Daňová asignace jako forma podpory neziskového sektoru

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Daňová asignace jako forma podpory neziskového sektoru Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Petra Ptáčková Mísařová, Ph.D.

Brno 2012

Bc. Eva Kandzerová

Děkuji vedoucí diplomové práce paní Ing. Petře Ptáčkové Mísařové, Ph.D. za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé diplomové práce a v neposlední řadě za její ochotu a čas.

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucí práce a za pouţití zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. V Brně dne 19. 5. 2012

__________________

Abstract KANDZEROVÁ, E. Tax assignation as a form of nonprofit sector support. Diploma thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2012 Diploma thesis is about non-profit sector and tax assignation as a form of financing used by some European countries. Thesis also indicates the impact on the nonprofit sector, public and state administration, which are connected with the introduction of tax assignation. On the analysis of statistical data of the Slovak Republic is in the Diploma thesis set a model for the functioning of tax assignation in the Czech Republic. Keywords Non-profit sector, the public benefit purposes, tax assignations, income tax, donations, grants.

Abstrakt KANDZEROVÁ, E. Daňová asignace jako forma podpory neziskového sektoru. Diplomová práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012 Diplomová práce pojednává o neziskovém sektoru a daňových asignacích jako jedné z forem jeho financování, kterou vyuţívají některé evropské státy. Dále diplomová práce uvádí dopady na neziskový sektor, veřejnost a státní správu, které jsou se zavedením daňových asignací spojovány. Na základě analýzy statistických dat Slovenské republiky nastavuje model daňových asignací pro fungování v České republice. Klíčová slova Neziskový sektor, veřejně prospěšné účely, daňové asignace, daň z příjmů, dary, dotace.

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

9

2

Metodika práce

11

3

Neziskový sektor

12

3.1

Financování neziskového sektoru ........................................................... 14

3.1.1

Formy přímé podpory financování neziskového sektoru ze strany státu .................................................................................. 14

3.1.2

Formy nepřímé podpory financování neziskového sektoru ze strany státu .................................................................................. 15

3.1.3 4

Další finanční zdroje neziskového sektoru ...................................... 17

Daňová asignace 4.1

18

Vývoj daňových asignací ..........................................................................18

4.1.1

Daňová asignace v Maďarsku ..........................................................18

4.1.2

Daňová asignace na Slovensku ........................................................ 19

4.1.3

Daňová asignace v dalších zemích Evropy ...................................... 21

4.2

Daňová asignace na politické scéně České republiky.............................. 21

5

Výhody a nevýhody daňových asignací

24

6

Analýza statistických dat a údajů o daňových asignacích

28

6.1

Daňová asignace na Slovensku v číslech ................................................ 28

6.2

Daňová asignace a běţné transfery občanským sdruţením a nadacím . 36

6.3

Daňová asignace versus dary na Slovensku ........................................... 38

7

Model daňových asignací v České republice

43

7.1

Velikost neziskového sektoru ................................................................. 43

7.2

Daň z příjmů fyzických a právnických osob ........................................... 43

7.3

Daňová asignace z průměrné mzdy ........................................................ 48

7.4

Nastavení daňových asignací v České republice .................................... 50

7.5

Daňové asignace versus dary v České republice..................................... 52

6

8

Diskuse

54

9

Závěr

56

10

Literatura

59

Přílohy

63

Příloha č. 1 – Běţné transfery občanským sdruţením a nadacím v tis. EUR .. 64 Příloha č. 2 – Přijaté dary a příspěvky v roce 1998 v tis. SK ........................... 66 Příloha č. 3 – Přijaté dary a příspěvky v roce 1999 v tis. SK ........................... 67 Příloha č. 4 – Přijaté dary a příspěvky v roce 2000 v tis. SK .......................... 68 Příloha č. 5 – Přijaté dary a příspěvky v roce 2001 v tis. SK ........................... 69 Příloha č. 6 – Přijaté dary a příspěvky v roce 2002 v tis. SK ........................... 70 Příloha č. 7 – Přijaté dary a příspěvky v roce 2003 v tis. SK ............................ 71 Příloha č. 8 – Přijaté dary a příspěvky v roce 2004 v tis. SK .......................... 72 Příloha č. 9 – Přijaté příspěvky (dary), členské příspěvky a provozní dotace zpravodajských jednotek v neziskových institucích slouţících domácnostem s 10 a více zaměstnanci v mil. Kč ........................73 Příloha č. 10 – Přijaté příspěvky (dary), členské příspěvky a provozní dotace zpravodajských jednotek v neziskových institucích slouţících domácnostem s méně neţ 10 zaměstnanci v mil. Kč ................ 74

7

Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23

Sektorové vymezení neziskového sektoru dle PESTOFF (1995) ..12 Vývoj daně z příjmů fyzických osob v letech 2001-2011 v EUR ......................................................................................... 29 Vyuţití moţnosti asignovat fyzickými osobami ........................ 29 Procentuální vyuţití moţnosti asignovat fyzickými osobami ... 30 Vývoj daně z příjmů právnických osob v letech 2003-2011 v EUR ..........................................................................................31 Vyuţití moţnosti asignovat právnickými osobami.....................31 Procentuální vyuţití moţnosti asignovat právnickými osobami ...................................................................................... 32 Vyuţití moţnosti asignovat fyzickými i právnickými osobami ...................................................................................... 33 Procentuální vyuţití moţnosti asignovat fyzickými i právnickými osobami............................................................... 33 Počet přijímatelů daňových asignací v letech 2002 aţ 2012 .... 34 Vývoj celkové asignované částky v EUR.................................... 35 Průměrná částka asignací daně na jednoho přijímatele v EUR ......................................................................................... 35 Běţné transfery občanským sdruţením a nadacím v letech 1996 aţ 2010 .............................................................................. 37 Dotace a asignace na Slovensku v letech 1996 aţ 2010 v tis. EUR ................................................................................... 37 Přijaté dary a příspěvky od organizací a domácností Slovenské republiky v tis. EUR .................................................. 39 Dary a asignace od fyzických osob v tis. EUR ........................... 40 Dary a asignace od právnických osob v tis. EUR .......................41 Daň z příjmů FO a PO v České republice v letech 2003 aţ 2010.............................................................................. 44 Vývoj daně z příjmů FO a PO v České republice ....................... 45 Daň z příjmů a asignovaná částka v mil. EUR v SR v letech 2001 aţ 2010 .............................................................................. 45 Daň z příjmů a asignovaná částka v mil. EUR v SR v letech 2003 aţ 2010.............................................................................. 46 Grafické vyjádření rovnice pro odhad asignované částky z daně z příjmů v SR .................................................................. 47 Meziroční index průměrné hrubé nominální mzdy v ČR a SR v letech 2001 aţ 2011 ................................................................. 49

8

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17

Přehled moţnosti poukázání procenta zaplacené daně právnickou osobou v závislosti na splnění podmínky poskytnutí finančního daru v letech 2011 aţ 2018 ............................................................... 20 Asignace daně z příjmů FO na Slovensku v letech 2001-2011 ........ 28 Asignace daně z příjmů PO na Slovensku v letech 2003-2011 ........ 30 Asignace daně z příjmů FO a PO na Slovensku v letech 2001-2011 ......................................................................................... 32 Vyuţití daňových asignací ze strany jejich přijímatelů.................... 34 Běţné transfery občanským sdruţením a nadacím v letech 1996 aţ 2010 ..................................................................................... 36 Přijaté dary a příspěvky na Slovensku v letech 1998 aţ 2010 v tis. EUR .......................................................................................... 38 Přijaté dary a příspěvky na Slovensku v porovnání s asignacemi v tis. EUR .......................................................................................... 40 Dary a asignace od právnických a fyzických osob v % z daně z příjmů .............................................................................................41 Počty sdruţení a nadací na Slovensku a v České republice v letech 2006 aţ 2010 ....................................................................... 43 Vývoj daně z příjmů FO a PO v České republice v letech 2003 aţ 2010.............................................................................................. 44 Odhad vývoje daně z příjmů a asignované částky v České republice ........................................................................................... 48 Vývoj meziročních indexů průměrné nominální mzdy v ČR a SR .. 49 Měsíční a roční daň ze závislé činnosti na Slovensku v České republice ........................................................................................... 50 Počet sdruţení a nadací a daň z příjmů na Slovensku a v České republice ............................................................................................ 51 Asignovaná částka při 2,48% asignaci ............................................. 52 Přijaté dary a příspěvky v České republice v letech 2002 aţ 2010 v mil. Kč ............................................................................................ 53

Úvod a cíl práce

1 Úvod a cíl práce Diplomová práce se věnuje jednomu ze zdrojů financování neziskového sektoru. Mezi nejvýznamnější zdroje financování neziskových organizací patří veřejné zdroje, jako jsou například dotace a veřejné zakázky, dále příjmy z individuálního a firemního dárcovství a v neposlední řadě také příjmy z vlastní hospodářské činnosti či členských příspěvků. V Evropě byl však zaveden nový zdroj financování neziskového sektoru. Tím jsou daňové asignace poukazované na veřejně prospěšné účely. Maďarsko a Slovensko - naši zeměpisní sousedé moţnost daňových asignací uzákonili jiţ v posledních letech dvacátého století či na přelomu tisíciletí. Fyzické osoby, případně i osoby právnické, tak zde mohou poukazovat část své daně z příjmů konkrétní neziskové organizaci, která splňuje podmínky stát se přijímatelem asignací. Kromě Maďarska a Slovenska fungují daňové asignace v Polsku, Litvě či Rumunsku. Česká republika je tak posledním státem ze zemí Visegrádské čtyřky, který ještě pojem daňová asignace nezavedl do legislativy. Cílem diplomové práce je na základě analýzy dopadů na neziskový sektor, veřejnost a také státní správu, navrhnout model fungování daňových asignací v České republice. Dílčí cíl diplomové práce představuje zhodnocení oprávněnosti obav, které se objevují v rámci neziskového sektoru, z útlumu individuálního fundraisingu a ze sníţení individuálních příspěvků, které by změnou v chování veřejnosti či státních orgánů v případě zavedení daňových asignací mohlo nastat. V literární rešerši jsou vysvětleny základní pojmy z oblasti neziskového sektoru a jeho financování. Jejím obsahem jsou i informace o zavedení a fungování daňových asignací v zemích, které je uzákonily. Zvláštní pozornost je při tomto výkladu věnována především historii daňových asignací na Slovensku. Slovenská republika byla vybrána pro svou blízkost a tudíţ i větší srovnatelnost s naší republikou. V závěru této kapitoly je popsán průběh situace ohledně daňových asignací na politické scéně České republiky. Další část práce se zabývá dopady daňových asignací na neziskový sektor, veřejnost a státní správu. Uvádí výhody a nevýhody, které daňové asignace těmto subjektům přináší. Na kapitolu výhody a nevýhody daňových asignací plynně navazuje analýza finančních ukazatelů a statistických dat. Obsahem této kapitoly je hodnocení a analýza prvních 10 let fungování daňových asignací na Slovensku. Na základě daní z příjmů fyzických a právnických osob je určena maximální částka, která mohla být v daných letech asignována, a také procentuální vyuţití moţnosti asignovat fyzickými a posléze i právnickými osobami. Dále kapitola pojednává i o zájmu o příjmy z asignací ze strany přijímatelů, tedy neziskového sektoru. Prostřednictvím údajů o běţných transferech ze státního rozpočtu občanským sdruţením, nadacím a podobným organizacím je zhodnocen dopad

9

Úvod a cíl práce

10

zavedení daňových asignací na dotace neziskovému sektoru ze strany státu. Kapitola Daňové asignace versus dary na Slovensku hodnotí vývoj příjmů neziskových organizací nejen z titulu daňových asignací, ale také prostřednictvím darů. Na základě srovnání velikosti neziskového sektoru a objemů vybraných daní z příjmů na Slovensku a v České republice je v další kapitole diplomové práce nastaven model pro fungování daňových asignací v České republice. Je zde také pro srovnání vyuţito výpočtů daňové asignace z průměrné mzdy. Neziskovým sektorem jsou v praktické části práce rozuměny všechny neziskové organizace, které nebyly zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání a které se mohou stát přijímatelem daňových asignací. Pouze při výpočtech velikosti neziskového sektoru je vzhledem k dostupnosti dat neziskový sektor vymezen počtem sdruţení a nadací. V práci je pouţíváno označení daň z příjmů fyzických osob pro daň ze závislé činnosti a funkčních poţitků. Z daně z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti totiţ není fyzickým osobám umoţněno asignovat podíl na veřejně prospěšné účely.

Metodika práce

11

2 Metodika práce Diplomová práce vychází z informačních zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. Zdroje pro teoretickou část práce představují především odborné texty českých i zahraničních autorů, zabývajících se tématem daňových asignací či neziskovým sektorem, dále také práce vyuţívá informací ze zákonů o daních z příjmů jednotlivých zemí, z návrhů zákonů o daňových asignacích v ČR, ze zápisů ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace i z internetových zdrojů. Data pro praktickou část práce byla získána především z internetových stránek statistických úřadů, ministerstev financí a daňových portálů České republiky a Slovenska, ale také z elektronické komunikace se zaměstnanci obou statistických úřadů. Z údajů o asignacích za jednotlivé roky sledovaného období jsou v práci indukovány informace a poznatky o systému daňových asignací jako celku. Základem praktické části diplomové práce je analýza statistických dat a údajů o daňových asignacích Slovenské republiky. Analyzována byla především výše daní z příjmů fyzických i právnických osob, maximální moţná asignace z této daně a také skutečná výše daňové asignace od roku 2001, kdy byly daňové asignace na Slovensku zavedeny. Pro určení vývoje průměrné částky na jednoho přijímatele, je analyzován i počet přijímatelů z řad neziskových organizací. V práci je také rozebrán vývoj státních dotací neziskovému sektoru a jejich výše komparována s příjmy neziskových organizací z titulu daňových asignací. Metoda komparace je pouţita i při srovnání částek daňových asignací s výší darů neziskovým organizacím od individuálních dárců i od právnických osob. Výsledky zjištěné z analýzy statistických dat Slovenské republiky jsou v další části práce aplikovány na české údaje. Na základě minulých hodnot daní z příjmů je vytvořena predikce částek vybraných daní z příjmů v následujících letech. Takto zjištěné hodnoty daní z příjmů jsou pro určení asignované částky v České republice dosazeny do rovnice zjištěné ze závislosti daňových asignací na daních z příjmů na Slovensku. Procento daňových asignací v České republice vychází z komparace výše vybraných daní z příjmů a také velikosti neziskového sektoru se Slovenskem. Minimální částka, kterou mohou daňoví poplatníci ze své daně asignovat, je určena na základě srovnání daně z 12násobku průměrné mzdy. Ke zjištění daně ze závislé činnosti je třeba provést výpočet, který vychází z platné legislativy obou států. Model daňových asignací pro Českou republiku je tedy v práci sestaven na základě syntézy poznatků zjištěných z analýzy statistických dat a údajů o daňových asignacích. Ze zjištěných informací a výsledků uvedených v praktické části diplomové práce je vydedukováno zhodnocení oprávněnosti obav neziskového sektoru z útlumu individuálního fundraisingu a ze sníţení individuálních příspěvků, které by v případě zavedení daňových asignací mohlo nastat.

Neziskový sektor

12

3 Neziskový sektor Neziskový sektor představuje soubor všech neziskových organizací. Neziskovými organizacemi jsou dle MERLÍČKOVÉ RŮŢIČKOVÉ (2011) organizace, které nebyly zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Činnost těchto organizací je v zájmu státu, společnosti nebo jisté skupiny lidí. Takové organizace provozují činnosti ve prospěch subjektu, který měl zájem na jejich zaloţení. Na výsledky hlavního poslání organizací se klade větší důraz neţ na výši příjmu získaného z této činnosti. Neziskové organizace ovšem nemusí být vţdy neziskové, neboli ztrátové. I přesto, ţe nebyly zřízeny proto, aby dosahovaly zisku, mohou samozřejmě vykázat kladný hospodářský výsledek. PESTOFF (1995) vymezuje neziskový sektor následujícím schématem známým jako Welfare Triangle.

formální

STÁT (veřejné organizace)

neziskový ziskový

neformální TŘETÍ SEKTOR

veřejný soukromý

SDRUŽENÍ (dobrovolné / neziskové organizace)

SPOLEČNOST (domácnosti, rodiny)

Obr. 1

TRH (soukromé firmy)

Sektorové vymezení neziskového sektoru dle PESTOFF (1995)

Neziskový sektor

13

Za poplatníky, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání se dle § 18 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) povaţují zejména následující typy organizací:           

zájmová sdruţení právnických osob, občanská sdruţení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboţenské společnosti, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, obce, kraje a organizační sloţky státu, příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichţ tak stanoví zvláštní zákon.

Přestoţe jsou neziskové organizace značně různorodé, mají i společné charakteristiky. Mezi ně dle SALAMONA A ANHEIERA (1997) patří:     

jakoţto organizace mají institucionální stavbu a charakter, jsou soukromé a tedy institucionálně oddělené od státu, mají neziskový charakter, nerozdělují zisk mezi své vedoucí pracovníky, jsou samosprávné, rozhodují tedy o svých vlastních záleţitostech, jsou dobrovolné a členství v nich tedy není vyţadováno zákonem.

Cílem veřejně prospěšných organizací je dle BOUKALA (2007) usilovat o změnu chování a jednání člověka a také zlepšování kvality ţivota člověka a dosahování změny celé společnosti. Neziskový sektor kvůli tomuto cíli plní ve společnosti důleţitou úlohu, která souvisí především s následujícími fakty.  Neziskový sektor dává občanům moţnost sdruţovat se a vytvářet spolky za různým účelem, který neodporuje ústavě. Mohou tak vykonávat činnosti a plnit úkoly, které stát z různých důvodů nemůţe plnit.  Občanská společnost s celou řadou spolků, profesních organizací či asociací apod. podporuje a zabezpečuje ve společnosti demokratický vývoj.  Neziskový sektor umoţňuje zjistit potřeby společnosti přímo v terénu.  Zajímá se o činnosti a cíle společnosti, které nejsou atraktivní pro podnikatele a nezastoupí je ani stát. Různorodost neziskových organizací z hlediska jejich poslání a cílů a zasahování jejich činností do celé občanské společnosti dle REKTOŘÍKA (2010) vzbuzuje potřebu jejich uspořádání dle následujících kritérií:    

kriterium zakladatele, kriterium globálního charakteru poslání, kriterium právně organizační normy, kriterium způsobu financování.

Neziskový sektor

14

Podle kriteria zakladatele je moţné neziskové organizace členit na organizace zaloţené veřejnou správou, zaloţené soukromou fyzickou nebo právnickou osobou nebo veřejnoprávní instituce. Dle globálního charakteru poslání existují organizace veřejně prospěšné a organizace vzájemně prospěšné. Neziskové organizace mohou být zaloţeny na základě zákona č. 218/2000 Sb. rozpočtová pravidla nebo dle zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, dále na základě zákonů platných pro neziskové organizace nebo podle zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník. Na základě způsobu financování se neziskové organizace dělí na organizace financované zcela z veřejných rozpočtů, organizace financované zčásti z veřejných rozpočtů, organizace financované z různých zdrojů a organizace financované převáţně z výsledků své činnosti.

3.1 Financování neziskového sektoru Aby mohly neziskové organizace naplňovat poslání, za kterým byly zaloţeny, potřebují stejně jako ostatní subjekty trhu jisté finanční zdroje. Proto musí i neziskové organizace zajišťovat finance a zdokonalovat strategie jejich získávání tak, aby zaručily bezproblémový chod organizace. Zdroje financování neziskových organizací jsou různorodé. Neziskový sektor bývá financován ze zdrojů, které získá od státu, a z dalších finančních zdrojů určených neziskovému sektoru. Státem poskytovaná finanční podpora neziskovému sektoru se dle formy dělí na přímou a nepřímou. Do dalších finančních zdrojů se zahrnují především příjmy z veřejných zdrojů, příjmy získané darem, vlastní příjmy a zahraniční příjmy. 3.1.1 Formy přímé podpory financování neziskového sektoru ze strany státu Přímá finanční podpora poskytovaná státem vyplývá z přímého financování činnosti neziskové organizace. Představuje především přímé rozdělování rozpočtových a mimorozpočtových zdrojů.  V rámci státní dotační politiky jsou neziskovým organizacím přidělovány prostředky z jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Ty jsou poskytovány na celostátní nebo regionální úrovni ve vyhlášených hlavních oblastech dotační politiky státu vůči neziskovým organizacím.  Mimo státní dotační politiku jsou přisuzovány finance v rámci veřejných zakázek, smluv o poskytnutí sluţeb nebo ze zákona (to se týká převáţně nárokového financování církví).  Mimorozpočtovým zdrojem jsou finanční prostředky ze státních fondů. (SKOVAJSA, 2010)

Neziskový sektor

15

3.1.2 Formy nepřímé podpory financování neziskového sektoru ze strany státu Zdanění neziskových organizací je dle MERLÍČKOVÉ RŮŢIČKOVÉ (2011) jednou z nejsloţitějších částí zákona o daních z příjmů. Zatímco běţný podnikatelský subjekt sleduje své příjmy a výdaje (náklady a výnosy) souhrnně. Rozdíl mezi těmito příjmy a výdaji, případně náklady a výnosy představuje výsledek hospodaření, který upravuje v souladu se zákonem o daních z příjmů a pouţije ho jako základ daně. U neziskových organizací je situace odlišná. Na první pohled se můţe zdát, ţe je úprava daně z příjmů v zákoně pro neziskové organizace velice příznivá. Vybírá totiţ jen některé druhy příjmů, které podléhají dani. U podnikatelských subjektů však vzniká kladný základ daně jen v situaci, kdy jsou příjmy vyšší neţ výdaje. Podnikatelské subjekty navíc sečítají výsledky hospodaření ze všech svých činností dohromady, tedy včetně činností ztrátových. To u neziskových organizací není povoleno, zároveň je zakázáno odečítat od základu daně ztrátu z minulých let mimo hospodářskou činnost. Podnikatelé sledují svůj výsledek hospodaření na základě svého vlastního rozhodnutí, např. kvůli určení efektivnosti podnikání, naproti tomu neziskové organizace musí zjišťovat výsledek hospodaření přímo ze zákona. Tento výsledek často stanovují pomocí sloţitých výpočtů. (MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, 2011) Nejvýznamnější nepřímou podporu financování neziskového sektoru státem v České republice představuje osvobození od daně. Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou dle § 18 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. U poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně vţdy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného. U těchto poplatníků nejsou předmětem daně příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, ţe náklady (výdaje) vynaloţené v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší. Dále nejsou předmětem daně příjmy z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů, z prostředků poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudrţnosti podle zvláštního právního předpisu, z podpory od Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu EU nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněţních odvodů, kterou jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce. Předmětem daně také nejsou příjmy z úroků z vkladů na běţném účtu a z úplatných převodů a úplatného uţívání státního majetku mezi organizačními sloţkami státu a státními organizacemi. Členské příspěvky sice předmětem daně jsou, jsou však podle § 19 citovaného zákona od daně osvobozeny. Poplatníci daně z příjmů právnických osob, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou dle § 20 ZDP základ daně sníţit aţ o 30 %, maximálně však o 1 milion Kč, pouţijí-li prostředky získané takto dosaţenou

Neziskový sektor

16

úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichţ získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, ţe 30% sníţení činí méně neţ 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Nepřímo podpořeny jsou i dary jako zdroj financování neziskového sektoru. Osoba, která vlastním nákladem vytvořila určitou hodnotu, ji můţe odkázat subjektu, jeţ působí v oblasti veřejného zájmu trojím způsobem. Existují tedy tři typy podpory neziskového sektoru:  tax deduction – dar zakotvený v právní úpravě jako odčitatelná poloţka od základu daně a zároveň poloţka daňově uznatelná,  tax credit – forma financování neziskového sektoru, při kterém dochází ke sníţení odvodů daně,  tax rebate – moţnost daňového poplatníka poukázat část své daňové povinnosti přímo konkrétnímu subjektu. (KLIK, 2001) Tax deduction Dary jako daňově uznatelnou poloţku lze ve většině zemí uznat pouze do právem stanoveného limitu. V České republice lze od základu daně dle § 120 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů odečíst hodnotu darů poskytnutých osobám zde taxativně uvedeným, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníţeného podle § 34; přitom v případě poskytnutí darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně sníţit nejvýše o dalších 5 %. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání. Moţnost odečtu daru od základu daně ale ve většině případů nepředstavuje pro daňového poplatníka dostatečný stimul darovat. Má sice moţnost sníţit si daňový základ, ale dar zároveň vede ke zvýšení nákladů a zhoršení jeho finanční situace. (KLIK, 2001) Tax credit Tax credit jako forma financování neziskového sektoru není ve světě příliš pouţívána. Jedná se totiţ o přechodovou formu mezi tax deduction a tax rebate. Daňový poplatník v tomto případě sice není zatíţen dodatečným nákladem a můţe rozhodnout o odvodu části své daně ve prospěch neziskového sektoru, nemá však moţnost přesného určení konkrétního příjemce. Díky tomuto faktu nepředstavuje tax credit výrazný stimul pro podporu organizací veřejného zájmu. (KLIK, 2001) Tax rebate Tato forma podpory neziskového sektoru bývá často nazývána téţ daňovou asignací. Představuje metodu přerozdělování financí, které daňoví poplatníci

Neziskový sektor

17

odvádí na daních. Stát se tak dobrovolně vzdává moţnosti přerozdělit část daňového výnosu a přenechává volbu příjemce asignované části daně na jejím plátci. Daňové asignace tedy reprezentují právo kaţdého plátce daně z příjmů určit konkrétního příjemce či více příjemců určité části z jeho zaplacené daně. Částka, kterou můţe plátce daně asignovat, se uvádí v procentech z celkové zaplacené daně, nejčastěji se její výše pohybuje mezi 1 aţ 2 procenty z poplatníkovy daňové povinnosti. Plátce daně z příjmů můţe příjemce sám zvolit, příjemcem však musí být veřejně prospěšné organizace, které splňují zákonem předepsané podmínky. Částku určenou k asignaci poté převede finanční úřad na účet příjemce. Tento mechanismus tedy umoţňuje, aby mohly státní finance získat i organizace, které nemohou čerpat státní dotace. Systém daňových asignací v České republice není zaveden. (KISLINGEROVÁ, 2010) 3.1.3 Další finanční zdroje neziskového sektoru Většina z neziskových organizací se snaţí o jistou míru finanční nezávislosti a zároveň o vyšší finanční udrţitelnost. Jejím základem je různorodost zdrojů jejich příjmů. Mimo finanční podpory ze strany státu tedy neziskové organizace mohou získat finanční zdroje dalšími způsoby, a to:  z veřejných zdrojů – dotace, veřejné zakázky, smlouvy o poskytování sluţeb, příjmy z Nadačního investičního fondu,  z dárcovství – příspěvky od firem, od jiných neziskových organizací, od individuálních dárců,  z vlastních příjmů – vlastní výdělečná činnost (např. prodej zboţí či poskytování sluţeb), příjmy z pronájmu či prodeje majetku, členské příspěvky, finanční investování,  zahraničními příjmy – dary či jiná finanční podpora od fyzických i právnických osob ze zahraničí, příjmy z evropských strukturálních fondů,  ostatní příjmy – příjmy z reklamy, sponzoringu, příjmy z loterií a her, příjmy z dědictví (SKOVAJSA, 2010) Finanční krize díky svým negativním dopadům na společnost ve formě nezaměstnanosti a dalších navazujících negativních jevů posiluje význam veřejně prospěšných neziskových organizací. Sociálně orientované organizace totiţ nabízí pomoc při vznikajících problémech. Zároveň však krize působí na stabilitu těchto organizací. Struktura finančních zdrojů se zásadně mění. Ve finančních zdrojích organizací klesá zastoupení veřejných rozpočtů a firemních dárců. Naopak roste význam individuálních dárců včetně dobrovolnictví a také samofinancování. (BOUKAL, 2009)

Daňová asignace

18

4 Daňová asignace 4.1 Vývoj daňových asignací Koncepce daňové asignace jako formy financování neziskového sektoru jsou ve státech, které ji zavedly, vesměs podobné. I přesto však existují v systémech daňové asignace jednotlivých států určité odlišnosti. Následující kapitoly seznamují s vývojem a podmínkami asignací v Maďarsku, které mechanismus daňové asignace do svých právních předpisů zakotvilo nejdříve, dále pak přibliţuje i situaci na Slovensku a ve zkratce i v ostatních státech Evropy, ve kterých platí moţnost asignovat podíl ze zaplacené daně. 4.1.1 Daňová asignace v Maďarsku Maďarsko je státem, ve kterém byla moţnost daňové asignace ve prospěch neziskového sektoru zavedena jako první. Právo poukázat podíl zaplacené daně na veřejně prospěšné účely měli maďarští poplatníci daně z příjmů jiţ v roce 1996. V tomto roce měli daňoví poplatníci moţnost poprvé asignovat 1 % ze své zaplacené daně konkrétní veřejně prospěšné organizaci. Od roku 1997 byla moţnost asignace rozšířena o další 1 % ze zaplacené daně z příjmů. Druhé procento z daně poplatníka je však moţné asignovat pouze ve prospěch církevních organizací. Proto bývá maďarský systém asignací daně zkráceně často označován jako SZJA 1 + 1 % (v překladu 1 + 1 % daně z příjmů). (GERENCSÉR, 2007) Právo poukázat podíl zaplacené daně na veřejně prospěšné účely mají pouze daňoví poplatníci daně z příjmů – fyzické osoby. Omezení daňové asignace vytváří fakt, ţe asignovat mohou pouze fyzické osoby, jejichţ 1 % z daně poukázané na veřejně prospěšné účely a zároveň i 1 % poukázané církevním organizacím je v částce vyšší neţ 100 HUF. Podmínkou pro provedení asignace je, ţe kaţdé ze dvou umoţněných procent bude poukázáno pouze jednomu příjemci. Částku tak není moţné rozdělit mezi více neţ jednu neziskovou organizaci a jednu církevní organizaci. (Act CXXVI, 1996) Potenciálními příjemci asignované části daně ve výši prvního procenta mohou být veřejně prospěšné organizace s výjimkou politických stran a odborů a dále nadace. Podmínkou práva na přijetí asignované částky je, ţe taková společnost či nadace musí být zaloţena dříve neţ 2 roky před začátkem roku, v němţ je asignováno. (BÓDI, 2007) Fyzické osoby provedou asignaci prostřednictvím standardního formuláře nebo obyčejného dokumentu se všemi náleţitostmi. Mezi ty se řadí jméno, adresa a identifikační kód poskytovatele a zároveň daňové identifikační číslo příjemce. Formulář poukázání daně musí být přiloţen do obálky k daňovému přiznání nebo odevzdán v obálce zaměstnavateli nejpozději do 25. března roku

Daňová asignace

19

následujícího po zdaňovacím období v případě provádění ročního zúčtování daně. Tyto částky na základě podaného daňového přiznání nebo ročního zúčtování daně provedeného zaměstnavatelem, převede správce daně na účet příjemce či příjemců. Příjemce podpory musí nejpozději do 31. října následujícího roku po přijetí asignované částky zveřejnit informace o pouţití částky. (Act CXXVI, 1996) Prohlášení je neplatné, jestliţe nejsou splněny podmínky daňového zákona, je-li špatně nebo nekompletně vyplněné, pokud je 1 % daně rozděleno mezi více příjemců nebo příjemce není oprávněn přijímat tuto formu podpory. (NONPROFIT, 2011) 4.1.2 Daňová asignace na Slovensku Daňová asignace, tedy moţnost pouţít podíl zaplacené daně na veřejně prospěšné účely byla na Slovensku zavedena od 1. 1. 2001 nejdříve u daňových poplatníků daně z příjmů fyzických osob podle § 48 zákona č. 366/1999 Z. z., o dani z príjmov a od roku 2003 také u poplatníků daně z příjmů právnických osob podle § 51a zákona č. 595/2003 Z. z., o dani z príjmov. (GARANT PARTNER LEGA, 2010) S účinností od 1. 1. 2002 bylo moţné disponovat jedním procentem zaplacené daně z příjmů fyzických osob na konkrétně vymezené činnosti. Zpočátku mohly podíl své daně poukazovat pouze osoby fyzické, to bylo změněno 1. 1. 2004, kdy nabyla účinnosti novela zákona o dani z príjmov. V tomto období bylo umoţněno poskytovat část zaplacené daně ve prospěch přijímajících organizací i právnickým osobám. Zároveň proběhla změna ve výši podílu daně, který můţe být poukázán neziskovému sektoru z jednoho na dvě procenta. (KOVÁČOVÁ, 2011) Změny v mechanismu poukazování 2 % z daně nastaly i od 1. 1. 2010. Zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov byl novelizován zákonem č. 504/2009 Z. z. Nejdůleţitější změna se týká postupného sniţování poukazování podílu zaplacené daně ze 2 procent na 0,5 procenta. Tato změna je účinná od 1. 1. 2011 do roku 2018 a týká se pouze daňových poplatníků, kteří jsou právnickými osobami. Při uplatnění daňové asignace si bude takový poplatník sniţovat poukázaný podíl zaplacené daně, zároveň však musí poskytnout organizaci, která není zaloţená za účelem podnikání, dar v celkové hodnotě odpovídající stanovenému procentu zaplacené daně. Jestliţe tato podmínka nebude ze strany daňového poplatníka splněna, sníţí správce daně poukázaný podíl zaplacené daně o 0,5 %. Od roku 2019 bude moţno u právnických osob poukázat maximálně 0,5 % z daně, přičemţ uţ nebude nutné poskytnout zároveň finanční prostředky ve formě daru. (KOVÁČOVÁ, 2011)

Daňová asignace

20

Tab. 1 Přehled moţnosti poukázání procenta zaplacené daně právnickou osobou v závislosti na splnění podmínky poskytnutí finančního daru v letech 2011 aţ 2018

Postup při podávání daňového přiznání za zdaňovací období, které končí 31. 12. 2010 a nejdříve 31. 12. 2011 nejdříve 31. 12. 2012 31. 12. 2013 31. 12. 2014 nejpozději 31. 12. 2015 31. 12. 2016 31. 12. 2017 31. 12. 2018 nejdříve 31. 12. 2019 Zdroj:

Podmínka poskytnutí finančního daru ve výši

Podíl zaplacené daně, jestliže je splněna podmínka poskytnutí finančního daru

Podíl zaplacené daně, jestliže není splněna podmínka poskytnutí finančního daru

0,5 %

2%

1,5 %

1%

1,5 %

1%

1,5 %

1%

0,5 %

–

0,5 %

–

KOVÁČOVÁ, 2011

Od 1. ledna 2010 se také upřesnila povinnost vrácení podílu zaplacené daně přijímatelem. Ten je povinný vrátit podíl daně v případě, ţe se zruší do 12 měsíců ode dne poukázání podílu zaplacené daně správcem daně. (KOVÁČOVÁ, 2011) Podle § 50 odst. 4 zákona o dani z príjmov můţe být přijímatelem podílu zaplacené daně: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

občanské sdruţení, nadace, neinvestiční fond, nezisková organizace poskytující všeobecně prospěšné sluţby, účelové zařízení církve a náboţenské společnosti, organizace s mezinárodním prvkem, Slovenský Červený kríţ, subjekty výzkumu a vývoje, Protidrogový fond, Fond rozvoja odborného vzdelávania a prípravy. (GARANT PARTNER LEGA, 2010)

Podíl zaplacené daně můţe být ve smyslu § 50 odst. 5 zákona o dani z príjmov pouţit pouze na účely, které jsou předmětem činnosti přijímatele, jestliţe předmětem jeho činnosti je: 1.

ochrana a podpora zdraví; prevence, léčba, resocializace drogově závislých v oblasti zdravotnictví a sociálních sluţeb,

Daňová asignace

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

21

podpora a rozvoj tělesné kultury, poskytování sociální pomoci, zachování kulturních hodnot, podpora vzdělávání, ochrana lidských práv, ochrana a tvorba ţivotního prostředí, věda a výzkum. (GARANT PARTNER LEGA, 2010)

Fyzická osoba můţe podíl zaplacené daně poukázat prostřednictvím podaného daňového přiznání nebo v prohlášení o poukázání podílu zaplacené daně, jestliţe nepodává daňové přiznání a zaměstnavatel mu provedl roční zúčtování daně z příjmů. Fyzická osoba smí podíl své daně poukázat vţdy jen jednomu přijímateli v max. výši 2 % ze zaplacené daně, minimálně však 3,32 EUR. Právnická osoba podíl zaplacené daně poukazuje pouze v podaném daňovém přiznání. Oproti fyzické osobě má moţnost rozdělit podíl zaplacené daně mezi více přijímatelů, částka pro jednoho přijímatele však musí být vyšší neţ 8,3 EUR. (KOVÁČOVÁ, 2011) 4.1.3 Daňová asignace v dalších zemích Evropy Daňovou asignaci do své právní úpravy včlenily i další země Evropy. Po Maďarsku a Slovensku zavedly systém asignací v roce 2004 hned dva státy, Polsko a Litva. V Polsku mohou daňoví poplatníci daně z příjmů fyzických osob asignovat 1 procento ze své daně a v Litvě procenta 2. V roce 2005 uzákonilo moţnost asignací daně i Rumunsko. Tamní plátci daně mohou poukázat neziskovým organizacím jednoprocentní podíl své zaplacené daně. (GERENCSÉR, 2007)

4.2 Daňová asignace na politické scéně České republiky Poslanci Monika Mihaličková, Zdeněk Kořistka a další v roce 2001 podali návrh na vydání zákona o určení části výnosů daně z příjmů fyzických osob pro dobročinné účely (zákon o asignacích). Dle tohoto návrhu mohl asignovat poplatník daně z příjmů fyzických osob, který za uplynulé zdaňovací období vykázal daň ve výši 7200 Kč nebo vyšší. Taková fyzická osoba směla asignovat nejvýše 7 % z částky daně ve prospěch oprávněných příjemců. Asignovaná částka ve prospěch jednoho příjemce nesměla být niţší neţ 500 Kč. Seznam oprávněných příjemců mělo dle návrhu zákona zveřejňovat Ministerstvo financí vţdy k 30. červnu. Takto navrţený zákon měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2003. (Poslanecký návrh zákona o určení části výnosů daně z příjmů fyzických osob pro dobročinné účely – zákon o asignacích) Vláda na své schůzi dne 9. ledna 2002 vyjádřila s tímto návrhem nesouhlas. Zákon představoval dle stanoviska vlády nesystémový zásah do financování neziskového sektoru, obsahoval nepřímé novely zákona o daních z příjmů a zákona o rozpočtových pravidlech a byl vnitřně rozporný,

Daňová asignace

22

neboť pro asignace vyuţíval pojmu dar. (Usnesení vlády České republiky ze dne 9. ledna 2002) Nový návrh zákona o daňových asignacích připravilo celorepublikové sdruţení zastřešující dárce v České republice Fórum dárců. Rada vlády na zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace ze dne 18. března 2004 většinou hlasů doporučila svému předsedovi, aby byl návrh zákona dále projednán s místopředsedou vlády a ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. (Zápis ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace dne 18. března 2004) Na základě závěru z březnového zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace byla problematika daňových asignací projednána s místopředsedou vlády a ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, jednání však bylo bez výsledku. Rada však i přesto doporučila svému předsedovi předloţit návrh zákona o daňových asignacích k projednání vládě. (Zápis ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace dne 21. května 2004) Tento návrh zákona byl dne 2. července 2004 rozeslán do meziresortního připomínkového řízení. Shromáţděnými připomínkami se zabývala pracovní skupina Fóra dárců sestavená k tomuto tématu. (Zápis ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace dne 21. září 2004) Na zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace ze dne 14. prosince 2004 vyzval Radu Mgr. Ivo Hartmann, MBA, aby vzhledem k neustálým připomínkám Ministerstva financí, otevřeně vyslovila opětovnou podporu návrhu zákona o daňových asignacích. Rada pro nestátní neziskové organizace většinou svých hlasů podpořila návrh zákona i v této situaci. (Zápis ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace dne 14. prosince 2004) Na programu 159. zasedání Legislativní rady vlády dne 14. dubna 2005 byl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, a věcný záměr zákona o daňových asignacích. Legislativní rada vlády však návrh zákona přerušila, jelikoţ jeho předkladatel, místopředseda vlády a ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Němec ani ţádný jeho náměstek se nedostavili. (Program 159. zasedání Legislativní rady vlády dne 14. dubna 2005) Z výzkumu veřejného mínění pro Fórum dárců z června 2005 vyplynulo, ţe více jako polovina dotázaných, konkrétně 50,5 % respondentů by uvítalo moţnost daňových asignací a určení neziskové organizace, které by část své daně věnovali. (Výzkum veřejného mínění pro Fórum dárců, 2005) Dne 2. června 2006 vyzvalo Ministerstvo financí odbornou veřejnost i další sociální partnery, aby zasílali náměty a připomínky k moţnosti zavedení daňových asignací do daňového systému České republiky. Zároveň byly vyzvány neziskové organizace k nominování zástupců do pracovní skupiny řešící problematiku daňových asignací. (Konzultační proces s odbornou veřejností a sociálními partnery - zahájení diskuse o výhodách a nevýhodách zavedení daňových asignací, 2006)

Daňová asignace

23

Na jednání valné hromady Asociace nestátních neziskových organizací v České republice 19. června 2008 Bohuslav Sobotka ve svém vystoupení otevřel debatu o zavedení daňových asignací. Debatovalo se o tom, kolik by měli občané poskytnout v daňových asignacích, kdo by měl být oprávněn asignace přijímat a jakou měrou zavedení asignací ovlivní dotační politiku a stávající daňové úlevy pro dárce. (Záznam z jednání valné hromady ANNO v ČR, 2008) Dne 19. prosince 2008 člen Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Slavomír Pavlásek vypracoval doplnění zákona o daních z příjmů o závěrečné ustanovení § 38 xx. Toto ustanovení mělo dávat demokratické právo plátcům daně (fyzickým i právnickým osobám) poukázat částku ve výši 2 % z jejich daně na veřejně prospěšnou činnost prostřednictvím správce daně. Dle ustanovení mohl podíl poukázané a zaplacené daně činit měsíčně nejméně 100 Kč u fyzických osob a 200 Kč u právnických osob. Právnické osoby měly navíc mít moţnost rozdělit asignovanou částku ve prospěch více příjemců. (Zákon č. 586/92 Sb. o daních z příjmů se doplňuje o závěrečné ustanovení § 38 xx) Na jednání Výboru pro legislativu a financování RVNNO dne 8. ledna 2009 člen Rady vlády pro nestání neziskové organizace pan Slavomír Pavlásek představil svůj návrh týkající se daňových asignací. Občané by mohli dle tohoto návrhu určit, která organizace má získat 2 % z jejich daně. Organizace by prověřovalo Ministerstvo vnitra ČR, které vede rejstřík občanských sdruţení. Výbor pro legislativu a financování RVNNO s návrhem v této podobě vyslovil nesouhlas. (Zápis ze schůze Výboru pro legislativu a financování RVNNO dne 8. ledna 2009) O daňových asignacích se začalo znovu více hovořit v souvislosti s návrhem zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, který byl předloţen vládou ČR Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dne 8. září 2011. Návrh zákona vláda schválila. Dne 30. prosince 2011 vyšel zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Zákon byl schválen s účinností k 1. lednu 2015. Výjimku však tvoří změna u odvodů z loterií. Jiţ od 1. ledna 2012 je zrušen stávající odvod z loterií, o jehoţ výnosu rozhodovaly samy loterijní firmy, a nahrazen odvodem novým, který směřuje do veřejných rozpočtů. (Změny zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a studie proveditelnosti, 2012) Provozovatelé hazardních her odváděli podle velikosti 6 % aţ 20 % z hrubých příjmů na veřejně prospěšné účely. Nahrazením těchto odvodů odvody do státního rozpočtu zanikla forma nezávislé podpory neziskových aktivit. V České republice kromě zmíněných loterií neexistují jiné velké moţnosti, jak podpořit veřejně prospěšné účely. I proto se do popředí v diskuzích nejen zástupců neziskových organizací dostaly opět daňové asignace.


24

5 Výhody a nevýhody daňových asignací Zavedení daňových asignací do daňového systému České republiky by s sebou mohlo přinést řadu změn, které by ovlivnily nejen neziskové organizace jako přijímatele daňových asignací, ale i veřejnost, která poukáţe podíl svých daní na veřejně prospěšné účely, a také státní rozpočet. Následující kapitola shrnuje výhody a nevýhody uzákonění daňových asignací pro zmíněné subjekty. Podstatným negativem daňových asignací je, ţe narušují platnost základních vlastností daně. Daň je dle KUBÁTOVÉ (2010) definována jako „povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelná a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. kaţdoroční placení daně z příjmů), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při kaţdém převodu nemovitosti).“ Z vlastností daní, uvedených výše, je daňová asignace nejvíce v rozporu s neúčelovostí daně. Daně se odvádí do státního rozpočtu a teprve poté je o nich rozhodováno. Ze státního rozpočtu jsou dále rozděleny do různých oblastí bez ohledu na zdroj příjmů. To však u asignované části daně není splněno, jelikoţ jiţ v době podání daňového přiznání poplatníka je určen konkrétní příjemce asignované částky. Zároveň neúčelovosti daně odporuje i fakt, ţe o pouţití asignované částky rozhodne sám poplatník daně. Ten můţe podíl ze své daně poukázat konkrétní veřejně prospěšné společnosti, která vystupuje v určitém oboru činnosti (například zdravotnictví, školství, ekologie, sport, atd.) a podpořit tím tedy konkrétní oblast fungování neziskových organizací. Stát tedy nemá kontrolu nad financemi, které daňoví poplatníci asignují, a nemůţe je rozdělit dle svých potřeb nebo preferencí. Zavedení daňových asignací se dotýká i další vlastnosti daně, a to její neekvivalentnosti. Neekvivalentnost daní vyjadřuje, ţe poplatník nemá nárok na adekvátní protihodnotu za daň, kterou ze svých příjmů zaplatil. Vzhledem k tomu, ţe ale daňoví poplatníci mohou ovlivnit účelovost daně, v některých případech přeneseně ovlivní i její neekvivalentnost. Nadějní sportovci tak například mohou asignovat ve prospěch organizace či nadace zabývající se podporou tělesné výchovy a sportu a tím částečně ovlivnit i svou budoucnost. Lidé postiţení zatím nevyléčitelnou nemocí či jejich blízcí mohou ve víře v nalezení nové metody léčby odkázat podíl daně organizaci podporující klinické a výzkumné projekty. Občané ţijící v oblastech těţby nerostných surovin mohou v naději na zachránění jejich obce podpořit ekologické organizace, které se snaţí o zachování limitů těţby. Poplatníci daně z příjmů tak mohou přeneseně ovlivňovat i svůj prospěch. Zároveň však jejich podíl daně asignovaný určité organizaci, nemusí jejich situaci vůbec změnit. Navíc, ne kaţdý daňový poplatník poukáţe část své daně na účely, které jakkoliv souvisí s jeho potřebami, či organizaci, jejíţ činnosti


25

vyuţívá. I v našem okolí totiţ existují například občanská sdruţení zaloţená s cílem podpory rozvojových zemí. Stát můţe neekvivalentnost daně z větší části zachovat prostřednictvím omezení maximální výše daně, kterou můţe kaţdý z daňových poplatníků asignovat, a přesného vymezení okruhu působnosti organizací, jeţ mohou poukazované podíly daně z příjmů přijímat. Moţnou nevýhodou systému daňových asignací se můţe stát i nedokonalá informovanost daňových poplatníků. Zkušenosti z praxe dokazují, ţe spousta poplatníků daně z příjmů, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti, se nesnaţí jakkoliv optimalizovat svou daň. Mnoho z takových daňových poplatníků je neznalých výhod z provedení ročního zúčtování daně a vůbec si o ně nezaţádají. V takovém případě nejen, ţe nevyuţijí moţnosti uplatnit si další slevy na dani, ale pokud si o provedení ročního zúčtování daně u svého zaměstnavatele nezaţádají a zároveň nepodají ani přiznání daně z příjmů fyzických osob, nemohou asignovat podíl ze své daně na veřejně prospěšné účely. Pro neziskové organizace, které se rozhodnou přijímat asignace, by bylo nejlepší, kdyby se zlepšilo povědomí občanů o moţnostech optimalizace jejich daně. Zvýšil by se tak zájem o provádění ročního zúčtování daně ze závislé činnosti a zároveň tak vzrostl i počet daňových poplatníků, kteří by splnili podmínku pro poukázání části své daně na veřejně prospěšné účely, a to poukázání prostřednictvím podaného daňového přiznání nebo speciálního hlášení při provedení ročního zúčtování záloh daně z příjmů zaměstnavatelem. Zároveň však mohou daňové poplatníky informovat samotné subjekty přijímající daňové asignace. Nejen, ţe ve státech, kde asignace fungují, existují kampaně propagující daňové asignace obecně, ale i samotní přijímatelé daňových asignací mají moţnost zahájit vlastní kampaně na podporu jich samotných. V takových kampaních organizace často vyuţívají loga či sloganu z obecné kampaně, ale velmi důleţité je doplnění o vlastní symboly, které propagují především organizaci a její aktivity, stanoviska či cíle. Velkou výhodou takových kampaní je, ţe nejenom zvýší moţnost získání finančních prostředků na veřejně prospěšnou činnost organizace, ale především osloví širokou veřejnost, zvýší povědomí o samotné organizaci a zlepší pozici organizace, která tak můţe lépe prosadit své cíle v oblasti její působnosti. Tvorba a propagace kampaně s sebou však přináší i zvýšené náklady. Takové kampaně si tak často mohou dovolit jen velké a silné organizace. Tím se narušuje i spravedlnost daňových asignací. Daňoví poplatníci se totiţ často nechají ovlivnit reklamou či rozsáhlou kampaní. Silné organizace, které si takovou kampaň mohou dovolit, tak z daňových asignací často získají mnohem více prostředků neţ malé či regionální organizace. Jelikoţ daňové asignace umoţňují poplatníkům daně z příjmů rozhodnout o tom, kterému příjemci a na jaký účel poukáţou část své daně, ovlivní zavedení daňových asignací i platební morálku poplatníků. Jejich motivace daň zaplatit je zvýšena tím, ţe asignovat lze pouze v případě, ţe správce daně vůči poplatníkovi nevede pohledávky a poplatník nemá do lhůty podání daňového přiznání nedoplatek na dani, přičemţ i daň ze zdaňovacího období, za které


26

poplatník podává přiznání, musí být zaplacena ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Oproti zlepšení platební morálky daňových poplatníků stojí fakt, ţe se zvýší objem finančních prostředků, nad kterými stát ztratí kontrolu. Vzhledem k tomu, ţe stát prostřednictvím zákonů a vyhlášek určuje maximální výši daně, kterou můţe fyzická či právnická osoba ze svých příjmů poukázat na veřejně prospěšné účely, má moţnost výši finančních prostředků, nad kterými nebude mít kontrolu, ovlivňovat. Jelikoţ ale ne všichni daňoví poplatníci moţnosti asignovat vyuţijí, procentní podíl asignované částky na celkové dani, která by, kdyby asignace zavedeny nebyly, tvořila příjem státního rozpočtu, je navíc niţší neţ státem stanovené procento, které lze maximálně asignovat. Nespornou výhodou daňových asignací je nejenom to, ţe mohou ovlivnit platební morálku daňových poplatníků a zmírnit jejich nechuť k povinným úhradám daňové povinnosti, ale především skrze daňové asignace získají poplatníci daně z příjmu příleţitost, jak ovlivňovat alespoň z části veřejné dění. Pro neziskové organizace je daňová asignace přínosem, jelikoţ se zvyšuje povědomí o jejich činnosti či existenci i celkově o funkci neziskového sektoru. Organizace, aby získaly vyšší obnos finančních prostředků, často vytvářejí propagační kampaň speciálně zaměřenou na daňové poplatníky. I kdyţ mohou být poplatníci daně z příjmu takovouto kampaní částečně ovlivněni, mohou dle svého názoru rozhodnout, která z veřejně prospěšných činností a konkrétních organizací nejvíce potřebuje či nejlépe vyuţije část z jejich daní. Daňová asignace tedy slouţí i jako nástroj, jehoţ prostřednictvím se mohou občané podílet na rozhodování o věcech veřejných. Zavedení daňových asignací by zajisté přispělo ke zvýšení povědomí o činnosti neziskových organizací a ke zlepšení jejich komunikace s veřejností. Mnohem více občanů by si tak mohlo uvědomit důleţitost neziskových organizací pro kaţdodenní ţivot. Přínos daňových asignací tedy není hlavně v mnoţství nových finančních zdrojů, ale v prvé řadě v hromadném vyuţívání moţnosti asignovat daňovými poplatníky. Oproti těmto výhodám však stojí skutečnost, ţe daňové asignace nelze v ţádném případě zaměňovat s dary. Formou daru přijímá nezisková organizace finanční prostředky od konkrétního dárce – fyzické či právnické osoby. Téměř vţdy tak zná potřebné údaje o dárci a můţe vést podrobnou evidenci dárců. Jelikoţ organizace přesně ví, komu za takový dar vděčí, můţe jednotlivým dárcům poděkovat za jejich podporu. S dárcem tak můţe nezisková organizace snadno budovat trvalý vztah. U daňové asignace je situace jiná. Finanční prostředky získané z daňových asignací totiţ kaţdý z přijímatelů obdrţí od správce daně. Nezisková organizace se tak nedozví, ani kolik daňových poplatníků asignovalo v její prospěch, natoţ aby o něm získala bliţší informace. Finanční úřady nemohou poskytovat neziskové organizaci údaje o poplatnících, jelikoţ se jedná o citlivé informace. Z asignovaných částek by totiţ mohla být odvozena přibliţná velikost příjmů kaţdého z občanů. S daňovými poplatníky, kteří poukázali část svých daní na veřejně prospěšný účel, tak neziskové organizace nebudou moci navázat hlubší vztah a ani ho dále


27

vést k dlouhodobé a pravidelné podpoře. Jedinou moţností, jak vyjádřit vděčnost, je neadresné poděkování například na internetových stránkách organizace či ve sdělovacích prostředcích. Jedním z rizik, které s sebou můţe zavedení daňových asignací přinést, je především postupné omezování poskytovaných dotací státem. K prosazení zákona o daňových asignacích, který státnímu rozpočtu přinese nové výdaje ve výši částek poukázaných na veřejně prospěšné účely, je nutné také určit nové či vyšší příjmy do státního rozpočtu, kterými bude zmíněný výdaj kompenzován. Dotace státu přidělované neziskovým organizacím prostřednictvím jednotlivých ministerstev se tak mohou snadno stát první oblastí, na které můţe stát začít šetřit. Druhým neméně rizikovým faktorem pro neziskové organizace je i změna v daňových systémech zemí, které daňové asignace zavedly. Moţnost asignovat část zaplacené daně z příjmů často provází zrušení daňové výhody z poskytnutých darů. Fyzická i právnická osoba má moţnost si sumu darů poskytnutých na veřejně prospěšné účely odečíst při splnění podmínek zákona o daních z příjmů od základu daně. Zrušení daru jako nezdanitelné části základu daně z příjmů jistě povede u jednotlivých občanů ke sníţení či úplné ztrátě motivace k dárcovství. Snadno se tak můţe stát, ţe neziskové organizace získají nový nástroj financování své činnosti ve formě příjmů z daňových asignací, ale přijdou o cenné zdroje ve formě darů od konkrétních občanů, kteří mají zájem na jejich fungování a jiţ dlouho či pravidelně je podporují. Existuje moţnost, ţe i tímto krokem totiţ stát začne zmírňovat ztrátu v rozpočtu vzniklou z titulu daňových asignací.


28

6 Analýza statistických dat a údajů o daňových asignacích Obsahem následujících podkapitol je analýza statistických dat a údajů o daňové asignaci a souvisejících daních z příjmů a dále určení vlivu zavedení daňových asignací na výši běţných transferů neziskovým organizacím. Veškeré výpočty v dalších podkapitolách jsou vzhledem k tomu, ţe Česká republika má se Slovenskou republikou stále vysokou úroveň vzájemných vztahů, zaměřeny právě na slovenská data.

6.1 Daňová asignace na Slovensku v číslech V následující kapitole bude provedena analýza finančních ukazatelů a statistických dat Slovenské republiky z období od roku 2001, kdy zde byla zavedena moţnost asignovat část své daně z příjmů na veřejně prospěšné účely fyzickým osobám. Nejprve tedy budou hodnoceny údaje vztahující se k poukazování podílu daně na veřejně prospěšné účely pouze fyzickými osobami. V letech 2002 a 2003 mohly asignovat pouze 1% část své daně z příjmů, od roku 2004 jiţ mohly stejně jako nyní poukázat na veřejně prospěšné účely celá 2 % z daně. Tab. 2

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Pozn.:

Asignace daně z příjmů FO na Slovensku v letech 2001-2011

Daň z příjmů FO v EUR 996 455 471,38 1 061 669 373,41 1 161 138 895,33 1 024 162 660,58 1 120 057 201,31 1 187 107 402,26 1 385 136 921,43 1 639 775 763,21 1 468 114 839,51 1 433 734 927,78 1 641 374 549,86

Maximální asignace v EUR 0,00 9 964 554,71 10 616 693,73 23 222 777,91 20 483 253,21 22 401 144,03 23 742 148,05 27 702 738,43 32 795 515,26 29 362 296,79 28 674 698,56

Skutečná asignace v EUR 0,00 3 381 851,72 3 221 991,83 9 158 753,34 10 371 093,03 11 713 094,31 12 818 867,72 15 036 204,14 17 684 264,20 15 553 063,68 16 525 822,04

Využití možnosti asignovat v % 0,00 33,94 30,35 39,44 50,63 52,29 53,99 54,28 53,92 52,97 57,63

Plnenie príjmov štátneho rozpočtu SR - Portál sekcie daňovej Finančného riaditeľstva SR, vlastní výpočty Údaje z let 2001-2008 byly přepočteny konverzním kurzem 1 EUR = 30,126 SKK


29

Do roku 2003 existovala na Slovensku progresivní daň, procentuální sazba daně tedy rostla v závislosti na velikosti příjmů. Od roku 2004 byla zavedena rovná sazba daně ve výši 19 %. To způsobilo pokles příjmu státního rozpočtu z vybrané daně z příjmů fyzických osob. Od roku 2004 pak příjem státního rozpočtu z této daně roste. Mezi lety 2004 a 2008 vzrostly příjmy z této daně o 60 %. Rok 2009 s sebou přinesl přechod Slovenské republiky na eura a projevila se také finanční krize. Ve zmíněném a následujícím roce daňové příjmy poklesly. Rostoucí trend se opět projevil aţ v roce 2011.

Daň z příjmů fyzických osob v EUR 1 700 000 000 1 500 000 000 1 300 000 000 1 100 000 000 900 000 000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Daň z příjmu FO v EUR Obr. 2

Vývoj daně z příjmů fyzických osob v letech 2001-2011 v EUR

Logicky stejnou tendenci vývoje jako celková vybraná daň z příjmů fyzických osob má i potenciální moţná suma poukázaného podílu z této daně na veřejně prospěšné účely. Daňoví poplatníci mohli v prvních dvou letech fungování modelu daňových asignací na Slovensku asignovat 1 % z daně a v letech následujících byl takovýto podíl zvýšen na 2 %. Na následujícím grafu je moţné vidět maximálně moţnou asignovanou částku daně v porovnání se skutečně poukázanou částí daně na veřejně prospěšné účely.

Využití možnosti asignovat u fyzických osob 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 2002

2003

2004

2005

Maximální asignace v EUR Obr. 3

2006

2007

2008

2009

Skutečná asignace v EUR

Vyuţití moţnosti asignovat fyzickými osobami

2010

2011


30

V prvním roce fungování daňových asignací bylo asignováno jiţ více jako 30 % z maximálně moţné sumy. V roce 2004 hodnota asignací vzrostla dokonce na téměř 40 % z částky, kterou bylo teoreticky moţné asignovat. Po zvýšení informovanosti o daňových asignacích se procentuální vyuţití moţnosti poukázat 2 % z daně ještě zvýšilo. Od roku 2005 nikdy tento podíl neklesl pod polovinu z maximální moţné sumy daňových asignací.

Procentuální využití možnosti asignovat u fyzických osob 60 50 40 30 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Využití možnosti asignovat v % Obr. 4

Procentuální vyuţití moţnosti asignovat fyzickými osobami

Od roku 2003 byla moţnost daňové asignace rozšířena i na poplatníky daně z příjmů právnických osob. Ti mohou od zmíněného roku poukázat na veřejně prospěšné účely taktéţ 2 % z daně. Jiţ pro zdaňovací období roku 2010 ale platí postupné sniţování procenta asignované částky. Podíl zaplacené daně, který můţe právnická osoba poukázat, je navíc odvislý od podmínky poskytnutí finančního daru. Tab. 3

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Pozn.:

Asignace daně z příjmů PO na Slovensku v letech 2003-2011

Daň z příjmu PO v EUR 1 027 103 983,72 1 057 804 597,80 1 416 965 264,82 1 594 346 676,17 1 769 211 945,10 2 155 968 834,59 2 167 101 803,82 1 286 133 743,75 1 645 806 993,19

Maximální asignace v EUR 0,00 20 542 079,67 21 156 091,96 28 339 305,30 31 886 933,52 35 384 238,90 43 119 376,69 43 342 036,08 25 722 674,88

Skutečná asignace v EUR 0,00 18 708 836,96 20 525 144,36 25 629 046,07 29 306 224,89 34 144 247,33 37 495 973,27 28 591 712,30 25 444 340,24

Využití možnosti asignovat v % 0,00 91,08 97,02 90,44 91,91 96,50 86,96 65,97 98,92



31

Příjem do státního rozpočtu z titulu daně z příjmů právnických osob se od roku 2003 aţ do roku 2009 neustále zvyšoval. Mezi těmito roky vzrostla vybraná daň z příjmů právnických osob více neţ dvojnásobně. Finanční krize však v roce 2009 způsobila nejdříve jen mírný nárůst daňových příjmů oproti roku 2008, v roce 2010 byl ale zaznamenán výrazný propad, a to více neţ 40%. V roce 2011 se daň vybraná z příjmů právnických osob opět zvýšila, dosahovala výše jako mezi lety 2006 a 2007.

Daň z příjmů právnických osob v EUR 2 200 000 000 2 000 000 000 1 800 000 000 1 600 000 000 1 400 000 000 1 200 000 000 1 000 000 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Daň z příjmů PO v EUR Obr. 5

Vývoj daně z příjmů právnických osob v letech 2003-2011 v EUR

Naprosto stejnou vývojovou tendenci jako zaplacená daň z příjmů právnických osob má i nejvyšší moţná částka, kterou mohli tito poplatníci asignovat. Ta byla ve všech letech aţ do roku 2009 ve výši 2 % z vybrané daně. Za zdaňovací období roku 2010 a 2011 je 2% asignovaný podíl podmíněn poskytnutím finančního daru ve výši 0,5 % z vyměřené daně. V případě neposkytnutí finančního daru nebo poskytnutí finančního daru v niţší výši mohou právnické osoby za tyto dva roky asignovat pouze 1,5 % z daně z příjmů. Srovnání maximálně moţné asignované částky a její skutečné výše uvádí následující graf.

Využití možnosti asignovat u právnických osob 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 2004

2005

2006


2007

2008

2009


Vyuţití moţnosti asignovat právnickými osobami

2010

2011


32

Moţnost asignovat daň z příjmů byla jiţ v prvním roce fungování daňových asignací u právnických osob vyuţita z více neţ 90 %. Nejinak tomu bylo i v následujících letech aţ do roku 2008. V letech 2009 a 2010 podíl asignované částky na celkové moţné sumě asignací klesal. V roce 2010 byla moţnost asignovat část daně vyuţita za sledované období nejméně, a to jen z necelých 66 %. V roce 2011 však asignovaný podíl daně opět vzrostl.

Procentuální využití možnosti asignovat u právnických osob 100 90 80 70 60 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Procentuální vyuţití moţnosti asignovat právnickými osobami

V celkovém vyjádření daně z příjmů, tedy daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob, jsou výsledky provedené analýzy vyuţívání moţnosti daňové asignace u fyzických i právnických osob následující. Tab. 4

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Pozn.:

Asignace daně z příjmů FO a PO na Slovensku v letech 2001-2011

Daň z příjmů v EUR 996 455 471,38 1 061 669 373,41 2 188 242 879,05 2 081 967 258,39 2 537 022 466,13 2 781 454 078,43 3 154 348 866,52 3 795 744 597,80 3 635 216 643,33 2 719 868 671,53 3 287 181 543,05

Maximální asignace v EUR 0,00 9 964 554,71 10 616 693,73 43 764 857,58 41 639 345,17 50 740 449,32 55 629 081,57 63 086 977,33 75 914 891,96 72 704 332,87 54 397 373,43

Skutečná asignace v EUR 0,00 3 381 851,72 3 221 991,83 27 867 590,29 30 896 237,39 37 342 140,39 42 125 092,61 49 180 451,47 55 180 237,47 44 144 775,98 41 970 162,28

Využití možnosti asignovat v % 0,00 33,94 30,35 63,68 74,20 73,59 75,72 77,96 72,69 60,72 77,15



33

Jak je moţné vidět na následujícím grafu, maximální moţná částka asignací je nejniţší v prvním roce jejich zavedení. To je způsobeno tím, ţe nejdříve mohly poukázat část ze své daně pouze fyzické osoby a navíc v tomto roce bylo umoţněno asignovat pouze 1 % z objemu zaplacené daně. Od roku 2004 mohly poukazovat podíl z daně fyzické i právnické osoby, a to ve výši 2 %.

Využití možnosti asignovat u fyzických i právnických osob 80 000 000 60 000 000 40 000 000 20 000 000 0 2002

2003

2004

2005

2006


2007

2008

2009

2010

2011


Vyuţití moţnosti asignovat fyzickými i právnickými osobami

Procentuální vyuţití moţnosti asignovat podíl zaplacené daně z příjmů fyzických a právnických osob má od zavedení asignací na Slovensku převáţně rostoucí charakter. V letech 2008 a 2011 tvořila asignovaná částka daně z příjmů téměř 80 % z maximální moţné sumy daně, kterou mohly fyzické a právnické osoby poukázat na veřejně prospěšné účely. Ve všech ostatních letech vyjma prvních dvou let fungování asignací byla tato moţnost vyuţita vţdy z více jak 60 %.

Procentuální využití možnosti asignovat u fyzických i právnických osob 100 80 60 40 20 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Procentuální vyuţití moţnosti asignovat fyzickými i právnickými osobami

Asignace jsou hojně vyuţívány i ze strany příjemců, tedy organizací, které takto získané finance pouţívají na veřejně prospěšné účely.

Analýza statistických dat a údajů o daňových asignacích Tab. 5

Rok

Vyuţití daňových asignací ze strany jejich přijímatelů

Počet přijímatelů daňových asignací

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: Pozn.:

34

3 925 3 331 3 826 5 688 7 062 7 620 7 720 8 953 9 453 10 048 10 672

Celková asignovaná částka v EUR

Průměrná částka na přijímatele v EUR

3 381 851,72 3 221 991,83 27 867 590,29 30 896 237,39 37 342 140,39 42 125 092,61 49 180 451,47 55 180 237,47 44 144 775,98 41 970 162,28 -

861,62 967,27 7 283,74 5 431,83 5 287,76 5 528,23 6 370,52 6 163,32 4 669,92 4 176,97 -

Databázy k % z dane, Plnenie príjmov štátneho rozpočtu SR - Portál sekcie daňovej Finančného riaditeľstva SR, vlastní výpočty Údaje z let 2002-2008 byly přepočteny konverzním kurzem 1 EUR = 30,126 SKK

Počet přijímatelů daňových asignací na Slovensku poklesl za celé sledované období pouze jednou, a to hned v druhém roce jejich fungování. Od té doby se počet přijímatelů zvýšil více neţ třikrát. V letech 2011 a 2012 přijímalo daňové asignace přes 10 tisíc neziskových organizací.

Počet přijímatelů daňových asignací 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet přijímatelů daňových asignací Obr. 10

Počet přijímatelů daňových asignací v letech 2002 aţ 2012

Celková asignovaná částka daně z příjmů od zavedení asignací rostla. Nejvíce bylo asignováno v roce 2009, a to přes 55 milionů EUR. V roce 2010 a 2011 suma poukázaného podílu z daně klesla aţ na necelých 42 milionů EUR.


35

Celková asignovaná částka v EUR 60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Celková asignovaná částka v EUR Obr. 11

Vývoj celkové asignované částky v EUR

I kdyţ celková asignovaná částka ve sledovaném období převáţně roste, průměrná částka daňové asignace na jednoho přijímatele, tak jednoznačný trend nemá. V prvním roce zavedení moţnosti poukázat podíl ze zaplacené daně z příjmů neziskovým organizacím průměrně získal kaţdý z přijímatelů asignací částku 821 EUR. Hned v roce 2004 ale tahle částka více jak osmkrát zvětšila svůj objem. To bylo způsobeno jak stagnací zájmu ze strany přijímatelů, tak převáţně i značným nárůstem asignované částky. Asignovat od tohoto roku totiţ směly i právnické osoby. Opětovné zvýšení zájmu ze strany neziskových organizací způsobilo v dalších letech sniţování průměrné částky získané jedním přijímatelem. V letech 2007 a 2008 měl nárůst poukázaného podílu daně vyšší vliv neţ nárůst počtu přijímatelů, průměrně přijatá částka asignací jednou organizací tak opět vzrostla. Pokles asignované části daně v letech 2010 a 2011 způsobil i pokles průměrné částky, kterou přijala kaţdá z organizací.

Průměrná částka na přijímatele v EUR 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Průměrná částka na přijímatele v EUR Obr. 12

Průměrná částka asignací daně na jednoho přijímatele v EUR

2010

2011


36

6.2 Daňová asignace a běžné transfery občanským sdružením a nadacím Jak jiţ bylo v diplomové práci zmíněno, často se objevují obavy, ţe zavedení daňových asignací s sebou přinese i postupné sniţování dotací neziskovým organizacím poskytovaných státem. V následující kapitole je provedena analýza tohoto rizika z údajů o běţných transferech občanským sdruţením a nadacím, tedy poloţky 64201 (respektive od roku 2004 poloţka 642001) ze státních závěrečných účtů Slovenské republiky z let 1996 aţ 2010 (kompletní informace viz Příloha č. 1). Tab. 6

Běţné transfery občanským sdruţením a nadacím v letech 1996 aţ 2010

Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: Pozn.:

Běžné transfery občanským sdružením a nadacím v tis. EUR 27 009 34 812 45 723 29 270 30 996 31 867 44 744 35 531 40 533 43 228 57 383 60 649 75 761 67 140 64 060

Meziroční index 1,29 1,31 0,64 1,06 1,03 1,40 0,79 1,14 1,07 1,33 1,06 1,25 0,89 0,95

Štátne záverečne účty – Ministerstvo financií Slovenskej republiky, vlastní výpočty Údaje z let 1996-2008 byly přepočteny konverzním kurzem 1 EUR = 30,126 SKK

Běţné transfery občanským sdruţením a nadacím mají ve sledovaném období převáţně rostoucí tendenci. Poklesy byly zaznamenány v letech 1999, 2003, 2009 a 2010. Výše těchto transferů je významně ovlivňována volebním cyklem, v grafu lze pozorovat ve volebních letech 1998, 2002 a 2006 vyšší nárůst neţ v ostatních letech. Dva ze zmiňovaných poklesů, a to z roku 1999 a 2003, jsou způsobeny volebním obdobím, sníţení částky běţných transferů neziskovým organizacím v posledních dvou sledovaných letech je zapříčiněno také finanční krizí.


37

Běžné transfery občanským sdružením a nadacím 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Běžné transfery občanským sdružením a nadacím v tis. EUR Obr. 13

Běţné transfery občanským sdruţením a nadacím v letech 1996 aţ 2010

Ačkoliv je ve vývoji částek běţných transferů občanským sdruţením a nadacím moţné pozorovat značnou závislost na volebním cyklu na Slovensku, závislost či ovlivnění dotací neziskovým organizacím daňovými asignacemi jiţ není tak znatelné. Příjmy neziskových organizací z titulu dotací i asignací od roku 2003, za který mohly poprvé asignovat i právnické osoby, neustále rostou aţ do roku 2008. Poté se projevil vliv finanční krize a běţné transfery občanským sdruţením a nadacím stejně jako částky vybrané z asignací nabraly klesající tendenci. Asignace tvoří od roku 2004, kdy na veřejně prospěšné účely poukazovaly část své daně z příjmů FO i PO, do konce sledovaného období v průměru 70 % z běţných transferů neziskovým organizacím. Dotace a asignace v tis. EUR 80000

Dotace v tis. EUR Asignace v tis. EUR

Dotace a asignace v tis. EUR

70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

Rok

Obr. 14

Dotace a asignace na Slovensku v letech 1996 aţ 2010 v tis. EUR

2010


38

6.3 Daňová asignace versus dary na Slovensku Následující kapitola obsahuje přehled příspěvků či darů, které neziskové organizace získaly od finančních a nefinančních organizací a také od domácností v letech 1998 aţ 2010. Tab. 7

Přijaté dary a příspěvky na Slovensku v letech 1998 aţ 2010 v tis. EUR

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: Pozn.:

od nefinančních společností 2 944 8 491 30 024 33 303 28 689 24 064 21 463 26 864 39 886 59 019 48 912 48 304 52 320

Přijaté dary a příspěvky od finančních společností 15 812 24 366 6 676 5 573 9 213 2 822 4 888 4 477 7 119 7 410 7 135 8 229 9 632

od domácností 26 035 19 560 14 583 18 915 26 407 33 721 32 877 35 281 44 213 59 666 42 639 57 225 56 810

Prijaté dary a príspevky – Štatistický úrad Slovenskej republiky, Dary a príspevky v nezárobkových organizáciách – Databáza časových radov SLOVSTAT, vlastní výpočty Údaje z let 1998-2008 byly přepočteny konverzním kurzem 1 EUR = 30,126 SKK

Přijaté příspěvky od domácností, tedy fyzických osob, od roku 1998 do roku 2000 klesly z 26 035 000 EUR téměř na polovinu, tedy 14 583 000 EUR. V roce 2001, za který bylo fyzickým osobám poprvé umoţněno asignovat 1 % z jejich daně z příjmů, byl ve vývoji příspěvků od individuálních dárců zaznamenán opětovný nárůst. Příspěvky od domácností zvyšovaly svou hodnotu aţ do roku 2003, v tomto roce dosahovaly 33 721 000 EUR, coţ je o 7 686 000 EUR více neţ v prvním sledovaném roce. V souvislosti s daňovou reformou došlo na Slovensku s účinností od 1. ledna 2004 ke zrušení většiny výjimek a odpočitatelných poloţek od daně z příjmů včetně moţnosti odpočtu poskytnutých darů ze základu daně. Tento fakt se v roce 2004 projevil sníţením hodnoty příspěvků od fyzických osob o 844 000 EUR, pokles tedy nebyl tak výrazný, navíc v následujících letech měly příspěvky od domácností rostoucí tendenci. Sníţení jejich hodnoty bylo zaznamenáno aţ v roce 2008 v souvislosti s finanční krizí, v tomto roce byl propad hodnoty příspěvků od individuálních dárců nejvýraznější, a to o 17 027 000 EUR. V posledních


39

dvou sledovaných letech se částka darů od fyzických osob pohybovala téměř na úrovni hodnoty z roku 2007. Příspěvky, které neziskovému sektoru poskytly organizace, od roku 1998 do roku 2001 zdvojnásobily svou hodnotu. V roce 2001 tak dosahovaly celkem 38 876 000 EUR. Mírný pokles byl zaznamenán v roce 2002, v roce 2003, který byl prvním rokem, za nějţ bylo právnickým osobám umoţněno asignovat 2 % z daně z příjmů na veřejně prospěšné účely, bylo však sníţení hodnoty příspěvků od právnických osob výraznější. Celkové příspěvky od finančních i nefinančních organizací poklesly cca o 30 %. Téměř stejné hodnoty dosahovaly příspěvky od právnických osob ještě v roce 2004, v tomto roce byla taktéţ pro právnické osoby zrušena moţnost odečtu poskytnutých darů od základu daně z příjmů. V dalších letech se jejich objem zvyšoval, pokles byl zaznamenán stejně jako u příspěvků od domácností v roce 2008. Finanční krize se projevila sníţením hodnoty příspěvků od organizací o cca 15 %. Výše příspěvků od organizací stagnovala i v následujících letech, a tak jejich hodnota ani v roce 2010 nepřevyšuje částku darovanou finančními a nefinančními organizacemi v roce 2007.

Přijaté dary a příspěvky od organizací a domácností v tis. EUR 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 od organizací Obr. 15

od domácností

Přijaté dary a příspěvky od organizací a domácností Slovenské republiky v tis. EUR

Dále tahle kapitola obsahuje i srovnání darů a příspěvků od organizací s částkou daňových asignací od právnických osob a také příspěvků od individuálních dárců s asignacemi od fyzických osob.

Analýza statistických dat a údajů o daňových asignacích Tab. 8

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj:

Pozn.:

40

Přijaté dary a příspěvky na Slovensku v porovnání s asignacemi v tis. EUR

Příspěvky od organizací 18 756 32 857 36 700 38 876 37 902 26 886 26 351 31 341 47 005 66 429 56 047 56 533 61 952

Asignace právnických osob 0 0 0 0 0 0 18 709 20 525 25 629 29 306 34 144 37 496 28 592

Příspěvky od domácností 26 035 19 560 14 583 18 915 26 407 33 721 32 877 35 281 44 213 59 666 42 639 57 225 56 810

Asignace fyzických osob 0 0 0 0 3 382 3 222 9 159 10 371 11 713 12 819 15 036 17 684 15 553

Prijaté dary a príspevky – Štatistický úrad Slovenskej republiky, Dary a príspevky v nezárobkových organizáciách – Databáza časových radov SLOVSTAT, Plnenie príjmov štátneho rozpočtu SR - Portál sekcie daňovej Finančného riaditeľstva SR, vlastní výpočty Údaje z let 1998-2008 byly přepočteny konverzním kurzem 1 EUR = 30,126 SKK

Daňové asignace od fyzických osob tvoří od roku 2002, ve kterém mohly fyzické osoby poprvé asignovat 1% část daně na veřejně prospěšné účely, do roku 2010 v průměru 24,57 % z hodnoty příspěvků neziskovým organizacím ve formě darů. Od roku 2004, kdy bylo procento daňové asignace zvýšeno na 2 %, do roku 2010 však daňové asignace představují v průměru 28,40 % z darů poskytnutých fyzickými osobami. Hodnota darů od domácností z roku 2010 je v porovnání s rokem 2003, tedy před zrušením darů jako odpočitatelné poloţky ze základu daně z příjmů, téměř o 70 % vyšší. Příjmy neziskových organizací ve formě darů a asignací se za stejné období téměř zdvojnásobily.

Dary a asignace od fyzických osob v tis. EUR 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Příspěvky od domácností Obr. 16

Asignace fyzických osob

Dary a asignace od fyzických osob v tis. EUR

Částky daňových asignací, které poukázaly právnické osoby na veřejně prospěšné účely, tvoří mezi lety 2004 aţ 2010 průměrně 58,36 % z hodnoty


41

darů, kterými právnické osoby přispěly na činnost neziskových organizací. Hodnota darů z roku 2010 je 2,30krát vyšší neţ před zrušením odpočitatelné poloţky z daně z příjmů, příjmy neziskového sektoru v podobě darů i asignací vzrostly za stejné období dokonce 3,37krát.

Dary a asignace od právnických osob v tis. EUR 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Příspěvky od organizací Obr. 17

Asignace právnických osob

Dary a asignace od právnických osob v tis. EUR

Následující tabulka poskytuje přehled o procentuálním podílu darů a asignací od právnických osob na dani z příjmů právnických osob předchozího roku. Stejné informace tabulka obsahuje i u darů a asignací od osob fyzických. Tab. 9

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj:

Dary a asignace od právnických a fyzických osob v % z daně z příjmů

Dary od organizací v % z daně z příjmů PO 2,29 3,81 4,82 4,45 5,24 2,70 2,57 2,96 3,32 4,17 3,17 2,62 2,86

Asignace právnických osob v % z daně z příjmů PO 1,82 1,94 1,81 1,84 1,93 1,74 1,32

Dary od domácností v % z daně z příjmů FO 3,06 1,99 1,71 2,09 2,65 3,18 2,83 3,44 3,95 5,03 3,08 3,49 3,87

Asignace fyzických osob v % z daně z příjmů FO 0,34 0,30 0,79 1,01 1,05 1,08 1,09 1,08 1,06

Prijaté dary a príspevky – Štatistický úrad Slovenskej republiky, Dary a príspevky v nezárobkových organizáciách – Databáza časových radov SLOVSTAT, Plnenie príjmov štátneho rozpočtu SR - Portál sekcie daňovej Finančného riaditeľstva SR, vlastní výpočty


42

Z tabulky je moţné vidět, ţe dary od právnických osob tvořily před zrušením odpočitatelné poloţky na dani z příjmů, tedy od roku 1998 do 2003, průměrně 3,89 % z daně z příjmů právnických osob předchozího roku. Po zrušení odčitatelné poloţky uţ průměrný podíl darů na dani dosahuje pouze 3,09 %. Daňové asignace od právnických osob za stejné období, tedy od roku 2004, představují v průměru 1,77 %. Celkem tedy příjmy neziskových organizací z darů a asignací od právnických osob tvoří v letech 2004 aţ 2010 průměrně 4,87 % z daně z příjmů právnických osob z předcházejících let. U příspěvků a asignací od individuálních dárců je moţné pozorovat opačný vývoj jako u darů a asignací od právnických osob. Do roku 2003 tvoří dary od fyzických osob v průměru 2,45 % z daně z příjmů a od roku 2004 průměrně 3,67 % z daně z příjmů vţdy předchozího roku. Asignace od roku 2004 činí v průměru 1,02 % z daně z příjmů fyzických osob. Příjmy neziskových organizací z titulu darů i asignací od fyzických osob od roku 2004, kdy byl zvýšen podíl daně, který mohou fyzické osoby asignovat, na 2 %, průměrně představují 4,69 % z daně z příjmů fyzických osob předchozích roků.


43

7 Model daňových asignací v České republice Další kapitoly obsahují srovnání ukazatelů České republiky a Slovenska, na jehoţ základě je nastaven model pro fungování daňových asignací v České republice.

7.1 Velikost neziskového sektoru Jednou z proměnných, které ovlivňují nastavení modelu daňových asignací v České republice, je velikost neziskového sektoru. Pro zjednodušení a lepší srovnatelnost jsou níţe srovnány počty sdruţení a nadací v České republice a na Slovensku. Tyto dvě právní formy neziskových organizací jsou na Slovensku nejčastějšími přijímateli daňových asignací. Tab. 10

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj:

Počty sdruţení a nadací na Slovensku a v České republice v letech 2006 aţ 2010

Slovenská republika Počet sdružení Počet nadací 20 375 483 22 113 493 23 651 382 25 460 412 26 991 426

Česká republika Počet sdružení Počet nadací 58 915 1 502 62 370 1 504 66 079 1 512 69 154 1 494 72 620 477

Počet nezárobkových organizácií - Databáza časových radov SLOVSTAT, Ekonomické subjekty podle právní formy – Český statistický úřad

Z předchozí tabulky je moţné vidět, ţe sdruţení a nadací je v České republice více neţ na Slovensku. Za sledované období od roku 2006 do roku 2010 čítá takto vymezený neziskový sektor v České republice v průměru 2,8krát více organizací neţ na Slovensku.

7.2 Daň z příjmů fyzických a právnických osob Obsahem této kapitoly je modelace budoucího vývoje daně z příjmů fyzických a právnických osob na základě hodnot dostupných z informací zveřejněných ve státních závěrečných účtech České republiky za roky 2003 aţ 2010.

Model daňových asignací v České republice Tab. 11

Vývoj daně z příjmů FO a PO v České republice v letech 2003 aţ 2010

Rok

Daň z příjmů FO v mil. Kč

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

70 809,71 76 775,36 76 345,90 77 015,88 87 195,26 78 529,89 75 708,75 76 254,10

Zdroj:

44

Daň z příjmů PO v mil. Kč

Daň z příjmů v mil. Kč

84 269,74 85 499,03 100 274,51 95 469,78 114 751,15 127 173,75 83 338,14 86 304,71

155 079,45 162 274,39 176 620,41 172 485,66 201 946,40 205 703,64 159 046,89 162 558,80

Státní závěrečné účty ČR – Ministerstvo financí České republiky, vlastní výpočty

Příjem státního rozpočtu z titulu daní z příjmů fyzických a právnických osob má od roku 2003 téměř neustále rostoucí tendenci. Pokles v roce 2006 byl způsoben legislativními změnami. Nejdůleţitějšími z nich jsou sníţení sazby daně u daně z příjmů právnických osob, zrychlení odpisů v 1. aţ 3. odpisové skupině, nový systém podpory pro poplatníky vyţivující dítě (daňové zvýhodnění) a také institut společného zdanění manţelů. Sníţení inkasa daní z příjmů v roce 2009 je zapříčiněno převáţně dopady finanční krize a s ní spojeným poklesem výkonnosti České republiky a vzestupem úrovně nezaměstnanosti. I kdyţ byl v roce 2010 zaznamenán nárůst inkasa daní z příjmů do státního rozpočtu, vlivem pokračujících nepříznivých důsledků finanční krize byl minimální.

Daň z příjmů FO a PO v mil. Kč 250 000,00 200 000,00 150 000,00 100 000,00 50 000,00 0,00 2003

2004

2005

Daň z příjmů FO v mil. Kč Obr. 18

2006

2007

2008

2009

2010

Daň z příjmů PO v mil. Kč

Daň z příjmů FO a PO v České republice v letech 2003 aţ 2010

Z hodnot minulého vývoje příjmů státního rozpočtu z titulu daní z příjmů FO a PO byl zjištěn trend. Z rovnice trendu jsou odvozeny hodnoty inkasa daní z příjmů do státního rozpočtu v následujících letech.


45

Vývoj daně z příjmů v ČR 210000

Y = 1,68e+005 + 1,82e+003t

Daň z příjmů v mil. Kč

200000

190000

180000

170000

160000

150000 2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

Rok

Obr. 19

Vývoj daně z příjmů FO a PO v České republice

Ze statistických údajů Slovenské republiky, konkrétně daně z příjmů FO a PO a skutečně asignované částky, je zjištěna závislost daných proměnných. Tu znázorňuje X-Y graf na následujícím obrázku. Zjištěná rovnice je platná pro odvození asignací z částky daní z příjmů vyšší neţ 638,89 mil. EUR. Při niţších objemech vybraných daní z příjmů je asignace nulová, jelikoţ u jednotlivých plátců daně platí minimální hodnoty, které musí asignované částky dosahovat, aby směly být asignovány. Daň z příjmů a asignovaná částka v mil. EUR 60

Y = -11,5 + 0,0180X

Asignovaná částka v mil. EUR

50

40

30

20

10

0 0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

Daň z příjmů v mil. EUR

Obr. 20

Daň z příjmů a asignovaná částka v mil. EUR v SR v letech 2001 aţ 2010


46

Po vyloučení vlivu hodnot z roku 2001 a 2002, kdy mohly asignovat pouze fyzické osoby a vyuţití moţnosti asignování bylo nízké z důvodů její neznalosti, se rovnice pro odvození předpokládané sumy asignací z vybrané daně změní dle následujícího grafu. Tato rovnice však nesmí být pouţita pro určení asignované částky z niţších objemů daně z příjmů. Částku asignací z niţších objemů vybraných daní z příjmů takto není moţné určit, jelikoţ jsou stanoveny minimální částky, kterých musí asignace dosahovat, aby směla být jednotlivými plátci daně poukázána na veřejně prospěšné účely. Daň z příjmů a asignovaná částka v mil. EUR 60

Y = 3,89 + 0,0130X

Asignovaná částka v mil. EUR

50

40

30

20

10

0 0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

Daň z příjmů v mil. EUR

Obr. 21

Daň z příjmů a asignovaná částka v mil. EUR v SR v letech 2003 aţ 2010

Finální rovnice pro odhad asignované částky z daně z příjmů je stanovena z obou výše zmíněných rovnic. Při objemech vybrané daně z příjmů do 638,89 mil. EUR je asignace nulová. Pro daň z příjmů ve výši od 638,89 mil. EUR do 3 078 mil. EUR se určí dle rovnice Y = −11,5 + 0,0180 ∙ X, kde Y = asignovaná částka v mil. EUR a X = daň z příjmů v mil. EUR. U vybraných daní z příjmů převyšujících částku 3 078 mil. EUR se částka poukázaná na veřejně prospěšné účely vypočítá z následující rovnice Y = 3,89 + 0,0130 ∙ X, kde Y = asignovaná částka v mil. EUR a X = daň z příjmů v mil. EUR.


Obr. 22

47

Grafické vyjádření rovnice pro odhad asignované částky z daně z příjmů v SR

Z rovnice závislosti asignované částky na daních z příjmů je moţné za jinak stejných podmínek určit potenciální výši asignované částky i v České republice. Rovnice i hraniční hodnoty je však třeba přepočítat na českou měnu. Pro přepočet byl pouţit kurz České národní banky z posledního dne sledovaného období. Kurz z 31. prosince 2010 činil 25,060 Kč/EUR. Aţ do daně z příjmů do výše 16 010,58 mil. Kč je hodnota asignací nulová. U daně z příjmů v intervalu od 16 010,58 mil. Kč do 77 134,68 mil. Kč se zjistí z rovnice Y = −288,19 + 0,0180 ∙ X, kde Y = asignovaná částka v mil. Kč a X = daň z příjmů v mil. Kč. Pro daně z příjmů převyšující částku 77 134,68 mil. Kč se částka poukázaná na veřejně prospěšné účely určí z následující rovnice Y = 97,48 + 0,0130 ∙ X, kde Y = asignovaná částka v mil. Kč a X = daň z příjmů v mil. Kč. Výpočet byl aplikován na daň z příjmů, jejíţ výše byla určena dle postupu uvedeného dříve. V roce 2020 by dle výpočtů dosáhla část daně z příjmů asignovaná na veřejně prospěšné účely částky 2 683,70 mil. Kč.


Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Zdroj:

48

Odhad vývoje daně z příjmů a asignované částky v České republice

Daň z příjmů v mil. Kč 155 079,45 162 274,39 176 620,41 172 485,66 201 946,40 205 703,64 159 046,89 162 558,80 -

Odhad daně z příjmů v mil. Kč 182 560,00 184 380,00 186 200,00 188 020,00 189 840,00 191 660,00 193 480,00 195 300,00 197 120,00 198 940,00

Odhad asignace v mil. Kč 2 113,51 2 207,05 2 393,55 2 339,79 2 722,78 2 771,63 2 165,09 2 210,74 2 470,76 2 494,42 2 518,08 2 541,74 2 565,40 2 589,06 2 612,72 2 636,38 2 660,04 2 683,70

Státní závěrečné účty ČR – Ministerstvo financí České republiky, vlastní výpočty

7.3 Daňová asignace z průměrné mzdy Průměrná nominální hrubá mzda v České republice i na Slovensku za sledované období let 2000 aţ 2011 neustále rostla. Od roku 2000 do roku 2011 průměrná nominální mzda v České republice vzrostla 1,84krát a na Slovensku je průměrná mzda roku 2011 v porovnání s rokem 2000 více jak dvojnásobná. Největší nárůst zaznamenala průměrná hrubá mzda na přepočtený počet obyvatel České republiky mezi roky 2000 a 2001, na Slovensku se sledovaná veličina zvýšila nejvíce mezi rokem 2003 a 2004.


Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Pozn.:

49

Vývoj meziročních indexů průměrné nominální mzdy v ČR a SR

Průměrná nominální mzda v ČR v Kč 13 219 14 378 15 524 16 430 17 466 18 344 19 546 20 957 22 592 23 344 23 797 24 319

Index nominální mzdy v ČR 108,8 108,0 105,8 106,3 105,0 106,6 107,2 107,8 103,3 101,9 102,2

Průměrná nominální mzda v SR v EUR 379 410 448 477 525 573 623 669 723 745 769 786

Index nominální mzdy v SR 108,2 109,3 106,3 110,2 109,2 108,6 107,4 108,1 103,0 103,3 102,2

Průměrná hrubá měsíční mzda – Český statistický úřad, Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca – Štatistický úrad Slovenskej republiky, vlastní výpočty Údaje SR z let 2002-2008 byly přepočteny konverzním kurzem 1 EUR = 30,126 SKK

Následující graf znázorňuje vývojové tendence průměrné hrubé nominální měsíční mzdy v České republice a na Slovensku. I kdyţ průměrné mzdy v obou zemích za sledované období neustále rostly, jejich tempo růstu neustále se zvyšující tendenci nemá. Kromě roků 2000 a 2009 má ve všech ostatních sledovaných letech vţdy vyšší index meziročního růstu průměrné hrubé mzdy Slovenská republika. Za poslední tři sledované roky je průměrný meziroční růst nominální měsíční mzdy niţší neţ 3 procenta a v roce 2011 je zvýšení průměrné mzdy v porovnání s rokem 2010 shodné v obou zemích, a to o 2,2 %.

Meziroční index průměrné hrubé nominální měsíční mzdy 115,0 110,0 105,0 100,0 2001

2002

2003

2004

2005

Index nominální mzdy v ČR Obr. 23

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Index nominální mzdy v SR

Meziroční index průměrné hrubé nominální mzdy v ČR a SR v letech 2001 aţ 2011


50

Jelikoţ průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice a na Slovensku mají zejména v posledních 5 sledovaných letech velmi podobný vývoj, je aplikován výpočet částky, kterou je moţné asignovat na veřejně prospěšné účely, právě na průměrnou mzdu obou zemí za rok 2011. Tab. 14

Měsíční a roční daň ze závislé činnosti na Slovensku v České republice

Ukazatel Hrubá měsíční mzda Měsíční základ daně Měsíční daň ze závislé činnosti Hrubá roční mzda Roční základ daně Roční daň ze závislé činnosti Zdroj:

Hodnota na Slovensku v EUR 786,00 384,08 72,97 9 432,00 4 608,96 875,70

Hodnota v České republice v Kč 24 319,00 32 600,00 2 920,00 291 828,00 391 000,00 35 010,00

Průměrná hrubá měsíční mzda – Český statistický úřad, Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca – Štatistický úrad Slovenskej republiky, vlastní výpočty

Poplatník daně z příjmů fyzických osob na Slovensku tedy ročně při pravidelném měsíčním výdělku ve výši průměrné mzdy z roku 2011 odvede 875,70 EUR na dani ze závislé činnosti. Z této částky je mu jako fyzické osobě umoţněno poukázat 2 % na veřejně prospěšné účely. Takto vypočtená asignace činí 17,51 EUR. Podíl ze zaplacené daně je vyšší neţ minimální zákonem stanovená částka asignace fyzickou osobou 3,32 EUR, poplatník daně se tedy můţe rozhodnout, kterému z přijímatelů daňových asignací svou část daně poukáţe. Minimální podíl daně, který lze na veřejně prospěšné účely poukázat, je na Slovensku tedy ve výši 18,96 % z asignace, kterou můţe provést poplatník daně ze závislé činnosti, který celý rok měsíčně pobírá průměrnou mzdu roku 2011 a nemá ţádné jiné nezdanitelné části základu daně neţ na poplatníka.

7.4 Nastavení daňových asignací v České republice Následující podkapitola popisuje postup v nastavení systému daňových asignací v České republice. Výchozími údaji jsou jiţ uvedené údaje o Slovenské republice. Ty jsou srovnávány s daty z České republiky. Na základě společné komparace těchto dat je stanoveno procento, které by mohly po zavedení tohoto modelu asignovat fyzické i právnické osoby v České republice.


Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem Průměr

51

Počet sdruţení a nadací a daň z příjmů na Slovensku a v České republice

Slovenská republika Počet sdružení Daň z příjmů a nadací v EUR 20 858 2 781 454 078 22 606 3 154 348 867 24 033 3 795 744 598 25 872 3 635 216 643 27 417 2 719 868 672 120 786 16 086 632 858 24 157 3 217 326 572

Česká republika Počet sdružení Daň z příjmů a nadací v Kč 60 417 172 485 657 000 63 874 201 946 404 100 67 591 205 703 643 110 70 648 159 046 890 050 73 097 162 558 804 610 335 627 901 741 398 870 67 125 180 348 279 774

Zdroj: Počet nezárobkových organizácií - Štatistický úrad Slovenskej republiky, Ekonomické subjekty podle právní formy – Český statistický úřad, Plnenie príjmov štátneho rozpočtu SR - Portál sekcie daňovej Finančného riaditeľstva SR, Státní závěrečné účty ČR – Ministerstvo financí České republiky, vlastní výpočty

Výchozími údaji pro stanovení procenta daňových asignací jsou zejména velikost neziskového sektoru vyjádřená počtem sdruţení a nadací a částka vybrané daně z příjmů fyzických a právnických osob. V České republice bylo ve sledovaném období průměrně 2,78krát více neziskových organizací ve formě sdruţení a nadací, zároveň však bylo v České republice v tomto období vybráno více na daních z příjmů fyzických a právnických osob. Pro srovnání částek byla daň z příjmů vybraná na Slovensku v EUR přepočítána kurzem České národní banky z posledního dne sledovaného období, tedy kurzem k 31. prosinci 2010. Takto přepočtená daň z příjmů na Slovensku činí za sledovaných 5 let celkem 403 131 019 412 Kč, coţ představuje v průměru 80 626 203 882 Kč za rok. Vybraná daň z příjmů v České republice byla v tomto období tedy 2,24krát vyšší neţ příjem státního rozpočtu Slovenské republiky z titulu stejných daní. Z uvedeného vyplývá, ţe za jinak stejných podmínek a předpokladů bude mít zavedení daňových asignací stejné důsledky na neziskový sektor v případě, ţe procento, které mohou fyzické a právnické osoby asignovat, bude v České republice 2,78krát vyšší (z důvodu většího počtu sdruţení a nadací), ale zároveň i 2,26krát niţší (díky vyšší částce vybraných daní z příjmů fyzických a právnických osob). Dle tohoto výpočtu by měl být podíl daňových asignací na daních z příjmů nastaven na 2,48 %. Při takto nastaveném procentu daňových asignací a dříve zjištěných částkách daně z příjmů fyzických a právnických osob by se maximální asignovaná částka pohybovala od 4 527 mil. Kč do 4 934 mil. Kč. Za prvních 10 let fungování systému daňových asignací na Slovensku bylo zjištěno průměrné procento vyuţívání moţnosti asignovat část daně z příjmů na veřejně prospěšné účely ve výši 64 %. Při předpokladu stejného procenta vyuţití asignací v České republice jako na Slovensku by částka daně asignovaná na veřejně prospěšné účely od fyzických a právnických osob byla v rozmezí 2 897 mil. Kč do 3 158 mil. Kč.


Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

52

Asignovaná částka při 2,48% asignaci

Odhad daně z příjmů v mil. Kč 182560,00 184380,00 186200,00 188020,00 189840,00 191660,00 193480,00 195300,00 197120,00 198940,00

Max. asignovaná částka v mil. Kč 4527,49 4572,62 4617,76 4662,90 4708,03 4753,17 4798,30 4843,44 4888,58 4933,71

Odhad asignované částky v mil. Kč 2897,59 2926,48 2955,37 2984,26 3013,14 3042,03 3070,91 3099,80 3128,69 3157,57

Zdroj: vlastní výpočty

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který by kaţdý měsíc pobíral mzdu ve výši průměrné mzdy za rok 2011 (24 319 Kč měsíčně) a uplatňoval by si pouze slevu na dani na poplatníka, musí za rok této závislé činnosti odvést na dani 35 010 Kč. Podíl daně, který můţe poplatník asignovat na veřejně prospěšné účely, by při 2,48% asignaci představoval 868,25 Kč. Částka, která představuje minimální asignaci v České republice, je odvozena z údajů Slovenské republiky. Tam minimální částka asignace tvoří 18,96 % z podílu daně, který je moţné poukázat z výdělků ve výši průměrných mezd. Jelikoţ je ale v tomto modelu uvaţována pro Českou republiku moţnost asignovat aţ 2,48 % z daně namísto 2 % platných na Slovenku, musí být i minimální částka asignace v České republice ve stejném poměru vyšší. Takto stanovená minimální částka asignace by byla ve výši 204 Kč, tj. 23,50 % z asignace z průměrných mezd.

7.5 Daňové asignace versus dary v České republice Obsahem další kapitoly je analýza vývoje přijatých příspěvků a darů neziskovými organizacemi České republiky v letech 2002 aţ 2010. Do roku 2008 byly přijaté příspěvky a dary šetřeny zvlášť pro organizace s 20 a více zaměstnanci a zvlášť pro organizace s méně neţ 20 zaměstnanci. Od roku 2009 je šetření prováděno odděleně pro organizace s 10 a více zaměstnanci a pro organizace s méně neţ 10 zaměstnanci. Navíc v roce 2009 byly dary u neziskových organizací s méně neţ 10 zaměstnanci šetřeny pouze u nadací a nadačních fondů a v roce 2010 pouze u stavovských organizací, zájmových sdruţení právnických osob a honebních společenstev.


Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: Pozn.:

53

Přijaté dary a příspěvky v České republice v letech 2002 aţ 2010 v mil. Kč

Přijaté příspěvky a dary v mil. Kč neziskovými organizacemi s 20 a více méně než 20 10 a více méně než 10 zaměstnanci zaměstnanci zaměstnanci zaměstnanci 1 062 5 233 979 4 466 1 150 6 501 890 5 146 1 285 4 829 1 348 4 789 1 217 6 115 1 623 724 1 951 54

Celkem 5 233 4 466 6 501 5 146 4 829 4 789 6 115 2 347 2 005

Ekonomické výsledky neziskových organizací – Český statistický úřad; Dary, členské příspěvky a dotace 2009 a 2010 – Český statistický úřad, vlastní výpočty Údaje z let 2009 a 2010 byly šetřeny u organizací s více neţ 10 zaměstnanci za všechny právní formy a u organizací s méně neţ 10 zaměstnanci jen ve vybraných právních formách neziskových organizací

Po určení poměru darů neziskovým organizacím k celkovým daním z příjmů vybraným od fyzických i právnických osob je moţné zjistit, ţe za roky 2003 aţ 2008 (kdy jsou naposledy k dispozici údaje o výši příspěvků ve stejném sloţení a od všech právních forem neziskových organizací) představuje podíl příspěvků na daních z příjmů v průměru 2,99 %. Tento poměr je o 0,18 % niţší neţ na Slovensku za stejný počet let před zrušením odpočitatelné poloţky na dani z příjmů. Moţností, jak podpořit fyzické i právnické osoby v dárcovství, je nastavit model daňových asignací postupně tak, aby podmínkou pro asignování byl současně i dar na veřejně prospěšné účely v určité výši. Pokud by v České republice došlo ke zrušení darů jako nezdanitelné části základu daně a hodnota darů od fyzických i právnických osob poklesla stejně jako na Slovensku, tedy o cca 2,28 %, představovaly by dary na veřejně prospěšné účely průměrně 2,92 % z daní z příjmů. Stejně jako na Slovensku je však moţné předpokládat, ţe by i v České republice hodnota darů v letech následujících po této změně začala opět vzrůstat. Pokud by navíc byly zavedeny daňové asignace ve výši 2,48 % z daňové povinnosti fyzických i právnických osob a tito poplatníci je vyuţili alespoň z 64 % jako na Slovensku, představovaly by asignace dalších 1,59 % z daní z příjmů. Zrušení darů jako nezdanitelné části základu daně by tedy pro Českou republiku za podmínky podobného vývoje jako na Slovensku nemělo tak zásadní důsledky, jelikoţ pokles příjmů neziskových organizací v hodnotě darů by jiţ v prvním roce zcela nahradily a převýšily nové příjmy ve formě daňových asignací. Ke zrušení daňového odpočtu na dary však v České republice nemusí vůbec dojít. Tento postup na Slovensku je totiţ mylně spojován převáţně s daňovými asignacemi. Zrušení odpočitatelné poloţky však zcela nesouviselo se zavedením daňových asignací, nýbrţ s celkovou daňovou reformou a zavedením rovné sazby daně.

Diskuse

54

8 Diskuse Zavedení daňových asignací s sebou přináší jak výhody, tak i nevýhody. K největším hrozbám, které by negativně ovlivnily činnost neziskového sektoru, řadí mnoho autorů odborných článků i zástupců neziskových organizací především hrozbu postupného omezování dotací poskytovaných neziskovému sektoru státem a také hrozbu zrušení daňové výhody z poskytnutých darů. Oba tyhle zdroje tvoří důleţitou část příjmů neziskových organizací. V diplomové práci však bylo zjištěno, ţe výše dotací ze státního rozpočtu je ovlivněna převáţně volebními obdobími. Ve vývoji dotací ze státního rozpočtu Slovenské republiky je moţné sledovat vysoký nárůst v kaţdém volebním roce ze sledovaného období. Vţdy v následujícím roce byl zaznamenán pokles a v dalších dvou letech volebního cyklu vţdy dotace neziskovému sektoru mírně zvyšovaly svůj objem. V jednoznačné souvislosti se zavedením daňových asignací však nebyl zjištěn negativní vliv. Příjmy neziskového sektoru v podobě dotací i asignací mají od roku 2003, za který mohly poprvé asignovat fyzické i právnické osoby, rostoucí tendenci aţ do roku 2008, kdy na oba druhy příjmů neziskových organizací začala působit finanční krize. Ještě více obav se u neziskových organizací však objevuje v souvislosti s moţným zrušením daňového zvýhodnění z poskytnutých darů. Na Slovensku sice ke zrušení odpočitatelné poloţky skutečně došlo, tento krok však nelze povaţovat pouze za důsledek zavedení daňových asignací. Na Slovensku bylo zrušení odpočitatelné poloţky součástí celkové daňové reformy, která kromě zavedení rovné sazby daně přinesla i zrušení daně z dividend, daně darovací, dědické a daně z převodu nemovitostí. V prvním roce účinnosti daňové reformy byl zaznamenán pokles hodnoty darů neziskovým organizacím jako důsledek zrušení odpočitatelné poloţky na dary. Příspěvky od domácností v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 poklesly o cca 2,50 % a u příspěvků od právnických osob byl zaznamenán pokles o 1,99 %. Díky daňovým asignacím se ale příjmy neziskového sektoru v roce 2004 pohybovaly nad úrovní hodnoty z roku 2003. Daňové asignace totiţ plně nahradily pokles příjmů neziskového sektoru z titulu sníţení darů a celkové příjmy neziskových organizací z titulu darů a asignací oproti předchozímu roku navíc zvýšily. Do konce sledovaného období průměrně představují daňové asignace od fyzických osob téměř třetinu z částky příspěvků od individuálních dárců a daňové asignace od organizací dokonce téměř 60 % z darů od právnických osob. V České republice představují dary v procentuálním vyjádření z hodnoty daní z příjmů niţší podíl neţ na Slovensku. Pokud by došlo ke zrušení darů jako nezdanitelné části základu daní z příjmů, které by mělo na české dárcovství podobné důsledky jako na slovenské, tedy by celkově pokleslo o cca 2,28 %, byl by tento pokles jiţ v prvním roce taktéţ plně vykompenzován a nahrazen příjmy z daňových

Diskuse

55

asignací, pokud by byly podmínky systému nastaveny tak, jak je určeno v kapitole Nastavení daňových asignací v České republice. Mezi názory odpůrců daňových asignací se objevuje i stanovisko, ţe daňové asignace postrádají smysl, protoţe částka, kterou je moţno asignovat z minimální mzdy je zanedbatelná a dokonce z průměrné mzdy lze asignovat ročně jen několik set korun. I takovýto příjem však neziskovým organizacím pomůţe v naplnění jejich snahy o vyšší míru finanční nezávislosti a zároveň vyšší finanční stability, jejímţ základem je různorodost zdrojů jejich financování. Vţdyť při stejném vyuţití asignací v České republice jako na Slovensku a nastavení modelu daňových asignací tak, jak bylo uvedeno v kapitole Nastavení daňových asignací v České republice, můţe v celkovém vyjádření tento nový zdroj financování pro neziskový sektor představovat i 3 mld. Kč ročně. Hlavní přínos daňových asignací pro neziskové organizace však vedle finančních příjmů představuje především oslovení široké veřejnosti a zvýšení povědomí o činnosti neziskové organizace, která tak můţe lépe prosadit své cíle v oblasti její působnosti. Díky daňovým asignacím se zlepšuje povědomí občanů o existenci i funkci celého neziskového sektoru. Nejoptimističtější situací pro neziskové organizace je samozřejmě taková, při které budou zavedeny daňové asignace na veřejně prospěšné účely, jejich fungování nikterak neovlivní výši státních dotací poskytovaných neziskovým subjektům a moţnost odpočtu poskytnutých darů od základu daně bude i nadále daňovým poplatníkům ponechána. V takovém případě by daňové asignace v brzké době od jejich zavedení představovaly další významný zdroj financování činnosti celého neziskového sektoru.

Závěr

56

9 Závěr Diplomová práce Daňová asignace jako forma podpory neziskového sektoru byla zpracována s cílem navrţení modelu daňových asignací, který by mohl fungovat v České republice. Tento model byl nastavený na základě analýzy statistických dat Slovenské republiky od roku 2001, kdy byly daňové asignace na Slovensku umoţněny nejdříve jen fyzickým osobám. Dílčím cílem diplomové práce bylo zhodnotit oprávněnost obav z útlumu individuálního fundraisingu a ze sníţení příspěvků od individuálních dárců, které se objevují v neziskovém sektoru. V úvodu praktické části diplomové práce byly představeny výhody a nevýhody zavedení daňových asignací. Mezi výhody, které plynou neziskovému sektoru z uzákonění moţnosti asignovat část daně z příjmů fyzickými či právnickými osobami na veřejně prospěšné účely, patří především fakt, ţe se zvyšuje povědomí o činnosti neziskových organizací a tak i o funkci celého neziskového sektoru. Nedílným přínosem pro veřejně prospěšné společnosti je samozřejmě také získání nového zdroje financování, a tak i sníţení závislosti na finančních zdrojích ze státního rozpočtu. Přínosem, jak pro neziskové organizace, tak i pro veřejnost, je zlepšení komunikace neziskového sektoru s veřejností, které by doprovázelo propagační kampaně jednotlivých organizací. Daňovým poplatníkům umoţní daňové asignace více ovlivňovat veřejné dění a také se zvýší jejich informovanost v oblasti daní a daňových asignací. Pro státní rozpočet je příznivým efektem daňových asignací zlepšení platební morálky poplatníků daní z příjmů. Jen z daně, která byla uhrazena v řádném termínu pro platbu daní, je totiţ moţné asignovat podíl na veřejně prospěšné účely. Značnou nevýhodu daňových asignací pro neziskové organizace jakoţto jejich přijímatele představuje nemoţnost přímé či osobní komunikace, a tak i jakéhokoliv rozvíjení vztahu s daňovým poplatníkem, který konkrétní neziskové organizaci asignoval část ze své daně. Daňové asignace s sebou mohou přinést i další skutečnosti, které by činnost neziskových organizací negativně ovlivnily. K těm patří moţné postupné omezování dotací poskytovaných neziskovému sektoru státem a také případné zrušení daňové výhody z poskytnutých darů. Nejvýznamnějším rizikem pro státní rozpočet je, ţe stát ztratí přímou kontrolu nad částí finančních prostředků, konkrétně nad asignovaným podílem daně. Výhody, které daňové asignace přináší daňovým poplatníkům, mohou být potlačeny situací, kdy se daňoví poplatníci nechají ovlivnit propagační kampaní. Finance z daňových asignací tak mohou získat převáţně velké a finančně stabilní organizace, které si budou moci dovolit investovat do kampaně více finančních prostředků neţ organizace menší či působící na regionální úrovni. Tím je ovlivněna i spravedlnost daňových asignací. Překáţkou správného fungování daňových asignací se můţe stát také

Závěr

57

nedokonalá informovanost daňových poplatníků. Jako argument proti zavedení daňových asignací v České republice se objevuje i narušení definice daně z pohledu její neúčelovosti a neekvivalentnosti. Z analýzy slovenských statistických údajů bylo v diplomové práci zjištěno, ţe za prvních 10 let fungování daňových asignací, byla moţnost poukázat část daně z příjmů na veřejně prospěšné účely fyzickými osobami vyuţita v průměru ze 48 %. Téměř polovina moţné části daně, kterou směly fyzické osoby asignovat neziskovým organizacím, byla za sledované období opravdu asignována. Právnickým osobám povoloval zákon na Slovensku poprvé asignovat část daně z příjmů o dva roky později neţ osobám fyzickým. Za osm let rozšíření moţnosti asignovat i na právnické osoby, bylo právnickými osobami poukázáno na veřejně prospěšné účely v průměru téměř 90 % z maximální částky asignace. Celkově tak přijímatelé asignací získali za prvních 10 let fungování tohoto modelu na Slovensku celých 64 % z maximální moţné sumy, kterou bylo moţné na veřejně prospěšné účely asignovat. Počet přijímatelů daňových asignací na Slovensku téměř ve všech letech rostl. Od prvního roku, kdy byly daňové asignace zavedeny, do posledního roku, na který uţ byl zveřejněn seznam přijímatelů (2012), se jejich počet téměř ztrojnásobil. Průměrná částka, kterou kaţdý z registrovaných přijímatelů za jednotlivé roky získal z titulu daňových asignací, představovala cca 4 674 EUR. Analýzou poloţky 64201 (od roku 2004 označované jako 642001) za státních závěrečných účtů Slovenské republiky, tedy běţných transferů občanským sdruţením a nadacím, nebyla zjištěna negativní závislost takto vyjádřených finančních zdrojů poskytovaných neziskovým organizacím ze státního rozpočtu a zavedením či velikostí daňových asignací. Běţné transfery občanským sdruţením a nadacím jsou cyklicky ovlivněny převáţně volebními obdobími. Pokles dotací v posledních dvou sledovaných letech byl zapříčiněn důsledky finanční krize. Významné sníţení dotací způsobené odlivem finančních prostředků ze státního rozpočtu z titulu daňových asignací nebylo zaznamenáno. Běţné transfery občanským sdruţením a nadacím mají po oproštění od vlivu volebních cyklů převáţně rostoucí tendenci. V kapitole Daňové asignace versus dary na Slovensku bylo zjištěno, ţe samotné zavedení daňových asignací nemělo na výši darů poskytnutých na veřejně prospěšné účely od individuálních dárců negativní vliv. Negativně se však na příspěvcích projevilo zrušení odpočitatelné poloţky na dary v roce 2004. V roce 2004 v porovnání s rokem 2003 poklesla hodnota příspěvků celkově od fyzických i právnických osob o 2,28 %. Bylo zjištěno, ţe daňové asignace fyzických osob tvoří od roku 2004 do roku 2010 v průměru 28,40 % z darů poskytnutých fyzickými osobami. Ve stejném období představují daňové asignace od právnických osob průměrně 58,36 % z hodnoty darů, které právnické osoby poskytly na veřejně prospěšné účely. Daňové asignace tak zcela vykompenzovaly pokles příjmů neziskového sektoru z titulu sníţení hodnoty darů a ještě dále přispěly ke zlepšení finanční situace neziskových organizací.

Závěr

58

Z dat statistických úřadů České a Slovenské republiky bylo zjištěno, ţe neziskový sektor vymezený počtem sdruţení a nadací zahrnoval mezi lety 2006 aţ 2010 v České republice v průměru 2,8krát více organizací. Na základě vývoje daní z příjmů fyzických a právnických osob z let 2003 aţ 2010 byl zjištěn trend a z něj odvozeny příjmy státního rozpočtu z titulu vybraných daní z příjmů v následujících letech. Na vypočtené hodnoty daní z příjmů byla aplikována rovnice pro určení částek daňových asignací. Ta byla stanovena ze závislosti mezi daněmi z příjmů a asignovanou částkou na Slovensku v letech 2001 aţ 2010. Aby bylo moţné dosáhnout stejných efektů pro neziskové organizace České republiky jako na Slovensku, tak při určení procenta, které budou moci daňoví poplatníci z daní z příjmů asignovat v České republice, bylo východiskem porovnání velikosti neziskového sektoru a také výše příjmů rozpočtů obou zemí z titulu daní z příjmů fyzických osob a právnických osob. V České republice se na těchto daních za roky 2006 aţ 2010 vybralo 2,24krát více neţ na Slovensku. Po úpravě slovenské dvouprocentní asignace o tyto dva vlivy bylo zjištěno, ţe v České republice by měl být podíl, který je moţno asignovat na veřejně prospěšné účely, nastaven na 2,48 %. Pro snadnější orientaci daňových poplatníků a také výpočty by bylo výhodnější zvolit moţnost daňové asignace ve výši 2,5 % z daně z příjmů fyzických i právnických osob. Minimální částka, od které by bylo daňovým poplatníkům umoţněno asignovat, byla určena na základě komparace částek asignace z ročních příjmů ve výši 12násobku průměrné měsíční mzdy za rok 2011 v České a Slovenské republice. Takto zjištěná částka minimální asignace dosahuje 204 Kč. Opět kvůli lepší orientaci daňových poplatníků by částka, které by musela asignace dosahovat, aby směla být poukázána na veřejně prospěšné účely, měla být nastavena na rovných 200 Kč. Analýzou hodnot darů přijatých neziskovými organizacemi, bylo zjištěno, ţe příspěvky od právnických osob i individuálních dárců představují za roky 2003 aţ 2008 v průměru 2,99 % z daně z příjmů. Vzhledem k tomu, ţe tato hodnota je niţší neţ na Slovensku před zrušením odpočitatelné poloţky a také zejména z důvodu, ţe ke zrušení odpočitatelné poloţky na Slovensku nedošlo kvůli zavedení daňových asignací ale kvůli celkové daňové reformě, která měla zpřehlednit daňový systém a zavedla rovnou sazbu daně, se nemusí české neziskové organizace obávat vysokých poklesů v příjmech z titulu darů. Pokud by totiţ byly daňové asignace u nás zavedeny a z jakéhokoliv důvodu byly zrušeny dary jako nezdanitelná část základu daně, příjmy z daňových asignací by pokles v hodnotě darů jiţ v prvním roce zcela pokryly a poskytly by navíc ještě další cenné zdroje pro financování činnosti neziskového sektoru.

Literatura

59

10 Literatura BÓDI, G. The system of 1% designation and other forms of support for NGOs in Hungary. Budapešť: NIOK, 2007. 32 s. BOUKAL, P. A KOL. Nestátní neziskové organizace a ekonomická krize. Praha: Oeconomica, 2009. 36 s. ISBN: 978-80-245-1594-6. BOUKAL, P., VÁVROVÁ, H. A KOL. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2007. 89 s. ISBN: 978-80-245-1293-8. GARANT PARTNER LEGA. Daňová asignácia: Mechanizmus poukazovania podielu zaplatenej dane do výšky 2% – súčasnosť a budúcnosť. EPI [online]. 18. 5. 2010, roč. 2010, [cit. 2011-10-02]. Dostupný také z WWW: . GERENCSÉR, B., OPRICS, J. The Role of Percentage Designation in Creating a Culture of Giving. 1. vydání. NIOK, 2007. 92 s. KISLINGEROVÁ, E. A KOL. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN: 978-80-7400-194-9. KLIK, S. Daňové asignace: Informační studie č. 2.071. Praha: Parlamentní institut, 2001. 8 s. KOVÁČOVÁ, Z. Asignácia dane: Poukázanie podielu zaplatenej dane v roku 2011. Daňový a účtovný poradca podnikateľa. 28. 3. 2011, roč. 2011, č. 8. Dostupný také z WWW: . KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 275 s. ISBN: 978-80-7357-574-8. MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2011. 256 s. ISBN: 978-80-7263-675-4. MIHALIČKOVÁ, M., KOŘISTKA, Z. A KOL. Poslanecký návrh zákona o určení části výnosů daně z příjmů fyzických osob pro dobročinné účely – zákon o asignacích. Poslanecká sněmovna, 2001. Dostupný také z WWW: . ORINIAKOVÁ, P. Záznam z jednání valné hromady ANNO v ČR. Praha: Asociace nestátních neziskových organizací, 2008. PAVLÁSEK, S. Zák. č. 586/92 Sb. o daních z příjmů se doplňuje o závěrečné ustanovení § 38 xx. Vláda České republiky, 2008. Dostupný také

Literatura

60

z WWW: . PESTOFF, V. A. Reforming social services in central and eastern Europe: an eleven nation overview. Kraków: Cracow academy of economics, 1995. 418 s. ISBN 8390390000. REKTOŘÍK, J. A KOL. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2010. 188 s. ISBN: 978-80-86929-54-5. SALAMON, L. M. A ANHEIER, H. K. Defining the nonprofit sector: a crossnational analysis. 1. vydání. Manchester: Manchester University Press, 1997. 526 s. ISBN 0719049024. SKOVAJSA, M. A KOL. Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. 1. vydání. Praha: Portál, 2010. 372 s. ISBN: 978-80-7367-681-0. ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 586 ze dne 20. listopadu 1992 o daních z příjmů. In Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 117, s. 3473-3491. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244. MAĎARSKO. Act CXXVI of 1996 : On the Use of a Specified Amount of Personal Income Tax in Accordance with the Taxpayer's Instruction. 1996, 12 s. SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 595/2003 zo 4. decembra 2003 o dani z príjmov. In Zbierka zákonov. 2003, částka 243, s. 5606-5655. Dostupný také z WWW: . Konzultační proces s odbornou veřejností a sociálními partnery - zahájení diskuse o výhodách a nevýhodách zavedení daňových asignací, dne 2. června 2006. Ministerstvo financí České republiky, 2006. Dostupný také z WWW: . Program 159. zasedání LRV, dne 14. dubna 2005. Vláda České republiky, 2005. Dostupný také z WWW: . Usnesení vlády České republiky ze dne 9. ledna 2002, č. 13 + P. Vláda České republiky, 2002. Dostupný také z WWW: . Výzkum veřejného mínění pro Fórum dárců: Daňové asignace. Agentura pro výzkum trhu, médií a veřejného mínění MEDIAN, 2005. Zápis ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace dne 18. března 2004. Vláda České republiky, 2004. Dostupný také z WWW:

Literatura

61

. Zápis ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace dne 21. května 2004. Vláda České republiky, 2004. Dostupný také z WWW: . Zápis ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace dne 21. září 2004. Vláda České republiky, 2004. Dostupný také z WWW: . Zápis ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace dne 14. prosince 2004. Vláda České republiky, 2004. Dostupný také z WWW: . Zápis ze schůze Výboru pro legislativu a financování RVNNO ze dne 8. ledna 2009. Vláda České republiky, 2009. Dostupný také z WWW: . 2 % pre hodnotnejší ţivot – 2 % z dane pre MVO: Sami rozhodnite, kto potrebuje vaše dane. Databázy k % z dane [online]. 2012 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: . Česká národní banka. Kurzy devizového trhu [online]. c2003-2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: . Český statistický úřad. Průměrná hrubá měsíční mzda [online]. c2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: . Český statistický úřad. Ekonomické subjekty podle právní formy Dostupné z: . Český statistický úřad. Ekonomické výsledky neziskových organizací [online]. c2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: . Český statistický úřad. Dary, členské příspěvky a dotace 2009 a 2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: elektronická komunikace. Databáza časových radov SLOVSTAT. Počet nezárobkových organizácií [online]. c2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: .

Literatura

62

Databáza časových radov SLOVSTAT. Dary a príspevky v nezárobkových organizáciách [online]. c2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: . Ministerstvo financí České republiky. Změny zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a studie proveditelnosti [online]. c2012 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: . Ministerstvo financí České republiky. Státní závěrečný účet [online]. c2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: . Ministerstvo financií Slovenskej republiky. Štátny závěrečný účet [online]. c2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: . Národná banka Slovenska. Zásady zavedenia eura v SR [online]. c2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: . Nonprofit [online]. c2011 [cit. 2011-10-04]. Dostupné z WWW: . Portál sekcie daňovej Finančného riaditeľstva SR. Plnenie príjmov štátneho rozpočtu SR [online]. c2004 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: . Štatistický úrad Slovenskej republiky. Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca [online]. c2005 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: . Štatistický úrad Slovenskej republiky. Prijaté dary a příspěvky [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: elektronická komunikace.

Přílohy

Příloha č. 1 – Běžné transfery občanským sdružením a nadacím v tis. EUR Rok

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Kancelária Národnej rady SR

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Kancelária prezidenta SR

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

279

223

200

140

97

57

114

425

571

595

511

1 015

2 636

2 851

2 405

Ústavný súd SR

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Najvyšší súd SR

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Generálna prokuratúra SR

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Najvyšší kontrolný úrad SR

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Slovenská informačná služba Ministerstvo zahraničných vecí SR Ministerstvo obrany SR

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

147

147

78

47

398

43

40

43

43

43

55

276

66

66

66

0

0

0

0

0

29

13

13

17

13

33

33

100

100

100

762

855

852

1 732

1 613

1 741

2 366

2 025

2 199

2 329

2 265

2 541

3 154

2 750

5 343

157

159

172

182

212

224

245

245

257

411

63

63

78

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

34

38

34

30

28

32

115

101

333

16

32

37

46

915

312

Úrad vlády SR

Ministerstvo vnútra SR Ministerstvo spravodlivosti SR Ministerstvo financií SR Ministerstvo životného prostredia SR Ministerstvo školstva SR

11 925 13 918 15 550 13 885 14 088 15 395 22 859 25 538 28 658 28 489 30 431 32 549 37 142 35 380 30 223

Ministerstvo zdravotníctva SR Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR Ministerstvo kultúry SR

658

1 494

94

257

272

120

151

159

125

90

117

93

93

262

313

1 479

1 651

1 572

1 477

1 635

1 592

1 451

966

1 658

3 614 12 873 13 118 19 453 12 413 14 070

4 472

6 089

5 320

5 624

4 286

3 535

3 597

4 055

4 850

5 555

7 838

6 928

8 228

9 889

9 706

Ministerstvo hospodárstva SR

210

338

6 256

1 152

185

259

174

65

51

78

199

83

166

153

119

Pokračování na další straně

Příloha č. 1 – Běžné transfery občanským sdružením a nadacím v tis. EUR (pokračování) Rok Ministerstvo pôdohospodárstva SR Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja SR Ministerstvo dopravy, pôšt a telekomunikácií SR Úrad geodézie, kartografie a katastra SR Štatistický úrad SR Úrad pre verejné obstarávanie Úrad jadrového dozoru SR Úrad priemyselného vlastníctva SR Úrad pre normalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo SR Úrad pre štátnu službu SR

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

789

1 506

492

364

397

398

354

397

1 586

1 216

1 653

1 873

1 601

2 175

1 262

0

0

0

216

5 019

3 181

1 473

699

0

0

521

1 786

2 911

79

15

1

0

0

0

0

2

0

0

0

384

371

35

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Protimonopolný úrad SR

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Národný bezpečnostný úrad Správa štátnych hmotných rezerv SR Všeobecná pokladničná správa Slovenská akadémia vied

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

7

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

8 329 15 021

4 089

2 690

5 180 11 717

719

107

314

344

138

6

17

0

75

76

82

79

79

79

80

80

90

126

Suma

6 017 74

65

81

78

75

27 009 34 812 45 723 29 270 30 996 31 867 44 744 35 531 40 533 43 228 57 383 60 649 75 761 67 140 64 060

Zdroj údajů: Ministerstvo financií Slovenskej republiky

Příloha č. 2 – Přijaté dary a příspěvky v roce 1998 v tis. SK Prijaté dary a príspevky od Odvetvie ekonomických činností Činnosti v oblasti nehnuteľností

finančných korporácií

nadácií

neinvestičné

Prijaté dary a príspevky zo súkromných osôb

investičné

zahraničia

neinvestičné

investičné

neivestičné

investičné

664

2 501

0

783

0

0

0

Zdravotníctvo a soc. starostlivosť

19 188

164 859

14 285

120 834

39 988

0

0

Činnosti členských organizácií

46 739

178 394

38 689

129 199

18 468

40 459

1 276

Činnosti odborových zväzov

7 458

7 444

360

11 208

3 824

0

0

Činnosti cirkevných organizácií

9 546

29 504

23 850

83 713

14 644

0

0

Činnosti politických strán

7 978

5 256

0

22 878

0

0

0

Činnosti ostatných členských organizácií i.n.

17 610

86 677

7 581

7 615

0

20 859

638

Činnosti záujmových zväzov, spolkov, klubov

1 699

24 140

757

1 674

0

12 906

0

Činnosti ostatných členských organizácií

2 448

25 373

6 141

2 111

0

6 694

638

22 054

64 192

2 102

472 162

2 900

8

5

11 768

11 290

575

175 207

1 125

0

0

9 695

44 556

703

295 762

1 683

8

5

591

8 346

824

1 193

92

0

0

38

11 210

106

0

0

0

0

88 683

421 156

55 182

722 978

61 356

40 467

1 281

Rekreačné kultúrne a športové činnosti Športové činnosti Prevádzka športových zariadení Iné športové činnosti Ostatné odvetvia Spolu Zdroj údajů: Štatistický úrad Slovenskej republiky

Příloha č. 3 – Přijaté dary a příspěvky v roce 1999 v tis. SK Prijaté dary a príspevky od Odvetvie ekonomických činností Činnosti v oblasti nehnuteľností Zdravotníctvo a soc. starostlivosť Činnosti členských organizácií Činnosti podnikateľ. a zamestnávateľských org. Činnosti profesných organizácií Činnosti odborových zväzov Činnosti cirkevných organizácií Činnosti politických strán Činnosti ostatných členských organizácií i.n. Činnosti záujmových zväzov, spolkov, klubov Činnosti ostatných členských organizácií


nadácií

Prijaté dary a príspevky zo zahraničia

súkromných osôb

neinvestičné

investičné

neinvestičné

investičné

neivestičné

investične

1097

995

520

968

0

0

0

66 741

75 551

13 476

81 288

2 591

325 354

4 936

177 206

333 676

20 639

342 014

51 094

492 399

202 514

0

10 289

315

53

0

223 259

363

1 845

63 455

4 526

8 547

0

37 771

0

0

3 843

1 198

13

0

290

223

2 689

36 735

8 000

220 257

48 338

58752

112418

0

7 391

1 120

24 640

70

1290

10925

4 884

32 170

1 495

11 711

82

9023

502

153 260

133 326

3 985

50 842

2 604

160454

68164

14 528

46 467

0

25 951

0

1560

9919

854

267 173

7 683

94 926

3 458

7802

0

Športové činnosti

260

85 832

1 679

22 398

112

1651

0

Prevádzka športových zariadení

154

46 656

995

18 702

3 085

2480

0

Rekreačné kultúrne a športové činnosti

Iné športové činnosti Ostatné odvetvia Spolu Zdroj údajů: Štatistický úrad Slovenskej republiky

440

134 685

5 009

53 826

261

3671

0

9 891

13 007

1 331

12 927

0

7925

0

255 789

690 402

43 649

532 123

57 143

833480

207450

Příloha č. 4 – Přijaté dary a příspěvky v roce 2000 v tis. SK Prijaté dary a príspevky od Odvetvie ekonomických činností

nefinančných korporácií neinvestičné

Činnosti v oblasti nehnuteľností

investičné

finančných korporácií neinvestičné


domácností

investičné

neinvestičné

investičné

neivestičné

investičné

344

0

1 054

1 512

1 611

0

0

0

Zdravotníctvo a sociálna starostlivosť

103 708

9 704

15 901

2 855

68 195

4 236

379 741

25 946


521 378

15 823

71 394

9 024

227 995

43 352

848 984

115 622

2 039

0

3 922

0

41

0

138 896

798

99 291

83

11 450

0

1 058

8

146 282

13

4 131

0

2 673

0

14

0

0

18


31 710

3 115

764

8 190

145 704

34 929

57 604

95 423


21 059

2 255

0

140

6 545

183

9

443


90 266

1 198

8 888

453

2 444

5 607

17 128

7 387


210 244

9 172

42 582

210

55 526

2 560

474 809

11 540

Činnosti podnikateľ. a zamestnávateľských org. Činnosti profesných organizácií Činnosti odborových zväzov


62 638

0

1 115

31

16 663

65

14 256

0

199 555

35 127

74 761

15 471

84 153

324

47 549

1 679


51 705

2 585

15 851

583

15 954

58

2 440

0


50 059

5 594

17 509

1 064

11 644

130

2 715

595

Iné športové činnosti

97 791

26 948

41 401

13 824

56 555

136

42 394

1 084

18 870

0

6 624

2 517

9 012

452

5 502

0

843 855

60 654

169 734

31 379

390 966

48 364

1 281 776

143 247


Ostatné odvetvia Spolu Zdroj údajů: Štatistický úrad Slovenskej republiky




investičné



domácností

neinvestičné investičné neinvestičné

investičné

neivestičné

investičné

378

69

899

1 867

12 399

166

0

0


118 823

33 099

9 671

2 618

98 177

8 208

371 705

102 691


544 838

18 877

63 155

48 062

298 766

49 889

609 627

110 203

968

0

2 080

0

0

0

169 058

95

96 009

316

9 521

0

1 285

0

53 393

0

2 340

0

1 413

0

13

0

0

0


31 818

6 456

400

15 489

166 065

48 423

56 874

69 632


18 053

0

0

0

5 754

0

0

0


52 622

1 080

4 372

13 328

8 057

111

24 326

0


262 712

10 022

45 369

19 155

92 916

884

285 557

39 857

Činnosti podnikateľ. a zamestnávateľských org. Činnosti profesných organizácií Činnosti odborových zväzov


80 316

1 003

0

90

24 676

471

20 419

619

257 423

14 171

36 238

1 687

90 419

2 012

28 602

0


51 805

0

5 083

391

22 129

563

2 383

0


59 769

7 799

10 444

310

16 252

565

3 492

0

145 849

6 372

20 711

986

52 038

884

22 727

0

6 186

9 419

1 807

1 879

8 585

1 202

3 241

1 279

927 648

75 635

111 770

56 113

508 346

61 477

1 013 175

214 173


Iné športové činnosti Ostatné odvetvia Spolu Zdroj údajů: Štatistický úrad Slovenskej republiky




7 958


investičné

neinvestičné

Prijaté dary a príspevky zo domácností

investičné

0

0

1 767

neinvestičné 58 253

zahraničia

investičné 157

neivestičné

investičné

0

0


113 403

15 721

152 818

18 786

90 529

9 129

270 011

185 848


384 119

130 219

56 751

17 636

378 087

32 440

1 676 063

140 692

Činnosti podnikateľ. a zamestnávateľských org.

20 790

0

1 347

0

0

0

474 133

30

Činnosti profesných organizácií

63 456

0

4 508

0

2 036

0

84 678

11 013

Činnosti odborových zväzov

2 396

0

4 693

0

360

0

0

0


26 264

6 535

2 221

5 968

156 624

28 937

55 367

120 826


20 096

0

0

0

10 805

0

1 092

0


88 461

0

1 291

0

32 167

0

10 035

0


128 851

43 919

42 692

11 668

141 100

3 120

1 018 078

8 106


33 805

79 765

0

0

34 995

383

32 681

717


191 559

10 048

23 960

947

98 461

106 166

22 025

20 449


91 619

8 190

17 285

40

38 776

1 722

6 322

0

Iné športové činnosti

99 940

1 858

6 674

907

59 685

104 444

15 703

20 449

Ostatné odvetvia

10 504

744

4 875

5

21 990

311

11 289

563

707 542

156 732

238 404

39 142

647 321

148 203

1 979 389

347 552

Spolu Zdroj údajů: Štatistický úrad Slovenskej republiky



Činnosti v oblasti nehnuteľností Zdravotníctvo a sociálna pomoc Činnosti nemocníc Činnosti ambulantnej lekárskej praxe Činnosti sociálnej pomoci s ubytovaním Činnosti sociálnej pomoci bez ubytovania Činnosti členských organizácií Činnosti podnikateľ. a zamestnávateľských org. Činnosti profesných organizácií Činnosti odborových zväzov Činnosti cirkevných organizácií Činnosti politických strán Činnosti ostatných členských organizácií i.n. Činnosti organizácií mládeže Činnosti záujmových zväzov, spolkov, klubov Činnosti ostatných členských organizácií Rekreačné kultúrne a športové činnosti Prevádzka športových zariadení Iné športové činnosti Ostatné odvetvia Spolu Zdroj údajů: Štatistický úrad Slovenskej republiky

59 70 617 1 825 96 54 68 642 362 003 16 680 76 463 6 755 21 316 1 838 56 053 16 487 143 212 23 200 253 718 91 150 162 568 5 093 691 489

investičné 0 6 824 2 150 0 0 4 674 23 649 0 71 0 17 578 0 0 0 6 000 0 2 773 563 2 210 218 33 464

finančných korporácií neinvestičné 0 15 622 500 0 334 14 788 42 071 700 1 627 1 002 1 806 0 4 448 5 204 27 263 20 23 334 15 715 7 619 47 81 073

investičné 2 190 1 147 100 0 0 1 047 202 0 0 0 3 0 0 0 14 185 413 254 159 0 3 952


domácností neinvestičné 264 762 72 052 1 116 156 5 908 64 872 426 233 311 4 735 148 123 998 2 366 20 808 11 336 239 097 23 434 115 473 56 093 59 381 10 210 888 731

investičné 0 6 160 0 0 0 6 160 119 230 0 0 0 55 518 5 0 0 63 324 383 1 766 177 1 589 0 127 157

neivestičné 0 291 481 0 1 111 0 290 370 430 681 68 410 32 834 514 53 382 80 8 603 20 816 232 652 13 391 14 138 2 224 11 914 794 737 094

investičné 0 45 643 1 845 0 0 43 798 214 122 0 321 0 210 858 471 0 0 2 277 195 0 0 0 0 259 765



Činnosti v oblasti nehnuteľností Zdravotníctvo a sociálna pomoc Činnosti nemocníc Činnosti ambulantnej lekárskej praxe Činnosti sociálnej pomoci s ubytovaním Činnosti sociálnej pomoci bez ubytovania Činnosti členských organizácií Činnosti podnikateľ. a zamestnávateľských org. Činnosti profesných organizácií Činnosti odborových zväzov Činnosti cirkevných organizácií Činnosti politických strán Činnosti ostatných členských organizácií i.n. Činnosti organizácií mládeže Činnosti záujmových zväzov, spolkov, klubov Činnosti ostatných členských organizácií Rekreačné kultúrne a športové činnosti Prevádzka športových zariadení Iné športové činnosti Ostatné odvetvia Spolu Zdroj údajů: Štatistický úrad Slovenskej republiky

3 978 62 235 1 709 100 953 59 473 359 987 10 183 42 174 8 130 34 116 664 41 233 12 376 187 720 23 391 166 605 76 847 89 758 18 950 611 755

investičné 0 3 626 0 0 0 3 626 20 875 579 0 3 200 10 910 0 4 860 0 1 326 0 10 196 1 129 9 067 150 34 847

finančných korporácií neinvestičné 32 390 14 860 0 0 523 14 337 53 891 90 7 092 584 2 751 0 263 12 644 30 047 421 30 771 7 839 22 932 686 132 599

investičné 0 2 432 0 0 0 2 432 5 558 4 1 869 0 2 500 0 1 000 0 0 185 6 089 2 080 4 009 582 14 660


domácností neinvestičné 60 114 69 796 1 675 312 5 055 62 754 693 079 405 7 258 200 281 718 7 143 109 253 27 648 236 213 23 241 97 778 49 764 48 014 28 814 949 581

investičné 3 193 6 019 0 0 0 6 019 26 832 314 0 0 19 920 0 0 0 6 215 383 1 463 0 1 463 3 364 40 871

neivestičné 0 191 019 0 0 0 191 019 300 556 7 641 24 733 490 66 216 160 5 489 1 191 168 721 25 916 20 816 700 20 116 10 605 522 995

investičné 0 32 648 0 0 0 32 648 105 657 0 0 0 92 776 0 12 382 0 499 0 94 0 94 10 867 149 266

Příloha č. 9 – Přijaté příspěvky (dary), členské příspěvky a provozní dotace zpravodajských jednotek v neziskových institucích sloužících domácnostem s 10 a více zaměstnanci v mil. Kč Kód právní formy

Název právní formy

117 118 141 641 701 711 721 731 741 751

Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Školská právnický osoba Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Organizační jednotka sdružení Stavovská organizace - profesní komora Zájmové sdružení právnických osob

Zdroj údajů: Český statistický úřad

Přijaté příspěvky (dary) 2009 2010 38,425 0,109 203,313 67,602 744,663 133,569 384,575 40,966 4,393 5,053

10,903 0,191 216,008 135,569 773,986 313,372 437,675 41,787 0,397 20,770

Členské příspěvky 2009 2010 x x x x 710,466 66,332 18,411 37,901 275,638 48,424

x x x x 632,879 69,721 15,823 69,140 291,453 51,331

Provozní dotace 2009 2010 1,476 0,000 1 834,925 1 062,758 2 817,905 507,253 2 736,744 244,898 14,849 203,226

10,432 0,000 2 072,165 1 111,872 3 268,317 725,364 2 914,838 254,994 31,355 262,898

Příloha č. 10 – Přijaté příspěvky (dary), členské příspěvky a provozní dotace zpravodajských jednotek v neziskových institucích sloužících domácnostem s méně než 10 zaměstnanci v mil. Kč Kód právní formy 117 118 741 751 761

Název právní formy Nadace Nadační fond Stavovská organizace - profesní komora Zájmové sdružení právnických osob Honební společenstvo

Zdroj údajů: Český statistický úřad

Přijaté příspěvky (dary) 2009 2010 291,583 432,167 x x x

x x 1,424 52,045 0,571

Členské příspěvky 2009 2010 x x x x x

x x 330,418 277,531 0,273

Provozní dotace 2009 2010 22,482 21,635 x x x

x x 31,355 515,020 0,000

Daňová asignace jako forma podpory neziskového sektoru

Recommend Documents