PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Návrh. poslance Miroslava Kalouska a dalších

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období ___________________________________________________________

847

Návrh

poslance Miroslava Kalouska a dalších

na vydání ZÁKONA,

kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky

-2-

ZÁKON ze dne ……………2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. I Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1c zní: „1c) zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 1 odst. 2 se slova „Generálního ředitelství cel1e)“ zrušují. 3. V § 1 odst. 3 písm. a) se slova „Generální ředitelství cel“ zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o cenách Čl. II V § 17 odst. 7 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 276/2002 Sb., zákona č.124/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 183/2008 Sb. a zákona č. /2009 Sb. se slova „celním ředitelstvím“ nahrazují slovy „Celním pátracím úřadem“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen Čl. III Zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona

-3č. 458/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 160/2007, zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 183/2008 Sb. a zákona č. /2009 Sb. se mění takto: 1.

V § 2d se slovo „Kolín“ nahrazuje slovy „v Praze“.

2. V § 3 odst. 5 se slova „ředitelství a celní“ zrušují a za slovo „úřady“ se vkládají slova „a Celní pátrací úřad“. ČÁST ČTVRTÁ Změna celního zákona Čl. IV Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 1/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 187/2004 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 136/2008 Sb. a zákona č. 40/2009 Sb., se mění takto: 1. Hlavy druhá až čtvrtá se včetně nadpisů a poznámek pod čarou zrušují. 2. V § 102 odst. 2 se slova „celními orgány“ nahrazují slovy „celním úřadem“. 3. V § 135a se slova „orgány odejmou“ nahrazují slovy „úřad odejme“. 4. V § 135b se slova „celních orgánů“ nahrazují slovy „celního úřadu“. 5. V § 256 odst. 1 písm. a) se slovo „orgánu“ nahrazuje slovem „úřadu“. 6. V § 258 odstavec 1 zní: „(1) Užívání globální záruky může příslušný celní úřad (§ 260a) povolit na žádost osoby, která ji hodlá v budoucnu používat.“. 7. V § 258 odst. 5 se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“. 8. V § 260a odst. 1 věta první zní: „O povolení ručitele pro globální zajištění celního dluhu rozhoduje Celní úřad pro hlavní město Prahu“. 9. V § 260a odst. 1 se slova „celním ředitelstvím“ nahrazují slovy „příslušným celním úřadem“. 10. V § 260a odst. 2 se slova „Generální ředitelství cel“ nahrazují slovy „Celní úřad pro hlavní město Prahu“ a slova „Generálním ředitelstvím cel“ se nahrazují slovy „tímto celním úřadem“. 11. V§ 260a odst. 4 se slova „orgány jsou oprávněny“ nahrazují slovy „ úřad je oprávněn“ a slova „orgány mohou“ se nahrazují slovy „úřad může“. 12. V § 260a odst. 5 se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“. 13. V § 260b se slova „Celní orgán“ nahrazují slovy „Celní úřad pro hlavní město Prahu“, slova „ odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu) se nahrazují slovy „Generální ředitelství cel“ a slova „celní orgán“ se nahrazují slovy „celní úřad“. 14. V § 260e se slova „orgán, který povolení podle § 260a odst. 1 udělil,“ nahrazují slovy

-4„úřad pro hlavní město Prahu“. 15. V § 260f odst. 3 se slova „celnímu orgánu, který povolení vydal“ nahrazují slovy „Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu“. 16. V § 293 odst. 1 se písmeno l) zrušuje. 17. V § 295 odst. 2 se slova „až l)“ nahrazují slovy „až k)“. 18. V § 299 odst. 2 se slova „až l)“ nahrazují slovy „až k)“. 19. V § 320 odst. 8 se slova „příslušné kterékoliv celní ředitelství“ nahrazují slovy „příslušný Celní úřad pro hlavní město Prahu“. 20. V § 320 se odstavec 9 zrušuje. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 9. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. V Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 281/1997 Sb., zákona č. 259/1998 Sb., zákona č. 146/1999 Sb., zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 40 odstavec 8 zní: „(8) Správní delikty podle § 42a odst. 2 až 4 a § 42b odst. 2 projednává celní úřad, v jehož územní působnosti se nachází místo pobytu nebo sídlo osoby podezřelé ze spáchání správního deliktu. 2. V § 40 se odstavec 9 zrušuje. 3. V § 43 odst. 4 se za slova „nebo celní úřad“ vkládají slova „ , který ve své působnosti provádí kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o lihu Čl. VI Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 75/2006 Sb. a zákona č. 7/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 a 3, § 13 odst. 4, se slova „Generálního ředitelství cel, které“ nahrazují slovy „celního úřadu, který“. 2. V § 8 odst. 2 se slova „Generální ředitelství cel“ nahrazují slovy „celní úřad“.

-53. V § 12 odst. 1 se slova „celního ředitelství“ nahrazují slovy „celního úřadu“. 4. V § 17 odst. 1 písm. i) a § 17a odst. 3 písm. h) se slova „Generálního ředitelství cel“ nahrazují slovy „celního úřadu“. 5. V § 20 odst. 2 se slova „úřadů, celních ředitelství a Generálního ředitelství cel“ nahrazují slovem „orgánů“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o návykových látkách Čl. VII Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 132/2000Sb. a zákona č. 362/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 29 se slovo „orgánu“ nahrazuje slovem „úřadu“.

2.

V § 34 odst. 1 písm. d) se slovo „orgánů“ nahrazuje slovem „úřadů“.

3.

V § 34 odst. 7 se slovo „orgánům“ nahrazuje slovem „úřadům“.

4.

V § 40 odst. 6 se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“.

5.

V § 40 odst. 10 se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „úřady“.

6.

V § 43 odst. 3 a 4 se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „úřady“.

ČÁST OSMÁ Změna zákona o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů Čl. VIII Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 255/2004 Sb., zákona č. 173/2007 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 větě první se slova „Celnímu ředitelství Hradec Králové (dále jen „celní ředitelství“)“ nahrazují slovy „Celnímu úřadu v Hradci Králové (dále jen „pověřený celní úřad“)“. 2. V § 4 odst. 1 a 3, § 14a odst. 1 a 5 a § 31 odst. 3 se slova „celní ředitelství“ nahrazují slovy „pověřený celní úřad“. 3. V § 11 odst. 1 se slova „celní ředitelství doručilo“ nahrazují slovy „pověřený celní úřad doručil“. 4. V § 14a odst. 3 písm. b) a § 31 odst. 1 se slova „celního ředitelství“ nahrazují slovy „pověřeného celního úřadu“. 5. V § 31 odst. 2 se slovo „ředitelství“ nahrazuje slovem „úřadu“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků

-6-

Čl. IX Zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 4, § 18 odst. 5 a § 27 odst. 1 se slova „Ministerstva financí -“ zrušují. 2. V § 19 odst. 5, § 26 odst. 3, § 27 odst. 4, § 28 odst. 4 a § 29 odst. 2 se slova „Ministerstvu financí -“ zrušují. 3. V § 19 odst. 9 větě první se slova „Ministerstvo financí -“ zrušují. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o ekologickém zemědělství Čl. X V § 2 odst. 2 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 553/2005 Sb., se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. XI V § 79 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., a zákona č. 480/2008 Sb., se za slovo „policista“ vkládá slovo „celník“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. XII V § 3 odst. 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 81/2006 Sb., se za písmeno b) doplňuje písmeno c), které zní „c) celními orgány při plnění jejich úkolů“. Dosavadní písmena c) až j) se označují jako d) až k). ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. XIII

-7V § 5 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. a zákona č. 226/2006 Sb., se za slova „Policii České republiky“ doplňují slova „a celním orgánům“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. XIV V § 3a odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 37/2008 Sb., se slova „nebo celnímu ředitelství“ zrušují. ČÁST PATNÁCTÁ Změna soudního řádu správního Čl. XV V § 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 1b zní: „(5) K řízení ve věcech týkajících se rozhodovací činnosti orgánů Celní správy České republiky1b) je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni. ______ 1b) Zákon č. /2009 Sb., o Celní správě České republiky.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XVI Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č.245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. /2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se slova „a celní ředitelství“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , a Generální ředitelství cel“.

-82. V § 3 písm. f), § 13 odst. 4 až 6, 9, 10 až 15, 19, 20 a 23, § 20 odst. 4 až 6, 8 až 13, 16, 17 a 19, § 21a odst. 3, § 22 odst. 4 až 6, 8 až 13, 16, 17 a 19, § 23a odst. 3, 5 až 10, 13, 14 a 16, § 60a odst. 4, 6 až 12, 16 a 18, § 73 odst. 1, § 78 odst. 6 a 7, § 134h odst. 1 až 5, § 134i odst. 3, § 134j odst. 2, § 134s odst. 1 až 5, § 134t odst. 3 a § 134u odst. 2 se slovo „ředitelství“ nahrazuje slovem „úřad“. 3. V § 13 odst. 1 se za slova „(„zvláštní povolení“)“ vkládají slova „ , které na návrh vydává celní úřad“ a věta druhá se zrušuje. 4. V § 13 odst. 2 písm. l) a § 37 odst. 3 se slovo „ředitelstvím“ nahrazuje slovem „úřadem“. 5. V § 13 odst. 8, § 20 odst. 7, § 22 odst. 7, § 23a odst. 4, § 60a odst. 5, § 134g odst. 4, § 134r odst. 4 se slova „nebo celního ředitelství“ zrušují. 6. V § 13 odst. 12, § 20 odst. 13, § 22 odst. 13, § 23a odst. 10, § 36 odst. 8, § 60a odst. 9, § 134h odst. 3 a § 134s odst. 3 se slova „nejblíže vyšší nadřízený orgán“ nahrazují slovy „Generální ředitelství cel“. 7. V § 13 odst. 18, § 21a odst. 8, § 60a odst. 15, § 72 odst. 4, § 134i odst. 2 a § 134t odst. 2 se slovo „ředitelství“ nahrazuje slovem „úřadu“. 8. V § 13 odst. 21 se slova „příslušnému místu, ve kterém jsou tyto vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zaniklého zvláštního povolení umístěny“ zrušují. 9. V § 13 odst. 24 se slova „dědicem nebo stanoveným správcem“ zrušují. 10. V § 15 odst. 12 písm. f) a g) se slova „celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1“ nahrazují slovy „Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu“. 11. V § 20 odst. 1 se slova „celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu“ nahrazují slovy „na návrh celní úřad“. 12. V § 20 odst. 13, § 21 odst. 13, § 22 odst. 13, § 23a odst. 10, § 60a odst. 9, § 134h odst. 3 a § 134s odst. 3 se slovo „povinno“ nahrazuje slovem „povinen“. 13. V § 20 odst. 15 se slova „prostřednictvím celního úřadu místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“, slova „místně příslušný daňovému skladu“ a slova „ , který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství“ se zrušují. 14. V § 20 odst. 22 písm. a) se slova „ místně příslušném daňovému skladu“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází,“ za slova „správce; celní úřad“ se vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází,“ slova „dědicem nebo stanoveným správcem se zrušují a za slova „inventarizaci celní úřad“ se vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází“. 15. V § 21 odst. 1 písm. c) se slova „celní ředitelství nebo“ zrušují. 16. V § 21 odst. 6, § 99 odst. 6, § 100 odst. 2 a §100a odst. 4 se slova „nebo celnímu ředitelství“ zrušují. 17. V § 21 se na konci odstavce 10 doplňuje věta „Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit celnímu úřadu vznik povinnosti zvýšit zajištění daně“. 18. V § 21 odst. 11 se slova „prostřednictvím celního úřadu příslušného daňovému skladu požádat celní ředitelství“ nahrazují slovy „požádat celní úřad“ a slova „Celní ředitelství“ se nahrazují slovy „Celní úřad“. 19. V § 21 odst. 12 se slovo „ředitelství“ nahrazuje slovem „úřad“

-920. V § 21 odst. 13 se slovo „ředitelství“ nahrazuje slovem „úřad“ a slova „nejblíže vyšší nadřízený orgán“ se nahrazují slovy „Generální ředitelství cel“. 21. V § 21 odst. 15 se věta druhá zrušuje. 22. V § 21 odst. 16 se slovo „ředitelství“ nahrazuje slovy „úřad“. 23. V § 21a odst. 1 se slova „celním ředitelstvím nebo“ zrušují. 24. V § 21a odst. 4 se slova „místně příslušný daňovému skladu“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad“. 25. V § 21a odst. 6 a 7 se slova „ředitelství nebo celní“ zrušují. 26. V § 21a odst. 7 se slova „jsou oprávněny“ nahrazují slovy „je oprávněn“ 27. V § 21a odst. 10 se slova „orgán celní správy“ nahrazují slovy „celní orgán“ a slovo „orgánu“ se nahrazuje slovem „úřadu“. 28. V § 22 odst. 1 se slova „celním ředitelstvím na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu“ nahrazují slovy „na návrh celním úřadem“. 29. V § 22 odst. 15 se slova „prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“ a slova „ , který s oznámením oprávněného příjemce postoupí celnímu ředitelství“ se zrušují. 30. V § 23a odst. 1 se slova „celním ředitelstvím“ nahrazují slovy „na návrh celním úřadem“ a slova „ , prostřednictvím místně příslušného celního úřadu“ se zrušují. 31. V § 23a odst. 12 se slova „prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“ a slova „ , který s oznámením daňového zástupce postoupí celnímu ředitelství“ se zrušují. 32. V § 24 odst. 2 se slova „místně příslušný tomuto daňovému skladu“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad“ a za slova „Celní úřad“ se vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad,“ 33. V § 24 odst. 3 se slova „který je místně příslušný daňovému skladu“ nahrazují slovy „v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází“, slova „ . Celní úřad vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků“ se nahrazují slovy „ ; souhlas s dopravou vybraných výrobků se vydá“ a slova „Celní úřad může“ se nahrazují slovy „Celní úřad, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází, může“. 34. V § 24 odst. 4 se slova „místně příslušný daňovému skladu“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází,“ a slova „ místně příslušného pro tyto daňové sklady může uvedený“ se nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se tyto daňové sklady nachází, může tento“. 35. V § 24 odst. 5 se slova „místně příslušným pro daňový sklad“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad“. 36. V § 25 odst. 3 se slova „který je místně příslušný daňovému skladu“ nahrazují slovy „v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad“ a za obojí slova „Celní úřad“ se vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází,“. 37. V § 25 odst. 4 se slova „místně příslušný daňovému skladu“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází,“. 38. V § 25 odst. 6 se slova „místně příslušným pro daňový sklad, jímž byly vybrané výrobky přijaty, nebo u oprávněného příjemce nebo daňového zástupce celním úřadem

- 10 místně příslušným místu přijetí vybraných výrobků“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad, jímž byly vybrané výrobky přijaty, nebo v jehož územní působnosti se nachází místo přijetí vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem“. 39. V § 26 odst. 4 se slova „příslušný přijímajícímu daňovému skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází přijímající daňový sklad, místo přijetí vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem,“. 40. V § 26 odst. 5 se slova „místně příslušný pro daňový sklad“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad“. 41. V § 26 odst. 6 se slova „místně příslušný pro daňový sklad“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad“ a za slovo „Pokud“ se vkládá slova „tento“. 42. V § 26 odst. 8 se slova „místně příslušnému pro daňový sklad“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se přijímající daňový sklad nachází“, slova „místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. Celní“ se nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází místo přijetí vybraných výrobků. Tento celní“ a slova „místně příslušný daňovému skladu“ se nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad“. 43. V § 26 odst. 9 se slova „místně příslušný pro daňový sklad“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad“, slova „místně příslušnému pro daňový sklad“ se nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad“ a slova „místně příslušný místu přijetí vybraných výrobků“ se nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází místo přijetí vybraných výrobků,“. 44. V § 26 odst. 10 se slova „místně příslušný pro odesílající daňový sklad“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází odesílající daňový sklad,“. 45. V § 28 odst. 2 se slova „místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází odesílající daňový sklad,“. 46. V § 28 odst. 7 se slova „místně příslušný daňovému skladu“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad“. 47. V § 32 odst. 2, § 41 odst. 8 a § 42 odst. 1, 2, 4, 7, 8 a 15 se slova „nebo celní ředitelství“ zrušují. 48. V § 36 odst. 1 a 4 se slova „místně příslušný mezinárodnímu letišti“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází“. 49. V § 36 odst. 6 se slovo „ředitelství“ nahrazují slovy „úřad, v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází,“. 50. V § 36 odst. 7 se za slova „Celní úřad“ vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází,“. 51. V § 36 odst. 8 se za slova „Celní úřad“ vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází,“ a za slovo „nemůže-li“ se vkládá slovo „tento“. 52. V § 36 odst. 9 se za slova „celní úřad“ vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází,“. 53. V § 36 odst. 10 a 11 se za slova „Celní úřad“ vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází,“.

- 11 54. V § 36 odst. 12 se za slova „celnímu úřadu“ vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází,“, za slovo „výrobků“ se vkládá slovo „ tento“ a za slova „v povolení,“ se vkládá slovo „tento“. 55. V § 36 odst. 14 se za slova „Celní úřad“ vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází,“. 56. V nadpisu § 41 a 65 se slova „a celních ředitelství“ zrušují. 57. V § 41 odst. 1 se slova „nebo celní ředitelství jsou oprávněny“ nahrazují slovy „je oprávněn“. 58. V § 41 odst. 3 se slova „nebo celní ředitelství jsou oprávněny“ nahrazují slovy „je oprávněn“ a slova „nebo celní ředitelství jsou také oprávněny“ se nahrazují slovy „je také oprávněn“. 59. V § 41 odst. 4 se slova „nebo celní ředitelství jsou oprávněny“ nahrazují slovy „je oprávněn“, slova „jsou celní úřady nebo celní ředitelství oprávněny“ se nahrazují slovy „je celní úřad oprávněn“ a slova „nebo celnímu ředitelství“ se zrušují. 60. V § 41 odst. 5 se slova „nebo celních ředitelství“ zrušují. 61. V § 41 odst. 6 se slova „jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny“ nahrazují slovy „je celní úřad oprávněn“. 62. V § 41 odst. 9 se slova „ a celních ředitelství“ zrušují. 63. V § 42 odst. 3 se slova „nebo celní ředitelství, které“ nahrazují slovy „ , který“ a věta druhá se zrušuje. 64. V § 42 odst. 4 se slova „nebo celním ředitelství,“ zrušují. 65. V § 42 odst. 6 se slova „nejblíže vyšší nadřízený orgán“ nahrazují slovy „Generální ředitelství cel“. 66. V § 42 odst. 7 se slova „nebo celnímu ředitelství“ zrušují. 67. V § 42 odst. 11 a 12 se slova „ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny “ nahrazují slovy „úřad je oprávněn“ a slova „celnímu ředitelství nebo“ se zrušují. 68. V § 42 odst. 13 se slova „ředitelství nebo celního úřadu, které o uložení propadnutí rozhodly“ nahrazují slovy „úřadu, který o uložení propadnutí rozhodl“. 69. V § 50 odst. 2 se slova „místně příslušný daňovému skladu. Celní“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se odesílající daňový sklad nachází. Tento celní“. 70. V § 55 odst. 2 se slova „celního úřadu, do jehož územní působnosti patří městská část Praha 1“ nahrazují slovy „Celního úřadu pro hlavní město Prahu“. 71. V § 55 odst. 3 se za slova „Celní úřad“ vkládají slova „pro hlavní město Prahu“ a slovo „pověřeného“ se nahrazuje slovem „tohoto“. 72. V § 55 odst. 4 se slova „ pověřenému celnímu úřadu“ nahrazují slovy „Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu“. 73. V § 59 odst. 8 se slova „místně příslušného pro daňový sklad“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází,“. 74. V § 59a se slova „pro které je místně příslušný“ nahrazují slovy „které se nachází v jeho územní působnosti“. 75. V § 60a odst. 1 se slova „celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního

- 12 úřadu“ nahrazují slovy „na návrh celní úřad“. 76. V § 60a odst. 2 písm. g) se slovo „ředitelstvím“ nahrazuje slovem „úřadem“. 77. V § 65 odst. 1 se slova „nebo celní ředitelství jsou oprávněny“ nahrazují slovy „je oprávněn“ a slova „Dále jsou oprávněny“ se nahrazují slovy „Dále je oprávněn“. 78. V § 65 odst. 2 se slova „jsou celní úřad nebo celní ředitelství rovněž oprávněny“ nahrazují slovy „je celní úřad rovněž oprávněn“. 79. V § 78 se za odstavec 1 vkládá odstavec 2, který zní: „(2) O zřízení stálého daňového dozoru rozhoduje celní úřad na návrh celního úřadu, v jehož územní působnosti se výrobní nebo skladovací zařízení nachází.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 80. V § 78 odst. 3 se za slova „celního úřadu“ vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se výrobní nebo skladovací zařízení nachází“ a za slova „pracuje v celním úřadu“ vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se výrobní nebo skladovací zařízení nachází“. 81. V § 79 odst. 2 se slova „místně příslušný daňovému skladu“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází“ a slovo „Celní “ se nahrazuje slovy „Tento celní“. 82. V § 79 odst. 3 se za slovo „úřad“ vkládají slova „ , v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází,“ a slova „místně příslušným místu“ se nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází místo“. 83. V § 90a se slova „pro které je místně příslušný“ nahrazují slovy „které se nachází v jeho územní působnosti“. 84. V § 99 odst. 8 se slova „místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se přijímající daňový sklad nachází,“. 85. V § 100a odst. 5 se slova „místně příslušný místu“ nahrazují slovy „ , v jehož územní působnosti se nachází místo“. 86. V § 100b se slova „pro které je místně příslušný“ nahrazují slovy „které se nachází v jeho územní působnosti“. 87. V § 103 odst. 2 se slovo „Kolín“ nahrazuje slovy „v Praze“. 88. V § 115 odst. 1 písm. a) se slova „ a celní ředitelství“ zrušují. 89. V § 115 odst.1 se vkládá písmeno b), které zní. „b) Celní pátrací úřad“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 90. V § 118 odst. 6 se za slovo „neodebere“ vkládají slova „ve lhůtě 4 měsíců“ a slovo „prodejem“ se nahrazuje slovem „skladováním“. 91. V § 118 se na konci odstavce 6 doplňuje věta, která zní: „Neodebrané tabákové nálepky se zničí za přítomnosti komise jmenované ředitelem pověřeného celního úřadu.“. 92. V § 119 odst. 5 písm. a) se za slovo „prospěch“ vkládá slovo „pověřeného“ a za slovo „záruku“ se vkládá slovo „pověřený“.

- 13 93. V § 119 odst. 5 písm. b) se za slovo „zřízený“ vkládá slovo „pověřeným“ a za slovo „zřízením“ se vkládá slovo „pověřeným“. 94. V § 122 odst. 2, 3 a 5 se slova „pověřeného zaměstnance celního ředitelství“ nahrazují slovy „komise jmenované ředitelem pověřeného celního úřadu“. 95. V § 131 se písmeno i) zrušuje. 96. V § 134g odst. 1 se slova „celní ředitelství na návrh podaný uvedeným provozovatelem daňového skladu prostřednictvím celního úřadu“ nahrazují slovy „celní úřad na návrh provozovatele daňového skladu“. 97. V § 134h odst. 4 § 134s odst. 4 se slova „příslušnému pro navrhovatele“ se zrušují. 98. V § 134k odst. 1 písm. a) a § 134v odst. 1 písm. a) se slova „a celní ředitelství“ zrušují. 99. V § 134r odst. 1 se slova „celní ředitelství na návrh podaný touto osobou prostřednictvím celního úřadu“ nahrazují slovy „celní úřad na návrh osoby podle věty první“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu Čl. XVII Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1, 2 a 4, § 5, § 11 odst. 1, § 14 odst. 2, § 16 odst. 4, § 20 odst. 3, § 26 odst. 6 a 9, § 28 odst. 4, § 29 odst. 3, 4 a 6, § 34 odst. 5 a § 37 odst. 1 se slova „Generální ředitelství cel“ nahrazují slovy „Celní pátrací úřad“. 2. V § 4 odst. 3 se slova „Zaměstnanci Generálního ředitelství cel“ nahrazují slovy „Celníci a občanští zaměstnanci, kteří pracují v Celním pátracím úřadu“ a slova „celníky Celního úřadu Praha D1“ nahrazují slovy „celníky, kteří pracují v Celním úřadě pro hlavní město Prahu“. 3. V § 4 odst. 5, § 5 písm. f), § 9 odst. 5, § 16 odst. 5, § 26 odst. 4, 7 a 10, § 28 odst. 3, § 29 odst. 5, § 32 odst. 1, § 34 odst. 1 písm. h) a § 35 odst. 1 písm. h) se slova „Generálnímu ředitelství cel“ nahrazují slovy „Celnímu pátracímu úřadu“. 4. V § 9 odst. 1 a 2 se slova „Celní úřad Praha 1“ nahrazují slovy „určený celní úřad“. 5. V § 14 odst. 1 se slova „příslušné Generální ředitelství cel“ nahrazují slovy „příslušný Celní pátrací úřad“. 6. V § 29 odst. 1, § 31 odst. 4, § 33 odst. 8 písm. f) se slova „Generálního ředitelství cel“ nahrazují slovy „Celního pátracího úřadu“. 7. V § 29 odst. 7 se slova „Generálním ředitelství cel“ nahrazují slovy „Celním pátracím

- 14 úřadu“. 8. V § 32 odst. 2 se slova „Generálním ředitelství cel“ nahrazují slovy „Celním pátracím úřadem“. 9. V § 33 odst. 2 se za slovo „zaměstnanec“ vkládají slova „služebním průkazem celníka nebo“ ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o vinohradnictví a vinařství Čl. XVIII Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 215/2006 Sb. a zákona č. 311/2008 Sb., se mění takto: 1. Nadpis § 38 zní: „Celní úřad v Brně“. 2. V § 38 se slova „Generální ředitelství cel“ nahrazují slovy „Celní úřad v Brně“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o povinném značení lihu Čl. XIX Zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. …/2009 Sb. se mění takto: 1. V § 4 písm. d) se slova „celním ředitelstvím“ nahrazují slovy „celním úřadem“. 2. V § 7 odst. 2 se slovo „ředitelství“ nahrazuje slovem „úřadu“. 3. V § 7 odst. 3 a 14, § 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 se slova „Příslušné celní ředitelství“ nahrazují slovy „Příslušný celní úřad“. 4. V § 7 odst. 3 se slova „ředitelství“ nahrazují slovy „úřad“. 5. V § 7 odst. 4, 8, 10 a 13 a § 10 odst. 1 se slova „příslušné celní ředitelství“ nahrazují slovy „příslušný celní úřad“. 6. V § 7 odst. 15 se slova „celnímu ředitelství, které o registraci rozhodlo“ nahrazují slovy „celnímu úřadu, který o registraci rozhodl“. 7. V § 16 odst. 1 a 2 se slova „ředitelství a celní“ zrušují. 8. V § 16 odst. 3 se za slovo „Zjistí-li“ vkládají slova „Celní pátrací úřad“.

- 15 9. V § 18 odst. 1 se slova „celní ředitelství nebo“ zrušují. 10. V § 18 odst. 4 se slova „celní ředitelství a“ a slova „celního ředitelství a“ zrušují. 11. V § 18 odst. 5 a 7 písm. d) se slova „celního ředitelství a“ zrušují. 12. V § 18 odst. 7 písm. a), odstavci 8, 9 a 10 se slova „celního ředitelství nebo“ zrušují. 13. V § 18 odst. 7 písm. f) se slova „nebo celního ředitelství“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XX V § 97 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 247/2008 Sb., se za slova „Policie České republiky“ doplňují slova „a celním orgánům“ a slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Čl. XXI V části čtyřicáté páté, § 26 odst. 1, části čtyřicáté šesté, § 25 odst. 1 a části čtyřicáté sedmé, § 26 odst. 1 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., se za slovo „předložit“ vkládají slova „celnímu úřadu“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. XXII Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, se mění takto: 1. V § 41 odst. 1 a 3 se slova „celnímu orgánu“ nahrazují slovy „Celnímu pátracímu úřadu“. 2. V § 41 odst. 6 se slovo „celního“ nahrazuje slovy „Celního pátracího“. 3. V § 41 odst. 7 se za slovo „Celní“ vkládá slovo „pátrací“. 4. V § 42 odst. 1 se slova „orgány kontrolují“ nahrazují slovy „pátrací úřad kontroluje“. 5. V § 42 odst. 2 se slova „orgány zaznamenávají a zpracovávají“ nahrazují slovy „pátrací úřad zaznamenává a zpracovává“ a slovo „mohou“ se nahrazuje slovem „může“. 6. V § 42 odst. 3 se slova „úřady neprodleně zasílají“ nahrazují slovy „pátrací úřad neprodleně zasílá“.

- 16 7. V § 42 odst. 4 se za slovo „Celní“ vkládá slovo „pátrací“, slovo „celního“ se nahrazuje slovy „Celního pátracího“ a slovo „celnímu“ se nahrazuje slovy „Celnímu pátracímu“. 8.

V § 42 odst. 5 se obě slova „celnímu“ nahrazují slovy „Celnímu pátracímu“.

9.

V § 42 odst. 5 a 6 a § 52 odst. 7 až 9 se slovo „celní“ nahrazuje slovem „Celní pátrací“.

10. V § 52 odst. 7 se věta druhá zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Účinnost Čl. XXIII Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. července 2010

- 17 -

(1)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. OBECNÁ ČÁST

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky, je standardním návrhem předpisu provádějícího dílčí změny v jiných zákonech, jejichž potřeba je vyvolána přijetím zákona o Celní správě České republiky. Navržená úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Na právní úpravu řešenou tímto návrhem se nevztahují žádné mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána. Návrh se netýká práva Evropských společenství a není s ním v rozporu. S tímto návrhem není spojen žádný samostatný hospodářský a finanční dosah.

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST S výjimkou níže uvedených částí se v návrhu zákona jedná o terminologické změny, resp. o zjednodušovací úpravy zohledňující nové organizační uspořádání Celní správy tak, jak vyplývá z nového zákona o Celní správě České republiky. Dále je třeba zmínit úpravy obsažené v těchto částech: K části první: V zákoně o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě se dosavadní odkaz na Generální ředitelství cel pro nadbytečnost zrušuje, neboť celní správa je ozbrojeným bezpečnostním sborem. K části druhé: Změna vyplývá z přechodu na dvoustupňovou organizační strukturu celní správy. Zároveň je umožněno, aby kontrolní činnosti vykonával i Celní pátrací úřad. K části třetí V zákoně o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen se navrhuje upravit ustanovení o působnosti dosavadního Celního úřadu Kolín, neboť nástupnickým celním úřadem tohoto úřadu bude Celní úřad v Praze a zároveň kontrolním orgánem bude i Celní pátrací úřad. K části čtvrté: V celním zákoně se navrhuje upravit některá ustanovení týkající se činnosti celních orgánů v souladu s novými ustanoveními o působnosti celních orgánů v zákoně o Celní správě ČR. Současně se zrušují dosavadní ustanovení o služebním poměru celníka, povinnostech a oprávněních celníka a občanských zaměstnanců, která jsou nově obsažena v zákoně o Celní správě ČR. K části páté: V zákoně o pozemních komunikacích se navrhuje upravit ustanovení o kompetencích ke kontrole a správnímu trestání v oblasti výkonového zpoplatnění tak, že výkon kontrolních

- 18 činností bude svěřen pouze dvěma celním úřadům. Správní trestání v oblasti upravené tímto předpisem bude svěřeno nově vzniklým celním úřadům. K části šesté: V zákoně o lihu se upravují ustanovení, v nichž je jako příslušný celní orgán uvedeno celní ředitelství. Zvolená právní úprava má za cíl přesun rozhodovací činnosti v první instanci z Generálního ředitelství cel na celní úřady. K části sedmé: V zákoně o návykových látkách se navrhuje v ustanovení o příslušnosti k projednávání správních deliktů nahradit pojem „celní orgán“ pojmem „celní úřad“, aby bylo konkretizováno, o který celní orgán v rámci Celní správy ČR se jedná. K části osmé: V zákoně o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví je třeba upravit ustanovení o příslušnosti dosavadního Celního ředitelství Hradec Králové. Jelikož toto celní ředitelství bude zrušeno, navrhuje se nově stanovit příslušným orgánem Celní úřad v Hradci Králové, který bude jedním z jeho nástupnických celních úřadů v postavení pověřeného celního úřadu. K části deváté: V zákoně o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků je třeba upravit ustanovení, v nichž je Generální ředitelství cel dosud uvedeno jako součást Ministerstva financí, neboť již s účinností zákona o Celní správě České republiky se Generální ředitelství cel stalo samostatným správním úřadem pro oblast celnictví s celostátní územní působností, který je podřízen Ministerstvu financí. K části desáté: V zákoně o ekologickém zemědělství se navrhuje v ustanovení o příslušnosti podle nařízení Komise (ES) č. 1788/2001 nahradit pojem „celní orgán“ pojmem „celní úřad“, aby bylo konkretizováno, o který celní orgán v rámci Celní správy ČR se jedná. K části jedenácté: V zákoně o silničním provozu je nově zohledněno oprávnění celníka k zastavování vozidel. K části dvanácté: V zákoně o informačních systémech veřejné správy se nově upravuje oprávnění celních orgánů. K části třinácté: V zákoně o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se nově upravuje oprávnění celních orgánů. K části čtrnácté: V zákoně o ochraně ovzduší je třeba zrušit část ustanovení, týkající se činnosti celních ředitelství, která budou zrušena. K části patnácté:

- 19 V soudním řádu správním je nezbytné upravit místní příslušnost soudů ve správním soudnictví k rozhodování Celní správy ČR. Bez této úpravy by jediným místně příslušným správním soudem v první instanci byl Městský soud v Praze. K části šestnácté: V zákoně o spotřebních daních je nutné zohlednit zrušení celních ředitelství, zároveň dochází ke zpřesnění místní příslušnosti a působnosti celních úřadů při správě spotřebních daní. K části sedmnácté: V zákoně o nakládání se surovými diamanty se upravují ustanovení týkající se činností, které dosud vykonávají Generální ředitelství cel, Celní úřad Praha D1 a Celní úřad Praha 1, přičemž nově budou tyto činnosti vykonávat Celní pátrací úřad a Celní úřad pro hlavní město Prahu. K části osmnácté: V zákoně o vinohradnictví a vinařství se nově upravuje kompetence Celního úřadu v Brně, který bude oproti stávající úpravě vydávat průvodní listy. K části devatenácté: V zákoně o povinném značení lihu se navrhuje upravit ustanovení, týkající se činnosti celních ředitelství, která budou zrušena. Tyto činnosti budou vykonávat celní úřady. K části dvacáté: V zákoně o elektronických komunikacích se nově upravuje oprávnění celních orgánů. K části dvacáté první: V zákoně o stabilizaci veřejných rozpočtů je jednoznačně specifikováno, kterému celnímu orgánů musí být předloženo daňové přiznání k tzv. ekologickým daním. K části dvacáté druhé: V zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je v souladu s novelou zákona o Celní správě ČR zohledněno zřízení Celního pátracího úřadu a jeho působnost. K části dvacáté třetí: Účinnost je navrhována k 1. 7. 2010.

C. ZPŮSOB PROJEDNÁNÍ

V souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.

- 20 Důvody pro tento návrh odpovídají důvodům pro předmětný způsob projednání návrhu zákona o Celní správě České republiky, na který tento návrh zákona navazuje.

V Praze dne 6. května 2009

Miroslav Kalousek, v.r.

Jan Husák, v.r.

Michaela Šojdrová, v.r.

Ladislav Šustr, v.r.

Jan Kasal, v.r.

Pavel Severa, v.r.

Libor Ambrozek, v.r.

- 21 Platné znění s vyznačením navrhovaných změn – zákony související Zákon č. 61/1988 Sb. České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení §1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje a) podmínky pro provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, b) podmínky pro nakládání s výbušninami a s výbušnými předměty, c) podmínky pro bezpečné provozování podzemních objektů, d) podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví osob, bezpečnost provozu a ochranu pracovního prostředí při činnostech uvedených pod písmeny a) a b), e) organizaci a působnost orgánů státní báňské správy. (2) Tento zákon se též vztahuje na výbušniny, pokud přešly z držení ozbrojených sil České republiky1b), ozbrojených bezpečnostních sborů1c), zpravodajských služeb České republiky1d), Generálního ředitelství cel1e), Hasičského záchranného sboru České republiky nebo Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva1f) do držení organizací oprávněných s výbušninami nakládat podle tohoto zákona. (3) Tento zákon se nevztahuje na a) výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly České republiky, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby České republiky, Generální ředitelství cel, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Hasičský záchranný sbor České republiky pro výkon služby1g), b) výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly a sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, při průjezdu přes území České republiky nebo při přeletu nad územím České republiky, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, c) střelivo, pyrotechnické výrobky a vojenskou munici1h), d) podzemní objekty, které podléhají dozoru Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy a Ministerstva spravedlnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. ____________________ 1c)

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

- 22 Zákon č. 526/1990 Sb. ze dne 27. listopadu 1990 o cenách § 17 Společná ustanovení o správních deliktech (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o porušení cenových předpisů cenový kontrolní orgán dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají cenové kontrolní orgány. (6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jejím uložení. (7) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil, kromě pokut uložených finančním ředitelstvím, které vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad, a pokut uložených celním ředitelstvím Celním pátracím úřadem, které vybírá a vymáhá příslušný celní úřad. Zákon č. 265/1991 Sb. České národní rady ze dne 18. června 1991 o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen § 2d Celní úřad Kolín v Praze a) vykonává působnost při uplatňování, regulaci a kontrole cen u tabákových výrobků, b) vydává rozhodnutí o regulaci cen u tabákových výrobků. Zákon č. 13/1993 Sb. ze dne 15. prosince 1992 celní zákon Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: HLAVA DRUHÁ ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ A SLUŽEBNÍ POMĚR CELNÍKA

- 23 § 20 Zajištění zdravotní péče v celní správě (1) Zdravotnické zařízení závodní preventivní péče poskytuje celníkům a občanským zaměstnancům 3l) v celní správě závodní preventivní péči a posuzuje zdravotní způsobilost osoby, která žádá o přijetí do služebního poměru celníka, po dobu trvání jejich služebního nebo pracovního poměru a v souvislosti s ukončením služebního poměru, pokud toto oprávnění nepřísluší lékařské komisi. Závodní preventivní péči poskytují celníkům a občanským zaměstnancům v celní správě také pověření lékaři. (2) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na zdravotní způsobilost celníků, vady a stavy, které vylučují přijetí uchazeče do služebního poměru celníka, nebo vylučují nebo omezují výkon služby, a druhy služeb zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých. (3) Posouzení zdravotního stavu provádějí a) lékaři závodní preventivní péče, jde-li o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, b) lékaři závodní preventivní péče, jde-li o posuzování zdravotní způsobilosti celníků ke službě a zdravotního stavu celníků pro účely poskytování vyrovnávacího příspěvku. (4) Ošetřující lékař je povinen hlásit zdravotnickému zařízení závodní preventivní péče nemoc nebo i podezření na nemoc, která omezuje výkon služby. (5) Generální ředitelství cel vytváří podmínky pro zajištění závodní preventivní péče 5b) pro celníky a občanské zaměstnance v celní správě a za tím účelem uzavírá smlouvy k zajištění závodní preventivní péče se zdravotnickými zařízeními odborně způsobilými poskytovat závodní preventivní péči. (6) Náklady na zabezpečení výkonu závodní preventivní péče v celní správě jsou součástí hospodaření Generálního ředitelství cel. § 21 nadpis vypuštěn (1) Služební stejnokroj a odznaky celní správy je oprávněn nosit pouze celník. (2) Celní správa je oprávněna užívat zvláštní barevné provedení a označení svých služebních vozidel. (3) Způsob vnějšího označení a odznaky celní správy, vzory služebních stejnokrojů a zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel celní správy upraví ministerstvo vyhláškou. § 22 nadpis vypuštěn (1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně a) nosí služební stejnokroj celní správy, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné,

- 24 b) užívá na vozidle zvláštního barevného provedení a označení používaného na služebních vozidlech celní správy anebo zvláštního barevného provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelného. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč. (3) Na přestupky podle odstavce 1 a jejich projednávání se vztahují obecné předpisy o přestupcích. 5c) HLAVA TŘETÍ POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY CELNÍKA Díl první Povinnosti celníka Povinnosti při služebních zákrocích a služebních úkonech § 23 (1) Služebním úkonem se rozumí jednání celníka směřující k plnění působnosti celní správy. (2) Služebním zákrokem se rozumí služební úkon, při kterém dochází k přímému vynucování splnění povinnosti nebo k ochraně práv a jiných oprávněných zájmů, za použití donucovacích prostředků nebo zbraně. (3) Služebním zákrokem pod jednotným velením se rozumí služební zákrok podle odstavce 2, na kterém se podílí více zakročujících celníků, kdy o použití donucovacích prostředků nebo zbraně rozhodne celník pověřený řízením služebního zákroku. Rozhodnutí o použití donucovacích prostředků nebo zbraně musí být zadokumentováno na zvukovém nebo písemném záznamu. § 24 (1) Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je celník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem. (2) Pokud je služební úkon nebo služební zákrok spojen se zásahem do práv nebo svobod osob, je celník provádějící služební úkon nebo služební zákrok, pokud to dovolují povaha nebo okolnosti služebního úkonu nebo služebního zákroku, povinen tyto osoby poučit o právních důvodech služebního úkonu nebo služebního zákroku a o jejich právech; v opačném případě je poučí dodatečně. (3) Osoba, u které má být provedena osobní prohlídka, má právo, aby tuto prohlídku vykonal celník stejného pohlaví, pokud nejde o nutný okamžitý zákrok při hledání zbraně. § 25

- 25 Celník ve službě je povinen v mezích tohoto zákona provést služební zákrok nebo služební úkon, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku nebo služebního úkonu, zejména vyrozumět nejbližší celní úřad nebo policejní útvar, je-li páchán trestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání. § 26 Celník neprovede služební zákrok, jestliže a) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, b) tomu brání povinnost splnit jiný úkol, jehož nesplnění by způsobilo zřejmě závažnější následky, než neprovedení služebního zákroku, nebo c) je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání. § 27 (1) Celník je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. (2) Pokud to povaha služebního zákroku vyžaduje, použije celník před výzvou slov "jménem zákona!". (3) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího celníka. § 28 (1) Celník je povinen při výkonu služby prokázat příslušnost k celní správě. (2) Celník, který nosí při výkonu služby služební stejnokroj, prokazuje příslušnost k celní správě služebním stejnokrojem, který je opatřen identifikačním znakem celní správy. (3) V případě, že celník nenosí při výkonu služby služební stejnokroj, prokazuje příslušnost k celní správě služebním průkazem, jehož vzor a náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou, a ústním prohlášením "celní správa". (4) Pouze ústním prohlášením "celní správa" prokazuje celník příslušnost k celní správě ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat služebním stejnokrojem nebo služebním průkazem. V takových případech se celník prokáže služebním průkazem ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku dovolí. § 29 Okolností, která nedovoluje poučení osoby o jejích právech podle § 24 odst. 2, nebo která nedovoluje použít výzvy podle § 27 odst. 1, nebo která nedovoluje prokázání příslušnosti k celní správě podle § 28 odst. 1, je zejména bezprostřední napadení celníka nebo bezprostřední ohrožení života nebo zdraví jiné osoby. § 29a

- 26 Povinnost mlčenlivosti (1) Celník je kromě mlčenlivosti stanovené zvláštním zákonem 5d) povinen zachovávat také mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů celní správy nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů celní správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru celníka. (2) Každý, koho celní orgány nebo celník požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl. (3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit celníka nebo osobu uvedenou v odstavci 2 ministr nebo jím pověřená osoba. Díl druhý Oprávnění celníka § 30 Oprávnění požadovat vysvětlení (1) Celník je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu, přestupku, celního deliktu nebo jiného správního deliktu souvisejícího s porušením právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny a jejich pachatele, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo. (2) Celník je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení rovněž od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu souvisejícího s porušením právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny, a jejich pachatele, k němuž došlo mimo území České republiky na území Evropských společenství nebo státu, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o spolupráci a vzájemné pomoci v celní oblasti. (3) Osoba je povinna požadavku nebo výzvě podle odstavců 1 a 2 vyhovět. (4) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek. (5) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti zproštěna příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. (6) Celník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 4 a 5. (7) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje Generální ředitelství cel. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.

- 27 (8) Nárok na náhradu podle odstavce 7 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavců 1 a 2 dostavila. O tom musí být osoba poučena. (9) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavců 1 a 2 může být předvedena celníkem na nejbližší celní úřad k sepsání protokolu o podání vysvětlení. (10) Protokol o podání vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu po jejím předvedení; po jeho sepsání celník osobu propustí. (11) O předvedení sepíše celník úřední záznam. § 31 Oprávnění požadovat prokázání totožnosti (1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a bydliště osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí. (2) Celník je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu a) přistiženou při jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku v souvislosti s porušením právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny, b) která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby, c) od které je požadováno vysvětlení podle § 30, d) kterou předvádí dle ustanovení tohoto zákona nebo na žádost územních finančních orgánů, e) u které je prováděn dohled nebo kontrola zboží celními orgány podle právních předpisů Evropských společenství, 1e) f) která vstupuje do prostor, místností a zařízení užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány, v nichž celní orgány zabezpečují dodržování veřejného pořádku, g) která je oznamovatelem, 5e) h) při zajišťování placení peněžitých plnění celními orgány podle zvláštních právních předpisů. Osoba je povinna výzvě vyhovět. (3) Celník bez zbytečného odkladu předá Policii České republiky osobu, u které při zjišťování její totožnosti vznikne důvodné podezření, že jde o osobu hledanou. Celník bez zbytečného odkladu uvědomí Policii České republiky, pokud se při zjišťování totožnosti zjistí, že se jedná o osobu pohřešovanou. (4) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je celník oprávněn tuto osobu předvést na celní úřad k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a objasnění věci. Po zjištění totožnosti osoby celník předvedenou osobu propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody. (5) Nezjistí-li celník totožnost osoby předvedené podle odstavce 3 do šesti hodin od předvedení, ani na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel a je-li podezření, že předvedená osoba uvádí nepravdivé údaje ke své osobě, předá ji nejbližšímu orgánu Policie České republiky. (6) O předvedení a provedených služebních úkonech sepíše celník úřední záznam.

- 28 -

§ 32 Zajištění osoby (1) Celník je oprávněn zajistit osobu, která a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob, b) se pokusila o útěk při předvedení podle § 30 odst. 9, c) v místnostech nebo prostorech určených k užívání celními orgány nebo územními finančními orgány, v nichž celní orgány zabezpečují dodržování veřejného pořádku, se chová násilně nebo slovně uráží celníka nebo jinou osobu, anebo úmyslně znečišťuje či poškozuje zařízení nebo majetek státu, d) byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat nebo bude mařit řádné objasnění věci, e) je mladší 14 let a byla přistižena při jednání, které má znaky trestného činu, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat nebo bude mařit řádné objasnění věci. (2) Pominou-li důvody zajištění, je celník povinen osobu ihned propustit. (3) Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. (4) Po zajištění je celník povinen na žádost osoby zajištěné vyrozumět o této skutečnosti některou z osob uvedených v § 30 odst. 4, popřípadě jinou jí určenou osobu. Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je celník povinen vyrozumět zákonného zástupce této osoby a příslušný orgán péče o mládež; jedná-li se o osobu mladší 14 let, vždy též bez odkladu vyrozumí orgán sociálně právní ochrany mládeže. Jde-li o vojáka, je celník povinen vyrozumět nejbližší posádkovou správu nebo vojenský útvar. (5) O zajištění osoby sepíše celník úřední záznam. § 33 Oprávnění k omezení pohybu agresívních osob (1) Osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo celníka nebo poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním k vhodnému předmětu. (2) Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než osoba od násilného chování upustí nebo než bude předána orgánům Policie České republiky, nejdéle však dvě hodiny. (3) O důvodech použití tohoto oprávnění sepíše celník úřední záznam. § 33a Oprávnění k použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla (1) Celník je oprávněn použít jako donucovacího prostředku podle § 38 odst. 1 písm. f) technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla zajištěného podle § 309 anebo odňatého podle zvláštního zákona. 5f)

- 29 (2) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla z důvodu uvedeného v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které tvoří překážku silničního provozu. 5g) (3) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla lze použít ještě před doručením rozhodnutí o zajištění nebo usnesení o odnětí předmětného vozidla osobě, které se zajišťuje nebo odnímá, jestliže hrozí nebezpečí, že účel zajištění nebo odnětí bude zmařen, nebudou-li technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla použity neprodleně. (4) Je-li rozhodnuto o vrácení zajištěného vozidla (§ 312), technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla se neprodleně odstraní. (5) Na použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení § 38 odst. 2 až 4. § 33b Oprávnění k používání podpůrných operativně pátracích prostředků (1) Celník je při předcházení trestným činům, v souvislosti s řízením o trestných činech a při plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv 5h) oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky. (2) Pro účely tohoto zákona se podpůrnými operativně pátracími prostředky rozumí a) krycí doklady a krycí prostředky, b) zabezpečovací a nástrahová technika, c) zvláštní finanční prostředky, d) využití informátora. § 33c Krycí doklady a krycí prostředky (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) krycím dokladem listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby anebo k jiným podobným účelům, b) krycím prostředkem prostředek k zastírání skutečné činnosti celních orgánů podle § 33b odst. 1. (2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad žijící nebo zemřelé osoby. (3) Krycí doklad vydává Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ministra. § 33d Zabezpečovací a nástrahová technika Zabezpečovací a nástrahovou technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem zabezpečení ochrany majetku a zamezení nedovolené manipulaci se zbožím. Použitím zabezpečovací a nástrahové techniky nesmí být porušena

- 30 nedotknutelnost obydlí, listovního tajemství nebo jiným způsobem zasahováno do ústavně zaručených práv a svobod. § 33e Zvláštní finanční prostředky (1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti s používáním operativně pátracích prostředků 5i) a ostatních podpůrných operativně pátracích prostředků. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu. (2) Celník nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který byly poskytnuty. (3) Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředky stanoví na návrh generálního ředitele ministr. § 33f Informátor (1) Informátorem se rozumí fyzická osoba poskytující celní správě informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s celní správou. (2) Informátorovi lze poskytnout za jeho činnost finanční nebo věcnou odměnu. § 34 Oprávnění odebrat zbraň (1) Existuje-li důvodné podezření, je celník oprávněn přesvědčit se, zda osoba nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit život nebo zdraví své nebo jiné osoby, a odebrat ji, jde-li o osobu a) předváděnou nebo zajištěnou celními orgány, b) u které je prováděn dohled nebo kontrola zboží celními orgány podle právních předpisů Evropských společenství, 1e) c) která vstupuje do prostor, místností nebo zařízení určených k užívání celními orgány nebo územními finančními orgány, v nichž celní orgány zabezpečují dodržování veřejného pořádku, nebo d) u které je zajišťováno placení peněžitých plnění celními orgány podle zvláštních právních předpisů. (2) Zbraní podle odstavce 1 se rozumí cokoliv, čím je možno učinit útok proti tělu důraznější. 6) (3) Odebranou zbraň podle odstavce 1 je celník povinen vrátit proti podpisu osobě, které byla zbraň odebrána, pokud pominuly důvody odebrání zbraně. To neplatí, brání-li vrácení zbraně zákonné důvody. O odebrání zbraně vystaví celník osobě, které byla odebrána, potvrzení.

- 31 § 35 Oprávnění zakázat vstup na určená místa Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení provádění dohledu a kontroly celními orgány podle právních předpisů Evropských společenství, je celník oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval. § 36 Oprávnění celníků při kontrole po propuštění zboží Celník může způsobem a ve lhůtě stanovené v tomto zákoně provádět následnou kontrolu po propuštění zboží. V této souvislosti je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. § 36a (1) Celník je oprávněn plnit úkoly vyplývající z působnosti celních orgánů na území jiného státu způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. (2) Celník jiného státu je oprávněn plnit úkoly vyplývající z působnosti celních orgánů na území České republiky způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. § 37 Oprávnění ke kontrole osob a dopravních prostředků Při odhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatelů, při pátrání po zboží uniklém dohledu celních orgánů podle právních předpisů Evropských společenství a zjišťování osoby, která zboží tomuto dohledu odňala nebo se tohoto odnětí zúčastnila, a při zabezpečování a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv je celník oprávněn zastavovat osoby a dopravní prostředky, provádět kontrolu zavazadel, dopravních prostředků, jejich nákladů, přepravních a průvodních listin. Při zastavování dopravních prostředků postupuje celník obdobně jako příslušník Policie České republiky. 6a) Díl třetí Oprávnění k použití operativně pátracích prostředků § 37a (1) Celní orgány jsou pro plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv 5h) oprávněny používat operativně pátrací prostředky stanovené trestním řádem 5i) při provádění dohledu nad osobami, o kterých existují závažné důvody domnívat se, že porušují nebo porušily celní předpisy druhé smluvní strany. (2) Operativně pátrací prostředky mohou být použity jen tehdy, jestliže by porušení právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny, v případě, že by k němu došlo v tuzemsku, bylo posuzováno podle trestního zákona 6c) jako úmyslný trestný čin.

- 32 § 37c (1) Prováděním dohledu podle § 37a nejsou dotčena práva a povinnosti celních orgánů vyplývající z předpisů o trestním řízení. 6d) (2) Používáním operativně pátracích prostředků nesmí být sledován jiný účel, než který je uveden v příslušné mezinárodní smlouvě; 5h) práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné. (3) Celní orgány jsou povinny zabezpečit ochranu operativně pátracích prostředků, jakož i informací získaných při provádění dohledu podle § 37a před vyzrazením a zneužitím. § 37d (1) Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle zvláštního zákona 6e) vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců výboru určeného Poslaneckou sněmovnou. (2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1. (3) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat tajnost utajovaných informací, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných informací.

Díl čtvrtý Použití donucovacích prostředků a zbraně celníkem § 38 Donucovací prostředky (1) Donucovacími prostředky jsou a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, b) slzotvorné prostředky, c) obušek, d) pouta, e) služební pes, f) technické prostředky k zabránění odjetí vozidla, g) zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla, h) úder střelnou zbraní, i) hrozba namířenou střelnou zbraní, j) varovný výstřel.

- 33 (2) Donucovací prostředky je celník oprávněn použít v zájmu ochrany veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány, v nichž celní orgány zabezpečují dodržování veřejného pořádku, a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku, proti osobě, která je ohrožuje. (3) Před použitím donucovacích prostředků je celník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. To neplatí v případě ustanovení odstavce 1 písm. g). Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví nebo život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu. (4) O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje celník podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. (5) Celník je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání. § 39 Nošení zbraně Celníci jsou oprávněni nosit služební zbraň. § 40 Použití zbraně (1) Celník je oprávněn použít zbraň jen v těchto případech a) aby v případě nutné obrany nebo při pomoci v nutné obraně odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby, b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt, c) nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku, d) aby zamezil útěku pachatele zvlášť závažného zločinu, jehož nemůže jiným způsobem zadržet, e) aby přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů nezastaví a nelze-li jej zastavit jiným způsobem, f) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje chráněný objekt celní správy nebo objekt územních finančních orgánů, v nichž celní orgány zabezpečují dodržování veřejného pořádku, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od tohoto útoku, g) aby zneškodnil zvíře bezprostředně ohrožující život nebo zdraví osob, h) když osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozby střelnou zbraní nebo donucovací prostředek varovný výstřel, neuposlechne pokynů celníka směřujících k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby. (2) Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná a sečná.

- 34 (3) Použití zbraně celníkem v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné. (4) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je celník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu. (5) Při použití zbraně je celník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje. Povinnosti celníka po použití donucovacích prostředků a zbraně § 41 (1) Jestliže celník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. (2) Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je celník povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně. § 42 (1) Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků nebo zbraně, je celník povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému. (2) O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je celník povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití. (3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo byla-li při jejich použití způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v souladu se zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam. § 43 Zvláštní omezení Při služebním zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě zjevně mladší 14 let nesmí celník použít úderu a kopu sebeobrany, slzotvorného prostředku, obušku, pout, služebního psa, úderu zbraní, hrozby zbraní, varovného výstřelu a zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví celníka nebo jiných osob, nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak. Díl pátý

- 35 Povinnost poskytnout pomoc § 44 (1) Celník je oprávněn v případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. (2) Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen a) požadovanou pomoc poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v § 30 odst. 4, nebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti, b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se v souvislosti s požadovanou pomocí dozvěděl; o této povinnosti musí být celníkem poučen. (3) Kdo na požádání poskytne pomoc, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého zisku. Náhradu poskytuje Generální ředitelství cel. HLAVA ČTVRTÁ NÁHRADA ŠKODY § 45 (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc celním orgánům nebo celníkovi na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále jen "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobí-li si tuto škodu poškozený úmyslně sám. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech. Vláda stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu a) náleží poškozenému, vedle nároků podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech, jednorázové mimořádné odškodnění, b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech pozůstalým po poškozeném, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou. (3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Stát odpovídá i za škodu, kterou poškozený způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou celním orgánům nebo celníkovi. (5) Stát odpovídá i za škodu způsobenou celníkem při provádění dohledu způsobem uvedeným v § 30 až 40; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok nebo služební úkon vyvolala. (6) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu Generální ředitelství cel. § 102

- 36 -

(1) Řízení o přidělení celně schváleného určení 1e) se provádí na celním úřadu anebo v celním prostoru. Přímým zástupcem v řízení o přidělení celně schváleného určení může být pouze osoba, která vykonává tuto činnost jako předmět svého podnikání. (2) Celními prostory jsou označená místa železničních stanic, přístavů, letišť a jiné prostory určené celními orgány celním úřadem po dohodě s vlastníky nebo oprávněnými uživateli těchto prostor. (3) Z podnětu celního úřadu nebo na žádost osoby může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno i mimo celní prostor. Náklady spojené s tímto řízením nese osoba, která o provedení řízení mimo celní prostor požádala. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za kterých se řízení o přidělení celně schváleného určení 1e) provádí mimo celní prostor a výši nákladů za provedení tohoto řízení. (5) V úsecích stanovených ministerstvem po dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno též za jízdy vlaku nebo plavby lodi. (6) Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení přednostně, a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí, nebo je-li nebezpečí z prodlení. Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení přednostně též u zboží dováženého, vyváženého a zboží v režimu tranzitu, které je dováženo, vyváženo nebo prováženo pravidelnými jednotkami nebo formacemi ozbrojených sil smluvních stran Severoatlantické smlouvy. (7) Protokol o ústním jednání vyhotovuje celní úřad v průběhu řízení o přidělení celně schváleného určení pouze v těch případech, jestliže ústní jednání nařídil. § 135a Celní orgány odejmou úřad odejme povolení, jímž byly stanoveny podmínky, za nichž se použije příslušný režim s ekonomickým účinkem nebo za nichž je provozován celní sklad, jestliže osoba, které bylo povolení uděleno, a) neplní podmínky stanovené v povolení, nebo b) o odnětí povolení požádala. § 135b Povolení, jímž byly stanoveny podmínky, za nichž se použije příslušný režim s ekonomickým účinkem nebo za nichž je provozován celní sklad, pozbývá platnosti doručením rozhodnutí celních orgánů celního úřadu o odnětí povolení. § 256 (1) Zajištění celního dluhu může být učiněno a) převodem příslušné částky na účet celního orgánu úřadu (dále jen "celní jistota"), je-li zajišťován celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem u jednoho celního úřadu,

- 37 b) ručením 1. globálně za celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem (dále jen "globální záruka"), 2. individuálně za celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen "individuální záruka"), a to buď s použitím záruční listiny nebo záručního dokladu, nebo c) zástavním právem, 9b) je-li zajišťován celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací, jiných než režim tranzitu, prováděné jedním dlužníkem; zástavním věřitelem je stát, jehož jménem jedná příslušný celní úřad, u něhož je zajištění celního dluhu zástavním právem použito. (2) Za zajištění celního dluhu rovnocenné celní jistotě se považuje a) předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou, nebo b) předložení jiného dokladu uznaného celním úřadem jako prostředek platby. (3) Při zajišťování celního dluhu celní jistotou uvolní celní úřad celní jistotu ihned poté, co celní dluh zanikl nebo již nemůže vzniknout. Uvolněnou celní jistotu celní úřad neprodleně vrátí složiteli nebo ji podle dispozic složitele použije k zajištění jiného celního dluhu. (4) Není-li celní dluh ve lhůtách stanovených tímto zákonem dobrovolně splněn, použije se celní jistota na úhradu cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, dopravného, skladného, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný zbytek celní jistoty se vrátí osobě, která celní dluh zajistila celní jistotou. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou formu, obsah, náležitosti, rozsah a způsob použití záručních listin, záručních dokladů a osvědčení o zajištění celního dluhu globální zárukou, jakož i způsob a podmínky pro stanovení částky uváděné v záruční listině (zaručená částka). § 258 (1) Používání globální záruky může celní orgán povolit na žádost osoby, která ji hodlá v budoucnu používat. (1) Užívání globální záruky může příslušný celní úřad (§ 260a) povolit na žádost osoby, která ji hodlá v budoucnu používat. (2) Žádost o povolení se podává písemně a musí obsahovat veškeré údaje, které umožní celním orgánům posoudit, zda podmínky, za kterých může být povolení uděleno, jsou splněny. (3) Žadatel je odpovědný za správnost poskytnutých údajů a pravost dokladů, kterými je podání doloženo. (4) Držitel povolení je povinen informovat celní orgán, který povolení udělil, o všech okolnostech, které vyšly najevo po udělení povolení a mohou mít vliv na platnost nebo obsah uděleného povolení. (5) Celní orgán úřad, který povolení udělil, zruší jeho platnost nebo je změní, jestliže držitel povolení neplní podmínky stanovené v povolení nebo stanovené celními předpisy. § 260a

- 38 (1) O povolení ručitele a užívání globální záruky rozhoduje celní ředitelství, v jehož územní působnosti se mají uskutečnit operace, pro které je zajištění celního dluhu požadováno. O povolení ručitele pro globální zajištění celního dluhu rozhoduje Celní úřad pro hlavní město Prahu. Rozhodnutí o povolení ručitele a užívání globální záruky může být celním ředitelstvím příslušným celním úřadem na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena. (2) O povolení ručitele pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu rozhoduje Generální ředitelství cel Celní úřad pro hlavní město Prahu. Rozhodnutí o povolení ručitele může být Generálním ředitelstvím cel tímto celním úřadem na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena. (3) Žádost o povolení ručitele pro individuální záruku s použitím záruční listiny se podává celnímu úřadu, u něhož bude záruka použita. (4) Celní orgány jsou oprávněny úřad je oprávněn požadovat, aby k žádostem podle odstavců 1 až 3 byly předloženy doklady prokazující schopnost ručitele splnit celní dluh do výše navrhované zaručené částky. Celní orgány mohou úřad může tyto doklady na ručiteli požadovat i v době trvání ručitelského vztahu. K žádostem podle odstavců 1 až 3 je nutno předložit a) potvrzení ne starší 60 dnů o tom, že ručitel a v případě globální záruky i uživatel nemá v České republice daňové nedoplatky a splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu jeho splácení ve splátkách, b) doklady svědčící o schopnosti ručitele splnit celní dluh do výše navrhované zaručené částky, a to účetní záznamy (účetní závěrka) nebo výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích. (5) Vyzve-li celní orgán úřad žadatele k předložení dokladů podle odstavce 4, stanoví k předložení těchto dokladů lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne doručení výzvy žadateli. Nebudou-li požadované doklady předloženy ve stanovené lhůtě, je žádost neplatná a pohlíží se na ni, jako kdyby nebyla podána. § 260b Celní orgán Celní úřad pro hlavní město Prahu je povinen o žádosti podle § 260a odst. 1 nebo 2 rozhodnout do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu) Generální ředitelství cel. Nemůže-li celní orgán celní úřad rozhodnout do 60 dnů, popřípadě do 90 dnů, je povinen o tom žadatele s uvedením důvodů prodlení s vyřízením žádosti a konečné lhůty pro vydání rozhodnutí uvědomit. § 260e

- 39 Celní orgán, který povolení podle § 260a odst. 1 udělil, úřad pro hlavní město Prahu vydá žadateli osvědčení o zajištění celního dluhu globální zárukou. Osvědčení se nevydává, jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí obsaženy v informačním systému celní správy. § 260f (1) Při vystavení osvědčení nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant osobu, která je oprávněna jednat jeho jménem. Předložením osvědčení prokazují oprávněné osoby, že jsou oprávněny za deklaranta jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou. Ministerstvo vyhláškou stanoví, při kterých operacích může být celní dluh zajištěn globální zárukou. (2) Doba platnosti osvědčení nesmí být delší než 2 roky. Platnost osvědčení lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky. (3) Jestliže udělené povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou pozbylo platnosti, je uživatel povinen neprodleně vrátit celnímu orgánu, který povolení vydal, Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu všechna osvědčení, jejichž doba platnosti dosud neuplynula. § 293 (1) Celní předpisy

9e)

poruší ten, kdo

a) nezákonně doveze nebo vyveze zboží, b) uvede nesprávně údaje o zboží podléhajícím dohledu celních orgánů, 1e) c) způsobí, že mu bylo příslušným celním orgánem uděleno povolení na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů, d) způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů, e) nedodrží podmínky stanovené pro zboží 1. propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením, 9f) 2. propuštěné do režimu vývozu, 9g) 3. propuštěné do volného oběhu 9h) s osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití nebo se sníženou celní sazbou, 4. zajištěné k projednání celního přestupku nebo celního deliktu, 5. dočasně uskladněné, 9i) 6. umístěné ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu, 9j) nebo 7. pro které bylo zřízeno zástavní právo, f) nezákonně odejme zboží dohledu celních orgánů 1e) nebo se tohoto odnětí zúčastní, g) padělá doklady o dováženém a vyváženém zboží nebo zboží v tranzitu, 9k) h) přechovává zboží uniklé dohledu celních orgánů, 1e) i) poruší celní závěry,

- 40 j) uvede nesprávné nebo nepravdivé údaje v žádosti předložené celnímu orgánu anebo předloží s touto žádostí nepravé, pozměněné nebo padělané doklady nebo jiné písemnosti, k) uvede nesprávné údaje v žádosti o osvědčení původu zboží nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou,. l) neuposlechne výzvy celního orgánu nebo celníka nebo jinak jim brání při výkonu jejich činnosti. (2) Celní závěrou se pro účely odstavce 1 rozumí zajištění totožnosti zboží nebo zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a v místnostech plombou, pečetí, známkou nebo jinými prostředky tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich vložit, aniž zůstanou viditelné stopy lomu zajištěného prostoru nebo poškození celní závěry. (3) Nezákonným dovozem a vývozem zboží se pro účely odstavce 1 rozumí dovoz a vývoz zboží uskutečněný v rozporu s ustanoveními zvláštního právního předpisu. 9l) § 295 Sankce (1) Za celní přestupek lze uložit tyto sankce a) napomenutí, b) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2, c) propadnutí zboží. (2) Za celní přestupek uvedený v § 293 písm. a) až f) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za celní přestupek podle § 293 písm. g) až l) až k) pokutu do 50 000 Kč. (3) V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč. § 299 Sankce (1) Za celní delikt lze uložit tyto sankce a) pokutu ve výši uvedené v odstavci 2, b) propadnutí zboží. (2) Za porušení celních předpisů uvedených v § 293 písm. a) až f) lze uložit pokutu až do výše 4 000 000 Kč a za porušení celních předpisů uvedených v § 293 písm. g) až l) až k) až do výše 250 000 Kč. (3) Sankci propadnutí zboží lze uložit samostatně nebo společně se sankcí pokuty. (4) Za více celních deliktů téže právnické osoby projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na celní delikt nejpřísněji postižitelný. (5) Sankce nebude uložena a) osobě, která učinila chybu v podaném celním prohlášení a prokázala, že učinila veškeré kroky potřebné k zajištění správných a přesných údajů, nebo

- 41 b) jestliže k porušení celních předpisů došlo v důsledku vyšší moci, nehody nebo jiných okolností, které nemohla dotčená osoba ovlivnit, a tyto skutečnosti byly celním orgánům prokázány. § 320 (1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon nebo přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak, platí pro řízení před celními orgány a) ve věcech přestupků obecné předpisy o přestupcích, 5d) b) obecné předpisy o správním řízení, 5c) jde-li o řízení ve věcech: 1. celních a jiných správních deliktů, 2. zajištění zboží a věcí pro řízení o přestupcích a deliktech, 3. povolení nebo odnětí povolení být ručitelem a vydávat celní a ručící dokumenty podle mezinárodní smlouvy, 4. vyloučení osob z provozování přepravy na podkladě karnetu TIR, 5. povolení nebo odnětí povolení k zajištění celního dluhu, 6. povolení nebo odnětí povolení nezajišťovat celní dluh, 7. vydání osvědčení o původu zboží a povolení schváleného vývozce při osvědčování původu zboží a zrušení těchto povolení a osvědčení, 8. vydání závazných informací a zrušení jejich platnosti, 9. povolení nebo odnětí povolení k použití režimu s ekonomickými účinky a k provozování celního skladu, povolení změn v těchto povoleních a prodloužení jejich platnosti, 10. schválení dočasného skladu a stanovení podmínek k dočasnému uskladnění zboží, 11. povolení zjednodušeného postupu včetně místního řízení a odnětí tohoto povolení, 12. vydání, pozastavení a zrušení osvědčení oprávněného hospodářského subjektu 10c), c) v ostatních věcech obecné předpisy o správě daní a poplatků. 11) (2) Vznikla-li povinnost zaplatit clo nebo daň jinak než propuštěním zboží do příslušného celního režimu, je místně příslušným k vyměření cla a daně celní úřad, který rozhodné skutečnosti zjistil jako první. (3) Celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo režimu vývozu lze podat u kteréhokoliv celního úřadu, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva jinak. (4) K vyřízení žádosti o zničení zboží pod dohledem celních orgánů nebo žádosti o přenechání zboží ve prospěch státu je místně příslušný celní úřad, u něhož byla žádost podána a zboží předloženo. K vyřízení žádosti o umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu je místně příslušný celní úřad, v jehož územním obvodu se nachází svobodné celní pásmo nebo svobodný celní sklad. (5) K vyřízení žádosti o prominutí nebo vrácení cla je místně příslušný celní úřad, který clo vyměřil nebo vybral, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (6) K vyřízení žádosti o povolení odkladu platby cla, posečkání nebo splátek cla je místně příslušný celní úřad, který clo vyměřil.

- 42 (7) K propuštění zboží do režimu s ekonomickým účinkem je místně příslušný celní úřad, který je uveden v povolení k použití tohoto režimu nebo je v tomto povolení označen jako propouštějící celní úřad. (8) K vyřízení žádosti o udělení povolení na globální zajištění celního dluhu pro režim tranzitu a žádosti o udělení povolení nezajišťovat celní dluh v režimu tranzitu je příslušné kterékoliv celní ředitelství příslušný Celní úřad pro hlavní město Prahu. (9) Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle jiných ustanovení tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona, 11) je místně příslušný Celní úřad Praha 1. (10) (9) Odvolací orgán v rozhodnutí, kterým se zamítá odvolání proti rozhodnutí, uvede také lhůtu, ve které je možno podat soudu žalobu o přezkoumání tohoto rozhodnutí. Zákon č. 13/1997 Sb. ze dne 23. ledna 1997 o pozemních komunikacích § 40 Výkon státní správy (1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a spojů, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností a celní úřad. Působnost silničního správního úřadu vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obce v přenesené působnosti. (2) Ministerstvo dopravy a spojů a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií, b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany, c) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu4) podle tohoto zákona ve věcech dálnic a rychlostních silnic, d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10) pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho kraje, e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti, f) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, g) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. (3) Krajský úřad a) povoluje zvláštní užívání silnic II. a III. třídy formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, 10) pokud trasa přepravy nepřesahuje územní obvod kraje, b) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorií silnic II. a III. třídy a o změnách těchto kategorií,

- 43 c) rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstvem obrany a Ministerstvem dopravy a spojů, d) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů, e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností a proti rozhodnutím obcí,17) f) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení silnic II. a III. třídy. (4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a) vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů nebo orgán kraje v přenesené působnosti, b) projednávají správní delikty podle § 42a a 42b ve věcech dálnic a silnic podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu 17) s výjimkou správních deliktů podle § 42a odst. 2 až 4 a § 42b odst. 2, k jejichž projednávání je příslušný celní úřad, c) uplatňují stanovisko k územním plánům a regulačním plánům a závazné stanovisko v územním řízení, pokud není příslušné Ministerstvo dopravy nebo krajský úřad. (5) Obce a) rozhodují o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie, b) projednávají správní delikty podle § 42a a 42b ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, s výjimkou správních deliktů, k jejichž projednávání je příslušný celní úřad, c) vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. (6) Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více silničních správních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze silničních správních úřadů, v jehož územním obvodu se má věc uskutečnit. (7) Celník ve stejnokroji je oprávněn a) zastavit vozidlo a podrobit vozidlo kontrolnímu vážení, b) nařídit řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo a zabránit mu v další jízdě použitím technického prostředku, odmítne-li podrobit vozidlo kontrolnímu vážení nebo překročí-li vozidlo při kontrolním vážení podle § 38a povolenou hmotnost, c) zastavit vozidlo v systému elektronického mýtného, zjistit totožnost řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, podrobit vozidlo v systému elektronického mýtného kontrole, zda je vybaveno funkčním elektronickým zařízením a zda je evidováno v systému elektronického mýtného, a kontrole úhrady mýtného, včetně kontroly dokladů prokazujících úhradu mýtného, d) zastavit vozidlo v systému časového zpoplatnění, zjistit totožnost řidiče a provozovatele

- 44 vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, a podrobit vozidlo kontrole úhrady časového zpoplatnění, e) nařídit řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo a zabránit mu v další jízdě použitím technického prostředku, neumožní-li řidič kontrolu funkčnosti elektronického zařízení a úhrady mýtného nebo odmítne-li řidič na zpoplatněné pozemní komunikaci uhradit na místě mýtné, nebylo-li již uhrazeno provozovatelem vozidla v systému elektronického mýtného nebo jde-li o silniční motorové vozidlo, jehož užití na zpoplatněné pozemní komunikaci zpoplatnění nepodléhá. (8) Celní úřad projednává správní delikty podle § 42a odst. 2 až 4 a § 42b odst. 2. Správní delikty podle § 42a odst. 2 až 4 a § 42b odst. 2 projednává celní úřad, v jehož územní působnosti se nachází místo pobytu nebo sídlo osoby podezřelé ze spáchání správního deliktu. (9) Celní ředitelství rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím celních úřadů. § 43 Společná ustanovení k § 42a a 42b (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo obec anebo celní úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst. 4, 5, 7 a 8. Správní delikty podle § 42a odst. 2, odst. 3 písm. b) a § 42a odst. 4 písm. b), c) a d) může projednat v blokovém řízení Policie České republiky nebo celní úřad, který ve své působnosti provádí kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby 18a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. (7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Zákon č. 61/1997 Sb. ze dne 6. března 1997

- 45 o lihu ČÁST PRVNÍ ZÁKON O LIHU §8 Zušlechťování lihu (1) Samostatnou rektifikaci surového ovocného destilátu a opakovanou rektifikaci ovocného nebo jiného destilátu lze provést pouze na základě povolení Generálního ředitelství cel, které celního úřadu, který v povolení zároveň určí způsob zajištění výrobního zařízení a způsob zjišťování množství takto zušlechtěného destilátu. (2) Rektifikaci lihu podle odstavce 1 Generální ředitelství cel celní úřad povolí, jestliže výrobní zařízení pro rektifikaci je opatřeno zařízením, kterým lze kontrolovat surovinu použitou k rektifikaci, a zařízením, které znemožňuje plnění přístroje záparou (kvasem). (3) Regeneraci lihu lze provést pouze na základě povolení Generálního ředitelství cel, které celního úřadu, který v povolení zároveň určí podmínky pro uvedený druh regenerace a způsob zjišťování množství regenerovaného lihu. § 12 Uvádění lihu do oběhu (1) Líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a v písm. f) a výrobky obsahující líh, osvobozené od daně podle zvláštního zákona, 8) mohou být dovezeny, koupeny, odebrány uživatelem 9) na základě smlouvy o dílo pouze na základě zvláštního povolení celního ředitelství celního úřadu na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně. Toto povolení nelze převádět na jinou osobu. (2) Povolení podle odstavce 1 u zvláštně denaturovaného lihu, který je denaturován lékařským benzinem a určen pro zdravotnická zařízení a lékárny, se vyžaduje jen v případech stanovených prováděcím předpisem. (3) Právnické nebo fyzické osoby uvádějící líh do volného daňového oběhu nebo přejímající líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a v písm. f), pokud je osvobozen od daně podle zvláštního zákona, 12) jsou povinny zjišťovat množství lihu, evidovat líh uvedený do volného daňového oběhu a přejímaný líh a vystavovat dodací a přejímací list způsobem a za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis. § 13 Omezení při výrobě, úpravě, použití a uvádění lihu do oběhu (1) Při výrobě, úpravě a použití lihu je zakázáno a) mísit navzájem líh kvasný, líh sulfitový a líh syntetický, b) používat líh syntetický, líh sulfitový, líh kvasný surový, líh kvasný rafinovaný technický, líh kvasný bezvodý k výrobě lihovin nebo potravin a léčiv obsahujících líh a uvádět výrobky obsahující uvedené druhy lihu do oběhu,

- 46 c) používat denaturovaného lihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí předpis, d) vylučovat denaturační prostředky z denaturovaného lihu a pozměňovat vlastnosti denaturovaného lihu, e) používat pro výrobu lihu obecně denaturovaného líh kvasný rafinovaný jemný, líh kvasný rafinovaný velejemný a líh kvasný rafinovaný velejemný neutrální nebo líh syntetický destilačně rafinovaný, f) provádění obecné denaturace lihu v autocisternách. (2) Do oběhu je zakázáno uvádět líh a) označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny, 13) b) vadný, c) neznámého původu. (3) Pro výrobu směsi s minerálním olejem určené pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla musí být použit líh kvasný bezvodý zvláštně denaturovaný pro tento účel nebo kvasný bezvodý obecně denaturovaný a musí být vyrobený z biologicky rozložitelných částí výrobků, které vznikly z provozování zemědělství nebo z provozování odvětví zpracovatelského průmyslu, která na zemědělství navazují. (4) Výrobu průtahových destilátů a výrobu lihových macerátů, digerátů, perkolátů a trestí na destilačním zařízení lze provádět pouze na základě povolení Generálního ředitelství cel, které celního úřadu, který v povolení zároveň určí způsob zajištění destilačního zařízení a případně způsob zjišťování množství lihu v těchto výrobcích. § 17 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nechá si pro sebe vyrobit větší množství etanolu, než je stanoveno v § 4 odst. 6, b) neuskladní líh v kalibrovaných nádržích podle § 14, c) poruší podmínku pro uvádění lihu do oběhu podle § 12, d) použije denaturovaného lihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí právní předpis, e) vylučuje denaturační prostředky z denaturovaného lihu a pozměňuje jeho vlastnosti, f) uvede do oběhu líh označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny, g) uvede do oběhu líh vadný nebo líh neznámého původu, h) poruší zákaz pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihu do oběhu podle § 13 odst. 1 písm. a), nebo i) vyrobí průtahový destilát, lihový macerát, digerát, perkolát nebo tresť na destilačním zařízení bez povolení Generálního ředitelství cel celního úřadu podle § 13 odst. 4.

- 47 (2) Fyzická osoba se jako osoba dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihu dopustí přestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 2. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo odstavce 2, b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), c) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) a e), d) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), nebo e) do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním zákonem 3) a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), f) a g). § 17a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) prodá ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením, b) nechá si pro sebe vyrobit větší množství etanolu, než je stanoveno v § 4 odst. 6, c) neuskladní líh v kalibrovaných nádržích podle § 14, d) poruší podmínku pro uvádění lihu do oběhu podle § 12, e) použije denaturovaného lihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí právní předpis, f) vylučuje denaturační prostředky z denaturovaného lihu a pozměňuje jeho vlastnosti, g) uvede do oběhu líh označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny, h) uvede do oběhu líh vadný nebo líh neznámého původu, nebo i) poruší zákazy pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihu do oběhu podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo b). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel pěstitelské pálenice dopustí správního deliktu tím, že a) nevede o každém případu pěstitelského pálení evidenci podle § 4 odst. 9, b) provozuje výrobní zařízení pěstitelské pálenice, které neodpovídá popisu a nákresu výrobního zařízení, jak byl přiložen k žádosti o vydání povolení k pěstitelskému pálení podle § 4 odst. 1, c) při výrobě ovocného destilátu smísí dohromady suroviny pěstitelů bez jejich písemného prohlášení o souhlasu podle § 4 odst. 7 písm. e), nebo d) použije k pálení jiné suroviny, než je stanoveno v § 4 odst. 4. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba vyrábějící nebo upravující líh dopustí správního deliktu tím, že a) poruší povinnost při měření lihu podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b),

- 48 b) poruší povinnost při měření lihu podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo d), c) poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) až d), d) nedodrží podmínku pro výrobu lihu podle § 5 nebo zákaz pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihu do oběhu podle § 13 odst. 4, e) poruší povinnost uloženou v § 13 odst. 5, f) poruší podmínku pro denaturaci lihu podle § 9 odst. 1 a 2, g) použije pro denaturovaný líh denaturační prostředek dodaný kupujícím, aniž by od kupujícího převzala vzorek denaturačního prostředku a osvědčení o jeho druhu a koncentraci vydané podle zvláštního zákona 7), nebo h) vyrobí průtahový destilát, lihový macerát, digerát, perkolát nebo tresť na destilačním zařízení bez povolení Generálního ředitelství cel celního úřadu podle § 13 odst. 4. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 15 odst. 1 dopustí správního deliktu tím, že a) nevede a neuzavírá evidenci podle § 15 odst. 2 písm. a), b) neuchová nebo nepředloží celnímu úřadu evidenci podle § 15 odst. 2 písm. b), nebo c) nezjistí ke dni uzávěrky evidence fyzickou zásobu lihu. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihu dopustí správního deliktu tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 2. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lihovaru nebo zvláštního lihovaru dopustí správního deliktu tím, že nevyhotoví záznam o denaturaci lihu podle § 9 odst. 3 písm. a) až e). (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lihovaru nebo zvláštního lihovaru dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost změřit množství lihu či denaturačního prostředku určeného a užitého k denaturaci podle § 9 odst. 5. (8) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 6, b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) a c), odstavce 2 písm. b), c) a d), odstavce 3 písm. b) a c) nebo odstavců 4 a 5, c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. f) a h) nebo odstavce 7, d) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) a f) nebo odstavce 3 písm. d), e) a g), e) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) nebo odstavce 3 písm. a), nebo f) do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním zákonem3) a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), g) a h).

- 49 -

ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 Vztah ke správnímu řádu a k zákonu o správě daní a poplatků (1) Na rozhodování Ministerstva zemědělství podle § 15 odst. 3 se vztahuje správní řád. 16) (2) Na úkony a rozhodování celních úřadů, celních ředitelství a Generálního ředitelství cel orgánů podle tohoto zákona se vztahuje zákon o správě daní a poplatků 15) s výjimkou řízení o ukládání pokut (§ 17), na které se vztahuje správní řád 16). Zákon č. 167/1998 Sb. ze dne 11. června 1998 o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů § 29 Ohlašovací povinnost osob pěstujících mák setý nebo konopí Osoby pěstující mák setý nebo konopí na celkové ploše větší než 100 m 2 jsou povinny předat hlášení místně příslušnému celnímu orgánu úřadu podle místa pěstování, písemně nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu 10a) a) do konce května 1. výměru pozemků, které byly v příslušném kalendářním roce oseté mákem setým nebo konopím, včetně názvu použité registrované odrůdy, 10g) čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území, 10h) nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy, 2. odhad výměry pozemků, na nichž bude pěstován mák setý nebo konopí v příštím kalendářním roce, b) v průběhu vegetace a sklizně údaje o výměře pozemků a způsobu zneškodnění máku setého, makoviny nebo konopí, včetně názvu použité registrované odrůdy, 10g) čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území, 10h) a to nejpozději do 5 dnů před provedením jejich zneškodnění, c) do konce prosince příslušného kalendářního roku 1. výměru pozemků, které byly oseté mákem setým nebo konopím, výměru pozemků, ze kterých byl sklizen mák setý nebo konopí, včetně názvu použité registrované odrůdy, 10g) čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území, 10h) nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy, 2. množství sklizené makoviny, konopí, semene máku setého a semene konopí, 3. hmotnost, sklizňový rok makoviny nebo konopí prodaného nebo jinak převedeného a identifikační údaje nového nabyvatele. § 34 Inspektoři (1) Kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona a z přímo

- 50 použitelných předpisů Evropských společenství 1) a z rozhodnutí vydaných na jejich základě vykonávají pověření zaměstnanci a) Ministerstva zdravotnictví, b) Policie České republiky, c) krajů zařazení do krajského úřadu, pokud nejde o kontroly lékáren nebo kontroly dodržování povinností vyplývajících z přímo použitelných předpisů Evropských společenství 1) a z rozhodnutí vydaných na jejich základě, d) Státního ústavu pro kontrolu léčiv ve věcech týkajících se lékáren, e) celních orgánů úřadů pouze ve věcech týkajících se pěstování máku setého a konopí a kontrolních povinností vyplývajících pro celní orgány z přímo použitelných předpisů Evropských společenství 1) a z rozhodnutí vydaných na jejich základě, f) krajských veterinárních správ a Městské veterinární správy v Praze pouze ve věcech veterinární péče (dále jen "inspektoři"). (2) Inspektoři jsou oprávněni provádět i předem neoznámené kontroly. (3) Inspektor je při kontrolní činnosti povinen prokázat se průkazem vydaným některým z orgánů uvedených v odstavci 1. (4) Inspektor je při výkonu kontrolní činnosti oprávněn a) vstupovat na pozemky, do objektů a místností, b) vyžadovat vysvětlení zjištěných skutečností a předložení listin a dokumentů, c) pořizovat kopie listin a dokumentů a výpisy z nich, a nelze-li tak učinit a současně je to nutné pro provedení kontroly, odebrat listiny a dokumenty, d) v rozsahu nezbytně nutném pro provedení kontroly odebírat vzorky. (5) Požádá-li o to písemně kontrolovaná osoba, poskytne kontrolní orgán za odebrané vzorky náhradu ve výši výrobních nebo pořizovacích nákladů. (6) Inspektor projedná s kontrolovanou osobou nedostatky zjištěné při kontrole a způsob a lhůtu jejich odstranění. O průběhu a výsledku kontroly sepíše inspektor zápis. (7) Kontrolované osoby jsou povinny strpět kontrolu a poskytnout součinnost potřebnou k jejímu provedení. (8) Pro účely kontroly pěstování máku setého nebo konopí poskytují katastrální úřady celním orgánům úřadům údaje z katastru nemovitostí bezplatně. § 40 Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže příslušný správní orgán o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10

- 51 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán. (4) Správní delikty podle § 36 odst. 1, s výjimkou správního deliktu podle § 36 odst. 1 písm. t) a správních deliktů podle § 36 odst. 1 písm. g), k), y) a z) spáchaných ve zdravotnickém zařízení, a správní delikt podle § 36 odst. 4 v prvním stupni projednává Ministerstvo zdravotnictví. (5) Správní delikty podle § 36 odst. 1 písm. g), k), y) a z) spáchaný ve zdravotnickém zařízení a správní delikty podle § 36 odst. 2 písm. a), b) a c) v prvním stupni projednává krajský úřad. (6) Správní delikty podle § 36 odst. 1 písm. t) a podle § 36 odst. 5 písm. a) a b) a přestupky podle § 39 odst. 1 písm. a) a b) v prvním stupni projednává celní orgán úřad. (7) Správní delikty podle § 36 odst. 3 písm. a) a b) v prvním stupni projednává příslušná krajská veterinární správa nebo Městská veterinární správa v Praze. (8) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby10o) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (9) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení. (10) Příjem z pokut uložených Ministerstvem zdravotnictví, celními orgány úřady, příslušnými krajskými veterinárními správami nebo Městskou veterinární správou v Praze je příjmem státního rozpočtu. Příjem z pokut uložených krajským úřadem je příjmem kraje. (11) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.10p) § 43 Součinnost státních orgánů (1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví při přípravě podkladů pro mezinárodní organizace o zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství 1) v rozsahu vyplývajícím z jejich působnosti. (2) Krajské úřady sdělují Ministerstvu zdravotnictví do konce února za uplynulý kalendářní rok údaje o návykových látkách, přípravcích a prekursorech zneškodněných podle § 14 odst. 3. (3) Celní orgány úřady jsou povinny předávat Policii České republiky jednotlivá hlášení osob pěstujících mák setý nebo konopí podle § 29 takto: a) hlášení podle § 29 písm. a) do 10. června příslušného kalendářního roku, b) hlášení podle § 29 písm. b) neprodleně. (4) Celní orgány úřady jsou povinny předávat Generálnímu ředitelství cel jednotlivá hlášení osob pěstujících mák setý nebo konopí podle § 29 takto:

- 52 a) hlášení podle § 29 písm. a) do 10. června příslušného kalendářního roku, b) hlášení podle § 29 písm. b) neprodleně, c) hlášení podle § 29 písm. c) do 31. ledna za uplynulý kalendářní rok. (5) Generální ředitelství cel sděluje Ministerstvu zemědělství údaje a) podle § 29 písm. a) do 20. června příslušného kalendářního roku, b) podle § 29 písm. b) do 31. března za uplynulý kalendářní rok, c) podle § 29 písm. c) do 31. března za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zemědělství. (6) Generální ředitelství cel sděluje Ministerstvu zdravotnictví údaje a) podle § 29 písm. a) do 20. června příslušného kalendářního roku, b) podle § 29 písm. c) do 31. března za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví. (7) Státní ústav pro kontrolu léčiv a Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a) informují průběžně Ministerstvo zdravotnictví o 1. přijatých žádostech k registraci léčivých přípravků obsahujících návykové látky nebo prekursory, 2. porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a rozhodnutí vydaných na jeho základě, b) předávají průběžně Ministerstvu zdravotnictví stejnopisy pravomocných rozhodnutí o registraci léčivých přípravků obsahujících návykové látky nebo prekursory, c) předávají Ministerstvu zdravotnictví roční hlášení podle § 26 odst. 1 písm. a), d) informují průběžně příslušný krajský úřad o porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a o rozhodnutích vydaných na tomto základě. Zákon č. 191/1999 Sb. ze dne 29. července 1999 o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů ČÁST DRUHÁ PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O OPATŘENÍ CELNÍHO ÚŘADU §4 Podání žádosti o opatření celního úřadu a náhrada nákladů (1) Majitel práva 2) k duševnímu vlastnictví, osoba oprávněná užívat jakékoliv právo z tohoto vlastnictví nebo jejich zástupce (dále jen "majitel práva") podává na předepsaném formuláři 3) žádost o opatření celního úřadu (dále jen "žádost") Celnímu ředitelství Hradec Králové (dále jen "celní ředitelství") Celnímu úřadu v Hradci Králové (dále jen „pověřený celní úřad“), které rozhoduje o schválení nebo zamítnutí žádosti. Celní ředitelství Pověřený celní úřad neprodleně informuje při schválení žádosti příslušný celní úřad, který má opatření provést, a toto rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí, kterým žádost zamítne, zašle majiteli práva. (2) Bylo-li pravomocně soudem rozhodnuto, že předmětné zboží je zbožím, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, uhradí náklady spojené s udržováním zboží pod celním dohledem při dovozu dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu vývozce, v ostatních

- 53 případech vlastník nebo držitel zboží. (3) V případech uvedených v předpisu Evropských společenství4) nebo v odstavci 2 celní ředitelství pověřený celní úřad oznámí a) majiteli práva rozhodnutí, jímž se stanoví částka, kterou je povinen uhradit, a číslo účtu, na který má být tato částka uhrazena, b) dovozci, vývozci, vlastníkovi nebo držiteli zboží rozhodnutí, jímž se stanoví částka, kterou je povinen uhradit podle odstavce 2, a číslo účtu, na který má být tato částka uhrazena. ČÁST ČTVRTÁ PODMÍNKY PRO OPATŘENÍ CELNÍHO ÚŘADU § 11 (1) Celní úřad, kterému celní ředitelství doručilo pověřený celní úřad doručil rozhodnutí o schválení žádosti a který zadržel zboží, oznámí majiteli práva na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, adresu místa pobytu, adresu bydliště v zahraničí příjemce, odesílatele, deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží, jde-li o fyzickou osobu, popřípadě název nebo obchodní firmu a sídlo nebo umístění organizační složky, jde-li o právnickou osobu, jakož i údaje o původu a místě odeslání zboží podezřelého z porušení práv k duševnímu vlastnictví9). (2) Na písemnou výzvu celního úřadu je majitel práva povinen předložit celnímu úřadu do 15 dnů ode dne doručení výzvy písemné vyjádření, že zadržené zboží je padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, a to s doložkou majitele práva potvrzující, že údaje v něm obsažené jsou přesné, úplné, platné a pravdivé. § 14a (1) Celní ředitelství Pověřený celní úřad podle údajů celního úřadu, na základě pravomocného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání padělků a za předpokladu, že majitel práva vysloví souhlas s využitím padělků upravených podle § 14 odst. 5 pro humanitární účely písemně nebo elektronicky, rozhodne, které pravomocně propadlé nebo zabrané padělky jsou vhodné pro humanitární účely a které lze za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem bezúplatně převést 22) k humanitárním účelům na přejímající organizaci uvedenou v odstavci 2. K těmto účelům nelze převést padělky, které jsou zdravotně závadné a nejsou bezpečné. Padělky se bezúplatně převádějí podle účelu i využití nebo naléhavosti potřeb žadatelů podle pořadí došlých žádostí. (2) Přejímajícími organizacemi mohou být a) organizační složky státu nebo územního samosprávného celku a právnické osoby zřízené nebo založené státem nebo územním samosprávným celkem anebo zřízené zákonem, pokud jsou zřízeny nebo založeny za účelem poskytování sociálních služeb nebo působí v oblasti zdravotnictví nebo školství23), nebo b) jiné právnické osoby24), pokud splňují tyto podmínky: 1. nebyly zřízeny za účelem podnikání, 2. předmětem jejich činnosti je pouze činnost v oblastech uvedených v písmenu a),

- 54 3. poskytují humanitární pomoc nepřetržitě nejméně 2 roky a 4. doloží potvrzením příslušného orgánu ne starším než 3 měsíce, že nemají nedoplatky na daních, splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, splatné nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále25); splatným nedoplatkem na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném včetně penále, hrazený podle zvláštního právního předpisu26) ve splátkách. (3) Přejímající organizace je povinna a) přijmout opatření k zabránění zneužití padělků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku, b) v souladu s rozhodnutím celního ředitelství pověřeného celního úřadu podle odstavce 1 a na své náklady zajistit odstranění ochranných známek nebo provedení jiných úprav tak, jak stanoví § 14 odst. 5 písm. a), a zničení odstraněných ochranných známek, odpadu a zbytků po těchto úpravách podle § 14 odst. 5 písm. b), c) zajistit označení všech upravených padělků nápisem "humanita" neodstranitelnou barvou takovým způsobem, aby nápis nebyl přímo patrný a tím nebyla snižována důstojnost osob, které tyto padělky používají, d) evidovat a archivovat doklady o převzetí padělků a způsobu, jak s nimi bylo naloženo, a to po dobu 3 let od okamžiku bezúplatného převodu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravující uchovávání stanovených dokladů27) . (4) O bezúplatném převodu padělků k humanitárním účelům uzavře Generální ředitelství cel s přejímající organizací podle odstavce 2 nebo s jejím zřizovatelem, jde-li o organizační složku územního samosprávného celku, písemnou smlouvu, která musí obsahovat vždy druh a množství bezúplatně převedených padělků a konkrétní účel, k jakému přejímající organizace padělky použije. (5) Celní úřad je oprávněn kontrolovat u přejímající organizace plnění povinností, k nimž se přejímající organizace smluvně zavázala. O výsledku kontroly informuje celní ředitelství pověřený celní úřad. (6) Humanitárními účely podle odstavců 1 a 4 se rozumí zajišťování základních potřeb obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 31 (1) Náklady podle § 4 odst. 3 jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí celního ředitelství pověřeného celního úřadu o jejich výši majiteli práva. (2) Náklady podle § 14 odst. 7 jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí celního ředitelství úřadu osobám tam uvedeným. (3) Náklady lze předepsat ve vztahu ke zboží a osobám uvedeným v ustanoveních, na něž odkazují odstavce 1 a 2, rozhodnutím pouze do 3 let od konce kalendářního roku, ve

- 55 kterém se celní ředitelství pověřený celní úřad nebo celní úřad dozvěděl o a) pravomocném rozhodnutí soudu, že jde o padělky nebo nedovolené napodobeniny, b) přijetí předběžného opatření soudu ke zničení zboží, c) posledních nákladech, vzniklých celnímu úřadu s udržováním zboží pod celním dohledem a se zničením zboží a jiným nakládáním se zbožím, které vznikly ve vztahu k danému zboží. Zákon č. 63/2000 Sb. ze dne 24. února 2000 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů §8 (1) Šetření zahajuje ministerstvo na podnět podle § 7. Šetření může ministerstvo zahájit i z vlastního podnětu, má-li dostatečné informace o dovozu subvencovaného výrobku a o újmě způsobené domácímu výrobnímu odvětví. (2) Šetření je zahájeno dnem, kdy došel ministerstvu podnět na zahájení šetření, nebo dnem, kdy ministerstvo rozhodlo o zahájení šetření z vlastního podnětu. (3) Ministerstvo vyzve do 15 dnů po zahájení šetření výrobce stejného nebo obdobného výrobku v České republice, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy písemně vyjádřili k podnětu nebo zahájenému šetření. V případě velkého počtu výrobců je možno použít statistický výběr výrobců. (4) Ministerstvo si vyžádá do 15 dnů od zahájení šetření písemné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobky, vyžádá si stanovisko i Ministerstva zemědělství. Podle povahy věci může požádat o stanovisko i jiný správní úřad. Pro předložení stanoviska poskytne lhůtu, která nepřesáhne 30 dnů ode dne doručení žádosti. (5) Pokud nebudou vyžádaná stanoviska a vyjádření předložena v termínu podle odstavců 3 a 4, provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici. (6) Ministerstvo při šetření podnětu zjišťuje a) zda podnět obsahuje všechny předepsané náležitosti podle § 7; pokud podnět nemá všechny požadované náležitosti, ministerstvo vyzve žadatele, aby je ve stanovené lhůtě doplnil; lhůta k doplnění nesmí přesáhnout 30 dnů ode dne obdržení výzvy, b) zda existuje dostatečná podpora podnětu v souladu s ustanovením odstavce 9 písm. b), c) zda byla v zahraničí na výrobek subvence skutečně poskytnuta, a v případě, že ano, posoudí, zda se jedná o subvenci zakázanou, specifickou, nespecifickou, napadnutelnou nebo nenapadnutelnou, d) na základě vlastního šetření a stanovisek ministerstev a jiných správních úřadů podle odstavce 4, zda byla způsobena nebo hrozí újma domácímu výrobnímu odvětví.

- 56 -

(7) Ministerstvo informuje o zahájení šetření příslušný orgán subvencující země a země vývozu nebo původu. (8) Šetření musí být ukončeno ve lhůtě 3 měsíců ode dne zahájení šetření. (9) Ministerstvo věc odloží a zároveň písemně informuje žadatele s uvedením důvodů, pokud zjistí, že a) podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje dostupné informace podle § 7 odst. 2 nebo osoba, která podnět podala, jeho nedostatky neodstranila ani po písemné výzvě ministerstva ve stanovené lhůtě, nebo b) objem výroby stejného nebo obdobného výrobku těch výrobců, kteří podnět podpořili, tvoří méně než 50 % objemu výroby stejného nebo obdobného výrobku vyrobeného tou částí výrobců, kteří se vyjádřili ve prospěch nebo proti podnětu, nebo jestliže celková výroba stejného nebo obdobného výrobku těch výrobců, kteří podnět podpořili, činí méně než 25 % celkového objemu výroby stejného nebo obdobného výrobku vyráběného domácím výrobním odvětvím, nebo c) je subvence nenapadnutelná, nebo d) subvencovaný výrobek nezpůsobuje újmu nebo její hrozbu. (10) V případě, že ministerstvo nezjistí důvody pro odložení věci, zahájí konzultace podle hlavy III. § 18 Zastavení a přerušení řízení (1) Ministerstvo řízení zastaví, pokud pominul důvod řízení, zejména jestliže bylo dodatečně zjištěno, že a) objem dovozů subvencovaného výrobku je zanedbatelný podle § 5 písm. b), b) výrobek není subvencován vůbec nebo poskytnutá subvence nepřekračuje mez stanovenou v § 5 písm. a), c) subvence nezpůsobuje újmu, d) subvence je nenapadnutelná, e) přijme závazek vývozce podle § 21, f) subvence byla zrušena. (2) Řízení se nezastavuje v případě, kdy byl přijat závazek vývozce a subvencující země požaduje pokračování v řízení nebo jsou jiné důvody k pokračování v řízení. (3) V případě přijetí závazku přechodného charakteru bude řízení pouze přerušeno do doby ukončení lhůty pro platnost závazku. (4) Rozhodnutí o zastavení nebo o přerušení řízení se doručí účastníkům řízení, subvencující zemi a oznámení o těchto rozhodnutích včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.

- 57 (5) Ministerstvo si vyžádá k návrhu na zastavení řízení písemné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobky, vyžádá si stanovisko i Ministerstva zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 15 dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem souhlasí. § 19 Ukládání vyrovnávacího cla (1) Pokud ministerstvo zjistí, že dovozem subvencovaného výrobku vzniká újma nebo její hrozba, může vydat rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla. Vyrovnávací clo může být prozatímní nebo konečné. (2) Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se ode dne nabytí právní moci vztahuje na všechny deklaranty,7) kteří navrhují k propuštění do volného oběhu výrobky uvedené v rozhodnutí, pokud jsou tyto výrobky do tuzemska prodávány nebo odesílány vývozci v tomto rozhodnutí rovněž uvedenými. (3) Vyrovnávací clo nesmí být vyšší než poskytnutá subvence a nesmí přesáhnout výši, která postačuje k odstranění újmy nebo její hrozby. (4) V rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla ministerstvo uvede zejména: a) obchodně obvyklé označení výrobku, b) podpoložku celního sazebníku,3) c) zemi vývozu a původu výrobku, d) označení žadatele, e) označení výrobce, vývozce a osob navrhujících propuštění subvencovaného výrobku do volného oběhu, f) výši poskytnuté subvence na jednotku výrobku v peněžním vyjádření a ve formě procenta k jeho vývozní ceně nebo k celní hodnotě, není-li tato cena známa, g) vyčíslení a posouzení újmy nebo její hrozby způsobené domácímu výrobnímu odvětví, h) sazbu vyrovnávacího cla,3) i) dobu uplatňování vyrovnávacího cla, j) subvencující zemi, k) datum, od kterého se vyrovnávací clo uplatňuje. (5) Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění. (6) Pokud nejsou známi všichni vývozci subvencovaného výrobku nebo pokud je jejich počet vysoký podle § 11 odst. 2, v rozhodnutí se místo jmen vývozců uvede subvencující země. V takovém případě se rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla vztahuje na všechny deklaranty, kteří navrhují propuštění subvencovaného výrobku do volného oběhu v době platnosti tohoto rozhodnutí, je-li zemí vývozu nebo původu země, která je v rozhodnutí

- 58 označena jako subvencující. (7) Každé vyrovnávací clo může být uplatňováno po dobu nezbytně nutnou, nejdéle 5 let od jeho uložení nebo od data jeho posledního přezkoumání, s výjimkou postupu podle § 28. (8) Vyrovnávací clo nelze ukládat zpětně na dobu před zahájením řízení, s výjimkou uplatnění konečného vyrovnávacího cla na subvencovaný výrobek, u něhož byla zjištěna zakázaná subvence, dovezený v takovém množství a za tak krátké období, že opožděné uplatnění tohoto vyrovnávacího cla by mohlo způsobit nenapravitelnou nebo jen těžko napravitelnou újmu domácímu výrobnímu odvětví. Konečné vyrovnávací clo je možné v takových případech zpětně uplatnit na subvencovaný výrobek, nejdéle však na období 90 dnů přede dnem, kdy bylo uplatněno prozatímní vyrovnávací clo. (9) Ministerstvo požádá Ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel o vyjádření k návrhům na rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobky, požádá o vyjádření i Ministerstvo zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 15 dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem souhlasí. (10) Vyrovnávací clo vyměřují, vybírají a vymáhají celní úřady způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.3) § 26 Snížení vyrovnávacího cla (1) Ministerstvo vydá rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla nebo rozhodnutí o úpravě závazku, jestliže při přezkoumání zjistí, že došlo ke změně důvodů pro vybírání vyrovnávacího cla v původní výši nebo pro existenci závazku v původním rozsahu. (2) Mezi takové důvody patří zejména snížení subvence, změna ceny subvencovaného výrobku, přijetí závazku subvencující země odstranit nebo snížit subvenci a přijetí závazku vývozce o změně ceny subvencovaného výrobku, případně přijetí změny takového závazku. (3) Rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění. § 27 Zrušení vyrovnávacího cla (1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla, pominou-li důvody pro jeho uložení. Přezkum těchto důvodů se provádí z vlastního podnětu ministerstva nebo na žádost některého z účastníků řízení, subvencující země, Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel, případně Ministerstva zemědělství, jedná-li se o zemědělské výrobky.

- 59 -

(2) Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla a) po přijetí závazku podle § 21, nebo b) po zastavení řízení podle § 18, nebo c) pokud při přezkoumání zjistí, že pominuly jiné zákonné důvody pro vybírání vyrovnávacího cla. (3) V rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla uvede datum, od kterého toto clo již nebude vybíráno. (4) Rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění. § 28 Prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla (1) Pokud ministerstvo při přezkoumání na základě zdůvodněného podnětu žadatele nebo z vlastních získaných informací zjistí, že ukončení uplatňování konečného vyrovnávacího cla by vedlo k pokračování nebo opakování dovozu subvencovaného výrobku a jím způsobené újmě, vydá v řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla rozhodnutí o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Podnět k přezkoumání musí být podán nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Přezkoumání musí být ukončeno nejpozději do 12 měsíců ode dne svého zahájení. (2) Ministerstvo vydá rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího cla pouze tehdy, pokud ve lhůtě stanovené ministerstvem vývozce nenavrhne odpovídající závazek. (3) Po dobu řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla může toto clo zůstat v platnosti. Při prodloužení konečného vyrovnávacího cla podle odstavců 1 a 2 může uplatňování tohoto cla přesáhnout 5 let. (4) Rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto rozhodnutí Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění. § 29 Opravné prostředky (1) Proti rozhodnutím vydaným podle § 18 odst. 1, § 23 a § 26 až 28 může účastník řízení podat rozklad ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Podání rozkladu nemá odkladný účinek. Proti ostatním rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona nelze podat rozklad ani nejsou soudně přezkoumatelná.

- 60 (2) Rozhodnutí v řízení o rozkladu se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto rozhodnutí Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění. (3) Účastník řízení nemůže v řízení podle tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ani podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.4) Zákon č. 242/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů §2 (1) Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") je orgánem příslušným podle nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. (2) Orgánem příslušným podle nařízení Komise (ES) č. 1788/2001 je příslušný celní orgán úřad. Zákon č. 361/2000 Sb. ze dne 14. září 2000 o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) § 79 (1) Zastavovat vozidla je oprávněn a) policista ve stejnokroji, b) vojenský policista ve stejnokroji, c) strážník obecní policie ve stejnokroji 1. před přechodem pro chodce k zajištění bezpečného přechodu osob, jestliže to situace na přechodu či stav přecházejících osob vyžaduje, 2. jestliže řidič vozidla nebo přepravovaná osoba je podezřelá ze spáchání přestupku týkajícího se bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, d) zaměstnanec provozovatele dráhy v blízkosti železničního přejezdu, e) účastník dopravní nehody, vyžadují-li to okolnosti podle § 47, f) dopravce podle § 49 odst. 4, g) vedoucí organizovaného útvaru školní mládeže, vedoucí organizované skupiny dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, a průvodce zdravotně postižených osob při přecházení vozovky, h) průvodce vedených nebo hnaných zvířat podle § 60 odst. 6,

- 61 i) zaměstnanec vykonávající práce spojené se správou, údržbou, měřením, opravami a výstavbou pozemní komunikace a k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, označený podle prováděcího právního předpisu, j) osoba pověřená obecním úřadem obce s rozšířenou působností k zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže přes pozemní komunikaci v blízkosti školního zařízení (dále jen "pověřená osoba"); pověřená osoba je povinna při výkonu činnosti být označena podle prováděcího právního předpisu, k) celník 9b) ve stejnokroji při výkonu činností v rozsahu oprávnění stanovených zvláštními právními předpisy 12a). (2) Vozidlo se zastavuje dáváním znamení k zastavení vozidla. Osoby uvedené v odstavci 1 dávají znamení k zastavení vozidla vztyčenou paží nebo zastavovacím terčem a za snížené viditelnosti červeným světlem, kterým pohybují v horním půlkruhu. Z jedoucího vozidla dávají toto znamení kýváním paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem. Policista, celník nebo strážník obecní policie může z jedoucího vozidla zastavovat vozidla i rozsvícením nápisu „STOP“ podle zvláštního právního předpisu 13) ze směru jízdy zastavovaného vozidla, a to zepředu i zezadu. (3) Znamení k zastavení vozidla se musí dávat včas a zřetelně s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích tak, aby řidič mohl bezpečně zastavit vozidlo a aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (4) Pověřenou osobou může být pouze osoba starší 18 let, která je k činnosti podle odstavce 1 písm. j) dostatečně způsobilá. (5) Pověřená osoba musí mít při činnosti podle odstavce 1 písm. j) u sebe pověření vydané obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Pověření musí být časově omezeno, nejdéle na dobu jednoho roku. Na požádání je pověřená osoba povinna prokázat se policistovi platným pověřením. (6) Pověřená osoba může zastavovat vozidla pouze na přechodu pro chodce; kde přechod pro chodce není nebo je neschůdný, smí zastavovat vozidla i na jiném místě na vozovce. (7) Pověřená osoba nesmí zastavovat vozidla v blízkosti křižovatky s řízeným provozem, a to ani na přechodu pro chodce. (8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob označení osob podle odstavce 1 písm. i) a j) a vzor pověření podle odstavce 1 písm. j). Zákon č. 365/2000 Sb. ze dne 14. září 2000 o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů §3 Informační systémy veřejné správy (1) Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních systémů, které

- 62 slouží pro výkon veřejné správy. Jsou jimi i informační systémy zajišťující činnosti podle zvláštních zákonů. 1) (2) Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky (dále jen "orgány veřejné správy"). (3) Zákon se nevztahuje na informační systémy veřejné správy vedené a) zpravodajskými službami; 2) b) Policií České republiky při plnění jejích úkolů; 3) c) celními orgány při plnění jejich úkolů, c) d) orgány činnými v trestním řízení v souvislosti s trestním řízením evidence Rejstříku trestů 3b),

3a)

, s výjimkou

d) e) Policií České republiky a Vězeňskou službou České republiky při poskytování zvláštní ochrany a pomoci ohroženým osobám podle zvláštního právního předpisu 3c), e) f) Ministerstvem financí v rámci činnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; f) g) Národním bezpečnostním úřadem, zpravodajskou službou nebo Ministerstvem vnitra při provádění bezpečnostního řízení a vedení evidencí podle zvláštního zákona 5), g) h) v působnosti Ministerstva obrany, při činnostech vykonávaných podle zvláštních právních předpisů 6), h) i) Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí a Ministerstvem spravedlnosti při zpracování osobních údajů příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu 6a), i) j) správními úřady a orgány územních samosprávných celků v přenesené působnosti při činnostech souvisejících se zajišťováním obrany státu podle zvláštního právního předpisu 6b), j) k) orgány veřejné správy a právnickými osobami, pokud jsou používané výlučně k podpoře krizového řízení 6c). (4) Mají-li informační systémy uvedené v odstavci 3 písm. b) až j) vazby na jiné informační systémy veřejné správy realizované prostřednictvím informačních činností, vztahuje se na ně zákon pouze v rozsahu těchto vazeb, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. (5) Zákon se nevztahuje na provozní informační systémy správců informačních systémů veřejné správy, s výjimkou vazeb provozních informačních systémů na informační systémy veřejné správy. (6) Zákon se rovněž nevztahuje na informační systémy veřejné správy nakládající s utajovanými informacemi 5). (7) Práva a povinnosti správců a provozovatelů informačních systémů při zpracovávání informací v informačních systémech stanovené zvláštními zákony 7) nejsou tímto zákonem dotčeny. (8) Provozovatel je povinen při provozování informačního systému [§ 2 písm. d)] zajišťovat ochranu a bezpečnost informací v rámci provozovaného informačního systému.

- 63 Zákon č. 56/2001 Sb. ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. §5 Centrální registr silničních vozidel (1) Ministerstvo vede centrální registr silničních vozidel, který obsahuje údaje předávané obecními úřady obcí s rozšířenou působností, a registr silničních vozidel členů diplomatické mise. 4) (2) Ministerstvo oznámí do dvou měsíců od zápisu silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla do registru silničních vozidel příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie odejmutí osvědčení o registraci a technického průkazu silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státu Evropské unie. Na žádost příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie vrátí ministerstvo odňaté osvědčení o registraci a technický průkaz tomuto orgánu do 6 měsíců od jejich odejmutí. (3) Ministerstvo zajistí Policii České republiky a celním orgánům výdej informací z centrálního registru vozidel způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob, rozsah a lhůty pro předávání údajů obecními úřady obcí s rozšířenou působností do centrálního registru a zveřejňování statistik registrovaných vozidel.

Zákon č. 86/2002 Sb. ze dne 14. února 2002 o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) § 3a (1) Osoba uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely nebo osoba, která dodává na daňové území České republiky pro dopravní účely motorové benziny nebo motorovou naftu uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie, je povinna zajistit, aby v pohonných hmotách7a), které uvádí do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a jsou dodávány na daňové území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok, bylo obsaženo i minimální množství biopaliv a) od 1. ledna 2008 ve výši 2 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů, b) od 1. září 2007 ve výši 2 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty, c) od 1. ledna 2009 ve výši 3,5 % objemových z celkového množství motorových benzinů

- 64 přimíchaných do motorových benzinů, d) od 1. ledna 2009 ve výši 4,5 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty. (2) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) až d) může osoba uvedená v odstavci 1 splnit i uvedením biopaliva nebo směsného paliva do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely nebo dodáním biopaliva nebo směsného paliva, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie, na daňové území České republiky pro dopravní účely v rozsahu podle odstavce 1. (3) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna vést odděleně evidenci o množství přijatého a vyrobeného benzinu, motorové nafty a jednotlivých druhů biopaliv a směsných paliv a evidenci vyskladněných jednotlivých pohonných hmot s uvedením druhu a podílu biopaliv, které uvádí do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a jsou dodávány na daňové území České republiky pro dopravní účely. Tyto evidence je osoba uvedená v odstavci 1 povinna uzavřít vždy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na uvádění zásob státních hmotných rezerv 7b) do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. (5) Osoba uvedená v odstavci 1, která dováží pohonné hmoty a uvádí je do volného daňového oběhu pro dopravní účely na daňovém území České republiky, nebo osoba, která dodává na daňové území České republiky pro dopravní účely pohonné hmoty uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie, je povinna na formuláři vydaném Generálním ředitelstvím cel s předstihem sdělit celnímu úřadu místně příslušnému podle místa přijetí pohonných hmot místo, datum a čas přijetí pohonných hmot, které podle doprovodných dokladů obsahují biosložku, tak, aby bylo celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství umožněno odebrat vzorek pohonné hmoty a ověřit údaje v jí předložených dokladech. (6) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna každoročně k 31. lednu podat místně příslušnému celnímu úřadu Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely nebo o splnění povinnosti dodání minimálního množství biopaliv na daňové území České republiky pro dopravní účely v pohonných hmotách uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie za uplynulý kalendářní rok (dále jen "hlášení"), obsahující identifikační údaje a údaje z evidencí podle odstavce 3. Hlášení se podává na tiskopisu vydaném Generálním ředitelstvím cel. (7) Osoba uvedená v odstavci 1, která neuvede do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky minimální množství biopaliv pro dopravní účely nebo která v pohonných hmotách, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a dodány na daňové území České republiky, nedodá na daňové území České republiky minimální množství biopaliv pro dopravní účely, je povinna zaplatit poplatek z objemu biopaliv, které měla uvést do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely nebo které měla dodat na daňové území České republiky v pohonných hmotách uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie za uplynulý kalendářní rok.

- 65 -

(8) Zjistí-li celní úřad, že hlášení neobsahuje správné údaje nebo že nebylo podáno vůbec a jsou splněny podmínky pro vznik povinnosti zaplatit poplatek, stanoví jej platebním výměrem, popřípadě dodatečným platebním výměrem. Výše poplatku se stanoví jako součin množství neuvedeného biopaliva podle odstavce 1 v litrech a částky 75 Kč. Poplatek je splatný ve lhůtě pro podání hlášení. (9) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna uvést v dokladu vydaném podle zákona o spotřebních daních7c) druh a obsah biopaliva v pohonné hmotě s přesností na jedno desetinné místo procenta objemových nebo hmotnostních. (10) Poplatek je příjmem státního rozpočtu. Zákon č. 150/2002 Sb. ze dne 21. března 2002 soudní řád správní ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ HLAVA II PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ §7 Příslušnost soudů (1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud. (2) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. (3) Ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody 1a) je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. (4) Ve věcech nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni. (5) K řízení ve věcech týkajících se rozhodovací činnosti orgánů Celní správy České republiky1b) je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni. (5) (6) Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Byla-li věc nesprávně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, vrátí ji

- 66 Nejvyšší správní soud krajskému soudu, který ji postoupil, nebo ji postoupí krajskému soudu věcně a místně příslušnému. (6) (7) Není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány. ______ 1b) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 353/2003 Sb. ze dne 26. září 2003 o spotřebních daních §1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje a) podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen "vybrané výrobky") spotřebními daněmi, b) způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů. (2) Spotřebními daněmi jsou a) daň z minerálních olejů, b) daň z lihu, c) daň z piva, d) daň z vína a meziproduktů a e) daň z tabákových výrobků (dále jen "daň"). (3) Správu daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně (dále jen "plátce"), pokud tento zákon nestanoví jinak a Generální ředitelství cel. §3 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zrušeno b) dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství; pokud jsou však vybrané výrobky v okamžiku vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do některého z celních režimů s podmíněným osvobozením od cla3a) nebo jsou umístěny ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, považuje se dovoz za uskutečněný jejich propuštěním do režimu volného oběhu2) nebo režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení3),

- 67 c) vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu4) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku5) a výstup z daňového území Evropského společenství, d) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, e) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň, f) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 78, 89 a 99), přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; celní ředitelství úřad může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí, g) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu, h) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti6) na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat, i) uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen "uživatel") právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá, případně podle § 53 prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat, j) uvedením do volného daňového oběhu 1. každé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně, 2. každá, i protiprávní, výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně, 3. každý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně, k) daňovou povinností výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny, l) zrušeno m) kódem nomenklatury číselné označení vybraných výrobků uvedené v Nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a Společném celním tarifu,8) ve znění platném k 1. lednu 2002, n) místem pobytu fyzické osoby adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že fyzická osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit celnímu úřadu adresu pro doručování, o) množstvím vybraného výrobku v jednotkách jiných než počet kusů množství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách9) uvedených v § 47, 69, 84 nebo 95 a měřených způsobem podle zvláštního právního předpisu,10)

- 68 p) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného schválený Ministerstvem životního prostředí nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivé palivové směsi těžkých plynových olejů s vodou schválený Ministerstvem životního prostředí, q) daňovým zástupcem právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která je pověřena provozovatelem daňového skladu registrovaným k dani v jiném členském státě zabezpečovat jeho jménem, na základě povolení a za podmínek stanovených v § 23a, povinnosti spojené s přijímáním vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a s jejich uváděním do volného daňového oběhu; daňový zástupce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat; daňový zástupce nesmí být totožný s osobou, která od něj má vybrané výrobky jím uvedené do volného daňového oběhu nabýt, r) daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která na základě povolení vydaného celním úřadem zastupuje fyzickou nebo právnickou osobu, která zasílá fyzické osobě na daňové území České republiky z jiného členského státu vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v tomto členském státě; daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze osoba, která není totožná s fyzickou osobou, které jsou vybrané výrobky zasílány; daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků vykonává tuto činnost podle podmínek stanovených v § 33 a 33a, s) výrobou proces, při kterém 1. vybraný výrobek vznikne, 2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně; výrobou podle tohoto bodu není smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích10a), 3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury; výrobou podle tohoto bodu není smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích10a), t) bankovní zárukou podle tohoto zákona se rozumí záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem. § 13 Zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (1) S výjimkou případů podle § 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 3 až 7, § 73 odst. 2, § 87 a 98 lze vybrané výrobky přijímat a užívat pouze na základě zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen "zvláštní povolení"), které na návrh vydává celní úřad. O vydání zvláštního povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu. (2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

- 69 b) popis místa uskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím, c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků, d) účel použití a předpokládané množství roční spotřeby vybraných výrobků, e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) dodavatele, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků, f) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí, g) zrušeno h) očekávaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí, a místo odeslání, i) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, j) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou, k) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,18) který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, nejedná-li se o uživatele, který se do těchto rejstříků nezapisuje, l) evidenční číslo uživatele, pokud již bylo celním ředitelstvím úřadem navrhovateli přiděleno. (3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, kdyby nebyl osvobozen. (4) Celní ředitelství úřad si vyžádá podle zvláštního právního předpisu19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v

- 70 České republice, vyžádá si celní ředitelství úřad výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4. (6) Celní ředitelství úřad rozhodne o vydání zvláštního povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství úřad vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (7) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů se pro účely tohoto zákona považuje takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta, úrok z prodlení nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší; opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů je jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu. (8) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (9) Celní ředitelství úřad prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství úřad návrh odloží. (10) Celní ředitelství úřad ve zvláštním povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), g) a h). (11) Celní ředitelství úřad může ve zvláštním povolení stanovit další podmínky zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití. (12) Celní ředitelství úřad rozhodne o návrhu na vydání zvláštního povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán Generální ředitelství cel. Nemůže-li celní ředitelství úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (13) Rozhodnutí o vydání zvláštního povolení vyhotoví celní ředitelství úřad ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno uživateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro uživatele, třetí dodavateli vybraných výrobků a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele vybraných výrobků. (14) Celní ředitelství úřad v souvislosti s vydáním prvního zvláštního povolení přidělí uživateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (15) V rozhodnutí o zvláštním povolení stanoví celní ředitelství úřad dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Zvláštní povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 73); to neplatí, jde-li o zvláštní povolení týkající se lihu, v němž lze stanovit platnost pouze do konce kalendářního roku, v němž bylo zvláštní povolení vydáno. (16) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání zvláštního povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.

- 71 (17) O vydání nového zvláštního povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího zvláštního povolení, pokud hodlá nepřerušeně přijímat vybrané výrobky osvobozené od daně. (18) Uživatel je povinen oznámit celnímu ředitelství úřadu každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) nebo b) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. c), d), e), g) nebo h) je uživatel povinen oznámit předem. (19) Dojde-li ke změně a) sídla nebo místa pobytu uživatele, b) předpokládaného množství roční spotřeby vybraných výrobků, c) sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, nebo d) místa vydání vybraných výrobků, celní ředitelství úřad vydá rozhodnutí o změně původního zvláštního povolení. (20) Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených ve zvláštním povolení, celní ředitelství úřad rozhodne o vydání nového zvláštního povolení a o odejmutí zvláštního povolení předchozího. Zanikne-li původní zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového zvláštního povolení celní ředitelství úřad rozhodne o odejmutí původního zvláštního povolení. (21) Pokud zvláštní povolení zaniklo uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, a uživatel nepožádal o vydání nového zvláštního povolení podle odstavce 17 a pokud tento uživatel ještě skladuje vybrané výrobky získané na základě tohoto zaniklého zvláštního povolení, může je užívat i po zániku platnosti tohoto povolení až do vyčerpání zásob za podmínky, že a) provede bezodkladně za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu, nejpozději do 5 kalendářních dní poté, co zvláštní povolení zaniklo, inventarizaci uvedených vybraných výrobků a její výsledek oznámí nejpozději následující pracovní den celnímu úřadu příslušnému místu, ve kterém jsou tyto vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zaniklého zvláštního povolení umístěny, b) uvedené vybrané výrobky budou užívány pouze pro účely a za podmínek, které byly uvedeny v zaniklém zvláštním povolení, na jehož základě byly uživatelem odebrány. (22) Zvláštní povolení zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, b) zánikem právnické osoby, je-li uživatel právnickou osobou, c) úmrtím uživatele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení uživatele za mrtvého, d) dnem, kdy pro prostorově ohraničené místo [§ 3 písm. f)], ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení, nabude právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20, e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek uživatele, nebo f) dnem zániku živnostenského oprávnění.21) (23) Celní ředitelství úřad odejme zvláštní povolení, jestliže

- 72 a) vybraný výrobek byl použit na jiné účely, než které byly ve zvláštním povolení uvedeny, a uživatel z tohoto vybraného výrobku nezaplatil daň, b) uživatel neplní podmínky stanovené zvláštním povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40), c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo zvláštní povolení vydáno, a uživatel nepožádal o jeho změnu, d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání zvláštního povolení nebyl uskutečněn nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto zvláštního povolení, nebo e) uživatel o to požádá. (24) Zanikne-li zvláštní povolení nebo je-li zvláštní povolení odejmuto, uživatel provede za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu bezodkladně, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň, pokud se nejedná o případ podle odstavce 21. V případě podle odstavce 22 písm. c) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, zaniklo-li zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo bylo-li podle odstavce 20 odejmuto, pokud bylo téže osobě z těchto důvodů vydáno zvláštní povolení nové. (25) Další podmínky týkající se zvláštního povolení upravuje § 53 pro minerální oleje, § 73 pro líh, § 87 pro pivo a § 98 pro víno. § 15 Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit (1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu,22) (dále jen "osoba požívající výsad a imunit") rozumí: a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen "konzulární úřad"), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států, b) zvláštní mise, c) zastupitelství mezinárodní organizace, d) orgány Evropských společenství, e) člen diplomatické mise23) nebo konzulárního úřadu24) se sídlem na daňovém území České republiky, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služebné osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu na daňovém území České republiky, f) úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území České republiky, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,

- 73 g) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní žije ve společné domácnosti na daňovém území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí. (2) Zaplacená daň se vrací a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, a jejímu členu uvedenému v odstavci 1 písm. e), včetně jeho rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu, b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a jeho rodinným příslušníkům podle odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok, c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok, d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo pobytu mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok, e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak, f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) bez omezení, g) osobě uvedené v odstavci 1 písm. f), včetně jejích rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak. (3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavci 2 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobám požívajícím výsad a imunit uplatňujícím nárok na vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká. (4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti u osob podle odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání. (5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) až g) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu. (6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 2 písm. a) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o

- 74 prodeji podle odstavce 8 odpovídá principu vzájemnosti. Ostatním osobám požívajícím výsad a imunit uvedeným v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. (7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5, pokud tento zákon nestanoví jinak. (8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je větší než množství uvedené v § 4 odst. 3, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje: a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou, b) název, popřípadě jméno a příjmení kupujícího, c) název a množství vybraných výrobků, d) datum vystavení dokladu, e) datum uskutečnění prodeje, f) sazbu daně, g) výši daně, h) výši ceny včetně daně. (9) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Po tomto datu nelze již nárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) podává daňové přiznání nejdříve první den po skončení kalendářního roku, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. (10) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat. (11) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) kalendářní měsíc, u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) kalendářní rok a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí. (12) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto: a) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a) a zvláštní mise podle odstavce 1 písm. b) se sídlem na daňovém území České republiky podávají daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,

- 75 b) člen diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a), c) zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky, d) orgán Evropských společenství se sídlem na daňovém území České republiky podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu místně příslušnému podle jeho sídla na daňovém území České republiky, e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. f), včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky, f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a), včetně jejich členů podle odstavce 1 písm. e) se sídlem v jiném členském státu, podávají daňové přiznání celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1 Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu. g) orgán Evropských společenství se sídlem v jiném členském státu podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1 Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu. (13) Osobě požívající výsad a imunit s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, celní úřad vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené celním úřadem vady nebo pochybnosti odstranila. Daň celní úřad nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání. (14) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém příslušný celní úřad žádost o vrácení daně obdržel. (15) Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14 a 54 až 57. § 20 Povolení k provozování daňového skladu (1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení, které vydává celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu na návrh celní úřad. (2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou, b) seznam navrhovaných daňových skladů a seznam daňových skladů, k jejichž provozování již bylo povolení vydáno, c) technická dokumentace, popis daňového skladu s připojeným náčrtem včetně uvedení druhu daňového skladu a jeho umístění, popis způsobu zabezpečení vybraných výrobků před

- 76 neoprávněným použitím, popis měřicích zařízení a prohlášení o způsobu zajištění jejich ověřování nebo kalibrací, návrh dne založení daňového skladu, d) technologický popis postupu výroby vybraných výrobků s uvedením zpracovávaných surovin, popis výrobků, které mají být vyrobeny, vlastností rozhodných pro jejich zdanění, vedlejších výrobků a případně odpadu a předpokládaný roční objem výroby, zpracování, skladování a prodeje vybraných výrobků, jedná-li se o podnik na výrobu vybraných výrobků, nebo popis a předpokládaný roční objem skladovaných vybraných výrobků, jejich zpracování a prodeje, jedná-li se o sklad vybraných výrobků, e) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí, f) zrušeno g) předpokládaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí, h) zrušeno i) předpokládané určení prodávaných vybraných výrobků, zda budou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně, uvedeny do volného daňového oběhu, nebo dodávány osvobozené od daně a zda jsou určeny pro dodání na daňové území České republiky, do členských zemí nebo do třetích zemí, j) popis zvláštních operací v rámci zpracování vybraných výrobků, například aditivace, barvení a značkování, k) způsob zajištění daně, l) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, m) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou, n) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků vyráběných, zpracovávaných, skladovaných, přijímaných, odesílaných nebo užívaných pro vlastní spotřebu a účel užití, o) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní. (3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. n) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena. (4) Celní ředitelství úřad si vyžádá podle zvláštního právního předpisu19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

- 77 (5) Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní ředitelství úřad výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4. (6) Celní ředitelství úřad rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství úřad vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (7) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (8) Celní ředitelství úřad prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství úřad návrh odloží. (9) Celní ředitelství úřad stanoví pro každý daňový sklad výši zajištění daně a vydá povolení k provozování daňového skladu pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň podle § 21. (10) Celní ředitelství úřad vydává samostatné povolení pro každý daňový sklad a uvádí v něm skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), j) a n), s výjimkou technické dokumentace a s výjimkou technologického popisu postupu výroby vybraných výrobků. (11) Celní ředitelství úřad může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití. (12) Celní ředitelství úřad při vydání povolení přidělí každému daňovému skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (13) Celní ředitelství úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán Generální ředitelství cel. Nemůže-li celní ředitelství úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (14) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu nevyhovuje, musí být odůvodněno. (15) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní od jejího vzniku. Celní úřad místně příslušný daňovému skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství. (16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu provozovatele daňového skladu, údajů o provozovaných daňových skladech podle odstavce 2 písm. b), měřicích zařízení, množství

- 78 vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, celní ředitelství úřad rozhodne o změně původního povolení. (17) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství úřad rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. (18) Povolení k provozování daňového skladu zaniká a) zánikem právnické osoby, je-li plátce právnickou osobou, b) úmrtím plátce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení provozovatele za mrtvého, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek plátce, nebo d) dnem zániku živnostenského oprávnění.21) (19) Celní ředitelství úřad povolení k provozování daňového skladu odejme, jestliže a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno, b) plátce po udělení povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 6, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 37 a 38), nebo jinak porušuje povinnosti provozovatele daňového skladu a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě nebo nejsou splněny podmínky zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím uvedené v povolení, c) plátce o odnětí povolení požádá, d) plátce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně neprovozuje daňový sklad, nebo e) plátce ani na výzvu celního úřadu ve stanovené lhůtě nedoplní zajištění daně. (20) Pokud je plátci, který je provozovatelem dvou či více daňových skladů, odejmuto povolení k provozování některého daňového skladu podle odstavce 19 písm. b), odejmou se mu také povolení k provozování ostatních daňových skladů. (21) Bylo-li povolení k provozování daňového skladu odejmuto podle odstavce 19 písm. b), d), e) nebo podle odstavce 20, může být takovému provozovateli daňového skladu vydáno nové povolení k provozování daňového skladu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu. (22) Zanikne-li povolení k provozování daňového skladu nebo je-li toto povolení odejmuto, a) plátce provede za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu místně příslušném daňovému skladu, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází, ve stejné lhůtě, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň; v případě podle odstavce 18 písm. b) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; celní úřad, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází, může v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k rozsahu zásob, prodloužit lhůtu k provedení inventarizace zásob vybraných výrobků, nejdéle však na 10 kalendářních dní. Neníli inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází. Inventarizace nemusí být provedena, bylo-li v souvislosti se změnou údajů podle odstavce 17 vydáno povolení nové,

- 79 b) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství, c) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství. (23) Další náležitosti návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 61 a pro tabákové výrobky v § 117. § 21 Zajištění daně (1) Zajištění daně může být poskytnuto a) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky, b) bankovní zárukou, nebo c) ručením, pokud osobu ručitele povolí celní ředitelství nebo celní úřad. (2) Má-li být daň zajištěna ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině. (3) Jestliže dlužník nezaplatí daň v zákonné lhůtě její splatnosti, celní úřad jej vyzve k jejímu zaplacení. Byla-li daň zajištěna ručením, zašle celní úřad tuto výzvu ručiteli na vědomí. (4) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti. (5) Byla-li daň zajištěna ručením, celní úřad vyzve ručitele ke splnění ručitelského závazku, pokud není daň zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství, vydaná podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, byla marná. (6) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi jsou naplněny až 16. dnem po doručení výpovědi celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství. Ručitel však ručí za všechny závazky k placení spotřební daně, které v období od okamžiku nabytí účinnosti povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou. (7) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 77), a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje, b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a),

- 80 c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) nebo b). (8) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 7 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen. Za den založení daňového skladu se považuje den, kdy povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. (9) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat celnímu úřadu podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků. (10) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 7 za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet tří dvanáctin výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce, a tří dvanáctin výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně ve lhůtě 10 dní ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech, kdy bylo podle odstavce 12 povoleno snížení výše zajištění daně nebo od zajištění daně bylo upuštěno. Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit celnímu úřadu vznik povinnosti zvýšit zajištění daně. (11) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může prostřednictvím celního úřadu příslušného daňovému skladu požádat celní ředitelství požádat celní úřad o snížení zajištění daně. Celní ředitelství Celní úřad rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena, pokud byla daň zajištěna složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, celní úřad rozdíl na zajištění daně vrátí provozovateli daňového skladu do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně. (12) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. Celní ředitelství úřad může povolit snížení zajištění daně nebo povolit upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o daňové spolehlivosti žadatele, s tím, že žadatel vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým finančním závazkům a aktivně spolupracuje s celními orgány. Žadatel prokazuje svoji daňovou spolehlivost, dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních povinností a schopnost dostát závazkům způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. (13) Rozhodnutí, kterým celní ředitelství úřad povolí snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, se vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku ode dne vydání tohoto povolení. O vydání nového povolení je provozovatel daňového skladu nebo navrhovatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud chce, aby mu bylo poskytnuto nepřerušeně snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí. Celní ředitelství úřad rozhodne o návrhu na snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní. Nelze-li

- 81 vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Generální ředitelství cel. Nemůže-li celní ředitelství úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodů uvědomit. (14) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží. (15) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, a to do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny. Celní úřad u provozovatele daňového skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství. (16) Celní ředitelství úřad může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno. (17) Zajištění daně dále upravují § 58, 77 a 90. § 21a Povolení ručitele (1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem celním ředitelstvím nebo celním úřadem. (2) Ručitelem nemůže být a) dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka, b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení 5 % nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka, c) příslušník rodiny dlužníka. (3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní ředitelství úřad, které také rozhoduje o povolení k provozování daňového skladu. Povolení zajistit daň ručením je součástí povolení k provozování daňového skladu. (4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní úřad místně příslušný daňovému skladu, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad odeslání, pokud zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování daňového skladu. (5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do výše zaručené částky uvedené v záruční listině. (6) Celní ředitelství nebo celní úřad nevydá povolení ručit nebo takové povolení ručiteli odejme v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské závazky.

- 82 (7) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny je oprávněn požadovat po žadateli o povolení ručitele informace týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladu podává žádost o snížení zajištění daně nebo o upuštění od poskytnutí zajištění daně. (8) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního ředitelství úřadu o odejmutí povolení se doručí provozovateli daňového skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (9) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením pro dopravu vybraných výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění daně při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního úřadu o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení nemá odkladný účinek. (10) Zjistí-li kterýkoli orgán celní správy celní orgán nebo územní finanční orgán skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské závazky ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění celnímu orgánu úřadu, který vydal povolení k ručení. § 22 Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků (1) Oprávněný příjemce může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu na návrh celním úřadem. (2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou, b) předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně, c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně, d) čestné prohlášení navrhovatele, že neporušuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí, e) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, f) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou, g) sdělení o způsobu zajištění daně,

- 83 h) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku, 18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní. (3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena. (4) Celní ředitelství úřad si vyžádá podle zvláštního právního předpisu19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. 5) Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní ředitelství úřad výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4. (6) Celní ředitelství úřad rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství úřad vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (7) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (8) Celní ředitelství úřad prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství úřad návrh odloží. (9) Celní ředitelství úřad stanoví výši zajištění daně a vydá povolení opakovaně přijímat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 obdobně. (10) Celní ředitelství úřad v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b) a c). (11) Celní ředitelství úřad může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití. (12) Celní ředitelství úřad při vydání povolení přidělí každému oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (13) Celní ředitelství úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán Generální ředitelství cel. Nemůže-li celní ředitelství úřad

- 84 rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (14) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno. (15) Oprávněný příjemce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství celnímu úřadu každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením oprávněného příjemce postoupí celnímu ředitelství. (16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu oprávněného příjemce podle odstavce 2 písm. a) a údajů podle odstavce 2 písm. b), celní ředitelství úřad rozhodne o změně původního povolení. (17) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství úřad rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. (18) Povolení zaniká a) zánikem právnické osoby, je-li oprávněný příjemce právnickou osobou, b) úmrtím oprávněného příjemce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení oprávněného příjemce za mrtvého, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek oprávněného příjemce, nebo d) dnem zániku živnostenského oprávnění.21) (19) Celní ředitelství úřad odejme povolení oprávněnému příjemci, jestliže a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno, b) oprávněný příjemce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 6, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 39), nebo jinak porušuje povinnosti oprávněného příjemce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě, c) oprávněný příjemce o odnětí povolení požádá, nebo d) oprávněný příjemce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky. (20) Pokud je oprávněnému příjemci, kterému bylo vydáno více povolení oprávněného příjemce, odejmuto některé z těchto povolení podle odstavce 19 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení oprávněného příjemce. (21) Bylo-li povolení oprávněnému příjemci odejmuto podle odstavce 19 písm. b) nebo d), může být takovému oprávněnému příjemci vydáno nové povolení oprávněného příjemce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení oprávněného příjemce. To se týká i odejmutí povolení oprávněného příjemce podle odstavce 20. (22) Zanikne-li povolení oprávněného příjemce nebo je-li toto povolení odejmuto, a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,

- 85 b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství. (23) Další podmínky, které se týkají opakovaného přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, jsou stanoveny v § 109. (24) Další náležitosti návrhu na vydání povolení pro opakované přijímání minerálních olejů jsou stanoveny v § 62. § 23a Daňový zástupce (1) Provozovatel daňového skladu registrovaný k dani v jiném členském státě se může nechat na daňovém území České republiky zastupovat svým daňovým zástupcem [§ 3 písm. q)] jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím na návrh celním úřadem. Návrh na vydání povolení podává právnická nebo fyzická osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem, prostřednictvím místně příslušného celního úřadu. V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo nebo místo pobytu, údaje o registraci k dani provozovatele daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě, potvrzené jemu příslušným správcem daně, a registrační číslo ke spotřebním daním 27a), b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou, c) plná moc k zastupování podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní27b) udělená provozovatelem daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě navrhovateli a písemné prohlášení navrhovatele, že plnou moc přijímá; prohlášení navrhovatele, že plnou moc přijímá, musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, d) předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně, e) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně, f) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, g) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou, h) sdělení o způsobu zajištění daně, i) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm navrhovatel zapsán; výpis nesmí být starší více než 30 kalendářních dní.

- 86 (2) Název vybraného výrobku podle odstavce 1 písm. e) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena. (3) Celní ředitelství úřad rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství úřad vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (4) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (5) Celní ředitelství úřad prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství úřad návrh odloží. (6) Celní ředitelství úřad vydá povolení, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 a 21a obdobně. (7) Celní ředitelství úřad v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 1 písm. a), b) a e). (8) Celní ředitelství úřad může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití. (9) Celní ředitelství úřad při vydání povolení přidělí každému daňovému zástupci evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (10) Celní ředitelství úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán Generální ředitelství cel. Nemůže-li celní ředitelství úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (11) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno. (12) Daňový zástupce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství celnímu úřadu každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením daňového zástupce postoupí celnímu ředitelství. (13) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 1 písm. a) nebo b), celní ředitelství úřad rozhodne o změně původního povolení. (14) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství úřad rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. (15) Povolení zaniká a) zánikem právnické osoby, je-li daňový zástupce právnickou osobou, b) úmrtím daňového zástupce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení daňového zástupce za mrtvého,

- 87 c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele, nebo d) dnem zániku živnostenského oprávnění 21), e) odvoláním plné moci pro daňového zástupce provozovatelem daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě, který tuto plnou moc udělil, nebo f) vypovězením plné moci daňovým zástupcem. (16) Celní ředitelství úřad odejme povolení, jestliže a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno, b) daňový zástupce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 39a), nebo jinak porušuje povinnosti daňového zástupce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě, c) daňový zástupce o odnětí povolení požádá, nebo d) daňový zástupce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky. (17) Pokud je daňovému zástupci, kterému bylo vydáno více povolení daňového zástupce, odejmuto některé z těchto povolení z důvodu uvedeného v odstavci 16 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení daňového zástupce. (18) Bylo-li povolení daňovému zástupci odejmuto podle odstavce 16 písm. b) nebo d), může být takovému daňovému zástupci vydáno nové povolení daňového zástupce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení daňového zástupce. To se týká i odejmutí povolení daňového zástupce podle odstavce 17. (19) Zanikne-li povolení daňového zástupce nebo je-li toto povolení odejmuto, a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství, nebo b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství. (20) Další podmínky, které se týkají přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně daňovým zástupcem, jsou stanoveny v § 109a. (21) Další náležitosti návrhu na vydání povolení podle § 23a jsou pro minerální oleje stanoveny v § 62a. § 24 Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky (1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat z daňového skladu do jiného daňového skladu pouze s průvodním dokladem (§ 26), pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavec 4, § 58a odst. 2, § 59 odst. 4 a § 100). (2) Vybrané výrobky lze dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytne zajištění daně na dopravované vybrané výrobky, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58). Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro provozování odesílajícího daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků. O použití zajištění daně pro provozování odesílajícího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne celní úřad místně příslušný

- 88 tomuto daňovému skladu, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Celní úřad, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad, může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytl dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. V případě dovozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (§ 34 odst. 2) poskytuje zajištění daně provozovatel přijímajícího daňového skladu. (3) Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvědomit o tom celní úřad, který je místně příslušný daňovému skladu v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází, ze kterého má být doprava zahájena; doprava vybraných výrobků může být zahájena jen se souhlasem tohoto celního úřadu. Celní úřad vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků ; souhlas s dopravou vybraných výrobků se vydá bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 a podmínka označení vybraných výrobků (§ 41 odst. 7). Celní úřad může Celní úřad, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází, může stanovit lhůtu, ve které mají být vybrané výrobky dopraveny do přijímajícího daňového skladu, a trasu, po které mají být vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány. (4) Celní úřad místně příslušný daňovému skladu, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází, je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu. V případě dopravy mezi dvěma daňovými sklady téhož provozovatele v působnosti celního úřadu místně příslušného pro tyto daňové sklady může uvedený, v jehož územní působnosti se tyto daňové sklady nachází, může tento celní úřad povolit dopravu bez průvodního dokladu. (5) Doprava vybraných výrobků je ukončena jejich přijetím v přijímajícím daňovém skladu a jejich umístěním v tomto daňovém skladu. Vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v daňovém skladu. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava vybraných výrobků byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení potvrzeného průvodního dokladu nebo po oznámení ukončení dopravy celním úřadem místně příslušným pro daňový sklad, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla. (6) Pokud se změní během dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně místo určení nebo provozovatel přijímajícího daňového skladu, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen bezodkladně oznámit tuto změnu celnímu úřadu, který povolil zahájení dopravy. Provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen rovněž bezodkladně zajistit zaznamenání změny na zadní straně průvodního dokladu. § 25 Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat mezi členskými státy pouze s průvodním dokladem, pokud vybrané výrobky jsou

- 89 a) dopravovány z daňového skladu umístěného v jiném členském státě provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci, jimž bylo vydáno povolení na daňovém území České republiky, b) dopravovány z daňového skladu umístěného na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci do jiného členského státu, nebo c) dopravovány z daňového skladu umístěného v jiném členském státě přes daňové území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci do jiného členského státu. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 3 písm. h), musí provozovatel odesílajícího daňového skladu připojit k průvodnímu dokladu doklad o zajištění daně oprávněným příjemcem; tento doklad musí být potvrzen příslušným správcem daně. (2) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány z daňového skladu umístěného na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci v jiném členském státě, provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Zajištění musí být platné pro všechny členské státy. Celní úřad může na žádost provozovatele daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. Ve věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle § 24 odst. 2. (3) Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvědomit celní úřad, který je místně příslušný daňovému skladu v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad, ze kterého má být doprava zahájena; doprava vybraných výrobků může být zahájena jen se souhlasem tohoto celního úřadu. Celní úřad, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází, vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků bezodkladně poté, co je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 a podmínka o označení vybraných výrobků (§ 41 odst. 7). Celní úřad, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází, může stanovit lhůtu, ve které má být doprava v režimu podmíněného osvobození od daně ukončena, a trasu, po které mají být vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány. (4) Celní úřad místně příslušný daňovému skladu, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází, je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu. (5) Vybrané výrobky musí být bezodkladně a) dopraveny z odesílajícího daňového skladu na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci do jiného členského státu, nebo b) přijaty do daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem na daňovém území České republiky. (6) Přijetím dopravovaných vybraných výrobků v přijímajícím daňovém skladu a jejich umístěním v tomto daňovém skladu nebo přijetím dopravovaných vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem je doprava mezi členskými státy ukončena. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení

- 90 potvrzeného průvodního dokladu nebo po oznámení o ukončení dopravy celním úřadem místně příslušným pro daňový sklad, jímž byly vybrané výrobky přijaty, nebo u oprávněného příjemce nebo daňového zástupce celním úřadem místně příslušným místu přijetí vybraných výrobků, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad, jímž byly vybrané výrobky přijaty, nebo v jehož územní působnosti se nachází místo přijetí vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem, a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla. (7) Pokud se změní během dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně místo určení, přijímající provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce, postupuje se podle § 24 odst. 6. § 26 Průvodní doklad pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Potvrzením přijetí vybraných výrobků na průvodním dokladu provozovatelem přijímajícího daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem přechází odpovědnost za porušení režimu podmíněného osvobození od daně na provozovatele přijímajícího daňového skladu, oprávněného příjemce nebo daňového zástupce. (3) Místo průvodního dokladu může být použit a) při dopravě přes nebo na území členských států jednotný doklad podle příslušného předpisu Evropských společenství, 28) nebo b) při dopravě přes území jedné nebo více třetích zemí karnet TIR nebo karnet ATA. (4) Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo během dopravy a nebyly způsobeny nepředvídatelnou a neodvratitelnou událostí a nejedná se o přirozené úbytky, celní úřad příslušný přijímajícímu daňovému skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci, v jehož územní působnosti se nachází přijímající daňový sklad, místo přijetí vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňový zástupce, vyznačí na rubu vyhotovení průvodního dokladu, které se vrací odesílajícímu daňovému skladu. (5) Provozovatel odesílajícího daňového skladu vyhotoví průvodní doklad v pěti vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2, 3, 4 a 5. Vyhotovení č. 1 je určeno pro odesílající daňový sklad, vyhotovení č. 2, 3 a 4 odevzdá dopravci vybraných výrobků a vyhotovení č. 5 si ponechá celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad, z kterého je doprava zahájena. (6) Neobsahuje-li průvodní doklad vady, celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad, z kterého je doprava zahájena, vyznačí bezodkladně na vyhotovení č. 1 souhlas se zahájením dopravy. Pokud tento celní úřad vydal rozhodnutí, že souhlas se zahájením dopravy je oprávněn vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu, vydá určenému zaměstnanci služební razítko pro vydávání souhlasu se zahájením dopravy. (7) Přijímající daňový sklad, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce si ponechá vyhotovení č. 2 a na vyhotoveních č. 3 a 4 potvrdí příjem vybraných výrobků. (8) Provozovatel přijímajícího daňového skladu odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a č. 4 celnímu úřadu místně

- 91 příslušnému pro daňový sklad, v jehož územní působnosti se přijímající daňový sklad nachází; oprávněný příjemce nebo daňový zástupce odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a č. 4 celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. Celní, v jehož územní působnosti se nachází místo přijetí vybraných výrobků. Tento celní úřad ověří správnost a platnost údajů na vyhotovení č. 3 a zašle jej zpět přijímajícímu daňovému skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci a zároveň uvědomí celní úřad místně příslušný daňovému skladu, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad, ze kterého byla doprava zahájena, o dni ukončení dopravy vybraných výrobků. Provozovatel přijímajícího daňového skladu, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce odešle nejpozději následující pracovní den po obdržení ověřeného vyhotovení č. 3 toto vyhotovení odesílajícímu daňovému skladu. (9) Celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, oznámí ukončení dopravy vybraných výrobků celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad, z kterého byla doprava zahájena, a to nejpozději do 15 kalendářních dní po přijetí potvrzeného vyhotovení č. 4. V případě přijetí vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem postupuje celní úřad místně příslušný místu přijetí vybraných výrobků, v jehož územní působnosti se nachází místo přijetí vybraných výrobků, obdobně. (10) V případě, že je průvodní doklad vytvořen elektronickým nebo automatizovaným zpracováním dat, může celní úřad místně příslušný pro odesílající daňový sklad, v jehož územní působnosti se nachází odesílající daňový sklad, rozhodnout, aby provozovatel odesílajícího daňového skladu nahradil v poli č. 24 průvodního dokladu vlastnoruční podpis otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze II příslušného předpisu Evropských společenství 29). V návrhu na vydání tohoto rozhodnutí se provozovatel odesílajícího daňového skladu zaváže nést odpovědnost za všechna rizika spojená s dopravou vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území Evropského společenství za použití průvodního dokladu, který nese otisk zvláštního razítka. (11) zrušen (12) Vzor průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství. 29) § 28 Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy (1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, pokud tento zákon nestanoví jinak, jestliže vybrané výrobky nejsou ve stanovené lhůtě a) dopraveny do daňového skladu a přijaty daňovým skladem, přijaty oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem, b) předloženy celnímu úřadu určení a není pro ně navrženo jiné celně schválené určení, nebo c) vyvezeny. (2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události a celní úřad místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu, v jehož územní působnosti se nachází odesílající daňový sklad, byl o této události

- 92 bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daně. (3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 28 odst. 8). (4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky. (5) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy z daňového skladu umístěného v jiném členském státě a není možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky. (6) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém se nachází odesílající daňový sklad, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky. (7) Byly-li vybrané výrobky odeslány z daňového skladu na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci, daňovému zástupci nebo na výstupní pohraniční celní úřad v jiném členském státě a přijímající provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce neprokáže nebo výstupní pohraniční celní úřad nepotvrdí ve lhůtě 4 měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky a) byly dodány na místo určení, b) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události, nebo c) nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a), b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný daňovému skladu, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad, ze kterého byla doprava zahájena, nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. (8) Pokud celní úřad ve lhůtě tří let ode dne odeslání vybraných výrobků zjistí, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně při dopravě, oznámí tuto skutečnost provozovateli odesílajícího daňového skladu. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu prokáže, že o porušení režimu podmíněného osvobození od daně nevěděl ani nemohl vědět, poskytne se mu lhůta 4 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení o porušení, aby prokázal, že došlo ke splnění podmínek stanovených v odstavci 7 písm. a) až c), jinak se odeslané vybrané výrobky považují za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. (9) Povinnost daň přiznat a zaplatit má provozovatel odesílajícího daňového skladu. Společně a nerozdílně odpovídá za daň s provozovatelem odesílajícího daňového skladu provozovatel přijímajícího daňového skladu, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce na daňovém území České republiky, pokud vybrané výrobky již před vznikem této povinnosti nabyl, a dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud poskytl na místo provozovatele odesílajícího daňového skladu zajištění daně. Osoba, která vyňala vybrané výrobky během

- 93 dopravy z režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, ručí společně a nerozdílně za daň. (10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne vydání průvodního dokladu, že nedošlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání podle § 14 odst. 6. K tomuto daňovému přiznání musí být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku. § 32 Doprava vybraných výrobků pro osobní spotřebu (1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně. Pro tyto výrobky se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13. (2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo pro osobní spotřebu, celní úřad nebo celní ředitelství vezme v úvahu a) skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané výrobky nabyla, b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy, c) doklady k vybraným výrobkům, d) množství a povahu vybraných výrobků. (3) Dá-li si fyzická osoba dopravit vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vybrané výrobky nabyté pro účely podnikání s výjimkou drobných zásilek neobchodního charakteru zasílaných fyzickými osobami fyzickým osobám. Při posouzení, zda se jedná o drobnou zásilku neobchodního charakteru, se použije ustanovení odstavce 2 a § 4 odst. 3 obdobně. Vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru, jsou osvobozeny od daně a pro jejich přijímání se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13. (4) Množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu je množství menší, než je uvedeno v § 4 odst. 3 tohoto zákona. (5) Celní úřad může rozhodnout o tom, že za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu lze považovat i větší množství, než je uvedené v odstavci 4, pokud to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2. § 36 Prodej za ceny bez daně

- 94 (1) Vybrané výrobky lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z daňového území Evropského společenství. Tranzitní prostor vymezuje rozhodnutím celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází. (2) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně. (3) Vybrané výrobky lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků a cena. (4) Povolení vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel. (5) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou, b) označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně, c) název, popřípadě označení prodávaných vybraných výrobků, d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách podle odstavce 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel, e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku, den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

18)

který nesmí být v

f) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní. (6) Celní ředitelství úřad, v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází, si vyžádá podle zvláštního právního předpisu 19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Celní úřad, v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází, vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu 20) . (8) Celní úřad, v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází, rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci

- 95 rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán Generální ředitelství cel. Nemůže-li tento celní úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (9) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad, v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází, stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány bez daně. (10) Celní úřad, v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází, je oprávněn v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků v prostorách podle odstavce 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých jsou vybrané výrobky skladovány před jejich umístěním do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel. (11) Celní úřad, v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází, při vydání povolení přidělí každému držiteli povolení evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (12) Držitel povolení je povinen nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu, v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází, každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 5. V případě změny sídla, popřípadě místa pobytu, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů vybraných výrobků tento celní úřad rozhodne o změně povolení. V případě změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, tento celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení. (13) Povolení zaniká a) zánikem právnické osoby, je-li držitel právnickou osobou, b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele, nebo d) dnem zániku živnostenského oprávnění. 21) (14) Celní úřad, v jehož územní působnosti se mezinárodní letiště nachází, povolení odejme, jestliže a) se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu, b) držitel o to požádá, nebo c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem 13) nebo podmínky uvedené v povolení. § 37 Evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků (1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) je povinen vést evidenci vybraných výrobků a) vyrobených nebo zpracovaných v podniku na výrobu vybraných výrobků,

- 96 b) převzatých do podniku na výrobu vybraných výrobků, c) vydaných z podniku na výrobu vybraných výrobků, d) použitých pro vlastní spotřebu. (2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků, b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků dovezených též identifikační údaje deklaranta,32) je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění dovezených vybraných výrobků do režimu volného oběhu, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b), § 54 odst. 2 a § 78 odst. 6 a 7, c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách, datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů jeho domácnosti33) a osob jemu blízkých,33) jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich domácností a osob jim blízkých, d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační údaje dopravce, e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do režimu vývozu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta, f) údaje, které jsou uvedeny v průvodním dokladu (§ 26). (3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání, převzetí nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené celním ředitelstvím úřadem. (4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena. § 41 Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství (1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny je oprávněn kontrolovat plnění podmínek povolení uvedených v § 13, 20, 21a, 22, 23, 23a, 33a, 36 a 60a. (2) Celní úřad je oprávněn nařídit plátci nebo uživateli provedení inventarizace ve lhůtě stanovené celním úřadem. O výsledku inventarizace informuje plátce nebo uživatel celní úřad následující pracovní den po skončení inventury. (3) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny je oprávněn vstupovat do každé provozní budovy, místnosti nebo místa, kde jsou vyráběny, zpracovávány nebo skladovány vybrané výrobky. Celní úřad nebo celní ředitelství jsou také oprávněny je také oprávněn vstupovat do prostor, o kterých je známo nebo se dá důvodně předpokládat, že se v nich vybrané výrobky vyrábějí, zpracovávají nebo skladují. Toto právo mají také, jde-li o byt, který je užíván pro účely podnikání.

- 97 (4) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny je oprávněn zastavovat dopravní prostředky a provádět jejich kontrolu za účelem zjištění, zda druh a množství dopravovaných vybraných výrobků odpovídají druhu a množství vybraných výrobků uvedených v průvodních dokladech nebo v dokladech stanovených pro dopravu vybraných výrobků. Tuto kontrolu jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny je celní úřad oprávněn provádět také u dopravovaných zásilek. Kontrolovaná osoba je povinna úkony vyplývající z tohoto oprávnění strpět a poskytnout celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství potřebnou součinnost. (5) Oprávnění celních úřadů nebo celních ředitelství podle odstavce 4 platí i při kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení vybraných minerálních olejů podle § 134e a při značkování některých dalších minerálních olejů podle § 134l. (6) V rámci svých oprávnění podle odstavců 3 až 5 jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny je celní úřad oprávněn odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných vybraných výrobků. (7) Celní úřad, který vydává souhlas se zahájením dopravy podle § 24 a 25, je oprávněn nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků. (8) Plátci a uživatelé jsou povinni umožnit za účelem výkonu správy daně nepřetržitou přítomnost zaměstnanců, kteří pracují v celním úřadu, v prostorách určených k podnikatelské činnosti, pokud o to celní úřad nebo celní ředitelství požádá. Plátci a uživatelé jsou povinni poskytnout celnímu úřadu k výkonu správy daně potřebnou součinnost včetně bezúplatného poskytnutí kancelářských prostor. (9) Nedotčeno zůstává oprávnění celních úřadů a celních ředitelství týkající se daně z minerálních olejů v § 65. § 42 Zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních prostředků (1) Zjistí-li celní úřad nebo celní ředitelství, že a) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 6, 26, 30, 51, 100 a 100a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 24 a 50), b) vybrané výrobky jsou dopravovány ve větším množství (§ 4 odst. 3) bez dokladu uvedeného v § 5, c) údaje uvedené na tomto dokladu jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo d) tento doklad je nepravý, pozměněný nebo padělaný, rozhodne o zajištění těchto vybraných výrobků, popřípadě i dopravního prostředku, který je dopravuje. (2) Celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o zajištění vybraných výrobků rovněž tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba, která tyto výrobky skladuje ve větším množství (§ 4 odst. 3), neprokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich oprávněného nabytí za ceny bez daně. (3) Postup podle odstavců 1 a 2 provede celní úřad nebo celní ředitelství, které, který zjistí důvody pro takové opatření jako první. Pokud o zajištění rozhodne celní úřad, je povinen o tom informovat bez zbytečných průtahů bezprostředně nadřízené celní ředitelství.

- 98 (4) Celní úřad nebo celní ředitelství ústně oznámí opatření o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku osobě, u které byly vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zjištěny (dále jen "kontrolovaná osoba"), a bezodkladně vyhotoví protokol, ve kterém uvede i důvod zajištění, popis zajištěných vybraných výrobků, popřípadě popis zajištěného dopravního prostředku. Zaměstnanec, který pracuje v celním úřadu, nebo celním ředitelství, předá kopii protokolu kontrolované osobě. Rozhodnutí o zajištění musí být vydáno nejpozději následující pracovní den po dni vyhotovení protokolu. (5) V rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvedou důvody, pro které se vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zajišťují, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se též uvede upozornění, že u zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může být uloženo propadnutí nebo rozhodnuto o zabrání, jestliže se prokáží důvody rozhodné pro zajištění. (6) Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může kontrolovaná osoba podat odvolání nejpozději do 7 pracovních dní ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Toto odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán, kterým je nejblíže vyšší nadřízený orgán Generální ředitelství cel, rozhodne o odvolání bez zbytečných průtahů. Doručování upravuje zákon o správě daní; proti rozhodnutí o odvolání lze podat jen mimořádné opravné prostředky nebo podnět k soudnímu přezkoumání. (7) Celní úřad nebo celní ředitelství uskladní zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství vydat. Odmítne-li vydání, vybrané výrobky nebo dopravní prostředek jsou jí odňaty. O vydání nebo odnětí zajištěné věci celní úřad nebo celní ředitelství vyhotoví úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba. (8) Celní úřad nebo celní ředitelství může místo postupu podle odstavce 7 ponechat zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek kontrolované osobě a uložit jí, že je nesmí používat, prodávat nebo s nimi jiným způsobem nakládat. (9) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku trvá do doby, než je pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky. (10) Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, pokud se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky, musí být zrušeno písemným rozhodnutím a toto rozhodnutí musí být doručeno kontrolované osobě. Pokud rozhodnutí o zajištění bylo zrušeno, musí být kontrolované osobě zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu. O vrácení se sepíše protokol. (11) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny úřad je oprávněn uložit propadnutí vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže a) tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní kontrolovaná osoba, nebo b) osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, je celnímu ředitelství nebo celnímu úřadu známa.

- 99 (12) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny úřad je oprávněn rozhodnout o zabrání vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v odstavcích 1 a 2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, není celnímu ředitelství nebo celnímu úřadu známa. (13) Proti uloženému propadnutí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku lze podat odvolání do 30 kalendářních dní ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí o uložení propadnutí, a to u celního ředitelství nebo celního úřadu, které o uložení propadnutí rozhodly úřadu, který o uložení propadnutí rozhodl. Proti rozhodnutí o odvolání se již další odvolání nepřipouští. (14) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se stává stát. (15) Vybrané výrobky s výjimkou tabákových výrobků, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, celní úřad nebo celní ředitelství prodá k přepracování v dražbě. Jestliže tyto vybrané výrobky nelze přepracovat s ohledem na jejich charakter, zničí se. Tabákové výrobky, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, se zničí vždy. (16) Propadlé nebo zabrané vybrané výrobky se zničí na náklad vlastníka vybraných výrobků nebo, není-li znám, na náklad fyzické nebo právnické osoby, která tyto vybrané výrobky dopravovala, skladovala nebo prodávala. § 50 Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky (1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze a) z daňového skladu uživateli, b) od jednoho uživatele jinému uživateli, c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele, nebo e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3. (2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 2, 10 a 12, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní, v jehož územní působnosti se odesílající daňový sklad nachází. Tento celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 5 a 6, a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3.

- 100 (3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. (4) Pro dopravu minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky platí ustanovení § 24 odst. 3 až 6 obdobně. (5) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, celní úřad uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl celnímu úřadu předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem. (6) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6. § 55 Vracení daně z minerálních olejů ozbrojeným silám členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil České republiky (1) V rozsahu, v jakém vojenský a civilní personál vysílajícího státu,37) případně Organizace Severoatlantické smlouvy nakoupí minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) a podle § 45 odst. 2 písm. c) pro služební vozidla, letadla a lodě na území České republiky, vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. (2) Vojenské orgány ozbrojených sil37) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský a civilní personál vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany u celního úřadu, do jehož územní působnosti patří městská část Praha 1 Celního úřadu pro hlavní město Prahu, a to v tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro tento účel postavení poplatníka daně bez povinnosti se registrovat. Uplatnění nároku na vrácení daně musí být doloženo dokladem o prodeji, který je vystaven plátcem daně z přidané hodnoty. (3) Celní úřad pro hlavní město Prahu daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u pověřeného tohoto celního úřadu nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil. (4) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany pověřenému celnímu úřadu Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala. § 59 Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje

- 101 (1) Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, b) 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50, c) 2710 11 až 2710 19 69 s tím, že na minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 21, 2710 11 25 a 2710 19 29 se podmíněné osvobození od daně uplatňuje jen při jejich hromadné obchodní přepravě, d) 2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29, e) 2901 10, f) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44, g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, h) 3824 90 99, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. Pro ostatní minerální oleje nelze podmíněné osvobození od daně uplatnit. (2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje ustanovení § 18 odst. 6 a § 19 odst. 3. (3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny i minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, a minerální oleje již uvedené do volného daňového oběhu, které jsou v daňovém skladu umístěny za podmínek stanovených v § 19 odst. 5. Tyto minerální oleje nemusí být odděleně skladovány, ale musí být odděleně evidovány. (4) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem evidenčně oddělena. Průvodní doklady podle § 26 nahrazuje elektronická evidence provozovatele produktovodu jako samostatného daňového skladu nebo elektronická evidence provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí. (5) Samostatným daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) nemůže být čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu podle § 3 písm. f) je součástí tohoto daňového skladu. (6) Daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) může být pouze sklad, a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je kolaudováno jako stavba podle zvláštního právního předpisu, 36) b) jehož skladovací zařízení jsou ověřená 45) a jsou vybavená vhodným ověřeným 45) měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů; to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita musí být nejméně 200 000 litrů, d) který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.

- 102 (7) Podmínka podle odstavce 6 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota. (8) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční cisterně odpovídající ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícímu ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici (ADR) vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv, které se nacházejí na území daňového skladu podle § 3 písm. f), považují se tato dopravní zařízení za součást daňového skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením celního úřadu místně příslušného pro daňový sklad, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází, opustí. V takovém případě se množství minerálních olejů, které se do daňového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový sklad opustilo. (9) Podmínka podle odstavce 6 písm. c) nemusí být splněna při skladování minerálních olejů v prostoru letiště. § 59a Evidence minerálních olejů v daňových skladech Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný které se nachází v jeho územní působnosti. § 60a Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu (1) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 mohou nakupovat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) pouze na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu na návrh celní úřad. (2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo 12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou, b) popis místa uskladnění zkapalněných ropných plynů a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím, c) název, popřípadě obchodní označení zkapalněných ropných plynů, d) účel použití zkapalněných ropných plynů, e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo dodavatelů, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků,

- 103 f) doklad o tom, zda navrhovatel má a v jaké výši v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem, nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, g) evidenční číslo navrhovatele, pokud již bylo celním ředitelstvím úřadem navrhovateli přiděleno. (3) Název zkapalněného ropného plynu podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti zkapalněného ropného plynu tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena. (4) Celní ředitelství úřad rozhodne o vydání povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství úřad vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (5) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (6) Celní ředitelství úřad prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství úřad návrh odloží. (7) Celní ředitelství úřad v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) až d). (8) Celní ředitelství úřad může v povolení stanovit další podmínky zabezpečení zkapalněných ropných plynů nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití. (9) Celní ředitelství úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán Generální ředitelství cel. Nemůže-li celní ředitelství úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (10) Rozhodnutí o vydání povolení vyhotoví celní ředitelství úřad ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele, třetí dodavateli zkapalněných ropných plynů a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele zkapalněných ropných plynů. (11) Celní ředitelství úřad v souvislosti s vydáním prvního povolení přidělí navrhovateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (12) V rozhodnutí o povolení stanoví celní ředitelství úřad dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno. (13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.

- 104 (14) O vydání nového povolení je držitel povolení povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud hodlá nepřerušeně nakupovat zkapalněné ropné plyny. (15) Držitel povolení je povinen oznámit celnímu ředitelství úřadu každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) do 15 kalendářních dnů ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) je držitel povolení povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde. (16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu držitele povolení, místa uskladnění zkapalněných ropných plynů či sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, celní ředitelství úřad vydá rozhodnutí o změně původního povolení. Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení, celní ředitelství úřad rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. Zanikne-li původní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového povolení celní ředitelství úřad rozhodne o odejmutí původního povolení. (17) Povolení zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou, c) úmrtím držitele povolení nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení za mrtvého, d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení, nebo e) dnem zániku živnostenského oprávnění 21). (18) Celní ředitelství úřad odejme povolení, jestliže a) držitel povolení opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst. 3 až 9 a 11, b) držitel povolení neplní podmínky stanovené povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40), c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno, a držitel povolení nepožádal o jeho změnu, d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání povolení nebyl uskutečněn nákup zkapalněných ropných plynů podle tohoto povolení, nebo e) držitel povolení o to požádá. § 65 Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství při správě daně z minerálních olejů (1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny je oprávněn kontrolovat zásobníky, kontejnery, cisterny a jiné obaly, které obsahují nebo mohou obsahovat minerální oleje. Dále jsou oprávněny Dále je oprávněn kontrolovat plnění leteckých pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží letadel a plnění lodních pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží lodí. (2) V rámci svých oprávnění podle odstavce 1 jsou celní úřad nebo celní ředitelství rovněž oprávněny je celní úřad rovněž oprávněn odebírat vzorky vyráběných,

- 105 zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných minerálních olejů včetně minerálních olejů dopravovaných v běžných nádržích podle § 63 odst. 2. § 72 Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu (1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i), nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem nebo u celního úřadu při podání písemného celního prohlášení, je-li dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. (2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, u původního vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu obchodní majetek nebo při pronájmu podniku nebo jeho části, anebo při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti nebo družstva. (3) Po prohlášení konkursu na majetek uživatele či zániku podniku uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele. (4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), d) a f), předložit zvláštní povolení celního ředitelství úřadu podle § 13; to se netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického 53a) určeného k použití pro stanovený účel 52). Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno. § 73 Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně (1) Platnost zvláštního povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně stanoví celní ředitelství úřad do konce kalendářního roku, pro který bylo uděleno. (2) Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b), c), e), g), h) a i) se přijímá a užívá bez zvláštního povolení; to se týká také lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického 53a) určeného k použití pro stanovený účel 52). (3) Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze vydat navrhovateli za účelem jeho dalšího prodeje, pokud zvláštní právní předpis 54) nestanoví jinak.

§ 78 Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh (1) Pokud je lihovar56) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami celního úřadu, zajištění daně se nevyžaduje. (2) O zřízení stálého daňového dozoru rozhoduje celní úřad na návrh celního úřadu, v jehož územní působnosti se výrobní nebo skladovací zařízení nachází.

- 106 (2) (3) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami celního úřadu, v jehož územní působnosti se výrobní nebo skladovací zařízení nachází, stálá přítomnost zaměstnance, který pracuje v celním úřadu, v jehož územní působnosti se výrobní nebo skladovací zařízení nachází, nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.57) (3) (4) Daňovým skladem podle § 3 písm. f) nemůže být pěstitelská pálenice.55) (4) (5) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3. (5) (6) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely 34), musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně. (6) (7) Celní ředitelství úřad může v odůvodněných případech povolit v daňovém skladu zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě uvedené v § 16. (7) (8) Celní ředitelství úřad v povolení podle odstavce 6 určí množství lihu, které lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení evidence tohoto lihu. § 79 Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky (1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) a d) na základě zvláštního povolení podle § 13, lze dopravovat pouze a) z daňového skladu uživateli, b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3, c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele. (2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází. Celní Tento celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí. (3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, celní úřad, v jehož územní působnosti se daňový sklad nachází, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození od daně (§

- 107 6) potvrzený celním úřadem místně příslušným místu, v jehož územní působnosti se nachází místo užívání vybraných výrobků. (4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu 52) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c) až e), g), h) a j) nebo pro výrobu etyl-terciál-butyléteru se na daňovém území České republiky dopravuje se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30) vystaveným odesílatelem. (5) Právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnost stanovenou v odstavci 4, celní úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kč. Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno. § 90a Evidence piva v daňových skladech Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný které se nachází v jeho územní působnosti. § 99 Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty (1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají. (2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1. (3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno [§ 93 odst. 3)], nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)], pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány. (4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu podle § 20, je povinna provést inventarizaci zásob tichého vína za přítomnosti celního úřadu. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně. (5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)]. (6) Vedlejší produkty 60d), které jsou předmětem daně, vznikající při výrobě tichého vína právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 nebo podle § 100a, a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem 60e), se na daňovém území České

- 108 republiky dopravují do daňového skladu s dokladem podle § 100a odst. 4. Osoba dopravující vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství. (7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně. (8) Provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché víno vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, je povinen takové přijetí oznámit celnímu úřadu místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu, v jehož územní působnosti se přijímající daňový sklad nachází, zasláním kopie dokladu podle § 100a odst. 4. § 100 Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky (1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez průvodního dokladu (§ 26), pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25). (2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození od daně bez průvodního dokladu podle odstavce 1 je právnická nebo fyzická osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství doklady provázející tiché víno při dopravě. 60a) § 100a Malý výrobce vína (1) Malým výrobcem vína se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), přičemž průměrná roční výroba 60b) tohoto vína nepřevýší 1000 hl a toto víno není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)]. (2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění podle § 5, ale doklad podle odstavce 4. (3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4. (4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se použije doklad stanovený v příslušném předpisu Evropských společenství60a). Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství. (5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do daňového skladu uvědomit celní úřad místně příslušný místu, v jehož územní působnosti se nachází místo, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.

- 109 (6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), není tento malý výrobce vína povinen podávat písemné sdělení podle zvláštního právního předpisu 60f). § 100b Evidence vína v daňových skladech Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný které se nachází v jeho územní působnosti. § 103 Cena pro konečného spotřebitele (1) Cenou pro konečného spotřebitele cigaret (§ 102 odst. 1) se rozumí cena, která je stanovena na základě zvláštního právního předpisu 61) jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty. (2) Výrobce nebo dovozce podá Celnímu úřadu Kolín v Praze (dále jen "pověřený celní úřad") návrh na stanovení ceny pro konečného spotřebitele. Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého podniku, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu. (3) Pro cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele. (4) Cenou pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie se rozumí nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u pověřeného celního úřadu za předchozí kalendářní rok. (5) Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro cigarety, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení. Nelze-li určit cenu pro konečného spotřebitele podle věty první, je cenou pro konečného spotřebitele cena pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie. (6) Cena pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie slouží k výpočtu výše sazeb daně z cigaret v souladu s právním předpisem Evropského společenství 61a) . § 115 Kontrola značení (1) Ke kontrole značení tabákových výrobků skladovaných nebo prodávaných jsou oprávněny tyto orgány: a) celní úřady a celní ředitelství, b) Celní pátrací úřad

- 110 b) c) územní finanční orgány, c) d) Česká obchodní inspekce, d) e) Státní zemědělská a potravinářská inspekce a e) f) obecní živnostenské úřady 62b), (dále jen "kontrolní orgány"), které jsou v případě zjištění neznačených tabákových výrobků povinny neprodleně informovat příslušný celní úřad a obecní živnostenský úřad. (2) Kontrolu značení tabákových výrobků provádějí kontrolní orgány obdobným postupem jako ostatní kontrolní činnost vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, které stanoví jejich působnost. Kontrolní nález obsažený ve zprávě o kontrole se považuje pro potřeby tohoto zákona za důkaz pro řízení o přestupku nebo o jiném správním deliktu. (3) Pokud jsou při provádění kontroly podle odstavce 2 zjištěny neznačené tabákové výrobky, vydá kontrolní orgán rozhodnutí o předběžném opatření, ve kterém stanoví zajištění těchto výrobků. Pokud je kontrolní činnost součástí kontroly prováděné v rámci správy daní, uplatní se postup pro zajištění věci při správě daní. Nelze-li rozhodnutí o zajištění neznačených tabákových výrobků předat při kontrole jejich držiteli, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise. (4) Skladováním neznačených tabákových výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně se pro účely tohoto zákona rozumí jejich skladování v prostorách k tomu určených (skladech), v dopravních prostředcích, a to i při přepravě, v kancelářích nebo jiných prostorách a v prodejních místech včetně stánkového a obdobného prodeje. § 118 Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek (1) zrušen (2) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem nebo dovozcem zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce. (3) Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého podniku, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu, k odběru tabákových nálepek. U tabákových nálepek pro cigarety může být touto pověřenou osobou pouze osoba, která byla stejným výrobcem nebo dovozcem zároveň pověřena k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele (§ 103 odst. 2). Nákup a přepravu tabákových nálepek od jejich výrobce k pověřenému celnímu úřadu, jejich odběr na daňovém území České republiky osobou pověřenou k odběru tabákových nálepek a kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u této osoby zajišťuje pověřený celní úřad. (4) Výrobce, dovozce nebo osoba pověřená k odběru tabákových nálepek podle odstavce 3 (dále jen "odběratel") jsou povinni si v objednávce sami vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti objednaných tabákových nálepek. (5) Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně u pověřeného celního úřadu.

- 111 (6) Pokud odběratel neodebere ve lhůtě 4 měsíců od pověřeného celního úřadu tabákové nálepky, které si objednal, je povinen uhradit náklady spojené s výrobou, prodejem skladováním a likvidací těchto tabákových nálepek. Neodebrané tabákové nálepky se zničí za přítomnosti komise jmenované ředitelem pověřeného celního úřadu. (7) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému celnímu úřadu. (8) zrušen (9) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného celního úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. (10) Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu k odběrateli a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady. (11) Tabákové nálepky musí být objednány a) dva týdny před odběrem v obvyklých případech, b) nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek v případě změny sazby daně, nebo c) nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek nového vzoru. (12) Pokud se změní sazba daně, lze objednat tabákové nálepky obsahující současně platnou sazbu daně, nejpozději šest týdnů před účinností změny sazby daně s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému celnímu úřadu. (13) Pokud se změní sazba daně, lze odebrat tabákové nálepky obsahující novou sazbu daně nejdříve šest týdnů před nabytím účinnosti nové sazby daně. Tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími novou sazbu daně lze uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejdříve dnem nabytí účinnosti nové sazby daně. (14) Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu a uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději do dne nabytí účinnosti nové sazby daně. (15) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému celnímu úřadu. § 119 Hodnota tabákové nálepky

- 112 (1) Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek. Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za jednotkové balení určené k přímé spotřebě. (2) Hodnotu tabákové nálepky je povinen uhradit odběratel. (3) Hodnota tabákových nálepek je splatná a) u cigaret a tabáku ke kouření do 60 dní ode dne odebrání tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu, b) u doutníků a cigarillos do 60 dní ode dne odebrání tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu. (4) zrušen (5) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného celního úřadu, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje a) ve formě bankovní záruky, která je vystavena ve prospěch pověřeného celního úřadu a neobsahuje výhrady banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, pokud takovou záruku pověřený celní úřad povolí, nebo b) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený pověřeným celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na depozitním účtu pro zajištění daně zřízeném pověřeným celním úřadem. (6) Odběrateli tabákových nálepek, který předloží doklad o tom, že byla uhrazena hodnota tabákových nálepek odebraných pro tabákové výrobky na daňovém území České republiky, vzniká nárok na vrácení této hodnoty tabákových nálepek za podmínek, že a) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně (§ 28 odst. 1) v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň za tyto tabákové výrobky zaplacena; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po předložení dokladu o zaplacení daně v jiném členském státě, nebo b) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo ke ztrátě nebo znehodnocení těchto tabákových výrobků prokazatelně v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po zúčtování takové ztráty nebo takového znehodnocení tabákových výrobků a po prokázání, že ke ztrátě nebo znehodnocení tabákových výrobků došlo v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události. § 122 Vracení tabákových nálepek (1) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky. Je-li poškozená tabáková nálepka složena z více částí, musí být zřejmé, že jednotlivé části patří k sobě. U poškozených a znečištěných tabákových nálepek pro cigarety musí být výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, které jsou natištěny na tabákové nálepce, prokazatelné. U poškozených a znečištěných tabákových

- 113 nálepek pro doutníky, cigarillos a tabák ke kouření musí být počet kusů, popřípadě kilogramů, které jsou natištěny na tabákové nálepce, prokazatelný. (2) Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vrátí pověřený celní úřad částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena. Pověřený celní úřad vrácené poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství komise jmenované ředitelem pověřeného celního úřadu. O zničení vrácených poškozených nebo znečištěných tabákových nálepek sepíše protokol. (3) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky. Pověřený celní úřad vrátí odběrateli částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena, po odečtení nákladů spojených s výrobou, prodejem a likvidací tabákových nálepek. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství komise jmenované ředitelem pověřeného celního úřadu. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol. (4) Pokud Ministerstvo financí vydá vyhlášku, kterou se změní vzor tabákové nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny do třetích zemí, vrátí odběratel nepoužité tabákové nálepky starého vzoru pověřenému celnímu úřadu nejpozději do 80 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky. (5) Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru, pokud nedošlo ke změně sazby daně, vydá pověřený celní úřad bezúplatně tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřeného zaměstnance celního ředitelství komise jmenované ředitelem pověřeného celního úřadu. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol. (6) Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených nebo znečištěných podle odstavce 1, v případě ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku. (7) Odběratel může požádat pověřený celní úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat pouze na výrobky, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu. Úředním dozorem se rozumí účast zaměstnance, který pracuje v pověřeném celním úřadu, při zničení tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních, které na své náklady zajistí odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém území České republiky. Pověřený celní úřad je povinen této žádosti vyhovět. Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena. (8) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 % se náhrada neposkytuje. (9) Dojde-li ke změně sazby daně, může odběratel nepoužité tabákové nálepky vrátit pověřenému celnímu úřadu. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku. § 131

- 114 -

Prováděcí právní předpis stanoví a) vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na jednotkovém balení, b) způsob objednávání, odběru a distribuce tabákových nálepek, c) vzor tiskopisu pro objednávku tabákových nálepek, d) podrobnosti ke způsobu přepravy a uchovávání tabákových nálepek, e) vzor tiskopisu pro evidenci tabákových nálepek, f) podrobnosti ke způsobu inventarizace tabákových nálepek, g) podrobnosti ke způsobu evidence a vracení poškozených tabákových nálepek, h) vzor oprávnění zaměstnance, který pracuje v pověřeném celním úřadu, ke vstupu do objektů odběratele, i) vzor oprávnění zaměstnance, který pracuje v celním ředitelství, pověřeného dozorem podle § 122 odst. 2, 3 a 5, j) postup při zpracování návrhu cen pro konečného spotřebitele u cigaret a při změnách těchto cen, k) vzor tiskopisů pro výkazy podle § 118a odst. 7 a 9. Povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů § 134g (1) Provozovatel daňového skladu na daňovém území České republiky může značkovat a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 pouze na základě povolení ke značkování a barvení těchto olejů (dále jen "povolení k barvení"). O vydání povolení k barvení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný uvedeným provozovatelem daňového skladu prostřednictvím celního úřadu celní úřad na návrh provozovatele daňového skladu. (2) Značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 bez povolení k barvení podle odstavce 1 se považuje za závažné porušení tohoto zákona. (3) V návrhu na vydání povolení k barvení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo 12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo 12) navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou, b) místo daňového skladu, ve kterém budou minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkovány a barveny, c) název, popřípadě obchodní označení, minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1, které budou značkovány a barveny, d) předpokládané roční množství minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1, které budou značkovány a barveny, e) údaje o instalovaném zařízení a technická dokumentace zařízení na značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1, f) evidenční číslo daňového skladu navrhovatele, které bylo přiděleno podle § 20 odst. 12.

- 115 (4) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro kontrolu značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1. § 134h (1) Celní ředitelství úřad prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti a úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň stanoví lhůtu, ve které je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství úřad návrh odloží. O odložení návrhu celní ředitelství úřad navrhovatele vyrozumí. (2) Celní ředitelství úřad v povolení k barvení uvede skutečnosti podle § 134g odst. 3 písm. a) až c) a e) až f). (3) Celní ředitelství úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení k barvení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán Generální ředitelství cel. Nemůže-li celní ředitelství úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (4) Rozhodnutí o vydání povolení k barvení vyhotoví celní ředitelství úřad ve dvou stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli a druhé celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele. (5) V rozhodnutí o povolení k barvení stanoví celní ředitelství úřad dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Celní ředitelství úřad stanoví dobu platnosti povolení k barvení tak, aby toto povolení platilo nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, nejdéle však do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno. (6) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k barvení nevyhovuje, nebo se mu nevyhovuje v plném rozsahu, musí být odůvodněno. § 134i (1) O vydání nového povolení k barvení je jeho držitel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení k barvení, pokud hodlá nepřerušeně barvit a značkovat minerální oleje, kterých se předchozí povolení k barvení týká. (2) Držitel povolení k barvení je povinen oznámit celnímu ředitelství úřadu každou změnu údajů uvedených v § 134g odst. 3 písm. a) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Změnu údajů uvedených v § 134g odst. 3 písm. b), c) a e) je držitel povolení k barvení povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde. (3) Dojde-li ke změně údajů uvedených v § 134g odst. 3 písm. a), celní ředitelství úřad vydá rozhodnutí o změně původního povolení k barvení. Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení k barvení, celní ředitelství úřad rozhodne o vydání nového povolení k barvení a o odejmutí povolení k barvení předchozího.

- 116 -

§ 134j (1) Povolení k barvení zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení k barvení právnickou osobou, c) úmrtím držitele povolení k barvení nebo dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení k barvení za mrtvého, d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení k barvení, nebo e) dnem zániku nebo odejmutí povolení k provozování daňového skladu podle § 20 odst. 18 nebo 19. (2) Celní ředitelství úřad povolení k barvení odejme, jestliže a) držitel povolení k barvení porušil povinnosti nebo zákazy stanovené v § 134e a 134f, b) se změnily skutečnosti, na jejichž základě bylo povolení k barvení vydáno, a držitel povolení k barvení nepožádal o jeho změnu, nebo c) držitel povolení k barvení o to požádá. § 134k Kontrola značkování a barvení vybraných minerálních olejů (1) Ke kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b jsou oprávněny tyto orgány: a) celní úřady a celní ředitelství, b) územní finanční orgány a c) Česká obchodní inspekce. (2) Zjistí-li některý z orgánů uvedených v odstavci 1, že byla porušena povinnost nebo zákaz při značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b, sdělí takové zjištění ostatním orgánům uvedeným v odstavci 1. (3) Kontrola značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 a způsob nakládání s odebraným vzorkem minerálního oleje do doby jeho předání příslušné akreditované osobě 65f) se řídí zákonem o státní kontrole. (4) Analýzu odebraných vzorků minerálních olejů uvedených v § 134b za účelem kontroly dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení těchto olejů jsou oprávněny provádět pouze akreditované osoby 65f), a to na požádání orgánu uvedeného v odstavci 1. Povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů § 134r (1) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 134p odst. 1 na daňovém území České republiky může značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 pouze na základě

- 117 povolení ke značkování těchto olejů (dále jen "povolení ke značkování"). O vydání povolení ke značkování rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný touto osobou prostřednictvím celního úřadu celní úřad na návrh osoby podle věty první. (2) Značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 bez povolení ke značkování podle odstavce 1 se považuje za závažné porušení tohoto zákona. (3) V návrhu na vydání povolení ke značkování musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo 12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo 12) navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou, b) místo, ve kterém budou minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkovány, c) název, popřípadě obchodní označení, minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1, které budou značkovány, d) předpokládané roční množství minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1, které budou značkovány, e) údaje o instalovaném zařízení a technická dokumentace zařízení na značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1, f) evidenční číslo daňového skladu navrhovatele, pokud bylo přiděleno podle § 20 odst. 12. (4) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro kontrolu značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1. § 134s (1) Celní ředitelství úřad prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti a úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň stanoví lhůtu, ve které je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství úřad návrh odloží. O odložení návrhu celní ředitelství úřad navrhovatele vyrozumí. (2) Celní ředitelství úřad v povolení ke značkování uvede skutečnosti podle § 134r odst. 3 písm. a) až c) a e) až f). (3) Celní ředitelství úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení ke značkování do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán Generální ředitelství cel. Nemůže-li celní ředitelství úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (4) Rozhodnutí o vydání povolení ke značkování vyhotoví celní ředitelství úřad ve dvou stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli a druhé celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele. (5) V rozhodnutí o povolení ke značkování stanoví celní ředitelství úřad dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Celní ředitelství úřad stanoví dobu platnosti povolení ke značkování tak, aby toto povolení platilo nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, nejdéle však

- 118 do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno. (6) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení ke značkování nevyhovuje, nebo se mu nevyhovuje v plném rozsahu, musí být odůvodněno. § 134t (1) O vydání nového povolení ke značkování je jeho držitel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení ke značkování, pokud hodlá nepřerušeně značkovat minerální oleje, kterých se předchozí povolení ke značkování týká. (2) Držitel povolení ke značkování je povinen oznámit celnímu ředitelství úřadu každou změnu údajů uvedených v § 134r odst. 3 písm. a) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Změnu údajů uvedených v § 134r odst. 3 písm. b), c) a e) je držitel povolení ke značkování povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde. (3) Dojde-li ke změně údajů uvedených v § 134r odst. 3 písm. a), celní ředitelství úřad vydá rozhodnutí o změně původního povolení ke značkování. Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení ke značkování, celní ředitelství úřad rozhodne o vydání nového povolení ke značkování a o odejmutí povolení ke značkování předchozího. § 134u (1) Povolení ke značkování zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení ke značkování právnickou osobou, c) úmrtím držitele povolení ke značkování nebo dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení ke značkování za mrtvého, nebo d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení ke značkování. (2) Celní ředitelství úřad povolení ke značkování odejme, jestliže a) držitel povolení ke značkování porušil povinnosti nebo zákazy stanovené v § 134p a 134q, b) se změnily skutečnosti, na jejichž základě bylo povolení ke značkování vydáno, a držitel povolení ke značkování nepožádal o jeho změnu, nebo c) držitel povolení ke značkování o to požádá. § 134v Kontrola značkování některých dalších minerálních olejů (1) Ke kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování minerálních olejů uvedených v § 134m jsou oprávněny tyto orgány: a) celní úřady a celní ředitelství, b) územní finanční orgány a c) Česká obchodní inspekce.

- 119 (2) Zjistí-li některý z orgánů uvedených v odstavci 1, že byla porušena povinnost nebo zákaz při značkování minerálních olejů uvedených v § 134m, sdělí takové zjištění ostatním orgánům uvedeným v odstavci 1. (3) Kontrola značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 a způsob nakládání s odebraným vzorkem minerálního oleje do doby jeho předání příslušné akreditované osobě 65f) se řídí zákonem o státní kontrole. (4) Analýzu odebraných vzorků minerálních olejů uvedených v § 134m za účelem kontroly dodržování povinností a zákazů při značkování těchto olejů jsou oprávněny provádět pouze akreditované osoby 65f), a to na požádání orgánu uvedeného v odstavci 1.

Zákon č. 440/2003 Sb. ze dne 3. prosince 2003 o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů §4 (1) Příslušným orgánem Společenství

2)

je Generální ředitelství cel Celní pátrací

úřad. (2) Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad při plnění úkolů podle tohoto zákona a nařízení spolupracuje s Evropskou komisí, příslušnými zahraničními orgány, státními orgány jiných států zodpovědnými za plnění úkolů v rámci systému certifikace surových diamantů, Sekretariátem a mezinárodními organizacemi, které plní úkoly ve vztahu k systému certifikace surových diamantů, a poskytuje jim informace, k nimž se Česká republika zavázala. (3) Zaměstnanci Generálního ředitelství cel Celníci a občanští zaměstnanci Celního pátracího úřadu, kteří plní úkoly v systému certifikace surových diamantů (dále jen "příslušný zaměstnanec"), při plnění svých úkolů spolupracují s celníky Celního úřadu Praha D1 celníky, kteří pracují v Celním úřadě pro hlavní město Prahu (dále jen "určený celní úřad"), kteří plní úkoly v systému certifikace surových diamantů (dále jen "příslušný celník"). (4) Zjistí-li Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad nebo určený celní úřad skutečnosti, odůvodňující podezření z financování organizovaného zločinu nebo terorismu, sdělí je neprodleně Policii České republiky (dále jen "Policie") nebo zpravodajským službám České republiky (dále jen "zpravodajské služby"). 2a) (5) Policie a zpravodajské služby poskytují Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu a určenému celnímu úřadu při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona a nařízení potřebné informace; to neplatí, jestliže by poskytnutí informací ohrozilo důležitý zájem sledovaný Policií nebo příslušnou zpravodajskou službou. §5 Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad

- 120 a) kontroluje a potvrzuje pravost certifikátu při dovozu; potvrzení pravosti certifikátu je veřejnou listinou, b) při vývozu vystavuje certifikát Společenství, který je veřejnou listinou, c) porovnává obsah zásilky s údaji v certifikátu formou fyzické kontroly, včetně stanovení fyzikálně-chemických vlastností surových diamantů nezbytných pro jejich ztotožnění, d) zjišťuje, zda číselná hodnota aktivity surových diamantů nepřesahuje hodnotu povolenou zvláštním právním předpisem, 3) e) pořizuje dokumentaci zásilky a jejího obsahu, f) vede evidence o dovozu, vývozu a tranzitu surových diamantů, o registraci osob (§ 28 a 29), o ročních hlášeních (§ 32), o prováděných kontrolách a jejich výsledcích (§ 33), o osobách, kterým byly uloženy sankce za porušení tohoto zákona nebo nařízení, a o osobách, které porušily zásady Kimberleyského systému certifikace surových diamantů a tato skutečnost byla Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu úředně sdělena příslušným orgánem; pro účely evidence zpracovává osobní údaje bez souhlasu příslušných osob, 3a) g) vyhodnocuje údaje týkající se nakládání se surovými diamanty. §9 (1) Surové diamanty, které nemají status zboží Společenství, 8a) lze letecky nebo poštovní přepravou dopravit na území České republiky pouze na vybraná mezinárodní letiště Společenství, kterými jsou letiště Praha-Ruzyně, letiště Brno-Tuřany a letiště OstravaMošnov nebo na Celní úřad Praha 1 určený celní úřad. (2) Osoba, která surové diamanty dopravila poštovní přepravou nebo letecky na vybrané mezinárodní letiště, je povinna je neprodleně předložit na Celní úřad Praha 1 určený celní úřad nebo celnímu úřadu, v jehož územním obvodu se vybrané mezinárodní letiště nachází (dále jen "vybraný celní úřad"). (3) Vybraný celní úřad při vstupu surových diamantů na území České republiky zkontroluje, zda je zásilka doprovázena certifikátem, zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry, přiloží na kontejner svou celní závěru a propustí zásilku do režimu tranzitu. Celním úřadem určení je určený celní úřad. (4) Není-li zásilka doprovázena certifikátem nebo je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, vybraný celní úřad zásilku neotvírá, provede dokumentaci poškození a sepíše o tom úřední záznam. Vybraný celní úřad přiloží svou celní závěru a dopraví zásilku pod přímým celním dohledem na náklady deklaranta na určený celní úřad. (5) Vybraný celní úřad neprodleně oznámí vstup a veškeré údaje o zásilce určenému celnímu úřadu a Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu. (6) Surové diamanty, které nemají status zboží Společenství, dopravené na území České republiky jiným druhem dopravy než uvedeným v odstavci 1, musí být předloženy určenému celnímu úřadu. § 11

- 121 (1) Řízení o shodě dovážených surových diamantů s certifikátem, který je provází, zahájí Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad otevřením kontejneru. (2) Po dobu řízení podle odstavce 1 je celní řízení přerušeno. (3) Příslušný zaměstnanec zkontroluje pravost a platnost certifikátu a porovná obsah zásilky s údaji uvedenými v certifikátu. § 14 (1) K řízení o vystavení certifikátu Společenství je příslušné Generální ředitelství cel příslušný Celní pátrací úřad. (2) Řízení podle odstavce 1 je zahájeno jakmile Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad převezme kontejner, surové diamanty, nezvratný důkaz a údaje potřebné k vystavení certifikátu Společenství. (3) Po dobu řízení podle odstavce 1 je celní řízení přerušeno. (4) Příslušný zaměstnanec zkontroluje, zda deklarant poskytl nezvratný důkaz podle § 2 písm. d) a správné a úplné údaje potřebné k vystavení certifikátu Společenství, zda deklarantem předložený kontejner odpovídá přepravě surových diamantů podle tohoto zákona a nařízení, a provede porovnání předložených surových diamantů s údaji uvedenými deklarantem, včetně jejich přibližné aktuální ceny. § 16 (1) Pouze určený celní úřad je oprávněn při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nařízením a zvláštním právním předpisem 9) propustit surové diamanty do režimu vývozu. (2) Osoba, které byly surové diamanty propuštěny do vývozu, je povinna zajistit na vlastní náklady a nebezpečí jejich dopravení na výstupní celní úřad Společenství, který je schválený určeným celním úřadem. Určený celní úřad stanoví lhůtu pro předložení zásilky výstupnímu celnímu úřadu, trasu a způsob dopravy zásilky. Zásilka je po dobu přepravy pod celním dohledem. (3) Mají-li surové diamanty propuštěné ve vývozu opustit území Společenství z místa ležícího na území České republiky, musí z něj vystoupit pouze na vybraném celním úřadu. (4) Vybraný celní úřad zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry a zkontroluje, zda je zásilka doprovázena certifikátem podle nařízení. Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, nebo zásilka není doprovázena certifikátem podle nařízení, vybraný celní úřad zásilku neotevře, provede dokumentaci stavu zásilky včetně dokumentů, které ji doprovázejí, a sepíše o tom úřední záznam, opatří zásilku svou celní závěrou a pod přímým celním dohledem ji na náklady deklaranta odešle určenému celnímu úřadu. Určený celní úřad a Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad se zásilkou nakládají přiměřeně podle ustanovení § 13 až 16 a odstavců 1 až 3. (5) Vybraný celní úřad neprodleně oznámí výstup zásilky a veškeré údaje o zásilce určenému celnímu úřadu a Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu.

- 122 -

§ 20 (1) Surové diamanty lze propustit do celního režimu vnějšího tranzitu vybraných celních úřadech.

10)

pouze na

(2) Vstoupí-li surové diamanty na území České republiky na jiném než vybraném celním úřadu, musí být dopraveny v režimu tranzitu určenému celnímu úřadu. V odůvodněných případech, zejména existuje-li nebezpečí, že by surové diamanty mohly uniknout celnímu dohledu nebo jinak ohrozit základní cíle Kimberleyského systému certifikace, zajistí celní úřad dopravu zásilky k určenému celnímu úřadu pod přímým celním dohledem na náklady deklaranta. (3) Celní úřad zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry a zkontroluje, zda je zásilka doprovázena certifikátem podle nařízení. Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, nebo zásilka není doprovázena certifikátem podle nařízení, celní úřad zásilku neotevře, provede dokumentaci stavu zásilky včetně dokumentů, které ji doprovázejí, a sepíše o tom úřední záznam. Celní úřad opatří zásilku svou celní závěrou a pod přímým celním dohledem ji na náklady deklaranta dopraví určenému celnímu úřadu. Určený celní úřad a Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad se zásilkou nakládají přiměřeně podle hlavy III. § 26 Režim společného tranzitu (1) Pouze určený celní úřad a vybrané celní úřady jsou při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nařízením a zvláštním právním předpisem 9) oprávněny propustit surové diamanty do celního režimu společného tranzitu. 10a) Tranzitními celními úřady na území České republiky pro přepravy zásilek surových diamantů v režimu společného tranzitu jsou pouze vybrané celní úřady. (2) Celní úřad odeslání při propuštění surových diamantů do režimu společného tranzitu 10a) zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry, přiloží na kontejner svou celní závěru, stanoví lhůtu pro dopravení zásilky celnímu úřadu určení, a jsou-li splněny podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, 9) zásilku propustí do režimu společného tranzitu. Výstupním celním úřadem je vybraný celní úřad. (3) Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, vybraný celní úřad odeslání zásilku do navrženého režimu tranzitu nepropustí, zásilku neotvírá a sepíše protokol, včetně zdokumentování poškození. (4) Pokud je celním úřadem odeslání vybraný celní úřad, oznámí tento úřad neprodleně veškeré údaje o zásilce a jejím propuštění nebo nepropuštění do režimu tranzitu určenému celnímu úřadu a Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu. (5) Výstupní vybraný celní úřad, u kterého zásilka surových diamantů v souvislosti s přestupem státních hranic vystupuje ze Společenství, zkontroluje neporušenost kontejneru, jeho závěry, a pokud tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu,9) umožní výstup zboží ze Společenství.

- 123 (6) Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, výstupní vybraný celní úřad zásilku neotvírá a sepíše protokol včetně zdokumentování poškození. Výstupní vybraný celní úřad opatří zásilku celní závěrou a pod celním dohledem ji na náklady deklaranta odešle určenému celnímu úřadu. Určený celní úřad a Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad dále se zásilkou nakládají přiměřeně podle hlavy III. (7) Výstupní vybraný celní úřad neprodleně oznámí veškeré údaje o zásilce a jejím výstupu z území České republiky v režimu společného tranzitu určenému celnímu úřadu a Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu. (8) Tranzitní celní úřad, u kterého zásilka surových diamantů v souvislosti s přestupem státních hranic vstupuje na území České republiky v režimu společného tranzitu, zkontroluje neporušenost kontejneru, jeho závěry, a jsou-li splněny podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, 9) umožní vstup zásilky na území České republiky a pokračování režimu tranzitu. (9) Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, tranzitní celní úřad zásilku neotevře, provede dokumentaci stavu zásilky včetně dokladů, které ji doprovázejí, a sepíše o tom úřední záznam. Tranzitní celní úřad opatří zásilku svou celní závěrou a pod přímým celním dohledem ji na náklady deklaranta odešle určenému celnímu úřadu. Určený celní úřad a Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad dále se zásilkou nakládají přiměřeně podle hlavy III. (10) Tranzitní celní úřad neprodleně oznámí veškeré údaje o zásilce a jejím vpuštění nebo nevpuštění na území České republiky v režimu společného tranzitu určenému celnímu úřadu a Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu. § 28 Zvláštní registrace (1) Kromě obecné registrace podle § 27 musí mít osoby nakládající se surovými diamanty způsobem, který zahrnuje dovoz, vývoz, obchod nebo zpracování surových diamantů za účelem podnikání, zvláštní registraci. (2) Osoba žádající o zvláštní registraci předloží doklad o registraci podle § 27 a dále výpis z obchodního rejstříku ne starší 1 měsíce nebo úředně ověřenou kopii živnostenského listu nebo jiného dokladu, který ji opravňuje na území Společenství k podnikání v činnostech uvedených v odstavci 1, ne starší 1 měsíce. (3) Osobu žádající o zvláštní registraci nelze registrovat, pokud byla v době 3 let před podáním žádosti o registraci odsouzena pro úmyslný trestný čin majetkové povahy, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo jí byla udělena sankce za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, tohoto zákona nebo nařízení, nebo pokud tato osoba porušila zásady Kimberleyského systému certifikace surových diamantů a tato skutečnost byla Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu úředně sdělena jiným příslušným orgánem. (4) Za účelem posouzení bezúhonnosti osoby pro účely zvláštní registrace si Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu 10c). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence

- 124 Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů, tohoto zákona nebo nařízení podle odstavce 3 se považuje takové jednání, za které byla osoba pravomocně odsouzena pro trestný čin nebo za které jí byla pravomocně uložena pokuta ve výši nejméně 250 000 Kč. (6) Za opakované porušení celních nebo daňových předpisů, tohoto zákona nebo nařízení podle odstavce 3 se považuje porušení některého z těchto právních předpisů v době do 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým byla téže osobě za porušení celního nebo daňového předpisu nebo tohoto zákona uložena pokuta ve výši nejméně 50 000 Kč. (7) Zvláštní registrace nenahrazuje živnostenské oprávnění vydané podle zvláštního právního předpisu. 11) § 29 (1) Žádost o obecnou a zvláštní registraci se podává písemně u Generálního ředitelství cel Celního pátracího úřadu. (2) Žádost o obecnou a zvláštní registraci lze podat současně. (3) Splňuje-li žadatel podmínky stanovené v § 27, popřípadě § 28, provede Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad registraci. O registraci se rozhodnutí nevydává, pouze se o ní žadatel písemně vyrozumí. (4) Pokud žadatel splnění podmínek stanovených v § 27, popřípadě § 28 neprokáže, Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad žádost o registraci zamítne. (5) Jakékoliv změny údajů uvedených v registraci je registrovaná osoba povinna do 15 dnů písemně sdělit Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu. (6) Zjistí-li Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad, že osoba registrovaná podle § 28 již nesplňuje stanovené podmínky, registraci rozhodnutím zruší. (7) Přestane-li osoba nakládat se surovými diamanty, může písemně požádat o zrušení registrace na Generálním ředitelství cel Celním pátracím úřadu. § 31 (1) Osoba, která nakládá se surovými diamanty, je povinna vést jejich evidenci. Tato evidence obsahuje údaje o změně vlastnických práv k surovým diamantům podle § 30 a údaje pro určení surových diamantů, zejména a) jméno, příjmení a adresu nebo obchodní firmu nebo její název a sídlo prodávajícího, darujícího, zůstavitele nebo nabyvatele a číslo jeho registrace, pokud je registrován, b) název zboží a položku celního sazebníku, c) množství v karátech (ct), d) čísla všech certifikátů, které doprovázely tyto surové diamanty při dovozu, nebo číslo dokladu potvrzujícího certifikaci zásob,

- 125 e) účel užití zboží a f) datum převodu. (2) Evidence vedená osobou, která nakládá se surovými diamanty tak, že je opracovává nebo zpracovává na výrobek, kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje údaje o množství a kvalitativních charakteristikách zpracovávaných surových diamantů, názvu zboží a položkách celního sazebníku, množství a kvalitě opracovaných a zpracovaných diamantů a o odpadu vzniklém jejich zpracováním. (3) Osoba, která vede evidenci podle odstavce 1, popřípadě odstavce 2, je povinna ji uchovávat nejméně 10 let od konce kalendářního roku, v němž došlo ke změně údajů. (4) Na výzvu Generálního ředitelství cel Celního pátracího úřadu předloží osoba evidenci vedenou podle odstavce 1, popřípadě odstavce 2 včetně dokladů, ze kterých jsou požadované údaje zřejmé. § 32 (1) Osoba, která nakládá se surovými diamanty tak, že její činnost zahrnuje dovoz, vývoz, obchod nebo zpracování surových diamantů, je povinna předložit Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu do 31. března každého roku za uplynulý kalendářní rok roční hlášení o nakládání se surovými diamanty (dále jen "roční hlášení"), které obsahuje údaje z evidence vedené podle § 31. (2) Roční hlášení lze účinně podat jen na tiskopise vydaném Generálním ředitelstvím cel Celním pátracím úřadem nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným Generálním ředitelstvím cel Celním pátracím úřadem. Součástí ročního hlášení jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise. (3) Vzor tiskopisu ročního hlášení stanoví Ministerstvo financí prováděcím právním předpisem. § 33 (1) Kontrolu Kimberleyského systému certifikace provádí společně příslušný celník a příslušný zaměstnanec. (2) Příslušný celník se prokazuje služebním průkazem celníka, příslušný zaměstnanec služebním průkazem celníka nebo průkazem občanského zaměstnance celní správy a předložením pověření ke kontrole. (3) Kontrola je zahájena prvním úkonem příslušného zaměstnance nebo příslušného celníka vůči kontrolované osobě. (4) Kontrolovaná osoba je povinna a) vytvořit podmínky pro provedení kontroly podle odstavce 1, b) předložit příslušnému zaměstnanci a příslušnému celníkovi veškeré vyžádané doklady a písemnosti, poskytnout mu informace k předmětu kontroly, c) předložit příslušnému zaměstnanci a příslušnému celníkovi surové diamanty, které jsou v

- 126 jeho držení, včetně zboží nebo odpadu vzniklého jejich opracováním nebo zpracováním, které má ještě v držení, d) předložit v průběhu kontroly důkazní prostředky prokazující její tvrzení, e) umožnit příslušnému zaměstnanci a příslušnému celníkovi jednání s jakýmkoli svým zaměstnancem, f) zapůjčit příslušnému zaměstnanci a příslušnému celníkovi potřebné obchodní doklady, účetní doklady a jiné účetní záznamy, nebo jiné písemnosti. (5) Při kontrole podle odstavce 1 jsou příslušný zaměstnanec a příslušný celník oprávněni pořizovat kopie dokladů a písemností, které je kontrolovaná osoba povinna uchovávat podle tohoto zákona, požadovat potřebná vysvětlení od kontrolovaných osob a pořizovat dokumentaci. V případě podezření z porušení tohoto zákona jsou příslušný zaměstnanec nebo příslušný celník oprávněni zadržet originály kontrolovaných dokladů a písemností. Tento postup se použije vždy, hrozí-li nebezpečí, že takto označené důkazní prostředky budou zničeny, pozměněny, zavlečeny nebo učiněny jinak nepotřebnými. (6) Při kontrole podle odstavce 1 jsou příslušný zaměstnanec a příslušný celník dále oprávněni odebírat vzorky surových diamantů a zboží nebo odpadu vzniklého jejich zpracováním. O odebrání vzorků sepíše kontrolující příslušný zaměstnanec nebo příslušný celník protokol, jehož součástí je i fotodokumentace odebraných vzorků, který podepíší spolu s kontrolovanou osobou. Odebrané vzorky budou vráceny kontrolované osobě nejpozději při projednání kontrolního protokolu, nebude-li o nich rozhodnuto jinak. (7) Odpovědnost za zajištěné doklady a odebrané vzorky nese Česká republika. (8) Kontrolovaná osoba je oprávněna a) požadovat předložení průkazu příslušného zaměstnance a příslušného celníka provádějícího kontrolu, b) být přítomna kontrole, včetně jednání s jejími zaměstnanci, c) předkládat v průběhu kontroly důkazní prostředky, případně navrhovat předložení důkazních prostředků, které sama nemá k dispozici, d) podávat námitky proti postupu příslušného zaměstnance a příslušného celníka, e) vyjádřit se před ukončením kontroly k výsledku uvedenému v protokolu, ke způsobu jeho zjištění, případně navrhnout jeho doplnění, f) nahlížet u určeného celního úřadu a Generálního ředitelství cel Celního pátracího úřadu do převzatých nebo zadržených dokladů. (9) O námitce podle odstavce 8 písm. d) rozhodne přímý nadřízený příslušného zaměstnance nebo příslušného celníka, proti němuž je námitka vznesena. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze samostatně odvolat. (10) O provedené kontrole sepíše kontrolující příslušný zaměstnanec a příslušný celník protokol o kontrole, který obsahuje zejména a) jména a příjmení příslušného zaměstnance a příslušného celníka, kteří kontrolu provedli, b) datum a místo provedení kontroly,

- 127 c) kontrolní zjištění a opatření provedená v průběhu kontroly, d) opatření, která budou na základě výsledku kontroly provedena, e) seznam originálních dokladů, které byly při kontrole zadrženy, f) datum sepsání protokolu, g) otisk úředního razítka, h) podpis vedoucího kontrolní skupiny nebo podpisy všech osob, které kontrolu provedly. (11) Po projednání kontrolního protokolu jej spolupodepisuje kontrolovaná osoba a vedoucí kontrolní skupiny. Odmítne-li kontrolovaná osoba potvrdit svým podpisem seznámení s obsahem kontrolního protokolu, vyznačí se tato skutečnost v protokolu, včetně data odmítnutí. Jedno vyhotovení kontrolního protokolu obdrží kontrolovaná osoba. Den podpisu kontrolního protokolu je též dnem jeho doručení a ukončení kontroly. Odmítne-li kontrolovaná osoba kontrolní protokol převzít, doručí se jí poštou na doručenku. Odmítne-li se kontrolovaná osoba projednání zúčastnit nebo se tomuto projednání vyhýbá, považuje se den, kdy jí byl protokol o kontrole doručen, za den ukončení kontroly. (12) Na provádění kontroly podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o státní kontrole 12) ani ustanovení o daňové kontrole. 13) § 34 (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) doveze nebo vyveze surové diamanty v rozporu s tímto zákonem nebo nařízením, b) nakládá se surovými diamanty bez obecné, popřípadě zvláštní registrace získané podle tohoto zákona (§ 27 a 28), c) nepředloží na výzvu doklady o nabytí surových diamantů, d) pozmění nebo padělá doklady o nabytí surových diamantů nebo předloží pro účely registrace nepravé, pozměněné nebo padělané doklady, e) uvede nesprávné nebo nepravdivé údaje v žádosti o registraci, f) poškodí kontejner nebo poruší závěru přiloženou na kontejneru, g) nevede evidenci podle tohoto zákona, nebo vede evidenci nesprávně nebo nedostatečně, nebo h) nepředloží ve stanoveném termínu (§ 32) roční hlášení Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu. (2) Za správní delikty právnické osoby se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč nebo propadnutí surových diamantů, zboží nebo odpadu vzniklého jejich zpracováním (dále jen "propadnutí věci") nebo odnětí zvláštní registrace, jde-li o protiprávní jednání podle písmen a) a b), b) 1 000 000 Kč nebo odnětí zvláštní registrace, jde-li o protiprávní jednání podle písmen c) až e), c) 100 000 Kč nebo odnětí zvláštní registrace, jde-li o protiprávní jednání podle písmen f) až

- 128 h). (3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (4) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno. (5) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže řízení o něm nebylo zahájeno do 1 roku ode dne, kdy se o něm Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad dozví, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy k jeho spáchání došlo. § 35 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) doveze nebo vyveze surové diamanty v rozporu s tímto zákonem nebo nařízením, b) nakládá se surovými diamanty bez obecné registrace získané podle tohoto zákona (§ 27), c) nepředloží na výzvu doklady o nabytí surových diamantů, d) pozmění nebo padělá doklady o nabytí surových diamantů nebo předloží pro účely registrace nepravé, pozměněné nebo padělané doklady, e) uvede nesprávné nebo nepravdivé údaje v žádosti o registraci, f) poškodí kontejner nebo poruší závěru přiloženou na kontejneru, g) nevede evidenci podle tohoto zákona, nebo vede evidenci nesprávně nebo nedostatečně, nebo h) nepředloží ve stanoveném termínu (§ 32) roční hlášení Generálnímu ředitelství cel Celnímu pátracímu úřadu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až h) lze uložit pokutu do 100 000 Kč. (3) V blokovém řízení lze za přestupek uložit pokutu do výše 5 000 Kč. (4) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení o přestupcích podle tohoto zákona zákon o přestupcích. 14) (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby 14a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Odpovědnost fyzické osoby za přestupek zaniká, jestliže řízení o něm nebylo zahájeno do 1 roku, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy k jeho spáchání došlo.

- 129 § 37 Společná ustanovení (1) Přestupky a správní delikty právnických osob podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Generální ředitelství cel Celní pátrací úřad. (2) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. (3) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. (4) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. (5) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu. 15) Zákon č. 321/2004 Sb. ze dne 29. dubna 2004 o vinohradnictví a vinařství § 38 Generální ředitelství cel Celní úřad v Brně Příslušným orgánem pro vydávání průvodních dokladů Celní úřad v Brně.

70)

je Generální ředitelství cel

Zákon č. 676/2004 Sb. ze dne 9. prosince 2004 o povinném značení lihu HLAVA II ZNAČENÍ LIHU A KONTROLNÍ PÁSKA §4 Povinnost značení kontrolní páskou podle § 3 se nevztahuje na líh, který je a) uzavřen v obalu s obsahem menším než 0,2 l, b) osvobozen od spotřební daně,10) c) určen k vývozu nebo k přímému dodání osobám provozujícím prodej lihu v tranzitních prostorách mezinárodních letišť a v mezinárodní civilní letecké dopravě, d) umístěn před jeho značením v daňovém skladu nebo v jiných prostorách povolených nebo určených celním ředitelstvím celním úřadem, e) umístěn ve skladovacích prostorách provozovatele v prostoru mezinárodních letišť za účelem jeho vývozu nebo prodeje v tranzitních prostorách mezinárodních letišť nebo v mezinárodní civilní letecké dopravě,

- 130 f) dopraven na daňové území České republiky ze třetích zemí pod celním dohledem a následně umístěn v celním skladu, ve svobodném pásmu a svobodném skladu, nebo dočasně uskladněn na místě povoleném nebo určeném celním ředitelstvím celním úřadem, g) výsledkem pěstitelského pálení ovoce,11) nebo h) dovážen pro osobní spotřebu cestujícím nebo příjemcem zásilky, anebo který má být předán cestujícím jako dar fyzické osobě za účelem osobní spotřeby. HLAVA III REGISTRACE §7 Registrační řízení (1) Osoby uvedené v § 3 jsou povinny se zaregistrovat. (2) Návrh na registraci podává osoba uvedená v odstavci 1 písemně nebo elektronicky celnímu ředitelství úřadu příslušnému podle sídla právnické osoby nebo místa pobytu podnikající fyzické osoby, která podává návrh na registraci. (3) Příslušné celní ředitelství Příslušný celní úřad o návrhu rozhodne do 30 dnů od jeho doručení; je-li navrhovatel vyzván k doplnění návrhu, rozhodne celní úřad nejpozději do 30 dnů od doručení posledního doplnění navrhovatelem. (4) O registraci osoby rozhodne příslušné celní ředitelství příslušný celní úřad rozhodnutím; je-li navrhovatel zaregistrován, je součástí výroku rozhodnutí o registraci navrhovatele i přidělení registračního odběrného čísla. (5) Proti rozhodnutí, kterým se navrhovateli vyhovuje, se nelze odvolat. (6) V návrhu na registraci podnikající fyzická osoba uvede a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, b) datum narození, c) adresu místa trvalého pobytu u občanů České republiky, d) místo, kde má povolení k pobytu nebo k trvalému pobytu v České republice, včetně uvedení adresy, a adresu místa trvalého pobytu v cizině, jde-li o cizince, 12) e) adresu místa trvalého pobytu v členském státě Evropské unie, ve kterém je usazen, jde-li o státního příslušníka členského státu Evropské unie, který nemá povolení k pobytu nebo k trvalému pobytu v České republice, f) daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a g) místo podnikání. (7) V návrhu na registraci právnická osoba uvede a) obchodní firmu nebo název, b) sídlo, c) daňové identifikační číslo a

- 131 d) u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky podniku v České republice, je-li zřízena. (8) Osoba je spolu s návrhem na registraci povinna předložit úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku nebo úředně ověřenou kopii živnostenského listu, anebo jiný doklad, který ji opravňuje k podnikání, ne starší 1 měsíce k datu podání návrhu na registraci. Pro účely registrace si příslušné celní ředitelství příslušný celní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu 13) osoby, která podala návrh na registraci, a odpovědného zástupce, je-li ustanoven. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, je povinna připojit doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, a dále doklady požadované živnostenským zákonem. Je-li navrhovatelem právnická osoba, fyzická osoba, která žádost podepsala, musí být osobou bezúhonnou ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. (9) Vzor návrhu na registraci a vzor registrace stanoví prováděcí právní předpis. (10) Osobu, která podala návrh na registraci podle odstavce 6, příslušné celní ředitelství příslušný celní úřad nezaregistruje, jestliže byla v době 3 let před podáním návrhu na registraci odsouzena pro úmyslný trestný čin majetkové povahy, nebo jí byla uložena sankce za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů nebo tohoto zákona. Stejným způsobem příslušné celní ředitelství příslušný celní úřad postupuje v případech, kdy byl návrh na registraci podle odstavce 7 podepsán fyzickou osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu žádající právnické osoby, pokud se tato fyzická osoba dopustila protiprávního jednání. (11) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů nebo tohoto zákona se pro účely tohoto zákona považuje takové jednání, za které byla osoba pravomocně odsouzena pro trestný čin, nebo za které jí byla pravomocně uložena pokuta nebo penále ve výši nejméně 250 000 Kč. (12) Za opakované porušení celních nebo daňových předpisů nebo tohoto zákona se pro účely tohoto zákona považuje porušení některého z těchto právních předpisů, k němuž došlo více než třikrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu na registraci, bylo-li o něm pravomocně rozhodnuto. (13) Uvede-li osoba, která podala návrh na registraci, údaje podle odstavce 6 nebo odstavce 7 a předloží-li doklady podle odstavce 8, příslušné celní ředitelství příslušný celní úřad osobu zaregistruje, nebrání-li tomu důvody uvedené v odstavci 10. (14) Příslušné celní ředitelství Příslušný celní úřad osobu nezaregistruje a návrh na registraci rozhodnutím zamítne, pokud osoba a) neuvedla údaje podle odstavce 6 nebo odstavce 7, nebo b) nepředložila spolu s návrhem na registraci doklady podle odstavce 8. (15) Jakékoliv změny údajů uvedených v registraci je registrovaná osoba povinna

- 132 sdělit do 15 dnů od jejich zjištění písemně celnímu ředitelství, které o registraci rozhodlo celnímu úřadu, který o registraci rozhodl. §9 Odejmutí registrace (1) Příslušné celní ředitelství Příslušný celní úřad rozhodne o odejmutí registrace, zjistí-li, že a) registrovaná osoba nesplňuje některou z podmínek stanovených pro registraci, nebo b) registrovaná osoba opakovaně nebo závažným způsobem porušila daňové nebo celní předpisy nebo tento zákon. (2) Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí registrace nemá odkladný účinek. HLAVA IV § 10 Podmínky značení lihu (1) Pokud má být značení prováděno v daňovém skladu, vyznačí tuto skutečnost příslušné celní ředitelství příslušný celní úřad v rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu. Jestliže rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu bylo již žadateli vydáno před podáním návrhu na registraci, vyznačí tuto skutečnost příslušné celní ředitelství příslušný celní úřad v dodatku k rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu. (2) Příslušné celní ředitelství Příslušný celní úřad může povolit, aby značení lihu bylo prováděno též na jiném místě než uvedeném v odstavci 1. HLAVA V KONTROLA § 16 (1) Kontrolu podle tohoto zákona vykonávají celní ředitelství a celní úřady. (2) Celní ředitelství a celní úřady jsou oprávněny zajistit neznačený líh nebo padělky kontrolních pásek a odebírat vzorky lihu, a to na náklady a rizika osoby, u které je kontrola prováděna. (3) Zjistí-li Celní pátrací úřad, územní finanční orgány, Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Policie České republiky při výkonu své působnosti neznačený líh nebo padělky kontrolních pásek, jsou tyto orgány oprávněny neznačený líh nebo padělky kontrolních pásek zajistit na základě písemného potvrzení, a to na náklady a rizika osoby, která neznačený líh nebo padělky kontrolních pásek drží. § 18

- 133 (1) Kontrola podle § 16 odst. 1 a 2 je zahájena prvním úkonem celního ředitelství nebo celního úřadu vůči osobě, u které je kontrola prováděna. (2) Osoby, které provádí kontrolu podle tohoto zákona, se prokazují služebním průkazem. (3) Osoba, u které je kontrola prováděna, je povinna a) předložit veškeré vyžádané doklady a písemnosti a poskytnout informace týkající se předmětu kontroly, b) předložit líh a kontrolní pásky, které jsou v jejím držení, c) předložit v průběhu kontroly důkazní prostředky prokazující její tvrzení, d) umožnit jednání s kterýmkoliv svým zaměstnancem, e) zapůjčit potřebné obchodní a účetní doklady. (4) V rámci provádění kontroly podle tohoto zákona jsou celní ředitelství a celní úřady oprávněny pořizovat kopie dokladů a písemností, které je registrovaná osoba povinna uchovávat, požadovat potřebná vysvětlení od osob, u kterých je kontrola prováděna, a pořizovat dokumentaci. V případě podezření z porušení tohoto zákona jsou zaměstnanci celního ředitelství a celního úřadu oprávněni zadržet originály kontrolovaných dokladů a písemností. Tento postup se použije vždy, hrozí-li nebezpečí, že takto označené důkazní prostředky budou zničeny, pozměněny nebo učiněny jinak nepotřebnými. (5) Při provádění kontroly podle tohoto zákona jsou zaměstnanci celního ředitelství a celního úřadu oprávněni odebírat vzorky lihu a kontrolních pásek. O odebrání vzorků sepíše osoba, která je pověřena kontrolou podle tohoto zákona, protokol, který podepíše spolu s osobou, u které je kontrola prováděna. Odebrané vzorky budou vráceny osobě, které byly odebrány, nejpozději při projednání protokolu, nebude-li o nich rozhodnuto jinak. (6) Odpovědnost za zajištěné doklady a odebrané vzorky nese Česká republika. (7) Osoba, u které je kontrola prováděna, je oprávněna a) požadovat předložení služebního průkazu od zaměstnance celního ředitelství nebo celního úřadu, b) být přítomna kontrole, včetně jednání s jejími zaměstnanci, c) předkládat v průběhu kontroly důkazní prostředky, případně navrhovat předložení důkazních prostředků, které sama nemá k dispozici, d) podávat námitky proti postupu zaměstnance celního ředitelství a celního úřadu, e) vyjádřit se před ukončením kontroly k výsledku uvedenému v protokolu, ke způsobu jeho zjištění, případně navrhnout jeho doplnění, f) nahlížet u určeného celního úřadu do převzatých nebo zadržených dokladů. (8) O námitce podle odstavce 7 písm. d) rozhodne přímý nadřízený zaměstnance celního ředitelství nebo celního úřadu, který provádí nebo provedl kontrolu. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze samostatně odvolat.

- 134 (9) O provedení kontroly sepíše zaměstnanec celního ředitelství nebo celního úřadu protokol, který obsahuje a) jména a příjmení osob, které kontrolu provedly, b) datum a místo provedení kontroly, c) zjištění a opatření provedená v průběhu kontroly, d) opatření, která budou na základě výsledku kontroly provedena, e) seznam dokladů, které byly při kontrole zadrženy, f) datum sepsání protokolu o průběhu kontroly, g) otisk úředního razítka, h) podpis vedoucího skupiny osob, které kontrolu provedly, nebo podpisy všech osob, které kontrolu provedly. (10) Po projednání protokolu jej spolupodepisuje osoba, u které je kontrola prováděna, a zaměstnanec celního ředitelství nebo celního úřadu, který kontrolu prováděl. Odmítne-li osoba, u které je kontrola prováděna, potvrdit svým podpisem seznámení se s obsahem protokolu, vyznačí se tato skutečnost v protokolu včetně data odmítnutí. Jedno vyhotovení protokolu obdrží osoba, u které je prováděna kontrola podle tohoto zákona. Den podpisu protokolu je též dnem jeho doručení a ukončení kontroly. Odmítne-li osoba, u které je kontrola prováděna, protokol převzít, doručí se jí poštou na doručenku. Odmítne-li se osoba, u které je prováděna kontrola podle tohoto zákona, projednání zúčastnit nebo se tomuto projednání vyhýbá, považuje se den, kdy jí byl protokol o provedení kontroly doručen, za den ukončení kontroly. (11) Je-li zjištěno, že osoba, u které je prováděna kontrola podle tohoto zákona, nakládá s neznačeným lihem nebo padělky kontrolních pásek, celní úřad, který je příslušný k projednání přestupku nebo správního deliktu podle tohoto zákona, uloží této osobě pokutu a současně vždy rozhodne o propadnutí zboží nebo jeho zabrání. (12) Na kontroly podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o státní kontrole 15) ani ustanovení o daňové kontrole. 16) Na kontrolu prováděnou podle tohoto zákona se nevztahuje rovněž správní řád, s výjimkou, kdy celní úřad zahájí řízení podle odstavce 11. HLAVA VII USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ § 33 Přechodná ustanovení (1) Osoby, které prodávají a skladují líh na daňovém území České republiky, jsou povinny provést ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona inventarizaci zásob lihu a oznámit výsledky této inventarizace místně příslušnému celnímu úřadu nejpozději do 31. července 2005. (2) Osoby uvedené v odstavci 1 mohou prodávat líh neznačený kontrolní páskou ze zásob inventarizovaných podle odstavce 1 nejpozději do 31. prosince 2005.

- 135 (3) Prodejem neznačeného lihu ze zásob inventarizovaných podle odstavce 1 se rozumí prodej lihu, který byl inventarizován kteroukoliv osobou na daňovém území České republiky, pokud tato osoba oznámila výsledky provedené inventury místně příslušnému celnímu ředitelství celnímu úřadu a uvedla na prodejním dokladu, že se jedná o líh z inventarizovaných zásob. (4) Osoby uvedené v § 3 jsou povinny podat návrh na registraci podle § 7 nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Do doby zaregistrování osob podle odstavce 4 příslušným celním úřadem se na tyto osoby hledí, jako by byly zaregistrovány. Zákon č. 127/2005 Sb. ze dne 22. února 2005 o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) Odposlech a záznam zpráv § 97 (1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv a) Policii České republiky pro účely stanovené zvláštním právním předpisem 36), b) Bezpečnostní informační službě pro účely stanovené zvláštním právním předpisem 37), c) Vojenskému zpravodajství pro účely stanovené zvláštním právním předpisem 37a). (2) Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a záznamu zpráv předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu u tohoto orgánu vedeno, a která je podepsána osobou odpovědnou u orgánu uvedeného v odstavci 1 za vykonávání odposlechu a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu zpráv Policií České republiky podle zvláštních právních předpisů 36) se v písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas uživatele odposlouchávané stanice u Policie České republiky veden. (3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací 37b). Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje podle věty první a druhé uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Současně je tato osoba povinna zajistit, aby s údaji podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv. Doba

- 136 uchovávání těchto provozních a lokalizačních údajů nesmí být kratší než 6 měsíců a delší než 12 měsíců. Po uplynutí této doby je osoba, která údaje podle věty první a druhé uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního předpisu nebo tento zákon nestanoví jinak (§ 90). (4) Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, dobu jejich uchovávání podle odstavce 3 a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání a dobu uchovávání a způsob likvidace údajů, které byly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, stanoví prováděcí právní předpis. (5) Právnická nebo fyzická osoba poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinna na náklady žadatele poskytnout Policii České republiky a celním orgánům na její jejich žádost informace z databáze všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby, a to ve formě a rozsahu, stanoveným prováděcím právním předpisem. (6) Zavede-li právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací při této činnosti kódování, kompresi, šifrování nebo jiný způsob přenosu vedoucí k nesrozumitelnosti přenášených zpráv, je povinna zajistit, aby v koncových bodech pro připojení zařízení uvedených v odstavci 1 byly požadované zprávy a s nimi spojené provozní a lokalizační údaje poskytovány srozumitelným způsobem. (7) Z plnění povinností podle odstavců 1, 3 a 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů stanoví prováděcí právní předpis. (8) Osoba uvedená v odstavci 1 a její zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o vyžádaném nebo uskutečněném odposlechu a záznamu zpráv podle odstavců 1 a 2 a vyžádání a poskytnutí údajů podle odstavců 3 a 5 a s tím souvisejících skutečnostech. (9) Technické a provozní podmínky a body pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv stanoví prováděcí právní předpis. (10) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna vést evidenci a) počtu případů, ve kterých na základě žádosti poskytla provozní a lokalizační údaje orgánům oprávněným k jejich vyžádání, b) doby, která v jednotlivých případech uplynula ode dne, kdy zahájila uchovávání provozních a lokalizačních údajů do dne, kdy o tyto údaje oprávněný orgán požádal, a c) počtu případů, kdy nemohla žádosti o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů vyhovět. (11) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna předávat Úřadu evidenci uvedenou v odstavci 10 souhrnně vždy za uplynulý kalendářní rok, a to v elektronické formě, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Předávaná evidence nesmí obsahovat osobní a identifikační údaje. Úřad souhrn obdržených evidencí neprodleně předá Komisi. Zákon č. 261/2007 Sb. ze dne 19. září 2007

- 137 o stabilizaci veřejných rozpočtů ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ § 26 Daňové přiznání a splatnost daně (1) Plátci daně, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit celnímu úřadu daňové přiznání a zaplatit daň do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. (2) Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursního nebo insolvenčního řízení. (3) Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ DAŇ Z PEVNÝCH PALIV § 25 Daňové přiznání a splatnost daně (1) Plátci daně, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit celnímu úřadu daňové přiznání a zaplatit daň do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. (2) Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursního nebo insolvenčního řízení. (3) Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ DAŇ Z ELEKTŘINY § 26 Daňové přiznání a splatnost daně (1) Plátci daně, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit celnímu úřadu daňové přiznání a zaplatit daň do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. (2) Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursního nebo insolvenčního řízení. (3) Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

- 138 -

Zákon č. 253/2008 Sb. ze dne 5. června 2008 o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu § 41 Oznamovací povinnost při přeshraničních převozech (1) Fyzická osoba při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropských společenství a při výstupu z České republiky do takové oblasti je povinna písemně oznámit celnímu orgánu Celnímu pátracímu úřadu dovoz a vývoz platných platidel v české nebo cizí měně, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze, cenných papírů na doručitele nebo na řad, jakož i dalších investičních nástrojů, které jsou podepsané, ale neobsahují jméno příjemce, anebo vysoce hodnotných komodit, jako jsou zejména drahé kovy nebo drahé kameny, v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má rovněž právnická osoba, která věci uvedené v odstavci 1 dováží nebo vyváží. Tuto povinnost za právnickou osobu plní fyzická osoba, která má tyto věci při sobě při překročení hranice území Evropských společenství. (3) Osoba odesílající z České republiky mimo území Evropských společenství nebo přijímající odtud poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje věci uvedené v odstavci 1 v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší, je povinna oznámit celnímu orgánu Celnímu pátracímu úřadu tuto zásilku a zajistit, aby mu byla zásilka předložena ke kontrole. (4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 3 má osoba i tehdy, pokud na území Evropských společenství dováží nebo z něj vyváží anebo v zásilce přijímá nebo odesílá v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců věci uvedené v odstavci 1 v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. Oznamovací povinnost vzniká v době, kdy je osobě známo, že stanovené hranice bude dosaženo. (5) V oznámení podle odstavců 1 až 4 se uvedou identifikační údaje oznamovatele, identifikační údaje vlastníka a zamýšleného příjemce přepravované věci, jsou-li oznamovateli známy, popis přepravované věci, údaje o původu věci a účelu dovozu nebo vývozu a trasa a způsob přepravy. (6) Oznámení se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze k tomuto zákonu. Tiskopis je k dispozici u celního Celního pátracího úřadu; ministerstvo jej rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Osoba, která oznámení podává, odpovídá za správnost a úplnost v něm vyplněných údajů. (7) Pro přepočet jiné měny na euro podle odstavců 1, 3 nebo 4 se použije po celý kalendářní měsíc kurz vyhlášený Českou národní bankou a platný předposlední středu předchozího kalendářního měsíce. Celní pátrací úřad sdělí osobám na základě ústní žádosti výši kurzů pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavců 1 až 4. Hodnotou cenných papírů a vysoce hodnotných komodit se rozumí jejich aktuální tržní cena, popřípadě cena stanovená podle kurzů na oficiálních trzích. § 42 Činnost celních orgánů

- 139 -

(1) Celní orgány kontrolují pátrací úřad kontroluje plnění oznamovací povinnosti stanovené v § 41. (2) Celní orgány zaznamenávají a zpracovávají pátrací úřad zaznamenává a zpracovává oznámení uvedená v § 41 včetně osobních údajů v nich uvedených. Za účelem výkonu kontroly podle odstavce 1 mohou může zaznamenávat a zpracovávat i informace o převozu nebo zaslání věci, uvedené v § 41 odst. 1, v hodnotě nižší než 10 000 EUR. (3) Celní úřady neprodleně zasílají pátrací úřad neprodleně zasílá ministerstvu údaje o plnění oznamovací povinnosti stanovené v § 41 včetně případů, kdy došlo k porušení této povinnosti. (4) Celní pátrací úřad může při zjištění porušení povinností stanovených v § 41 odst. 1 až 4 zajistit věci, kterých se porušení povinnosti týká. Proti rozhodnutí celního Celního pátracího úřadu o zajištění věci není přípustné odvolání a je vykonatelné okamžikem jeho ústního vyhlášení tomu, kdo má věci u sebe. Písemné vyhotovení rozhodnutí se doručuje tomu, u koho byly věci zajištěny; o zajištění se dále vyrozumí stejnopisem rozhodnutí ten, kdo věci dováží nebo vyváží, a jejich majitel, pokud jsou tyto osoby rozdílné od toho, u koho byly věci zajištěny, a jsou-li celnímu Celnímu pátracímu úřadu známy. (5) Osoba, které bylo rozhodnutí o zajištění věci podle odstavce 4 oznámeno, vydá věci celnímu Celnímu pátracímu úřadu. Nejsou-li zajištěné věci na výzvu celnímu Celnímu pátracímu úřadu vydány, mohou být tomu, kdo je má u sebe, odňaty. Osobě, která věci vydala nebo jíž byly odňaty, vystaví celní Celní pátrací úřad o této skutečnosti potvrzení. (6) Nebudou-li zajištěné věci k dalšímu řízení potřebné, nebude-li rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání a nepřichází-li v úvahu jejich použití na úhradu pokuty, nákladů řízení nebo exekuce, vrátí je celní Celní pátrací úřad bez zbytečného odkladu osobě, která je vydala nebo jíž byly odňaty. § 52 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

- 140 (5) Správní delikty podle tohoto zákona, s výjimkou správních deliktů spáchaných povinnou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. j) a k) a správních deliktů podle § 50, v prvním stupni projednává ministerstvo. (6) Správní delikty spáchané povinnou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. j) a k) projednává v prvním stupni dozorčí úřad. (7) Správní delikty podle § 50 projednává celní Celní pátrací úřad. Přestupek podle § 50 odst. 1 může příslušný celní úřad postoupit k projednání celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má pachatel přestupku trvalý pobyt. (8) Pokuty a náhrady nákladů řízení vybírá správní orgán, který je uložil, a vymáhá celní Celní pátrací úřad. Pokuty a náhrady nákladů řízení jsou splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Příjem z pokut a z náhrad nákladů řízení je příjmem státního rozpočtu. (9) Není-li ve lhůtě splatnosti pokuta zaplacena, celní Celní pátrací úřad může na její úhradu použít zajištěné věci uvedené v § 41 odst. 1, 3 a 4, pokud je zajistil; postupuje přitom podle ustanovení o celním zástavním právu podle celního zákona. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Účinnost Čl. XXVI Tento zákon nabývá účinnosti dne 1.7.2010