PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona,

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 V. volební období ___________________________________________________________

519

Vládní návrh

na vydání

zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

-2-

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o obcích Čl. I Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto: 1.

V § 75 odstavec 5 zní: „(5) Pokud dosavadní starosta nebo místostarosta vykonává pravomoci podle § 107, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.“.

2.

V § 75 odst. 6 se slova „odst. 2“ zrušují.

3.

V § 89 odstavec 3 zní: „(3) Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce, postupuje se podle § 102a a § 107.“.

4.

V § 90 větě poslední se slova „§ 84 a 85“ nahrazují slovy „§ 84 odst. 2 a § 85, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria“ .

5.

§ 91 zní: „§ 91 (1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se volí starosta, místostarosta a další členové rady obce. (2) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra, ledaže soud

-3vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce zveřejní Ministerstvo vnitra v rozsahu stanoveném v § 93 odst. 1 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.“.

6.

§ 98 včetně poznámek pod čarou č. 32 a 32a zní: „§ 98 (1) Ministerstvo vnitra jmenuje správce obce z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra, a) neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce 32), b) zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo c) dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce. (2) Správce obce zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 84 odst. 2 písm. b), § 102 odst. 2 a 3, § 103 odst. 4 písm. b), d), e) a i) a je oprávněn stanovit pravidla rozpočtového provizoria32a). Správce obce svolává ustavující zasedání zastupitelstva obce podle § 91 odst. 1. Správce obce zastupuje obec navenek a je v čele obecního úřadu. (3) Náklady spojené s výkonem funkce správce obce hradí Ministerstvo vnitra. (4) Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (§ 91) nebo zvolením starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce. ---------------------------------------------------32) § 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb. 32a) § 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 32a se označuje jako poznámka č. 32b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

7.

Za § 102 se vkládá nový § 102a, který včetně poznámky pod čarou č. 32c zní: „§ 102a (1) Rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí (§ 99 odst. 3). (2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada obce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření32c).

-4(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada obce ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, pravomoci podle odstavce 2. (4) V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obce volena (§ 99 odst. 3), vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta (§ 107). Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně.

--------------------------32c)

8.

§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb.“.

§ 107 zní: „§ 107 Dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává pravomoci starosty podle § 103; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta. Nevykonává-li dosavadní starosta své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní místostarosta a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci starosty člen zastupitelstva obce podle § 103 odst. 6, použijí se věty první a druhá obdobně.“.

9.

V § 137 se na začátek vkládá odstavec 1, který zní: „(1) Nebude-li ustavující zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo městské části svoláno ve lhůtě podle § 91 odst. 1, svolá je magistrát v přenesené působnosti; informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zveřejní v rozsahu stanoveném v § 93 odst. 1 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o krajích Čl. II Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního

-5soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:

1.

V § 39 odstavec 1 zní: „(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.“.

2.

V § 39 odstavec 3 zní: „(3) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 42 odst. 1 větě druhé po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.“.

3.

V § 45 odst. 1 se za slova „§ 36“ vkládají slova „,s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria“.

4.

V § 45 odst. 2 se věty třetí až pátá nahrazují větou „Ustanovení § 60a a § 64b se použijí obdobně.“.

5.

V § 50 odstavec 2 zní: „(2) Pokud dosavadní hejtman nebo náměstek hejtmana vykonává pravomoci podle § 64b, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.“.

6.

V § 50 odst. 3 se slova „odst. 2“ zrušují.

7.

Za § 60 se vkládá nový § 60a, který včetně poznámky pod čarou č. 19a zní: „§ 60a (1) Rada vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva až do zvolení nové rady. (2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19a). --------------------------19a)

§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“.

-68.

§ 64b zní: „§ 64b Dosavadní hejtman v období ode dne voleb do zastupitelstva do zvolení nového hejtmana nebo náměstka hejtmana vykonává pravomoci podle § 61; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek hejtmana. Nevykonává-li dosavadní hejtman své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek hejtmana a je-li dosavadních náměstků hejtmana více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo zastupováním hejtmana, jinak ten, kterého pověřil dosavadní hejtman. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci hejtmana člen rady podle § 64a, použijí se věty první a druhá obdobně.“.

ČÁST TŘETÍ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. III Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 66/2008 Sb., se mění takto:

9.

V § 55 odst. 2 se za slovo „dosavadní primátor hlavního města Prahy“ vkládají slova „nebo náměstek primátora hlavního města Prahy“ a za slova „zvolení nového primátora hlavního města Prahy“ se vkládají slova „nebo náměstka primátora hlavního města Prahy“.

10.

§ 61 zní: „§ 61 (1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy svolává dosavadní primátor hlavního města Prahy po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní primátor hlavního města Prahy, případně nejstarší člen zastupitelstva hlavního města Prahy do doby, než je zvolen primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy se volí primátor hlavního města Prahy, náměstci primátora hlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahy.

-7(2) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 60 odst. 3 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.“. 11.

V § 69 se odstavec 3 zrušuje.

12.

Za § 69 se vkládá nový § 69a, který včetně poznámky pod čarou č. 19b zní: „§ 69a (1) Rada hlavního města Prahy vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení nové rady hlavního města Prahy. (2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada hlavního města Prahy ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19b). (3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva hlavního města Prahy, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada hlavního města Prahy ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, pravomoci podle odstavce 2. --------------------------19b)

§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“. 13.

§ 75 zní: „§ 75 Dosavadní primátor hlavního města Prahy v období ode dne voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy do zvolení nového primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy vykonává pravomoci primátora hlavního města Prahy podle § 72; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy. Nevykonává-li dosavadní primátor hlavního města Prahy své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy a je-li dosavadních náměstků primátora hlavního města Prahy více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahy zastupováním primátora hlavního města Prahy, jinak ten, kterého pověřil dosavadní primátor hlavního města Prahy.“.

14.

V § 93 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 22a zní:

-8„a) se neuskuteční v městské části vyhlášené volby do zastupitelstva městské části pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva městské části22a), --------------------------22a)

§ 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.“. 15.

V § 93 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 22b zní: „(2) Správce městské části zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 89 odst. 1 písm. h), § 94 odst. 2 a 3, § 97 až § 99. Správce městské části stanoví pravidla rozpočtového provizoria22b). Správce městské části zastupuje městskou část navenek a je v čele úřadu městské části. Správce městské části svolává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části. ----------------------------22b)

§ 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.“.

ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

-9DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část I. Zhodnocení platného právního stavu Usnesením vlády České republiky ze dne 25. října 2006, č. 1199, byla schválena Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 2011 a současně bylo ministrovi vnitra mj. uloženo předložit vládě do 31. března 2007 návrh na změnu zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze tak, aby obsahoval zpřesnění podmínek pro právní úkony při nakládání s majetkem a finančními prostředky kraje nebo obce, jejich organizačními složkami, příspěvkovými organizacemi a právnickými osobami jimi jinak ovládanými ve smyslu příslušných ustanovení obchodního zákoníku. Na základě tohoto úkolu provedlo Ministerstvo vnitra analýzu současného právního stavu nakládání s majetkem a finančními prostředky územních samosprávných celků a zpracovalo návrh novely zákonů o územních samosprávných celcích. Příprava novely zákonů o územních samosprávných celcích podle zmíněného usnesení vlády poskytla r o v n ě ž možnost legislativního odstranění existujících aplikačních a interpretačních obtíží spojených s dotčenými zákony. Ministerstvo vnitra proto tyto zákony analyzovalo též z hlediska jejich jasnosti a srozumitelnosti a určilo ta ustanovení, jejichž užívání činí v praxi závažné problémy, které nelze uspokojivě odstranit ani výkladem. Ministerstvo vnitra přitom vycházelo nejen z vlastních zkušeností (zejména komunální volby v roce 2006 poskytly velmi cenné zkušenosti), ale i ze sdělení samotných územních samosprávných celků (např. byly přímo osloveny jednotlivé kraje se žádostí o identifikaci problematických ustanovení). Součástí zpracované novely proto byly i změny technického rázu, sledující odstranění hlavních aplikačních problémů nyní platné právní úpravy. V průběhu příprav konečného znění novely (jejíž termín pro předložení vládě byl nově stanoven do konce února 2008) přijala vláda celou řadu souvisejících úkolů, jejichž naplnění by mohlo mít legislativní dopady i do zákonů o územních samosprávných celcích. Jedná se zejména o tzv. cíle vlády, schválené usnesením vlády č. 596 z 30. května 2007, o Programových cílech vlády do roku 2010, které mj. předpokládají otevření diskuse o přímé volbě starostů a o reformě samosprávy (cíl č. 07.33), úpravu právního prostředí tak, aby zastupitelé nominovaní do orgánů s majetkovou účastí obce, kraje a státu byli povinni informovat o výši odměn a požitků získaných v souvislosti se svým členstvím v těchto orgánech (cíl č. 07.12), přípravu novely právních předpisů tak, aby veškeré údaje a informace o rozhodování a činnosti orgánů veřejné správy a subjektů, které jsou zřizovány nebo ovládány státem nebo územně samosprávním celkem (včetně dceřiných společností), byly veřejnosti přístupné s výjimkou utajovaných informací (cíl č. 07.05) a některé další. Proto se Ministerstvo vnitra rozhodlo zpracovanou a původně souhrnně pojatou novelu zredukovat na ta ustanovení, která by měla odstranit nedostatečnou provázanost zákonů o územních samosprávných celcích se zákony o volbách do zastupitelstev obcí a krajů, a takto upravený návrh předložit v původním (resp. v dodatečně prodlouženém) termínu vládě. Ministerstvo k tomuto kroku přistoupilo zejména pro naléhavou potřebu upravit zákon o krajích před krajskými volbami, které se uskuteční na podzim roku 2008 (naléhavá potřeba navrhovaných změn je nicméně dána i ve vztahu k zákonu o obcích, neboť nové volby se konají i v průběhu celého funkčního období mezi řádnými volbami). Druhý blok případných

- 10 změn, které by měly upravit oblast nakládání s majetkem územních samospráv, bude připraven podle závěrů zmíněných cílů vlády a podle výsledků rozšířené diskuse nad budoucí právní úpravou nakládání s majetkem územních samosprávných celků, kterou zajistí Ministerstvo vnitra v součinnosti s příslušnými partnery v následujících měsících a do 31. října 2009 předloží vládě k rozhodnutí o dalších opatřeních. Vzhledem k technickému charakteru změn v předložené novele nebylo provedeno hodnocení dopadů regulace (RIA). Návrh zákona byl ostatně předložen do meziresortního připomínkového řízení před 1. listopadem 2007, a i z tohoto důvodu nemusí být podroben hodnocení dopadu regulace (viz usnesení vlády č. 927/2007). Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení. Naléhavý obecný zájem spatřuje navrhovatel v nutnosti co nejrychleji upravit provázanost zákonů o územních samosprávných celcích na volební zákony, zejména z důvodu podzimních voleb do zastupitelstev krajů. *

*

*

II. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Jak z bodu I. důvodové zprávy vyplývá, je hlavním cílem navrhované právní úpravy odstranění nedostatečné provázanosti zákonů o územních samosprávných celcích s volebními zákony, konkrétně ustanovení upravujících fungování územního samosprávného celku v době mezi volbami do zastupitelstva a ustavujícím zasedáním zastupitelstva (včetně správce obce). Praxí identifikované nedostatky se týkaly zejména právní úpravy obecního zřízení (o čemž svědčí zkušenosti Ministerstva vnitra ze situace po komunálních volbách v roce 2006), nicméně tam, kde obdobnou právní úpravu obsahuje i krajské zřízení nebo zákon o hlavním městě Praze, je navrhováno provedení analogických změn i v těchto zákonech, neboť lze důvodně očekávat, že totožné aplikační problémy by se mohly vyskytnout (a v minulosti se již vyskytly) i při užití těchto zákonů (tento předpoklad se týká zejména otázek spojených s konáním voleb). Ačkoli bude frekvence problematických případů častější v souvislosti s komunálními volbami ve více než 6200 obecních samosprávných subjektech, stejné problémy by mohly mít vzhledem k významu krajů a hlavního města Prahy daleko fatálnější důsledky, i když by se vzhledem k nízkému počtu krajů mohly jevit jako ojedinělé (v dalším textu se hovoří pouze o obcích, avšak uvedené závěry platí podobně i pro kraje a hlavní město Prahu). Navrhovaná právní úprava vychází z následujících principů úpravy fungování územního samosprávného celku v době mezi volbami a ustavením nových orgánů (včetně úzce provázaného výkonu funkce správce obce): 1)

Fungování obce v době mezi konáním voleb a zvolením nových orgánů obce (§ 102a a § 107)

- 11 V komunálních volbách v roce 2006 se jako zásadním problémem ukázalo, že obecní zřízení nedostatečně reagovalo na legislativní změny volebního práva (zákon č. 491/2001 Sb.) a proto v praxi nebylo vždy jasné, jakým způsobem má být obec spravována v době mezi volbami a konáním ustavujícího zasedání zastupitelstva obce, resp. zvolením nových orgánů obce. Navrhovaná právní úprava koncepčně ponechává v tomto „volebním mezidobí“ v „činnosti“ radu obce (novým § 102a) a dosavadního starostu a místostarostu obce (§ 107). Nejedná se přitom o řešení zcela nové, neboť tímto způsobem byla upravena správa obce v období po volbách již v předchozím obecním zřízení (§ 30 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb.) a v případě hlavního města Prahy je takové řešení užíváno i v platném zákoně o hlavním městě Praze. Podle nově zařazeného ustanovení § 102a bude v době ode dne voleb do zvolení nové rady (případně starosty tam, kde rada vzhledem k počtu zvolených členů zastupitelstva již volena nebude) i nadále vykonávat své pravomoci rada obce. Jestliže soud vyhoví návrhu na vyslovení neplatnosti voleb nebo hlasování, budou pravomoci rady obce rozšířeny do doby ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce o pravomoc přijímat rozpočtová opatření a stanovit pravidla rozpočtového provizoria tak, aby mohlo být zajištěno základní hospodaření obce. V obcích, kde rada obce nebyla před volbami volena (viz § 99 odst. 2 obecního zřízení) bude pravomoci rady vykonávat dosavadní starosta obce (jak odpovídá stávající právní úpravě postavení starosty v takových obcích). Změna § 107 obecního zřízení rovněž navazuje na volební zákon tím, že až do zvolení starosty nebo místostarosty budou své pravomoci vykonávat dosavadní starosta nebo místostarosta. S uvedenou koncepcí fungování orgánů obce, tzn. s fungováním rady a starosty ve „volebním mezidobí“, počítá novela i v případě krajů a hlavního města Prahy. 2)

Svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (§ 91) Změna § 91 obecního zřízení navazuje na zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, protože postup při svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce se odvíjí od lhůt soudního přezkumu výsledků voleb a od dopadů případného soudního rozhodnutí o neplatnosti voleb nebo hlasování. Volební zákon stanoví 10denní lhůtu pro napadení výsledku voleb nebo hlasování u soudu. Ustavující zasedání proto nemůže být svoláno dříve, než tato lhůta uplyne, protože důsledkem soudního rozhodnutí může být „nezvolení zastupitelstva“ (viz § 54 odst. 1 volebního zákona). Ustavující zasedání proto bude svolávat dosavadní starosta (případně místostarosta, pokud vykonává pravomoci dosavadního starosty) až po uplynutí této lhůty, pokud nebyl návrh soudu podán. Pokud návrh soudu podán byl, je třeba vyčkat výsledků soudního řízení a ustavující zasedání svolat po rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z nich nebylo vyhověno. Pokud některému návrhu vyhověno bylo, ustavující zasedání se přirozeně nesvolává, protože v důsledku soudního rozhodnutí nedošlo ke zvolení zastupitelstva a musí proběhnout opakované volby či hlasování.

3)

Správce obce

- 12 Ministerstvo vnitra od 1. 7. 2006, kdy nabyla účinnosti novela obecního zřízení č. 234/2006 Sb., vykonávalo funkci správce obce ve 26 obcích. Takto získané cenné zkušenosti ukázaly jasnou potřebu právní úpravu správce obce modifikovat. Nedochází však ke změně základní koncepce tohoto institutu - i nadále se vychází z toho, že činnost správce obce je činností omezenou, zaměřenou výlučně na zajištění základního fungování obce (plnění jen těch nejzákladnějších, „udržovacích“ činností); správce obce nemá (nesmí!) a ani do budoucna nebude nahrazovat volené orgány obce (starostu, zastupitelstvo). Nicméně i k plnění svého omezeného poslání musí být správce obce dostatečně vybaven k tomu, aby v případě nutnosti mohl obec adekvátně spravovat. *

*

*

III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Podle názoru navrhovatele navrhovaná upřesnění stávající právní úpravy nejsou nepřiměřené sledovanému cíli a tudíž ani nenarušují ústavním pořádkem zaručené právo na samosprávu.

*

*

*

IV. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a její slučitelnosti s právními akty Evropské unie Právní úprava uspořádání územní správy nespadá podle p r á v a Evropských společenství do kompetence orgánů Evropských společenství. Celková koncepce návrhu není v rozporu se základními principy Evropské charty místní samosprávy (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb., o přijetí Evropské charty místní samosprávy). Akty práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují. *

*

*

V. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Navrhovaná právní úprava zvyšuje provázanost zákonů o územních samosprávných celcích na volební zákony a z tohoto hlediska bylo třeba hodnotit její dopady do rozpočtu státu nebo územních samosprávných celků, zejména na výkon funkce správce obce a na fungování samosprávy v období mezi volbami a ustavujícím zasedáním zastupitelstva. Modifikace kompetencí správce obce (viz změna § 98 obecního zřízení) nepřináší státu ani obci žádné zvýšení finančních nákladů oproti stavu, kdy by v obci správce jmenován nebyl. Zmenšení počtu případů, kdy je jmenován správce obce, bude do budoucna dokonce představovat reálné snížení nákladů státu na výkon funkce správce obce.

- 13 -

S možným mírným nárůstem výdajů z rozpočtů územních samosprávných celků, jehož výše se však nedá předem stanovit, lze počítat v souvislosti s fungováním dosavadního místostarosty (náměstka hejtmana či primátora) a dosavadní rady v době po konání voleb do zvolení nových obecních orgánů. Přesnou částku nelze dopředu vyčíslit ani přibližně, neboť nelze odhadnout ani počet nárokem dotčených místostarostů (mj. výše měsíčních odměn neuvolněných starostů je různá – na základě rozhodnutí zastupitelstva podle počtu obyvatel, rozsahu úkolů, souběhu funkcí; může být i nulová) ani počet členů rady, jimž bude náležet odměna (vesměs odměna za výkon funkce náleží starostovi nebo místostarostovi a ostatní členové rady funkci nevykonávají jako uvolnění). Místostarosta však bude mít v tomto období totožné postavení jako před konáním voleb, tzn. odměna za plnění těchto pravomocí mu bude náležet jen tehdy, jestliže na ni měl nárok i před konáním voleb. Totožné lze konstatovat i ve vztahu k ostatním členům rady. Předkládaný návrh zákona nevyvolá žádné dopady v oblasti životního prostředí ani v sociální oblasti (kladný dopad návrhu lze spatřovat v celkovém „projasnění“ právní úpravy poskytování odměn členům zastupitelstev). *

*

*

VI. Odůvodnění návrhu podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (požadavek vlády, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení). Hlavním důvodem předložení celé novely je akutní nutnost upravit fungování orgánů územních samosprávných celků v době od vyhlášení voleb do ustavujícího zasedání nově zvolených zastupitelstev. Stávající úprava ve všech třech zákonech není provázána se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí, resp. zákonem o volbách do zastupitelstev krajů. Zkušenosti z komunálních voleb v roce 2006, zejména s dopady soudního přezkumu výsledků voleb na fungování obcí (viz odůvodnění navrhované změny § 107 obecního zřízení), ukazují naprostou nezbytnost příslušná ustanovení zákonů o územních samosprávných celcích přizpůsobit platné volební legislativě. Vzhledem k tomu, že na podzim roku 2008 se uskuteční volby do zastupitelstev krajů, považuje předkladatel za nutné, aby tento zákon (jehož součástí je i změna krajského zřízení v této oblasti) nabyl účinnosti ještě před těmito volbami (viz bod II. důvodové zprávy), neboť je reálné riziko, že stejné obtíže jako po komunálních volbách v roce 2006 by mohly nastat i po volbách krajských v roce 2008. Z tohoto důvodu je navrhováno, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvním čtení.

- 14 Zvláštní část K ČÁSTI PRVNÍ K čl. I K bodu 1 a 2 (§ 75 odst. 5 a 6 obecního zřízení) V souvislosti s navrhovanou změnou § 107 obecního zřízení, která v období ode dne konání voleb do zastupitelstva obce do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce nově svěřuje výkon pravomocí nejen dosavadnímu starostovi, ale též dosavadnímu místostarostovi, bylo třeba doplnit i § 75 odst. 5 obecního zřízení tak, aby v tomto období náležela dosavadní odměna za výkon pravomocí jak starostovi, tak místostarostovi. Vzhledem k úpravě § 107 se současně upravuje odkaz v § 75 odst. 6 obecního zřízení. K bodu 3 (§ 89 odst. 3 obecního zřízení) V souvislosti s úpravou § 102a a § 107 obecního zřízení bylo třeba změnit i ustanovení o výkonu pravomocí v případě rozpuštění zastupitelstva obce podle § 89 odst. 1 a 2. Jelikož je rozpuštění zastupitelstva obce důvodem pro konání nových voleb (§ 58 odst. 1 písm. e/ zákona č. 491/2001 Sb.), je tato situace řešena odkazem na příslušná ustanovení § 102a a § 107 obecního zřízení. K bodu 4 (§ 90 obecního zřízení) V souvislosti s poklesem počtu členů zastupitelstva obce pod 5 (polovinu) se upřesňuje dikce § 90 tak, že zastupitelstvo obce nebude moci rozhodovat pouze o pravomocech uvedených v § 84 odst. 2, neboť zastupitelstvo obce v těchto případech „nezaniká“, a proto některé pravomoci může vykonávat i nadále. Jedná se o úpravu odpovídající stávajícímu jednotnému výkladu tohoto dnes ne zcela precizně formulovaného ustanovení. Zastupitelstvo bude moci rozhodovat o nevyhrazených otázkách svěřených mu obecním zřízením, tj. o všech záležitostech mimo § 84 odst. 2 a § 85 obecního zřízení. Do této kategorie bude náležet např. i rozhodování dle § 104 odst. 1 nebo § 103 odst. 6 obecního zřízení (pověření místostarosty nebo člena zastupitelstva zastupováním starosty). Z otázek uvedených v § 84 odst. 2 a § 85 obecního zřízení bude zastupitelstvo i nadále oprávněno činit rozpočtová opatření a přijmou pravidla rozpočtového provizoria, neboť mezi poklesem počtu členů a novými volbami může uplynout i více než 6 měsíců a zachování těchto omezených pravomocí zajistí alespoň základní podmínky pro hospodaření obce podle rozpočtu (v závislosti na aktuálních potřebách obce). K bodu 5 (§ 91 obecního zřízení) Zkušenosti z komunálních voleb v roce 2006 ukázaly potřebu upřesnit stávající § 91, upravující svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce a otázky související. Tato změna přitom byla nutná, neboť z hlediska správné a bezproblémové aplikace obecního zřízení (zejména v podmínkách malých obcí) je třeba, aby text zákona byl jednoznačně provázaný na zákon o volbách do zastupitelstev obcí. Současné znění § 91 odst. 1 obecního zřízení neodpovídá platné právní úpravě zákona o volbách do zastupitelstev obcí a samo o sobě není jednoznačné. Aplikační problémy

- 15 vyvolává zejména otázka svolání a konání ustavujícího zasedání, jestliže byl soudu podán návrh na neplatnost voleb nebo hlasování. Ustanovení § 91 v nyní platném znění předně hovoří o stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva v obci, kterou však stávající volební legislativa již nezná (za nyní platného právního stavu bylo třeba nikoli nesporným výkladem dospět k závěru, že jde o návrhy na neplatnost voleb nebo hlasování, a to pro důsledek stanovený v § 54 odst. 1 zákona o volbách, pokud soud návrhu vyhověl). Interpretační pochybnosti vyvolávají též slova vyhlášení výsledků voleb, neboť nynější volební zákon zná dvojí vyhlášení výsledků voleb – Státní volební komisí podle § 51 a registračním úřadem podle § 47 (opět nikoli nesporným výkladem bylo v tomto případě nutno dospět k tomu, že § 91 obecního zřízení předpokládá vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí). Důsledkem nyní platné nejasné právní úpravy pak bylo, že ustavující zasedání byla v některých případech (za všechny lze zmínit Brno a Most) svolávána i přesto, že byl podán návrh soudu na neplatnost voleb a hlasování. Na těchto ustavujících zasedáních přitom došlo ke zvolení nových orgánů obce, které realizovaly další kroky. Soud však následně rozhodl o neplatnosti voleb či hlasování, což mělo podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o volbách za důsledek, že zastupitelstvo nevzniklo a tudíž ani nemohlo dojít ke konání skutečného ustavujícího zasedání zastupitelstva obce a ani k relevantnímu zvolení dalších orgánů obce, a proto i veškeré úkony tímto „zastupitelstvem“ učiněné byly právně irelevantní a zpochybnitelné. Z uvedených důvodů je navrhováno přizpůsobení právní úpravy zákonu o volbách do zastupitelstev obcí a současně jsou výslovně upraveny důsledky porušení povinnosti svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce. Návrh tak sleduje upřesnění právní úpravy mj. též s cílem ochrany nakládání s majetkem obce. K § 91 odst. 1 Svolatelem ustavujícího zasedání je dosavadní starosta, případně dosavadní místostarosta, pokud podle § 107 obecního zřízení vykonává pravomoci dosavadního starosty (event. člen zastupitelstva, který ke dni voleb do zastupitelstva obce vykonával pravomoci starosty dle § 103 odst. 6). Lhůta pro svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce je určena dvěma okamžiky – zasedání nesmí být svoláno dříve, než uplyne lhůta podle zvláštního právního předpisu pro podání návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování (§ 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí - Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí), a pokud tento návrh podán byl, může být svoláno až po právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů (pokud návrhu nebylo vyhověno). Ustavující zasedání zastupitelstva obce musí být svoláno tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne určujícího pro jeho svolání (tzn. od uplynutí lhůty pro podání návrhu nebo od právní moci soudního rozhodnutí). Pokud dojde k pochybení a dosavadní starosta svolá zasedání zastupitelstva a až následně vyjde najevo, že byl podán návrh soudu na neplatnost voleb či hlasování, je dán důvod pro to, aby starosta svolané zasedání zrušil (postupem přiměřeně odpovídajícím jeho svolávání, tzn. měla by být zveřejněna informace o jeho zrušení, samozřejmě však není třeba vyžadovat splnění sedmidenní doby podle § 93 odst. 1 obecního zřízení). Soud nemá zákonem stanovenou povinnost vyrozumívat dosavadního starostu ihned po obdržení návrhu na neplatnost voleb či hlasování o tom, že takový návrh obdržel. Bude proto na dosavadním starostovi, aby si tuto skutečnost po uplynutí lhůty pro podání návrhu sám na příslušném krajském soudě ověřil. K tomu je třeba poznamenat, že lhůta k podání návrhu podle § 60 zákona o volbách je lhůtou hmotněprávní a je proto třeba, aby návrh byl u

- 16 soudu podán nejpozději v poslední den lhůty (srov. § 67 odst. 3 a 4 zákona o volbách – Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.). To znamená, že starosta již bude mít den po uplynutí desetidenní žalobní lhůty jistotu, zda návrh podán byl či nikoli. Pokud soud některému podanému návrhu vyhověl, nastávají důsledky podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o volbách, tedy zastupitelstvo nebylo zvoleno, dosavadní starosta či místostarosta nadále vykonávají své pravomoci podle § 107 obecního zřízení (rozšířené o pravomoci podle § 107 odst. 2 obecního zřízení), a to opět až do konání opakovaných voleb či hlasování. Ustavující zasedání se v tomto případě pochopitelně nesvolává. Návrh i nadále obsahuje „doporučující“ ustanovení, podle kterého se na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce volí starosta, místostarosta a další členové rady obce; až do dne konání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce vykonává své pravomoci dosavadní starosta či místostarosta obce (§ 107 obecního zřízení). V této souvislosti je nutno upozornit, že i ustavující zasedání zastupitelstva obce je zasedáním jako jakékoli jiné a samozřejmě na něm může být rozhodováno i o jakékoli jiné otázce náležející do působnosti zastupitelstva obce (vztahuje se na něj i ustanovení § 93 obecního zřízení). K § 91 odst. 2 Stejně jako doposud upravuje zákon i „náhradní“ svolání Ministerstvem vnitra v případě, že zasedání zastupitelstva nebylo svoláno v zákonem předpokládané době. Pravomoc Ministerstva vnitra tedy – obdobně jako doposud – ke svolání ustavující zasedání zastupitelstva obce nastává až uplynutím 15 dne stanoveného pro konání zastupitelstva podle odstavce 1, jestliže v této lhůtě vůbec nedošlo ke svolání zasedání dosavadním starostou (pro vznik tohoto oprávnění Ministerstva vnitra není rozhodné, že starosta ustavující zasedání nesvolal tak, aby se konalo do 15 dnů; podstatné je, že v 15denní lhůtě vůbec nedošlo k jeho svolání). Nově se upravuje rovněž povinnost ministerstva zveřejnit informaci o ustavujícím zasedání též na úřední desce ministerstva. Tím se má zabránit případné nečinnosti obecního úřadu podle § 93 odst. 1 obecního zřízení a tudíž i následnému zpochybnění veřejnosti konaného ustavujícího zasedání zastupitelstva obce. Bude proto platit, že povinnost informovat o ustavujícím zasedání splní přímo Ministerstvo vnitra tím, že informaci zveřejní na své úřední desce. V praxi se bude samozřejmě informace zveřejňovat i na úřední desce obecního úřadu, nicméně účinky pro splnění povinnosti (7 dní podle § 93 odst. 1 obecního zřízení) bude mít zveřejnění na úřední desce Ministerstva vnitra. Vzhledem k tomu, že oprávnění dosavadního starosty svolat ustavující zasedání nezaniká, jestliže dosavadní starosta „nestihne“ svolat zastupitelstvo tak, aby se konalo do 15 dnů od rozhodného okamžiku (i ustavující zasedání je zasedáním zastupitelstva obce a dosavadnímu starostovi jeho svolatelské oprávnění vyplývá z § 107 odst. 1 ve spojení s § 103 obecního zřízení) může v praxi dojít k situaci, kdy dosavadní starosta zasedání zastupitelstva sice svolá, ale tak, že se nebude moci konat v zákonem předpokládané 15denní lhůtě. Jestliže tedy dosavadní starosta svolá ustavující zasedání např. až na 20. či 30. den od okamžiku rozhodného podle § 91 obecního zřízení, činí tak stále v rámci svého oprávnění (jejich součástí je i § 103 obecního zřízení) jako dosavadní starosta (srov. § 107 obecního zřízení) a tedy oprávněně.

- 17 K takovému svolání přitom může dojít jak v 15denní lhůtě, tj. dříve než vznikne oprávnění ministerstva (v důsledku svolání zasedání oprávnění ministerstva uplynutím 15. dne vůbec nevznikne) nebo až po uplynutí 15denní lhůty – v tomto případě sice došlo ze strany dosavadního starosty k porušení lhůty dle § 91 i ke vzniku svolatelského oprávnění ministerstva, nicméně dosavadním starostou svolané ustavující zasedání zastupitelstva bylo svoláno oprávněně (viz předchozí odstavec) a proto nebude třeba, aby ministerstvo realizovalo náhradní svolání, neboť nebude zásah ze strany státu – v tomto případě realizací § 91 odst. 2 – již vyžadovat ochrana zákona ve smyslu čl. 101 odst. 4 Ústavy. K bodu 6 (§ 98 obecního zřízení) Funkce správce obce spočívá v zajištění (pouze) základních a nezbytných činností v samostatné působnosti obce ze strany státu. Zkušenosti Ministerstva vnitra z výkonu funkce správce obce od 1. 7. 2006 však ukazují, že jeho postavení i jeho jednotlivá oprávnění je nutné určitým způsobem uzpůsobit tak, aby tuto svou úlohu mohl správce řádně splnit. Návrh: a)

Upřesňuje a rozšiřuje pravomoci správce obce při výkonu jeho funkce (§ 98 odst. 2). Stávající právní úprava opravňuje správce obce vykonávat pravomoci rady obce (§ 102 odst. 2 a 3) a dále pravomoc zastupitelstva obce podle § 84 odst. 2 písm. b) obecního zřízení (jedná se o schvalování rozpočtu a závěrečného účtu obce; platné znění přitom dosud chybně odkazuje na § 84 odst. 2 písm. c/, protože v souvislosti s novelou obecního zřízení realizovanou při přijetí nového stavebního zákona došlo i k úpravě pravomocí v § 84 odst. 2 obecního zřízení, aniž by však byl upraven i odkaz uvedený v § 98). V praxi je sice dovozováno, že oprávnění správce se týká schvalování rozpočtu i závěrečného účtu, novela však přesto tuto chybu v odkazu na § 84 odst. 2 písm. b) obecního zřízení opravuje (správce obce bude mít veškerá oprávnění v tomto ustanovení uvedená, tj. včetně realizace rozpočtových opatření). Nyní platná podoba § 98 odst. 2 způsobuje v praxi pro výkon činnosti správce obce i další obtíže. Předně je pochybné, zda správce obce vůbec může jménem obce jednat, zda ji může zastupovat a uzavírat smlouvy. Správce obce dále nemůže realizovat některá oprávnění starosty, uvedená v § 103 obecního zřízení a nemůže ani stanovit pravidla rozpočtového provizoria. Za tímto účelem nová právní úprava svěřuje správci obce některá další oprávnění – zastupovat obec navenek, schvalovat pravidla rozpočtového provizoria (v praxi nelze vyloučit případy, kdy zpracování rozpočtu bude v podmínkách konkrétní obce vyžadovat více času a po tuto dobu bude možno hospodařit alespoň podle „provizoria“). Správce obce bude výslovně oprávněn svolávat ustavující zasedání zastupitelstva obce. Správci obce jsou dále svěřována některá oprávnění starosty obce. Rozšíření pravomocí však nelze pokládat za změnu koncepce činnosti správce obce. Správce obce má zajistit pouze základní fungování obce, nikoli plnohodnotně nahradit samosprávné volené orgány. Ačkoli je tedy okruh pravomocí opticky rozšířen, v žádném případě nelze k výkonu této funkce přistupovat tak, jakoby měla nahradit ostatní orgány obce (blíže viz obecná část důvodové zprávy). Z formulačních důvodů bylo vypuštěno, že v obcích, v nichž je tajemník obecního

- 18 úřadu, je tento podřízen správci. Tato skutečnost totiž vyplývá bez dalšího z toho, že správce obce stojí v čele obecního úřadu a tudíž podřízenost tajemníka není třeba zvlášť výslovně deklarovat. Stejně tak bylo z formulačních důvodů vypuštěno stávající znění § 98 odst. 4 (Ministerstvo vnitra kontroluje činnost správce obce), neboť toto oprávnění vyplývá ze pracovněprávního vztahu mezi správcem obce a Ministerstvem vnitra. b)

Omezuje výkon funkce správce obce pouze na samostatnou působnost obce (§ 98 odst. 2). Smyslem funkce správce obce je zajistit provizorní chod obce, tedy „překlenout“ dočasnou neexistenci či úplnou nefunkčnost orgánů obce. Jeho činnost se proto musí soustředit pouze na samosprávu, tedy na zajištění samostatné působnosti obce. Z tohoto důvodu se dosavadní právní úprava mění tak, že správce obce již nebude zabezpečovat výkon přenesené působnosti v obci. Zákon pro tyto případy obsahuje zcela specifické nástroje, pokud v obci nefunguje výkon přenesené působnosti obce – jedná se zejména o § 65 obecního zřízení, podle kterého pokud orgán obce neplní povinnost podle § 7 odst. 2 (nevykonává „základní“ přenesenou působnost), rozhodne krajský úřad, že pro ni bude tuto přenesenou působnost či její část vykonávat pověřený obecní úřad. Samozřejmě výkon přenesené působnosti může být i obcí, ve které byl jmenován správce obce, nenarušen a v tomto případě nebude rozhodnutí krajského úřadu třeba. Jelikož správce obce stojí v čele obecního úřadu, bude též oprávněn podepisovat veškeré písemnosti.

c)

Upřesňuje hrazení nákladů spojených s výkonem funkce správce obce (§ 98 odst. 3). Nyní platná právní úprava hovoří o tom, že náklady spojené s výkonem funkce správce obce hradí stát. Protože nebylo zřejmé, která organizační složka státu by měla tyto náklady hradit (Ministerstvo vnitra či financí), novela upřesňuje dosavadní ustanovení tím, že úhradu nákladů ukládá přímo Ministerstvu vnitra. Z rozpočtu ministerstva budou hrazeny pouze přímé náklady správce obce, nikoli náklady na činnosti, které správce obce v rámci správy obce zajišťuje (např. na odvoz komunálního odpadu, osvětlení v obci apod.).

d)

Upřesňuje důvody pro jmenování správce obce. Změna se v první řadě týká důvodu uvedeného v § 98 odst. 1 písm. a) obecního zřízení, přičemž ze stávajícího ustanovení, které odpovídá úpravě konání komunálních voleb v dnes již zrušeném zákoně č. 152/1994 Sb., se vypouští důvod spočívající v neustavení okrskové volební komise (§ 22 odst. 1 zákona č. 152/1994 Sb.). Změna se dále týká stávajícího důvodu uvedeného v § 98 odst. 1 písm. b) obecního zřízení, který je vzhledem ke koncepční změně § 89 odst. 3 obecního zřízení vypuštěn. Novela vypouští rovněž důvod pro jmenování správce obce v případě nezvolení starosty po dobu delší než 6 měsíců (stávající § 98 odst. 1 písm. d/), který se vzhledem k pravomoci zastupitelstva obce stanovené v § 103 odst. 6 obecního zřízení, tj. pravomoci pověřit výkonem pravomocí starosty místostarostu nebo člena zastupitelstva obce, ukazuje jako zbytečný a neodpovídající koncepci správy obce (je tedy na zastupitelstvu obce, resp. jeho odpovědností, aby svého člena pověřilo výkonem těchto pravomocí). Podle názoru předkladatele by totiž správce obce jakožto zástupce státu spravující obec měl být ustanoven jen v případech, kdy obec sama vůbec není schopná zajistit fungování vlastními silami; to ostatně odpovídá i čl. 101 odst. 4 Ústavy, který požaduje omezení zásahů státu do samosprávy jen na případy, kdy je takový zásah zcela nepochybně nutný, což v případě existence pravomoci zastupitelstva obce dle § 103 odst. 6 obecního zřízení nepochybně není splněno. Ostatně v praxi došlo ke jmenování

- 19 správce z tohoto důvodu pouze v jednom případě na dobu jednoho měsíce do konání nových voleb (obec Hajany). Ani obdobná úprava v zákoně o hlavním městě Praze (§ 93) s tímto důvodem pro jmenování správce obce vůbec nepočítá. e)

Upřesňuje okamžik zániku funkce správce zvolením starosty. Podle stávající právní úpravy končil výkon funkce správce obce dnem zvolení starosty, tzn. uplynutím tohoto dne. Od zvolení starosty do uplynutí tohoto dne tedy v obci fungoval vedle starosty i nadále správce obce. Změna tento nedostatek odstraňuje tím, že činnost správce obce končí přímo okamžikem zvolení starosty. K bodu 7 (§ 102a obecního zřízení) Navrhovaná změna reaguje na dosavadní zkušenosti s „překlenováním“ doby ode dne voleb (tímto okamžikem zaniká zastupitelstvo obce – viz § 55 odst. 2 písm. d/ zákona č. 491/2001 Sb.) do konání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce. Stávající právní úprava počítá s fungováním pouze starosty a to ještě s omezenými pravomocemi, což v praxi způsobuje nemalou řadu problémů jak s případnou nečinností starosty, tak s nemožností zastupování starosty např. místostarostou. Velkým problémem byly rovněž případy, kdy na základě rozhodnutí soudu nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce (§ 54 zákona o volbách), musely být vyhlášeny opakované volby nebo opakované hlasování, a z těchto důvodů nebylo možno schválit rozpočet či rozpočtové provizorium nebo činit další nezbytná rozhodnutí (nebyl přitom splněn důvod pro jmenování správce obce, protože dosavadní starosta toto své postavení rozhodnutím soudu neztrácel). Novela proto koncepčně nově (a současně jednotně ve všech třech zákonech o územních samosprávných celcích) řeší fungování obce v době mezi volbami a ustavením nových obecních orgánů, neboť po tuto dobu budou své pravomoci vykonávat nejen dosavadní starosta a místostarosta (viz § 107), ale též dosavadní rada (§ 102a). K § 102a odst. 1 V případě, že v obci přede dnem voleb byla ustavena rada obce, bude tato vykonávat své pravomoci až do zvolení nové rady, popřípadě až do zvolení nového starosty, pokud ve volbách bylo voleno méně členů zastupitelstva než 15 a tudíž již nebude dán důvod pro volbu nové rady (viz § 99 odst. 2 obecního zřízení). Ustanovení § 102a odst. 1 obecního zřízení se bude vztahovat i na § 102 odst. 5 obecního zřízení, tzn. na případy, kdy byla rada obce byla odvolána jako celek a nedošlo-li současně ke zvolení nové rady obce (dle § 102 odst. 5 obecního zřízení totiž vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až do zvolení nové rady obce). K § 102a odst. 2 a 3 Ustanovení § 102a odst. 2 a 3 řeší případy, kdy z důvodů uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nedojde ke zvolení zastupitelstva obce a je dán důvod pro konání opakovaných voleb či opakovaného hlasování. Jedná se o případy, kdy soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování (písm. a/) a kdy okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování podle § 43 odst. 2. V těchto případech je totiž třeba zajistit základní fungování obce, a protože doba do

- 20 opakovaného hlasování či voleb bude zpravidla delší než 3 měsíce, je nutné, aby dosavadní rada obce byla oprávněna kromě pravomocí podle odstavce 1 vykonávat i některé další pravomoci. Dosavadní rada proto bude oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření (viz též změna § 90 obecního zřízení). Tyto rozšířené pravomoci bude dosavadní rada obce vykonávat od právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb či hlasování (odst. 2) nebo od dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta pro odevzdání zápisu okrskové volební komise (odst. 3), v obou případech do dne, ve kterém se konalo ustavující zasedání zastupitelstva obce. K § 102a odst. 4 Ustanovení § 102a odst. 4 reaguje na případy obcí, ve kterých přede dnem voleb nebyla rada obce volena (§ 99 odst. 2). Návrh volí totožné řešení jako v době po volbách, tzn. v těchto případech svěřuje pravomoci rady starostovi obce (s tím rozdílem, že v tomto případě jsou dosavadnímu starostovi svěřeny veškeré pravomoci rady obce). Dosavadní starosta bude tyto pravomoci vykonávat do zvolení nového starosty, případně, jestliže ve volbách bylo voleno 15 a více členů zastupitelstva, do zvolení nové rady obce. Vzhledem k provázanosti § 102a odst. 4 obecního zřízení s ustanovením § 107 obecního zřízení, uplatní se i ve vztahu k § 102a odst. 4 obecního zřízení pravidlo, podle kterého v případě, že dosavadní starosta nevykonává své pravomoci, vykonává je dosavadní místostarosta nebo člen zastupitelstva pověřený dle § 103 odst. 6 obecního zřízení (viz návrh § 107). K bodu 8 (§ 107 obecního zřízení) Podle ustanovení § 107 obecního zřízení bude dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce (tj. ode dne, kdy se tyto volby v obci uskutečnily) do zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonávat pravomoci stanovené v § 103 (pravomoci starosty). V tomto období bude vykonávat své pravomoci i dosavadní místostatosta (je-li jich více, pak všichni), tj. bude plnit úkoly svěřené mu podle § 104 odst. 1 obecního zřízení a v případě splnění zákonných podmínek bude vykonávat i pravomoci dosavadního starosty. Postavení dosavadního starosty bude mít i člen zastupitelstva obce, který ke dni voleb vykonával podle § 103 odst. 6 obecního zřízení pravomoci starosty (takto bylo ustanovení § 107 obecního zřízení vykládáno i v dosavadní praxi, nicméně pro zvýšení jednoznačnosti právní úpravy se tato skutečnost uvádí výslovně). Dosavadní starosta bude vykonávat veškeré pravomoci starosty stanovené nejen zákonem o obcích (§ 103), ale i pravomoci starosty vyplývající ze zvláštních právních předpisů, a to podle § 103 odst. 4 písm. h) obecního zřízení, tedy např. včetně přijímání prohlášení o uzavření manželství (§ 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.). Přijímat prohlášení o uzavření manželství bude v tomto období oprávněn i dosavadní místostarosta, i když nebude zastupovat starostu. Mezi pravomoci dosavadního starosty (místostarosty) pak pochopitelně náleží též pravomoc podle § 91 obecního zřízení – v tomto případě na základě výslovného ustanovení § 91, aniž by musela být tato pravomoc znovu opakována v § 107 obecního zřízení (místostarosta tuto pravomoc vykonává v případě, že jsou splněny podmínky podle § 104 odst. 1 – srov. § 107). Právní úprava záměrně hovoří o výkonu pravomocí a nikoli o tom, že tyto osoby setrvávají ve své funkci (v dalším textu se hovoří o výkonu pravomocí starosty). Je tomu tak proto, neboť zatímco na funkci lze „rezignovat“, je výkon těchto pravomocí koncipován jako zákonem uložená povinnost, na kterou rezignovat nelze. Je totiž třeba důsledně odlišovat

- 21 výkon funkce „starosty“ podle obecního zřízení a výkon určitých pravomocí starosty dosavadním starostou obce podle § 107 obecního zřízení. Zatímco výkon funkce starosty spojuje zákon s jeho zvolením zastupitelstvem obce, která nutně předpokládá souhlas kandidáta na tuto funkci, je výkon pravomocí svěřených podle § 107 obecního zřízení dosavadnímu starostovi uložen přímo zákonem a je tudíž nezávislé na jeho vůli, zda takové pravomoci bude či nebude ochoten vykonávat (zákonná konstrukce tyto pravomoci ukládá dosavadnímu starostovi dokonce bez ohledu na to, zda se v nových volbách stal členem nově zvoleného zastupitelstva obce, tedy bez vazby na jeho členství v zastupitelstvu obce). Pokud starosta v průběhu výkonu své funkce již nadále nechce tuto funkci vykonávat, může se funkce vzdát (takovou možnost obecní zřízení výslovně předpokládá např. v ustanovení § 103 odst. 6 obecního zřízení, nicméně i bez výslovného ustanovení by vyplývala ze způsobu ustavení do funkce, který předpokládá souhlas starosty s jejím výkonem). V případě „dosavadního starosty“ je však situace odlišná – tato osoba vykonává ze zákona svěřené pravomoci, resp. plní zákonem přímo uložené povinnosti, a obecní zřízení jí nedává žádnou možnost, aby se svým volním jednáním těchto svěřených pravomocí (povinností) vzdala (zákon dosavadnímu starostovi nejen neumožňuje „rezignovat“ na výkon svěřených pravomocí, ale s takovou možností vůbec nepočítá a ani neupravuje procedurální postup pro podání rezignace). Návrh takovou konstrukci volí s cílem zajistit základní fungování obce a výkon daných pravomocí dosavadnímu starostovi ukládá právě za tímto účelem a ve veřejném zájmu. Tato právní úprava není v rozporu s čl. 9 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Povinnost dosavadního starosty obce vykonávat pravomoci podle § 107 obecního zřízení je v návrhu vázána na předchozí výkon funkce starosty (výkon této funkce zanikl se zánikem mandátu člena zastupitelstva obce), a starosta tím, že funkci starosty při svém zvolení přijal, současně akceptoval i možnost, že bude na základě výslovného zákonného ustanovení vykonávat pravomoci za podmínek stanovených v § 107 obecního zřízení. Situace je svým způsobem obdobná postavení zaměstnance, který podal výpověď z pracovního poměru a nachází se ve výpovědní době – tato osoba rovněž musí i nadále, byť často do jisté míry proti své projevené vůli, plnit své pracovní povinnosti, jichž se po výpovědní dobu sama nemůže zprostit (přitom skutečnost, že zaměstnanec bude vykonávat práci i po dobu výpovědní doby, je zaměstnanci již při vzniku pracovního poměru nutně známa). Dosavadnímu starostovi náleží za výkon pravomocí podle § 107 obecního zřízení po celou dobu tohoto výkonu odměna (srov. § 75 odst. 5 obecního zřízení). Dosavadní starosta je odpovědný za řádné plnění svěřených pravomocí podle § 107 obecního zřízení, s čímž souvisí i případný vznik povinnosti nahradit škodu, jestliže svou vinou nevykoná některou z uvedených pravomocí a obci v důsledku tohoto jednání vznikne škoda. Totožná argumentace pak platí i vůči členům rady obce, která i nadále vykonává své pravomoci ve smyslu § 102a obecního zřízení. Pro úplnost se uvádí, že v případě, kdy se volby do zastupitelstva obce nekonají pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce (§ 23 odst. 8 zákona o volbách), je dán důvod pro jmenování správce obce. V tomto případě totiž nebudou splněny podmínky pro aplikaci § 107 odst. 1 obecního zřízení, neboť volby se v takové obci vůbec nekonají. Mandát stávajícím členům zastupitelstva obce v takové obci zaniká uplynutím funkčního období;

- 22 tímto okamžikem přestává být starosta starostou a není ani oprávněn vykonávat pravomoci podle § 107 (pravomoci dosavadního starosty), jejichž výkon je obecním zřízením vázán na „den voleb“ v obci.

K bodu 9 (§ 137 odst. 1 obecního zřízení) Současná právní úprava výslovně neurčuje orgán oprávněný ke svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva městské části. V tomto případě by proto ustavující zasedání svolávalo Ministerstvo vnitra dle § 91. Tato úprava se však jeví jako nesystémová, neboť dozor i kontrolu nad samostatnou působností městských částí územně členěných statutárních měst vykonávají magistráty. Z tohoto důvodu se právní úprava výslovně doplňuje o oprávnění magistrátu svolat ustavující zasedání zastupitelstva městské části (ty jsou k výkonu této pravomoci na rozdíl od Ministerstva vnitra lépe a daleko praktičtěji disponovány). S obdobnou koncepcí počítá též nyní platný zákon o hlavním městě Praze pokud jde o městské části (viz § 92 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze).

*

*

*

K ČÁSTI DRUHÉ K čl. II K bodu 1 a 2 (§ 39 krajského zřízení) Návrh mění ustanovení § 39 upravující svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva kraje, s ohledem na zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů a právní úpravu sjednocuje s obecním zřízením. K důvodům a principům této právní úpravy viz změna § 91 obecního zřízení. K bodům 3 a 4 (§ 45 odst. 1 a 2 krajského zřízení) V případě poklesu počtu členů zastupitelstva kraje (§ 45 odst. 1) nedochází k jeho zániku, pouze k omezení pravomocí. Z důvodů uvedených u změny § 90 obecního zřízení je však nutné i v případě zastupitelstva kraje zachovat základní možnosti rozpočtového hospodaření kraje a proto bude mít zastupitelstvo v tomto případě právo stanovit pravidla rozpočtového provizoria a provádět rozpočtová opatření (§ 45 odst. 1 krajského zřízení). Ve vztahu ke změně § 45 odst. 2 krajského zřízení (rozpuštění zastupitelstva Ministerstvem vnitra) je situace řešena aplikací § 60a a § 64b krajského zřízení (z důvodů identických pro změnu § 89 odst. 3 obecního zřízení). K bodu 5 a 6 (§ 50 odst. 2 a 3 krajského zřízení) V souvislosti s změnou § 64b krajského zřízení se upravuje odměňování dosavadního

- 23 hejtmana a náměstka hejtmana. K důvodům a principům této právní úpravy viz důvodová zpráva k § 75 obecního zřízení. K bodu 7 (§ 60 krajského zřízení) Viz změna § 102a obecního zřízení. Návrh oproti obecnímu zřízení neupravuje případy, kdy okrsková volební komise neodevzdá zápis, neboť zákon 130/2000 Sb. tuto situaci upravuje odlišně od zákona č. 490/2001 Sb., bez nutnosti konat opakované hlasování (srov. § 41 odst. 5 zákona č. 130/2000 Sb.). K bodu 8 (§ 64b krajského zřízení) Viz změna § 107 obecního zřízení. *

*

*

K ČÁSTI TŘETÍ K čl. III K bodu 1 (§ 55 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze) V souvislosti s změnou § 75 zákona o hlavním městě Praze, která upravuje správu hlavního města Prahy v době ode dne konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy do zvolení nového primátora nebo náměstka primátora, je třeba modifikovat i ustanovení o odměnách, neboť v tomto období bude vedle primátora i nadále působit jeho náměstek. K důvodům a principům této právní úpravy viz důvodová zpráva k § 75 obecního zřízení. K bodu 2 (§ 61 zákona o hlavním městě Praze) Návrh upravuje § 61 zákona o hlavním městě Praze, upravující svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, s ohledem na zákon č. 491/2001 Sb. a právní úpravu sjednocuje s obecním zřízením. K důvodům a principům této právní úpravy viz důvodová zpráva k § 91 obecního zřízení. K bodům 3 a 4 (§ 69 odst. 3 a § 69a zákona o hlavním městě Praze) Viz odůvodnění ke změně § 102a obecního zřízení. K bodu 5 (§ 75 zákona o hlavním městě Praze) Viz odůvodnění ke změně § 107 obecního zřízení. K bodu 6 a 7 (§ 93 zákona o hlavním městě Praze) Návrh mění právní úpravu výkonu funkce správce městské části, resp. upřesňuje důvod pro jmenování správce městské části z důvodů daných zákonem č. 491/2001 Sb. K důvodům a principům této právní úpravy viz důvodová zpráva k § 98 obecního zřízení.

- 24 *

*

*

K ČÁSTI ČTVRTÉ K čl. IV (ÚČINNOST) Vzhledem k termínu krajských voleb do zastupitelstev na podzim roku 2008 se navrhuje nabytí účinnosti zákona dnem vyhlášení. Naléhavý obecný zájem spatřuje navrhovatel v nutnosti co nejrychleji upravit provázanost zákonů o územních samosprávných celcích na volební zákony, zejména z důvodu podzimních voleb do zastupitelstev krajů.

V Praze dne

Předseda vlády:

Ministr vnitra:

2008