Sociální podnik jako forma pomoci pro lidi bez přístřeší

Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Absolventská práce

Fialová Tereza

Sociální podnik jako forma pomoci pro lidi bez přístřeší

Vedoucí práce: PhDr. Hana Pazlarová, PhD. Rok odevzdání: 2016

Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci „Sociální podnik jako forma pomoci pro lidi bez přístřeší“ zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok.

Datum:

Jméno: Vlastnoruční podpis:

Toto dílo je licencováno pod licencí CreativeCommons Uveďte autora-Neuţívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/cz/ nebo pošlete dopis na adresu: CreativeCommons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.

Anotace Tato absolventská práce s názvem „Sociální podnik jako forma pomoci pro lidi bez přístřeší“, je zaměřena hlavně na lidi bez domova, jejich potřeby a různé formy pomoci pro ně. Dále je práce zaměřena na sociální podnik a principy, na kterých je zaloţen a potom je konkrétně pospán Nový Prostor, který je v mojí práci představitelem sociálního podniku, který pomáhá lidem bez přístřeší. Cílem této absolventské práce je seznámit se se základní charakteristikou lidí bez přístřeší, dále popsat, co je sociální podnik a na jakých principech funguje a v neposlední řadě je cílem také představit Nový Prostor a zjistit, jakými konkrétními způsoby pomáhá lidem bez přístřeší. Práce je rozdělena do teoretické a praktické části. V teoretické části jsou dvě kapitoly, z nichţ první je věnována lidem bez přístřeší. V této kapitole je popsána základní charakteristika lidí bez přístřeší, příčiny a formy bezdomovectví a také formy pomoci pro lidi bez přístřeší. V druhé kapitole, která je věnována sociálnímu podniku, jsou uvedeny informace, které se týkají legislativy a principy sociálního podnikání. V praktické části této absolventské práce je představen Nový Prostor, jakoţto konkrétní příklad sociálního podniku pomáhajícího lidem bez přístřeší. Také jsou zde zpracovány rozhovory s lidmi, kteří v Novém Prostoru pracují. Na základě informací z teoretické části a na základě zpracovaných rozhovorů, jsou v poslední kapitole uvedeny formy pomoci, které Nový Prostor lidem bez přístřeší dává. V praktické části jsou vyuţity rozhovory, které jsem udělala s prodejci Nového Prostoru a vedoucím sociální sluţby v Novém Prostoru. Prodejce Nového Prostoru, se kterými jsem dělala rozhovor, jsem volila náhodně.

Klíčová slova: Lidé bez přístřeší, bezdomovectví, sociální podnik, Nový Prostor

Summary This graduate work named „Social Enterprise as Form of Help to Homeless People“,is focused mainly on the homeless people, their needs and various forms of help for them. Further, this graduate work is focused on the social enterprise and the principles on which it is based and then there is described organization New Space that represents one of social enterprises of helping to homeless people. Goal of this graduate work is to become acquainted with the main typology of homeless people, next goal is to describe what the social enterprise is and the principles on which it works. Finally, the goal is to introduce New Space and show what concrete ways it uses in order to help to homeless people. This graduate work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part consists of two chapters, where the first one is about homeless people in general. In this chapter are introduced main characteristics of homeless people, causes and forms of homelessness and also ways of help to homeless people. The second chapter is about social enterprises and mentions information about legislative and principles of social enterprise. The practical part of this graduate work introduces New Space as a concrete example of social enterprise helping to homeless people. Interviews with people who work in New Space are also processed. The last chapter is based on information from theoretical part, are said forms of help that New Space gives to homeless people. In practical part are utilized interviews that I made with the sellers of magazine New Space and the head of social services. The interviewed sellers of New Space are chosen randomly.

Keywords: Homeless people, Homelessness, Social Enterprises, New Space

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní PhDr. Pazlarové, PhD., za odborné vedení mé práce, cenné rady, věcné připomínky a trpělivost. Také bych tímto ráda poděkovala všem zaměstnancům Nového Prostoru za ochotu, odborné rady a vstřícnost.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................. 9 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................................. 11 1 BEZDOMOVECTVÍ ........................................................................................................................... 12 1.1 CHARAKTERISTIKA BEZDOMOVECTVÍ ......................................................................................................... 13 1.1.1 Vzhled a oblečení...................................................................................................................... 14 1.1.2 Věk............................................................................................................................................ 14 1.1.3 Bydlení ...................................................................................................................................... 15 1.1.4 Vzdělání a nezaměstnanost ..................................................................................................... 16 1.1.5 Rozvodovost ............................................................................................................................. 17 1.1.6 Získávání zdrojů obživy ............................................................................................................. 17 1.2 PŘÍČINY BEZDOMOVECTVÍ ....................................................................................................................... 18 1.2.1 Vnější a vnitřní příčiny bezdomovectví ..................................................................................... 18 1.2.2 Primární, sekundární a terciární příčiny ................................................................................... 19 1.3 FORMY BEZDOMOVECTVÍ........................................................................................................................ 20 1.3.1Zjevné bezdomovectví ............................................................................................................... 20 1.3.2 Skryté bezdomovectví............................................................................................................... 20 1.3.3 Potencionální bezdomovectví................................................................................................... 21 1.4 FORMY POMOCI PRO LIDI BEZ PŘÍSTŘEŠÍ ..................................................................................................... 21 1.4.1 Terénní programy ..................................................................................................................... 22 1.4.2 Nízkoprahové denní centrum ................................................................................................... 22 1.4.3 Noclehárny ............................................................................................................................... 23 1.4.4 Azylové domy ........................................................................................................................... 23 1.4.5 Domy na půl cesty .................................................................................................................... 23 1.4.6 Kontaktní centra ....................................................................................................................... 23 1.4.7 Služby následné péče................................................................................................................ 24 1.4.8 Krizová pomoc .......................................................................................................................... 24 1.4.9 Sociální rehabilitace ................................................................................................................. 24 1.4.10 Sociální bydlení....................................................................................................................... 24 2 SOCIÁLNÍ PODNIK........................................................................................................................... 26 2.1 UKOTVENÍ V ZÁKONĚ ............................................................................................................................. 26 2.1.1 Dosavadní legislativa ............................................................................................................... 26 2.1.2 Zákon o sociálním podnikání .................................................................................................... 27 2.2 CHARAKTERISTIKA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ................................................................................................. 27 2.2.1 Vývoj v České republice ............................................................................................................ 28 2.2.2 Sociální podnik ideálního typu.................................................................................................. 29 2.2.1 Principy sociálního podnikání ................................................................................................... 30 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................................... 31 3 NOVÝ PROSTOR ............................................................................................................................. 32 3.1 HISTORIE............................................................................................................................................. 32 3.2 SOUČASNÝ NOVÝ PROSTOR .................................................................................................................... 33 4 ROZHOVORY .................................................................................................................................. 35

7

4.1 ROZHOVOR S VEDOUCÍM SOCIÁLNÍ SLUŽBY ................................................................................................. 36 4.2 ROZHOVORY S RESPONDENTY .................................................................................................................. 41 5 VÝSLEDKY....................................................................................................................................... 44 ZÁVĚR ............................................................................................................................................... 46

8

Úvod Pro svou absolventskou práci jsem si zvolila téma „Sociální podnik, jako forma pomoci pro lidi bez přístřeší“, protoţe cítím, ţe bych v budoucnu mohla s touto cílovou skupinou pracovat a zvědavost mě táhne k tomu, dozvědět se o sociálním podnikání co nejvíce, protoţe sama uvaţuji o zaloţení sociálního podniku někdy v budoucnosti. V této absolventské práci jsem se zaměřila na jeden konkrétní sociální podnik a to Nový Prostor, který pomáhá lidem bez přístřeší. Cílem této práce je seznámit se se základními charakteristikami bezdomovectví, s formami pomoci pro lidi bez přístřeší, dále popsat sociální podnik, jeho principy a charakteristiku a také zjistit, jakým způsobem můţe sociální podnik pomáhat lidem bez přístřeší. Dalším cílem této práce je zjistit, jakými konkrétními způsoby pomáhá Nový Prostor lidem bez přístřeší. Informace k naplnění cíle jsem vyuţívala převáţně z literatury zabývající se lidmi bez domova, bezdomovectvím, sociálním podnikem, ale také Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. Dalšími zdroji pro mě byl např. internetový portál ministerstva práce a sociálních věcí aj. K bliţšímu seznámení s Novým Prostorem a získání konkrétních informací, jsem udělala rozhovor s vedoucím sociální sluţby sociální rehabilitace v Novém Prostoru a se třemi prodejci Nového Prostoru, kteří jsou zároveň uţivateli sluţby sociální rehabilitace v Novém Prostoru. Vedoucího sociální sluţby jsem zvolila z důvodu získání institucionálního názoru na pomoc lidem bez přístřeší. Prodejce Nového Prostoru jsem zvolila z toho důvodu, ţe od nich nejlépe zjistím, zda a popř. v čem jim Nový Prostor pomáhá. Tyto prodejce jsem volila náhodně a z jejich strany byl rozhovor anonymní. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou dvě kapitoly, z nichţ první je věnována bezdomovectví, hlavním charakteristikám bezdomovectví, jejím příčinám a také formám pomoci pro lidi bez přístřeší. Druhá kapitola je věnována sociálnímu podniku, jakoţto jeho popisu, principům, na kterých je zaloţeno fungování, a ukotvení v legislativě. V praktické části jsou také dvě kapitoly. Jedna je věnována Novému Prostoru, jako představiteli konkrétního sociálního podniku, který pomáhá lidem bez domova. V druhé kapitole praktické části jsou zpracovány rozhovory

9

s prodejci Nového Prostoru a také rozhovor s vedoucím sociální sluţby v Novém Prostoru. V rozhovorech jsem se zaměřovala na konkrétní způsoby, kterými jim Nový Prostor pomáhá. Dále tam je popsáno, jakým způsobem pomáhá Nový Prostor lidem bez přístřeší.

10

Teoretická část

11

1 Bezdomovectví V této kapitole nejprve vysvětlím, co pojem „bezdomovectví“ představuje a také jaké označení existuje pro lidi, kteří jsou bez domova. Kdyţ se řekne slovo bezdomovec, je těţké si uvědomit, co všechno tento pojem obsahuje a je velmi sloţité ho přesně popsat, jelikoţ kaţdý člověk je jiný. První, co mě napadne, kdyţ slyším slovo bezdomovec, je to, ţe je tento člověk bez domova. To však v mnoha případech nemusí být pravda. Člověk od přírody tíhne k tomu, mít nějaké své místo, kde se bude cítit bezpečně a bude mu říkat domov, ať uţ je to skulinka pod mostem nebo velký dům se zahradou. Co je ale jisté, je to, ţe určité problémy s bydlením bezdomovci mají. Dále jsou s bezdomovectvím často spjaty finanční problémy. Můţe to být příčina toho, proč se tito lidé dostali na ulici nebo mají problémy s financemi aţ poté, co se na ulici ocitli. Příčiny bezdomovectví více rozvedu v podkapitole tomu se věnující. Jak uţ jsem zmínila, pro termín „bezdomovec“ existuje mnoho synonym, které se postupem času mění a z lecjakých důvodů jsou některá méně vhodná a některá zase vhodnější. V České republice i zahraničí se v odborných kruzích vedou časté diskuse ohledně toho, jaký termín by se měl pouţívat a jaký je vhodný. Nejčastěji pouţívaným pojmem mezi lidmi je slovo „bezdomovec“. Podobný význam nese i „člověk bez přístřeší“. U těchto pojmů je jasné, ţe mají ukazovat to, ţe tento člověk ztratil bydlení, ve kterém dřív ţil a nyní nemá kde bydlet. Domov ale označuje mnohem větší význam, neţ slovo přístřeší. Domov je spojován se sociálním zázemím, s rodinou a místem, kam se lze vţdy vrátit a uchýlit se tam. Souvisí s určitým stereotypem, který člověku dopřává pocit bezpečí a určitý řád. Skládá se z určitého sociálního okolí a fyzického soukromí.1Pojem „člověk na ulici“ se odlišuje od předchozích dvou pojmů a to tím, ţe se za jeho domov myslí právě ulice. Zákon o sociálních sluţbách definuje bezdomovce jako osoby bez přístřeší nebo osoby v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.2Já budu ve své práci pouţívat pojem „osoba bez přístřeší“. Podle mezinárodní definice bezdomovců se jedná o souhrnné označení pro skupinu, která zahrnuje jak viditelné bezdomovce, tj. osoby bez přístřeší, tak i osoby, které v důsledku nezajištěného ubytování ţijí v ubytovacích zařízeních pro bezdomovce, dále také osoby, jejich bydlení je nejisté a osoby, které ţijí v podmínkách neodpovídajících 1

MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.12 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 2 [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108

12

minimálním standardům bydlení v daném sociálním a kulturním prostředí.3 Podle této definice je tato skupina velice rozsáhlou. Podle těchto kritérií jsou bezdomovci osoby: Ohroţení ztrátou bydlení – osoby ţijící v nevyhovujícím bydlení, osoby před opuštěním instituce (věznice, vazební věznice, zdravotnická zařízení, zařízení pro děti), děti před opuštěním pěstounské péče, osoby ohroţené chudobou a sociálním vyloučením, imigranti ţijící v přechodném bydlení, osoby ţijící v nejistém bydlení, osoby ohroţené vystěhováním a domácím násilím Po ztrátě bydlení – osoby, které jsou ubytované v azylových domech pro bezdomovce, ţijící na ubytovnách, v pobytových zařízeních pro ţeny, v ubytovnách pro migrující pracovníky a osoby ţijící v domech na půl cesty, osoby přeţívající venku, v noclehárně, osoby vyuţívající sluţeb azylových domů, terénních a ambulantních sociálních sluţeb, nocleháren, denních center, terénních sociálních programů apod., chroničtí bezdomovci s vysokými zdravotně-sociálními potřebami v seniorském věku.4

1.1 Charakteristika bezdomovectví Bezdomovectví jako takové ve společnosti vţdy existovalo, avšak v České republice se mu aţ po roce 1989 začalo věnovat více pozornosti. Změnu politické situace hodně lidí špatně zvládalo a nemálo z nich nakonec skončilo na ulici. Můţeme ho popsat jako výčet jednotlivých faktorů, jako součást sociálního procesu, věc individuálního výběru, ale také jako důsledek sociálních a ekonomických sil. Díky tomu zaměřuji pozornost jak k sociálnímu zabezpečení, vzdělání, k výchově a k rodinným strukturám, tak i k procesu vyloučení a zranění některých lidí, v jehoţ důsledku se stanou bezdomovci.5 Bezdomovectví je také charakterizováno jako projev sociálního vyloučení ze společnosti.„Je to stav, kdy jsou lidé zřetelně odlišní od běžně společnosti. Vyloučení ze společnosti se projeví ve třech oblastech života: ztrátou profesní pozice a s tím i legálního přístupu k finančním prostředkům, ztrátou ekonomické soběstačnosti, 3

[online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/Koncepce-prevence-a-reseni-problematiky-bezdomovectvi-v-CR-do-roku-2020.pdf 4 [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/Koncepce-prevence-a-reseni-problematiky-bezdomovectvi-v-CR-do-roku-2020.pdf 5 HRADECKÁ, Vlastimila a Ilja HRADECKÝ. Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, 1996. 73 s. ISBN 80-902292-0-4.

13

vyloučením z rodinného společenství, narušením vztahů s blízkými lidmi a rozpadem sociální sítě, redukovaným stylem života a nárůstem závislosti na podpoře charitativních organizací, žebráním a prohledáváním odpadků či kriminální aktivitou.“6

1.1.1 Vzhled a oblečení První, čeho si většina lidí všimne na druhém člověku, je vzhled a oblečení. Hygiena a vzhled zásadně rozdělují ty, co se snaţí skrýt své bezdomovecké návyky a ty, kteří jiţ rezignovali a veřejně přiznávají svůj stav.7 Pro člověka na ulici je těţké dlouhodobě si uchovat hygienické návyky a stejně tak těţké je pro něj udrţovat si čisté a voňavé oblečení. „Právě špatné hygienické návyky některých bezdomovců jsou důvodem mnoha předsudků veřejnosti.“8 Často se mi stává, ţe vidím, jak z tramvaje vyhodí člověka pouze proto, ţe zapáchá. Lidé bez přístřeší získávají oblečení v popelnicích, od charitativních organizací nebo trestnou činností. Jelikoţ nemají moţnost oblečení prát v pračce, často ho mění za nové nebo ho perou v rukou. To je důvodem pro to, ţe dávají přednost funkčnosti oblečení před vzhledem.9 Dalším charakteristickým vzhledovým prvkem jsou tašky, batohy, kufry apod. Většina lidí bez domova nosí všechen svůj majetek s sebou, proto mají téměř vţdy u sebe nějakou tašku nebo batoh, který je pro ně jakýmsi trezorem.

1.1.2 Věk Výrazným charakteristickým rysem u lidí bez přístřeší v České republice je střední a starší věk. Hradecký ve své knize píše, ţe: „Většina dnešních bezdomovců v Evropské unii je mladšího věku, zatímco v České republice převažuje prozatím věk starší a střední.“10Většina lidí bez přístřeší ve středním věku jsou ti, kteří se nedokázali

6

VÁGNEROVÁ, Marie, Ladislav CSÉMY a Jakub MAREK. Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013. 9 s. ISBN 978-80-246-2209-5. 7 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.62 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 8 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.62 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 9 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.63 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 10

HRADECKÁ, Vlastimila a Ilja HRADECKÝ. Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, 1996. 58 s. ISBN 80-902292-0-4.

14

přizpůsobit politicko-ekonomické situaci v devadesátých letech. Jeden z důvodu můţe být to, ţe pro lidi v důchodovém věku existuje mnoho sociálních sluţeb a tak se mohou i lidé z ulice do těchto zařízení dostat. Přesto, ţe největší skupina lidí bez přístřeší je ve středních letech, nesmím zapomenout na to, ţe stále existuje velká skupina mladých lidí bez domova. Nejčastěji „jsou to lidé, kteří prošli ústavní výchovou nebo utekli z domova a nechtějí či nemohou se tam vrátit.“11 píše Průdková ve své knize Bezdomovectví.

1.1.3 Bydlení Bydlení je velkou kapitolou v bezdomovecké tématice. Ať uţ lidé na ulici přespávají kdekoliv, není to v jejich vlastnictví. „Přesto nazývají domovem místa přespávání, jež nejsou standardním bydlením podle společenských norem.“12 Podle toho, kde lidé bez domova přespávají, se dá určit míra rezignace společenských norem. Bezdomovci sami se rozdělují na bezdomovce bez stálého bydlení a tzv. squatery se stálým bydlením v nelegálně obsazených budovách či jiných místech.13 V této době ţádné oficiální squaty neexistují, přesto mnoho squatů stále přetrvává. Squaty nejsou jediná forma stálého bydlení. „Samotářští bezdomovci si vybírají nenápadná místa, kam nikdo nechodí a jsou daleko od lidí, např. stanují v lese. Lidé více společenští si zvolí velké squaty nebo zahrádkářské kolonie, kde bydlí větší komunita bezdomovců.“14 Dalšími častými místy, kde se lidé uchylují ke spánku, jsou místa v přírodě, dál od centra, různé lavičky, podmostí, výklenky, stany, kůlny, boudy, opuštěné garáţe, tunely, podchody aj. Zatímco stálé bydlení mají osoby, které přijaly statut bezdomovce, nestálé bydlení mají znamenat pouze přechodné řešení. Tyto osoby se pouze snaţí přeţít noc, proto často jezdí tramvajemi či spí na lavičce v parku. V zimním období chodí do některých nonstopů, kde je obsluha nechá popíjet jeden nápoj celou noc. Jinou alternativou jsou

11

PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 17 s. ISBN 97880-7387-100-0. 12

MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.63 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 13 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.63 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 14 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.67 s. ISBN 978-80-262-0090-1.

15

např. sklepy, jsou to místa, kde nefouká vítr a je tam poměrně teplo.15 Jelikoţ tito lidé téměř kaţdý den mění místo, je pro sociálního pracovníka velmi těţké s nimi navázat kontakt. Nestálé bydlení je typické pro lidi, co jsou na ulici noví a tzv. rezignované jedince.16

1.1.4 Vzdělání a nezaměstnanost Velkým tématem u lidí bez přístřeší je dosaţené vzdělání. Stejně tak, jako se můţu setkat s člověkem, který má dosaţené pouze základní vzdělání, se můţu setkat s člověkem, který bude mít několik vysokých škol. Pokud ale porovnáme výsledky statistiky, je zřejmá obecně nízká úroveň vzdělání.17 Vzdělání u lidí bez přístřeší blízce souvisí s problematikou jejich zaměstnávání. Často se stává, ţe lidé bez domova „přijímají příležitostné práce, v lepším případě formou dohody o provedení práce, častěji však nelegálně, bez jakékoli dohody.“18Lidé bez přístřeší nemají pořádnou motivaci pro to, aby si našli legální práci se smlouvou. To jim mnohdy stěţuje nynější systém politiky zaměstnanosti. Často jim v tom také brání fakt, ţe u sebe nemají občanský průkaz. Propojenost nezaměstnanosti a bezdomovectví je velmi úzká – kdo nepracuje, těţko můţe bydlet, a kdo nebydlí, těţko můţe chodit do práce. Boj s nezaměstnaností lze tedy povaţovat za prvek boje proti bezdomovectví.19 Práce má pro člověka mnohem širší význam neţ jenom vydělávání peněz na obţivu. Vedle materiálního prospěchu přináší člověku do ţivota také pocit seberealizace, důstojné existence, společenské uţitečnosti a vytváří pole sociálních kontaktů s moţností potkávat jiné lidi, vést s nimi rozhovory a přináší člověku pocit odborné kompetence.20

15

MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.66 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 16 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.64 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 17

HRADECKÁ, Vlastimila a Ilja HRADECKÝ. Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, 1996. 49 s. ISBN 80-902292-0-4. 18

Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR a jeho determinanty I.: (bezdomovství v zrcadle veřejné politiky). Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004. 35 s. Zdravotní politika a ekonomika. ISBN 80-86625-35-4. 19

PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 20 s. ISBN 97880-7387-100-0. 20

BUCHTOVÁ, Boţena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002. 75 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-9006-8.

16

1.1.5 Rozvodovost Další charakteristikou pro lidi bez přístřeší je velká rozvodovost. Velké procento lidí na ulici je rozvedených a z celkového počtu bezdomovců je více neţ polovina muţů. U soudu většina rozvádějících se muţů přijde o byt i o děti. Mnozí soudci nebo soudkyně stereotypně rozhodují ve prospěch ţen, díky čemuţ se muţ dostane do tíţivé sociální situace a můţe skončit na ulici.21 Přesto, ţe je větší procento muţů na ulici, ţeny jsou ty, které jsou vydány mimořádnému riziku. „Osamělé ženy bezdomovkyně většinou pocházejí z nejvíce znevýhodněné vrstvy společnosti. Údaje anamnéz převážně dávají obraz

nutných

majetkových

podmínek,

neuspořádaných

rodinných

poměrů,

nepřijatelného bydlení (ve smyslu přelidněnosti, zdravotní závadnosti, zchátralosti, dočasnosti), obrat nízkého stupně vzdělání a semigramotnosti, často špatného zdravotního stavu fyzického i psychického.“22

1.1.6 Získávání zdrojů obţivy U lidí bez domova existuje velmi specifický způsob získávání zdrojů obţivy, protoţe většina z nich nemá ţádný příjem nebo pouze velmi malý. Jedním ze zdrojů obţivy je ţebrání. Je to způsob získávání peněz tím, ţe díky svému vzhledu demonstrují chudobu a neduhy, které vzbuzují lítost. Je to postoj, vyzývající druhého k pomoci.23 Velmi podobným způsobem je tzv. somrování. Rozdíl mezi somrováním a ţebráním je takový, ţe ţebrání je pasivní a somrování aktivní ţádost o pomoc. Mnoho lidí bez domova má za zdroj obţivy to, co ostatní vyhodili do popelnice jako nepotřebné. Základní lidskou potřebou, bez které se člověk neobejde, je potrava. Nyní je doba přebytečného plýtvání a tudíţ je velká šance pro chudé obyvatelstvo toho vyuţít. V popelnicích a odpadcích je mnoho uţitečných věcí určených ke kaţdodenní spotřebě a nejen lidi bez domova této moţnosti vyuţívají. „Zvláštním druhem sběračů jsou jedinci živící se sběrem surovin, jako je papír, měď, železo, slitiny, vratné láhve, autobaterie apod.“24

21

PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 18 s. ISBN 97880-7387-100-0. 22 HRADECKÁ, Vlastimila a Ilja HRADECKÝ. Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, 1996. 55 s. ISBN 80-902292-0-4. 23

MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.72 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 24 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.76 s. ISBN 978-80-262-0090-1.

17

1.2 Příčiny bezdomovectví Jsem přesvědčená, ţe pro pochopení fenoménu bezdomovectví a také pro nalezení různých způsobů řešení, musíme znát jeho příčiny. Většinová společnost se domnívá, ţe pokud člověku bez přístřeší najdeme bydlení a práci, jeho situace je rázem vyřešena, tak to ale není. Na takovouto situaci musím pohlíţet komplexně a jako první musím nahlédnout na příčiny. U lidí bez přístřeší je, ale někdy sloţité určit, co je následek a co příčina. Od poloviny 20. století se prosazuje názor, ţe bezdomovectví je sociální problém. Oběť bezdomovectví jiţ není obviňována, ale je povaţována za osobu s absencí určitých schopností. V současné době, je na bezdomovectví nahlíţeno jako na kombinaci strukturálních a individuálních příčin, které představím následovně.25

1.2.1 Vnější a vnitřní příčiny bezdomovectví Podle Hradeckého dělíme příčiny do dvou skupin a to tzv. vnější a vnitřní příčiny. „Vnější (objektivní, strukturální) příčiny bezdomovectví jsou výsledkem interakce ekonomicko-politické situace země a celkového počtu společenského klimatu.“26 Jsou to takové faktory, které jsou ovlivněny zákony státu a jeho sociálně-politickou situací. Nejčastějšími příklady jsou např. „vysoká míra nezaměstnanosti, chudoba, nedostatečné zabezpečení ve stáří a nemoci, finanční nedostupnost bydlení, diskriminace příslušníků etnických minorit, ale také institucionální příčiny.“27S institucionálními překáţkami se v ţivotě setkávají převáţně mladí lidé, kteří dovršili osmnáctého věku a opustili zařízení ústavní výchovy. Reţim v ústavních zařízeních je přísný, omezuje osobní svobodu dětí, deformuje jejich osobnost a také pohled na ţivot. Nejčastěji tyto děti touţí po svobodě, ale neuvědomují si míru odpovědnosti za ni.28 V podobné situaci se mohou nacházet i osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, které se nemají kam vrátit. Druhou skupinou jsou vnitřní příčiny bezdomovectví. Vnitřní příčiny jsou takové příčiny, které úzce a přímo souvisí s jednotlivou osobou. Jsou to materiální, vztahové

25

MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.18 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 26 HAASOVÁ, Jana. Jak žijí v Olomouci ženy bez domova: sedm skutečných příběhů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.13 s. ISBN 80-244-1238-1. 27

PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 15 s. ISBN 97880-7387-100-0. 28 PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 16 s. ISBN 97880-7387-100-0.

18

nebo osobní faktory, které se týkají jednotlivců a jejich rodin.29 Typická je určitá míra sociální nezakotvenosti, propad ve vzdělání nebo i problematické chování, včetně neţádoucích návyků. Velký vliv mají také vrstevníci, u kterých záleţí na tom, zda mají podobně problematické návyky nebo naopak pozitivní návyky.30Jako příklady vnitřních příčin bezdomovectví mohu uvést nízký příjem, ztrátu zaměstnání, zadluţenost, ztrátu bydlení a jiné. Dlouhodobá nezaměstnanost je zaručenou vstupenkou do světa nouze a chudoby. Čím déle zůstává člověk bez práce, tím víc se jeho situaci zhoršuje.31 Pokud člověk nepracuje, s postupem času se přizpůsobuje systému a odvyká si pracovník návyků. Je pro něj pak sloţité si nějaké zaměstnání najít a udrţet. V souvislosti s dlouhodobou nezaměstnaností se hovoří o deprivaci, která je spojena s jejich vyloučením ze sociálních vztahů. Také je s ní spojena změna ve vnímání času. Tím, ţe člověk nechodí do práce, se mu naruší časová struktura dne.32 Téměř vţdy se jedná o spojení dvou a více příčin, které vyústí v momentálně neřešitelnou situaci pro jedince.

1.2.2 Primární, sekundární a terciární příčiny V knize Bezdomovectví v kontextu sociálních sluţeb se příčiny bezdomovectví dělí na primární, sekundární a terciární příčiny. Primárními příčinami se myslí to, co se stalo v době, kdy se člověk dostal na ulici. Primární příčiny jsou otázkou sociálního úpadku osobnosti a měla by ji řešit preventivní sloţka sociálního systému.33 Druhou skupinou jsou sekundární příčiny. Sekundární příčiny jsou skutečnou bariérou toho, proč člověk zůstává na ulici. „Člověk na ulici má tendenci zabývat se pouze primárními příčinami svého bezdomovectví, ale neuvědomuje si, proč na ulici zůstává. Teprve až si uvědomí vznik sekundárních příčin, může pochopit, že bariéry k návratu do společnosti jsou překonatelné.“34

29

PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 16 s. ISBN 97880-7387-100-0. 30

VÁGNEROVÁ, Marie, Ladislav CSÉMY a Jakub MAREK. Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013. 56 s. ISBN 978-80-246-2209-5. 31 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 75 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-08-3. 32 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 77 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-08-3. 33 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.19 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 34 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.19 s. ISBN 978-80-262-0090-1.

19

Třetí a poslední skupinou jsou příčiny terciární. Tyto příčiny nejsou příčinami prvotního ţivota na ulici, nýbrţ jsou příčinami toho, proč se lidé na ulici vracejí. Terciární příčiny jsou nebezpečné především proto, ţe klient nemůţe nalézt místo ve společnosti, kam se chce vrátit.35

1.3 Formy bezdomovectví Jak jsem jiţ dříve napsala, není jednoduché vměstnat všechny aspekty bezdomovectví do nějakých skupin. Vţdy musíme kaţdou situaci hodnotit zvlášť a musíme na ni nahlíţet komplexně, tzn. i přesto, ţe máme rozdělení pro příčiny bezdomovectví nebo máme různé formy bezdomovectví, stále musíme mít na paměti, ţe se nám tyto skupiny budou prolínat. Abych více přiblíţila, s jakými formami bezdomovectví se můţeme setkat, uvedu jejich nejznámější rozdělení.

1.3.1Zjevné bezdomovectví Zjevné bezdomovectví je pro některé jedinou formou bezdomovectví, kterou zná. Jsou to právě ti lidé, které můţeme vidět na ulicích ţebrat o drobné. Nejčastěji si lidé stěţují na tyto „smradlavé a špinavé bezďáky“, kteří jedou v tramvaji bez jízdenky. „Málokdy jsou bez zavazadel, přestože u sebe mívají veškerý svůj majetek.“36 Často tuto formu bezdomovectví můţeme vidět na veřejných místech, jako jsou lavičky v parcích nebo nádraţí. Skupina zjevných lidí bez domova vyhledává a vyuţívá sociální pomoc nejvíce ze všech forem bezdomovectví.37

1.3.2 Skryté bezdomovectví Další formou bezdomovectví je bezdomovectví skryté. Největší počet lidí bez přístřeší ţije právě touto formou bezdomovectví. Tento stav na člověku nemůţeme na první pohled poznat. Tito lidé „se snaží svůj životní styl tajit a problémy skrývají. Dbají o svůj vzhled, často mají dobře padnoucí čistý oděv.“38 Skrytí bezdomovci příliš nevyhledávají institucionální pomoc. Často mění své místo pobytu a pouze v zimě 35

MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.19 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 36 PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 13 s. ISBN 978-80-7387-100-0. 37 PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 13 s. ISBN 978-80-7387-100-0. 38 PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 14 s. ISBN 978-80-7387-100-0.

20

občas vyuţívají ubytovny, noclehárny nebo azylové domy.39 Do skupiny skrytých bezdomovců nejčastěji patří lidé, kteří jsou na ulici krátkou dobu nebo mladí lidé. Většina z nich dodrţuje běţné sociální standardy, tj. dbají o svůj vzhled, chodí čistí a jejich chování nemusí být vţdy nápadné. Tato skupina lidí bez domova sama sebe neřadí mezi bezdomovce.40

1.3.3 Potencionální bezdomovectví Tato forma není tak úplně forma vzniklého bezdomovectví, ale pouze hrozbou. „Potencionální bezdomovci jsou lidé, kterým bezdomovectví hrozí.“41 Jde o lidi, kteří stále mají zaměstnání i bydlení, ale zároveň je jedno nebo druhé ohroţeno. Tito lidé se mohou ze dne na den dostat na ulici a někdy je jen otázkou času, kdy se tak stane. „Často nepřijímají bezdomovecké znaky a nejsou součástí veřejného prostoru, což znamená, že se o ně nestarají terénní ani ambulantní služby.“42 Nejčastěji jde o lidi propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, z psychiatrické léčebny nebo z terapeutické komunity, na které nikdo nečeká a kteří nemají kam jít. Také lidé ţijící v podnájmu, rozvedení, nezaměstnaní a ti, kteří pracují pouze příleţitostně a nelegálně, lidé závislí na návykových látkách, patologičtí hráči nebo třeba mladí lidé, kteří prošli ústavní výchovou a nemají moţnost návratu do rodiny.43

1.4 Formy pomoci pro lidi bez přístřeší V této kapitole uvedu různé formy pomoci pro lidi bez přístřeší, které popíšu. Nejdůleţitější je, si v první řadě uvědomit, zda a k čemu chce člověk bez přístřeší pomoci. Často se stává, ţe se lidé domnívají, ţe člověk na ulici chce ze všeho nejvíc kultivovaný ţivot.44 Opak můţe být pravdou. Někdy můţe stačit pouze lehká materiální pomoc nebo rada. Existují sociální sluţby, které upravuje Zákon o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb. Hlavní cíle tohoto zákona jsou:

39

PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 14 s. ISBN 978-80-7387-100-0. 40 VÁGNEROVÁ, Marie, Ladislav CSÉMY a Jakub MAREK. Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013. 11 s. ISBN 978-80-246-2209-5. 41 PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 14 s. ISBN 978-80-7387-100-0. 42 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012.15 s. ISBN 978-80-262-0090-1. 43 PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 14 s. ISBN 978-80-7387-100-0. 44 PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 15 s. ISBN 978-80-7387-100-0.

21

„Podporovat proces sociálního začleňování uživatelů sociálních služeb. Vytvořit podmínky pro uspokojování oprávněných potřeb lidí, kteří jsou oslabeni v jejich prosazování. Zabezpečit základní rámec k zajištění potřebné podpory a pomoci.“45 Tyto tři cíle se dají shrnout do jednoho obecného cíle, coţ je podpora začlenění lidí v nepříznivé sociální situaci a předcházení vyloučení ze společnosti.46 Tyto sluţby jsou určeny lidem, kteří potřebují pomoc nebo podporu v tom, co sami nezvládají. Následující sluţby jsem vybrala ze skupiny sluţeb sociální prevence a kaţdá z těchto sluţeb nabízí odborné sociální poradenství, které zahrnuje pomoc při uplatňování práv a zájmů a také při vyřizování osobních záleţitostí.47

1.4.1 Terénní programy Terénní programy mají za cíl vyhledávat osoby, které ţijí rizikovým způsobem ţivota nebo ţijí v sociálně vyloučených komunitách. Dále je jejich cílem pomáhat jim v tom, aby co nejvíce minimalizovali rizika, která jsou spojená s jejich způsobem ţivota, a pomoci jim začlenit se zpět do společnosti.48 Terénní sociální práce je kombinována s dalšími sociálními sluţbami a její specifikum je to, ţe je poskytována v klientově přirozeném prostředí. Sociální pracovník má za úkol pomoci klientovi se zorientovat v moţnostech, které má a nabídnout mu jeho pomoc. Terénní sociální pracovník také můţe klientovi nabídnout základní zdravotnické ošetření.

1.4.2 Nízkoprahové denní centrum Nízkoprahové denní centrum je čisté, suché prostředí, kam mohou lidé bez domova během dne přijít. Pobývání v denním centru je bez poplatku a lidé mohou vyuţít veškeré hygienické zařízení tj. sprchy, toaleta, umyvadlo atd. Součástí denního centra je také šatník, ve kterém lidé mohou dostat nové oblečení nebo obuv. Během dne je za malý poplatek stále k dispozici nějaké jídlo a některá centra dokonce nabízí během dne jídlo zdarma.

45

GULOVÁ, Lenka. Sociální práce: pro pedagogické obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. 31 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3379-1. 46 GULOVÁ, Lenka. Sociální práce: pro pedagogické obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. 31 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3379-1. 47 [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108 48 [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108

22

1.4.3 Noclehárny Noclehárny jsou nejvíce vyuţívanou sluţbou v zimním období, kdy lidé z ulice hledají útočiště v suchém a teplém prostředí. Je to sluţba, která poskytuje lůţka na spaní, hygienický servis a popř. potravinový servis. Tuto sluţbu mohou lidé bez domova vyuţít opakovaně, je však poskytována pouze na noc.49V zimním období jsou otevřeny noclehárny, které jsou nabízeny bezplatně, ale koncem zimního období se tyto noclehárny zavírají. Jiné noclehárny jsou k dispozici po celý rok, ale jejich vyuţití je moţný za určitý poplatek.

1.4.4 Azylové domy Azylový dům se svými nároky a nabídkou podobá noclehárnám, ale pouze na první pohled. Azylový dům nabízí lidem bez domova bydlení, v časovém rozmezí do několika týdnů aţ měsíců. „Azylový dům poskytuje komplexní pomoc bezdomovcům, kteří mají zájem o reintegraci do společnosti a jsou ochotni a schopni usilovat o změnu své tíživé sociální situace.“50 Prostory azylového domu jsou většinou v lepším stavu, neţ prostory noclehárny a oproti noclehárně je azylový dům sluţbou nepřetrţitou.

1.4.5 Domy na půl cesty Domy na půli cesty jsou určeny pro mladé lidi do 26 let, kteří ţili dlouhodobě ve školských zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy, nebo v jiných zařízeních pro děti a mládeţ. Taktéţ jsou určeny pro osoby, které byly propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Domy na půl cesty nabízejí lidem pomoc při zapojení do běţného ţivota. 51

1.4.6 Kontaktní centra Kontaktní centra jsou především určena lidem, kteří trpí nebo jsou ohroţeni závislostí na návykových látkách. Mezi lidmi bez domova jsou takoví, kteří jsou ohroţeni nebo uţ bojují se závislostí, na nějaké návykové látce, proto kontaktní centra uvádím jako formu pomoci i pro lidi bez přístřeší. Cílem kontaktních center je sniţovat sociální a zdravotní

49

PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 16 s. ISBN 978-80-7387-100-0. 50 PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 17 s. ISBN 978-80-7387-100-0. 51 [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108

23

rizika spojená se zneuţíváním návykových látek.52 Tímto cílem se myslí nabídka zdravotního ošetření, testů na různé nemoci, výměny injekčního materiálu, zprostředkování detoxikační léčby aj.

1.4.7 Sluţby následné péče Sluţby následné péče by měly navazovat na sluţby zdravotnických zařízení, kde osoby závislé na návykových látkách absolvovaly léčbu, podrobují se jí nebo osobám, které abstinují. Sluţby následné péče jsou poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách.53

1.4.8 Krizová pomoc Na krizovou pomoc se můţe obrátit kaţdý, kdo se nachází v situaci ohroţení zdraví a ţivota a není schopen tuto situaci vyřešit vlastním úsilím. Nabízí lidem pomoc při poskytnutí stravy, ubytování, dále především socioterapii a pomoc při vyřízení nezbytných osobních záleţitostí.54

1.4.9 Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace je velmi důleţitou součástí pomoci pro lidi bez přístřeší, protoţe směřuje k „dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí.“55 Tato sluţba je určena všem, kteří jsou ohroţeni sociálním vyloučením, tudíţ nejenom lidem bez domova, ale i např. lidem se zdravotním postiţením. Sociální rehabilitace nabízí lidem moţnost získání dovedností, které se jim mohou do budoucna hodit při hledání povolání.

1.4.10 Sociální bydlení Sociální bydlení se nevztahuje pod sociální sluţby, ale je formou pomoci pro lidi, kteří nemají bydlení. Od roku 2017 by v České republice měla začít fungovat nová koncepce sociálního bydlení, která by měla mít tři stupně.

52 53 54 55

[online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108 [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108 [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108 [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108

24

První stupeň sociálního bydlení (krizové bydlení) by měl vypadat jako mezistupeň mezi noclehárnou a azylovým domem.56 Jednalo by se o lůţko nebo pokoj, ve kterém by lidé mohli zůstat po dobu šesti měsíců, potom by ideálně měli postoupit do druhého stupně sociálního bydlení. Druhým stupněm sociálního bydlení se myslí sociální byt, který bude mít niţší standard. Tento pilíř je určen především „pro osoby či rodiny, které přiměřené bydlení mají a rády by v něm zůstaly, nestačí jim na ně ale příjem.“57 Třetím a posledním stupněm sociálního bydlení bude běţně dostupný byt, který zajistí sama obec. Na tento byt by se uzavírala smlouva na dva roky s tím, ţe jednou za rok by se posuzoval příjem nájemníků.58 Pokud by člověk úspěšně prošel všemi třemi stupni, bylo by na něm, aby si na trhu sehnal svoje vlastní bydlení.

56

[online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108 57 [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108 58 [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108

25

2 Sociální podnik Druhá kapitola se věnuje sociálnímu podnikání. Nejprve sociální podnikání zařadím legislativně a poté se budu věnovat jeho charakteristickým rysům a tím, proč právě sociální podnik můţe pomoci lidem bez přístřeší.

2.1 Ukotvení v zákoně 2.1.1 Dosavadní legislativa „Koncept sociální ekonomiky není dosud v České republice přijat. Sociální ekonomika není formálně ani legislativně vymezena ani nejsou definované její subjekty. Sociální ekonomiku a podniky prozatím určujeme zatím pomocí zahraničních přístupů a koncepcí.“59Jak jsem jiţ zmínila, ţe subjekty sociálního podnikání jsou primárně právnické osoby soukromého práva. Ţádný zákon zatím nesjednocuje definici, podmínky provozování a formu právnické osoby sociálního podnikání, přesto, ţe se takový zákon jiţ připravuje. Konkrétně se jedná o obchodní formy, jako jsou obecně prospěšné společnosti, občanská sdruţení, evidované právnické osoby církví a náboţenských společností (pokud vyvíjí ekonomické aktivity), druţstva, obchodní společnosti (pokud nejsou zaloţeny za účelem podnikání) a nově i sociální druţstva.60 Jelikoţ prozatím neexistuje ţádná sjednocená obchodní forma pro sociální podniky, kaţdý z nich se musí řídit těmi zákony, které jsou jim vlastní pro jejich obchodní formu. Obecně však mohu vypsat ty, které jsou nejčastější: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Zákon č. 262/2006 Sb., o veřejných zakázkách, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.61

59

DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012.62 s. ISBN 978-80-7357-269-3. 60 DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012.94 s. ISBN 978-80-7357-269-3. 61 [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/studie_vyskocil_pro_web.pdf

26

Tyto zákony samozřejmě nejsou jediné, kterými se sociálními podniky řídí. Musím podotknout, ţe existují také zákony upravující samotné podnikání a jejich ekonomickou činnost, kterými se sociální podniky řídí. Jelikoţ zákon o zaměstnanosti hovoří o zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, ale uţ nehovoří o jiných znevýhodněních, „řada sociálních podniků se snaží o pracovní integraci skupin, jako jsou etnické menšiny, lidé se závislostmi, po výkonu trestu, dlouhodobě nezaměstnaní či lidé bez domova.“62 Nelze říci, ţe některá z cílových skupin je více či méně důleţitá a jejich začlenění do společnosti je stejně důleţité pro všechny. Sociální podniky zaměřené na tyto cílové skupiny přispívají např. k sociální inkluzi, ke sníţení kriminality, omezení čerpání sociálních dávek, mobilizaci lidského kapitálu a jeho začlenění do výrobního procesu a jiným.63 Tyto argumenty podporují poţadavek sociálních podnikatelů, aby se politika zaměstnanosti rozšířila i o další podporované skupiny. V současné době se opravdu připravuje zákon o sociálním podnikání, který by měl zaplnit dosavadní díru v legislativě, která sociální podnikání upravuje.

2.1.2 Zákon o sociálním podnikání Budoucí zákon o sociálním podnikání je teprve v řešení a proto nelze říci, co v něm bude. Vytvoření zákona o sociálním podnikání je jednou z priorit pro programové období let 2014–2020, proto ani není jisté, zda se podle něj budou v následujících několika letech sociální podniky řídit. Mohu se domnívat, ţe v tomto zákoně půjde především o definici sociálního podnikání a o typy sociálních podniků, které nebudou rozděleny podle obchodní formy, ale podle jejich zaměření. Je moţné, ţe zákon bude obsahovat také prvky evidence a dohledu.64

2.2 Charakteristika sociálního podnikání Sociální podnik je součástí tzv. třetího sektoru, coţ je veřejný prostor, který je většinou definován pomocí typologie neziskových organizací nebo výčtem subjektů sociální ekonomiky. Sociální podnikání je činnost soukromé organizace, která vyniká tím, ţe její

62

[online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/studie_vyskocil_pro_web.pdf 63 [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/studie_vyskocil_pro_web.pdf 64 [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.sac-ops.cz/index.php/aktuality/85-socialnipodnikani-legislativa-a-dotace

27

činnost nespočívá pouze ve vykonávání ekonomických aktivit orientovaných na dosaţení zisku, ale slouţí k posilování vzájemnosti, solidarity a humanismu ve společnosti.65 Jinými slovy, je to podnikání, které spojuje jak stránky ekonomiky a prostředí, tak i sociální stránku věci. Sociální podnik se podílí na řešení problémů místní komunity i celé společnosti, cíleně zaměstnává sociálně znevýhodněné a zabraňuje společenskému vyloučení. Přesto, ţe je zaloţen za účelem dosaţení zisku, větší část příjmů pouţije do vybavení nebo zlepšení podniku, vzdělávání zaměstnanců nebo k naplňování obecně prospěšných cílů. Zároveň se snaţí, aby při rozhodování byl zapojen co nejvyšší počet zaměstnanců.66 Z dlouhodobého hlediska je sociální podnikání nový pojem, o kterém se začalo mluvit teprve v posledních letech, ale za to je čím dál známější a rozšířenější po celém světě. „Za průkopníka sociálního podnikání a významného podporovatele sociálních podniků lze považovat Billa Draytona, který v roce 1982 založil organizaci Ashoka. Posláním této organizace je přispět k rozvoji globálního, tvůrčího a konkurenceschopného občanského sektoru, který by podporoval sociální podnikatele a otevíral všem občanům světa možnost nalézat cesty ke změnám a realizovat je.“67Díky Billu Draytonovi se sociální podnikání stalo uţitečnou a nepostradatelnou součástí sociálně-ekonomického trhu a stále více podnikatelů má zájem o to vést jejich podnik právě jako sociální podnik.

2.2.1 Vývoj v České republice Sociální ekonomika v České republice navazuje na kulturně-historické kořeny a na historické kořeny. Jiţ po staletí u nás funguje solidarita, vzájemnost, sdruţování a druţstevnictví, proto má Česká republika příznivé podmínky pro přijetí celé koncepce sociální ekonomiky a sociálního podnikání.68 Dříve zmíněná změna politické situace po roce 1989 měla vliv také na vývoj české ekonomiky. Začaly se obnovovat druţstevní spolky, které byly za předchozího reţimu

65

DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012. 13 s. ISBN 978-80-7357-269-3. 66 [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.socialnipodnikani.info/co-je-socialnipodnikani/ 67 DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012. 45 s. ISBN 978-80-7357-269-3. 68 DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012. 62 s. ISBN 978-80-7357-269-3.

28

zrušeny, a také byla zaloţena zcela nová druţstva např. v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví aj.69 Druţstva jsou významnou částí v oblasti sociální ekonomiky, protoţe ovlivňují ekonomickou situaci a zaměstnanost ve státě. Přesto, ţe druţstva vycházejí z hodnot svépomoci, rovnosti, spravedlnosti a solidarity, je na ně pohlíţeno jako na podnikatelský subjekt. Do sociální ekonomiky patří zejména druţstva výrobní, zaměstnávající znevýhodněné osoby.70

2.2.2 Sociální podnik ideálního typu Výzkumná síť EMES uvádí návrh obecného konceptu sociálního podniku, který vytvořila na základě výzkumů prováděných v zemích po celé Evropě. Nakonec uvedla na trh nový pojem a to tzv. sociální podnik „ideálního typu“. Tyto podniky začaly nabízet řešení nově vznikajících problémů v zemi a soustředí se hlavně na pokrývání míst, kde sociální stát přestal fungovat nebo dostatečně nevyvíjí aktivitu.71 Definice sociálního podniku ideálního typu je postavena na dvou druzích kritérií a to sociálních a ekonomických. Klíčovými charakteristikami sociálních podniků v Evropě jsou podle EMES: Trvalé aktivity zaměřené na výrobu zboží nebo poskytování služeb, prospět společnosti nebo specifické skupině lidí.72 Sociální přínos pro komunitu není vedlejším produktem ekonomické aktivity, nýbrţ její podstata. Při zakládání sociálního podniku je vyzdvihována dobrovolnost, vlastní zájem zakladatelů a kolektivní rozměr. Jako velké plus nebo spíš očekávaný fakt je to, ţe do rozhodování o činnostech organizace budou zapojeni i lidé z místní komunity (klienti, dobrovolníci, cílová skupina atd.). Dalším důleţitým bodem ideálního typu sociálního podniku je podíl placené práce, tedy aby mohl takový podnik fungovat, jeho členové

69

DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012. 71 s. ISBN 978-80-7357-269-3. 70 DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012. 75 s. ISBN 978-80-7357-269-3. 71 DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012. 55 s. ISBN 978-80-7357-269-3. 72 DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012. 57 s. ISBN 978-80-7357-269-3.

29

musí být aktivní při zajišťování potřebných zdrojů pro dosahování sociálních cílů organizace. (dobrovolnické příspěvky, veřejné příspěvky, dary atd.).73 Sociální podniky mají mnoho zaměření, avšak pro mou práci je nejdůleţitější zmínit oblast pracovní integrace znevýhodněných osob. Hlavním cílem těchto organizací je pomoci znevýhodněným nezaměstnaným lidem, kterým hrozí dlouhodobé vyloučení z trhu práce. Díky pracovní integraci tyto jedince začleňují zpět do společnosti prostřednictvím práce.74

2.2.1 Principy sociálního podnikání Sociální podnikání se drţí třech principů, které uţ jsem dříve zmínila. Jedná se o sociální prospěch, ekonomický prospěch a enviromentální a místní prospěch. Sociální prospěch popisuje provozování aktivity prospívající společnosti či skupině znevýhodněných lidí a dále také účast zaměstnanců a členů na směřování podniku. Další z principů je ekonomický prospěch. V případě ekonomického prospěchu je případný zisk pouţíván přednostně pro rozvoj sociálních podniku nebo k naplnění veřejně prospěšných cílů. Důleţitá je nezávislost v manaţerském rozhodování a řízení na externích zakladatelích nebo zřizovatelích. Aby se udrţela ekonomická stránka věci, je potřeba alespoň minimální podíl trţeb z prodeje výrobků a sluţeb na celkových výnosech. Pro to, aby vůbec podnik mohl fungovat, je důleţitá schopnost zvládat ekonomická rizika, soustavná ekonomická činnost a trend směrem k placené práci. Posledním principem je enviromentální nebo místní rozvoj. Sociální podnik by měl přednostně uspokojovat potřeby místní komunity a místní poptávky a k tomu by měl vyuţívat přednostně místních zdrojů. Nesmí opomenout zohledňovat ekologické aspekty výroby i spotřeby. Velmi důleţitá je spolupráce sociálního podniku s místními aktéry.75

73

DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012. 58 s. ISBN 978-80-7357-269-3. 74 DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012. 59 s. ISBN 978-80-7357-269-3. 75 [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/socialnipodnikani/principy-a-definice

30

Praktická část

31

3 Nový Prostor Praktickou část této absolventské práce věnuji sociálnímu podniku Nový Prostor, který jsem si vybrala, protoţe kaţdý den potkávám různě po Praze prodejce Nového Prostoru a chtěla jsem se o této organizaci dozvědět více. Dříve jsem měla k prodejcům spíše negativní vztah, protoţe jsem netušila, kdo jsou a popravdě jsem se většiny z nich bála. Můj postoj se změnil ve chvíli, kdy jsem se odhodlala u jednoho z prodejců časopis koupit. Od té doby mě stále více zajímalo, co se v pozadí prodeje časopisů děje a jak všechno funguje. Cílem praktické části je popsat Nový Prostor jako organizaci a zjistit, čím konkrétně pomáhá lidem bez přístřeší. Nový Prostor je spolu s Pragulicem a Jako doma jedním ze sociálních podniků v České republice, který se zaměřuje na pomoc lidem bez domova. Kaţdý z těchto podniků si k tomu našel svou cestu, avšak cíl mají stejný a to pomoci lidem bez domova navrátit se zpět do běţné společnosti. Nový Prostor je sociální podnik provozující sociální sluţbu sociální rehabilitace, prostřednictvím prodeje časopisu Nový Prostor.

3.1 Historie Nový Prostor se poprvé objevil v roce 1998 jako občanské sdruţení a od roku 1999 začal vydávat časopis s názvem „Patron“. Nedlouho poté se časopis přejmenoval na nyní známý Nový Prostor. Během celé doby existence Nového Prostoru se forma časopisu několikrát změnila, ale v roce 2006 nastaly změny, které vydrţely aţ dodnes. 76 Nový Prostor se během doby existence rozšířil také do jiných měst, neţ je Praha, a těmi jsou např. Pardubice, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Ústí nad Labem a Uherské Hradiště. V roce 2008 se začal realizovat projekt Street-paper, díky němuţ se začala poskytovat sluţba sociální rehabilitace a také v Novém Prostoru našli místo sociální pracovníci, kteří s prodejci začínají spolupracovat.77

76 77

[online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.novyprostor.cz/o-nas.html [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.novyprostor.cz/historie-np.html

32

3.2 Současný Nový Prostor V současné době má Nový Prostor právní formu ústavu, avšak ve vytyčených cílech se nijak nezměnil. Předsedkyní Nového Prostoru zůstává z minulých let Dagmar Kocmánková. „Nový Prostor dává možnost pracovat všem, kteří pracovat chtějí a mohou, ale jinde příležitost nenašli.“78 Nový Prostor se snaţí pomáhat v mnoha oblastech kaţdodenního ţivota člověka. Mezi hlavní poslání Nového Prostoru patří: „rozvoj oblasti sociálního podnikání, podpora a rozvoj prostředí a dílčích projektů z oblastí sociálního podnikání, vývoj a realizace sociálně-terapeutické pracovní služby street-paper, vývoj a realizace unikátního tréninkového programu rozvoje klíčových kompetencí s ohledem na uplatitelnost na otevřeném trhu práce, destigmace osob bez přístřeší, informování o realitě příčin a důsledků, prosazování práv a zájmů sociálně handicapovaných osob, medializace sociální problematiky, postupná změna vnímání problematiky bezdomovství ve společnosti, představování rolí a funkcí nestátních neziskových organizací ve společnosti prostřednictvím časopisu Nový Prostor.“79 Klíčový je zde pojem „street-paper“, o který se Nový Prostor opírá. Jedná se o projekt, ve kterém jde o pouliční prodej časopisu. Hlavní myšlenkou celého projektu je rozvoj potřebných vlastností a schopností pro plnohodnotný ţivot v současné společnosti, těmi se myslí např. schopnost nalézt a udrţet si práci, mít zdravé sociální vazby v pracovním kolektivu i ve svém okolí, být odpovědný sám za sebe, znát svou hodnotu, svá práva, věřit si a jiné.80 To, ţe je o Nový Prostor velký zájem ze strany lidí z ulice je očividný a dokazuje to fakt, ţe v posledních pěti letech se počet klientů vyuţívajících sluţeb Nového Prostoru drţí nad 230. Dále kaţdoročně přibliţně 25 % klientů získá uplatnění na běţném trhu

78

[online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.novyprostor.cz/poslani.html [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.novyprostor.cz/poslani.html 80 [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.novyprostor.cz/socialni-sluzba-street-paperpraha.html 79

33

práce a sociální pracovníci vykonávají přibliţně 56 % přímé práce s klientem, coţ je vyšší číslo, neţ bývá průměrně ve sluţbách stejného druhu.81

81

[online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.novyprostor.cz/vyrocni_zpravy/vyrocni_zprava_2014.pdf

34

4 Rozhovory V této části mojí absolventské práce budu zkoumat, jakým způsobem pomáhá sociální podnik, konkrétně Nový Prostor, lidem bez přístřeší. Pro průzkum jsem pouţila jednu z kvalitativních metod, a to rozhovor. Za respondenty jsem si zvolila jednoho člověka, jako zástupce Nového Prostoru, který reprezentuje institucionální náhled na to, čím Nový Prostor lidem bez přístřeší pomáhá. Dále jsem vybrala tři prodejce Nového Prostoru, kteří zastupují stranu lidí bez domova. Jako zástupce Nového Prostoru se mnou dělal rozhovor pan Bc. Mgr. Jakub Marek, Ph.D., který je v Novém Prostoru na pozici vedoucího sociální sluţby sociální rehabilitace, coţ je hned po ředitelce organizace nejvyšší pozice. Volila jsem spíše otevřené otázky a v případě nejasností jsem se doptávala. U rozhovoru jsem pouţila takovéto otázky: Jaká je Vaše pozice v Novém Prostoru? Jak to v Novém Prostoru chodí? Je to tak, ţe je Nový Prostor sociální podnik provozující sociální sluţbu? Chápu to správně, ţe projekt Street-paper je prostředník k vykonávání sociální rehabilitace? Jak s klienty sociální pracovníci v Novém Prostoru pracují? Jsou schůzky povinné? Jak často? S jakými problémy se klienti nejčastěji potýkají? Jak se měří úspěšnost Nového Prostoru? Zlepšila se situace klientů po prodeji Nového Prostoru? V čem? Jaký je průměrný věk klientů a jejich pohlaví? Máte od prodejců nějakou zpětnou vazbu? Jaké povolání nejčastěji vykonávají po práci v Novém Prostoru? Jaký je průměrný výdělek prodejce? Co s vydělanými penězi dělají? 35

Mohou být klienti redaktory? Je v Novém Prostoru omezená doba, kdy tu klienti mohou být? Co se stane, kdyţ klient utratil své vydělané peníze? Jako zástupce lidí bez domova jsem vybrala náhodně tři prodejce, kteří byli v Novém Prostoru ve stejnou dobu, jako já. Rozhovor dělali anonymně, tzn. neznám jejich jméno. Dva rozhovory byly s muţi a jeden rozhovor se ţenou. U rozhovorů jsem se ptala na takové otázky, které byly jednoduché, srozumitelné a ne příliš osobní, přesto jsem z nich zjistila potřebné. Nejprve jsem měla v plánu pouze jeden rozhovor s prodejcem, ale po konzultaci s vedoucím výdejny jsem počet otázek sníţila a naopak jsem zvýšila počet respondentů. Byla jsem upozorněna, ţe prodejci Nového Prostoru jsou velmi nervózní, kdyţ se zdrţují u jiné činnosti, neţ u prodeje a proto by rozhovor nemusel být tak kvalitní. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla pro jiné, neţ původní řešení. U rozhovorů s prodejci jsem pouţila mnohem méně otázek, neţ k rozhovoru s vedoucím sociální sluţby. Pouţila jsem následující otázky: Jak jste se dostal k práci v Novém Prostoru? Jak dlouho pracujete v Novém Prostoru? Vidíte v prodávání Nového Prostoru nějaké výhody? Vidíte v prodávání Nového Prostoru nějaké nevýhody? Kolik času věnujete prodávání Nového Prostoru? Kolik peněz si průměrně vyděláte? Pomáhá Vám to v něčem? Máte v plánu si v budoucnu hledat jiné povolání?

4.1 Rozhovor s vedoucím sociální sluţby Pan Jakub Marek má dlouholeté zkušenosti s prací s lidmi bez domova a je autorem jedné z knih, ze kterých pro tuto práci čerpám informace. Jeho poslední prací byla pozice terénního pracovníka v Naději. Od začátku roku 2016 pracuje v Novém Prostoru jako vedoucí výdejny, coţ je pracovištěm pro sociální pracovníky. V Novém Prostoru je

36

to poměrně vysoká a významná pozice, jelikoţ nad touto pozicí je uţ pozice ředitelky Nového Prostoru. Přesto, ţe pan Marek je v Novém Prostoru pouze několik měsíců se domnívám, ţe o práci s lidmi bez domova hodně ví a má s nimi mnoho zkušeností a tak jsou pro mě informace od něj velmi cenné. V Novém Prostoru se řídí podle systému, který je jiţ několik let funkční. Kdyţ do Nového Prostoru přijde nový klient, dostane zdarma tři výtisky aktuálního čísla Nového Prostoru. Jeden časopis stojí prodejce časopisů pouze 25 Kč, ale prodejní cena časopisu je 50 Kč, coţ je cena, za kterou se časopisy prodávají veřejnosti. Pokud tedy klient prodá tři časopisy, které dostal zdarma, můţe si za vydělané peníze nakoupit další výtisky a takto pokračovat. Kaţdý klient dostane přidělené svoje prodejní místo. Nesmí se přemisťovat, protoţe by mohl narušit prodejní místa nebo lidem Nový Prostor znepřátelit. Tato místa jsou vybraná podle toho, aby byla vysoká šance na prodej časopisů a zároveň nevadil a nekonkuroval jiným prodejcům nebo okolí. Na těchto místech mohou prodávat pouze registrovaní prodejci, kteří jsou zároveň v sociální sluţbě sociální rehabilitace, kterou provozuje Nový Prostor. Tento systém je vytvořen tak, aby se klienti naučili šetřit, vydělávat si a hospodařit s penězi. Nový Prostor je sociálním podnikem, který mimo jiné provozuje sluţbu sociální rehabilitace. Je rozdělen na dva oddíly, tj. redakce a sociální sluţba. Nový Prostor, jako sociální podnik, je provozován díky financím, které získávají od prodejců (25 Kč, za které si prodejci časopisy z Nového Prostoru kupují). Sociální sluţba je pod záštitou Nového Prostoru, ale je financována převáţně z grantů. Sociální sluţba sociální rehabilitace v Novém Prostoru spočívá v tom, ţe prodej časopisů simuluje běţné zaměstnání a zároveň sociální pracovníci poskytují individuální sociální poradenství a jsou k dispozici všem, kteří potřebují. Nový Prostor převzal myšlenku z projektu Street-paper, coţ byla z počátku moţnost pro lidi, kteří měli problém s vyděláváním peněz. Zprvu šlo o to, ţe lidé bez domova stávali na stejném místě a tak vznikl nápad, ţe by mohli něco prodávat. Jako nejlepší moţnost se ukázal právě časopis, protoţe je to něco, co se stále mění, takţe o to lidé budou mít zájem pořád.

37

Postupem času se na tuto aktivitu začala nabalovat sociální sluţba, jelikoţ se zjistilo, ţe klienti mají i jiné problémy, neţ pouze ty spojené s prodejem. Tyto problémy se začaly řešit a tím se ukázalo, ţe je potřeba sociální pomoc a lidi, kteří této oblasti rozumí. Nový Prostor se snaţí, aby prodej časopisu simuloval zaměstnání, tj. aby měli prodejci takové podmínky, jako by měli v jiném zaměstnání. Je stanovena pracovní doba, coţ jsou v Novém Prostoru čtyři hodiny, během kterých musejí být na svých prodejních místech. Tuto pracovní dobu si určují sami klienti, ale pokud tou dobou nemohou prodávat, musejí to s omluvou oznámit sociálním pracovníkům v Novém Prostoru. Sociální pracovníci jsou v Novém Prostoru stále k dispozici pro všechny klienty. S kaţdým klientem se vypracovává individuální plán, jehoţ součástí jsou klientovy cíle. Tyto individuální plány se aktualizují podle potřeb klientů, většinou jednou za čtvrt aţ půl roku. Schůzky klientů se sociálními pracovníky dříve nebyly povinné, ale stávající vedoucí sociální sluţby, začíná usilovat o to, aby schůzky povinné byly, protoţe tím více se podle něj ukáţe, jaký to má dopad na klienty a jakým způsobem se jejich situace mění. Navrhuje, aby se ze sociální sluţby vyřadili ti klienti, kteří o ni nemají zájem, ale mají zájem prodávat časopisy. Tím, ţe by si museli zařídit ţivnostenský list a pracovali tzv. na sebe, by se přiučili zase něčemu novému, totiţ museli by si sami platit zdravotní pojištění, daně a měli by zodpovědnost za více věcí, neţ mají teď skrze sociální rehabilitaci. Klienti Nového Prostoru se nejčastěji potýkají s problémy v oblasti hospodaření s penězi, mají dluhy, dlouhodobě nemohou sehnat práci, nemají kde bydlet, hrozí jim chudoba nebo uţ ţijí pod hranicí chudoby. Někteří mají problémy s alkoholem, potýkají se s gamblerstvím, narkomanií aj. V Novém Prostoru jsou klienti, kteří tam pracují dlouhodobě, mají svoji klientelu, vytvořili si svoje jméno, lidi je znají. Prodej časopisu berou jako způsob obţivy, za vydělané peníze ţijí, ale nechtějí řešit jejich dluhy. V Novém Prostoru jsou z toho důvodu, ţe na ně nemůţe přijít exekuce nebo třeba proto, ţe jinde se jim nedaří sehnat práci. Často tímto způsobem fungují důchodci. Tento způsob vydělávání a ţití jim vyhovuje. Tito klienti si často vydělají takovou částku, která dosahuje minimální mzdy. U těchto klientů je sloţité otevřít téma, které by se sociálním pracovníkem chtěli řešit. V Novém Prostoru jsou klienti po různou dobu. Od několika dnů, po několik měsíců aţ po několik let, jelikoţ tu není daná doba, kdy musejí sociální rehabilitaci opustit. 38

Vedoucí sociální sluţby tvrdí, ţe Nový Prostor je místo, kde se lidem pracovní příleţitost nabízí a ne bere. Přesto, ţe klient sociální sluţbu vyuţívá několik let, je to pro něj způsob obţivy a pokud by se mu vzala i tato moţnost práce, jeho moţnosti by se jistě ještě více omezily a dá se předpokládat, ţe jeho ţivotní situace by se zhoršila. Jakákoliv sociální sluţba má dva směry, tj. ke změně a k podpoře. U některých prodejců funguje Nový Prostor jako prostředek ke změně. Kdyţ se klienti nacházejí zcela bez jakýchkoliv prostředků, učí se hospodařit s penězi, díky kterým přeţijí určité období, neţ si najdou práci. Z peněz si zaplatí cestu na úřad práce a postupně se dostanou třeba na ubytovnu. Tento měnící vliv je viditelný u lidí, co jsou noví. U dlouhodobě stávajících klientů je Nový Prostor způsobem obţivy, protoţe jinde práci nenašli. To je ten podporující směr. Tím, ţe je Nový Prostor sociálním podnikem, se dá lehce měřit jeho úspěšnost. To, ţe Nový Prostor nějakým způsobem pomohl klientovi, se dá zjistit např. tím, ţe klient vrátí svou průkazku a řekne, ţe si našel novou práci. Lépe viditelná a měřitelná úspěšnost je vidět částkou, kterou si prodejci Nového Prostoru vydělají. Úspěšnost Nového Prostoru se dá rozdělit do dvou kategorií. První je byznys. V něm se dá úspěšnost změřit právě vydělanou částkou nebo počtem prodaných výtisků. Druhá kategorie je sociální práce. V sociální práci je moţnost měření úspěchu omezená. Jedinou moţnou formou, je zpětná vazba od klienta. V Novém Prostoru se klienti dostávají do styku s pracovníky téměř kaţdý den, jelikoţ si stále chodí kupovat nové výtisky časopisů a jejich nová čísla. Proto mohou sociální pracovníci Nového Prostoru říct, ţe je komunikace mezi nimi a klienty velmi intenzivní. Díky tomu, ţe mají přehled o prodaných výtiscích jednotlivých klientů, mohou vidět, zda se jim prodej časopisu daří nebo ne. Pokud by tedy klient z Nového Prostoru odešel, pracovníci vědí, zda je to z toho důvodu, ţe se nedařil prodej či z jiného důvodu. Nový Prostor dává klientům denní reţim, určitý stereotyp, který lidem bez přístřeší dává jistotu. Klient přijde na prodejnu, koupí si časopis, setká se s ostatními prodejci, dá si kávu, hledá práci atd. Tím se zlepší i psychická stránka prodejce. Dále Nový Prostor umoţňuje klientům vydělat si nějaké peníze, díky kterým si mohou dovolit bydlet na ubytovně, noclehárně, zařídit si doklady, koupit si nějaké jídlo a s postupem času si můţe vydělat takové peníze, ţe si můţe dovolit věci, které nejen potřebuje, ale i chce.

39

Nový Prostor je místem, kde se klienti setkávají se společenským prostředím. Vţdy se setkají minimálně se zaměstnanci Nového Prostoru a téměř vţdy se setkají s ostatními klienty. To klientům dává moţnost přirozeně trávit čas s ostatními lidmi, se kterými mají společný zájem, ale také trable, se kterými se prodejci setkávají. Člověk se tam naučí komunikovat jak s kolegy, tak s ostatními zaměstnanci Nového Prostoru (sociální pracovníci, administrativní pracovníci, ředitelka). Je tam vytvořena společnost, která přijímá a podporuje nové i stávající členy. Prodej časopisu je určitým způsobem schopností, kterou Nový Prostor učí a dává. Díky zpětné vazbě od klientů je známo, ţe klienti většinou nacházejí pracovní uplatnění v oblastech manuální práce. Běţně se udává zhruba 80 % muţů a 20 % ţen z počtu bezdomovců. V Novém Prostoru je většina klientů muţů, ale v poměru je to 60 % muţů a 40 % ţen. Je to dáno tím, ţe Nový Prostor zaměstnává jak zjevné, tak i skryté a potencionální bezdomovce. Průměrný výdělek prodejce Nového Prostoru je kolem 5 000 Kč, coţ je dáno tím, ţe existují prodejci, kteří si vydělají mezi 1 000–2 000 Kč. Jedná se o prodejce, kteří prodeji nevěnují příliš mnoho času. Ten výdělek jim stačí na pokrytí nákladů, které mají nebo si s touto částkou prostě vystačí. Sociální pracovníci Nového Prostoru se snaţí, aby si klienti za vydělané peníze zajistili základní potřeby. Existují nějací klienti, kteří spí přes noc venku, ale sociální pracovníci s nimi pracují na tom, aby jejich situaci řešili a věnovali alespoň určitou částku na zaplacení nákladů na bydlení (noclehárny, ubytovny). Pro případ, ţe by klient utratil veškerou vydělanou částku a nemohl si koupit nové časopisy na prodej, má Nový Prostor moţnost zapůjčení pár časopisů. Tuto moţnost dává pouze dlouhodobým klientům, protoţe u nových je obava, ţe dostanou časopisy, ale dluţnou částku jiţ nevrátí. Taky by to v nich mohlo vyvolat pocit, ţe to jim to takhle projde pokaţdé, coţ by mělo spíše špatný dopad a ztratilo by to celý smysl sociální rehabilitace. Tato půjčka, ale můţe klientům také velmi pomoct, protoţe je to můţe postavit zpět na nohy a začít zase normálně fungovat. Nový Prostor má určitou zajímavost, a to takovou, ţe klienti se podílejí na tvorbě časopisu. Některým klientům se objevil článek v Novém Prostoru a do kaţdého nového čísla časopisu se dělá rozhovor s některým z prodejců. Tím, se Nový Prostor drţí toho, ţe je časopis určitým způsobem s prodejci propojen a stále se jich dotýká. Vedoucí sociální sluţby vidí inspiraci ve slovenské verzi Nového Prostoru, kde prodejci sami píší kníţky a také je vydávají. 40

4.2 Rozhovory s respondenty Tato část mojí absolventské práce se zabývá odpověďmi respondentů. Vţdy uvedu jednu otázku a porovnám odpovědi všech respondentů. Zde je tabulka se základními údaji o respondentech: Respondent číslo:

Pohlaví:

Věk:

1

Muţ

66

2

Muţ

38

3

Ţena

63

Jak jste se dostal/a k práci Nového Prostoru? Respondent č. 1 a respondent č. 3 se dostali k práci u Nového Prostoru skrze jiné prodejce. Oba dva uvedli, ţe jim prvotní informace o Novém Prostoru sdělil prodejce, kterého jiţ dříve znali. Respondent č. 1 během práce v Novém Prostoru jednou změnil místo pobytu, ale stále zůstal u prodeje. Respondent č. 3 se dostal do tíţivé situace a to takové, ţe mu bylo pozastaveno vyplácení důchodu. Tuto situace téměř okamţitě popsal náhodnému prodejci Nového Prostoru, který mu doporučil prodej Nového Prostoru jako východisko z jeho nepříznivé situace. Respondent č. 2 se o Novém Prostoru dozvěděl skrze svou druţku. Ona v Novém Prostoru pracovala v době, kdy on o něm moc informací neměl. Zároveň s ním pracoval sociální pracovník, který měl během následujících pár měsíců začít v Novém Prostoru pracovat, coţ pro něj bylo motivací k tomu, aby prodej časopisů téţ zkusil. Jak dlouho u Nového Prostoru pracujete? Pracovně nejstarší je respondent č. 3, který v Novém Prostoru pracuje uţ celých 11 let. Respondent č. 1 pracuje v Novém prostoru po dobu 6 let, z čehoţ 1 rok prodával Nový Prostor v jiném městě neţ Praze. Nejmladším prodejcem z respondentů je respondent č. 2, který v Novém Prostoru pracuje teprve necelé 4 měsíce. Kolik času věnujete prodeji Nového Prostoru? V tom, kolik času věnují prodeji Nového Prostoru, se respondent č. 1 a respondent č. 2 shodli a to v tom, ţe prodeji věnují celých osm hodin, které mají dané od Nového Prostoru a někdy dokonce tento limit překročí a prodeji se věnují od rána aţ do večera.

41

Respondent č. 3 se prodeji ze zdravotních důvodů věnuje pouze poloviční dobu, tj. čtyři hodiny, ale i přesto občas zůstane na místě a prodává déle. Vidíte v prodávání Nového Prostoru nějaké výhody? V této otázce se odpovědi respondentů velice lišily, přesto se na jedné výhodě shodli a to na tom, ţe díky prodeji Nového Prostoru, si vydělají na to, co zrovna potřebují. Respondent č. 1 vidí největší výhodu právě ve vydělaných penězích, které jsou prostředkem k bydlení, které mu udrţuje určitou úroveň, pod kterou se nechce vrátit. Podobně to vidí respondent č. 3, který vidí výhodu ve vydělání peněz, které jsou určené primárně na léky, ale také na udrţení bydlení. Respondent č. 2 vidí největší výhodu v tom, ţe je mezi lidmi a tím se cítí být v psychické pohodě. Díky prodeji Nového Prostoru přijde na jiné myšlenky, neţ ty, které mu způsobují trápení. Díky sociálním pracovníkům Nového Prostoru se má brzy stěhovat do lepšího bydlení, neţ měl doposud a ve kterém je mu umoţněno mít svého psa, coţ povaţuje za obrovskou výhodu, kterou mu sociální pracovník z Nového Prostoru zprostředkoval. Vidíte v prodeji Nového Prostoru nějaké nevýhody? Podle respondent č. 1 jsou nevýhodou malé peníze, které se díky Novému Prostoru dají vydělat. Zároveň je si ale vědom toho, ţe do jiné práce ho z důvodu vysokého věku momentálně nepřijmou a proto u Nového Prostoru zůstává. Respondent č. 3 vidí nevýhodu v tom, ţe odpracované roky se nezapočítávají do doby pojištění a proto mu chybí pár let do poţadované doby na starobní důchod. Tyto roky jsou v jeho současné situaci celkem velkým problémem, jelikoţ věkem uţ starobního důchodu dosahuje a čím déle se práce v Novém Prostoru prodluţuje, tím hůře se budou shánět poţadované roky do nutného pojištění. Naopak respondent č. 2 v prodeji Nového Prostoru prozatím ţádné nevýhody nevidí, coţ ale můţe být způsobeno tím, ţe v Novém Prostoru působí poměrně krátkou dobu. Jaký je Váš průměrný výdělek? Na tuto odpověď ţádný z respondentů nedal konkrétní odpověď v číslech. Všichni se shodli na tom, ţe to nelze jednoduše určit. Jsou lepší dny a jsou také horší dny. Přesto se respondent č. 1 a respondent č. 3 shodli, ţe jim vydělané peníze stačí na zaplacení jídla a bydlení. Respondent č. 2 uvedl, ţe někdy si vydělá 100 K, někdy 500 Kč a někdy 42

1000 Kč nebo víc. Výdělek prý ovlivňuje hlavně místo prodeje a také počet kolemjdoucích lidí. Respondent č. 3 také zmiňuje důleţitost místa prodeje a také dobu prodeje. Tvrdí, ţe přes svátky jde prodej hůře. Jako nejlepší dobu na prodej ve dne vidí časné ráno, kolem půl 7 hodiny. Zmiňuje však, ţe tato doba rovněţ nejde stanovit obecně, protoţe se liší od místa prodeje. Místa, která jsou blízko kancelářím, mají nejefektivnější dobu přes odpoledne. V čem Vám Nový Prostor pomohl? Respondent č. 1 vidí pomoc od Nového Prostoru v materiální pomoci, konkrétně v mobilním telefonu, který od Nového Prostoru dostal a který se mu velice hodil. Podobně to má i respondent č. 2, který získal prostřednictvím Nového Prostoru novou buňku na bydlení. Dále také vidí pomoc v tom, ţe díky němu má moţnost vydělat si nějaké peníze, díky kterým si teď můţe dovolit koupit cokoliv a uţ nemusí chodit po kontejnerech. Také není omezen, co se týče míst kam zajít, kdykoliv se mu zachce a můţe si dovolit něco si koupit. Jako velikou pomoc od Nového Prostoru také vidí ve výše zmíněném zlepšení psychického stavu a zprostředkování komunikace mezi lidmi. Respondent č. 3 vnímá jako pomoc to, ţe za vydělané peníze můţe nakoupit potřebné věci, které si pouze z důchodu nemůţe dovolit. Většinou se jedná o peníze na jídlo, léky nebo to, co je momentálně potřeba dokoupit. Chcete si po Novém Prostoru hledat jiné povolání? Na tuto otázku bylo pro respondenta č. 1 těţké odpovědět. Zmínil, ţe mu chybí pouze 2 roky do důchodu, ale nedaří se mu sehnat práci jinde, aby si je mohl odpracovat, proto stále setrvává v Novém Prostoru. Dalo by se tedy říct, ţe do budoucna plánuje hledat práci jinde, aby dosáhl potřebné doby pojištění, díky kterému by dostal starobní důchod. Respondent č. 2 prozatím plánuje zůstat u Nového Prostoru, protoţe má záznam v trestním rejstříku a chce si předtím dořešit jiné věci. Říká, ţe to bude řešit, aţ na to bude čas. Respondent č. 3 by si v budoucnu moc rád našel práci jinde, ale prozatím mu to zdravotní situace nedovoluje. Nový Prostor má takové podmínky, které s nynějším zdravotním stavem dokáţe zvládnout, ale jinou práci by nezvládl, protoţe musí kaţdý den docházet na ošetření do nemocnice. Pokud se jeho zdravotní stav natolik zlepší, ţe bude zvládat jinou práci, rozhodně by o ni stál.

43

5 Výsledky Jelikoţ cílem praktické části je zjistit, čím Nový Prostor pomáhá lidem bez přístřeší, z textu jsem vybrala konkrétní body, které se dají povaţovat za pomoc. Jako první vidím pomoc v tom, ţe Nový Prostor simuluje běţné zaměstnání a tím dává klientům reálný náhled na to, jak by to v jiném zaměstnání mohlo vypadat. Zároveň tím klientům dodá určitý denní reţim a stereotyp, který je v jejich jinak chaotickém ţivotu důleţitou součástí pro ujištění, zklidnění a podporu. Tím, ţe Nový Prostor nabízí pracovní příleţitost, klientům samozřejmě pomáhá v získávání financí na obţivu. Nový Prostor učí klienty určitou schopnost prodeje časopisu, která je podporuje v moţnosti většího výdělku. Také je místem, kde se klienti setkávají se společenským prostředím a tím se učí komunikovat jak mezi sebou, tak mezi ostatními lidmi. Nemalou pomocí Nového Prostoru je to, ţe klienti se mohou podílet na tvorbě časopisu a tím jim dávají k tomu potřebnou kompetenci. Díky tomu mají klienti pocit, ţe stále mohou nějaké věci ovlivnit a jsou proto důleţití. Kdyţ se zaměřím na informace od prodejců Nového Prostoru, vidím pomoc v následujícím. Pokud shrnu informace od respondenta č. 1, tak umoţnění vydělání si peněz, je pro něj největší pomocí, kterou od Nového Prostoru dostává. Díky tomu, ţe má moţnost pracovat, si můţe dovolit určitý standard, který vidí v bydlení. Můţu tedy říct, ţe Nový Prostor mu pomáhá udrţet si bydlení a nevrátit se zpět na ulici, na kterou se uţ zpátky dostat nechce. Také mu pomohl materiálně v době, kdy se mu tato pomoc hodila. Respondent č. 2 vidí největší pomoc v tom, ţe díky Novému Prostoru se opět setkává s různými lidmi a dodává mu kaţdodenní kontakt s nimi. Nový Prostor mu pomohl v tom, ţe přišel na jiné myšlenky a tím se mu zlepšila psychická stránka. Díky Novému Prostoru také nyní bydlí v lepším prostředí, kde můţe mít i svého psa. Podobně jako respondent č. 1 uvedl, ţe díky Novému Prostoru si můţe vydělat peníze, které mu umoţňují koupit si, co chce a nemusí uţ chodit po kontejnerech, k čemuţ se uţ nikdy nechce vrátit. Stejně tak jako u respondenta č. 1 jsou vydělané peníze způsobem k udrţení určitého standardu, pod který uţ nechce jít.

44

U respondenta č. 3 je největší pomoc ve formě umoţnění vydělání si peněz. V tomto se všichni respondenti shodují. Jako pomoc od Nového Prostoru vidí to, ţe si díky němu můţe dovolit koupit si potřebné léky a také si můţe dovolit bydlení.

45

Závěr V absolventské práci se zabývám především lidmi bez domova a jejich potřebami, díky kterým jsem určila konkrétní formy pomoci. Cílem práce bylo seznámit se s charakteristikami lidí bez přístřeší, formami bezdomovectví a také pospat sociální podnik a principy, na kterých funguje. Dalším cílem bylo zjistit, čím přesně Nový Prostor pomáhá lidem bez přístřeší. V absolventské práci jsem v teoretické části charakterizovala lidi bez přístřeší, příčiny a formy bezdomovectví a také jsem uvedla formy pomoci, které jsou určeny pro lidi bez přístřeší. Je zde také popsán sociální podnik a principy, na kterých je zaloţen. V praktické části jsem představila Nový Prostor, který představoval příklad sociálního podniku zaměřeného na pomoc lidem bez přístřeší. V praktické části jsou taktéţ zpracovány rozhovory se zaměstnancem Nového Prostoru a uţivateli sluţby sociální rehabilitace v Novém Prostoru. Zjistila jsem, ţe Nový Prostor pomáhá lidem bez přístřeší tím, ţe jim simuluje podmínky práce jako v jiném zaměstnání. Tím jim také dodává určitý denní reţim a stereotyp. Velikou pomocí je pro lidi bez přístřeší příleţitost výdělku peněz, protoţe většina má problémy se sháněním zaměstnání. Díky Novému Prostoru se klienti učí komunikovat jak mezi sebou, tak i s ostatními lidmi. Od respondentů jsem zjistila, ţe jim Nový Prostor umoţňuje udrţet si určitý standard, pod který se jiţ nechtějí vrátit.

46

Seznam pouţité literatury: BUCHTOVÁ, Boţena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002. Psyché (Grada). ISBN 80-247-9006-8. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, ISBN 978-80-7357-269-3. GULOVÁ, Lenka. Sociální práce: pro pedagogické obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3379-1. HAASOVÁ, Jana. Jak žijí v Olomouci ženy bez domova: sedm skutečných příběhů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1238-1. HRADECKÁ, Vlastimila a Ilja HRADECKÝ. Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, 1996. ISBN 80-902292-0-4. MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0090-1. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-08-3. PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-100-0. VÁGNEROVÁ, Marie, Ladislav CSÉMY a Jakub MAREK. Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2209-5. Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR a jeho determinanty I.: (bezdomovství v zrcadle veřejné politiky). Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004. Zdravotní politika a ekonomika. ISBN 80-86625-35-4.

Jiné zdroje: [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/socialnipodnikani/principy-a-definice [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.novyprostor.cz/historie-np.html [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.novyprostor.cz/o-nas.html [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.novyprostor.cz/poslani.html [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.novyprostor.cz/socialni-sluzba-street-paperpraha.html 47

[online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://www.novyprostor.cz/vyrocni_zpravy/vyrocni_zprava_2014.pdf [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.sac-ops.cz/index.php/aktuality/85-socialnipodnikani-legislativa-a-dotace [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/Koncepce-prevence-a-reseni-problematiky-bezdomovectvi-v-CR-do-roku2020.pdf [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/studie_vyskocil_pro_web.pdf [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108

48

Přílohy Rozhovor s vedoucím sociální sluţby Jaká je Vaše pozice v NP? Moje pozice je vedoucí výdejny, tedy tady pracoviště pro sociální pracovníky. Nade mnou je paní ředitelka Kocmánková. Co se týče rozvrstvení zaměstnanců, tak paní ředitelka je nejvýš, vedle je redakce, to je samostatný oddíl a pak je vlastně sociální sluţba, coţ je tady ta výdejna. Ještě jsou pod paní ředitelkou nějací administrativní pracovníci. Tak z téhle pozice tu dělám sociální práci. Jak to v NP chodí? Princip je podle mého názoru relativně známý. Kdyţ přijdou noví klienti, tak dostanou 3 výtisky zdarma, kdyţ to prodá, vrátí se a za ty peníze si koupí další časopisy za 25 Kč, které pak prodává za 50 Kč. Tento princip je udělaný tak, aby se lidé naučili nějakým způsobem šetřit a vydělávat si, hospodařit, to je ta sociální stránka věci. Druhá je to, ţe za těch 25 Kč, co stojí časopis, jsme ţivi my – sociální pracovníci, redakce, ředitelka a samozřejmě jsme také dofinancovávaní různými granty. Na rozdíl od většiny sociálních sluţeb, většinu rozpočtu tvoří příjem z časopisů, coţ je samostatný projekt, protoţe není závislý na těch grantech. Kaţdý prodejce dostane nějaké svoje místo, kde můţe prodávat. Místa jsou vybraná podle toho, aby měl šanci něco prodat, takţe frekventovaná místa, kde by nevadil a aby nekonkuroval dalším prodejcům. Jednotlivá místa my jim dáme a musí být na tom jednom místě, nemohou se pohybovat, protoţe by mohl narušit prodejní místa ostatním a zároveň by mohl znepřátelit NP lidem. Místa vybíráme podle toho, kde víme, ţe uţ dříve lidi prodávali a nebyl s tím ţádný problém. Neprodávají na místě, které by nás mohlo poškodit. Můţou prodávat pouze registrovaní prodejci, kteří jsou zároveň v naší sociální sluţbě. Chápu to správně, ţe jste sociální podnik provádějící sociální sluţbu? Je to tak, ţe sociální sluţba byla donedávna společně se sociálním podnikem spojena, potom přišla kontrola a řekla, ţe se to musí rozdělit. V tuhle chvíli jsme sociální podnik, který mimo jiné provozuje sociální sluţbu sociální rehabilitace. Podnik je dělaný samostatně, přes NP, a z grantů provozujeme sociální sluţbu sociální rehabilitace, coţ je klasické individuální plánování, kdy kaţdý prodejce musí být současným klientem sociální sluţby. Ta sociální sluţba spočívá v tom individuálním poradenství, ţe tu sociální pracovníci pro ty klienty jsou, ţe tady člověk není, který by mohl dělat v Tescu na pokladně, ale zároveň se snaţí řešit jejich osobní problémy, coţ je většinou pro ty práce schopné najít nějakou práci nebo řeší bydlení, doklady nebo dluhy. Je to tak, ţe projekt Street-paper je prostředník k vykonávání sociální rehabilitace? Takhle, z počátku to byla moţnost vydělat lidem, kteří si normálně vydělat nemůţou. Proto se přišlo na to, ţe by mohly být noviny, byla snaha, aby prodej časopisu simuloval 49

zaměstnání. Aby těm klientům byly poskytnuty takové podmínky, aby to vypadalo jako zaměstnání. Např. klienti mají danou pracovní dobu, kdy tam musí být. Tu dobu si určují sami, jsou to 4 hodiny, kdy je můţeme přijít zkontrolovat. Máme tady sešit plný omluvenek, kdy se omlouvají, ţe nemůţou prodávat. Je to tak, aby to fakt vypadalo jako zaměstnání. Původně tyto peníze šly jenom do redakce, později se na to nabalila sociální sluţba, protoţe se zjistilo, ţe klienti mají i jiný starosti, neţ jenom prodej, ţe vlastně člověk gambler, který prodává časopisy, se nezmění jeho situace, dokud se nebude řešit jeho téma. To stejné třeba s dluhy. Takţe se vlastně ukázalo, ţe sociální pomoc, sociální pracovník je tady potřeba. A tím se zase vracíme zpět k individuálnímu plánování. Sociální pracovník je tady k dispozici pro akutní případy. Jak s klienty sociální pracovníci v NP pracují? Je to součástí toho individuálního plánování, které se dělají jednou za čtvrt nebo půl roku, záleţí, jak ti klienti chtějí. Jsou schůzky povinné? Jak často? Nevím, jak tomu bylo doposud, protoţe jsem tu teprve od ledna. Já si myslím, ţe sociální práce se hodně měnila podle osazenstva. Vím, ţe předtím tu byli lidé, kteří moc ty schůzky nedělali, ale pro mě by bylo důleţité, aby byly vidět výhody sociální rehabilitace, tak aby byly ty schůzky povinné. A chtěl bych, aby se vyřadili klienti, kteří by nechtěli být v sociální sluţbě, ale chtěli by prodávat – tím, ţe by si pořídili ţivnostenský list a prodávali by na něj. To by znamenalo, ţe by nemohli pobírat dávky hmotné nouze, museli by si platit zdravotní pojištění a tak dále. Některým prodejcům by se to vyplatilo, některým ne. Mohli by mít na výběr. S jakými problémy se klienti nejčastěji potýkají? Asi s hospodařením, někteří ti klienti si vydělají relativně dost, ale potom nemají na to, aby si koupili časopisy zpátky. Tam je důleţité je učit myslet nějakým způsobem dopředu. Existuje tu víc kategorií pracovníků – ti, kteří tu pracují dlouhodobě, vytvořili si svoji klientelu, vytvořili si svoje místo, je to jako obţiva a mají ideu si schovat ty peníze a nechtějí moc řešit dluhy. Jsou tu kvůli tomu, ţe sem na ně nemůţe přijít exekuce a nebo i z nějakých jiných důvodu, třeba jinde práci neseţenou, jsou důchodci, ti lidi takhle fungují docela dobře. Prodají takových 100 – 200 časopisů za číslo, to je nějakých 5-10 000 Kč. To je slušný výdělek, který dosahuje minimální mzdy, a jsou tu spokojení. Tam je potom těţké přijít na nějaká témata, která by chtěli otevřít. Jsou tu takhle třeba 5 let. Jak se měří úspěšnost NP? Zpětnou vazbou. Tím, ţe klient přijde, vrátí průkazku a řekne, ţe si našel novou práci. Nebo můţe být úspěšnost NP měřitelná částkou, kterou si vydělají. Ten byznys je lehce měřitelný a co se týče té sociální práce, to je jedině ze zpětné vazby klienta. My v NP máme dobrou komunikaci mezi klienty, protoţe ten byznys je mnohem intenzivnější neţ v jiných sociálních sluţbách, které jsou dělané na ambulantní bázi. Ta zpětná vazba 50

je tu mnohem širší, takţe my vidíme, ţe si práci našli a opustili NP kvůli jiné práci a ne kvůli tomu, ţe se jim nedaří prodej. Zlepšila se situace klientů po prodeji NP? V čem? Podle mě to má několik pozitivních efektů pro člověka. První je, ţe se mu dodá nějaký stereotyp, denní reţim. Přijde na prodejnu, koupí si časopis, stojí tam, odpoledne si třeba hledá práci atd. Trošku se zlepší i psychická rovina člověka. Další je, ţe člověk si vydělá ty peníze a můţe si dovolit bydlet na ubytovně, na noclehárně, zařídit si doklady a postupem času si můţe vydělat peníze na věci, které potřebuje nebo chce, pokud tam samozřejmě není nějaká závislost nebo nehospodárnost u klienta. Třetí je kontakt se společenským prostředím, člověk se naučí komunikovat, prodej časopisu je určitým způsobem schopnost, kterou my tady dáváme. Snaţíme se ho to učit. Klienti se tu setkávají mezi sebou, takţe ta společnost tu je. Nejsou tolik sami. Jaký je průměrný věk klientů? Pohlaví? 40-50, většinou muţi. U bezdomovectví se říká, ţe je to 80% můţu a 20% ţen, tady je to tak 60% muţů a 40% ţen. Je to vyšší procento, neţ to bezdomovecké. Je to také dáno tím, ţe nebereme pouze zjevné bezdomovce, ale také skryté a potencionální. Máte od prodejců NP nějakou zpětnou vazbu? Jaké povolání vykonávají po NP? To máme. Většina těch povolání jsou manuální práce. Nestává se, ţe by se některý prodejce vyšvihnul do lepší společnosti. Kolegyně by Vám mohla říct víc, ta tu dělá 20 let. Jaký je průměrný výdělek prodejce? Co s vydělanými penězi dělají? To je kolem 5000 je průměrný, ale je to také dáno tím, ţe jsou tu prodejci, co si vydělají 1000-2000, ale to jsou ti, kteří prodeji nevěnují tolik času. A asi jim to tak stačí. Co s penězi udělají, to nevíme, ale snaţíme se, aby měli zajištěné základní potřeby. Je tu asi 10 klientů, co spí přes noc venku, ale snaţíme se, aby tu situaci řešili, aby ty peníze dali aspoň za ty noclehárny. V tom je ta sociální rehabilitace, ţe se snaţíme to bezdomovectví u nich minimalizovat. Mohou být klienti redaktory? Ano, klienti mohou být redaktory. Mívají různý články, do kaţdého čísla se dělá rozhovor s jedním z těch prodejců a třeba nota bene ve slovenské verzi NP prodejci píšou kníţky a vydávají. To je hodně dobré. Tady není omezená doba, jak dlouho tu můţou být? Ne, nemají. Zase na druhou stranu, kdybychom jim tuhle práci sebrali, tak to bude špatný. Jakákoli sociální sluţba má dva směry – ke změně a k podpoře. U některých těch lidí funguje NP ke změně, ţe prostě jsou úplně totálně bez ničeho a učí se hospodařit s penězi, přeţijí nějaké období, neţ si najdou práci, z peněz si zaplatí cestu 51

na pracák a dostanou se na ubytovnu a pak najednou si hledají další práci. Má to měnící vliv na lidi, co přijdou nově. U těch lidí, co jsou tu dlouhodobě, těm nabízíme moţnost zaměstnání, kterou jinde nenašli. Takţe tím, kdyby se NP prostor rozdělil na ţivnostníky a na klienty, tak by se to ţivnostníkům vyplatilo? Spíše bychom je asi donutili dělat nějaké věci navíc, které teď nedělají, třeba platit daně. My je k tomu ale nemůţeme nijak donutit. Kdyby měli ţivnostenský list, byla by to uţ jejich starost. Myslím si, ţe by to bylo spravedlivé vůči okolí. Co se stane, kdyţ někdo přijde, ţe si vydělal peníze, ale utratil je? To se můţe stát. My tu máme moţnost půjčení pár časopisů u těch dlouhodobých klientů. U těch novějších je tu taková obava, ţe dostanou časopisy zdarma a pak peníze nevrátí. To pak ztrácí smysl. Jedná se o 5 časopisů, které kdyţ prodají, tak je zase splatí. Ty půjčky jsou třeba dobré i pro ten byznys, ţe díky tomu se člověk opět můţe rozjet. Takţe vlastně problémy, se kterými se potýkají, jsou hodně různorodé. My tu máme cílovou skupinu bezdomovce, ale ten street-paper vzniknul tak, ţe člověk viděl bezdomovce na ulici pořád na stejném místě a tak si řekl, ţe by mohl něco dělat, tak mu strčil do ruky časopis, aby ho prodával. Takhle vznikl ten původní časopis. Musí to být něco, co se mění, aby nějak mohli upoutat zákazníky. Kdyby měli třeba hrnečky, tak budete mít doma 5 hrnečků. Ten časopis je ideální.

52

Rozhovory s prodejci Nového Prostoru Respondent č. 1 Jak jste se dostal k práci NP? No, já jsem to dělal uţ předtím, neţ jsem se dostal do Prahy, dělal jsem to tam, na Moravě. NP jsem poznal skrz jinýho prodejce. Jsem ho potkal a on mi řekl, co to je, tak jsem to taky zkusil. Asi rok jsem to prodával a pak jsem se rozhodl jít s druţkou do Prahy. Říkali jsme si, ţe to zkusíme, a kdyţ to nepude, tak se prostě vrátíme, ale ono to šlo. Víte, i ten prodejce, co si v Praze vydělá nejmíň, si vydělá víc, neţ já na Moravě. Tak jsme tady uţ zůstali. Kolik času prodeji NP věnujete? Tak nejmíň těch 8 hodin, to je tady povinný. Většinou to dělám od rána do večera, někdy aţ do půl 8 večer. Jak dlouho u NP pracujete? Do Prahy jsem přišel 2011 a asi 1 rok jsem uţ prodával předtím, takţe tak těch 6 let asi. Vidíte v prodeji NP nějaké výhody? Výhody? Jo, to jsou. Určitě ty peníze. Mám peníze na ubytování. Já jsem dřív neměl kde bydlet, pak jsem spával po noclehárnách, v azyláku a teď bydlím v ubytovně. No, zatím. Snaţím se. Uţ nechci být venku, uţ mám svý roky. Vidíte v prodeji NP nějaké nevýhody? No, asi malý peníze. Samozřejmě, ţe víc by bylo lepší. Ale jiná práce není, jinak bych hned šel. Mám uţ svý roky a na pracáku pro mě ţádnou práci nemají. Zkoušel jsem nějaký práce, ale nakonec mě nevyplatili a já se s nima soudil. Peníze do teď nemám. Jaký je Váš průměrný výdělek? To nejde takhle říct. Někdy je víc, někdy málo. Ale zaplatím si z toho bydlení a nějaký to jídlo, to je hlavní. Na to, to stačí. Chcete si po NP hledat jiné povolání? To Vám vůbec nedokáţu říct. Mně chybí 2 roky do důchodu. Snaţil jsem se je nějak nahnat, ale prostě to nejde. Tak teď dělám tohle. Lepší neţ nic, ţe? V čem Vám NP pomohl? Dali mi nový telefon, můj se rozbil, tak mi dali tenhle. To jsem moc rád.

53

Respondent č. 2 Jak jste se dostal k NP? Já přes přítelkyni, protoţe ona znala pana Marka, on dělal sociálního pracovníka na Naději u autu a říkal, ţe má od Ledna přijít sem. No a má ţena prodávala, jenomţe na tom zdravotně není nejlíp a v létě, jak byly ty pařáky, tak mi párkrát zkolabovala, tak ukončila prodej, ale pak jsem nad tím přemýšlel, ţe my vydělali 5030 Kč pro dva a teď nemáme nic, protoţe jsme si vydělali víc, neţ jsme měli dávky, tak nám je stopli. Jak dlouho pracujete v NP? Od ledna Vidíte v tom nějaké výhody? Jo, vidím v tom výhody. Dřív jsem bydlel na Praze 9 v těch domečkách, ale ty byly pak věčně zavřený, takţe ta psychika šla do kopru, protoţe člověk imrvére nesměl nikam, pomalu ani na nákup, to uţ na mě nebylo. Kdyţ jsem si tam nechal věci, tak mi je ukradli a ostatní řekli, ţe to je můj problém. Teď se mám nastěhovat do prostoru, kde je hafo bordelu, proto se s náma na to půjde pan Marek podívat, protoţe tam není ani voda ani záchod. Absolutně nic, střepy tam čumí ze země. Vidíte v tom nějaké nevýhody? Nejsou nevýhody. Člověk je mezi lidma, pokecá si, jak říkám, přijde i na jiný myšlenky. Mně chyběla ta komunikace s lidma. Já jsem kdysi dělal v Hypernově, takţe člověk se zákazníkem mluvil, takţe ta komunikace se dusila, ale tady jsem přišel na jiný myšlenky a je to o něčem jiným. Kolik prodávání věnujete času? Skoro celej den, od rána do večera. My jsme tam s čubinou (pes), ona je těţkej závislák, ta teď začla hárat, tak je veselo. Kolik si průměrně vyděláte? Jak kdy, někdy je to stovka, někdy pět stovek, někdy tisícovka, někdy i víc. To záleţí hodně na místě a kolik přijde ten den zákazníků. V čem Vám NP pomohl? Hodně se to zlepšilo. Fakt si můţem dovolit cokoliv, teď jsme zjistili, ţe na těch buňkách je i závěs, kterej funguje. Takţe teď si můţem dovolit cokoliv si koupit. A uţ se nechodí po kontejnerech. Má to svý výhody. Člověk si můţe zajít kde kam, kdy chce, koupit si co chce.

54

Máte v plánu si v budoucnu hledat jiný povolání? Já mám problémy s bejvalkou, takţe u mě je problém trestní rejstřík. To musím pořešit, aţ bude čas. Takţe do budoucna chcete zůstat v NP? Jo, teď jsme i v těch 50 lidech, kteří od dopravního podniku dostali dotaci na jízdenky, takţe i to má výhody. Protoţe za 100 nikde nekoupím jízdenku. Tam jen podepíšu papír, ţe mi dpp daruje 450 Kč, takţe to stojí 100. Bez toho bysme to asi nedali, protoţe jezdit za 24 za jízdenku, to se člověku prodraţí.

Respondent č. 3 Jak jste se dostala k NP? Tak já jsem se k tomu dostala vlastně uplně náhodou, kdyţ jsem si šla na poštu pro důchod a u přepáţky mi řekli, ţe ho mám zastavenej. Takţe já jsem šla uplně v zoufalým stavu a narazila jsem na jednoho prodejce, kterej prodával blízko pošty. Jsem se ho zeptala, co mám dělat, ţe mám dluhy a momentálně mi zastavili důchod, protoţe jsem byla 6 let vdova a tady v těch letech jsem vţdycky musela podepisovat nějaký papíry, no a já jsem na to prostě uplně zapomněla, ţe jo a on mi poradil, ţe mám jít do NP a od té doby jsem tady. Sem tam mám do toho nějaký brigády, kvůli zdravotním důvodům, ale jinak jsem tady uţ 11 rok vlastně. Prostě to letí. Takţe odpověď na mou druhou otázku jak dlouho pracujete v NP je jasná. Vidíte nějaké výhody v prodeji NP? Tak ono výhody no, to je těţký, protoţe jako vydělám si kaţdej den něco, nejsem uplně bez koruny, ale výhody tam bohuţel chyběj v podobě třeba důchodu, pojištění a tyhle věci, ale momentálně si vydělám, to jo, třeba na ty léky. Třeba já jsem teď byla v nemocnici a měla jsem nějakej vir a mám drahý léky a moje maminka má taky drahý léky, takţe jako si vypomůţu tím, ţe to mám aspoň k tomu důchodu, mám normálně důchod plný, takţe aspoň na to bydlení a na ty léky a takový věci. Vidíte nějaké nevýhody v prodeji NP? Tak ty nevýhody jsou právě v tom, ţe momentálně nemám ţádnej ten důchod. A ono člověk pracuje, ţe jo, čas běţí, ale potom mu chyběj ty roky do toho důchodu. No, to je ono no. Pak uţ se to těţko dá nahnat. V tom teda vidím tu nevýhodu no, ale jinak jako se to dá, na ty jiný věci. Kolik času věnujete prodeji NP? Já to mám na 4 hodiny. Já to mám ze zdravotních důvodů, takţe já to mám od 12 osobně, někdy dělám do 4 někdy do 5, ale plno lidí říká, ţe je tam i do večera, vycházím 55

z toho, co kdo říká teda. Já to mám teda omezený. Vydělám si tam teda míň, neţ kdybych tam stála celej den. No, ale kdyţ se to rozjede, tak se to celkem dá. Jaký je váš průměrný výdělek? Tak třeba na den, někdy třeba prodám 3 časáky a někdy třeba 10, to nejde dopředu uhodnout. Vezmu si jich třeba míň, a kdyţ je prodám, tak se tam pak ještě vrátím. To dělám docela často, pokud mi to jde, a kdyţ ne, tak to nejde, to nemám ani z čeho. Vţdycky je to jiný. Nemůţete říct, tak dneska jsem jich prodala 10, tak teď jich taky prodám 10, to nevíte. Po těch Velikonocích to moc nešlo. Jsou dny, kdy to moc nejde, ţe třeba nejsou peníze, přes svátky. Někdy to zase jde. Osobně mám vyzkoušeno, ţe ráno je nejlepší doba. Od těch půl 7 to jde líp neţ třeba kolem tý 10,11. Pak tam je takovej zásek nebo takový jen sem tam. Nejlepší to je ráno, bych řekla za sebe. Někteří říkají, ţe mají lepší místo na odpoledne, tam, kde jsou kanceláře. Pomáhá Vám NP v něčem? Tak mně to pomáhá, ţe mi to zastavuje ten důchod, protoţe kdyţ ten důchod mám menší, tak pak naţenu ty peníze. Třeba jídlo z toho mám nebo něco, co je potřeba momentálně dokoupit. Tak jako jo, to můţu říct, v tom mi to pomáhá. Mám na ty nejdůleţitější věci aspoň. Kaţdá koruna je dobrá. Máte v plánu potom pracovat někde jinde? No, chtěla bych. Ráda bych to chtěla někde zkusit, ale právě k tomu důchodu, mi dali plnej a napsali mi, ţe nesmím pracovat, skrz ty plíce, protoţe jsem tam leţela kolem 4 měsíců, takţe to je velkej rozdíl. A jsem tam kaţdej den. Moţná, ţe se to po čase dá do kupy a ještě bych mohla. Ráda bych, kdyby to šlo. Já jsem byla zvyklá i dělat na směny dřív. Teď jsem ráda, ţe jsem ráda.

56