P a r l a me n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 6. volební období 2010 hospodářský výbor
ZÁPIS
z 5. schůze výboru, která se konala dne 2. listopadu 2010
Zápis z 5. schůze hospod{řskéh o výb oru Poslanecké sněmovny Parlame ntu ČR, kter{ se konala dne 2. listopadu 2010
Přítomni: Omluveni:
viz prezenční listina poslanci Baštýř, Hojda, Laud{t, Paroubek, Tancoš, Vysloužil
Schůzi hospod{řského výboru zah{jil a řídil předseda výboru Milan Urban. Schůze výboru byla svol{na z důvodu zkr{cení lhůty pro projedn{ní sněmovního tisku 145 ve výborech na 4 dny, tak aby mohlo v tomto týdnu proběhnout také druhé a třetí čtení. V bodu Různé pak bude projedn{n požadavek na ERÚ – usnesení č. 33. Program schůze byl schv{len (bod 1).
Program:
2) Vl{dní n{vrh, kterým se mění z{kon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (z{kon o podpoře využív{ní obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů - sněmovní tisk 145 N{vrh z{kona předložil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Vl{da touto novelou reaguje na situaci, kdy podle předběžných výsledků analýz ERÚ ke konci z{ří lze odhadovat, že instalovaný výkon FVE na konci roku 2010 bude v úrovni 1500 MW (+/- 100 MW tolerance). Z toho by podle předběžných analýz plynulo, že na podporu OZE, resp. FVE by v roce 2011 musela být celkem na příspěvcích uvolněna č{stka 28,1 mld Kč, oproti 9,1 mld Kč v roce 2010. Tato výše příspěvku by pak znamenala, že by muselo dojít v roce 2011 k navýšení ceny elektřiny pro dom{cnosti o 11,5 – 12,7 %, pro průmysl 16,5 – 18,4 %. Z analýzy dopadů vyplýv{, že tato úroveň příspěvků by byla v podstatě likvidační zejména pro český průmysl a problémem pro řadu dom{cností. Z toho důvodu vl{da vypracovala tuto novelu z{kona. Vl{da pracuje v této situaci se dvěma scén{ři – absorpčním a extenzívním, mezi kterými je hranice 10% n{růstu ceny elektřiny v roce 2011. Z{roveň byl zřízen vl{dní koordinační monitorovací výbor pro vývoj cen elektřiny, který m{ za úkol monitorovat a odhadovat vývoj cen elektřiny v roce 2011 a navrhovat vl{dě opatření ke zmírnění dopadů zvýšení podpor OZE na ceny elektřiny. Zmíněné dopady zvýšení cen elektřiny na průmysl, ale i na dom{cnosti by znamenaly, že navýšení elektřiny v roce 2011 by bylo vyšší, než 10 % a že bychom se začali pohybovat v extenzívním scén{ři – vl{da proto zas{hla, aby se ceny elektřiny v roce 2011 navr{tily do scén{ře absorpčního, tj. pod 10% navýšení. Řešení – vl{da navrhuje zavést nový koncept vícezdrojového financov{ní podpor pro OZE od r. 2011, které budou představovat potřebu 28,1 mld Kč, přičemž tento nový koncept řík{, že kromě financov{ní podpor pro OZE v r. 2011 prostřednictvím zvýšení cen elektrické energie pro dom{cnosti a průmysl – st{vající systém, bude nově do financov{ní podpor OZE v r. 2011 zapojen st{tní rozpočet, resp. kapitoly SR, jako další zdroj financov{ní. K realizaci tohoto konceptu musí být nalezen nový zdroj příjmů pro SR, pokud nechceme tímto systémem navyšovat deficit SR. Proto na financov{ní č{sti, kter{ se bude týkat SR, kter{ by představovala 11,7 mld Kč, tak aby bylo dosaženo 5% navýšení ceny elektřiny v r. 2011, navrhuje vl{da zapojit dodatečné zdroje. Jednak navýšení poplatků za z{bor zemědělské půdy – výnos cca 2,7 mld Kč ročně; d{le zavedení sr{žkové daně, resp. odvodu z příjmů za tržby za dodanou elektřinu z FVE ve výši 26 % nad 30 kW instalovaného Strana 2 (celkem 15)
výkonu uvedených do provozu v r. 2009 a 2010 – výnos cca 4,2 mld Kč ročně; d{le zavedení darovací daně pro firmy vyr{bějící elektřinu na jim přidělené emisní povolenky z alokace na roky 2011 a 2012 ve výši 32 % - výnos cca 4,8 mld Kč ročně; a 1 mld Kč – spolupodílení standardních výdajů SR. Od r. 2013 by se k dofinancov{ní podpor OZE měly zapojit výnosy z prodeje emisních povolenek z alokace na roky 2013 až 2020. Efektem tohoto řešení by bylo zvýšení cen elektřiny pro dom{cnosti v r. 2011 ve výši 5,5 % oproti původní až 12,7 % a zvýšení pro průmysl též ve výši 5,5 % oproti původním 18,4 %. Na tomto řešení budou participovat jak spotřebitelé elektřiny, tak vlastníci FVE, držitelé emisních povolenek, tak i SR. Jak bylo avizov{no při prvním čtení na schůzi PSP, původní n{vrh z{kona byl dopracov{n a pozměňovacím n{vrhem poslance Františka Sivery upraven. PN vypouští pas{že, které jsou již obsaženy ve sněmovnou schv{lené novele, zav{dí dofinancov{ní kompenzací distributorům a spr{vcům sítí za vykoupenou elektřinu, tak aby tato kompenzace byla prov{děna přes kapitolu MPO / VPS, je zapracov{na odvodov{ daň ve výši 26 % a zelených bonusů ve výši 28 %, a to u FVE nad 30 kW instalovaného výkonu uvedeného do provozu v roce 2009 a 2010. A nově též zapracov{na novela z{kona o dani darovací – zdaňuje držitele emisních povolenek z alokace na roky 2011 a 2012, kteří vyr{bějí elektřinu pro třetí osoby sazbou ve výši 32 %. D{le nově zakomponov{na novela z{kona o ochraně zemědělského půdního fondu – navýšení odvodů za z{bory půdy. Zpravodajem k tomuto n{vrhu z{kona byl předseda Milan Urban. Fotovoltaický boom, způsobený velmi výrazným snížením n{kladů na výstavbu FVE v r. 2009 a 2010, způsobil riziko dramatického n{růstu ceny elektrické energie v r. 2011 a v dalších letech. Z tohoto důvodu je zde tento vl{dní n{vrh z{kona. Avizoval, že PN předloží také ČSSD. Vl{dní kroky v oblasti eliminace rizika dramatického růstu ceny elektrické energie pro dom{cnosti a pro firmy lze považovat za dobrou snahu toto riziko vymazat ze světa – jsou to kroky, které by měly mít na půdě HV příležitost k seriozní diskusi. Řešení je to sice nesystémové – založeno na tom, že č{st výkupní ceny bude dotov{na prostřednictvím SR, ale považuje to za krok, se kterým lze souhlasit. Polemika o zdrojích, jak tyto prostředky získat - 1. sr{žkov{ daň, 2. daň na povolenky, 3. zvýšení poplatku za vynětí ze zemědělské půdy. Nechtěl se pouštět do polemiky o tom, zda změna z hlediska systému emisních povolenek – 32 % - není brut{lním z{sahem do investorských strategických rozhodnutí... Každý krok, který povede k tomu, že nebude dramatickým skokem zdražov{na elektrick{ energie od 1.1.2011 pro dom{cnosti a pro firmy, je hodný zřetele a možné podpory hospod{řského výboru. V průběhu podrobné rozpravy k PN posl. Sivery předloží PN, který se liší v tom, jak získat zdroje – výkupní cena by měla být zdaněna 50 %, nikoliv 26 % a tedy že podle tohoto n{vrhu by cel{ č{st šla za producenty FVE tak, aby se naplnila myšlenka z{měru z{kona tak, jak byl schvalov{n v roce 2005 – tedy aby lhůty n{vratnosti takovýchto investic se pohybovaly okolo 15 let. V obecné rozpravě d{le vystoupili: František Sivera – nav{zal na vystoupení pana ministra i zpravodaje. Problematika sol{rního boomu v ČR byla na HV dlouze diskutov{na, výzva vl{dě, aby předložila řešení problému – vl{da se zhostila dobře a snažila se najít způsob vícezdrojového financov{ní podpory – proto je zde tento n{vrh z{kona. Předložil PN – jde v duchu toho, co ministr avizoval. V současnosti je to jediné možné řešení, aby se zabr{nilo výraznému zdražení elektřiny pro dom{cnosti a pro podnikatele – zcela jistě by to pro některé podnikatele mělo katastrof{lní důsledky. V podrobné rozpravě navrhne ještě některé drobné změny ve svém PN.
Strana 3 (celkem 15)
Petr Bendl – vl{da se touto situací musela zabývat. Dot{zal se pana ministra Kocourka, zda se MPO nebojí proher v arbitr{žích? K PN F.Sivery – obava – plošné zvednutí cen pozemků – aby se nedotklo také dopravní infrastruktury – zv{žit, zda by nebylo vhodné vyloučit možnost dopadů na dopravní infrastrukturu. Aleš Rádl – nejdůležitějším hybatelem legislativní aktivity byla informace o předpokl{daném zvýšení ceny energie v n{vaznosti na předpokl{daný výkon do konce roku, který bude připojený. Proč se odhady připojeného výkonu tak dramaticky liší mezi odhadem ERÚ a ostatních institucí? Martin Pecina – dotazy na ministra. Zhruba čtvrtina z celkové ceny, kterou dost{vají za výkup, m{ být zdaněna – 26 % a v případě zelených bonusů 28 %. M{ ERÚ spočít{no tak, aby n{vratnost skutečně byla – 26 % z výkupní ceny je poměrně hodně. Principi{lně spr{vné, ale je to slučitelné s existencí firem, které investovaly, bank, které poskytly úvěry< Proč je tak malý rozdíl mezi výkupní cenou a zeleným bonusem - neměl by být vyšší? (Předseda Milan Urban předal řízení schůze výboru mpř Janu Hus{kovi.) Karel Šidlo – jak{ bude podoba PN ČSSD? Je shodný se sněmovním tiskem 143? (Ano.) Za frakci KSČM sdělil, že jsou připraveni n{vrh z{kona – tisk 145 – podpořit a z{sadní problém nebude ani s PN ČSSD. Ladislav Velebný – reagoval pouze na změnu z{kona o ochraně zemědělského půdního fondu. Dosud obce dost{valy 40 %, tento řeší pouze 10 %. Již takto je situace v obcích špatn{ – rozpočtové určení daní jednotlivých obcí je ve špatném stavu. Připomínky budou pod{ny. Jaroslav Plachý – ob{v{ se, že zde doch{zí k tvrdému zhoršení podnikatelského prostředí pro investory do FVE. Konstatoval, že není ž{dným stoupencem OZE – pro z{kon nehlasoval. Nyní jsme ve st{diu, kdy chybn{ regulace v minulosti v r. 2005 proběhla a nyní se hledají řešení, jak toto napravit. Ob{v{ se, že předložen{ řešení jsou hled{ním menšího zla – není to optim{lní. Je velmi obtížné najít to „menší zlo“. Je přesvědčen, že zvolen{ metoda není vhodn{, kdy do „jednoho pytle“ se hodí všichni investoři, a to i ti, kteří kupovali své FVE v době, kdy ceny panelů byly velmi vysoké, kdy výpočet ERÚ byl velmi přesný. N{vratnost na 15 let byla spočít{na z tehdejší ceny panelů. Jestliže tito lidé měli podnikatelský pl{n, který byl vybilancovaný na tehdejší cenu panelů, na tehdejší výkupní cenu, tak tímto zdaněním doch{zí k jejich likvidaci. Dot{zal se, zda by nešlo rozlišit mezi investory, kteří investovali velké č{stky a investory, kteří to měli podstatně levnější. Je si vědom toho, že je to obtížné, byl by nutný individu{lní přístup. D{le uvedl, že ho velmi mrzí, že v tom co bylo schv{leno, byly jen střechy a omezení na 30 kW. Je přesvědčen, že by střechy a brownfieldy měly být bez omezení. Pokud někdo postaví FVE na těchto ploch{ch, je to naplnění účelu, který v z{koně byl uv{děn – velmi ho mrzí, že vše bylo uspěch{no. St{lo by to za další diskusi a novelu – rozšíření na všechny FVE, které jsou na střech{ch a brownfieldech. Uvažuje MPO o takovéto novele? Co se týk{ zdanění – 50 % by bylo opravdu likvidační. Řeší MPO situaci, kdy by mohlo dojít k hromadnému p{du investorů? Je proinvestov{no mnoho peněz – cca 1 bilion Kč. M{ MPO informaci o tom, kolik bylo proinvestov{no a kolik by případných „50 %“ mohlo znamenat z{nik těchto investic?
Strana 4 (celkem 15)
Stejný problém m{ s odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu – není diferencov{no. Pokud bude navýšeno na výstavbu tzv. FVE, ale bez rozlišení, tzn. že to padne i na výstavbu dopravní infrastruktury. Dotaz – o kolik toto zvýší n{klady na dopravní infrastrukturu? O tyto n{klady pak klesne rozpočet SFDI. Na z{věr citoval č{st dopisu, který obdržel od společnosti E.ON. „Jsme r{di, že vlivem poklesu cen elektřiny na velkoobchodním trhu v{m můžeme snížit cenu za dod{vky elektřiny pro rok 2011 v průměru o 20 % oproti roku 2010.“ Ví o tomto MPO? Jakým způsobem MPO nebo ERÚ je schopno vysvětlit, že distributor je schopen odesílat nyní v říjnu takové dopisy svým z{kazníkům? N{sledovaly odpovědi na dotazy, které padly v obecné rozpravě. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner – (dotaz posl. Bendla) co se týče daní souvisejícími s vynětím půdy ze zemědělského fondu s vazbou na dopravní infrastrukturu – domnív{ se, že to je spr{vn{ reakce na to, čeho jsme svědky – tj. rozmísťov{ní FVE tam, kam nepatří – na ornou a zemědělskou půdu, na půdu obecně. Dopad do dopravní infrastruktury z hlediska tlaku na zvýšení ceny za vynětí pro tyto dopravní stavby – věří tomu, že tento tlak může nastat na z{kladě vlastníků pozemků, na kterých by měly st{t tyto stavby. Existuje výrazný rozdíl mezi z{borem půdy pro FVE a pro prospěšné stavby typu dopravní infrastruktury. Věří tomu, že k tlaku sice dojít může, ale prakticky nakonec nedojde. Předseda ERÚ Josef Fiřt – (Dotaz posl. R{dla – rozdíly v odhadech připojeného instalovaného výkonu.) Potvrdil, že údaje, které se objevují v médiích, jsou velice rozdílné. Např. fotovoltaik{řský svaz od 600/700 MW se dost{v{ až k 1200; na druhé straně rozvaha ČEZu před několika měsíci – informace o nebezpečí, že bude připojeno více jak 2200 MW. Tato rozdíln{ čísla mají velký dopad do konečné ceny elektřiny, protože podpora je potom velk{. Od letošního roku ERÚ neud{val jiné číslo, než rozmezí 1400 až 1600 a tohoto čísla se st{le drží. ERÚ m{ relevantní údaje. Mají k dispozici veškeré smlouvy o připojení od distribučních společností. Neprověřovali malinké zdroje a ty, které jsou umístěné na střech{ch. Všechny, které jsou nad 0,5 MW – spojili se s investory, prověřovali, jak stavby vypadají a některé spolu s pracovníky St{tní energetické inspekce sledují. A tyto se pohybují v rozmezí 1400 – 1600. Ke včerejšímu dni bylo připojeno a vyd{no platných licencí cca 1000 MW. Dalších 70 MW je zhruba vyd{no, ale čekají na 15ti denní lhůtu. Je pod{no v r{mci řízení zhruba dalších 400. Důsledně sledují tato čísla, vyhodnocují a zdaleka ne všechny dostanou licenci ve lhůtě spr{vní do 30ti dnů – nedokonalost, nesplnění všech zadaných podmínek. Předpokl{d{ se, že minim{lně to, co je pod{no bude také realizov{no a každý den přich{zí další ž{dosti o vyd{ní licence. Obava, že se nebude jednat o střední hodnotu – tj. 1500, ale spíše se bude blížit k 1600 – re{ln{ čísla. Aleš Rádl – hovořil o n{růstu ceny energie – při 1600 MW připojení bude n{růst 13 %, odhady ostatní hovoří o 5 %< Josef Fiřt – konečn{ cena se neskl{d{ jen z fotovoltaiky – celkov{ podpora OZE (drtiv{ většina fotovoltaika), promítnuta i cena silové elektřiny. V poslední době se ukazuje, že na burz{ch cena silové elektřiny kles{. Díky tomuto poklesu někteří obchodníci již mají nakoupeno, někteří nemají – E.ON v tomto případě pravděpodobně dokupuje určitou č{st – tento údaj nemají k dispozici, ale o snižov{ní vědí. Snížení ceny silové elektřiny snižuje konečnou celkovou cenu, kterou platíme. Snižuje cenu energie na ztr{ty a další věci, které souvisí s tímto snížením. Pokud se bude blížit 1600 MW instalovaného výkonu, je předpoklad, že se bude navýšení pohybovat kolem 12 % pro dom{cnosti a kolem 15-16 % v průměru pro velkoodběratele. Pokud vl{da zas{hne, bude to toto číslo. Další vliv, který zaznamen{ konečn{ cena pro konečného odběratele je i to, že do této ceny se promítne korekce z roku 2009 – distribuční společnosti podcenily instalovaný výkon ve FVE, nahl{sily menší číslo ve vazbě na své smlouvy a toto číslo bylo výrazně vyšší – toto se promítne do roku 2011. Strana 5 (celkem 15)
Aleš Rádl – reagoval – z činnosti ERÚ je zřejmé, že regulují cenu elektřiny pouze nahoru. Toto se opakuje každý rok. Bez ohledu na to, že na burze v Lipsku cena silové elektřiny klesla o 50 %, celkov{ spotřeba elektřiny za posledních 10 let stoupla o 9-10 %, cena elektřiny se neust{le zvyšuje. Regulace by měla být pro veřejnost prospěšnější. Josef Fiřt – důrazně oponoval. ERÚ od r. 2006 nereguluje cenu silové elektřiny, trh je otevřený – z{leží na z{kazníkovi, jakého si vybere obchodníka. Regulují pouze ty č{sti, které mají přirozený monopol – sítě, silové služby, přenosovky atd. – mají vliv na konečnou cenu. Růst této regulované složky se pohybuje kolem inflace. Jan Husák – další diskuse na toto téma by bylo vhodné učinit mimo tuto schůzi hospod{řského výboru. Další byl dotaz pana poslance Peciny – zdanění 26 % a 28 %. Josef Fiřt – posl. Pecina položil dotazy dva. Zda skutečně prostor 26 % a 28 % - zda není vyšší. Toto nemohou vědět, pouze mohou říci toto. Pokud by z{brana 5 % nebyla, tak mezi rokem 2009 a 2010 by cena klesla kolem 30 %. Tyto technicko-ekonomické parametry sledují ve vazbě na vývoj cen technologií sluneční energie. Ve vazbě na skutečnost, že investoři měli vidinu zisků, nebylo možné reagovat – zisk nevych{zel cca 6-7 %, ale blížil se až ke 30 %, zakoupili pozemky, připravené projekty atd. za č{stky, které nejsou předmětem zkoum{ní ERÚ. Dle výpočtu ERÚ, pokud by se spr{vně držel technicko-ekonomický parametr, bylo kolem 30 % z r. 2009 a 2010. Druhý dotaz se týkal toho, zda není u zelených bonusů m{lo. Investor, který si postaví jakýkoliv zdroj (v tomto případě FVE) se rozhodne, zda bude dod{vat do sítě a nebude ho zajímat, kdo to odebere a pak distribuční společnost platí výkupní cenu, kter{ je stanovena podle technickoekonomických parametrů. Jiný výrobce si najde svého odběratele, dohodne se s ním na ceně a tuto cenu dostane plus zelený bonus. Snaha je takov{, aby tato cena plus zelený bonus byla mírně vyšší, než je cena výkupní. Tento způsob obchodu nezpůsobí ž{dné výchylky a odchylky v síti a tím p{dem se preferuje, aby byl skutečný konkrétní z{kazník. Zelený bonus plus průměrn{ cena je nepatrně vyšší – tzn., že 26 % a 28 % odpovíd{ zhruba tomu zdanění. Není to jen ten nízký zelený bonus, ale průměrn{ cena silové elektřiny plus bonus. Karel Šidlo – zajímal se o to, čím je stanovena skutečně výkupní cena. Ve věstníku ERÚ se hovoří, že sluneční z{ření a výroba elektřiny s využitím slunečního z{ření pro zdroj uvedený do provozu před 1.1.2006 činí 6410 Kč; pro zdroj uvedený do provozu po 1.1.2006 je 13460 Kč. Stejný skok je také u zelených bonusů. Pož{dal o kr{tké vysvětlení, proč k tomuto došlo. Jan Husák – poděkoval za tento dotaz, také nenašel, jakým způsobem toto vzniklo a pož{dal o zodpovězení tohoto dotazu. Josef Fiřt – dříve neplatil ž{dný z{kon; ERÚ nastavil podmínky pro výkup různých zdrojů a tam se fotovoltaika pohybovala kolem cca 6,03 Kč. V r. 2005 byl přijat tento z{kon č. 180/2005, který stanovil technicko-ekonomické parametry, dobu n{vratnosti atd. A pokud se tyto aspekty měly naplnit a ze z{kona se musely splnit a technologie v té době byla poměrně vysoko, dostalo se to na těch cca 13 Kč. D{le se ceny v letech 2006, 2007 a 2008 držely přibližně v této výši, ale koncem roku 2008 došlo k n{růstu instalovaného výkonu a začaly klesat ceny technologií. Pro rok 2009 byla stanovena max. lhůta snížení 5 % a pro rok 2010 dalších 5 %. Pokud by k tomuto nedošlo a mohli zas{hnout, bylo by 30 %, nikoliv 5 %. Změna je vyvol{na vstupem z{kona č. 180/2005 Sb. v platnost. Jan Husák – další dotaz – posl. Velebný – ochrana půdního fondu a rozpočtové určení daní ve vztahu k navrhovaným 10 % v PN posl. Sivery.
Strana 6 (celkem 15)
Tomáš Hüner – doch{zelo k velmi intenzívní motivaci obcí k tomu, aby FVE st{ly na daných teritoriích a pozemcích – cílem bylo snížení této motivace. Z hlediska novely, kter{ se zabýv{ vymístěním FVE na střechy, v podstatě s vazbou na půdu ztr{cí význam. Zbyněk Stanjura – obce nemají ž{dnou motivaci ve spr{vním řízení. Obec-samospr{va nem{ na výběr, zda ano nebo ne. Peníze nezůstanou obci, ale budou příjmem st{tního rozpočtu. Kolikr{t se zvyšují ceny - čtyřikr{t? Obcím se 4x sníží. Ředitel odboru elektroenergetiky MPO Roman Portužák – propočty byly prov{děny, nejsou bohužel v důvodové zpr{vě uvedeny. Princip je takový, že zvýšený výnos, který bude příjmem SR na pokrytí příspěvku na podporu OZE (krytí vícen{kladů), by neměl poškodit obce – obce dostanou stejnou sumu, event. mírně vyšší, nikoliv nižší. Zbyněk Stanjura – problém je jinde, bude se týkat všech pozemků, pro jakékoliv využití pozemků – dopad na dopravní infrastrukturu bude – SFDI bude potřebovat 4x více prostředků na výkupy pozemků. Jan Husák – tato problematika stojí za důkladnější diskusi. Možn{ bude nutné přerušit tuto schůzi HV, některé z{ležitosti si podrobně vysvětlit a k jedn{ní se vr{tit tak, aby bylo možno pokračovat projedn{v{ní tohoto n{vrhu na schůzi PSP ještě v tomto týdnu. Jaroslav Plachý – upřesnil své dotazy. Vyj{dřil lítost nad tím, že byly rozlišov{ny jen střechy do 30 kW a nebyly br{ny un block bez omezení výkonu, stejně tak brownfieldy. Uvažuje MPO v dohledné době o rozšíření na všechny zóny, které jsou jinak jen z{těží a z hlediska přísunu sluneční energie nic jiného, než fotovoltaiku neumí? M{ MPO odhad, kolik investorů, kteří nakupovali panely za vyšší ceny, se dostanou do velkých problémů, když bude zdanění 26 % a kolik jich zkrachuje, když bude 50 %? Kolik odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na stavbu dopravní infrastruktury – kolik prostředků to bude zhruba činit? Je jasné, že v rozpočtu SFDI na příští rok nejsou prostředky a takto zkr{cený rozpočet SFDI z 96 na 61 mld Kč zatěžujeme nyní další položkou, kter{ může být v ř{du miliard Kč. Poslední dotaz – bude ministerstvo rozlišovat mezi jednotlivými investory („staršími“, kteří nakupovali FVE draho a těmi, kteří nakupovali levněji)? Martin Kocourek – střechy do 30 kW proto, že to MPO připad{ jako přiměřené – nechtějí riskovat situaci, kdy se budou budovat střechy jen pro to, aby se na nich budovaly FVE. Co se týk{ brownfieldů – ot{zka byla řešena také, nicméně až bude projedn{v{na velk{ novela z{kona o podpoře OZE, kter{ je moment{lně na LRV (implementuje směrnice a n{rodní akční pl{n pro podporu OZE), tam jsou definov{ny stropy pro mix OZE – z tohoto mixu jasně plyne, že podíl fotovoltaiky na mixu OZE je v podstatě na stropu, který představuje nějakou bezpečnost mixu. V této chvíli nem{ MPO ž{dný z{jem na tom, aby se zde budovaly další velké fotovoltaické kapacity. Není to z důvodu problému, který je řešen v současné chvíli, ale kvůli problému udržitelnosti mixu – fotovoltaika je tzv. nestabilní zdroj, který vyvol{v{ další dodatečné n{klady na elektrizační soustavu. Může souhlasit s argumentem, že brownfieldy by byly vhodné jako lokalita pro budov{ní velkých FVE, ale vzhledem k tomu, že budou existovat stropy pro instalovaný výkon tohoto typu OZE, nedalo by se realizovat s podporami – strop instalovaného výkonu se pohybuje kolem cca 1600-1700, v budoucnosti 2000 – fin{lní mix. Co se týk{ odvodů za využití zemědělské půdy – reagovat by mohl ministr životního prostředí – bylo to v gesci MŽP.
Strana 7 (celkem 15)
Daň 26 % - týk{ se to provozoven uvedených do provozu v r. 2009 a 2010, nikoliv zpětně. MPO původně mělo jinou představu, akceptovali tento n{vrh jako kompromisní s MF – tato výše odvodu by měla udržet instalované provozy na 15ti leté výnosnosti. V PN posl. Sivery je platnost odvodového ustanovení omezena na tři roky, tj. od r. 2011 do r. 2013. Milan Urban – kr{tce poznamenal – kdybychom měli aktualizovanou energetickou koncepci, kter{ počítala s tím, že bude zastropov{na kapacita FVE na nějaké vydiskutovatelné úrovni, lépe by se projedn{valy tyto normy, které se týkají budoucnosti. A nebyli bychom nyní pod tlakem řešit tuto krizovou situaci z hlediska hrozby růstu ceny elektrické energie od Nového roku. Avizov{no, že do 10min by měl přijít ministr životního prostředí, který by odpověděl na ot{zky, které zazněly. Pokud by bylo rozhodnuto o přerušení projedn{v{ní tohoto n{vrhu, je nutné počítat s tím, že zítra nebude tento n{vrh projedn{n ve druhém čtení a tím p{dem nebude projedn{n na ř{dné schůzi PSP – vzhledem k lhůt{m to nebude možné. Zbyněk Stanjura – pož{dal o doplnění podkladů – výpočtů (odvodov{ daň, poplatky za z{bor zemědělské půdy). Velmi ulehčí při dalším rozhodov{ní a pochybnosti budou vyvr{ceny. Martin Kocourek – poděkoval za diskusi, ot{zky jsou legitimní. Pož{dal HV o dodatečný soupis ot{zek, aby odpovědi byly připraveny na druhé čtení. Přimluvil se za to, aby byl n{vrh dnes v HV doprojedn{n, aby bylo možné projednat n{sledně ve druhém i třetím čtení na této schůzi PSP. Jan Husák – n{vrh ministra je konstruktivní, ministr ŽP zodpoví další dotazy, přerušení zatím není na pořadu, je možné doprojednat. Jaroslav Plachý – nebyl zodpovězen dotaz, zda hrozí arbitr{že. Existuje odhad, jak to bude vypadat s arbitr{žemi poté, co st{t skokově zhorší podmínky pro podnik{ní v této oblasti? Martin Kocourek – ot{zka arbitr{ží obecně je naprosto nevyzpytateln{. Co se týče tohoto postupu – deklarují, že sníží objem zamýšlených podpor tak, aby to pro ČR a spotřebitele elektřiny v ČR bylo únosné. Tento způsob – prostřednictvím odvodové daně – není to samotn{ zpětn{ korekce podpory. Dohady o tom, zda je toto retroaktivní nebo není, mohou být. Nicméně je to podobn{ situace, jako kdybyste investorům změnili podmínky tím, že zvýšíte daň z příjmů. Z pohledu arbitr{ží se budou snažit obhajovat princip, na kterém byla podpora OZE postavena, tj. na jejich 15ti-leté n{vratnosti. Toto by mělo být podstatou sporů s ČR. V případě, že někdo bude schopen prok{zat, že byl narušen princip 15ti-leté n{vratnosti, je možné se sporů ob{vat. Dle jeho n{zoru ale budou schopni prok{zat, že princip 15ti-leté n{vratnosti byl dodržen, zbytek je ot{zkou daňových režimů – což je v pravomoci každé země a změny v sazb{ch daní by neměly být předmětem arbitr{ží. Milan Urban – podotkl, že prim{rní odpovědnost za podobné možné arbitr{že a spory nese vl{da ČR, kter{ se rozhodla předložit tuto novelu do PSP. Karel Šidlo – v 5. vo, při prvním schvalov{ní novely z{kona č. 180/2005 Sb., se intenzívně hovořilo o tom, že dojde k vyrovn{ní podmínek pro všechny, kteří z OZE vyr{bí elektrickou energii. Dotaz na ministra – jak byly propočteny kroky, které vedou nyní k této úpravě po případném zdanění odvodu – z ceny, dotované ceny na výrobu OZE, zejména fotovoltaiky, zda se skutečně i v té ceně, kter{ bude poskytov{na jednotlivým OZE a výše podpory, zda se skutečně objektivně vyrovn{ mezi jednotlivými OZE.
Strana 8 (celkem 15)
Martin Kocourek – podmínky pro podporu jednotlivých OZE jsou nastaveny z{konem o podpoře OZE. Definov{n z{měr, případně další podmínky. Praktick{ realizace podpory OZE je svěřena do kompetence ERÚ, který na z{kladě legislativních podmínek, konkrétně svým cenovým výměrem, stanovuje, jak{ podpora se jednotlivým OZE bude udělovat. Proč se zabýv{me tímto problémem – je to proto, že ta star{ legislativa neumožňovala ERÚ manévrovat svým cenovým výměrem tak, aby se přizpůsoboval změně v investičních n{kladech na pořízení OZE. To bylo odstraněno a nyní pevně věří, že ERÚ m{ dostatek prostoru na to, aby mohl realizovat z{měr podpory OZE pro všechny zdroje podobně. Toto dokazuje i odhadovan{ výkupní cena instalace v r. 2011, kter{ bude dramaticky nižší, než je současn{. Podaří se narovnat podmínky pro podporu OZE tak, aby se předešlo situaci, kdy všichni investoři, kteří měli připravené prostředky na OZE, se hromadně přesunuli na jeden OZE, z čehož vznikl problém, který dnes řešíme. Pokud budou výpočty ERÚ v poř{dku, pak by podpora měla být pro všechny zdroje podobn{, může případně do budoucna reflektovat pohled na mix OZE, jak si ho MPO představuje do r. 2020, aby byla zajištěna energetick{ bezpečnost mixu OZE. Josef Fiřt – posl. Šidlo vystihl problém. Pokud se podív{me na ostatní OZE – biomasa, vítr, geoterm{lní, voda – v ž{dném z těchto zdrojů nevznikl problém, mají stejné podmínky. Nikde nevyvstal ten problém – pouze u fotovoltaiky. V roce, kdy se mělo zareagovat a snížit výkupní cenu z FVE v roce 2009 a 2010, se to nestalo a tím se fotovoltaika „utrhla ze řetězu“ a m{ dnes o téměř 30 % vyšší zisky, než ostatní zdroje. Tím, že byla naštěstí přijata novela z{kona o OZE na přelomu března/dubna, prvně umožňuje použít od 1. ledna 2010. ERÚ na ž{dost HV zaslal n{vrh cenového rozhodnutí včetně důvodové zpr{vy – zde je vidět, že doch{zí k dramatickému snížení výkupních cen. To není ničím jiným, než že se fotovoltaika se vrací do ostatní relace s ostatními OZE. Aleš Rádl - HV požadoval cenové rozhodnutí na krytí vícen{kladů spojených s podporou OZE – bylo zasl{no něco jiného – pož{dal o n{pravu. Milan Urban – upozornil, že toto téma bude předmětem dalšího bodu, jak avizoval na zač{tku schůze výboru. Petr Skokan – PN posl. Sivery podpoří, přestože m{ řadu připomínek, které ale plynou z toho, že m{ řadu ot{zek. Jan Bureš – dotaz – v PN se stanoví sazba darovací daně bezúplatně nabytých emisních povolenek na 32 % - z čeho tato výše vzešla? D{le hovořil o zkušenostech, jak fungují malé tepl{rny ve městech, které také dost{vají povolenky bezplatně. Jsou stanoveny limity na vypouštění polutantů a pokud je společnost plní, m{ n{rok na bezplatné povolenky. Když plní lépe, může povolenky prodat – předmět daně z příjmu pr{vnických osob. Pokud plní tak, jak m{, tak bude ještě zdaněno? Martin Kocourek – darovací daň by se týkala pouze těch výrobců elektřiny, kteří prod{vají tzv. třetím osob{m – tzn., tepl{renství je z toho vyjmuto de facto úplně, je z toho vyjmuta výroba elektřiny pro vlastní potřebu, tzn. pouze když dod{v{te komerčně do sítě, tam by se to týkalo přepočítaného počtu povolenek, kterými disponujete k této výrobě ta darovací daň. Sazba je ot{zka Ministerstva financí – MPO vych{zí z toho, že MF to propočítalo tak, aby bylo dosaženo nějakého oček{vaného výnosu z této daně, přepočetlo to na počet subjektů a počet povolenek, kterými tyto subjekty disponují, na odhadovanou tržní cenu povolenky a z toho vyšla sazba 32 %. Tato ot{zka by měla být více objasněna, vysvětlena, aby konstrukce byla naprosto zřejm{ i pro ostatní – zajistí spolu s MF.
Strana 9 (celkem 15)
Milan Urban – toto je element{rní pohled na to, jak se dospělo k sazb{m - 12 mld. Kč potřebuje st{tní rozpočet, aby se dostal na čísla růstu cen elektrické energie pro dom{cnosti – okolo 5 %, rozpočetlo podle tří zdrojů, aby dalo skoro 12 mld Kč. Může být polemika o tom, jestli zdroje jsou realistické – poplatky z vynětí zemědělské půdy, zda 32% daň na emisní povolenky nebude příliš velkým z{sahem do rozběhlých investičních projektů – pravděpodobně bude, nebo zda 26 % na úkor producentů elektrické energie z FVE je m{lo nebo hodně – téma k diskusi. Faktem je, že se d{ vr{tit k původní myšlence z{kona – tj. 15ti-leté n{vratnosti. Podle vývoje investičních n{kladů v letech 2009 a 2010, které poklesly o více, než 26 % - poklesly o 40 %, možn{ i více – zd{ se, že toto nebude brut{lní z{sah do tohoto podnikatelského sektoru – citlivé to ovšem je vždy. Problém ale zde je a není moc času, jak ho vyřešit. V hospod{řském výboru je vůle zas{hnout tak, aby nedošlo k dramatickému n{růstu ceny elektřiny od roku 2011 díky fotovoltaickému boomu. Toto vyžaduje značnou vůli, toleranci a citlivosti při ot{zk{ch a odpovědích na jednotlivé ot{zky a problémy, které zde zaznívají. Poděkoval za to, že se podařilo zajistit účast ministra ŽP Pavla Drobila. Pož{dal o shrnutí ot{zek, které se týkají MŽP. František Sivera – zrekapituloval - ot{zky byly dvě. Za prvé, zda zvýšení odvodu ze zemědělské půdy nezpůsobí n{růst cen u výkupu pozemků v r{mci dopravní infrastruktury i dalších jiných staveb. Za druhé – snižují se odvody, které zůst{vají obcím na 10 % ze současných 40 % - je propočít{no a zkalkulov{no, jaký toto bude mít dopad do rozpočtu obcí. Ministr životního prostředí Pavel Drobil – k prvnímu dotazu - z{leží na tom, v jakém čase a kde. Pakliže se toto uděl{ nyní, je zde nějak{ doba, kdy bude dopad tohoto opatření – toto jsou prostředky, které se získají v roce 2011. Nyní MD ví, kde chce stavět v nejbližších 2-3 letech. Pokud nyní MD přijde s tím, kde chce v nejbližších dvou letech stavět, lze udělat to, že vynětí v již napl{novaných, kde jsou územní rozhodnutí, by mohlo jít za st{vající ceny. D{le - do budoucna ano, pakliže MD bude pl{novat dopravní infrastrukturu na nejbonitnější půdě, pak díky tomuto n{vrhu, to tak bude, ale je na MD, aby trasy pl{novalo mimo nejbonitnější půdu – toto by mělo být i v z{jmu HV, aby k této ochraně nejbonitnější půdy došlo. N{vrh nevych{zí z ničeho jiného, než ze změny logiky, kdy doposud nejbonitnější půda, největší prostředky za vynětí ze zemědělského půdního fondu byly uprostřed CHKO, kde nikdo nic nepostaví. Dle jeho n{zoru, napl{novanou dopravní infrastrukturu umí ošetřit za st{vajících cen za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Petr Bendl – pl{ny MD se mění, zatím HV přesnou informaci nem{ jak to bude vypadat do budoucna. Zatím je potřeba umět to kvantifikovat – bez MD toho nejsme schopni. Pavel Drobil – uvedl některé údaje pro přehled – kompletní č{stka získaných prostředků za rok 2008 za vynětí ze zemědělského půdního fondu – 390 mil Kč. Rozdělení mezi obce a SFŽP bylo 40 % na 60 %. Kalkulovali s tím, že politick{ průchodnost tohoto opatření musí být spočít{na tak, aby obce netrpěly – zvýšení, které je spočít{no a zakalkulov{no, zachov{v{ obcím. Výnos obcí, který bude při tomto řešení zaručen, je 226 mil Kč. Z 390 mil Kč, které byly vybr{ny v roce 2008, bude vybr{no 2,25 mld Kč – obce budou „na svém“, možn{ si polepší. Ztratí SFŽP, SR získ{ 1,69 mld Kč – výpočet predikuje díky zvýšení s 25% poklesem z{jmu o vynětí, resp. příjmu z vynětí. Pokud se týk{ dopravní infrastruktury – bylo jedn{no s ministrem B{rtou. Tématem k diskusi by mělo být to, zda chceme chr{nit nejbonitnější půdu nebo ji chceme zastavět dopravní infrastrukturou. Je připraven k diskusi, v současné chvíli se ale hled{ krizové řešení. Jan Bureš – odvod stoupne v průměru čtyřn{sobně< (Ministr Drobil upřesnil navýšení - v 1. třídě 14x / 2. třída 8,8x / 3. třída 5x.) Poděkoval za upřesnění. Dodal ale, že nesmíme zapomínat, že obce jsou také investory, nejsou jen administr{tory případného vynětí ze zemědělského půdního fondu – jsou to samozřejmě komunikace v obci, rozvojové plochy, veřejně Strana 10 (celkem 15)
prospěšné stavby a v neposlední řadě spousta průmyslových zón, které byly i s podporou st{tu budov{ny. Obce se st{le snaží l{kat investory - pokud se zvýší odvod čtyřn{sobně, m{ pochybnosti o tom, že nějaké investory nal{kají. Pavel Drobil – v r. 2008 390 mil Kč za celou ČR – nejsou to ž{dné dramatické č{stky, ž{dné dramatické n{růsty. Uvedl příklad stavby průmyslové zóny v Nošovicích. Milan Urban - to, jakým způsobem vl{da získ{ zdroje ve výši do 12 mld Kč, tak aby mohla hradit distribučním společnostem č{st výkupní ceny – je zde riziko – peníze nebudou, vl{da bude muset hledat nějaké jiné kroky a škrty v některých kapitol{ch vl{dních a tyto prostředky dopravit do kapitoly MPO, pokud projde PN mpř Sivery – ta bude administr{torem těchto prostředků a nebo to budou zdroje, které budou zvyšovat deficit SR – toto možné je. Pravdou může být i to, že vznikají související rizika s tímto n{vrhem a ty jsme tady pojmenovali. M{ sign{ly, že díky zdanění emisních povolenek se zastaví některé investice v elektroenergetice. Tyto problémy existují, nikdo nem{ chuť ani důvod je schov{vat – diskusi považuje za velmi legitimní. D{le proběhlo hlasov{ní o umožnění vystoupení veřejnosti – pro byli všichni přítomní. Neela Winkelmann–Heyrovská – zastupuje skupinu několika desítek českých a zahr. podnikatelů a investorů podnikajících v oblasti výroby elektřiny z OZE, přev{žně fotovoltaiky. Poděkovala za udělení slova. Jsou přesvědčeni, že tento n{vrh z{kona je zbytečný a měl by být zamítnut – pož{dala předkladatele o stažení n{vrhu. Sr{žkov{ daň – může zavést nerovnov{žné prostředí na vnitřním trhu EU – je nutné přezkoumat tuto předlohu na soulad s evropským pr{vem. Vzhledem k rychlosti legislativního procesu se zřejmě nepodařilo ř{dně prozkoumat tyto n{vrhy v souladu s komunit{rním pr{vem. D{le v předkl{daném n{vrhu se připravují dotace pro provozovatele distribučních soustav – tj. především ČEZ Distribuce a E.ON Distribuce. Poskytov{ní dotací ze SR podléh{ notifikaci EK – může se jednat o nedovolenou st{tní podporu. Předloha je zbytečn{ - předseda Fiřt zde uv{děl, že na přelomu března/dubna byla přijata novela z{kona a tato úprava umožňuje to, že od 1.1.2011 bude podpora pro fotovoltaiku uzpůsobena současným tržním podmínk{m a n{vratnosti projektu tak, aby se vešel do 15ti let. Výkupní ceny, které ERÚ navrhl, tomuto trendu odpovídají. Jakékoliv další úpravy a další sankcionov{ní, snižov{ní podpory fotovoltaiky jsou zcela zbytečné – tato úprava již byla na jaře přijata. D{le souhlasí s tím, co bylo řečeno, že trend nejen u n{s, ale i ve skandin{vských zemích a kontinent{lní Evropě je ten, že ceny elektřiny st{le klesají a tomu se přizpůsobuje cel{ branže FVE. Pro většinu projektů je n{vratnost projektů adekv{tní. Ceny panelů se pohybují tak, jak je nastaven{ podpora v té které zemi. Dle údajů bank a investorů se n{vratnost již nyní pohybuje kolem 12ti let – při zavedení sr{žkové daně, tato n{vratnost by se zvýšila ke 20ti letům, což odporuje z{konu. Nebylo zde zmíněno to, že sr{žkov{ daň by výrazně poškodila bankovní sektor v ČR. Téměř všechny projekty z posledních dvou let byly financov{ny prostřednictvím nezajištěných bankovních úvěrů – zajištěné pouze st{tní garancí n{vratnosti projektů. Odhadem přes 50 mld Kč, které byly zapůjčeny do sektoru. Zavedení sr{žkové daně by velmi poškodilo banky. Opakovaně poukazují na to, že dopad sol{rního boomu je výrazně nadhodnocen. Čísla ERÚ se neshodují – roční přírůstky a měsíční přírůstky s celkovými čísly, kter{ se ud{vají pro fotovoltaiku. Nadhodnocení o třetinu v instalovaných výkonech, o 17 % u vyrobené elektřiny – již jen toto je nadhodnocené. Vych{zí z letošního instalovaného výkonu kolem 1000 MW – dle jejich výpočtu. Sr{žkov{ daň dle PN posl. Sivera by znamenala tzv. nepravou retroaktivitu, kter{ je všeobecně přípustn{, ale jsou nepřípustné situace, kdy se nesmí uplatňovat. Dle jejich pr{vní analýzy by tato situace nastala. Zisk st{tu ze zavedení sr{žkové daně by nestačil k pokrytí n{kladů v ř{dech miliard. Naopak st{t je vystaven riziku arbitr{ží – škody, které by tím st{tu vznikly nelze v současné době vyčíslit. Zopakovala, že novela je zbytečn{, situace s fotovoltaickým boomem se vyřeší novým cenovým rozhodnutím ERÚ. Na z{věr pož{dala o nepřijetí této novely z{kona o podpoře OZE a poděkovala za pozornost. Strana 11 (celkem 15)
Jiří Krátký – podvýbor pro energetiku – situaci přirovnal k situaci s biosložkami do paliv, kde se navrhovala „devades{tka“ – nakonec byl prostor pro solidní debatu v r{mci semin{ře. Spousta věcí byla vysvětlena. Zde je otazníků výrazně více. Reagoval na č{st odpovědnosti za případné škody – není si jist, že bude odpovídat vl{da, bude se hledat, kdo pro co hlasoval – porušení povinnosti při spr{vě cizího majetku. Avizoval, že na toto upozorní na plénu. Nutné zodpovědět ot{zku osobní odpovědnosti. František Smolka – předseda České fotovoltaické průmyslové asociace – poděkoval za možnost vystoupit. Okomentoval materi{l, který byl rozd{n a nebyl podeps{n. Uvedl příklady. Při původní investici 90 mil Kč je n{vratnost kolem 15ti let. Po zavedení 26% daně se n{vratnost přesouv{ na 20 a více let – porušení z{kona. Pož{dal MPO o informaci, jak se dopočítalo k tomu, že při 26 % dani bude n{vratnost projektu pod 15 let. Děsí ho negativní kampaň, kter{ se vůči fotovoltaice vede déle, než rok. Vl{da předkl{d{ urychlené řešení. Asociace se marně snažila o diskusi. Dopady budou fat{lní. Podnikatelé spoléhali na to, že budou dodrženy garance st{tu. Milan Urban – uvedl, že si v{ží toho, že HV je org{nem, který připouští širokou diskusi k tématům, kter{ mají z{sadní charakter. Ukončil obecnou rozpravu a zah{jil podrobnou. Jsou předloženy dva PN – jeden posl. Sivery a druhým je sněmovní tisk 143. Jedn{ se o n{vrh ČSSD a je alternativou sazby sr{žkové daně z výkupní ceny na fotovoltaiku. Spočív{ v tom, že místo 26 % by bylo 50 % a byly by vypuštěny zdroje, které se týkají vynětí ze zemědělské půdy a darovací daně z emisních povolenek. František Sivera – poopravil svůj PN – účinnost – doplnění. „Tento z{kona nabýv{ účinnosti dnem 1. ledna 2011, s výjimkou ustanovení č{sti první čl. I bodu 1 a čl. II bodu 1, který nabýv{ účinnosti dnem vyhl{šení tohoto z{kona.“ Nebyla by n{vaznost na to, co bylo řečeno. V PN je uvedeno, že sr{žkov{ daň je na rok 2011, 2012, 2013 – pro investory to zjednodušuje pozici při jedn{ní s bankami o spl{tkových kalend{řích – není to tak problémové, jak zaznělo z řad veřejnosti. Zpravodaj Milan Urban navrhl proceduru hlasov{ní: – nejprve hlasovat o n{vrhu ČSSD, poté PN mpř Sivery a na z{věr hlasov{ní o n{vrhu z{kona jako celku. Oba n{vrhy jsou komplexními PN. Jaroslav Plachý – pož{dal o stanovisko pana ministra k n{vrhu ČSSD, který osobně hodnotí jako velice tvrdý. (Ministr Martin Kocourek – podporuje PN posl. Sivery.) Hlasov{ní: 1. hlasov{ní – komplexní PN př Urbana – 8 pro / 12 proti / 1 se zdržel – n{vrh nebyl přijat; 2. hlasov{ní – komplexní PN mpř Sivery – 21 pro – všichni přítomní – n{vrh byl přijat; Z{věrečné hlasov{ní o n{vrhu z{kona jako celku: Hospod{řský výbor d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schv{lit sněmovní tisk 145 ve znění schv{leného komplexního pozměňovacího návrhu. Hlasov{ní: 20 pro / 0 proti / 1 se zdržel – n{vrh byl přijat – usnesení č. 34. Na z{věr ministr Martin Kocourek poděkoval HV za konstruktivní spolupr{ci.
Strana 12 (celkem 15)
3) Různé Usnesení HV č. 33 - ž{dost na ERÚ o předložení n{vrhu textu cenového rozhodnutí na rok 2011, kterým určuje výkupní cenu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie (včetně detailní důvodové zpr{vy)
Hospod{řský výbor svým usnesením pož{dal ERÚ o výše uvedený materi{l. Tento materi{l byl na HV doručen dne 27. října 2010. Předseda ERÚ Josef Fiřt kr{tce materi{l okomentoval. Obsahuje podrobnou tabulku, kde je možné si srovnat, jak vypadají ceny jednotlivých kategorií OZE na rok 2011 a pro srovn{ní je uveden také rok 2010. Pokud tato cenov{ rozhodnutí jsou vyd{na, n{sleduje další činnost ERÚ, kter{ spočív{ v tom, že veškeré další n{ležitosti, které ovlivňují regulovanou cenu, ať již je to cena za ztr{tovou energii, za OZE, za systémové služby – toto cenové rozhodnutí ERÚ vyd{v{ do konce listopadu. HV si vyž{dal cenové rozhodnutí k cen{m výroby elektřiny z OZE. K vlastnímu n{vrhu cenového rozhodnutí uvedl n{sledující. Výkupní cena pro malé vodní elektr{rny, biomasu, bioplyn, důlní plyn, ceny elektřiny z větrných elektr{ren a geoterm{lní energie jsou pro rok 2011 stejné, jako pro rok 2010. Nedoch{zí k ž{dným výkyvům – inflace nebyla velk{, ceny technologií se výrazně nelišily. Toto se netýk{ fotovoltaiky, kde se cena snižuje z 12,25 na 7,50 – jedn{ se, pro velké nad 100 kW, o 56 %. Zav{dí ve fotovoltaice novou kategorii, kter{ je mezi 30–100 kW, protože pr{vě nad 100 kW jsou zdroje, u kterých bude v budoucnu vyžadov{na určit{ regulace. Tato kategorie chyběla. Pro tyto kategorie je navrhov{na cena 5,90/kWh, pak je kategorie malých FVE, které jsou na střech{ch a jsou do 30 kW, kter{ se z původní č{stky z 12,25 snižuje na 7,50. Toto je koment{ř k vlastnímu cenovému rozhodnutí, které je již vyvěšeno na webových str{nk{ch ERÚ. Zdůraznil, že tyto postupy a ceny, byly projedn{ny s hlavními účastníky – ne vždy byla shoda – metody, které jsou použity vedly k výsledkům, které uvedl. V n{sledné diskusi vystoupili: Ladislav Velebný - doplňující dotaz – bylo zmíněno do 30 kW a nad 100 kW – co mezi tím? (Josef Fiřt – upřesnil: tři kategorie: od 0–30 kW – 7,50 Kč, d{le nov{ kategorie 30–100 kW - 5,90 Kč a 100 kW a více – 5,50 Kč.) Aleš Rádl – je nucen rozšířit požadavek HV v tom smyslu, aby do 8. listopadu 2010 ERÚ dodal n{sledné tři n{vrhy, které vyplývají z tohoto cenového rozhodnutí – zejména n{vrh cenového rozhodnutí na krytí vícen{kladů. (Josef Fiřt – ob{v{ se, že požadavku nerozumí – co jsou to tři n{vrhy?) Bylo řečeno, že na z{kladě tohoto cenového rozhodnutí se koncem listopadu vyd{vají další cenové n{vrhy. Josef Fiřt – co se týk{ skutečně konečné ceny, kterou každý z n{s platí, je to silov{ elektřina, kterou ERÚ nereguluje a je d{na nabídkou obchodníka – to platí pro dom{cnosti. Druh{ č{st se skl{d{ z celé plej{dy regulovaných položek – jedna z nich jsou pr{vě OZE – tyto OZE, které vyr{bí elektřinu a používají OZE, jsou členěny podle kategorií. A ve vazbě na to, že je d{na možnost provozovatelům, aby si vybrali buď zelený bonus nebo výkupní ceny, předch{zí celkovému konečnému cenovému rozhodnutí, které ERÚ musí vydat do konce listopadu, pr{vě pro tyto kategorie jednotlivé ceny, aby si spočítali, případně mohli sehnat z{jemce, kterému elektřinu dodají. Proto tento postup. Všechny ostatní položky, kromě OZE, jsou potom cenovým rozhodnutím, které je vyd{v{no nejpozději koncem listopadu. Ve vazbě na diskusi, kter{ probíhala při projedn{v{ní novely z{kona č. 180 – podstatn{ je výše instalovaného výkonu. Budou čekat do posledního dne, jak{ výše bude, protože to, co zde bylo řečeno, jsou odhady, které se mohou lišit (souhlas s panem ministrem +/- 100 MW). Bude-li přijat protin{vrh, který byl dnes diskutov{n, znamen{ to, že vešker{ Strana 13 (celkem 15)
podpora, kter{ souvisí s výrobou elektřiny z OZE, nebude promítnuta do konečné ceny elektřiny, ale rozdělí se – č{st bude kryta st{tním rozpočtem a druh{ č{st bude d{na do konečné ceny elektřiny. Proto to snížení předpokl{daného n{růstu – kdyby se toto všechno nepovedlo – je ze zhruba 12 na kolem 4-5 % ve vazbě na silovou elektřinu pro dom{cnosti, a kolem 5 % pro podnikatele. To, co požadoval HV, bylo zasl{no – n{vrh textu cenového rozhodnutí. Bylo zasl{no i s koment{ři. Nic jiného není a nebude vyd{no k OZE. Mechanismus, který popsal výše, je d{n legislativou. Do 30. listopadu musí být cenové rozhodnutí vyd{no – ERÚ kvůli nejpřesnějším údajům bude držet do poslední chvíle. Předseda sdělil, že je ochoten d{t jakoukoliv informaci, ale neví, jaké tři n{vrhy měl posl. R{dl na mysli. Jan Husák – v kontextu toho, co vyplývalo z usnesení HV, zde bylo panem předsedou Fiřtem předneseno a usnesení bylo naplněno. Co se týče usnesení – je třeba ukončit obecnou rozpravu na toto téma. Prezentaci považuje za komplexní ve vztahu k usnesení HV. Souhlasí, že postup nemůže být jiný, než bylo předsedou Fiřtem předneseno. Aleš Rádl – neztotožňuje se s tím, co bylo řečeno. Z{měrem HV byla snaha vstoupit se svou kontrolní pravomocí do toho, jakým způsobem se všechny informace, které jsou velmi rozporuplné, nakonec promítnou do konečné ceny pro spotřebitele. HV by neměl zbytečně rezignovat na svou kontrolní pravomoc a vzhledem k situaci, kter{ nastala a vzhledem k tomu, co bylo opakovaně prezentov{no – tzn., že odhady ERÚ se dramaticky liší od odhadů ostatních institucí - by si HV neměl nechat vzít možnost kontrolovat. Informace bude tedy k dispozici 29/11, r{no 30/11 bude rozhodnutí vyd{no. HV nebude mít ž{dnou možnost se s tímto dopředu sezn{mit, vstoupit do této věci – odpovědnost za to, že dojde ke zvýšení ceny elektrické energie, ponesou představitelé politického života, nikoliv ERÚ. Josef Fiřt – hlavním z{měrem ERÚ je ochrana konečného z{kazníka – některým věcem ale není porozuměno. Ot{zka metodiky. Co se týk{ vlastních regulovaných položek – vlastní rozbory ERÚ jsou téměř u konce, co předkl{dají distribuční společnosti - spoustu věcí, které předkl{dají, neuzn{vají. Vývoj regulované ceny za posledních 10 let od roku 2000 – cena regulovaných položek roste zhruba kolem inflace a nebude tomu jinak. Silov{ elektřina dramaticky narostla. ERÚ není zodpovědný za to, že EK vydala směrnici, kterou rozdělila tyto skutečnosti a ERÚ reguluje jen to, co regulovat m{. Do roku 2003, 2004, 2005, 2006, kdy se postupně otevíral trh, se cena držela. Nyní diskuse o tom, co bude do konce listopadu. Nemyslí si, že regulované položky, kromě podpory výroby elektřiny z OZE, porostou. Toto se zhruba ví – nyní se ček{ na zpřesnění údajů o tom, jaký bude mít dopad instalovaný výkon pr{vě na tu podporu. Kvůli co nejpřesnějším údajům (včetně rozpracovaných licencí) čekají až do toho posledního dne. Údaje ERÚ jsou relevantní. Informace jsou zveřejňov{ny na webových str{nk{ch. Něco jiného jsou vydané licence, další jsou ty, kterým běží 15ti denní lhůta a další oblast jsou ty, které jsou již pod{ny. K dnešnímu dni číslo těchto tří kategorií přes{hlo 1500 MW. Na z{věr vyj{dřil lítost nad tím, že není důvěra k údajům ERÚ. Jan Husák – poděkoval za vyčerp{vající odpověď, je zde prostor pro další komunikaci s ERÚ - velice vstřícný přístup jak předsedy, tak jeho kolegů. Ukončil obecnou a zah{jil podrobnou rozpravu, ve které navrhl usnesení: HV be re na vě d omí zpr{vu předsedy Energetického regulačního úřadu Ing. Josefa Fiřta k n{vrhu cenového rozhodnutí ERÚ ke dni 26. října 2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů (včetně odůvodnění tohoto n{vrhu). Hlasov{ní: 12 pro, 0 proti, 0 se zdržel – n{vrh byl přijat – usnesení č. 35.
Strana 14 (celkem 15)
4) N{vrh pořadu a termín příští schůze výboru Příští schůze hospod{řského výboru se bude konat mimoř{dně ve variabilním týdnu 10. a 11. listopadu 2010. Na programu budou rozpočtové kapitoly, doprojedn{ní tisku 26 (novela z{kona o silničním provozu) a případně další n{vrhy z{konů, které budou HV přik{z{ny v prvém čtení na schůzi PS.
Cyril Z a p l e t a l v . r . ověřovatel výboru
Ing. Milan U r b a n v . r . předseda výboru
Zapsal: Ing. Josef V{cha Dne: 8. listopadu
Strana 15 (celkem 15)
