Specializovaná sociální síť Primát jako forma podpory e-learningu

MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií

Eva Šebestíková Bakalářská diplomová práce

Specializovaná sociální síť Primát jako forma podpory e-learningu

Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, Ph.D

2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje uvedla v seznamu literatury a pramenů.

V Brně dne ………………….

Eva Šebestíková ………………………….

Poděkování Děkuji především PhDr. Martinu Flašarovi, Ph.D., za jeho pomoc, ochotu, náměty a čas strávený konzultacemi. Děkuji i Maximu Gorjainovi, zakladateli serveru Primát.cz, za jeho ochotu podělit se o interní informace týkající se uvedené webové stránky.

Bibliografický záznam ŠEBESTÍKOVÁ, Eva. Specializovaná sociální síť Primát jako forma podpory elearningu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2014. 59 s + III s. příl. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Martin Flašar, Ph.D

Anotace Cílem bakalářské práce je analyzovat povahu komunikace na konkrétní sociální síti. Tato síť je vytvořena uživateli za účelem sdílení školních dat a podpory výuky. V práci je řešena problematika hraničního typu sociální sítě optikou literatury, která se pohybuje na úrovni e-learningu. Práce se snaží ohlédnout za tradičními prostředky sdílení informací a srovnat ji s elektronickou podporou výuky. Je orientována na průnik online komunikace a netradiční formy online semináře. Součástí práce je s pomocí teorií interaktivních médií přinést nový, rozšířený pohled na sociální sítě, jako na okrajový typ fandomu.

Annotation The aim of the thesis is to analyse the nature of communication on a particular social network. This social network is created by users to share data and support school teaching. The thesis deals with the issue of the frontier social network from e-learning literature perspective. The thesis tries to look back at the traditional means of sharing information and to compare it with electronic support of teaching. It focuses on the intersection of online communication and non-traditional forms of online seminars. The thesis tries to bring a new, expanded view of social networks as a marginal type of fandom, with the aid of interactive media.

Klíčová slova E-learning, komunita, kooperace, sociální síť, participace, podpora výuky

Keywords E-learning, community, cooperation, social networking, participation, support education

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 7 1. Počátky e-learningu .................................................................................................... 9 1.1 Školní sítě v České republice ............................................................................ 10 2. Doplněk tradiční výuky ............................................................................................ 12 2.1 Blended learning ............................................................................................... 14 2.2 Service-learning ................................................................................................ 15 2.3 Školní informační systémy ............................................................................... 16 3. Využití komunikační technologie ............................................................................ 18 3.1 Interní komunikace ........................................................................................... 18 3.2 Školní aktivity prostřednictvím sociálních médií ............................................. 19 3.3 Sociální konstruktivismus ................................................................................. 20 4. Trendy ve výuce ........................................................................................................ 23 4.1 Všudy přítomné učení ....................................................................................... 23 4.2 Cloud computing............................................................................................... 24 4.3 Open educational resources .............................................................................. 24 4.4 Massive Open Online Course ........................................................................... 25 4.5 Gaming.............................................................................................................. 26 4.6 Personalizovaná výuka ..................................................................................... 26 4.7 Definování studijních míst ................................................................................ 28 4.8 Elektronická portfolia ....................................................................................... 28 5. Sociální web ............................................................................................................... 30 5.1 Diferenciace komunit ........................................................................................ 30 5.2 Spolupráce v rámci fandomu ............................................................................ 32

6. Primát.cz .................................................................................................................... 35 6.1 Marketingový aspekt......................................................................................... 35 6.2 Orientace na webu ............................................................................................ 37 6.2.1 Pro uchazeče o studium ............................................................................. 37 6.2.2 Pro registrované ........................................................................................ 38 6.3 Aktivita uživatelů .............................................................................................. 41 6.4 Dotazník ............................................................................................................ 43 6.5 Výhody/ nevýhody studijních portálů............................................................... 46 Závěr .............................................................................................................................. 49 Resumé ........................................................................................................................... 50 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 51 Seznam příloh ................................................................................................................ 59

Úvod

Dnešní svět je plný komunikačních prostředků a sociálních sítí různých forem. Jedním z nich je i nástroj pro on-line výuku, tzv. e-learning, který je rozšířen pro svou efektivní metodu v procesu výuky. Svou charakteristikou a smyslem využití se do této formy podpory výuky řadí i studijní servery, vytvořené zejména pro sdílení informací mezi uživateli. Tento koncept se v moderní době stál užitečným a nezbytným prvkem studia. V této práci se zaměřuji na problematiku těchto školních serverů, které se staly v dnešním světě internetu a komunikačních médií častým pomocníkem studentů. V rámci České republiky existuje řada menších projektů tohoto typu, v mé bakalářské práci se však zabývám jedním konkrétním portálem, a tím je server Primát.cz. Jedná se o jeden z nejznámějších serverů spojující studium a zábavu za pomoci participace studentů. Obsah tohoto serveru je vytvořen samotnými uživateli za účelem sdílení studijních materiálů, informací a v neposlední řadě za účelem zkvalitnění výukových zdrojů. Server obsahuje také hodnocení škol a fakult, hodnocení předmětů a vyučujících. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části do které řadím prvních pět kapitol, využívám komparačních metod, ohlédnutím se za klasickým typem výuky a srovnáním s on-line podporou výuky. Vysvětluji pojmy blended learningu a service-learningu jako doplněk tradiční výuky a seznamuji čtenáře s aktuálními trendy ve výuce, týkající se otevřených on-line zdrojů. Pojem školních serverů řadím do kontextu s komunitními weby a na strukturu kolektivu těchto webů nahlížím optikou fandomu. Druhá část, pod souhrnným názvem Primát.cz, obsahuje komplexní analýzu této stránky. Věnuji se marketingové strategii, ve které čtenářům osvětluji, do jaké míry je stránka Primát.cz neziskovou organizací, dále se věnuji orientaci na webu a aktivitě uživatelů za rok 2013. Praktická část přináší také údaje o využívání stránky samotnými uživateli, které jsou výsledkem dotazníkového šetření kvantitativního průzkumu. V závěru práce pak spolu se zhodnocením výsledků průzkumu formuluji principální výhody a nevýhody školního e-portálu.

7

Prostřednictvím této práce bych ráda odpověděla na otázky, kterými jsou: Do jaké míry se portál Primát.cz stal rozšiřujícím atributem výuky? Jaké výhody/ nevýhody, oproti tradiční formě výuky, sebou nese tento server a jemu podobné formy podpory výuky? A nakonec, uspokojí tento koncept sdílení studijních materiálů v rámci České republiky potřeby studentů? Domnívám se, že efektivní studijní portál má vznikat na základě preferencí uživatelů. Cílem této práce je tedy seznámit čtenáře s tématem studijních serverů založených na principu e-learningu a s fungováním těchto konceptů vůbec. Dále zhodnocení stránky Primát.cz z hlediska pedagogického a z hlediska přínosu pro samotné uživatele a zpracování výsledků dotazníkového šetření. V teoretické části k dosažení těchto cílů volím metodu analýzy a následné indukce tezí o správném fungování studijních serverů, pro které tvoří podklad texty řady teoretiků a akademiků, jakým jsou např: Tony Bates, Martin Dougiamas, Barbara Jacoby, John T. Spencer, Bořivoj Brdička, Jiří Zounek či Ondřej Neumajer.

8

1. Počátky e-learningu Přestože je koncept e-learningu chápán jako novodobý, počátky můžeme hledat již v 60. letech min. století. V době, kdy nebyly známé žádné technologie podporující sdílení školních dat, multimédia či sociální sítě.1 E-learning se začal rozvíjet s prvními počítači, avšak na učení jako takové, neměl až takový dopad. Od 90. let se však začaly vyvíjet inteligentní výukové programy, které měly za cíl vytvářet aplikace spojující výklad učiva, procvičování a následně testy z probírané látky. Jejich grafika byla primitivní, ale dokázaly v sobě již integrovat programy využívající animaci a zvuk. Výsledky dosažené v těchto programech se vyhodnotily a uložily. Úloha učitele se tedy omezila na dohled a správu. Postupem času narůstalo množství výukových materiálů a z lekcí se staly tematické kurzy. Přelom 20. a 21. století znamenal pro on-line výuku výrazný mezník. Zejména rozvoj služby známá pod zkratkou WWW.2 Šíření internetu umožnilo vznik novému způsobu interakce, tentokrát mezi studentem a počítačem. Informační technologie vyspívaly neuvěřitelnou rychlostí, a to nejen na univerzitách. Postupně se veškeré knižní prameny a obsahy přednášek začaly přesouvat z klasických prostor učeben a knihoven, do virtuálních prostor multimédií a do místních sítí. On-line připojení začaly soukromé společnosti využívat a hledaly způsoby využití eventuální on-line výuky. Na světě byl náhle nový fenomén získávání vědomostí. Univerzitní certifikát bylo najednou možné získat přes internet. Již koncem 90. let je za pomocí e-learningových prostředků možné hrát hry nebo testovat vědomosti studentů v reálném čase. Díky tomu mohli vyučující okamžitě zjistit studentovy vědomostní slabé stránky, doporučit mu výukový program a případně nabídnout podklady pro další rozvoj vědomostí.3

ZOUNEK, Jiří. E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2. 2 Celosvětová internetová síť World Wide Web. 3 ADELSBERGER, Heimo H. a Jan M. PAWLOWSKI. Handbook on information technologies for education and training[online]. 2nd ed. Berlin: Springer, 2008 [cit. 2013-12-17]. ISBN 978-354-0741558. Dostupné z: 1

9

Důležitou se tedy stala komunikace mezi aktéry. Přičemž role učitele, tak jak ji známe, se stala víceméně potlačenou. Funkce e-learningu se primárně zaměřila na potřeby uživatele a tuto strategii si ponechala do dnešní doby.

1.1 Školní sítě v České republice V České republice existuje řada projektů v oblasti školních serverů, které vycházejí z principu e-learningu. Tento druh sítí je na českém webu k dispozici již delší dobu. Za zmínku určitě stojí jedna z prvních školních sítí - portál Spolužáci.cz, provozovaný serverem Seznam.cz. Jedná se o uzavřené místo určené pro vyhledávání, kontaktování, následnou komunikaci a sdílení informací mezi uživateli. Uživatele spojuje školní aktivita a čas věnovaný vzdělání v rámci celé ČR. Podrobněji se o tomto serveru zmiňuji v jedné z následujících kapitol. Jedním z předních školních internetových portálů je aktuálně doména Unium.cz, jejíž hlavním cílem je umožnit uživatelům snadné sdílení školních materiálů a předávání užitečných informací získaných během studia. Velkou výhodou, stejně jako u Primáta, je možnost hodnocení vyučujících. Prostředí serveru je upraveno tak, aby uživatelé měli k dispozici aktuální informace přímo ze své fakulty. Dalším rozšířeným portálem v rámci ČR je internetový portál SchoolTime.cz. Je vytvořený zejména pro studenty středních škol. Tento portál nabízí brigády, materiály k maturitě, čtenářský deník a novinky ze školství. Velice užitečným shledávám také server Oscio.cz, který je zaměřený na scio testy, zejména pro studenty maturitních ročníků. Svým uzpůsobením a charakterem se informační portály dají srovnávat se sociálními sítěmi. Uživatelům je umožněno spojit se a komunikovat s uživateli daného serveru v rámci celé České republiky. V této práci se tedy budu zabývat jedním konkrétním českým portálem. Jak již sám název práce napovídá, jedná se o server Primát.cz. Navštívíme-li tuto stránku, dozvíme se, že tento projekt je nástrojem, který napomáhá měnit české školství k lepšímu. Server uvádí hned několik nástrojů, kterými tohoto cíle chce dosáhnout. Jedním z nich je např. aplikace hodnocení předmětů a vyučujících. Ta studentům umožňuje zvolit si adekvátní předměty jejich zájmu. Slouží rovněž jako zdroj zpětné

10

vazby pro školy a vyučující. „Cíle projektu spočívají také ve změně postoje a vztahu samotných studentů ke studiu a v získávání potřebných znalostí a dovedností. Komunita uživatelů na Primátu si je tohoto cíle vědoma a snaží se pomáhat svým spolužákům a ostatním studentům. Doplňuje výuku vlastními kvalitními materiály a informacemi. Dělá studium nejen užitečným, ale hlavně příjemným a efektivním.“4

4

O projektu. [online]. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z:

11

2. Doplněk tradiční výuky Otázkou této kapitoly je, jak se vzdělávací systémy pod náporem informační společnosti změnily a do jaké míry se stala on-line výuka rozšiřujícím atributem. Způsob a tempo zpracování informace má každý student individuální. S nástupem informační společnosti vzrostl i nárok na vybavení škol se subvencí ICT.5 Tato infrastruktura, která se v rámci českého školství rozšířila, především v 90. letech, tento způsob samostatného vzdělávání umožňovala. Distanční vzdělávání, při kterém se studenti učí s pomocí materiálů uveřejněných na webu, je stále rozšířenější. Důsledkem toho však může nastat problém, zejména při vysokoškolském studiu. Na rozdíl od tradiční formy výuky, neposkytuje výuka on-line formou dostatečný kontakt se spolužáky, tzv. „face to face“ kontakt. Tento fakt nelze zanedbat, protože učení je především sociální proces. E-learningové komunitní sítě se mají především soustředit na to, aby dostatečně podporovaly sociální interakci učebního procesu. O dalším problému vyskytujícím se v oblasti on-line vzdělávacích procesů, se ve své knize Digital Diploma Mills zmiňuje David F. Noble.6 Vysvětluje problematiku automatizace vysokoškolského vzdělávání a upozorňuje na riziko vzniku digitálních škol, s cílem vysokých marketingových zisků a minimálním výukovým výsledkem. Výukové materiály by tak byly omezeny na absorbování faktů z webu, bez kontroly toho, co se učit a za jakým účelem. Podíváme-li se na e-learningový web z dalšího hlediska, shledáme jej jako velice funkčním doplňkem klasické výuky. Školní servery napomáhají k vytvoření učebních komunit, které podporují studium založené na spolupráci uživatelů. Studenti se tak mohou společně účastnit vytváření materiálů a těžit ze sdílených nápadů a zdrojů, a to vše s podporou schopných moderátorů daného webu. O vývoji informační společnosti pojednává Willem Pelgrum. Soudí, že v této společnosti se životnost vědomostí výrazně zkracuje. Kvůli celoživotnímu vzdělávání je potřeba, aby členové dané komunity byli aktivně zapojeni do týmové spolupráce, která

Information and communication technologies - informační a komunikační technologie, zahrnují veškeré informační technologie používané pro komunikaci a práci s informacemi. 6 NOBLE, David F. Digital diploma mills: the automation of higher education. New York: Monthly Review Press, 2001, xii, 116 p. ISBN 15-836-7061-0. 5

12

tvoří základ vzdělání. Nezbytná je samozřejmě také inovace v základním vzdělání. Ideálně zaměřená na výuku studentů podporovanou ICT.7 Sociabilita a použitelnost výukových aplikací je závislá na tom, za jakým účelem je daná aplikace vytvořena. Může se jednat o uzavřený okruh komunity, či o otevřené společenství. U školních sítí lokálních škol s malým počtem účastníků může nastat problém v podobě snížené kvality sdílených informací. Obsah a kvalitu materiálů zajišťují moderátoři těchto portálů. Jsou to často samotní učitelé. Správou a editací stránek přispívají k efektivnějšímu a lepšímu pochopení tématu výuky. Je zapotřebí podpořit diskusi, spolupráci a poradit studentům ve výběru kvalitních zdrojů. Důležitá je samozřejmě i vnitřní motivace žáků, stejně jako u konfrontace skupiny v klasické třídě. Počátky projektů vzdělávacích služeb zaznamenala také Jenny Preecová v knize Online communities.8 Podle ní jsou předpoklady pro efektivní fungování webových stránek pro studijní účely pevně stanovené. Možnost chatovací místnosti, nástěnky a další aplikace pro usnadnění studia. Zmiňuje se také o problému, který se týká vzhledu a funkčnosti některých aplikací u prvotních webových sítí. Především to jsou opětovná přihlášení při přecházení mezi různými komponenty stránky. Toto byl častý problém, který trápil studijní weby, které spoléhaly na ready-made software stažený z internetu. Postupem doby se však tyto a podobné nedostatky potlačily na minimum. Jonathan Lazar se společně s Preecovou zaměřili na činnost partnerů a moderátorů vzdělávacích služeb. Shrnuli ji do několika rad pro zřizovatele těchto projektů.9 1. Zřizovatelé internetový portálů spojují především studenty se společným cílem. Soustředit by se tak měli zejména na zformování ideálního virtuálního prostředí, které přispěje ke stmelení kolektivu a bude vytvořen dle jejich potřeb.

7

PELGRUM, Willem J a N LAW. ICT in education around the world: trends, problems and prospects. Paris: Unesco, International Institute for Educational Planning, 2003, 133 p. ISBN 92-803-1244-8. 8 PREECE, Jenny. Online communities: designing usability, supporting sociability. New York: John Wiley, c2000, xxiv, 439 p. ISBN 04-718-0599-8. 9 LAZAR, Jonathan a Jennifer PREECE. Implementing Service Learning in an Online Communities Course. [online].1999 [cit. 2014-02-12].Dostupné z:

13

2. Portál musí být pro studenty dostatečně atraktivní i po dobu prázdnin. Výjimkou by tak neměly být personalizované informace o praxi, práci a uplatnění studentů během studentova volna. 3. Špatná využitelnost může pokazit i kreativní a dobře koncipované projekty. Bohužel, vyskytují se zásadní problémy právě s využitelností kvůli staženým softwarům. U těchto programů nelze očekávat rozvoj aplikací v časovém horizontu, který je k dispozici. 4. Velice důležitá je zpětná vazba přímo od uživatelů. Proto je vhodné vytváření nejrůznějších anket, které vedou k zlepšení již fungujících aplikací.

2.1 Blended learning Blended learning zvyšuje kvalitu vzdělání a podporuje samostatnou činnost studentů, která vede k praktické zkušenosti. Využívá výpočetní techniku, která byla původně určena pro studium distanční formou. Zkráceně B-learning, je tedy označení pro kombinaci výuky prezenční s e-learningem. Právě tento způsob výuky zastupuje komunitní server Primát. Tento formát funguje celorepublikově. Jeho hlavním úkolem je sdílení studijních matriálů, poskytování informací o školách. Důležitá je také možnost hodnocení fakult, předmětů a vyučujících. Pozitiva tohoto studijního serveru, shledávám zejména při kombinovaném studiu. Kombinací prezenčního studia s asynchronním B-learningem lze efektivně dosáhnout vytyčených studijních cílů. Jak ve svém článku podotýká Harvi Singh a Chris Reed: „Blended learning focuses on optimizing achievement of learning objectives by applying the right learning technologies to match the right personal learning style to transfer the right skills to the right person at the right time.“10 Tato možnost vzdělávání je založena na moderním způsobu komunikace, prostřednictvím média World Wide Web, bez kterého se novodobé vzdělávání již neobejde. Studentům je umožněno pracovat s informacemi nezávisle na čase a místě či komunikovat se spolužáky v on-line diskusních skupinách. Školní komunitní server 10

REED, Chris a Harvi SINGH. Achieving Success with Blended Learning. [online]. 2001 [cit. 2013-1216]. Dostupné z:

14

pomáhá transformovat vzdělávací proces - od standardního typu učení k interakci a rozvoji dovedností. Transformuje se tedy koncepce vzdělávacího procesu, který je nad rámec limitů stanovených klasickou učebnou. Smyslem kolaborace uživatelů internetových portálů typu Primát, je ulehčit práci s materiály a poskytnutí vhodných informací. Spojení studentů a jejich potřeb touto formou se řadí do tzv. třetí generace, kterou popsal Tony Bates. Umožňuje komunikaci a interakci prostřednictvím internetu. Přenos a výměna informací je zde za pomocí elektronické databáze a multimédií.11

2.2 Service-learning Jako novodobý trend, který můžeme zmínit v souvislosti s podporou e-výuky je tzv. service-learning. Tato koncepce vzdělávání je rozšířená po celém světě. Orientuje se na přímou podporu vzdělávání studentů a na rozvoj prostřednictvím aktivní účasti v promyšleně organizované službě, která splňuje potřeby komunity. Služba vychází z empirie, úvahy a občanské angažovanosti v rámci kolaborativního vztahu školy a komunitní organizace. Tento koncept napomáhá praktickému vzdělávání studentů a mapování jejich potenciálu. Cílem aktivit založených na service-learningu je posílit vzdělávací program a umožnit studentům bezprostřední zkušenost s řešením problému v sociální komunitě, ve které je student začleněn.12 Service-learning je Barbarou Jacoby definován takto: „Service learning students engage in activities that address human and community needs together with structured opportunities intentionally designing to promote student learning and development.“13 V této komunitní službě jsou studenti, většinou formou projektu, zapojeni do veřejně prospěšných prací, které se vztahují k jejich tématu kurzu. Lépe tak pochopí teorii, kterou si ověří v prostředí „reálného světa“. K silnějším vzdělávacím zkušenostem vede řešení reálných problémů, jako je např. vytváření databáze pro 11

BATES, Tony a Tony BATES. Technology, e-learning and distance education. 2nd ed. New York: Routledge, 2005, x, 246 s. ISBN 978-041-5284-370. 12 FLECKY, Kathleen a Lynn GITLOW. Service-learning in occupational therapy education: philosophy and practice. Sudbury, Mass.: Jones and Bartlett Publishers, c2011, xxv, 309 p. ISBN 07-637-5958-9. 13 JACOBY, Barbara J. Building Partnerships for Service-Learning. 1st ed. San Francisco, CA: JosseyBass, 2003. ISBN 978-078-7971-229.

15

sledování rozpočtů na malém městě či sledování vývoje on-line komunit pro podporu seniorů. Studenti řeší politické, sociální, kulturní nebo etické otázky. Výjimkou není ani on-line formou sdílená případová studie, na které pracuje více škol zároveň. Studenti si zde sami simulují fiktivní firmy nebo organizace. Velkým plusem těchto projektů je množství navázaných kontaktů, které studentům případně pomohou získat vhodné uplatnění.

2.3 Školní informační systémy Informační systémy byly ve školách uplatněny již v 80. letech dvacátého století. Z počátku byly využívány jen k drobným administrativním úkonům.14 Sloužily zejména pro správu financí a k ukládání studijních výsledků žáků. Informační systémy, tak jak je známe dnes, jsou metodickými prostředky, které využíváme k pořízení, uchování, zpracování, prezentaci a přenosu dat.15 Modulární systémy by měly umožnit bezpečný, vzdálený přístup, tedy přístup odkudkoli, kde je možnost připojení k internetu. V neposlední řadě slouží jako místo určené k diskuzím, týkající se např. konkrétního předmětu. Rovněž mohou sloužit ke shromaždování studijních materiálů. V tomto ohledu se systémy podobají neoficiálním sociálním sítím sloužících k podpoře výuky. Není výjimkou, že mnoho univerzit jde v rámci integrace až za hranice tradičních školních webů a prezentují se na populárních sociálních sítích typu Facebook. Nahlížíme-li na IS (informační systém) jako na rozšiřující atribut výuky, existuje zde hned několik analogických definic. Zdeněk Molnár vymezuje tento pojem jako soubor lidí, technických prostředků a metod zabezpečujících sběr, přenos, zpracování a uchování dat. To vše za účelem vzájemné participace a především za účelem prezentace informací pro potřeby uživatelů.16

CALDOVÁ, Jana. Informační systém střední školy. Brno, 2007. Závěrečná práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Vedoucí práce RNDr. Ing. Milan Šorm, Ph.D. Dostupné z: 15 RÁBOVÁ, Ivana. Manažerské informační systémy [online]. Brno, 2001 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: 16 MOLNÁR, Zdeněk. Moderní metody řízení informačních systémů. 1. vyd. Praha: Grada, 1992, 352 s. ISBN 80-856-2307-2. 14

16

Pavel Menšík definuje IS jako: „Množinu prvků ve vzájemných informačních a procesních vztazích (informační procesy). Informační systémy zpracovávají data a zabezpečují komunikaci informací mezi prvky. IS se často dělí na systém zpracování dat a komunikační systém.“17 IS tedy umožňuje komunikaci a zpracování dat. Důležitá pro činnost školy je také bezpečnost při ukládání důležitých informací, zejména při řízení a komunikaci v rámci školy. Management školy má díky informačnímu systému k dispozici rychlejší, pružnější a efektivnější podmínky k řízení zařízení.18 Jako příklady praktických informačních systémů lze uvést dva základní systémy ze zahraničí. První uvedený funguje v Anglii, druhý v USA. Jedná se o server SchoolWorks SIS.19 Systém je založen na nejnovějších programovacích a databázových norem. Po registraci zde můžete sledovat denní docházku, účast, činnost žáků, kázeň či plánované projekty. IS CompleteSchool je navržen a modifikován pro kalifornské vzdělávací systémy.20 Systém řeší primární problémy svých vzdělávacích zařízení, včetně zabezpečení dat a přístupu k nim.

MENŠÍK, Pavel. Úvod do informačních systémů [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: 18 BRDIČKA, Bořivoj. Informační a komunikační technologie ve škole: pro vedení škol a ICT metodiky: [metodická příručka[online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, c2010, 71 s.[cit. 2014-03-05]. ISBN 978-808-7000-311. Dostupné z: 19 SchoolWorks Student Information Systems. [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: 20 Web-based Solution. [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: 17

17

3. Využití komunikační technologie Současné technologie se rychle přizpůsobují požadavkům moderní výuky. Díky tomu mohou studenti kombinovat klasickou výuku s výukou prostřednictvím tematicky profilovaných sítí. Studijní servery prioritně sdružují studenty téměř ze všech fakult a škol po celé republice. Jedním ze základních prvků, které by měly být součástí každého studijního webu, je možnost komunikace a sdílení informací. Komunikace se však může stát druhořadou, dle toho, jak je daná sociální síť zaměřena. Webová stránka Primát.cz je primárně vytvořena pro sdílení informací. Jedná o sdílení materiálů či poskytování referencí k danému předmětu či učiteli. Funguje pouze v rámci České republiky. Liší se tedy od formátu typu Facebook, který je rozšířen celosvětově. V oblasti komunitních sítí rozlišujeme sítě podle jejich lokalizace a tematického zaměření. Komunitní servery se mohou rozlišovat také dle míry využití marketingových strategií. Mnoho těchto sítí je založeno výhradně na obchodním konceptu, který do jisté míry snižuje důvěryhodnost sítě. Většina stávajících programů a ověřených školních sítí mají za cíl rozvoj znalostí a usnadnění vzdělání bez většího finančního vkladu.

3.1 Interní komunikace Nedílnou součástí studijních webů, jak již výše uvádím, je tedy komunikace. Jednou z dalších výhod studijního webu je možnost setkaní učitele a studentů na jednom místě a jejich vzájemná interakce. Diskusní fórum je samozřejmě jednou z aplikací na stránce Primát. Možnost diskuze se zdá být praktickou zejména v případě, kdy student nechce komunikovat prostřednictvím e-mailu či jiné elektronické formy. Za značnou nevýhodu považuji možnost pouhé diskuze, nikoliv chatu. Reakce na vložený příspěvek není okamžitá. Odpověď na případný dotaz se uživatel dovídá až s hodinovým či několika denním zpožděním. Na rozdíl od chatu, který je založen na stejném principu jako diskurs ve třídě. Určitá situace se řeší v danou chvíli v synchronní podobě. K vznesené otázce či připomínce uveřejněné na „zdi“ se dá zpětně vrátit, reagovat na ni a editovat ji.

18

Diskuze mohou být samostatně fungující, nebo jako součást virtuálních prostředí. Na Primátu se jedná o diskusní fórum, které je jedno z hlavních součástí webu. Anonymita umožňuje studentům např. anotovat volnější připomínku, kterou by se ve třídě neodvážili vznést. Bez omezení sem mohou psát všichni studenti (i vyučující) daného předmětu. Nejčastěji se diskuze nově zakládají u konkrétního předmětu, u hodnocení vyučujícího nebo navazují a doplňují tematickou diskuzi jiné školní aktivity. Přinášejí rámcovou představu o tom, jak by mohl profesor postupovat, kdyby chtěl v budoucnu využívat diskusní fóra pro podporu své výuky.21

3.2 Školní aktivity prostřednictvím sociálních médií V dnešní době si již vzdělání bez použití ICT nedokážeme představit. Je podstatnou složkou při vyhledávání informací, komunikaci a sdílení poznatků. Online servery jsou pevně spjaty s životy studentů. Vzdělávání bez zapojení sociálních médií by se výrazně ztížilo, co se týká možnosti, rychlosti a efektivnosti získání informací. Dovoluji si tvrdit, že konkrétně sociální sítě se staly hnací sílou internetu. V roce 2014 se setkáme s řadou praktických konceptů. V kombinaci s klasickým typem výuky napomáhají dosáhnout lepších studijních výsledků, než tomu bylo např. před 20 lety. Tento posun ve výuce se promítá především v kvalitě výukových materiálů, které odkazují do prostředí elektrického výukového prostředí. Student se v tomto prostředí rychle etabloval a informace se staly dostupnější a flexibilnější. Především vzrostla studentova schopnost komunikace. Nové technologie zcela boří zaběhlé zvyklosti. On-line výuka je založena na stejném principu jako klasická výuka, avšak přístup k ní je nepřetržitý a informace jsou stále aktualizovány. Mluví se o postupném opouštění školních lavic. Důraz je stále kladen na kolaborativní práci a kolektiv. O základní struktuře a organizaci informačního systému v učebním prostředí založené na digitální a elektronické komunikace se zmiňuje Hannah R. Gerberová.22

ZOUNEK, Jiří a Petr SUDICKÝ. E-learning: učení (se) s online technologiemi. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xix, 226 s. ISBN 978-80-7357-903-6. 22 GERBEROVÁ, Hannah R. a Alex MCTAGGART. Literacy and you in the digital age. Higher Colleges of Technology [online]. 2009 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: 21

19

Soudí, že díky sociálním sítím, které se věnují školním aktivitám, se student dívá na svou pozici z jiného úhlu. Je schopen na problém pohlížet optikou vyučujícího. Pavla Kovářová se zmiňuje o sociálních médiích jako o prostředku, který prostřednictvím různých blogů, podcastů a školních portálů efektivně dosahuje výukových cílů. Uživatelé spolupracují na vytváření konkrétních obsahů a dosahují tak potřebných poznatků. Ve svém textu vznáší otázku, zda tyto inovace mají dlouhodobý charakter. Tím je myšleno dlouhodobé vzdělání, angažovanost studentů ve vyšší míře a využití jejich schopností.23 Další inovativní posun v oblasti online výuky se týká individualizace studenta. Ten se může orientovat na přístup k učení, který je tzv. „just-in-time“. Vysvětleno na principu výroby - zamezení plýtvání prostředků a času, zlepšení kvality, efektivní výroba pouze toho, co je potřebné. Ve virtuálním prostředí tzn. vzdělávací dávku rozšiřující hranice vzdělávacího prostoru. Výukové online platformy, znamenají možnost manipulovat s obrovským potenciálem dat. Změna spočívá také v možnosti modifikace studijní cesty v reálném čase.

3.3 Sociální konstruktivismus Termín sociální konstruktivismus v našem případě použijeme, pokud chceme vyjádřit míru interaktivity studenta. Existuje obrovské množství výukových aplikací, které se mimo jiné liší i tím, do jaké míry podporují konstruktivní metody výuky. Obecně se dá říci, že konstruktivní aplikace by měla především podporovat vlastní tvořivou aktivitu.24 Měla by také zahrnovat sociální komunikaci, tvorbu vlastních poznatkových struktur a kritické posuzování informací. Sociální konstruktivismus posuzuje myšlenkové proudy, které zdůrazňují sociální kontakt, interakci a kontext. V tomto smyslu výraz „sociální“, zahrnuje dva nebo více uživatele. Společně interagují jedním z mnoha způsobů, ale zejména tak, aby podpořili výuku.

KOVÁŘOVÁ, Pavla. Trendy v informačním vzdělávání. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2012, 154 s. ISBN 978-80-87500-18-7. 24 BRDIČKA, Bořivoj. Role internetu ve vzdělávání: studijní materiál pro učitele snažící se uplatnit moderní technologie ve výuce. Kladno, 2003, 122 s. ISBN 80-239-0106-0. 23

20

Teoretik médií Denis McQuail uvádí: „Média do značné míry konstruují společenskou realitu a hlavní rysy normality pro potřeby veřejného, sdíleného společenského života, slouží rovněž jako rozhodující zdroj standardů, modelů a norem.“25 Každý člověk vytváří své vlastní mentální schéma a koncepci preferovaného stylu učení. Poznávací vývojová perspektiva zdůrazňuje nutnost zapojení účastníků do diskuse, v níž je řešen jakýkoliv problém. Komunikace písemnou i ústní formou je vnímána jako nezbytná pro rozvoj porozumění.26 Pedagog Martin Dougiamas rozděluje typy konstruktivního jednání na pět základních forem.27 1. Triviální nebo osobní - znalost je aktivně závislá na studentech, není pasivně přijata z okolního prostředí. 2. Radikální - zapojení se do kolektivu, je proces dynamického přizpůsobení a aktivní interpretace zkušenosti. 3. Sociální - jednotlivci se podílí na distribuci potřebných informací k výuce, a tím se částečně podílí na celkovém vzdělání kolektivu. 4. Kulturní - způsob, při kterém jsou uživatelé ovlivněny pomocí nástrojů, artefaktů a systémů používaných k usnadnění sociální a kulturní interakce. 5. Kritické - řeší problém v rámci sociálního a kulturního prostředí a přidává kritický pohled zaměřený na reformu daného prostředí. Moderní servery podporující výuku, jsou v jistém slova smyslu iniciátorem tvůrčího jednání v oblasti vzdělání. V první řadě by měly podporovat aktivitu studentů. Nahrazují zde do jisté míry roli učitele. S tím souvisí možnost klasifikace, analýzy a nutnost předvídání. Jejich úkolem je přizpůsobit obsah potřebám studenta a rozvíjet vzdělávací strategie. Samozřejmostí by měla být eventualita diskusních fór a možnost zapojení se do dialogu, a to jak s profesorem, tak především mezi uživateli. Novodobé servery by měly

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2009, 639 s. ISBN 978-807-3675-745. 26 WOOLLARD, John. Psychology for the classroom E-learning. First edition. New York Routledge, 2011, xv, 135 p. ISBN 978-0-415-59093-8. 27 DOUGIAMAS, Martin. A journey into Constructivism. [online]. 1998 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: 25

21

informovat uživatele o případných akcích a aktualitách, týkající se jejich univerzity či fakulty.28 Vhodnou ukázkou projektu, navrženou na základě sociálního konstruktivismu, je volně šiřitelný systém Moodle. Je účinným nástrojem pro distanční on-line výuku, i jako doplněk kontaktní výuky. Umožňuje snadnou publikaci materiálů, studijních projektů, úkolů a mnoho dalších aktivit podporujících výuku. Jedním z příkladů místa pro vytváření a publikování on-line kurzů, založeném na systému Moodle, je e-learningové prostředí Filozofické fakulty Masarykovy univerzity zvané ELF. Dalším vhodným příkladem je e-learningový kurz knihovnické angličtiny e-LKA, pod záštitou Kabinetu informačních studií a knihovnictví, který je rovněž provozovaný Filozofickou fakultou.

28

BROOKS, Jacqueline Grennon a Martin G BROOKS. In search of understanding: the case for constructivist classrooms : with a new introduction by the authors. Upper Saddle River: Prentice-Hall, 2001, xi, 136 s. Merrill education/ASCD college textbook series. ISBN 01-306-0662-6.

22

4. Trendy ve výuce Existuje mnoho vizí, které ovlivňují vzdělání v krátkodobém horizontu. Zaměříme se na některé ze stávajících trendů, které jsou již uživatelsky ověřeny. Hardwarové změny v technologii významně předurčují to, jaké služby nám tyto technologie budou moci poskytnout. Jedním z nejrozšířenějších trendů je vybavování tablety či chytrými telefony, které mají již stejný operační systém jako klasické notebooky. V souvislosti s hardwarem jsou důležité právě služby, které jsou v daném zařízení dostupné.

4.1 Všudy přítomné učení Díky pokrokům v oblasti hardwaru a softwaru se mobilní „chytré telefony“ stávají téměř nepostradatelným nástrojem. Informace jsou dostupné odkudkoliv a kdykoliv. Nelze se proto divit, že mobilní zařízení s přístupem na internet se stalo hlavním zdrojem získávání informací. Marc Prensky ve svém článku „Digital Natives, Digital Immigrants“ rozděluje lidi na tzv. digitální domorodce a digitální přistěhovalce. Digitálními domorodci nazývá skupiny lidí, kteří již od narození využívají digitální technologie, jakými jsou internet, počítače či videohry. Všechny tyto zdroje je formovaly během jejich života a považují je proto za samozřejmost. Digitální přistěhovalci jsou naopak lidé, kteří s těmito technologiemi nevyrůstali. S moderními technologiemi přišli do kontaktu až později, a proto je také nepovažují za běžnou součást svého života.29 Tato kapitola o zavedených trendech ve výuce se týká generace lidí, kteří jsou prakticky celý život v interakci s on-line technologiemi. Tato skupina lidí dává přednost interaktivnímu stylu výuky i zábavy. Umějí zpracovávat více vjemů současně.

29

PRENSKY, Marc. Digital Natives, Digital Immigrants. On the Horizon [online]. 2001 [cit. 2014-0224]. Dostupné z:

23

Využívání počítače se pro tuto generaci stává jakýmsi druhým jazykem, kterým mluví od narození. Tím se liší od generace předchozí. Je pro ně tedy samozřejmostí využívat tyto technologie všude kolem sebe, tedy i ve škole.

4.2 Cloud computing Termín

cloud

computing

byl

v

IT

posledních

letech

jedním

z nejfrekventovanějších. Prostřednictvím webového prohlížeče jakéhokoliv zařízení, lze poskytnout programy či služby, které jsou dostupné na internetu. Jednoduše řečeno aplikace jsou stále v pohybu a přístupné na internetových portálech. Cloud znamená server poskytovatele, kam je možné přesunout nejrůznější aplikace a vzdělávací materiály. Pro studenty jsou tak dostupné neomezeně. Důsledkem tohoto trendu je to, že jsou k dispozici levnější informační zařízení, které nevyžadují vysoký výpočetní výkon. Jedním z kritiků tohoto konceptu je Richard Stallman, zakladatel projektu GNU.30 „One reason you should not use web applications to do your computing is that you lose kontrol.“31 Integrace tohoto konceptu do škol však přináší mnoho otázek. Např.: Co v případě žáků, kteří nemají vlastní zařízení? Kdo pomůže žákům, potažmo i vyučujícím s technickými problémy či s problémy filtrování a ochranou dat?

4.3 Open educational resources Za volně dostupné výukové zdroje lze považovat veškeré výukové materiály, které jsou volně k dispozici v on-line formě. Tyto materiály obsahují např. řadu kurzů, modulů kurzů, učebních osnov, přednášek, domácích úkolů, kvízů, pedagogických materiálů, her a mnoho dalších aplikací. Fenomén volně dostupných výukových zdrojů významně rezonuje v zahraničí, zejména v USA. Operační systém GNU's Not Unix! JOHNSON, Bobbie. Cloud computing is a trap, warns GNU founder Richard Stallman. The guardian [online]. 2008 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: 30 31

24

Tyto výukové zdroje zvyšují dostupnost vzdělání a tzv. equity. V oblasti vzdělávání, termín equity odkazuje na zásadu spravedlnosti v přístupu k výukovým zdrojům. Jejich uplatnění je podmíněno ICT gramotností studentů.32 Ačkoli informační obsah hraje ve vzdělání a výuce důležitou roli, je vhodné zvážit, jaké vzdělávací zdroje využívat. Rozhodovat se můžeme na základě úrovně a velikosti podpory studijní aktivity - úkoly zahrnující interakci s informacemi k dosažení určitého výsledku učení.33 Příkladem takových materiálů může být Khan Academy, která poskytuje vysoce kvalitní vzdělání komukoliv a kdekoliv. Tým nadšenců shromáždil okolo úspěšného a bezplatného vzdělávacího projektu Khan Academy množství výukových materiálů. Tým, inspirovaný vžitým projektem si klade za cíl podporu veškerého inovativního a bezplatného vzdělávání.34

4.4 Massive Open Online Course „Tento pojem (zkráceně MOOC) vznikl v roce 2008, a to v souvislosti se zaváděním on-line spolupráce do praxe v oblasti zvyšování kvalifikace učitelů.“35 Jedná se o kurzy určené široké veřejnosti, které jsou dostupné přes web. Správný MOOC obsahuje určitou formu, která se orientuje na schopnost on-line interaktivity studentů. Společným znakem těchto kurzů je využívání otevřených zdrojů, nutnost motivace studenta a skutečnost, že absolvování kurzů je zdarma. Kurzy se dále dělí na cMOOCs, které vycházejí z metodiky poznávání, učení se, propojování zdrojů, informací a vzdělávání v prostředí sociálních sítí. Jsou založeny zejména na interakci student – student.

NEUMAJER, Ondřej. Trendy ve vzdělávání s ICT v roce 2013: Přednáška na 10. ročníku konference Počítač ve škole. [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: 33 CONOLE, Grainne. Designing for learning in an open world. New York: Springer, 2012, p. cm. ISBN 978-144-1985-163. 34 Khanova škola. [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: 35 BRDIČKA, Bořivoj. Velký MOOC boom pokračuje. Metodický portál RVP [online]. 2012 [cit. 201402-24]. Dostupné z: 32

25

Instruktivní kurzy xMOOCs jsou spíše tradičními e-learningovými tutorovanými kurzy, založenými na on-line materiálech a interakci student – výukový obsah. Kvůli bezplatné formě je vztah student – učitel spíše výjimečný.

4.5 Gaming Vzdělávací hry mají důležitou sekundární vzdělávací hodnotu. Jsou zdrojem interaktivních zážitků, které studenty motivují a aktivně je zapojují do procesu učení. V prostředí digitální hry žák zjišťuje nejenom fakta, ale také základní - jak a proč dané vzniklo. Toto chápání hlubších, více abstraktních principů, studenty připravuje k důsledným a efektivním výkonům. Zejména v nových a neočekávaných situacích. To jsou dovednosti, které jdou nad rámec typického učení. Již se nejedná pouze o to, co se studenti potřebují naučit. Významným se stává i to, jak a kdy se učí. Studenti dnes vyrůstají s notebooky, tablety, mobilní telefony a video-hovory. Očekávají proto, že používání těchto technologií bude jejich každodenní činností. Jakoukoliv hru lze využít jako nástroj k učení. Především je jedná o možnost navštívení stránky herní komunity, sdílení zkušeností a komunikaci s ostatními aktéry. Také zpětná vazba je nedílnou součástí výukových her. Poskytuje svým studentům šanci reflektovat.36

4.6 Personalizovaná výuka V souvislosti se školní problematikou je termín personalizace používán jako odkaz na rozmanitou škálu vzdělávacích programů, učebních zkušeností, vzdělávacích přístupů a strategií akademické podpory. Tato podpora je určena k řešení odlišné vzdělávací potřebě, zájmů, aspirace či kulturního zázemí konkrétního studenta. Vzhledem k tomu, že personalizovaná výuka zahrnuje širokou škálu možných programů a strategií, může být obtížné určit, co přesně pod tento termín zařadit. NASKE, Petr. Výukové digitální hry ve školách. Metodický portál RVP [online]. 2009 [cit. 2014-0220]. Dostupné z: 36

26

John

T.

Spencer

sestavuje

nevšedním

způsobem

několik

úrovní

personalizovaného vzdělání, a to připodobněním hudební produkce k procesu výuky.37 1. Standardizace - je velice komplikované nastavit výuku pro celou třídu. Vyučující se snaží zaujmout všechny žáky. Problém nastane ve chvíli, kdy se žák začíná nudit a již nevnímá probíranou látku. 2. Diferenciace - záměrem je zformovat několik skupin v rámci jedné třídy, které jsou vytvořeny dle úrovně žáků. Jsou rozděleny podle výukových aktivit odpovídajícím členům dané skupiny. Problém je zde v časové náročnosti a možné irelevantnosti zařazení. 3. Přizpůsobení - v této fázi je vytvořeno několik směrů, kterými se výuka může ubírat. Žáci si tak sami směrují své výukové aktivity, které si vybírají dle svých preferencí. Úskalí tohoto modelu spočívá především v závislosti na limitované nabídce. 4. Personalizace – tuto fázi chápejme jako šanci pro rozvoj vzdělání s větším pocitem autonomie studenta. Důležité je také určit rozdíl mezi personalizací podle Spencera a u nás tak často skloňovanou individualizací. Personalizace, jak již zmiňuji výše, je studentova vlastní cesta. Směruje ji dle vlastní potřeby. Systém by měl studentovi jen napomáhat převzít kontrolu a řízení nad svým vlastním učením. Oproti tomu individualizace je tendence formování výuky spíše ve skupinovém pojetí. Ve srovnání těchto úrovní se vzděláním v prostředí webu je individuální učební styl zastoupen směsicí služeb, které uživatel aktivně využívá. Jsou to např. blogy, wiki, RSS kanály, webináře, video servery, školní sociální sítě, informační systémy, otevřené e-learningové kurzy atd. „Osobní vzdělávací prostředí v prostředí on-line se vyznačuje také tím, že všichni aktéři jsou propojení. Kromě příjmu informací je také komentují, odkazují a opětovně používají.“38

SPENCER, John T. 4 Stages of Personalization. [online]. 2011 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: 38 NEUMAJER, Ondřej. Moderní on-line způsoby profesního rozvoje učitelů. Metodický portál RVP [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: 37

27

4.7 Definování studijních míst Co se skrývá pod pojmem učební prostor? Proč již nepoužívat termín třídy? Učební prostory jsou komplexním místem, které obsahují velké množství proměnných. Jsou to především institucionální oblasti působnosti. Není tomu tak dávno, co učebny byly ve vysokoškolském vzdělávání považovány za primární místo pro výuku. Od této doby se formát tradiční učebny hodně změnil. Fyzický prostor třídy se rozšířil o prostor virtuální. Díky tomu se definování studijních míst stalo velice sporným. Ze tříd se přesunulo na řadu míst, včetně knihoven, fakultních kanceláří (pro individuální výuku) a snad i kaváren ve městech.39

4.8 Elektronická portfolia Elektronické portfolia (e-portfolia) jsou dynamické vývojové prostory představující naše profesionální ego na webu. Tento způsob prezentace se stává běžnou praxí, jak pro akademiky a studenty, tak i pro širokou veřejnost. Ve školství tento trend znamená obrovský posun v tom, jak učitelé řadí, shromažďují a vyhodnocují výuku či

projekty

studentů.

E-portfolia

jsou

vyvinuta

mnoha

různými

způsoby.

Od jednoduchých způsobů na principu blogu, až po specializované softwarové služby. Jedním z těchto „cloudů“ je i server eBackpack.com.40 Portál vhodný k sdílení, shromažďování a spolupráci mezi uživateli. Samozřejmostí je možnost prezentace e-portfolií. Vhodným příkladem je také web Pathbrite.com41, vytvořený Heatherem Hilesem, jako on-line nástroj určený k vytvoření mnoha forem digitálních portfolií. Původně sloužící jako jakýsi substitut klasického životopisu. Server je dnes určen také pro učitele a jejich studenty sloužící jako místo ke „sbírání důkazů o jejich učení.“

39

SAVIN-BADEN, Maggi. Learning spaces: creating opportunities for knowledge creation in academic life. Maidenhead: Open University Press, 2008, 167 p. ISBN 978-0335222308. 40 O eBackpack. [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: 41 O Pathbrite. [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:

28

Hiles o Pathbrite prohlásil: “We want to capture the hearts and minds of students at every age and be the tool they want to use for the rest of their lives. What you need to do to be fully self-actualized is tell your own story.“42 Bezesporu jednou z největších výhod těchto projektů je možnost prezentace kontinuity práce.

42

HILES, Heather. Pathbrite Is Bringing Professional Stories To Life. In: Fast Company [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:

29

5. Sociální web Moderní společnost se nachází v době sociálních softwarů vytvořených v prostředí internetu. Jsou to především sociální sítě, které jsou nejčastěji využívaným prostorem ke komunikaci s přáteli. Je mnoho typů sociálních sítí a komunit, které jsou rozděleny podle typu uživatele a nabízených služeb. Cílem této kapitoly je krátké nahlédnutí do problematiky sociálních sítí a rozdělení komunit, dle jejich zaměření. Sociální sítě typu Facebook jsou v dnešní době fenoménem internetu. Jejich úspěch spočívá především v integraci mnoha různých aplikací dohromady. Jejich výhodou je především rychlost sdílení informací. Jsou však i zdrojem mnoha irelevantních informací. Přednosti těchto sítí jsou zjevné. Vstřebávání informací z tohoto prostředí je přirozené a bez aktivního zapojení. Uživatel tak čte připomínky, aniž by se musel připojit do uzavřené komunity spojené např. se studijními záležitostmi. V porovnání se školními sítěmi zde chybí aplikace, které úzce souvisí s výukou. Především možnost pro hodnocení a sdílení materiálů. Proto je toto místo vyplněno omezenou nabídkou sítí podporující právě studium. Patří do kategorie sociálních sítí, ale jsou rozšířením o studijní elementy. „The social web is the online place where people with common interest can gather to share thoughts, comments, and opinions. The social web is a new world of unpaid media created by individuals or enterprises on the web.“43

5.1 Diferenciace komunit Vzhledem k tomu, že studijní servery spadají do kategorie komunitních sítí, rozdělíme si tyto komunitní servery do několika typů. Nejprve si musíme určit, z jakého hlediska jich budeme posuzovat. Existuje mnoho aspektů, které mohou ovlivnit následné zařazení. Rozdělit je můžeme podle počtu uživatelů, míry zapojení marketingu a dle spektra poskytovaných služeb.

43

WEBER, Larry. Marketing to the social web: how digital customer communities build your business. 2nd ed. Hoboken (New Jersey): Wiley, 2009. 246 s. ISBN 9780470410974.

30

Rozdělíme si sítě podle jejich typu a zaměření. Uvedeme si u každého jeden konkrétní příklad webu a stručně si jej charakterizujeme. Samozřejmě, že na sociální síť můžeme nahlížet z více stran, proto není vždy jednoznačně zařazena do jednoho typu sítě. Velmi také zaleží na úhlu pohledu soudícího. Velice rozšířeným typem je hudební komunita. Vhodným příkladem je portál Youtube.com. Server je primárně určen pro sdílení videa a najdeme zde i velký počet videoklipů. Další velice rozšířenou komunitou je komunita seznamovací. V této oblasti je jedním z nejstarších zábavných portálů Líbímseti.cz. Je založen na principu nahrávání fotografii a jejich následném hodnocení. Postupně se přidala možnost diskuze, chatu a blogu. Server nabízí i funkci video chatu. Právě tyto funkce, zejména pak možnost diskuze, řadí tento sociální server také mezi server komunitní. Servery multifunkčního rázu jsou typem serverů „vše na jednom místě“. Poskytují veliké množství funkcí a aplikací pro široké spektrum uživatelů. Nabízejí funkce jsou podobné serverům hudebním, seznamovacím či sociálně komunitním sítím. Jedním z takovýchto portálů je i MySpace.com. V současnosti druhá největší sociální síť. Prvenství si od roku 2008 drží již zmiňovaný portál Facebook. Základní funkce na těchto serverech jsou obdobné. Vytváření profilů, skupin, instant messenger a další.44 Bezesporu největším lákadlem pro uživatelé těchto sociálních serverů je velký kolektiv lidí a možnost získání nových přátel či sebeprezentace. Pro moji práci jsou stěžejní komunity školních serverů. Hlavní myšlenou při vzniku těchto serverů byla eventualita vyhledávání současných či bývalých spolužáků podle jména nebo školy. Ti se pak mohou sdružovat v jakési virtuální třídě. Mohou reagovat v diskuzích, chatovat, sdílet materiály, editovat své profily apod. V rámci České republiky existuje řada menších serverů, fungujících lokálně pro danou univerzitu. Jejich počet je velice malý, proto uvádím pouze jeden server, který zahrnuje většinu těchto menších projektů. Portál Spolužáci.cz jsem stručně představila již v kapitole komunitních sítí v Česku. Je zajímavé sledovat tuto službu v jejich počátcích a po nástupu sociálních sítí. Počet uživatelů Spolužáků raketově vzrostl v roce 2006, téměř k 400 tisícům uživatelů. Jejich zájmem bylo vytvořit nebo se zařadit do své virtuální třídy, ať již do základní, střední či univerzitní. Četnost sdílení školních materiálů však nebyla tak veliká jako v dnešní době. PLATKO, Ondřej. Co je to MySpace. [online]. č. 11 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: 44

31

Po nástupu sociálních sítí návštěvnost této služby pomalu, ale jistě klesá. Důvodem tohoto poklesu je především implementace mnoho dalších, uživatelsky příjemných funkcí ze strany sociálních sítí.45

5.2 Spolupráce v rámci fandomu V této kapitole se zaměřím na strukturu kolektivu optikou fandomu. V první řadě je třeba stručně vysvětlit tento pojem. Proč jej zmiňuji v kontextu školních komunitních serverů? A jak tyto komunity fungují? Tento fenomén není nový, ale díky vytváření stále nových identit ve virtuálním světě se jeho hranice zužují a členové mají větší možnost interakce. Na základě teoretických úvah zjistíme, že pojem on-line komunita je pohodlná pospolitosti bez vážnější responzibility.46 Mluvíme-li o fandomu, myslíme tím především komunitu lidí, kteří sdílejí společný zájem. V našem případě se tento zájem týká studijních aktivit. Toto téma můžeme spojit s tématem školní spolupráce. Zejména proto, že fandom vzniká za účelem sdílení velkého množství informací týkajících se určité tématiky. Zaměříme se tedy na vliv on-line komunit a stručně si vysvětlíme podstatu fandomu. Inspirací nám k tomu budou alternativní charakteristiky kvalifikovaných teoretiků. Pojem fandom lze definovat z mnoha úhlů pohledu. Základním předpokladem pro vznik skupin je kulturní aktivita. Samotné slovo „fandom“ je dle pana profesora J. Macka anglickou složeninou slov fan a dominon.47 Dále se v souvislosti fandomu zmiňuje o organizované subkultuře, většinou vědecké fantastiky. V našem případě se budeme upínat k definici specifické subkultury, která je primárně vytvořena pro spoluúčast a produkci mezi členy skupiny. Tento koncept subkultury se začal užívat ve 40. letech v několika významech ve společenských vědách. Pojem se vymezil pro označení jednotlivých kategorií uvnitř větší kulturní skupiny, která má odlišné normy a hodnoty. MIKEŠOVÁ, Hedvika. Komunitní servery: charakteristika, typy. Brno, 2008. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Petr Škyřík. 46 ANDRLÍK, Petr. Komunita Bronies: Identita, Fandom, Encoding a Decoding. Brno, 2013. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D. 47 MACEK, Jakub. Fandom a text: fandom - subkultura textu: profesionální česká SF a F periodika před rokem 2000. Praha: Triton, 2006, s. 13. Fandom a SF. ISBN 80-7254-856-5. 45

32

Pro tyto skupiny je typická síť sociálních vztahů. S rozvojem internetu se centrem komunikace staly tematické webové stránky. E-mailová korespondence, diskusní fóra, webové aplikace či později chatovací místnosti a internetové sociální sítě. Vhodným příkladem je již výše zmíněná stránka Spolužáci.cz. Majoritní podíl serveru v roce 2004 získal gigant českého internetu - Seznam.cz. Změnil design stránky a začlenil tento portál jako další komunitní službu vedle Lidé.cz. Server Spolužáci.cz se začal řetězově rozrůstat. Každý byl najednou členem internetové třídy a využíval možnost utužení školních vztahů. Hlavní složkou subkultury je tedy komunita. Slovo odvozené z latinského slova communitas, které znamená společenský, sdílený s mnoha. Felicia Wu Song přichází s tvrzením, že společně s rozšířením on-line komunit přišel novodobý kulturní fenomén, který přinesl nové prostředí sdíleného prostoru.48 Tento fakt vyplývá také ze tří základních bodů definice komunity, kterými jsou sociální interakce, charakteristický prostor a společný zájem. Je to právě touha po interakci s lidmi stejného zájmu, co členy komunitních serverů sdružuje. S dalším zajímavým vymezením pojmu komunity přichází Howard Rheingold.49 Popisuje on-line komunitu jako kulturní agregaci, která vznikne spojením různých lidí v různém kyberprostoru. Dále charakterizuje komunitu jako kolaboraci členů, kteří mají společný cíl, zájem či činnost. Členové komunity sdílejí informace a účastní se např. pravidelných akcí, které jsou uskutečňovány na základě kolektivních emocí. Tato definice je poněkud nekonkrétní, zato výrazně zjednodušuje pojetí moderních online komunit. On-line společenství získalo v akademickém diskurzu nový život jako populární koncept. Leah Lievrouw zkoumá vztah mezi komunitou a novými médii. „It is safe to say that the concept of community is as central to present-day studies of the internet as it was during the earlier years of sociology. The main diference seems to be redirection of emphasis from geographic place to a feeling or sense of collectivity.“50

48

SONG, Felicia Wu. Virtual communities: bowling alone, online together [online]. New York: Peter Lang, c2009, xvii, 178 p. [cit. 2014-02-03]. Digital formations, v. 54. ISBN 14-331-0396-6. Dostupné z: 49 RHEINGOLD, Howard. The virtual community: homesteading on the electronic frontier. New York: Harper Perennial, 1994. ISBN 00-609-7641-1. 50 LIEVROUW, Leah A a Sonia M LIVINGSTONE. Handbook of new media: social shaping and social consequences of ICTs. Updated student ed. London: SAGE, 2006, xix, 475 p. ISBN 978-141-2918-732.

33

Naznačuje, že virtuální komunita je sama o sobě sociálně regresivní vize technologické kultury. Díky nově vznikajícím tematicky zaměřených serverů se společnost více zaměřuje na subkulturu on-line komunit. Analýza virtuálních sociálních vztahů se ukázala jako jasné, klíčové téma ve studiu nových médií. Studium virtuálních komunit bude v budoucnosti hrát významnou roli. Zejména díky šíři informovanosti a rozvoji chápání technologických a sociálních změn.

34

6. Primát.cz Počátky serveru Primat.cz sahají do roku 2007. Portál byl pro veřejnost spuštěn v lednu roku 2008. Během prvního roku fungování registroval tisíc uživatelů a nabídl 800 materiálů ke stažení. Myšlenka založení portálu napadla Maxima Gorjainova (viz příloha). Primárně měl portál sloužit jako nástroj pro vyhledávání kvalitních studentů. V průběhu vývoje přišly nové cíle a vize - stát se největším pomocníkem pro studenty, který pomůže studentům efektivně studovat, školám a vyučujícím poskytnout zpětnou vazbu od studentů, kde se zlepšit. Firmám pomoci najít kvalitní a schopné studenty a navázat s nimi spolupráci.

6.1 Marketingový aspekt Marketingová strategie je nedílnou součástí každého projektu. Přestože studijní weby nejsou primárně určeny k propagaci a reklamě, marketingové záměry jsou aplikovány zejména v oblasti komunikace, kooperace, vzdělání a zábavy.51 Vzhledem k tomu, že v tomto případě se jedná o webovou stránku určenou pro mladé lidi, kteří na běžnou reklamu téměř nereagují, tvorba internetové prezentace by měla vzniknout na základě promyšleného konceptu. Jako relevantním formou se tedy jeví social media marketing, který odkazuje na proces získávání pozornosti prostřednictvím sociálních stránek. Prezentace na sociální sítí typu Facebook, je proto zaručený způsob rychlého rozšíření informací, respektive možnost levné a efektivní propagace.52 Dle Ludvíka Egera existuje několik zásad, které je třeba při webové prezentaci dodržet.53 Především je důležité analyzovat a definovat si své cíle, vymezit si cílové skupiny uživatelů a analyzovat konkurenci. Studijní servery si za cíl kladou zpříjemnit

SUCHANEK, Ladislav. Marketing jako interní služba v softwarové společnosti se zaměřením na online marketing. Brno, 2010. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Mgr. Bc. Petra Hocová 52 BIERNÁTOVÁ, Olga. Propagace knihoven a komunikace s uživatelem na Facebooku. Brno, 2010. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Škyřík 53 EGER, Ludvík. Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu. Praha Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. Česká a slovenská andragogika. ISBN 978-808-7306-079. 51

35

a zefektivnit studium zpřístupněním kvalitních výukových materiálů. Výsledkem je komunita sdružující studenty všech škol, především pak fakult. Cílová skupina pro tyto servery je tedy jasná - potencionální žáci a studenti vysokých škol. Co se týká konkurence v České republice, existuje několik menších portálů, které mají za cíl podporu studia. Aby se však web rozšířil a uchytil mezi mladými lidmi, je zapotřebí odlišit se od konkurence jakýmkoliv způsobem. Aneb „Odliš se, nebo zemři“54, jak proklamuje název knihy Jacka Trouta, která pojednává o problematice konkurenčního boje a úspěchu na trhu jedinečností své nabídky. Co se týká obchodní koncepce, řadí se stránka Primát.cz mezi portály, které mají svou marketingovou techniku postavenou na principu sdílení a vytváření komunit. Obecně se dá říci, že spadá do kategorie serverů šířící se pomocí tzv. buzz marketingu.55 Díky dostatečné atraktivitě si tento portál studenti navzájem doporučují. Není tedy zapotřebí veliké investice do reklamy. Také z dotazníku (viz kapitola 6.4) vyplývá, že uživatelé se o webu nejčastěji dozvěděli od známého. Jedná se tedy konkrétně o word of mouth marketing - ústní šíření reklamy. Využívání Primátu není jakkoliv zpoplatněno a přesto je organizace zisková. „Příjmy jsou převážně získávané z reklam. Většina financí jde zpět do vývoje a zavádění nových funkcí a sekcí – služeb pro studenty.“56 Do podvědomí studentů se stránka dostala také spoluprácí s doménou Fajn-brigady.cz nebo s magazínem pro vysokoškoláky Studenta.cz. Nově spolupracuje také s mediální skupinou a komunikační agenturou zaměřenou na cílovou skupinu VŠ studentů. Jedná se o web Studentamedia.cz. Podle názoru Viktora Janoucha, uvedeném v knize Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítí,57 je důležitým aspektem vytvoření webové stránky z přesně definovaného důvodu, což portál Primát.cz splňuje. Zároveň vymezuje cílové chování uživatele svou podstatou výběru možností.

TROUT, Jack. Odliš se nebo zemři: jak si zajistit úspěch na trhu jedinečností své nabídky [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 197 s. [cit. 2014-03-17]. ISBN 8024713012. Dostupné z: 55 Buzz marketing má za cíl vyvolání rozruchu okolo daného projektu a poskytnout tak téma pro diskusi mezi lidmi a v médiích. 56 Online korespondence s Maximem Gorjainovem. [cit. 2014-03-17] 57 JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 9788025127957. 54

36

„Úspěch stránek se nemusí vždy odrážet v množství přístupů za měsíc. Skutečný úspěch se odvíjí od toho, nakolik splňují svůj cíl.“58

6.2 Orientace na webu Stránka Primát.cz je spravována studenty skoro ze všech vysokých škol. Denně ji navštíví tisíce studentů, kteří si navzájem pomáhají. Její přínos shledávám zejména v široké nabídce materiálů ke stažení či v hodnocení vyučujících a předmětů. Všechny tyto aplikace napomáhají zvolit si předměty do dalších semestrů lépe a efektivněji. K úspěšnému ukončení předmětu jsou vzácné informace o průběhu zkoušek a testů. Jsou to například nejoblíbenější otázky zkoušejících. Ve velké míře se zde setkáte s pomocí od ostatních studentů s vysvětlením látky či řešení úkolů a s ochotou moderátorů spolupracovat. Důležité pro správné fungování webu je také jeho přehlednost. V následující kapitole se zaměříme právě na prostředí webu a vysvětlíme si funkce jednotlivých aplikací.

6.2.1 Pro uchazeče o studium Navštívíme-li stránku Primát.cz, úvodní stránka nám nabídne rozdělení do třech skupin. Skupinu pro studenty vysokých škol, středních škol nebo skupinu pro studenty vybírající si školu. Začneme-li záložkou „Výběr školy“, dostaneme se na stránku prezentující katalog škol dle abecedního pořádku. Pokud student nemá vybranou konkrétní střední či vysokou školu, může využít nabídky oborů ekonomie, zdravotní, lékařské, farmaceutické vědy a nauky, technické vědy a nauky, atd. Uživatel může využít rozšířeného hledání pomocí zadání konkrétního města, typu studia (bakalářské, magisterské, nadstavbové, doktorské), programu a typu studia (veřejné, soukromé). Podstatným aspektem při výběru školy je zajisté samotné hodnocení vybrané školy.

WEINMANOVÁ, Lynda. Velká kniha webdesignu.4. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, xxiii, 503 s. ISBN 80-868-1510-2. 58

37

Systém je založen na hodnocení pomocí počtu hvězdiček (jedna až pět, přičemž hodnocení je uvedeno v desetinách). Pět hvězdiček je nejlepší možné hodnocení. U hodnocení je uveden počet hodnotících studentů a jejich případné komentáře. Dále se hodnotí (taktéž pomocí pěti hvězdičkové stupnice) náročnost fakulty, užitečnost, nákladnost, zázemí a uplatnění s vybraným oborem. Další užitečné informace pro potencionálního uchazeče o studium se nachází v dolní části stránky. Jsou zde uvedeny údaje z minulého přijímacího řízení. Počet podaných přihlášek, počet přijatých studentů, počet zapsaných studentů a procentuálně vyjádřena

úspěšnost

uchazečů.

Kolonka

s názvem

statistika

nás

informuje

o momentálním počtu studentů na prezenčním či na kombinovaném studiu. Neméně užitečnou shledávám informaci o termínech přijímacího řízení. Jedná se o termíny dnů otevřených dveří, odevzdání přihlášek nebo o odkaz na stránky pro uchazeče samotné fakulty. Do jisté míry zavádějící shledávám údaje o průměrném platu jednotlivých oborů fakulty. Není zde uvedeno datum, ze kterého jsou data pořízeny, ani zdroj informací. Posuneme-li se ve stránce níže, dostáváme se k samotnému výběru oboru fakulty. U něj je pak uvedena forma studia, studijní program a délka studia. Pro studenty, kteří si „neví rady“ je užitečný odkaz „Zeptej se vysokoškoláka, aneb co tě může zajímat“. Na této stránce se hromadí dotazy studentů, rozdělených dle témat. Obecné dotazy, uplatnění absolventů, otázky týkající se přijímacího řízení či typy ohledně přípravných kurzů. Vrátíme-li se zpět na hlavní stránku výběru školy, narazíme na účelný odkaz pro vyplnění testu studijních předpokladů. Tento test je zpoplatněn částkou 99-, Kč. Test slibuje výběr nejvhodnější oboru a povolání, které budou odpovídat vašim zájmům a osobnostním předpokladům. Míra pravdivosti a užitečnosti tohoto testu je však nasnadě.

6.2.2 Pro registrované Zvolíme-li si záložku „Jsem středoškolák“, dostaneme se na stránku s abecedně seřazenými předměty středních škol. Výběrem konkrétního předmětu se dostaneme k nahraným materiálům, které jsou navíc ohodnoceny dle užitečnosti. Dále je zde možnost ohodnotit předmět jako takový. Ke stažení vloženého materiálu je již zapotřebí

38

registrace. K samotné registraci a podmínkám se věnuji níže. Výběrem záložky „Jsem vysokoškolák“, můžeme taktéž sdílet a stahovat materiál potřebný k našemu studiu. Včetně materiálů, zde na jednom místě najdeme hodnocení učitelů nebo nové spolužáky. Stačí si jen vybrat svou univerzitu. Zvolením příslušné univerzity se nám opět dostane informací o hodnocení fakulty jako celku a o počtu studentů, kteří univerzitu hodnotili. Níže na stránce nalezneme přehled všech fakult vybrané univerzity. U konkrétní fakulty je dále uveden počet registrovaných studentů, materiálů, komentářů, předmětů a učitelů. K těmto informacím je již zapotřebí registrace. Způsoby registrace jsou hned tři. Můžeme se přihlásit pomocí již založeného účtu na Facebooku, Googlu či časově náročnější registrací přes e-mail. Po registraci nám pro přihlášení pomůže jednoduchá tabulka, ve které nám zobrazí i možnost přihlášení se přes Twitter. Všechny tyto sociální sítě jsou vhodně zvoleny, neboť jsou všem studentům jistě důvěrně známé. Registrace proto nezabere více než pár vteřin. Jsme-li tedy přihlášeni, ocitáme se v hlavním menu stránky. V pravém horním rohu nalezneme odkaz na svůj profil a identifikační číslo. Pro další pohyb na webu je zapotřebí vyplnit alespoň základní údaje týkající se studia. Vyplnění profilu je velice individuální. Student si nejprve nastaví osobní údaje obsahující iniciály, bydliště atd. Důležité je správně vyplnit kolonku s typem a oborem studia. Dle této volby se budou přiřazovat příslušné předměty v kolonce „Předměty“, viz níže. Dále si student může nastavit profilový obrázek nebo si vybrat z nabízených koníčků. Podstatné pro tento portál je systém platby za poskytnutí kýžených informací. Tzv. „Banán“ je měna tohoto webu. Touto měnou se platí příslušný počet banánů, který autor za poskytnutí svého materiálu požaduje. Zpravidla to je jeden banán za jeden stažený soubor. Body se získávají aktivitou na portále. Platí jednoduché pravidlo: čím více toho pro ostatní uděláš, tím více banánů budeš mít. Tyto získané body se také mohou vyměnit např. za vstupenku do divadla nebo za poukázku na vzdělávací kurz. Stručně k samotné orientaci na serveru. Pohyb je zde velice intuitivní. Přispívá k tomu také barevně vhodně zvolené prostředí s nenáročnou grafikou a přehledným menu. V hlavičce stránky je na výběr z jedenácti záložek. Záložka „Aktuality“ představuje jakousi živou zeď, která se každou minutu aktualizuje a ukazuje co, kdo v danou chvíli nového vložil. Může se jednat o vložený materiál, komentář nebo dotaz. Tuto aplikaci shledávám téměř bezúčelnou, nenarazíme-li tedy na informaci, kterou

39

zrovna hledáme. Je však vhodná pro okamžité nahrání materiálu, bez nutnosti vyhledání příslušného předmětu. Další záložkou „Fakulta“ se nám otevírá možnost ohodnotit fakultu. Dostaneme se ke všem komentářům týkající se zázemí, užitečnosti či náročnosti fakulty. Jsou zde také uveřejněny fotografie z prostředí fakulty a blízkého okolí, včetně přesné adresy a webových stránek. Jednou z nejvíce užitečných položek je záložka „Předměty“. Z vlastní zkušenosti vím, že z 80 % pohybu na tomto webu vede právě sem. V úvodu nalezneme výzvu „Přidej nový předmět“. Lze tak vytvořit novou složku pro předmět, který v nabídce nenalezneme. Z velké části však hledaný předmět již v nabídce vytvořen je. Dostaneme se tak ke složce, která obsahuje hodnocení předmětu a příslušných podkladů. Je zde k dispozici také výpis všech profesorů fakulty, kteří daný předmět kdy vyučovali. U daného materiálu je uveden typ souboru, autor příspěvku a datum vložení. Ke stažení materiálu budeme potřebovat příslušný počet banánů. Kliknutím na záložku „Učitelé“ se dostaneme na abecední seznam profesorů své fakulty. U konkrétního profesora je pak uvedeno hodnocení dle zadaného semestru a předmětu. Je rozděleno na hodnocení přístupu učitele, zajímavosti, užitečnosti a náročnosti předmětu. Tyto informace mohou studentům pomoci při výběru profesora, zvláště pak komentáře uvedené ke konci stránky. Většina komentářů se týká náročnosti na domácí přípravu a požadavků k absolvování předmětu. Další užitečnou aplikací je „Rozvrh“. Zde si student vytvoří vlastní rozvrh rozdělený na sudé a liché týdny, zimní a letní semestr. K předmětu si přiřadí učebnu, profesora, typ hodiny a ukončení. Takto vytvořený rozvrh je rychlou a přehlednou platformou při vyhledávání informací k předmětům. Historii námi stažených i vložených materiálů nalezneme hned ve vedlejší záložce. Zjistíme tak kolikrát byl náš soubor stažen a jaké je jeho hodnocení. Tento přehled je užitečný zejména v případě editace. Co se týče mimoškolních aktivit, na Primátu je možnost výměny banánu za nabízené služby. Jedná se o poukázky do divadel, kin, jazykových kurzů nebo do fitness center. Jistě oblíbenou aplikací je možnost inzerce bydlení, burzy skript či fóra. Všeobecné fórum je rozděleno do témat, jako je např. cestování, práce, brigády, praxe, tip na film nebo právní poradna. Vybereme-li si svou fakultu, otevře se fórum

40

rozdělené do jednotlivých vláken předmětu a dotazů ohledně studia – doučování, bakalářské práce, studium v zahraničí. Pokud není uživateli cokoliv jasné, je k dispozici uživatelská příručka. Tu najdeme v pravém horním menu. Nalezneme zde také odpovědi na otázky ohledně fungování portálu.

6.3 Aktivita uživatelů Na realizaci projektu se od začátku také podílel programátor Martin Bartůšek a Dmitry Masagutov, který měl na starosti podporu uživatelů, analyzování a zkvalitnění obsahu. Později se k týmu připojil Miroslav Šíma. V srpnu roku 2009 vzniká společnost s názvem MaDMan´s s. r. o, ve které figurovali všichni čtyři výše jmenovaní jako společníci. Na začátku roku 2010 přesáhl počet registrovaných uživatelů 100 tisíc a počet studijních materiálů 60 tisíc. O dva roky později, v roce 2012 z projektu společníci Bartušek, Masagutov a Šíma vystupují. V červnu roku 2013 koupila poloviční podíl ve firmě, již s názvem Primat.cz, s. r. o., společnost Studenta Media. Vlastníkem druhé poloviny portálu zůstává nadále jeden z jeho zakladatelů Maxim Gorjainov, který portál v současné době vede. Na portálu je ke konci roku 2013 zaregistrováno 319 tisíc uživatelů, kteří sdílí přes 200 tisíc materiálů. Během školního roku navštíví portál přes 240 tisíc uživatelů měsíčně.59

59

Online korespondence s Maximem Gorjainovem. [cit. 2013-11-12]

41

Graf č. 1: Aktivita uživatelů za rok 2013 Z grafu aktivity uživatelů za rok 2013 (Graf č. 1) je patrné, že největší nárůst nově registrovaných je právě v období měsíců září - říjen. Tento nárůst je pochopitelný vzhledem k nástupu žáků do škol a začátku nového semestru pro vysokoškoláky. Co se týká počtu poskytnutých materiálů, největší aktivita je zaznamenána ke konci roku. Tento fakt přičítám zejména konci semestru. Uživatel pravděpodobně nashromáždil dostatek materiálů či vypracovaných úkolů. Není proto problém tyto informace sdílet dalším uživatelům a zajistit si tak dostatek „banánů“, potřebných naopak ke stažení souborů. Právě stahování souborů je nejvyšší ve zkouškovém období, ať již se jedná o podzimní či jarní. Absolutního vrcholu bylo dosaženo v měsíci lednu, kdy se počet stažených souborů vyšplhal téměř k 50 tisícům. Tuto zvýšenou činnost si můžeme odůvodnit potřebou studenta připravit se na zkoušky. Stahují se proto především obsahy přednášek, již zpracované úkoly nebo soubory s příklady testů. Celkovým pohledem na graf zjistíme, že aktivita studentů je úměrná studijnímu období. V době letních prázdnin agilnost studentů výrazně klesá. S nárůstem registrací se však zvyšuje i počet sdílených souborů. Lze tedy tvrdit, že nový uživatel přichází s cílem získat potřebné materiály, nežli je poskytnout.

42

6.4 Dotazník Obsah serveru Primát.cz tvoří především samotní studenti. Proto jsem provedla mezi uživateli tohoto serveru menší kvantitativní výzkum prostřednictvím dotazníkové šetření. Tuto metodu průzkumu jsem zvolila pro jeho adekvátní formu, jednoduchost a nenáročnost. Předem je zapotřebí odpovědět na několik otázek. Co je předmětem tohoto průzkumu? Jaká je pro toto dotazníkové šetření cílová skupina a čeho chci tímto průzkumem dosáhnout? Předmětem průzkumu je tedy všeobecné mínění o serveru Primát.cz. Respondentům byla položena série otázek týkajících se daného serveru. Série otázek byla navržena tak, aby zodpověděla základní otázky týkající se např.: počtu sdílených materiálů, četnost navštívení stránky či zdrojů učiva. Metodou kvantitativní analýzy jsem se soustředila na skupinu uživatelů, kteří svůj profil na serveru Primát.cz, mají založen déle než jeden rok. Průzkum byl realizován na šestnácti respondentech. Jedenáct studujících prezenční formou, pět kombinovanou formou. Deset studentů MU a

šest

VUT

v Brně.

Dotazník

byl

koncipovaný

formou

celkem

devíti

polostrukturovaných otázek, na které studenti mohli reagovat doplněním vlastních názorů, postřehů a hodnocení.60 Dotazníkového šetření, jeho vyhodnocení a interpretace má za cíl potvrzení výše uvedeného grafu aktivity uživatelů a také stanovení zběžného názoru uživatelů tohoto serveru. Výsledky tohoto průzkumu také potvrdili prognostický aspekt z výše uvedených tezí, týkající se správného fungování webu (viz kapitola 4.6). Jedna z prvních otázek byla, jaké ICT studenti při svém studiu využívají (Graf č. 2). Co se týká typu grafu a zastoupení ICT, použila jsem metodiku Jiřího Zounka.61 Z výsledku dotazníku je jasné, že mezi nejčastěji využívané prostředky patří notebook, tablet a stolní počítač. Nejvyššího výsledku dosáhly sociální sítě. Ty při svém studiu využívá 100% dotazovaných. Všechny tyto údaje jsou důkazem toho, že při studiu VŠ se bez technologií a elektronické podoby materiálů a kontaktů neobejdeme.

60

Music, integration, interpretation: collection of the essays from international scientific conference Media and communication aspects of music, 6.11. 2007 - 7.11. 2007 in Nitra. Vyd. 1. Editor Jozef Vereš. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2008, 313 s. ISBN 978-80-8094-199-4. 61 ZOUNEK, Jiří a Klára ŠEĎOVÁ. Učitelé a technologie mezi tradičním a moderním pojetím. 1. vyd. Brno Paido, 2009, 172 s. ISBN 978-80-7315-187-4.

43

Graf č. 2: Používané ICT prostředky V další části dotazníku respondenti vyjadřují míru souhlasu s uvedeným výrokem. Všechny otázky se týkají stránky Primát.cz. Respondenti měli na výběr ze čtyř možností. Vždy byla označena pouze jedna nejvhodnější a vyjádřena počtem uživatelů v pravém sloupci. Procentuální zastoupení uvedené v komentáři pod tabulkou bylo vždy zaokrouhleno na celé číslo. Sdílíte studijní

Počet

Stahujete studijní

Počet

materiál?

uživatelů

materiál?

uživatelů

Ano

3

Ano

14

Spíše ano

6

Spíše ano

2

Spíše ne

4

Spíše ne

0

Ne

3

Ne

0

Tabulka č. 1: Sdílení/ stahování studijních materiálů Tabulka č. 1 potvrzuje aktivitu uživatelů v roce 2013 znázorněnou v grafu č. 1. Počet stáhnutých materiálů se ve zkouškovém období pohybuje okolo 40 tisíc. Vzhledem k tomu, že všichni respondenti studují VŠ, využití poskytnutých materiálů je zde 100%. Ovšem existuje eventualita založeného profilu, zejména kvůli přístupu

44

k informacím a referencím na danou školu. Tento případ se týká především středoškoláků, kteří na Primátu tvoří téměř 30% uživatelů.62

Jak často web navštěvujete

Počet

Jak často web navštěvujete ve

Počet

ve školním roce?

uživatelů

zkouškovém období?

uživatelů

Jednou denně

1

Jednou denně

4

Jednou týdně

1

Jednou týdně

8

Dvakrát za měsíc

10

Dvakrát za měsíc

3

Dvakrát za semestr

4

Jednou za měsíc

1

Tabulka č. 2: Návštěvnost webu Z tabulky č. 2, týkající se počtu navštívení stránky v průběhu školního roku je evidentní, že studenti web využívají zejména v období zkoušek. 75% respondentů navštíví stránku Primát.cz alespoň jednou za týden. Přičemž dodává, že přístup k materiálům v elektronické podobě jim vyhovuje a považují ho za nezbytný doplněk k přípravě na zkoušku. Jaký zdroj informací využíváte

Počet

Jak jste se o webu

Počet

nejčastěji?

uživatelů

dozvěděli?

uživatelů

Své poznámky

5

Od známého

6

Literaturu

2

Při hledání informací

8

Materiál sdílený na webu

7

Z reklamy

2

Jiné

2

Jinak

0

Tabulka č. 3: Zdroj informací/ zaregistrování webu Překvapivě málo respondentů odpovědělo, že se učí převážně z literatury a svých poznámek (Tab. č. 3). To může být způsobenou všeobecně malou účastí studentů především na nepovinných přednáškách. Hlavním zdrojem učiva se pak stává právě on-line poskytnutý materiál. Toho jako doplněk využívá bezmála polovina dotazovaných. Již ve výše uvedené kapitole (marketingový aspekt) uvádím, že se stránka Primát.cz šíří především ústní formou. Uživatelé se o tomto webu dozvěděli

62

Online korespondence s Maximem Gorjainovem. [cit. 2014-03-18]

45

ve většině případů od spolužáků či kamarádů. To potvrzuje i 37% respondentů. „O primátu jsem se dozvěděl na zkoušce od spolužáka, když mi ukazoval materiály, ze kterých se připravoval.“63

Ke sdílení materiálů a komunikaci

Počet

Dokážete si představit

Počet

se spolužáky využíváte převážně

uživatelů

studium bez školních

uživatelů

serverů?

elektronickou formu? Ano

10

Ano

2

Spíše ano

4

Spíše ano

9

Spíše ne

2

Spíše ne

4

Ne

0

Ne

1

Tabulka č. 4: On-line komunikace/ studium bez serverů Překvapení nepřinesl rezultát tabulky č. 4. Elektronická komunikace studentům vyhovuje, což potvrzuje to téměř 90% dotazovaných. Odpověď na tuto otázku je však velice individuální. Hodně záleží na osobní charakteristice jedince, jestliže je spíše introvert či extrovert. Zajímavý výsledek přinesla otázka ohledně studia bez studijních serverů. U této položky respondenti z velké části přidali dovětek typu: „Ano, dokážu si představit studium bez školních serverů, ale ne bez sociálních sítí a obecně bez možnosti sdílení.“ Nebo např.: „Studium bez těchto pomocníků si ani představit nechci. Studium by se rozhodně stalo daleko náročnějším.“ Z těchto odpovědí vyplývá, že studentům tento způsob získání informací vyhovuje a plní jejich představu o praktickém školním webu.

6.5 Výhody/ nevýhody studijních portálů Podstatným rysem pro provoz školních sítí a všeobecně informačních portálů je jejich schopnost zajistit flexibilní přístup k potřebným zdrojům a materiálům. Flexibilní stanovisko pro uživatele představuje možnost využití potřebných informací nezávisle Fórum. [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: 63

46

na čase, místě a v neomezeném množství. Díky rychlému rozrůstání nabídky e-materiálů

se

rozšiřuje

pole

možností

nejenom

u

distančního

vzdělání.

Fungování školních e-portálů, stejně jako jiné formy vzdělávání, sebou nese své klady i zápory. Ty nemusí být pro tento typ podpory výuky specifické. Mnohdy souvisí s jeho elementárními komponenty, jako je právě distanční vzdělání či využití informačních a komunikačních technologií. Přesto, že server Primát.cz není typickým představitelem e-learningové výuky, lze jej charakterizovat podobným způsobem. Pokusíme se zformulovat zásadní výhody a nevýhody on-line výuky. K tomuto shrnutí využijeme fakta z teorií o správném fungování tohoto formátu a osobní zkušenosti z praxe. Klady a zápory týkající se studijních serverů jsou lehce nastíněny v jednotlivých kapitolách textu. Považuji však za nezbytné zformulovat hlavní výhody a nevýhody do několika bodů a následně je analyzovat. Výhody

-

Subvence participace a spolupráce Flexibilita a efektivnost Individuální přístupy Dostupné a aktuální informace Úspora času Zpětná vazba Kolektivní hodnocení Soutěže/mimoškolní aktivity

Nevýhody

-

Přesycenost informacemi Dostupnost ICT Závislost na ICT Hrozba plagiátorství /nekvalitního materiálu Přemíra reklam Absence sociálního kontaktu „face to face“ Podpora komunity, jako takové a spolupráce v ní je jednou z hlavních vlastností

studijních portálů. Jak jsme se z předchozích teorií dozvěděli, podstatným rysem

47

a zároveň obrovskou výhodou těchto studijních portálů je zapojení uživatelů do týmové spolupráce. Ta vychází z možnosti vzájemné komunikace mezi účastníky. Flexibilnost a s ní spojená efektivnost studia je bezesporu další typickou vlastností e-portálů. Jak již bylo několikrát zmíněno, možnost získání informace nezávisle na místě a času je pro studenty velice příjemným východiskem. Snadná dostupnost a aktuálnost informací je v dnešní době považována za samozřejmost, a to nejen ve světě elektronicky zprostředkovaných informací. Z hlediska úspory času je to pro mnoho studentů jistě příjemný a praktický způsob získání informace. V neposlední řadě za obrovský plus považuji zpětnou vazbu, a to zejména směrem od vyučujícího. Ztotožňuji se s názorem Maxima Gorjainova: „Kvalitní vyučující udělá maximum, aby studenti jeho předmět pochopili, poskytne podklady pro výuku, vyhledává cesty pro komunikaci a získávání zpětné vazby.“ (viz příloha) Pochopitelně, že školní sociální síť má i své nevýhody. Mezi často opomíjenou negativní stránku e-materiálů patří např.: pro zrak únavnější čtení z monitoru, než z běžného ručně psaného zápisku. Další negativum shledávám v případě závislosti na on-line zdrojích. Jeden z respondentů dotazníku odpověděl, že si studium bez těchto „pomocníků“ již nedovede a nechce představit. Tato otázka se však týká každého uživatele individuálně. Problém nastává v případě, kdy se uživatel stává vázaným k této formě učiva a ke svému studiu využívá pouze těchto stažených materiálů. S tím souvisí i hrozba nekvalitních materiálů a plagiátorství. Server se k této problematice plagiátorství a porušování autorských práv vyjadřuje takto: „Nikdo nechce být nebo se cítit okrádán. Primát.cz je zásadně proti porušování autorských práv a vyzývá všechny uživatele, aby práva ostatních respektovali a neporušovali je.“64 Na autorsky regulérní příspěvky a sdílené soubory má za úkol dohlížet moderátor příslušné fakulty. V případě nalezení plagiátu je soubor nahlášen a smazán. Je tedy zapotřebí vybírat mezi množstvím materiálů, které jsou na portálech k dispozici. Za negativní vlastnost dále pokládám přemíru reklam. Na Primátu je však její množství při nejmenším akceptovatelné. Na rozdíl od tradiční formy sdílení informací považuji u typu těchto serverů za závažný nedostatek absenci sociálního kontaktu. Sociální kontakt zatím nedokáže nahradit sebedokonalejší technologie.

64

O projektu. [online]. [cit. 201-03-25]. Dostupné z:

48

Závěr

Ve své bakalářské práci jsem se zabývala otázkou forem e-learningu a povahou komunikace na studijním portále Primát.cz. V předložené práci jsem se snažila přiblížit tematiku on-line výuky a nastínit několik základních principů fungování těchto formátů. V úvodu práce jsem si položila tři otázky. V první části práce bylo zapotřebí vymezení pojmů týkající se e-learningu. Za pomocí dostupné literatury a internetových zdrojů jsem charakterizovala typy on-line „pomocníků“, které jsou uživatelsky ověřeny a fungují celosvětově. Z uvedených aspektů vyplývá, že trendy spojující ICT s výukou jsou ve školství pevně zakořeněny a k moderní formě výuky neodmyslitelně patří. Dalším krokem bylo srovnání tradiční formy výuky se studiem za pomoci studijních serverů. Je zapotřebí stanovit podmínky, za kterých daná formulace výhod a nevýhod studijního serveru platí. Na tento koncept je nutno nahlížet optikou informačního média za předpokladu, že daný server je primárně určen ke sdílení zkušeností a informací. Z mnoha tezí o efektivním fungování studijních webů plyne, že tyto dvě formy výuky mají mnoho společného. Je to zejména princip týmové spolupráce a vzájemné komunikace mezi účastníky. Základní rozdíl však shledávám v dostupnosti a flexibilnosti na straně studijních webů. Zajímavé zjištění přinesla poslední otázka, týkající se spokojenosti studentů s inkriminovaným portálem. V práci jsem se snažila zachovat objektivitu hodnocení a vyhnout se subjektivní konkluzi. Také proto byla pro hodnocení užitečnosti zvolena aktivita a pohled samotných uživatelů, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Toto šetření do jisté míry potvrdilo mou vstupní tezi o vzniku studijního portálu na základě preferencí samotných uživatelů. Server byl ze strany uživatelů kladně hodnocen a potvrdil tak naplnění cílů, pro které byl vytvořen. V práci se věnuji také marketingovému aspektu stránky. Dotazníkový průzkum přinesl několik zajímavých připomínek k fungování serveru, které souvisejí s reklamní strategií. Mohly by tak napomoci k vylepšení serveru, proto bych toto téma dále sledovala na magisterském stupni. Ráda bych se zaměřila na reklamní kampaň a prezentaci stránky, eventuálně bych formulovala návrhy progrese týkající se právě tématu virálního marketingu

49

Resumé

Bakalářská práce s názvem Specializovaná sociální síť Primát jako forma podpory e-learningu se zabývá novodobým tématem, kterým je sociální web pro sdílení školních materiálů. V teoretické části se na základě indukci tezí snažím najít ucelenou definici toho, jak má studijní portál fungovat z hlediska e-learningových konceptů a také, proč se portál řadí do oblasti on-line komunitních serverů. Komparační metodou charakterizuji jednotlivé koncepty vzdělávání a stavím je do kontextu se zkoumaným webem Primát.cz. V praktické části se stránkou zabývám z hlediska marketingové strategie, posuzuji prostředí webu z hlediska funkčnosti a přehlednosti jednotlivých aplikací. Rovněž zkoumám aktivitu a názor uživatelů. V závěru práce jsou formulovány zásadní výhody a nevýhody studijních portálů. Cílem této práce je na základě charakteristiky jednotlivých výukových trendů představit funkce a základní atributy, které ze školních serverů dělají specializovanou sociální síť.

Summary

The thesis Specialized social website Primát.cz as a form of e-learning support deals with the use of socializing websites for sharing study materials. The theoretical part of the thesis defines the function of educational website based on e-learning concepts and describes it in the connection with online community servers. This part also compares individual educational concepts and analyses the website Primat.cz in the context of this comparison. The practical part of the thesis covers the marketing strategy of the website, its functionality, and organization and clarity of individual applications. The part focuses also on the analysis of users’ activities and opinions. The conclusion states substantial advantages and disadvantages of educational web pages. The aim of the thesis is to present which functions and basic attributes are the establishing features of the specialized social network.

50

Seznam použitých zdrojů Seznam použité české literatury ANDRLÍK, Petr. Komunita Bronies: Identita, Fandom, Encoding a Decoding. Brno, 2013. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D. BIERNÁTOVÁ, Olga. Propagace knihoven a komunikace s uživatelem na Facebooku. Brno, 2010. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Škyřík BRDIČKA, Bořivoj. Role internetu ve vzdělávání: studijní materiál pro učitele snažící se uplatnit moderní technologie ve výuce. Kladno: Aisis, 122 s. ISBN 80-239-0106-0. EGER, Ludvík. Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu. Praha Česká andragogická společnost, 2010, 116 s. Česká a slovenská andragogika. ISBN 978-808-7306-079. JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 9788025127957. KOVÁŘOVÁ, Pavla. Trendy v informačním vzdělávání. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2012, 154 s. ISBN 978-80-87500-18-7. MACEK, Jakub. Fandom a text: fandom - subkultura textu: profesionální česká SF a F periodika před rokem 2000. Praha: Triton, 2006, s. 13. Fandom a SF. ISBN 80-7254856-5. MIKEŠOVÁ, Hedvika. Komunitní servery: charakteristika, typy. Brno, 2008. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Petr Škyřík.

51

MOLNÁR, Zdeněk. Moderní metody řízení informačních systémů. 1. vyd. Praha: Grada, 1992, 352 s. ISBN 80-856-2307-2.

Music, integration, interpretation: collection of the essays from international scientific conference Media and communication aspects of music, 6.11. 2007 - 7.11. 2007 in Nitra. Vyd. 1. Editor Jozef Vereš. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2008, 313 s. ISBN 978-80-8094-199-4. SUCHANEK, Ladislav. Marketing jako interní služba v softwarové společnosti se zaměřením na on-line marketing. Brno, 2010. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Mgr. Bc. Petra Hocová WEINMANOVÁ, Lynda. Velká kniha webdesignu.4. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, xxiii, 503 s. ISBN 80-868-1510-2. ZOUNEK, Jiří a Klára ŠEĎOVÁ. Učitelé a technologie mezi tradičním a moderním pojetím. 1. vyd. Brno Paido, 2009, 172 s. ISBN 978-80-7315-187-4. ZOUNEK, Jiří. E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2. ZOUNEK, Jiří a Petr SUDICKÝ. E-learning: učení (se) s online technologiemi. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xix, 226 s. ISBN 978-80-7357-903-6.

Seznam použité zahraniční literatury

BATES, Tony a Tony BATES. Technology, e-learning and distance education. 2nd ed. New York: Routledge, 2005, x, 246 s. ISBN 978-041-5284-370.

BROOKS, Jacqueline Grennon a Martin G BROOKS. In search of understanding: the case for constructivist classrooms : with a new introduction by the authors. Upper

52

Saddle River: Prentice-Hall, 2001, xi, 136 s. Merrill education/ASCD college textbook series. ISBN 01-306-0662-6.

CONOLE, Grainne. Designing for learning in an open world. New York: Springer, 2012, p. cm. ISBN 978-144-1985-163.

FLECKY, Kathleen a Lynn GITLOW. Service-learning in occupational therapy education: philosophy and practice. Sudbury, Mass.: Jones and Bartlett Publishers, c2011, xxv, 309 p. ISBN 07-637-5958-9.

JACOBY, Barbara J. Building Partnerships for Service-Learning. 1st ed. San Francisco, CA: Jossey-Bass, 2003. ISBN 978-078-7971-229.

LIEVROUW, Leah A a Sonia M LIVINGSTONE. Handbook of new media: social shaping and social consequences of ICTs. Updated student ed. London: SAGE, 2006, xix, 475 p. ISBN 978-141-2918-732. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2009, 639 s. ISBN 978-807-3675-745.

NOBLE, David F. Digital diploma mills: the automation of higher education. New York: Monthly Review Press, 2001, xii, 116 p. ISBN 15-836-7061-0.

PELGRUM, Willem J a N LAW. ICT in education around the world: trends, problems and prospects. Paris: Unesco, International Institute for Educational Planning, 2003, 133 p. ISBN 92-803-1244-8.

PREECE, Jenny. Online communities: designing usability, supporting sociability. New York: John Wiley, c2000, xxiv, 439 p. ISBN 04-718-0599-8.

RHEINGOLD, Howard. The virtual community: homesteading on the electronic frontier. New York: Harper Perennial, 1994. ISBN 00-609-7641-1.

53

SAVIN-BADEN, Maggi. Learning spaces: creating opportunities for knowledge creation in academic life. Maidenhead: Open University Press, 2008, 167 p. ISBN 9780335222308.

WEBER, Larry. Marketing to the social web: how digital customer communities build your business. 2nd ed. Hoboken (New Jersey): Wiley, 2009. 246 s. ISBN 9780470410974.

WOOLLARD, John. Psychology for the classroom E-learning. First edition. New York Routledge, 2011, xv, 135 p. ISBN 978-0-415-59093-8.

Seznam použitých internetových zdrojů

ADELSBERGER, Heimo H. a Jan M. PAWLOWSKI. Handbook on information technologies for education and training[online]. 2nd ed. Berlin: Springer, 2008 [cit. 2013-12-17]. ISBN 978-354-0741-558. Dostupné z: BRDIČKA, Bořivoj. Informační a komunikační technologie ve škole: pro vedení škol a ICT metodiky: [metodická příručka[online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, c2010, 71 s.[cit. 2014-03-05]. ISBN 978-808-7000-311. Dostupné z: BRDIČKA, Bořivoj. Velký MOOC boom pokračuje. Metodický portál RVP [online]. 2012 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z:
54

CALDOVÁ, Jana. Informační systém střední školy. Brno, 2007. Závěrečná práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Vedoucí práce RNDr. Ing. Milan Šorm, Ph.D. Dostupné z:

DOUGIAMAS, Martin. A journey into Constructivism. [online]. 1998 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: Fórum. [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: GERBEROVÁ, Hannah R. a Alex MCTAGGART. Literacy and you in the digital age. Higher Colleges of Technology [online]. 2009 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: HARDWICK, Chris. [online]. [cit. 2014-01-31]. Dostupné z:

HILES, Heather. Pathbrite Is Bringing Professional Stories To Life. In: Fast Company [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: JOHNSON, Bobbie. Cloud computing is a trap, warns GNU founder Richard Stallman. The guardian [online]. 2008 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: Khanova škola. [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:

Online korespondence s Maximem Gorjainovem. [cit. 2014-03-17]

55

KOZELA, Adam. Džungle Primát.cz. Studenta [online]. 2013, č. 34 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z:

LAZAR, Jonathan a Jennifer PREECE. Implementing Service Learning in an Online Communities Course. [online]. 1999 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: MENŠÍK, Pavel. Úvod do informačních systémů [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: NASKE, Petr. Výukové digitální hry ve školách. Metodický portál RVP [online]. 2009 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: NEUMAJER, Ondřej. Moderní on-line způsoby profesního rozvoje učitelů. Metodický portál RVP [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: NEUMAJER, Ondřej. Trendy ve vzdělávání s ICT v roce 2013. In: [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: NEUMAJER, Ondřej. Trendy ve vzdělávání s ICT v roce 2013: Přednáška na 10. ročníku konference Počítač ve škole. In: [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: O eBackpack. [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: O Pathbrite. [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:

56

O projektu. [online]. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: O unium. [online]. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: PLATKO, Ondřej. Co je to MySpace. [online]. č. 11 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z:

PRENSKY, Marc. Digital Natives, Digital Immigrants. On the Horizon [online]. 2001 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: RÁBOVÁ, Ivana. Manažerské informační systémy [online]. Brno, 2001 [cit. 2012-0206]. Dostupné z:

REED, Chris a Harvi SINGH. Achieving Success with Blended Learning. [online]. 2001 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: SchoolWorks Student Information Systems. [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z:

SONG, Felicia Wu. Virtual communities: bowling alone, online together [online]. New York: Peter Lang, c2009, xvii, 178 p. [cit. 2014-02-03]. Digital formations, v. 54. ISBN 14-331-0396-6. Dostupné z:

SPENCER, John T. 4 Stages of Personalization. [online]. 2011 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z:

57

TROUT, Jack. Odliš se, nebo zemři: jak si zajistit úspěch na trhu jedinečností své nabídky [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 197 s. [cit. 2014-03-17]. ISBN 8024713012. Dostupné z: Web-based Solution. [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z:

58

Seznam příloh Příloha A – Sekundární rozhovor s Maximem Gorjainovem .................................. I

59

Příloha A - Sekundární rozhovor s Maximem Gorjainovem

Zakladatel webu Za projektem Primat.cz stojí zejména jedna důležitá osoba, a to zakladatel Maxim Gorjainov.

Do České republiky přijel studovat z Běloruska. Přestože své

studium nedokončil, podařilo se mu úspěšně rozjet vlastní projekt. Pro časopis Studenta65 poskytl rozhovor, ve kterém nám osvětluje vznik portálu a jak vidí jeho další šance a možnosti do budoucna.

Jaké bylo Vaše studium v ČR? „Využil jsem možnosti a dostal jsem se do programu, kde dali deseti Bělorusům ročně české vládní stipendium a možnost studovat v Česku. Jeden rok jsem studoval češtinu v Poděbradech a pak šel na přijímačky na VŠE, kde jsem získal asi 198 bodů z 200. Tříleté studium na VŠE jsem ale nedokončil. Na to, být nejlepší ve škole, jsem neměl a být průměrný jsem nechtěl. O pouhý „papír“ nestojím. Za největší přínos vysoké školy považuji zjištění a pochopení pojmu „mezní užitek“. Začal jsem zvažovat alternativy studia.“

Jak vznikl Primát.cz? „Po VŠE jsem začal pracovat jako obchodník projektu zaměřeného na středoškoláky, který je měl naučit ekonomické finanční gramotnosti. Díky tomu jsem byl hodně v kontaktu s vyučujícími středních škol a získal spoustu informací o tom, co se na školách děje. Poté, jsem se rozhodl, že založím projekt vyloženě pro studenty. Díky předešlému studiu jsem znal stránku vseborec.cz a další podobné weby. Udělal jsem

KOZELA, Adam. Džungle Primát.cz. Studenta [online]. 2013, č. 34 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: 65

I

analýzy a další rok připravoval podklady. Vesměs se jednalo o zjišťování informací. Které nástroje, na kterých školách studenti pro výměnu studijních informací používají. Ukázalo se, že v té době žádný globální prostředek, který by propojil nejen fakulty ale i školy v rámci celé ČR, neexistoval. zaměřených

na

fakultu,

nebo

dokonce

pouze

Existovala jen řada stránek na

katedry

či

obory.

Studenti na můj nápad mít podobny nástroj reagovali velice pozitivně.66 Tak zhruba v roce 2006 začal vývoj, do kterého už jsem pozval další lidi. Přidal se Martin Bartůšek, Dmitry Masagutov a Miroslav Šíma. Znamenalo to tisíce hodin neplacené práce pro každého z nás.“

Proč právě studentský portál? „Myslím si, že ti studenti, kteří studovat chtějí, by neměli trpět nedostatkem kvalitních studijních materiálů a vyučujících. Primáta vidím jako nástroj, který studentům pomáhá studovat efektivněji a potřebné informace nebo pomoc se studiem snadno dohledat. Obsah Primáta je dílo samotných studentů, kteří si ten samý problém uvědomují a snaží se chybějící mezery vzdělání zaplnit. Naštěstí takových studentů není málo, a proto se portál tak rychle rozrostl. Zároveň je zdrojem zpětné vazby pro školy a vyučující. Ti chytřejší si to uvědomují a projekt často chválí a studentům ho doporučují.“

Jak se vyučující staví např. k zveřejňování testů? „Vidíme, jak pracuje dobrý vyučující. Po hodině test zveřejní sám, aby ostatní studenti měli podklad pro přípravu na další testy, které jsou samozřejmě jiné. Udělá maximum pro to, aby studenti jeho předmět pochopili, poskytne kvalitní podklady pro výuku, vyhledává cesty pro komunikaci a získávání zpětné vazby. Záleží mu na tom, jak a co studenty naučí. Takoví vyučující nám často děkují. Kvalitních vyučujících však stále není moc.“ 66

Online korespondence s Maximem Gorjainovem. [cit. 2014-03-10]

II

Vyplatí se uživatelům jejich aktivita na webu? „O uživateli můžeme např. vědět, že vypracoval a nahrál řadu kvalitních materiálů. Pokud uvidíme, že je to kvalitní student, a dostaneme vyhodnocení jeho práce, doporučíme ho partnerským firmám. Nebo mu můžeme nabídnout možnost stáží u některých z těch, na které obyčejný student nemusí dosáhnout. Spolupracujeme s portálem UNIjobc.cz, který je na firmy přímo napojen. V neposlední řadě se aktivita studentů cení „banány“. Ty se mohou vyměnit za zajímavé dárky od partnerů portálu. Mezi dárky jsou např. vzdělávací kurzy, poukázky do restaurací, vstupenky na různé akce a další.“

Jak vidíte budoucnost serveru? „Byl bych strašně rád, kdyby Primát pomohl změnit postoj ke studiu především u samotných studentů. Také se chceme daleko více věnovat aktivním studentům, kteří rozumí oboru, pomáhají a radí ostatním studentům. Věřím, že časem Primát ovlivní i kvalitu vyučujících a škol. Jen musíme být ještě větší, aby se na nás bral ohled.“

III