P a r l a me n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 6. volební období 2010 hospodářský výbor
ZÁPIS
ze 4. schůze výboru, která se konala dne 6. října 2010
Zápis ze 4. schůze hospod{řskéh o výb oru Poslanecké sněmovny Parlament u ČR, kter{ se konala dne 6. října 2010
Přítomni: Omluveni:
viz prezenční listina poslanci Čechlovský, Eček, Hojda, Chaloupka, Lukša, Pecina, Vysloužil
Schůzi hospod{řského výboru zah{jil a řídil předseda výboru Milan Urban. Nejprve omluvil nepřítomné p{ny poslance a d{le navrhl termín schůze HV v listopadu – 10. a 11. listopadu 2010 (variabilní týden) – pokud by zasedala PS, ve čtvrtek odpoledne 1. č{st, čtvrtek 18.11.2010 pokračov{ní. Stanislav Huml pož{dal o koordinaci činnosti výborů – zasedají v jeden den. Program schůze byl schv{len.
Program: 2) Vl{dní n{vrh, kterým se předkl{d{ Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Statut Mezin{rodní agentury pro obnovitelné zdroje energie - sněmovní tisk 62 Za omluveného ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka předložil tento vl{dní n{vrh na ratifikaci Statutu Mezin{rodní agentury pro obnovitelné zdroje energie IRENA n{městek ministra Ing. Jiří Jirka. Tato agentura, kter{ vznikla z iniciativy Německa, za několik měsíců přerostla v projekt celosvětového významu. Za necelé dva roky od vzniku této iniciativy – již 149 signat{řů Statutu IRENA a bylo ukončeno 39 ratifikací. Statut IRENA ratifikovalo již 11 st{tů Evropské unie, včetně všech našich sousedů. Díky tomuto rychlému zakl{dacímu postupu, který nem{ v historii mezin{rodních agentur obdoby, IRENA ofici{lně vznikla v červenci tohoto roku. ČR podepsala její Statut v lednu 2010. Pro n{s tato agentura přin{ší mnoho pozitivního. Hlavní význam členství v IRENA spatřuje v tom, že budeme mít zajištěnou plnou informovanost a přehled o mezin{rodním dění v této rozvíjející se oblasti obnovitelné energie jako celku. Naše členství v IRENA také přin{ší možnost výměny informací a zkušeností o obnovitelných zdrojích energie – nejen pro st{tní instituce. Otevření nových příležitostí pro české podniky. Díky datab{zím, jež bude IRENA vytv{řet, budou mít firmy možnost získat přehled o nejnovějších technologiích a jejich užití, a také řadu velmi zajímavých kontaktů a s tím spojených nabídek obchodu. Předpokl{d{ se také výstavba technologického a inovačního centra agentury IRENA v Bonnu – přínos zejména z hlediska přístupu k technologiím. Roční příspěvek ČR do Agentury IRENA je odhadov{n na cca 1 milion Kč a jeho úhrada bude zajištěna z rozpočtu MPO. Na z{věr uvedl, že není pochyb o tom, že by se Česk{ republika měla st{t členem IRENA. Věří v hladký průběh ratifikačního procesu, aby se ČR co nejdříve mohla zapojit jako plnopr{vný člen. Zpravodajem byl poslanec Cyril Zapletal, který víceméně shrnul to, co řekl pan n{městek Jiří Jirka.
Strana 2 (celkem 27)
V obecné rozpravě d{le vystoupili: Zbyněk Stanjura – pochybnosti o účelnosti této organizace – dlouhý seznam jiných organizací pod OSN, které se zabývají tímtéž – cílem této organizace - spolupr{ce se st{vajícími. Velmi skeptický. Form{lně by se to nemělo schv{lit. Za 60tis USD ročně oček{vat významný přínos pro český průmysl, pronik{ní na další trhy – tato agentura tomu nepomůže. Pož{dal pana n{městka o konkrétní představy pro ČR i vzhledem k rozpočtu této organizace – re{ln{ n{plň činnosti. N{městek Jiří Jirka – reagoval na to, co řekl pan poslanec Stanjura. Aktivity jsou široké, ale nelze oček{vat, že všechny aktivity by agentura plně v r{mci svého rozpočtu financovala. Koordinační, informační role – zejména v oblasti vývoje informačních datab{zí. Podpora výzkumu – nejde o grantovou či financující činnost, půjde o iniciaci a navazov{ní spolupr{ce vědeckých týmů, které se na vývoji nových technologií budou podílet, tak aby bylo možné sdílet tyto aktivity a tyto poznatky mezi jednotlivými členskými st{ty této agentury. V podrobné rozpravě zpravodaj Cyril Zapletal navrhl usnesení: HV d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR přijmout n{sledující usnesení: „Poslaneck{ sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Statutu Mezin{rodní agentury pro obnovitelné zdroje energie.“ Poslanec Zbyněk Stanjura navrhl usnesení, že HV nedoporučuje ratifikaci. O tomto usnesení se hlasovalo jako první – hlasov{ní: z 20 přítomných - 10 pro, 10 proti/zdrželo se – nepřijato. Hlasov{ní o n{vrhu zpravodaje: z celkového počtu 20 přítomných poslanců hlasovalo 10 pro, 10 proti/zdrželo se – hospod{řský výbor n e p ř i j a l u s n e s e n í – z{znam o projedn{v{ní č. 28.
3) Sen{tní n{vrh z{kona, kterým se mění z{kon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury sněmovní tisk 24 (HMG) Úvodní slovo přednesl předkladatel sen{tního n{vrhu z{kona sen{tor Jiří Nedoma. Z{kon vznikl v loňském roce z původního poslaneckého n{vrhu, který byl zaměřen na urychlení výstavby R35, kter{ by měla posílit D1. V Sen{tu i v PS se došlo k z{věru, že samostatný z{kon pro jednotlivé stavby je špatn{ cesta – snaha o zobecnění – nejen na dopravní infrastrukturu, ale i na veškeré liniové stavby, které se prov{dí ve veřejném z{jmu st{tu, krajů nebo obcí. Po konzultaci s příslušnými resorty tato novela rozšiřuje účinnost na infrastrukturu energetickou a vodní. Sloučení stavebního a územního řízení, lepší jedn{ní s majiteli pozemků – nabídka tržní ceny, jedn{ní s vlastníky je serióznější. V energetické infrastruktuře jde především o velké stavby – další bloky atomových elektr{ren, liniové stavby vysokého napětí, plynovody a další z{kladní infrastrukturní stavby. Vodní infrastruktura – především protipovodňov{ opatření, jezy na Labi apod. V Sen{tu byly bohužel přijaty některé pozměňovací n{vrhy, které jdou za hranici účelu tohoto z{kona. Jedn{ se o to, že z{roveň s územním a stavebním řízením se ve stejném termínu projedn{v{ EIA a ta není možn{ v případě nevyj{dření se do 30ti dnů – připomínky se pak již neberou v úvahu. Pož{dal o diskusi na toto téma. Výtka ze strany EU. Pož{dal o to, aby se pozměňovacím n{vrhem toto vypustilo. Zpravodajem byl poslanec František Sivera. Z{kladní atributy n{vrhu z{kona vyjmenoval pan sen{tor. Problematika liniových staveb, velkých staveb ve vodní, energetické i dopravní infrastruktuře jsou velký problém - je třeba, aby se tím PS zabývala. Rozšíření účinnosti z{kona na vodní a energetickou infrastrukturu není z{sadní problém, nebudí averze. Problém je ale spojení Strana 3 (celkem 27)
EIA a územního řízení, tak jak o tom hovořil pan sen{tor. Tato z{ležitost by se měla v průběhu projedn{v{ní odstranit nebo vyřešit nějak komfortněji. Novelu projedn{v{ i výbor pro veřejnou spr{vu a výbor pro životní prostředí - dnes navrhne přerušení a stanovení harmonogramu projedn{v{ní. Na příslušných ministerstvech (MMR, MD) se vytvořily pracovní skupiny, které se zabývají touto problematikou – nutn{ koordinace. Ing. Miroslav Kalous – n{městek ministra pro místní rozvoj – sdělil stanovisko MMR k tomuto n{vrhu z{kona. MMR sleduje postup postupné deregulace ot{zky stavebního řízení, územního řízení, územního pl{nov{ní tak, aby příprava a realizace staveb byla jednodušší, finančně méně n{ročn{ a aby proces, který vyžaduje jistou posloupnost v určitých konkrétních termínech dobíhal do konce – tzn. do zah{jení stavby. Zah{jení stavby je pro ČR velmi podstatné pro efektivní čerp{ní evropských prostředků. MMR připravilo již za minulé vl{dy novelu stavebního z{kona, jejíž r{mec doplňují na z{kladě nově přijatého programového prohl{šení s cílem zlepšit přípravy a povolov{ní staveb, ale i ot{zku majetkopr{vních z{ležitostí v oblasti přípravy staveb. Ministr zřídil poradní sbor – z{stupci jednotlivých resortů, odborn{ veřejnost – cílem je připravit novelu stavebního z{kona. Tuto sen{tní novelu považují za nekoncepční. Může vnést do systému přípravy povolov{ní staveb chaos, kontraproduktivní. Účastníci územních a stavebních řízení mohou sv{ pr{va h{jit soudní cestou. Obava, že přijetí této úpravy způsobí to, že přibude soudních sporů. MMR navrhuje odmítnout tento n{vrh z{kona – nesouhlasí s přijetím, považují jej za nekoncepční. Ale pracují intenzívně na novele stavebního z{kona a souvisejících z{konů. Např. ot{zka týkající se energetických staveb – n{vrh, aby se vedlo pouze územní řízení. V obecné rozpravě d{le vystoupili poslanci: František Laud{t – pro n{vrh hlasovat nebude; je třeba d{t dohromady stavební z{kon, již předch{zející ministr pro místní rozvoj měl připravenou novelu. Proč se věnuje takov{ pozornost labské vodní cestě – jedn{ se o zanedbatelnou č{st z hlediska přepravy n{kladu. Domnív{ se, že by měla být odlišena ot{zka, zda m{ větší hodnotu Labské údolí nebo 0,06 % n{kladu. Zda m{ smysl rozvíjet takové miliardové projekty, když chybí peníze na projekty, kde bude účinek okamžitý – silnice, železnice. Jan Hus{k – poděkoval za stanovisko MMR a pož{dal o písemnou podobu. Karel Šidlo – stanovisko MMR ho překvapilo. Sen{tní novela obsahuje něco, co se PS snažila projednat. Tento n{vrh byl podporov{n. O novele stavebního z{kona se mluví již druhé volební období. Tato novela je snahou sen{torů pomoci zlevnění infrastrukturní výstavby – alespoň č{stečn{ podpora, re{lné řešení současné situace. Dokud nebude novela stavebního z{kona, za frakci KSČM m{ tato sen{tní novela podporu. Petr Bendl – v prvém čtení bylo diskutov{no, že by měl být z{kon, který vyřeší úplně vše – k tomu pravděpodobně směřuje MMR. Stanovisko MMR je velmi důležité. Pož{dal n{městka Kalouse o informaci, kdy bude novela stavebního z{kona „na stole“. Avizoval projedn{v{ní na podvýboru pro dopravu. Zbyněk Stanjura – cíl novely je bezproblémový; negativní stanovisko vl{dy – z{sadní důvody, proč s n{vrhem nesouhlasí. Efektivita při projedn{v{ní ve třech výborech – pozměňovací n{vrhy< ? Ve stavebním řízení není problém pouze u dopravní infrastruktury – problém m{ každý, kdo chce postavit třeba gar{ž - je to složité, časově n{ročné. Kloní se k novele stavebního z{kona, kter{ by řešila nejen problematiku dopravní infrastruktury, ale obecně problémy stavebníků i stavebních úřadů. Na z{věr uvedl pozn{mku – st{t se choval tak, že vlastníci pozemků, kteří souhlasili s výkupem, dostali tabulkovou cenu a ti, kteří nesouhlasili byli „problematičtí“, dostali cenu tržní, kter{ byla téměř vždy vyšší – tzn., že bylo výhodnější nesouhlasit. Mělo by to být přesně naopak.
Strana 4 (celkem 27)
Milan Urban – reagoval na přik{z{ní třem výborům – jedn{ se o rozhodnutí PS. Zastal se předkladatelů – rozumí myšlence, proč se tímto z{konem snaží změnit situaci v ČR tak, aby strategické stavby mohly být realizov{ny s nižšími n{klady a v kratší době. Je také skeptický k tomu, že v rozumném čase proběhne celkov{ novela stavebního z{kona, aby místo v této specifické normě byla tato problematika řešena v obecnější poloze. František Sivera – od roku 2006, kdy vstoupila v platnost novela stavebního z{kona, se veškeré přípravy staveb komplikují. Celé minulé volební období se řešilo, jak toto napravit, zrychlit. V roce 2009 byl přijat z{kon – v r{mci něho se řešila i vodní a energetick{ infrastruktura. Vít{ iniciativu sen{torů. Liniové stavby mají poř{d problém, příprava „drhne“, není posun. Tento n{vrh je určitou možností, jak postup zrychlit. Rozumí, že MMR chce, aby byla připravena komplexní novela stavebního z{kona. Zatím ale není jasné, kdy bude předložena. U infrastruktury je to problém, který je nutné řešit co nejrychleji. Harmonogram se stanovuje mj. i proto, aby se zkoordinovalo projedn{v{ní s ostatními výbory. N{městek Ing. Miroslav Kalous – novelu stavebního z{kona chtějí předložit v průběhu roku 2011. Novela stavebního z{kona připravovan{ minulou vl{dou byla projedn{na v meziresortním řízení a byla předložena vl{dě – proces nedoběhl kvůli ukončení funkčního období vl{dy. V{ží si každé iniciativy, kter{ chce zlepšit situaci v oblasti stavebního pr{va. Takovýto n{vrh by ale způsobil chaos v oblasti územních samospr{v. Novela stavebního z{kona bude předkl{d{na jako společný n{vrh MMR a MŽP – z pohledu zrychlení přípravy staveb, zrychlení majetkopr{vní přípravy staveb – jednodušší. Principy: za prvé – změna způsobu režimu vyvlastňov{ní oddělením procesu vyvlastnění od procesu n{hrady škody – podstatn{ z{ležitost – aby debata o výši n{hrady škody neblokovala proces vyvlastnění. Za druhé – změna účastenství veřejnosti obecně – není důvod, aby do budoucna bylo účastenství nezbytně nutné u stavebního řízení, zachovat u územního řízení – ale tak, aby nebylo možné realizovat obstrukční jedn{ní, které zpomaluje přípravu staveb. V roce 2011 bude novela stavebního z{kona předložena. Na z{věr pož{dal jménem MMR o zv{žení, zda tento n{vrh je tím spr{vným řešením. Sen{tor Jiří Nedoma – nejdůležitějším na této novele, ale i na původním z{konu, je slovo „urychlení“ – je směřov{no k tomu, aby při dalších povodních nebyly zaplavov{ny další obce zbytečně; aby se liniové stavby st{tu v energetice, dopravní infrastruktuře neprodražovaly. Stavební z{kon bude sice předložen v r. 2011, ale schvalovací proces se může prot{hnout. Po diskusi s ministrem pro místní rozvoj je přesvědčen, že nebude vůle jít v „kolejích“ tohoto n{vrhu z{kona – především ot{zka speci{lních úřadů. Pož{dal o podporu tohoto n{vrhu z{kona. Milan Urban – pro rozhodov{ní HV by bylo vhodné, aby byla zn{ma stanoviska dotčených ministerstev, tj. MMR, MPO, MD, MZe. V podrobné rozpravě zpravodaj František Sivera navrhl přerušení projedn{v{ní a n{sledující harmonogram: pozměňovací n{vrhy předat na HV do 5.11.2010; materi{l se zapracovanými pozměňovacími n{vrhy před{ navrhovatel zpět na HV 12.11.2010; projedn{v{ní na schůzi HV po 22.11.2010. Hlasov{ní: 21 pro – všichni přítomní (usnesení č. 29).
Strana 5 (celkem 27)
4) Sen{tní n{vrh z{kona, kterým se mění z{kon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změn{ch některých z{konů (z{kon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další z{kony sněmovní tisk 26 (HMG) N{vrh z{kona předložil sen{tor Jiří Nedoma. Předchozí vl{dní novela tohoto z{kona bohužel nebyla v minulém volebním období doprojedn{na. Novela byla zpracov{na ve spolupr{ci s policií, MD, PS (posl. Šidlo, Huml). Navrhované změny: drobné technické úpravy z podnětu policie a MD; úprava režimu chodců a cyklistů; kontrola technického stavu vozidel – především n{kladních; z{kaz jízdy kamionů v levém krajním pruhu v pracovní dny; zvýšení pravomoci policie – uzavřít vjezd na nesjízdnou komunikaci (n{ledí, hav{rie<); z{kaz z{vodů na silnici při plném provozu; změna režimu označení vozidel a osob s těžkým pohybovým nebo ment{lním postižením; při vr{cení ŘP nutnost dopravního psychologického vyšetření; bezplatn{ výměna ŘP; změna bodového systému – to, co je statisticky prokazatelně příčinou smrtelných nehod – 7 bodů; přestupky, které nemají přímý dopad na nehodovost, ublížení na zdraví – vypuštěny (např. z{kaz parkov{ní, nesvícení<). Účelem novely je zvýšení přirozené autority z{kona – vypuštění zbytečných postihů, ale z{roveň důsledné vym{h{ní za přestupky, které způsobují smrtelné dopravní nehody. Byl by raději, kdyby byla předložena vl{dní novela, ale pokud se mají řešit alespoň ty „nejkřiklavější“ z{ležitosti, pož{dal o podporu této sen{tní novely – i případné vypuštění některých bodů, ale nepřid{vat nové PN (např. „osoba blízk{“). Riziko, že by kvůli některému n{vrhu, který by nebyl prodiskutov{n, tato novela, stejně jako ta poslaneck{ novela z minulého volebního období, „spadla pod stůl“. Milan Urban – novela navrhuje tolik z{sadních věcí, že to měla být novela vl{dní – eliminovala by se „lidov{ tvořivost“. Zpravodajem byl poslanec Karel Šidlo. Souhlas s předsedou HV, nesouhlas s tím, že by byla omezena „lidov{ tvořivost“. Tisk 26 byl přik{z{n nejen HV, ale i výboru pro soci{lní politiku. S tím, co uvedl předkladatel, souhlasí. Některé body této novely jsou pro PS velmi těžko akceptovatelné – hled{ní alternativ – prostor pro PN. Ot{zka „nenulové“ tolerance k alkoholu – hladina alkoholu v žilní krvi – nelze potom hovořit o kontrole přímo na silnici – z{sadně proti – nutn{ nulov{ tolerance! Problematika zdravotního postižení – bylo by vhodné respektovat evropskou normu; pouze akceptovat změnu označení vozidel! Uvítal by přijetí komplexního pozměňovacího n{vrhu. V obecné rozpravě d{le vystoupili: Stanislav Huml – pož{dal o projedn{v{ní v podvýboru pro dopravu. Jan Hus{k – poděkoval za přípravu novely; poslanecké novele bylo v minulém volebním období věnov{no velmi mnoho pr{ce. Přimluvil se za to, aby nebyl tento n{vrh d{le rozšiřov{n a aby byl před-projedn{n v užším kruhu (např. 2 z{stupci z každého PK). Avizoval předložení PN za TOPku (např. problematika cyklistů, kamiony, bezpečnostní přest{vky). Petr Bendl - nevadí, že to není vl{dní novela – MD spolupracovalo na přípravě. V novele je spousta užitečných bodů. Diskuse se ček{ k problematice „osoby blízké“; tolerance alkoholu – jiný způsob trest{ní alkoholu za volantem. Dostatek času pro schv{lení v HV – semin{ře. Milan Urban – pozměňovací n{vrhy by měly být předloženy MD k posouzení. Stanislav Huml – účastnil se schůzí dopravního podvýboru Sen{tu a zde byl sen{tory vyzv{n k tomu, aby zapracoval do n{vrhu „osobu blízkou“. N{vrh m{ připraven, v současné chvíli hled{ odborníka, který n{vrh posoudí, zda není v rozporu s Ústavou ČR (např. PF UK).
Strana 6 (celkem 27)
Zbyněk Stanjura – pokud je z{jem na tom, aby novela byla přijata, nic nepřid{vat – pouze vypouštět to, na čem není shoda. Jinak se bude schv{lení oddalovat. Souhlas s užší pracovní skupinou. Nesouhlasí s n{vrhem prodloužit lhůtu pro výměnu ŘP – kdo nestihne, m{ smůlu – proč měnit deadline z{konem. Milan Urban – na půdě HV lze takovouto dohodu učinit, nicméně poté bude projedn{v{n na plénu PS, kde budou pod{v{ny další PN. František Laud{t – souhlas, pouze vypouštět to, s čím není souhlas. Nesouhlas s psychologickým vyšetřením po „vybodov{ní“. Milan Urban – také se vyj{dřil k psychologickým vyšetřením – v jiných zemích to tak je také, velmi kontroverzní téma – rozs{hl{ diskuse. Pracovní skupina – podvýbor pro dopravu, ž{dnou další skupinu by nenavrhoval. Z{věrečné slovo – sen{tor Jiří Nedoma - podstatné bylo řečeno. Prolomení nulové tolerance není prolomením – v z{koně zůst{v{, že řidič nesmí požít alkoholické n{poje před jízdou a během jízdy. V podrobné rozpravě zpravodaj Karel Šidlo navrhl přerušení projedn{v{ní a n{sledující harmonogram: pozměňovací n{vrhy předat na HV do 29.10.2010; materi{l se zapracovanými pozměňovacími n{vrhy před{ navrhovatel zpět na HV 5.11.2010; projedn{v{ní na schůzi HV po 8.11.2010. Petr Bendl navrhl uspoř{d{ní semin{ře podvýboru pro dopravu na čtvrtek 14.10.2010. Zbyněk Stanjura – souhlasí s tímto harmonogramem. Pokud bude shoda a bude se jen škrtat, může druhé čtení proběhnout na prosincové schůzi PS. František Laud{t – varoval před spěchem; logistické chyby, které mohou nadělat více škody, než užitku. Hlasov{ní o harmonogramu: 21 pro – všichni přítomní (usnesení č. 30).
5) Role mýtného systému při výstavbě p{teřní dopravní infrastruktury – prezentace Předseda HV Milan Urban přivítal představitele společnosti Kapsch. Mýtné m{ přímou souvislost se strategickými rozhodnutími MD. K posílení znalosti a informovanosti o roli mýtného systému při výstavbě dopravní infrastruktury n{sledovala prezentace. Technicky nelze zabezpečit promít{ní – prezentace byly rozd{ny v tištěné podobě. Členy HV provedl prezentací Ing. Karel Feix – gener{lní ředitel Kapsch ČR.
PLNĚ ELEKTRONICKÝ MÝTNÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE Projekt elektronického mýtného systému 19. květen 2004: Usnesení vlády k záměru zavedení výkonového zpoplatnění 12. leden 2005: Vláda ČR schválila návrh na zavedení elektronického mýtného 11. červenec 2005: Zveřejnění oznámení zadávacího řízení VZ 15.7. – 16.9.2005: Lhůta pro vyzvednutí zadávací dokumentace
Strana 7 (celkem 27)
16. září 2005: Nabídky podala 4 konsorcia: Ascom/Fela a Damovo, Autostrade, Kapsch a A-Way. 21. listopadu 2005: Ministerstvo dopravy oznámilo vítěze (konsorcium Kapsch). prosinec 2005-březen 2006: Odvolání neúspěšných uchazečů. Úřad na ochranu hospodářské soutěţe potvrdil ve dvoustupňovém rozhodování výsledky soutěţe 24. března 2006: Italská firma Autostrade podala u krajského soudu v Brně ţalobu proti rozhodnutí českého antimonopolního úřadu. Listopad 2006: Předběţné opatření a konečné rozhodnutí DG EU 29. březen 2006: Ministerstvo dopravy podepsalo smlouvu s firmou Kapsch. ledna 2007 – uvedení systému do ostrého provozu
Výběr důleţitých projektů Kapsch – 219 instalací ve 36 zemích Truck Toll System, Czech Republic Truck Toll System, Austria Transurban, Melbourne City Link, Australia. Costanera Norte, Autopista Central (Norte Sur), Vespucio Norte Express, Santiago de Chile Heavy Vehicle Fee (LSVA), Switzerland: SH1 Northern Motorway Extension, Auckland, New Zealand Öresund and Storebćlt Bridges, Sweden/Denmark Australia, Brazil, Chile, Norway, Portugal, Spain Republic of South Africa Elektronické mýtné v ČR - organizační uspořádání Zadavatel: Ministerstvo dopravy ČR Provozovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Mobilní kontrola: Celní správa České republiky Projektový manaţer: Konsorcium Deloitte Czech republic and Bovis Lend Lease,a.s. Generální dodavatel: Konsorcium Kapsch Nezávislý auditor: LogicaCMG
Strana 8 (celkem 27)
Stav elektronického mýtného k 1.10. 2010: Rozsah zpoplatněné sítě: dálnice, rychlostní silnice a vybrané úseky silnic 1. třídy v souhrnné délce přibliţně 1300 km Mýtná povinnosti: nákladní automobily s hmotností nad 12 tun (od 1.1.2007) nákladní automobily s hmotností nad 3,5 tuny (od 1.1.2010) celkem 520 tisíc vozidel (z toho 55 tisíc kategorie 3,5-12t) Kilometrové mýtné tarify: tarifikace dle počtu náprav a emisní třídy Kategorie vozidel pro mýtné sazby: dle počtu náprav vozidla (2, 3, 4 nebo více náprav) a emisních tříd (do EURO II, EURO III a výše)
stanoveny jiţ v roce 2006 bez jediné valorizace aktuálně nejniţší v regionu (AT +50 %, DE +30 % SK +20 %) změna k 1. 2. 2010 – zvýšení tarifu pátek 15-21hod., sníţení v ostatní dny
Stav elektronického mýtného ke 1.10. 2010:
Povinná palubní jednotka Snadno přístupná na všech 250 distribučních a kontaktních místech Vratná kauce na palubní jednotku ve výši 1.550,- Kč Průměrný mýtný tarif je 4,05 Kč/1 km na D a R, 1,90 Kč/1km na silnicích I. třídy Architektura otevřeného systému s plynulou průjezdností všemi pruhy bez zastavení v plném provozu (Multi Lane Free Flow) Technologie podle normy CEN DSRC 5,8 GHz) Systém byl postaven za 9 měsíců, coţ je světový rekord Interoperabilita Jednání s AT zahájena 2006, letos obnovena
Elektronické mýtné v České republice:
Úspěšně spuštěno do provozu 1. ledna 2007. Realizace a provozování mýtného systému - provádí smluvně pro stát Kapsch (40%) s desítkami subdodavatelů (60 %) - např. Telefónica 02, HP, ČSOB, Asseco, AŢD Praha, Cross Zlín, HKČR nebo ABA Centrální systém:
oMC Tolling Stations
tMC
Call Center
Kapsch Product
CAC Kapsch Product (DPS)
Enforcement Stations
eMC
Printing Center
Kapsch Product
Mobile Enforcement Vehicles
Manual Verification
Clearing
Strana 9 (celkem 27)
Distribution and Contact Points
Efektivita a návratnost projektu Stát při výstavbě mýtného systému pouţil prvky PPP projektu ze státního rozpočtu nebyla stavba financována = dodavatel stavbu plně financuje veškerá rizika a jejich krytí stát přenesl na generálního dodavatele stát převzal aţ fungující mýtný systém = dodavatel další desetiletí ručí za jeho provoz investice na základě splátkového kalendáře placena aţ z výběru mýta Rekordní návratnost investice do mýtného systému uţ za 190 dní provozu se vybrané mýto vyrovnalo nákladům na výstavbu. první miliardu korun systém vybral jiţ za 71 dní provozu. kaţdý den přináší mýtný systém přes 20 milionů korun, po ekonomické krizi v roce 2009 letos oţivení 29.9.2010 výběr dosáhl rekordních 29,25 mil Kč provozní náklady závisí na výši tarifů, typu a délce zpoplatněných komunikací a na počtu vozidel – při dosazení parametrů z rakouského systému a porovnání jsou provozní náklady stejné, tj cca 12%. Účinnost systému měřená nezávislým auditorem rok efektivita
2007 97,50 %
2008 98,20 %
Předepsané mýtné v Kč po měsících
Strana 10 (celkem 27)
2009 99,20 %
½ 2010 99,10 %
Předepsané mýtné v Kč od 1.1.2007 do 30.9.2010
Rok 2010
Od 1.1.2010 mýtná povinnost pro vozidla nad 3,5t Na základě rozhodnutí vlády o regulaci dopravy od 1.2.2010 pro páteční odpoledne od 15 do 21 hodin platí zvýšený tarif: - Vozidla se 3 a více nápravami – zvýšení o 50 %, - Vozidla se 2 nápravami – zvýšení o 25 %. Sníţení tarifu v ostatní dny v průměru o 1,8 % Úbytek počtu vozidel v čase zvýšeného tarifu
Strana 11 (celkem 27)
Rozloţení mýtných transakcí během dne: pátek 3.8.2007 (odpolední zákaz jízd) a 14.12.2007 (bez zákazu jízd)
Strana 12 (celkem 27)
Mýtný systém umoţňuje variabilní tarifování Tarifní tabulka Účtuje se jen a pouze na základě informací v tarifní tabulce, kterou sestavuje provozovatel mýta (ŘSD) na základě rozhodnutí Vlády ČR Ceny mýtných úseků vychází z ceny za kilometr, cena za kilometr je odlišná pro silnice dálničního typu a silnice 1. třídy Parametry určující cenu Aktuální počet náprav - 2, 3, 4 a více Emisní třída motoru - Euro 0 aţ Euro 2, Euro 3 aţ Euro 5 Váhová kategorie (není pouţito) Nezávislost mýtných úseků Topologicky je elementární účtovací buňkou mýtný úsek Cenu pro kaţdý mýtný úsek (určený mýtným bodem) lze určit zcela nezávisle na ostatních Proměnlivost tarifů v čase Pro kaţdý mýtný úsek lze sestavit aţ čtyři různé tarify během jednoho dne Při změně souboru tarifů mýtných úseků není nutné měnit hodnotu všech mýtných úseků, ale jen některých
Porovnání některých tarifů s okolními zeměmi (Kč) v o z idla e m is ní tř. D + R 4 n áp r. n ad 1 2 t EURO II 3 n áp r. n ad 1 2 t EURO II 2 n áp r. n ad 1 2 t EURO II I. tříd y I . tř
4 n áp r. n ad 1 2 t 32 nnáp ápr.r.n ad 1 2 t 2n nadáp1r.2 tn ad 1 2 t
ČR
SK
A
D
5 ,3 3 ,6 3 2 ,2 6
5 ,4 3 4 5 ,2 5 2 5 ,0 1 8
9 ,6 0 9 6 6 ,4 0 6 4 4 ,5 7 6
7 ,4 6 2 7 ,1 2 4 7 ,1 2 4
EURO II EURO II EURO II III
2 ,5 5 1 ,7 7 1 ,7 ,0 9 8 0
4 ,0 5 6 3 ,9 7 8 33,7 ,59366
D
4 n áp ravy
EURO V
4 ,1 2
D
2 n áp ravy n ad 1 2 t
EURO II
2 ,2 6
8 ,4 0 8 4
7 ,1 2 4
Strana 13 (celkem 27)
MOŢNOSTI VYUŢITÍ STATISTICKÝCH DAT Z ELEKTRONICKÉHO MÝTNÉHO SYSTÉMU
Emisní třídy – porovnání březen 2007 a březen 2010 Emisní třída
Transakce (%)
Kč (%)
Počet vozidel
Obraty vozidel (%)
EURO 0
3,2
2,6
6 871
6
EURO 1
2
2
3 588
3,1
EURO 2
22,6
25,6
27 461
23,9
EURO 3
66
63,8
68 567
59,6
EURO 4
2,5
2,3
3 685
3,2
EURO 5
3,6
3,7
4 855
4,2
115 027
Suma Emisní třída
Transakce (%)
Kč (%)
Počet vozidel
Obraty vozidel (%)
EURO 0
1,4
1,5
7 693
4,5
EURO 1
1,1
0,95
3 853
2,2
EURO 2
12,5
12,2
19 488
11,2
EURO 3
49,3
48,7
80 144
46,2
EURO 4
14,5
12,8
23 745
13,7
EURO 5
21,2
24,1
38 213
22,1
173 136
Suma
Strana 14 (celkem 27)
Strana 15 (celkem 27)
MÝTNÉ SYSTÉMY V EVROPĚ Evropa dnes Manuální výběr mýtného Tradiční systém výběru mýtných poplatků, v současnosti většinou v kombinaci s elektronickým výběrem mýtného Systémy elektronického mýtného pro jednoproudové vozovky, pro úseky Zaloţené na mikrovlnné technologii Rakousko, Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, Německo, Řecko, Turecko, Srbsko, Švédsko, Dánsko, Norsko, Island, Velká Británie, Francie, Španělsko, Portugalsko Systémy celoplošného výběru mýtného Zaloţeno na mikrovlnné technologii Rakousko, Česká republika – EU doporučená norma CEN DSRC 5,8 GHz Švýcarsko Zaloţené na technologii GNSS/CN + manuálním výběru mýtného, Německo, Slovensko – není ţádná norma, ţádný standard Systémy městského výběru mýtného Londýn, Stockholm
Strana 16 (celkem 27)
Rakousko Technologie podle normy CEN DSRC 5,8 Ghz (mikrovlna) Zpoplatněny vozidla nad 3,5t 2100 km dálnic a rychlostních komunikací Provoz od1.1.2004. Provozovatel ASFINAG, Integrátor KAPSCH Některé tunely stále osazeny tradičními mýtnicemi 200 prodejních míst (benzínová čerpadla) Výnosy pro rok 2008 1,114 mld. Euro Úspěšnost transakce 99.6% Německo Původní plán stanovil spuštění na 1.1. 2003. Realizace aţ 1.1.2005 GNNS/GPRS, kaţdá OBU vybavena mikrovlnou pro účel kontroly Systém není plně elektronický - umoţněno manuální placení ticketing, problém s kontrolou Zpoplatněny vozidla nad 12t Zpoplatněno 12 000 km dálnic 300 kontrolních bran bran+300 mobilních hlídek (540 zaměstnanců) Moţnost platby přes internet nebo přes terminály, 1,5 mil. platících vozidel Roční výnosy 2,4 miliard Euro Pokles jízd bez nákladu o 10%, nárůst kontejnerové dopravy +17% Švýcarsko V provozu od 1.1.2001. Zpoplatnění vozidel nad 12 tun Důvodem je primárně ochrana Apl před transitní silniční dopravou Ve Švýcarsku jako v první zemi na světě byl nainstalován kombinovaný plošný systém (DSRC, určení polohy a tachograf) Švýcarsko jako nečlen EU se nemusel drţet směrnice EU Poplatek na základě hmotnosti (tkm) ujeté vzdálenosti a emisní tř. Předpokládané výnosy pro rok 2009 jsou 1,6 mld. CHF Výpočet externích nákladů nákladní dopravy pro 2008 stanovuje jejich výši na 1,512 mld. CHF (cca 25 mld. Kč) Došlo k přizpůsobení vozového parku jak v sektoru přepravy kusového zboţí, tak v hromadné přepravě zboţí. Slovensko Realizace aţ 1.1.2010 po předchozích pro problémech s VŘ GNNS/GPRS, kaţdá OBU vybavena DSRC pro účel kontroly Nejde o čistě elektronický mýtný systém Po prvních problémech umoţněno manuální placení – ticketing, Zpoplatněny vozidla nad 3,5 tun Zpoplatněno cca 2 000 km silnic dálničního typu a silnic 1. třídy Kapsch vyhrál mýtný tendr v Polsku GDDKiA (polské ředitelství silnic a dálnic) oznámilo vítězství konsorcia Kapsch v tendru na zavedení elektronického mýtného systému v Polsku jednání o detailech a uzavření smlouvy se očekává v průběhu října mýtný systém na bázi DSRC v první etapě by měl být spuštěn k 1. červenci 2011 Mýtný systém by měl pokrýt: - nákladní vozidla nad 3,5 t (s moţností rozšířit o elektronické viněty pro osobní auta) - silniční komunikace v rozsahu D, R a 1. třídy
Strana 17 (celkem 27)
VYUŢITÍ MÝTNÉHO SYSTÉMU K DALŠÍM APLIKACÍM – EK A VÝKONOVÉ ZPOPLATNĚNÍ OSOBNÍCH VOZIDEL Elektronický kupón
Elektronický kupón – součást bezpečnostního čtyřlístku, představeného ministrem vnitra a dopravy v březnu 2008, GD vyzván k předloţení konceptu
Inovativní řešení časového zpoplatnění osobních vozidel, náhrada současného systému papírových kuponů elektronickým řešením pro vozidla pod 3,5 t Vyuţití a zhodnocení stávající infrastruktury mýtného systému, nákladová efektivita Benefity pro uţivatele i pro stát Jednoduše instalovatelná a odnímatelná jednotka – sám uţivatel během několika vteřin eK nemá přímou vazbu na uţivatele Jednotky podle zákona nejsou vztaţeny k ţádnému osobnímu údaji (přenositelnost) – nehrozí „Big Brother“ Identifikace a následné operace s eK prostřednictvím PIN, vydaným současně s eK Uţivatelsky přístupná a přátelská náhrada stávajících dálničních kupónů s novými moţnostmi bezkontaktní platby – internet, mobilní telefon.
Elektronický kupón Elektronický kupón umoţňuje přenositelnost mezi vozidly – vybaveno musí být vţdy pouze vozidlo vyuţívající zpoplatněnou komunikaci : EU pilíř – platí kdo spotřebovává. Elektronická kontrola platnosti kupónu Vyuţití stávající distribuční sítě kupónů s počtem cca 2000 Distribučních Míst - 1000 DM u České pošty - 1000 DM „na silnici“ (hranice, čerpadla…) Elektronický kupón napomáhá bezpečnosti v dopravě – jeho prostřednictvím je moţné anonymně poskytovat informace o průjezdech všech osobních vozidel na všech zpoplatněných komunikacích a tak včas varovat před zvýšenou intenzitou dopravy či dopravními nehodami Veškeré informace o průjezdech vozidel jsou sledované anonymními číselníky a jsou po předání do NDIC automaticky mazány Doby platnosti - 10 kalendářních dnů od vyznačeného data - 1 průběţný měsíc od vyznačeného data - 1 průběţný rok od vyznačeného data (např: 15.04.xxxx – 14.4.xxxy) Elektronický kupón Elektronizace sluţeb vede k odhalování a kontrole neplatičů Hlavním partnerem posílené distribuční sítě Česká pošta. Zavedením elektronického kupónu pro vozidla do 3,5 tun společně s jiţ elektronickou jednotkou vybavenými vozidly nad 3.5 tun dostaneme z pohledu telematických sluţeb kompletní elektronická data dopravního toku, velmi přesné záznamy o provozu a spolehlivé analýzy (nahradí současné sčítání dopravy) Navykne uţivatele na zacházení s elektronickým zařízením podporujícím časové, později výkonové zpoplatnění Zmapování skutečného chování řidičů, které bude slouţit k nastavení správné výše tarifů pro výkonové zpoplatnění Systém je kdykoliv k dispozici pro audit oprávněných institucí, například úřadu pro ochranu osobních údajů Strana 18 (celkem 27)
Porovnání dálničního kupónu vs ek
Strana 19 (celkem 27)
Výkonové zpoplatnění osobních vozidel Vycházíme-li z cílů států Evropské Unie, pak je výkonové zpoplatnění osobních vozidel aktuálním tématem s plánovaným zavedením po roce 2011 Výkonové zpoplatnění jako férová, sociálně spravedlivá varianta zpoplatnění - platí se za projeté km Citlivé nastavení tarifů s moţností slev a stropů Z důvodů ochrany osobních údajů jednotka vázána pouze na RZ Celoevropský trend – Francie, Španělsko, Itálie, Portugalsko, severské státy, Řecko …
Zavedení km plateb pro osobní vozidla Připravenost stávajícího zainvestovaného mýtného systému s nezbytnými úpravami Přechod z eK časového, nebo přímo (rozhodnutí PSP nebo resortu dopravy) Pouţití tzv. satelitní technologie není moţné (viz Nizozemí – ochrana osobních údajů, velký bratr, vysoké investiční a provozní náklady). Kaţdý stát si vytvořil vlastní systém od elektronických plateb aţ po ţádné platby. Výkonové zpoplatnění osobních vozidel je nutná podmínka pro vyuţití PPP projektů pro výstavbu, ale i údrţbu silniční infrastruktury Varianty financování - Bez investice = pořízení formou sluţby (investice + nákup OBU v jednom balíku splácený v ročním provozu). - S investicí do úpravy systému = zvlášť vysoutěţit OBU (s nezbytným časovým prostorem pro tendr). Při zvládnutí nutných legislativních kroků moţné zpoplatnit osobní vozidla od 1. ledna 2012.
Strana 20 (celkem 27)
Předseda Milan Urban poděkoval za prezentaci, kter{ umožní nahlédnout do detailů celého systému a mohla by „odmýtizovat“ některé předsudky na mýtné systémy, které jsou prezentov{ny v médiích. V diskusi vystoupili poslanci: V{clav Cempírek – poděkoval za prezentaci, sch{zí ale řada informací – např. předpoklad výběru pro rok 2010 je 6,2 mld Kč, po odečtení provozních n{kladů zbýv{ 4,5 mld Kč - co se děje s penězi d{l, komu jdou podíly; poskytov{ní informací – zdarma nebo za úplatu? Karel Feix – stručný podíl – 60-70 % - rozdělen provozní n{klad a n{sledně i příjem mezi Kapsch a subdodavatele; informace jsou pod{v{ny pouze a výhradně ŘSD a zdarma. Systém je v majetku st{tu, Kapsch je provozovatelem. Příjmy cca 4,5 mld Kč jdou do SFDI; vše, co se vybere jde rovnou SFDI a n{sledně jsou placeny n{klady Kapsch a subdodavatelů. V{clav Baštýř – bude se Kapsch uch{zet o zak{zku na zpoplatnění silnic I. třídy, které je připravov{no? Karel Feix – o zak{zku by se uch{zeli. Silnice I. třídy jsou v rozmezí cca 170km zpoplatněny. Josef Tancoš – osobní automobily (resp. do 3,5 t) – dle tabulek - papírové viněty 16,2 mld Kč, elektronické viněty 15 mld Kč (+ přidané hodnoty – nejvýznamnější je přenositelnost mezi vozidly) – pokud by cena zůstala stejn{. Cena za kilometr – vzrůst{. O kolik vzroste cena oproti současnému stavu – nebude výkonové zpoplatnění dražší, než d{lniční zn{mka? Karel Feix – více scén{řů, ot{zka tarifu. Odhady – statistiky/měření prov{děné na úrovni ŘSD – předpoklady poplatků - 0,35 – 0,70 Kč – dnešních 1200 Kč za d{lniční zn{mku – cca 3500 km/rok projetých po zpoplatněné síti. Ot{zkou je průměrn{ vzd{lenost, kterou projede obyčejný občan, pro firemní vozidla, i pro tranzitující cizince – č{stky by stouply. Zahraniční vozidla nejsou problém – ty pouze opotřebov{vají silnice, my platíme mýto zase v cizině. Statistiky – v průměru běžný občan projede cca 3500 - 4000 km/rok po zpoplatněných silnicích. Stanislav Huml – když se zvýší mýtné, o kolik stoupnou provozní n{klady firmě Kapsch? Pokud se systém rozšíří o osobní vozidla? Karel Feix - provozní n{klady nestoupnou, jsou konstantní, podíl zůstane stejný. Pokud se rozšíří na 3,5 t, n{klady se zvýší – zvýší se aktivity v systému. Aleš R{dl – jsou n{klady podrobov{ny nějakému dohledu– zda jsou opravdu ve výši, kter{ je vykazov{na? Karel Feix - n{klady vych{zejí z původního kontraktu, jsou jednotkové, nemají možnost je zvyšovat. Milan Urban – d{ se usoudit z informací Kapsch, zda existuje vazba mezi výškou spotřební daně na naftu v ČR a mýtným, počtem tranzitních vozidel přes ČR? Avizoval, že m{ v úmyslu podat novelu z{kona o spotřební dani – vr{tit na hodnotu před přijetím Janotova balíčku – výpadek ve výběru daně. Vyšší spotřební daň znamen{ to, že výběr je nižší, zatěžuje to odběratele v ČR, ale efekt to nepřin{ší. Z{měr je kritizov{n – snížení daně bude znamenat n{růst tranzitní dopravy. Karel Feix – 42 % zahraniční vozidla v počtu kilometrů. České firmy tankují mimo ČR, reagují na cenu PHM. Výše spotřební daně nebude mít dramatický vliv na mýto. Zbyněk Stanjura – výnos pro ČR průměrně 5,8 mld Kč / rok – je to adekv{tní? Existuje analýza, kolik aut sjíždí z placených silnic a úseků? N{sledné n{klady na údržbu silnic, které nejsou stavěné na provoz kamionů? Umožňuje systém množstevní slevy pro tuzemské dopravce? Karel Feix – určité měření se dělalo v roce 2007 a na poč{tku r. 2008 u velkých kamionů – nad 12 t – po prvním n{razu cca 5 % objíždějících, poté kleslo na 3 %. Systém umožňuje variovat s poplatky, d{vat množstevní slevy – v zahraničí se uplatňuje. Strana 21 (celkem 27)
Jan Bureš – n{klady celní spr{vy? Za Pražský okruh bude č{stka provozních n{kladů navýšena o 18 mil Kč za 8 mýtných bran. Ministr B{rta před otevřením okruhu avizoval, že bude s firmou Kapsch jednat, aby rozšíření systému bylo bez n{roku na zvýšení úhrady n{kladů< Elektronické kupóny – pouze firma Kapsch je schopna vyhr{t výběrové řízení? Nikdo jiný výběrové řízení vyhr{t nemůže? Tato zpr{va hýbala v minulém volebním období PS. Karel Feix – kroky ministra B{rty mu nepřísluší komentovat. Co se týk{ eK – Kapsch není automaticky jediným dodavatelem kupónů. Systém, který je v ČR postaven, musí být otevřený, mikrovlnný je d{n evropským standardem – tzn. o dod{vku elektronických vinět se mohou přihl{sit všichni, kdo je umí vyrobit v tom určitém standardu. Ale výběrového řízení se Kapsch bude chtít zúčastnit. František Laud{t – jak by viněty zabr{nily nehodě na D1? Místo tabulí, které jsou nainstalov{ny, liniové řízení – efektivní n{stroj na vyřešení bezpečnosti na D1. Hlavní nevýhoda – dle jeho n{zoru, systém není pro ČR vhodný – hust{ silniční síť. Nejhorší nehody na silnicích 2. a 3. třídy, nikoliv na d{lnicích, které jsou medializov{ny. Nepřesnosti v materi{lu – údaje o mýtu ve Stockholmu, v Londýně, Helsinki< Perspektiva rozvoje systému? Karel Feix – informoval o tom, co toto řešení, jako aplikace systému, může nabídnout. Celoplošné zpoplatnění – jin{ filozofie, „švýcarský model“ – jin{ situace - není v EU, mohlo zavést systém, který EU nepodporuje. Mýto je nejvíce výdělečné na d{lnicích – nejvyšší efektivita. Ostatní silnice – ot{zka n{vratnosti. Předseda Milan Urban poděkoval za prezentaci i n{slednou diskusi, kter{ přispěla k budoucímu rozhodnutí i ke kvalitě tohoto rozhodnutí.
6) Různé Z důvodu velkého z{jmu poslankyň a poslanců o pr{ci v podvýboru pro dopravu navrhl předseda Milan Urban zvýšení počtu členů podvýboru z původních 19 na 22 členů. Hlasov{ní: 21 pro – všichni přítomní - - usnesení č. 32. Josef Nekl tlumočil ž{dost posl. Pavla Hojdy o schv{lení zahraniční cesty do Rumunska ve dnech 25. – 26. října 2010 – pozv{ní v souvislosti s kon{ním XI. EISC. Kromě z{stupce PS se zúčastní Jiří Nedoma za Sen{t a Karel Dobeš za vl{du ČR. Milan Urban – v r{mci úspor bude HV limitov{n v oblasti zahraničních cest. Harmonogram zahraničních cest a jejich priorit bude projedn{n na úrovni vedení hospod{řského výboru. Hlasov{ní o této cestě je obtížné – priorita této zahraniční cesty je ot{zkou. HV bude mít dvě cesty na rok, tj. do konce roku max. jednu – je nutné zahraniční cesty velmi zv{žit. Dokud nedojde ke konsensu na úrovni předsedů a místopředsedů, nebude o této cestě rozhodnuto – posl. Pavel Hojda předem neinformoval, mohlo se projednat již před schůzí HV. Aleš R{dl – problematika fotovoltaiky – pož{dal o možnost předložení informací po skončení posledního bodu po obědě. Zbyněk Stanjura – cesta na konferenci posl. Hojdy se nestihne schv{lit, delegace složen{ ze z{stupce Sen{tu a vl{dy je naprosto dostačující.
Strana 22 (celkem 27)
7) N{vrh pořadu a termín příští schůze výboru Příští schůze hospod{řského výboru se bude konat mimoř{dně ve variabilním týdnu 11. a 12. listopadu 2010. Na programu budou rozpočtové kapitoly, doprojedn{ní tisku 26 (novela z{kona o silničním provozu) a případně další n{vrhy z{konů, které budou HV přik{z{ny v prvém čtení na schůzi PS.
8) Sen{tní n{vrh z{kona, kterým se mění z{kon č. 347/2009 Sb., kterým se mění z{kon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, z{kon č. 104/2000 Sb., o St{tním fondu dopravní infrastruktury a o změně z{kona č. 171/1991 Sb., o působnosti org{nů České republiky ve věcech převodů majetku st{tu na jiné osoby a o Fondu n{rodního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a z{kon č. 56/2001 Sb., o podmínk{ch provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně z{kona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících z{konů (z{kon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění z{kona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů sněmovní tisk 25 Předkladatelem n{vrhu z{kona byl sen{tor Jiří Nedoma. Kr{tce shrnul historii projedn{v{ní tohoto n{vrhu z{kona a zopakoval to, co již řekl při prvním čtení na schůzi PS. Navrhovanou novelou se tedy posouv{ zavedení elektronického kuponu o pět let, to znamen{ k 1.lednu 2016, s ohledem na nutnost nabytí účinnosti navrženého z{kona nejpozději k 1.lednu 2011. Původně bylo navrženo, aby s n{vrhem z{kona vyslovila PS souhlas již v prvém čtení – bylo vetov{no a z{kon byl přik{z{n k projedn{ní výborům. Zpravodajem k tomuto n{vrhu z{kona byl poslanec Aleš R{dl. Kr{tce shrnul projedn{v{ní této novely z{kona v minulém volebním období. Velk{ většina poslanců se přiklonila k zavedení elektronických vinět. PN, který k tomuto n{vrhu podal, promít{ skutečnost, že toto nelze technicky zvl{dnout do roku 2011. V časovém horizontu se m{ spět k výběru mýta prostřednictvím výkonového mýta, mohou spolu soutěžit modely satelitního, případně prostřednictvím mýtných bran. Z důvodu, že v nejbližší době bude předložen n{vrh rozpočtu SFDI, který bude snížen o 30 mld Kč, nastane situace, že bude do budoucna třeba hledat dodatečné zdroje financov{ní silnic I. třídy a d{lnic, domnív{ se, že by se neměla uzavírat cesta k tomu, aby se min. na některých d{lnicích umožnil výběr výkonového mýta i v případě použív{ní těchto komunikací prostřednictvím osobní dopravy. Je třeba ještě tuto problematiku diskutovat, ve vl{dě, s odbornou veřejností. V případě přechodu na výkonové mýto je třeba hledat optim{lní cenu za km, tak aby nedošlo k razantnímu navýšení poplatku, který je nyní vybír{n prostřednictvím časového mýta. PN v z{sadě vych{zí z původního poslaneckého n{vrhu, který již dvakr{t velkou většinou prošel PS – posouv{ horizont zavedení elektronických vinět do r. 2013 a vl{da by mohla termín znovu posunout jednoduchou novelou. Domnív{ se, že n{vrh vytv{ří prostor, aby se na této z{ležitost d{le pracovalo a zvažovalo, zda je pro potřeby ČR výhodn{. Neuzavíral by možnost pokračovat ve výběru mýta prostřednictvím mýtných bran – je to věc na dlouhodobější diskusi. Souhlasí s předkladatelem v řadě věcí, nutn{ další debata, zv{žit možnost přechodu na výkonové mýto, zv{žit model, který bude použív{n. Rozpor je v termínu odkladu - domnív{ se, že r. 2013 je dostačující, v n{vrhu je termín r. 2016.
Strana 23 (celkem 27)
Ministr dopravy Vít B{rta poděkoval sen{torovi Jiřímu Nedomovi za předložení tohoto n{vrhu z{kona – pro MD je zcela z{sadním dokumentem pro to, jakým způsobem se bude od poč{tku r. 2011 mýto vybírat. N{vrh z{kona není koncepčním dokumentem, ale krizovým v r{mci legislativního stavu. Apeloval na HV – diskuse není o tom, jaké bude v budoucnosti mýto. V dohledné době budou HV předložena k diskusi z{sadní východiska. Ch{pe kraje, ekology – z druhé strany jsou zde z{vazky vůči Kapsch, n{klady ekonomické na výstavbu systému, ot{zka časovosti – jestli peníze chceme vydělat teď nebo až v budoucnosti. S firmou Kapsch proběhla tři jedn{ní, mají velmi revoluční a zajímavý n{vrh od Kapsch. V současné době připravují konkurenční varianty – širok{ plej{da možností, které poté předloží na HV k diskusi. Pokud by tento n{vrh nebyl 1.1.2011 plně funkční, nastane z{sadní pr{vní krizov{ situace – není možné toto dopustit! Pož{dal o to, aby se tento n{vrh z{kona nestal předmětem koncepčních diskusí o tom, co bude s mýtem, ale aby se v co nejkratším čase schv{lil bez úprav. Na z{věr slíbil, že koncepční dokumenty předloží, aby k nim mohla začít diskuse. V obecné rozpravě d{le vystoupili: Jaroslav Plachý – souhlasí s tím, že je třeba okamžitě konat. Nestandardní cesta, sen{tní n{vrh – situace by si zasloužila, dle jeho n{zoru, stav legislativní nouze a vl{dní z{sah – pak by nastal jiný způsob projedn{v{ní. Aleš R{dl – velmi vít{ to, že jsou připraveny alternativy, že bude na HV předložen model budoucího výběru mýta. Jeho PN vych{zel z toho, že nebyly informace o alternativních n{vrzích. Jan Hus{k – podporují n{vrh z{kona - nezbytné přijmout, k PN zdrženlivý, držet se původní předlohy. Zbyněk Stanjura – podporuje schv{lení z{kona. Vyzval členy klubů, které vetovaly projedn{v{ní v „devades{tce“ - proč? Nedoporučuje HV schvalovat nějaké PN – debata by se posunula někam jinam. Milan Urban – ČSSD také vetovala. Dva důvody. Společn{ vůle PS a vl{d uspoř{dat systém mýtného podle scén{ře, který měl nastat 1.1.2011 – společn{ vůle se v této chvíli rozch{zí. Došlo k nesouladu mezi již d{vno harmonizovanými pohledy na celou situaci. Je vhodné diskutovat o této problematice na úrovni HV – při projedn{v{ní podle „devades{tky“ by tato debata proběhnout nemohla. Druhý důvod – o pozastavení kroků není pochyb, systém není možné uvést do pohybu tak, aby vše bylo v poř{dku. Debata o termínu - posun do roku 2016 nebo jiné datum? Se zkr{cením lhůt pro projedn{ní této novely souhlasili, aby nebylo vytvořeno riziko pro MD nebo pro vl{du z hlediska zavedení nebo nezavedení systému. Aleš R{dl – dotaz na ministra dopravy – existují alternativní n{vrhy – s jakým časovým horizontem m{ HV počítat, že dojde k jinému typu výběru mýta? Ministr dopravy Vít B{rta – snaží se o to, aby mýtné na silnicích I. třídy bylo zavedeno co nejrychleji – popt{vka z krajů, obcí. Potřebuje mít propočítané všechny varianty. Existuje varianta, zpoplatnění silnic I. třídy již v polovině příštího roku. Zbyněk Stanjura – směšují se dvě věci – zpoplatnění „jedniček“ a zpoplatnění „pro koho“. Výkonové zpoplatnění n{kladních automobilů není kontroverzní na rozdíl od výkonového zpoplatnění osobních automobilů. Ministr dopravy Vít B{rta – toto je z{sadní ot{zka – nyní je diskuse pouze o zpoplatnění n{kladní dopravy! Zpoplatnění osobní přepravy – n{vrh bude předložen, ale až s vlastním n{vrhem PPP projektu. František Laud{t – doporučuje n{vrh co nejdříve projednat a schv{lit - zamítnutí tohoto n{vrhu znamen{ chaos od 1.1.2011 a ztr{ta pro st{t. Předpokl{d{, že prostředky vybrané za mýto na silnicích I. třídy, d{lnicích, rychlostních komunikací – jdou st{tu; do rozpočtu krajů a obcí půjdou peníze z hlavních tahů silnic II. a III. třídy. Je směšov{no několik kategorií – tomuto musí předch{zet analýza, co to st{tu přinese. Strana 24 (celkem 27)
Ministr dopravy Vít B{rta – diskuse není jen o tom, jak zpoplatnit, ale co zpoplatnit. Diskuse je kromě silnic I. třídy již minim{lně také o vybraných silnicích II. třídy. Kraje nyní mají vydefinovat seznam včetně priorit kritických komunikací II. třídy. Vize krajů budou do variant, které budou předkl{d{ny na HV, zapracov{ny. Zpoplatnění silnic II. třídy (mýto by mělo být vyšší, než na d{lnicích a rychlostních komunikacích) – sankční aktivita – nebude pro kraje moc ziskové. Milan Urban – dotaz na předkladatele – proč je horizont stanoven na rok 2016? Za ČSSD konstatoval, že nenavrhují zamítnutí nebo blokov{ní urychleného projedn{ní tohoto n{vrhu. Není rok 2016 úplným vyřazením této metody výběru ze hry? Sen{tor Jiří Nedoma – termín rok 2016 vych{zel z informace, kterou předalo MD – analýza Centra dopravního výzkumu z března 2009, kter{ vych{zí z období, na kdy je uzavřena smlouva s firmou Kapsch. Kapsch předpokl{dal finanční pohyby do roku 2016, proto je tato analýza spočít{na do r. 2016. Za ministra Šimonovského se hovořilo o tom, že systém bude fungovat min. do roku 2016 z toho důvodu, že EU garantovala v r. 2016 funkci Galileo celosvětově, nikoliv evropsky (to do r. 2012). Nyní nic nebr{ní tomu, aby se tento z{kon, který řeší povinný přechod na elektronické viněty, zavedl dříve, než v roce 2016. V této souvislosti jde o čtyři různé věci: za prvé – které komunikace; za druhé – kter{ vozidla (n{kladní / osobní); za třetí – jaké mýtné (výkonové / pauš{lní); za čtvrté – jako technikou (mikrovlnn{ / satelitní / hybridní). To, co se nyní řeší – od 1.1.2011 – se týk{ pouze d{lnic a rychlostních komunikací, osobní dopravy, pauš{lního mýtného a mikrovlnného systému. Josef Nekl – nav{zal na předsedu. Veto KSČM bylo motivov{no tím, že je zde určit{ kontinuita toho, co bylo projedn{v{no – nutn{ diskuse. Nejde o to, aby bylo zdržov{no přijetí této novely, naopak podporují v předloženém znění. S ohledem na zavedení zpoplatnění osobních vozidel by byl pro to, aby nebylo časově ohraničeno nějakým termínem. Jakmile dojde k prodiskutov{ní, budou předloženy n{vrhy, poté teprve projedn{vat – bez časového limitu. V{clav Baštýř – reagoval na ministra dopravy, který hovořil o tom, že úspory pro kraje, pokud budou zpoplatněny silnice II. třídy, nebudou. Nesouhlas – úspory budou, protože n{kladní automobily nebudou jezdit po silnicích II. třídy, ale po d{lnicích a sníží se tím n{klady na opravy silnic – tzn., že zpoplatnění silnic II. třídy je velmi nutné. Dotaz – do poloviny příštího roku zpoplatnění 5500km silnic I. třídy? Ministr dopravy Vít B{rta – diskuse o tom, komu příjmy z mýtného půjdou, je irelevantní – většina ekonomických analýz ukazuje, že z „dvojek“ a „trojek“ ž{dné zisky nejsou. Jak již dříve uvedl, kraje mají do 14dnů předložit seznam kritických „dvojek“, který m{ být podkladem pro to, co se m{ nyní akutně zpoplatnit, aby se zabr{nilo tomu nejhoršímu, co způsobuje při nedostatečných ekonomických prostředcích na opravy „dvojek“ a „trojek“ krajům největší škody – nikoliv zisk. K druhému dotazu uvedl – existuje řada variant, na MD intenzívní pr{ce – pracovní skupina. V tuto chvíli pouze prozradil to, že je k dispozici varianta, že by bylo možné „cosi“ zpoplatnit dříve. Bude činit vše pro to, aby zpoplatnění bylo co nejdříve – příjem pro MD, SFDI. Na z{věr zdůraznil, že v ž{dném případě nebudou v polovině příštího roku zpoplatněny všechny „jedničky“. Petr Bendl - souhlasí s tím, že musí dojít k posunu, stihnout se ned{; přiklonil se k tomu, aby byl n{vrh schv{len beze změn. Souhlas s tím, že zpoplatnění „jedniček“ nebo „dvojek“ za každou cenu nem{ smysl – pokud si kraje myslí, že na tom vydělají, velmi se pletou – efektivnější dynamick{ v{ha – motivace n{kladních automobilů jet jinudy – účinný n{stroj na přetížené kamiony. Milan Urban – kr{tce shrnul to, co bylo v obecné rozpravě řečeno. Zbyněk Stanjura – debata o vinět{ch je znovu před PS; uvítal by, kdyby systém, tak jak je navržen, nikdy nefungoval – není dobrý. Tento n{vrh z{kona nutné co nejdříve schv{lit. Ministr dopravy Vít B{rta – s ohledem na dodavatelsko-odběratelské vztahy jsou jen dvě varianty řešení – buď bude vybr{na nejméně špatn{ ze skupiny špatných do r. 2016 a nebo se zaměří
Strana 25 (celkem 27)
na novou ide{lní variantu, kter{ bude platn{ od r. 2016. Je nutné najít nějaké řešení do r. 2016 – ž{dné řešení ale nebude veřejností ide{lně přijato. František Laud{t – termín 2016 je optim{lní, d{v{ časový prostor – varuje před jakýmkoliv spěchem. Sen{tor Jiří Nedoma – veškeré dostupné podklady jsou zpracov{ny do roku 2016 – proto tento termín. V{clav Baštýř – dotaz na ministra dopravy – na minulé schůzi HV bylo řečeno, že předloží z čeho se skl{dají úspory na stavb{ch ŘSD. Ministr dopravy Vít B{rta – proces úspor je st{le v běhu – zatím není, co předkl{dat. Jakmile bude vše kompletní, bude předloženo. V podrobné rozpravě zpravodaj Aleš R{dl navrhl proceduru hlasov{ní. Byl předložen pouze jeden pozměňovací n{vrh (posl. R{dla). 1. hlasov{ní – PN – z 20 přítomných - 8 pro, 11 proti, 1 se zdržel – n{vrh nebyl přijat. 2. hlasov{ní – usnesení: hospod{řský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně PČR projednat a schv{lit sněmovní tisk 25 ve znění předloženého sen{tního n{vrhu z{kona. Hlasov{ní: z 20 přítomných – 13 pro, 0 proti, 7 se zdrželo (usnesení č. 30).
Různé - pokračování Aleš R{dl – problematika fotovoltaiky hýbe veřejným míněním – dopady tohoto boomu ve v{žné míře ponese většina obyvatel ČR – je třeba hledat kořeny tohoto problému. Zpr{vu, kterou nechal rozdat, vypracovala skupina ekonomů – upozorňuje na z{važn{ pochybení ERÚ, který se na tomto problému s fotovoltaikou podílí ve větší míře, než se dosud předpokl{dalo. V tuto chvíli je indikov{n z{važný rozpor mezi tím, kolik předpokl{d{ ERÚ připojených megawatt elektr{renské fotovoltaiky v příštím roce a tím, kolik odhaduje asociace elektr{ren. Pož{dal HV o přijetí usnesení, kterým by HV pož{dal ERÚ o předložení n{vrhu cenového rozhodnutí na rok 2011 s detailní důvodovou zpr{vou. Může hr{t významnou roli to, kolik budou předpokl{dat připojení, kolik bude ve skutečnosti připojeno. HV by měl mít nad tímto procesem větší kontrolu, více do něj vstupovat – aby se do budoucna zabr{nilo tomu, že bude PS viněna z rozhodnutí, kter{ dělají instituce nez{vislé nebo instituce, které o svých rozhodnutích včas neinformovaly. ERÚ o své vlastní vůli udělal rozhodnutí, kdy zvýšil výkupní cenu; vyhl{škou zvýšil dobu životnosti elektr{ren. Je nutné této problematice věnovat velkou pozornost. Milan Urban – téma je frekventované a důležité a bude ještě více. Cesty, které by měly zabr{nit skokovému n{růstu ceny pro dom{cnosti a firmy, zatím nejsou úspěšné. To, co zde navrhuje mpř R{dl, je debata o nez{vislosti ERÚ. V tuto chvíli neexistují n{stroje, které by umožňovaly nařídit předsedovi ERÚ, aby, než vyd{ stanovisko / výměr, toto konzultoval s HV. Ob{v{ se, že není kompetence k tomu, dozvídat se tyto informace dříve, případně i ovlivnit výsledek. Z{kony je d{no, že ERÚ je nez{vislý. Z{roveň ale uvedl, že nesouhlasí s kroky ERÚ ve vztahu k výrobě elektrické energie z OZE (fotovoltaiky). Dodnes nevysvětliteln{ z{ležitost – v roce 2005, kdy začal platit z{kon, došlo k dramatickému skoku výkupní ceny ze 6 Kč na 13 Kč – mimo jiné také změna metodiky ERÚ. Toto může být předmětem debat – ale musí být především to, co se d{ udělat, aby dopad na konkurenceschopnost českých firem nebyl tak dramatický a dopad na životní úroveň dom{cností, aby nebyl skokový – úkol vl{dy hledat n{stroje, jak si s touto situací poradit. D{le zrekapituloval situaci, jelikož kolem vznikají mýty – pravdou je, že ČSSD podala n{vrh z{kona – původně šlo ale pouze o přepis evropské normy – avšak „kreativitou“ PS došlo k „vylepšení“ tohoto n{vrhu – cena se nesmí snižovat o více než 5 % ročně. V praxi použito až v roce Strana 26 (celkem 27)
2008 a 2009. Pokud by nebylo schv{leno v PS toto „vylepšení“, mohla být cena snižov{na více, ale situace by stejně byla dramatick{, i když o něco méně, než je nyní. Na z{věr zopakoval, že ani ministr průmyslu, ani PS nemají příliš možností zasahovat do rozhodov{ní ERÚ. Debata o nez{vislosti ERÚ – je legitimní, ale pravděpodobně bude problém s EU. Aleš R{dl – ch{pe, že HV nemůže zasahovat do nez{vislosti ERÚ – ale pož{dat o předložení n{vrhu cenového rozhodnutí na rok 2011 HV považuje za vhodné; sign{l, že HV věnuje této z{ležitosti zvýšenou pozornost – intenzívní spolupr{ce s ERÚ. Milan Urban – domnív{ se, že ani když ministr pož{d{ předsedu ERÚ o tento n{vrh, nemůže ho dopředu poskytnout. Jaroslav Plachý – úmysl je dobrý, ale souhlasí s předsedou, v předstihu rozhodnutí HV neobdrží. D{le avizoval, že podvýbory pro podnikatelské prostředí a pro energetiku uspoř{dají semin{ř týkající se problematiky fotovoltaiky. Aleš R{dl – navrhl usnesení: hospod{řský výbor ž á d á Energetický regulační úřad o předložení n{vrhu textu cenového rozhodnutí na rok 2011, kterým určuje výkupní cenu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie (včetně detailní důvodové zpr{vy). Termín: do 8. listopadu 2010 Hlasov{ní: z 20 přítomných – 14 pro, 2 proti, 4 se zdrželi – n{vrh byl přijat. Změna usnesení č. 32 z dopolední č{sti bodu „Různé“: Počet členů - podvýboru pro dopravu se zvyšuje na 23 členů; - podvýboru pro energetiku se zvyšuje na 15 členů. Hlasov{ní: 20 pro – všichni přítomní.
Cyril Z a p l e t a l v . r . ověřovatel výboru
Ing. Milan U r b a n v . r . předseda výboru
Zapsal: Ing. Josef V{cha Dne: 14. října 2010
Strana 27 (celkem 27)
