PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2006 V. volební období ___________________________________________________________
61
Senátní návrh
na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
1
ZÁKON ze dne ………………….. , kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I V § 146 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, odstavec 1 včetně nové poznámky pod čarou č. 50a zní: „(1) Kancelář Senátu zřízená podle zvláštního zákona 50) plní úkoly spojené a) s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů, a b) s využitím objektů sídla Senátu 50a) pro veřejnost, pokud tyto objekty bezprostředně neslouží k zajištění úkolů podle písmene a). ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------50a) Příloha č. 2 k zákonu č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
2
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část A. Zhodnocení platného právního stavu 1. Podle Ústavy České republiky náleží zákonodárná moc Parlamentu, který je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Představa ústavodárce o dvoukomorovém Parlamentu došla naplnění koncem roku 1996, kdy se uskutečnily prvé volby do Senátu. V souvislosti s politickým rozhodnutím konstituovat horní komoru Parlamentu byl Poslaneckou sněmovnou schválen zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky, jímž byla s patřičným časovým předstihem zřízena Kancelář Senátu. Do vínku jí bylo zapsáno plnění týchž úkolů, jako plnila Kancelář Poslanecké sněmovny, tj. zajištění úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů. Kancelář Senátu byla výše uvedeným zákonem zřízena jako rozpočtová organizace. Dnes má ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, obdobné postavení jako organizační složka státu, přičemž jménem státu právní úkony činí se souhlasem orgánu Senátu vedoucí Kanceláře Senátu. Zákon o sídle Parlamentu České republiky zároveň v příloze č. 2 vymezil objekty, které tvoří sídlo Senátu. Jsou jimi Valdštejnský palác s jízdárnou a zahrada se Sala Terrenou, Kolovratský palác a Malý Fürstenberský palác. Tak jako ostatní objekty sídla Parlamentu České republiky jsou i tyto budovy ve vlastnictví České republiky a jsou prohlášeny za národní kulturní památku. Příslušnost hospodařit s objekty sídla Senátu náleží Kanceláři Senátu. Objekty sídla Senátu tvoří významný architektonický celek nesmírné kulturní a historické hodnoty. Především stavba Valdštejnského paláce, vzniklá v krátkém období deseti let po roce 1623, je jak svým architektonickým řešením, tak uměleckou výzdobou jedním z nejvýznamnějších děl středoevropského umění prvé poloviny 17. století. Jeho slohová orientace, která spojuje pozdní manýrismus a nástup barokních principů, vyznívá v mimořádně harmonický celek. Palác včetně zahrady a monumentální Sala Terreny je prvním příkladem již vyzrálého barokního urbanistického řešení u nás. Historická hodnota Valdštejnského paláce spolu s celkovou rekonstrukcí a záchranou objektu byla jednou ze základních podmínek umístění Senátu do tohoto komplexu, ke které se tehdejší zákonodárci zavázali. Slíbili zároveň, že najdou vhodný funkční model, který by takové využití umožňoval.To ostatně bylo významným způsobem několikrát zdůrazněno při projednávání zákona v Poslanecké sněmovně v jeho prvém a především ve druhém čtení. Zástupce předkladatelů zákona ve svém úvodním vystoupení při druhém čtení jako reakci na protesty mnoha významných památkářských organizací, zájmových sdružení, pražských občanů a primátora hl.města Prahy proti umístění Senátu do vyjmenovaného komplexu budov mj. uvedl: „Tento problém byl se všemi dotčenými diskutován. V podstatě se podařilo nalézt kompromis, který zajistí, aby to, co požadují Pražané a co požadují památkáři, tzn. na jednu stranu, aby budova Valdštejnského paláce, zejména v té klíčové historické části, která vždycky sloužila jako reprezentativní sídlo, a která směřuje směrem do Valdštejnského náměstí, aby tato část zůstala otevřena nadále pro veřejnost, aby v ní bylo nadále možné konat různé kulturní a jiné podniky. Aby tuto část neobsadily kanceláře Senátu a nestala se nepřístupnou veřejnosti.“ Ve vystoupení byla dále jednoznačně deklarována vůle maximálně otevřít a zpřístupnit zahradu, jízdárnu a hlavní čelní trakt paláce takovým způsobem, aby se umístěním Senátu do tohoto areálu nevytvořilo parlamentní ghetto
3
na Malé Straně, ale aby zde naopak vznikl otevřený prostor, který přitáhne návštěvníky Prahy a Parlamentu. Z výše uvedeného je zřejmé, že navrhovatelům zákona o sídle Parlamentu České republiky nešlo o „zabrání“ budov ve prospěch Senátu, ale o vytvoření takové struktury a propojenosti paláců, která by umožňovala jejich zpřístupnění veřejnosti a zároveň byla oživením Malé strany v daleko větší míře než dříve. Vzhledem k havarijnímu stavu Valdštejnského paláce a v souvislosti s postupným naplňováním dalšího, širšího využití sídla Senátu, přistoupila Kancelář Senátu bezprostředně po svém vzniku k přípravě rozsáhlé a náročné komplexní rekonstrukce, která pod přísným památkovým dozorem probíhala téměř deset let. Během této doby se v postupných fázích rekonstruovaly historicky nejcennější části Valdštejnského areálu (Valdštejnský palác, Sala Terrena, zahrada, jízdárna). Ve středním traktu bylo vybudováno zázemí pro konání schůzí Senátu, východní část areálu je částečně využívána pro pracovny senátorů a zázemí Kanceláře Senátu. Podobným způsobem je v současné době zrekonstruován Malý Fürstenberský palác a Kolovratský palác. Posledně uvedený palác byl po rekonstrukci předán Kanceláři Senátu počátkem května 2006. 2. Zákonem o sídle Parlamentu České republiky byla Kancelář Senátu zřízena, ale její současné fungování je upraveno zákonem č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. Senát, který byl iniciátorem této právní úpravy, tak vytvořil pro danou chvíli model fungování své kanceláře obdobný modelu Kanceláře Poslanecké sněmovny. V čele Kanceláře Senátu stojí vedoucí Kanceláře Senátu, který je za její činnost odpovědný předsedovi Senátu. Vedoucího Kanceláře jmenuje a odvolává předseda Senátu po schválení jeho návrhu organizačním výborem. Ostatní vedoucí zaměstnance Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Senátu. Úkoly Kanceláře Senátu byly zákonem o jednacím řádu Senátu v době jeho schvalování stanoveny shodně jako v době samotného zřízení tohoto subjektu. Zákon zároveň umožnil, aby podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře Senátu – samozřejmě v rámci zákona – upravil Organizační řád, který vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu organizační výbor. Posledně tak učinil svým usnesením ze dne 24. ledna 2006, kdy na návrh vedoucího Kanceláře Senátu schválil po provedeném personálním auditu s účinností od 1. března 2006 nový Organizační řád.
B. Hlavní principy navrhované právní úpravy Téměř desetiletá činnost Kanceláře Senátu, dokončená rekonstrukce objektů, dosavadní zkušenosti z užívání mimořádně historicky cenného areálu a postupná proměna právního prostředí vede Senát k návrhu na rozšíření úkolů jeho kanceláře, aby výslovně bylo stanoveno, že tato kancelář má využívání objektů sídla Senátu pro veřejnost v předmětu své činnosti. Dojde tak konečně k naplnění záměru, který byl vyjádřen poslanci v průběhu rozpravy při schvalování zákona o sídle Parlamentu. Jak již bylo výše nastíněno, Kanceláři Senátu přísluší hospodařit s objekty mimořádné historické hodnoty. V průběhu desetileté existence Senátu probíhaly jejich rozsáhlé rekonstrukce, o nichž lze bez nadsázky říci, že byly úspěšné. O tom svědčí i uznání, kterého se Kanceláři Senátu dostala od Evropské unie a Europa Nostry dne 9. května 2003 za zrestaurování Valdštejnského paláce.
4
Zrekonstruování paláců sídla Senátu je však pouze jedním z předpokladů zpřístupnění těchto objektů veřejnosti. Zároveň se však jeví nezbytné rozšířit úkoly samotné Kanceláře Senátu právě o úkoly související s tímto využitím objektů Senátu. Tímto návrhem by pro Kancelář Senátu měl být vytvořen i právní rámec, v němž by Kancelář Senátu mohla uskutečňovat společenské, kulturní, vzdělávací a jiné aktivity v prostorách, s nimiž je příslušná hospodařit. Samozřejmým předpokladem těchto aktivit by bylo, že příslušné objekty v daný moment budou nevyužitelné pro činnost Senátu samotného. Tato skutečnost je v návrhu novely zákona č. 107/1999 Sb. výslovně vyjádřena. Senát návrh zákona předkládá s přesvědčením, že naplnění nově stanovených úkolů Kanceláře Senátu též přiblíží činnost zákonodárného tělesa České republiky zejména našim občanům. To je ostatně obecný trend všech parlamentů zemí Evropské unie, jak se lze přesvědčit při různých cestách do zahraničí. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednoduchou, věcně i legislativně nenáročnou právní úpravu, Senát navrhuje, aby Poslanecká sněmovna ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtením.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je České republiky vázána, a její slučitelnost s právem Evropských společenství Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona nezapracovává do právního řádu České republiky právo ES/EU. Právo ES/EU danou problematiku neupravuje a ponechává úpravu na národním zákonodárství.
D. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy Navrhovaná právní úprava nepředpokládá zvýšení počtu zaměstnanců a vyšší potřebu rozpočtových prostředků v kapitole 303 - Senát Parlamentu České republiky; neovlivní ani rozpočty krajů a obcí.
Zvláštní část K článku I - § 146 odst. 1 Úkoly Kanceláře Senátu v současné době vymezuje zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, který se navrhuje novelizovat. Nepřistupuje se však zároveň k novelizaci zákona o sídle Parlamentu České republiky, byť, pokud jde o stanovení úkolů Kanceláře Senátu, je dikce obou zákonů totožná, neboť zřízením Kanceláře Senátu a pozdějším převzetím zákonné úpravy činnosti této organizace do zákona o jednacím řádu Senátu, bylo ustanovení § 7 zákona č. 59/1996 Sb. konzumováno. Zákon o jednacím řádu Senátu je nepochybně tím předpisem, který by měl úkoly Kanceláře této komory Parlamentu stanovit. Zdvojení této úpravy současnou novelizací zákona o sídle Parlamentu České republiky se jeví proto nadbytečné.
5
Kanceláři Senátu k zajištění úkolů spojených s činností Senátu jako zákonodárného sboru přísluší hospodařit s objekty vymezenými v příloze č. 2 zákona o sídle Parlamentu České republiky. V tomto směru se navrhuje rozšířit úkoly Kanceláře Senátu o úkoly spojené s využitím těchto objektů pro veřejnost, pro konání kulturních a společenských akcí. Jedná se především o využití Valdštejnské jízdárny a zahrady, jakož i Rytířského sálu, který je obzvláště vhodný pro konání koncertů a jiných kulturních akcí. Navržená formulace § 146 odst. 1 písm. b) sice umožňuje tímto způsobem zpřístupnit veřejnosti i ostatní objekty, k nimž přísluší Kanceláři Senátu hospodařit, návrh zákona však výslovně stanoví, že pro veřejnost lze tyto objekty využít jen za podmínky, že bezprostředně neslouží k zajištění úkolů Kanceláře Senátu uvedených pod písmenem a). Tím bude garantováno, že činnost Senátu, jeho orgánů, funkcionářů, senátorů a senátorských klubů nebude nijak omezována. Navrhovaná úprava na rozdíl od dosavadního stavu by měla jednak umožnit samotné Kanceláři Senátu pořádat kulturní a společenské akce a jednak přenechávat výše uvedené prostory k pořádání těchto akcí jiným subjektům, aniž by Kancelář Senátu byla nucena vždy předkládat žádosti o schválení výjimky z podmínek využití historických prostor Ministerstvu financí podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, neboť přenechávání prostor pro pořádání těchto akcí by se tak stalo předmětem její činnosti, resp. jejím úkolem; samozřejmě vše při zachování zásady hospodárnosti využití majetku státu. Výše uvedené potřeby rozšíření úkolů Kanceláře Senátu vycházejí zejména z naprosto specifického charakteru sídla Senátu, které jako národní kulturní památka je svého druhu jedinečné. K článku II Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, neboť ani při současné žádosti o projednání návrhu zákona v prvém čtení se nejeví potřebné stanovit účinnost dnem vyhlášení.
V Praze dne 5. října 2006
Přemysl Sobotka, v. r. předseda Senátu
6
