Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055
Příprava rovnovážného prostředí a jeho následná intoxikace (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Př-05 Předmět: fyzikálně-chemická praktika Cílová skupina: 8. ,9. třída Autor: Mgr. Miroslav Jílek Časová dotace: 1 vyučovací hodina Forma: skupinová práce Anotace: Tato laboratorní práce slouží k doplnění učiva o růstu rostlin. Žáci si prakticky ověří, jaký vliv má chemická intoxikace půd na růst rostlin.
Cíl: Žáci si prakticky ověří, jaký vliv má porušení rovnovážného prostředí - chemická intoxikace půd v přírodě na růst rostlin.
Motivace, teorie: Chemické znečištění (intoxikace, kontaminace) půdy je způsobena výskytem chemikálií v půdě. Vzniká obvykle používáním pesticidů, prosakováním znečištěných povrchových vod do podzemních vrstev, vyluhováním odpadů ze skládek nebo přímým vypuštění průmyslových odpadů do půdy. Velmi často se do půdy dostávají ropné uhlovodíky z protržených podzemních nádrží. V minulosti byla půda přehnojována a přesycena jedovatými pesticidy. Tyto látky jsou z půdy vyplavovány a znečišťují povrchové i podzemní vody, zbytky některých pesticidů zůstávají v půdě a jen pomalu se rozkládají. Chemické znečištění půd má negativní vliv na růst rostlin, následně i na zdraví živočichů i lidí.
Úkol: Chemická intoxikace půdy a její vliv na růst rostlin Pomůcky: 2 ks stejných plastových nádob na výsev obilí (o objemu 3-5 l), zemina, osivo pšenice (asi 400 obilek), chemikálie (např. benzín), voda, digitální fotoaparát Postup: 1. Žáci si připraví 2 stejné plastové nádoby se zeminou, do nichž do hloubky asi 2 cm vpraví osivo pšenice (po 200 obilkách do každé nádoby), postaví na slunné místo a podle potřeby budou zalévat. 2. Po vzejítí porostů pšenice počkají, až bude výška rostlinek asi 5 cm. Od této doby budou zalévat oba porosty rozdílným způsobem: a) první nádoba – zalévat vodou obvyklým způsobem b) druhá nádoba – zalévat vodou s příměsí chemikálie, např. benzínu. Tato druhá nádoba představuje chemické znečištění půdy. 3. Žáci budou průběžně denně pozorovat probíhající změny v růstu porostů pšenice v obou nádobách a zjištěné výsledky zapisovat do pracovního listu. 4. Pomocí digitálního fotoaparátu vytvoří fotografie porostů pšenice v obou nádobách. a) První fotografie bude zachycovat porosty pšenice před chemickým znečištěním půdy. b) Druhá fotografie bude zachycovat rozdíl mezi porosty pšenice, které vyrostly v půdě bez chemického znečištění a mezi porosty pšenice, které vyrostly v půdě, která byla chemicky znečištěna. Tuto fotografii vytvoří žáci asi po týdnu rozdílné zálivky. 5. Obě pořízené fotografie se změnami v růstu porostů pšenice vloží do pracovního listu. 6. Na závěr žáci vysvětlí, jak chemické znečištění půdy ovlivňuje růst rostlin.
Závěrečné zhodnocení:
Pracovní list č. EU-Inovace-BFCh-Př-05 Téma:
Příprava rovnovážného prostředí a jeho následná intoxikace
Jméno a příjmení:
Hodnocení:
Datum:
Třída:
Školní rok:
Úkol: Chemická intoxikace půdy a její vliv na růst rostlin
Pomůcky: 2 ks stejných plastových nádob na výsev obilí (o objemu 3-5 l), zemina, osivo pšenice (asi 400 obilek), chemikálie (např. benzín), voda, digitální fotoaparát
Postup: 1. Připravte si 2 stejné plastové nádoby se zeminou, do nichž do hloubky asi 2 cm vpravíte osivo pšenice (asi 200 obilek do každé nádoby), postavte na slunné místo a podle potřeby zalévejte. 2. Po vzejítí porostů pšenice počkejte, až bude výška rostlinek asi 5 cm. Od této doby zalévejte oba porosty rozdílným způsobem: a) první nádoba – zalévat vodou obvyklým způsobem b) druhá nádoba – zalévat vodou s příměsí chemikálie, např. benzínu. Tato druhá nádoba představuje chemické znečištění půdy. 3. Denně pozorujte probíhající změny v růstu porostů pšenice v obou plastových nádobách a zjištěné výsledky zapisujte do pracovního listu. 4. Pomocí digitálního fotoaparátu vytvořte fotografie porostů pšenice v obou nádobách. a) První fotografie bude zachycovat porosty pšenice (o výšce rostlinek asi 5cm) před chemickým znečištěním půdy. b) Druhá fotografie bude zachycovat rozdíl mezi porosty pšenice, které vyrostly v půdě bez chemického znečištění a mezi porosty pšenice, které vyrostly v půdě, která byla chemicky znečištěna. Tuto fotografii vytvořte asi po týdnu rozdílné zálivky. 5. Obě pořízené fotografie s probíhajícími změnami v růstu porostů pšenice vložte do pracovního listu. 6. Na závěr vysvětlete, jak chemické znečištění půdy ovlivňuje růst rostlin.
Vypracování: Fotografie rostlinných porostů před chemickou intoxikací půdy:
Fotografie rostlinných porostů po chemické intoxikaci půdy:
Závěr:
