PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 6. volební období ___________________________________________________________
481 Návrh
poslance Ladislava Skopala
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění ve znění pozdějších předpisů
-2-
Návrh zákona ze dne 13.9.2011, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb. a zákona č. 95/2011 Sb., se mění takto: V § 85 odst. 1 sloupci „Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny“ se nahrazuje číslo „32,00“ číslem „24,00“, číslo „16,00“ číslem „12,00“, číslo „19,20“ číslem „14,40“, číslo „22,40“ číslem „16,80“, číslo „25,60“ „číslem 19,20“ a číslo „28,80“ číslem „21,60“. ČÁST DRUHÁ Účinnost Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
-3-
DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST A) Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů Výše daně z piva byla naposledy změněna zákonem č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 (dále jen „zákon č. 362/2009 Sb.“). Tímto zákonem došlo s účinností od 1. 1. 2010 ke zvýšení daně z piva v základní sazbě z částky 24,- Kč na 32,- Kč, jakož i ke zvýšení jednotlivých snížených sazeb pro malé nezávislé pivovary rozdělené do jednotlivých velikostních skupin podle výroby v hl. ročně (do 10 000 hl. včetně – z částky 12,- Kč na 16,- Kč; nad 10 000 hl. do 50 000 hl. včetně z 14,40 Kč na 19,20, Kč; nad 50.000 hl. do 100.000 hl. včetně z 16,80 Kč na 22,40 Kč; nad 100 000 hl. do 150 000 hl. z 19,20 Kč na 25,60 Kč a nad 150 000 hl. do 200 000 hl. z 21,60 Kč na 28,80 Kč). Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu č. 362/2009 Sb., přijetí tohoto zákona bylo odůvodněno tím, že v souvislosti s přípravou návrhu zákona o rozpočtu České republiky na rok 2010 je nezbytné na přechodnou dobu přijetím nezbytných úprav příjmové i výdajové položky státního rozpočtu zastavit negativní tendenci neúměrného zadlužování státu. Navrhované změny některých zákonů měly ve svém důsledku vést k pozitivnímu saldu ve veřejných rozpočtech a zejména ve státním rozpočtu na rok 2010, přičemž tato změna se měla pozitivně projevit i v dalších letech. Z údajů Celní správy České republiky vyplývá, že inkaso daně z piva za rok 2009 činilo částku 3.438.839.388,- Kč, za rok 2010 pak částku 4.297.153.887,-Kč1. Poslední zvýšení spotřební daně tedy nepřineslo zamýšlený efekt navýšení fiskálního výnosu v očekávané výši 1,344 mld. Kč, nýbrž ve skutečnosti toto navýšení inkasa činilo pouze 858 mil. Vyměřená spotřební daň z piva vyrobeného v České republice však vzrostla pouze o 345 mil. Kč, tj. o 10,8%, tudíž rozdíl v celkové sumě vybrané spotřební daně je dán zejména zvýšením importu piva do České republiky.2 Nenaplnění očekávaného inkasa daně z piva souvisí s tím, že v roce 2010 došlo k zásadnímu snížení výroby piva na území České republiky, a to celkem o 8,1%, to znamená, že výstav piva klesl v absolutním vyjádření z 18,6 mil. hektolitrů na 17,1 mil. hektolitrů.3. Tomuto snížení výroby piva předcházelo již snížení výstavu piva o 6,1% v roce 2009 v důsledku finanční a ekonomické krize a s tím související hospodářské recese (z 19,8 mil. hektolitrů na 18,6 mil. hektolitrů). Snížení výroby piva v roce 2010, které je v historii českého pivovarnictví extrémní, je pak nutné připsat na vrub mj. právě zvýšení daně z piva. Vezmou-li se v úvahu další vedlejší efekty spojené se snížením výroby a prodeje piva - snižování počtu zaměstnanců v pivovarnickém oboru, v dodavatelské sféře, jakož i v oborech souvisejících, pak po započtení těchto přidružených efektů nelze vyloučit, že skutečný efekt zvýšení daně na státní rozpočet byl i záporný a znamenal snížení příjmů státního rozpočtu. Vedle navýšení inkasa je totiž třeba vzít v úvahu i např. dodatečné výdaje na vyplácení podpory v nezaměstnanosti propuštěným zaměstnancům v pivovarnickém oboru a v oborech souvisejících (zaměstnanost v pivovarnictví meziročně poklesla o 6,5%, v dodavatelských sektorech o 8,2% a v odběratelských odvětvích o 7,9%), snížení inkasa na sociálním a zdravotním pojištění, jakož i na dani z příjmu a z DPH. Dopad zvýšení
Viz internetové stránky Celního správy České republiky www.celnisprava.cz. Údaje jsou převzaty ze zprávy „Vliv změny výše spotřební daně na pivovarnický průmysl a odvětví na něj navázaná v České republice“ vypracované Ernst & Young ze dne 6. května 2011, str. 13. 3 Údaj je převzat ze zprávy „Vliv změny výše spotřební daně na pivovarnický průmysl a odvětví na něj navázaná v České republice“ vypracované Ernst & Young ze dne 6. května 2011, str. 12. 1 2
-4daně z piva v roce 2010 na státní rozpočet, při započtení vedlejších efektů, je odhadován od pozitivního dopadu ve výši 97,7 mil. Kč až po záporný efekt ve výši -0,9 mil. Kč.4 Je třeba poukázat na skutečnost, že zvýšení daně z piva s sebou i v minulosti přineslo buď stagnaci spotřeby piva (1995), anebo její snížení (1998)5. Trh s pivem na území České republiky je trhem výrazně specifickým. Z důvodu silné a dlouhé tradice pivovarnictví (nejstarší doklad o vaření piva v českých zemích pochází z 11. století, předpokládá se však, že tato tradice je v Čechách ještě starší) je pivo považováno za jeden z nejtypičtějších výrobků vyráběných na území České republiky, ne-li za výrobek zcela nejtypičtější. Tato národní tradice pivovarnictví vyplývá jednak z příznivého geografického prostředí pro pěstování plodin nutných k přípravě piva, tedy chmele (lze zmínit vyhlášený žatecký chmel, který je zapsán jako chráněné zeměpisné označení původu v rámci Evropské unie) a ječmene, tak i z toho, že v českých zemích bylo poprvé uvařeno pivo plzeňského typu (pilsener), které je v současnosti jedním z nejrozšířenějších typů piva na celém světě. Bohatá tradice výroby piva je považována za důležitou součást českého kulturního bohatství a národního dědictví, na něž jsou mnozí obyvatelé České republiky hrdí. Specifické postavení piva je možné dokumentovat i na tom, že až doposud bylo množství piva zahraničního původu spotřebovaného na území České republiky pouze nepatrné. Lze říct, že česká tradice výroby piva je v zahraničních zemích mnohdy vnímána jako jedna z mála oblastí výroby, kterou jsou schopni jejich obyvatelé v souvislosti s Českou republikou identifikovat. Obdobná tradiční odvětví výroby jsou v sousedních zemích jednoznačně preferována, nejsou postihována nadměrnou daňovou zátěží a je chráněn jejich rozvoj. Výroba piva je rovněž významným ekonomickým odvětvím. Přímo v oboru pivovarnictví je zaměstnáno cca 7.400 zaměstnanců. Pivovarnictví je závislé na dodavatelském trhu, v němž díky pivovarnictví existuje cca 12.300 pracovních míst. Na trh výroby piva je nerozlučně navázán související trh v oblasti restauračních a pohostinských služeb, jakož i v oblasti maloobchodu. Je odhadováno, že 32.000 pracovních míst v restauračních a pohostinských službách, jakož i 2.800 pracovních míst v maloobchodu, lze přičíst pivovarnickému odvětví. Celkový efekt pivovarnictví na zaměstnanost je odhadován na 54.000 pracovních míst souvisejících s výrobou piva a jeho prodejem.6 Při výrobě piva jsou využívány z 90 – 95% suroviny pocházející z České republiky. Výroba piva znamená zajištění odbytu tradičních surovin chmele a ječmene od místních dodavatelů. Nelze opominout zájem na zachování pěstování těchto tradičních plodin, neboť jejich pěstování má i důležitý krajinotvorný význam. V této souvislosti lze poukázat i na současný vzrůstající trend pěstování technických plodin a na negativní dopad pěstování těchto plodin na tradiční krajinu České republiky (mizení některých tradičních plodin jako cukrová řepa, brambory, a jejich nahrazování technickými plodinami, zejména řepkou olejnou). Tento negativní trend by byl v důsledku dalšího omezování výroby piva a s tím spojeného omezování pěstování chmele a ječmene ještě posílen. V důsledku snížení výroby piva došlo ke snížení výroby pivovarnického sladu z 505 tis. tun v roce 2009 na 462 tis. tun v roce 2010, v souvislosti s tím došlo i k odpovídajícímu snížení celkové výměry osevní plochy ječmene. Rovněž osevní plochy chmelnic dlouhodobě klesají (výměra chmelnic v České republice činila v roce 2008 – 5345 ha, v roce 2009 – 5307, v roce 2010 již jen 5210 ha)7. Krajinotvorný význam pěstování chmele je zcela nepopiratelný a chmelnice reprezentují typický prvek některých částí českého i moravského venkova.
Údaje jsou převzaty ze zprávy „Vliv změny výše spotřební daně na pivovarnický průmysl a odvětví na něj navázaná v České republice“ vypracované Ernst & Young ze dne 6. května 2011, str. 27. 5 Údaj je převzat ze studie „Rámcová analýza Český trh s pivem“ vypracované PricewaterhouseCoopers, březen 2010, str. 7. 6 Údaje jsou převzaty ze zprávy „The Contribution made by Beer to the European Economy, Full Report Edition 2009“ vypracované Ernst & Young, Amsterdam, červenec 2009, str. 61. 7 Údaje Svazu pěstitelů chmele České republiky – viz www.czhops.cz. 4
-5Současný trh s pivem je trhem vysoce konkurenčním a trhem nasyceným. Na trhu s pivem působí v současnosti 38 pivovarnických společností, které vaří pivo ve 48 průmyslových pivovarech, vedle toho na trhu působí přes 70 minipivovarů restauračního typu. Objevují se nové trendy v posilování prodeje piva přes maloobchodní řetězce, výroby pivních speciálů a zvyšování nároků na kvalitu restauračních zařízení. Výrobci piva jsou vysoce závislí na domácím trhu, neboť podíl exportu českého piva do zahraničí činil pouze 18%.8 Cena piva sice neustále roste, tento růst však neodpovídá vzrůstajícím nákladům na jeho výrobu, přičemž dochází ke snižování marží v oblasti pivovarnictví. Společně se zvyšováním cen piva vzrůstá spotřeba piva „doma“ nakupovaného v maloobchodních řetězcích (tzv. off-trade) na úkor piva spotřebovávaného v restauračních, kavárenských a hotelových zařízeních (tzv. on-trade) (v roce 2009 činil podíl piva prodávaného tzv. on-trade celkem 51%, v roce 2010 již jen 49%, tento pokles podílu piva prodávaného on-trade jde na vrub piva prodávaného přes off-trade kanál, tj. zejména lahvového piva prodávaného v maloobchodních řetězcích), což má negativní dopad na navazující odvětví restauračních a pohostinských služeb. Projevuje se tak substituční efekt, kdy při zvyšování cen piva dává spotřebitel přednost levnějšímu lahvovému pivu, eventuálně pivu nižší kvality (nezřídka zahraniční provenience). Výrazně stoupá dosud zanedbatelný podíl importovaného lahvového piva (množství importovaného piva se během roku 2010 zvýšilo téměř trojnásobně: z 339 tis. hl. v roce 2009 na 999 tis. hektolitrů v roce 2010). 9 Při stanovení výše daně z piva nelze přehlédnout, jak je její výše stanovena v sousedních státech, zejména na sousedním německém trhu, který je považován z hlediska výroby piva za jeden z nejtradičnějších a nejvyspělejších. Při srovnání výše současné spotřební daně z piva vychází, že tato daň je v České republice (po přepočtu cca 1,232 euro) o 57% vyšší než v Německu (0,748 euro)10. Německá spotřební daň se navíc vyznačuje dlouhodobou stabilitou, čemuž odpovídá i stabilita výroby a spotřeby piva (v posledních pěti letech v Německu pokles výroby piva nikdy nepřesáhl hranici 4%11, což je zřetelný rozdíl vůči situaci v ČR, kde došlo k poklesům výroby piva o 6,1% v roce 2009 a k poklesu o 8,1% v roce 2010). Markantní rozdíl ve výši spotřební daně v České republice a v Německu s sebou nese absurdní situace, kdy jsou prémiové značky českých piv nakupovány českými spotřebiteli za nižší ceny v Německu. Jako negativní příklad toho, jaké důsledky může mít výrazné zvyšování spotřební daně, je možné uvést příklad Slovenska. Zde došlo v roce 2003 ke skokovému zvýšení spotřební daně o 100%, což vedlo k dlouhodobému poklesu spotřeby o více než 30%.12 Je-li tradice výroby piva považována za jednu za důležitou součást českého kulturního bohatství, o niž je třeba pečovat, pak je třeba k výrobě piva přistupovat odpovídajícím způsobem, a nikoliv činit kroky směřující k jejímu ohrožení. Pro další rozvoj pivovarnictví je proto klíčové snížení spotřební daně (spočívající ovšem pouze ve vrácení její výše na její předchozí úroveň, což představuje hlavní a prakticky jediný princip navrhované právní úpravy), jakož i dlouhodobá stabilita této daně. Je třeba podotknout, že i při snížení daně z piva na předchozí úroveň bude její výše i nadále vyšší, než např. na zmiňovaném německém trhu. Je nutné opakovaně zdůraznit, že uvedené opatření spočívající ve zvýšení daně z piva bylo od počátku koncipováno jako pouze opatření dočasné (viz důvodová zpráva k zákonu č. 362/2009 Sb.), přičemž Údaje jsou převzaty ze studie „Rámcová analýza Český trh s pivem“ vypracované PricewaterhouseCoopers, březen 2010, str. 4. 9 Údaje jsou převzaty ze zprávy nazvané „Vliv změny výše spotřební daně na pivovarnický průmysl a odvětví na něj navázaná v České republice“ vypracované Ernst & Young ze dne 6. května 2011, str. 15 a 21. 10 Údaj je převzat ze studie „Rámcová analýza Český trh s pivem“ vypracované PricewaterhouseCoopers, březen 2010, str. 5. 11 Údaj převzat ze zprávy nazvané „Vliv změny výše spotřební daně na pivovarnický průmysl a odvětví na něj navázaná v České republice“ vypracované Ernst & Young ze dne 6. května 2011, str. 12. 12 Viz SZVPaS, Štatistický úrad SR, Daňové riaditel'stvo SR - Prehl'ad o plnení daňových a nedaňových príjmov Štátného rozpočtu SROV. 8
-6fiskální očekávání spojená se zvýšením daně z piva nebyla naplněna. Již jen deklarovaná dočasnost opatření přijatých prostřednictvím zákona č. 362/2009 Sb., jakož i nesplnění fiskálních očekávání spojovaných s přijetím těchto opatření, plně odůvodňují návrat k původní výši spotřební daně. Navrhované snížení daně by mělo přinést stabilizaci výroby piva a tím i v konečném důsledku zabezpečit do budoucna vyšší výběry spotřební daně. Snížení spotřební daně z piva s sebou přinese i oživení pivovarnického průmyslu a navazujících odvětví. Nezanedbatelný je pozitivní dopad na dodavatele surovin a na podnikatele v restauračních a pohostinských službách. B) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. C) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právními předpisy Evropské unie Na výši spotřební daně z piva dopadá směrnice Rady 92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů. Čl. 6 směrnice 92/84/EHS stanoví, že od 1. ledna 1993 se minimální sazba spotřební daně z piva stanoví takto: - 0,748 ECU na hektolitr/stupeň Plato, nebo - 1,87 ECU na hektolitr/stupeň alkoholu. Možnost stanovení výjimek pro malé nezávislé pivovary pak vyplývá ze směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů. Čl. 4 1. směrnice 92/83/EHS stanoví, že členské státy mohou uplatňovat snížené sazby daně, které mohou být diferencovány podle ročního výstavu dotyčných pivovarů, na pivo vystavené malými nezávislými pivovary za následujících omezení: - snížené sazby se neuplatní na podniky, které vyrábějí více než 200.000 hl ročně, - snížené sazby, které mohou poklesnout pod minimální sazbu, nesmí být přitom sníženy více než o 50 % pod základní vnitrostátní sazbu spotřební daně. Navrhovaná výše základní sazby daně z piva, tak i sazeb snížených, je v souladu s výše uvedenými požadavky příslušných směrnic. Navrhovaná právní úprava je v slučitelná s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecné právními zásadami práva Evropské unie.
D) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. E) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Dopady na podnikatelský sektor Snížení sazby daně z piva by mělo logicky přinést i rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti pivovarnictví, s tím související rozvoj dodavatelských služeb, rozvoj podnikání v oblasti zemědělství, zejména v oblasti pěstování chmele a ječmene, jakož v oblasti zpracování sladu, dále rozvoj v navazující oblasti restauračních a pohostinských služeb.
-7-
Dopady na státní rozpočet Vzhledem k tomu, že zvýšení daně z piva v roce 2010 znamenalo navýšení inkasa této daně v roce 2010 o 858 mil. Kč, pak lze odhadovat, že navrhovaná právní úprava spočívající ve vrácení sazby daně na úroveň platnou v roce 2009, povede ke snížení inkasa daně z piva o obdobnou částku, o niž se toto inkaso v roce 2010 zvýšilo. Dopad na státní rozpočet lze tudíž předpokládat ve snížení inkasa spotřební daně o 858 mil. Kč. Lze důvodně předpokládat, že tento negativní dopad na inkaso daně z piva bude kompenzován zvýšením zaměstnanosti v oboru pivovarnictví, v dodavatelských oborech i v oborech navazujících, a tedy snížením výdajů státu na podporu v nezaměstnanosti, zvýšením inkasa na sociálním a zdravotním pojištění, jakož i na dani z příjmů a z DPH. Jak dokládají pořízené odborné studie, výsledný celkový efekt na státní rozpočet, při započtení vedlejších efektů, může být i pozitivní. Dopady na ostatní veřejné rozpočty Návrh nemá žádné negativní dopady do rozpočtů krajů ani do rozpočtu obcí. Z tohoto hlediska je tedy návrh neutrální. F) Předpokládané sociální dopady, dopady na rovnost mužů a žen, dopady na životní prostředí. Z navrhované novely zákona nevyplývají žádné negativní sociální dopady (včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny), ani negativní dopady na životní prostředí či negativní dopady na životní prostředí ani dopady na rovnost mužů a žen. G) Odůvodnění návrhu vyslovit souhlas s návrhem zákona již v prvém čtení S ohledem na navrženou účinnost navrhované právní úpravy a s ohledem na vhodnost schválení navrhované právní úpravy ještě před projednáváním návrhu státního rozpočtu na rok 2012 se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení podle ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
-8-
ZVLÁŠTNÍ ČÁST Navrhuje se, aby došlo ke snížení sazeb daně z piva, a to jak základní sazby, tak sazeb snížených, takovým způsobem, aby se jejich výše vrátila na úroveň platnou do 31. 12. 2009, tedy na úroveň platnou před přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. To znamená, že v případě základní sazby daně z piva (v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny) se navrhuje snížení z částky 32,Kč na 24,- Kč, v případě jednotlivých snížených sazeb pro malé nezávislé pivovary rozdělených do jednotlivých velikostních skupin podle výroby v hl. ročně se navrhuje následující snížení: do 10 000 včetně – z částky 16,- Kč na 12,- Kč; nad 10 000 do 50 000 včetně z 19,20 Kč na 14,40 Kč; nad 50.000 do 100.000 včetně z 22,40 Kč na 16,80 Kč; nad 100 000 do 150 000 z 25,60 Kč na 19,20 Kč a nad 150 000 do 200 000 z 28,80 Kč na 21,60 Kč.
V Praze dne 13. 9. 2011 Ladislav Skopal
Příloha 1 Úplné znění novelou dotčených ustanovení zákona č. zákona č. 353/2003 Sb. s vyznačením navrhovaných změn § 85 Sazby a výpočet daně z piva (1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2, jsou stanoveny takto:
Kód nomenklatury
2203, 2206
Základní sazba 32,00 Kč
Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary Velikostní skupina podle výroby v hl ročně nad 10 000 nad 50 000 nad 100 000 do 10 000 do 50 000 do1 00 000 do 150 000 včetně včetně včetně včetně 16,00 Kč 19,20 Kč 22,40 Kč 25,60 Kč
nad 150 000 do 200 000 včetně 28,80 Kč
-9-
Nová úprava § 85 Sazby a výpočet daně z piva (1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2, jsou stanoveny takto:
Kód nomenklatury
2203, 2206
Základní sazba 24,00 Kč
Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary Velikostní skupina podle výroby v hl ročně nad 10 000 nad 50 000 nad 100 000 do 10 000 do 50 000 do1 00 000 do 150 000 včetně včetně včetně včetně 12,00 Kč 14,40 Kč 16,80 Kč 19,20 Kč
nad 150 000 do 200 000 včetně 21,60 Kč
