Outdoorový program jako forma odměny pro zaměstnance

VŠP Jihlava, Katedra cestovního ruchu

Outdoorový program jako forma odměny pro zaměstnance Outdoor programme as a form of remuneration for employees

1


Poděkování: Tímto děkuji za cenné rady, informace a ochotu panu PaedDr. Emanuelovi Hurychovi Ph.D, své rodině, příteli za podporu při psaní práce a všem účastníkům, díky kterým se tento program zrealizoval. 2


Outdoorový program jako forma odměny pro zaměstnance Bakalářská práce

Hana Pešková.

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu.

Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář.

Jihlava 2009.

3


COPYRIGHT © 2009 Hana Pešková

4


ABSTRAKT PEŠKOVÁ, Hana: Outdoorový program jako forma odměny pro zaměstnance. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 80 stran. Cílem práce je vytvořit outdoorový program, který by měl sloužit jako odměna pro zaměstnance firmy. Optimalizovat tento program a vyzkoušet jej na testovací skupině. Dílčím cílem je zjistit informovanost o možnostech outdoorových aktivit u cílové skupiny populace. Tato práce je zaměřena na část teoretickou, která se zabývá historií a současností outdooru, outdoorovými aktivitami, vzdělávacím a zábavním programem. Obsahem praktické části je samotné vytvoření a zhodnocení programu, vyhodnocení marketingového výzkumu, který vychází z odpovědí dotazovaných respondentů. V závěru je celá práce zhodnocena. Klíčová slova: Outdoor. Tramping. Outdoorový program. Outdoorové aktivity. Templáři. Zřícenina.

5


ABSTRACT PEŠKOVÁ, Hana: Outdoor programme as a form of remuneration for employees. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. Supervisor PaedDr.Emanuel Hurych, Ph.D. Degree: bachelor study. Jihlava 2009. 80 pages. The first aim of this Bachelor thesis is to create an outdoor programme which should serve as a remuneration for employees of a firm and then optimize it and implement on a testing group. Next aim is to find out how far is a target group informed about possibilities of outdoor activities. This thesis is focused on theoretical section dealing with history and current state of outdoor, outdoor activities, educational and entertaining programme. The practical section deals with creation and evaluation of the programme, interpretion of a marketing research which was made according to answers of respondents of a given questionnaire. Finally is the whole thesis evaluated. Key words: Outdoor. Hiking. Outdoor programme. Outdoor activities. Templars. Ruins.

6


PŘEDMLUVA Bakalářská práce se nazývá „Outdoorový program jako forma odměny pro zaměstnance.“ Toto téma se mi zdá velmi zajímavé a v současné době aktuální. S tímto druhem aktivity se dnes setkáváme velmi často, ať už v podobě realizace vlastního programu, či účasti na některé z nabízených aktivit. Tato práce slouží jako informační zdroj o outdooru. Pomáhá nahlédnout a přiblížit jak outdoorový program může vypadat a k čemu může sloužit. Může být podkladem pro další zpracování podobného tématu či pro samotnou realizaci outdoorového programu. Při tvorbě práce jsem čerpala z knih, internetu, odborných časopisů, ale také z vlastních zkušeností.

7


OBSAH ÚVOD............................................................................................................................. 12 1 TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................. 14 1.1 Historie a vznik prvního „outdooru“ neboli českého trampingu .......................... 14 1.1.1 Tramping ....................................................................................................... 14 1.1.2 První trampové .............................................................................................. 14 1.1.3 Zakladatelé českého trampu .......................................................................... 15 1.1.4 Světové osobnosti .......................................................................................... 16 1.1.5 Atributy trampingu ........................................................................................ 16 1.2 Novodobý outdoor................................................................................................ 16 1.2.1 Pojem outdoor ............................................................................................... 17 1.3 Outdoorové sporty a aktivity v Čechách i zahraničí............................................. 17 1.3.1 Vodní sporty .................................................................................................. 17 1.3.2 Cyklistika a horská kola ................................................................................ 19 1.3.3 Horská turistika ............................................................................................. 19 1.3.4 Horolezectví................................................................................................... 19 1.3.5 Nordic walking .............................................................................................. 19 1.3.6 Lanová centra ................................................................................................ 19 1.3.7 Expedice ........................................................................................................ 20 1.3.8 Turistické a poutní „stezky“ .......................................................................... 20 1.3.9 Ostatní možné aktivity................................................................................... 21 1.4 Outdoorové aktivity pro zaměstnance .................................................................. 21 1.4.1 Kořeny outdoorových aktivit v Čechách ....................................................... 22 1.4.2 Prázdninová škola Lipnice............................................................................. 22 1.5 Současné organizace zabývající se outdoorovými aktivitami .............................. 23 1.5.1 Česká cesta .................................................................................................... 23 1.5.2 Adventura ...................................................................................................... 24 1.5.3 Firemní programy.cz ..................................................................................... 24 1.5.4 Outdoor and Training s. r. o. ........................................................................ 24 1.6 Outdoor, vytvoření programu ............................................................................... 24 1.6.1 Specifika vzdělávání dospělých..................................................................... 25 1.6.2 Proč využít outdoorový typ programu? ......................................................... 26 1.6.3 Pilíře outdoorového programu....................................................................... 27 1.6.4 Outdoor jako zábava a odpočinek ................................................................. 27 1.6.5 Zážitek a zkušenost........................................................................................ 28 1.6.6 Pestrost programu .......................................................................................... 28 1.6.7 Respekt k osobnosti účastníků....................................................................... 29 1.6.8 Osobní důvěryhodnost lektora a jeho řemeslo .............................................. 29 2 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 30 2.1 Vytvoření vlastního programu.............................................................................. 30 2.1.1 Výběr místa a termínu uskutečnění ............................................................... 30 2.1.2 Turisticky zajímavá místa na Ivančicku ........................................................ 30 2.1.3 Harmonogram jednotlivých dní..................................................................... 34 2.1.4 Propagační leták ............................................................................................ 35 2.2 Testování vytvořeného outdoorového programu Cestou Templářů ..................... 37 2.2.1 Testovací skupina účastníků.......................................................................... 37 2.2.2 Zvolená trasa.................................................................................................. 37 2.2.3 Průběh testované trasy ................................................................................... 38 2.3 Důležité pokyny na cestu a základy k přípravě noclehu a ohniště ....................... 42

8


2.3.1 Pokyny na cestu ............................................................................................ 42 2.3.2 Náklady na outdoorový program................................................................... 42 2.3.3 Příprava noclehu ............................................................................................ 43 2.3.4 Příprava ohně................................................................................................. 43 2.4 Hodnocení testovacího nabízeného programu...................................................... 44 2.5 Hlavní poznatky.................................................................................................... 44 2.6 Návrh na změny.................................................................................................... 45 2.7 Marketingový výzkum.......................................................................................... 45 2.7.1 Metodika........................................................................................................ 45 2.7.2 Vyhodnocení dotazníku pro zaměstnance .................................................... 46 2.7.3 Vyhodnocení dotazníku pro zaměstnavatele ................................................. 57 3 ZÁVĚR........................................................................................................................ 66 4 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ................................................................. 67 5 POUŽITÁ LITERATURA.......................................................................................... 70 6 PŘÍLOHY.................................................................................................................... 72

9


SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A ILUSTRACÍ Obr.1 – Templářský rytíř ............................................................................................... 36 Obr.2 – ohořelý list papíru.............................................................................................. 36 Obr.3 – táborový oheň .................................................................................................... 36 Graf č. 1 – pojem outdoor............................................................................................... 46 Graf č. 2 – co se vybaví pod pojmem outdoor ............................................................... 46 Graf č. 3 – osobní zkušenosti.......................................................................................... 47 Graf č. 4 – zúčastnění se pobytu v přírodě ..................................................................... 48 Graf č. 5 – možnost přespání pod širým nebem ............................................................. 48 Graf č. 6 – začátek hranice ............................................................................................. 49 Graf č. 7 – konec hranice................................................................................................ 50 Graf č. 8 – kolik byste byli schopni ujít km ................................................................... 50 Graf č. 9 – návrh na outdoorový program v přírodě....................................................... 51 Graf č. 10 – možnosti lidské hranice .............................................................................. 52 Graf č. 11 – vhodný prostředek pro stmelení kolektivu ................................................. 52 Graf č. 12 – počet dní ..................................................................................................... 53 Graf č. 13 – možnost ovlivnění v budoucnu................................................................... 54 Graf č. 14 – pojem v médiích ......................................................................................... 54 Graf č. 15 – pohlaví respondentů.................................................................................... 55 Graf č. 16 – věk respondentů.......................................................................................... 55 Graf č. 17 - vzdělání respondentů................................................................................... 56 Graf č. 19 – co se vybaví pod pojmem outdoor ............................................................. 58 Graf č. 20 – osobní zkušenosti........................................................................................ 58 Graf č. 21 – odměna pro zaměstnance............................................................................ 59 Graf č. 22 – osobní zkušenosti........................................................................................ 59 Graf č. 23 – zvolené místo outdoorového programu ...................................................... 60 Graf č. 24 – lidské možnosti........................................................................................... 60 Graf č. 25 – počet dní outdoorového programu.............................................................. 61 Graf č. 26 – investice...................................................................................................... 61 Graf č. 27 – specializace outdoorových aktivit .............................................................. 62 Graf č. 28 – organizace................................................................................................... 62 Graf č. 29 – zúčastnění se outdoorového programu ....................................................... 63 Graf č. 30 – program pro vedoucí a podřízené ............................................................... 63 Graf č. 31 – pohlaví respondentů.................................................................................... 64 Graf č. 32 – dosažené vzdělání respondentů .................................................................. 64 Tabulka č. 1 - délka tras.................................................................................................. 34 Tabulka č. 2 - vlakový spoj příjezd ............................................................................... 37 Tabulka č. 3 - vlakový spoj odjezd ................................................................................ 38 Tabulka č. 4 - náklady .................................................................................................... 42

10


Slovníček použitých termínů a zkratek apsida – výklenek za oltářem bašta – součást opevnění, prvek středověkých hradeb, přispívá k aktivní obraně hradebních zdí, bývaly v ní umístěny střílny. Bašta většinou převyšuje hradby, avšak nedosahuje takové výšky jako věže bivak – nouzový příbytek či stavení nebo také nouzové přespání pod širým nebem celta – nepromokavá plachta čutora – vojenská polní láhev ferraty – z italského „via ferrata“ (železná cesta) – lezecká trasa se stálým železným jištěním in-line – kolečkové brusle, sport, rozšířen po celém světě. Kolečka jsou umístěna v jedné řadě za sebou meandr – zákrut řeky Outdoor – vše, co je „za dveřmi“. Dnes je tento termín chápán jako označení oboru „pobyt v přírodě“, především jako způsob trávení volného času Outward bound – označuje metodu učení se skrze zážitek. V zátěžové situaci překonává jedinec nejistotu ve vlastní schopnosti, poznává se v nestandardních životních situacích, intenzivně vnímá kontakt s přírodou a s ostatními při spolupráci na překonávaném problému paragliding – letecký sport, k pohybu vzduchem se používá paraglidingové křídlo – padákový kluzák. Startuje se z kopce rozběhem nebo z roviny pomocí vlečného zařízení presbytář – neboli kněžiště, někdy též chór, je část prostoru křesťanského kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím sakrální – svatý, posvátný, též bohoslužebný sakristie – místnost v kostele, bývá za hlavním oltářem, kde se uchovávají bohoslužebná roucha kněží i ministrantů a předměty užívané při bohoslužbě speleologie – česky jeskyňářství, tento termín se používá dnes pro zájmovou a sportovní činnost provozovanou v jeskyních a dalších podzemních prostorách MFOF – Mezinárodní filmový festival outdoorových filmů Mezinárodní filmový festival outdoorových filmů – MFOF je soutěžní putovní přehlídkou outdoorových filmů. Filmy člověka zavádějí do různých míst naší planety, ukazují mentalitu a kulturu tamních obyvatel. Festival má čtyři kategorie: dobrodružný a extrémní sportovní, horolezecký a horský film, vodní a cestopisné filmy.

11


ÚVOD V dnešní době, kdy jsou lidé velmi pracovně vytíženi, vracejí se pozdě domů z práce se snaží naleznout nové druhy odpočinku a relaxace. Zaměstnavatelé stále častěji využívají k odměňování svých zaměstnanců různé formy školení či sportovních akcí, kterými se jim snaží zpříjemnit pracovní povinnosti a umožnit aktivně trávit volný čas se svými kolegy. Čas trávený společně mimo pracoviště může vést k celkovému zlepšení vztahů mezi zaměstnanci a k jejich lepším výkonům a vyššímu pracovnímu nasazení. Zaměstnavatelé

přitom

většinou

využívají

služeb

profesionálních

organizací

zaměřených právě na tvorbu programů pro zaměstnance či obchodní partnery. Cílem této práce je vytvořit program, který vytrhne zaměstnance z jejich běžného pracovního života, který je něco naučí a umožní jim poznat věci, se kterými se možná ještě nesetkali. K tomuto tématu mám osobní vztah a hlavním důvodem, proč jsem si jej vybrala je fakt, že tento druh aktivity mě zajímá už delší dobu a od dětství mám pozitivní vztah k přírodě a k dobrodružství, kdy pro mě nebylo nic překážkou, žádný strom nebyl dostatečně vysoký, kolena dostatečně odřená a žádné kalhoty neměly dostatečný počet záplat. Před léty jsem četla velmi zajímavou knihu, z které mi dodnes zůstal opsaný kousek textu: Když se Alexandr objevil před řeckými vojevůdci v Korintu, byli jím všichni nadšeni a všichni mu říkali ty nejlichotivější věty. Jen jeden ne. Byl to legrační podivín, filozof jménem Diogenes. Jeho názory nebyly tak zcela nepodobné názorům Buddhovým. Podle Diogena to, co člověk vlastní a co potřebuje, ho jen ruší při přemýšlení a v pocitu prostého štěstí. Tak se zbavil všeho majetku a posadil se skoro nahý do sudu na náměstí v Korintu. Tam bydlel, svobodný a nezávislý jako pes bez pána. Také Alexandr se chtěl seznámit s tímto podivínem, a proto ho navštívil. Postavil se v nádherné zbroji a s vlajícím chocholem na helmě před sud a prohlásil: „Líbíš se mi, můžeš si něco přát a já ti to splním.“ Diogenes, ležící právě pohodlně na sluníčku, odpověděl: „Ano, králi, měl bych jedno přání.“ – „Nuže?“ –

12


„Stíníš mi. Prosím tě, ustup mi ze slunce.“ Na Alexandra to prý udělalo takový dojem, že údajně řekl: „Kdybych nebyl Alexandr, chtěl bych být Diogenes.“ [1, s. 74] Tehdy mi přišel Diogenes jako neuvěřitelný dobrodruh a odvážlivec, který je tak prostý, že ve svému životě nepotřebuje téměř nic. Od té doby vidím v dobrodružství tak trošku schovaného Diogena. Cílem mé práce je představit outdoor z různých pohledů, opřít se o historii i současnost, a především vytvořit vlastní program pro skupinu lidí, tedy pro zaměstnance firem, pro které by tento program byl odměnou za jejich vykonanou práci.

13


1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Historie a vznik prvního „outdooru“ neboli českého trampingu 1.1.1 Tramping Tramping neboli zcela svobodné několikadenní putování a pobývání v přírodě našlo svůj vzor ve westernové literatuře. Patří k němu oblečení splývající s přírodou, krosna a kytara a s ní samozřejmě i skvělá parta přátel a stále dobrá nálada za každého počasí. [2] Tramping nebo i tremping je české a slovenské občanské lidové hnutí inspirované Ligou lesní moudrosti, též skautingem a americkým Divokým západem. V angličtině se používá hiking. Pojem tramp pochází z angličtiny a používal se v Americe jako označení pro tuláka, nebo sezónního dělníka, často člověka nerespektujícího všeobecně vžité konvence okolní společnosti, či osobu pohybující se na okraji společnosti. Do češtiny pojem „tramp“ vstoupil pravděpodobně převzetím tohoto termínu z dobových překladů románů Jacka Londona začátkem minulého století. Obecně se uvádí jako zdroj pro tento pojem Londonův román Cesta. Další inspirací byly dobové knihy a filmy tematicky čerpající z prostředí Divokého západu, například romány Karla Maye, R. L. Stevensona a různých amerických autorů. [3] Dříve se trampingu věnovali téměř výhradně chlapci, nejpozději v polovině 20. století se však do skupin začaly zapojovat i dívky. [2] Tramping jako hnutí jim umožňuje realizovat své představy o životě a klasické touhy mladých lidí po romantice, dobrodružství, vztazích založených na přátelství a vzájemné důvěře malých skupin, a na jednoduchém, srozumitelném a přírodním způsobu života, který si mohou vytvářet podle svých představ. [3]

1.1.2 První trampové První trampové bývali obvykle lidé pocházející z chudších sociálních vrstev a nezaměstnaní, kterým tento způsob života společensky vyhovoval. Později, když se

14


hnutí zpopularizovalo v širších vrstvách české společnosti se k trampům řadili i teenageři ze středních vrstev, ale i z vrstev vyšších. První čeští trampové byli starší skauti, kterým přestal vyhovovat pevný řád skautské organizace, ale měli vztah k přírodě a romantice. Bylo to v letech první světové války. Název tramp se tehdy ještě nepoužíval, říkalo se jim divocí skauti. Trampové postupně objevovali tehdy ještě neosídlenou přírodu zejména v jižním okolí Prahy, především v povodí řek Vltavy a Sázavy, později i v povodí Berounky či v hlubokých lesích na Brdech či na jejich lesnatém předhůří, na Hřebenech. Tramping se ovšem posléze rozšířil v menší či větší míře do všech koutů bývalého Československa. V povodí Vltavy a Sázavy pak také vznikly první osady, po vzoru osad zakládaných při osídlování Západu. [3] Nejstarší osada zvaná Ztracená naděje byla založena r. 1918. Původní název zněl Tábor řvavých. [2] Každá taková osada měla kromě svého originálního názvu také svého šerifa a vlajku, později k těmto základním atributům přibyly domovenky na rukávech bund a košil. Jednotlivé osady také mívaly své osadní kapely a pěvecké sbory, které se pyšnily svými vlastními osadními písněmi. Tyto trampské písně zněly a i doposud znějí u táboráků. Veleznámé jsou písně „Niagara“ či novější „Rosa na kolejích“ nebo „Bedna od whisky.“ [3]

1.1.3 Zakladatelé českého trampu Do Čech přinesl ideu trampingu Antonín Svojsík, propagátor skautingu a Miroslav Tyrš, zakladatel vlastenecké tělovýchovné jednoty Sokol. Další významnou osobností je Jaroslav Foglar – český spisovatel, skautský vůdce a propagátor skautingu. Eduard Ingriš – spisovatel, hudební skladatel, filmař, cestovatel a výzkumník Zdeněk Burian – malíř, grafik a ilustrátor dobrodružné literatury. Bob Hurikán – spisovatel, textař, historik trampingu [3]

15


1.1.4 Světové osobnosti Ernest Thompson Seton – zakladatel hnutí Lesní moudrost Robert Baden-Powell – zakladatel světového skautingu Jack London – americký spisovatel Karel May – německý spisovatel [3]

1.1.5 Atributy trampingu Velmi významnou složkou osadního života trampů býval vždy sport provozovaný převážně v přírodě, např.: lukostřelba, lasování, horská turistika, vodní turistika respektive vodáctví, trampská atletika (třeba vrhy různými předměty na dálku či na cíl – kupř. vrhy sekerou, dřevěnou kládou či hody oštěpem nebo krumpáčem.), ze zimních sportů lyžování a zimní turistika. Ze známých kolektivních sportů byl vždy významný klasický volejbal či původem čistě český trampský sport, dnes už celosvětově rozšířený, nohejbal (čili trampský fotbal) a další přírodní sporty a lidové zábavy. Trampské hnutí je především založeno na přátelství či kamarádství, přirozeném humanismu, úctě k druhému člověku, lásce, úctě k přírodě a na úctě ke svobodě každého člověka. Podstatnou a velice důležitou vlastností trampingu bylo a stále i je, že nebyl nikdy pevně organizován a veškeré pokusy o organizovanost nebo komercionalizaci nikdy neuspěly. Žádné zákony ani pravidla nebyly nikdy sepsány ani dohodnuty, přesto jsou uznávány a dodržovány naprostou většinou lidí, kteří se k trampingu hlásí. Tramping je totiž především a zejména životní názor a postoj doplněný o nekonzumně zaměřený životní styl. [3]

1.2 Novodobý outdoor Nelze nevidět, že i mnohá současná moderní světová odvětví dnes velmi aktivně provozovaná v přírodě, tzv. outdoor aktivity mají svůj reálný předobraz v některých starších formách trampského či skautského sportování a pobytu v přírodě. Stále živé je především vodáctví, pěší či lyžařská turistika, táboření v přírodě, horolezectví, jezdectví a další sportovní či rekreační aktivity. [3]

16


V současné době se s tímto pojmem setkal snad každý, a kdo ne přímo, alespoň o něm ví z tisku, internetu, televizních dokumentů či od přátel. Tato doba přináší možnost outdoorových aktivit, ať už ve formě sportů, či různých expedic a různých outdoorových programů.

1.2.1 Pojem outdoor Outdoor je vše, co je „za dveřmi“ (z angl. out – mimo,za; door – dveře). Dnes je tento termín všeobecně chápán jako označení oboru „pobyt v přírodě“, především jako způsob trávení volného času. Trochu širší význam má dnes turistika. [4]

1.3 Outdoorové sporty a aktivity v Čechách i zahraničí Jedná se většinou o adrenalinové sporty. Pro mnoho lidí nepředstavitelné, za hranicemi jejich možností. Přesto se jich spousta lidi zúčastní. A tak není divu, že dojmy přetrvávají dlouho po skončení akce. Člověk má možnost poměřit síly se sebou samým, objevit své psychické a fyzické hranice. Při outdoorových sportech navíc člověk poznává různé lidi, na které se dost často při výkonu akce musí spolehnout. Bez vzájemné důvěry člověk nemůže obstát. Mnohé outdoorové sporty se laikovi jeví jako nebezpečné, ale při dodržování pravidel se lze rizikům úspěšně vyhnout. Adrenalinových aktivit je celá řada a mnohé z nich jsou daleko za hranicí bezpečnosti. Proto nabízí specializované firmy aktivity v omezeném rozsahu a pouze takové, u kterých jsou schopni garantovat maximální bezpečnost. [5]

1.3.1 Vodní sporty V dnešní době se do povědomí dostává stále více voda, jako hlavní živel zábavy a adrenalinu. Každá společnost zabývající se outdoorovými aktivitami nabízí zážitky spojené právě s ní. Dobré podmínky pro zúčastnění se jsou i u nás v České republice. Mezi vodní sporty patří např.: Kanoistika – vodní turistika na lodích je nejrozšířenějším vodním sportem a možná i pomyslnou startovní čarou k ostatním aktivitám. Výhodou vodní turistiky jsou nízké 17


nároky na techniku plavby na kánoi nebo turistickém kajaku. Většinou se splouvají mírně tekoucí řeky. Lokality: Nejznámějšími řekami vhodnými pro vodní turistiku jsou Vltava, Sázava, Lužnice, Ohře, Divoká Orlice a další. [6] Kajaking – je vyšší formou vodáctví. Je třeba rozsáhlejšího vybavení zajišťujícího bezpečnost a také dovednost. Nejrozšířenější je splouvání divokých řek, peřejí, vodopádů. Mezi nejvyhlášenější kajakové lokality patří Norsko. Nejdostupnější jsou alpské řeky v Rakousku a krásné údolí řeky Soča ve Slovinsku. Krásné řeky jsou na Korsice, ve Francii a také v odlehlých a exotických oblastech jako jsou Turecko, Nepál či řeky v Jižní Americe. [6] Rafting – kořeny raftingu sahají do roku 1850, kdy byl poprvé popsán způsob přepravy osob po řece americkým poručíkem Johnem Fremontem. Rafting, tak jak jej známe dnes, se začal masově rozvíjet v šedesátých letech minulého století v Americe, kde se největší atrakcí stalo splouvání legendárního Grand Canyonu. Dnes je rafting masově provozován závodně i rekreačně. Vodáci na raftu podnikají dobrodružné expedice do neprobádaných koutů světa. Rafting je oblíbenou aktivitou na firemních akcích. Proto je dnes v produkci výrobců několik typů člunů od čtyř- po devítičlenné posádky. Lokality: Jizera, Kamenice, Sázava, horní tok Labe nebo Vltava (při vypouštění přehrady Lipno). Za dobrodružstvím pak je možné se vypravit do Slovinska na Balkán či do Nepálu. [6] Potápění – ponory lze provádět v lomech, přehradách, v mořích. Potápěčem se člověk stává postupně, s každým dalším ponorem a s každou další novou zkušeností. Lokality: V ČR jsou nádherné lomy, tajemné přehrady a pískovny. [6] Canyoning – jde o prostupy různými kaňony. Je třeba být vybaven moderními slaňovacími prostředky. Canyoning je dnes vnímán jako specifická outdoorová sportovní aktivita, která se ve velkém provozuje komerčně. Lokality: nejdostupnější je údolí řeky Soča a okolí obce Bovec ve Slovinsku. Je zde 28 prostoupených kaňonů. Další oblíbenou lokalitou je Itálie, Španělsko, Rakousko a Korsika. [6]

18


1.3.2 Cyklistika a horská kola Kolo, jako jeden z nejstarších sportovních prostředků je stále oblíbenějším. Ne nadarmo se říká, že pohled na svět ze sedla je ten nejkrásnější a nemusí to platit jen pro to koňské. Lokality: jižní Tyrolsko, Skandinávie, Toskánsko, Chorvatsko, u nás jsou to především jižní Čechy a Lednicko – valtický areál a Pálava

1.3.3 Horská turistika Celodenní túry do hor, noclehy v kempech, tábořištích či chatách. Oblíbené destinace: Slovenské Tatry, Karpaty, Alpy, Dolomity, Kavkaz, …

1.3.4 Horolezectví Zahrnuje širokou škálu možností. Horolezectví lze dělit podle typu terénu. Lezení na umělých stěnách, obvykle v hale. Sportovní lezení krátkých cest na skalách, bigwall – více délkové až vícedenní cesty na skále, lezení ledů, horolezectví v ledovcových velehorách, buildering – lezení po budovách a mostech, bouldering – lezení bez lana obvykle nízko nad zemí, atp. Pro pohyb v horách se také používají označení alpinismus či skialpinismus (kombinace horolezectví a lyžování) [7]

1.3.5 Nordic walking Aktivní chůze za pomocí holí. Ideální jsou vysokohorské pastviny. [6]. Tato forma turistiky je oblíbené již i u nás. Jinak ve světě stále více rozšířeny.

1.3.6 Lanová centra Jde o centra, kde lze aktivně využít volného času s důrazem na týmovou spolupráci. Lanová centra se většinou skládají ze soustav nízkých a vysokých lanových překážek, které nabízejí různé druhy programů pro kolektivy i jednotlivce.[8]

19


Dráhy bývají umístěné cca 8-10 metrů nad zemí a jsou tvořeny převážně z ocelových a horolezeckých lan. Každý účastník je jištěn pomocí horolezeckého lana a sedacího úvazku a jeho úkolem je daným způsobem překonat překážku. [5] Centra poskytují originální prostředí pro nevšední dobrodružství, aktivní odpočinek a odreagování. To vše musí být pod dohledem školených instruktorů. První myšlenka se rozvíjela v roce 1998 a 1999 v rámci občanského hnutí GO! a za pomocí studentů Katedry rekreologie v Olomouci. Lanová centra jsou v Praze, Brně, Ostravě, Harrachově, ale také u nás na Vysočině, např. v Křemešníku a Třech Studních. [9]

1.3.7 Expedice Samostatným druhem aktivit jsou bezesporu expedice. Jde o náročnější výpravy, bývají dlouhodobé, někdy trvají až týdny a měsíce. Expedice - výprava, zpravidla vědecká či výzkumná za nějakým konkrétním účelem. Např. polární, vysokohorská expedice. Může jít o Himaláje, Antarktidu atp. [10]

1.3.8 Turistické a poutní „stezky“ Do povědomí se dostávají také různé „stezky“, kterých se lidé s oblibou zúčastňují. Za zmínku stojí: Mlynářská stezka – Mlynářská stezka je vedena členitým, přírodně zajímavým územím, které je vymezeno na severu hranicemi chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a na jihu národním parkem Podyjí. Cyklotrasa začíná v Novém Městě na Moravě a končí v Dolním Rakousku, Hardeggu. Hlavním tématem Mlynářské stezky je, přiblížit návštěvníkovi regionu historii a zajímavosti spojené s rozvojem mlynářství. V zájmovém území trasy, která je 184, 8 km dlouhá, se nachází 48 mlýnů. Na území kraje Vysočina je 30 mlýnů a na území kraje Jihomoravského jich je 18. [11] Vinařské stezky – Moravské vinařské stezky svým rozsahem a posláním představují unikátní síť regionálních cyklistických tras, které spojují „to nejlepší z vinařství a památek na Jižní Moravě“. Hlavní stezka – Moravská vinná – spojuje Znojmo a Uherské Hradiště a propojuje deset okruhů, z nichž každý vede jednou vinařskou

20


oblastí. Stezky v délce téměř 1000 km vedou převážně vinicemi, sady a místními komunikacemi. [12] Poutníkem na kole či pěšky – pouť je cesta za účelem návštěvy určitého poutního místa, které má náboženský význam. Pouť je také určitým odevzdáním se. V křesťanské Evropě se vydávají poutníci k místním kostelům v den jejich zasvěcení nebo v den svátku jejich patrona. [13] Snad jednou z nejznámějších poutí je svatojakubská, pouť do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Historie staleté pouti do Santiaga je zastřena množstvím dohadů. Jisté je, že neexistuje jediná autentická cesta. S nadsázkou se dá dokonce říct, že cest je tolik, kolik je poutníků. Kult „Camino de Santiago“, je zaznamenaný i v rámci kulturního dědictví, UNESCO. Lze vidět kapličky, kláštery a jiné sakrální památky lemující cestu. Cesta do Santiaga je v každé případě dlouhá a dobrodružná, málokdo je ochoten obětovat mu tolik dní volna. Někdo ji absolvuje postupně a každý rok zdolá jen určitý úsek. Lze ji absolvovat na kole, což je asi na 10 dní, či pěšky na více jak měsíc. Kdo chce získat osvědčení, musí putovat alespoň posledních 100 km pěšky, na koni nebo 200 km na kole. Celá pouť má 800 km. [6]

1.3.9 Ostatní možné aktivity Mezi outdoorové sporty ještě patří: jízda na koni, skalní slaňování, orientační běh, jízda na in-line bruslích, speleologie, paragliding, seskok padákem, rybolov a jiné.

1.4 Outdoorové aktivity pro zaměstnance Outdoorové aktivity slouží také často pro zaměstnance firem, kde je jejich účast na těchto programech odměnou za vykonanou práci. Zaměstnavatelé jim umožní absolvovat tento druh aktivity a zároveň očekávají stmelení kolektivu, lepší pracovní nasazení a dobrou náladu při práci. Na našem trhu již řadu let existují organizace, které se zabývají outdoorovými programy. V novodobé historii můžeme zcela zřetelně vysledovat dva proudy využívání outdoorových aktivit

–

pro výchovu (zejména mládeže) a pro rekreaci (zejména

zaměstnanců firem).

21


Pobyt, hry a sporty v přírodě a celkový pobyt v přírodě se staly neodmyslitelnou částí dnešní doby. Slouží nejen jako cíl sám o sobě, ale i jako prostředek osobního rozvoje, kde jde o jakousi formu odměny, kdy účastníci mají dobrý pocit za svoji odvedenou práci a svůj výkon. Pro potřeby těchto organizací vznikla řada konkrétních her a programů. Jsou zde podstatné dvě věci, jednak cenné pedagogické zkušenosti a velmi kvalitní přístup instruktora, při vedení a motivování účastníků. Velmi dobré je nasměrovat účastníky na vzpomínky spojené s letními tábory, či vysokoškolskými sportovními kurzy, obvykle jde o příjemné vlévání optimismu do žil. [14, s. 52]

1.4.1 Kořeny outdoorových aktivit v Čechách Impuls k raketovému rozvoji mnoha oblastí výroby, obchodu i služeb přinesla do naší země listopadová revoluce roku 1989, která umožnila nasměrovat osobní aktivitu lidí do sféry soukromého podnikání a otevřela kontakty se světem za „železnou oponou“. Zásadní význam měla i pro vznik specifické disciplíny na poli vzdělávání a péče o zaměstnance – outdoorového tréninku pro firemní týmy. Bylo by však hrubou chybou se domnívat, že kurzy a další akce, s nimiž se dnes běžně setkáváme, byly převzaty ze zahraničního prostředí a beze zbytku přeneseny na náš trh. Využívání outdoorových programů pro výchovu i rekreaci má totiž v českých zemích obrovskou tradici. Některé původní české přístupy jsou v celosvětovém měřítku jedinečné a uznávané. Vedle zahraničních vzorů tak nově vznikající disciplínu zásadním způsobem ovlivnily i domácí zkušenosti. [14, s. 50]

1.4.2 Prázdninová škola Lipnice Tento fenomén lze označit za kolébku moderního českého outdoorového vzdělávání. PŠL vznikla v osmdesátých letech 20. století pod křídly státem kontrolované jednotné mládežnické organizace. Stěžejními hodnotami byly individualita, vyniknutí, aktivita, osobní odpovědnost za sebe a svůj rozvoj a kreativita. Kurzy využívající širokého spektra činností s výrazným podílem outdoorových programů poskytovaly zrcadlo sebepoznání, učily spolupráci ve skupině a prověřovaly schopnost přirozeného vůdcovství. Duchovním otcem a protagonistou Prázdninové školy Lipnice byl

22


psycholog Allan Gintel, který kolem sebe soustředil tým výjimečných lidí z nejrůznějších oblastí společenské praxe (pedagogů, psychologů, řídících pracovníků, výtvarníků i schopných a aktivních studentů), ke spolupráci zval významné osobnosti kultury i vědy. S lehkou nadsázkou lze říci, že kdo dnes v Česku působí jako profesionál v oblasti outdoorového tréninku, buď prošel Prázdninovou školou Lipnice, nebo jej tento směr výchovy zásadně ovlivnil. Díky svému jedinečnému know-how a kontaktům se světově nejznámější outdoorovou organizací – Outward Bound – se Prázdninová škola Lipnice stala i zakladatelem první české profesionální firmy nabízející outdoorové kurzy pro firemní klientelu (Outward Bound – Česká cesta). [14, s. 52]

1.5 Současné organizace zabývající se outdoorovými aktivitami Organizace v České republice vznikaly po roce 1990. Většina z nich funguje do dneška. Vybudovaly si tradici a úspěšně zaplňují své místo na trhu. Pro představu jsem uvedla velmi známé a úspěšné firmy.

1.5.1 Česká cesta Tato společnost vznikla v roce 1993 a jako první uvedla na vzdělávací trh v České republice outdoor management training – metodu využívající herní principy a specifické pohybové aktivity v přírodě jako zdroj zkušeností a poznání. [15] Společnost Outward Bound – Česká cesta rozvíjí firmy, týmy a jednotlivce. Ve spolupráci s klienty vytváří řešení, která vedou k naplnění jejich potřeb v oblasti procesů, vzdělávání a motivace. Základem práce této společnosti je aktivní přístup a respekt. Účastníky vytrhují ze známého prostředí a nabízejí neobvyklé, originální situace a výzvy, které přímo „útočí“ na zónu jejich komfortu. V bezpečných, ale náročných modelových situacích, diskusích, soutěžích, kreativních, konstrukčních a dalších úkolech, prověřují a rozvíjejí odpovědnost, sebedůvěru, spolupráci a schopnost efektivní komunikace, respekt a toleranci, učí sociálním dovednostem a vyzývají k aktivnímu přístupu k vlastnímu životu, k pracovnímu prostředí a ke společnosti, kterou spoluvytvářejí. Každý program

23


je originální a vzniká přímo „na tělo“ konkrétnímu pracovnímu týmu či skupině účastníků podle jejich specifických témat, cílů, potřeb a přání. [16]

1.5.2 Adventura Firma, zabývající se firemními zážitkovými kurzy od roku 1996. Produkty jsou na jedné straně zážitkové vzdělávací kurzy zaměřené na rozvoj jednotlivců i týmů a na straně druhé zábavné, sportovní a společenské akce pro firemní kolektivy. Atraktivním přínosným prostředím pro tyto druhy kurzů je „outdoor“. Každý realizovaný kurz je originálem „na klíč“. Veškeré projekty realizujeme s ohledem na požadavek dobrovolnosti. Adventura je členem Profesního sdružení pro zážitkové vzdělávání. [17]

1.5.3 Firemní programy.cz Společnost vznikla v roce 1994, avšak outdoorovým programům se začala věnovat o dva roky později. V následujících letech se outdoorový záběr rozšířil. Tato společnost spolupracuje se zahraničními partnery na tvorbě outdoorových programů. Cílem společnosti je naprostá profesionalita, sledování cílů zákazníka a maximální míra zajištění, vysoká kvalita poskytnutých služeb. [18]

1.5.4 Outdoor and Training s. r. o. Je výhradně českou společností. Na trhu úspěšně působí od roku 1993. Základním krédem této společnosti je lidskost, přirozenost, kvalita, spolehlivost, upřímnost a možnost volby. Program je určený k vytržení účastníka ze známého prostředí a nabízí neobvyklé, originální výzvy. Programy jsou většinou požádány za odměnu pro zaměstnance firem nebo jako bonus pro zákazníky. Mohou probíhat samostatně nebo jako doprovod školení či prezentace. [19]

1.6 Outdoor, vytvoření programu Cílem této práce je vytvoření programu pro zaměstnance firem, z tohoto důvodu je třeba uvést základní poznatky, které organizátor k vytvoření takovéhoto programu potřebuje.

24


Jedná se zejména o to, jak se správně chovat k účastníkům dané akce, jak je motivovat, jak jim zpříjemnit pobyt a v každém okamžiku je zaměstnat. To, zda budou či nebudou naplněna očekávání účastníků i sponzorů programu, ovlivňuje do značné míry také lektor a jeho schopnosti při práci s lidmi.

1.6.1 Specifika vzdělávání dospělých „Nikoho nemůžete nic naučit. Můžete mu jen pomoci, aby to pro sebe objevil.“ (Galileo) Účastníky outdoorových kurzů pro firemní týmy jsou dospělí lidé širokého věkového rozpětí, často manažeři středních a vyšších úrovní, generální ředitele nevyjímaje. Mají za sebou určitou část produktivního života – vystudovali školu, vstoupili do profesionální praxe, odvedli větší či menší podíl práce, dosáhli výsledků a jistého postavení. Zkušenosti pochopitelně mají i v soukromém životě. Není proto divu, že zpravidla získali jistou míru sebeúcty a sebevědomí, disponují širokým spektrem odborných i manažerských zkušeností, v praxi si mnohokrát ověřili výhodnost či nevýhodnost některých postupů, leckteré přístupy se pro ně staly rutinou, zažitými stereotypy. Na kurz jedou z popudu zaměstnavatele. Přestože kurz obvykle probíhá v pracovních dnech (nebo alespoň z převážné části), bere účastníkům jejich soukromý večerní čas určený pro rodinu. Kurz jim nabízí odreagování od práce, stmelení kolektivu a zážitek. Ne každý však toto rád přivítá. Proto je zde nejdůležitějším prvkem motivace účastníků. Získat jejich zájem a pozornost.

Existuje také jednoduché matematické vyjádření: e = Q . m e – efekt kurzu Q – kvalita programu m – motivace účastníků Čím větší motivace, tím větší efekt. A naopak, byla-li by motivace účastníků nulová, může tým expertů spolu s odpovědnými pracovníky zadavatele měsíce vytvářet vynikající program, nejlepší lektoři pak mohou předvádět špičkové výkony a kurz 25


stejně nikomu nic nepřinese. O důvěru a motivaci účastníka musí každý lektor bojovat. Dobrý výsledek předurčuje efekt celého programu. Pro získání zájmu o program a podporu motivace účastníků je proto klíčové, aby od prvních okamžiků cítili, že kurz může být pro ně osobně užitečný, že směřuje k naplnění jejich vlastních potřeb a že jsou doslova osobně zainteresováni na výsledku. Důležité pro práci lektora na kurzu je získání a udržení motivace a zájem klientů. Musí se před kurzem seznámit s prostředím a situací klientů a pochopit podstatu jejich práce. Na kurzu pak musí vědomě pracovat s jejich zkušenostmi. Ptát se na ně, doplňovat je, rozvíjet a případně usměrňovat. [14, s. 20-21]

1.6.2 Proč využít outdoorový typ programu? Rozšíření osobních obzorů odlišnými zkušenostmi – v nevšedním outdoorovém prostředí se mohou účastníci lépe odreagovat od stereotypního prostředí firmy, v průběhu outdoorových her zažijí zábavu a navíc mohou srovnat sami sebe s ostatními členy týmu, s dříve nabytými zkušenostmi a osvojenými modely chování. Nalezení paralel mezi modelovou aktivitou či hrou a běžnými situacemi pracovního dne – zobecnění funkční postupy, které si členové týmu vyzkoušeli a mají zažité během programu, mohou reálně aplikovat a využít v praxi. Rozmanitost – pro to, aby pracoval tým efektivně je důležité, aby každý člen týmu nalezl svoji roli, porozuměl rozdílům mezi lidmi a pochopil přínos týmové práce. Meta–učení – tým se učí na základě zažití společného dobrodružství a následně zhodnocením své aktivity, zpětné vazby od skupiny pod vedením instruktora. Intenzita, v jaké se dané téma prodiskutují v přírodním prostředí, je větší než jaká se obvykle objevuje ve firmě. Důraz na rovnocennost - při plnění úkolů jsou navozovány takové situace, při nichž jsou si všichni účastníci rovni a klasická firemní hierarchie dočasně neplatí. Všichni se stávají součástí týmového procesu, který po účastnících vyžaduje zapojit své autentické schopnosti proti pouze zažitým dovednostem z pracovního prostředí.

26


Podpora riskování a dobrodružství – úkoly umožňují účastníkům riskovat, vyzkoušet si nové role a chybovat bez jakéhokoli nebezpečí. Každý má právo výběru, zda zůstane ve své „komfortní zóně“ či projeví své skryté schopnosti. [20]

1.6.3 Pilíře outdoorového programu Outdoorový program je konkrétní forma zážitku, specifikum spočívá ve výrazném uplatnění aktivit v přírodě, které slouží jako onen výchozí zážitek, jenž je následně využívá ve využitelnou zkušenost. Účastníky na kurzech čeká spousta dobrodružství, kde se mohou setkat s iniciačními hrami, skupinovými kreativními či konstrukčními úkoly, lanovými překážkami, outdoorovými sporty – skalním lezením, raftingem, orientačním během a s řadou dalších aktivit. Outdoorová aktivita má zcela reálnou podobu s reálnými důsledky. V lese je třeba najít kontrolní bod. Kdo se zmýlí, zabloudí, a další hodinu může v chladu a dešti pátrat po správné cestě zpět. Skupina staví vor z barelů a klád, na němž se vzápětí plaví přes jezero. Je-li práce nekvalitní, vor se rozpadne a aktéři se ocitnou na konci října v chladné vodě. Proto se každý snaží najít hlavní příčinu chyby a snaží se, aby se již tato chyba nikdy neopakovala. Převážná většina aktivit na kurzech má povahu týmového úkolu, při jehož řešení vstupují účastníci do interakce s ostatními členy skupiny. Každý úkol se stává modelovým příkladem spolupráce skupiny a fungování každého jednotlivce v ní. [14, s. 28]

1.6.4 Outdoor jako zábava a odpočinek Cílem těchto aktivit je zejména odpočinek – aktivní odpočinek spojený se zábavou, uvolněním a příjemnými pocity. Důležitá je fyzická i duševní regenerace a posílení kondice a vitality do dalšího období běžného pracovního života. Kromě možnosti neformální komunikace jsou tyto akce určeny především ke kompenzaci pracovního zatížení svých zaměstnanců. Jde o to odměnit zaměstnance formou zábavy – v průběhu zábavných a netradičních aktivit poznat lépe sami sebe a své často netušené schopnosti. [20]

27


1.6.5 Zážitek a zkušenost „Zkušenost není to, co se vám přihodí, zkušenost je to, co uděláte z toho, co se vám přihodí.“ (Aldous Huxley) Zážitkové učení je založeno na osobní aktivitě účastníka kurzu. Primární je jeho zážitek vznikající při aktivním řešení nejrůznějších úkolů, reálných i modelových. Následnou reflexí (zhodnocením a zobecněním), obvykle usměrňovanou pedagogem, se zážitek transformuje do podoby v praxi využitelné zkušenosti. Snad každý si v dětství sáhl na horká kamna, nechal si přimrznout jazyk ke kovové klice či k zábradlí. To si každý člověk velmi dobře pamatuje a svůj pošetilý čin nikdy neopakuje. Tím totiž člověk získává silnou osobní zkušenost, která usměrňuje v dalším chování. [14, s. 16-17]

1.6.6 Pestrost programu Nikdo z nás není dokonalý a bez slabin. Ostatně i Achilles měl svoji zranitelnou patu. Na druhé straně každý může najít oblast, v níž bude skupině užitečný nebo dokonce výjimečný. V rámci kurzů je proto třeba nabízet takovou škálu aktivit, aby se každý účastník mohl alespoň v některé činnosti cítit úspěšný a nejlépe, aby si doslova užil pocit zářící hvězdy. Outdoorové kurzy nabízejí změnu zažitého rámce. Přinášejí nové podoby, kdy se upouští od hotelových komplexů. Je zde snaha účastníka vytrhnout z prostředí kanceláří a továrních hal. Proto je zde příroda jako nové pozadí. Příroda přivádí člověka do skalních oblastí, lesů, na horské louky a řeky. Vystavuje přírodním vlivům, slunci,větru i dešti. Přináší reálné nebezpečí zabloudění a nepohodu spojenou s hledáním cesty. Člověka staví před přirozené výzvy, např. v podobě skalních stěn, jeskyní či peřejí vodních toků. Zde, na hony vzdáleni pracovní i domácí realitě, se zde účastník ocitá v „jiném světě“. Lidé jsou zde více zranitelnější, protože je to přirozeně jiné a neznámé prostředí, ve kterém se neumějí chovat podle zažitých životních póz. Ale zároveň díky této zranitelnosti je účastník otevřenější novým zkušenostem a poznáním. Čím více je účastník vzdálen svému pohodlí, tím lépe se cítí v přírodě. [14, s. 34, 39-40]

28


1.6.7 Respekt k osobnosti účastníků Potřeba sebeúcty je jednou ze základních potřeb člověka. Všichni chceme, abychom si mohli sami sebe vážit. Respekt a úcta ostatních nám v tom zásadní měrou pomáhají. Naopak útoky na naši důstojnost nás zraňují a ponižují. Jejich původce považujeme za nepřítele a máme tendenci buď s ním bojovat, nebo před ním utéct. Rozhodně však s ním netoužíme spolupracovat, případně od něj přijímat rady. V prostředí kurzů je velmi důležitý partnerský přístup a pozitivní zpětná vazba. Každý lektor by měl ke svým klientům přistupovat s respektem a s úctou. Měl by je chápat jako odborníky v jejich oboru, jimž přichází nabídnout své zkušenosti a pomoci jim odhalovat nové poznatky. Měl by se snažit nahlédnout do jejich světa a pochopit jejich potřeby. Účastníky motivuje úspěch, splnění úkolu. Kromě prosté okamžité radosti podporuje sebevědomí a sebeúctu. Je proto vhodné volit náročnosti úkolu a programu tak, aby byl dosažitelný, avšak s vypětím všech sil. Snadno dosažitelné cíle člověka totiž k úsilí neprovokují a jejich splnění k pocitu uspokojení a posílení sebeúcty nepřinášejí. [14, s. 23-24] 1.6.8 Osobní důvěryhodnost lektora a jeho řemeslo Úspěch každého kurzu stojí na osobnosti konkrétního lektora, na tom, zda dokáže zaujmout publikum a zjednat si respekt účastníků akce, aby následně přijali program a zkušenosti, které jim nabízí. Díky lidské zralosti může zachovávat potřebný odstup i ve vypjatých a konfliktních situacích, ale hlavně sloužit potřebám skupiny, nikoliv svým vlastním touhám po exhibici a manipulaci s druhými. „Lektorské řemeslo“ v sobě zahrnuje velké množství dílčích vědomostí a dovedností, kterým se lektor musí naučit, stejně jako švec naučit šít boty. Hlavní z nich jsou: » technické zvládnutí základů outdoorových sportů, např. orientační běh, skalní lezení... » dovednosti spojené s jejich přípravou pro užití na kurzech (zajištění lezeckých cest, stavba překážek, příprava trasy orientačního běhu), » znalost principů a pravidel týmových úkolů a strategických her, » znalost komunikačních a kreativních programů, prezentační dovednosti, » znalost bezpečnostních pravidel a umění poskytnout první pomoc při úrazech. [14, s. 26, 120]

29


2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Vytvoření vlastního programu Tato část práce se zabývá výběrem místa a návrhem trasy outdoorového programu, který je situován v přírodě, včetně letáku, který má zaujmout a nalákat potenciální účastníky programu a celou akci propagovat.

2.1.1 Výběr místa a termínu uskutečnění Jako místo konání programu Cestou Templářů, loupežníků a návštěva tamních zřícenin… aneb jak voní minulost (pracovní název Cestou Templářů) byla zvolena údolí protékaná řekami Jihlavou a Oslavou na Ivančicku. K tomuto místu mám osobní vztah, je tu krásná a čistá příroda. Všude spousta skal, zřícenin a člověk je tu daleko od civilizace. Musí se zde spolehnout sám na sebe a na přírodu. Proto jsem právě zde chtěla vytvořit trasu pro potenciální účastníky outdoorového programu. Myslím si, že by se jim tento kraj mohl líbit. Je zde i možnost sportovního vyžití v areálu pod zříceninou Templštejn, kde lze využít fotbalové a volejbalové hřiště. Trávník je zde udržován. Program je vhodné uskutečnit v období od začátku dubna až po konec srpna. Noci už nejsou tak chladné a cesta vede převážně lesem, takže pochod i v teplých dnech je snesitelný. Proto je pobyt v přírodě v tomto čase nejlepší volbou.

2.1.2 Turisticky zajímavá místa na Ivančicku Na Ivančicku, kde bude probíhat program Cestou Templářů, se nachází řada kulturních a historických zajímavostí. Jde převážně o památky ve městě Ivančice, Řeznovice a okolní zříceniny.

Expozice Vladimíra Menšíka v Ivančicích Expozice byla otevřena v Ivančicích 9. října 1999 k nedožitým 70. narozeninám slavného herce a významného ivančického rodáka. Nyní je přemístěna do nových

30


prostor historické budovy Památníku Alfonse Muchy. Je sestavena z osobních věcí, rodinných fotografií, dokumentů, např. školních vysvědčení, a také fotografií z mnoha filmů, ve kterých známý herec účinkoval. Po celou dobu prohlídky nás provází hlas tohoto nezapomenutelného komika, baviče, konferenciéra a především skvělého herce. Expozice je opravdu hezká, řekla bych velmi trefná a originální. Vstupenka z expozice je v Příloze D. V blízkosti Ivančic, u obce Hlína se nachází rozhledna Vladimíra Menšíka. Telefonní kontakt v případě návštěvy: 723 095 552 (pan Dostalý nebo pan Ing. Pacholík). [21]

Expozice Alfonse Muchy v Ivančicích Expozice A. Muchy byla slavnostně otevřena 24. července 2003, v den 143. výročí umělcova narození. Nachází se v nově zrekonstruované renesanční budově (tehdy okresní soud), v jejímž zadním traktu se Mucha 24. července 1860 narodil. Kromě Muchovy tvorby a jeho drobných osobních předmětů jsou zde umístěny dvě kopie pamětních desek, které město Ivančice darovalo Paříži a New Yorku u příležitosti 60. výročí Muchova úmrtí a 140. výročí jeho narození. [22] Pozn.: Obě expozice v Ivančicích jsou otevřeny celoročně.

Řeznovice – románský kostel sv. Petra a Pavla Vznik je vymezen rozpětím let 1120 – 1150. Dochovaný kostel je pozoruhodnou stavbou. K centrálnímu čtvercovému prostoru jsou přiřazeny ze tří stran apsidy. Stavba je provedena z přesně pravoúhle tesaných pískovcových kvádrů. K původní románské stavbě byla po roce 1650 přistavěna chrámová loď. Nejstarší zachovanou částí interiéru je presbytář z roku 1150. V baroku byla roku 1894 na západní straně lodi přistavěna sakristie. K pozoruhodnostem kostela patří také náhrobní kameny, jež v hlavní lodi je kámen dcery kameníka Rida, kterého je možno uvést do rodových vztahů s královským architektem a kamenickým mistrem Benediktem Ridem (Rejtem), který byl architektem Vladislavského sálu v Praze, autorem dostavby chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Kostel kolem roku 1300 náležel řádu templářů. [23]

31


Sama jsem si povšimnula při návštěvě tohoto kostela zajímavosti, kde vlevo od hlavního vchodu je umístěn čtvercový kámen s vtesaným, dutým templářským křížem.

Zřícenina hradu Templštejn Hrad byl postaven na skále nad řekou Jihlavou již z názvu vyplývajícími Templáři. Pochází z konce 13. století. Neobvyklá stavební podoba hradu je kladena do souvislosti s anglickou architekturou. Bohužel po upálení význačných představitelů templářů v r. 1310 skončilo působení templářů na Templštejně. Okolo poloviny 14. století náležel pánům z Lipé. K strategické ochraně hradu byla vybudována v polovině 15. století štítová zeď. Měla chránit hrad především před přímým účinkem dělostřelby. [24] Tato zeď byla postavena r. 1470 jako mohutná stavba, 70 m dlouhá, 5 m silná a až 10 m vysoká. Zeď však nebyla dokončena, a proto své poslání nesplnila. Přesto zůstala dokladem typické ochrany hradu v 15. století a dodnes patří k nejmohutnějším stavbám tohoto druhu u nás. [25] Zajímavostí je především fakt, že hrad Templštejn nebyl nikdy dobyt, avšak zanikl zřejmě po velkém požáru, který se datuje od první poloviny 16. století. Dnes je Templštejn pouze zříceninou se zbytky příkopů, hradebních zdí, gotické kaple a rozsáhlých valů, přesto si však zachoval svou specifickou tvářnost. [24] Templštejn je někdy také nazýván Templštýn.

Templáři a templářský řád Řád templářů byl největším a nejmocnějším křesťanským rytířským řádem středověku. Řád byl založen roku 1118 či 1119 jako důsledek první křížové výpravy do Svaté země. Úkolem řádu bylo pomoci chránit nově založené Jeruzalémské království proti nepřátelským muslimským sousedům a zajistit bezpečnost pro zástupy poutníků z Evropy, putující do Jeruzaléma po jeho obsazení. Jejich odznakem byly bílé pláště, doplněné záhy o typické červené kříže. Ve výzbroji měli většinou meč a štít ve tvaru erbu.

32


Na pečeť si nechali vyrýt dva jezdce na jednom koni, což symbolizovalo chudobu a službu. Řád dostal jako své sídlo mešitu Skalní chrám, stojící v místě, kde stával dříve Šalamounův chrám. Z latinského výrazu pro chrám templum pochází také název řádu. Řád se poprvé objevil v Čechách v roce 1232. Jejich sídlem byl kostel sv. Vavřince v Praze. Mimo Prahu působili také v Uhříněvsi nebo v moravských Čejkovicích a Jamolicích – jež jsou právě nedaleko od Templštejna. [26]

Kraví Hora Hrad byl založen v polovině 14. století. Hrad byl spíše tvrzí, uvádí historikové. Osudy Kraví Hory byly pohnuté. Na počátku 15. století hradní posádka neblaze proslula loupežemi po širokém okolí. Hrad zanikl někdy po roce 1440. Později si loupežníci pozůstatek hradu vzali opět za své. Z hradu se do dnešní doby dochovala polovina věže, která dnes dominuje celému areálu. Dále jsou patrné pozůstatky hradebního zdiva a nároží hranolové bašty v západní hradbě. [27]

Lamberk Jihozápadně od vsi Březník, na příkrém a protáhlém ostrohu při levém břehu řeky Oslavy se dochovaly nepříliš výrazné zbytky hradu Lamberka. Lamberk se nachází na zalesněném skalnatém ostrohu, zvedajícím se jen asi 20 m nad řekou, v místech ostrého říčního meandru. [25] Prvním majitelem byla vladycká rodina z Miroslavských Knínic, mající v erbu kozí hlavu. Hrad se datuje od r. 1360. Majitelů se na hradě vystřídalo nespočetně. Velkou zajímavostí je však jistý vlastník jménem Jan Sokol, jež se proslavil jako smělý válečník ve vojsku polského krále Vladislava II. Jagellonského, kam vstoupil i Jan Žižka z Trocnova. 15. července 1410 se pak zúčastnil významné bitvy u Grunwaldu. Lamberk byl chvíli ve vlastnictví Sokolova syna, jež byl známý z loupežnických výprav. Od té doby se zde opět vystřídala řádka majitelů. Lamberk byl asi rozbořen moravskými stavy po husitských válkách ve 40. letech 15. století jako svobodný hrad. [28]

33


2.1.3 Harmonogram jednotlivých dní

1 den: Ivančice – Templštejn (cca 7 km) ◦ doprava do města Ivančice ◦ návštěva místního kostela a pro zájemce expozice Vladimíra Menšíka nebo Alfonse Muchy ◦ Ivančice-Řeznovice – autobusem MHD – v Řeznovicích kostel sv. Petra a Pavla ◦ Řeznovice-Hrubšice (1,6km) – pochod – v Hrubšicích zámeček a posezení v místní hospůdce, rozdělení úkolů a první seznamovací hra ◦ Hrubšice-Templštejn (5 km) – pochod – cesta podél řeky Jihlavy ◦ nocleh na Templštejně 2. den: Templštejn – Lamberk (15km) ◦ brodění se přes řeku ◦ zřícenina hradu Kraví Hora ◦ nocleh na Lamberku

3. den: Lamberk – Náměšť nad Oslavou a cesta domů (7km) ◦ těžko schůdný terén ◦ řetězová cesta podél řeky ◦ Totemová stezka ◦ dobrovolná návštěva zámku v Náměšti

Den

Trasa

Počet km

1. den

Řeznovice - Templštejn

6,6 km

2. den

Templštejn - Lamberk

15 km

3. den

Lamberk - Náměšť n. O.

7 km

celkem

Řeznovice-Náměšt n. O.

28,6 km

Tabulka č. 1 - délka tras

34


2.1.4 Propagační leták

Cestou Templářů, loupežníků a návštěva tamních zřícenin… aneb jak voní minulost

Každý jistě zná ten pocit, kdy prochází dosud neznámým místem a vnímá časový prostor…. Kdy dýchá atmosféru současnosti a zároveň cítí vůni starých dob…. Cítíte kroky minulosti a v patách máte přítomnost…. Čeká vás cesta poznání, cesta dobrodružství a především cesta, kde každý je sám sebou, kde překonává nejen své síly, ale právě i tu zlomyslnou obavu z dálavy…

Jde o program určený především zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům, který je formou odměny za vykonanou práci. Dozvíte se, kdo byli Templáři, proč byl jejich hrad Templštejn nedobytný, proč Kraví Horu obývali loupežníci a kdo z majitelů Lamberka bojoval s Janem Žižkou… Máte již za sebou spaní pod širým nebem, rozdělávání ohně za deště a brodění se přes řeku? Pokud ne, jste na nejlepší cestě zažít dobrodružství….

S dobrou náladou v srdci, s chutí po dobrodružství v mysli, s napětím a očekáváním v batohu člověk dojde třeba i na konec světa…

35


1 den: Ivančice – Templštejn (cca 7 km) ◦ doprava do města Ivančice ◦ návštěva místního kostela a pro zájemce expozice Vladimíra Menšíka nebo Alfonse Muchy ◦ Ivančice-Řeznovice – autobusem MHD – v Řeznovicích kostel sv. Petra a Pavla ◦ Řeznovice-Hrubšice (1,6km) – pochod – v Hrubšicích zámeček a posezení v místní hospůdce, rozdělení úkolů a první seznamovací hra ◦ Hrubšice-Templštejn (5 km) – pochod – cesta podél řeky Jihlavy ◦ nocleh na Templštejně 2. den: Templštejn – Lamberk (15km) ◦ brodění se přes řeku ◦ zřícenina hradu Kraví Hora ◦ nocleh na Lamberku

3. den: Lamberk – Náměšť nad Oslavou a cesta domů (7km) ◦ těžko schůdný terén ◦ řetězová cesta podél řeky ◦ Totemová stezka ◦ dobrovolná návštěva zámku v Náměšti

Obr.1 – Templářský rytíř [29] Obr.2 – ohořelý list papíru Obr.3 – táborový oheň

36


2.2 Testování vytvořeného outdoorového programu Cestou Templářů Trasa dopravním prostředkem: vlakem z Velkého Meziříčí do Ivančic, z Ivančic do Řeznovic MHD a z Náměště nad Oslavou vlakem zpět do Velkého Meziříčí. Pěší trasa: Řeznovice, Hrubšice, Templštejn (viz. Příloha C1), Senorady, Kraví Hora, Lamberk (viz. Příloha C2), Náměšť nad Oslavou (viz. Příloha C3) Mapy jsou uvedeny v Příloze C.

2.2.1 Testovací skupina účastníků Jako testovací skupinu jsem si zvolila své známé, ne všichni se však mezi sebou znali. Pokusila jsem stmelit celou skupinu a vytvořit tak bezesporné putování. Záměrně jsem si vybrala své známé, protože jsem očekávala, že jejich reakce v průběhu akce budou spontánní. Tímto jsem mohla objektivně zjistit, zda-li se jim program líbil a jak se s danými situacemi dokázali vypořádat. Putování jsem pojmenovala Cestou Templářů, loupežníků a návštěva tamních zřícenin… aneb jak voní minulost. Tento název byl použit záměrně s tím, že templáři a loupežníci jsou v této lokalitě často spojováni s místními zříceninami. Tuto trasu jsem již absolvovala potřetí. Myslím si, že je dobré, když si budoucí průvodce určenou trasu projde vícekrát. Má pak lepší orientační schopnosti a ví, co může od dané oblasti očekávat.

2.2.2 Zvolená trasa Místo odjezdu je zvoleno podle místa pobytu účastníků. Testovací skupina je z okolí Velkého Meziříčí, proto je trasa situována z tohoto města. Vlakový spoj, datum 10. dubna 2009 nástupní místo

příjezd

Velké Meziříčí

odjezd

číslo vlaku

5:00

Os 24923

Náměšť nad Oslavou

5:45

6:12

Os 4805

Střelice

6:53

7:06

Os 4402

Moravské Bránice

7:21

7:28

Os 14412

Ivančice

7:39

76 km / 2 hod 39 min Tabulka č. 2 - vlakový spoj příjezd [30]

vzdálenost / čas

37


Vlakový spoj, datum 12. dubna 2009 nástupní místo

příjezd

odjezd 16:53

číslo vlaku Os 4816

Studenec

17:01

17:05

Os 24914

Velké Meziříčí

17:46

vzdálenost / čas

30 km/52 min

Náměšť nad Oslavou

Tabulka č. 3 - vlakový spoj odjezd [30]

2.2.3 Průběh testované trasy Den první: Ivančice - Templštejn Sraz na náměstí u kostela s účastníky. Krátké seznámení, které začíná a končí u podání rukou. Jsem názoru, že nejlepší seznámení se uskuteční až během cesty. První zastávkou a zároveň prohlídkou je ivančický kostel Nanebevzetí panny Marie. Účastníky jsem záměrně zavedla k vývěsce, kde se nachází fotografie dvou lidí, kteří mají na zádech batůžky, v rukou turistické hole a před sebou krásný cíl, hory. Pod touto fotografií je napsáno: „ Jak krásné je vyjít si do světa a mít v batohu radost“. Autor citátu: Roland Leonhardt. A tímto jsme se řídili po celou dobu našeho putování. Následně po všeobecné domluvě jsem navrhla možnost prohlídky expozice Vladimíra Menšíka (viz kapitola 2.1.2) nebo Alfonse Muchy. (viz kapitola 2.1.2) Většina se rozhodla pro expozici první, tedy pro návštěvu pana Menšíka. Poté jsme se s městem rozloučili a před námi byl asi dvanáctikilometrový pochod. Cesta do Alexovic a následně Řeznovic. Alexovice jsou ještě částí města Ivančice. Cesta byla poněkud nepříjemná kvůli teplotním rekordům v měsíci dubnu a také proto, že jsme museli jít podél silnice, jelikož v této oblasti je průchod kolem řeky špatně schůdný, v některých

místech

nepřístupný.

Počítala

jsem

s možnými

komplikacemi

a nepříjemnou délkou pochodu po místní komunikaci, tudíž jsem měla náhradní plán, a to přepravu místní MHD do Řeznovic. Doprava tu jezdí po 10 minutách. Zastávku jsme míjeli na konci Ivančic u vlakového nádraží. Jelikož v poledních hodinách vysvitlo slunce a bylo velké teplo, rozhodla jsem se pro přepravu autobusem. Nechtěla jsem, aby to některé účastníky ze začátku otrávilo, a aby se vyčerpali hned první den. Některým se

38


to zprvu moc nelíbilo, ale nakonec mi dali zapravdu, že by to někteří nemuseli zvládnout. Při příjezdu do Řeznovic (viz kapitola 2.1.2) jsem volala paní Řezáčové (s níž jsem byla domluvená týden dopředu). O této paní jsem se dočetla na internetu, kdy v případě návštěvy místního kostela musím zavolat právě jí a ona nás v jakoukoli dobu provede. Učinila jsem tak a návštěva stála opravdu za to. Zdrželi jsme se více než hodinu. Pokračování ve směru Hrubšice. V této vsi nás čekal první výletní hostinec, který je součástí renesančního zámečku, nyní v rekonstrukci. Po zkušenostech s vyčerpáním po náročné cestě vím, že dobře vychlazeném pivo může zvednout náladu a pustit do žil novou energii. A taky se tak stalo. Zde jsme se poprvé více sblížili a já mohla účastníky seznámit s jejich povinnostmi. Podle mého názoru je velmi důležité, aby se člověk cítil dobře po celou dobu účasti a také, aby byl za cestu a její průběh zodpovědný. Proto jsem rozdělila činnosti, za které ponese každý účastník odpovědnost po celou dobu a bude kdykoli připraven a k dispozici. Požádala jsem číšnici, aby mi dala párátka. Nalámala jsem je na různé velikosti a připravila k možnosti tahání úkolů. V první řadě jsem přidělila starost o kotlík určený k přípravě jídla na otevřeném ohni. Další věcí byla lékárnička, která se stále musí kontrolovat, aby nic nechybělo, aby byla v suchu v případě deště atp. Mezi zodpovědnosti jsem také přidělila dva úkoly, a to první, kdy měla dotyčná osoba vyhledat vhodné místo pro nocleh, pohodlné a v rámci možností bezpečné, a druhý, jehož cílem bylo udržování dobré nálady. Po rozdělení úkolů jsme se vypravili k našemu cíli podél řeky Jihlavy. Po cestě jsme potkali stádo ovcí, míjeli krásné skály, které jsou vztyčeny nad řekou, procházeli jsme Biskoupskou hadcovou stepí, avšak známější je nedaleká Mohelenská hadcová step. Oblast, kterou jsme procházeli se nazývá Střední Pojihlaví. Z Hrubšic k Templštejnu je to přibližně 5 km proti proudu řeky Jihlavy po červené turistické značce. Nedaleko je ves Biskoupky, kde se narodil Vítězslav Nezval. Cestou jsme se brodili v řece, protože bylo stále tepleji. V podvečer jsme přišli do areálu, který leží v těsné blízkosti samotné zříceniny Templštejn (viz kapitola 2.1.2). Zakotvili jsme, zde měl být náš první nocleh. Od majitele areálu, pana Stehlíka, jsem měla slíbeno, že můžeme přespat v areálu na trávníku. Nabídla jsem však účastníkům možnost přespání přímo na zřícenině. Někteří se obávali a měli strach. Ale touha po dobrodružství byla větší než strach a nakonec souhlasili úplně všichni. Byli jsme velmi hladoví, tak jsme se nejprve najedli v areálu.

39


Náš vrchní „kotlíkář“ se postaral o oheň v místním tábořišti a s pomocí ostatních připravil jídlo, fazole s rajským protlakem. Po jídle následoval výstup na samotnou zříceninu po žluté turistické značce. Šlo o velmi náročný terén, táhlý kopcovitý a vrchol v nedohlednu. Asi po třicetiminutovém stoupání jsme spatřili před sebou velkou hradební zeď, stále to však nebyl hlavní palác bývalého hradu. Ale cesta k samotnému vrcholu netrvala dlouho. Čekal na nás krásný výhled do údolí a ještě mnohem dál. Podařilo se nám zdolat krásu tamního kraje. Když jsem viděla výraz v obličeji účastníků, bylo to pro mě odměnou. Už se hodně stmívalo, a tak jsme si tedy ustlali přímo na vrcholu a čekali, co nám tato noc přinese. Byla chladná, ale všichni klidně spali. Podle kalendáře jsem věděla, že slunce bude vycházet v 6:21, proto jsem nastavila budík raději na šestou hodinu, abych účastníky nepřipravila o východ slunce. Později mi děkovali za tento zážitek.

Den druhý: Templštejn – Lamberk Brzy ráno jsme opustili areál a rozloučili se s Templštejnem. Po velkém výstupu nad údolí byli účastníci odměněni výhledem z rozhledny, jež nese název Velká skála. Později jsme míjeli další rozhlednu Na Babách. Odtud jsme se blížili k vísce Senorady, kde museli účastníci poprosit místní obyvatele, zda-li by nám mohli doplnit vodou naše prázdné PET lahve. Našim dalším cílem byla zřícenina hradu Kraví Hora (viz kapitola 2.1.2), pod kterou stojí Senoradský Mlýn, kde je soutok dvou řek, Oslavy a Chvojnice. Poblíž soutoku se nachází zřícenina hradu Levnov a Stařova zmola. Přechod přes Oslavu byl nutný po lávce a naše cesta pokračovala dále proti proudu řeky Oslavy. Zde byl nutný výstup do nejprudšího kopce v okolí, kde si někteří sáhli na dno svých sil a měli možnost zjistit co vydrží. Podél řeky Oslavy je příroda krásná a hlavně čistá. Aby účastníkům cesta lépe utíkala, následoval program her, které lze hrát i za chůze. Stoupání ke zřícenině Lamberk (viz kapitola 2.1.2), se zdálo v první chvíli nezdolatelnou překážkou. Neskutečné a vleklé stoupání vrstevnicovou stezkou, navíc za přítomnosti slunečních paprsků bylo více než náročné. Největší zklamání pro účastníky se dostavilo tehdy, když nás podle rozcestníku od Lamberku dělily pouhé 2 km. Bohužel ze zkušenosti vím, že jde o čtyři kilometry po velkých, nebezpečných srázech, které lemují cestu. Přesto jsme se na touto cestou vydali. Zde si celá skupina poprvé uvědomila, co dva kilometry navíc dokáží s člověkem udělat. Beznaděj a totální

40


vyčerpání všechny ovlivnilo po zbytek večera. Navíc Lamberk je velmi zpustošený, tudíž nebylo co obdivovat a též se blížila pozdní večerní hodina, proto jsme stihli najít pouze místa pro nocleh. Zde se však projevila snaha udržet dobrou náladu od tímto úkolem pověřeného účastníka. Lamberk byl domovem pro myši, všude jich bylo nespočet. Tuto noc jsem označila za velmi dobrodružnou s vypětím všech sil. Ráno Lamberk umožnil všem poodkrýt tajemství a my mohli nahlédnout z kopcovitého terénu do údolí a okolí. To bylo velkou odměnou za trmácení se do neskutečně dlouhých, náročných kopců.

Den třetí: Lamberk - Náměšť nad Oslavou Ke snídani jsem namazala chléb s taveným sýrem a na ten jsem posypala lístky smetanky lékařské místo pažitky. Bylo to výborné, ač někteří se tvářili nedůvěřivě. Do rána bylo velké vlhko, tudíž jsme spacáky snesli dolů k řece, a tam je na kamenech chvíli sušili. Cesta dolů byla velmi náročná. Nařídila jsem ranní hygienu, která proběhla v řece a odtud jsme se ubírali směrem k Náměšti. Šlo o nejromantičtější a nejdobrodužnější část pochodu, kde nás čekala velká množství balvanů a peřejnatý úsek Divoké Oslavy. Zde se musí po červené turistické značce po levém břehu řeky. Příjemným úkazem byla tzv. Totemová stezka, která tu vede. Jeden z totemů jsme měli možnost vidět. Dále následoval nejnáročnější úsek pochodu a to přechod po skalách za pomoci řetězů, které zde byly upevněny pro turisty. Poslední zastávkou byla Vlasákova hájenka, u které jsme odpočívali. Pro zajímavost: nedaleko se nachází rekreační tábor Policie ČR. Po příchodu do Náměště v odpoledních hodinách dostali účastníci na výběr ze dvou možností: buď se mohli rozjet do svých domovů či stihnout poslední prohlídku místního zámku, kde se např. natáčela pohádka Kouzelný měšec. V zámeckém parku je možné vidět 1000 let starý památný strom – „Žižkův dub“ s obvodem kmenu 10 metrů. Za zmínku stojí také barokní most přes řeku Oslavu z roku 1737, který patří k nejstarším zachovalým kamenným mostům u nás. Fotografie z outdoorového programu jsou obsahem Přílohy E.

41


2.3 Důležité pokyny na cestu a základy k přípravě noclehu a ohniště 2.3.1 Pokyny na cestu Vždy je důležité se na cestu dobře připravit. Člověk si musí vzít pouze to, co sám unese. Nedílnou součástí je spací pytel a celta, která chrání před případným deštěm a ranní rosou.

Další nezbytné věci: Karimatka, polní láhev, tzv. čutora. Dostatečný počet ponožek, boty – alespoň dvoje, v případě promoknutí. Oblečení na pobyt v deštivém a slunečném počasí. Pláštěnka, zápalky, nožík, baterka. Nezapomenout léky, které účastník užívá. O lékárničku se postará sám průvodce. Nedoporučuji mobilní telefon, ale samozřejmě je na každém účastníku, zda-li jej chce mít u sebe či ne. Nelze zakázat jeho užívání. Nutností jsou peníze a doklady.

2.3.2 Náklady na outdoorový program Náklady na jednoho účastníka Kč/osoba doprava

158,-

strava

400,-

vstupné

90,-

celkem

648,-

Tabulka č. 4 – náklady

Počítala jsem náklady na dopravu z místa účastníků, kteří se mnou cestu absolvovali, tedy z Velkého Meziříčí do Ivančic a z Náměště zpět do VM. Se stravou jsem byla opatrnější a doporučila každému ať si nakoupí to, co sám sní a co unese. Doporučovala jsem 400,- s tím, že se po cestě zastavíme do hospůdky, tedy na vedlejší náklady jsem raději upozornila předem. Co se týče vstupů, tam to bylo jednoznačné. Jedna expozice v Ivančicích stojí symbolických 10 Kč. Zámek v Náměšti nad Oslavou má plné vstupné 80 Kč.

42


2.3.3 Příprava noclehu U nás je volné táboření v přírodě zakázáno, přenocovat bez povolení mimo veřejné tábořiště můžeme pouze nouzově, jednorázově. Ideální místo pro nocleh je rovné, suché, travnaté, chráněné proti větru. V údolí bývají noci chladné, o pár metrů výš na kopci je tepleji. Na spaní je vždy nutné se převléci z toho, v čem jsme byli celý den. Má-li člověk péřový spacák, či z dutého vlákna, není třeba se na spaní příliš oblékat. Zde platí pravidlo: čím méně oblečení, tím větší teplo. Je dobré mít po ruce baterku, může se kdykoliv hodit. Dobrý nocleh je základem dobré nálady. Je nutné se zabezpečit proti zimě, vlhku a nevítaným návštěvníkům. Od země je větší zima než ze vzduchu. Proto je dobré mít chvojí, na které se rozprostře igelit a spací pytel. Proti dešti se lze ochránit přístřeškem, tzv. bivak. Je nutné mít při sobě celtu (kus plachty), z které se takový bivak může postavit. [31, s. 98-99] Není to příliš složité, důležité je pečlivé provedení. Je nutné si najít již zmiňované vhodné místo, rovné, nejlépe mezi dvěma stromy. Člověk si také musí uvědomit, odkud fouká vítr a odkud by popřípadě mohlo pršet. Pomocí špagátů se provlečou očka v celtě a jejich konce se přiváží ke stromu do vhodné výšky. Druhý konec celty je třeba dobře připevnit k zemi kolíky, či kameny. Vznikne tím poloviční áčko, ve kterém může člověk bez problému přenocovat.

2.3.4 Příprava ohně Musí se dodržovat, aby oheň sloužil a nenadělal škody. Pokud existuje možnost, je nejlepší použít starého ohniště. Když se musí založit nové, pak vždy alespoň 50 m od lesa, nejlépe u potoka. Ohniště se obkládá kameny (naberou se z potoka, ty by mohly prasknout a někoho zranit). Když se vyrýpnou drny, uloží se do stínu, kde se také pokropí vodou. Přikládají se spíše menší dávky a častěji. Ze strany odkud fouká vítr, se přikládá do kříže, aby mezi polínka mohl vzduch. Netopí se zelenými větvemi a listím. Nejvíce hřejí špičky plamenů, podle toho se zavěšují nádoby, v nichž se vaří. Dohasínající oheň je třeba povzbudit tím, že se uhlíky posypou trochou soli a oheň se

43


musí rozfoukat. Před odchodem se musí dát vše do původního stavu. Vybere se popel, ohniště zakryje drny, které je potřeba zalít, aby tráva rostla dál. Kameny se dají zpět tam, odkud jsme je vzali a položí se zakouřenou stranou dolů. V případě vlhka si lze pomoci březovou kůrou, která chytí i bez papíru. [31. s. 79-80]

2.4 Hodnocení testovacího nabízeného programu Díky vytvoření této práce jsem měla možnost vyzkoušet si vedení skupiny lidí za určitým cílem a tímto bylo možné zjistit, zda-li by byl program uskutečnitelný, zda-li by se dal použít pro reálnou skupinu. Byla to pro mne velká zkušenost, mohla jsem být na chvíli v roli průvodce. Zvolené testovací skupině se tento program líbil, zvládli celé putování, přestože byl pochod náročný. Nálada byla až na menší chmury dobrá. Na testovací skupině bylo ověřeno, že navržený program Cestou Templářů mohou úspěšně absolvovat jak muži tak i ženy a že si mohou z této akce odnést pozitivní a silné zážitky. Musela jsem si nejprve zjistit a naplánovat cíl cesty, podle mapy určit přesnou trasu, zjistit spoje a obvolat důležité osoby, jako paní z Řeznovic či pana Stehlíka z areálu pod Templštejnem. Je též důležité znát otevírací dobu památek, které chci se skupinou navštívit. Díky tomu, že jsem tuto trasu již znala, to bylo pro mne i účastníky jednodušší. Podle mého názoru může typ outdoorového programu vést ke stmelení kolektivu, ke zlepšení povahových vlastností a může dokonce sblížit zaměstnance se zaměstnavateli. Je velmi dobré, když se vedení určitého podniku zúčastní společně se svými zaměstnanci. Dělá to dobrý dojem. Navíc i oni sami se odreagují a mají možnost lépe odhalit schopnosti svých zaměstnanců.

2.5 Hlavní poznatky » tohoto programu se mohou zúčastnit jak muži, tak i ženy » fyzická zátěž byla přiměřená » je dobré mít připraven alternativní program, v případě nepříznivému počasí » silný zážitek pro účastníky » je potřeba mít organizační a orientační schopnosti na velmi dobré úrovni

44


2.6 Návrh na změny » rozšířit program o více sportovních aktivit. Podél řeky byla spousta rybářů, tudíž můj návrh na příští outdoorový program je ten, že by se dalo předem domluvit s místním rybářem o možnosti vyzkoušet si rybaření. V úvahu připadá také lukostřelba. » mít důkladněji nastudovanou historii dané oblasti

2.7 Marketingový výzkum 2.7.1 Metodika Mým cílem je zjistit informovanost o možnostech outdoorových aktivit u cílové skupiny populace. Proto jsem se tedy zaměřila na skupinu lidí, kteří jsou v takové pozici, kdy mohou rozhodovat o možnosti využití programu pro své zaměstnance. A abych zachytila pohled samotných zaměstnanců, zeptala jsem se i jich, zda-li by outdoorový program uvítali a rádi se jej zúčastnili. Výzkum je zaměřen především na odpovědi zaměstnanců a pro srovnání je v práci uvedeno též zhodnocení zaměstnavatelů . Aby byl sběr dat co nejefektivnější, snažila jsem se pojmout otázky zajímavě s jednoduchou formou odpovědí. Počet dotazovaných přesáhl počet sto, mezi nejčastěji tázanými byli zaměstnanci se středoškolským vzděláním a manažeři s vysokoškolským titulem. Za místo sběru informací jsem zvolila osobní návštěvu dotazovaných a některé dotazníky jsem poslala pomocí emailu. Nebylo jednoduché, aby si v této hektické době lidé našli chvilku času, ale přece jen se mi podařilo marketingový výzkum provést. Bylo zajímavé pozorovat reakce lidí na různé otázky, různě s nimi diskutovat a vyslechnout si jejich názor. Ráda bych také zmínila příhodu, kdy jsem poprosila mého kamaráda, který pracuje v pražské bance, zda-li by mohl mé dotazníky nechat kolegy vyplnit. Později mi při vracení vyplněných dotazníků pravil, že mi děkuje, protože jsem zaměstnance vysvobodila od pracovního napětí, že jsem „zvedla pracovní morálku“ a na chvíli se mi podařilo stmelit kolektiv.

45


2.7.2 Vyhodnocení dotazníku pro zaměstnance Otázka číslo 1: Setkali jste se již s pojmem outdoor?

5%

5% ano ne možná, ale nevím, čeho se to týká 90%

Graf č. 1 – pojem outdoor

Z odpovědí na tuto otázku jednoznačně vyplývá, že drtivá většina dotazovaných se již s pojmem outdoor setkala. Odpověď „ano“ označilo 90% respondentů. Další dvě možnosti zvolilo celkem 10% lidí. 5% se s pojmem nesetkalo nikdy a zbytek si nepamatuje, že by se s pojmem setkal, ale možnost nevylučuje.

Otázka číslo 2: Co se Vám vybaví pod pojmem outdoor?

2%

0% pobyt v přírodě, způsob trávení volného času letní pobyt na ekofarmě pobyt u moře 98%

Graf č. 2 – co se vybaví pod pojmem outdoor

46


Při odpovědích na tuto otázku jsem očekávala, že většina dotazovaných vybere možnost první, tj. „pobyt v přírodě.“ Nepředpokládala jsem, že by byla odpověď „pobyt u moře“ vůbec zvolena. Proto mne výsledek průzkumu nepřekvapil. Z možných sto procent respondenti z 98% označili možnost „pobyt v přírodě.“ Pouze se dvěma procenty uspěla možnost „letní pobyt na ekofarmě“.

Otázka číslo 3: Máte osobní zkušenosti s výše uvedeným pojmem?

41% ano

ne

59%

Graf č. 3 – osobní zkušenosti

Zde byly odpovědi jednoznačné. Možnost volby byla buď ano nebo ne. 59% respondentů má s outdoorem již osobní zkušenosti. Odpověď „ano“ zahrnovala i volnou možnost sdělit, jaké zkušenosti respondenti mají. 28% dotazovaných volné odpovědi využilo. Nejčastější zkušenosti byly praktické, kdy se lidé zúčastnili různých sportovních aktivit. Nejvíce zmiňované: Turistika ve Vysokých Tatrách, Norsku, Švédsku, Korsice, Bulharsku, Slovensku, v Českých horách (Beskydy, České Švýcarsko), dále rafting, tramping, pobyt v přírodě, spaní pod širým nebem, horské treky spojené s horolezectvím, pěší pouť na Velehrad, jízda na rozvodněné Nežárce a Lužnici, chození po Českých krásách s krosnou, přežití ve volné přírodě, zkušenosti outdoorového průvodce, zkušenosti s teambuildingem, stanování, lanová centra, cyklistika a ferraty. A také se jeden z respondentů zúčastnil expedice. Jednou z mála odpovědí bylo outdoorové oblečení.

47


Otázka číslo 4: Zúčastnili byste se pobytu v přírodě a dokázali byste na chvíli sžít s přírodou?

1%

4%

7%

46%

rozhodně ano spíše ano rozhodně ne spíše ne nevím

42%

Graf č. 4 – zúčastnění se pobytu v přírodě

Způsob, jakým dotazovaní odpověděli na tuto otázku, mne mile překvapil. Jsem ráda, že ještě dnes se najde spousta lidí, kteří by možnost pobytu v přírodě uvítali. Ač nebyly odpovědi příliš jednoznačné, přesto se většina vyjádřila kladně. 46% dotazovaných uvedlo možnost „rozhodně ano“, 42% odpovědělo „spíše ano“. Pouze jedno procento by se rozhodně pobytu v přírodě nezúčastnilo. Což mi přijde jako velmi dobré zjištění. Zbylých 11% si rozdělila možnost „spíše ne“, „nevím“. Otázka číslo 5: Umíte si představit spát pod širým nebem a rozdělávat táborový oheň za deště?

5% 13% 34% rozhodně ano spíše ano rozhodně ne spíše ne nevím

7%

41%

Graf č. 5 – možnost přespání pod širým nebem

48


Opět mne tyto odpovědi mile překvapily, kdy se kladně vyjádřilo 75% dotazovaných. Z toho 34% značí možnost „rozhodně ano“, dalších 41 % „spíše ano“. Nemalé procento označení 13% si odnesla odpověď „spíše ne“. „Rozhodně ne“ označilo 7% a 5% respondentů neví, zda-li by se zúčastnili přespání pod širým nebem a rozdělávání ohně za deště.

Otázka číslo 6: Kde začíná Vaše hranice dobrodružství? (čeho byste se dokázali zúčastnit a na co vše přistoupit)

přijímám všechny hranice 11%

spaní pod širým nebem

9% 7%

6%

62% 5%

adrenalinové sporty začíná hned za dveřmi domova něco neobvyklého, při čemž šimrá kolem žaludku různé odpovědi

Graf č. 6 – začátek hranice

Na tuto otázku jednoznačné odpovědi nejsou. Jelikož jde o volnou možnost odpovědi, každý odpovídal po svém. Nejvíce opakované možnosti jsem označila v grafu, nejčastější byla odpověď, že žádné hranice neexistují, a že přijímají vše co přijde. Mezi další, které stojí za zmínku a jež nejsou v grafu zaznamenány jsou: návštěva cizího kraje a cizí země, spaní ve spacáku, věci, které se odlišují od běžného života, neznalost přesného cíle cesty, respekt z výšek. Pro mě nejzajímavější odpověď byla jednoznačně od jednoho vysokoškolsky vzdělaného muže: „ výstup na Kraví Horu“

49


Otázka číslo 7: Kde končí Vaše hranice po dobrodružství? (čeho byste se nikdy nezúčastnili a na co vše nepřistoupili)

aktivity ohrožující život 20%

adrenalinové sporty obava z havěti

47%

náročný vysokohorský výstup pobyt v džungli

11% 10% 4%

8%

ostatní odpovědi

Graf č. 7 – konec hranice

Tato otázka je opakem té předešlé. Velmi mne zajímalo, jak se respondenti s těmito dvěma otázkami poperou. Z těch, které se opakují, se nejvíce objevuje strach z ohrožení na zdraví sebe, svých blízkých a ostatních účastníků. Překvapena jsem byla z možností, kdy se lidé obávají plazů, hadů, brouků a ostatní havěti. Spousta lidí se také obává nedostatku svých fyzických sil. Odpověď, která mne pobavila byla od jedné slečny, kdy pro ni začátkem hranice bylo vylézt na strmý kopec a konec hranice tento kopec slézt.

Otázka číslo 8: Byli byste schopni ujít denně 15 km a více?

2%

6%

6%

29%

57%


Graf č. 8 – kolik byste byli schopni ujít km

50


Tato otázka vykazuje následující výsledky odpovědí: 57% respondentů by 15 km rozhodně ušlo, dalších 29% by se pravděpodobně takového výšlapu účastnilo. 12% si rovným dílem dělí možnost „spíše ne“ a „nevím“. Jen 2% dotazovaných by v žádném případě 15 km neušlo. Při dotazování konkrétně této otázky jsem zjistila nedostatky z mé strany, protože spousta respondentů by 15 km ušlo bez problému, ale třeba jen jeden nebo dva dny, více ne. Což z možných odpovědí není příliš patrné.

Otázka číslo 9: Potěšilo by Vás, kdyby Váš zaměstnavatel přišel s návrhem, že Vám umožní netradiční zážitek v souvislosti s outdoorem, šlo by o tří denní putování podél řeky Jihlavy a Oslavy, po stopách Templářů, loupežníků, kteří obývali dnešní zříceniny?

8% 10% 2% 45%


35%

Graf č. 9 – návrh na outdoorový program v přírodě

Vyhodnocení této otázky mě velmi příjemně překvapilo a zároveň potěšilo. Je velmi dobré zjištění, že 45% z dotazovaných by se takového programu zúčastnilo a vydalo se putovat. Dalších 35% by se pravděpodobně také zúčastnilo. Jen 2% lidí by rozhodně tento návrh od zaměstnavatele nepřijal. Jeden z respondentů připsal poznámku, že by raději uvítal finanční ohodnocení než nějaké odměny formou zúčastění se outdoorového programu.

51


Otázka číslo 10: Je podle Vás dobré znát hranice lidských možností?

9%

6%

1%

54% 30%


Graf č. 10 – možnosti lidské hranice

Z tohoto grafu vyplývá, že 54% z dotazovaných si myslí, že je rozhodně třeba znát možnosti hranic a dalších 30 % se s touto odpovědí ztotožňuje, jsou jen při odpovídání opatrnější. Jen 9% si myslí, že to potřeba není, 6% neví a pouhé jedno procento je rozhodně proti.

Otázka číslo 11. Myslíte si, že tento program je vhodným prostředkem pro stmelení kolektivu?

3%

8%

2% 41%


46%

Graf č. 11 – vhodný prostředek pro stmelení kolektivu

52


Odpovědi na tuto otázku považuji ve svém výzkumu za jedny z nejdůležitějších, bez kladné odezvy by snad ani celková práce neměla význam. Proto jsem velmi ráda, že tolik procent lidí si myslí, že tento program je vhodným prostředkem pro stmelení kolektivu. Pouze 2% si myslí, že rozhodně nikoli, 3% spíše ne a 8% neví.

Otázka číslo 12: Která z následujících variant je podle Vás optimální k zúčastnění se outdoorového programu?

3% 28% 1 den 2-3 dny 4 a více dní

69%

Graf č. 12 – počet dní

Tato otázka mi přišla opět velmi důležitá, slouží ke zjištění, v jakém rozpětí jsou lidé ochotni se takového programu zúčastnit. Pro mne velkým zjištěním byl fakt, že spousta lidí by se ráda zúčastnila programu na déle jak 4 dny. To je pro mne výzva k tomu, že by byl o program zájem a lektor by se nemusel bát, že je na pár dní odtrhl z běžného života. Pouze 3% lidí by se zúčastnilo jen jeden den.

53


Otázka číslo 13: Myslíte si, že by Vás zúčastnění se outdoorového programu mohlo ovlivnit do budoucna v zaměstnání i osobním životě?

19%

15% rozhodně ano spíše ano rozhodně ne spíše ne nevím

28% 32% 6%

Graf č. 13 – možnost ovlivnění v budoucnu

Zde jsem byla opět překvapena možnostmi odpovědí. Očekávala jsem, že se většina dotazovaných bude jednoznačně ztotožňovat s možnostmi „ano“. Proto velkým překvapením pro mě bylo, že si to myslí pouze 47% lidí. 28% označilo odpověď „spíše ne“, dalších 19% nevědělo a 6% bylo rozhodně proti.

Otázka číslo 14: Setkali jste se s tímto pojmem v tisku, televizi, popř. v jiných médiích?

10% 33%

17%


3%

37%

Graf č. 14 – pojem v médiích

54


Tato otázka obsahovala i možnou volnou odpověď, kdy měl respondent uvést, kde se setkal s pojmem outdoor. Jsem ráda, že tento termín se dostal lidem do povědomí, a že spousta z nich uvedlo kde. Jen 3% dotazovaných se s tímto pojmem nikdy nesetkalo. Informační zdroje pro respondenty jsou: televize, rádio, internet, časopisy (Koktejl, Lidé a země), turistické informační centra, dvě respondentky se s tímto termínem setkaly ve své bakalářské práci, a zbytek se setkal s tímto pojmem v reportážích.

Otázka č. 15 Údaje o respondentovi

35%

muži

ženy

65%

Graf č. 15 – pohlaví respondentů

Z velké většiny šlo při dotazování o ženy, 35% odpovědí je od mužů.

10% 19% 18-30 let 31-45 let 46 a více let 71%

Graf č. 16 – věk respondentů

55


Drtivá většina respondentů byla věkové skupiny 18-30 let. Jen 10% dozovaných bylo starších než 46 let. Hlavním důvodem je ochota mladých lidí odpovídat, kdežto vyšší věková kategorie se velmi zdráhá jakékoliv formě dotazování.

1%

44% základní/vyučen středoškolské vysokoškolské 55%

Graf č. 17 - vzdělání respondentů

Zde je hezky rozděleno vzdělání na téměř polovinu. Jen o 11% lidí je více středoškoláků.

Shrnutí výzkumu Většina dotazovaných se již s pojmem outdoor setkala, ale vysvětluji si to tím, že respondenti spadají do nižší věkové skupiny a tomuto novodobému pojmu jsou blíže. Také se s tímto pojmem již osobně setkali v různých formách, od outdoorového oblečení, outdoorových sportů až po samotné outdoorové programy. Buď organizované nebo neorganizované. Z toho vyplývá, že spousta lidí má již zkušenosti a rádi by se zúčastnili nějaké další outdoorové akce, tedy například outdoorového programu, který by byl situován v přírodě, konkrétně na Ivančicku v údolí řeky Jihlavy a Oslavy. Překvapilo mě, kolik lidí by se dokázalo sžít s přírodou, kolik by jich spalo pod širým nebem. Také by tento program uvítali s tím, že by mohl pomoci ke stmelení kolektivu a k lepší pracovní výkonnosti. V tomto výzkumu jsou velmi zajímavé a různorodé odpovědi na otázky, kde začíná jejich hranice dobrodružství a kde tato hranice končí.

56


Spousta lidí by přistoupila na cokoliv, což mne velmi překvapilo, a hranice jim končí při ohrožení na zdraví. Nejpočetněji zastoupená skupina respondentů byla ve věku od 18 do 30 let. Mezi odpovídajícími byly převážně ženy. Vysokoškolské vzdělání předčilo středoškolské o 11%.

2.7.3 Vyhodnocení dotazníku pro zaměstnavatele Pro tuto část jsem si stanovila dvě hypotézy. H1: Většina zaměstnavatelů by svým zaměstnancům poskytla takový program, který by byl odměnou za jejich práci a kde by byla možnost jejich osobního růstu a možnost stmelení kolektivu. H2: Většina zaměstnavatelů by se sama ráda zúčastnila takového programu, který je nabízen zaměstnancům.

Otázka číslo 1: Setkali jste se již s pojmem outdoor? 100% 90%

počet respondentů

80%

76%

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

10%

14%

0% ano

ne

možná, ale nevím, čeho se to týká

Graf č. 18 – pojem outdoor

Byla jsem velmi překvapena, že většina dotazovaných se již s tímto pojmem setkala, přesto, že mezi dotazovanými byli lidé ve starším věku. Pojem to je přece jen novodobější. Pouze 10% lidí se s tímto pojmem nesetkalo, většinou tak odpovídali muži s vysokoškolským vzděláním.

57


Otázka číslo 2: Co se Vám vybaví pod pojmem outdoor? 100%

95%

90%

počet respondentů

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

5% 0%

0% pobyt v přírodě, způsob letní pobyt na ekofarmě trávení volného času

pobyt u moře

Graf č. 19 – co se vybaví pod pojmem outdoor

Drtivá většina označila správnou odpověď, v 95%. Pouze 5% lidí odpovědělo, že se jedná o letní pobyt na ekofarmě. Pobyt u moře neoznačil nikdo.

Otázka číslo 3: Máte osobní zkušenosti s výše uvedeným pojmem? 100% 90%

počet respondentů

80% 70%

62%

60% 50% 40%

38%

30% 20% 10% 0% ano

ne


Zde jsem byla velmi překvapena, že tak velké množství respondentů odpovědělo záporně. Tedy 62% lidí se s pojmem outdoor ještě nesetkalo. 38% ano.

58


Otázka číslo 4: Kdyby Vám někdo nabídl možnost, odměnit vaše zaměstnance netradičními zážitky za jejich dobře odvedenou práci. Bylo by Vaše rozhodnutí kladné? 100% 90%

počet respondentů

80% 70%

62%

60% 50% 40% 30%

29%

20% 9%

10% 0% rozhodně ano

spíše ano

rozhodně ne

0%

0%

spíše ne

nevím

Graf č. 21 – odměna pro zaměstnance

Odpovědi na tuto otázku jsou zajímavé a překvapivé. Pro zaměstnance firem by výsledek tohoto výzkumu byl jistě potěšující. Nebudu-li počítat váhavost odpovědí „spíše ano“, tak 91% zaměstnavatelů by své zaměstnance odměnilo netradičním zážitkem. „Rozhodně ne“ odpovědělo zbývajících 9% respondentů.

Otázka číslo 5: Myslíte si, že zvolený program může vést ke zlepšení týmové spolupráce, ke stmelení kolektivu a rozvoje osobnosti? 100% 90%

počet respondentů

80% 70% 60%

52%

50% 40%

33%

30% 20% 10%

10%

5% 0%

0% rozhodně ano

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím


33% dotazovaných si myslí, že zvolený program může rozhodně vést ke zlepšení týmové spolupráce, ke stmelení kolektivu a rozvoje osobnosti. Dalších 52% se přiklání k odpovědi „ano“. Za povšimnutí jistě stojí, že nikdo z dotazovaných nebyl zásadně

59


proti. 10% neví a 5% si myslí, že tento program spíše nemůže posloužit jako stmelovací prostředek.

Otázka číslo 6: Outdoorový program by byl situován v přírodě. Přesný program by zněl: “Po stopách Templářů a loupežníků“ Trasa podél řek Jihlavy a Oslavy. Myslíte, že jde o dobře zvolené místo? 100% 90%

počet respondentů

80% 70% 60% 50%

48%

40% 28%

30%

19%

20% 10%

5% 0%

0% rozhodně ano

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

Graf č. 23 – zvolené místo outdoorového programu

Odpovědi na tuto otázku jsou pro tvorbu mého outdoorového programu velmi důležité. Mají význam pro to, abych zjistila, zda-li by byl o takový program vůbec zájem. Více než polovina dotazovaných souhlasí s myšlenkou situovat program do přírody. 48% je rozhodně pro, dalších 28% spíše souhlasí, opět je tu zajímavostí, že nikdo neoznačil odpověď „rozhodně ne“. 19% dotázaných neví a 5% je spíše proti programu v přírodě.

Otázka číslo 7: Je podle Vás dobré poznat lidské možnosti, vyprofilovat tým a objevit skrytý potenciál v zaměstnancích? 100% 90%

počet respondentů

80% 70%

62%

60% 50% 40% 29%

30% 20%

9%

10% 0%

0% rozhodně ano

spíše ano

rozhodně ne

0% spíše ne

nevím

Graf č. 24 – lidské možnosti

60


91% dotazovaných si myslí, že je dobré poznat lidské možnosti, vyprofilovat tým a objevit skrytý potenciál v zaměstnancích. Pouze 9% respondentů si myslí, že spíše ne.

Otázka číslo 8: Která z následujících variant je podle Vás optimální k zúčastnění se outdoorového programu? 100% 90% 76%

počet respondentů

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

14%

10%

10% 0%

1 den

2-3 dny

4 dny a více

Graf č. 25 – počet dní outdoorového programu

Zde byla převážně označena možnost druhá, tedy zúčastnit se outdoorového programu na 2-3 dny. 10% dotazovaných by jeden den stačil a 14% by se programu zúčastnila na 4 dny a více.

Otázka číslo 9: Kolik by Vaše firma byla ochotna investovat ke zlepšení týmové spolupráce? 100% 90%

počet respondentů

80% 70%

67%

60% 50% 40% 30%

24%

20% 9%

10% 0% 15 000 Kč - 20 000 Kč

20 000 Kč - 30 000 Kč

30 000 Kč a více

Graf č. 26 – investice

61


Tato otázka nebyla asi šťastně zvolena, jelikož si myslím, že většina respondentů byla ovlivněna nabídnutými možnostmi. Proto byla z většiny zvolena nejnižší možná hranice investice. Byla by více zajímavá volná odpověď, podle té by se dalo lépe určit, kolik by opravdu zaměstnavatel zainvestoval. 9% dotazovaných by byla ochotna na tento druh programu věnovat větší finanční částku.

Otázka číslo 10: Setkal(a) jste se již s nějakou firmou, která se specializuje na outdoorové aktivity? 100% 90%

počet respondentů

80% 70% 57%

60% 50%

43%

40% 30% 20% 10% 0%

0% ano

ne

nevím

Graf č. 27 – specializace outdoorových aktivit

Zde jsou odpovědi jednoznačné, 43% lidí se již s firmou nabízející outdoorové aktivity setkalo a 57% nikoli.

Otázka číslo 11: Slyšeli jste o organizacích jako: Adventura, Go!, Česká cesta, Prázdninová škola Lipnice? 100% 90%

počet respondentů

80% 70%

62%

60% 50% 40%

33%

30% 20% 10%

5%

0% ano

ne

nevím

Graf č. 28 – organizace

62


Třetina respondentů se s výše jmenovanými organizacemi již setkalo, 62% dotazovaných se nesetkalo a 5% si není jistých, proto zvolili možnost „nevím“.

Otázka číslo 12: Zúčastnil(a) byste se sám(a) rád(a) outdoorového programu? 100% 90%

počet respondentů

80% 70% 60% 50% 40%

33%

33%

30%

24%

20% 10%

5%

5%

0% rozhodně ano

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

Graf č. 29 – zúčastnění se outdoorového programu

Zde bych chtěla upozornit na možnosti odpovědí, kdy 33% zaměstnavatelů by se rozhodně programu zúčastnilo a 33% „spíše ano“. 5% „rozhodně ne“ a 24% „spíše ne“. Zajímavé je, že díky výzkumu z předešlých otázek je patrné, že někteří zaměstnavatelé by poskytli program svým zaměstnancům, ale sami by se ho nezúčastnili.

Otázka číslo 13: Myslíte, že by bylo dobré vytvořit program zároveň pro vedoucí a podřízené? 100% 90%

počet respondentů

80% 70% 60% 50% 40%

38% 33%

30% 20% 10%

10%

14%

5%

0% rozhodně ano

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

Graf č. 30 – program pro vedoucí a podřízené

63


Zde jsou odpovědi různorodé, kladně odpovědělo 61% respondentů, pouze 5% je rozhodně proti. Myslím, že výhledově je toto zjištění velmi dobré. 14% dotazovaných si není jistých, jestli je vhodné vytvořit program pro vedoucí a zároveň pro podřízené. Otázka číslo 14: Máte představu, co byste ocenil(a) či uvítal(a) od zážitkového kurzu? Bohužel k této otázce jsem nezískala mnoho odpovědí, jelikož při vyplňování osob velmi zaneprázdněných nebylo možné získat odpovědi. Zaměstnavatelé by si přáli dobře zorganizovaný program, program rozdělený na sportovní část a seznamovací, účinek v poměru 50:50. Dále by uvítali cokoliv netradičního. Otázka číslo 15: Údaje o respondentech 100% 90%

počet respondentů

80% 67%

70% 60% 50% 40%

33%

30% 20% 10% 0% muži

ženy

Graf č. 31 – pohlaví respondentů

67% odpovídajících bylo mužů a 33% žen. 100% 90%

počet respondentů

80% 70%

62%

60% 50% 38%

40% 30% 20% 10% 0%

0% základní/vyučen

středoškolské

vysokoškolské

Graf č. 32 – dosažené vzdělání respondentů

64


Více než polovina dotazovaných je vysokoškolsky vzdělaná, 38% má vzdělání středoškolské. Zhodnocení hypotéz H1: Většina zaměstnavatelů by byla ochotna poskytnout svým zaměstnancům takový program, který by byl odměnou za jejich vykonanou práci a kde by byla možnost jejich osobního růstu a možnost stmelení kolektivu. H2: 66% zaměstnavatelů by se sama ráda zúčastnila outdoorového programu, který by byl nabízen zaměstnancům.

Shrnutí výzkumu Z tohoto výzkumu především vyplývá, že většina lidí se již s pojmem outdoor setkala, ale osobní zkušenosti s ním převážně nemají. Tedy nemají zkušenosti ani s výše jmenovanými organizacemi jako jsou Česká cesta, Adventura nebo hnutí GO! Většina zaměstnavatelů si myslí, že outdoorový program může být jednou z forem, která vede ke zlepšení týmové spolupráce, stmelení kolektivu a dokonce i k rozvoji osobnosti. Přírodu, jako vhodné prostředí pro vytvoření outdoorového programu, hodnotí kladně. Program by podle zaměstnavatelů byl dobrý na 2-3 dny. Dokonce 14% bylo pro 4 dny a více. Zaměstnavatelé jsou do outdoorového programu pro zaměstnance ochotni investovat maximálně 15 000Kč. Z celkového závěru vyplývá, že by zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytli možnost zúčastnit se outdoorového programu, který by jim byli ochotni zaplatit. Shrnutí hypotéz vypovídá o tom, že obě dvě se potvrdily.

Jako zajímavost bych zmínila sféry, ve kterých jsem se dotazovala. Největší počet respondentů působil v oblasti bankovnictví, především v Praze, Brně a Velkém Meziříčí. Tito lidé byli nejvíce ochotni odpovídat. Mezi další firmy, které se aktivně zúčastnily prováděného průzkumu patří např.: Moravské zemské muzeum v Brně, Geostar s.r.o., EM Brno s.r.o., Advokátní kancelář JUDr. Jiří Tureček a JUDr. Ludmila Turečková, ES Trading Velké Meziříčí a další.

65


3 ZÁVĚR Tato práce byla pro mne velkým přínosem, získala jsem spoustu nových informací, měla jsem možnost poznat zajímavé lidi a uskutečnit svůj vlastní program. V souvislosti s psaním bakalářské práce jsem navštívila mezinárodní filmový outdoorový festival v Brně na Výstavišti, který byl pro mě nezapomenutelným zážitkem, kde jsem si více prohloubila představy o outdooru a outdoorových aktivitách. První, teoretická část práce se zabývá historií a vývojem outdooru až do současnosti a jsou zde vysvětleny základní pojmy spojené s touto oblastí. Podává informace o některých tuzemských agenturách nabízejících outdoorové aktivity. V neposlední řadě se zabývá teoretickými poznatky důležitými pro tvorbu outdoorového programu a slouží jako příprava na praktickou část práce. V praktické části byl proveden návrh outdoorového programu, který má být formou odměny pro zaměstnance firem. Oblast a vhodný termín pro konání programu byly vybrány na základě praktických zkušeností s daným krajem a navržená trasa vede kolem přírodně i historicky zajímavých míst, což přispívá k její atraktivitě. Rovněž byl vytvořen návrh propagačního letáku. Vybraná testovací skupina kandidátů úspěšně podstoupila navržený program. Poznatky z této akce umožnily odhalení nedostatků a zamyšlení se nad jejich odstraněním. Účastníky program zaujal a uvítali by podobný program od svého zaměstnavatele. Výsledky marketingového výzkumu, uvedeného v poslední části práce, svědčí o tom, že jak zaměstnanci, tak i zaměstnavatelé mají k outdoorovým programům kladný vztah a uvítali by je jako formu odměny pro zaměstnance. Jsem ráda, že jsem měla možnost věnovat se právě tomuto tématu.

66


4 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ Bibliografické zdroje [25] BRODESSER, Slavomír. Krajinou Oslavy, Rokytné a Jihlavy proti toku času. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. ISBN 978-80-7028-314-1 [1] GOMBRICH, Ernst H. Stručné dějiny lidstva: pro malé i velké čtenáře. Přel. Eva Pátková. 1. vyd. Praha: AURORA, 1999. ISBN 80-85974-65-7 [31] PALÁT, Miloslav. Lexikon pro turisty a táborníky. Obr. přílohy Jitka Stránělová, Antonín Šplíchal, 2. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, s. r. o., 2003. ISBN 807182-082-2 [14] SVATOŠ, Vladimír. LEBEDA, Petr. Outdoor trénink pro manažery a firemní týmy.1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-0318-1 Brožury a seriálové publikace [6] LIDÉ A ZEMĚ: č. 4 (duben 2009). Mladá fronta a. s., 2009. Vychází měsíčně. ISSN 0024-2896 [11] Zdroj: Seznamte se s cyklotrasou, informační centrum Velké Meziříčí, brožurka [21] Expozice Vladimíra Menšíka v Ivančicích, Kulturní a informační centrum města Ivančice, informační leták [22] Expozice Alfonse Muchy v Ivančicích, Kulturní a informační centrum města Ivančice, informační leták [23] Románský kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích, informační brožurka

Elektronické zdroje [2] Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Tramping [on line], (cit. 2009-02-15). Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/ceska-republika/souziti-s-prirodou/uniky-doprirody/tramping [3] Tramping [on line]. Datum aktualizace: (2009-05-08), (cit. 2009-04-13). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tramping [4] Outdoor [on line]. Datum aktualizace: (2008-11-28), (cit. 2009-04-13). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Outdoor [5] Regionální Informační Servis [on-line], (cit. 2009-05-08). Dostupné z: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&sid=233&mid=5325 na str. se pracuje

67


[7] Horolezectví [on line]. Datum aktualizace: (2009-05-14), (cit. 2009-05-02). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Horolezectví [8] Mladá fronta dnes. V Jihlavě vyroste lanové centrum [on line], (cit. 2009-04-28). Dostupné z: http://www.lanovecentrum.cz/o nas/napsali2005.php [9] Mladá fronta dnes. V Jihlavě vyroste lanové centrum [on line], (cit. 2009-04-28). Dostupné z: http://www.lanovecentrum.cz/o nas/napsali2005.php [10] Expedice [on line]. Datum aktualizace: (2009-04-05), (cit. 2009-04-13). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Expedice [12] Aktivní život.cz. Moravské vinařské stezky [on line], (cit. 2009-03-02). Dostupné z: http://www.aktivnizivot.cz/aktivni-zivot/vylety-bez-barier/moravske-vinarske-stezky/ [13] Pouť [on line]. Datum aktualizace: (2009-04-19), (cit. 2009-03-02). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pouť [15] OUTWARD BOUND – ČESKÁ CESTA s. r. o.. O Outward Bound – Česká cesta [on line], (cit. 2009-04-15). Dostupné z: http://www.ceskacesta.cz/profil-1 [16] OUTWARD BOUND – ČESKÁ CESTA s. r. o.. Kdo jsme / historie [on line], (cit. 2009-04-15). Dostupné z: http://www.ceskacesta.cz/profil-1/kdo_jsme [17] Adventura teambuilding. Kdo jsme [on line], (cit. 2009-04-15). Dostupné z: http://www.teambuilding.cz/cz/o-nas/o-firme/kdo-jsme/ [18] Cestovní kancelář Klíč, O společnosti [on line], (cit. 2009-04-15). Dostupné z: http://www.firemniprogramy.cz/o-spolecnosti/ [19] OUTDOOR & TRAINING. Firemní akce [on line], (cit. 2009-04-15). Dostupné z: http://www.outdoor-training.cz/outdoor_training [20] RS Semily, s. r. o. . Proč využít outdoorový typ programu? [on line], (cit. 2009-0228). Dostupné z: http://rssemily.cz/kurzy/vzdlavani-statni-spravy/outdoorovy-trenink [24] Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku – Jižní Morava [on line], (cit. 2008-06-10). Dostupné z: http://hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=3385 [26] Řád templářů [on line]. Datum aktualizace: (2009-05-07), (cit. 2009-03-02). Dostupné z: http://www.wikipedia.org/wiki/Řád_templářů [27] Kraví Hora [on line], (cit. 2009-03-20). Dostupné z: http://www.breznik.cz/index.php?id_menu=turistika&id_text=kv [28] Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku – Jižní Morava [on line], (cit. 2008-06-10). Dostupné z: http://hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=1108 [29] obrázek templáře [on line], (cit. 2009-05-13). Dostupné z: http://shop.zbroj.info/image/templar.jpg

68


[30] tabulka vlakových spojů: IDOS [on line], (cit. 2009-04-10). Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlaky/spojeni/ [32] mapy [on line], (cit. 2009-05-13). Dostupné z: http://www.mapy.cz/#x=137329280@y=132451456@z=13@mm=FP@sa=s@st=s@ss q=hrub%C5%A1ice@sss=1@ssp=120640421_123307905_150459301_149899137 [33] fotografie: Náměšť nad Oslavou [on line], (cit. 2009-05-13). Dostupné z: http://www.hledej-ubytovani.cz/zajimavosti/zamky/r162vysocina/soubory/uzivatel/f0000039781.jpg

69


5 POUŽITÁ LITERATURA PALÁT, Miloslav. Lexikon pro turisty a táborníky. Obr. přílohy Jitka Stránělová, Antonín Šplíchal, 2. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, s. r. o., 2003. ISBN 807182-082-2 SVATOŠ, Vladimír. LEBEDA, Petr. Outdoor trénink pro manažery a firemní týmy.1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-0318-1 LIDÉ A ZEMĚ: č. 4 (duben 2009). Mladá fronta a. s., 2009. Vychází měsíčně. ISSN 0024-2896 Tramping [on line]. Datum aktualizace: (2009-05-08), (cit. 2009-04-13). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tramping Mladá fronta dnes. V Jihlavě vyroste lanové centrum [on line], (cit. 2009-04-28). Dostupné z: http://www.lanovecentrum.cz/o nas/napsali2005.php Aktivní život.cz. Moravské vinařské stezky [on line], (cit. 2009-03-02). Dostupné z: http://www.aktivnizivot.cz/aktivni-zivot/vylety-bez-barier/moravske-vinarske-stezky/ Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Tramping [on line], (cit. 2009-02-15). Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/ceska-republika/souziti-s-prirodou/uniky-do-prirody/tramping Outdoor [on line]. Datum aktualizace: (2008-11-28), (cit. 2009-04-13). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Outdoor Regionální Informační Servis [on-line], (cit. 2009-05-08). Dostupné z: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&sid=233&mid=5325 na str. se pracuje Horolezectví [on line]. Datum aktualizace: (2009-05-14), (cit. 2009-05-02). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Horolezectví Expedice [on line]. Datum aktualizace: (2009-04-05), (cit. 2009-04-13). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Expedice Pouť [on line]. Datum aktualizace: (2009-04-19), (cit. 2009-03-02). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pouť OUTWARD BOUND – ČESKÁ CESTA s. r. o.. O Outward Bound – Česká cesta [on line], (cit. 2009-04-15). Dostupné z: http://www.ceskacesta.cz/profil-1 Adventura teambuilding. Kdo jsme [on line], (cit. 2009-04-15). Dostupné z: http://www.teambuilding.cz/cz/o-nas/o-firme/kdo-jsme/ Cestovní kancelář Klíč, O společnosti [on line], (cit. 2009-04-15). Dostupné z: http://www.firemniprogramy.cz/o-spolecnosti/ OUTDOOR & TRAINING. Firemní akce [on line], (cit. 2009-04-15). Dostupné z: http://www.outdoor-training.cz/outdoor_training

70


SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – DOTAZNÍK pro zaměstnance Příloha B – DOTAZNÍK pro zaměstnavatele Příloha C – Mapy Příloha C1 – Mapa trasy Hrubšice – Templštejn Příloha C2 – Mapa trasy Templštejn – Lamberk Příloha C3 – Mapa trasy Lamberk – Náměšť nad Oslavou Příloha D – Vstupenka do expozice Vladimíra Menšíka Příloha E – Fotografie z testovacího outdoorového programu

72 74 76 76 76 77 77 78

71


6 PŘÍLOHY Příloha A – DOTAZNÍK pro zaměstnance 1/

Setkali jste se již s pojmem outdoor? ano

2/

ne

možná

Co se Vám vybaví pod pojmem outdoor? pobyt v přírodě, způsob letní pobyt na ekofarmě trávení volného času

3/

pobyt u moře

Máte osobní zkušenosti s výše uvedeným pojmem? ano

ne

nevím

Pokud ano, uveďte jaké…………………………………………………………… 4/

Zúčastnili byste se pobytu v přírodě a dokázali byste se na chvíli sžít s přírodou? rozhodně ano

5/

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

Umíte si představit spát pod širým nebem a rozdělávat táborový oheň za deště? rozhodně ano

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

6/

Kde začíná Vaše hranice dobrodružství? ( čeho byste se dokázali zúčastnit a na co vše přistoupili)

7/

Kde končí Vaše hranice dobrodružství? ( čeho byste se nikdy nezúčastnili a na co vše nepřistoupili)

8/

Byli byste schopni ujít denně 15 km a více? rozhodně ano

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

72


9/

Potěšilo by Vás, kdyby Váš zaměstnavatel přišel s návrhem, že Vám umožní netradiční zážitek v souvislosti s outdoorem, např. tří denní putování v údolí řeky Jihlavy a Oslavy, po stopách Templářů, kteří obývali dnešní zříceniny? rozhodně ano

10/

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

2-3 dny

4 dny a více

Myslíte si, že by Vás zúčastnění se mohlo ovlivnit do budoucna v zaměstnání i v osobním životě? rozhodně ano

14/

nevím

Která z následujících variant je podle Vás optimální k zúčastnění se outdoorového programu? 1 den

13/

spíše ne

Myslíte si, že tento program je vhodným prostředkem pro stmelení kolektivu? rozhodně ano

12/

rozhodně ne

Je podle Vás dobré znát hranice lidských možností? rozhodně ano

11/

spíše ano

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

Setkali jste se s tímto pojmem v tisku, televizi, popř. v jiných médiích? rozhodně ano

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

Pokud ano, uveďte……………………………………………………………… 15/

Údaje o Vás pohlaví věk vzdělání

muž 18-30 let základní/vyučení

žena 31-45 let středoškolské

46 let a více vysokoškolské

73


Příloha B – DOTAZNÍK pro zaměstnavatele

1/

Setkali jste se již s pojmem outdoor? ano

2/

ne

možná

Co se Vám vybaví pod pojmem outdoor? pobyt v přírodě, způsob letní pobyt na ekofarmě trávení volného času

3/

pobyt u moře

Máte osobní zkušenosti s výše uvedeným pojmem? ano

ne

nevím

Pokud ano, uveďte jaké…………………………………………………………… 4/

Kdyby Vám někdo nabídl možnost odměny pro Vaše zaměstnance a nabídl netradiční zážitky za jejich dobře vykonanou práci. Bylo by Vaše rozhodnutí kladné? rozhodně ano

5/

spíše ne

nevím

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

Outdoorový program by byl situován v přírodě. Přesný program:“Po stopách Templářů“ Trasa podél řek Jihlavy a Oslavy. Myslíte, že je to dobře zvolené místo? rozhodně ano

7/

rozhodně ne

Myslíte si, že program může vést ke zlepšení týmové spolupráce, ke stmelení kolektivu a rozvoje osobnosti? rozhodně ano

6/

spíše ano

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

Je podle Vás dobré poznat lidské možnosti, vyprofilovat tým a objevit skrytý potenciál v zaměstnancích? rozhodně ano

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

74


8/

Která z následujících variant je podle Vás optimální k zúčastnění se outdoorového programu? 1 den

9/

2-3 dny

Kolik by Vaše instituce, firma byla ochotna investovat ke zlepšení týmové spolupráce? 15 000–20 000,- 20 000-30 000,-

10/

4 dny a více

30 000 Kč a více

Setkal(a) jste se již s nějakou firmou, která se specializuje na outdoorové aktivity? ano

ne

nevím

Pokud ano, napište se kterou……………………………………………………… 11/

Slyšel(a) jste o organizacích jako: Adventura, Go!, Česká cesta, Prázdninová škola Lipnice? ano

12/

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

Myslíte si, že by bylo dobré vytvořit program zároveň pro vedoucí a podřízené? rozhodně ano

14/

nevím

Zúčastnil(a) byste se sám(a) ráda outdoorového programu? rozhodně ano

13/

ne

spíše ano

rozhodně ne

spíše ne

nevím

Máte představu, co byste ocenil(a) či uvítal(a) u zážitkového kurzu? ……………………………………………………………………………………

15/

Údaje o Vás pohlaví věk vzdělání

muž 18-30 let základní/vyučení

žena 31-45 let středoškolské

46 let a více vysokoškolské

75


Příloha C – Mapy

Příloha C1 – Mapa trasy Hrubšice – Templštejn (černě vyznačeno) [32]

Příloha C2 – Mapa trasy Templštejn – Lamberk (černě vyznačeno) [32]

76


Příloha C3 – Mapa trasy Lamberk – Náměšť nad Oslavou (černě vyznačeno) [32]

Příloha D – Vstupenka do expozice Vladimíra Menšíka

77


Příloha E – Fotografie z testovacího outdoorového programu

Příloha E1 – citace z Ivančického kostela

Příloha E2 – Řeznovice

Příloha E4 – kostel sv. Petra a Pavla - interiér

Příloha E3 – kostel sv. Petra a Pavla

Příloha E5 – podél řeky Jihlavy

Příloha E6 – řeka Jihlava

78


Příloha E7 – pozdní oběd pod Templštejnem

Příloha E8 – rozcestník pod Templštejnem

Příloha E9 – zachovalá štítová zeď hradu Templštejn

Příloha E10 – zbytky hradního paláce hradu Templštejn

Příloha E11 – zachovalá štítová zeď hradu Templštejn

Příloha E12 – pohled na hradní palác Templštejna ze štítové zdi

79


Příloha E13 – ráno na hřebeni štítové zdi Templštejna

Příloha E15 – Biskoupské kopce

Příloha E14 – ráno na řece Jihlavě

Příloha E16 – údolí řeky Oslavy

Příloha E18 – Náměšť nad Oslavou [33] Příloha E17 – táboření na Lamberku

80

Outdoorový program jako forma odměny pro zaměstnance

Recommend Documents