*01 | 2009
czech regional studies
přehledy a diskuse
regionální studia
Přínosy programu INOVACE k posilování konkurenceschopnosti podniků v ČR Benefits of the INNOVATION programme to the strengthening of firms’ competitiveness in the Czech Republic Vladislav Čadil |
[email protected] Technologické centrum AV ČR
ABSTRAKT
Úvod
Cílem tohoto příspěvku je stručně zhodnotit přínos programu INOVACE k rozvoji inovačně (znalostně) založené konkurenceschopnosti podpořených podniků. Přínosy programu INOVACE jsou hodnoceny na základě dotazníkového šetření provedeném mezi příjemci podpory a s využitím monitorovacích ukazatelů poskytnutých řídícím orgánem programu. Z hlediska typu a řádu inovací mezi podpořenými podniky převládaly inovace produktů a inovace nové na trhu ČR. Program významně přispěl k rozvoji aktivit výzkumu a vývoje podpořených firem, a to především k rozvoji vlastního výzkumu a vývoje a rozvoji výzkumně-vývojové spolupráce. Přínos programu se projevil v rozvoji konkurenceschopnosti podpořených firem hodnocené na základě přidané hodnoty, obratu a zaměstnanosti. Posílení konkurenceschopnosti podpořených firem se projevilo i v rozvoji dodavatelsko-odběratelských vztahů a postavení firem na společném trhu EU. Přínosy programu INOVACE ukazují, že podobně koncipovaná podpora inovačního podnikání se může stát účinným nástrojem rozvoje konkurenceschopnosti firem u regionů a spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje.
Jedna z klíčových prioritních oblastí předsednictví ČR Radě EU se nazývá „Evropa konkurenceschopná a otevřená“. V rámci EU i jednotlivých členských zemí je posilování konkurenceschopnosti spojeno s úspěšnou implementací tzv. Lisabonské strategie. Její blížící se konec s sebou přináší zintenzivňování snah o posilování konkurenceschopnosti založené na využívání poznatků výzkumu a vývoje v podobě inovací. Ačkoliv EU zaznamenává určitý pokrok s dosahováním cílů této strategie, v řadě sfér konkurenceschopnost EU i ČR stále zaostává (Kučera a Pazour, 2008, Kadlečíková a Kučera, 2006). S postupným přibližováním ČR průměru ekonomické úrovně EU se vytrácí konkurenční výhoda ČR založená zejména na nízkých výrobních nákladech (Fassmann 2002, Kadeřábková a kol. 2006). Inovační výkonnost ČR se sice postupně zlepšuje, avšak dosud nedosahuje ani evropského průměru. Překážkou rozvoje inovačních aktivit je mj. nedostatečná spolupráce institucí výzkumu a vývoje (VaV) s podniky a nedostupnost kapitálu pro rozvoj inovačních aktivit (Klusáček, Kučera a Pazour, 2008). Tyto problémy jsou do značné míry společné většině zemí EU. Podpora inovací a konkurenceschopnosti podniků má v EU dlouhodobou tradici, v ČR je koncepčně řešena od roku 2004 na úrovni státu i řady krajů (Malinovský, 2007, Pokorný a kol., 2008). Zaměření uvedené prioritní oblasti a aktivit rozvíjených v jejím rámci se proto mohou opírat o dostatečné zkušenosti s rozvojem inovačně orientované konkurenceschopnosti a o konkrétní výsledky realizace programů. V ČR bylo realizováno několik programů na podpo-
KLÍČOVÁ SLOVA inovace, výzkum a vývoj, podpora podnikání, operační program
KEY WORDS innovation, research and development, entrepreneurship support, operational programme
27
regio_study_01_2009.indd 27
28.11.2009 10:11:07
přehledy a diskuse
regionální studia
*01 | 2009
czech regional studies
ru inovací, z nichž nejvýznamnější byl program INOVACE, který byl součástí Operačního programu Průmyslu a podnikání 2004-2006. Jeho cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím zvýšení technických a užitných hodnot výrobků a služeb, efektivity výroby, nebo na zavedení nových metod řízení či provedení změn organizační struktury. Cílem tohoto příspěvku je zjistit, zda-li program INOVACE přispěl k rozvoji inovačně (znalostně) založené konkurenceschopnosti podpořených podniků, tedy zda bylo dosaženo stanoveného cíle programu. Vzhledem k zacílení programu a jeho důsledné implementaci (včetně výběru vhodných firem) a na základě pozitivního ex-ante hodnocení (MPO, 2003) provedeného před schválením celého operačního programu Evropskou komisí, které potvrdilo vysokou pravděpodobnost dosažení cíle programu, lze očekávat silný vliv programu na rozvoj konkurenceschopnosti podpořených firem. Obecně růst konkurenceschopnosti podniků souvisí s celou řadou faktorů. Růst znalostně založené konkurenceschopnosti podniků souvisí zejména s typem a řádem zaváděných inovací (Christensen, 1997), rozvojem aktivit výzkumu a vývoje a rozvojem spolupráce mezi podniky, výzkumnými institucemi a vysokými školami v oblasti aktivit VaV (OECD, 2005), přičemž mezi těmito faktory je častá úzká synergie a dochází k vzájemnému se učení jednotlivých aktérů inovačního procesu (Van Tulder 2007). Např. rozdílný typ inovace (tj. inovace produktu, procesu, marketingová a organizační inovace) odráží rozdílnou náročnost na vstupy v podobě poznatků VaV a zapojení institucí VaV a vysokých škol do tvorby a implementace inovací. Řád zaváděných inovací (stupeň novosti inovace) se projevuje v posilování konkurenceschopnosti na náročných trzích (na společném trhu EU či na světovém trhu). Rozdílný typ a řád inovací se odráží v intenzitě vlastních aktivit VaV či v rozvoji inovačně zaměřené spolupráce s institucemi VaV a vysokými školami (Fagerberg, Mowery a Nelson, 2004). Vzhledem ke komplexKraj Středočeský
Počet 15
Celkové náklady
ní povaze a interaktivnímu charakteru inovačního procesu je proto žádoucí hodnotit posilování konkurenceschopnosti podniků s využitím analýzy uvedených faktorů. Současně však nelze jednoznačně stanovit, jaký z uvedených faktorů má vyšší význam pro posilování konkurenceschopnosti podniků (Fagerberg, Mowery a Nelson, 2004, OECD, 2005).
Použitá metodika Přínosy programu INOVACE jsou kvalitativně hodnoceny na základě dotazníkového šetření provedeném mezi příjemci podpory a s využitím monitorovacích ukazatelů poskytnutých řídícím orgánem programu (Ministerstvem průmyslu a obchodu). Návratnost dotazníků činila 72 %. V dotazníkovém šetření byly zjišťovány informace o typu a řádu implementované inovace, vliv projektu na zahraniční obchod, vliv na získání nových zakázek, vliv na vývoj počtu zaměstnanců VaV, vliv na rozvoj vlastních VaV aktivit, vliv na prohloubení spolupráce s VŠ a institucemi VaV a vliv na povahu aktivit VaV. Monitorovací ukazatele zjišťovaly zvýšení přidané hodnoty podpořených podniků, růst čistého obratu, tržeb a počtu zaměstnanců. Hodnocené období pokrývalo celou dobu realizace programu, tj. od vyhlášení v roce 2005 do ukončení v závěru roku 2008.
Regionální rozložení projektů a jejich finanční alokace Program celkem podpořil 94 projektů s celkovými náklady přes 4,347 mld. Kč a výší dotace přes 1,388 mld. Kč. Regionální alokaci podpořených projektů a jejich celkovou finanční náročnost uvádí následující Tabulka č. 1. Přestože byl program zamýšlen především k podpoře inovačního podnikání malých a středních podniků (MSP), jejich podíl na počtu podpořených podniků činil jen 48,9 %. Poněkud paradoxně v krajích, kde bylo podpořeno nejvíce
Celkové náklady na projekt
650 430 000
43 362 000
Výše dotace celkem 214 460 000
Výše dotace na projekt 14 297 333
Jihočeský
3
43 402 000
14 467 333
15 574 000
5 191 333
Plzeňský
3
106 834 000
35 611 333
36 875 000
12 291 667
Ústecký
6
325 741 000
54 290 167
91 463 000
15 243 833
Liberecký
4
172 969 000
43 242 250
67 180 000
16 795 000
Královéhradecký
9
780 825 000
86 758 333
209 394 000
23 266 000
Pardubický
9
588 738 000
65 415 333
200 900 000
22 322 222
Vysočina
5
170 980 000
34 196 000
66 540 000
13 308 000
19
770 357 000
40 545 105
234 083 000
12 320 158
Olomoucký
7
235 688 000
33 669 714
87 288 000
12 469 714
Zlínský
7
243 373 000
34 767 571
78 196 000
11 170 857
Moravskoslezský
7
258 034 000
36 862 000
86 137 000
12 305 286
94
4 347 371 000
46 248 628
1 388 090 000
14 766 915
Jihomoravský
Celkem
Tabulka č. 1: Počet projektů podpořených z programu INOVACE a jejich finanční alokace Zdroj: MPO
28
regio_study_01_2009.indd 28
28.11.2009 10:11:07
*01 | 2009
czech regional studies
projektů, byl jejich podíl na celkovém objemu projektových žádostí relativně nižší než v krajích, kde byla poptávka po finanční podpoře ze strukturálních fondů menší. Nejmenší podíl MSP mezi podpořenými podniky byl ve Zlínském (28,6 %), Pardubickém (33,3 %), Olomouckém kraji (42,9 %) a v kraji Vysočina (40 %). Relativně nízký podíl MSP, které získaly dotaci, indikuje nedostatečnou připravenost potencionálních uchazečů o veřejnou podporu. Je zřejmé, že MSP nebyly schopné připravit své projekty tak, aby odpovídaly zadávacím kritériím programu INOVACE (v této souvislosti se zřejmě negativně projevilo omezení národního programu PORADENSTVÍ). Mnoho malých podnikatelských subjektů zřejmě chápalo program INOVACE jako příležitost pro modernizaci používaných technologií a nekladlo přitom dostatečný důraz na vlastní inovační činnost. Z podílu MSP v celkovém objemu podpořených projektů i v rámci jednotlivých regionů je zřejmé, že podání úspěšného projektu bylo jednodušší pro větší firmy, které byly schopny investovat větší částku do přípravy relevantních projektových záměrů.
Technologická náročnost a odvětvová struktura Struktura realizovaných projektů podle technologické náročnosti je relativně různorodá s největším zastoupením oborů se středně nízkou a středně vysokou technologickou náročností. Tyto dvě skupiny oborů, které sdružují tradiční průmyslové obory ČR, se na celkovém počtu podpořených projektů podílely 64 %. Poměrně významný podíl v rámci podpořených projektů zaujímaly projekty z odvětví high-tech služeb (14 % projektů). Jedná se zejména o inovační projekty v oblasti výpočetní techniky. Skupiny oborů s vysokou technologickou náročností (high-tech) a nízkou technologickou náročností (low-tech) se na počtu podpořených projektů podílely shodně 11 %. Z hlediska odvětvové struktury průmyslu bylo nejvíce projektů podpořeno v kovodělném průmyslu (13 % projektů), ve výrobě a opravě strojů a zařízení jinde neuvedených (13 % projektů) a ve výrobě chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (12 % projektů). Tato odvětví jsou poměrně hojně zastoupena ve všech krajích a patří k základním stavebním kamenům regionálních ekonomik. Poměrně silně byly zastoupeny projekty z odvětví znalostně náročných služeb v oblasti výpočetní techniky (6 % projektů) a výzkumu a vývoje (6 % projektů). Regionální struktura projektů z programu INOVACE podle technologické náročnosti byla ovlivněna zejména aktivitou a odvětvovou příslušností jednotlivých firem, které žádaly o finanční podporu, v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti.
Inovace produktu
Kraj Jihočeský
100,0
Inovace procesu
Marketingová inovace
0,0
Organizační inovace
0,0
0,0
Jihomoravský
66,7
33,3
0,0
0,0
Královéhradecký
75,0
25,0
0,0
0,0
Liberecký
60,0
40,0
0,0
0,0
Moravskoslezský
60,0
30,0
10,0
0,0
Olomoucký
83,3
16,7
0,0
0,0
Pardubický
46,6
46,6
0,0
6,7
100,0
0,0
0,0
0,0
Středočeský
Plzeňský
40,0
60,0
0,0
0,0
Ústecký
50,0
50,0
0,0
0,0
Vysočina
42,9
53,1
0,0
0,0
Zlínský
58,4
25,0
8,3
8,3
ČR
59,2
36,7
2,1
2,0
přehledy a diskuse
regionální studia
Tabulka č. 2: Zavedené inovace v krajích ČR (%) Zdroj: Dotazníkové šetření
Podpořené podniky zaváděly především produktové inovace (59,2 % inovací), které zavedlo téměř 83 % firem. Zavedení procesní inovace představovalo 36,7% podíl všech podpořených inovací a participovalo na něm 51,4 % podpořených podnikatelských subjektů. Samotné zavádění inovace produktu převládalo před společným zaváděním inovace produktu a procesu. Jen inovaci produktu zavedlo 49 % firem, zatímco inovaci produktu i procesu zavedlo 34 % firem. Jen inovaci procesu (bez inovace produktu) zavedlo 11 % firem. Produktové inovace byly hlavním typem i ve většině krajů, jak je zřejmé z tabulky. Výjimku tvořil kraj Středočeský a Vysočina, ve kterých měly větší podíl inovace procesní. V podpořených podnicích byly zaváděné inovace nové především v České republice (31,4 %). Podpořené podniky tak do ČR přinášely technologie, které umožňují technologické dohánění vyspělých zemí EU. Poměrně výrazné zastoupení je možné sledovat u inovací, které byly nové na trhu EU, které podpořeným podnikům přinášejí konkurenční výhodu na trhu EU. Jejich podíl dosahoval v rámci dotazníkového šetření více než 27 %. Více než čtvrtinový podíl pak dosáhly inovace nové ve světě (25,7 %). Poměrně zajímavým zjištěním a pozitivní skutečností pro rozvoj konkurenceschopnosti regionů je fakt, že nejmenší podíl představovaly inovace, které byly nové pouze pro samotnou firmu, která je zaváděla (15,7 %). Stupeň inovace Nová pro firmu
Počet projektů
Podíl firem
11
15,7
Nová na trhu ČR
22
31,4
Typ inovací a stupeň jejich novosti
Nová na trhu EU
20
27,1
Program podporoval především zavádění technických inovací (tj. inovací produktů a procesů). Netechnické inovace (marketingové a organizační inovace) byly podporovány pouze, pokud byly současně realizovány také technické inovace.
Nová na světě
18
25,7
Tabulka č. 3: Počet projektů podle stupně inovace Zdroj: Dotazníkové šetření
29
regio_study_01_2009.indd 29
28.11.2009 10:11:07
přehledy a diskuse
regionální studia
*01 | 2009
czech regional studies
Typ činnosti výzkumu a vývoje
Konkurenceschopnost
Z hlediska rozvoje vlastních aktivit VaV je zřejmý výrazně pozitivní vliv programu. 81 % podniků uvedlo, že v důsledku realizovaného projektu došlo k rozvoji vlastních (in-house) aktivit VaV. V souvislosti s podporou v rámci programu se zvýšila spolupráce v oblasti VaV v podobě zapojení do různých programů VaV realizovaných v ČR a v EU. Z českých programů se jednalo zejména o národní programy TANDEM a IMPULS a z evropských programů šlo především o 6. a 7. Rámcový program a program EUREKA. Zvýšení zapojení do domácích projektů VaV nastalo u 26 % firem a zapojení do zahraničních projektů u 19 % podniků. Zapojení do projektů VaV nastává zejména u firem, u nichž došlo k rozvoji vlastního VaV. 83 % firem, které se zapojily do domácích programů VaV a 77 % firem zapojených do zahraničních projektů současně zvýšilo své vlastní aktivity VaV. Vazba mezi rozvojem aktivit VaV a odvětvovou příslušností se neprokázala vzhledem k relativně malému počtu projektů v jednotlivých odvětvích. Rozvoji konkurenceschopnosti firem a rozvoji jejich VaV aktivit napomáhá spolupráce s institucemi VaV a VŠ. Tato spolupráce nastala především v rovině společných výzkumných projektů, které se rozvinuly u 49 % firem. Společné výzkumné projekty nastaly zvláště ve firmách, které zavedly inovaci produktu současně s inovací procesu, mající zakázky pro velké podniky i pro podniky sídlící v zemích EU a zapojující se do domácích a zahraničních projektů VaV. Rozvoj společných studijních programů se rozvíjel u 21 % firem. Nepříliš silný byl rozvoj transferu technologií, realizovalo jej pouze 16 % firem. Nejméně se rozvíjela migrace výzkumníků mezi institucemi VaV a podnikovým sektorem. Pouze necelých 9 % podniků uvedlo zvýšení migrace výzkumníků, přičemž skupina firem, v níž došlo k migraci výzkumníků je velice heterogenní z hlediska všech sledovaných ukazatelů. Poměrně silná je skupina firem (15 % firem), která nevykázala rozvoj spolupráce. Z hlediska typu aktivit VaV převládal před i po ukončení projektu vývoj, který před zahájením projektu uvedlo jako hlavní typ 77 % firem a po ukončení 81 % firem. 27 % firem před i po ukončení projektu uvedlo, že se věnovalo aplikovanému výzkumu. Tyto firmy působily především v chemickém průmyslu, výrobě elektrických strojů a zařízení j. n. a výzkumu a vývoji. Nejméně četným typem VaV aktivit byl základní výzkum. Uvedlo jej pouze 5 % firem. Program se příznivě projevil v nárůstu počtu pracovníků ve VaV. Před zahájením projektů pracovalo ve firmách, které odpověděly, 1650 pracovníků VaV. Po ukončení projektů tato hodnota vzrostla na 1839, což představuje nárůst o 11 %. Vysoká počáteční i dosažená hodnota pracovníků ve VaV byla ovlivněna několika podniky s velkým počet pracovníků ve VaV (4 podniky uvedly počet pracovníků VaV vyšší než 100) a tím, že mezi podpořenými firmami bylo několik soukromých výzkumných institucí. V průměru připadalo na 1 firmu před zahájením projektu 24 pracovníků VaV a po ukončení projektu 26 pracovníků VaV. Ve většině firem se počet pracovníků VaV zvýšil, snížení uvedlo jen 6 % firem. 13 % firem uvedlo, že nemá žádné pracovníky ve VaV a program nevedl k jejich zvýšení.
Vzhledem ke krátké době od ukončení projektů se efekt podpory ze strany programu na posílení konkurenceschopnosti podpořených firem dosud plně neprojevil. Do ukončení programu, na konci roku 2008, se v podpořených firmách od zahájení projektů zvýšila jejich přidaná hodnota v průměru o 11,5 %, průměrný evidenční počet zaměstnanců vzrostl o 2,1 %, bylo vytvořeno 727,5 nových pracovních míst při zvýšení obratu firem o 53,8 %. Počet pracovníků ve VaV vzrostl o 189 pracovníků z 1663 na 1852. Monitorovací ukazatele projektů neumožňují vzhledem k rozdílné době podání, délce realizace projektů a rozdílné době, kdy se inovace projeví v ekonomických výsledcích firem, hodnotit jejich vliv na růst ekonomických ukazatelů za celou ČR a jejích jednotlivých regionů. Aby bylo možné alespoň zjednodušeně zhodnotit vliv podpořených projektů k růstu ekonomických ukazatelů, byl nárůst hodnot monitorovacích ukazatelů vztažen ke zvýšení ukazatelů za celý zpracovatelský průmysl spolu s high-tech službami v letech 2005-2007. Na růstu přidané hodnoty se pak podpořené projekty podílely 1,44 %. Počtem vytvořených pracovních míst ve VaV se podpořené podniky podílely 8,7 % na celkovém počtu nově vytvořených pracovních míst v podnikovém VaV. V růstu konkurenceschopnosti podpořených firem hodnocené na základě uvedených ukazatelů panovaly značné rozdíly mezi jednotlivými kraji (viz Tabulka č. 4) vyplývající z odlišného počtu projektů, velikosti podpořených firem, odvětvové příslušnosti a době ukončení projektu. Rozhodujícím faktorem je doba ukončení projektu, protože u řady projektů se vzhledem ke krátké době od ukončení projektu nemohl projevit pozitivní efekt implementované inovace. Největší nárůst přidané hodnoty nastal v krajích s malých počtem projektů realizovaných na počátku průběhu realizace programu – v Ústeckém, Libereckém a Plzeňském kraji. Průměrný počet zaměstnanců se nejvíce zvýšil ve Středočeském, Zlínském a Plzeňském kraji. Ve Středočeském kraji se na procentuálním zvýšení počtu zaměstnanců podílely především malé firmy, kde i několik málo vytvořených pracovních míst vzhledem k nízkému základu znamenalo velké relativní zvýšení počtu zaměstnanců. Nejvíce pracovních míst v tomto kraji naopak vykázaly firmy s vyšším počtem zaměstnanců. Na nárůstu počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji se podílely především 2 velké projekty, v jejichž rámci bylo vytvořeno 84 a 110 pracovních míst. Výrazný relativní nárůst počtu zaměstnanců v Plzeňském kraji způsobil 1 velký projekt. Vytvořená pracovní místa tímto projektem však nebyla vykázána jako nově vytvořená. Čistý obrat výrazně vzrostl ve všech krajích, nejvíce v Moravskoslezském, Plzeňském a Jihomoravském kraji. V Moravskoslezském kraji se na zvýšení obratu podílely zejména 3 projekty působící v hutnickém a kovodělném průmyslu. V Plzeňském kraji vysoký nárůst obratu vyvolal 1 projekt ze strojírenského průmyslu, v kterém se po zavedení inovace více než zdvojnásobil obrat. V Jihomoravském kraji bylo vzhledem k velkému počtu podpořených firem zvýšení obratu vyrovnanější, přesto i v tomto kraji se na zvýšení obratu nejvíce podílelo jen několik firem.
30
regio_study_01_2009.indd 30
28.11.2009 10:11:07
*01 | 2009
czech regional studies
Přidaná hodnota
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců
Kraj
Čistý obrat
Nárůst v %, výchozí hodnota = 100
přehledy a diskuse
regionální studia
Nově vytvořená pracovní místa Počet MSP
Středočeský Jihočeský
143,5
149,8
134,4
62,0
74,9
100,0
119,5
1,0
Plzeňský
91,7
107,7
211,5
6,0
Ústecký
129,1
99,4
122,5
15,0
Liberecký
166,5
96,5
113,8
19,0
Královéhradecký
153,7
117,8
126,7
8,0
Pardubický
87,0
94,9
112,2
11,0
83,5
104,3
84,0
1,0
125,9
116,9
174,4
40,0
Vysočina Jihomoravský Olomoucký
102,7
95,5
105,5
14,0
Zlínský
122,2
112,4
141,8
20,0
Moravskoslezský
168,2
160,2
151,7
0,0
Celkem
128,1
113,5
139,4
197,0
96,9
151,9
123,0
77,0
Všechny podniky Středočeský Jihočeský
83,0
86,2
172,2
21,0
Plzeňský
158,2
130,2
193,2
6,0
Ústecký
213,9
96,7
178,2
33,0
Liberecký
166,5
96,5
113,8
19,0
Královéhradecký
122,5
108,6
155,7
125,0
Pardubický
70,1
87,1
128,0
34,0
Vysočina
97,1
88,6
101,6
13,0
Jihomoravský
140,7
110,5
183,2
93,0
Olomoucký
106,2
82,4
115,5
53,5
Zlínský
126,7
147,6
134,7
233,0
Moravskoslezský
103,0
118,1
268,2
20,0
111,5
102,1
153,8
727,5
Celkem
Tabulka č. 4: Vývoj ukazatelů konkurenceschopnosti podpořených firem Zdroj: MPO. Pozn. V Karlovarském kraji nebyl podpořen žádný projekt.
Jak je zřejmé z Tabulky č. 4, větší vliv měl program INOVACE na rozvoj konkurenceschopnosti MSP, čímž se program ukázal jako přínosný nástroj rozvoje jejich konkurenceschopnosti. Projevil se především vyšším nárůstem přidané hodnoty a průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Přidaná hodnota podpořených MSP se zvýšila o 28,1 % oproti 11,5% nárůstu přidané hodnoty za všechny podpořené firmy. Podobně se program INOVACE projevil ve zvýšení počtu zaměstnanců, který vzrostl o 13,5 % (oproti 2,1% růstu za všechny podniky). Malé a střední podniky deklarovaly vytvoření 197 nových pracovních míst. Při hodnocení růstu konkurenceschopnosti podpořených firem podle technologické náročnosti se ukázalo, že dosud se nejvíce zvyšovala konkurenceschopnost firem působících ve skupinách odvětví zpracovatelského průmyslu se středně vysokou a středně nízkou technologickou náročností (medium high-tech a medium low-tech), jak je zřejmé z Tabulky č.
5. V těchto sektorech se nejvíce zvýšila přidaná hodnota a byl vytvořen nejvyšší počet pracovních míst. Přidaná hodnota a průměrný přepočtený počet zaměstnanců se dosud nezvýšil ve skupině odvětví s vysokou technologickou náročností (high-tech), přestože se obrat zvýšil o 70 % a bylo vytvořeno 134,5 nových pracovních míst. Výrazné zvýšení čistého obratu, které není doprovázeno nárůstem ostatních ukazatelů může indikovat převládají montážní aktivity a dovoz k aktivnímu zušlechtění. Současně může docházet k restrukturalizaci podniků, té by napovídal pokles průměrného počtu zaměstnanců (rušení neperspektivních aktivit) při současném vytvoření nových pracovních míst (rozvoj nových aktivit podpořených programem). Posílení konkurenceschopnosti podpořených firem se projevilo v rozvoji dodavatelsko-odběratelských vztahů. 60 % firem uvedlo zvýšení zakázek pro MSP, které jsou především jejich dodavateli. Další významnou skupinou firem, s kte-
31
regio_study_01_2009.indd 31
28.11.2009 10:11:07
přehledy a diskuse
regionální studia
Sektor
*01 | 2009
czech regional studies
Přidaná hodnota
Průměrnýpřepočtený počet zaměstnanců
Čistý obrat
Nově vytvořená přepočtená pracovní místa
Nárůst v %, výchozí hodnoty = 100 %
Počet
High-tech
97,60
92,03
170,19
134,5
Medium high-tech
117,71
98,35
155,29
252,0
Medium low-tech
113,76
144,55
143,82
282,0
Low-tech
114,31
107,94
113,09
47,0
Tabulka č. 5: Vývoj ukazatelů konkurenceschopnosti podpořených firem podle technologické náročnosti Zdroj: MPO
rou se zvýšilo množství a objem zakázek, byly velké domácí podniky (43 % firem). Pouze 24 % firem uvedlo zisk nových zakázek pro zahraniční podniky působící v ČR. Přesto lze tuto hodnotu z několika důvodů považovat za pozitivní. Jde především o to, že se rozvíjí spolupráce zahraničních firem s domácími dodavateli a tedy se prohlubuje zakořenění podniku v místní ekonomice, což se pozitivně projevuje ve snižování rizika delokalizace. Dále zvyšování zakázek pro zahraniční podniky indikuje, že domácí podniky se stávají konkurenceschopnějšími a dokáží plnit přísná kritéria kvality požadovaná zahraničními firmami. Program významně ovlivnil konkurenceschopnost podpořených podniků na náročných trzích hodnocené na základě zvyšování exportu na tyto trhy. Konkurenceschopnost na společném trhu EU se zvýšila u 81,4 % firem. Podpora z programu se pozitivně projevila také v substituci importu, kdy 60 % firem uvedlo, že podpora umožnila nahrazení dovážených výrobků. Nejvíce byly nahrazeny výrobky dovážené ze zemí EU (34 % firem). Při sledování změny exportní a importní aktivity jednotlivých odvětví se neprokázalo, že by některá odvětví významně převládala v náhradě dovozu či zvyšování vývozu.
Navázání spolupráce a vytvoření nových kontaktů mezi podnikatelským prostředím a výzkumnými a vzdělávacími organizacemi vytváří příznivější prostředí pro rozvoj znalostní základny v jednotlivých regionech. Lze předpokládat, že se jejich konkurenceschopnost bude dále zvyšovat s tím, jak efektivně budou podpořené podniky využívat zavedené inovace a rozvíjející se spolupráci v oblasti VaV. Tato spolupráce se v podpořených podnicích rozvíjí v souladu s trendy identifikovanými ve vyspělých zemích (Van Tulder 2007). Lineární inovační model, kde všechny či většina aktivit v oblasti vytváření, zavádění a využívání inovací byla integrována v rámci jedné firmy, se pozvolna opouští. Do popředí se dostává faktor specializace v činnostech a spolupráce. Dochází k vytváření a využívání nelineárního (interaktivního) inovačního modelu, k rozvoji modelu otevřených inovací (Chesbrough 2003). Tento přechod je však pozvolný a jeho další vývoj bude záviset na kultivaci podnikatelského prostředí, zvětšování důvěry v rámci sítí spolupracujících firem, VŠ a institucí VaV a zvětšující se otevřenosti VŠ reálným potřebám aplikační sféry. Prohlubování spolupráce v oblasti VaV a inovací mezi podniky a institucemi VaV (a vysokými školami) je jedním z důležitých témat i Lisabonské strategie a představuje významný společný problém řady zemí EU. Mělo by se stát i jedním z nosných témat výše uvedené prioritní oblasti předZávěr sednictví. Přínosy programu INOVACE ukazují, že podobně Ačkoliv od ukončení projektů v programu INOVACE koncipovaná podpora inovačního podnikání se může stát uběhla teprve krátká doba (a proto se dosud plně nemohly účinným nástrojem rozvoje takové spolupráce. Současně je projevit možné přínosy programu ke zvyšování konkurenzřejmé, že v souladu s uvedenou prioritní oblastí je třeba ceschopnosti podniků, resp. jejich inovační výkonnosti), zjednodušit přístup podniků k prostředkům podobně zaměprovedená analýza ukazuje, že program pozitivně přispěl řených programů v podobě zjednodušení žádostí a odstraňok posilování konkurenceschopnosti podpořených firem. váním byrokratických bariér pro podnikatele. Vyhodnocení přínosu projektů k rozvoji konkurenceschopnosti regionů (resp. hodnocení regionálních rozdílů v rozvoji konkurenceschopnosti podpořených firem) a podle jednot- English summary (abstrakt) livých odvětví je limitováno relativně malým počtem podpořených projektů a jejich značně nerovnoměrnou distribucí Benefits of the INNOVATION programme to the strengthedo jednotlivých regionů a odvětví. Vzhledem k tomu není ning of firms’ competitiveness in the Czech Republic možné ani hodnotit vztah mezi typem a řádem zavedených This paper aims at brief evaluation of the INNOVATIinovací k rozvoji konkurenceschopnosti podniků a regionů. ON programme benefits to development of the innovation Potenciál podpořených projektů pro rozvoj regionální (knowledge) based competitiveness of supported companies. konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu je však mož- These benefits are evaluated on the bases of the questionnainé hodnotit pozitivně. Program alespoň částečně eliminuje re survey among supported firms, and monitoring indicanedostatek finančních prostředků pro vlastní VaV aktivity. tors provided by the programme steering committee. The Navíc bylo v rámci programu umožněno navázání spoluprá- programme has supported 94 projects with the total grant ce s výzkumnými institucemi. Tyto aktivity pak posouvají expenditures exceeded 1,3 billion of CZK. Although the kvalitativní hodnotu podpořených projektů na vyšší úroveň. programme was intended to support innovative activities
32
regio_study_01_2009.indd 32
28.11.2009 10:11:07
czech regional studies
of small and medium enterprises, their share on the number of supported firms amounted only 48,9 %. The structure of projects according to their technology intensity was relatively heterogeneous with the highest share of medium low tech and medium high tech branches. Supported companies implemented mainly product innovations (59,2 % of total implemented innovations), which were implemented in 83 % of firms. Regarding development of R&D activities, the significantly positive influence of programme is evident. 81 % of firms declared development of their in-house R&D activities as a consequence of the programme support. The programme contributed to the increase of cooperation in the field of R&D, mainly by involvement into national and EU R&D programmes. Competitiveness strengthening and development of R&D activities is connected with deepening of cooperation between firms and R&D institutions, including universities. This cooperation has been seen mainly in development of common R&D projects. As far as the competitiveness is concerned, supported firms have increased their value added, on average, by 11,5 %, number of employees by 2,1 %, turnover by 53,8 %, and created 727,5 jobs. The strengthening of competitiveness has proved in development of supplier-customer relations. The programme has significantly influenced competitiveness of supported companies on highly-developed markets. 81,4 % of firms have increased their competitiveness on the common EU market. Finally, benefits of the INNOVATION programme indicate that similarly oriented programmes focused on support of innovative entrepreneurship can be used as an effective tool leading to the strengthening of innovation based competitiveness, and establishing and deepening the cooperation between companies and R&D institutions.
*01 | 2009 • KUČERA, Z., PAZOUR, M. (2008): ČR se podle European Innovation Scoreboard 2007 mírně zlepšila. ERGO č. 5/2008. str. 3-6. • MPO (2003): Operační program průmysl a podnikání na léta 2004-2006. Praha: MPO. 141 str. Dostupné na: http://www.mpo. cz/dokument6345.html • OECD (2005): Oslo Manual, the measurement of scientific and technological activities, proposed guidelines for collecting and interpreting technological innovation data. 3. vydání. Paříž: OECD. 93 str. • POKORNÝ, O. a kol. (2008): Analýza inovačního potenciálu krajů ČR. 1. vydání. Praha: SLON. 138 str. • VAN TULDER, R. (2007): The Locational Challenges of Open Innovation. In: ČADIL, V:, KUČERA, Z., PAZOUR, M. (eds.): Location Motives for Research and Development of Multinational Enterprises, European Trends and Situation in the New Member States. 1. vydání. Praha: TC AV ČR. str. 51-61.
přehledy a diskuse
regionální studia
Literatura • CHESBROUGH, H. (2003): The Logic of Open Innovation. Man•
•
•
•
•
•
•
aging Intellectual Property, California Management Review 3/45. str. 33-58. CHRISTENSEN, C. M. (1997): The Innovator’s Dilemma: When New Technologies Cause Great Firms to Fail. 1. vydání. Boston: Harvard Business School Press. 267 str. FAGERBERG, J., MOWERY, D. C., NELSON, R. R. eds. (2004): The Oxford Handbook of Innovation. 1. vydání. Oxford: Oxford University Press. 680 str. FASSMANN, M. a kol. (2002): Sociální a ekonomické souvislosti integrace České republika do Evropské unie. 1. vydání. Praha: Rada Vlády ČR pro sociální a ekonomickou strategii. 372 str. MALINOVSKÝ, J. (2008): Inovační politika, politika výzkumu a vývoje a jejich regionální aspekty v ČR. Regionální studia č. 1/2007. str. 28-35. KADEŘÁBKOVÁ, A. a kol. (2006): Ročenka konkurenceschopnosti České republiky. 1. vydání. Praha: CES VŠEM a NVF. 318 str. KADLEČÍKOVÁ, K., KUČERA, Z. (2006): Posouzení ČR podle European TrendChart on innovation a European Innovation Scoreboard. ERGO č. 1/2006. str. 3-6. KLUSÁČEK, K., KUČERA, Z., PAZOUR, M. (2008): Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. 1. vydání. Praha: SLON. 103 str.
33
regio_study_01_2009.indd 33
28.11.2009 10:11:07
