přehledy a diskuse
regionální studia
*01 | 2012
Ekonomická krize a trh práce v České republice Economic crisis and labour market in the Czech Republic Václav Toušek |
[email protected] Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Václav Novák |
[email protected] Katedra regionálního a lokálního rozvoje, Fakulta sociálně ekonomická, Univerzita J. E. Purkyně
ABSTRAKT
Úvod
Autoři ve svém příspěvku prezentují hypotézu, že v době ekonomické krize se nemusí vždy zvyšovat regionální rozdíly v situaci na trhu práce. Časoprostorová analýza dat Eurostatu o nezaměstnanosti sice jednoznačně prokázala, že ekonomická krize prohloubila rozdíly v úrovni nezaměstnanosti mezi jednotlivými členskými zeměmi EU, avšak obdobná analýza dat o nezaměstnanosti za 77 okresů ČR vedla k poznání, že v České republice v období krize rozdíly v nezaměstnanosti klesaly. Na tuto skutečnost měly zásadní vliv dva faktory, a to plošný charakter ekonomické krize a před krizí vhodně zvolené nástroje regionální politiky v ČR (podpora přímých zahraničních investic, podpora výstavby průmyslových zón apod.). Za základní ukazatel pro měření regionálních rozdílů si autoři zvolili variační koeficient.
V posledních letech zasáhla světové hospodářství globální ekonomická krize. Nejedná se tedy o běžnou recesi, která je vzhledem k cykličnosti ekonomiky po jisté době přirozená. Naopak je často označována za nejhlubší krizi od konce druhé světové války či světové hospodářské krize ve třicátých letech 20. století. Stala se tak klíčovým faktorem, jenž ovlivňuje současný stav a budoucí vývoj jak světového, tak samozřejmě i českého hospodářství. Její příčiny lze sledovat v americké hypoteční krizi (vrcholu dosáhla již v roce 2007) a ve světové finanční krizi z roku 2008. Následně se z nich vyvinula právě ekonomická krize, která se postupně rozšířila do většiny států světa. Zasáhla všechny sektory ekonomiky, nejvíce však zpracovatelský průmysl (zejména průmysl automobilový). Ekonomická krize se v průběhu roku 2008 začala dotýkat prakticky všech regionů světa, nevyjímaje ani postsocialistické země střední a východní Evropy. Studium dopadů krize na ekonomiku zemí v tomto regionu se dostává do popředí regionálně-ekonomického a sociálně-geografického výzkumu nejen u nás, ale také v zahraničí. Dosud nejpodrobněji se touto problematikou zabývala monografie vydaná péčí G. Gorzelaka a Ch. Goha (2010), ve které jsou uvedeny nejen příspěvky o regionálních rozdílech v dopadech krize na ekonomiku jednotlivých zemí, ale také srovnávací analýzy včetně analýzy vlivu krize v zemích západní Evropy (např. J. Bachtler, S. Davies nebo M. Lennert). Do publikace byly zařazeny i dva příspěvky českého geografa J. Blažka, které se týkaly jak problematiky regionálních dopadů globální finanční a ekonomické krize na Českou republiku, tak regionální analýzy nezaměstnanosti v nových členských zemích EU. Z dalších zahraničních publikací dosáhl značného ohlasu článek A. Smitha a A. Swaina (2010), ve kterém se podrobně věnují dopadům krize nejen na postsocialistické členské země EU, ale také na další nástupnické země bývalého Sovětského svazu. Změnami na regionálních trzích práce ve spojení s ekonomickou krizí se v ČR kromě J. Blažka zabývají také V. Novák a V. Toušek (2010). Metodika výpočtu dopadů krize na zaměstnanost a mzdy je ústředním tématem odborných článků K. Duspivové a P. Spáčila (2010a, 2010b). Dopady krize nejen na zaměstnanost, ale také na HDP a hospodářskou situaci podniků v jednotlivých krajích ČR velmi podrobně analyzovali J. Pileček, M. Červený a J. Klíma (2010). Vedle
KLÍČOVÁ SLOVA ekonomická krize, nezaměstnanost, regionální rozdíly, variační koeficient
Abstract In their article the authors present a hypothesis that, even at the time of economic crisis, regional disparities in the labour market situation may decrease. Temporal and spatial analysis of the Eurostat data on unemployment has unequivocally proved that the economic crisis has deepened the differences in the level of unemployment between the individual EU member countries. However, a similar unemployment data analysis for 77 districts of the CR has lead to the knowledge that, in the Czech Republic, the differences in unemployment have decreased. This fact was significantly influenced by two main factors: the large-scale character of the economic crisis, and the well-chosen tools of the regional policy in the CR before the crisis (support of direct foreign investment, support of the construction of industrial zones etc.). The authors chose the coefficient of variation as the basic indicator to quantify regional disparities.
KEY WORDS economic crisis, unemployment, regional disparities, coefficient of variation
38
regionální studia Ekonomická krize a nezaměstnanost v Evropské unii
V Evropské unii v období 2004 až 2007 rostly významně ekonomiky většiny zemí, a to se promítlo pozitivně i do situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v EU během tří let klesla z 9,4 % (IV. čtvrtletí 2004) na 6,9 % (IV. čtvrtletí 2007). Ještě v prvním čtvrtletí roku 2008 se počet nezaměstnaných snížil o více než 420 tis., takže jejich počet v celé EU činil 16,1 mil. (míra nezaměstnanosti 6,7 %), avšak ve druhém čtvrtletí byl po dlouhé době poprvé zaznamenán nárůst počtu nezaměstnaných (zhruba o 300 tis.) a míra nezaměstnanosti se zvýšila opět na 6,9 %. Nárůst míry nezaměstnanosti byl zaznamenán ve 13 zemích EU, z toho daleko nejvyšší ve Španělsku (nárůst z 9,2 % na 10,5 %, přitom ve druhém čtvrtletí 2007 byla míra nezaměstnanosti ve Španělsku ještě na hodnotě 8,0 %). Třetí čtvrtletí 2008 lze charakterizovat dalším nárůstem počtu nezaměstnaných v EU (o více než 500 tis.) a zvýšením míry nezaměstnanosti na 7,1 %. Globální ekonomická krize se naplno projevila ve většině zemí EU ve čtvrtém čtvrtletí 2008, kdy se počet nezaměstnaných v EU během tří měsíců zvýšil o více než 1 mil. Existovalo již jenom pět zemí, ve kterých počet nezaměstnaných klesl. Na druhé straně ve Španělsku byl přírůstek nezaměstnaných vyšší než 500 tis., takže se v této zemi míra nezaměstnanosti zvýšila na 14,0 % (viz Tabulka č. 1). Enormní nárůst nezaměstnanosti však nebyl způsoben jenom nástupem ekonomické krize, ale byl umocněn tzv. španělskou finanční krizí spojovanou s vysokým soukromým dluhem (vysoká zadluženost domácností, problémy na trhu realit atd.). Z dat uvedených v Tabulce č.1 je patrné, že míra nezaměstnanosti se začala také razantně zvyšovat v pobaltských republikách. Problémy těchto zemí, kromě ekonomické krize, souvisely také s vysokou mírou dluhu tamních ekonomik (veřejný sektor) a benevolentní úvěrovou politikou bank. Z hlediska absolutního nárůstu počtu nezaměstnaných v EU bylo první čtvrtletí 2009 v období krize nejhorší, neboť počet nezaměstnaných se zvýšil o téměř 2 mil. Míra nezaměstnanosti v EU vzrostla ze 7,5 % na 8,2 %. Počet nezaměstnaných se zvýšil ve všech zemích EU, nejvíce opět ve Španělsku (o 600 tis.). Ve druhém čtvrtletí 2009 nárůst počtu nezaměstnaných činil více než 1,4 mil., takže v EU počet nezaměstnaných již překročil hranici 20 mil. a míra nezaměstnanosti dosahovala 8,8 %. Ve třetím čtvrtletí 2009 přírůstek počtu nezaměstnaných v EU byl již o něco menší než 1 mil. a míra nezaměstnanosti překročila hranici 9 % (9,2 %). Čtvrté čtvrtletí 2008 a první tři čtvrtletí roku 2009 lze považovat za období s největšími negativními vlivy na trh práce EU v období globální ekonomické krize. V průběhu 12 měsíců se zvýšil počet nezaměstnaných o více než 5 mil., a to z 16,9 mil. na 22,2 mil. Míra nezaměstnanosti v tomto období vzrostla ze 7,1 % na 9,2 %. V posledním čtvrtletí 2009 došlo k nárůstu nezaměstnaných již jenom o 480 tis., což bylo vzhledem k předchozím čtvrtletím podstatně méně. Během roku 2009 (IV. čtvrtletí 2008 – IV. čtvrtletí 2009) se míra nezaměstnanosti v EU zvýšila zhruba o 2 procentní body. Negativní dopady ekonomické krize na situaci na trhu práce v jednotlivých zemích nebyly zdaleka stejné a vy-
39
přehledy a diskuse
analýzy dílčích indikátorů se zabývali též hodnocením vývoje meziregionálních rozdílů v ČR. Obdobně i L. Bučinová a P. Bučina (2009) diskutovali otázku možné kvantifikace sociálně-ekonomických dopadů hospodářské krize v regionech. Dopady krize na zaměstnanost v Ústeckém kraji se zabýval J. Koutský (2011). Z řady prací zabývajících se konkrétními dopady ekonomické krize na menší území než kraj lze jmenovat především studii M. Baštové (2011), která se zabývala vlivem krize na situaci na trhu práce v Plzni a jejím zázemí. Kromě trhu práce je ve spojení s krizí asi nejvíce studována otázka dopadů krize nejen na celou národní ekonomiku, ale především dopadů na jednotlivá odvětví průmyslu v ČR, tedy ten sektor hospodářství, který byl krizí dosud postižen nejvíce. Mezi takovéto práce lze zařadit odborné články M. Rojíčka (2009), E. Kislingerové (2009, 2011), D. Dubské (2009, 2011) a O. Šerého (2010, 2011). Co se týče vědeckých článků autorů ze sousedních zemí, tak na prvním místě lze jmenovat slovenského regionálního geografa J. Bučka (2010), který se zabýval prostorovými aspekty a politickou reakcí v období finanční a ekonomické krize na Slovensku. Časoprostorové aspekty nezaměstnanosti na Slovensku v procesu ekonomické transformace a krize analyzovali V. Lauko, F. Križan a D. Gurňák (2009, 2010). Z polských geografů se zabýval dopady krize na změny produkce jednotlivých průmyslových odvětví v Polsku T. Rachwał (2011) a změnami na trhu práce v Dolnoslezském vojvodství P. Brezdeň a W. Spallek (2010). Z ruských autorů značný ohlas vyvolal příspěvek N. M. Syssoevy a P. A. Sadovského (2011) věnovaný dopadům ekonomické krize na prostorovou strukturu „síťové společnosti“, který byl představen na mezinárodní konferenci v Krakowě. Soubor odborných regionálně-ekonomických a sociálně-geografických článků k dopadům ekonomické krize není dosud široký. Jednou z možných příčin může být skutečnost, že řada odborníků udává, že krize v oblasti střední a východní Evropy, i přes pozitivní ekonomické signály, zejména v roce 2010, nebyla dosud ukončena. Cílem příspěvku je snaha poukázat na skutečnost, že světová krize nemusí působit pouze ve směru jejího vlivu na prohlubování regionálních rozdílů, ale právě naopak. To tedy znamená, že v době trvání krize se regionální rozdíly mohou zmenšovat. Tato hypotéza se opírá o myšlenku, že globální ekonomická krize má v řadě zemí celoplošný charakter, ale její negativní dopady na hospodaření jsou často výraznější v podnicích úspěšně prosperujících v nekrizovém období. To samé platí i o úspěšných regionech. Jako základní ukazatel vypovídající zprostředkovaně o ekonomice analyzovaných regionů (76 okresů ČR a hlavní město Praha) byla vybrána míra nezaměstnanosti (při vědomí, že ekonomika může růst, ale situace na trhu práce se může zhoršovat), neboť pro okresy není u nás počítán hrubý domácí produkt. Regionální rozdíly byly posuzovány pomocí jedné ze základních měr variability, a to variačním koeficientem.
*01 | 2012
přehledy a diskuse
regionální studia
*01 | 2012
Obrázek č. 1: Vývoj počtu nezaměstnaných a míry nezaměstnanosti v EU-27 od II. čtvrtletí 2008 do IV. čtvrtletí 2010
Zdroj dat: Eurostat, Databáze LABORSTA, 2010 Tabulka č. 1: Míra nezaměstnanosti v zemích EU od II. čtvrtletí 2008 do II. čtvrtletí 2010
Země Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Vel. Británie EU
2. Q 2008 3. Q 2008 4. Q 2008 6,8 7,2 7,2 5,8 5,4 5,2 4,4 4,3 4,5 3,1 3,3 3,8 7,4 7,2 7,1 4,1 6,5 7,7 5,5 6,9 8,0 7,5 7,5 7,9 10,5 11,8 14,0 7,7 7,9 8,2 6,8 6,8 6,9 3,5 3,5 3,7 6,2 7,5 10,3 4,5 6,5 8,2 4,8 5,1 5,2 7,7 7,8 8,1 5,9 5,9 6,1 3,1 3,0 3,0 3,6 3,7 4,0 7,3 7,0 7,0 7,7 7,9 7,9 5,8 5,8 5,9 4,4 4,2 4,3 10,0 9,0 8,9 6,3 6,4 6,7 6,0 6,2 6,7 5,3 5,8 6,3 6,9 7,1 7,5
1. Q 2009 7,6 5,9 5,5 4,8 7,3 10,9 10,2 8,8 16,6 9,0 7,4 4,4 13,4 11,1 5,4 9,3 6,6 3,2 4,5 7,5 8,8 6,2 5,0 10,0 7,4 7,5 7,0 8,2
2. Q 2009 7,7 6,3 6,5 6,0 7,6 13,4 11,8 9,2 17,9 9,4 7,6 5,2 16,5 13,5 5,3 9,7 7,0 3,5 4,8 8,0 9,4 6,4 5,8 11,3 8,2 8,4 7,7 8,8
3. Q 2009 4. Q 2009 8,1 8,1 7,0 8,2 7,3 7,4 6,3 7,1 7,6 7,5 15,3 15,6 12,5 13,0 9,7 10,2 18,7 19,0 9,6 9,9 8,0 8,3 5,7 6,2 18,6 19,9 14,4 15,9 5,1 4,9 10,5 10,7 7,2 7,1 3,9 4,2 5,1 4,8 8,5 8,8 10,2 10,2 7,2 7,6 6,4 6,5 12,7 14,1 8,6 8,7 8,6 8,8 7,8 7,8 9,2 9,4
Zdroj dat: Eurostat, Databáze LABORSTA, 2010
40
1. Q 2010 8,4 9,3 7,8 7,2 7,3 19,0 12,8 11,1 19,3 9,9 8,4 6,5 20,0 17,2 4,9 11,3 7,0 4,5 4,5 9,7 10,5 7,3 6,8 14,6 8,7 8,7 7,9 9,6
2. Q 2010 8,5 10,0 7,3 7,3 6,9 18,6 13,5 12,2 20,0 9,9 8,4 7,0 19,4 18,2 4,9 11,3 6,7 4,5 4,5 9,6 11,0 7,1 7,3 14,4 8,5 8,6 7,8 9,7
regionální studia kazovaly rozdílnou intenzitu. V některých zemích však napětí na trhu práce bylo ovlivňováno i specifickými problémy národních ekonomik. K zemím s největším nárůstem míry nezaměstnanosti (Lotyšsko, Estonsko, Litva a Španělsko) se přiřadilo také Irsko (nárůst o 5 procentních bodů). Hospodářská krize zasáhla irskou ekonomiku již ve druhé polovině roku 2007 v důsledku problémů tamního realitního trhu a nerozvážného poskytování velmi rizikových hypoték. Následující negativní vývoj byl umocněn nástupem finanční a ekonomické krize v průběhu roku 2008, což vedlo v roce 2009 k rušení řady pracovních míst (v roce 2010 byla irská vláda nucena přijmout pomoc ve výši 85 mld. eur ze strany zemí začleněných do Evropské měnové unie). Na druhé straně během roku 2009 míra nezaměstnanosti v Německu vzrostla pouze ze 7,1 % (IV. čtvrtletí 2008) na 7,5 % (IV. čtvrtletí 2009). A v malém Lucembursku došlo dokonce k poklesu nezaměstnanosti (viz Tabulka č. 1). Obrázek č. 2 dokumentuje, že ekonomická krize v EU přispěla k prohloubení rozdílů v situaci na trhu práce mezi jednotlivými zeměmi. Rozdíly jsou měřeny variačním koeficientem, který je definovaný jako podíl směrodatné odchylky a absolutní hodnoty střední hodnoty v souboru 27 zemí Evropské unie. Variační koeficient u míry nezaměstnanosti v polovině roku 2008 činil pouhých 0,27, ale o dva roky později již 0,46. Jeho hodnota vzrostla o 70 %. Ve druhém čtvrtletí 2008 míru nezaměstnanosti 10 % a více vykazovaly pouze 2 země – Španělsko (10,5 %) a Slovensko (10,0 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti ve výši 3,1 % byla zjištěna v Dánsku a Nizozemsku. Variační rozpětí (rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou) u míry nezaměstnanosti činilo tedy 7,4 procentní body. O dva roky později to však již bylo 15,5
procentních bodů (Nizozemsko a Rakousko – 4,5 %, Španělsko – 20,0 %). Počet nezaměstnaných v Evropské unii dosáhl maxima (23,2 mil. osob). Nárůst počtu nezaměstnaných v celé EU pokračoval i v první polovině roku 2010, ale zatímco v prvním čtvrtletí tento nárůst činil 490 tis. osob, ve druhém čtvrtletí, i díky vzniku volných pracovních míst sezónního charakteru, nárůst dosahoval již jen necelých 90 tis. nezaměstnaných. Ve druhém čtvrtletí 2010 byl tedy v EU zjištěn nejvyšší počet nezaměstnaných, který překročil hranici 23,2 mil. Ve druhé polovině roku 2010 byl již registrován mírný úbytek nezaměstnaných (230 tis. za obě čtvrtletí). V polovině roku 2010 bylo prohlubování rozdílů mezi zeměmi EU v míře nezaměstnanosti zastaveno (ve třetím čtvrtletí 2010 variační koeficient klesl na 0,45 a ve čtvrtém čtvrtletí dokonce na 0,43). Míra nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí 2010 klesla na 9,6 %. Během roku 2010 míra nezaměstnanosti v EU tedy mírně vzrostla, ale ve třinácti zemích však míra již klesala, nevyjímaje Českou republiku. Ta ve IV. čtvrtletí roku 2009 vykazovala míru nezaměstnanosti ve výši 7,4 % a v odpovídajícím čtvrtletí následujícího roku míra nezaměstnanosti podle výběrového šetření pracovních sil klesla na 7,1 %. Největším nárůstem nezaměstnanosti ze zbývajících čtrnácti zemí se prezentovalo Řecko, kde míra během roku 2010 vzrostla z 10,2 % na 14,1 %. V této zemi byly dopady globální ekonomické krize zvýrazněny strukturálními nedostatky řecké ekonomiky provázené razantním zhoršením stavu řeckých veřejných financí (tzv. dluhová krize, hrozba státního bankrotu). Vysoký nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán také v Bulharsku (z 8,2 % na 11,3 %). Zde se k vlivu globální kri-
Obrázek č. 2: Míra nezaměstnanosti a variační koeficient na konci jednotlivých čtvrtletí v období 2008 – 2010 v Evropské unii
Zdroj dat: Eurostat, Databáze LABORSTA, 2010
41
přehledy a diskuse
*01 | 2012
přehledy a diskuse
regionální studia
*01 | 2012
ze na trh práce přiřadily i ekonomické potíže země (skrytý rozpočtový deficit). Bulharsku však dluhová krize nehrozí, neboť jeho státní dluh byl na počátku roku 2010 pouze 16 procent HDP země, což bylo ve srovnání s Řeckem zhruba sedmkrát méně. Poslední data o vývoji situace na trhu práce v Evropské unii naznačují, že ekonomická krize na počátku roku 2011 oslabovala. V prvním čtvrtletí 2011 počet nezaměstnaných klesl na 22,7 mil., což je o 300 tis. osob méně oproti čtvrtému čtvrtletí 2010 a o 500 tis. méně oproti odpovídajícímu prvnímu čtvrtletí 2010. To znamená, že v prvním čtvrtletí roku 2011 byl poprvé v EU zaznamenán meziroční pokles nezaměstnaných v období globální ekonomické krize. Míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí 2011 klesla na 9,5 %. Poté však počet nezaměstnaných v EU rostl, a to zejména v souvislosti s hospodářskými problémy Řecka, Španělska a Portugalska (v Itálii míra nezaměstnanosti mírně klesala). V Řecku v druhém čtvrtletí roku 2011 míra nezaměstnanosti vzrostla na 16,6 % a ve Španělsku dokonce na 21,0 %.
Vývoj nezaměstnanosti v ČR v období před krizí Česká republika vynikala nízkou mírou nezaměstnanosti zejména v první polovině devadesátých let (viz Obrázek č. 3). V období 1990 – 1996 míra nezaměstnanosti překročila čtyřprocentní hranici pouze ve dvou měsících, a to na konci prosince 1991 a na konci ledna 1992. Příznivou situaci na trhu práce způsobilo i faktické odložení vlastní restrukturalizace zejména průmyslových podniků z důvodů zvolené hlavní metody privatizace (kuponová – akcie do rukou občanů). Poddimenzovaný terciární sektor ekonomiky ČR v té době
stačil absorbovat většinu uvolněných pracovníků ze zemědělství i průmyslu. Přes příznivou situaci na trhu práce v ČR existovaly i v první polovině devadesátých let okresy s vyšší mírou nezaměstnanosti. Ta však nedosahovala ani hranice 10 %. Mezi problémová území patřily především méně industrializované okresy s vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství. Často se jednalo o oblasti, které byly v období po druhé světové válce a po odsunu německého obyvatelstva dosidlovány. Jednalo se především o okresy Znojmo, Bruntál, Šumperk a Louny. Na vyšší míře nezaměstnanosti v okrese Vsetín se podílel malý odbyt výrobků podniků zaostalého elektrotechnického průmyslu, v okrese Třebíč šlo i o zastavení výroby obuvi v okresním městě. Na druhé straně v některých okresech míra nezaměstnanosti nedosahovala dlouhodobě ani hodnoty 1 % (hlavní město Praha, okresy Praha-východ, Praha-západ a Plzeň-jih). Do souboru okresů s vyšší mírou nezaměstnanosti se v polovině devadesátých let začínají dostávat okresy orientované na těžbu hnědého a černého uhlí a také na hutnictví železa. Šlo především o území Severočeského hnědouhelného revíru a Ostravsko-karvinských dolů. Na konci roku 1995 nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazoval okres Most (7,3 %); následovaly Louny (7,1 %) a Karviná (6,6 %). V roce 1996 míra nezaměstnanosti v okrese Most dosahovala 9,4 % a o rok později to bylo již 12,4 %. Odložená restrukturalizace promítající se později do rozsáhlejšího uvolňování pracovníků znamenala, že míra nezaměstnanosti rostla i v jiných okresech. Na konci roku 1997 vyšší nezaměstnanost než 10 % měly kromě Mostu také okresy Chomutov, Louny a Karviná. V celé České republice v té době bylo téměř 270 tis. nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti na konci roku již překročila hranici 5 %.
Obrázek č. 3: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1990 – 2007 (k 31. 12.)
Zdroj dat: Počet uchazečů a volných pracovních míst, MPSV ČR, 1991 - 2008
42
regionální studia Tabulka č. 2: Vývoj základních charakteristik trhu práce v ČR na konci jednotlivých čtvrtletí let 2007 - 2010
Konec čtvrtletí IV. čtvrtletí 2007
Počet uchazečů
Počet volných míst
Počet uchazečů na 1 volné místo
Míra nezaměstnanosti
354 878
141 066
2,5
6,0
I. čtvrtletí 2008
336 297
151 311
2,2
5,6
II. čtvrtletí 2008
297 880
151 881
2,0
5,0
III. čtvrtletí 2008
314 558
139 557
2,3
5,3
IV. čtvrtletí 2008
352 250
91 189
3,9
6,0
I. čtvrtletí 2009
448 912
55 412
8,1
7,7
II. čtvrtletí 2009
463 555
43 402
10,7
8,0
III. čtvrtletí 2009
500 812
38 844
12,9
8,6
IV. čtvrtletí 2009
539 136
30 927
17,4
9,2
I. čtvrtletí 2010
572 824
33 137
17,3
9,7
II. čtvrtletí 2010
500 500
32 927
15,2
8,5
III. čtvrtletí 2010
500 481
35 100
14,3
8,5
IV. čtvrtletí 2010
561 551
30 803
18,2
9,6
Zdroj dat: Počet uchazečů a volných pracovních míst, MPSV ČR, 2008 - 2011, vlastní výpočty
Počet nezaměstnaných v ČR se přiblížil poprvé hranici 500 tis. na konci roku 1999 a jak znázorňuje Obrázek č. 3, zmiňovaná hranice byla prolomena na konci roku 2002. Více než 0,5 mil. nezaměstnaných vykazovala Česká republika i v letech 2003 – 2005. Jde o nezaměstnané, kteří byli registrováni na úřadech práce (ÚP). Údaje za ČR o nezaměstnaných pocházející z výběrového šetření pracovních sil jsou i o více než 100 tis. osob nižší než je tomu v případě registrovaných. Nejvyšší počet nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce byl vykázán na konci roku 2003, a to 542 tis. Tento počet reprezentoval míru nezaměstnanosti ve výši 10,3 %. V roce 2004 se však v ČR změnila metodika výpočtu míry registrované nezaměstnanosti, která již nezapočítává všechny uchazeče o zaměstnání registrované na ÚP, ale pouze tzv. „dosažitelné“ uchazeče, tedy ty, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Kdybychom vzali v potaz novou metodiku, tak by míra nezaměstnanosti na konci roku 2003 byla v ČR nižší (asi 9,7 %). Výběrové šetření pracovních sil vykazovalo za čtvrté čtvrtletí 2003 pro ČR míru nezaměstnanosti ve výši 8,1 %. Na konci roku 2003 byla zjištěna nejvyšší míra nezaměstnanosti v okresech Most (23,5 %) a Karviná (20,4 %). Počet okresů s mírou nezaměstnanosti nižší než 5 % se zredukoval na pouhých pět. Jednalo se o okresy Praha-západ (3,0 %), Praha-východ (3,8 %), hlavní město Praha (4,0 %), Benešov (4,7 %) a České Budějovice (4,8 %). Situace na trhu práce se začala rapidně zlepšovat – podobně jako v celé EU - až v roce 2006. Na konci roku 2007 počet registrovaných uchazečů na ÚP dosahoval 354,9 tis., z toho dosažitelných bylo 331,7 tis., takže míra nezaměstnanosti v ČR podle nové metodiky činila 6,0 %.
Ekonomická krize a trh práce v ČR Vývoj základních charakteristik trhu práce od konce roku 2007 do konce roku 2010 uvádí číselně Tabulka č. 2 a graficky Obrázek č. 4. V první polovině roku 2008 počet nezaměstnaných klesal a na jeho konci byl již nižší než 300 tis. Na druhé straně se zvyšoval počet volných pracovních míst, takže na jedno volné pracovní místo připadali pouze 2 uchazeči o zaměstnání. Během třetího čtvrtletí narostl celkový počet uchazečů o práci o 17 tis., což je obvyklý jev spojený s registrací nezaměstnaných absolventů jednotlivých typů škol do evidence úřadů práce. Nastupující krizi nám již začínají signalizovat údaje o nárůstu počtu uchazečů o práci a poklesu počtu volných pracovních míst během čtvrtého čtvrtletí 2008. Počet nezaměstnaných se během tohoto čtvrtletí zvýšil zhruba o 38 tis. (o rok dříve během IV. čtvrtletí počet nezaměstnaných přes sezónní vliv klesl o 10 tis.). Pokles počtu volných pracovních míst byl dokonce ještě vyšší. V evidenci úřadů práce ubylo více než 48 tis. volných pracovních míst. K největšímu nárůstu počtu nezaměstnaných došlo v prvním čtvrtletí 2009, během kterého jich přibylo téměř 100 tis. (96,5 tis.). Ve stejném období poklesl počet volných pracovních míst téměř o 36 tis. Ve druhém čtvrtletí 2009 se zvýšil počet nezaměstnaných o necelých 15 tis. (sezónní pracovní místa). Šlo tedy o výrazné zpomalení nárůstu nezaměstnanosti, nicméně v každém z dalších tří čtvrtletí byl nárůst počtu nezaměstnaných vyšší než 30 tis., takže na konci prvního čtvrtletí 2010 bylo v ČR téměř 573 tis. osob bez práce. Míra nezaměstnanosti 5 % v ČR z poloviny roku 2008 se za necelé dva roky téměř zdvojnásobila. Na konci března 2010 míra registrované nezaměstnanosti v ČR činila 9,7 % (podle VŠPS 7,8 % - viz Tabulka č. 1). V dalších měsících počet nezaměstnaných v ČR klesl na 500 tis. a míra nezaměstnanosti se dostala na úroveň 8,5 %.
43
přehledy a diskuse
*01 | 2012
přehledy a diskuse
regionální studia
*01 | 2012
Obrázek č. 4: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry nezaměstnanosti na konci jednotlivých čtvrtletí 2007– 2010
Zdroj dat: Počet uchazečů a volných pracovních míst, MPSV ČR, 2008 - 2011, vlastní výpočty
Nárůst míry nezaměstnanosti během dvouletého období (30. září 2008 – 30. září 2010) byl patrný ve všech 77 okresech ČR. Celorepublikový nárůst nezaměstnanosti v daném období činil 3,2 procentní body. Existovaly však oblasti s velmi malým nárůstem nezaměstnanosti, mezi které patřily jihočeské okresy Prachatice (nárůst o 1,6 procentních bodů), Písek a České Budějovice, dále Praha se svým zázemím (především okresy Praha-východ, Praha-západ, Benešov a Mladá Boleslav) a některé moravské a slezské okresy (Znojmo, Opava). Pouze těchto deset okresů v ČR vykázalo nižší nárůst nezaměstnanosti než již dříve zmiňovaný problematický okres Karviná (nárůst o 2,6 procentních bodů). Také u městských okresů (např. Plzeň-město a Brno-město) nebyl nárůst míry nezaměstnanosti příliš významný (méně než 3 procentní body). Na druhé straně se poměrně vysokým nárůstem nezaměstnanosti prezentovaly okresy na území střední a severní Moravy: ve čtyřech okresech (Prostějov, Kroměříž, Bruntál a Nový Jičín) vzrostla míra nezaměstnanosti o více než pět procentních bodů. V české části republiky byl největší nárůst nezaměstnanosti zjištěn v okrese Sokolov (o 4,9 procentních bodů). Okresy vyznačující se dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti patřily spíše do souboru okresů s nižším nárůstem nezaměstnanosti ve sledovaném období. Rozmístění okresů s nízkou či vysokou nezaměstnaností se během sledovaných dvou let nijak významně nezměnilo (viz Obrázek č. 5 a č. 6). Na konci září 2008 existovaly v ČR tři okresy, ve kterých míra nezaměstnanosti překračovala hodnotu 10 % (Most 12,2 %, Karviná 11,4 % a Teplice 10,1 %) a dále dva okresy, ve kterých byla míra nezaměstnanosti menší než 2 % (Praha-východ 1,8 % a Praha-západ 1,8 %). O dva roky později jediným okresem, ve kterém míra nezaměstnanosti překročila hranici 15 %, byl Most (15,7 %)
44
a okresem, ve kterém byl sledovaný ukazatel nižší než 4 %, byl okres Praha-východ (3,9 %). Vývoj míry nezaměstnanosti ve sledovaných 76 okresech ČR a v hlavním městě Praze v období globální ekonomické krize však v žádném případě nevedl k narůstání regionálních disparit na trhu práce. Obrázek č. 7 graficky znázorňuje vývoj sledovaného variačního koeficientu vzhledem k vývoji míry nezaměstnanosti v období krize. Zatímco míra nezaměstnanosti rostla v období červen 2008 až březen 2010 a poté došlo k jejímu poklesu, variační koeficient se v průběhu krize pravidelně snižoval, a to i v období, kdy počet nezaměstnaných překračoval hranici 500 tis. Na konci III. čtvrtletí 2010 klesla jeho hodnota na 0,30. O snižování regionálních rozdílů v nezaměstnanosti v období ekonomické krize napovídá i analýza míry nezaměstnanosti v okresech ČR v měsících, kdy počet nezaměstnaných mírně překračoval hranici 500 tis. Tato hranice byla u nás poprvé překročena v lednu 2000. Za další časové horizonty byly zvoleny tyto měsíce: prosinec 2002, březen 2006, září 2009 a duben 2011. Hranice 500 tis. nezaměstnaných znamenající přibližně stejnou míru nezaměstnanosti za ČR byla zvolena záměrně, neboť hodnota variačního koeficientu je silně ovlivňována výší střední hodnoty (průměrná míra nezaměstnanosti vypočítána ze 77 hodnot měr nezaměstnanosti za okresy ČR). Počty uchazečů o zaměstnání v analyzovaných měsících jsou uvedeny v Tabulce č. 3. Kromě variačního koeficientu byly na soubor měr nezaměstnanosti za okresy použity i další míry variability (variační rozpětí, průměrná a směrodatná odchylka). Z tabulky plyne, že variační koeficient v měsících předkrizového období se pohyboval v intervalu 0,38 – 0,42, zatímco v období krize (září 2009 a duben 2011) jeho hodnota činila jenom 0,30. I hodnoty ostatních měr variability jednoznačně
regionální studia
přehledy a diskuse
*01 | 2012 Obrázek č. 5: Míra nezaměstnanosti v okresech ČR k 30. 9. 2008
Zdroj dat: Počet uchazečů a volných pracovních míst, MPSV ČR, 2008
Obrázek č. 6: Míra nezaměstnanosti v okresech ČR k 30. 9. 2010
Zdroj dat: Počet uchazečů a volných pracovních míst, MPSV ČR, 2010
45
přehledy a diskuse
regionální studia
*01 | 2012
Obrázek č. 7: Míra nezaměstnanosti a variační koeficient na konci jednotlivých čtvrtletí 2007 – 2010 v České republice
Zdroj dat: Počet uchazečů a volných pracovních míst, MPSV ČR, 2008 - 2011, vlastní výpočty
přesvědčují, že v předkrizovém období existovaly daleko větší regionální rozdíly na trhu práce, než tomu bylo v období krize. Podobné analýze byly podrobeny míry nezaměstnanosti za větší územní jednotky, a to kraje (NUTS 3). Variační koeficient ve vybraných měsících v předkrizovém období se pohyboval v intervalu 0,34 – 0,36, v období krize byl však v daleko nižší hladině (0,25 – 0,27). Kde hledat příčiny snižování regionálních rozdílů na trhu práce v České republice? Lze se domnívat, že na snižování rozdílů v období krize měla pozitivní vliv poměrně úspěšně realizovaná státní regionální politika. Prakticky všechny nástroje regionální politiky v období od roku 1998 byly zacíleny na zlepšení podnikatelského prostředí ve strukturálně postižených a také hospodářsky zaostalých regionech. Z nástrojů, které přinesly pozitivní efekty, lze jmenovat především rozsáhlý pobídkový systém pro investory, který spočíval v dotacích na nově vytvořená pracovní místa, v dotacích na rekvalifikace, v daňových prázdninách a také v možnostech získat levně zainvestovaný pozemek pro výstavbu výrobních hal. Mezi příznivě hodnocené nástroje regionální politiky patřily i dotace na výstavbu průmyslových zón. Z analýzy přílivu přímých zahraničních investic do jednotlivých okresů ČR vyplývá, že tyto směřovaly v posledních letech především do oblastí s vyšší mírou nezaměstnanosti. V pořadí okresů podle objemu přímých zahraničních investic za období let 1993 – 2008 připadajících na jednoho bydlícího obyvatele se za hlavní město Prahu a okres Mladá Boleslav zařadil již okres Most a za něj další strukturálně postižený okres Ostrava-město. Do souboru okresů s vyšším příjmem investic patří i další problémové okresy, např. v Ústeckém kraji se jedná o okresy Teplice a Chomutov (Hlaváček, P., 2009). V průběhu krize, kromě podniků řazených do automobilo-
46
vého průmyslu, byly často více negativně zasaženy i starší průmyslové výrobní kapacity jiných průmyslových odvětví. Takovéto výrobní kapacity však ve strukturálně postižených nebo hospodářsky zaostalých oblastech často ukončily činnost již v předkrizovém období. Uvolňováním pracovníků v tradičních průmyslových subjektech byly během krize tedy postiženy daleko více tzv. „neproblémové“ oblasti. Jednalo se především o uvolňování pracovníků v průmyslu skla, keramiky a porcelánu a také v průmyslu textilním, oděvním a kožedělném. Na konci října 2010 počet uchazečů o zaměstnání klesl pod hranici 0,5 mil., v listopadu došlo k jejich mírnému nárůstu, ale v prosinci byl nárůst vysoký, neboť ke konci roku 2010 bylo u nás evidováno 561,6 tis. nezaměstnaných. Během posledního měsíce míra nezaměstnanosti vzrostla z 8,6 % na 9,6 %. Důvodem mohla být sezónnost v některých výrobních činnostech, jako je zemědělství, stavebnictví, služby a cestovní ruch, nebo pokles kupní síly obyvatelstva v důsledku ekonomické krize, který se následně promítl do zvýšeného počtu ukončování živností. Na zvýšeném počtu registrovaných lidí bez práce v závěru roku se mohla významně podepsat i novela zákona o zaměstnanosti měnící od 1. ledna 2011 některé podmínky vyplácení podpory v nezaměstnanosti (snížila výši podpory v nezaměstnanosti uchazečům, kteří sami bez vážného důvodu ukončí pracovní poměr nebo na základě dohody se zaměstnavatelem, dále zrušila možnost souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti s výkonem tzv. nekolidujícího zaměstnání a rovněž zrušila pobírání podpory po dobu, kdy uchazeči přísluší zákonné odstupné či odchodné). V prosinci 2010 začalo docházet i k uvolňování zaměstnanců ve veřejné správě, ke kterému mělo dojít až během roku 2011. Během posledního čtvrtletí roku 2010 vzrostla míra nezaměstnanosti téměř ve všech okresech ČR, nejvíce v okre-
regionální studia
přehledy a diskuse
*01 | 2012
Obrázek č. 8: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce v České republice na konci měsíců v letech 1991 – 2011 (poslední údaj květen 2011)
Zdroj dat: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, MPSV ČR, 2011
Tabulka č. 3: Míry variability pro míru nezaměstnanosti v okresech ČR ve vybraných měsících
Míry variability/měsíc a rok
Leden 2000
Prosinec 2002
Březen 2006
Září 2009
Duben 2011
počet uchazečů o zaměstnání
508,5
514,4
514,8
500,8
513,8
variační rozpětí
17,8
18,9
18,2
13,3
12,5
průměrná odchylka
3,1
3,3
3,0
2,2
2,2
směrodatná odchylka
3,84
4,12
3,79
2,77
2,79
variační koeficient
0,38
0,42
0,41
0,30
0,30
Zdroj dat: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, MPSV ČR, 2000 – 2011
sech Jeseník z 12,6 % na 19,7 %, Znojmo z 10,5 % na 14,7 % a Břeclav z 9,9 % na 13,3 %. K nárůstu nezaměstnanosti nedošlo pouze v hlavním městě Praze a v okresech Praha – západ a Jablonec nad Nisou, ve kterých míra nezaměstnanosti na konci roku 2010 byla shodná s mírou nezaměstnanosti na konci třetího čtvrtletí 2010. Regionální rozdíly mezi okresy ČR začaly narůstat, variační koeficient se zvýšil během tří měsíců z 0,30 na 0,32. Důsledky ekonomické krize lze studovat i z hlediska vývoje meziročního nárůstu či poklesu hrubého domácího produktu dle jednotlivých čtvrtletí let 2008 - 2010. Meziroční nárůst nižší než 4 % byl před krizí naposledy zaznamenán ve druhém čtvrtletí 2004, poté byla hranice 4 % již pravidelně překračována. Ještě v posledním čtvrtletí roku 2007 činil meziroční růst HDP 5,4 %. Ale hned v následujícím čtvrtletí klesl tento růst na 3,2 % (je však nutné přihlédnout ke sku-
tečnosti, že sledovaný ukazatel dosáhl v prvním čtvrtletí 2007 velmi vysoké hodnoty, a to 7,4 %). Z následujícího obrázku je patrné, že v roce 2008 došlo ke zpomalení tempa růstu HDP, přičemž meziroční pokles byl zaznamenán teprve v prvním čtvrtletí 2009. Pokles byl vykázán ještě v dalších třech čtvrtletích (naposledy ve čtvrtém čtvrtletí 2009). Z nárůstu ve výši 1,1 % v prvním čtvrtletí 2010 však nelze vyvozovat žádné předčasné závěry o ukončení krize, neboť tento nárůst se vztahoval k prvnímu čtvrtletí 2009, tedy k období, kdy vliv krize na ekonomiku ČR byl již výrazný. V dalších čtvrtletích roku 2010 byl meziroční nárůst vždy vyšší než 2 %, takže meziroční index změny hrubého domácího produktu v roce 2010 oproti roku 2009 činil 2,2 %. Dopady hospodářské krize na ekonomiku státu lze pozorovat také na základě hodnocení změn v zaměstnanosti, resp.
47
přehledy a diskuse
regionální studia
*01 | 2012
Obrázek č. 9: Meziroční index změny v počtu nezaměstnaných dle měsíců v období červen 2010 – červen 2011
Zdroj dat: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, MPSV ČR, 2009 – 2011
Obrázek č. 10: Čtvrtletní výdaje na HDP a meziroční index změny HDP dle čtvrtletí v letech 2008 – 2010.
Zdroj dat: Vybrané tabulky čtvrtletních národních účtů IV. čtvrtletí 2010, ČSÚ, 2011
48
regionální studia Tabulka č. 5: Změny ve struktuře zaměstnanosti v národním hospodářství v letech 2008 – 2010 (tis. osob)
Sektory
II. čtvrtletí 2008 IV. čtvrtletí 2008
II. čtvrtletí 2009
IV. čtvrtletí 2009
163,1
155,2
148,9
II. čtvrtletí 2010 IV. čtvrtletí 2010
I. sektor
164,7
154,9
148,4
II. sektor
2 031,0
2 027,2
1 920,6
1 865,6
1 840,7
1 885,1
- průmysl
1 566,5
1 560,4
1 421,0
1 360,9
1 362,0
1 439,5
III. sektor
2 807,3
2 843,0
2 865,3
2 912,3
2 885,1
2 885,0
Celkem
5 003,3
5 033,5
4 941,3
4 927,3
4 880,9
4 918,8
Zdroj dat: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve II. čtvrtletí 2008, ...., Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2010, ČSÚ, 2008 - 2011
snižování počtu pracovníků ve výrobních sektorech národního hospodářství, a to na základě dat získaných z výběrového šetření pracovních sil. Pokles zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu (I. sektor národního hospodářství) je třeba sledovat v souvislosti se sezónností počtu pracovních míst, která je pro tento sektor typická. Pokles počtu pracovníků v I. sektoru se podle této logiky zastavil v první polovině roku 2010, neboť v něm bylo na konci druhého čtvrtletí zaměstnán zhruba stejný počet osob, jako na konci druhého čtvrtletí roku 2009, ovšem o skoro 10 tis. osob méně než ve stejné době v roce 2008. Za dva roky tak v primárním sektoru klesla zaměstnanost o 6,0 %. Daleko více zasáhla krize II. sektor ekonomiky, a to především průmysl, neboť stavebnictví vykázalo mezi lety 2008 a 2009 dokonce nárůst počtu pracovníků (neplatí to již však pro rok 2010 – pokles o 60 tis. pracovníků, ani pro první polovinu roku 2011). Výrazné propouštění nastalo v průmyslu v průběhu prvního pololetí roku 2009 a kontinuálně pokračovalo i v pololetí druhém. Ovšem podobně jako v případě I. sektoru nastal v prvním pololetí roku 2010 obrat a průmysl jako celek vykázal ve srovnání se stavem na konci roku 2009 dokonce mírný nárůst zaměstnanosti. Od konce prvního pololetí roku 2008 ztratil průmysl v České republice během dvou let přes 200 tis. pracovníků, což v relativním vyjádření znamenalo pokles zaměstnanosti v tomto odvětví o 13,1 %. Část uvolněné pracovní síly z výrobních odvětví našla uplatnění v sektoru služeb, v němž v průběhu krize počet pracovníků vzrostl o 77,8 tis. osob, tj. o 2,8 %. Celkem tedy v ČR od konce prvního pololetí roku 2008 do poloviny roku 2010 poklesla zaměstnanost o 2,4 %, což v absolutním vyjádření znamená, že zde ubylo přes 122 tis. pracovních pozic. Je zřejmé, že uvolňování pracovníků v jednotlivých odvětvích průmyslu v období II. čtvrtletí 2008 – II. čtvrtletí 2010 nabývalo různé intenzity. Největší úbytek pracovníků však nebyl zaznamenán v automobilovém průmyslu (toto odvětví vykázalo ve druhém sledovaném roce dokonce mírný nárůst počtu pracovníků), ale v průmyslu textilním. Počet pracovníků v tomto odvětví, ale také v oděvním, sklářském, nábytkářském průmyslu a ve slaboproudé elektronice klesl během dvou let o čtvrtinu (viz Obrázek č. 10). Naopak velmi nízkým úbytkem pracovníků se prezentovalo dopravní strojírenství (mimo výrobu automobilů), koksárenství a také výroba a rozvod energií a vody.
Poklesu počtu zaměstnanců v jednotlivých průmyslových odvětvích však neodpovídaly změny ve výrobě v těchto odvětvích. Pomineme-li těžbu, tak ve zpracovatelském průmyslu došlo dokonce během analyzovaného období II. čtvrtletí 2008 – II. čtvrtletí 2010 k nárůstu výroby u ostatních dopravních prostředků, výroby počítačů a elektroniky a výroby motorových vozidel (viz Obrázek č. 11). Pokles výroby farmaceutik i výroby potravin byl v konečném důsledku minimální. Největší propad ve výrobě byl zaznamenán v kožedělném průmyslu. Z průmyslových odvětví bylo na počátku krize nejvíce zasaženo strojírenství zahrnující i výrobu motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků. Právě automobilový průmysl byl ve světě, ale i u nás s krizí nejčastěji spojován. V České republice však automobilky vykázaly v roce 2009 rekordní počet vyrobených aut, což bylo dáno efektem státních dotací v sousedních zemích na nákup nových automobilů (tzv. šrotovné) a také spuštěním výroby v nošovickém závodě korejské automobilky Hyundai Motor. O něco menší propad výroby než strojírenství vykázala v roce 2009 odvětví průmyslu chemického, plastikářského, hutnického, kovozpracujícího a elektrotechnického. Tyto obory včetně strojírenství (a automobilového průmyslu) zažívaly v roce 2010 nárůst výroby a v podstatě i v současnosti v ČR představují tahouny průmyslové výroby. Na druhé straně existují v ČR obory, které vykázaly propady produkce v obou sledovaných obdobích (II. čtvrtletí 2008 – II. čtvrtletí 2009, II. čtvrtletí 2009 – II. čtvrtletí 2010), tzn., že se ještě nedokázaly vypořádat s poklesem poptávky. Jedná se především o oděvní, nábytkářský a sklářský průmysl a poněkud překvapivě i výrobu nápojů. Někteří významní zaměstnavatelé náležející do těchto odvětví byli nuceni v průběhu krizového období prakticky zcela ukončit výrobu a propustit své zaměstnance. Jednalo se například o oděvní jedničku v České republice OP Prostějov, sklářské firmy Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou, Crystalex Nový Bor atd. V některých případech však výroba byla obnovena novými nástupnickými subjekty. Zvýšená poptávka přispěla k mírnému nárůstu počtu pracovníků v průmyslu již ve druhé polovině roku 2010. Tento trend, i když v daleko mírnější formě, byl zachován i pro rok 2011, avšak v souvislosti s dluhovou krizí v Evropě lze v nejbližších letech očekávat, že počet zaměstnaných ve výrobních sektorech (včetně zemědělství a stavebnictví) bude klesat.
49
přehledy a diskuse
*01 | 2012
přehledy a diskuse
regionální studia
*01 | 2012
Obrázek č. 11: Změna zaměstnanosti v odvětvích průmyslu ČR v období II. čtvrtletí 2008 – II. čtvrtletí 2010 (II. čtvrtletí 2008 = 100)
Zdroj dat: Průmysl, energetika – časové řady, ČSÚ, 2010
Obrázek č. 12: Změna v průmyslové výrobě v ČR v období II. čtvrtletí 2008 – II. čtvrtletí 2010 (II. čtvrtletí 2008 = 100)
Zdroj dat: Průmysl, energetika – časové řady, ČSÚ, 2010
50
regionální studia Závěr Předkládaný článek se snaží především na základě analýzy údajů o nezaměstnanosti vyhodnotit dopady ekonomické krize na situaci na trhu práce v zemích Evropské unie a v okresech ČR a také na snižování či zvyšování regionálních rozdílů. Počátek hospodářské krize lze v EU i v ČR stanovit na čtvrté čtvrtletí roku 2008. Následujících 12 měsíců lze z hlediska vývoje situace na trhu práce považovat na období nejhlubší ekonomické krize. Ve druhém čtvrtletí 2010 se však začínají projevovat první náznaky oživení ekonomiky doprovázené také mírným snižováním nezaměstnanosti. Analýza vývoje míry nezaměstnanosti v zemích EU a v okresech ČR však především potvrdila předpoklad, že zatímco v EU (na úrovni států) docházelo v průběhu ekonomické krize z hlediska nezaměstnanosti k prohloubení rozdílů, v České republice se rozdíly v nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy snižovaly. Okresy vyznačující se dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti patřily ve sledovaném období spíše do souboru okresů s nižším nárůstem nezaměstnanosti. Dosavadní ekonomická krize měla významný dopad i na přechodný pokles výkonnosti české ekonomiky a v souvislosti s tím také na pokles objemu produkce především průmyslových firem, jehož důsledkem byl nárůst počtu nezaměstnaných a další přesun pracovní síly z průmyslu do sektoru služeb. Článek vznikl díky finanční podpoře MŠMT ČR při řešení výzkumných úkolů: PRF/2011/006 Krajina jako geosystém: změny v časové a prostorové situaci a jejich hlavní mechanismy EE2.3.09.0175 Stimulace lidských zdrojů ve výzkumu regionálního rozvoje (s akcentem na podporu výzkumného potenciálu v Ústeckém kraji)
Literatura • BACHTLER, J., DAVIES, S. (2010): The Geography of the Crisis in Western Europe: National and Regional Impacts and Policy Responses. In: Gorzelak, G., Goh, Ch. (eds.): Financial Crisis in Central and Eastern Europe: from similarity to diversity. Warsaw – Washington D.S., Verlag Barbara Budrich, pp. 224 235 • BAŠTOVÁ, M. (2011): Transformace průmyslu města Plzně. Disertační práce. Brno. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. 134 str. • BLAŽEK, J., CSANK, P. (2007): Nová fáze regionálního rozvoje v ČR? In: Sociologický časopis. 2007. roč. 43. č. 5. str. 945 – 965 • BLAŽEK, J. (2010): The Regional Impacts of the Global Financial and Economic Crisis in the Czech Republic. In: Gorzelak, G., Goh, Ch. (eds.): Financial Crisis in Central and Eastern Europe: from similarity to diversity. Warsaw – Washington D.S., Verlag Barbara Budrich, pp. 50 - 64 • BLAŽEK, J. (2010): Regional Unemployment Impacts of the global financial Crisis in the New Member States of the EU. In: Gorzelak, G., Goh, Ch. (eds.): Financial Crisis in Central and Eastern Europe: from similarity to diversity. Warsaw – Washington D.S., Verlag Barbara Budrich, pp. 253 - 274 • BREZDEŃ, P., SPALLEK, W. (2010): Rynek pracy województwa dolnośląskiego w okresie spowolnienia gospodarczego. In: Wpływ kryzysu na funkcjonowanie przedsiębiorstw oraz
•
•
• • • •
• • • • • • •
•
•
• •
zmiany struktur przestrzennych przemysłu i usług. 26. Międzynarodową Konferencję Naukową, Uniwersytet pedagogiczny w Krakowie, str. 15 BUČEK, J. (2010): The Financial and Economic Crisis in Slovakia – its Spatial Aspects and Policy Responses. In: Gorzelak, G., Goh, Ch. (eds.): Financial Crisis in Central and Eastern Europe: from similarity to diversity. Warsaw – Washington D.S., Verlag Barbara Budrich, pp. 190 - 208 BUČINOVÁ, L., BUČINA, P. (2009): Dopad světové krize na socioekonomické klima v regionech aneb Lze předem odhadnout změny socioekonomického klimatu a kvantifikovat možné následky v regionech? In: Regionální politika v České republice: Efekty a nové výzvy. Brno. GaREP Publishing. str. 81 - 88 DUBSKÁ, D. (2009): Český průmysl v době nastupující recese. Statistika: ekonomicko-statistický časopis. roč. 46. č. 5. str. 423 - 445. DUBSKÁ, D. (2011): Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku České republiky. ČSÚ. 21 str. DUSPIVOVÁ, K., SPÁČIL, P. (2010a): Dopad současné hospodářské krize na zaměstnanosti v ekonomických subjektech s 250 a více zaměstnanci. Statistika. 6. str. 459 - 476 DUSPIVOVÁ, K., SPÁČIL, P. (2010b): Dopad ekonomické krize na zaměstnanost a odměňování v ekonomických subjektech s 10 a více zaměstnanci. In: Reprodukce lidského kapitálu (vzájemné vazby a souvislosti, III. ročník). Praha. VŠE. str. 1 - 12 HLAVÁČEK, P. (2009): Diferenciace přímých zahraničních investic v Ústeckém kraji. Regional development and planning. roč. 1. č. 1. str. 139 - 146 JATI, Ľ. (1992): Nezaměstnanost obyvatelstva v Československu. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta MU v Brně. 120 str. KISLINGEROVÁ, E. (2009): Průmysl 2008/2009 – bitva o záchranu v zrdcadle statistických dat. Journal of competitiveness. 1. str. 84 – 105 KISLINGEROVÁ, E. (2011): Krize jako podnět zahájení ozdravných procesů v průmyslových podnicích. Journal of competitiveness. 1. str. 49 - 54 KOUTSKÝ, J. (2011): Staré průmyslové regiony: vývojové tendence, možnosti rozvoje. Disertační práce. Brno. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. 127 str. LACINA, V. (1984): Velká hospodářská krize v Československu (1929 – 1934). Academia. Praha. 217 str. LAUKO, V., KRIŽAN, F., GURŇÁK, D. (2009): Časovo-priestorové aspekty nezamestnanosti na Slovensku v procese ekonomickej transformácie a krízy. In: Klímová V. (ed.). XII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Masarykova univerzita. Brno. str. 58 - 65 LAUKO, V., GURŇÁK, D., KRIŽAN, F. (2010): Časovo-priestorové zmeny nezamestnanosti ako prejav regionálnych disparít na Slovensku. In: Fňukal, M., Frajer, J., Hercik, J. (eds.). Sborní příspěvků z konference 50 let geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. UP Olomouc. str. 403 – 411 LENNERT, M. (2010): The final decline of Western European industries? A Reflection Note on Structural Explanations of the Geography of the Crisis in Western Europe. In: Gorzelak, G., Goh, Ch. (eds.). Financial Crisis in Central and Eastern Europe: from similarity to diversity. Warsaw – Washington D.S. Verlag Barbara Budrich. pp. 17 - 34 NEČAS, J. (1938): Nezaměstnanost a podpůrná péče v Československu. Publikace SÚ ČSR. Praha. Orbis. 80 str. NOVÁK, V., TOUŠEK, V. (2010): Impacts of Economic Crisis on the Labour Market of the Czech Republic. In: X Międzynarodo-
51
přehledy a diskuse
*01 | 2012
přehledy a diskuse
regionální studia
•
•
• •
52
wa Konferencja z cyklu Przekształcenia Regionalnych Struktur Funkcjonalno-Przestrzennych na temat „Przestrzeń społecznoekonomiczna w okresie innowacji, integracji i globalizacji”. Abstracts. Uniwersytet Wroclawski. Wroclaw. str. 29 - 30 PILEČEK, J., ČERVENÝ, M., KLÍMA, J. (2010): Vybrané poznatky dopadu hospodářské krize na situaci jednotlivých regionů České republiky. In: Sborník příspěvků „Seminář - Výzkum pro řešení regionálních disparit v České republice“. Ostrava. Ataco spol. s.r.o. str. 53 - 62 RACHWAŁ, T. (2011): The impact of crisis on changes in industrial production in Poland. In: Zioło, Z., Rachwał, T. (eds.): Wpływ kryzysu na zachowania przedsiębiorstw oraz przemiany struktur regionalnych. Prace Komisji Geografii Przemysłu Polskiego Towarzystwa Geograficznego.Uniwersytet Pedagogiczny. Warszawa-Kraków. Nr. 17. pp. 99 -113 ROJÍČEK, M. (2009): Strukturální dopady recese v České republice. Bulletin CES VŠEM. 11. str. 1 - 4 SMITH, A., SWAIN, A. (2010): The Global Economic Crisis, Eastern Europe, and the Former Soviet Union: Models of Development and the Contradictions of Internationalization. Eurasi-
*01 | 2012 an Geography and Economics. Bellwether Publishing, Ltd. pp. 1 – 34 • SYSSOEVA, N. M., SADOVSKY, P. A. (2011): The impact of crisis on spatial structure of the Network Company. In: Zioło, Z., Rachwał, T. (eds.): Wpływ kryzysu na zachowania przedsiębiorstw oraz przemiany struktur regionalnych. Prace Komisji Geografii Przemysłu Polskiego Towarzystwa Geograficznego. Uniwersytet Pedagogicznyl Warszawa-Kraków. Nr. 17. pp. 42 – 46 • ŠERÝ, O. (2010). Dopady globální ekonomické krize na průmysl v Jihomoravském kraji. In Ph.D. Workshop 2010. Proceedings. Ostrava: Ústav Geoniky AV ČR. str. 66 - 73 • ŠERÝ, O. (2011): The impact of economic crisis on regions dominated by motor vehicles industry (the case of Vysočina Region). In: Zioło, Z., Rachwał, T. (eds.): Wpływ kryzysu na zachowania przedsiębiorstw oraz przemiany struktur regionalnych. Prace Komisji Geografii Przemysłu Polskiego Towarzystwa Geograficznego, Uniwersytet Pedagogiczny, Warszawa-Kraków, Nr. 17. pp. 155 - 163
