Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2009 V. volební období ________________________________________________________
hospodářský výbor
ZÁPIS
z 39. schůze výboru, která se konala dne 25. února 2009
Zápis z 39. schůze hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala dne 25. února 2009 ________________________________________________________________
Přítomni:
viz prezenční listina
Omluveni: Aubrecht, Kalábková, Šimonovský, Urban, Váňa, Zapletal
09.00 hodin Schůzi zahájil a řídil předseda výboru Oldřich Vojíř. Na začátku přivítal nové členy HV – Miroslava Váňu, Petra Rafaje (oba ČSSD). Dále navrhl delegaci na schválenou zahraniční cestu do Keni – Vojíř, Šimonovský, Zapletal, Snopek (náhradníci Sehoř, Melčák) – pro hlasovalo 16 – všichni přítomní (usnesení č. 259). Dále předseda přečetl omluvu ministra průmyslu a obchodu Martina Římana na dopolední část – zmocněn byl pan náměstek Martin Tlapa. Program schůze byl schválen všemi přítomnými poslanci. Program: bod 2) Volba místopředsedy výboru Vzhledem k tomu, že Karel Korytář se stal senátorem, uvolnilo se místo místopředsedy HV za ČSSD. Navržen byl poslanec Břetislav Petr. Po ukončení volby předseda volební komise Lubomír Suk sdělil výsledek tohoto hlasování – 11 pro, 5 proti. Místopředsedou HV byl zvolen poslanec Břetislav Petr – usnesení č. 250.
bod 3) Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - tisk 658 Vládní návrh zákona předložil náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Tento návrh reaguje na zkušenosti vyplývající ze skoro čtyřleté aplikace zákona o elektronických komunikacích. Z významných změn předkládané novely zmínil zejména následující. Zavedení možnosti změny a odnětí přídělu rádiových kmitočtů. V současné době není možné měnit či odnímat příděl rádiových kmitočtů. V případě jejich nevyužívání je
2
trvale blokována část rádiového spektra. Stát tak nemůže zajistit účelné využívání tohoto omezeného přírodního zdroje. Sjednocení způsobů úhrad nákladů na poskytování univerzální služby. Dosud náklady na poskytování této služby hradí zejména operátoři prostřednictvím účtu univerzální služby, do kterého sami přispívají, nebo stát u zvláštních cenových plánů pro zdravotně postižené osoby. Je třeba zdůraznit, že poskytování této služby ukládá operátorům ve veřejném zájmu stát. Proto by i stát měl nutné náklady podnikatelům hradit. Navrhuje se proto sjednocení financování poskytování univerzální služby ze státního rozpočtu. Předložený návrh dále upravuje: - zrušení zákazu křížení vlastnictví v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání; - zrušení omezení vlastnictví sítí elektronických komunikací pro šíření rozhlas. a zemského digitálního televizního vysílání v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání; - zrušení poplatků za společný příjem digitálního tel. vysílání v autorském zákoně; - možnost sankcionovat tzv. „jiné provozovatele“ poštovních služeb do zákona o poštovních službách. Zpravodajskou zprávu za omluveného poslance Milana Šimonovského přečetl předseda Oldřich Vojíř. Návrh zákona mění osm zákonů. Reaguje na zkušenosti z praktické aplikace zákona o elektronických komunikacích, jenž je provázán s dalšími zákony. Novelizovanými zákony jsou - zákon o správních poplatcích, krizový zákon, zákon o hospodářských opatřeních za krizových stavů, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, autorský zákon, zákon o České televizi, a zákon o poštovních službách. Jedná se o poměrně rozsáhlý materiál - 152 novelizačních bodů jen v zákoně o elektronických komunikacích. Nejdůležitější změny úpravy v zákoně o elektronických komunikacích: 1) úprava odnímání a změny přídělu rádiových kmitočtů v případě porušení stanovených povinností nebo nevyužívání kmitočtů, čímž se státu, prostřednictvím ČTÚ, umožňuje vykonávat kontrolu nad využíváním rádiového spektra; 2) změna systému financování univerzální služby. Souhlasím s předkladatelem, že požadavky, které stát uplatňuje vůči soukromým subjektům na poskytování některých služeb svým občany, by měl také stát hradit. 3) možnost zasáhnout proti původcům zlomyslných volání na čísla tísňového volání, která přímo ohrožují zdraví a životy těch, kteří se v danou chvíli dovolat nemohou tím. Příslušná pracoviště pro příjem tísňových volání tak mohou požádat příslušného operátora o zablokování přístroje, ze kterého jsou zlomyslná volání uskutečňována.
3
Novela
mediálního
zákona
uvolňuje
pravidla
pro
získávání
licencí
k provozování digitálního televizního vysílání a ruší zákaz vlastnit nebo provozovat více jak dvě sítě k šíření vysílání, čímž liberalizuje mediální trh v České republice. Návrh taká upravuje přechodná ustanovení k mediálnímu zákonu, která umožní Radě pro rozhlasové a televizní vysílání zakročit v případě, že provozovatelé televizního vysílání budou nad rámec technického plánu přechodu šířit televizní vysílání na jednom území současně analogově i digitálně. Tento institut považuji za možný efektivní nástroj k zajištění přechodu na digitální televizní vysílání. Za velmi podstatnou změnu považuji úpravu autorského zákona, kdy výjimka pro příjem televizního vysílání prostřednictvím společné televizní antény, která je nyní zcela nelogicky upravena pouze pro analogové vysílání, je v souladu s evropským právem rozšířena i pro příjem digitálního vysílání, které tak již nebude zpoplatňováno, a tím, ve vztahu k analogu, diskriminováno. Tento zákon bude mít dopad na podnikatelské prostředí, který bude, dle jeho názoru, dopadem pozitivním a podporujícím soutěž jak na trhu elektronických komunikací, tak i na trhu mediálním. Předložený návrh zákona je plně slučitelný s právem Evropské unie a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. V obecné rozpravě vystoupili poslanci: Pavel Hojda – celá řada rozumných návrhů, zejména nevyužívání kmitočtů, ovšem nesouhlas s rušením křížení vlastnictví – otázka další diskuse. Upozornil na svůj návrh týkající se letectví – letecké amatérské asociace – využívání radiostanic. Současná úprava nevyhovující – diskriminuje amatérské letce. Oldřich Vojíř – pravděpodobně existuje iniciativa týkající se krizového zákona – obava, že bude tendence realizovat toto v energetickém zákoně – doporučuje tyto záležitosti nechat posoudit MPO a dát do tohoto zákona. Oldřich Vojíř přečetl návrh zpravodaje Milana Šimonovského na přerušení projednávání tisku 658 s následujícím harmonogramem: - pozměňovací návrhy předat na HV do 13. 3. 2009; - materiál se zapracovanými PN předá MPO zpět na HV do 27. 3. 2009; - projednávání na HV po 6. 4. 2009. Hlasování – 16 pro – všichni přítomní – usnesení č. 251.
4
bod 4) + 5) Vládní návrh zákona o volném pohybu služeb - tisk 715 + Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb - tisk 716 Vládní návrh zákona předložil náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Předkládaným návrhem zákona o volném pohybu služeb a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb, je do českého právního řádu transponována směrnice o službách na vnitřním trhu. Tato směrnice je považována za jeden z nejvýznamnějších aktů EU v oblasti vnitřního trhu posledních let, neboť má za cíl odstranit stávající bariéry vnitřního trhu a maximálně zjednodušit volný pohyb služeb. K tomu, aby byl vytvořen skutečný a efektivně fungující trh se službami, zákon uvádí do českého právního řádu několik novinek. Především: - upravuje podmínky přeshraničního poskytování služeb – tzn., že zahraniční podnikatel bude moci na území ČR poskytovat dočasně a příležitostně své služby bez toho, aby si musel vyřizovat české oprávnění. Stejně tak čeští podnikatelé budou moci poskytovat své služby v EU na základě zrcadlové úpravy, která bude díky směrnici o službách přijata ve všech členských státech. - Zavádí vznik oprávnění uplynutím lhůty – a to jak pro naše podnikatele vstupující do podnikání, tak pro podnikatele z EU, kteří se chtějí u nás usadit. Pokud si žadatel zažádá o oprávnění k výkonu služby a příslušný orgán ve stanovené lhůtě na žádost nijak neodpoví, marným uplynutím této lhůty vznikne žadateli bez dalšího oprávnění podnikat. - Zřizuje jednotná kontaktní místa - informační a zprostředkovatelská centra, kde bude možné se informovat a vyřídit si všechny formality spojené se vstupem do podnikání v sektoru služeb. - Zjednodušuje některé administrativní požadavky kladené na poskytovatele služeb – vstupu do podnikání. Jedná se především o uznávání dokladů vydaných v jiném členském státě, uznávání pojištění profesní odpovědnosti uzavřené v jiném členském státě, apod. - Zavádí administrativní spolupráci mezi dozorovými orgány členských států. Zákon zavádí používání informačního systému, jehož prostřednictvím si budou správní orgány jednotlivých členských států vyměňovat jim dostupné informace mezi sebou, aniž by zatěžovaly podnikatele. Změnový zákon, který je dnes předkládán společně se zákonem o službách, obsahuje několik desítek změn stávajících předpisů. Tyto změny vycházejí z hlavních principů směrnice o službách, kterými jsou nediskriminace, přiměřenost a opodstatněnost a jejich cílem je zjednodušení podnikatelského prostředí obecně. Z těch změn, které budou mít největší dopad, je možno uvést: odstranění omezení doby platnosti povolení a zakotvení
5
právního nároku na udělení povolení a zavedení vzniku oprávnění uplynutím lhůty do konkrétních právních předpisů. Zpravodaj Zdeněk Prosek nejprve požádal o sloučení rozpravy k tiskům 715 a 716 (souhlas přítomných). Celý návrh zákona má zlepšit podnikatelské prostředí, snížit byrokratickou zátěž, transparentní prostředí. Princip tichého souhlasu – vychází se významně vstříc podnikatelům v oboru služeb. Zákon řeší povolování poskytování služeb obecně – s výjimkou negativně vymezených, které jsou v zákoně uvedeny, vyžadující jiné procesy oprávnění. Stanovuje přeshraniční poskytování služeb – výhoda pro naše poskytovatele služeb, i pro zahraniční poskytovatele služeb u nás. Zjednodušuje uznávání a stanovuje nově požadavky pro poskytování určité služby, stanovuje informační povinnosti, zakazuje diskriminaci příjemců služeb– z hlediska místa, v němž je poskytovatel registrován. Dále se zřizují jednotná kontaktní místa–umožní komunikaci poskytovatelům. V obecné rozpravě vystoupili poslanci: Břetislav Petr – tímto zákonem se legalizuje poskytování služeb cizími státními příslušníky jaká je reciprocita pro naše poskytovatele služeb v zahraničí? Jaroslav Plachý – doplnil posl. Petra; od r. 2004 je zde problém volného pohybu služeb (dopravci, stavební firmy – zejména SRN). zákon je nutný, ale velmi nutná je také harmonizace se zahraničím, zejména s okolními státy. Zklamání, že EP tuto základní svobodu musí implementovat do legislativ jednotlivých členských států – toto mělo být v ústavě ES. Zpravodaj Zdeněk Prosek navrhl přerušení projednávání tisků 715 a 716 s následujícím harmonogramem: - pozměňovací návrhy předat na HV do 13. 3. 2009; - materiál se zapracovanými PN předá MPO zpět na HV do 27. 3. 2009; - projednávání na HV po 6. 4. 2009. Hlasování – 16 pro – všichni přítomní – usnesení č. 252.
bod 6) Návrh poslanců Oldřicha Vojíře, Jana Kasala a Pavla Suchánka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákon č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., a zákona č. 342/2006 Sb. – tisk 583
6
Návrh zákona předložil za navrhovatele předseda Oldřich Vojíř. Tento návrh vznikal ve spolupráci s MD, není v rozporu s představami vlády. Zpočátku byla snaha o určité zrychlení procesu – nakonec se však ukázalo, že z mnoha objektivních důvodů proces zrychlit nelze, naopak došlo k určitému přibrzdění, aby mohly být vydiskutovány sporné otázky – tj. zavedení mýtného pro vozidla nad 3,5 t a zavedení elektronických vinět. Dále bylo diskutováno, zda-li má obojí vstoupit v platnost, pokud ano, tak kdy. Otázka dalšího vývoje – kdy má dojít k výkonovému zpoplatnění. K návrhu zákona se vyjádřil ministr dopravy Petr Bendl. Tuto iniciativu MD uvítalo. Řada věcí je komplikovanější, proto došlo k určitému zbrzdění. Diskusi k této materii rozdělil na tři části – první část, ze které mají radost; druhá, u které je nutná opatrnost; a třetí – nutno ještě dopracovat. První část se týká částí, které zpřesňují právní úpravy zařazování vozidel do příslušného systému zpoplatnění, vyjasnění problémů – návrh zákona je definitivně odstraňuje. Druhá část – věcně souhlas se zpoplatněním vozidel nad 3,5 t – ale… V době vzniku tohoto zákona rostlo hospodářství. Dal ke zvážení odsunutí účinnosti zákona a navrhl nejpozději k 1. 1. 2011. Je třeba vzít v úvahu, že při zpoplatnění vozidel nad 3,5 t, začnou i tato sjíždět ze zpoplatněných silnic – v praxi se toto děje velmi často. Připravují se určitá opatření – umožnit obcím a obecní policii pokutování řidičů, kteří nedodržují zákazové značky, přetížení vozidel. Definitivně tuto záležitost vyřeší až zavedení satelitního mýta – toto se ale nepovede dřív jak v roce 2013/2014. Třetí rozporuplná záležitost – viněty – řada věcí není dořešena. Každopádně myšlenka dobrá, ovšem problém fungování v praxi – pochybnosti. Bylo by dobré toto řešit výběrovým řízením. Na závěr ministr uvedl, že úprava implementuje směrnici EU o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Zpravodaj Karel Sehoř shrnul významné body: zpoplatnění nad 3,5 tuny – ano/ne a když ano, tak kdy; viněty – ano/ne a když ano, tak kdy; záležitost vyvinění řidiče z odpovědnosti při přetížení vozidla, pokud za to nemůže – potřeba dořešit. Přívěsy – vyřeší se zavedením 3,5 tuny. Přelom 3,5 tuny – bude posuzováno tažné vozidlo. Krizová lhůta 2012 nás netlačí – 3,5 tuny musí být zpoplatněno, my zpoplatněno máme (EU je jedno jak). Dále zpravodaj informoval o proceduře hlasování. Nesouhlasná stanoviska MD s některými PN respektuje. V obecné rozpravě dále vystoupili poslanci: Zdeněk Prosek – zdůraznil, že zákon má podstatný dopad do podnikatelského prostředí a ekonomicky zasahuje veřejnost a tudíž by neměl být poslaneckou iniciativou – chybí meziresortní připomínkové řízení. Nemá dále připomínky, jen se přiklání k odložení účinnosti.
7
Pavel Hojda – připojil se k posl. Proskovi. Podpora otázky elektronických vinět – nutné ale přesné dořešení (zavedení zálohového systému). Souhlasí se zpoplatněním vozidel nad 3,5 tuny, ovšem s připomínkami. Těžší nákladní vozidla, tak i nad 3,5 tuny jsou již zpoplatněny spotřební daní. Určitá úleva na silniční daň – podle požadavku MŽP. Zavedením úlev byly poškozeny příjmy a obnova silniční sítě. Spotřební daň vybraná z pohonných hmot jde do státního rozpočtu nikoliv do obnovy dopravní infrastruktury. Souhlasí se zpravodajem i navrženou procedurou. Zdeněk Lhota – rozhodně nesouhlasí s tím, že poslanecká iniciativa je špatná. Ztotožnil se s vyjádřením ministra a vyjádřil podporu zákonu. Václav Snopek – nemá problém s otázkou výkonového zpoplatnění. Problémem však je, jak ho nastavit. Z praxe ví o případech, kdy firmy přikazují zaměstnancům vyhýbat se zpoplatněným úsekům. Dojde k zahuštění provozu na silnicích nižší třídy – již nyní jsou v žalostném stavu. František Sivera – zákon obsahuje celou řadu pozitivních věcí. Požádal MD o vyčíslení dopadů – alespoň základní rysy. Jaroslav Plachý – přimlouvá se za to, aby poplatek za výkonové zpoplatnění respektoval míru opotřebení komunikace (míra opotřebení = třetí mocnina tlaku na nápravu). Tímto umožní malým dopravcům platit pouze to, co na té komunikaci opotřebí. Souhlas s posl. Snopkem – objízdné trasy - především u malých nákladních automobilů. Příjemcem mýta by měl být nejen stát, ale i vlastník komunikace. Co nejdříve odstartovat hybridní systém. Karel Šidlo – navázal na posl. Plachého i Snopka. Vyváženost podmínek pro jednotlivé druhy doprav v ČR – výkonové mýtné je jediný způsob, jak nastavit objektivní podmínky. Správná cesta, doporučuje urychlení celého procesu. Důležitým aspektem je také bezpečnost na silnicích nižší třídy. Oldřich Vojíř – zhodnotil diskusi. Tento návrh byl zpracováván ve spolupráci s MD a byly na něm odpracovány stovky hodin. Pokud bude zákon schválen, jsou zde tři základní věci: 1. zavedení mýtného pro vozidla nad 3,5 tuny, 2. zavádí se systém elektronických vinět, 3. od kdy toto vše bude platit. Ekonomický efekt – byla zpracována RIA (důležité však je, jaké jsou vstupní podmínky – vše tedy vypadá jinak, pokud ekonomika roste a jinak v současné situaci). MD má ekonomicky důležitější nástroj, a tím je prováděcí vyhláška k tomuto zákonu, ve které může nastavit míru zpoplatnění. Nastavení hodnoty viněty – momentálně se jedná pouze o přechod z papírové podoby na elektronickou, zjednodušeně řečeno. Vyhýbání se zpoplatněným úsekům – dal za příklad Rakousko – je zapotřebí dodržovat zákazy v součinnosti s Policií ČR a hlídat klíčové sjezdy. Za předkladatele je připraven respektovat určitou představu MD. Uvítal by, kdyby PN, které mají souhlasné stanovisko MD, byly výborem přijaty. Není příznivcem zákazů – např., zákaz jízdy pro kamiony v pátek odpoledne apod. – spíše zpoplatnit vyšší sazbou.
8
Ministr Petr Bendl – i když se jedná o poslanecký návrh, prošel ve spolupráci s předkladateli připomínkovým řízením – jedná se o závažnou novelu. Sjíždění vozidel nad 3,5 tuny – pro představu uvedl, že jedno nákladní vozidlo s nosností na jednu nápravu 20 tun zdeformuje silnici jako 160 tis. osobních automobilů. Definitivně toto vyřeší až zavedení satelitního mýta. Hybridní systém
je určitým mezikrokem – s ohledem na současnou
ekonomickou situaci by bylo dobré posunout účinnost. Poděkoval za přístup předkladatelů. V podrobné rozpravě zpravodaj Karel Sehoř provedl přítomné procedurou hlasování – hlasování o pozměňovacích návrzích se souhlasným stanoviskem MD (příp. s úpravou): 1. hlasování: viněty (uvedl body, které se týkají vinět) – vyjádření náměstkyně Daniely Kovalčíkové - otázka omezení absolutní přenositelnosti – problém s ochranou osobních údajů, velká možnost zneužití, nelze spouštět uprostřed roku – neutrální stanovisko MD (zpoplatnění nad 3,5 tuny prošlo připomínkovým řízením, viněty nikoliv). Hlasování o bloku „viněty“ – 2 pro, 7 proti, 6 se zdrželo – návrhy nebyly přijaty. 2. hlasování: platnost částečného kupónu– 14 pro, 0 proti, 1 se zdržel – návrh byl přijat. 3. hlasování: tarifikace (zavedení časové tarifikace – možnost různých sazeb v různých obdobích – den/týden/období roku) – 14 pro, 0 proti, 1 se zdržel – návrh byl přijat. 4. hlasování: vymáhání neplatičů (náměstkyně ministra Daniela Kovalčíková – jedná se o složitou právní záležitost – mýto není daň ani správní poplatek, tzn., že nelze vymáhat v rámci zákona o daních a poplatcích – vymáhat lze pouze cestou civilního soudu) – 11 pro, 0 proti, 4 se zdrželi – návrh byl přijat. 5. hlasování: vyvinění řidiče při vážení – podle současné právní úpravy je přímo odpovědný za váhu nákladu řidič – návrh, aby odpovědnost byla na tom, kdo náklad naložil (dopravce, přepravce). Náměstkyně ministra Daniela Kovalčíková – náš právní systém toto neumí - zákon o silniční dopravě ukládá dopravci vybavit vozidlo dokladem o nákladu a vztahu dopravce k vozidlu. Přepravní řád říká, že každý náklad musí být doprovázen přepravní listinou, která deklaruje, co je na autě naloženo a co je předmětem nákladu. Dále existuje smluvní vztah mezi dopravcem a přepravcem o tom, jaký náklad a kdy a kam vezou. Podle zákona o přestupcích může být řidič postižen pouze za přestupek a ten je za zavinění. Když řidič prokáže, že nezavinil a má doklad-přepravní listinu o nákladu a není usvědčen, že někde bez vědomí dopravce něco na auto naložil, je vyviněn podle zákona o přestupcích. Byla přidána ještě stejná povinnost dopravci, který garantuje přepravní listinu. (Oldřich Vojíř – předkladatel tohoto PN Karel Sehoř návrh stahuje). 6. hlasování: účinnost – navrhovatel doporučuje 1. ledna 2010, MD se přiklání k 2011 – hlasování o variantě „od 1. ledna 2011“ – 10 pro, 0 proti, 5 se zdrželo – návrh byl přijat. 7. hlasování: název zákona – 14 pro, 0 proti, 1 se zdržel – návrh byl přijat. 8. hlasování: začlenění přestupků – 14 pro, 0 proti, 1 se zdržel – návrh byl přijat.
9
Závěrečné hlasování o zákonu jako celku: HV doporučuje PSP ČR projednat a schválit tisk 583 ve znění přijatých pozměňovacích návrhů – 13 pro, 1 proti, 1 se zdržel (usnesení č.255). Zdeněk Prosek navrhl doprovodné usnesení: HV žádá Ministerstvo dopravy o předložení aktualizované analýzy uvažovaných hospodářských a finančních dopadů návrhu:
ve vazbě na náklady na výstavbu, opravy a údržbu vybraných komunikací;
ve vztahu k podnikatelskému prostředí;
ve vztahu k provozovateli systému výkonového zpoplatnění firmě Kapsch (tj. doplnit RIA ze srpna 2008). Hlasování – 10 pro, 0 proti, 5 se zdrželo – usnesení č. 253. Oldřich Vojíř navrhl druhé doprovodné usnesení: HV žádá Ministerstvo dopravy, aby
informovalo členy hospodářského výboru o možnosti zavedení elektronických vinět. Hlasování – 14 pro, 0 proti, 1 se zdržel – usnesení č. 254.
bod 7) Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění pozdějších předpisů – tisk 590 Návrh zákona předložila náměstkyně ministra dopravy Daniela Kovalčíková. Jedná se o normu, která transponuje evropské právo, jak bylo již řečeno v prvé části obecné rozpravy na minulé schůzi. Byla podána řada pozměňovacích návrhů – některé byly velmi složité. Zpravodaj Pavel Hojda poděkoval Ministerstvu dopravy za vyhodnocení podaných pozměňovacích návrhů. Jelikož je ale třeba ještě některé prokonzultovat, požádal znovu o přerušení projednávání tisku 590 s harmonogramem: - pozměňovací návrhy předat na HV do 13. 3. 2009; - materiál se zapracovanými PN předá MD zpět na HV do 27. 3. 2009; - projednávání na HV po 6. 4. 2009. Hlasování – 10 pro – usnesení č. 256.
10
bod 8) Prezentace České dráhy, a.s. (ČD Cargo, a.s.) – pokračování z 37. schůze HV Prezentaci uvedl Oldřich Vojíř, přivítal generálního ředitele Českých drah, a.s. Petra Žaludu a generálního ředitele ČD Cargo, a.s. Josefa Bazalu. Na úvod informoval o dopisech ministra dopravy, které obdržel (stejně jako všichni členové HV) v návaznosti na usnesení HV: 1. Informace o koncepci železniční dopravy a 2. informace o alokaci prostředků cca 12 mld. Kč pro ČD a.s. Generální ředitel ČD, a.s. Petr Žaluda – mají připraveny odpovědi na dotazy z prezentace ČD. Z časových důvodů navrhl, aby prezentace měla čtyři části – 1. ČD, 2. ČD Cargo, 3. SŽDC a 4. odpovědi na dotazy, které padly během těchto prezentací. Generální ředitel ČD Cargo, a.s. Josef Bazala provedl přítomné prezentací této společnosti. ČD Cargo, a.s. je dceřinou společností Českých drah, a.s. pro nákladní dopravu, 100% akcionářem jsou ČD, a.s., které jsou 100% vlastněny státem. Společnost vznikla 1.12.2007 vyčleněním části podniku z ČD, a.s. Důvodem založení ČD Cargo bylo zajištění ziskovosti nákladní dopravy, zamezení křížovému financování ztrát osobní dopravy prostřednictvím zisků nákladní dopravy, zvýšení konkurenceschopnosti nákladní dopravy ČD na evropském dopravním trhu, zvýšení efektivity v podnikání. ČD byly jedním posledních „národních“ dopravců v EU, u kterých nedošlo k oddělení nákladní dopravy od osobní. Hlavní obchodní aktivity ČD Cargo: přeprava zboží formou celovozových zásilek, přeprava formou ucelených a systémových vlaků, logistika, kombinovaná doprava, přeprava v kontejnerech a výměnných nástavbách, pronájem vozů. ČD Cargo operuje na železniční síti v ČR, která zahrnuje cca 9500 km tratí, denně vypravuje více než 1700 vlaků, má 11 tis. zaměstnanců, 9 provozních jednotek, 3 střediska oprav kolejových vozidel. Vozidlový park – 980 lokomotiv, 25 tis. nákladních vozů. Programy na obnovu vozidel (2009-2010) – cca 3 mld. Kč. Největší podíl přepravovaných komodit tvoří železo, rudy, strusky (23 %) a hnědé uhlí (19 %). Mezi nejvýznamnějšími destinace mezinárodní dopravy patří SRN, Polsko, Rusko, Ukrajina, Slovensko a Rakousko. Objem přepraveného zboží v roce 2008 – 86,2 mil. tun, tržby z nákladní dopravy – 17,6 mld. Kč, předběžný výsledek hospodaření – zisk 714 mil. Kč. Podle objemu přepraveného zboží v roce 2007 zaujímá ČD Cargo 5. místo mezi největšími železničními dopravci v EU. Kombinovaná doprava – 120 vlaků týdně; partnerští operátoři – Metrans, Bohemiakombi, European Rail Shuttle, Argo Bohemia, Maersk Line, CSKD Intrans. Nutnost budování veřejných logistických center v ČR, obdobně jako v jiných evropských zemích se zásadnější podporou státu a EU; aktivní podíl ČD Cargo na výstavbě logistických center a kontejnerových překladišť; další rozvoj kapacit v segmentu
11
kombinované a intermodální dopravy; využití operačního programu Doprava (20072013), který zahrnuje také projekty pro rozvoj kombinované dopravy a logistiky. Cílem je rozvoj logistických přeprav distribuovaných přes logistická centra na větší přepravní vzdálenosti (více než 600 km); převzetí části kontinentálních přeprav na větší vzdálenosti s využitím sítě logistických terminálů (vyšší podíl železnice, odlehčení silniční sítě); zakomponování železniční dopravy do zbožových toků v rámci výrobních procesů firem jako stabilní článek logistických řetězců. Existující kontejnerové terminály – Praha, Mělník, Lovosice, Brno, Přerov, Zlín. Plánovaná logistická centra a intermodální terminály (2009-2011) – Praha, Lovosice, Brno, Ostrava. Dlouhodobě nerovné podmínky na dopravním trhu znevýhodňující železnici jsou harmonizovány pomalu a nedostatečně. Podle statistik Mezinárodní železniční unie patří výše poplatku za užití železniční dopravní cesty v ČR dlouhodobě mezi vyšší sazby v Evropě. Železniční dopravci v ČR hradí poplatek již od roku 2003, silniční dopravci hradí mýto až od roku 2007. Železniční dopravci hradí poplatek za užití infrastruktury na celé železniční síti v ČR, síť silničního sektoru je zatím zpoplatněna jen zčásti. Nevyřešena zůstává problematika nezahrnování externích nákladů do celkových nákladů dopravy, což opět znevýhodňuje železniční sektor ve prospěch silničního). V r. 2007-2008 byla výše poplatku za užití železniční infrastruktury více než 3x vyšší, než poplatek za užití silniční infrastruktury (mýto). V r. 2009 i po snížení železničního poplatku o 20 % oproti r. 2008 činí nadále jeho výše cca 2,5 násobek výše silničního poplatku (mýta). V následné diskusi vystoupili poslanci: Karel Sehoř – ČD Cargo se stává standardní společností, není důvod, aby byla v holdingu – pro společnost nevýhodné. Jak ČD Cargo postupuje v obchodní politice? Nutná optimalizace ceny mýta a poplatku za železniční cestu. Bylo řečeno, že k rozdělení došlo pozdě, ostatní společnosti mají náskok – proč k tomu došlo? Zdeněk Prosek – stát, jako 100% vlastník ČD, které jsou 100% vlastníkem ČD Cargo, má nějaký zájem a nějaké povinnosti při výkonu vlastnických práv. Na druhou stranu tentýž stát je tím, kdo formuluje a garantuje dopravní politiku jako celek, kdo definuje rozsah a závazek veřejné služby, kdo zároveň garantuje a definuje politiku v oblasti životního prostředí nebo v oblasti energetiky. Leckdy jdou tyto věci proti sobě. Jakým způsobem vykonává vedení ČD, jako 100% vlastník ČD Cargo, vlastnická práva, jaké vidí strategické cíle a čím obhajuje finální podobu holdingového uspořádání? Rád by znal odpověď na poznámku Karla Sehoře – zda má být ČD Cargo zachováno v holdingu – proč ano, event. důvody proč ne. Oldřich Vojíř – poznamenal, že „matka“ ČD nemůže v podstatě činit žádná zásadní rozhodnutí bez schválení řídícího výboru a orgány společnosti–což je de facto výrazně stát / / MD. Tento dotaz by měl směřovat zároveň na představitele MD.
12
Zdeněk Prosek – formálně a právně je vlastníkem ČD, nikoliv stát – toto přináší nejrůznější konsekvence z výkonu vlastnických práv, přestože je tu právo veta řídícího výboru. Jaroslav Plachý – požádal o vyjádření k informacím v tisku, že hrozí stávka na železnici – jedním z důvodů má být propouštění zaměstnanců ČD Cargo. Dále požádal o info k otázce sociálního programu – jak to s ním je. Nevyužitá dopravní cesta – 50 % kapacity – mj. špatná konkurenceschopnost železniční dopravy. Jedním z problémů je, že železniční doprava není schopná dopravit zboží z bodu A do bodu B, ale z nádraží blízkého bodu A na nádraží blízké bodu B. Neuvažuje se o vlastní automobilové dopravě, která bude schopná přeložit zboží a dovézt na/z nádraží přímo? Jaká je celková roční přepravní kapacita ČD Cargo – z kolika procent je vytížena? Břetislav Petr – podíl na celkové dopravě cca 24 % - jaké jsou představy a co by se dalo udělat vlastními silami, aby podíl byl vyšší? Co je potřeba udělat – mýto nebo i další opatření, která ale nemohou ovlivnit. Podíl externích dopravců – bude se zvyšovat nebo se tento podíl udrží či sníží? Jsou vykalkulovány náklady externích dopravců? Oldřich Vojíř – upozornil, že co se týká prostupnosti a funkčnosti cesty, za to je zodpovědná SŽDC – dotazy tedy směřovat až na třetí prezentaci, i když uznává, že vše spolu souvisí. Miloš Melčák - jaký je vztah ČD Cargo k vodní dopravě? Kdy počítají, že kapacita železnice bude natolik přetížená, že bude nutno sáhnout k jiným druhům dopravy, především vodní? Co soudí o snahách zrušit chránění koridorů, kudy by měl vést průplav Dunaj-Odra-Labe? Karel Šidlo – jaký je stav strojvedoucích ČD Cargo za r. 2008 a 2009 a jaká je personální potřeba? Stavy hnacích vozidel – jaké jsou turnusové potřeby z reálných výkonů v r. 2008 a 2009? Jak se bude vyvíjet DSP pro budoucnost – je garantováno a omezeno lety. Jak se vyváží odchody na DSP mezi ČD Cargo a „matkou“ – v ČD budou finanční prostředky pravděpodobně přebývat, Cargu budou chybět. Václav Snopek – jak dlouho trvá přeprava vagónu uhlí z Lovosic do Pardubic? Náměstek ministra dopravy Petr Šlegr vystoupil spíše jako předseda řídícího výboru, kterým vláda vykonává vlastnická práva ČD, a.s. Mají odpovědnost za ČD včetně jejích dceřiných společností, navíc u ČD Cargo pro posílení vlivu státu je mimo obvyklých struktur podle obchodního zákoníku také správní rada, kde jsou zástupci MD, kteří asistují managementu v obchodní politice. Je třeba, aby prostřednictvím řídícího výboru jak vláda tak PSP dostávala info o požadavcích obou dopravců na infrastrukturu, což je základní výrobní nástroj dopravce. GŘ ČD Cargo, a.s. Josef Bazala odpověděl na dotazy, které jsou v současné situaci aktuální, ostatní budou zodpovězeny ve čtvrté části prezentace, která bude věnována odpovědím na dotazy ze třech předchozích prezentací. Nejjednodušší dotaz: Lovosice – Pardubice – cca 5 hod. Co se týká ekonomické krize – začali ji pociťovat již v měsíci srpnu, následně září, říjen a listopad byly první dva měsíce, kdy byl pokles meziročně o 10 %.
13
Prosinec a leden – pokles se prohloubil, recese nabrala na síle – přes 25 %. V únoru mírné oživení. Na poklesy zareagovali – posun investičních plánů, snižování nákladů všech druhů, včetně personálních (kolektivní smlouva – nárůst 4,7 %). Počet zaměstnanců - 520 osob v provozu, 80 na centrále. Pokud nedojde ke zlomu v ekonomice může nastat druhé kolo propouštění. Snaží se ale hledat jiné varianty – např. úspory v poplatcích, snaha vrátit se k tarifní mzdě - nárůst mezd o 3 % namísto o 4,7 %. Další varianta – tzv. překážka v práci – nechat zhruba 400-500 zaměstnanců doma za určitou část mzdy – zatím návrh 60 % - ještě k jednání. Momentálně tyto změny projednávají, čekají na reakci odborové centrály. Školící programy pro strojvůdce pro jízdu v zahraničí – Maďarsko, Polsko, SRN – možnost financování z fondů EU. V rámci obchodní činnosti je snaha, ale podniky nevyrábí, není tedy co vozit. Předseda Oldřich Vojíř shrnul, co bylo řečeno v průběhu prezentace a v následné diskusi, poděkoval přítomným generálním ředitelům Českých drah, a.s. Petru Žaludovi, ČD Cargo, a.s. Josefu Bazalovi a zástupcům Ministerstva dopravy.
bod 9) Návrh poslanců Michala Haška, Petra Zgarby, Františka Novosada, Václava Grünera, Ladislava Skopala a Josefa Čerňanského na vydání zákona o významné tržní síle a jejím zneužití - tisk 431 Návrh zákona předložil za navrhovatele poslanec Ladislav Skopal. Informoval o uskutečnění semináře k tomuto návrhu zákona, ze kterého vyplynuly závěry a následně vznikl komplexní pozměňovací návrh, který byl rozdán poslancům před projednáváním tohoto návrhu. Je si vědom toho, že je třeba, aby si tento materiál členové HV prostudovali a požádal tedy (po dohodě se zpravodajem) o znovu-přerušení projednávání tohoto návrhu zákona. Zpravodaj Jaroslav Plachý se také přiklonil k přerušení projednávání, otázkou je ale do kdy. Probíhají jednání o zákonu o cenách, ve kterém jsou velmi podobné paragrafy jako v tomto návrhu zákona – bylo by dobré tyto dva návrhy synchronizovat… V obecné rozpravě dále vystoupili poslanci: Aleš Rádl - ocenil snahu srovnat síly na trhu. Nepatří ale tato problematika obecně spíše do obchodního zákoníku? Jaroslav Plachý - reagoval na posl. Rádla – je přesvědčen, že tato problematika patří do obchodního zákoníku – avšak pokud je toto řešeno v obchodním zákoníku není žalobce
14
a pokud si některý z dodavatelů stěžuje, okamžitě je vyškrtnut ze seznamu dodavatelů… Řešení – určité rozšíření obchodního zákoníku… Diskuse probíhá. Oldřich Vojíř – dlouhodobě je toto otázka soutěžního práva. Podstata spočívá v tom, kdy to je a není např. zneužívání dominantního postavení, využívání dominance na trhu, monopolizace. Primárně je problém v otázce definování postavení hráčů na trhu. Ladislav Skopal – touto problematikou se zabývá již asi šest let. Navrhl přerušit do doby, než se najde dohoda. Oldřich Vojíř navrhl usnesení: HV přerušuje projednávání tisku 431 do doby, než zástupce navrhovatelů požádá o dokončení projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru. Hlasování – 11 pro – všichni přítomní – usnesení č. 256.
bod 10) Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů – tisk 566 Zpravodaj Oldřich Vojíř nejprve informoval o tom, že tato novela byla vrácena do druhého čtení a k projednání do výboru na návrh Břetislava Petra. HV dosud přijal dvě usnesení -566/1 a 566/3 (které revokovalo předchozí usnesení). Pozměňovací návrhy podané v písemné podobě ve druhém čtení na schůzi PSP byly předány k posouzení MPO a ERÚ. Devadesát procent jsou opakovaně podané návrhy s nesouhlasným stanoviskem MPO. K podaným návrhům se vyjádřil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Potvrdil to, co říkal Oldřich Vojíř. Ve druhém čtení byly na schůzi načteny věci, které již byly, až na pár výjimek, na HV diskutovány. Stanoviska MPO jsou stejná, s ERÚ jsou ve shodě – pouze u dvou věcí se stanoviska lišila, došlo ale k vyjasnění. Zpravodaj Oldřich Vojíř upozornil na analýzu vypracovanou MPO pro členy HV k problematice přeložek - „Vztahy mezi vlastníky nemovitostí a vlastníky sítí“. V obecné rozpravě vystoupili poslanci: Břetislav Petr – vysvětlil své stanovisko. Stěžejní je otázka tzv. silové elektrické energie – tímto pojmem se tato novela vůbec nezabývá – pouze ve zprávách ERÚ, kde se hovoří o této složce elektřiny.
15
Aleš Rádl – poznamenal, že dominantní část příspěvku posl. Petra směřovala k problematice cenotvorby. Uspořádání podrobného semináře je dobrým krokem, jak bylo odsouhlaseno na předchozí schůzi HV. Je zbytečné, aby se z problematiky cenotvorby stala politická otázka. Na semináři se vše podrobně a odborně vysvětlí. Dále hovořil o tom, že EP se zabývá problematikou energetiky – sleduje MPO tyto aktivity, aby se stihlo implementovat do našeho právního řádu? Aby se po schválení této novely nemusel tento zákon otevírat znovu. EU požaduje v oblasti cenové problematiky energií transparentnost a srovnatelnost tarifů – u nás velmi kulháme za tímto ideálem – tarify jsou naprosto nesrozumitelné. Karel Šidlo –nesouhlasí s vyjádřením MPO k PN, který podal (str. 14 bod 34). Správci energetických sítí jsou povinni do konce r. 2012 zdokumentovat své sítě – souběžně probíhá digitalizace KN, která má být ukončena v r. 2015. V jakém rozporu je PN, který tuto povinnost ukládá do konce roku 2017. Zanesení těchto informací nevyžaduje žádné duplicitní náklady. Požádal o samostatné hlasování o tomto PN. Jaroslav Plachý – informoval o jednání podvýboru pro podnikatelské prostřední k zákonu o cenách – velice zajímavá diskuse, účastnil se 1. náměstek ministra financí Ivan Fuchsa, v rámci diskuse se dostali i k otázce, zda se tento zákon vztahuje na silovou vyráběnou elektrickou energii – ano, dá se aplikovat, ale toto nemůže udělat MF, ale ERÚ. Dotaz na předsedu ERÚ Josefa Fiřta. Břetislav Petr – záležitost jednotného trhu s energií měla přinést snižování cen elektrické energie – tento záměr bohužel zatím nevychází. Otázkou je, zda-li bychom měli o ceně diskutovat, či nikoliv. Navrhl, aby byl dán termín pro podávání dalších PN. Oldřich Vojíř – není připraven stanovovat harmonogram, pro podání PN. Např. ve věci cenotvorby je prostor ve druhém čtení na schůzi PSP. Dále předal slovo panu ministrovi a předsedovi ERÚ, aby se vyjádřili k řečenému. Ministr Martin Říman – poděkoval za možnost vyjádřit se k tomu, co padlo v rozpravě. Požádal především o věcnou diskusi. Není pravdou to, co padlo v diskusi na schůzi PSP i na HV, že před zřízením pražské energetické burzy v roce 2007 se průměrně zvyšovala cena elektrické energie o 3 % ročně. Cena silové elektřiny nejvíce vzrostla v roce 2006 (stanovena byla na základě tzv. aukce virtuální elektrárny v r. 2005) v době, kdy komodity nerostly tak jako v období 2007-2008, stagnovaly a nebyl tedy žádný důvod k takovému růstu. V době, kdy rostou komodity, nebude klesat cena elektrické energie. Vývoj na energetické burze v posledním roce ukazuje, že cenotvorba funguje – ceny umí jít nahoru, ale i dolů – dnes 15 % pod cenou roku 2008 – dnes je jistota, že v roce 2010 budou mít zákazníci podstatně nižší cenu elektrické energie, než v letošním nebo loňském roce. Dále uvedl, že zákazník má od začátku fungování burzy možnost zvolit si měsíční, kvartální nebo roční tarif – dříve toto nebylo. Pokud si v loňském roce zákazník zvolil roční tarif, vydělal na tom. Naopak letos, když cena energie klesá, by naopak na ročním tarifu
16
prodělal. Co se týká regulace ceny – předložil grafy, které ukazují, že trh se rozjíždí a funguje–proto není třeba regulace, varoval před ní. Česká cena je cenou středoevropskou. Předseda ERÚ Josef Fiřt reagoval na to, co bylo řečeno. Od r. 2006 nejsou schopni ovlivnit silovou elektřinu (ve vazbě na evropskou směrnici toto má být dáno tržnímu prostředí). K cenám – v loňském roce v červenci, srpnu, září vystoupila cena k 90 €, dnes je pod 50 €. Není to otázka manipulace, ale elektřiny je nyní přebytek (podniky „nejedou“ naplno) a tento přebytek tlačí cenu dolů. Pokud nebude v rámci celé EU zajištěn dostatek zdrojů, aby byla vyšší nabídka, než poptávka, čeká nás tento efekt stále. Jakmile krize skončí, cena elektřiny půjde znovu nahoru. ERÚ sice nemá vliv na silovou elektřinu z hlediska regulace, ale velmi pozorně ji sledují. Jsou v obraze, jak společnosti nakupují a následně tedy jaká je výstupní cena. Tyto ceny se dostávají do ceníků pro tarifní zákazníky – pokud by byla nějaká nesrovnalost, upozorní na to a zahájí se společnostmi řízení – ne kvůli tomu, že by toto mohli ovlivnit, ale že to je neoprávněné. Je zde tedy kontrola, nikoliv ale regulace. Na závěr uvítal aktivitu HV, že bude uskutečněn seminář k otázce cenotvorby. Zpravodaj Oldřich Vojíř – několikrát se vracíme ke stejné úvaze – buď platí evropské směrnice implementované do našeho právního řádu a říkají, že máme tržní model – existují tři typy – my si vybrali regulovaný přístup k sítím – tzn. možnost regulovat přenos, nikoliv silovou elektřinu (její cena je určována nabídkou a poptávkou). HV může dát impuls, a dal ho několikrát - investiční činnost v oblasti energetiky by mohla být vyšší, než je a investice - do jakých zdrojů. Pokud toto nebude platit, nikdo neovlivní cenu. Druhá věc – možnost vrátit se do plně regulovaného prostředí – ale zde je nutnost prosadit to v celé Evropě, nyní jsou pro nás evropské směrnice závazné. Předchozí vlády soc.dem. zavedly trh a nyní je obava z toho, co trhem hýbe, tzn. část ceny, která se realizuje na burze (burza nejférovější). Virtuální elektrárna byla, dle jeho názoru, největším podvodem, cena vyletěla skokově. Cenotvorba je velkým problémem, bude uskutečněn seminář. Kogenerace – je zastáncem toho, že kogenerační jednotky jsou ty nejefektivnější a nejúčinnější – 80 % účinnost transformace při spalování uhlí. Problémem začíná být dostupnost uhlí pro teplárny (jiné uhlí než to pro elektrárny – má vyšší účinnost), zdroje jsou omezené – jedním z nich je důl ČSA, který je ale zablokován limity. Zatím se žádné vládě nepodařilo tyto ekologické těžební limity prolomit. Řízení schůze převzal místopředseda Karel Sehoř. Břetislav Petr – reagoval na to, co bylo řečeno ministrem Římanem. Cena elektrické energie a cena silové energie jsou dvě různé otázky. Vychází z čísel ERÚ - v roce 2005 ze ztrát 35 %, pro rok 2009 47,2 %. S cenou silové energie roste i cena za ztráty a za přenos.
17
Nikdy nemluvil o regulaci silové energie. Chce, aby konečný zákazník mohl dostat info, za jakých podmínek pro něj byla energie nakoupena a aby nemusel souhlasit s tím (jak tomu bylo do 01/2009), kdy si nemohl vybrat nic jiného, než cenu na jeden rok. V podrobné rozpravě Karel Sehoř navrhl proceduru hlasování – nejprve se bude hlasovat o akceptovaných PN, pokud někdo zvedne neakceptované, bude se hlasovat o nich. (Karel Šidlo zopakoval svůj požadavek na samostatné hlasování o bodu 34.): - bod 6 – ministr Říman – dohoda, že se vyřadí, přeformuluje a načte na schůzi PSP; 1. hlasování – bod 7 – 11 pro - všichni přítomní 2. hlasování – bod 11 – 11 pro - všichni přítomní 3. hlasování – bod 18+19 – 11 pro - všichni přítomní 4. hlasování – bod 24+25+26 – 11 pro - všichni přítomní (24+25–zdvojené–platí 25) - bod 32 – ministr Říman - taktéž vyřadit, složitější 5. hlasování – bod 33 – 9 pro, 0 proti, 2 se zdrželi 6. hlasování – bod 35+36 – 11 pro – všichni přítomní (zdvojené – platí 35) 7. hlasování – bod 34 – 2 pro, 0 proti, 9 se zdrželo. Závěrečné hlasování o zákonu jako celku: HV doporučuje PSP ČR projednat a schválit tisk 566 ve znění přijatých pozměňovacích návrhů– 9 pro, 0 proti, 2 se zdrželi (usnesení č.258).
bod 11) Různé Miloš Melčák informoval o výstupech podvýboru pro dopravu. Tento podvýbor přijal usnesení, ve kterém doporučuje HV požádat MD o předložení materiálu „Návrh dalšího postupu provozování a budování vodních cest v České republice, a to i v souvislosti s reálností účelností územní ochrany průplavního spojení Dunaj–Odra–Labe“. Hlasování: 10 pro–všichni přítomní–usnesení č. 261. Miloš Melčák informoval členy HV o zrušení schůze podvýboru pro dopravu, která se měla konat 3. března 2009, jelikož jsou na tento den svolány dvě mimořádné schůze PSP. A dále informoval o konání semináře dne 19. března 2009 na téma „Evropské porovnání nehodovosti a role krajů a obcí při zvyšování bezpečnosti silničního provozu“. Problematika profesních karet řidiče – umíme si s tímto problémem poradit? (Karel Sehoř – informoval členy o jednání v této věci, momentálně je to bezvýchodná situace, k vyhodnocení na MD.)
18
Jan Špika – informoval o jednání podvýboru pro energetiku. Podvýbor přijal usnesení č. 7, 8, 9 a 10, ve kterých žádá HV, aby tato usnesení postoupil k vyjádření MPO. Návrh usnesení – HV žádá MPO o vyjádření k usnesením č. 7, 8, 9, 10 podvýboru pro energetiku. Hlasování – 9 pro – usnesení č. 260.
bod 12) Návrh pořadu a termín příští schůze výboru Příští řádná schůze hospodářského výboru se bude konat ve středu 8. dubna 2009.
Mgr. Václav S n o p e k , CSc. v. r.
Mgr. Oldřich V o j í ř , Ph.D. v. r.
ověřovatel výboru
předseda výboru
Zapsal: Ing. Josef Vácha Dne: 5. března 2009
19
