TRENDY TRHU SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ V ČESKÉ REPUBLICE Market Trends of Consumer Loans in the Czech Republic

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

TRENDY TRHU SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ V ČESKÉ REPUBLICE Market Trends of Consumer Loans in the Czech Republic Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Ing. Dalibor PÁNEK, Ph.D.

Bc. Šárka HAWERLANDOVÁ Brno, 2014

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2013/2014

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

HAWERLANDOVÁ Šárka

Obor:

Finance

Název tématu:

TRENDY TRHU SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ V ČESKÉ REPUBLICE Market trends of consumer loans in the Czech Republic

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Vytvoření přehledu právní úpravy a harmonizace předpisů pro poskytování spotřebitelských úvěrů v EU za posledních pět let, zhodnocení současně připravované právní úpravy v ČR a trendy čerpání spotřebitelských úvěrů v ČR ve stanoveném období. Postup práce a pouţité metody: 1) Specifika spotřebitelských úvěrů a jejich podstata 2) Vývoj právní úpravy a harmonizace s EU v ČR 3) Současný návrh právní úpravy a její přínos 4) Vývoj spotřebitelských úvěrů v ČR 5) Zhodnocení a predikce vývoje Pouţité metody: Deskripce, rozbor, komparace, predikce.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012. 423 s. ISBN 9788072612406. KOTÁSEK, Josef. Reklama na spotřebitelské úvěry v novém zákoně o spotřebitelských úvěrech: Větší (dez)orientace spotřebitele? Jurisprudence, Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, XIX, č. 7, s. 31-34. ISSN 1802-3843. NOVÝ, Zdeněk. Spotřebitelské úvěry a rozhodčí řízení. Jurisprudence, Praha: Wolters Kluwer, 2010, XIX, č. 7, s. 22-30. ISSN 1802-3843. Související webová stránka: ČSOB, KB, ČS, ČNB. Vedoucí diplomové práce:

Ing. Dalibor Pánek, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2013

Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2013

………………………………………… děkan

„Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci s názvem Trendy trhu spotřebitelských úvěrů v České republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Dalibora Pánka Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“

V Brně dne 12. května 2014

____________________________

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doktoru inţenýru Pánkovi za vstřícné vedení a ochotu při vypracovávání této diplomové práce. Poděkování patří i mému tatínkovi za celoţivotní inspiraci, odhodlání a víru, ţe všechno dopadne dobře.

Jméno a příjmení autora:

Šárka Hawerlandová

Název diplomové práce:

Trendy trhu spotřebitelských úvěrů v České republice

Název práce v angličtině:

Market Trends of Consumer Loans in the Czech Republic

Katedra:

financí

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Dalibor Pánek Ph.D.

Rok obhajoby:

2014

Anotace Předmětem diplomové práce „Trendy trhu spotřebitelských úvěrů v České republice“ je analýza situace na trhu spotřebitelských úvěrů, stavu zadluţení českých domácností a nejnovější vývoj. Parciálním cílem bylo i shrnutí platné legislativy týkající se nejen spotřebitelských úvěrů, ale i ochrany spotřebitele na finančním trhu. Celou prací prostupuje myšlenka potřeby vzdělání ve finanční sféře a nutnost zvyšování finanční gramotnosti na našem území jako prevence budoucího předluţování. Zajímavou kapitolou jsou i alternativy ke spotřebitelským úvěrům a finanční produkty s moţným potenciálem do budoucna, které stejně jako spotřebitelské úvěry mohou ohrozit finanční zdraví domácností. Annotation The subject of the submitted thesis „Market Trends of Consumer Loans in the Czech Republic“ is an analysis of the current situation on the consumer loan market, indebtedness of Czech household and latest developments. One of the partial goal is a summary of current legislation concerning not only about consumer loans, as well as consumer protection in the financial market. In the whole thesis appears the idea of a systematic educating in the financial sector and the need to increase financial literacy in our country as the prevention of future indebtedness. An interesting chapter is about alternatives to consumer loans and financial products with possible potential for the future, which, as consumer loans may threaten the financial health of households.

Klíčová slova Spotřebitelské úvěry, zadluţenost domácností, zákon o spotřebitelském úvěru, finanční gramotnost, RPSN, studentské půjčky, mikroúvěry, aukce půjček, ochrana spotřebitele

Keywords Consumer loans, household debts, annual percentage rate, consumer credit law, financial literacy, student loans, microcredits, loans auction, consumer protection

Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................... 13 1.

NOVODOBÁ HISTORIE A CHARAKTERISTIKA ÚVĚROVÁNÍ ............................. 14

1.1.

VYMEZENÍ SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU A JEHO ČLENĚNÍ ...........................................15

1.2.

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ DLE AKTUÁLNÍ LEGISLATIVY ...................................17

2.

PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ................................................... 19

2.1.

ZMĚNY V ZÁKONĚ O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU .........................................................19

2.1.1.

ODPOVĚDNÉ ÚVĚROVÁNÍ...........................................................................................19

2.1.2.

PŘEDRAŢENÉ TELEFONNÍ LINKY ...............................................................................20

2.1.3.

ZPROSTŘEDKOVATEL SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU..................................................20

2.1.4.

SANKCE ......................................................................................................................21

2.1.5.

SMĚNKY A ŠEKY .........................................................................................................21

2.1.6.

ZAJIŠTĚNÍ ÚVĚRU V NEPOMĚRU K POHLEDÁVCE......................................................22

2.2. 3.

SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY V KONTEXTU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU ...............22 ZAKÁZANÉ JEDNÁNÍ Z POHLEDU PRÁVA A OCHRANA SPOTŘEBITELE ....... 25

3.1.

PRAKTIKY NEBANKOVNÍCH INSTITUCÍ V ROZPORU S LEGISLATIVOU .........................26

3.2.

OCHRANA SPOTŘEBITELE DLE ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE ..........................28

3.3.

OCHRANA SPOTŘEBITELE V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU ....................................29

4.

VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2008 ......................................................... 32

4.1.

VZTAH MEZI EKONOMICKÝM VÝVOJEM A DYNAMIKOU ZADLUŢOVÁNÍ ......................37

4.2.

VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÝCH STATISTIK MEZI LETY 2008 A 2013 ................................38

4.3.

4.2.1.

Důvěra v ekonomiku ...........................................................................................38

4.2.2.

Mzdy a kupní síla domácností ............................................................................39

4.2.3.

Chudoba a blahobyt ............................................................................................40

4.2.4.

Trţby v maloobchodní sféře ...............................................................................43

4.2.5.

Zadluţenost spotřebitelů v České republice .......................................................44

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA TRHU SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ V ČESKÉ REPUBLICE ..........51

5. ALTERNATIVY KE SPOTŘEBITELSKÝM ÚVĚRŮM A PRODUKTY S PODOBNÝM POTENCIÁLEM ........................................................................................... 55 5.1.

NÁKUP NA SPLÁTKY ......................................................................................................55

5.2.

AMERICKÁ HYPOTÉKA ..................................................................................................56

5.3.

KREDITNÍ KARTA...........................................................................................................56

5.4.

KONTOKORENTNÍ ÚVĚR ................................................................................................ 58

5.5.

AUKČNÍ PORTÁLY S PŮJČKAMI ..................................................................................... 60

5.6.

MIKROPŮJČKY .............................................................................................................. 64

5.7.

STUDENTSKÉ PŮJČKY .................................................................................................... 65

6. VÝHLEDOVÉ TRENDY NA TRHU SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ A PREDIKCE VÝVOJE ................................................................................................................................... 70 6.1.

PREVENCE V OBLASTI PŘEDLUŢENÍ A FINANČNÍ GRAMOTNOST .................................. 75

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 78 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ................................................................................................... 81 Tištěné zdroje.................................................................................................................... 81 Internetové zdroje ............................................................................................................. 82 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JUDIKÁTY ................................................................................................ 83 SEZNAM TABULEK .................................................................................................................... 84 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................................ 84 SEZNAM OBRÁZKŮ A SCHÉMAT ................................................................................................ 84 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................................ 84 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................... 85

ÚVOD

Počátkem 21. století došlo na finančních trzích k několika krizím. Důsledky té poslední – hypoteční krize v USA, doznívají dodnes. Laická veřejnost i odborníci očekávali, ţe se investoři z historie poučí a budou mít v budoucnu k trhu větší pokoru. Ale opak se stal pravdou. Nejrůznější záchranné plány, ať uţ Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky či dalších institucí, tak uţ mohly jen ztlumit výraznější dopady krize. Státy ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi začaly vypracovávat preciznější plány regulace a dozoru nad finančním trhem, které měly předcházet dalším krizím. Z mého pohledu jde ale o mnohem dalekosáhlejší a komplexnější problém, neţ je jen obchodování s toxickými dluhopisy, coţ zjednodušeně řečeno, vedlo k finanční krizi v USA. Společnost musí pochopit jisté zásady, na kterých musí stavět, aby se mohla i nadále vyvíjet kupředu. V denním tisku sice nejčastěji čteme články o bankách, nadnárodních korporacích nebo středních podnicích, které mají finanční potíţe, ale musíme si uvědomit, ţe v celé společnosti chybí jisté základní povědomí o finanční gramotnosti. Kdyby si totiţ člověk, který si plánuje pořídit dovolenou na úvěr, dopředu spočítal, kolik si připlatí, jistě by si to rozmyslel. Domácnosti vţdy byly nejdůleţitější poloţkou na pasivní straně bilance obchodních bank. Z jejich peněz se pak financovaly nejrůznější úvěrové operace a banky díky nim měly dostatek likvidity. Vlivem kolísavé nezaměstnanosti a dozvukům krize se ale samotné domácnosti začaly ocitat v problémech a v pozicích úvěrovaných. Coţ samozřejmě vedlo i ke změně přístupu financování a větší obezřetnosti bank. Dluhy domácností jsou tak oproti státním dluhům poměrně nová situace pro české prostředí. Četná literatura radí, jak nejlépe investovat své volné finanční prostředky, ale uţ méně publikací se zabývá tím, jak se dluhům vyhnout nebo jak co nejlépe nastavit chod domácnosti, abyste dluhy zvládali. Také současná situace na finančních trzích se nejeví příliš přehledně, proto bych tuto práci ráda prezentovala i jako nástroj pro orientaci spotřebitelů v oblasti spotřebitelských úvěrů. Cílem této diplomové práce je zmapovat situaci na trhu spotřebitelských úvěrů, prezentovat nejnovější vývoj právních norem s tím spojených, představit alternativní financování a zamyslet se nad budoucím vývojem spotřebitelských úvěrů. K tomu vyuţiji metody, jako jsou komparace, deskripce, rozbor a predikce.

13

1. NOVODOBÁ HISTORIE ÚVĚROVÁNÍ

A

CHARAKTERISTIKA

Abychom lépe porozuměli současnému dění na trhu spotřebitelských úvěrů, je nezbytné tuto oblast finančního trhu chápat v kontextu dlouhodobého vývoje. V našem případě by se novodobá historie spotřebitelských úvěrů psala od roku 1993, kdy došlo k rozdělení Československa. Jiţ v roce 1989 ale došlo k reformám bankovního systému a Státní banka československá jiţ zastávala pouze pozici centrální banky. Do konce roku 1990 bylo v obou zemích uděleno 23 nových licencí a do konce roku 1992 uţ dokonce 57 licencí pro nové obchodní banky. Z toho na Slovensku pouhých 12. Jelikoţ pravidla regulace teprve vznikala, bylo poměrně problematické uhlídat poskytované úvěry. Navíc výrazným problémem byly také tzv. staré úvěry, které poskytla ještě SBČS státním podnikům. Jenţe po privatizaci a reformaci v bankovnictví měly podniky začít splácet nově vzniklým bankám. Spoustu bank tak najednou měla vysoký podíl nedobytných pohledávek za úvěrovanými a to negativně působilo na kapitálovou přiměřenost banky. První problémy zaznamenal finanční trh jiţ v roce 1993, kdy musela svou činnost ukončit Kreditní a průmyslová banka Praha. Důsledkem bylo uváţenější poskytování licencí ze strany ČNB. Bohuţel některé banky i nadále pokračovaly v poskytování úvěrů méně bonitním klientům či projektům a výsledkem byla bankovní krize v roce 1996. ČNB zasáhla v podobě Konsolidačního programu II, který měl bankovní sektor zbavit problémových malých a středně velkých bank. Stále ale na aktivních stranách bilance bank zůstávaly rizikové poloţky. O rok později centrální banka spustila Stabilizační plán. Ten umoţňoval menším bankám odprodat riziková aktiva speciálně vytvořené instituci – Česká finanční s.r.o. Krize se před koncem tisíciletí nevyhnula ale ani dvěma větším bankám – České spořitelně a Komerční bance. V USA pro tuto situaci existuje výraz „too big to fail“1, neboli příliš velký, aby padnul a ohrozil tak celonárodní hospodářství. A tak ČNB zasahovala znovu. Celkové náklady na finanční pomoc bankám od roku 1990 zatím činily asi 600 miliard korun.2 Obchodní banky se z problémů v devadesátých letech poučily3, a tak úvěrování začaly

1

Too big to fail. Investopedia [online]. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/t/too-big-to-fail.asp 2

Historie českého bankovnictví. Bankovní gramotnost [online]. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z:http://www.bankovnigramotnost.cz/clanky/58966/historie-ceskeho-bankovnictvi.aspx

14

provádět obezřetněji. Tím se na trhu více otevřely moţnosti nebankovním subjektům a jejich aktivitám. S příchodem nových společností se také objevovaly nejrůznější praktiky, které ovlivnily vývoj spotřebitelských úvěrů u nás.

1.1.

Vymezení spotřebitelského úvěru a jeho členění

Vymezení spotřebitelského úvěru můţe vycházet ze dvou rovin. První je dle subjektů, kterým je poskytován. Druhou rovinou je účel, na který je úvěr poskytován. V případě spotřebitelského úvěru lze za účel povaţovat jakýkoli nepodnikatelský záměr. Dřívější zákon definoval spotřebitelský úvěr jako „…poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.“4 Nyní zákon pod pojmem spotřebitelský úvěr chápe odloţenou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční sluţbu poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.5 Úplatou za poskytnutou půjčku je úrok. Výše úroku je uváděna ve formě roční úrokové sazby. To ale nejsou jediné náklady na půjčku. Součástí mohou bát i další poplatky, jako např. za vedení úvěrového účtu, výpisy s účtu a další. Veškeré roční náklady jsou shrnuty v pojmu „roční procentní sazba nákladů“ – ten je vysvětlen níţe. Spotřebitelské

úvěry

dnes

na

finančním

trhu

zaujímají

významné

místo,

zaznamenatelný je i rostoucí trend tohoto typu úvěru. Od ostatních úvěrů se liší zejména tím, ţe: definuje účel v podobě „krytí spotřebních výdajů“ je poskytován bankovní i nebankovní institucí je sjednáván obvykle na niţší částky neţ ostatní druhy úvěrů předkládané údaje od ţadatelů nejsou a nemusí být tak kvalitní pro posouzení bonity vlivem snadné dostupnosti k těmto úvěrům hrozí předluţení.

3

REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012. 423 s. ISBN 9788072612406. 4

MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 203 s. ISBN 978-802-1051-577. s.52.-53. 5

Spotřebitelské úvěry. In: ČNB pro všechny [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z:http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/pujcky/spotrebitelske_uvery.html

15

Co se týče druhů úvěrů, můţeme rozlišovat spotřebitelský úvěr na přímý a nepřímý. V případě přímého úvěru je úvěr poskytován přímo bankou či nebankovní institucí a je neúčelový. Jedná se tedy o smluvní vztah mezi klientem a dotčenou bankou či společností. Nepřímé spotřebitelské úvěry logicky nejsou poskytovány přímo bankovními nebo nebankovními institucemi, ale zprostředkovaně třetími subjekty. Těmito subjekty se rozumí společnosti nabízející moţnost nákupu zboţí a sluţeb na spotřebitelský úvěr, který ale poskytuje znovu nebankovní subjekt. Jedná se o splátkový prodej, který by se dal podřadit pod kategorii spotřebitelských úvěrů. V takovémto případě ale nemůţe spotřebitel očekávat podrobný výklad a vysvětlení smluvních podmínek, neboť v danou chvíli s ním smlouvu o úvěru sepisuje prodavač zboţí nikoli finanční specialista. Více se tomuto tématu věnuje v kapitole alternativy ke spotřebitelskému úvěru v podkapitole Splátkový prodej. Dále můţeme rozlišovat spotřebitelské úvěry podle délky trvání. Za krátkodobý úvěr povaţujeme takový, kde se splatnost pohybuje v rozmezí měsíce aţ jednoho roku. Do této kategorie spadá i dispoziční či revolvingový úvěr. Dispoziční úvěr je varianta kontokorentního úvěru, čerpání vzniká v důsledku rozdílu mezi běţnými příjmy a výdaji. Je bezúčelný a spíše nepravidelný. Naproti tomu revolvingový úvěr je opakovaný a vzniká při čerpání z běţného účtu. Střednědobé a dlouhodobé úvěry jsou charakteristické délkou splatnosti nad 1 rok. Ač jsou obecně spotřebitelské úvěry poskytovány na jakýkoli nákup spotřebitelů, můţeme rozlišovat i formu účelového a neúčelového spotřebitelského úvěru. Podle ručení lze spotřebitelské úvěry rozlišovat i na zajištěné a nezajištěné. V případě zajištěného spotřebitelského úvěru za tento úvěr ručí jiná osoba. Za zajištěný spotřebitelský úvěr můţeme částečně povaţovat i hypoteční úvěr, který je ale poskytnut na jiný účel, neţ je financování bytových potřeb. Díky nízkým úrokovým sazbám u hypotečních úvěrů se tento druh úvěru jeví jako výhodná alternativa k neúčelovým úvěrům. Ovšem pořád musíme myslet na záruku v podobě nemovitosti. Tento typ úvěru se také nazývá „americká hypotéka“. Je sice pravdou, ţe úrokové sazby jsou na rozdíl od hypotečního úvěru na bydlení o něco vyšší, ale stále jde o zajímavý produkt, který v České republice není ještě příliš rozšířený. Je vhodný pro uchazeče, kteří nemají šanci získat úvěr standardně, ale ţijí ve vlastní nemovitosti, kterou mohou zastavit proti úvěru.6 Více se tomuto tématu věnuji v kapitole Alternativy ke spotřebitelskému úvěru. 6

MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 203 s. ISBN 978-802-1051-577. s.53.

16

1.2.

Vymezení základních pojmů dle aktuální legislativy

Po změně zákona a spotřebitelském úvěru a zavedení některých pojmů v NOZ uvádím pro lepší orientaci v problematice základní údaje dle aktuální legislativy. Spotřebitel -

fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání (z.o spotř.úvěru)7

-

kaţdý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. (§ 419 NOZ)

Věřitel -

osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání (z.o spotř.úvěru ) 8

Zprostředkovatel -

osoba, která není věřitelem a která v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání za odměnu nabízí spotřebiteli moţnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s věřitelem nebo mu pomáhá tuto smlouvu uzavřít nebo ji jménem věřitele uzavírá. (z. o spotř.úvěru ) 9

RPSN -

celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru.10 Neboli roční procentní sazba nákladů. Do celkových nákladů se tak započítávají veškeré náklady - včetně úroků, provizí, daní, pojistného a dalších poplatků, které je spotřebitel povinen zaplatit v souvislosti s úvěrem. Musíme mít na paměti, ţe výpočet hodnoty RPSN je zaloţen na předpokladu, ţe spotřebitelský úvěr bude trvat smluvně stanovenou dobu a ţe obě strany po dobu trvání budou řádně a včas plnit své povinnosti. Proto nejsou do hodnoty RPSN zahrnuty náklady vzniklé nedodrţením smluvních podmínek včetně

7

§ 3a) zákona o spotřebitelském úvěru

8

§ 3b) zákona o spotřebitelském úvěru

9

§ 3c) zákona o spotřebitelském úvěru

10

§ 3d) zákona o spotřebitelském úvěru

17

sankcí. Při výběru úvěrových produktů by se proto spotřebitel neměl rozhodovat pouze na základě srovnání hodnot RPSN, ale např. i smluvních pokut nebo poplatků za dřívější splacení atd. Úrok -

představuje úplatu, za kterou věřitel úvěr poskytuje. Pomocí úroku tedy vyjadřujeme cenu peněz.11 Jak je ale uvedeno výše, samotný úrok by ale neměl být pro spotřebitele v ţádném případě jediným vodítkem při výběru poskytovatele úvěru, protoţe skutečné náklady mohou být významně zvýšeny například formou poplatků.

11

KROH, M. Jak si vzít úvěr. 1. vyd. Praha : Grada, 1999. 154 s. ISBN 80-7169-617-X, s. 27.

18

2. PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ V České republice se v současné době řídí pravidla poskytování spotřebitelských úvěrů Novým občanským zákoníkem, zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a především zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Ten nabyl účinnosti 1. ledna 2011. Novelizován byl zatím pouze jednou, a to o dva roky později. Od 25. února 2013 tak došlo k rozšíření podmínek pro poskytování úvěrů. Po celou dobu byla laická veřejnost zásobována zprávami z médií, které vyzdvihovaly pozitiva nového zákonu i novely. Ve zkratce šlo o to, ţe jiţ nebude moţné uplatňovat některé nekalé praktiky, které předtím zákon neupravoval. Obecně lze říci, ţe zmíněné praktiky se týkaly spíše nebankovních subjektů, které často profitovaly z finanční negramotnosti klientů. Úprava zákona byla iniciována z velké části spotřebitelskými organizacemi, poradnami a neziskovými organizacemi, které se dlouhodobě problematikou zadluţování zabývají. Svůj podíl na novelizovaném znění měly i společnost Provident Financial a webové stránky Měšec, které díky průzkumům upozornily na nejvýznamnější nekalé obchodní praktiky. Podrobněji problematiku nekalých praktik poskytovatelů úvěrů popisuji v příslušné kapitole.

2.1.

Změny v zákoně o spotřebitelském úvěru

Nyní se blíţe podíváme na novelizované znění zákona o spotřebitelském úvěru a porovnáme změny, jeţ nastaly. Jak jsem jiţ prezentovala výše, novela zákona odráţí nově získané poznatky ze spotřebitelské praxe a reaguje na neférové praktiky, ke kterým se poskytovatelé v ČR uchylují.

2.1.1. Odpovědné úvěrování

Hlavním cílem změn v zákoně je posílení postavení spotřebitelů a principu odpovědného úvěrování. Výraz odpovědné úvěrování znamená, ţe věřitel můţe poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud bude po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí 19

zřejmé, ţe spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zde vidíme zcela jasný záměr zákonodárců omezit a zabránit úmyslnému předluţování spotřebitele, kdy je zřejmé, ţe nebude

schopen

dostát

svým

závazkům.

Samotnou

povinnost

věřitele

posoudit

úvěruschopnost spotřebitele s tzv. odbornou péčí obsahuje uţ stávající znění zákona o spotřebitelském úvěru a novela ji nijak nekonkretizuje – není jasně stanoveno, které všechny parametry či informace má věřitel zkoumat. Ale nově přidaný pojem "posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí" znamená, ţe se věřitel bere jako vzdělaný v dané oblasti a ví, jaké informace má pro posouzení úvěruschopnosti zohlednit. V opačném případě porušuje zákon.

2.1.2. Předraţené telefonní linky

Není dovoleno vyuţívat ani předražené telefonní linky, které byly rozeznatelné počáteční číslicí 9. Takovéto linky se vyuţívaly jak pro sjednávání úvěrů, tak i pro informativní účely potenciálních klientů. Zákon přesně říká, ţe při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové nebo multimediální zprávy nelze pouţít telefonní číslo pro přístup ke sluţbám s vyjádřenou cenou (při komunikaci se zákazníkem v souvislosti se spotřebitelskými úvěry tak není moţné vyuţívat linky 900, 906 apod.).

2.1.3. Zprostředkovatel spotřebitelského úvěru

Nově je mnohem detailněji upraven vztah mezi zprostředkovatelem spotřebitelského úvěru a samotným spotřebitelem. Týká se to zejména situace, kdy je úvěr poskytnut díky smlouvě o zprostředkování spotřebitelského úvěru. V takovémto případě můţe spotřebitel bez jakékoli sankce a bez uvedení důvodu odstoupit ve lhůtě 14 dní od uzavření smlouvy, pokud do té doby nedojde na jejím základě k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Odstoupením od smlouvy ze zprostředkování se smlouva od počátku ruší, a to včetně smluv o doplňkových sluţbách (jedná se např. o pojištění, jehoţ sjednání je některými zprostředkovateli vyţadováno); toto právo má spotřebitel bez ohledu na to, kde bude smlouva o zprostředkování sjednána (doma, v provozovně zprostředkovatele, jinde…). Důleţité je poznamenat, ţe se odstoupením od smlouvy o spotřebitelském úvěru neruší samotná kupní 20

smlouva (např. u prodeje na splátky) a povinnosti plynoucí z kupní smlouvy i nadále platí. Pokud si tak spotřebitel rozmyslí nákup nové elektroniky, je třeba zrušit i smlouvu kupní. Smlouva

o

zprostředkování

taktéţ

musí

obsahovat

ujednání

o

odměně

zprostředkovatele, platí-li tuto odměnu spotřebitel. Tím se zpřehledňuje často nejasná situace o odměnách. Pro zprostředkovatele se také mění situace, za které bude mít nárok na vyplacení odměny. Nově totiţ nárok vznikne aţ poté, co zprostředkovatel předloţí vyrozumění o výsledku své zprostředkovatelské činnosti. Navíc musí být smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru uzavřena písemně a musí obsahovat informaci o právu spotřebitele na odstoupení od této smlouvy.

2.1.4. Sankce

Jednou z výraznějších změn je i případná sankce za porušení zákona. Česká národní banka pro bankovní sektor a Česká obchodní inspekce pro nebankovní sektor, jako orgány dohledu, jsou nyní oprávněny uloţit pokutu aţ do výše 20 mil. Kč.

12

Dalším důleţitým

orgánem ochrany je finanční arbitr, u kterého se můţe spotřebitel domáhat svých práv.

2.1.5. Směnky a šeky

Další oblastí, které se týkají změny, jsou cenné papíry v podobě směnek a šeků. Ani jeden ze zmíněných jiţ nelze pouţít ke splacení či zajištění splácení spotřebitelského úvěrů. Věřitel a zprostředkovatel společně a nerozdílně odpovídají za škodu, která byla způsobena spotřebiteli porušením této povinnosti. I zde zákonodárný sbor hleděl na ochranu spotřebitele a chtěl tak předejít případným konfliktním situacím, kdy například bylo po spotřebiteli poţadováno zaplacení směnky, i přesto, ţe uţ úvěr dávno splatil. Musíme si však uvědomit, ţe absolutní zákaz pouţití směnky neplatí pro podnikatelské úvěry – podnikající fyzická osoba.

12

JAKOB, Ondřej. Novela zákona o spotřebitelském úvěru vstoupila v účinnost. Ministerstvo financí ČR [online]. 25.2.2013 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/novela-zakona-ospotrebitelskem-uveru-vs-9918

21

2.1.6. Zajištění úvěru v nepoměru k pohledávce Změnou je nepoměrné zajištění pohledávky – zajištění spotřebitelského úvěru dle zákona nemůţe být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky (cílem je zamezit nekalým praktikám, kdy úvěrovým společnostem jde primárně o získání prostředků od spotřebitele formou realizace neúměrně vysokého zajištění - zástavní právo k nemovitosti, smluvní pokuty aj. – namísto získání prostředků řádným splácením spotřebitelského úvěru). Z právního hlediska se zcela jasně jedná o soulad s dobrými mravy. Kromě posílení pozice spotřebitele vznikla novela také z důvodu potřeby transponovat směrnici 2011/90/EU do českého práva. Směrnice upravuje dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů – RPSN tak, aby bylo dosaţeno maximální vypovídací schopnosti a také porovnatelnosti RPSN u spotřebitelských úvěrů, u kterých nejsou předem známa data pro jeho výpočet. To se týká zejména produktů jako kontokorentní úvěr či úvěr z kreditní karty. Mimo jiné i Evropská unie můţe sjednocením podmínek pro výpočet RPSN lépe porovnávat data členských států, která se týkají spotřebitelských úvěrů. 13

2.2.

Spotřebitelské úvěry v kontextu Nového občanského zákoníku

Nový občanský zákoník (NOZ), který začal platit počátkem roku 2014, přináší novinky i do oblasti spotřebitelských smluv. Struktura NOZ je poměrně přehledná a spotřebitelské smlouvy lze snadno najít v hlavě první, v dílu čtvrtém pod názvem „Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem“. Dle NOZ musí podnikatelé i nadále pamatovat na to, ţe se ve smlouvách nelze odchýlit v neprospěch spotřebitele a nelze ani platně zakotvit tzv. zakázané ujednání. Pod pojmem zakázané ujednání chápeme např. omezení práva spotřebitele na náhradu škody nebo jakákoli ujednání, která způsobují nerovnováhu práv a povinností mezi spotřebitelem a podnikatelem. Pokud se takové ujednání ve spotřebitelské smlouvě objeví, v případném sporu se k nim nepřihlíţí. Navíc i kaţdé ujednání, které by se dalo interpretovat více způsoby, se vţdy vykládá ve prospěch spotřebitele.

13

JAKOB, Ondřej. Novela zákona o spotřebitelském úvěru vstoupila v účinnost. Ministerstvo financí ČR [online]. 25.2.2013 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/novela-zakona-ospotrebitelskem-uveru-vs-9918

22

Jednou z významnějších novinek a zároveň podstatným zjednodušením, je sjednocení pojetí smluv uzavíraných na dálku – distančním způsobem a z nich vyplývajících závazků, popř.

i

závazky

plynoucí

ze

smluv

uzavřených

mimo

obchodní

prostory.

NOZ definuje pojmy plnění řádné a vadné. Řádné plnění znamená, ţe dluţník plní včas a správně. Opakem je plnění vadné. Zde NOZ zakotvuje nově moţnost nabyvatele vzdát se předem svého práva z vadného plnění. Musí tak být ale učiněno písemně. Vadné plnění povinně nabyvatel vytkne druhé osobě bezodkladně, nejpozději ve lhůtě šesti měsíců nebo ve lhůtě záruční. Pokud se tak nestane, právo marným uplynutím lhůty nezaniká. Bude přiznáno, ledaţe se opoţděného uplatnění zcizitel dovolá. Dle dosavadního občanského zákoníku by toto právo z vadného plnění zaniklo. Dle NOZ tedy vidíme, ţe k zániku práva z vadného plnění nedochází, dojde pouze k jeho oslabení. V praxi to bude znamenat, ţe dojde k posílení pozice nabyvatele, ale bude omezeno uplatněním námitky ze strany zcizitele. Pojem zcizitel znamená dosavadní majitel. Dluţník je oprávněn plnit svůj dluh v celku nebo po částech, záleţí na povaze závazku. Věřitel je povinen nabídnuté plnění přijmout a dle NOZ má nově nárok na úhradu zvýšených nákladů, které s tím souvisí. Novinkou je i stanovení pořadí pro započtení plnění dluţníka. Dluţník můţe projevit i odlišnou vůli, ale pokud tak neučiní, splácí nejprve náklady jiţ určené, následují úroky z prodlení, úroky běţné a jistinu. Pokud dluţník splácí, vyvstává věřiteli povinnost vystavit na jeho ţádost potvrzení o splnění dluhu - tzv. kvitanci. Bez vydání kvitance není dluţník povinen plnit. V tomto smyslu vychází NOZ z dosavadního předpisu, ale zpřesňuje jej. Například stanovením přesného obsahu kvitance jako je: jméno dluţníka a věřitele, předmět plnění, místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Nově NOZ stanovuje i dvě právní domněnky. První se týká situace, kdy je kvitance vydána na jistinu, pak se má za to, ţe bylo uhrazeno téţ příslušenství pohledávky. Druhá právní domněnka se týká vydání kvitance u opakovaného plnění ze stejného právního důvodu na plnění později splatná. Typický příklad by byla platba za nájemné. Pak se má za to, ţe plnění splatná dříve, byla jiţ uhrazena. Důsledkem toho se doporučuje věřitelům zmínit nesplacené pohledávky v kvitanci a uvést, ţe se nejedná o jejich zaplacení. Pokud by totiţ věřitel vydal kvitanci dluţníkovi bez splacení pohledávky, došlo by k prominutí dluhu. Novinku najdeme i v kategorii smluv uzavíraných adhezním způsobem. U podnikatelů je ale moţné tato ustanovení vyloučit. Smlouvy uzavírané adhezním způsobem jsou takové smlouvy, jejichţ základní podobu neměla slabší strana moţnost ovlivnit. Typicky u 23

bankovních smluv, které jsou často standardizované. Pokud by se ve smlouvě objevil odkaz na doloţku, která není přímo součástí smlouvy, platnost takové doloţky je reálná pouze tehdy, „byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena, nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát“. Riziko neplatnosti se ale týká i doloţek, které jsou zakomponovány přímo ve smlouvě. Myslí se tím zejména diskutované miniaturní písmo či jinak zašifrované informace. NOZ přesně říká:“pokud bude ve smlouvě obsažena doložka, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi nebo která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu.“ Silnější strana by tedy měla pozornost věnovat zejména srozumitelnosti a jednoznačnému výkladu smluvních podmínek. Diskutabilní by také mohlo být prokazování, zdali bylo slabší straně vše dostatečně vysvětleno. NOZ také zpřesňuje názvosloví. Přímo v § 1959 je stanoveno, co si zákon představuje pod pojmem: začátek období, polovina měsíce, polovina čtvrtletí, konec období či termínem ihned. Posledně jmenovaný pojem „ihned“ je vykládán jako časový úsek či lhůtu pěti dnů. Zákon ovšem nevyvrací moţnost se od těchto ustanovení odchýlit, a to v případě dohody stran či zavedenou praxí mezi stranami. Nově bude vládním nařízením stanovena zákonná výše úroků z prodlení s moţností platného odchýlení. Platné odchýlení je „kontrolováno“ poţadavkem dobrých mravů. V případě porušení smluvních povinností prodlením se vycházelo z dosavadní úpravy obchodního zákoníku, nyní je rozšířeno i na oblast nepodnikatelů. Pokud strana poruší svým prodlením smluvní povinnosti podstatným způsobem, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, pokud tak učiní a oznámí bez zbytečného odkladu. Pokud je ale smlouva porušena pouze nepodstatným způsobem, je druhá strana oprávněna odstoupit aţ kdyţ smlouva není splněna ani v dodatečně poskytnuté přiměřené lhůtě.14

14

Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.penize.cz/podnikani/259783-novyobcansky-zakonik-spotrebitelske-smlouvy-a-zavazky>.

24

3. ZAKÁZANÉ JEDNÁNÍ Z POHLEDU OCHRANA SPOTŘEBITELE

PRÁVA

A

Jelikoţ se spotřebitelské úvěry staly poměrně běţnou součástí financování nákupů českých domácností, začaly se objevovat subjekty, které se snaţí tíţivé situace nebo omezených znalostí ţadatelů o úvěr zneuţít. Takoví podnikatelé se na spotřebitelích dopouští několika způsobů nedovoleného jednání. Dalo by se říci, ţe tyto oblasti rozlišujeme podle kodifikace v právních předpisech na: A) Nepřiměřené podmínky ve smlouvě B) Klamavá reklama C) Nekalé obchodní praktiky Aţ do dne účinnosti zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů bylo značně problematické ochránit spotřebitele před těmito jednáními. I kdyţ se jednalo o rozpor s dobrými mravy, nebyla formulována jasná úprava, která by zabraňovala takovéto praktiky pouţívat. Komunitární právo sice existovalo jiţ několik let před zmíněným zákonem, avšak harmonizace ještě nebyla zcela dokonalá. Z práva EU mám na mysli zejména Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (neboli směrnice o nekalých obchodních praktikách). V této směrnici je ale jasně řečeno, ţe se odmítá i jakákoli klamavá reklama, dle (14) této směrnice „…je žádoucí, aby klamavé obchodní praktiky zahrnovaly i takové praktiky, včetně klamavé reklamy, jež uvedením spotřebitele v omyl brání tomu, aby uskutečnil informovanou, a tedy účelnou volbu. V souladu s právními předpisy a zvyklostmi členských států v oblasti klamavé reklamy dělí tato směrnice klamavé praktiky na klamavá jednání a klamavá opomenutí. Ve vztahu k opomenutí stanoví tato směrnice určitý počet zásadních informací, které potřebuje spotřebitel znát, aby mohl učinit informované rozhodnutí o obchodní transakci. Tyto informace nemusí být uvedeny ve všech reklamách, ale jen v těch, kde obchodník vyzývá ke koupi, což je pojem jasně vymezený v této směrnici…“.

25

Důleţitým bodem je i odpovědnost za případné porušení – dle (22) „...je nutné, aby členské státy stanovily sankce za porušení ustanovení této směrnice a zajistily jejich vymahatelnost. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující…“15 Otázkou je, zdali členské státy nastaví případné sankce dostatečně vysoké, aby od tohoto jednání neférové subjekty v budoucnosti odradili. Stěţejním právním předpisem je i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů a její následná transpozice do českého práva.

3.1.

Praktiky nebankovních institucí v rozporu s legislativou

V předchozí kapitole jsem popisovala změny v zákoně, který nyní nahrává slabším spotřebitelům. Nebylo tomu tak však vţdy a dlouhou dobu jsme se na území České republiky potýkali s klamavými či agresivními praktikami či neférovým jednáním. Pro příklad uvádím např. vysoké zprostředkovatelské poplatky bez jistoty, ţe klient půjčku dostane, dále nestandardně zpoplatněné telefonní linky, na kterých se úvěr domlouvá nebo nepřiměřené zajištění úvěru.16 Zákony, které rozšiřují práva pro spotřebitele, ve většině případů prochází legislativním procesem snadněji, neboť přispívají k harmonizaci s evropským právem a jejich podpora je tak spíše povinnost. Nicméně s novou úpravou poskytování úvěrů došlo k významné změně i pro věřitele. Přibyly jim zásadní povinnosti. Věřitel bude muset na základě získaných údajů od ţadatele posoudit, zdali je schopen úvěr splácet. Nicméně povinnost pro věřitele nahlíţet do registru dluţníků i nadále neexistuje. Paradoxem je, ţe pokud bude mít ţadatel pocit, ţe mu společnost či banka půjčila více, neţ je schopen splácet, můţe smlouvu napadnout u soudu. Zákon pamatuje i na zprostředkovatele úvěrů, jak jsem jiţ popsala výše. U nich se nejčastěji diskutovala povinnost sjednat si „doplňkové“ sluţby, ţivotní pojištění, které má uměle zvýšit bonitu ţadatele. 15

EU. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách. In: EUR Lex. ze dne 11. května 2005. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/ALL/;jsessionid=PCPrT3mZLWdTQzFNjDxzQh8wXbGpk3t20j1S41T33VD1TkWG8hS6!434753330?u ri=CELEX:32005L0029 16

Novinky.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.novinky.cz/finance/287574-nekaleuverove-praktiky-konci-novela-zakona-je-zrusi.html>

26

Oblíbenými praktikami byly také blanko-směnky, těţ nesprávně nazývané bianco směnky. Tyto neúplné směnky totiţ dávaly moţnost věřiteli vymáhat úvěr např. i po zaplacení nebo je dále postupovat. Mimo jiné se změnily i podmínky sankcí při porušení zákona. Při starém znění byla maximální moţná výše pokuty půl milionu korun. Nyní její výše můţe dosáhnout aţ dvaceti milionů dle závaţnosti porušení. Ne všechny společnosti ale zákon dodrţují. Příkladem jsou nebankovní subjekty, které i přes novelizaci pouţívají vysokotarifikované linky k vylákání peněz. Situaci by měli řešit operátoři, kterým část hovorného plyne. Časopis dTest, který se zabývá ochranou spotřebitele, informoval, ţe výše provize pro operátora u hovoru účtovaného 95,-/minutu je 40,- Kč. I po odečtení daně státu ale provozovatelům komunikačních sítí stále zbývá poměrně vysoká suma. Jeden hovor totiţ při sjednávání úvěru můţe dosáhnout aţ několik desítek tisíc korun. Ale reakce operátorů je pomalá a linky drahých čísel ke konci října loňského roku odpojil pouze T-mobile. Vodafone sice jiţ provozovateli vypověděl smlouvu, ale musel čekat na tříměsíční výpovědní lhůtu. Společnost O2 se v té době nijak nevyjádřila.17 S přihlédnutím ke komplikovanosti problematiky takovýchto produktů na finančním trhu poskytuje tato oblast stále dostatek místa pro vytváření nejrůznějších nekalých praktik. Navíc díky specifičnosti finančních produktů je více neţ v jiných oblastech jasné, ţe vědomosti spotřebitelů a jejich schopnost orientovat v této problematice je na niţší úrovni. A právě povrchní znalost mechanismů pro poskytování úvěrů způsobuje nerovné postavení mezi spotřebitelem a věřitelem. Tím ovšem není spotřebitel zcela omluven z jakéhokoli zájmu na např. smluvních podmínkách a je nutno po něm poţadovat zachování jisté míry pozornosti a opatrnosti.18 Spotřebitelské úvěry jsou i navíc častěji doménou niţších sociálních vrstev společnosti s nedostatečným vzděláním. To vyplývá ze skutečnosti, ţe spotřebitelský úvěr je neúčelový a ve většině případů bývá poskytován k okamţitému utracení. S tím se pojí i impulzivní chování a rozhodování. Druhou skupinou jsou ţadatelé, kteří se ocitli ve sloţité ţivotní situaci a tento způsob je jediný, jak se dostat k financím. A právě z uvedených důvodů jsou spotřebitelské úvěry

17

Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.mesec.cz/aktuality/operatori-konecnereaguji-na-nepoctivce-kteri-nabizi-uver-pres-drahe-linky/>. 18

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. října 2008, sp. zn. 32 Cdo 4661/2007.

27

úrodnou půdou pro růst nekalých obchodních praktik, protoţe člověk, který je v tísni či jinak ovlivněn okolnostmi není tolik obezřetný a je schopen akceptovat i nevýhodné podmínky. Aktuálním trendem mezi obchodníky prodávající spotřební zboţí (např. EURONICS) je zdánlivě výhodná nabídka, která po přečtení podmínek akce vlastně vůbec výhodná není. Při studování podkladů pro mou diplomovou práci mě zaujala reklamní nabídka s platností od 1.5. do 29.5. 2014, jeţ obrovským písmem na spodní straně letáku s elektronikou hlásí: “NYNÍ SLEVA 10% NA VŠE – ZÍSKEJTE ZPĚT AŢ 1000KČ.“ Uţ menším písmem: “Nakupte s kartou EURONICS a ušetřete!“ Právě tato věta je ale po prostudování podmínek v rozporu se zákonem a můţeme ji označit za klamavou reklamu. Problém je v tom, ţe sleva platí při první úhradě zboţí z nově poskytnutého úvěrového rámce karty EURONICS. Finanční částka odpovídající slevě bude připsána na úvěrovém účtu ke kartě EURONICS v následujícím měsíci. Jako příklad je zde uvedena situace, kdy je výše úvěru 100 000,- Kč, roční úroková sazba 22,68%, RPSN pak 26,96%, celkem zaplatíme 113 534,- Kč. Jenţe je evidentní, ţe ač ušetříme 1000,- Kč, kvůli úvěru na kartě EURONICS, se kterou má spotřebitel údajně ušetřit, přeplatíme v tomto případě 13 tisíc. Se slevou 12 tisíc. EURONICS v tomto případě pouze nabádá zákazníky, aby si zřídili speciální kartu, na kterou jim úvěr poskytne nebankovní subjekt. Poskytovatelem úvěru je v tomto případě společnost CETELEM ČR, a.s.. Oskenovanou nabídku pro ilustraci přikládám do příloh.

3.2.

Ochrana spotřebitele dle zákona o ochraně spotřebitele

Stěţejním předpisem, který zabezpečuje spotřebitelům ochranu je zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů. Ten poměrně jasně stanovuje situace, kdy je obchodníkovo chování charakterizováno jako protiprávní. Některá z takovýchto jednání je z právního hlediska moţno podřadit pod konkrétní v zákoně vymezené skutkové podstaty19, ale jiná jednání třeba jen naplňují znaky obecně chápaných definic pro klamavé praktiky nebo jsou evidentně v rozporu s dobrými mravy, ale nelze to prokázat. Jedním z takovýchto příkladů by mohla být situace, kdy je splácení úvěru domluveno prostřednictvím pravidelných návštěv pověřeného zaměstnance přímo u spotřebitele doma. Zaměstnanec se ale záměrně zpoţďuje řádově o několik dní a tím dává záminku instituci pro

19

NOVÝ, Zdeněk. Spotřebitelské úvěry a rozhodčí řízení. Jurisprudence, Praha: Wolters Kluwer, 2010, XIX, č. 7, s. 22-30. ISSN 1802-3843

28

započítávání sankcí. V zákoně bohuţel nenajdeme ustanovení, které by s podobnou situací počítalo, ale zcela jasně zde jde o úmyslné obohacení na úkor klienta. Jako nekalou obchodní praktiku lze povaţovat dle ust. § 5 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele například smyšlené dopisy vytvořené samotnou společností, která se jménem jiného zákazníka chválí za své sluţby. Zde podnikatelé porušují ustanovení zákona tak, ţe sice pouţívají kombinaci informací pravdivých (reálné jméno klienta a další údaje), ale ve výsledku je tvrzení nepravdivé a je tak uměle vytvořena klamavá představa o společnosti. A tím dochází k uvedení spotřebitele v omyl.20 Dalším častým prohřeškem společností na finančním trhu je uvedení nepravdivého údaje nebo jeho úplné opomenutí či srovnávací reklama. Proto se často u porovnávání úvěrů v televizní reklamě setkáváme s imaginárními konkurenčními bankami, které mají v logu podobné barvy jako reálná konkurenční banka atd.21 Mezi agresivní obchodní praktiky patří takové, které s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěţováním, donucováním, včetně pouţití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje moţnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíţí zejména k: načasování, místu a době trvání obchodní praktiky, způsobu jednání, jeho výhruţnost a uráţlivost, vědomému vyuţití nepříznivé situace spotřebitele, nepřiměřeným překáţkám pro uplatnění práv spotřebitele nebo k hrozbě protiprávního jednáním.22 Častým příkladem bývaly nátlakové akce pořádané pod záminkou výletů pro seniory, kde je pak pořadatelé nutili kupovat zboţí nebo sluţby.

3.3.

Ochrana spotřebitele v Novém občanském zákoníku

Ochrana spotřebitele je stále se rozvíjející oblast, která nabývá na významu jak na úrovni národní, tak i v komunitárním právním prostředí. V roce 2006 stanovila Evropská komise ochranu spotřebitele za jeden z dlouhodobých cílů v cestě za zlepšováním kvality ţivota evropských občanů. Při této misi byly vytyčeny jednotlivé cíle, které měly pomoci k celkovému zlepšení postavení spotřebitelů v EU. 20

HOWELLS, G., MICKLITZ, H., WILHELMSSON, T. European Fair Trading Law: The Unfair Commercial Practices Directive. Burlington: Ashgate, 2006. s. 128. Zde je toto jednání podle autorů hodnoceno jako nekalá obchodní praktika. 21

KOTÁSEK, Josef. Reklama na spotřebitelské úvěry v novém zákoně o spotřebitelských úvěrech: Větší (dez)orientace spotřebitele? Jurisprudence, Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, XIX, č. 7, s. 31-34. ISSN 1802-3843. 22

§5a) Zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů

29

Týkalo se to zejména posílení jejich postavení na trhu, zvýšení blahobytu a účinnou a dovolatelnou ochranu před nepoctivými subjekty a jejich praktikami.23 Snad za největší problém u ochrany spotřebitele je povaţováno nerovné postavení subjektů a z toho pramenící informační asymetrie. A proto mezi základní principy politiky ochrany spotřebitele v rámci EU patří i fakt, ţe jsou spotřebitelé uznáni jako odpovědní a rovnoprávní účastníci obchodu na vnitřním trhu a je jim umoţněno konat informovaná rozhodnutí týkající se nákupu zboţí a sluţeb. Zájmy spotřebitelů jsou chráněny i s přihlédnutím na stále se měnící trh, zejména zvyšující se komplexitu, globalizaci a rozmach elektronického obchodu. Hlavní právní předpis - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů spadající právě do spotřebitelské legislativy, byla přijata zejména kvůli unifikaci předpisů mezi členskými státy. Do českého právního řádu měla být implementována do konce roku 2013. Dnes tuto směrnici máme transponovanou v NOZ. Nový občanský zákoník se problematice spotřebitelů samozřejmě věnuje a např. v § 419 vykládá pojem spotřebitel následovně:“spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“. Toto ustanovení vymezuje spotřebitele stejně jako komunitární právo a ulehčuje tak výklad pojmu. I nadále pod pojmem spotřebitel chápeme fyzickou nikoli právnickou osobu, coţ deklaroval i Evropský soudní dvůr24 Právnických osob se týká ochrana dle obecných ustanovení NOZ. Viditelně lepší postavení mají fyzické osoby – spotřebitelé např. u případů smluv uzavíraných distančním způsobem. Nové pojmenování v NOZ dostaly spotřebitelské smlouvy (vybrané smluvní typy, kde jsou smluvními stranami spotřebitel a dodavatel), které nyní najdeme pod pojmem smlouvy uzavírané se spotřebitelem (smlouva, kterou se spotřebitelem uzavírá vţdy podnikatel). Mimořádná ochrana se klade i na smlouvy uzavírané se spotřebitelem distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory. §1820 a následující v NOZ nyní upravují pozici spotřebitele zvýšenou informační povinností a nezaměnitelností předsmluvních informací pro podnikatele. V obou případech jsou stejné i podmínky, pokud chceme od takové smlouvy 23

K tomu sdělení komise radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru: Strategie spotřebitelské politiky EU 2007–2013; KOM (2007) 99. 24

Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2001 ve spojených věcech C-541/99 a C-542/99 Cape Snc proti Idealservice Srl a Idealservice MN RE Sas proti OMAI Srl.

30

odstoupit. Lhůta je 14 dní. Nově ale NOZ zavádí procesněprávní lhůty pro odstoupení od smlouvy, které ovlivňují den odeslání a doručení. Dříve totiţ muselo být oznámení o odstoupení od smlouvy do 14ti dnů podnikateli i doručeno. Nyní stačí, kdyţ spotřebitel prokáţe, ţe došlo ve lhůtě k odeslání. Důleţité také je, ţe příklady prostředků komunikace na dálku, nejsou demonstrativně uvedeny v právní úpravě, jak tomu bylo dříve. Vycházíme z obecné definice a případný spor je na posouzení příslušného orgánu. Definice hovoří o smlouvách uzavíraných sice za fyzické přítomnosti spotřebitele a obchodníka, avšak na místě, které za obvyklé obchodní prostory daného podnikatele povaţovat nelze, tedy například během zájezdu organizovaného podnikatelem, v obydlí spotřebitele, na veřejném místě apod. Nově do této kategorie řadíme i smlouvy, které byly uzavřeny bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo obchodní prostory. Týká se to i prezentací produktů mimo obchodní prostory a následném uzavření smlouvy v obchodních prostorách. 25

25

VOZÁR, Jan. Spotřebitelské smlouvy v NOZ. In: Epravo.cz [online]. 4.11.2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:http://www.epravo.cz/top/clanky/spotrebitelske-smlouvy-v-noz-92749.html

31

4. VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2008 Vliv

na

trendy

na

trhu

spotřebitelských

úvěrů

mají

jednoznačně

makroekonomické cykly, které jsou nedílnou součástí kaţdé ekonomiky. My se v současné době nacházíme v jakémsi post-krizovém období, kdy dobíhají nejrůznější důsledky poklesu ekonomiky, ale četná literatura hovoří jiţ o opětovném růstu. O příčinách současné deprese bylo jiţ napsáno mnoho publikací, pro mou práci je nejdůleţitější si uvědomit, ţe dopady krize nejsou zrovna zřetelně viditelné na trhu spotřebitelských úvěrů. Dle mého názoru jsou dvě protichůdná působení, která to vysvětlují. Proti sobě tak stojí uváţenější část spotřebitelů, která si je vědoma, ţe pracovní místo není stabilní, budoucí splácení by mohlo být obtíţné, a proto se počet poskytnutých úvěrů sniţuje. A asi silnější faktor je lidská potřeba akutně financovat rozdíl mezi příjmy a výdaji. V takovém případě mohlo dojít ke ztrátě pracovního místa a nezaměstnaný bez úspor je nucen situaci řešit úvěrem s nadějí, ţe brzy práci seţene a úvěr splatí. Dle statistik ČNB si můţeme všimnout, ţe mezi léty 2008 a 2013 je jen výrazná změna při poklesu půjčených prostředků mezi roky 2009 a 2010. Objem půjčených prostředků nebankovními institucemi tehdy klesl téměř o polovinu z hodnoty 112 mld. Kč na 64 mld. Kč (viz graf: Spotřebitelské úvěry poskytnuté domácnostem). U bankovních institucí sice objem zapůjčených prostředků vzrostl z 187mi mld. Kč na 203 mld. Kč, ale musíme si klást otázku, čím byl způsoben tak rapidní pokles u nebankovních institucí. Hrubý domácí produkt, který je základním ukazatelem ekonomického vývoje, vykazoval od roku 2007 velmi protichůdné hodnoty. Ty však byly jen reakcí na okolní ekonomický průběh. Ještě před vypuknutím krize byla česká ekonomika ve výborné pozici. Díky závislosti na Německu jsme měli odbyt pro export a výstupy ekonomiky se pohybovaly nad hranicí potenciálního produktu. Počátkem roku 2007 ekonomika rostla o 7,4%. Podobně se vyvíjela i inflace, jeţ dosahovala v roce 2007 2,7% a o rok později dokonce 6,3% . Logicky nezaměstnanost oscilovala okolo přirozené míry a byla nejniţší od roku 1997 – hodnota 4,7% dle metodiky Mezinárodní organizace práce. Všechny tyto ukazatele vyvolávaly ve společnosti pozitivní náladu, coţ mělo vliv na myšlení spotřebitele. Důvěra v ekonomiku i jistota pracovního místa byla vysoká a spotřebitelé si toho byli vědomi. To výrazným způsobem determinovalo jejich postoj k finančnímu trhu. Tedy i k úvěrům. Proto v roce 2007 oproti roku předchozímu vidíme 32

celkem výrazný nárůst v objemu poskytnutých prostředků. Celkem se jednalo o nárůst v hodnotě 49 miliard korun, coţ odpovídá 25%. Graf č. 1: Spotřebitelské úvěry poskytnuté domácnostem

Poskytnuté prostředky v mld. Kč

Spotřebitelské úvěry poskytnuté domácnostem 300 250 200 150 100 50 0 nebankovní instituce

2006 95

2007 115

2008 131

2009 112

2010 64

2011 68

2012 67

2013 66

bankovní instituce

107

136

167

187

203

201

199

201

Zdroj: autorka DP; podle údajů ČNB – datový systém ARAD (systém prezentace časových řad agregovaných statistických údajů) ARAD. ČNB [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm

Během roku 2007 ale přichází zpomalení růstu ekonomiky, které se výrazněji projeví na HDP, ale trend poskytnutých úvěru je i nadále růstový. V posledním čtvrtletí roku 2007 sice česká ekonomika rostla o 5,7% meziročně, ale v tom následujícím to bylo uţ jen o 2,8% meziročně. Proti tehdejším hodnotám se ekonomika prakticky zastavila a mezikvartální změny pouze tento trend potvrzovaly. Kdyţ se objevily výsledky prvního čtvrtletí roku 2008, společnost byla v šoku. Hodnota 0,2% naznačovala, ţe je situace váţná. První, kdo zastavení ekonomiky pocítil, bylo stavebnictví. Stavební průmysl je typické cyklické odvětví, které při růstu realizuje výrazné zisky, ale v recesích kopíruje vývoj ekonomiky. Začalo docházet k prvním vlnám propouštění (během 4 měsíců nárůst nezaměstnanosti o 2% z 5,3% v listopadu 2008 na 7,4% v únoru 2009), inflace v důsledku předchozího růstu oscilovala kolem 7,5% a spotřebitelé během roku 2008 postupně ztráceli důvěru v ekonomiku. O tomto období by se dalo hovořit jako o tichu před bouří. Na trh spotřebitelských úvěrů ale krize dopadla aţ o rok později. Z tabulky si můţeme všimnout, ţe objem poskytnutých prostředků mezi lety 2007 a 2008 vzrostl o 47 miliard. Coţ byl zhruba stejný nárůst jako o rok dříve. Domnívám se, ţe následky krize na spotřebitelský trh dopadají se 33

zpoţděním zejména proto, ţe část potřebitelů stále věří ekonomickému vývoji a předchozímu růstu. Druhá varianta je, ţe se někteří spotřebitelé jiţ dostali do finanční tísně a byli nuceni vyuţít tohoto produktu k financování svých potřeb. V roce 2009 jiţ do České republiky krize dorazila v plné síle. První čtvrtletí se vyznačovalo propadem výstupu o 3,8% a ve druhém kvartálu klesl dokonce o 5,5% meziročně. Jednalo se o nejhorší výsledky v uplynulém desetiletí a logicky to s sebou přinášelo mnoho důsledků. O propadu jednotlivých průmyslových odvětví nebylo pochyb. Nebezpečný byl skokový nárůst nezaměstnaných a především ne tak úplně předpokládaný odliv ze státního rozpočetu ve formě sociálních podpor. Během roku 2009 jiţ výrazný růstový trend při poskytování úvěrů nepokračoval. Objem prostředků, které bankovní i nebankovní subjekty poskytly, vzrostl o pouhou jednu miliardu. Zajímavostí je, ţe banky poskytly oproti roku 2008 o zhruba 20 miliard více, naproti tomu nebankovní subjekty o 20 miliard méně. Výsledné hodnoty HDP pro rok 2009 byly chápány jako přímý důsledek krize, a proto nebylo překvapivé, kdyţ se průměr členů EU ustálil na hodnotě „-4,3%“, Česko bylo dokonce ještě o dvě desetiny pod tímto průměrem, hůře na tom bylo i Německo -5,1%, Slovensko -4,9%. Řecko paradoxně v tomto roce realizovalo pokles reálného HDP pouze na úrovni -3,1%. Ale pro Helénskou republiku to znamenal teprve začátek propadu HDP. O rok později totiţ vykazovali jiţ hodnotu -4,9%, v roce 2011 uţ -7,1% a v roce 2012 -6,4%. Jelikoţ se celá Evropa potýkala s recesí a poptávka po výrobcích byla nízká, bylo na čase, aby vlády členských států začaly jednat. Výroba se musela oţivit, aby vznikla nová pracovní místa a klesla nezaměstnanost. Typickým příkladem, jak uvádí např. Kazub (2013), bylo šrotovné. Z ekonomického pohledu se jedná o typickou pobídku, jak stimulovat jednak poptávku a také tím pádem produkci. Příkladem šlo Německo, které jako automobilový gigant, v podstatě nemělo na výběr. V Evropě se dále připojilo Slovensko, Rakousko, Španělsko, Rumunsko, Portugalsko, Lucembursko, Itálie, Francie nebo Velká Británie. Různé státy měly se zavedením této pobídky rozdílné zkušenosti a taktéţ se lišila platnost a podmínky akce. V České republice se šrotovné schválilo v rámci protikrizového balíčku v létě 2009, ale prezident Klaus jej následně vetoval. V Německu byly peníze na vyplácení šrotového vyčerpány jiţ v září. Na Slovensku zafungovalo ukázkově a nakonec vláda uvolnila volné prostředky dokonce ve dvou fázích. Od března 2009 bylo v první vlně sešrotováno 22.000 automobilů, jejichţ majitele dostali od státu příspěvek ve výši 1500 EURO. Přes dvacet tisíc 34

aut starších deseti let se zlikvidoval pak i během druhé vlny. Ta proběhla začátkem dubna, kdy se prostředky (tentokrát uţ jen 1000 EURO) vyčerpaly za devět dní. V obou případech se tato pobídka ukázala jako účinná, neboť prodeje nových aut signifikantně vzrostly. Pokud bychom měli porovnávat meziročně měsíce od března do června, kdy byl nárůst nejvyšší, zaznamenali bychom nárůst v desítkách procent. V březnu roku 2008 se prodalo 5490 nových automobilů, zatímco o rok později 6488. Výraznější nárůst je vidět v následujících měsících. V dubnu to byl nárůst z 6815 vozů na 9778, v květnu z 5903 na 8469 kusů a v červnu dokonce z 6579 na 10355 vozů. Evropa nebyla jediná, která se snaţila pomocí takových protikrizových opatření zvýšit poptávku. Šrotovné bylo zavedeno i v USA, Kanadě nebo třeba v Japonsku.26 Rok 2010 a 2011 byl charakteristický pozvolným růstem HDP. To ale stále neznamenalo příliš uklidňující zprávy, protoţe bylo nereálně, ţe by se ekonomika vzpamatovala tak rychle. Tyto roky byly pro trh spotřebitelských úvěrů charakteristické prvním poklesem v posledních pěti letech. Nebankovní instituce v roce 2010 oproti roku předchozímu poskytly téměř o polovinu méně prostředků. Bankovní subjekty naopak posilovaly. Od roku 2011 byl vývoj v podstatě identický. Domnívám se, ţe spotřebitelé příliš nevěřili optimistickým výhledům, a tak se nechtěli příliš zadluţovat. Proto výše poskytnutých prostředků oscilovala kolem hodnoty 250 miliard korun. Mezitím se v roce 2012 opět dostavil ekonomický pokles. S kaţdým čtvrtletím byl vývoj horší. Jako odpovědný faktor můţeme jmenovat například klesající spotřebu domácností. Ta totiţ ve 4Q klesla o 4,1%. Horší ekonomické výsledky byly jistě způsobeny i efektem vytěsnění vládních investic. Aby Česká národní banka naplňovala svůj hlavní cíl – a sice péči o cenovou stabilitu, v průběhu krize se musela uchýlit ke sniţování úrokových sazeb. Před příchodem krize se 2T repo sazba pohybovala na úrovni 3,75%, ale právě koncem roku 2012 musela ČNB přistoupit k radikálnímu kroku. Nejdříve na konci června sníţila sazbu na 0,50%, v říjnu na 0,25% a v listopadu na konečných 0,05%. Tato hodnota bývá často označována jako technická nula. Diskutovalo se dokonce i o záporných úrokových sazbách, ale zdá se, ţe tato varianta je pro konzervativní české prostředí zatím nemyslitelná. Sníţením nejdůleţitější dvoutýdenní repo sazby na technickou nulu dala ČNB impulz pro expanzi úvěrování soukromého sektoru obchodními bankami.

26

http://byznys.ihned.cz/c1-38204280-prehledne-kde-je-zavedeno-srotovne

35

Tabulka č. 1: Vývoj 2T repo sazby ČNB datum sazba v % 8.2.2008 3,75 8.8.2008 3,5 7.11.2008 2,75 18.12.2008 2,25 6.2.2009 1,75 11.5.2009 1,5 7.8.2009 1,25 17.12.2009 1 7.5.2010 0,75 29.6.2012 0,5 1.10.2012 0,25 2.11.2012 0,05 Zdroj: autorka DP; podle údajů ČNB, datový systém ARAD (systém prezentace časových řad agregovaných statistických údajů). ČNB [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm

Co se týče vývoje v roce 2013, byl zaznamenán mírný růst poptávky po nebankovních finančních produktech. Jedním z důvodů je fakt, ţe v průběhu roku byly tyto produkty nabízeny v podmínkách zdánlivě končící recese.

I přes trvající propad investic a spíše

stagnaci výdajů domácností se meziroční objem nebankovního financování zvýšil. Výrazněji jsme tento trend pozorovali ve 4. čtvrtletí. Ač pokračoval pokles HDP, tak tempo poklesu se v průběhu roku sniţovalo (meziročně pokles o 2,3% v 1Q, o 1,7% v 2Q, 1,2% v 3Q). Viditelně lépe na tom byl průmysl, v průběhu roku se meziroční růst průmyslové výroby zvedal. Výdaje domácností meziročně rostly aţ ve 2. polovině roku, více o maloobchodních trţbách v následujících kapitolách. Problematický byl růst nezaměstnanosti – v prosinci 2012 7,4% o rok později 8,2%. Zajímavé údaje zveřejnila i ČLFA, jejíţ členové (21 subjektů vč. Cetelem, Cofidis, Essox, Home Credit, Provident Financial a další) v roce 2013 poskytli úvěry v hodnotě 34,41 mld. Kč. Z toho: osobní půjčky 11,17 mld. (32,5%), revolvingové úvěry 12,33 mld. Kč (35,5%) a financování v místě prodeje 11,01 mld. Kč (32%). Zde si můţeme všimnout, ţe pouţití prostředků z úvěrů je rozděleno téměř na třetiny a ţádná ze skupin výrazněji nepřevaţuje. Dále dle členských informací ČLFA bylo ke konci roku aktivních 1.958.022 úvěrových smluv. Objem pohledávek z těchto smluv činil 59,2 mld. Kč.27

27

Česká leasingová a finanční asociace: Zpráva o stavu a vývoji nebankovního leasingového, úvěrového a factoringového trhu v ČR - r. 2013. 2014. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=64

36

4.1.

Vztah mezi ekonomickým vývojem a dynamikou zadluţování

V následujících podkapitolách bude mým cílem analyzovat vztah mezi ekonomickým vývojem v ČR a dynamikou vývoje zadluţení obyvatelstva. Abych lépe popsala tuto problematiku, budu vycházet jak z dat České národní banky a Českého statistického úřadu, tak i z doplňkových ukazatelů, jako je důvěra spotřebitelů v ekonomiku, jejich vztah k úvěrům a dalších. Pro dokonalé pochopení vývoje se musíte vrátit v čase zpět. A to konkrétně do doby, kdy se americká krize dostala do Evropy. Prvním důleţitým milníkem byla ţádost Řecka o finanční pomoc u Mezinárodního měnového fondu. Ekonomika tohoto středomořského státu byla v horší kondici jiţ delší dobu. Pro nás nepochopitelně štědrá sociální politika, špatné nastavení daňového systému a vzrůstající zadluţenost vlády nakonec Řecku téměř zlomily vaz. Helénská republika ale nebyla jediným státem v Evropě, který měl obavy z budoucnosti. V té době se uţ otevřeně hovořilo i o dalších zemích, jejichţ špatné hospodaření a vedení by mohlo způsobit výrazné hospodářské problémy. Nakonec Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko dostalo zkratku P.I.I.G.S., která symbolizovala časovanou bombu pro Evropskou unii. Později se k výše zmíněným připojil i Kypr. Ekonomické problémy těchto zemí se však díky propojenosti členských států EU šířily dál. Dopad měly nejen na ekonomiku Evropské unie, ale i na investory, kteří své prostředky v Evropě měli. Ze statistických údajů víme, ţe ekonomika se po odeznění první vlny krize sice krátce dostala do růstu, ale v roce 2011 jsme jiţ zaznamenali zpomalování tempa růstu, které v roce 2012 vyústilo v celkový pokles HDP zemí EU o 0,3%. Vývoj tohoto ukazatele je velmi silně korelován vývojem v Německu, proto je zcela logické, ţe oslabení bylo pouze potvrzením zpomalení tempa růstu právě tam. Mezi lety 2011 a 2012 německá ekonomika rostla pouze tempem 0,7% za rok. Jelikoţ je česká ekonomika – zejména export (zhruba jedna třetina veškerého objemu) velmi úzce spjat se Spolkovou republikou, není šokující, ţe se český hrubý domácí produkt propadl do záporných hodnot. Jenţe právě ekonomický vývoj je jedním z klíčových faktorů poptávky po úvěrech. Mezi další důleţité patří i spotřebitelská nálada měřena různými metodami, nezaměstnanost, inflace nebo i akční nabídky bankovních a nebankovních subjektů.

37

4.2.

Vývoj spotřebitelských statistik mezi lety 2008 a 2013

V předchozí kapitole jsme shrnuli vývoj po krizi od roku 2008 do roku 2013. Nyní se zaměřím na vývoj spotřebitelských statistik. Jedná se o takové ukazatele, které se dotýkají spotřebitelů. Především, jak je ovlivněna jejich spotřeba, jak bude ovlivněna poptávka po úvěru a další. Ekonomická situace domácností je tak pro závěry mé práce klíčová, ale nelze popsat přímý vztah mezi poptávkou po úvěrech a reálnými příjmy nebo třeba nezaměstnaností. Ekonomický model, který by ukazoval příčinné souvislosti a závislosti kvantifikovatelných veličin a poptávky po úvěrech zatím není znám. Zmíním ale veškeré podstatné faktory, jeţ se na poptávce po spotřebitelských úvěrech podílejí.

4.2.1. Důvěra v ekonomiku

Nálada spotřebitelů a důvěra v ekonomiku jsou velmi podstatné determinanty pro charakterizování kaţdého trhu. Ukazuje, jestli jsou spotřebiteli ochotni nakupovat nebo spíše vyčkávají a očekávají negativní budoucí vývoj. Ač se nálada domácností zdá jako zcela nepodstatná pro vývoj hospodářství v České republice, byl to jedním z klíčových faktorů, které ovlivnily další směřování země. Pro lepší představu vidíme v grafu č.2, jak se indikátor důvěry spotřebitelů v ekonomiku vyvíjel uţ od roku 1998. Na počátku roku 2009 je znatelný jasný propad, kdy byly domácnosti zahlceny negativními zprávami z médií. Troufám si tvrdit, ţe velký kus práce měla na vyvolané panice tehdy právě média. Postupně ale důvěra rostla a začala klesat aţ na přelomu let 2010 a 2011. Dno nedůvěry bylo dosaţeno v první polovině roku následujícího. Od té doby index důvěry opět rostl.28

28

Důvěra podnikatelů v České republice v prosinci rostla, důvěra spotřebitelů se téměř nezměnila. Investicniweb.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/zpravy-ztrhu/2013/12/20/duvera-podnikatelu-v-ceske-republice-v-prosinci-rostla-duvera-spotrebitelu-se-temer-nezmenila/

38

Graf č. 2: Vývoj indikátorů důvěry

Zdroj: ČSÚ [online]. Veřejná databáze ČSÚ [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp?vo=tabulka

4.2.2. Mzdy a kupní síla domácností Jak jsem naznačovala doposud, dopady krize na Českou republiku se v domácnostech projevily aţ v roce 2011. A právě vývoj mezd to dokonale ilustruje. Ač se jiţ během roku 2008 vědělo, ţe krize dorazí i do Evropy, na mzdách se to do té doby rozhodně neprojevovalo. Reálné mzdy stále dosahovaly růstu. To bylo ale v protikladu s výkonem, kterého tehdy dosahovala ekonomika. I v roce 2009 a 2010 však zůstával index reálné mzdy stabilní okolo 100%. Pokud bychom se však na statistiku podívali podrobněji, zjistíme, ţe celkový index (podnikatelská i nepodnikatelský mzda) byl vyrovnaný zejména díky podnikatelským hodnotám, které rostly i v roce 2010, ač ty nepodnikatelské v reálném vyjádření klesaly. Výrazněji zaměstnancům mzda poklesla ve 4Q 2010 – o 5,9%. Růst mezd jiţ nepokračoval v takovém tempu jako doposud a to mělo za následek sníţení spotřebitelské důvěry. Podobně pokračoval i rok 2011 a 2012, kdy na trhu došlo ke kolapsům i u několika větších zaměstnavatelů a nabídka pracovních míst se zmenšila. V roce 2012 také výrazně do situace zasáhl vysoký růst cen čili inflace, která v roce 2012 dosáhla průměrné hodnoty 3,3%. 39

Tento růst cen ale nedokázaly mzdy kompenzovat. Došlo tedy ke sníţení spotřeby domácností a ovlivněn byl i postoj k úvěrům. Kromě krátkodobých spotřebitelských úvěrů klesala i poptávka po hypotékách. V posledním čtvrtletí roku 2013 došlo k výraznému růstu v hrubých mzdách. Signifikantně rostly především mzdy v nepodnikatelské sféře. Tento jev povaţuji za pozitivní zprávu do budoucna, protoţe pokud jsou zaměstnavatelé ochotni zvedat mzdy, jejich predikce v opětovné ozdravení ekonomiky sílí. Graf č. 3: Průměrná měsíční hrubá mzda

Zdroj: ČSÚ [online]. Veřejná databáze ČSÚ [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp?vo=tabulka

4.2.3. Chudoba a blahobyt

Dalším ukazatelem ekonomické situace domácností je i porovnání jejich finančního statusu. Hodnocení chudoby, blahobytu či materiální deprivace dnes funguje jako standardní metoda měření a mezinárodního porovnávání finančního potenciálu a ţivotní úrovně. Obvykle se tak děje v relativní podobě a data se vztahují k regionálním, národním či nadnárodním úrovním. Za nadnárodní úroveň můţeme povaţovat např. Evropskou unii. Proto je logické, ţe se tímto problémem dlouhodobě zabývá i Evropská komise. Rok 2010 dokonce vyhlásila za Rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Chudoba a její prohlubování je následek nejen uplynulé krize, ale i neuváţeného chování spotřebitelů a je povaţována za váţný společenský problém. A bohuţel se nedotýká jen rozvíjejících se zemí, ale i Spojených států, Evropy a naší země. V naší lokalitě jsou chudobou nejvíce ohroţeny rodiny, které se nachází blízko nebo pod hranicí relativní chudoby. 40

Chudoba se dá definovat mnoha způsoby. Vţdy záleţí na konkrétním nastavení určité hranice, pod kterou nejsou lidé schopni uspokojovat své základní potřeby. Tyto potřeby mohou být subjektivní a objektivní nebo absolutní a relativní. Dle Bartošové (2013) můţeme definovat chudobu třemi způsoby: Absolutní chudoba znamená mít méně neţ je objektivně stanovené minimum. Relativní chudoba je mít méně neţ ostatní ve společnosti. Subjektivní chudoba znamená pocit, ţe nemáme dost na „kvalitní ţití“. Můţeme tedy rozlišovat dva přístupy k vymezení chudoby – objektivní a subjektivní Objektivní přístup pouţívá k definování chudoby určitá kritéria (příjem, majetek…) Subjektivní přístup zkoumá chudobu z pohledu vlastního cítění dotčené osoby, zdali se člověk řadí mezi chudobné nebo pociťuje příznaky chudoby. V rámci objektivního přístupu se dále k hodnocení míry chudoby vyuţívají metody absolutní nebo relativní. Absolutní metoda definuje chudobu díky pevně stanovené hodnotě. Princip absolutní chudoby takovou hodnotu definuje jako přežití a myslí tím stav, kdy má člověk zabezpečené ty nejzákladnější podmínky, aby nezemřel. Pouţívá se spíše v rozvojových zemích. Relativní metoda definuje chudobu pomocí porovnávání či poměru k jiné hodnotě (k běţnému vybavení domácností ve společnosti, k průměrnému příjmu atd.). Tato forma měření koresponduje s vývojem ve společnosti a jako porovnání různých poměrů má větší vypovídací schopnost zejména ve vyspělých zemích. Pro hodnocení chudoby a sociálního vyloučení v zemích EU se pouţívají Laekenské indikátory. Ty jsou kaţdoročně publikovány na oficiálních stránkách Eurostatu. Tyto indikátory („EU-SILC“ – Statistics on Income and Living Conditions) jsou konstruovány z výsledků šetření příjmů a ţivotních podmínek v jednotlivých členských zemích. Pro posuzování a porovnávání relativní míry chudoby se jako mezinárodně uznávaná veličina bere hranice rizika monetární chudoby (poverty line). Tato relativní hodnota, která nesleduje přímo příjmovou situaci osob v domácnosti, ale spíše umoţňuje porovnávat moţnosti jedinců mezi sebou v celé společnosti. Různí odborníci hranici chudoby definují jinak. Podle sociologa Petere Townsenda se pod hranící chudoby ocitají ty domácnosti, které si nemohou dopřát určité druhy zboţí. Ať uţ potraviny, materiální statky či sluţby. Výpočet hranice a míry ohroţení monetární chudobou (risk of poverty rate) se dle evropské metodiky 41

opírá o pojem ekvivalizovaného příjmu. To je disponibilní příjem, který je přepočtený na spotřební jednotku stanovenou podle upravené definice OECD. Kaţdá osoba v domácnosti má dle této metodiky přiřazenou stejnou hodnotu příjmu. V EU je nejčastěji povaţováno za hranici chudoby 60% mediánu národního ekvivalentního příjmu, přepočteného v paritě kupní síly. Doplňkově se pouţívají i hranice čtyřicet, padesát nebo sedmdesát procent mediánu.29 Co se týče vývoje v České republice, měli bychom vnímat naši pozici mezi členskými státy EU jednoznačně za pozitivní. Dle ČSÚ jsme chudobou ohroţeni méně neţ okolní státy. Ze statistických údajů vyplývá, ţe rok 2011, který uţ přinášel veškeré negativní dopady krize, byl domácnostmi povaţován za velice špatný. Příjmy domácností za rok 2011 sice zaznamenaly nominální růst, ale reálně šlo jiţ druhým rokem o pokles. Stejně tak rychleji rostly výdaje na bydlení neţ příjmy a výsledkem bylo právě horší subjektivní hodnocení chudoby. Z výsledků šetření projektu Životní podmínky 2011-2013 vyplývá, ţe domácnosti si častěji nemohly dovolit určité výdaje a s příjmy vycházely hůř. V roce 2011 dosáhl v průměrné domácnosti úhrnný čistý roční peněţní příjem na osobu (počítaný z celkového příjmu domácnosti) 147,5 tis. Kč, tedy o 2,9 tis. Kč více neţ v roce 2010. Finanční situace různých skupin ale byla odlišná. Hůře jsou na tom vţdy neúplné rodiny, domácnosti s jedním ţivitelem, pár nebo i samotná osoba v důchodovém věku. Právě důchodcům díky valorizaci rostly roční čisté příjmy meziročně o 4%.

Stejně tak u

nepracujících. Zřejmě z tohoto důvodu se růst počtu osob ohroţených chudobou zastavil. Jak jsem popsala výše, úroveň chudoby se nejčastěji stanovuje jako 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti, coţ pro rok 2012 znamenalo 114 953 Kč. A osob ţijících v domácnostech s příjmem pod touto hranicí bylo v roce 2012 u nás 990,3 tis., tedy 9,6 % všech osob bydlících v bytech. Ze statistik ČSÚ dále vyplynulo, ţe mezi lety 2011-2012 došlo ke zvýšení podílu domácností, které náklady na bydlení vnímaly jako velkou zátěţ (28,5 %), nebo těch, které si nemohly dovolit zaplatit např. neočekávaný výdaj ve výši 9 300 Kč (44,0 %) nebo alespoň týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti (43,8 %). Čistý roční příjem domácností v přepočtu na osobu mezi lety 2012-2013 nominálně vzrostl na 149,9 tisíc Kč, reálně však opět klesl. K pozitivnímu poklesu došlo ale u míry ohroţení příjmovou chudobou na 8,5 %, a to v souvislosti se změnami v daňovém systému. Také díky významným změnám ve slevách na dani nezaznamenaly čisté příjmy propad. Počet osob s příjmem pod hranicí příjmové chudoby poklesl v roce 2013 v ČR na 871,8 tis., tedy 29

BARTOŠOVÁ, Jitka. Finanční potenciál domácností: kvantitativní metody a analýzy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2013, 264 s. ISBN 978-80-7431-107-9., str. 52-58

42

8,5 % všech osob bydlících v bytech. Podíl domácností, které si nemohly dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 400 Kč, mírně poklesl, a to ze 44,0 % v roce 2012 na 43,2 % v roce 2013. Stejně tak poklesl podíl rodin, které si nemohly dovolit zaplatit alespoň týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti (ze 43,8 % v roce 2012 na 39,7 % v roce 2013). Rok 2014 je zatím charakteristický populistickými plány na zvýšení minimální mzdy, další valorizaci důchodů a zlepšení podmínek pro nízkopříjmové skupiny. Z ekonomického hlediska nepředpokládám, ţe by mělo dojít k nějakému skokovému zhoršení ve výše uvedených statistických číslech. Spíše očekávám neustálé zlepšování finanční situace domácností.

4.2.4. Trţby v maloobchodní sféře

Jak jiţ bylo popsáno výše, výrazný pokles spotřebitelské poptávky se projevil i na trţbách maloobchodníků. Český statistický úřad monitoruje tento ukazatel pomocí různých kategorií, nejlépe popisující je dle mého názoru kategorie CZ NACE 47 (maloobchod kromě motorových vozidel zahrnující však pohonné hmoty, veškeré potraviny, textil, elektroniku, vybavení domácnosti atd.30). Hodnoty v tabulce č. 2 ukazují nárůst/pokles oproti minulému období v procentech. Tabulka č. 2: Vývoj hodnot spotřebitelské poptávky v kategorii NACE 47 v %

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

2008 7,9 11,3 0,1 8,2 5,6 3,2 6,2 0 8,7 2,5 -1,3 2,6

2009 0,6 -5,9 0,2 -0,3 -4,6 -2,2 -0,8 -1 -3,8 -2,9 -3 1,3

2010 -4,2 -2,6 1,8 -3,5 -0,5 1,9 -2,2 -0,1 1,3 -2,2 1,6 -2,3

2011 3,5 2,8 -0,2 1,8 1,9 -1,1 -3 1,5 -1,4 -1,6 0 0,7

2012 1,2 0,7 0,3 -3,2 0 -1,3 0 0,8 -2,9 2 -1,8 -5,1

2013 0,4 -1,3 2 -3,2 2,3 -2,2 0,7 1 -0,6 -1,1 3,2 -1,2

Zdroj: autorka DP pole ČSÚ [online]. Veřejná databáze ČSÚ [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp?vo=tabulka

30

Sbírka právních předpisů: CZ-NACE [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sezn?DR=NR&SORT=CP&ROK=0&NR=CZNACE_D47

43

Tabulka jasně ilustruje, jak byl rok 2008 ještě ve znamení silné spotřebitelské poptávky. Pravidelné ţně, které obchodníci zaţívají, jsou třeba u textilu v únoru – nová sezónní kolekce, či v červenci – letní zboţí a první výprodeje, v září naopak lidé začínají nakupovat zimní oblečení. Rok 2009 z pohledu obchodníků uţ tak pozitivní nebyl. Propad z roku 2009 se dále přenášel do dalších let. Toto období bylo z pohledu obchodníků charakterizováno jako katastrofální a pro některé dokonce likvidační. Růstové fáze se objevovaly spíš zřídka. Lidé šetřili na volnočasových aktivitách a sluţbách, coţ jsou oblasti, které začne spotřebitel omezovat jako první, má-li nedostatek finančních prostředků. Ač by se mohlo zdát, ţe rok 2013 uţ byl, co se týče trţeb, v maloobchodní sféře vyrovnanější, není tomu tak. Stále se vracející skepse a špatná nálada ve společnosti učinila z roku 2013 pro obchodníky opět ne příliš pozitivní. Pozitivní tendence zaznamenává internetový prodej, kde spotřebitelé hledají lepší ceny a tím celý internetový obchod profituje daleko lépe neţ standardní kamenné prodejny.

4.2.5. Zadluţenost spotřebitelů v České republice

Pokud bychom chtěli obecně stanovit nějakou optimální míru zadluţení, bylo to by to velmi diskutabilní. Zadluţenost se dá měřit pomocí porovnání vkladů u bank a zapůjčených prostředků. Základní charakteristikou trhu s úvěry je předpoklad, ţe objem úvěrů je výrazně menší neţ objem jejich vkladů. V roce 2008 dle ČNB tvořily úvěry 58% vkladů, o čtyři roky později uţ 65%. Ač vidíme postupný růst objemu úvěrů na depozitech, nemusí to ještě nutně znamenat ohroţení pro ekonomiku. Pokud ale hovoříme o vkladech, musíme mít na mysli, ţe se jedná jak o krátkodobé, střednědobé či dlouhodobé vklady s výpovědní lhůtou, tak i uloţené peníze na běţných účtech. Zrcadlové rozdělení můţeme nalézt i na straně úvěrů. Spotřebitelské úvěry můţeme povaţovat za krátkodobé poloţky a hypoteční úvěry za termínované poloţky. Z grafu č. 4 vidíme, ţe činnost úvěrování nejprve v roce 2008 rostla vysokým tempem – v prvním čtvrtletí byl nárůst téměř o třetinu. Ale v posledních měsících téhoţ roku se dynamika sniţovala.

44

Graf č. 4: Meziroční změny zadlužení domácností (v mil. Kč)

Zdroj: ČNB, datový systém ARAD (systém prezentace časových řad agregovaných statistických údajů). ČNB [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm

Důvody, proč se tempo úvěrování takto mění, jsou tři moţné. V prvé řadě se jedná o vůli spotřebitelů, jestli si chtějí půjčovat. Druhým klíčovým faktorem je vůle věřitelů poskytovat prostředky a za třetí je to důvěra ve spotřebitele, jestli budou úvěr splácet – kredibilita. Právě poslední zmíněný bod byl stěţejní pro další vývoj spotřebitelských úvěrů, neboť při rostoucí nezaměstnanosti a klesajících reálných mzdách znamenal horší hodnocení bonity klientů při ţádostech o úvěr. To se logicky projevilo při ochotě institucí úvěry poskytovat. Nejedna tisková zpráva31 hovořila o zpřísnění podmínek, za kterých jsme na úvěr dosáhli. Tento krok bankovních i nebankovních domů byl zcela pochopitelný. S horším výkonem ekonomiky se pojily i niţší příjmy domácností a případná platební neschopnost nebo minimálně problémové plnění závazků. Poskytovatelé se chtěli vyhnout případnému společensky neţádoucímu předluţení, ale sami přitom byli ohroţeni. Tyto kroky totiţ měly vliv nejen na jejich cash-flow, ale také na ztrátu příjmů. Finanční instituce částečně tento výpadek kompenzovaly poskytováním úvěrů bonitnějším klientům za lepších podmínek, neţ dříve. Ale stále zde visel velký otazník, zdali to u nás nedopadne jako na americkém trhu se subprime hypotékami.

31

Tiskové zprávy z IDNES a DENIK [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/bankyzprisnily-podminky-nektere-hypoteky-prestaly-nabizet-p59-/uver.aspx?c=A090218_095753_uver_bab a http://www.denik.cz/ekonomika/banky-zprisnily-podminky-uveru-podnikum-u-hypotek-je-uvolnily-20130121.html

45

Koncem roku 2009 domácnosti dluţily bankám 973,5 miliard korun a nebankovním institucím podle statistik leasingových společností dalších 104,1 miliard korun. Oproti roku 2000 byl tento nárůst osminásobný. I přes všechny tyto pro laiky na první pohled alarmující hodnoty, je ale relativní zadluţenost našich domácností – dle objemu půjček v poměru k příjmům domácností vyjádřených jejich hrubým disponibilním důchodem - téměř o polovinu niţší neţ ve zbytku eurozóny. Mezi léty 2000 a 2008, kdy byl zaznamenán výrazný ekonomický rozmach, stoupla zadluţenost z 13% na 49,6%. Pokud bychom se měli podívat blíţeji na čísla, pak nás zarazí, ţe koncem roku 2009 se objemy úvěrů na bydlení vyšplhaly na hodnotu 684 miliard, coţ se výrazně blíţilo objemům uloţených prostředků na termínovaných vkladech – 734,4 miliard. Pokud bychom měli shrnout klíčové jevy v oblasti zadluţování, jistě to bude rychlost nárůstu zadluţování. Konkrétně rychlost zadluţování je snadno odvoditelná z dat bankovních institucí. Koncem roku 2000 dluţili obyvatelé bankám 39,7 miliard korun, o devět let později – neţ dorazila hlavní vlna krize – to jiţ bylo 897,4 miliardy. Tato čísla však charakterizují pouze jednu část úvěrovaných subjektů. Dále k nim můţeme řadit i segment domácnosti- ţivnosti a neziskové instituce obsluhující domácnosti (NISD). Po započtení hodnot i z tohoto okruhu se čísla navýší na 121,5 miliardy v roce 2000 na 973,5 miliardy v roce 2009. Vývoj můţeme pozorovat i v procentuálním rozdělení objemu úvěrů. K výraznému přerozdělení došlo právě v segmentu domácností-ţivnosti a NISD, kdy ještě v roce 2000 zabírala tato skupina 63,9% celkového objemu půjček domácností (domácnosti – obyvatelé + domácnosti – ţivnosti), ale v roce 2009 uţ tento podíl činil pouze 7,8%. Naproti tomu na vkladech se ţivnosti podílely v roce 2000 podílem 5,1%, ale v roce 2009 5,5ti%, coţ není ţádná výraznější změna. V roce 2009 ale nastává zlom, který znamená oslabení tempa růstu úvěrování domácností – obyvatel. Viditelná změna je např. na údajích z července 2008 tj. + 29,6% a prosinci 2009 tj. +11,1%. Tempo růstu postupně plynule sláblo. Příčiny zadluţování můţeme spatřovat v několika jevech. Prvním z nich je, ţe preference spotřeby vedla spotřebitele k výraznému růstu spotřebních výdajů. Zdrojem financování těchto výdajů byly mimo vlastních prostředků i ty vypůjčené. Dalším motivem pro zadluţování byl růst ţivotní úrovně, coţ bylo podmíněno zvyšováním reálné mzdy. Zlepšení rodinných příjmů vedlo domácnosti k myšlenkám na lepší a draţší vybavení do domů nebo samotný nákup nemovitostí na hypoteční úvěr. Zadluţenost stimulovala i touha po vlastním bydlení a příznivé podmínky právě pro hypoteční úvěry. Jedním z faktorů, který 46

způsobil, ţe byly hypotéky tak atraktivní a dostupné, byl i konkurenční boj mezi poskytovateli hypotečních úvěr. Mimo jiné počty poskytnutých úvěrů podmiňovaly i kampaně finančních zprostředkovatelů či nebankovních institucí a zdánlivě snadná dostupnost peněz. Nicméně úvěry na bydlení se na dlouhou dobu staly silně dominantním na českém úvěrovém trhu. V našich podmínkách ho lze čerpat jako hypoteční úvěr, jako překlenovací úvěr ze stavebního spoření, výjimečně jako spotřebitelský úvěr na nemovitost nebo podobný produkt, ale poskytován nebankovními institucemi. V diskutovaném roce 2009 činily tyto nezvyklé druhy úvěrů na bydlení pouhých 26,2 miliard, respektive 1,4 miliardy z celkových 684 miliard korun, které byly poskytnuty na bydlení. V případě spotřebitelských úvěrů dluţily domácnosti bankám koncem roku 2009 prostředky v objemu 185,5 miliard korun. Tato suma pokrývá jak debetní zůstatky na běţných a ţirových účtech, tak i pohledávky z karet nebo účelové a neúčelové úvěry na nákup zboţí a sluţeb. Neúčelové spotřebitelské úvěry zahrnovaly největší část ze sumy úvěrů na spotřebu – tj. 150,4 miliardy korun. Avšak při porovnání vývoje tempa úvěrů na bydlení a spotřební zboţí vidíme jasnou převahu právě u prvně zmíněného. Zejména počátkem druhého tisíciletí byl tento jev velmi dobře pozorovatelný. Během let se ale dynamika úvěrů na spotřebu začala zvyšovat. To bylo spojené zejména s vybavováním, rekonstrukcemi a udrţováním nemovitostí. Ačkoli jsou úvěry na spotřebu nejdraţší a banky na nich mají nejvyšší marţe, do roku 2009 jsme na českém trhu zaţívali boom. Meziročně objem půjčeným prostředků rostl i přes to, ţe půjčky na spotřebu podraţily. Z grafu č. 5 vyplývá, ţe od roku 2007 cena úvěrů rostla kaţdoročně zhruba o jedno procento. Z pohledu bank bychom tuto situaci mohli chápat jako ochranu před moţným selháním při splácení. Ale mezi lety 2007 a 2009 nebyl v České republice třeba se obávat. Mezi lety 2009 a 2012 naopak vidíme jakési ustálení na hodnotě kolem 15ti%.

47

Graf č. 5: Vývoj RPSN na spotřebitelských úvěrech v ČR

Výše RPSN spotřebitelských úvěrů v % 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: autorka DP podle ČLFA [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=48#lab3

4.2.6. Statistiky občanských sdruţení v kontextu úvěrování Mezi subjekty, u kterých mohou domácnosti poţádat o úvěr, řadíme nejrůznější leasingové společnosti a finanční instituce. U těchto subjektů je klíčový zejména pokles úvěrování v roce 2009, kdy došlo k meziročnímu úbytku o 24,1%, coţ představuje 33 miliard korun. Podílely se na tom spíše společnosti splátkového prodeje (21,4 miliard korun) neţ leasingové subjekty. Tento signifikantní pokles můţeme vysvětlit odlišnou obchodní strategií, která více zastávala přicházející rizika. Myslí se tím zejména pokles příjmů domácností a ztráta zaměstnání, coţ by vedlo k narušení stability rodinných financí a tím pádem i k horšímu splácení případných závazků. Stejně tak domácnosti si začaly velmi dobře uvědomovat, ţe úvěr sjednaný v nejisté době, můţe mít v budoucnosti fatální následky pro rodinný rozpočet. Právě toto je viditelné díky statistikám různých občanských sdruţení či poraden, které se týkají počtu dotazů v dluhovém poradenství. V době před krizí – v roce 2007 – evidovala Asociace občanských poraden 2126 dotazů. Včetně poradenství souvisejícím s exekucemi to bylo 3634 dotazů. O dva roky později se ţádosti o radu navýšili na hodnotu 7077, včetně exekučního poradenství pak 10603 dotazů. Tento abnormální vývoj je zachycen na následujícím grafu.

48

Graf č. 6: Vývoj počtu dotazů v důsledku finanční krize 4000 3500

Celkový počet dotazů týkající se problematiky zadlužování občanů

3000 2500 2000 1500 1000 500 4q2009

3q2009

2q2009

1q2009

4q2008

3q2008

2q2008

1q2008

4q2007

3q2007

2q2007

1q2007

0

Zdroj: Asociace občanských poraden [online]. 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://files.profigra.webnode.cz/200000020-a5f9ca6f34/Graf%209.jpg

Vidíme výrazný nárůst v období 2. a 3. čtvrtletí roku 2009, pak ihned prudký pokles. Ten je povaţován za pozitivní znak toho, ţe riziko vnímané dluţníky kleslo a tudíţ nebylo potřeba zjišťovat další informace a shánět rady. Ale to je nejspíše příliš snadný závěr, faktorů, které tento vývoj ovlivnily, je daleko více. Velmi zajímavá je i analýza regionálního vývoje, z počtu vznesených dotazů totiţ logicky vyplývá, kde jsou „největší“ problémy v zemi. Dle občanských poraden se tímto prvenstvím „chlubí“ Moravskoslezský kraj. Také zde dotazy týkající se dluhové problematiky nejrychleji rostou. To v zásadě odpovídá sociálnímu charakteru místního obyvatelstva i pracovním podmínkám či vysoké nezaměstnanosti. V podobném postavení je i kraj Vysočina. Viditelné rozdíly mezi zbytkem ČR jsou např. u srovnání nominální mzdy, která je v této oblasti dlouhodobě niţší. Ale rozhodně tomu tak není vţdy. Protoţe třeba Olomoucký kraj, ač má jednu z nejniţších úrovní mezd a nízké HDP na obyvatele, rozhodně nepatří v počtu dotazů týkající se dluhů mezi „vítěze“. Podobně je na tom Karlovarský kraj, kde je ale obrovský rozdíl mezi obyvateli ve městě a chudším venkovem. Občas je obtíţné zjištěná data interpretovat správným způsobem. Ale obecně bychom mohli prohlásit, ţe ve velkých městech jsou lidé více finančně gramotní a nevyhledávají rady tak často jako méně vzdělaní v této oblasti. Pro dokreslení se můţeme podívat na graf vývoje počtu dotazů dle krajů. Situace se týká doby před krizí a prvním výrazným zásahem krize – rok 2009.

49

Graf č. 7: Regionální vývoj počtu dotazů obyvatelstva týkající se dluhové problematiky 350 300

1q2007 2q2007

250

3q2007 200

4q2007 1q2008

150

2q2008 100

3q2008 4q2008

50

1q2009

Zlínský

Moravskoslezský

Olomoucký

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Jihomoravský

Vysočina

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Středočeský

Praha

0

2q2009 3q2009 4q2009

Zdroj: Asociace občanských poraden [online]. 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://files.profigra.webnode.cz/200000021-37e8238e1a/Graf%2010.jpg

lepší orientaci v situaci můţeme posoudit ještě graf, kde jsou počty dotazů přepočítány na počet obyvatel. Týká se roku 2009, kde zaznamenáváme největší paniku mezi obyvateli. Primát drţí Vysočina, v závěsu za ní je Moravskoslezský kraj. S výrazným odskokem je pak Ústecký kraj a další. Počty dotazů korelují nejvíce s počtem obyvatel v krajích, méně uţ s průměrnou hrubou mzdou, ale překvapivé je, ţe s mírou nezaměstnanosti je korelace mírně záporná. Graf č. 8: Regionální srovnáni absolutního počtu dotazů domácností v dluhovém poradenství a jejich počtů na 100 tis. obyvatel kraje (rok 2009)

1200 1000

počty dotazů v

800 dluhovém

poradenství

600 400

Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardibický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovatrský

Jihočeský

Středočeský

Praha

počty dotazů v 0 dluhovém poradenství na 100 tis. obyvatel

Plzeňský

200

Zdroj: Asociace občanských poraden [online]. 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://files.profigra.webnode.cz/200000022-6e1756f0fc/Graf%2011.jpg

50

Abychom situaci viděli z více úhlů, můţeme vyuţít i informace z registru fyzických osob (SOLUS) – dluţníků, kteří v uplynulých třech letech měli nebo nyní mají problém se splácením závazků. Meziročně byl v roce 2009 zaznamenán nárůst o 16% a počet takovýchto osob činil 868 tisíc. Výrazně více však stoupl počet záznamů o nesplácených závazcích – na 1,5 milionu. Dluţná částka činila 22,7 miliardy korun, coţ ale představuje pouze 2,3% z objemu celkových zapůjčených prostředků u bank a 2,1% u nebankovních institucí. Rok 2009 tedy potvrdil skeptická očekávání ekonomů, kteří předpovídali ztrátu tempa vývoje české ekonomiky. Toto se viditelně promítlo do dynamiky zadluţování českých domácností.32

4.3.

Aktuální vývoj na trhu spotřebitelských úvěrů v České republice

Pokud bychom měli analyzovat nejnovější vývoj, tak rok 2013 byl poměrně klíčový zejména proto, ţe dluh domácností u bankovních a nebankovních institucí vzrostl o 42,6 miliard korun. A celkový dluh k 31. 12. 2013 dosáhl dle ČNB hodnoty 1,206 bilionu korun33. Zajímavostí ale je, ţe v prosinci zadluţenost klesla o 2,3 miliardy korun. Meziročně je ale tato hodnota stále o 4% vyšší. Důvody k dalšímu zadluţování spatřuji zejména v nízké úrovni úrokových sazeb, dlouhodobě klesajících cenách nemovitostí a obavách z kroku ČNB při pouţití devizového kurzu jako dalšího nástroje uvolňování měnové politiky koruny. A zadluţenost stále roste na úkor nejistému ekonomickému vývoji nejen v domácnostech, ale i v podnicích. V roce 2013 činil objem poskytnutých prostředků 35,4 miliardy a ke konci roku podniky dluţily 995,7 miliard korun. Avšak stejně jako v případě domácností, i u podniků došlo v prosinci ke sníţení oproti listopadu o 5,5 miliardy. Co se týče situace úvěrování podniků, ani zde nejsou podmínky příliš nakloněné novým business plánům. Důvod je zcela prostý. Bankéři se poučili v minulosti, a ač naše banky mají dostatek hotovosti, tak vzhledem k regulačním reformám a tlakům na růst obezřetnosti pečlivě prověřují kaţdého ţadatele o úvěr i mezi firmami. Společnosti, které jsou zadluţené z předchozích let, jiţ o další úvěry nestojí a dávají přednost financování vlastním

32

Ing. Drahomíra Dubská, CSc., útvar ekonomicko-statistických analýz ČSÚ, výroční zpráva ČSÚ

33

Dluh českých domácností u bank loni vzrostl. Financninoviny.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:http://www.financninoviny.cz/zpravy/dluh-ceskych-domacnosti-u-bank-loni-vzrostl-o-42-6-miliardy-kc/1037277

51

kapitálem. To je sice méně rizikové, ale neumoţňuje firmě takový růst, jak s okamţitou investicí většího objemu od banky. V případě podrobnějšího rozboru úspor domácností vidíme meziroční nárůst o 75,7 miliardy korun. Ke konci loňského roku bylo na jednodenních vkladech u bank uloţeno 1,218 bilionu Kč. Během prosince byl zaznamenán nárůst o 7 miliard korun. Na termínovaných účtech bylo domácnostmi uloţeno 337,2 miliard korun, to ale znamená meziroční pokles o 4 miliardy korun, avšak o 5 miliard více neţ v listopadu. Všeobecná rostoucí tendence u poskytnutých úvěrů nemusí za kaţdou cenu znamenat negativní zprávu. Podle informací sice objem zapůjčených prostředků domácnostem prostřednictvím spotřebitelských úvěrů vzrostl na konci srpna o 3,7% oproti stejnému období loňského roku, ale ubylo neplatičů.34 Důvodem je zcela očividně pozitivní nálada ve společnosti, která předpokládá konec recese. Jiţ začátkem roku 2013 mnoho firem ohlásilo, ţe bude opět nabírat zaměstnance. Důsledkem recese je ale zhoršení všeobecné bonity klientů a neochota bank a nebankovních subjektů půjčovat peníze. Důkazem toho je i zpráva z dubna publikovaná ČNB, která uvádí, ţe roční úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů, které poskytly banky domácnostem, dosáhly v únoru průměrné hodnoty 15,12% a jsou tak nejdraţší za posledních 10 let. RPSN přitom můţeme brát za jakýsi indikátor bonity, neboť kromě promítnutí úrokových sazeb na finančním trhu zobrazuje i riziko, s jakým banky půjčují. Ještě přitom v lednu roku 2006 bylo moţné průměrný spotřebitelský úvěr získat za roční úrok pod 13 %.35 Vyplývá to i ze srovnání dat Ministerstva práce a sociálních věcí a statistik společnosti M.B.A. Finance. A pokud bychom měli hledat oblasti, kde jsou nejčastější problémy se zadluţením, tak dle Ministerstva práce a sociálních věcí je to taková skupina obyvatel, která je zároveň příjemci sociálních dávek. Celých 20% dluţníků nebankovní společnosti, která se na průzkumu podílela, pochází z Ústeckého a Moravskoslezského kraje (viz kapitola o statistických údajích občanských sdruţení). Obyvatelstvo těchto krajů zároveň patří mezi největší příjemce pomoci v hmotné nouzi. Na první pohled je viditelná pozitivní korelace

34

Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.mesec.cz/aktuality/domacnosti-si-pujcujivice/>. 35

Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.mesec.cz/aktuality/spotrebitelske-uveryjsou-nejdrazsi-za-poslednich-10-let/>.

52

vysokého

počtu

dluţníků

s příjemci

sociálních

dávek.

Oba

tyto

regiony

jsou

charakteristické niţšími příjmy a vysokou mírou nezaměstnanosti.36 Výrazným determinantem vývoje spotřebitelských úvěrů jsou i roční období. Konkrétně Vánoce jsou ve statistikách počtu zprostředkovaných úvěrů výrazně nad průměrem. Ne jinak tomu bylo i v roce 2013. Mluvčí Provident Financial Ondřej Holoubek pro MF Dnes počátkem roku potvrdil, ţe v tomto období poskytují o polovinu půjček více. Ovšem vystřízlivění přichází hned v lednu. Tehdy nejvíce lidí ţádá o odklad půjček. Faktické problémy přichází podle šéfky poraden pro pomoc v hmotné nouzi Andrey Běhálkové aţ v srpnu nebo v září. Jako hlavní důvod zadluţování uvádí Běhálková zejména tlak rodiny, dětí či okolí. Rodiče nechtějí, aby jejich dítě bylo vyčleněno z kolektivu. Během procesu socializace není u adolescentů ţádoucí, aby si připadali méněcenní. A právě absence módních trendů, ať uţ se jedná o elektroniku či oblečení, k tomu výrazně přispívá. A přesně takové situace podněcují spotřebitele brát si vánoční úvěry u nebankovních institucí. Částky poskytnutých úvěrů se u těchto subjektů pohybují v niţších sumách neţ při půjčkách u bank. V případě čerpání bankovních úvěrů si totiţ spotřebitel lépe rozmýšlí, zda o úvěr vůbec ţádat. Druhým faktorem je, ţe banky si lépe ověřují bonitu klientů a přiklepnutí úvěru je méně jistý proces neţ u nebankovních institucí. Úvěrovým paradoxem je to, ţe platební neschopností jsou více ohroţení ti, kteří si půjčují niţší částky. Většinou se jedná o nízkopříjmové skupiny, kde je poskytnutí úvěru zaplaceno vyšší rizikovou přiráţkou v podobě vyšších úrokových plateb. Pozitivní zprávou je, ţe od roku 2010 se počet a procento selhání splácení, nezvyšuje. Dnes se hodnota problémových platičů pohybuje okolo 12ti%, tj. zhruba dvacet tisíc 37

půjček. Důvody, proč se v posledních letech nezvyšuje procento neplatičů, jsou dva. Prvním je fakt, ţe poskytovatelé úvěrů si lépe hlídají rizikové a méně bonitní klienty a úvěry jim neposkytnou a druhým je niţší spotřeba domácností, která vede k niţší úvěrové aktivitě. A právě nízkou úvěrovou aktivitu a klesající poptávku domácností po zboţí v rámci zachování cenové stability musela ČNB ovlivnit oslabením koruny na kurz 27Kč za EURO. Oslabení kurzu koruny pomohlo zabrzdit dezinflační tendence. Pokud by tak ČNB neučinila, koruna by téměř nekontrolovatelně posilovala a důsledkem by byla pro ekonomiku nepříznivá

36

Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.mesec.cz/aktuality/domacnosti-s-nizkymiprijmy-chodi-pro-pujcky-nejcasteji/>. 37

MONIOVÁ, Eva. Nastupuje úvěrová kocovina. MF DNES. 2014, 8. ledna, str.8A

53

deflace. Pro domácnosti byla vidina „levnějšího“ zboţí v budoucnu natolik lákavá, ţe veškeré nákupy odkládaly. ČNB za vyuţití tohoto nástroje monetární politiky sice sklidila kritiku neodborné veřejnosti, ale guvernér Singer si tím vyslouţil cenu pro nejlepšího guvernéra Evropských centrálních bank roku. Ocenění mu udělil renomovaný ekonomický magazín The Banker spadající pod vydavatelství Financial Times Group.38 Kroku ČNB si všimly světové banky a tímto aktem byla pouze potvrzena správnost tohoto rozhodnutí. Pokud bychom měli předvídat dopad tohoto kroku na sektor spotřebitelských úvěrů, první logický závěr je, ţe ceny spotřebního zboţí porostou. To se ukázalo i v prosinci, kdy oproti listopadu ceny vzrostly o 0,4% a v meziročním srovnání dokonce o 1,4%. Domnívám se, ţe výraznější vliv na poskytnuté spotřebitelské úvěry bude znatelný aţ za několik měsíců.39 Dle predikcí ČNB má HNP v roce 2014 vzrůst o 2,1%. Graf č. 9: Vývoj inflace v České republice (v %)

Zdroj: autorka DP podle ČNB, datový systém ARAD (systém prezentace časových řad agregovaných statistických údajů). ČNB [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm

38

Česká národní banka [online]. 2014 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z:. 39

Novinky.cz článek:„Oslabená koruna vyhnala na konci roku spotřebitelské ceny vzhůru“ [online]. 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z:< http://media.novinky.cz/013/410136-original1-z63iy.jpg >.

54

5. ALTERNATIVY KE SPOTŘEBITELSKÝM ÚVĚRŮM A PRODUKTY S PODOBNÝM POTENCIÁLEM

Jelikoţ jsou spotřebitelské úvěry produkty, které se neustále vyvíjejí, chtěla jsem do své práce přidat i kapitolu v podobě zajímavých alternativ a blíţ či vzdáleněji příbuzným produktům, které mají potenciál jednoho dne zaţít takový boom jako spotřebitelské úvěry u nás na přelomu tisíciletí. Důvodem, proč zahrnuji tuto kapitolu do své diplomové práce, je i obava, ţe jednoho dne mohou i tyto produkty ohrozit finanční zdraví domácností a ovlivnit vývoj ekonomiky.

5.1.

Nákup na splátky

Jedná se o oblíbený a především snadný způsob pořizování spotřebních věcí, pokud nakupující

zrovna

nemá

k dispozici

přebytečné

finanční

prostředky.

Rozdíl

od

spotřebitelského úvěru je v daném účelu – kupujeme konkrétní věc a v podstatě se jedná o účelový spotřebitelský úvěr. Splátkový prodej je zaloţen na rozloţení ceny zboţí do delšího časového období. Splátkový prodej sice pro spotřebitele znamená menší jednorázové zatíţení peněţenky (akontace), ale tyto niţší počáteční náklady jsou vykoupeny vysokými úroky v budoucnu. Logicky dochází k přeplacení zboţí klidně i o desítky procent. Domnívám se, ţe splátkový prodej je v České republice oblíben zejména proto, ţe lidé mají rádi všechno „hned“ a uţ méně domýšlí následky. I proto jsou tolik na vzestupu hypoteční úvěry, které zaručují v podstatě okamţité bydlení. V 80. letech bylo zcela běţné, ţe se rodinné domy stavěly vlastníma rukama s pomocí sousedů a známých. Mělo to mnoho výhod, člověk si pak bydlení více váţil, často byla stavba i kvalitnější neţ od dnešních developerů, a také přesně věděl, kolik aktuálně můţe do stavby investovat. Nákup na splátky můţe být zajištěn buď přímo obchodníkem, který si veškerou agendu vede sám (to ale není příliš obvyklé, v ČR např. Tesco), nebo má uzavřenou smlouvu s nebankovní institucí, která úvěr poskytuje. Zpravidla v praxi pozorujeme nevýhodné podmínky jak pro zprostředkovatele (prodejci zboţí), tak i pro spotřebitele. Prodejci jsou často vystaveni nevýhodným podmínkám, musí plnit celou řadu povinností. V případě porušení smluvních podmínek můţe hrozit prodejci pokuta od poskytovatele úvěru např. 100

55

tisíc korun40. Pro spotřebitele taková smlouva znamená RPSN ve výši několika desítek procent.

5.2.

Americká hypotéka

Neúčelový spotřebitelský úvěr, který sice není v našich končinách tolik rozšířen, ale na trhu je dostupný a těší se vzrůstající oblibě. Ne u všech institucí, které tento produkt poskytují, je název stejný. Můţeme se proto setkat s pojmem „neúčelový úvěr jištěný nemovitostí“, „spotřebitelský hypoteční úvěr“ nebo třeba „hypoteční úvěr neúčelový“. Nesprávně téţ nazývaný „americká půjčka“. Pokaţdé jde ale o stejný princip. Člověk zastaví svůj dům oproti finančním prostředkům, které mu společnost poskytne. Ta se tak stává novým vlastníkem nemovité věci. Peníze takto získané můţe člověk pouţít na jakýkoli účel. Většinou se americká hypotéka poskytuje na 70% hodnoty domu, ale podmínky jsou různé. Výhoda oproti běţné hypotéce je lepší úrok, neboť banka má větší jistotu splacení, protoţe úvěr je jištěn nemovitou věcí.

5.3.

Kreditní karta

Varianta platební karty, která nám umoţňuje platit, i kdyţ v době platby reálně ţádné prostředky nemáme. Existuje ale příslib do budoucna, ţe peníze dostaneme, a proto se vydavatel kreditní karty uvolí prostředky poskytnout. Samozřejmě ne úplně zdarma. Pokud nestihneme vypůjčené prostředky zaplatit do konce bezúročného období (liší se, ale přibliţně 40 aţ 80 dní), úvěr je pak úročen předen daným úrokem. Zpravidla kolem 13% měsíčně, ročně se jedná klidně o více neţ 20%, čímţ se pak čerpání úvěru z kreditní karty stává draţším neţ spotřebitelský. Vydání karty většinou není spojeno s ţádným poplatkem, ale její vedení uţ ano. Další poplatky mohou být spojeny s vedením úvěru, který nám vznikl po čerpání nebo jeho nesplácení.

40

Smlouva o zastoupení v souvislosti s uzavíráním úvěrových smluv u společnosti Home Credit a.s.

56

Tabulka č. 3: Počet vydaných kreditních karet v ČR v letech 2006 - 2013 Rok

Počet vydaných kreditních karet (ks)

Podíl z celkového počtu vydaných karet (v %)

2013

2 075 106

20,24

2012

2 269 397

22,3

2011

2 288 981

22,8

2010

1 564 430

16,9

2009

1 224 814

13,5

2008

1 276 714

14,3

2007

1 212 401

14

2006

885 266

11,3

2005

614 542

8,3

2004

372 933

5,4

Zdroj: vlastní zpracování dle Sbk website [online]. 2014, [cit. 2014-03-14], http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2013.pdf

Dostupný na WWW:

V České republice není tento typ platební karty tolik rozšířen, ač v posledních pěti letech zaznamenáváme vzestupný trend. Oproti roku 2004 bylo vydáno zhruba šestkrát více takovýchto karet. Důvod, proč jsou kreditní tak populární zejména v Americe, je jednoduchost, s jakou danou věci nakupujeme. Z psychologického hlediska je vţdy těţší vydat hotovostní peníze neţ ty bezhotovostní. A ještě snazší je přece „obětovat“ peníze, které nám ani nepatří. O to těţší je pak vystřízlivění majitele karty, kdyţ mu dojde výpis z kreditní karty. Uţivatelé tohoto produktu by se dali rozdělit na skupinu rozumnějších – ti úvěr z kreditní karty pouţívají spíše výjimečně nebo jako rezervu, a těch méně finančně vzdělaných. Kreditní karta se totiţ snadno můţe stát rizikem pro rodinné hospodaření především pro ty občany, kteří si nejsou vědomi povinností, které pro ně z drţení kreditní karty vyplývají.

57

Tabulka č. 4: Zadlužení českých domácností v letech 2002 – 2013 (v mil. Kč)

Rok

Úvěry domácnostem celkem

Z toho pohledávky z karet

Podíl pohledávek z karet na úvěrech domácností (v %)

2013

1206309,1

24530,2

2,1

2012

1134524,6

25792,3

2,3

2011

1098171,6

25249,6

2,3

2010

1044067,8

24607,9

2,4

2009

974750,9

16163,6

1,6

2008

873373,9

14052,1

1,6

2007

720915,9

10982,6

1,5

2006

536390,9

8261

1,5

2005

414913,9

5267,1

1,3

2004

313689,1

3275,1

1

2003

237412,9

1939,1

0,8

2002

181413,6

850

0,5

Zdroj: autorka DP podle ČNB, datový systém ARAD (systém prezentace časových řad agregovaných statistických údajů). ČNB [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm

5.4.

Kontokorentní úvěr

Pro vyuţití tohoto produktu musí mít uţivatel zaloţený běţný účet u bankovní instituce. Jedná se v podstatě o „přečerpání“ účtu. Banka většinou případný kontokorentní rámec stanovuje podle našich pravidelných příjmů na našem účtu a na výši tohoto rámce se jde s bankou často i dohodnout. Případné překročení povoleného úvěru ale banky trestají vysokým úrokem či pokutou. Zejména po zavedení zúčtovacích systému, on-line propojení transakcí s účtem a dalším pokrokům, došlo k rozmachu těchto typů karet.41

41

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, 681 s. ISBN 807201515x., str. 381

58

V současné době je v České republice debetní karta (díky které kontokorentní úvěr čerpáme) nejrozšířenějším typem platební karty. Na trhu pokrývá tři čtvrtiny z celkového počtu platebních karet. Historicky nebyl vývoj příliš odlišný. Můţeme tedy povaţovat debetní karty za stěţejní, avšak kontokorentní úvěr méně častou variantou financování. I tak se ale tento typ úvěru jeví pro banky jako příleţitost k zisku. Zaujalo mě, jakým způsobem bankovní instituce prezentují kontokorentní úvěr. Oceňuji zejména dobře propracované texty, které působí na člověka dojmem, ţe vzít si úvěr je „pohoda“ a usnadní nám ţivot. Pro ilustraci uvádím print screen z webových stránek České spořitelny. Domnívám se, ţe podobně psané texty výrazně přispívají k předluţování českých domácností. Pochopitelně jde o zisk banky, ale zlehčovat situaci, kdy se zadluţuji, mi přijde jako jednání proti dobrým mravům. Spíše by měly banky přikládat důleţitost varování před nesplácením a upozornit na případná rizika. Pokud bychom měli na mysli pouze dobro spotřebitele, je na místě obezřetnost u veškerých úvěrových produktů.

59

Obrázek č. 1: O produktu kontokorent

Zdroj: Česká spořitelna 14.3.2014, [online]. 2014, [cit. 2014-03-14], Dostupný z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/kontokorent/o-produktu-d00018892

5.5.

Aukční portály s půjčkami

Zhruba pět let zpět se začaly objevovat první nápady týkající se aukčních webů, které by fungovaly pouze jako zprostředkovatel pro věřitele a dluţníky. V roce 2012 se skutečně několik webů objevilo. Princip je jednoduchý. Zprostředkovatelský web pouze spojí dva subjekty – deficitního a přebytkového. Jedna osoba si potřebuje půjčit například 50 tisíc korun a druhá je poskytne. Kde je ale jistota, ţe transakce dobře dopadne a kde se takový nápad vůbec vzal? 60

V historii uţ jsme se setkali s aukčními systémy, kdy si chtěl vkladatel uloţit peníze do finanční instituce a ony mezi sebou soupeřily díky podmínkám. Ta, která nabídla nejvýhodnější podmínky pro klienta, vyhrála. V podstatě se dnes děje něco podobného. Přecházet mezi bankami je celkem jednoduché. Problém je, ţe česká společnost je velice konzervativní a ač je dnes velice jednoduché porovnat podmínky bank, člověk to neřeší. V případě aukčních portálů s půjčkami se jedná o podobný záměr – nalézt na trhu dva subjekty, kterým sednou vzájemné podmínky a transakci se rozhodnou uskutečnit. V případě této diplomové práce řešíme trendy na trhu spotřebitelských úvěrů, a pokud bych chtěla porovnat klasický spotřebitelský úvěr s touto alternativou, jako první bych porovnávala nákladnost. U aukcí se sice úroky pohybují v řádech desítek procent za rok, coţ je proti běţným úvěrům vyšší, ale na druhou stranu se na portály uchylují ty osoby, které úvěr u bankovní nebo nebankovní instituce nedostanou. Brala bych to tedy jako takovou poslední moţnost pro osoby, které mají přečerpané úvěrové limity, a ţádný legální subjekt by jim další prostředky nepůjčil. V praxi to funguje tak, ţe na návrh zájemce o půjčku je vytvořena aukce, kde sdělí své poţadavky. Viz obrázek níţe. Potenciální investor nebo investoři nabízí své podmínky. Záleţí na zájemci o půjčku, jakou nabídku příjme. Aukce také nemusí trvat předepsanou dobu, protoţe pokud je vypisovatel spokojen hned s první nabídkou, můţe aukci ukončit.42 Otázka, která mě napadla hned jako první ve spojitosti s aukcemi půjček je, jak má věřitel zaručeno, ţe se mu peníze vrátí. Zvlášť, pokud ţadatelé o půjčku mohou být ne příliš bonitní. Portál Prestito nabízí několik variant záruk. Zástava nemovitosti (dle NOZ nemovité věci), zajišťovací převod práva, ručení, uznání závazku, směnka v případě podnikatelských úvěrů nebo uznání v notářském zápisu s vykonatelností. Zástava nemovité věci je zcela jasná, dluţník jako záruku svého řádného splácení zastavuje např. svůj dům. Problematické je, ţe většina osob, které ţádají na podobných portálech o úvěr, vlastním nemovitým majetkem nedisponuje. Pro jiné zajištění pohledávky slouţí zajišťovací převod práva – převedení vlastnického práva např. k automobilu. Pokud dluţník vše splatí, převede se předmětná věc zpět do jeho vlastnictví. Pokud ne, získá věřitel právo s danou věcí disponovat. Nakládání se směnkou v těchto případech je u spotřebitelů ze zákona nyní nemoţné, ale zákon nevylučuje pouţití blanko-směnky u podnikatelských úvěrů. 42

O nás. Prestito.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.prestito.cz/stranky/7/o-nas

61

Uznání v notářském zápisu s vykonatelností je přímo vykonatelný a na jeho základě je tedy moţné nařídit exekuci. Dluţník uznává, ţe má závazek vůči věřiteli a v případě neplnění dává svolení s výkonem rozhodnutí. Ušetří se tak čas podáním ţaloby či platebního rozkazu.43 Pro ilustraci do diplomové práce zahrnuji i ukázku z portálu Prestito. Na výpisu běţících aukcí vidíme jednotlivé podrobnosti nabídky. Zdůraznila bych předposlední sloupec – zajištění, kde ikony symbolizují jednotlivé výše zmíněné moţnosti zajištění. První ikonka značí směnku, druhá nemovitost, třetí zajišťovací převod práva, v druhém řádku ikon je to uznání závazku, notářský zápis a ručitel. V drtivé většině případů si dluţníci vybírají pouze zajištění formou zajišťovacího převodu práva a notářského zápisu. Dle mé domněnky téměř nikdo neručí vlastní nemovitostí. Zajímavé jsou i hodnoty úroků. Vidíme i čísla jako 55% p.a. . Z právního hlediska mě zajímalo, jestli se nemůţe jednat o lichvu, ale NOZ § 1796 k tématu lichva uvádí pouze toto: „Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.“. Předpokládám, ţe poskytovatel sluţby má vše právně ošetřeno, nicméně některé výše úroků jsou opravdu enormní. Na druhou stranu je aukce půjček místem, kde se střetává poptávka s nabídkou. Zájemce tedy není nucen, aby právě tak vysokou nabídku přijal. Dle mého názoru by pak prokázání zneuţití tísně bylo téměř nemoţné. Zájemce totiţ při přihlašování do aukčního systému jedná dobrovolně a systém není úplně jednoduchý. Lze tak očekávat, ţe zájemce musel vědět, co činí a pří výběru konkrétní nabídky měl i moţnost volby. Pravdou je i to, ţe na půjčce kromě poskytovatele chce profitovat i další článek – organizátor aukce. Tím je cena zdrojů logicky vyšší neţ u bankovních institucí.

43

Bezpečnost investice. Prestito.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z:http://www.prestito.cz/stranka/21/bezpecnost-investice

62

Obrázek č. 2: Print screen aukce půjček

Zde můţeme vidět výpis podrobností konkrétního ţadatele na portálu Prestito.

Zdroj: Prestito, [online]. [cit. 2014-01-19], Dostupný z: http://www.prestito.cz/prochazet-aukce/

63

5.6.

Mikropůjčky

Ve světě je pojem „microcredit lending“ uţ velmi dobře znám. Týká se především rozvojových zemí, ale za tu dobu dokázal udělat pořádný rozruch i v civilizovaném světě. Jedná se o jednoduchý koncept drobných půjček pro začínající podnikatele (původně rolníky) nebo malé firmy. Abychom si ale vyjasnili názvosloví, uvádím hrubé dělení mikroúvěrů. Problém je, ţe v dnešní terminologii můţeme mikroúvěr chápat v různém smyslu. Primárně ovšem slouţil k rozvinutí podnikání. Rozdělit bychom si je mohli např. na: 1. Tradiční neformální: malé půjčky od přátel, rodiny, lichvářů, drobný nákup na dluh 2. Účelové mikroúvěry: pro zemědělce, rybáře, manufaktury atd. 3. Druţstevní mikroúvěry: spořitelní druţstva, záloţny atd. 4. Spotřební mikroúvěry: na nákup drobného spotřebního zboţí 5. Mikroúvěry Grameen/Grameen credit: typ mikroúvěru, který poskytuje banka Grameen 6. Další typy: mikroúvěry od neziskových organizací atd. Tolik diskutované jsou mikroúvěry typu Grameen. Většinou fungují dvěma způsoby. První je klasický individuální přístup, kdy klient banky zaţádá o půjčku a předloţí plán. Druhý je zaloţen na skupinovém principu, kde o půjčku zaţádá více osob, které si do čela zvolí vedoucího, který pak vše s bankou řeší. Skupině ale není vyplacena částka naráz. Nejprve je vyplacena část pro první osobu. Kdyţ vše splácí, jak má, dostane svou půjčku i druhý ve skupině a tak dále. V momentě, kdy je jasné, ţe všichni členové skupiny vše splatí nebo splatili, dostane úvěr vedoucí skupiny. Očividnou výhodou je jasně daný motivační systém. Ti, kteří zatím půjčku nedostali, pomáhají s podnikem prvnímu atd. Jasnou výhodou mikro úvěrů je, ţe tak nízkou částku „nejde nesplatit“. Přitom právě půjčka v řádech pár desítek nebo set dolarů umoţní např. zemědělci pořídit si nezbytné vybavení pro nastartování jeho podnikání. Takto vlastně celý příběh o mikropůjčkách začal. Důleţitou institucí je právě Grameen bank, jejíţ zakladatel Muhammad Yunus je dokonce díky konceptu mikroúvěrů drţitelem Nobelovy cena za mír z roku 200644.

44

Grameen.com [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.grameen.com/>.

64

Tento profesor ekonomie sice musel v roce 2011 z čela své banky odejít45 kvůli sporům s vládou, ale fakt, ţe jeho systém mikroúvěrů pomohl mnoha milionům lidí, je nepopíratelný. Banka má v Bangladéši zhruba 9 milionů klientů, z čehoţ 97% jsou nyní ţeny. Díky Yunusovi se systém mikro půjček rozšířil do celého světa a tak i nyní my v České republice dnes čelíme další výzvě v podobě spotřebitelských mikroúvěrů. Je to další lákadlo pro českého spotřebitele, neboť půjčování malých obnosů peněz je rychlé, zdánlivě levné, snadné a není třeba ručitel. Ideální varianta pro zoufalého spotřebitele, kterému uţ jinde nepůjčí. Je to vlastně alternativa kreditních karet, kde máme moţnost čerpat i peníze, které nám nepatři. I proto dnes v bankovním i nebankovním sektoru najdeme širokou škálu mikroúvěrů, které nám nabízí „vyřešit sloţitou ţivotní situaci“ a pokrýt deficit např. před výplatou. Doteď ale byly na trhu předraţené produkty, v polovině roku ale objevila díru na trhu společnost Home Credit a spustila projekt Click Credit.46 Nabízí půjčky od jednoho do pěti tisíc se splatností do třiceti dnů. Cílovou skupinou měli být především studenti. Půjčka tisíc korun stojí třicet tři korun, dva tisíce přeplatíme o 66,-Kč atd. Při pročtení podmínek mě zaujala výše sankcí. Ta je stanovena na 10% z půjčené částky, maximálně však 200,-. Sankciováni můţeme být však maximálně třikrát po sobě. Click Credit ovšem umoţňuje splatnost posunout o další měsíc a to při splacení 20% z půjčené částky.47

5.7.

Jak

Studentské půjčky

jsem

v úvodu

kapitoly

předeslala,

kromě

alternativních

produktů

ke

spotřebitelským úvěrům jsem se chtěla zaměřit i na ve světě zavedené finanční produkty, které mají potenciál postupně růst i v České republice. A zcela pochopitelně vyvstává otázka, zdali tento druh půjčky nepřispívá k předluţování světové populace. Zaujala mě situace ve Spojených státech amerických, která se bez nadsázky dá hodnotit jako alarmující. Ráda bych

45

Denik Referendum.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://denikreferendum.cz/clanek/10530drzitel-nobelovy-ceny-junus-opusti-svou-mikrouverovou-banku>. 46

Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:. 47

Clickcredit.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< https://www.clickcredit.cz/caste-otazky>.

65

v této práci aktuální stav týkající se studentských půjček zmínila, neboť otázka školného se v Česku v posledních letech opakovaně vrací a není nereálné, ţe se jednoho dne nezavede. Současný stav na trhu studentských půjček v USA snadno můţe ohrozit celý finanční systém a rozpoutat tak další krizi, která by měla epicentrum na americkém kontinentě. V USA se hlavní debata soustředí na komplikace se splácením. V mnoha ohledech tak situace připomíná počátek krize způsobené subprime hypotékami. Jeden z identických znaků je, ţe takováto půjčka ovlivňuje nejen jedince, ale klidně celou rodinu či menší společnost. Studium na univerzitě je v USA prestiţní záleţitostí a často na školné šetří rodiny celý ţivot. Problémům se splácením samozřejmě nepomohla ani zmíněná krize s hypotečními úvěry. Lidé, kteří svá studia na univerzitách končili s příchodem této finanční krize, pak vlivem celkové deprese hůře hledali práci a tím pádem i zdroj splácení svých půjček na studia. V roce 2008 vyšla v bostonském nakladatelství Beacon Press publikace s názvem „The Student Loan Scan: The Most Oppresive Debt in U.S. History – and How We Can Fight Back“, kde bývalý student a absolvent Allan Michael Collinge popisuje svůj boj s dluhy a neschopností je splácet48. Zajímavější ovšem je, ţe se jedná o jednu z prvních ucelených publikací, která popisuje vývoj systému vysokoškolských půjček. Hlavní důvod, proč takový finanční produkt vůbec vznikl, je pomoc mladým lidem při zvyšování kvalifikace a podpora a rozvoj vysokého školství. Historicky můţeme první zmínky o studentských půjčkách zařadit do poválečné doby, kdy se po návratu z války mnohým otevřely dveře na vysoké školy právě díky finanční podpoře. Stalo se tak v podstatě napříč celou společností a univerzitní vzdělání si najednou mohli dovolit i sociálně slabší vrstvy, ač do té doby bylo takovéto studium spíše výsadou výše postavených lidí. Výraznější změny jsme mohli pozorovat aţ v posledních dvou desetiletích, kdy se studentské půjčky staly

velice

výnosným

podnikáním

pro

poskytující

instituce.

Autor v knize popisuje různé ţivotní situace bývalých studentů, kteří půjčky vyuţívali, a zároveň varuje na mnohá úskalí, jeţ se studentskými půjčkami souvisí. Studentské půjčky (snad jako jediný typ půjčky) nejde v rámci osobního bankrotu odpustit, o čemţ mnoho studentů nemělo ani ponětí.

48

Studentské půjčky a školné. Vsmonitor.worldpress.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z:http://vsmonitor.wordpress.com/2012/05/23/studentske-pujcky-a-skolne-nekolik-zkusenosti-z-usa-a-odjinud/

66

V polovině roku 2005, kdy v USA začal platit „Bankruptcy Abuse Prevention and Consumer Protection Act“, totiţ došlo k podstatným změnám u vyhlašování platební neschopnosti jak u fyzických, tak i u právnických osob. A to mělo dopad i na skupinu půjček na vzdělání – jak soukromých, tak i poskytnutých státem. V roce 2009 mělo váţné problémy se splácením 8,8% dluţníků, o rok později 9,1% a v roce 2011 uţ 10%. Nárůst není nijak výrazný, ale predikce není příliš pozitivní. Na konci roku

2013

uţ

byla

hodnota

problémových

platičů

na

úrovní

12ti%.49

Jeden z faktorů, které podmiňují tyto hodnoty je i nemoţnost dluţníka vybrat si podmínky splácení u jiného věřitele. Naopak poskytovatel půjčky ji můţe lehce postoupit jinému subjektu. Důsledkem je zvyšování poplatků, které půjčky prodraţí. Zde vidím hlavní systémovou chybu, neboť u soukromých poskytovatelů nemůţe stát nijak ovlivnit férové jednání subjektů a ty pak stojí v pozici oligopolu. Největším poskytovatelem je Sallie Mae, u nějţ se autor podivuje nad tím, ţe spolupracuje s univerzitami tak, aby byli studenti nuceni vzít si půjčku právě u tohoto poskytovatele a za jejich podmínek. Celá situace analogií připomíná vztah lékařů s farmaceutickými společnostmi. V díle je vidět subjektivní názor a zkušenosti autora, ale obávám se, ţe trh studentských úvěrů je natolik rozsáhlý a nepřehledný, ţe jistě můţe docházet ke zneuţívání systému. Dle OECD patří Jiţní Korea a právě Spojené státy americké k zemím s nejvyšším školným. Těsně v závěsu je Velká Británie, kde je strop školného stanoven na 9 tisíc liber. Faktem je, ţe objem půjčených prostředků na studia se neustále zvyšuje, a to můţe být fatální pro celou ekonomiku. Vidím zejména propojení s narůstajícím počtem absolventů univerzit a horší situací na trhu práce, kde je pak přetlak vystudovaných vysokoškoláků. Zaměstnavatelé si mohou více vybírat a mnohdy upřednostní klidně i méně vzdělaného pracovníka, aby mu nemuseli platit více. V důsledku toho dle mého názoru můţe nastat následující situace. Absolventi hledají práci déle a později začínají splácet půjčky ze studií. Kromě toho i díky vyšší poptávce ze strany absolventů postupně klesne i jejich průměrná mzda a tím je zase ovlivněna výše splátek. Pro dokreslení situace přikládám aktuální hodnotu zapůjčených prostředků na studentské půjčky.

49

Financial Aid.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z:.

67

Obrázek č. 3: Kalkulačka studentského dluhu ze soukromého i veřejného sektoru k 1.březnu 2014.

$1,163,307,495,087 Zdroj: Finaid.org , [online]. [cit. 2014-03-01], Dostupný z http://www.finaid.org/loans/studentloandebtclock.phtml

Jedná se o částku přesahující 1 trilion amerických dolarů. Zcela oprávněně jsme v posledním roce mohli v médiích vídat články, které o studentských půjčkách pojednávají jako o nové spekulativní bublině. Obecně jsou uváděny tři důvody, proč se studenti stále více zadluţují. Přispěly k tomu nízké úrokové sazby na finančních trzích v USA, vládní výhodné podmínky a také obrovský nárůst nákladů na vzdělávání. Poslední zmíněný faktor je výrazným činitelem, neboť v posledních deseti letech činil meziročně nárůst nákladů v průměru 5,2%. Studentskou půjčku má dnes okolo 40ti milionů osob, a to je o 70% více, neţ před deseti lety. Výše průměrné půjčky je 25 tisíc dolarů, téměř půl milionu českých korun. A přibliţně 45% ze všech dluţníků zatím studuje a tudíţ nesplácí. Pro zajímavost je se splátkou v dnešní době zpoţděno minimálně o tři měsíce necelých 7 milionů osob – tj. 30% ze všech, kteří uţ se studiem skončili a měli by začít platit. A tato data podporují mou teorii, ţe zvyšováním průměrné vzdělanosti se Amerika dostává do situace, ve které ještě nebyla. Průměrné mzdy zaměstnanců klesnou a vystudovaný Američan, který počítal s vyšším příjmem, jenţ pokryje pohodlně splátku, se najednou ocitá mezi neplatiči. Za spekulativní bublinu mají studentské půjčky analytici zejména proto, ţe objemem půjčených prostředků uţ se tyto půjčky blíţí k objemu prostředků na subprime hypotéky, které odstartovaly krizi v roce 2008. A pravděpodobnost nesplácení dluhu je u studentů jiţ nyní

výrazně

vyšší,

neţ

byla

u

subprime

hypoték

(v

roce

2009

15%).50

Co zatím analytici nepředpovídají, je dopad, jaký budou mít problematické studentské půjčky na bankovní sektor. Během prvních 3 měsíců loňského roku americké banky odepsaly 3 miliardy dolarů ze zapůjčených peněz na studia. Horší situace vládne ve vládním sektoru, neboť většina půjček je poskytnuta státem. Na následujícím grafu vidíme, ţe objem

50

Studentské půjčky v USA. Xtb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.xtb.cz/analytika/analyticky-tym/jaroslav-brychta/studentske-pujcky-v-usa-prerustaji-pres-hlavustudentum-i-bankam,20130416,100100

68

poskytnutých studentských půjček tvoří uţ téměř 40% z finančních aktiv vlády, coţ po zváţení dostupných dat na klidu nepřidává. Graf č. 10: Aktiva federální vlády USA

Zdroj: econintersect.com [online]. [cit. 2014-03-01], Dostupný z http://advisorperspectives.com/dshort/charts/2013/Federal-Government-Total-Financial-Assets-Q1-2013.gif

Současný prezident Spojených států Barack Obama koncem roku 2012 představil plán s názvem „Pay as you Earn“ (Plať, jak vyděláváš), který měl situaci alespoň částečně uchopit a zklidnit. Ale do jaké míry se situace v USA stabilizuje, ukáţe aţ čas. Vysokoškolská sféra je specifická i v České republice. Mladí stále častěji volí studium – také proto, ţe je zdarma a výsledkem jsou extrémně titulovaní absolventi bez praxe. To samozřejmě pro pracovní trh není dobrá zpráva. Vyučených ubývá, absolventů bez praxe naopak přibývá. Mou domněnku potvrzuje např. i článek časopisu ekonom, který upozorňuje na fakt, ţe šanci na pracovním trhu mají ti, kteří nejsou tzv. překvalifikovaní. Protipólem je nedostatečná vzdělanost. Podle průzkumu inzertní společnosti Annonce má dokonce největší šanci získat práci vyučený člověk s maturitou, který umí anglicky, vlastní řidičský průkaz a má praxi. Nejmenší šanci na zisk pracovního místa mají osoby se zdravotním postiţením či omezenou pracovní schopností. Týká se jich pouze 2,3% nabízených míst.51 Takţe se nabízí otázka, zdali není na čase zapřemýšlet nad tím, jestli je vysoká škola pro pracovní uplatnění to pravé.

51

ČERMÁK, Ivo. Příliš velká kvalifikace při hledání práce škodí. Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 2013, č. 35.

69

6. VÝHLEDOVÉ TRENDY SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ VÝVOJE

NA TRHU A PREDIKCE

Nejnovější vývoj na trhu spotřebitelských úvěrů v České republice je citelně ovlivněn kauzou z konce března, kdy MF DNES zveřejnila článek52 o chybných výpočtech RPSN některých nebankovních institucí. První vlaštovkou tohoto přicházejícího problému bylo publikování únorového článku ve stejném periodiku. Ten upozorňoval na nestandardní loňský postup nebankovní instituce při čerpání úvěru na ojeté auto. Hlavním problémem byla enormně vysoká částka jako náklad spojený s poskytnutím půjčky. V případu si dvojice chtěla pořídit auto za 394 tisíc korun z autobazaru AAA Auto. Po sloţení 79 tisíc v hotovosti si museli vzít úvěr na 453 tisíc, 138 tisíc z toho totiţ byl právě poplatek účtovaný společností Home Credit. Po třech dnech uţívání vozidla jej ale nabourali a splátková firma ţádala 200 tisíc, přestoţe pojišťovna jiţ vyplatila 250 tisíc korun. Viditelným problémem je právě náklad spojený s poskytnutím půjčky, ten obvykle dosahuje jen pár tisíc korun. Zdali prostě jen tato nebankovní instituce zkoušela finanční gramotnost v praxi, uţ MF DNES nezjišťovala. Naopak vše nasvědčuje tomu, ţe Home Credit výši poplatku bere za standardní. Proč byl tento poplatek v hodnotě jedné třetiny vozu tak přemrštěný, komentovala na dotaz periodika tisková mluvčí Home Credit Zuzana Bienvenu překvapivě takto:“ Jsou v něm zohledněny náklady na prověření automobilu a posouzení úvěruschopnosti klienta. Součástí poplatku je i náklad na provizi prodejci." Případ nakonec dopadl tak, ţe kdyţ dvojice začala podivné jednání nebankovní instituce řešit, Home Credit se stáhl a nakonec nepoţadoval vůbec nic. Zákon o spotřebitelském úvěru umoţňuje firmám za předčasné splacení účtovat maximálně 1% z nesplacené částky a takovýto neúměrný poplatek by podle zákona znamenal nedovolené omezení práva spotřebitele na sníţení nákladů v případě dřívějšího splacení. Moţná, ţe i kvůli takovýmto případům se nakonec Home Credit rozhodl předcházet podobným situacím a od roku 2014 raději poplatek spojený s poskytnutím úvěru u obchodních partnerů neúčtuje.53 52

MONIOVÁ, Eva. Úvěrové firmy udělaly chybu, odškodné může být až šest miliard. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/chyby-uverovych-firem-a-vyplaceni-odskodnehofar-/ekonomika.aspx?c=A140330_194534_ekonomika_ert 53

MONIOVÁ, Eva. Home Credit chtěl 138 tisíc za poskytnutí půjčky, nakonec couvl. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/home-credit-nechce-premrstene-poplatky-d9u/ekoakcie.aspx?c=A140206_212714_ekoakcie_vez

70

Daleko větším problémem je ale právě probíhající diskuze nad výkladem výpočtu RPSN. Opět MF DNES přišla s tvrzením, ţe ČOI v Královéhradeckém kraji zpochybnila výši a metodiku výpočtu tohoto ukazatele u jedné z úvěrových společností. Údajně se případ týkal taktéţ poskytování úvěru na nákup ojetého vozidla u jedné z největších nebankovních institucí tohoto druhu. Špatný výpočet RPSN by se měl týkat dvaceti tisíc smluv. Výše vypočteného RPSN jejich metodikou byla o polovinu niţší neţ metodika dle ČOI. Logicky tak potenciálním čerpatelům úvěru připadala nabídka lákavější. ČOI chybující instituci udělila pokutu ve výši dvou milionů korun. Pokutou to ale neskončilo. Ve chvíli, kdy verdikt inspekce nabude právní moci, poškození spotřebitelé se budou moci domáhat vrácení svých peněz. U jejich půjček se totiţ změní úročení dle diskontní sazby ČNB, která platila v době podpisu smlouvy. A to uţ bude pro spotřebitele opravdu citelný rozdíl. Jelikoţ se úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů běţně pohybují okolo desítek procent, diskontní sazba ČNB v posledních letech nepřesáhla 0,25 procenta. Takto nízké úročení samozřejmě nenabízí ţádná instituce. Navíc mají dluţníci právo po společnosti poţadovat vrácení veškerých dalších plateb sjednaných ve smlouvě. Včetně poplatků za sjednání úvěrové smlouvy, a to jak jsem popsala výše, můţe v extrémních případech činit i sto tisíc korun. Při dotazu redakce MF DNES ale příslušný ředitel krajského inspektorátu ČOI Jiří Pěkný odmítl konkrétní případy komentovat. Situaci ale generalizoval a uvedl, ţe krajská inspekce se na kontrolu všech autobazarů a v nich sjednávaných půjček zaměřuje od začátku roku. "Jako jednu z nejproblematičtějších věcí pro sociálně slabší lidi, kteří se hůře brání, jsme vyhodnotili právě autobazary," vysvětlil.54 Zde vidíme příčinnou souvislost s prvním zde prezentovaným případem. Je zcela evidentní, ţe ČOI situaci na trhu spotřebitelských úvěrů sleduje a snaţí se i aktivně vyhledávat problematické oblasti a udrţovat tak bezpečné a důvěryhodné prostředí pro spotřebitele. I tento článek vzbudil velký ohlas mezi veřejností a v hledání nepoctivých poskytovatelů úvěrů MF DNES pokračovala. Jak ze zjištěných informací později vyplynulo, společností, která pochybila při výpočtu RPSN a dostala dvoumilionovou pokutu od ČOI, byla Essox. Koncem března se Essox – společný projekt Komerční banky a její mateřské společnosti Société Général, odmítla vyjádřit s argumentem, ţe ještě neskončilo správní 54

MONIOVÁ, Eva. Úvěrová firma mátla klienty. Bude jim muset vrátit peníze?. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/uverova-firma-dostala-pokutu-od-coi-d68/ekonomika.aspx?c=A140327_2049910_domaci_maq

71

řízení. Daleko horší, neţ je dvoumilionová pokuta, by ale pro Essox a další chybně jednající subjekty, byla povinnost vrátit spotřebitelům zaplacené poplatky a přeúročit půjčenou částku diskontní sazbou ČNB. Spotřebitel si však musí svou smlouvu pohlídat sám a v případě zjištěného pochybení u výpočtu RPSN taktéţ o vrácení poplatků poţádat on sám. Podle předběţných odhadů by se spotřebitelům vracelo aţ 6 miliard korun.55 Na stranu spotřebitelů se přiklonil i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který po zjištění redakce MF DNES nařídil sestavit pracovní tým, který se bude pochybení uvěrových společností zabývat. Kromě společnosti Essox podle ČOI chybovala i společnost Home Credit, která v podstatě celou kauzu předraţených úvěrů na ojeté automobily odstartovala. To ale mluvčí společnosti Zuzana Bienvenu odmítla a situaci komentovala následovně:“ Jde o právní výklad metodologie výpočtu RPSN. Home Credit doposud nemá ţádné oficiální stanovisko, které by říkalo, ţe by naše metodologie výpočtu byla nesprávná. Neporušujeme zákon, naše smlouvy a jejich náleţitosti byly doposud soudy přiznávány jako právoplatné. Totéţ platí o dosavadních nálezech ČOI při kontrolách, které u nás provedla a neshledala v tomto ohledu ţádné pochybení." Jenţe redakcí kontaktovaní finanční odborníci připustili, ţe výpočty jsou opravdu chybné. Lektor finanční gramotnosti z Národního institutu pro další vzdělávání Zbyněk Bárta potvrdil, ţe jak Essox, tak Home Credit se dopustily stejné chyby. Ve výpočtu se totiţ hodnotí jak výše finančních částek (splátky úvěru), tak i čas. RPSN tak počítá a zohledňuje, kolik peněz dluţník vrací a kdy. Ačkoli správně by měl být úvodní poplatek za poskytnutí úvěru započítán jako počáteční náklad, chybující společnosti jej "rozpustily" v celé době splatnosti. Z toho důvodu i výsledná RPSN vyšla niţší. Tento ukazatel se však díky harmonizaci s ostatními státy EU pouţívá pro porovnávání nabídek úvěrů nejen v jednotlivých státech, ale i celé Evropské unii a slouţí jako základní parametr pro rozpoznávání nákladnosti úvěru. Spotřebitel tak snadno zjistí, o kolik jej přeplatí. Společnost Essox u napadené smlouvy týkající se nákupu vozidla uváděla RPSN ve výši 13,08 procenta. Ale podle Bárty by správná výše RPSN dle metodiky ČOI měla být 25,66 procenta. Rozdíl je markantní. Klient společnosti byl uveden v omyl tím, ţe si myslel, ţe úvěr je o polovinu levnější, neţ byla skutečnost.

55

MONIOVÁ, Eva. Ministr nařídil vyšetřit chyby úvěrových firem, na které přišla MF DNES. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ministr-naridilvysetrit-chyby-uverovych-firem-na-ktere-upozornila-mf-dnes-17s/ekonomika.aspx?c=A140331_184951_ekonomika_js

72

I z tohoto důvodu redakce MF DNES nadále pokračovala v pátrání po chybných výpočtech RPSN nebankovních institucí a ve svých článcích publikovala četné příspěvky k informování spotřebitelů. Zejména se zaměřila na to, jak se podobným situacím vyhnout či jak předejít komplikacím a jak je řešit, pokud uţ nastanou. V článku z 9. dubna tohoto roku zveřejnila pokyny, jak se bránit, pokud zjistíme, ţe patříme mezi klienty s vadným výpočtem RPSN. Autoři článku tentokrát oslovili nejen finanční odborníky, ale i experty z oboru práva. MF DNES tak ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí, ČNB, partnerem AK Glatzová & Co. Martinem Dančišinem, partnerem AK Weinhold Legal Martinem Lukášem a autorem učebnice Finanční gramotnost Petrem Klínským návod, který má pomoci „poškozeným“. Jak postupovat v případě chybného předpisu RPSN56: 1. Obraťte se na kontrolní instituce Uvedení správné výše RPSN kontroluje u bankovních subjektů Česká národní banka (ČNB). Na nebankovní poskytovatele úvěrů dohlíží Česká obchodní inspekce (ČOI), vyjma půjček z kreditních karet, kde opět úřaduje centrální banka. Za porušení zákonné povinnosti o správném uvádění RPSN mohou dozorové orgány poskytovatele úvěrů pokutovat až dvaceti miliony. Dejte jim k dispozici všechny dokumenty, které k případu máte, tedy zejména úvěrovou smlouvu. 2. Smlouvu reklamujte u toho, kdo vám půjčil ČNB a ČOI pouze ukládá pokutu, ale nemůže firmu donutit k vrácení peněz spotřebitelům. Toho se musí domoci sami. Dalším krokem, případně jej můžete udělat zároveň se stížností ke kontrolnímu orgánu, je obrátit se přímo na poskytovatele úvěru Chtějte po něm, aby úvěr přeúročil diskontní sazbou ČNB. Ta se v posledních letech pohybovala mezi 0,05 a 0,25 procenta. Společnost vám tedy bude muset výrazně snížit splátky, protože bude muset vrátit rozdíl mezi skutečně zaplacenými úroky a diskontní sazbou platnou v době sjednání půjčky. A touto nízkou sazbou se vám bude úvěr úročit až do doby, než ho splatíte. Domáhejte se také vrácení všech poplatků, které byly ve smlouvě sjednány a které jste uhradili. Jiné platby než úrok ve výši diskontní sazby vám úvěrová společnost nemůže účtovat. Tedy ani poplatek za sjednání úvěru, někdy také nazývaný náklady na sjednání úvěru, poplatek za vedení úvěrového účtu, sankční poplatky za opožděnou splátku apod. Od úvěrové smlouvy můžete také odstoupit. Obecně ve lhůtě 14 dnů od jejího uzavření, a to bez udání důvodu. Když zjistíte, že vaše smlouva neobsahuje 56

MONIOVÁ, Eva. Co dělat, když zjistíte, že máte špatně spočítaný úvěr. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/chyby-uverovych-firem-reklamace-smluv-a-odskodne-fbl/ekonomika.aspx?c=A140331_2051506_ekonomika_spi

73

správnou výši RPSN, můžete od dní odstoupit do 14 dnů poté, co vám věřitel správné informace poskytne. Pak ale musíte do 30 dnů vrátit jistinu úvěru, tedy půjčku splatit. 3. Stěžujte si finančnímu arbitrovi Pokud vám věřitel nevyhoví a úroky a poplatky odmítne vrátit, svěřte se do rukou finančního arbitra. Podání návrhu není složité a je zdarma. Arbitr rozhoduje obvykle rychleji než soud, a navíc není vázán podaným návrhem. Může sám aktivně vyhledat důkazy nebo vyžadovat předložení dalších důkazů a vysvětlení. Doložte, že jste situaci neúspěšně řešili přímo se splátkovou firmou. Připravte si také úvěrovou smlouvu, splátkový kalendář či přehled dalších plateb, ze kterých bude možné vypočítat skutečnou výši RPSN. 4. Podejte žalobu k soudu Jestliže ani v jednom z předchozích kroků neuspějete, podejte na věřitele žalobu k soudu. V té se domáhejte vrácení plateb, které od vás poskytovatel úvěru získal v rozporu se zákonem. Tento krok dělejte až jako poslední, je totiž nejnákladnější. Je potřeba zaplatit soudní poplatek a vyplatí se vzít si advokáta. Řízení u soudu je formálnější a obvykle trvá výrazně déle. V případě úspěchu vám však soud přizná náhradu nákladů na právního zástupce. Ale pozor! Nárok na vrácení uhrazených plateb podléhá promlčení. U smluv, které byly uzavřeny do konce loňského roku, je promlčecí doba tři roky od uhrazení platby, kterou u poskytovatele úvěru reklamujete. U smluv uzavřených podle nového občanského zákoníku činí promlčecí lhůta deset let od uhrazení neoprávněně účtované částky

Co se týče mých osobních předpovědí pro trh spotřebitelských úvěrů, ráda bych se vyjádřila k dvěma věcem. První z nich je výše popsaná kauza s „chybně“ počítaným RPSN. Uţ během října roku 2013 přišel server IHNed.cz se zprávou57, ţe student gymnázia při zpracování školního projektu zjistil, ţe rovnice pro výpočet sazby RPSN má více řešení a projevil zájem předloţit návrh pro úpravu rovnice v zákoně tak, aby výsledek mohl být pouze jeden. Domnívám se, ţe to stejné se teď děje výše citovaným nebankovním institucím, které prostě jen přišly na jiné řešení rovnice. Toto téma bych vřele doporučila ke zpracování např. bakalářské práce. Dle mého názoru společnosti typu Home Credit ţádné poplatky spotřebitelům vracet nebudou, protoţe při případném sporu by unesly důkazní břemeno v podobě více variant řešení rovnice, a tím pádem i jejich propočtu RPSN.

57

Gymnazista při výzkumu RPSN zjistil chybu v zákoně. IHNed.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:http://zpravy.ihned.cz/c1-61001870-gymnazista-pri-vyzkumu-sazby-uverovych-nakladu-zjistil-chybu-v-zakonedostal-cenu

74

Druhá predikce se týká celého spotřebitelského trhu. Z mého pohledu je evidentní, ţe boom spotřebitelských úvěrů jiţ proběhl. Z grafů prezentovaných v textu je vidět, ţe situace je mezi lety 2007 a 2013 zhruba konstantní. Exponenciální růst se tedy zastavil právě v roce 2007 a jeho vývoj krize tehdy rozhodně ještě nedeterminovala. Stagnace od té doby pokračuje a dle mého názoru uţ se výrazněji situace měnit nebude. Výrazně tomu samozřejmě napomohly i nízké úrokové míry ČNB, a proto se domnívám, ţe při technické nule je výše úvěrů, které jsou domácnosti schopny vzít, maximální. Pokud ČNB s mírami bude manipulovat směrem vzhůru, je logické, ţe se i zhorší podmínky pro půjčování peněz a tím pádem dojde i k poklesu úvěrování. Kdy se tak ale stane, nedokáţu přesně odhadnout. Předpokládám, ţe v příštích pěti letech se úrokové míry budou pohybovat jen minimálně. Výše poskytnutých úvěrů také záleţí na zlepšení povědomí spotřebitelů, jaké můţe mít spotřebitelský úvěr následky. A jelikoţ se společnost neustále snaţí informovat okolí o nástrahách, které skýtají nejrůznější finanční produkty, je reálné, ţe finanční gramotnost se během pár let zvýší. S nástupem mladších generací se situace změní k lepšímu a rozhodně dojde k poklesu podílu úvěrových selhání. V průběhu celé mé diplomové práce bylo viditelné téma finanční gramotnosti, které ale nedostalo ţádný prostor. Publikací, které se zabývají statistikami a doporučeními, naštěstí přibývá. Dle mého názoru stačí spotřebiteli jen vytvářet nějaký základní přehled příjmů a výdajů. Proto je tomu věnována v závěru práce i krátká podkapitola.

6.1.

Prevence v oblasti předluţení a finanční gramotnost

S pojmem předluţení se setkáváme čím dál častěji, proto by se společnost měla snaţit o zvýšení obecných znalostí z oblasti finančních trhů. V důsledku toho se nejrůznější organizace snaţí o zvýšení finanční gramotnosti. Program zdravého domácího rozpočtu odkazuje zejména na pojem „osobní či rodinné finance“. Osobní finance představují aplikaci principů finanční ekonomie na individuální a rodinná finanční rozhodnutí. Zabývají se především otázkami typu: jaký je náš příjem, kolik jsme schopni ušetřit, kolik peněz bude třeba na výchovu a vzdělání naších dětí, kolik peněz budeme mít k dispozici při odchodu do důchodu, jak vysoký je náš majetek, jak se zabezpečit proti rizikům, která mohou ovlivnit výši našit prostředků a další podobné.

75

Aby si kaţdý člověk mohl na tyto otázky odpovědět, je nezbytně nutné, aby měl přehled o svých příjmech a výdajích a majetku či závazcích. A to nejen svých, ale celé své rodiny. Osobní finance se v praxi i teorii často rozčleňují na několik fází podle věku. Začíná se fází nízkých úspor a zpravidla končí čerpáním majetku. 1. Fáze nízkých úspor Nastává v době ukončování školy a nástupu do prvního zaměstnání. Vysokoškolští studenti svůj příjem získávají z brigád a příleţitostných pracovních úvazků. V této době uţ bychom měli mít základní návyky, jak hospodařit s penězi, začínáme být odkázaní sami na sebe a uvědomujeme si hodnotu peněz. 2. Fáze výpůjček Období zhruba kolem 30.tého roku našeho ţivota. Rozhodnutí zaloţit rodinu je jedno z nejdůleţitějších, neboť musíme myslet na budoucí zásah do našeho hospodaření. Logicky se s tím pojí i potřeba bydlení, vybavení domácnosti a podobných nezbytností. Poprvé začínáme uvaţovat o moţnosti úvěrového financování. Stojíme ale před zásadním rozhodnutím. Kromě pravidelných výdajů na chod domácnosti a nákladů na výchovu dětí bychom se po desetiletí také upsali k splátkám např. hypotečního úvěru. Jakákoli osoba se tak dostává do svízelné situace. Co kdyţ přijde o práci, co kdyţ se příjem rodiny výrazně sníţí? 3. Fáze investic Postupem času se začne finanční situace zlepšovat, děti jsou více samostatné, zlepšuje se naše postavení v práci a tím i výše našeho finančního ohodnocení. Je tedy na čase začít přemýšlet o zhodnocení našich volných prostředků. S tím se pojí i výhled na stáří. Zhodnocovat majetek nechceme jen kvůli tomu, abychom si mohli dopřávat lepší ţivotní standard nyní, ale aby byl zajištěn jistý standard i po skončení pracovního vztahu. 4. Fáze čerpání majetku Týká se důchodového věku a je také označována jako závěrečná fáze osobních financí. Finanční majetek by měl být tak vysoký, aby pokryl naše potřeby. Měsíční mzda je nahrazena důchodem a platbami z penzijního připojištění. Volné prostředky půjčujeme dětem nebo starším rodičům. Do našich výdajů se nově přidávají poloţky, jako jsou léky, lázeňské pobyty či pečovatelské sluţby.

76

Graf č. 11: Fáze osobních financí

Zdroj: SVOBODA. Základy financí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 195 s. ISBN 978-802-1049-765

Docent Svoboda ve své publikaci Základy financí (2009) doporučuje sestavit a následně analyzovat dva základní dokumenty. A to výkaz příjmů a výdajů a rozvahu neboli bilanci. Podobný postup bych doporučovala dodrţovat všem. Pro osoby, které se plánují zadluţit, to platí dvojnásob. Zejména by měly myslet na situaci, pokud dojde k výpadku jejich běţného příjmu, ze kterého financují pravidelné splátky úvěry58. Tím se mohou vyhnout krizové situaci, kdy budou muset zaţádat o úvěr na splácení původního úvěru.59

58

ŠIMÁNKOVÁ, J. a P. SYROVÝ. Jak na úvěry. Praha: ASPI, 2004. ISBN 80-7357-015-7.

59

SVOBODA. Základy financí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 195 s. ISBN 978-802-1049-765.

77

ZÁVĚR

Předmětem této diplomové práce jsou trendy na trhu spotřebitelských úvěrů v České republice. Z problematiky finančních produktů obecně se v posledních deseti letech stalo oblíbené téma masmédií. Po té, co se důsledky krize z amerického hypotečního trhu přenesly do Evropy, vzniklo riziko ohroţení finančního zdraví mnoha domácností a konkrétně spotřebitelské úvěry se staly pro mnohé jediným moţným řešením, jak stabilizovat rodinný rozpočet v krátkém období. Charakteristikou spotřebitelských úvěrů se zabývám v první kapitole. Spotřebitelské úvěry jsou typické právě svým určením. Spotřebitel je z právního pohledu definován jako fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání nebo jako kaţdý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Jelikoţ je spotřebitel jako fyzická osoba v rámci uzavírání spotřebitelských smluv v nerovném postavení s poskytujícím subjektem, prosazuje jiţ třetí desetiletí Evropská unie politiku na ochranu spotřebitelů a v rámci harmonizace unijních předpisů se podmínky pro spotřebitele zlepšují i u nás. Jedním z hlavních cílů práce je i shrnout přehled právní úpravy (kapitola 2), jeţ se problematiky týká. Významným přínosem byl zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů a transponování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů do Nového občanského zákoníku. Důleţitým právním předpisem i nadále zůstává zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů. S ochranou spotřebitele souvisí i jeden z parciálních cílů práce, a sice prezentace zakázaných jednání poskytovatelů ve vztahu ke spotřebitelům (kapitola 3 a příslušné podkapitoly). Kromě klamavých a agresivních praktik se setkáváme i s jednáními, která nejdou tak snadno podřadit pod skutkovou podstatu v předpisech, a pak je vše na posouzení dohledového orgánu. Posledním významným případem bylo odlišné kalkulování sazby RPSN, kdy nebankovní subjekty uváděly o polovinu niţší náklady, neţ byly skutečné (dle obecně

přijímaného

postupu

výpočtu

RPSN).

V současné

době

je

poskytování

spotřebitelských úvěrů monitorováno Českou obchodní inspekcí, která vykonává dohled

78

právě nad nebankovními institucemi a Českou národní bankou jakoţto orgánem pro dohled nad bankovními subjekty. V práci jsem se mimo oblast ochrany spotřebitele věnovala i dosavadnímu vývoji (kapitola 4.) a predikcím v kontextu spotřebitelských úvěrů. Je zcela zřejmé, ţe statistické údaje popisující úvěrování v ČR, souvisí s krizí z roku 2008, ale je očividné, ţe trh úvěrů byl zasaţen se zpoţděním. Navíc je problematické stanovit, jak byl trh spotřebitelských úvěrů ovlivněn. A to zejména z toho důvodu, ţe jiţ v průběhu devadesátých let jsme zaţívali lineární růst v poskytnutých úvěrech a na přelomu tisíciletí toto tempo výrazně zrychlilo. Z grafů vyplývá, ţe šlo aţ o exponenciální růst, s jakým si domácnosti úvěry braly. A bylo jasné, ţe takové tempo dlouho ekonomika neudrţí. Rok 2009 a 2010 byl tak prvním rokem po dlouhé době, kdy počet poskytnutých úvěrů domácnostem meziročně klesl. V textu popisuji determinanty, které počet poskytnutých úvěrů ovlivnily, nicméně i kvůli protichůdnému působení dvou stěţejních faktorů (ztráta zaměstnání – potřeba okamţité hotovosti versus obava z budoucnosti – odloţení nákupů), si myslím, ţe specifikování dopadu na počet poskytnutých spotřebitelských úvěrů je problematické. V páté kapitole se zabývám alternativami ke spotřebitelským úvěrům, které jakoţto jiné úvěrové produkty, mají potenciál v budoucnu klasické spotřebitelské úvěry částečně nahradit. Jelikoţ název mé práce zní „Trendy trhu spotřebitelských úvěrů“, povaţuji tuto kapitolu za důleţitou analýzu aktuálních trendů na trhu úvěrů a velkou pozornost jsem věnovala také nástinu budoucího vývoje. Celou prací prostupující téma propojení makroekonomických dat s dynamikou úvěrování je viditelné v kaţdé kapitole. V rámci přípravy textu této diplomové práce jsem analyzovala statistická makroekonomická data nejen z Českého statistického úřadu, ale i z ČNB - Databáze časových řad ARAD, občanských sdruţení a jiných asociací sdruţující finanční instituce. Vyuţívala jsem zejména komparační metody, dále deskripci, rozbor a predikci. Ta je přítomná nejen v poslední šesté kapitole. Práce vznikla s cílem představit komplexní přehled trendů na trhu spotřebitelských úvěrů se zaměřením na aktuální legislativu, ochranu spotřebitele a protiprávní jednání ve vztahu k nim, nejnovější dění v problematice spotřebitelských úvěrů a budoucí vývoj. Při dlouhodobém zpracovávání podkladů pro svoji práci jsem se seznámila jak s mnoţstvím různých informačních zdrojů, které jsme analyzovala, tak i s konkrétní aktuální situací na trhu. Závěrem bych konstatovala, ţe zatímco trendy na trhu spotřebitelských úvěrů s jistotou predikovat nelze, tak chování jejich poskytovatelů bohuţel ano. Jak například 79

dokládám v příloze, i v době platnosti NOZ, vymezujícího jasně nekalé praktiky poskytovatelů, se nadále objevují nové formy neseriózního jednání poskytovatelů. Je tedy zřejmé, ţe i nadále bude nutné věnovat značnou pozornost jak zvyšování finanční gramotnosti občanů, tak i kontrolní činnosti ve zkoumané oblasti.

80

Seznam pouţitých zdrojů Tištěné zdroje 1) BARTOŠOVÁ, Jitka. Finanční potenciál domácností: kvantitativní metody a analýzy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2013, 264 s. ISBN 978-80-7431-107-9. 2) ČERMÁK, Ivo. Příliš velká kvalifikace při hledání práce škodí. Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 2013, č. 35. 3) DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. 4) HOWELLS, G., MICKLITZ, H., WILHELMSSON, T. European Fair Trading Law: The Unfair Commercial Practices Directive. Burlington: Ashgate, 2006. s. 128. Zde je toto jednání podle autorů hodnoceno jako nekalá obchodní praktika. 5) JEŢEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 104 s. ISBN 978-80-265-0070-4. 6) KOTÁSEK, Josef. Reklama na spotřebitelské úvěry v novém zákoně o spotřebitelských úvěrech: Větší (dez)orientace spotřebitele? Jurisprudence, Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, XIX, č. 7, s. 31-34. ISSN 1802-3843. 7) KROH, M. Jak si vzít úvěr. 1. vyd. Praha : Grada, 1999. 154 s. ISBN 80-7169-617-X 8) MÁLEK, Petr, Gabriela OŠKRDALOVÁ a Petr VALOUCH. Osobní finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 203 s. ISBN 978-802-1051-577. 9) NOVÝ, Zdeněk. Spotřebitelské úvěry a rozhodčí řízení. Jurisprudence, Praha: Wolters Kluwer, 2010, XIX, č. 7, s. 22-30. ISSN 1802-3843. 10) ONDŘEJ, Jan. Spotřebitelské smlouvy a ochrana spotřebitele: ekonomické, právní a sociální aspekty. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, c2013, xvi, 365 s. ISBN 978-80-7400-446-9. 11) REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012. 423 s. ISBN 9788072612406. 12) SVOBODA. Základy financí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 195 s. ISBN 978-802-1049765. 13) ŠIMÁNKOVÁ, J. a P. SYROVÝ. Jak na úvěry. Praha: ASPI, 2004. ISBN 80-7357-015-7. 14) TEPLÝ, Petr. Navigátor bezpečného úvěru. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013,198 s. ISBN 978-80-2462278-3.

81

Internetové zdroje 1) Bezpečnost investice. Prestito.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z:http://www.prestito.cz/stranka/21/bezpecnost-investice 2) Clickcredit.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< https://www.clickcredit.cz/caste-otazky>. 3) Česká leasingová a finanční asociace: Zpráva o stavu a vývoji nebankovního leasingového, úvěrového a factoringového trhu v ČR - r. 2013. 2014. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=64 4) Česká národní banka [online]. 2014 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z:. 5) Denik Referendum.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://denikreferendum.cz/clanek/10530-drzitel-nobelovy-ceny-junus-opusti-svou-mikrouverovoubanku>. 6) Dluh českých domácností u bank loni vzrostl. Financninoviny.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:http://www.financninoviny.cz/zpravy/dluh-ceskych-domacnosti-u-bank-loni-vzrostl-o-42-6miliardy-kc/1037277 7) Důvěra podnikatelů v České republice v prosinci rostla, důvěra spotřebitelů se téměř nezměnila. Investicniweb.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2013/12/20/duvera-podnikatelu-v-ceske-republice-vprosinci-rostla-duvera-spotrebitelu-se-temer-nezmenila/ 8) Financial Aid.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z:. 9) Grameen.com [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.grameen.com/>. 10) Gymnazista při výzkumu RPSN zjistil chybu v zákoně. IHNed.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:http://zpravy.ihned.cz/c1-61001870-gymnazista-pri-vyzkumu-sazby-uverovych-nakladuzjistil-chybu-v-zakone-dostal-cenu 11) Historie českého bankovnictví. Bankovní gramotnost [online]. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z:http://www.bankovnigramotnost.cz/clanky/58966/historie-ceskeho-bankovnictvi.aspx 12) Ing. Drahomíra Dubská, CSc., útvar ekonomicko-statistických analýz ČSÚ, výroční zpráva ČSÚ, dostupné z: www.czso.cz/7310418/vyrocnizpravy/ 13) JAKOB, Ondřej. Novela zákona o spotřebitelském úvěru vstoupila v účinnost. Ministerstvo financí ČR [online]. 25.2.2013 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskovezpravy/2013/novela-zakona-o-spotrebitelskem-uveru-vs-9918 14) Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.mesec.cz/aktuality/operatorikonecne-reaguji-na-nepoctivce-kteri-nabizi-uver-pres-drahe-linky/>. 15) Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.mesec.cz/aktuality/domacnosti-sipujcuji-vice/>. 16) Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.mesec.cz/aktuality/spotrebitelskeuvery-jsou-nejdrazsi-za-poslednich-10-let/>. 17) Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.mesec.cz/aktuality/domacnosti-snizkymi-prijmy-chodi-pro-pujcky-nejcasteji/>. 18) Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:. 19) MONIOVÁ, Eva. Co dělat, kdyţ zjistíte, ţe máte špatně spočítaný úvěr. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/chyby-uverovych-firem-reklamacesmluv-a-odskodne-fbl-/ekonomika.aspx?c=A140331_2051506_ekonomika_spi 20) MONIOVÁ, Eva. Home Credit chtěl 138 tisíc za poskytnutí půjčky, nakonec couvl. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/home-credit-nechce-premrstene-poplatky-d9u/ekoakcie.aspx?c=A140206_212714_ekoakcie_vez 21) MONIOVÁ, Eva. Ministr nařídil vyšetřit chyby úvěrových firem, na které přišla MF DNES. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné

82

22) 23)

24)

25) 26) 27) 28) 29) 30) 31)

32)

33)

34) 35)

z: http://ekonomika.idnes.cz/ministr-naridil-vysetrit-chyby-uverovych-firem-na-ktere-upozornila-mfdnes-17s-/ekonomika.aspx?c=A140331_184951_ekonomika_js MONIOVÁ, Eva. Nastupuje úvěrová kocovina. MF DNES. 2014, 8. ledna, str.8A MONIOVÁ, Eva. Úvěrová firma mátla klienty. Bude jim muset vrátit peníze?. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/uverova-firma-dostala-pokutu-od-coi-d68/ekonomika.aspx?c=A140327_2049910_domaci_maq MONIOVÁ, Eva. Úvěrové firmy udělaly chybu, odškodné můţe být aţ šest miliard. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/chyby-uverovych-firem-a-vyplaceni-odskodneho-far/ekonomika.aspx?c=A140330_194534_ekonomika_ert Novinky.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.novinky.cz/finance/287574nekale-uverove-praktiky-konci-novela-zakona-je-zrusi.html> Novinky.cz článek:„Oslabená koruna vyhnala na konci roku spotřebitelské ceny vzhůru“ [online]. 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z:< http://media.novinky.cz/013/410136-original1-z63iy.jpg >. O nás. Prestito.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.prestito.cz/stranky/7/o-nas Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:< http://www.penize.cz/podnikani/259783-novyobcansky-zakonik-spotrebitelske-smlouvy-a-zavazky>. Sbírka právních předpisů: CZ-NACE [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sezn?DR=NR&SORT=CP&ROK=0&NR=CZNACE_D47 Spotřebitelské úvěry. In: ČNB pro všechny [online]. 2014 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z:http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/pujcky/spotrebitelske_uvery.html Studentské půjčky a školné. Vsmonitor.worldpress.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z:http://vsmonitor.wordpress.com/2012/05/23/studentske-pujcky-a-skolne-nekolik-zkusenosti-z-usa-aodjinud/ Studentské půjčky v USA. Xtb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.xtb.cz/analytika/analyticky-tym/jaroslav-brychta/studentske-pujcky-v-usa-prerustaji-preshlavu-studentum-i-bankam,20130416,100100 Tiskové zprávy z IDNES a DENIK [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/banky-zprisnily-podminky-nektere-hypoteky-prestaly-nabizet-p59/uver.aspx?c=A090218_095753_uver_bab a http://www.denik.cz/ekonomika/banky-zprisnilypodminky-uveru-podnikum-u-hypotek-je-uvolnily-20130121.html Too big to fail. Investopedia [online]. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/t/too-big-to-fail.asp VOZÁR, Jan. Spotřebitelské smlouvy v NOZ. In: Epravo.cz [online]. 4.11.2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:http://www.epravo.cz/top/clanky/spotrebitelske-smlouvy-v-noz-92749.html

Právní předpisy a judikáty 1) Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů 2) Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů 3) Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 4) SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách 5) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. října 2008, sp. zn. 32 Cdo 4661/2007. 6) Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2001 ve spojených věcech C-541/99 a C-542/99 Cape Snc proti Idealservice Srl a Idealservice MN RE Sas proti OMAI Srl.

83

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj 2T repo sazby ČNB str. 35 Tabulka č. 2: Vývoj hodnot spotřebitelské poptávky v kategorii NACE 47 v % str. 42 Tabulka č. 3: Počet vydaných kreditních karet v ČR v letech 2006 – 2012 str. 56

Tabulka č. 4: Zadluţení českých domácností v letech 2002 – 2013 (v mil. Kč) str. 57

Seznam grafů Graf č. 1: Spotřebitelské úvěry poskytnuté domácnostem str. 32 Graf č. 2: Vývoj indikátorů důvěry str. 38 Graf č. 3: Průměrná měsíční hrubá mzda str. 39 Graf č. 4: Meziroční změny zadluţení domácností (v mil. Kč) str. 44 Graf č. 5: Vývoj RPSN na spotřebitelských úvěrech v ČR str. 47 Graf č. 6: Vývoj počtu dotazů v důsledku finanční krize str. 48 Graf č. 7: Regionální vývoj počtu dotazů obyvatelstva týkající se dluhové problematiky str. 49 Graf č. 8: Regionální srovnáni absolutního počtu dotazů domácností v dluhovém poradenství a jejich počtů na 100 tis. obyvatel kraje (rok 2009) str. 49 Graf č. 9: Vývoj inflace v České republice (v %) str. 53 Graf č. 10: Aktiva federální vlády USA str. 68 Graf č. 11: Fáze osobních financí str. 76

Seznam obrázků a schémat Obrázek č. 1: O produktu kontokorent str. 59 Obrázek č. 2: Print screen aukce půjček str. 62 Obrázek č. 3: Kalkulačka studentského dluhu ze soukromého i veřejného sektoru k 1.březnu 2014 str. 67

Seznam pouţitých zkratek ČLFA Česká leasingová a finanční asociace ČNB

Česká národní banka

ČOI

Česká obchodní inspekce

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

NOZ

Nový občanský zákoník

84

SBČS

Státní banka československá

USA

Spojené státy americké

Seznam příloh Příloha č.1: Scan reklamního letáku společnosti EURONICS s klamavou nabídkou

Zdroj: Reklamní leták EURONICS, květen 2014

85

Příloha č.2: Print screen uţivatelského prostředí mikro půjčky Click Credit

Zdroj: Click Credit [online]. [cit. 2013-11-09], Dostupný z: https://www.clickcredit.cz/pujcka?jistina=3000

Příloha č.3: Seznam členů nabízejících spotřebitelský úvěr (r. 2013) CETELEM ČR, a.s., Karla Engliše 5/3208, 150 00 Praha 5

tel. 257 080 111

email: [email protected]

fax 257 080 128

www.cetelem.cz COFIDIS s.r.o., Bucharova 1423/6, 158 00 Praha 5-Nové Butovice

tel. 234 120 120

email: [email protected]

fax 234 120 100

www.cofidis.cz CREDIUM, a.s., Office Park, Bucharova 2657/12, 158 00 Praha 13 email: [email protected]

tel. 233 064 585 fax 233 064 343

www.credium.cz ČSOB Leasing, a.s., Na Pankráci 310/60, 140 00 Praha 4 email: [email protected]

tel. 222 012 111 fax 222 012 364

www.csobleasing.cz

86

D. S. Leasing, a.s., Brno Business Park, budova B, Londýnské náměstí 2, 639 00 Brno email: [email protected], [email protected]

tel. 542 135 111

www.dsleasing.cz

fax 542 135 206

ESSOX, s.r.o., Senováţné nám. 231/7, 370 21 České Budějovice

tel. 389 010 111

email: [email protected]

fax 389 010 270

www.essox.cz FCE Credit, s.r.o., Karolínská 654/2, 186 00 Praha 8

tel.: 234 650 111,

email: [email protected], [email protected]

fax 234 650 345,

www.fordcredit.cz, www.forleasing.cz GE Money Auto, s.r.o., Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4

tel. 224 446 262

email: www.gemoneyauto.cz

fax 224 446 023

Home Credit a.s., Moravské nám. 249/8, 602 00 Brno

tel. 541 598 111

email: [email protected]

fax 541 211 893

www.homecredit.cz Mercedes-Benz Financial Services Česká republika s.r.o., Daimlerova 2, 149 45 Praha 4 email: [email protected]

tel. 271 077 666

www.mbfs.cz

fax 271 077 609

Provident Financial, s.r.o., Olbrachtova 9/2006, 140 00 Praha 4

tel. 241 029 111

email: [email protected]

fax 241 029 201

www.providentfinancial.cz PSA FINANCE ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o. Pobřeţní 620/3, 186 00 Praha 8 email: [email protected]

tel.224 835451 fax 222 327 269

Raiffeisen-Leasing, s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4 email: [email protected]

tel. 221 511 611 fax 221 511 666

www.rl.cz, www.financovanivozu.cz RT TORAX, s.r.o., Rudná 100/2378, 700 30 Ostrava-Zábřeh email: [email protected]

tel. 595 781 133 fax 596 781 419

www.rt-torax.cz sAutoleasing, a.s., Budějovická 1518/13B, 140 00 Praha 4

87

tel. 266 095 111

email: [email protected]

fax 266 095 375

www.sautoleasing.cz ŠkoFIN s.r.o., Pekařská 6, 155 00 Praha 5

tel. 224 992 410

email: [email protected]

fax 224 992 307

www.skofin.cz Toyota Financial Services Czech, s.r.o., Bavorská 2662/1, 155 00 Praha 5-Stodůlky email: [email protected]

tel. 222 998 300

www.toyotafinance.cz

fax 222 998 390

UniCredit Leasing CZ, a.s., Budova Filadelfie, Ţeletavská 1525/1, 140 10 Praha 4-Michle email: [email protected]

tel. 844113355

www.unicreditleasing.cz

fax 844113399

UNILEASING, a.s., Randova 214, 339 01 Klatovy

tel.: 376 357 111

email: [email protected]

fax 376 357 129

www.unileasing.cz VB Leasing CZ, spol. s r.o., Heršpická 813/5, 639 00 Brno email: [email protected]

tel. 543 550 111 fax 543 550 150

www.vbleasing.cz VLTAVÍN leas, a.s., M. Horákové 121, 160 00 Praha 6 email: [email protected]

tel. 233 114 411 fax 233 114 110

www.vltavinleas.cz Zdroj: ČLFA dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=51

88