 d m, 18 chalup, 4 chaty. Zcela rozptýlené usedlosti na k S vybíhajícím ostrohu pod Albertovem, skryté mezi náletem a rozd lené vegetací na kamenných tarasech. Chatová výstavba na zbo eništích, 2 novodobé objekty, ostatní hodnotné. KRÁSETÍN 2. kat. - o. Holubov, 65 dom , cca 4 nové RD, 12 chat. Sídlo založeno v sev. úžlabí potoka na svahu Kleti, od S chrán né pahorkem. Zástavba je ulicová s lichob žníkovou návsí ve svahu, na ní pomník s dominující vrbou. Výrazné jsou statky na S stran návsi (1837) a na V konci sídla k Holubovu (se vzrostlým javorem). Na svahu ke Kleti rozptýlené usedlosti zasazené do svahu. Zástavbou prolínají nové RD a chaty. Zem d lské jádro na SV stran k Holubovu, neestetické ale skryté. Nad vsí stanice lanové dráhy na Kle . Pam. chrán ny kapli ky u .p. 25 a 59. K EMŽE 2., 4. kat. - obec, 332 dom , 12 chalup, mnoho chat, hojná nová výstavba RD – sídlišt na vých. okraji. Sídlo založeno na ploché terase nad stejnojmenným potokem. Nám stí má v horní ásti segmentový tvar se štítovou zástavbou, který se dol široce otevírá dv ma frontami p evážn adové zástavby. Uprost ed stojí p vodn gotický kostel který dominuje dalekému okolí, na jižní stran 3podlažní bývalá škola z 19. stol. a nákupní st edisko ve stylu krychle. Další krajinnou dominantou je v ž sboru eskoslovenské církve a h bitovní kaple sv. Voršily nad sídlem. P vabná je zástavba domk z p elomu 18. a 19. stol. ve svahu podél silnice na Chlum. Na S t i 5podl. paneláky a starší ty i byt. domy (3, 5podl.) ve vých. ásti, které kupodivu valn neruší panorama sídla. P i pohledu od Chlumu se v horizontu uplat ují ploché st echy sídlišt RD na záp. ostrohu terasy. Odd lena je lokalita Pasí ka na svahu Chlume ského vrchu se h bitovem a h bitovní kaplí. Na západ a na jih od sídla lemuje K emžský potok pásová zástavba cca 107 rekrea ních chat. Památková ochrana: kostel sv. archand la Michaela s farou, b. muka, .p. 49., kapli ka sm r M í a u sl. sboru. K ENOV 3. kat. - o. Kájov, 38 dom , 7 chalup. Sídlo nad soutokem K enovského a Chvalšinského potoka, z p vodní zástavby z stala jedna strana návsi s frontou 2podl. usedlostí, na S stran kapli ka z r. 1761, 6 nových adových RD, 3 nové RD hotové, další 4 ve výstavb . Zástavbou p í n na chvalšinskou silnici probíhala obranná linie opevn ní z 1. rep., zachovalé betonové objekty. Severní polovina návsi je zarostlá. Na JV stran ve staré budov areál Statk Kájov. Pam. ochrana: náves. kapli ka, b. muka p i silnici, 2 kamenné mostky, p ed a za vsí.
KVÍTKOVICE 2. kat. - o. Lipí, 36 dom , 7 chalup, 41 chat. Sídlo založeno podél silnice na východním svahu s obdélnou návsí s tradi ní zástavbou usedlostí, ve hmotách p vodních, pouze n které mírn pozm n né úpravami. Uprost ed novogotický kostel z r. 1902 s dominantní v ží, lípy, usedlost s oblou k. štítem z r. 1861, kovárna z r. 1823, 2 nov jší RD, jeden ve výstavb , k lesu zahrádková kolonie s chatami, ty jsou rozptýleny i v okolí. Vysoká vila na J okraji. Na vých. stran areál ZD Jankov s p íliš hmotným skladem, ozelen ný. Pam. chrán no: náves. kapli ka, .p. 16+33. KUKLOV 2. kat. - o. Brloh, 2 domy, 11 chalup. Sídlo založeno nepravideln kolem kláštera Paulán s nedokon eným kostelem sv. Ond eje z konce 15. stol., dominanta celého údolí. Chalupy v obstojném stavu, 2 novostavby chat. U sídla zbytky král. hradu. ze 14. stol., poblíž slovanské hradišt . Pam. ochrana: z ícenina kostela a kláštera, v etn hosp. budov, kapli ka. LAZEC 3. kat. - o. Kájov, 9 dom , 4 chaty, 3 chalupy. Sídlo založeno ve žlabu k JV, odtud také kryté návrším. Žalostné zbytky souvislé zástavby v ohbí silnice, ostatní rozptýlená, siln pozm n ná a architektonicky nevýznamná. Bývalá dr bežárna statku Kájov, opodál zbytky areálu t žby grafitu, výsypka hlušiny, na S stran nep ístupné poddolované území. Ve vsi k íž, opodál kapli ka. LHOTKA 2. kat. - o. K emže, 31 dom , 3 chalupy, 8 nov jších RD. Sídlo založeno na mírném svahu S od Kellerova kopce s obdélnou návsí s lipami a rybní kem. Na V stran dominuje velký dv r. Nová zástavba roztažená podél již. cesty k Chlumu, pohledov exponovaná, p echází v rozptýlené samoty. Památkov chrán no: b. muka k Chlumu a k Lou eji. LIPANOVICE 2. kat. - o. Zábo í, 25 dom , 29 chat, 4 chalupy. Sídlo založeno ve V svahu jednoho z výb žk Vysoké B ty s rozlehlou obdélnou návsí. Zástavba návsi je parkticky neporušená, ojedin le pozm n ná úpravami, štítová, výjime n (2 ks) podélná, uprost ed drobná zástavba, malá klasicistní mešní kaple, p írodní rybní ek a výsadba domácích i cizích d evin. Ve front návsi ruší smíš. zboží se sedlovou st echou, v pozadí 2,5podl. bytovka. Na S stran kravín. Památkov chrán no: .p. 5+30, 8, 9, mohylové poh ebišt mimo sídlo. Vesnická památková zóna LOU EJ 2. kat. - o. K emže, 34 dom , 15 chalup, 3 chaty, n kolik nov jších RD i modernizací. Sídlo založeno ve svahu k SV, zachovalá náves má nepravidelnou štítovou zástavbu prostých forem, po stran je umíst na nakoso tém krychlová baroková kapli ka, lípy, vrba. Další zástavba se rozptyluje podél cest vzh ru k lesu. U vsi kapli ka a boží muka. Sm rem na Lhotku samoty a opodál areál pily. Pam. chrán. návesní kapli ka. M Í 3. kat. - o. K emže, 81 dom , 1 chalupa, mnoho nových RD. Sídlo založeno na JZ úpatí kopce, obráceno k jihu sm rem na h eben Kleti. Protáhlá náves kapkovitého tvaru leží okolo vodote e. Zbytky staré architektury štít nap . .p. 2 z r. 1839 se špýchárkem, na k ižovatce 2podlažní statek z r. 1885; návesní kapli ka po stran , násiln odd lená od návsi panelovou st nou; zástavba áste n pozm n ná, p írodní rybní ek. Na severním okraji vsi dominantní stodola usedlosti s dubem. Jižním a východním sm rem novodobá výstavba RD. Na vrcholu kopce skryt v b ezovém háji zchátralý tane ní sál, pod kopcem nevhodn vysoko umíst ná zástavba RD. Pr myslový areál nad nádražím a podél trati k lesu, dominuje Pila M í . Zem d lský areál ZD K emže je na S stran nad sídlem, dominuje mu mechanisový seník. Památková ochrana: statek .p. 2 a kovárna .p. 9. NOVÁ VES kat. 3 - obec, 103 dom , 9 chalup, 11 nových RD, cca 26 RD ze 70. a 80. let. Sídlo založeno v údolí Chmelenského potoka. P vodní založení tvo ilo 200 m širokou náves, která byla zcela zastav na. Štítové formy v jižní front , na severní azení podélné, 2 NP. s dekoracemi konce 19. stol. Vnit ní, nep ehledná ást sídla má hojn volných ploch a vzrostlé zelen s dominujícím potokem, nov s protipovod ovou zdí. V sev. ásti nad školou z 30. let 2podl. Okaly a 3podl. ty bytovka. Smíšené zboží s velkou plochou pro autobusy, zahradní hostinec, návesní kapli ka na již neexistující návsi. Na V stran dominuje p evýšeným mechanisovaným seníkem areál ZD Brloh, v ásti truhlá ská a tesa ská výroba. Pod areálem byl obnoven rybník s památnou dubovou alejí. Památková ochrana: .p. 14, kapli ka a 2 výklenkové kapli ky k Brlohu a jedna na návsi. PLEŠOVICE 2. kat. - o. Zlatá Koruna, 38 dom , 12 chalup, 4 chaty, 2 nové RD. Sídlo založeno v úžlabí obráceném k SV, na okrouhlé návsi nepravidelná štítová zástavba, pouze mírn pozm n ná úpravami. Kvalitní baroková tvercová návesní kapli ka, usedlost s volutovým štítem, kamenem obložený náves. rybní ek. Do návsi je p kný pohled shora ze silnice. Areál ZD Dolní T ebonín na vých. stran nep sobí rušiv . Domká ská zástavba vzh ru k silnici a nad ní. Železni ní zastávka.
Severn velkolom, negativní dominanta regionálního významu, zdroj zna né prašnosti a hluku. Památkov chrán no: zem. usedlosti .p. 4, 9 a 27, vým nek .p. 8 a 11, návesní kapli ka. P ÍSE NÁ 3. kat. - obec, 61 dom , n kolik nových RD. Sídlo založeno v údolí potoka sm ujícího JV k Vltav . Základem je tém okrouhlá náves s nízkými a prostými frontami usedlostí, n kde 2podl., s obetonovaným rybní kem, uvnit zastav ná - smíš. zboží, hasi . zbrojnice; jižní fronta porušená – autoservis. Jihem návsi probíhá siln zatížená silnice na . Krumlov. Na návsi lípy, jírovce, babyka, topoly. Na SZ stran zchátralý 2podl. dv r s bohatou rokokovou štukaturou s pilastry. Dv 4bytovky, 2,5 a 3podl. Bývalý zem. areál ZD D. T ebonín s dílnami na SV stran , kde dominují p lválcové haly z vlnitého plechu, bez vegetace. Další negativní dominantou je všudyp ítomné vedení VN. Prase ák na V okraji zástavby ve starém objektu k demolici. Pam. ochrana: .p. 1 u Filk . RÁJOV 3. kat. – v CHKO ást - n kolik domk na b ehu Vltavy a barokní výklenková kaple. ROJŠÍN 2. kat. - o. Brloh, 35 dom , 4 chalupy. 1 nov jší RD. Sídlo založeno na úpatí dvou kopc , s návsí kapkovitého tvaru s lipami, vrbami a b ízami, uprost ed stojí klasicistní kruhová kaple sv. K íže a sv. Prokopa z r. 1850 s v ží, obehnaná nízkou zdí. V panoramatu vyrovnaná hladina zástavby. Zástavba návsi je zachovalá, v r zných stylech, s dvoupodlažními usedlostmi s polovalbovou i valbovou st echou i s oblou kovým štítem z 2. pol. 19. stol., dále povále ná dvoubytovka s b izolitem a prod. smíš. zboží. Dva finské dvojdomky jsou na Z okraji. Zem. areál ZD Brloh nízký, ale bez vegetace, v areálu ve výstavb hala fy Rovyna. Pam. ochrana: sýpka u .p. 21 a kovárna .p. 16. RYCHTÁ OV 1. kat. - o. Brloh, 5 dom , 8 chalup, 2 chaty. Nepravidelná zástavba podél cesty k lesu, ve vých. svahu nad silnicí. Dvorce a domky tradi ních forem, jedna z usedlostí je roubená v kožichu (r. 1768). Na J stran stranou p i silnici zem d lský areál, hmotov p ijatelný, zdálky viditelný. Nad sídlem nedopat ením postavená nová stodola. SEDM CHALUP 1. kat. - o. Brloh, 13 dom , 6 chalup, 9 chat. Jednostranná adová zástavba menších usedlostí v m lkém úžlabí k JZ mezi Vl ím vrchem a Lepi ovým kopcem, mimo hlavní silnici. V ohbí cesty u hranolových b. muk památná lípa. Dolní usedlost nevhodn modernizovaná, 3podl. (b izolit). Pam. ochrana: kapli ka. SLAV E 2. kat. - o. Vráb e, 53 dom , 3chalupy, 5 chat, 4 nov jší RD a p estavby. 2 novostavby RD. Sídlo založeno na mírném návrší ve V svahu Kluku, s ladnou návsí tvercového tvaru s jednoduchými štítovými usedlostmi a jediným nevhodným novodobým objektem, s vnit ní drobnou zástavbou (pastouška) a kamenem obezd ným náves. rybní kem. Na JV stran nenápadný starý zem. areál ZD Planá. V okolí hodnotné rozptýlené zem d lské usedlosti, tlaky na zahuš ování zástavby. SM DE 3. kat - o. Ktiš, 16 dom , jeden nepovolený RD-penzión. Sídlo založeno na V ostrohu pod vrchem Šibeník. Ulicová zástavba ve sm ru Ktiš - Sm de ek, v p íkrém svahu nad sedlem. Usedlosti 2podlažní s valbami, n které s oblou kovými štíty, vesm s ve špatném stavu, i v rozvalinách. Dva „finské“ domky, hospoda. Jižní fronta prolomena narovnáním frekventované silnice. Na k ižovatce v centru vedle sebe nová erpací stanice, zastávka a železný k íž. Sídlo dominuje údolí p i pohledu od jihu, od jihovýchodu skýtá jedine ný pohled z prot jšího svahu. Na J stran schátralý prase ák, na SZ stran , v sedle je nový zem. areál Statku Ktiš (granulárna a kravín). Pam. ochrana .p. 12. SM DE EK 2. kat. - o. Ktiš, 15 dom , 7 chat. Sídlo založeno na V svahu nad potokem Struhynkou, od V chrán no sedlem mezi kopci. Tém tvercová náves ve zna ném svahu, s áste n dochovalou p vodní zástavbou dvoupodlažních usedlostí se dv ma štíty a klenutou branou, patrové usedlosti s valb. st echami. Jižní strana návsi pozm n ná novou chatovou výstavbou, áste n na starých základech - štítová, p ízemní. SRNÍN 3. kat - obec, 73 dom , 3 chalupy, 3 chaty, hodn nov jších RD, v západní ásti vsi soust ed ná výstavba RD. Sídlo založeno v m lkém zá ezu k JV s návsí v etenovitého tvaru se štítovými, ídce rozestavenými usedlostmi, prostých, málo poni ených forem, uprost ed s malou novorománskou mešní kaplí, smíšeným zbožím a hostincem. Na návrší východn nad sídlem dominantní kapli ka. Podél cesty k lesu vzh ru vybíhá nov jší zástavba. Na Z stran prase ák ZD D. T ebonín a chov koní. Na S stran pod lesem mimo zástavbu je v dominantní poloze pekárna J pekáren.
STUPNÁ 2. kat. - o. K emže, 48 dom , 6 chalup, 1 nový RD. Sídlo založeno v úžlabí k JZ nad Chmelenským potokem, náves nepravidelná s radiáln situovanými usedlostmi, jen ojedin le narušená novými objekty. T i usedlosti s oblou kovými štíty. Uprost ed kapli ka z r. 1864. Opodál na S stran starý dv r, nyní ZD K emže. Zástavba pokra uje odd len na svahu východn od sídla. Hodnotné dálkové pohledy na ves. Památkov chrán no: .p. 8, 9, a návesní kaple. T EŠ OVÝ ÚJEZDEC 2. kat. - o. Lhenice, 33 dom , 2 chalupy. Sídlo založeno v údolí potoka sm ujícího k severu, se tvercovou návsí se štítovou i podélnou zástavbou s blatským charakterem, minimáln porušenou úpravami, s barokní kapli kou, s lipami i nevhodnými exoty. Další usedlosti na JZ stran za potokem. Sídlo je nízko položené, skryté. Farma ZD Lhenice opodál na V stran u silnice, rovn ž nenápadná. Památková ochrana: .p. 20, 22, 21, 18+19, náves. kaple, výklenková kapli ka ke Lhenicím, vyhlášeno vesnickou památkovou zónou. T ÍSOV 2. kat. - o. Holubov, 70 dom , n kolik domk 70. a 80. léta, 2 nové RD. Sídlo je založeno ve svahu k severu, okrouhlou zachovalou návsí s pravoúhle a radiáln situovanými usedlostmi okolo p írodního rybní ku s lipami a jírovci. Štítová pr elí prostých forem, narušuje jedna b izolitová novostavba. Na návsi hasi . zbrojnice, vodojem, k íž, opodál k zastávce D novodobé smíšené zboží. Nová zástavba RD šplhá do kopce, kde je koupališt s výhledem na oppidum. Kravín a teletník ZD K emže je nenápadn na S stran za tratí. U K emžského potoka je pásová zástavba chat navazující na Holubov. Památková ochrana: areál keltského oppida, b. muka, hrad Dív í Kámen. VINNÁ 1. kat. - o. K emže, 3 domy, 2 chalupy. táhlého kopce, je zdaleka viditelná.
ada p ti usedlostí založena 1841 na JZ svahu
VODICE 2. kat. - o. Lhenice, 40 dom , chalupy, 2 chaty. 1 RD ve výstavb . Sídlo vklín no do úžlabí sm rem k západu, s návsí o dvou frontách v p íkrém svahu, s novogotickou mešní kaplí uprost ed. Kompaktní, neporušená zástavba jednodušších forem 19. stol., p ízemní i 2podl., mostní kapli ka v dolní ásti návsi kontrastuje s plechovými svodidly a trafostanicí. U silnice kovárna s oblou kovým štítem. Návsi dominuje potok s kamenným regulovaným korytem a mostky. idší zástavba vede podél silnice ve spodní ástí návsi, 3 nov jší RD. Sm rem vzh ru zástavba ídne. Na záp. stran je zem. farma ZD Lhenice. Památková ochrana: vyhlášeny vesnickou památkovou reservací, chrán ny: .p. 1, 2, 3, 4, 18, 19, 20 a kovárna .p. 23. VYŠNÝ 3. kat. - o. . Krumlov, 79 dom , zahradní domky. Sídlo bylo založeno na jihozápadním úpatí t í kopc , u potoka Hu nice. Náves tvo í nepravidelné trojúhelné prostranství, s dvoupodlažní zástavbou typu 19. stol., sídlo Správy CHKO. Bývalý dv r, dnes sídlo stavební firmy. Nov jší zástavba d lnických domk prost ídaná s novými RD ve stylu katalogového a podnikatelského baroka, p ijatelného m ítka, stoupá podél cest úžlabím vzh ru k lesu a k barokní hájence Nový Dv r. Uprost ed jsou cenné velké plochy luk s vodote í. Na záp. stran zrevitalizovaný opoušt ný vápencový lom s áste n demolovaným zázemím. ZLATÁ KORUNA 1., 3. kat. - obec, 112 dom , 4 chalupy, 6 chat., cca 10 nových RD, 3 další ve výstavb . Sídlo vzniklo u cisterciáckého kláštera v meandru Vltavy. V dolní ásti kult. d m ze 60. let, jinak zachovalá zástavba, postupn stoupající po ostrohu vzh ru, je zakon ena 2podlažním domem s valbovou st echou, který dominuje pr hled m na eku (sídlo starosty). Historická sýpka, smíš. zboží (60. léta), býv. kostel sv. Markéty, u Vltavy vodácké tábo išt . Nová zástavba v odd lené horní ásti, u silnice hospoda Na Letné, nádraží. Památková pé e: je navrženo ochranné pásmo kláštera, vyhlášena vesnická památková zóna, chrán no je: areál kláštera, hospic, sýpka, býv. kostel sv. Markéty, zbytky ohrazené vesnice u .p. 81, 15 a proti obchodu, b. muka, litinový k íž, hroby partyzán a most p es Vltavu.
