přehledy a diskuse Funkční a prostorová diferenciace brownfields příklad města Brna regionální studia czech regional studies

*01 | 2008

czech regional studies

přehledy a diskuse

regionální studia

Funkční a prostorová diferenciace brownfields – příklad města Brna Brownfields functional and spatial distinction – Brno city model Josef Kunc | [email protected] Masarykova univerzita , Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy

Petr Tonev | [email protected] Masarykova univerzita , Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy

ABSTRAKT :

KLÍČOVÁ SLOVA:

Transformační proces našeho hospodářství, restrukturalizace a konverze značného množství výrobních aktivit s sebou přinesly „nový“ prostorový fenomén, který se označuje výstižným pojmem brownfields. Jedná se o opuštěné, málo využívané, zdevastované lokality různého charakteru, často s ekologickou zátěží. Jejich plocha se v České republice někdy s nadsázkou přirovnává k rozloze zhruba deseti Lipenských přehrad. Koncentrují se převážně v urbánních oblastech, nicméně velkým problémem zůstávají také ve venkovském prostředí. Město Brno je typickým příkladem města střední velikosti s historicky silným výrobním zázemím, kde brownfields dnes tvoří neodmyslitelnou součást jeho vnitřní prostorové struktury (na rozdíl např. od průmyslových parků a zón vzniklých nově na „zelené louce“ většinou mimo historickou zástavbu). Vzhledem ke specifickému prostorovému rozložení na území města bude jejich znovuoživení dlouhodobou a náročnou záležitostí.

Brownfields, funkční a prostorová diferenciace, město Brno

KEY WORDS: Brownfields, Functional and spatial distinction, Brno city

Úvod Pojmy jako brownfields a greenfields, které mají evokovat potenciální význam ekologických škod, jsou u nás často citovány a diskutovány, v českém jazyce zdomácněly a často se nepřekládají. Přesto je poměrně jednoduše možné jejich obsah opisem vyložit. V případě greenfields se jedná zpravidla o ekologicky čisté lokality bez dřívější zástavby, tedy

30

regio_study_01_2008.indd 30

7.12.2008 18:42:39


o plánovanou či realizovanou výstavbu na „zelené louce“. Jako brownfields (v českém opisu někdy také deprimující zóny či plochy) byly nejprve označovány pouze staré, opuštěné průmyslové zóny a logistická centra s rozsáhlými skladovacími prostory nacházející se na administrativním území měst. Postupně začal být termín brownfields vztahován také na nevyužívané, zdevastované komerční, administrativní, obytné a další (např. nemocniční) objekty a pozemky v urbanizovaném území, zemědělské objekty ve volné krajině, plochy a budovy využívané k vojenským účelům, zpustlé menší části areálů jinak prosperujících podniků a jejich neupravené okolní pozemky, zanedbané a nevzhledné veřejně přístupné plochy, apod. (Šilhánková a kol., 2006). Zdaleka nejčastějšími případy jsou průmyslové, zemědělské nebo vojenské areály, v prostoru však nalezneme také drážní pozemky a plochy, těžební prostory, areály veřejné vybavenosti a další. Jedná se převážně o pozemky s průmyslovou minulostí, v některých případech sahající svým původem až do 19. století; většinou však k jejich vzniku stačilo méně než jedno století. V důsledku své původní činnosti mají brownfields vysokou pravděpodobnost kontaminace nebo jiné devastace, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití. Lze říci, že brownfields fyzicky i ekonomicky negativně ovlivňují své okolí, mají tedy vliv nejen na vlastní lokalitu, ale na širší území, které je nutné brát jako celek. Plochy brownfields často odrazují soukromý kapitál od aktivních ekonomických zásahů a obvykle vyžadují veřejné finanční prostředky k odbourání bariér a nastartování možností jejich dalšího využívání (podle Kuda a Smolová, 2007). Jak poznamenává Fragner (2005), užití termínu brownfield může být v mnohém zavádějící. Bývá zatížen zažitými předsudky i rozdílnými výklady a profesní orientací odborné veřejnosti, která se k řešení problémů vyslovuje. Jedni vnímají brownfield jako protiklad greenfield – usilují o „vyčištění opuštěného místa od všech připomínek původní lidské činnosti“, uvedení uvolněného místa do „nulového“ stavu a proměnění v bezkonfliktní a pozůstatky dřívější činnosti nezatíženou „zelenou louku“ pro nové investice. Jindy je brownfield jen synonymem ekologické zátěže, rozkladu. Cílem našeho příspěvku je jednak rozšířit diskusní fórum zaměřené na problematiku brownfields v regionálně-ekonomických vědách, ale především poukázat na příkladě města Brna na prostorová specifika, která zde mají hluboké historické kořeny spjaté se silnou průmyslovou tradicí. Brněnský prostor je vhodným příkladem pro posouzení šancí, ale i rizik na znovuoživení opuštěných lokalit, které naleznou analogii i v dalších sídelních koncentracích České republiky. Naše hypotéza se opírá o posouzení reálných možností, na základě funkční a prostorové diferenciace, substituovat výstavbu nových průmyslových zón v suburbánním prostoru existujícími brownfields, které mají pevnou spojitost s životem vlastního města, udržují jeho kompaktnost a jsou součástí jeho funkčního denního urbánního systému a struktur. Přes řadu objektivních komplikací tato možnost reálně existuje a město Brno je toho příkladem.

*01 | 2008 Tento příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu GA ČR č. 402/07/P436 „Konkurenceschopnost rozvojových zón v České republice se zaměřením na inovační podnikání“.

Problematika brownfields v České republice Problematika brownfields je v USA a západní Evropě vnímána zhruba od konce 70. let minulého století a ve své širší souvislosti je spojována s principy kompaktního města a udržitelného rozvoje. Postupně se s ní setkáváme také v dalších industrializovaných zemích Evropy, Severní Ameriky, v Japonsku. Z globálního pohledu je jedním z příznačných faktorů skutečnost, že se jejich definice poněkud liší v Evropě a v Severní Americe. Např. v Kanadě a USA je pojmem brownfield označen především pozemek s kontaminovanou půdou, oproti tomu v Anglii jsou tímto pojmem charakterizovány „dříve technicky vybavené pozemky“, ve Skotsku pak „zchátralé pozemky a pozemky ležící ladem“ (Šilhánková a kol., 2006). Anglie je také patrně zemí, kde je již po desítky let nejlépe propracována a sledována politika nového využívání brownfields, což s sebou nese konkrétní pozitivní výsledky (Jackson a kol., 2006)1 a je mezinárodně uznávána jako průkopník tzv. průmyslové archeologie, jakožto součásti ochrany průmyslového dědictví (Zemánková, 2003). V České republice se pojem brownfields častěji skloňuje teprve v posledních letech. V roce 2005 započala Agentura CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými kraji práce na „Vyhledávací studii pro lokalizaci brownfieldů“. Celý projekt byl ukončen v polovině roku 2007. Na základě této studie je k dispozici ucelený přehled brownfields v celé České republice, který se stal podkladem pro vznik „Národní strategie regenerace brownfieldů“ a ucelené databáze lokalit, ze které budou moci být vybírány projekty pro regeneraci a rozvíjení dalších investičních příležitosti pro developery a investory. Díky vyhledávací studii bylo lokalizováno celkem 2 355 lokalit, jejichž rozloha činí 10,3 tis. ha (více než 100 km2) a plocha zastavěná objekty se odhaduje na 1,4 tis. ha (14 km2). Skutečný počet lokalit brownfields je však v ČR mnohem vyšší, předpokládá se jich více než 10 tisíc.2 V polovině tohoto desetiletí bylo také úspěšně vyřešeno několik projektů zaměřených na problematiku brownfields, jejichž poskytovatelem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Za zmínku stojí dva projekty, a to „Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu (2004-2006)“ a „Socioekonomický potenciál neprůmyslových deprimujících zón původních kulturních domů, škol a prodejen spotřebního družstva Jednota ve venkovském osídlení (2005-2006)“. V České republice vznikla tedy v posledních letech řada studií, programových dokumentů, projektů, databází, příruček a dalších materiálů zaměřujících se na problematiku brownfields. Pro ilustraci uvádíme základní materiály ve třech sledovaných prostorových úrovních:

přehledy a diskuse

regionální studia

1 — Nikoliv až tak v podobě snížení absolutní velikosti plochy brownfields, ale v tom ohledu, že již nedochází k jejímu zvětšování a množství prostor bylo navráceno novému prospěšnému využití. 2 — Upraveno dle Národní strategie regenerace brownfieldů: (http://www.czechinvest.org/nsrbf).

31


7.12.2008 18:42:39

přehledy a diskuse

regionální studia


Rámeček č. 1: Příklady studií a dokumentů vztahujících se k brownfields na různých hierarchických prostorových úrovních Na národní úrovni: „Národní strategie regenerace brownfieldů“ z roku 2007, která si klade za cíl zajistit vhodné prostředí zajišťující rychlou a efektivní realizaci projektů a zabránit vzniku nových brownfields. Předmětem Národní strategie regenerace brownfieldů je definování cílů, nástrojů a koordinace veřejné podpory procesu regenerace brownfields v České republice v nadcházejících letech – tedy v zásadě určení odpovědnosti v procesu jejich regenerace. Na úrovni regionu: „Regionální operační program NUTS II Jihovýchod“, kde jsou deklarovány finanční prostředky určené pro revitalizaci brownfields v členění na tzv. urbánní, podnikatelské a venkovské typy brownfields. Dále existuje např. Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Jihomoravského kraje, kterou v roce 2006 zpracovala společnost SAURA jako součást budoucí celostátní databáze brownfields či Případové studie regenerace brownfieldů vzniklé v gesci Regionální rozvojové agentury jižní Moravy z let 2006 a 2007. Na úrovni města: „Seznam lokalit brownfields“, jejichž pasportizaci pro Magistrát města Brna provedla v roce 2006 společnost Kovoprojekta.

V souvislosti s brownfields se u nás hovoří o jejich obnově, regeneraci, revitalizaci, konverzi, resp. rekonverzi a asanaci. I když význam těchto termínů si je velmi blízký a v praxi bývají často zaměňovány, existují jisté významové odlišnosti, na které je vhodné upozornit (Šilhánková a kol., 2006). Jejich vysvětlení pak také umožňuje lepší vymezení konkrétních příkladů (viz dále). Rámeček č. 2: Pojmy vztahující se k procesu odstranění, přeměny a nového využití brownfields Revitalizace – Podle Sýkory (1993) je v urbanistické terminologii chápána jako proces ekonomické, sociální a prostorové restrukturalizace urbanizovaných prostorů. Jinými slovy se jedná o soubor činností, které při standardizovaných postupech povedou k oživení neadekvátně využívaného nebo nerozvinutého městského prostředí (Šilhánková a kol., 2006). Regenerace - je v současné době u nás obecně nejrozšířenějším druhem revitalizace. Jedná se o obnovu a údržbu existujících struktur stavebního fondu, jež si klade za cíl dosažení soudobých standardů (zejména hygienických) ve starší zástavbě. Je spojena s očištěním struktury od nevhodných součástí a nevhodných způsobů využití a nalezení vhodného soudobého funkčního využití. Konverze (rekonverze) – v našich podmínkách je chápána jako „nové využití objektů, které pozbyly svoji původní funkci“. V praxi je specifická tím, že není předem definován stavební program a že pracuje s existující urbanistickou, stavební a architektonickou strukturou. Asanace – je svébytným druhem revitalizace. Jedná se o plošnou přestavbu doprovázenou úplnou demolicí původní zástavby a celkovou změnou půdorysné struktury a fyzického vzhledu lokality. Z pohledu současné urbanistické teorie jsou asanace (zejména ty dřívější) ve většině případů považovány za nežádoucí, protože necitlivě zasahují do stávající struktury města. V oblasti průmyslových, vojenských a dalších brownfields jsou však asanační úpravy často naprosto nezbytnou součástí jejich znovuzapojení do života města (Šilhánková a kol., 2006).

*01 | 2008 Problematika brownfields je českou odbornou veřejností sledována a prezentována nejčastěji formou výše uvedených rozvojových a strategických dokumentů, databází, různých tematických výstav, expozic, apod. Nezřídka se objevují také případové studie z větších měst - Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, kde je možné kromě detailního popisu a zmapování jednotlivých lokalit zhodnotit také celkové zatížení a vliv na širší urbánní prostor (na rozdíl od hůře koncepčně uchopitelných menších měst a zemědělských brownfields). V odborné literatuře jsou brownfields do značné míry „doménou“ urbanistů, architektů a techniků. Významná jsou v tomto ohledu především dvě pracoviště, a to České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), resp. Výzkumné centrum průmyslového dědictví při ČVUT a Vysoké učení technické v Brně. Z pražského pracoviště je možné vyzdvihnout B. Fragnera (např. 2001, 2005, 2007), jenž se dlouhodobě zajímá o industriální a postindustriální struktury a jehož publikační aktivita čítá desítky titulů; rozvojovým potenciálem brownfields se zde zabývá také V. Valchářová (např. 2003), L. Popelová (2005), T. Šenberger (např. 2007) a mnoho dalších. V rámci „brněnské školy“ se novému funkčnímu využívání uvolněných objektů dlouhodobě věnuje H. Zemánková (např. 2003), rekonverzí vojenských brownfields, ale také obecně revitalizací městských jader se zabývá V. Šilhánková (Šilhánková, 2000, Šilhánková a kol., 2006). Významným zdrojem informací a dat regionální povahy jsou také konkrétní případové studie podložené grafickými výstupy a fotodokumentací (např. Palacký a Vilémová, 2006; Palacký a Dočekalová, 2007). Regionální geografové se o problematiku brownfields zajímají především v kontextu širších studií vztahujících se nejčastěji k proměnám prostorových struktur vybraných měst (zejména Prahy, ale i dalších) či k urbanizačním a suburbanizačním procesům v zázemí těchto měst (Ouředníček, 2000, 2001; Sýkora, 2001, 2005). Silnou pozici pražské albertovské školy reprezentují konkrétní výstupy orientované na proměny pražských městských částí v procesu transformace v souvislosti s brownfields (Ilík a Ouředníček, 2007; Temelová a Novák, 2007) či vnímání brownfields jako příležitost, ale i hrozbu pro další rozvoj naší metropole (Sýkorová, 2007). Brněnskou geografii zastupuje v oblasti prostorových změn urbánních systémů zaměřených také na specifikaci brownfields zejména O. Mulíček. Systematicky se věnuje prostoru města Brna, příp. jeho zázemí, brownfields pojímá jako důsledek historických výrobních tradic a transformačních proměn v posledních téměř již 20 letech, čímž se staly problematickou součástí městských struktur (např. Toušek a Mulíček, 2003; Mulíček a Szczyrba, 2004; Mulíček a Toušek, 2004, Mulíček, 2007). Z řady dalších prací zabývajících se problematikou brownfields v regionálně-geografickém prostředí stojí za zmínku studie vztahující se k opuštěným těžebním prostorům a jejich vlivu na životní prostředí na Ostravsku (Klusáček a Šotnar, 2004; Vojvodíková, 2006) či publikace komplexně pojímající integrační aspekty neprůmyslových brownfields v území se situační analýzou v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, od Kudy a Smolové (2007).

32


7.12.2008 18:42:40

*01 | 2008


Funkční a prostorová diferenciace brownfields • U více než poloviny lokalit se vztahuje původní účel využití k lehkému průmyslu či obecně průmyslové výrobě; v Brně Brno, podobně jako další města v České republice, prošlo a stále prochází procesy restrukturalizace a transformace, což jsou poměrně významné faktory pro utváření nových brownfields.3 Silná průmyslová tradice a útlum především textilního a strojírenského průmyslu po roce 1989 (Kolektiv autorů, 1969; Kuča, 2000) udělaly z Brna takřka „učebnicový příklad“ vzniku této problematiky. Jak již bylo výše naznačeno, na žádost brněnského magistrátu provedla začátkem roku 2006 společnost Kovoprojekta evidenci brownfields na území města Brna a identifikovala celkem 118 lokalit větších než půl hektaru, které představují celkovou plochu 517 ha. Dle této databáze, která je přehledně zpracována formou podrobných pasportů4 je možné brownfields v Brně strukturovat podle několika hledisek. Základní členění se nabízí v souvislosti s původním účelem využití (funkcí) a dokládá ho předchozí tabulka. Evidence brněnských brownfields, která je po provedeném přezkoumání skutečně velmi kvalitní, posunula realitu existence těchto ploch do jiné dimenze než se dříve předpokládalo. Většina dřívějších studií vykazovala daleko nižší odhady ploch brownfields, např. Toušek a Mulíček (2003) ve svém příspěvku odhadovali plochu reálných i předpokládaných průmyslových brownfields v Brně zhruba na 140 ha (v současném vymezení 260 ha5). Právě průmyslové brownfields, podobně jako v případě jiných měst České republiky, ale i Evropy, USA, atd., v absolutních číslech v Brně jednoznačně dominují. Z upravené a setříděné databáze pasportů jednotlivých lokalit lze dále stručně charakterizovat identifikovaný soubor brněnských brownfields: 3 — Příčinou rozšíření brownfields jsou změny, které postihly naši ekonomiku v uplynulých zhruba 20 letech, zejména odklon od těžkého průmyslu doprovázený krachem velkých podniků. Řada lokalit typu brownfields zde však přirozeně existovala již před rokem 1989. 4 — Seznam lokalit brownfields (http://www.brno.cz). 5 — Ani tento údaj však nemusí být zcela přesný, každá evidence je určitým výběrovým souborem - v případě brněnských brownfields je např. omezena spodní hranicí 0,5 ha.

tyto zabírají také více než polovinu celkové plochy. • Nejvyšší zastavěnost vykazují rozlohou malé obytné a školské plochy, naopak nejnižší jiné plochy (specifikace viz výše). • Při předpokládaném využití v budoucnu se počítá nejvíce se smíšenými plochami a plochami pracovních aktivit, myšleno je však také na plochy bydlení, městské zeleně, veřejné vybavenosti, dopravy a zvláštní plochy rekreace. • Nejčastějšími majoritními vlastníky jsou právnické a fyzické osoby (asi 69 %), Statutární město Brno (21 %), Česká republika (6 %) a dále Jihomoravský kraj a Ministerstvo obrany ČR. • Většina lokalit je v nulovém stádiu revitalizace, v několika případech byly zahájeny stavební práce, demolice, či asanace; šest objektů je památkově chráněných. • Více než dvě třetiny (71 %) lokalit má podle více či méně detailně provedených průzkumů předpokládanou ekologickou zátěž, u téměř čtvrtiny (24 %) byla identifikována ekologická zátěž, pouze 6 lokalit je pravděpodobně bez zátěže6. Funkční a prostorovou diferenciaci brownfields na území města vyjádřenou graficky představuje obrázek č. 1 (níže). Základním metodickým krokem bylo vymezení morfogenetických zón města. K tomuto účelu jsme využili práci O. Mulíčka (2007), který morfogenetické zóny vymezuje na základě skladebnosti urbanistických obvodů – dle stáří a hustoty zástavby, období integrace k Brnu a převažující funkce obvodu. Po určité úpravě byla tato strukturace vhodná také pro naše účely. Jednotlivé lokality jsou rozlišeny podle původního účelu využití, resp. funkce (viz také tabulka č. 1), kvantitu představuje kategorizace brownfields dle zjištěné rozlohy a kvalitu identifikovaná forma ekologické zátěže. Specifickým rysem brněnských brownfields (obdobně však také v dalších historicky utvářených větších centrech 6 — Často se jedná pouze o “předpoklad”, u každé jednotlivé lokality bude nutné provést skutečně objektivní průzkum.

počet lokalit

rozloha (ha)

% zastavění

% ekol. zátěže* (z rozlohy)

drážní plochy

3

12,37

48,1

9,7

smíšené plochy

průmyslová výroba

64

259,68

50,0

61,4

plochy pracovních aktivit a smíšené plochy

těžba surovin

2

12,51

22,4

100,0

zemědělská výroba

13

87,29

38,6

0,0

smíšené plochy a plochy pracovních aktivit

vojenské prostory

10

80,92

42,5

9,0

smíšené plochy a plochy veřejné vybavenosti

obytné a školské plochy

3

7,64

66,8

0,0

smíšené plochy a plochy městské zeleně

jiné**

23

56,49

19,0

31,1


celkem

118

516,90

43,0

35,9


původní účel využití

přehledy a diskuse

regionální studia

převažující současné využití (předpoklad)

plochy bydlení a městské zeleně

Pozn.: * Identifikovaná ekologická zátěž, nikoliv předpokládaná; ** administrativa, služby, sport, kultura, nespecifikované Tabulka č. 1: Základní charakteristiky brněnských brownfields Zdroj: Seznam lokalit brownfields (http://www.brno.cz); vlastní úpravy a výpočty.

33


7.12.2008 18:42:40

přehledy a diskuse

regionální studia

*01 | 2008


jako jsou Praha či Plzeň) je existence velkého počtu lokalit v blízkosti městského centra (zóna 2 - vnitřní město), zejména v jižním a jihovýchodním sektoru (Štýřice, Komárov, Zábrdovice), což do značné míry determinuje i způsob jejich oživení a škálu funkcí jejich budoucího využití. Jde o plochy a prostory bývalých textilek (Mosilana, Vlněna) a dalších výrobních provozů, jejichž umístění v blízkosti historického jádra do budoucna prakticky vylučuje pokračování náročných výrobních aktivit (mj. také z pohledu odklonu nákladní dopravy z centra města). Využitelnost těchto lokalit se na jedné straně zužuje na nevýrobní aktivity (obytné, obchodní či kancelářské funkce s nutným doplněním o společenské, kulturní a volnočasové aktivity, které jsou zde do značné míry postrádány), na straně druhé se však jedná a bude jednat o vysoce exponovaná území, a to především z pohledu sídel firem, kancelářských a administrativních prostor. Tyto lokality mají většinou dobrý přístup k inženýrským sítím, jež v řadě případů však budou zastaralé a nevyhovující. U mnoha lokalit byla identifikována ekologická zátěž, což je v blízkosti historického jádra alarmující skutečnost. Druhou velkou koncentrací brownfields je tzv. „posvitavská zóna“, táhnoucí se ve směru SV-JZ podél toku řeky Svitavy (Obřany, Maloměřice, Židenice, Zábrdovice, Černovice) a přesahující ze zóny vnitřního města do širšího vnitřního města (zóna 3). Jedná se o oblast, která je v Brně, vzhledem k silné koncentraci průmyslu (zejména staré objekty a prostory textilek a strojíren), považována za patrně nejvíce problémovou. Řada lokalit vykazuje předpokládanou či identifikovanou kontaminaci, což spolu s dnes již nevyhovující dopravní a technickou infrastrukturou bude znamenat do budoucna velké problémy při jejich regeneraci. Přítomnost vodního toku jako liniového krajinného prvku je z hlediska nutných ekologických zásahů dalším kumulujícím se problémovým aspektem. Potenciální využití stávajících brownfields je v tomto prostoru možné uvažovat jak v lehkém zpracovatelském průmyslu, tak v rezidenční i administrativní funkci. Za třetí významnou koncentraci brownfields lze považovat oblast Králova Pole a Ponavy (severně od historického jádra), kde je vyšší koncentrace vojenských brownfields, a také rozlohou největší brněnská lokalita - Královopolská strojírna (37,5 ha). Tato oblast je vzhledem k budovanému velkému městskému okruhu dopravně lépe dostupná, má většinou dostatečné zázemí v technické infrastruktuře a je zde možné uvažovat i s rozsáhlejšími industriálními funkcemi (průmyslový či logistický park). Vzhledem příznivějšímu fyzicko-geografickému prostředí je sever tohoto území vhodný také pro rezidenční účely. Zóny 4 a 5 jsou v souvislosti s brownfields daleko méně exponované, výjimku tvoří příměstská zóna v jihovýchodním prostoru Brna (Černovice, Slatina, Brněnské Ivanovice), kde se nacházejí plošně rozsáhlé lokality s identifikovanou ekologickou zátěží. Velmi příznivá poloha v blízkosti nejvýznamnějších tuzemských dopravních tepen, existující či snadno dobudovatelná technická infrastruktura (blízkost velkých nákupních center) a krajinně méně atraktivní prostředí (v porovnání se severní částí Brna) předurčuje zdejší brownfileds k průmyslovému využití (průmyslový park), logistickým a skladovacím areálům apod.

Přes všechna úskalí, která s sebou regenerace brownfields nese, je možné v Brně zjistit řadu provedených akcí, které jsou v různém stádiu realizace. Následující rámeček uvádí některé konkrétní příklady realizovaných přeměn brownfields. Rámeček č. 3: Konkrétní příklady přeměny a nového využití brněnských brownfields Příklady revitalizace

• průmyslové prostory: areály E-ON a JMP (katastr Zábrdovice), podnikatelský areál se sklady, kancelářemi, prodejnami a halami pro lehkou výrobu (bývalý areál Škrobáren, katastr Trnitá); • služby a prostory VaV: Vědecko-výzkumné centrum Lékařské fakulty MU (bývalý Výzkumný ústav Chirana Brno, katastr Bohunice); • administrativní prostory: Administrativně-obchodní centrum (bývalá sladovna pivovaru, katastr Veveří); • skladové prostory: Technické a skladové prostory BKOM (bývalá Městská jatka, katastr Trnitá). Příklady konverze

• průmyslové prostory: Technické muzeum (dříve výrobní haly, katastr Královo Pole), Archiv města Brna (bývalá transformovna, katastr Černovice); • veřejná vybavenost: polyfunkční dům (nedostavěná poliklinika, katastr Židenice), polyfunkční objekt Moravan (dříve lehký průmysl, katastr Zábrdovice). Příklady asanace

• průmyslové prostory: Obchodně-společenské centrum Vaňkovka (bývalá strojírna, katastr Trnitá), obchodní dům Interspar (bývalá textilka, katastr Zábrdovice); • skladovací prostory: Lokalita pro bydlení - ulice Křenová a Masná (bývalé skladovací prostory, katastr Trnitá) Zdroj: Drkošová, 2005; vlastní úpravy a doplnění.

Závěr V současné době představuje v České republice regenerace brownfields složitý problém. Velkým negativem je nedůvěra investorů k jejich možnostem ve srovnání s volnými stavebními plochami na „zelené louce“. To vyplývá především z nerovných podmínek v tržním prostředí, kdy investory odrazují vysoké vstupní náklady na revitalizaci či asanaci brownfields, které jsou často spojeny s nutností zásadního ekologického očištění a s odstraněním nevyhovujících objektů. Na konkrétním příkladu města Brna, který však bude platit i v jiných urbánních prostředích ČR, lze poukázat na výše naznačené obecnější skutečnosti. V hranicích města či v jeho bezprostředním funkčním zázemí se nacházejí čtyři velké průmyslové (rozvojové) zóny/parky. Český technologický park ležící na katastrech Žabovřesk, Králova Pole a Medlánek je v investorském zájmu a potřebuje další expanzi, průmyslový park CTP Modřice je více než zaplněn a růstová kapacita největší brněnské zóny - Černovické te-

34


7.12.2008 18:42:40


*01 | 2008

přehledy a diskuse

regionální studia

Zdroj: Seznam lokalit brownfields (http://www.brno.cz); Mulíček (2007); vlastní úpravy.

Obrázek č. 1: Funkční a prostorová diferenciace brownfields ve městě Brně (stav k roku 2006) Zdroj: Seznam lokalit brownfields (http://www.brno.cz); Mulíček (2007); vlastní úpravy.

35


7.12.2008 18:42:40

*01 | 2008


přehledy a diskuse

regionální studia

tel na město samotné, které se tak stává znovu komplexním živým organismem. Budování velkých výrobně-logistických areálů v příměstských zónách bez obslužného a rezidenčního zázemí ve svém důsledku oslabuje pozici vlastního města v rámci denních urbánních struktur a posiluje proces suburbanizace, který již zdaleka nelze vnímat pozitivně ve všech směrech; pro udržení funkčních městských struktur se naopak stává problémem. Všechny výše uvedené skutečnosti jsou pro pozitivní proklamaci naší hypotézy, tedy reálné možnosti nahradit další výstavbu průmyslových zón na zelené louce regenerací stávajících brownfields. Právě (ale nejen) výše uvedená Národní strategie regenerace brownfields by mohla myšlence nového využití starých opuštěných prostor v zastavěných územích do budoucna významně pomoci. A to i přesto, že se tak v Brně, ale i v jiných lokalitách, již po řadu let dělo i bez její existence.

English summary (abstract)

Obrázek č. 2: Obchodně-společenské centrum Vaňkovka - nejznámější a nejúspěšnější příklad asanace průmyslového brownfield v Brně Zdroj: http://www.brno.cz

rasy - je prakticky vyčerpána. Další projekt společnosti CTP Invest7 – dvousethektarová průmyslová zóna CTP Šlapanice (bezprostřední zázemí Brna) je v procesu výstavby. Tento potenciál se na první pohled zdá dostačující, přesto však zájem domácích, ale především zahraničních investorů o stavební pozemky pro průmysl a logistiku v Brně stále roste a potřeba nové rozvojové zóny na území města se může stát poměrně akutní záležitostí8. Je možné potenciální novou zónu nějakým způsobem nahradit, substituovat? Jistěže lze. V zásadě není třeba budovat další rozlehlé zóny na zelené louce, ale obrátit pozornost k dobře podchyceným a zmapovaným brownfields (např. v Brně). Přes všechny známé a jmenované negativní stránky mají tato území co nabídnout. Od nenahraditelné polohy v blízkosti centra města - ve vnitřním městě (logistika, kanceláře, VaV pracoviště, ale i rezidenční prostory), až po částečně dochované industriální a jiné objekty v zóně širšího vnitřního města a zóně panelových sídlišť a vilových čtvrtí, kde je potenciálně možné v budoucnu realizovat komerční průmyslové/logistické parky a další velkoplošné areály (viz obrázek č. 1). Podpora znovuoživení brownfields v rámci městských struktur (především zóny 2 a 3 - širší město a vnitřní širší město) by měla být jednou z priorit městských institucí, a to z důvodů udržení kompaktnosti historické zástavby, obslužných, dopravních, výrobních, ale i rezidenčních vazeb obyva-

Brownfields rehabilitation is currently a complicated problem in the Czech Republic. Investor distrust concerning the brownfields potential is a great negative in comparison with “greenfield” construction areas. This is implied by the unequal market environment conditions when the investors are discouraged by high investment costs of the restoration or decontamination of the brownfields, which are frequently connected with the need for thorough environmental cleanup and removal of unsuitable structures. Revitalization of a large number of location is still hindered by environmental hazards, investment intensity and frequently also by complicated and unexplained property rights. The City of Brno, just like many other cities of similar sizes and with similar manufacturing traditions of the past, has decent problems with the brownfields locations. The first step, represented by the identification and detailed passportization of the individual locations, has already been taken. Right now and in the near future it will be necessary to effectively and purposefully decide about their future uses. Despite the specific characteristics of the Brno brownfields, which are significantly concentrated near the historical centre of the city, there are many options available for their revitalizations. New industrial and business zone construction support at the territory of the current brownfields has become a good business opportunity. The current and frequently discussed National Strategy for Brownfields Rehabilitation is one of the decisive conceptual national-level activities, which could significantly support the idea of a new utilization of the old and currently abandoned areas not only in Brno but also elsewhere in the Czech Republic.

7 — Největší a nejúspěšnější soukromý průmyslový developer na našem trhu, který je v brněnském prostoru velmi silně etablován. 8 — Město Brno reálně uvažovalo o zahájení výstavby obřího průmyslovělogistického parku v blízkosti tuřanského letiště, avšak se zahájením budování nové průmyslové zóny soukromým developerem v blízkých Šlapanicích bylo přinuceno od tohoto záměru upustit a uvažovat o jiném typu zóny, resp. o jiné strategii.

36


7.12.2008 18:42:41

*01 | 2008


Literatura • DRKOŠOVÁ, M. (2005): Případové studie ve městě Brně. Materiál ze semináře pořádaného v rámci projektu MMR ČR „Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu 41/04“. Praha, listopad, 2005. • FRAGNER, B. (2001) (ed.): Industriální stopy. Tematické číslo časopisu Fórum architektury & stavitelství, IX, 4. • FRAGNER, B. (2005): „Brownfield“ v souvislostech průmyslového dědictví. Vesmír, 84, 1, s. 58. • FRAGNER, B. (2007): Oživení průmyslových památek - šance pro bydlení. In: Sborník referátů z konference „Dynamika proměn bydlení - regenerace bytových domů. Ostrava : VŠB – TU Ostrava, s. 69–74. • ILÍK, J. (2004): Představují brownfields viditelné ohrožení nebo skrytý potenciál? (Obecné souvislosti a příklad rozvoje brownfields v současné Ostravě) [Diplomová práce] Praha : Univerzita Karlova. • ILÍK, J., OUŘEDNÍČEK, M. (2007): Karlín a jeho proměny v souvislostech postsocialistické transformace Prahy. Geografie - Sborník České geografické společnosti, 112, 3, s. 292-314. • JACKSON, B., J. a kol. (2006): Brownfields příručka. Praha : IURS, 90 s. • KLUSÁČEK, P., ŠOTNAR, P. (2004): Kategorizace průmyslových ploch Ostravska. In: Mikulík, O. a kol. (ed.) Soubor map vlivu útlumu hlubinné těžby černého uhlí na krajinu a životní prostředí Ostravska, Brno : MSD, spol. s.r.o., s. 81-84. • KOLEKTIV AUTORŮ, (1969): Brno – významné centrum československého průmyslu. Brno : Útvar hlavního architekta města Brna, 368 s. • KUČA, K. (2000): Brno - vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha : Baset, 644 s.

• SÝKORA, L., KAMENICKÝ, J., HAUPTMANN, P. (2000) Changes in the spatial structure of Prague and Brno in the 1990s. Acta Universitatis Carolinae Geographica, XXXV, 1, s. 61-76. • SÝKOROVÁ, I. (2007): Pražské brownfields: příležitost i hrozba pro rozvoj metropole. Geografie - Sborník České geografické společnosti, 112, 3, s. 250–265. • ŠENBERGER, T. (2007): Kladenská brownfields - potenciál rozvoje města, In: Kladno minulé a budoucí, Kladno, s. 27-29. • ŠILHÁNKOVÁ, V. (2000): Revitalizace centrálních částí měst. [Disertační práce] Brno : Vysoké učení technické v Brně. • ŠILHÁNKOVÁ, V. a kol. (2006): Rekonverze vojenských brownfields. Pardubice : Univerzita Pardubice, 219 s.

přehledy a diskuse

regionální studia

• TEMELOVÁ, J., NOVÁK, J. (2007): Z průmyslové čtvrti na moderní městské centrum: proměny ve fyzickém a funkčním prostředí centrálního Smíchova. Geografie - Sborník České geografické společnosti, 112, 3, s. 315-333. • TOUŠEK, V., MULÍČEK, O. (2003): Brno - important industrial centre? Acta Universitatis Carolinae Geographica, 1, s. 437-444 • VALCHÁŘOVÁ, V. (2003) (ed.): Industriální stopy: dvanáct ohrožených. Praha : VCPD ČVUT, 49 s. • VOJVODÍKOVÁ, B. (2006): Specifika a možnosti využití brownfields vzniklých v důsledku útlumu hlubinné těžby na Ostravsku. Ostrava : VŠB TU Ostrava, 44 s. • ZEMÁNKOVÁ, H. (2003): Tvořit ve vytvořeném. Nové funkční využívání uvolněných objektů. Brno : Vysoké učení technické v Brně, akademické nakladatelství CERM, 157 s.

• KUDA, F., SMOLOVÁ, I. (2007): Technické a geografické aspekty integrace neprůmyslových brownfieldů do území. Ostrava : Technická univerzita Ostrava, 150 s.

• Brownfields a Brno. Dostupné na:

• MULÍČEK, O. (2007): Prostorové aspekty současného vývoje brněnské maloobchodní sítě. Urbanismus a územní rozvoj, X, 6, s. 14-20.

• [http://www.brno.cz/index.php?nav01=70&nav02=4006&nav03=1007& nav04=2875&nav05=2597&nav06=5235&nav07=5240&nav08=6776].

• MULÍČEK, O., SZCZYRBA, Z. (2004): De-concentration Processes in the Metropolitan Agglomerations in the Czech republic - Example of Brno. In: Przeksztalcenia regionalnych struktur funkcjalno-przestrzennych Regionalny wymiar integracji europejskiej VIII/2. Wroclaw : Universytet Wroclawski, s. 95 - 101

• Národní strategie regenerace brownfieldů. Dostupné na: [http://www. czechinvest.org/data/files/stat-vsb-595.pdf].

Internetové prameny:

• Seznam lokalit brownfields. Dostupné na: [http://www.brno.cz/index. php?nav01=112&nav02 =1627&nav03=6164&nav04=6158&nav05=6166].

• MULÍČEK, O., TOUŠEK, V. (2004) Changes of Brno Industry and their Urban Consequenses. Bulletin of Geography (socio-economic series), 3, Toruń : Nicolaus Copernikus University, s. 61-70. • OUŘEDNÍČEK, M. (2000): Teorie stádií vývoje měst a diferenciální urbanizace. Geografie - Sborník České geografické společnosti, 105, 4, s. 361-369. • OUŘEDNÍČEK, M. (2001): Nová sociálně prostorová struktura v zázemí Prahy. In: Létal, A., Szczyrba, Z., Vysoudil, M. (eds).: Česká geografie v období rozvoje informačních technologií. Přírodovědecká fakulta University Palackého. Olomouc : Univerzita Palackého, s.. 248-257. • PALACKÝ, J., DOČEKALOVÁ, L. (2007): Aktualizace mapy brněnských Brownfields. Brno : Vysoké učení technické v Brně. • PALACKÝ, J., VILÉMOVÁ, J. (2006): Problémová mapa brněnských Brownfields. Brno : Vysoké učení technické v Brně. • POPELOVÁ, L. (2005): Working Heritage. Budoucnost historických průmyslových center v Evropě. Architekt, 11, s. 50–53. • SÝKORA, L. (1993) Gentrifikace: měnící se tvář vnitřních měst. In: Sýkora, L. (ed.) Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Praha : Univerzita Karlova,s. 100-119. • SÝKORA, L. (2001) Proměny prostorové struktury Prahy v kontextu postkomunistické transformace. In: Hampl, M. a kol. (ed.) Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha : Univerzita Karlova, s. 127-166. • SÝKORA, L. (2005) Gentrification in postcommunist cities. In: Atkinson, R, Bridge, G. (eds) The New Urban Colonialism: Gentrification in a Global Context. London : Routledge, s. 90-105.

37


7.12.2008 18:42:41

přehledy a diskuse Funkční a prostorová diferenciace brownfields příklad města Brna regionální studia czech regional studies

Recommend Documents