PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období ________________________________________________________________
142
Návrh
poslanců Borise Šťastného, Olgy Zubové a Jiřího Carbola na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb.
ZÁKON ze dne
2007,
kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 písmeno a) zní: „a)
na veřejných místech, kterými jsou uzavřené prostory přístupné veřejnosti, prostředky veřejné dopravy, veřejně přístupné vnitřní prostory budov souvisejících s veřejnou dopravou, uzavřená nebo krytá nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy, s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu,“.
2
2. V § 8 odst. 1 písmeno c) zní: „c)
ve vnitřních prostorách zařízení společného stravování provozovaných na základě 5) hostinské činnosti , s výjimkou zvláštních, stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených se zajištěným dostatečným větráním podle požadavků stanovených 4) zvláštním právním předpisem ,“ 3. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:
e)
ve vnitřních prostorách zdravotnických zařízení všech typů, s výjimkou uzavřených psychiatrických oddělení nebo jiných zařízení pro léčbu závislostí, ve kterých je dovoleno kouřit pouze v prostorách stavebně oddělených, ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu,“. 4. V § 8 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
ve společných prostorách bytových domů, s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu.“. 5. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a
Obec v samostatné působnosti může obecně závaznou vyhláškou dočasně nebo trvale zakázat kouření na veřejně přístupných dětských hřištích, veřejně přístupných sportovištích a sportovních, kulturních nebo společenských akcích přístupných veřejnosti, pokud lze na uvedených místech nebo akcích očekávat přítomnost osob mladších 18 let“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou bodu 2, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.
3
DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST I. Základní teze Úvod Ať už hledáme důvody daňové nebo kulturně sociální, cigarety se ve většině zemí řadí mezi povolené návykové látky. Jelikož došlo k pevnému zakotvení zjištění, že cigarety způsobují smrt a vážné zdravotní problémy aktivním i pasivním kuřákům, což uznávají dnes i samotní výrobci, pokouší se jednotlivé státy omezit jejich spotřebu za cenu různých administrativních a legislativních opatření. V České republice v současnosti kouří přibližně jedna třetina populace. Na následky kouření umírá podle odhadů 18.000 lidí ročně, tj. 50 lidí každý den. Alarmujícím způsobem se zvyšuje počet kouřících dětí a mladistvých, mezi patnáctiletými kouří asi polovina. Kuřáci však neničí zdraví pouze sobě, ale jejich závislost se nepříznivě projevuje i v jejich okolí. Kouř vdechovaný nekuřákem v zakouřeném prostoru pochází ze dvou zdrojů, a to z doutnajícího oharku a z kouře vydechnutého kuřákem. Takto znečištěný vzduch obsahuje 5.000 chemických látek, z toho nejméně 60 karcinogenů a je řazen do 1A třídy nebezpečnosti karcinogenů. Některé z látek jsou dokonce ve vyšší koncentraci, než při aktivním kouření, a to díky nižší teplotě spalování. Další látky jsou obecně toxické, mutagenní, alergogenní a dráždivé. Vlivem tzv. pasivního kouření umírá v České republice každý rok přibližně 3.000 lidí, v zemích EU je to 22.000 lidí. Vysoké riziko představují zplodiny cigaret zejména pro děti. I krátký pobyt v zakouřeném prostředí znamená zdravotní riziko.
4
Pasivní kouření a plicní onemocnění •
Rakovina plic – vliv pasivního kouření byl opakovaně prokázán, riziko onemocnět rakovinou plic při vystavení pasivnímu kouření vzrůstá průměrně o 20 %. • Rakovina nosních dutin je až 3x častější u pasivních kuřáků, než u lidí, kteří nejsou vystaveni pasivnímu kouření. • Vzplanutí astmatu – astma je chronické onemocnění dýchacího traktu charakterizované zánětem a zúžením dýchacích cest. Typickými příznaky jsou kašel, pocit svírání na hrudi, obtížné dýchání, sípot. Jedním ze znaků nemoci je přecitlivělost dýchacích cest na různé podněty (chemické látky, chlad, suchý vzduch, apod.). Výzkumy prokazují, že aktivní i pasivní kouření zvyšuje riziko vzplanutí astmatu a astmatického záchvatu. • Infekce dýchacích cest u dětí jsou nejčastějším akutním onemocněním v dětství. Tabákový kouř zvyšuje riziko infekcí dýchacího systému u dětí 1,5x – 2x. Výrazné snížené plicní funkce (například objem plic) je u dětí, jejichž matky v těhotenství kouřily i u těch, které jsou vystaveny pasivnímu kouření v dětství. Chronické dýchací obtíže u dětí jako opakovaný kašel, sípot a zvýšená tvorba hlenu je pozorována často u dětí vystavených pasivnímu kouření, odhaduje se, že těmito obtížemi trpí 1,2x – 2,4x častěji než děti, které pasivnímu kouření vystaveny nejsou. Pasivní kouření a kardiovaskulární onemocnění •
• •
Studie prokázaly, že i jen krátkodobé vystavení pasivnímu kouření (již po 30 minutách jsou patrné změny v průtoku krve koronárními cévami) má velký vliv na ischemickou chorobu srdeční – pasivní kuřáci mají o 23 % zvýšené riziko tohoto onemocnění, které se může projevit jako infarkt myokardu, angina pectoris nebo náhlé úmrtí. Riziko infarktu myokardu je téměř dvakrát vyšší u lidí, jejichž partner kouří, nebo kteří musí pracovat v zakouřeném prostředí. Pasivní kouření zvyšuje riziko cévních mozkových příhod („mozková mrtvice”) až o 82%.
5
Pasivní kouření a některá další onemocnění • • • •
Rakovina nosních dutin je až 3x častější u pasivních kuřáků, než u lidí, kteří nejsou vystaveni pasivnímu kouření. Zhoršení příznaků nemoci bylo pozorováno u lidí trpících alergickými onemocněními, jako jsou alergické astma, atopický exém a alergická rýma, pokud kouřili a také pokud byli vystaveni pasivnímu kouření. Zánět středního ucha – studie jednoznačně prokazují zvýšené riziko tohoto onemocnění u dětí vystavených pasivnímu kouření. Komplikací a následkem onemocnění může být poškození až ztráta sluchu. Chronické dýchací obtíže u dětí jako opakovaný kašel, sípot a zvýšená tvorba hlenu je pozorována často u dětí vystavených pasivnímu kouření, odhaduje se, že těmito obtížemi trpí 1,2x – 2,4x častěji než děti, které pasivnímu kouření vystaveny nejsou.
Pasivní kouření a těhotenství •
• • • •
•
Mechanismem vlivu pasivního kouření u těhotných je pravděpodobně působení oxidu uhelnatého (může způsobit hypoxii, tedy „dušení“ plodu) a nikotinu (snižuje prokrvení placenty, přechází placentou a ovlivňuje tak přímo kardiovaskulární, centrální nervový a zažívací systém plodu). Děti matek, které byly během těhotenství vystaveny pasivnímu kouření, se rodí asi o 150 g lehčí, což je výrazný hendikep pro jejich další život. Podle současných výzkumů je riziko samovolného potratu zvýšeno o 50 % u pasivních kuřaček. Také perinatální úmrtnost (tj. úmrtnost v rozmezí 20. týden těhotenství až 28. den po porodu) je zvýšena o 50 %. Syndrom náhlého úmrtí kojence je definován jako jakékoli neočekávané úmrtí dítěte ve věku 1 měsíc – 1 rok. V rozvinutých zemích patří k nejčastějším příčinám úmrtí v tomto věku. Aktivní kouření matky během těhotenství bylo jednoznačně prokázáno jako rizikový faktor a také vystavení dítěte pasivnímu kouření (především kouření matky) po narození zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence 2,5x – 3,5x. Zvyšuje riziko zápalu plic a zánětu středního ucha. Je příčinou i desetiny dětských leukémií.
Svobody a práva kuřáků a nekuřáků v souvislosti s pasivním kouřením ve veřejně přístupných prostorách Omezování kouření ve veřejně přístupných prostorách se týká nemalé skupiny obyvatel – kuřáků, a i když jde o menšinu, jde o menšinu nejen kvantitativně, ale i společensky významnou. Při diskusích o omezování kouření ve veřejných prostorách narážíme na obavy z oklešťování svobod občana a argumentacemi o právech jednotlivce dobrovolně si ničit vlastní zdraví kouřením, alkoholem, tučným jídlem, či čímkoli jiným. I při akceptaci práva na dobrovolné ničení vlastního zdraví nelze s názory na nedotknutelnost svobody kuřáka ve veřejně přístupných prostorách souhlasit. Oporu pro tento postoj lze nalézt v neobhajitelnosti teze o svobodě konání kuřáka ve společnosti druhých. Připusťme, že vdech cigaretového kouře symbolizuje svobodnou vůli kouřit. Pak i výdech kouře z plic by měl být svobodným projevem vstupujícím do vztahů s okolním světem. Tento výdech však vždy tyto vztahy více, či méně narušuje. Současně je třeba připomenout, že kuřák závislý na nikotinu nečiní tak svobodně, protože jakákoli závislost je sama o sobě nesvobodná, a tedy i kuřákova vůle je pravděpodobně nesvobodná. Člověk tedy má právo využívat svobodného rozhodnutí zda kouřit či nekouřit, ale není žádných práv ani svobod, které by ho opravňovaly touto svojí volbou, rozhodnutím, 6
narušovat či omezovat projev svobodné vůle svého okolí zdržovat se v jeho blízkosti ve veřejně přístupném prostoru.
7
II. Rozbor stávající právní úpravy a vyhodnocení současného stavu Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, předložila vláda Poslanecké sněmovně 19. 3. 2003. Poté, co návrh byl jeden rok zdržen čekáním na schválení zákona o spotřebních daních, prošel mnoha pozměňovacími návrhy, včetně komplexních. Schválen Sněmovnou byl po dlouhém legislativním procesu v roce 2005, následně vrácen Senátem, ale Sněmovna na původním návrhu setrvala. Po následném podpisu prezidentem republiky vstoupil zákon v účinnost dnem 1. 1. 2006, s dílčím odložením účinnosti vybraných ustanovení k 1. 7. 2006 a 1. 1. 2007. Zákon vymezuje systémová opatření zasahující do prevence, ochrany veřejného zdraví, odstraňování škodlivých účinků, do zdravotní péče, systému sociálních služeb a řady dalších oblastí. Reguluje dostupnost tabákových výrobků a alkoholu a poptávky po nich zavedením pravidel pro jejich prodej a šíření a současně stanovuje opatření na ochranu veřejnosti před jejich negativními důsledky včetně určení sankcí za jejich nedodržení. Vymezuje odpovědnost krajů, obcí, orgánů státní správy a dalších institucí, a vymezuje jejich pravomoci při realizaci preventivních opatření a při řešení problémů spojených s užíváním návykových látek. Zákon se během prvního roku účinnosti ukázal jako důležitá a smysluplná norma v oblasti prevence před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. V oblasti ochrany před alkoholem a drogovými závislostmi se – i díky návaznostem na další právní normy – ukázal jako přiměřený a dostatečně účinný. V oblasti ochrany před tabákovými výrobky se však v praxi některá ustanovení ukázala jako nepřesná nebo nedostatečně formulovaná, což ztěžuje vymahatelnost zákona. Současně je v národním i nadnárodním měřítku patrná stále se zvyšující veřejná poptávka po ochraně nekuřáků, zejména dětí a mládeže, před škodlivými vlivy kouření. Platná norma sice pamatuje na tuto nejohroženější skupinu v rámci ochrany před tabakismem, nicméně stávající preventivní opatření jsou v praxi zcela nedostatečná. Je totiž téměř nemožné zákonem explicitně popsat či určit veškerá veřejně přístupná místa, kde je potřebné, v zájmu ochrany dětí a mládeže, kouření regulovat.
8
III. Hlavní principy navrhované právní úpravy Návrh si klade za cíl zpřesnit a doplnit část zákona týkající se ochrany před škodami působenými tabákovými výrobky, zejména v oblasti tzv. pasivního kouření. Patří sem snaha o exaktní vymezení zákazu kouření na zastávkách veřejné dopravy pouze na ty prostory, kde lze očekávat hromadění tabákového kouře, tedy prostory kryté nebo uzavřené. Zpřesnění se týká i omezení kouření ve zdravotnických zařízeních a společných prostorách bytových domů. Navrhovaná změna umožní obcím v samostatné působnosti lépe chránit děti a mládež před negativními vlivy kouření. Návrh též zakládá přiměřenou ochranu nekuřáků ve vnitřních prostorách zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti, při současné snaze zachovat kuřákům možnost kouřit v samostatných a větraných místnostech takových zařízení. Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy. Akty práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují. Návrh zákona nevyvolá zvýšené nároky na státní rozpočet, ani na rozpočty krajů a obcí.
9
ZVLÁŠTNÍ ČÁST K Čl. I K bodu 1 Zpřesňuje a zřetelně vymezuje veřejně přístupné prostory související s veřejnou silniční, drážní a městskou hromadnou dopravou, kde je zakázáno kouřit. Dosavadní zákaz kouření na „nástupištích“ mění na „uzavřená nebo krytá nástupiště“. Tím odstraňuje nejasnosti ve výkladu zákona, co ještě je a co už není „nástupiště“ související s veřejnou dopravou. Navrhovanou změnou je tato pochybnost odstraněna, což povede k vyšší vymahatelnosti dodržování zákona při zachování dostatečné ochrany nekuřáků. Nekuřáci budou i nadále chráněni před škodlivými vlivy pasivního kouření v uzavřených a krytých prostorách, což je zcela opodstatněné, ale zároveň neomezuje kuřáky v prostorách otevřených, kde lze škodlivé vlivy pasivního kouření na lidské zdraví považovat za marginální. K bodu 2 Zakazuje kouřit ve vnitřních prostorách zařízení společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti (restaurace, kavárny, bary atd.), s výjimkou zvláštních, vyhrazených prostor určených pro kuřáky. Prostory musí být stavebně odděleny a mít odpovídající větrání dle již platné vyhlášky. Oproti platné normě se zákaz vymezuje výhradně na uzavřené prostory, kouření na venkovních zahrádkách, terasách apod. souvisejících se zařízením společného stravování není v návrhu jakkoli omezeno. Ruší, ze zdravotního hlediska neúčinné, vymezení stávajícího “prostoru vyhrazeného pro kuřáky“, kterým je podle platné normy libovolně zvolený prostor, což v praxi vesměs znamená společný pobyt kuřáků a nekuřáků v jedné uzavřené místnosti. Opakovaně bylo studiemi dokázáno, že větráním nelze v uzavřené místnosti ochránit nekuřáky od škodlivých vlivů tabákového kouře. Neexistuje totiž žádný efektivní ventilační systém, který by zajistil dostatečnou výměnu vzduchu v uzavřených prostorách, kde se kouří, resp. rychlost proudění vzduchu v místnosti by musela dosahovat rychlosti orkánu. Taktéž neexistuje bezpečná dávka (expozice) kancerogenním a dalším nebezpečným látkám obsaženým v cigaretovém kouři. Hlavní motivací v tomto bodu navrhované úpravy je tedy omezení škodlivých účinků tabákového kouře na návštěvníky uzavřených prostor zařízení provozovaných na základě hostinské činnosti, ve kterých se běžně spolu s kuřáky zdržují nejen dospělí nekuřáci, ale i děti, mladiství, těhotné ženy a spoluobčané ze zdravotně rizikových skupin. K bodu 3 Zpřesňuje nejasnou formulaci zákazu kouření ve zdravotnických zařízeních, aniž by byl měněn význam a rozsah stanovený v rámci platné normy. K bodu 4 V rámci veřejně přístupných prostor rozšiřuje zákaz kouření na společné prostory bytových domů, s výjimkou stavebně oddělených, mimo budovu větraných prostor. Kouření na chodbách, půdách, ve sklepích apod. bytových domů je negativním jevem, který působí zdravotní rizika obyvatelům řady bytových domů. Kouření v takových prostorách je nebezpečné i z hlediska požární ochrany. K bodu 5
10
Platná právní úprava sice zakazuje kouřit ve vnějších a vnitřních prostorách škol a školských zařízení, nepamatuje však i na další veřejně přístupná místa, kde se pravidelně pohybují děti a mládež. Jde především o veřejnosti přístupná dětská hřiště a veřejná sportoviště. Taktéž nepamatuje na ochranu dětí a mladistvých na sportovních, kulturních nebo společenských akcích přístupných veřejnosti. Navrhovaná změna tak lépe umožní obcím v samostatné působnosti chránit děti a mládež před negativními vlivy kouření. Samosprávy obcí mají, díky znalosti vlastního prostředí a díky komunikaci se svými spoluobčany, nejlepší přehled o výše uvedených veřejně přístupných místech a pořádaných akcích, kde je vhodné a účelné děti a mládež chránit před tabakismem. Obce získají možnost dočasně nebo trvale zakázat kouřit na shora uvedených místech a akcích vydáním obecně závazné vyhlášky. Opatření přinese preventivní účinek z hlediska omezení účinků pasivního kouření na děti a mládež a z hlediska omezení tzv. „vizuálního infektu“, neboli negativního příkladu kouření tabákových výrobků na tuto bezprostředně nejvíce ohroženou skupinu.
11
K čl. II Návrh zákona počítá s nabytím účinnosti ke dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, s výjimkou novelizačního bodu 2, týkajícího se ustanovení § 8 odst. 1 písm. c), který by měl nabýt účinnosti ke dni 1. července 2008. Odklad účinnosti § 8 odst. 1 písm. c) je odůvodněn poskytnutím přiměřeného časového prostoru pro provedení případných stavebních úprav vnitřních prostor zařízení společného stravování. V Praze dne 6. února 2007 Boris Šťastný, v. r.
Olga Zubová, v. r.
Jiří Carbol, v. r.
12
Úplné znění vybraných částí zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění (návrh na změnu textu je vyznačen přeškrtnutím, návrh na nové znění textu nebo doplnění tučně) Zákaz kouření §8 (1) Zakazuje se kouřit a) na veřejných místech, kterými jsou uzavřené prostory přístupné veřejnosti, prostředky veřejné dopravy, veřejně přístupné prostory budov související s veřejnou dopravou, nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy, s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu, a) na veřejných místech, kterými jsou uzavřené prostory přístupné veřejnosti, prostředky veřejné dopravy, veřejně přístupné vnitřní prostory budov souvisejících s veřejnou dopravou, uzavřená nebo krytá nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy, s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu, 7) b) ve vnějších i vnitřních prostorách všech typů škol a školských zařízení , c) v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti5), pokud tato zařízení nemají zvláštní prostory vyhrazené pro kuřáky a označeny zjevně viditelným nápisem „Prostor vyhrazený pro kouření“ nebo jiným obdobným způsobem a zajištěné dostatečné větrání podle požadavků stanovených zvláštním právním předpisem4), c) ve vnitřních prostorách zařízení společného stravování provozovaných na základě 5) hostinské činnosti , s výjimkou zvláštních, stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených se zajištěným dostatečným větráním podle požadavků stanovených 4) zvláštním právním předpisem , d) v uzavřených zábavních prostorách, jako jsou kina, divadla, výstavní a koncertní síně, dále ve sportovních halách a prostorách, kde jsou pořádána pracovní jednání s výjimkou zvláštních, stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených se zajištěným 4) dostatečným větráním podle požadavků stanovených zvláštním právním předpisem , e) ve vnitřních prostorách zdravotnických zařízení všech typů, s výjimkou uzavřených psychiatrických oddělení nebo jiných zařízeních pro léčbu závislostí, a to v prostorách, které jsou stavebně oddělené a při pobytu osob s možností větrání do prostor mimo budovu.; e) ve vnitřních prostorách zdravotnických zařízení všech typů, s výjimkou uzavřených psychiatrických oddělení nebo jiných zařízení pro léčbu závislostí, ve kterých je dovoleno kouřit pouze v prostorách stavebně oddělených, ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu, f) ve společných prostorách bytových domů, s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu. (2) V budovách státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, zařízení zřízených státem nebo územním samosprávným celkem poskytujících veřejné služby a finančních institucí včetně jejich zařízení společného stravování, jsou osoby pověřené jejich 13
řízením povinny zajistit, aby občané byli v těchto budovách chráněni před škodami působenými kouřením. Ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno. (3) Prostory vyhrazené pro kuřáky musí jejich provozovatel označit zjevně viditelným nápisem „Prostor vyhrazený pro kouření“ nebo jiným obdobným způsobem. (4) Ve veřejné drážní dopravě musí být v každém vlaku zařazena alespoň polovina vozů bez prostor vyhrazených ke kouření. §9 (1) Na místech, kde je podle § 8 zakázáno kouřit, je provozovatel povinen umístit u vstupu zjevně viditelný text zákazu kouření, který musí být pořízen v českém jazyce černými tiskacími písmeny na bílém podkladě na ploše o velikosti písma nejméně 5 cm, a grafickou značku zákazu kouření, jejichž vzhled je stanoven zvláštním právním předpisem9). (2) Nedodržuje-li osoba zákaz kouření v místech uvedených v § 8 odst. 1 a 2, a to ani po výzvě provozovatele, aby v tomto jednání nepokračovala nebo aby prostor opustila, je provozovatel oprávněn požádat obecní policii, nebo Policii České republiky o zákrok směřující k dodržení zákazu. § 9a Obec v samostatné působnosti může obecně závaznou vyhláškou dočasně nebo trvale zakázat kouření na veřejně přístupných dětských hřištích, veřejně přístupných sportovištích a sportovních, kulturních nebo společenských akcích přístupných veřejnosti, pokud lze na uvedených místech nebo akcích očekávat přítomnost osob mladších 18 let.
14
